Page 1

3

3/2012

Editorial Vážení čtenáři, za necelé tři měsíce začnou platit nová pravidla pro pořádání sbírek. Ta přinášejí řadu pozitivních změn, které nadacím i dalším neziskovým organizacím usnadní získávání peněz na jejich dobročinné projekty. Odpadne především formální a administrativně velmi náročné ukončování dlouhodobých sbírek. To bylo nejenom matoucí pro dárce, kteří kvůli dočasnému přerušení sbírky nebo změně sbírkového konta často ztratili s dobročinnou organizací pracně navázaný kontakt, ale i zatěžující pro samotné organizátory. O dalších pozitivních změnách se dočtete nejenom v aktuální rubrice „K věci“, kde novinky představuje expert Krajského úřadu Středočeského kraje na sbírky a loterie Petr Franěk, ale také v rozhovoru s Hanou Frištenskou, tajemnicí Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. O nových projektech Nadace OKD, která se zaměřila také na zlepšování prostředí pro obyvatele sídlišť, hovoří v rubrice „Profil“ ředitel nadace Jiří Suchánek. Druhá největší nadace v České republice od svého vzniku v roce 2008 rozdělila již přes 180 milionů korun více než tisícovce veřejně prospěšných projektů. O klíčovém tématu příštích let, kdy nový zákon umožní nadacím podnikat, se dočtete v rozhovoru s ředitelkou Nadace rozvoje občanské společnosti a předsedkyní výkonného výboru Fóra dárců Hanou Šilhánovou. U těchto i dalších článků březnového Bulletinu Fóra dárců Vám přejeme příjemné čtení

Zákon o ochranì pøírody: dvacet let zápasu o životní prostøedí Norma má po dvou desítkách let platnosti řadu nedostatků. Přesto odborníci její vylepšení nedoporučují. Mohla by se tím otevřít Pandořina skříňka pozměňovacích návrhů, která by mohla zákon dále oslabit. Dvacet let platí letos zákon o ochraně přírody a krajiny (zákon č. 114/1992 Sb). Pro české životní prostředí znamenal velký zlom. Tři roky po pádu komunismu získala země legislativu, která dodnes garantuje lidem právo volně chodit krajinou po veřejných pozemcích, chrání stromy ve městech i podél silnic před kácením, zajišťuje ochranu ohrožených druhů živočichů a dává veřejnosti právo vyjadřovat se k projektům, které ovlivní okolí míst, kde žijí. „Zákon 114 patřil svého času k nejprogresivnějším normám v Evropě. Dal veřejné správě do ruky poměrně mocný nástroj jak zajistit ochranu cenných území i druhů i mimo chráněná území. Zakotvil, jakkoliv vágně, i ochranu krajinného rázu a otevřel prostor pro účast veřejnosti v ochraně přírody,“ říká ředitel Nadace Partnerství Miroslav Kundrata. „Nejvíce si cením řešení územní ochrany a speciální státní správy na ochranu životního prostředí, která může být vzorem

i pro jiné státy. Jediné území, kde to v současné době nefunguje, je Šumava. To je ovšem dané pouze osobou současného ředitele,“ doplňuje Jasna Flamiková, ředitelka Nadace Veronica. Podle Jany Prchalové, legislativní konzultantky Nadace na ochranu zvířat, je zákon přínosný zejména svou odbornou úrovní. „Vychází z moderního ekosystémového přístupu a poskytuje ochranu nejen zvláště chráněným druhům a chráněným územím, ale chrání i obecné druhy volně žijících živočichů, planě rostoucích rostlin a krajinu. Je de facto jediným zákonem chránícím krajinu. Stavební zákon je v tomto přes všechny proklamace neuspokojivý a příliš ohebný,“ upozorňuje Jana Prchalová. Klíčové podle ní navíc bylo, že po vstupu Česka do Evropské unie byly do zákona začleněny i evropské směrnice o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích

Z obsahu: Zákon o ochraně přírody _________________ 1 K věci - Pořádání sbírek bude jednodušší ______ 4 Osobnost měsíce - Hana Šilhánová __________ 7 Téma ____________________________ 10 Profil - Nadace OKD ___________________ 11 Dobré zprávy _______________________ 12 Kalendář _________________________ 14

www.donorsforum.cz


Foto Nadace Partnersví

2

Ochrana mokřin slouží také jako vhodná prevence před povodněmi.

rostlin a směrnice o ochraně ptáků, na jejichž základě byl i v České republice vytvořen složitý systém ochrany evropsky významných druhů a stanovišť NATURA 2000. Nevyužitý potenciál Ani po dvaceti letech však orgány ochrany přírody zdaleka nevyužívají potenciál přelomového zákona. „Zákon dává obrovské možnosti, které se v praxi nevyužívají. Například všechna zařízení na přenos energie mají být upravena tak, aby nedocházelo k úhynu živočichů. Ani dnes však není řada sloupů vysokého vedení opatřena ochrannými prvky proti dosedání a úrazu ptáků elektrickým proudem,“ zmínila Jasna Flamiková. Také Miroslav Kundrata vidí kromě přínosů při aplikaci zákona i některé nedostatky. „ Na jedné straně se s ním státní ochrana přírody naučila zacházet a využívala ho v územích, nad kterými má plnou kontrolu, jako jsou například národní parky, maloplošné rezervace, a podobně. Tam se faktický stav ochrany přírody velice zlepšil. Na druhé straně zákon dává poměrně velké kompetence, moc rozhodovat například i při regulaci výstavby, a když se nepoužívá moudře a s vědomím kontextu, může vyvolávat velkou averzi vůči jeho vykonavatelům. Zákon poskytuje bič, ale nedává cukr, kterým je možné bič kompenzovat,“ vysvětluje ředitel Nadace Partnerství. Právě pozitivní motivace pro ochranu přírody podle něj v současnosti nejvíce

chybí. „Pokud bude ochrana přírody jenom zakazovat a nebude mít nástroje, jak území rozvíjet v souladu se zájmy ochrany přírody, je odsouzena do defenzivní pozice a tento boj nemůže nikdy vyhrát,“ říká Miroslav Kundrata. Dalším problémem je podle něj resortní pojetí ochrany přírody a krajiny. „To mělo svoje opodstatnění v začátcích demokracie, ale dnes už se plně odhalují jeho slabiny. To je vidět na debatách o Šumavě a dalších chráněných územích, kde si účast v rozhodování vyžadují obce, kraje, podnikatelské komory, a podobně. Je načase se zamyslet, zda se neinspirovat modelem britských či francouzských parků, kde o celkové strategii spolurozhoduje více subjektů. Má to svoje velká rizika, ale obávám se, že v demokracii není jiné cesty,“ dodal ředitel Nadace Partnerství. Dalším představitelům nadací se nelíbí postupné oslabování původní předlohy. „Poslední znění zákona po nejrůznějších úpravách už není jednoznačné z hlediska ochrany přírody a zneužívá se ve prospěch investorských záměrů,“ říká Jasna Flamiková a upozorňuje i na další nedostatky: „Nevhodným způsobem je řešena například ochrana evropsky významných lokalit, ale těch věcí je mnohem více.“ „Nedostatky většinou vznikly při novelizacích tvořivou prací pánů poslanců. Jako závažný nedostatek vidím třeba oslabení ochrany dřevin při poslední novele. Dnes je ochrana dřevin de facto nefunkční! Problém je v tom, že se chrání jen stromy nad stanovenou

velikost, takže ochranu mají jen hodně velké stromy se silným kmenem, kterých je málo. To pak postihuje i populace ptactva, hmyzu a podobně,“ zmínila Jana Prchalová. Spíše než v samotném znění zákona vidí někteří odborníci problém spíše v celkovém přístupu k životnímu prostředí, které stále není vnímáno jako priorita. „Obecně v naší zemi přeceňujeme roli paragrafů, které stejně obcházíme a pak se veškeré spory točí kolem procesní a nikoliv věcné podstaty - viz dálnice D8 přes Chráněnou krajinnou oblast České středohoří, aj. Domnívám se, že daleko důležitější než přesné paragrafy je, aby veřejnost uznávala hodnotu neporušené přírody jako takové a dávala politikům jasně najevo, že tuto hodnotu chce uchovat alespoň ve vymezených chráněných územích a nechce ji obětovat nějakému krátkodobému ekonomickému zájmu. Pokud dojde k základní společenský konsensu, pak nepotřebujeme žádné velké změny,“ vysvětluje Miroslav Kundrata. Od zlepšení k destrukci Přestože zákon má své nedostatky, zástupci nadací se shodují, že snaha prosadit užitečné změny se v českém prostředí může snadno změnit v destrukci zákona. „Při zdejší politické kultuře je všechno Pandořina skříňka. Vezměte si nepochopitelné rozhodnutí poslanecké sněmovny o zrušení poplatků za znečištění ovzduší za situace, kdy se několik aglomerací v zimních měsících dusí. Nebavím se o technických vylepšeních, které mohou dávat smysl, ale myslím, že smysluplná a podstatná změna zákona by nejprve vyžadovala daleko důkladnější odbornou i politickou diskusi, na kterou ale tato společnost, obávám se, dnes nemá,“ varuje před zásahy do zákona Miroslav Kundrata. „Je lepší zákon ponechat v současné podobě,“ připojuje se Jasna Flamiková. „Důrazně bych varovala před přímým otevíráním tohoto zákona. Kdykoliv byl v minulosti novelizován, pokaždé ztrácel potřebné kompetence a nástroje. Politické a mocenské tlaky jsou enormní a zahrnují spektrum od betonových a průmyslových lobby až po zemědělce a myslivce,“ zmínila Jana Prchalová. Největší riziko podle ní je, že poslanci mohou dávat pozměňovací návrhy, které mohou jít zcela proti filosofii předložené novely zákona. Stejně jako Miroslav Kundrata upozorňuje na novelu zákona o ochraně ovzduší.


3 Foto: Petr Francán / Nadace Partnerství

„Ministerstvo životního prostředí v ní navrhlo zvýšit poplatky za znečišťování ovzduší, protože bez valorizace už přestaly plnit svou ekonomicky motivační funkci k pořízení nových technologií. Co udělali poslanci, je opak – poplatky zrušili, šli na ruku průmyslu,“ popsala Jana Prchalová úskalí českého legislativního procesu. Spíše by se podle ní měly změnit jiné zákony, které v současnosti na životní prostředí mají negativní vliv. Například stavební zákon, kde by se posuzování vlivů koncepcí na Naturu 2000 mělo vrátit do působnosti Ministerstva životního prostředí. Celkově by podle ní měly mít v oblasti územního plánování orgány ochrany přírody větší pravomoci. „Též by se měl novelizovat soudní řád správní tak, aby občanská sdružení mohla podávat případné správní žaloby nejen z formálních, ale i z věcných důvodů – vyžaduje to Aarhuská úmluva, kterou Česko podepsalo,“ uzavřela Jana Prchalová.

Děti a mladá generace patří k nejaktivnějším ochráncům životního prostředí

Práva veřejnosti, které z této úmluvy vyplývají, přitom nejsou v Česku naplňována ani v dalších ohledech. České úřady a firmy například často odmítají poskytovat veřejnosti důležité informace o životním prostředí. Ve sněmovně je pak právo místní veřejnosti vyjadřovat se k plánované výstavbě v jejím okolí napadáno v průměru jednou za dva roky.

chráněné území, které je zároveň nejstarším chráněným územím na evropském kontinentu, bývá uváděn jihočeský Žofínský prales, který, stejně jako Hojnou vodu, vyhlásil na svém panství roku 1838 hrabě Buquoy. O dvacet let později, v roce 1858, vyhlásili Schwarzenbergové na Šumavě Boubínský prales.

Hluboké kořeny

Zákony začaly upravovat ochranu přírody až ve druhé polovině dvacátého století. Pro české kraje tehdejšího Československa přijalo československé Národní shromáždění zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody,

Ochrana přírody přitom v Česku nezačala až v roce 1992. První úpravy chránící cenné lokality sahají hluboko do historie. Jako první české

který byl po federalizaci státu celkem čtyřikrát novelizován zákony České národní rady v letech 1971, 1977, 1982, 1977 a 1986. Protože tyto zákony byly v tehdejším státě první, které upravovaly ochranu přírody, nemusely rušit žádné starší zákonné úpravy. Zákony tehdy zavedly několik typů chráněných území a umožnily vyhlašovat velkoplošná chráněná území jako národní parky a chráněné krajinné oblasti.

Hlavním partnerem Bulletinu FD je Pioneer Investments ÈR

Dalibor Dostál


4

K vìci

Poøádání sbírek bude od èervence jednodušší Čeští dárci patří k v zemích střední a východní Evropy k nejštědřejším. Změny, které v polovině letošního roku začnou platit v zákoně o veřejných sbírkách, by měli nadacím a dalším neziskovým organizacím pořádání sbírek zjednodušit a tím otevřít další možnosti, jak od veřejnosti získávat finanční prostředky na podporu dobročinných projektů. „Novela zákona o veřejných sbírkách prošla Poslaneckou sněmovnou a Senátem, nyní míří k podpisu k prezidentu republiky. S tím, že se očekává, že schvalovací proces proběhne bezproblémově a nová úprava bude platit od července letošního roku,“ popsala aktuální stav schvalování důležité změny ředitelka Fóra dárců Klára Šplíchalová. „Tato konkrétní novela se připravovala a hlavně vyjednávala od roku 2009. Nejtěžší to bylo při přípravě návrhu v debatách s Ministerstvem vnitra a s kraji, tedy ve fázi věcných diskuzí. Potom, co jsme se dohodli na podobě novely, procházel sám text legislativním procesem až nečekaně hladce,“ říká Hana Frištenská, tajemnice Rady vlády pro nestátní neziskové organizace (celý rozhovor s Hanou Frištenskou najdete v tomto čísle Bulletinu Fóra dárců). “Veškeré změny budou ku prospěchu nadací a neziskových organizací. Usnadní práci při pořádání sbírek, pomohou jim,“ shrnul dopady změn Petr Franěk, odborník Krajského úřadu Středočeského kraje na sbírky a loterie. Novela umožní výrazně zrychlit zahájení veřejných sbírek v případě humanitárních krizí, přírodních katastrof a dalších mimořádných událostí. „U případů zasluhujících zvláštního zřetele pro pořádání sbírky ve lhůtě kratší než třicet dní ode dne oznámení sbírky se mění a urychluje proces rozhodování úřadů. Nyní krajské úřady řeší tyto případy procesně rozhodnutím. Pokud úřad shledá, že důvody zvláštního zřetele hodné existují, vyvěsí své rozhodnutí na úřední desce a až třetí den od vyvěšení se rozhodnutí považuje za doručené. A teprve následující den může být sbírka zahájena,“ popsal Petr Franěk dosavadní praxi. Nově bude úřad vydávat i pro mimořádné sbírky osvědčení, a praxe se tak sjednotí se schvalovacím procesem v případě sbírek vyhlašovaných ve lhůtě třiceti dní. Hlavním efektem je však zrychlení. „Krajský úřad osvědčení

zveřejní na úřední desce a doručí právnické osobě do vlastních rukou. Nicméně účinky doručení osvědčení nastávají dnem vyvěšení na úřední desce příslušného krajského úřadu. Teoreticky tedy pokud organizace doručí oznámení o zahájení sbírky v pondělí dopoledne a úřad již ve stejný den odpoledne vyvěsí osvědčení na své úřední desce, nic nebrání tomu, aby jste v úterý začali sbírku dělat,“ konstatoval Petr Franěk.

S touto změnou souvisí i zjednodušení podávání průběžného vyúčtování sbírky. Dosud je organizace musely podávat vždy ve lhůtě tří měsíců poté, co uplynul rok od zahájení sbírky. „Spousta organizací s tím měla problém, protože pro ně bylo výhodnější tuto lhůtu stanovit ke konci kalendářního roku, kdy dělají ostatní účetnictví. Nově si budou moci v oznámení stanovit den v roce, ke kterému budou zpracovávat průběžné vyúčtování sbírky, koná-li se na dobu neurčitou, nebo na dobu určitou po dobu delší než jeden rok,“ upozornil Petr Franěk. První vyúčtování nově může organizace podat až do osmnácti měsíců od vyhlášení sbírky, právě proto, aby mohla využít možnosti stanovit si vhodné datum.

Organizace, které dosud potřebovaly vyhlásit sbírku neprodleně musely hledat různé cesty, jak vyhovět ustanovením zákona, ale zároveň co nejvíce zkrátit čas k zahájení sbírky. „Velké organizace, které pořádají velké a dlouhodobé sbírky, to řešily tak, že měli dlouhodobou sbírku, která mohla být v případě potřeby využita i k tomu účelu,“ uvedla Blanka Šrámková, manažerka Nadačního fondu Veolia. „Tento postup byl na hraně zákona, nová úprava je v tomto určitě lepší,“ doplnil Petr Franěk.

Nově budou jako jedna z forem sbírky vysloveně uvedeny dárcovské SMS. Ty se dosud „schovávaly“ pod kategorii pronájem telefonní linky určené ke shromažďování příspěvků z telefonního účtu. Navíc neziskové organizace si mohou navrhnout svůj vlastní způsob sbírky. Pokud pak před úřadem dokáží obhájit jeho transparentnost, a navrhovaný postup zároveň bude v souladu s jinými právními předpisy a veřejným pořádkem, mohou díky inovacím neziskovky prosadit nové dárcovské metody.

Zřejmě největší průlom přináší v novém zákoně možnost vyhlásit sbírku na dobu neurčitou. Dosud bylo možné sbírku vyhlásit nejdéle na tři roky. Po uplynutí tohoto období musí organizace podat celkové vyúčtování sbírky, a teprve když je vypořádané, může podle zákona podat oznámení a ve sbírce pokračovat dál.

“Je to ustanovení, které reaguje na vývoj v marketingu a podobně, protože jsme už někde jinde, než když se v roce 2000 přijímal původní zákon o veřejných sbírkách. Změna dává prostor pro operativnější změny a pro reagování na to, co nadace a další neziskové organizace potřebují,“ vysvětluje Petr Franěk.

Pro nadace a neziskové organizace to mělo velmi negativní důsledky. Po dobu uzavření sbírky totiž přicházely o řadu dlouhodobých dárců, které předtím s velkým úsilím získaly. „Nová úprava počítá s tím, že právnická osoba bude moci v oznámení o konání sbírky uvést, že sbírka bude konána na dobu neurčitou,“ dodal Petr Franěk.

Povolování nových dárcovských metod pro sbírky bude vycházet z rozhodovací praxe jednotlivých krajských úřadů. Podle odborníků se tedy může stát, že postup, který jeden krajský úřad povolí, jiný úřad pro jiný subjekt zamítne. „Nicméně si myslím, že to bude vždy hodně záviset na žádající organizaci, aby správně odůvodnila transparentnost a zajištění využití výnosu sbírky v souladu s právními předpisy a veřejným pořádkem,“ zmínil Petr Franěk a dodal: „Pokud krajský úřad jednou někomu tímto způsobem vyjde vstříc, otevírá tím cestu i pro další organizace. Protože podle správního řádu má ve skutkově obdobných

Dlouhodobé sbírky, které běží nyní, však budou muset skončit nejdéle po tříletém období. Jejich převod na dobu neurčitou nebude možný a pro sbírku na neomezenou dobu pak bude třeba vyhlásit sbírku novou.


5 případech postupovat vždy stejně. To jsou základní zásady správního řízení.“ Pokud již krajský úřad některý inovativní způsob sbírky umožní, měl by na základě pravidel správního řádu pomoci také dalším organizacím srozumitelně sdělit, jaké podmínky je třeba splnit, aby jim takový způsob sbírky také umožnil. Vzhledem k tomu, že projednávání nových typů sbírek přeci jen zabere nějakou dobu, je dobré, pokud si nezisková organizace zároveň požádá o osvědčení pro způsoby sbírek upravené zákonem, kde může úřad rozhodnout operativně a sbírka může odstartovat okamžitě. Novela upravuje také způsob složení daru do pokladny zřízené právnickou osobou. V případě zřízení pokladny musí právnická osoba účtovat o takovém vkladu položkově tak, aby jednoznačně identifikovala vazbu vkladu do pokladny, a byla schopna přesně vyúčtovat povolujícímu orgánu, kolik tímto způsobem vybrala peněz. V zákoně se mění i další úpravy. Povinnost zřizovat zvláštní účet se nově netýká sbírek prostřednictvím pokladniček nebo sběracích listin po dobu nejvýše tří měsíců. „Dokážu si představit v praxi třeba lokální povodně, pro něž chce obec udělat sbírku, a ví, že ji bude dělat jenom dva měsíce, protože se domnívá, že nemá cenu ji dělat delší dobu. V takovém případě není povinné zřizovat bankovní účet,“ zmínil Petr Franěk příklad. Dosud byla existence účtu podmínkou i v případě krátkodobých sbírek prostřednictvím pokladniček nebo sbírkových listin. Novela rovněž upravuje situace, kdy nezisková organizace hodlá dělat sbírku putovním způsobem a za jeden den nebo krátkou dobu objede se sbírkou více měst. Při striktním postupu podle zákona by si nyní měla organizace v každé obci nechat pokladničku zapečetit, po skončení sbírky v dané

lokalitě zase rozpečetit a teprve poté pokračovat na další místo. Nová úprava počítá s tím, že pokud má být stejná pokladnička použita ke konání sbírky ve správních obvodech více úřadů, nezisková organizace ji opatří viditelným nápisem „Putovní pokladnička“ a zapečetí ji obecní úřad v místě, kde má neziskovka své sídlo. Rovněž rozpečetění pokladničky se oznamuje obecnímu úřadu v místě sídla organizace. Pokud má být použito více putovních pokladniček pro konání sbírky, označují se jednou číselnou řadou pro všechny správní obvody, pro které mají být použity. Zatímco dosud se osoba provádějící sbírku prokazovala plnou mocí od neziskové organizace, nově kromě plné moci musí mít také kopií osvědčení příslušného úřadu. Zjednodušují se i podmínky pro otevření pokladničky. Nově nemusí být přítomni dva oprávnění zástupci právnické osoby, jako dosud, postačí již jen jeden zástupce. Zákon sice neupravuje, jak často se má v případě dlouhodobých sbírek dělat vyúčtování pokladničky, přesto by i v těchto případech bylo vhodné, aby si organizace pořádající sbírky nastavily svá vnitřní pravidla. „Doporučil bych i u dlouhodobé sbírky alespoň jednou za rok vyúčtování pokladničky udělat. Už proto, že některé věci neovlivníte a pokud se s pokladničkou něco stane, například dojde k jejímu odcizení, je lepší, pokud budete mít peníze po každém roce vyúčtované a převedené na účet, než když po třech letech nebudete vědět, kolik tam vlastně bylo peněz. Tento postup je nutný i pro potřeby průběžného vyúčtování sbírky.“ zmínil Petr Franěk. Rovněž doporučuje upozornit alespoň telefonicky, dopisem nebo e-mailem zástupce obce, na jejímž území chce organizace sbírku do pokladničky dělat, na její konání. I když to zákon nevyžaduje, předejte se tím případným nedorozuměním.

zůstávají stále místa, která mohou být sporná. I do budoucna se mohou objevit případy, kdy radnice nevyšle svého zástupce na rozpečetění sbírkových pokladniček, přestože ho organizace včas přizvala. „V tom případě je vhodné, aby rozpečetění bylo přítomno více zástupců organizace, případně také nezávislý svědek,“ zmínil Petr Franěk. Diskuse zřejmě budou stále pokračovat také o tom, co vše je možné zahrnout do pěti procent z vybrané částky, kterou může organizace ze zákona využít na náklady spojené s konáním veřejné sbírky. Mezi ně patří většinou náklady na propagaci sbírky, na pořízení pokladniček a podobně. Organizace narážely na problémy u některých krajských úřadů především v případě, kdy chtějí část těchto peněz využít na personální náklady spojené s realizací projektů, na něž sbírka získává peníze. „Pokud humanitární organizace vybírá na projekt v rozvojové zemi, je jasné, že tam musí vyslat své zaměstnance, kteří tam pomoc dovezou, zrealizují ji, postaví školu a podobně. Tam se pak občas objevují spory, kde je ta hranice a některé krajské úřady se v tomto ohledu chovaly velmi fundamentálně,“ zmínila Blanka Šrámková. I v tom se však pohled úřadů postupně vyvíjí. „Dříve převládal názor, že do účelu sbírek nejdou zahrnout náklady na platy. Ale dnes už je doba trochu někde jinde a od toho pohledu se trochu ustoupilo. V některých případech náklady na mzdy mohou sloužit k účelu veřejné sbírky,“ uzavřel Petr Franěk. Neziskovkám by nově měla pomoci i možnost čerpat pětiprocentní podíl na režijní náklady nerovnoměrně. Díky tomu si budou moci čerpání více přizpůsobit svým reálným potřebám.

Přestože nová úprava podmínky pro pořádání sbírek výrazně zjednodušila,

Největší změny sbírkového zákona – – – – – – – – –

zrychlení zahájení sbírky v případě mimořádných událostí (humanitární krize, přírodní katastrofy a pod.) možnost vyhlášení dlouhodobé sbírky na dobu neurčitou neziskové organizace si zvolí u dlouhodobých sbírek termín pro podání průběžného vyúčtování jako jedna z forem sbírky budou nově jmenovitě uvedeny DMS neziskovky mohou navrhnout nové formy sbírek krátkodobě sbírky do pokladniček a sběracích listin nebudou potřebovat zvláštní účet sbírky konané ve více městech budou mít označenou „Putovní pokladničku“. otevření pokladničky může být nově přítomen jen jeden zástupce pořádající organizace pětiprocentní podíl na režijní náklady ze sbírky bude možno čerpat nerovnoměrně

Dalibor Dostál


6

K vìci

Hana Frištenská: na zmìnì zákona se pracovalo nejménì šest let

Jaký byl hlavní záměr při přípravě změn zákona upravujícího sbírky? Reagovat na problémy aplikační praxe, tedy být přátelštější k pořadatelům sbírek, a zachovat státní regulaci v míře, která je nebytná pro ochranu tohoto fenoménu. Na "výrobě" této novely, která se podařilo po letech úsilí některých nestátních neziskových organizací, se od počátku podílelo několik pořadatelů velkých, svých charakterem permanentních sbírek - ADRA, Charita, NROS, Člověk v tísni a Fórum dárců. Samozřejmě bylo nutné spolupracovat také s Ministerstvem vnitra, které je gestorem celé problematiky. To vše zastřešil Výbor pro legislativu a financování Rady vlády pro nestátní neziskové organizace v osobě paní Kalousové, v jehož gesci se novela připravovala, a Rada vlády pro nestátní neziskové organizace, která proces sledovala.

doručení osvědčení, možnost nerovnoměrného čerpání pěti procent na režii sbírky u permanentních sbírek a také zpřesnění evidence sbírkových předmětů a vstupenek. To všechno bylo identifikované jako potřebné a to vše se nám podařilo do zákona zapracovat. Bylo těžké zákon prosadit? Jak dlouho se na jeho změně pracovalo? Proces snahy o novelizaci tohoto zákona již trvá v různých peripetiích asi šest let, možná déle. Tato konkrétní novela se připravovala a hlavně vyjednávala od roku 2009. Nejtěžší to bylo při přípravě návrhu v debatách s Ministerstvem vnitra a s kraji, tedy ve fázi věcných diskuzí. Potom, co jsme se dohodli na podobě novely, procházel sám text legislativním procesem až nečekaně hladce. I když říkám "hladce" znamená to mnoho jednání, přípravy a práce, protože v rámci tohoto procesu vstupují do hry různé skupiny odborníků, právníků a politiků.

Jaký je podle Vás hlavní přínos schválené změny?

Řadu bohulibých záměrů pokazí pozměňovací návrhy ve Sněmovně. Prošla tato změna schvalovacím procesem bez nějakého nepodařeného „zlepšováku“?

Těch věcí je víc: možnost pořádat permanentní sbírky, za určitých podmínek možnost nových způsobů sbírání, zařazení DMS výslovně mezi taxativně uvedené způsoby sbírání, zakotvení institutu putovní pokladničky, zakotvení fikce zahájení sbírky okamžikem

Stala se skoro neuvěřitelná věc. Do vlády doputoval náš návrh přes Legislativní radu vlády a její komise bez věcných změn a setkávali jsme se s velkým pochopením. Pak vládní návrh novely prošel oběma komorami Parlamentu úplně beze změn. Stručně

Anketa

Foto: archiv Hana Frištenská

Nová úprava sbírek prochází podle Hany Frištenské, tajemnice Rady vlády pro nestátní neziskové organizace, legislativním procesem zatím hladce.

Hana Frištenská

řečeno - tak, jak novela na úrovni RVNNO vznikla, tak byla schválena. Čeká nás už jen podpis presidenta ČR - a novela začne platit od 1. července 2012 tak, jak jsme na počátku přípravy naplánovali. Nebo jinak řečeno, pokud se ukáže, že něco není uděláno dobře, můžeme si za to sami. Podařilo se Vám do novely prosadit všechny důležité změny, které jste plánovali, nebo je nějaké opatření, které se prosadit nepodařilo? Myslím, že se nám všem podařilo maximum možného - nemám pocit, že by šlo prosadit více, ani že bychom o to stáli. Doufejme, že jsme vyrobili užitečný, srozumitelný a příjemný zákon, který bude všem zúčastněným, tedy pořadatelům sbírek, těm, kdo budou mít z vybraných peněz prospěch, dárcům, státu a krajům prospěšný. Dalibor Dostál

V čem Vaší nadaci nejvíce pomůže změna sbírkového zákona, která bude platit od letošního července?

Terezie Sverdlinová, Nadace Terezy Maxové dětem "Nadace Terezy Maxové dětem organizuje dlouhodobé veřejné sbírky a v daném ohledu vnímam velkou výhodu novely v tom, že na příště je nebudeme muset každé tři roky ukončovat a znovu zahajovat. Bude to tedy jednodušší, zejména na administrativu." Alena Peštová, výkonná ředitelka Nadace Jedličkova ústavu „Pro naši nadaci by měla nová podoba zákona přinést zlepšení především u naší dlouhodobé sbírky. Závěrečné uzavření je administrativně hodně náročné, včetně napojení na banku a umrtvení účtu. Ovšem pokud jako prověřená organizace vyhlašujeme další sbírku, je podle mě administrativa stále velmi náročná.„ Marcela Nevšímalová, ředitelka Nadace Divoké Husy „Možnost zřídit sbírku na dobu neurčitou a nepřerušovat ji každé tři roky kvůli uzavření vyúčtování bude pro naši nadaci velkým přínosem. Bude to jednodušší nejenom pro naše pravidelné dárce, ale odpadne i složitá administrativa pro nadaci i finanční náklady s tím spojené.“


7

Osobnost mìsíce Hana Šilhánová Foto NROS

Představujeme členské nadace a nadační fondy Fóra dárců

Podnikání nadací bude riziko Nový občanský zákoník definuje zcela nově roli nadací. Podle ředitelky Nadace rozvoje občanské společnosti Hany Šilhánové budou nová pravidla vyžadovat větší nároky na zodpovědnost zakladatelů a statutárních orgánů, aby nedocházelo ke ztrátě důvěry veřejnosti v nadační sektor. Nadace rozvoje občanské společnosti pomáhá již devatenáct let. Jak se za tu dobu změnila? Když jsme začínali, neměli jsme samozřejmě žádné zkušenosti. Tehdy v České republice neměl nikdo zkušenosti s tím, co to je nadace, jak se má správně grantovat, jaká pravidla je třeba dodržovat, aby vše bylo průhledné a efektivní. V tom jsme se posunuli hodně, když pominu fakt, že na začátku jsme byli tři, a nyní máme profesionální tým s dvaceti lidmi. Jak se za tu dobu měnily zdroje financování? Na začátku tady byly peníze zejména ze zahraničních zdrojů, tedy od amerických nadací a vládních fondů a také z programu PHARE z Evropské unie. Nadací v té době bylo spoustu, ale spíše získávali peníze na vlastní činnost a projekty. NROS byla založena, aby spravovala v rámci PHARE prostředky z Evropské unie pro rozvoj občanské společnosti a podle tohoto programu také nadace získala svůj název. Když jsme začínali, byla spousta nových organizací, které od nás někdy dostaly svůj úplně první grant. My jsme pak mohli pozorovat, co to s nimi udělá, protože musely projít obrovskou změnou. Mnohdy ze skupinky dobrovolníků musely udělat fungující organizaci, vytvořit organizační strukturu: někdo musel být zodpovědný za řízení, někdo za peníze a tak dále. Program sloužil po dobu 13 let jako otevřený zdroj pro podporut projektů neziskových organizací v docela široké škále aktivit, navíc ale také pro školení, vydávání publikací a budování kapacity neziskového sektoru. Program PHARE skončil, jestli se nepletu, naším vstupem do Evropské unie? Ano, PHARE byl program, který měl připravit Českou republiku na vstup do

EU. Ale ještě přišel překlenovací program Transition Facility, který byl určen právě pro nově vstupující země střední a východní Evropy. Tato fáze podpory definitivně skončila v roce 2008. Mezitím ovšem začaly fungovat strukturální fondy, na které měla Česká republika nárok po vstupu do Evropské unie. Ale ty už nepodporovaly přímo rozvoj občanské společnosti, ale spíše konkrétní služby. Což byl velký rozdíl. Protože chyběly peníze na budování kapacity a profesionalizaci neziskových organizací. Museli jste tomu nějak přizpůsobovat strukturu podporovaných projektů nebo jste tento výpadek pokryli z jiných zdrojů? V prvním programovacím období se v rámci Evropského sociálního fondu podařilo vytvořit takzvané Globální granty určené pro neziskové organizace poskytující sociální služby. Alespoň sociálně zaměřené NNO tak měly svůj fond pro menší projekty, protože bylo jasné, že v těch hlavních, mainstreamových programech nebudou mít moc šancí uspět. Kromě sociálních služeb mohly část peněz použít i pro svůj vlastní rozvoj. Na to navázaly Finanční mechanismy EHP/Norska, jejichž část – Blokový grant pro NNO jsme spravovali. I tam opět byla možnost posilovat organizační kapacitu, což jsme aktivně prosazovali. Významné byly také prostředky od amerických nadací z CEE TRUST, které podporovaly právě rozvoj kapacity. NROS díky tomu například rozvinula Program překlenovací pomoci 3P, který se nám podařilo díky Poštovní spořitelně udržet a dodnes pomáhá neziskovkám formou návratných nadačních příspěvků realizovat jejich projekty. Mají tedy nyní nově vznikající neziskovky možnost čerpat nějaké peníze na budování svých struktur a svůj růst?

Hana Šilhánová Vystudovala sociologii na Filozofické fakultě UK v Praze, řadu let se zabývá neziskovým sektorem v České republice. Podílela se na zpracování několika výzkumných studií, týkajících se neziskového sektoru. Stála u zrodu charitativního projektu Pomozte dětem, který NROS již 14 let organizuje s Českou televizí. Je členkou Rady vlády pro nestátní neziskové organizace a předsedkyní výkonného výboru Fóra dárců. V NROS pracuje od roku 1993.

Pokud vím, tak ne. Mohou však například využít nabídky pro bezplatné manažerské vzdělávání, které pořádáme pro NNO v Králevohradeckém kraji a které bychom rádi dále rozšiřovali. Naše podpora také dlouhodobě směřuje k mladým lidem a neformálním skupinám, které předkládají své nápady a projekty ve prospěch komunity. V současné době spolupracujeme na programu Nadace O2 s názvem Thing Big, jehož součástí je i vzdělávání mladých lidí a podpora jejich angažovanosti. Myslím, že právě zde je prostor pro budoucí rozvoj občanské společnosti. Došlo za devatenáct let vašeho působení u některé oblasti k takovému posunu, že byste si mohli říci, teď jsme spokojení a tuto oblast můžeme opustit nebo přenechat jiným organizacím?


8 Myslím, že z toho, co máme ve svém poslání není nic zcela vyřešeno. Některé problémy, s nimiž se společnost potýká, jsou trvalého rázu. Například sbírka Pomozte dětem, kterou organizujeme již 14 let s Českou televizí, odráží skutečnost, že vždy bude existovat určité procento dětí, které budou vyžadovat zvýšenou zdravotní či sociální péči a na nás je sledovat aktuální potřeby a bílá místa. Česká republika je stále právem kritizována za vysoký počet dětí v ústavních zařízeních, zejména v kojeneckých ústavech . Rovněž v oblasti lidských práv některé problémy spíše eskalují, například vzrůstá vlna xenofobie a rasismu v oblastech, kde jsou vyloučené lokality. Také sociální exkluze romských dětí ze vzdělávacího systému je velký problém, na který upozorňují české i zahraniční studie a zdaleka není vyřešený. Nadace ale nemohou suplovat roli státu. Mohou jen upozorňovat na problémy, hledat zdroje a přinášet pružnější a komplexnější pomoc formou dobře zacílených programů a projektů. Příští rok skončí současné plánovací období pro evropské fondy, nové začne v roce 2014. Snažíte se nějak aktivně lobovat za to, aby byly po roce 2014 vyhlášeny takové okruhy operačních programů, aby je neziskové organizace působící například v oblasti životního prostředí, sociální a podobně mohly využívat? Nyní se připravuje zastřešující národní plán, z něhož budou vznikat operační programy. My se toho účastníme prostřednictvím Rady vlády pro nestátní neziskové organizace, ve které jsme zastoupeni. Rada se také snaží, aby představitelé neziskových organizací měly své členy v monitorovacích výborech. Nicméně tohle je přesně oblast, na kterou nezbývají síly. Je to časově nesmírně náročné a člověk, jmenovaný jako zástupce neziskové oblasti musí být placený organizací, která ho vysílá. Ale málokdo na to má potřebnou kapacitu. Aby byl zkušený, aby k tomu měl co říci, aby to zvládl zpracovat, protože to jsou stohy a stohy materiálů. Už kdysi dávno jsme si představovali, že by například při výboru Rady vlády pro Evropskou unii měla vzniknout nějaká stálá kancelář neziskových organizací, financovaná z Fondu technické asistence, která by profesionálně zajišťovala tuto agendu. To se však v rámci strukturálních fondů bohužel nepodařilo prosadit. Již před čtyřmi lety jsme spolu v jiném rozhovoru mluvili o tom, že v zahraničí mají mnohem významnější roli zastřešující organizace, ale v Česku se to stále příliš nedaří. Zlepšilo se od té doby něco?

Vůle mít jedno centrum mezi českými neziskovkami není, protože jejich názory jsou často velmi protichůdné. Jsou tady koalice na regionální úrovni. Pak je tu Asociace nestátních neziskových organizací, která ovšem dost často prosazuje věci, se kterými nesouhlasí ostatní organizace, především ty velké a profesionální. Co funguje docela dobře, jsou koalice organizací, které působí v určité oblasti, kde mají nějaký společný cíl. Například organizace, které se zabývají problémem gender nebo ochranou práv dětí, dosahují pokroku díky tomu, že se umějí spojit. To považuji za smysluplné, často se to daří. Je příkladem dobře fungující spolupráce Fórum dárců, které sdružuje nadace a nadační fondy nejrůznějšího zaměření? Fórum dárců je výborný příklad. Ale i tady velmi narážíme na to, že i my, nadace a nadační fondy , máme odlišné názory. Takže když máme dát nějaké společné prohlášení, máme na to jasné procedury. Ale můžeme ho vydat jenom ve chvíli, kdy se na tom shodnou členové asociace. Pokud ne, tak si každá nadace může samozřejmě komentovat dané téma samostatně. Například NROS je součást koalice, která podporuje zrušení kojeneckých ústavů. Ale pokud se např. neshodneme na tom, že chceme veřejnou prospěšnost ani v rámci Fóra dárců, což je sice trochu zvláštní, ale je to tak, tak to nemůžeme jako Fórum dárců ani komentovat, ani k tomu zaujmout stanovisko. Ale i tak je řada témat kde se můžeme podělit o zkušenosti, jako například na nedávném setkání k fundraisingu. A třeba nastane i doba, kdy začneme spolupracovat. Spolupracují nadace v některých oblastech, kde to dříve nebylo obvyklé? Zdá se mi, že je vhodná doba pro to začít více spolupracovat v rámci neziskového nebo nadačního sektoru. V době ekonomické krize, či potřeby společného postupu v rámci pozitivních reforem, je spolupráce v rámci neziskového sektoru nezbytná. Rádi bychom viděli více příkladů tzv. win-win-win spolupráce, do které jsou zapojené jak firmy či firemní nadace, tak grantující nadace a neziskové organizace, university či místní správa, které společným úsilím dosáhnou pozitivní změny v určité lokalitě či problémové oblasti. V tomto případě pak vítězí všichni - ti, co dávají finance, pomáhají, rozhodují, či jsou uživateli služeb. Dobrým příkladem spolupráce mezi firemními a nefiremními nadacemi je např. Nadace OKD a Nadace Partnerství, nebo Nadace O2 a NROS. Spolupráce v tomto případě vzájemně posiluje kapacity

obou nadací a posliluje profesionalitu a efektivitu nadační činnosti. Líbilo by se mi také, kdyby se i nadace se stejným posláním dokázaly domluvit na sdružování prostředků, což mi připadá smysluplné ve chvíli, kdy není dostatek peněz na podporu aktuálních problémů. Bylo by skvělé dát dohromady prostředky k podpoře nějakého společného cíle. Ale pokud vím, zatím tu žádný takový projekt není. Když se vrátíme k nejednotnosti neziskového sektoru v Česku, v čem se například projevuje? V minulých letech to byla například otázka daňových asignací, které byly předmětem diskusí někdy před pěti šesti lety. Neziskový sektor se na nich nedohodl, šance se promarnila. Na rozdíl od jiných zemí, jako Polska, Maďarska nebo Slovenska, se u nás neprosadily. A tak příhodná situace se už nebude opakovat. Možná za dvacet let, ale i o tom pochybuji. To samé se děje nyní s otázkou veřejné prospěšnostíi která eskalovala v konflikt dvou táborů uvnitř neziskového sektoru. My chceme, aby veřejná prospěšnost byla nějakým způsobem kodifikována. Naší filozofií je, že pokud má mít neziskový sektor nějakou váhu a vliv, musí se snažit být transparentní, profesionální, ukazovat veřejnosti a partnerům z privátní i veřejné správy, že má v pořádku své základní povinnosti a je prospěšná společnosti. A tohle by statut veřejné prospěšnosti měl ukazovat. Měly by na ni ovšem navázat i daňové výhody. V současnosti jsou stejné pro všechny neziskovky, od občanských sdružení, které sdružují zájemce o golf, až po organizaci zajišťující sociální služby. To není úplně spravedlivé. Mnoho zemí, včetně USA a většiny evropských států, rozlišuje, zda jde o službu, která je opravdu veřejně prospěšná, vykazuje určité profesionální známky a standardy nebo je zaměřená na členské zájmové skupiny. Pokud je uznaná jako veřejně prospěšná, může organizace čerpat daňové výhody. Dokud neziskový sektor u nás na toto rozlišení nepřistoupí a neudělá další krok k profesionalizaci, nemůže žádat o další benefity. Ty prostě nepřicházejí samy od sebe. Jak pomohly předchozí změny zákonů k větší transparentnosti nadačního a neziskového sektoru? Zákon upravující a vymezující činnost nadací z roku 1997 pomohl určitě velmi výrazně. Od té doby došlo k jeho další úpravě, která nadacím uvolnila prostor k tomu, aby mohly opět dělat svojí vlastní činnost, své vlastní projekty, což se jim už nadále nepočítá do nákladů na management. Je to určitě dobrý krok,


9 který umožňuje kromě grantování poskytovat i doplňující služby a aktivity. Nadace stejně tuto situaci řešily zakládáním obecně prospěšných společností, takže nakonec mohly vlastní projekty dělat, ale zbytečně komplikovaně. Jaké změny přinese do oblasti nadací nový občanský zákoník? V novém občanském zákoníku jsou nadace popsané zcela nově. Mnohem větší roli budou mít zakladatelé a jejich vůle stanovená v zakládací listině. Asi největší změnou je, že nadace budou moci i podnikat a za určitých podmínek i snižovat nadační jmění. Vidíte v tom riziko? Samozřejmě. Bude hodně záležet na tom, jak má nadace vybudovanou důvěru veřejnosti a jak jí na ní záleží , jak je transparentní, jak je vnitřně disciplinovaná, jak má charakterní lidi ve správní radě a v managementu. Protože to bude hodně o zodpovědnosti správní rady a také o schopnosti efektivně hospodařit se svými prostředky a realizovat podnikatelské záměry. Je také otázka, jak to bude dál s Nadačním investičním fondem, tj s prostředky nadačního jmění, které pocházejí od státu a které byly rozděleny asi 60 nadacím do nadačního jmění s celkem přísnými podmínkami pro jejich zacházení. Upřímně mám obavu z toho, že nadace , které dosud měly neziskový charakter a jejichž podstatou bylo nedotknutelné jmění, z jehož výnosů měl být podporován nějaký veřejně prospěšný účel, bude do značné míry narušen. Nadace budou nově moci podnikat a dokonce krýt své neúspěšné podnikání z prostředků nadačního jmění. Obávám se spekulantů, kteří využijí tohoto zákona pro vlastní obohacování či správců nadačního jmění, kteří nebudou schopni s ním efektivně podnikat. Nadace považuji za instituce dlouhodobého či trvalého charakteru, které by měly být vysoce konzervativní a v podstatě imunní vůči aktuálnímu politickému uskupení. Nadace by měly být těmi subjekty, které dlouhodobě prosazují a podporují hodnoty a aktivity, které mají společensky významné dopady bez ohledu na individuální stranické nebo podnikatelské zájmy. Zdá se mi, že toto nový občanský zákoník v tom právním duchu neobsahuje. Jaké další negativa by mohlo podnikání nadací přinést? Prostředí podnikání a nadační činnosti je dnes v mnoha směrech dost odlišné. Do nadací a neziskových organizací většinou chodí lidé, kteří se

nechtějí věnovat kariéře, trvalému soutěžení nebo podnikání a často pro to ani nemají buňky. Jsou to jiné typy lidí, které tolik nezajímá, kolik budou brát, ale zda budou dělat smysluplnou práci a budou mezi vstřícnými lidmi, nadšenými pro stejné hodnoty. Podnikání nadací ale tento rozdíl možná setře a ubude prostor pro ty, kteří mají entuziasmus, ideje, ethos a zájem na dosahování veřejně prospěšných cílů.

Individuální dárci jsou mnohem stabilnější. Možná s nimi ještě neumíme tolik pracovat. Ve světě to je docela běžné, že se je nadace snaží získat, aby byli členy nějakých vnitřních struktur. Telefonují jim, oslovují je na ulici. Jaké zkušenosti má s individuálními dárci NROS?

Je to možné. Firemní nadace a nadační fondy jsou na tom již nyní podobně. Od veřejnosti většinou nedostávají přímé příspěvky či dary a pokud se je snaží získávat, zaštiťují se aktivitami jiných nadací nebo neziskových organizací. Prostředky do svých fondů získávají spíš v rámci svých marketingových akcí. Nadace, i když budou podnikat, asi takové možnosti mít nebudou. V každém směru je to určitě nebezpečné smíšení rolí, uvidíme, jak na to bude veřejnost reagovat.

I my jsme si vědomi toho, o čem jsem se už zmínila, tedy přebujelosti žádostí o peníze či zaslání SMS bez dostatečné informovanosti a zpětné vazby komu a jak peníze pomohou. Například v programu Pomozte dětem, který je dosud veřejností vnímán naštěstí pozitivně, se pořád bráníme tomu, abychom oslovovali lidi na ulici nebo jim zasílali obálky se složenkou a zařadili se tak mezi tucet jiných sbírek. Nicméně víme, že je to velmi účinný nástroj pro získání peněz. Anonymní individuální dárce získáváme většinou přes publicitu a DMS zprávy, ale jejich počet mírně klesá. Přičítáme to větší konkurenci, a to nejen vzhledem k přibývajícímu počtu projektů financovaných z DMS, ale i kvůli tomu, že prakticky každý soutěžní pořad v televizi neustále vyzývá diváky, ať píší, hlasují, soutěží … A pak už se lidem na jiné účely moc nechce zprávy posílat.

Průzkumy ukazují, že česká veřejnost je v rámci Evropy snad nejméně nakloněna tomu, aby dávala peníze na charitu, skončili jsme spolu s Tureckem na posledních dvou místech. Čím si myslíte, že je to hlavně způsobeno?

Od července začne platit změna zákona o sbírkách, která přinese řadu zlepšení. Dlouhodobé sbírky se konečně nebudou muset přerušovat, což dosud vedlo k odpadnutí mnoha těžce získaných dárců. Pomůže tato změna udržet trvalý vztah s dárci?

Zřejmě je to ovlivněné hospodářskou situací, kdy klesá ekonomický standard obyvatelstva a každý začal trochu více přemýšlet o tom, kolik a na co dává. Také je velká konkurence ve vybízení k dárcovství. Lidem ve velkých městech se stává, že jsou dennodenně oslovováni, aby na něco přispěli a již nerozlišují, jestli je to marketingová akce, bezdomovec nebo po nich chce někdo peníze do sbírky. Ale jako sociolog těm průzkumům stejně moc nevěřím. Podle mne jsou Češi sociálně citliví a reagují velmi významně například na přírodní katastrofy. Takže je rozdíl, zda se ptáme na názor nebo na skutečnou pomoc, což může v důsledku dopadnout úplně odlišně. V tomhle směru jsem ale optimista.

Je to určitě dobrý krok, na který jsme dlouho čekali. Sbírku Pomozte dětem děláme již čtrnáctý rok a po tu dobu jsme naráželi na spoustu problémů, např. že musíme každé tři roky měnit banku nebo bankovní účet, upozorňovat dárce na změnu konta, účetně ukončit sbírku, i když trvá plynule, nově definovat skupinu, kterou trvale podporujeme atd. Takže pro nás to bylo hrozně administrativně náročné. Bylo strašně těžké dodržet poctivě všechna pravidla, a přitom udržet sbírku současně na dvou kontech. Máte pravdu, že individuální dárci z toho byli zmatení, proč se jim najednou vracejí peníze, které posílají sice trvale, ale už na loňské konto. Museli jsme jim vysvětlovat, jak to je. Nám se hrozně uleví a doufám, že nám to pomůže udržet dárce, kteří přispívají dlouhodobě nebo trvale většími částkami. Budou mít jistotu, že sbírka bude stále na jednom kontě a že dávají peníze na správný účet, který se po třech letech nezmění.

Nevznikne riziko pro celý nadační sektor, že jakmile začnou být nadace spojovány se ziskem, ztratí určitý „pel nevinnosti“ a lidé začnou zvažovat, zda má smysl jim darovat peníze, když nadace podnikají, vydělávají a mají zisky?

Je to slabé místo pro český neziskový sektor v době, kdy velké firmy omezují finanční podporu? Ve vyspělých zemích právě individuální dárci v podobných případech drží neziskovky nad vodou … Individuální dárcovství je určitě důležité téma. Právě NROS má neblahou zkušenost s tím , jaké to je, když vypadnou velké zdroje a jak to ovlivňuje personální i grantovou kapacitu nadace.

Dalibor Dostál


10

Investièní portfolia se do budoucna bez efektivního rozložení rizik neobejdou

Téma Diverzifikací rizik rozumíme aktivní rozložení majetku (investice) do více finančních nebo jiných alternativních instrumentů, které reagují zpravidla odlišně na různá rizika (tržní, ekonomická, politická apod.). Cílem diverzifikace je omezení všech předvídatelných i nepředvídatelných rizik, která přímo působí na tržní ceny jednotlivých instrumentů a to tak, aby negativní pohyb jedné části portfolia byl vyvážen pozitivním vývojem jiné složky portfolia. Diverzifikační mix neboli složení jednotlivých částí pak musí odpovídat rizikovému profilu individuálního investora, investičnímu cíli, požadavku na ochranu investice, znalostem a zkušenostem investora a také aktuální situaci na trzích. Příklad: Částka 10 miliónů korun, požadavek na eliminování rizika jakékoliv ztráty prostředků, požadavek na maximální možnou likviditu (tj. schopnost rychle převést investici zpět na hotovost). Možné řešení: Výběr 4 - 5 prověřených bankovních domů (diverzifikace kreditního rizika, resp. rizika schopnosti dostát svému závazku) a rozložení celkové částky po cca 2 - 2,5 miliónů korun (maximálně do výše garance pro pojištění vkladů). Alternativní řešení: nákup velmi bonitních kvalitních dluhopisů, požadavek na garanci i maximální likviditu je zachován. Nebo kvalitně diverzifikovaný podílový fond, jehož investiční strategie odpovídá požadavkům na rizikový profil investora. Co toto navrhované řešení nebere v potaz, či řeší pouze částečně?

Inflaci – nejdefenzivnější formy investování zpravidla nedosahují výnosů, které by v dlouhodobějším horizontu alespoň pokryly průměrnou výši inflace. To platí zejména o termínovaných depozitech, ale i dluhopisech s krátkou splatností.

Požadavky na výnos, resp. výnosový potenciál takové investice – obvykle jen málokomu postačuje výnos, který inflaci dlouhodobě nepokrývá a reálně tak snižuje hodnotu investice.

Možné jednorázové náklady spojené s investováním – transakční náklady, spready dluhopisů (tj. přirážku k ceně - čím je širší, tím nižší výnos do splatnosti si kupuji,), náklady na správu cenných papírů, vstupní poplatky do fondů apod.

Požadavky na optimalizaci řešení z pohledu všech výše zmíněných bodů: •

Investoři si musí stanovit základní cíl - čeho chtějí investováním dosáhnout, respektive jaká rizika chtějí minimalizovat. Obecně platí, že hledám-li vyšší výnosy, musím si být vědom i vyšších rizik, která mohou negativně (zejména na krátkém časovém horizontu) ohrozit mé ostatní cíle a požadavky (ochrana investice, jistý výnos atd.).

Rizika jsou spojena s jakoukoliv formou uložení nebo investování peněžních prostředků – absolutně bezriziková investice bohužel neexistuje. Naopak, do budoucna bude rizikových faktorů spíše přibývat.

Tržní riziko budoucího pohybu Foto: Pioneer Investments

úrokových sazeb a výnosů dluhopisů na trhu – lze eliminovat efektivně krátkou splatností nebo krátkým termínováním, což má přímou vazbu na výnos. Čím kratší splatnost, tím nižší výnos. Čím je splatnost nebo termínování vkladu delší, tím je investice z pohledu tržních rizik rizikovější.

Inflační hledisko – většina investorů měří efektivitu svých investic na základě historicky dosažených výnosů. Ty však nic neříkají o budoucím vývoji. Koupím-li si nyní 5-letý dluhopis s výnosem 3 % ročně, kupuji si jistý ale pouze nominální výnos. Budoucí vývoj výnosů dluhopisového trhu neznáme a v případě inflace, která by byla vyšší než v minulosti,

se může velmi snadno stát, že výnos 3% mohou v budoucnu mít i dluhopisy s velmi krátkou splatností. •

Diverzifikace – nejen u kreditního rizika a tržního rizika pohybu výnosů na dluhopisových trzích, ale diverzifikace napříč jednotlivými trhy. V případě nadačních subjektů jsou tyto požadavky dále poměrně konkrétně upraveny v zákoně o nadacích a nadačních fondech (č. 227/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů), případně smluvními ustanoveními v rámci majetku získaného z NIF.

Co může přinést budoucnost? Rok 2011 byl pro riziková aktiva složitý. Na jedné straně pokračující dluhová krize eurozóny, problémy Řecka a dalších postižených zemí, potíže bankovního sektoru. Na straně druhé pokračoval velmi pozitivní vývoj cen u nejbonitnějších státních dluhopisů USA a Německa, jejichž reálné výnosy se staly zápornými i u velmi dlouhých splatností. Rozložení do jednotlivých aktiv v rámci portfolia, které bylo velmi efektivní v posledních 3 - 4 letech, tak nemusí být optimální pro příštích cca 3 - 5 let. Rovněž mohutné finanční injekce centrálních bank do finančního systému se dle mého názoru budou muset projevit i v reálné ekonomice. Inflační tlaky se tak mohou stát tématem číslo jedna. Hledání optimálního mixu portfolia až v okamžiku, kdy tento problém propukne naplno, je velmi drahé a již málo efektivní, pokud stávající portfolio není na tuto situaci připraveno. Proto si nemyslím, že aktuální dlouhodobé fixní výnosy dluhopisů a termínovaných depozit (stabilních bankovních institucí) jsou dostatečně atraktivní pro případný budoucí inflační scénář. Nadační subjekty mají z čeho vybírat, k dispozici mají rovněž specializované nadační fondy, které se všemi výše popsanými riziky umí dobře pracovat. Pohledem mírného optimisty si dovolím tvrdit, že žádná krize netrvá věčně a jednou skončí. Aleš Izák Pioneer Investments ČR


11 Foto: Nadace OKD

Profil

Představujeme členské nadace a nadační fondy Fóra dárců

Nadace OKD: v chránìných dílnách vidíme budoucnost Nadace OKD se od svého startu před pěti lety zařadila mezi nejvýznamnější nadace v České republice. Na rozdíl od jiných nadačních subjektů, které návrat ekonomické recese donutil výrazně omezit podporu, na Nadaci OKD finanční potíže nedolehly. Jiří Suchánek, ředitel Nadace OKD

„Vzhledem k tomu, že uhelný business je v relativně dobré formě oproti ostatním odvětvím ekonomiky, pro letošní rok máme prakticky totožnou příjmovou stranu jako v roce 2011, tedy kolem 80 milionů korun. Na druhou stranu, krize se většinou projevuje se zpožděním a jednak cítíme snahy šetřit a pak se také snažíme část prostředků investovat pro roky budoucí,“ říká ředitel nadace Jiří Suchánek. Naopak složitá hospodářská situace se projevila zvýšeným přílivem žádostí. „Oproti loňsku vzrostl hlavně počet žádostí v programu Pro zdraví. Je cítit velký výpadek financování sociálních zařízení ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí. Oproti roku 2008, kdy výdaje na sociální služby činily zhruba 8 miliard, nyní je to 6 miliard a navíc končí individuální projekty z EU, kterými se často výpadky státního rozpočtu „lepily“. Ve všech programech pak přišlo 1413 žádostí, což je nárůst oproti roku 2011 o více než 100 žádostí,“ vypočítal Jiří Suchánek. Nadace OKD poskytuje zhruba 80 procent svých prostředků projektům na území Moravskoslezského kraje. Žadatelé mohli tradičně čerpat ze čtyř programů: Pro zdraví, Pro radost, Pro budoucnost a Pro Evropu. Od svého vzniku v roce 2008 přes 180 milionů korun na více než tisícovku veřejně prospěšných projektů, které se zaměřují na handicapované, seniory, děti, kulturu, vzdělávání i životní prostředí. Loni se nadace poprvé ve větší míře začala zabývat podporou chráněných dílen. Nebyl to však náhlý zlom, spíše výsledek postupného vývoje. „Chráněné dílny podporuje Nadace OKD již od svého založení. Postupně jak nadace rostla a také moudřela, došlo nám, že nemůžeme „strhnout“ všechno a proto jsme vybírali oblast, která je nám, jako výrazně sociálně založené nadaci blízká a zároveň takovou, ve které vidíme

velkou budoucnost. Problematika integrace handicapovaných se týká většího množství lidí, než si myslíme. V České republice žije přes milion lidí se zdravotním postižením a tím pádem i horšími možnostmi uplatnění na trhu práce. Jsme přesvědčeni o tom, že nejlepší integrace je na takzvaném otevřeném trhu práce, ale tam to vzhledem k charakteru postižení často prostě nejde,“ říká Jiří Suchánek a pokračuje: „Chráněné dílny jsou tak pro mnoho lidí úplně novým startem do života. Samozřejmě jsme si také vědomi, že se v této oblasti děje spousta nekalostí, jako zneužívání institutu náhradního plnění nebo fiktivního zaměstnávání handicapovaných, ovšem v počtu desítek organizací si dokážeme toto pohlídat.“ Ve zvýšené podpoře chráněných dílen chce nadace pokračovat i letos. Bude je však více odlišovat od socioterapeutických dílen, které se zaměstnávání na chráněném trhu práce přeci jen více vzdalují. Největší novinkou letošního roku je nový program „Sídliště žije“ zaměřený na zlepšení životních podmínek obyčejných lidí na sídlištích. „Důraz a nutná podmínka je v zapojení veřejnosti jak do plánování, tak do samotné realizace sídlištních projektů. Vedlejším produktem tak, doufáme, bude zlepšení mezilidských vztahů a narušení vakua, ve kterém často žijeme ve vztahu ke svému nejbližšímu okolí. Momentálně máme již ve druhém kole 14 zajímavých projektů, kde si chtějí neziskovky, příspěvkové organizace i obce samotné zkultivovat či vybudovat klubovny, hřiště na beach volejbal s grilovištěm, letní kino či například přebudovat válečný bunkr na multifunkční klub,“ popsal Jiří Suchánek nejnovější projekt nadace. Práce nadace velmi výrazně přispěla k nedávnému zisku ocenění za společenskou odpovědnost pro OKD, když firma získala Cenu hejtmana za

Moravskoslezský kraj. „Nadace a její činnost určitě hrála důležitou roli, protože žádná jiná společnost v regionu neinvestuje tolik do komunity. Je to ovšem jeden z mnoha prvků zodpovědného podnikání, které začíná u vlastních zaměstnanců a v našem případě také péči o krajinu formou rekultivací. Nadace je vlastně něco navíc nad rámec zákonných povinností, ovšem v tomto rozsahu jde jistě o nezanedbatelnou část podnikání, abychom se mohli bavit o termínech jako zodpovědnost či udržitelný rozvoj,“ zmínil ředitel Nadace OKD. Dobročinné aktivity firem obvykle pomáhají také upevňovat pouto mezi mateřskou společností a jejími zaměstnanci. Ostravsku není výjimkou, i když důlní prostředí je v tomto ohledu poněkud specifické. „Abych byl upřímný, ze šachty je k dobročinným aktivitám, stejně jako k mateřské společnosti o něco dále než u ostatních velkých společností. I přesto ale cítíme podporu z mnoha stran, zájem lidí o aktivity nadace i nabídky pomoci na nejrůznějších akcích, které pořádáme nejen pro zaměstnance OKD,“ říká Jiří Suchánek. Horníci si podle něj vzali za své hlavně občanské sdružení Svatá Barbora, které se stará o hornické sirotky, kterých hlavně díky zvýšenému důrazu na bezpečnost každým rokem ubývá. „Tam je cítit opravdu velká sounáležitost a holínka, do které se pravidelně na šachťácích vybírají příspěvky, vždy přetéká bankovkami,“ podotkl ředitel Nadace OKD a uzavírá: „Máme i několik pěkných ohlasů, kdy nám naši zaměstnanci psali, že jsou hrdí na naši nadaci, když viděli její stopu v nemocnici nebo domově pro seniory. Věřím, že sounáležitost ještě vzroste, až letos poprvé vyhlásíme miniGranty pro zaměstnance.“ Dalibor Dostál


12

Soutìž Cesty mìsty 2012: Šance zviditelnit kvalitní dopravní projekt

Dìti ve Ètení pomáhá nasbíraly pro klienty Konta BARIÉRY dva miliony

Foto: Nadace Partnerství

Dobré zprávy

Konto BARIÉRY se v dubnu 2011 zapojilo do projektu Čtení pomáhá. Čtenář do 18 let, který přečte některou z doporučených knih a potvrdí to testem, získá pomyslnou odměnu padesáti korun a může ji poukázat některé z charitativních sbírek. Prostřednictvím Konta BARIÉRY už čtenáři pomohli 23 lidem. Kristině s koupí vozíku, Danovi s pořízením asistenčního pejska, Ivaně se školným, Mikulášovi s motomedem … V půli března tak „načetly“ 2 miliony korun! „Skvělé je to, že děti pomáhají tím, že udělají něco pro sebe. Přečtou si knížku a jejím prostřednictvím pomůžou někomu, kdo to potřebuje,“ říká Božena Jirků, ředitelka Konta BARIÉRY.

Nadaèní fond Porozumìní pomohl v rámci projektu firemního dobrovolnictví s firmou MERO ÈR, a. s. dvìma organizacím souèasnì

Znáte dopravní projekt, který zlepšil dopravu ve vašem okolí? Přihlaste jej a zviditelníte svou obec. V případě vítězství získá váš návrh finanční ocenění a bude sloužit jako dobrý příklad pro ostatní. Soutěž Cesty městy, kterou pořádá Nadace Partnerství, je ve střední Evropě unikátní svým zaměřením, rozsahem i tradicí. Více než desetiletí totiž finančně oceňuje realizovaná dopravní řešení, která přispěla ke zklidnění dopravy. Podmínkou účasti je realizace dopravních řešení v období posledních pěti let a jejich příznivý vliv na životní prostředí. Uzávěrka přihlášek je 31. května. Více: www.cestymesty.cz.

Nadace Partnerství pro seniory, dìti i pøírodu Centrum aktivního stáří v Karviné, podpora šumperských rodin s handicapovanými dětmi nebo ochrana živočichů ohrožených stavebními úpravami - to jsou příklady projektů, které Nadace Partnerství podpořila ve 2. výzvě Blokového grantu. Díky němu putuje mezi patnáct neziskových organizací působících na Moravě a ve Slezsku přes 32 milionů korun. Peníze jsou určeny na sociální a environmentální projekty. Rozdělované prostředky pochází z Programu Švýcarsko - české spolupráce. Nadace Partnerství rozdělí ve třech výzvách celkem 82,9 milionů korun. Vyhlášení 3. výzvy plánuje v červnu. Více: www.nadacepartnerstvi.cz/blokovy-grant

Foto: Markéta Purkardová

Cesty městy

Ateliér 6tej smysl – Handicap dílna pracuje s lidmi s mentálním postižením a vyrábí úžasné věci z keramiky a také různé hračky plněné ovčím rounem. A právě tyto hračky jsou velmi užitečné pro nedonošené děti. Ovčí rouno totiž udržuje teplotní komfort, který nedonošeňátka moc potřebují. S oběma organizacemi pracuje Nadační fond Porozumění na tomto pilotním projektu. Nadační fond Porozumění podpořil finančně Ateliér 6tej smysl – Handicap dílnu ve výrobě čtyřiceti kusů hraček naplněných rounem. Hračky byly 29. února 2012 předány rodičům nedonošených dětí v rámci projektu Nedoklubka „mámy pro mámy“ http://mamypromamy.blogspot.com/ v nemocnici v Pardubicích. Tímto projektem byly podpořeny dvě organizace současně – Ateliér 6tej smysl – Handicap dílna spolupracující s postiženými lidmi a zároveň Nedoklubko – sdružení, které podporuje rodiny s nedonošenými dětmi. Pro klienty Ateliéru 6tejsmysl je důležité, že svou prací dělají radost miminkům a jejich rodičům.


13

Foto: Nadace Terezy Maxové dětem

Dobré zprávy

Setkání s novináři

Zdravotnické brašny pro Hospicové hnutí Vysoèina

Podrobný vhled do problematiky ochrany dětí přináší nová Edice Otvíráme, již za podpory Nadace Terezy Maxové dětem začala vydávat Agentura PubliCon ve spolupráci s občanským sdružením Publicist. „Nabízíme tento magazín jako prostor, do nějž může vstoupit každý – a věříme, že každý si odsud i něco odnese. Jeden snad dosud nepovšimnutou souvislost, jiný možná pochopení stanovisek dosud protichůdně působících odborníků, a další se k diskusi třeba dokonce i přidá. V sázce je hodně. Péče o děti a ochrana jejich práv,“ řekla na tiskové konferenci Tereza Maxová, patronka a předsedkyně správní rady nadace. Aktuální dvě čísla Edice naleznete na webových stránkách nadace: http://www.terezamaxovadetem.cz/nase-pomoc/edice-otvirame/

Foto: NF Umění doprovázet

Foto: Václav Lahovský

Fotosoutìž Zaostøeno na Jizerky

Finanční dar ve výši 28 tisíc korun předali zástupci Nadačního fondu Umění doprovázet v úterý 13. března 2012 Hospicovému hnutí – Vysočina, o.s. To jej využije na pořízení dvou zdravotnických brašen včetně jejich potřebného vybavení. V pořadí je to již třetí dar, celkově nadační fond podpořil Hospicové hnutí – Vysočina částkou přesahující 80 tisíc korun. „K tomu, abychom mohli poskytovat kvalitní domácí hospicovou péči, potřebujeme nutně přístroje, které pomáhají odstranit nejen bolest, ale také další nepříjemné symptomy závěrečných stadií těžkých onemocnění,“ říká Ing. Petr Havlíček, ředitel sdružení. „Protože však stále nemáme smlouvy se zdravotními pojišťovnami, je pro nás každý rok velmi obtížné finančně zajistit nejen zdravotnickou péči, ale také zakoupení těchto zdravotnických pomůcek,“ dodává. „Z daru Nadačního fondu Umění doprovázet pořídíme dvě zdravotnické brašny včetně jejich základního vybavení. Reagujeme tak na vyhlášku č. 221/2010 Ministerstva zdravotnictví o povinném vybavení poskytovatelů zdravotnické péče, která musí být naplněna a realizována nejpozději 1. ledna 2013,“ vysvětluje ředitel.

Helena Nosková, sestřička Hospicového hnutí Vysočina

Tereza Maxová pøedstavila médiím Edici Otvíráme

Šolcův rybník

Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor ve spolupráci se Správou chráněné krajinné oblasti Jizerské hory vyhlásila již druhý ročník fotografické soutěže s příznačným názvem Zaostřeno na Jizerky. Do soutěže se může stejně jako v minulém ročníku přihlásit každý, kdo zašle fotografie nebo digitální snímky s tématikou Jizerských hor. Jeden autor může zaslat maximálně čtyři snímky. Uzávěrka soutěže je 8. června 2012. Přihlášené fotografie zhodnotí odborná porota. Vybrané snímky se představí veřejnosti na výstavě. Z těch nejlepších bude následně sestaven kalendář na rok 2013. Zároveň bude na internetu probíhat i hlasování široké veřejnosti. Na autory vítězných fotografií čekají hodnotné ceny a knihy o Jizerských horách. Podrobnosti o soutěži naleznete na webových stránkách nadace www.jizerky.ecn.cz „Minulý ročník se setkal se značným zájmem veřejnosti, přihlásilo se přes dvě stě fotografií od více jak padesáti autorů. Náklad kalendářů Zaostřeno na Jizerky 2012 byl velmi rychle rozebrán a lidé jeho nákupem přispěli na výsadbu původních druhů dřevin částkou necelých 100 000 korun. Nejen tyto důvody nás vedly k myšlence v celé akci pokračovat", řekl Ondřej Petrovský, ředitel nadace.


14

Dobré zprávy Foto: Nadace Terezy Maxové dětem

Ples v Opeøe podpoøil Nadaci Terezy Maxové dìtem V sobotu 25.února proběhl ve Státní Opeře v Praze již tradiční Ples. Tak jako minulý rok i letos Ples věnoval na charitativní aktivity Nadace Terezy Maxové dětem částku 642 tisíc korun. Část prostředků podpoří Dětské krizové centrum, jež pomáhá dětem překonat syndrom CAN – syndrom zneužívaného dítěte. Další aktivitou je projekt Pod křídly, který se věnuje výuce angličtiny dětí v dětských domovech. Děkujeme organizátorům Plesu v Opeře za významnou podporu.

Akce v roce 2012 21.03.

Kalendáø

Vyhlášení celostátní ankety Strom roku Nadace Partnerství Více:www.nadacepartnerstvi.cz/ stromzivota/harmonogram

3.4. 26.5.

Výstavy – Zaostřeno na Jizerky

18.5.

Opožděná vernisáž se uskuteční v pátek 18.května 2012 od 19.30 během Loretánské noci

od 19.30

kvìten 2012

25.4. od 9.00

Novinky

Do práce na kole

Místo konání: ambit Lorety v Rumburku

Kampaň Do práce na kole (Praha, Brno, Liberec, Pardubice), organizuje iniciativa Auto*mat, brněnskou kampaň ve spolupráci s Nadací Partnerství. Více: www.nadacepartnerstvi.cz/greenways/ do-prace-na-kole

V dubnu loňského roku vyhlásila Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor první ročník fotosoutěže s názvem Zaostřeno na Jizerky. Z vybraných snímků jsme sestavili výstavní kolekci, která poputuje v dubnu na výstavu do ambitu Lorety v Rumburku. Výstava zde bude k vidění až do konce května. Přijďte se podívat na Jizerské hory tak, jak je zachytily objektivy fotoaparátů. Připomeňte si místa, která jste měli možnost navštívit, ale i ta, která na Vaši návštěvu ještě čekají. Pohledy fotografů vnímané zlomkem vteřiny v kontextu hluboké historie i nekonečnosti přírodních dějů. Návštěvníci budou moci přispět do připravené kasičky. Výtěžek ze sbírky bude věnován na projekt výsadby původních druhů dřevin v Jizerských horách a na ekologickou výchovu dětí.

Benefiční koncert pro Slunce Místo konání: Národní dům na Smíchově v Praze 5 Koncert pořádá Nadační fond Slunce pro všechny Účast přislíbili: Vladimír Albrecht, Kateřina Brožová, Jan Dušek, Radka Fišarová, INFLAGRANTI, Petr Jančařík, Ivana Lojková, Petr Macháček, Lucie Fišer Silkenová, Tomáš Savka, Jakub Šafr Trio, Josef Štágr a Dáša Zázvůrková. Bližší informace na www.slunce.info

Elektronický Bulletin Fóra dárců – časopis pro nadace a nadační fondy. Vydává Fórum dárců, o. s., Štěpánská 61, 116 02 Praha 1, tel.: 224 215 385, e-mail: donorsforum@donorsforum.cz, kontaktní osoba pro doručování příspěvků: Alena Prokopová, e-mail: prokopova@donorsforum.cz, grafické zpracování: Ivan Prokop, Jaroslav Skokan, Lenka Prokopová.

www.donorsforum.cz

Bulletin FD 3 2012  

Bulletin fora darcu

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you