Issuu on Google+

ŘÍJEN 2010

Pouhá změna primátora nic neřeší Každý zastupitel včetně primátora je pak zodpovědný za svá rozhodnutí individuálně a nemůže se za nikoho schovávat. Je nutné si uvědomit, že v Liberci máme povinnost splácet dluh přibližně dvě miliardy korun. Není to příliš hezký dárek od končícího vedení města, ale nikdo nemůže říci, že je to závazek, který zavinil jen primátor. Tak to prostě není. Nikdo z nových zájemců o místo primátora také sám situaci nevyřeší. Město není ani továrna, ani žádný jiný soukromý podnik, kde

rozhoduje jeden člověk. Naopak, řízení města musí být společná a týmová práce všech nově zvolených zastupitelů, nebo alespoň zájem takto pracovat u většiny z nich. Přejme si, aby to bylo prioritou většiny kandidátů napříč všemi kandidátními listinami a hlavně prioritou těch, kteří budou zvoleni. To bude rozhodující pro další správu našeho města. To je ta pravá změna, kterou naše město potřebuje.

Jak správně volit? • Můžete vyznačit křížkem vybrané kandidáty na kandidátních listinách různých stran, kterým chcete dát důvěru. Pozor! Nesmíte vyznačit větší počet kandidátů, než je členů v zastupitelstvu (v případě Liberce tedy maximálně 39), jinak je hlasovací lístek neplatný.

Stanislav Kolomazník

Liberec stojí na historické křižovatce Rozhovor se Stanislavem Kolomazníkem, jedničkou na kandidátce SOS do komunálních voleb, republikovým předsedou Strany pro otevřenou společnost, který je také znám dlouholetou činností v sociální a zdravotní oblasti. Stanislav Kolomazník (1957, Liberec) Liberecký rodák. Absolvent gymnázia v Turnově. Původním povoláním výpravčí ČSD. Ze zdravotních důvodů tuto profesi musel ukončit. Od roku 1983 patří mezi handicapované občany. Od tohoto roku se také aktivně podílí na řešení otázek a zlepšení podmínek našich handicapovaných spoluobčanů. Pracoval v komisích se sociální problematikou a také v sociálním fondu na Magistrátu města Liberec. V současné době je členem výboru se sociální problematikou zastupitelstva Libereckého kraje. Pracoval například jako vedoucí Centra pro zdravotně postižené v Jablonci nad Nisou. Byl také předsedou Liberecké krajské rady osob se zdravotním postižením a členem Republikového výboru NRZP ČR. V současné době je republikovým předsedou Strany pro otevřenou společnost. Ženatý, tři děti.

Kdy vznikl nápad vydávat Libereckého zastupitele? Cílem bylo podávat občanům Liberce informace od opozičních zastupitelů o tom, jak oni vidí hospodaření a správu věcí veřejných. Jejich připomínky se většinou do zavedených novin nedostaly. Kolega v Jablonci vydával občasník pro Jablonec a nabídl mi, že jeho občanské sdružení nám jej bude vydávat také. Lidé okolo mě s tím souhlasili, a tak to vše začalo. Na základě ohlasu čtenářů, jejich připomínek a také podnětů, bylo zřejmé, že vydávání mělo a má smysl i po pěti letech. Začali jsme zveřejňovat i články občanů a díky podnětům našich čtenářů ukazovat na nepravosti, které se dějí. Co se změnilo za 5 let jeho vydávání? Ve velké míře přibylo písemných příspěvků nejen od opozičních

zastupitelů, ale hlavně od občanů Liberce. Bohužel se nedaří vše otisknout vzhledem k nedostatku místa v jednom čísle a samozřejmě i finančním možnostem. Mohu říci, co zůstalo stejné. Po vydání prvních čísel se role šéfredaktorky ujala Mgr. Markéta Puzrlová a zajištění technických záležitosti, které souvisí s vytištěním a distribucí LZ, zajišuji dodnes já. Zmínil jste se, že četnost vydávání závisí také na finančních možnostech. Můžete nám říci, kdo vlastně platí vydávání LZ? Jistě, mohu. Nestojí za ním žádné lobby. Občasník měl v jednu dobu vícezdrojové financování, největší náklady ale vždy hradila a dodnes hradí Strana pro otevřenou společnost. Ta má za získané krajské mandáty od státu peníze na politickou činnost jako každá jiná strana. A platí z nich právě občasník LZ. Pokračování na straně 3

Rozhovor s Mgr. Markétou Puzrlovou, dvojkou na kandidátce SOS do komunálních voleb, dlouholetou šéfredaktorkou občasníku Liberecký zastupitel a koordinátorkou rodinné politiky v Jablonci nad Nisou Mgr. Markéta Puzrlová (1977, Liberec) Absolventka česko-německého oddělení při Gymnáziu F. X. Šaldy Liberec (česká a německá maturita 1996). Vystudovala obor germanistika-nederlandistika na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy (absolutorium 2002); stipendistka DAAD a ÖAD (zahraniční pobyty v Německu, Rakousku a Nizozemí). Pracovala v české pobočce německého nadnárodního koncernu, v neziskové sféře a od roku 2009 je manažerkou pro koordinaci rodinné politiky v Jablonci nad Nisou. V letech 2006 – 2010 členka školského a od roku 2009 finančního výboru v Liberci. Ve volném čase překládá a tlumočí. Je šéfredaktorkou občasníku Liberecký zastupitel. Vdaná, dvě děti.

Od vzniku Libereckého zastupitele v roce 2005 jste nedílnou součástí redakčního týmu občasníku, od roku 2007 jeho šéfredaktorkou. Jak jste se k tomuto unikátnímu projektu dostala? Byla to náhoda. Vše začalo po mém návratu z Prahy, kde jsem šest let studovala a pracovala. Tehdy byla v Liberci slavnostně otevřena Tipsport arena - první kontroverzní projekt a začátek enormního zadlužování Liberce. Její výstavbě předcházela podivná cesta vybraných zastupitelů do zahraničí sponzorovaná stavební lobby, kteří pak pro ni zvedli ruku. Tehdy mi došlo, že je situace vážná, a že je třeba něco dělat. Přes známého jsem se pak seznámila s lidmi ze SOS, kteří tehdy hledali pro LZ výkonného redaktora. Vy sama ale novinářka nejste. Jak se Vám v LZ pracuje? Ano, jsem vystudovaná germanistka. V rámci studia na FF UK

jsme ale za šest let studia popsali stovky stran nejrůznějších textů, takže jsem v tomto ohledu dobře vybavená. Mým úkolem je občasník sestavit a uspořádat. Samotné noviny jsou totiž plněny autentickými články od lidí. Vždy sama žasnu, jak rychle těch šest stran zaplníme, do redakce nám přicházejí desítky námětů i článků. Řadu z nich zpracují kolegové zastupitelé, jiné články otiskneme. Nesetkali jste se za těch pět let nikdy se snahou hlas LZ umlčet? Za ty roky jsem se setkala s desítkami autorů, kteří napsali téměř čtyři stovky článků. Někteří z nich už dokonce nejsou mezi námi. Řada autorů měla odvahu se pod své články podepsat, těm patří uznání a zvláš velký dík. Jiní předali důležitý námět, který jsme pak zpracovali sami. Měli obavu se pod článek podepsat nebo vážné důvody proč to nedělat. To je sice smutné, ale je

• Menší počet kandidátů, než je členů v zastupitelstvu, samozřejmě vyznačit můžete. • Můžete vyznačit křížkem kandidátní listinu pouze jedné strany, kterou si zvolíte. • Můžete vyznačit křížkem kandidátní listinu vybrané strany a u této a dalších stran vyznačit křížkem kandidáty, kterým chcete dát důvěru. Pozor! Straně, kterou jste označili křížkem, se odebere tolik hlasů, kolik jste zakřížkovali kandidátů u dalších stran.

Vážení čtenáři, komunální volby jsou za dveřmi a po čtyřech letech se opět nabízí možnost změny pro směřování našeho města Liberce. Je to jedinečná příležitost, jak vystavit současnému vedení města závěrečný účet a vyjádřit svou podporu nebo naopak nesouhlas s dosavadním rozvojem Liberce. Pokud tedy voliči dorazí a nenechají se otrávit nekonečnou řadou skandálů nejrůznějších politiků a stran. Věříme, že se voliči dostaví v hojném počtu, nebo v našem Liberci jde letos o hodně a bude z čeho vybírat. Počet kandidátek se oproti minulým volbám opět rozrostl, objevily se staré známé tváře, zkušení harcovníci i nejrůznější nováčci. O přízeň voličů se bude již tradičně ucházet také kandidátka Libereckého zastupitele – Strany pro otevřenou společnost. A bude vaše volba jakákoliv, věříme, že si vyberete dobře především pro naše město! Správnou volbu vám přejí vaši autoři.

Pokračování na straně 3

1

www.libereckyzastupitel.cz

Komunální volby se kvapem blíží a vrcholí také prezentace jednotlivých stran a jejich lídrů. Můžeme si různě přečíst, který kandidát by byl lepším primátorem a který ne. Zdá se mi to trochu úsměvné. O chodu města přece nerozhoduje jeden člověk, ale třicet devět zastupitelů. Primátor je pouze jedním z nich. Ten současný to velmi dobře ví a rád neopomene tuto skutečnost často, ale správně připomenout. Primátor je volen zastupiteli a jim se také ze své činnosti zodpovídá.

Editorial


Ženy v politice výjimkou? Malí a střední Lenka Halamová (1959, Opava) Absolventka Střední zdravotní školy v Liberci. Po studiu nastoupila do zdejší nemocnice. Ve zdravotnictví setrvala dodnes. Prošla prací různých oddělení v nemocnici, v ordinaci závodního střediska, nyní management v soukromém zdravotnickém zařízení. V době konání MS 2009 vedla sekci Medical. V letech 2006 až 2010 zastupitelkou města Liberec. Vdaná, dvě děti.

podnikatelé v Liberci Vítězslav Kvapil (1947, Liberec)

I když nejsem žádná radikální feministka, musím říct, že nás žen je v politice stále málo. A to i přesto, že na komunální úrovni je to trochu lepší než v parlamentu. Nechci rozebírat, proč tomu tak je, chci jenom připomenout, proč to není dobře. Na politické úrovni se totiž rozhoduje řada věcí, které zásadně ovlivňují život nás žen a našich dětí.

osobní zkušenost, že ženy se lépe domluví i napříč politickým spektrem a nehrají si tolik na „vysokou politiku“. Neříkám, že jsou dokonalé a budou lepší než jejich mužští kolegové, jejich pohled na věc ale

může přinést řadu změn nejen v rozhodování, ale i v samotné politické kultuře Liberce. Lenka Halamová zastupitelka města 2006-2010

Po letech podnikání v Liberci musím konstatovat, že prostředí pro podnikání není nejlepší. Kdysi jsem si naivně myslel, že se zavedením volného trhu bude opravdu rozhodovat jen kvalita a cena. Svůj názor jsem musel brzy poopravit, když na naše trhy vtrhly zkušené firmy ze západu, které si zkušeně vydobyly i řadu výhod a daňových prázdnin.

Stačí jednoduchý příklad: počty míst v jeslích a v mateřských školkách přímo ovlivňuje to či ono vedení města. Pokud je v něm málo žen, popřípadě žádné, toto téma se lehce dostane na okraj zájmu místních politiků. Ti se později diví, když se ženy začnou bránit a nahrnou se na zasedání zastupitelstva tak, jak se tomu stalo před několika lety, když chtělo vedení města zavřít poslední liberecké jesle. Pod veřejným tlakem pánové zastupitelé zjistili, že ve městě žijí ženy a mají své potřeby. Za pět minut dvanáct! Proto bych si ze srdce přála, aby se do nového libereckého zastupitelstva dostal větší počet nás žen. Jsem přesvědčená, že by to novému zastupitelstvu jenom prospělo. Mám

Absolvoval ZDŠ v Hodkovicích nad Mohelkou, poté silnoproudou elektrotechniku na SPŠSE Liberec. 13 let hlavní energetik AZNP Liberec, 10 let práce v Elitexu (zahraniční montáže). Od roku 1990 soukromě podniká. Rozvedený, dvě děti. Koníčky: hudba, dvanáctiletá bigbeatová éra – skupina Pastevci Liberec. Chalupář. Člen Komise pro partnerská města.

Další střet s realitou nastal, když se ukázalo, že i otevřená výběrová řízení nemusí být vždy natolik otevřená, jak se na první pohled zdá. Začalo se spekulovat o zákulisních dohodách a dalších podivných okolnostech některých státních i místních zakázek. Světová krize pak dopadla plošně na všechny podnikatele, malé a drobné živnostníky obzvláš.

Setkání s kandidátkou na slovenskou prezidentku Ivetou Radičovou (současná premiérka Slovenska). Akci pořádalo v únoru 2010 občanské sdružení Forum 50%. Pod portrétém T. G. Masaryka zprava nahoře: Markéta Puzrlová, Lenka Halamová, Iveta Radičová, Džamila Stehlíková a další.

Byl bych rád, kdyby dvacet let po revoluci šlo naše město kone-

čně příkladem a podporovalo rozvoj malého a středního podnikání v Liberci. Stačilo by, kdyby se při zadávání veřejných zakázek nenaplňovala jen litera, ale i smysl zákona o veřejných zakázkách. Stačilo by, kdyby se nevycházelo vstříc jen velkým a nadnárodním společnostem, a už prodejem pozemků nebo tvorbou průmyslových zón na okraji města. Vždy řada z nás podniká v samém centru Liberce a pro svou činnost nepotřebuje víc než parkovací místa a dobrou dopravní dostupnost. Věřím, že po letošních říjnových volbách se malým a středním podnikatelům konečně vyjde více vstříc. Jako kandidát do městského zastupitelstva pro to rozhodně udělám maximum. Vítězslav Kvapil

Perličky z předvolební kampaně Jaroslav Musil (1967, Frýdlant)

www.stranaos.cz

Středoškolské vzdělání ekonomického směru, celoživotní zájem o výpočetní techniku. Technik kvality v automobilovém průmyslu. Koníčky: ochrana přírody, historie, vojenská historická technika. Vášnivý motorkář.

Vždy je zajímavé sledovat dění okolo nadcházejících voleb. Jak se blíží, najednou vznikají jako houby po dešti nové strany a to na všech úrovních. Husarský kousek nám předvedla jedna skupina politiků před parlamentními volbami. Je to nejjednodušší způsob založení strany. Do vrcholných pozic, v tomto případě parlamentu, se dostat díky zavedeným velkým stranám, a pokud začnou ztrácet podporu, tak se od nich rychle distancovat a založit novou takzvaně lepší. O publicitu není nouze a peníze se také najdou. A pak se stane to, co se stalo. Ministrem financí se ve vládě, která má začít šetřit, stane člověk, který byl ministrem financí, když se rozhazovalo. Prostě kozel se stal zahradníkem.

2

Druhý model je také dobrý, ale trochu složitější. Vezme se mediálně známá osobnost, za ní stojí finančně silný podnikatel a ten po zvolení této strany se sám chopí rozhodování. Na komunální úrovni si z toho politici berou příklad. Pokud už naše strana není volitelná, tak jde do voleb jednoduše s novým názvem, volič to třeba nepostřehne. Pokud se chci udržet v zastupitelstvu a vlastní strana, kterou jsem zklamal, se mnou již nepočítá, tak rychle založím novou, a tu původní co nejvíce pomluvím, abych tak voliče přesvědčil, že jsem já vlastně ten, komu bylo ukřivděno. Pak nastane další problém. Pokud se stanu lídrem kandidátky, musím někde najít prostředky jak se zvidi-

telnit. Ze svého to přece platit nebudu, kvůli tomu do politiky nejdu, ba naopak. A tak se před volbami roztrhne pytel s akcemi, které nejdou z peněz lídrů ale z peněz nás občanů. Můžeme se těšit na Primátorský den solidarity nebo Den otevřených dveří v Krajské nemocnici v Liberci, včetně pohoštění, kam nás zve ředitel nemocnice. Shodou okolností lídr jedné kandidátky. Na přímou otázku odpověděl, že je to pouze shoda náhod. Akce byla připravována dlouho dopředu a do politiky se rozhodl vstoupit teprve v červnu tohoto roku. Jak dojemné! Na další akci nás zve Stavební bytové družstvo Sever ve svém mimořádném vydání čísla zpravodaje. Ve zpravodaji je nám v rozhovoru představen předseda družstva, shodou okolností lídr další kandidátky. Opět to máme s pohoštěním. Do třetice všeho dobrého i zlého se zpracují i povodně. Na plakátech Libereckého kraje s kontem, kam posílat dary pro postižené, se místo postižených překvapivě ocitá sám hejtman. Jistě muž činu na svém místě, škoda jen, že je současně kandidátem do senátu.

Mám nepříjemný pocit, co budu případným darem vlastně financovat. Te čekám, kde budou další dny otevřených dveří a na co mě pozvou největší strany v Liberci i v republice, zda to bude nějaká dobročinná akce jako vždy nebo třeba sportovní akce pro mládež. Dobré by to bylo také s pohoštěním. Vlastně je škoda, že nejsou

volby pořád, možná by se nechalo ušetřit na stravě. Škoda, trochu se mi v tom předvolebním boji vytrácí soupeření fair play a slušnost s morálkou. Politici by přeci měli jasně oddělit svou činnost veřejných činitelů od předvolebních kampaní a nedělat z lidí hlupáky. O financování těchto akcí ani nemluvě. Jaroslav Musil


Liberec stojí na historické křižovatce POKRAČOVÁNÍ ROZHOVORU SE STANISLAVEM KOLOMAZNÍKEM, JEDNIČKOU NA KANDIDÁTCE SOS DO KOMUNÁLNÍCH VOLEB

Samozřejmě. Nastavili jsme zrcadlo vedení města, které muselo vzít vydávání LZ na vědomí. Byl to hlas veřejnosti. Díky němu se podařilo opozičním zastupitelům změnit některá připravovaná rozhodnutí, o kterých jsme veřejnost již předem informovali. Ukažme si několik příkladů. Dnes mají občané Liberce možnost na internetu (stránkách MML) najít většinu informací o projednávaných bodech v zastupitelstvu. Který zastupitel jak hlasoval a také jakou má docházku. Zrušila se nesmyslná závora při vstupu do budovy radnice. Neprošel návrh na výstavbu dalších parkovacích domů. Nebyla prodloužena smlouva soukromé firmě na nasazování botiček a další. Bohužel se nedokázalo zabránit nesmyslné výstavbě některých sklobetonových staveb, které ke kráse města rozhodně nepřispěly. Aby se to již v budoucnu nedělo, je odpovědnost v rukou našich občanů právě v nadcházejících volbách. Oni rozhodnou, jací zastupitelé nás budou dále reprezentovat.

Tím jsme se dostali k nadcházejícím komunálním volbám. Co od nich očekáváte jako kandidát na prvním místě? Pětiletá práce na LZ mě přesvědčila, že většina lidí chce nějakou změnu, posun ve vedení našeho města a v jednání zvolených zastupitelů s veřejností. Lidé na naší kandidátce jim tuto možnost nabízejí. Většina našich kandidátů není zatížena zastupitelskou minulostí a nejde jim jenom o to dostat se znovu za každou cenu do zastupitelstva. Neříkám, že současné vedení dělá vše špatně, ale petice, které lidé v několika případech podepsali, by vedení města mělo brát jako jasný vzkaz od voličů a řídit se podle toho. My s lidmi jednáme, budeme je zastupovat a oni budou naši práci také hodnotit. Stejně tak jako mohou hodnotit naši pětiletou práci na LZ. Věřím, že právě v těchto nadcházejících volbách to lidé všem zavedeným zastupitelům, se kterými nejsou spokojeni a politickým turistům, kteří každé volby kandidují pod hlavičkou jiné strany, spočítají. Věřím, že voliči svoji příleži-

tost jít volit využijí ve větším počtu než v minulosti. Jsem rád, že voliči v posledních volbách jasně ukázali, že si moc dobře rozváží, které straně dají svůj hlas a kterému kandidátu případně i preferenční. Liberec stojí v této souvislosti na historické křižovatce. Co můžeme očekávat v případě volebního úspěchu od Vašeho uskupení? Pokud dostaneme od voličů důvěru, budeme se snažit najít mezi dalšími zvolenými zastupiteli podporu pro změnu, kterou si lidé přejí, a to v souladu s naším programem. To znamená zastupovat zájmy všech občanů města Liberce a chovat se jako řádní hospodáři. Věřím, že je to možné. Je nutné pokračovat v tom, co je dobré a snažit se odstranit to špatné. Tak je to i s lidmi. Pokud vykonávají svoji práci svědomitě a dobře, pak není důvod je měnit jenom proto, že zde pracovali v minulosti pod jiným vedením.

byste si pro Liberec po těch letech přál?

V liberecké komunální politice se pohybujete už řadu let. Co

Od revoluce v roce 1989 uplynulo již opravdu hodně vody. Je to

POKRAČOVÁNÍ ROZHOVORU S MGR. MARKÉTOU PUZRLOVOU to realita. Určité nepřímé snahy občasník umlčet se také objevily. Naštěstí nebyly úspěšné. Já sama jsem se ale s nějakým přímým zastrašováním nikdy nesetkala, v tomto ohledu svoboda slova v Liberci opravdu funguje. Již dva roky pracujete v Jablonci nad Nisou na pozici manažerky pro koordinaci rodinné politiky města. To je trochu zvláštní úřednická funkce. V roce 2008 vyhrál Jablonec nad Nisou titul „Obec přátelská rodině“. Jedním z doporučení ministerstva práce a sociálních věcí, které soutěž vyhlašovalo, bylo zřízení koordinátora prorodinné politiky města. Když jsem výběrovým řízením úspěšně prošla, naskytla se mi velmi zajímavá zkušenost. Každá samospráva (obec) má totiž velký prostor, ve kterém si komunální politici vytyčí pro město priority. Prioritou mohou být i rodiny s dětmi. A k tomu přesně v Jablonci došlo. Co konkrétně Vaše práce obnáší? Celou řadu věcí. Kromě organizace nejrůznějších akcí pro rodiny, spravuji i webový portál www.jabloneckarodina.cz, který obsahuje praktické informace pro rodiče předškoláků, školáků, pro rodiny, které pečují o seniora, pěstouny atd. Portál byl letos na jaře oceněn jako nejlepší elektronická služby v Libereckém kraji v soutěži Zlatý erb. To je celostátní soutěž, která poměřuje kvalitu a originalitu webových portálů samospráv. Mým dalším úkolem je psaní, administrace a realizace prorodinných projektů a zajištění jejich financování. Za velký úspěch považuji právě ukončený příhrani-

ční projekt „Škola hrou – o nás a o našich sousedech“, který byl financován z evropského fondu pro příhraniční spolupráci se Saskem. Jednalo se o víkendová setkání českých a německých rodin, která měla obrovský úspěch. Ukázalo se, že prorodinná politika může mít i nadnárodní „evropský“ rozměr. Čeho chcete v Liberci dosáhnout, pokud bude Vaše uskupení ve volbách úspěšné? Moje téma je jasné – Liberec přátelský všem rodinám. Mám osobní i pracovní zkušenost, že na úrovni města lze pro rodiny udělat obrovské množství práce. Od zajištění dostatku míst v jeslích a ve školkách, přes úpravy veřejných prostranství a zvýšení jejich komfortu a bezpečnosti, až po projekty specializované na bezbariérovost, prevenci negativních jevů a osvětu. K tomu všemu může město výborně spolupracovat s řadou neziskových organizací. Neziskovky a sociální služby pak mohou být od města finančně podpořeny systémem, který je k nim férový a průhledný. Jsem vděčná za zkušenost, že na úřadech je řada lidí, kteří jsou přes

nálepku úředníka nesmírně schopní tohle všechno realizovat. Jde jen o politické priority a zadání vedení města. Tak snad se to už v Liberci konečně změní. Jak Vaši politickou angažovanost hodnotí Vaše okolí? Je to přeci jen trochu zvláštní koníček pro matku dvou malých dětí psát po nocích opoziční noviny. Řada našich nejbližších, ale i úplně cizí lidé nám fandí od začátku, jiné naše práce přesvědčila časem. Ale jsou i tací, kteří kroutí hlavou dodnes. Pro ty mám jednoduchou odpově . Co budete říkat, až se vás jednou vaše děti zeptají: „A to jste nic nedělali, když jste viděli, co se v Liberci děje?“, já jim s klidným svědomím můžu odpovědět: „Dělali jsme, co jsme mohli.“ I kdyby po letošních volbách nakonec v Liberci změna nenastala, plní celý projekt Libereckého zastupitele své poslání. LZ za dobu pěti let ukázal, že Liberečané nejsou hloupé ovce a řadě z nich na osudu města opravdu záleží. Věřím, že přijdou také volit. (red)

Na snímku při pokládání květin ku příležitosti letošního výročí 21. srpna je předseda strany a zároveň předseda ZO SOS Liberec pan Stanislav Kolomazník a zastupitelka za SOS v Liberci paní Lenka Halamová. vlastně jedna generace. Proto bych si přál, aby po tolika letech došlo také ke změně ve vedení našeho města. (red)

Ohlédnutí za osmi lety práce v zastupitelstvu MUDr. Ivanka Kolomá (1947, Liberec) Liberecká rodačka, po maturitě studia na UK Praha, obor pediatrie. Práce na dětském oddělení, v Jedličkově ústavu a jako dorostová lékařka. Zkoušky z tropické a subtropické medicíny, odjezd do Lybie – tři roky ve vedení oddělení očkování a prevence. Po návratu nástup jako obvodní pediatr. Od r. 1992 privátní praxe, přednášková činnost (kosmetika). Vdaná , dvě dcery. V letech 2002 – 2010 zastupitelka města Liberec.

Po osmi letech práce v zastupitelstvu nastal čas, abych tak trochu bilancovala. Do zastupitelstva jsem šla proto, že jsem nechtěla jen pasivně přihlížet k dění v našem městě a v koutku reptat. Nejdřív jsem byla za rebela a člověka, který mnoho věcí nechápal, člověka, který dorazil z normálního světa a řada věcí v zastupitelstvu pro něj byla novinkou. Myslím si, že tak mě i mnoho lidí dlouho bralo. Dodnes jsem přesvědčená, že i člověk neznalý chodu magistrátu má právo na důkladné vysvětlení nejrůznějších záležitostí. První rok jsem se musela seznámit s mnoha novými věcmi, později jsem již začala vidět a chápat souvislosti. Snažila jsem se rozhodovat a hlasovat tak, abych vědomě nepoškozovala město a také jsem spoléhala na to, že podkla-

dy, které nám byly do zastupitelstva předkládány, zpracovávají odborníci, kteří hájí zájmy města. Bohužel, ne vždycky tomu tak bylo. Myslím si, že každý člověk by si měl sám sebe natolik vážit, že ho pak nemůže převálcovat moc a síla peněz a mamonu. Ne všechno se dá penězi koupit a zaplatit. A tak doufám, že mladí lidé, kteří přijdou po nás, už budou mnoho věcí vidět jinak a budou chtít mít svoje město zelené a moderní. Město, kde budou i parky, ne jen samé železobetonové obchodní domy, kde bude i místo pro odpočinek a příjemné zastavení, setkávání přátel, místo pro hezké chvíle pohody. To bych do budoucna přála všem Liberečanům.

www.libereckyzastupitel.cz

Myslíte si, že vydávání LZ mělo tedy nějaký vliv na veřejné dění?

MUDr. Ivanka Kolomá zastupitelka města 2002-2010

Malí i velcí účastníci česko-německého setkání rodin v IBZ St. Marienthal.

3


A co handicapovaní? Proč se „špinit“v politice? Bohužel, v rámci celorepublikové politiky nemůžeme být rozhodně spokojeni. Možná to opravdu pramení z toho, že zdravotně handicapovaní nestávkují, ani nevyhrožují nátlakovými akcemi, a tak se postupně jejich podmínky nezlepšují, jak by bylo správné. Nový zákon o sociálních službách má také stále řadu nedostatků. Například nastavení výplaty příspěvků některým občanům spíše situaci zkomplikoval. Poté přišlo nové rozdělení invalidních důchodů a změna v procentuální hranici, kdy na který vzniká nárok. Nyní se handicapovaní obávají, že dojde následně k hromadnému přezkoumání důvodů přiznaných důchodů a vzhledem k tomu, že se hranice v procentech posunula nahoru, tak také oprávněná obava, že lidé o invalidní důchod přijdou, a tím se jejich životní úroveň ještě zhorší. Pokud je opravdu cílem ušetřit na této skupině lidí, tak není něco v pořádku. Možná je nutné opět připomenout, že většina handicapovaných lidí za svoje postižení nemůže a potřebují tedy pomoc od společnosti a ne to, že budou platit za špatnou politiku těch, kteří vládnou. Kontroly, které posílají úředníci na poskytovatele

sociálních služeb, na chráněné dílny a další zařízení, která pomáhají právě handicapovaným, spíše vypadají tak, že se jim snaží práci ztížit než jim pomoci. Pověsti těchto zařízení nepřispívají bohužel ani někteří lidé z této oblasti, kteří se snaží vydělat pro sebe i právě na úkor lidí, kteří se neumí nebo ani nemohou bránit. Jedná se o hyenismus, který se ojediněle vyskytuje už i v sociální oblasti. A co se vše změnilo v našem městě pro zdravotně handicapované, seniory a další sociálně slabé? Na jedné straně vzniklo Komunitní středisko KONTAKT, které má svoji dobrou pověst. Na druhé straně se z Fondu zdraví (fond Statutárního města Liberec) vydává ročně pouze půl milionu korun na podporu zařízení a organizací, které poskytují služby handicapovaným občanům. Před čtyřmi lety to byl alespoň jeden milion a i to bylo málo. Pokud dostaneme od voličů důvěru, budeme pokračovat v projektech, které jdou správným směrem. Budeme se snažit získat více prostředků na podporu dalších organizací, které pracují s handicapovanými a také v rámci spolupráce s ostatními městy a krajským úřadem docílit konečně toho, že se v Libereckém kraji začne stavět hospic. Stanislav Kolomazník

Bc. Pavel Lukáš (1974, Liberec) Rodák z Liberce. Vystudoval Technickou univerzitu v Liberci, obor Technologie a řízení oděvní výroby. Pracoval jako oděvní výtvarník, na personálním a finančním oddělení. Považuje se za kreativního člověka. Miluje cestování a cizí jazyky, dobrou kuchyni a kvalitní design. Jeho heslem je: každá změna nás dokáže obohatit.

Jednoho letního dne, už ani nevím, kdy to bylo, jsem šel přes Sokolovské náměstí. Bylo parno a něco mi na tom letním dni nesedělo. Všude kolem nebyly závěje sněhu. Když jsem se podíval pořádně, zjistil jsem, že někdo na ulici vysypal peřinu a v centru našeho města se povalovaly tisíce bílých peříček. Mezi tím vším obcházela parkoviště s tužkou v ruce a hodinkami členka sboru naší městské policie. Překračovala to nadělení, aby její uniforma zůstala bez poskvrny a byla značně rozmrzelá, protože zrovna nikdo nepřetáhnul předplacenou dobu parkování. To vše se odehrávalo pod dozorem všudypřítomného oka policejních kamer, kterých je po Liberci bezpočet. Přistoupil jsem k policistce, člověku, kterého platím ze svých daní, a zeptal jsem se, co hodlá udělat s tím nepořádkem. Ani Vám nebudu povídat, jak zle se do mě pustila… Banální příhoda? Možná. Mohl jsem o ní povídat svým známým, nadávat v hospodě u piva nebo zkusit něco změnit. Pomoci posunout

někdejší perlu severních Čech zase o několik centimetrů na západ. Směrem k městům, kde je radost žít. Při svých cestách po Evropě jsem navštívil řadu měst, jejichž ulice žily. Na nárožích byli hudebníci, lidé chodili do svých oblíbených obchůdků, manažeři v oblecích v době polední přestávky vyzuli polobotky a natáhli se se svačinou v parku. Jeden z mých bývalých šéfů mě naučil důležitou věc. Je dobře

kritizovat, co udělali jiní. Pokud se však má něco zlepšit, je potřeba přijít s nějakým návrhem. Mnoho věcí v Liberci mě štve. Naštěstí vím, že se tyto věci dají opravit, a že nikdy není na nápravu pozdě. Jenom je potřeba vylézt ze své ulity a začít se starat o věci veřejné tak, jak se to děje ve všech civilizovaných obcích. Proto jsem vstoupil do komunální politiky. Bc. Pavel Lukáš

Prorodinná politika není jenom o školkách

www.stranaos.cz

Když se řekne prorodiná politika měst a obcí, řada lidí neví, co si pod tím představit. A přitom se s její více či méně zdařilou podobou setkávají na každém kroku a značně ovlivňuje kvalitu jejich života. Máte problém umístit dítě do jeslí nebo do mateřské školy, protože nejsou volná místa? Pak město, ve kterém žijete, rodiny s dětmi jako prioritu nemá, jinak by z titulu zřizovatele těchto zařízení zajistilo dostatečný počet míst. Máte problém jako senior se sníženou pohyblivostí, jako matka s kočárkem nebo člověk na vozíčku s úpravou veřejných prostranství a chodníků? Jsou ve špatném stavu nebo mají málo nebo vůbec žádné sklopené plochy pro najíždění? Pak vaše město málo mapuje a vytipovává místa, na kterých je třeba zajistit bezbariérovost, případně má jiné priority, pro které na zajištění bezbariérovosti nezbývají peníze.

4

Jsou přechody pro chodce ve vašem městě bezpečné a celkové řešení dopravní situace ohleduplné jak vůči životnímu prostředí tak vůči chodcům? Je městská veřejná doprava spolehlivá, finančně dostupná a láká k zanechání

vozidla v garáži? Podle toho poznáte, zda se město snaží vyjít vstříc členům rodin, kteří jsou v dopravě nejvíce ohroženi dětem, seniorům a handicapovaným. A koneckonců to napoví o jeho vztahu k přírodě.

Obsahuje urbanistická koncepce vašeho města včetně plánované výstavby dostatek zelených ploch a bezpečných relaxačních zón, jak v centru města, tak v každé čtvrti? Mají vaše děti, od těch nejmenších až po teenagery,

v místě bydliště funkční a bezpečná hřiště a sportoviště, kde mohou bez obav trávit volný čas? Pokud ano, dělá vaše město dobrou prorodinou politiku, pokud ne, má velké mezery. Existuje ve vašem městě přímá podpora rodin formou slev a výhod při vstupu do městských organizací (bazény, divadla, kina, sportovní haly apod.) nebo ve společnostech sponzorovaných z městských peněz nebo MHD? I tak lze podporovat rodiny a jejich členy. Na závěr jedno shrnutí. Ve všech obcích, které získaly titul „Obec přátelská rodině“ politická reprezentace objevila, že kromě sportovců, hasičů, podnikatelů a dalších vlivných skupin žijí v jejich městech stovky bezejmených rodin. Toto lapidární zjištění může uvést v chod řadu pozitivních změn ve všech vyjmenovaných oblastech a přispět k proměně města. Dobré podmínky pro rodiny přitom prospívají ve finále i ostatním vlivným skupinám, protože se město jako celek stává atraktivnější pro život. Snad se po letošních volbách konečně dočkáme, že i náš Liberec ukáže svým rodinám „lidskou tvář“. Mgr. Markéta Puzrlová


KA N DI DÁ T N Í L I S TI N A Strana pro otevřenou společnost - Liberecký zastupitel pro volby do Zastupitelstva města Liberce, konané ve dnech 15. a 16. října 2010

1. Stanislav Kolomazník 53 let předseda SOS, pracovník v soc. a zdrav. oblasti

2. Mgr. Markéta Puzrlová 33 let koordinátorka rodinné politiky

3. Lenka Halamová 50 let ředitelka zdravotní společnosti

4. Leoš Škoda 57 let předseda úseku skoku SLČR

5. Vítězslav Kvapil 63 let živnostník

6. Jaroslav Musil 42 let technik kvality

7. pplk v.v.Václav Vrána 66 let důchodce

8. Gabriela Matěnová 34 let dělnice

9. Bc. Pavel Lukáš 36 let správce pohledávek

10. MUDr. Ivanka Kolomá 63 let dětská lékařka

11. Bc. Ondřej Novotný 26 let student

12. Marie Burgerová 25 let servírka

13. Ing. Radomil Mrklas 49 let tiskař látek

14. Mgr. Jan Antuš 49 let středoškolský pedagog

15. Ing. Jan Majzner 50 let daňový poradce

16. Dušan Kašpar 56 let ředitel společnosti

17. Ing. Stanislav Beránek 52 let manažer

18. Ladislav Kořínek 52 let manažer projektu – předseda MNO D.R.A.K

19. Petr Karásek 36 let bankéř

20. Tomáš Zikmund 42 let živnostník

21. Jana Havlová 53 let vedoucí keramické dílny

22. MUDr. Hana Vejvarová 66 let dětská lékařka

23. Jiří Havelka 39 let živnostník

24. Petr Jeništa 33 let herec

25. Mgr. Anna Riedlová 32 let středoškolský pedagog

26. Miroslav Kumpošt 50 let mistr výroby

27. Marcela Vyšohlídová 25 let výtvarnice

28. Yveta Königová 47 let zdravotní sestra

29. Tomáš Jeníkovský 20 let automechanik

30. Pavel Gebrián 41 let vedoucí prodejny

31. Jiří Kubát 56 let tiskař

32. Petra Lachčinová 33 let prodavačka

33. Petr Drechsler 39 let technolog

34. Zdeňka Farkašová 55 let rytec kovů

35. MVDr. Jan Baba 51 let kontrolor

36. Ing. Věra Lantelme-Faisan, DiS. 34 let fyzioterapeutka

37. Vlasta Jeništová 59 let pedagogický pracovník

38. Ing. Albín Dobeš 66 let důchodce - živnostník

39. Ing. Gustav Novotný 56 let ekonom


Ing. Lidie Vajnerová

Jiří Lobkowicz

statutární náměstkyně hejtmana Libereckého kraje pro resort kultury, památkové péče a cestovního ruchu

Liberec patří k městům, která si zaslouží transparentní, solidní a kvalitní správu. Proto podporuji komunální kandidátku Strany pro otevřenou společnost - Liberecký zastupitel. Jsou na ní kandidáti, kteří by tuto roli zvládli, nacházím u nich navíc vůli po politické spolupráci. Se Stanislavem Kolomazníkem, který je v čele této kandidátky, jsem se setkal poprvé před mnoha lety při dobročinné akci, kde jsem byl při předávání invalidních vozíků občanům Liberce, kteří pracují v chráněných dílnách. V jeho osobě je i záruka, že se nezapomene na handicapované a sociálně slabé občany, což by mělo být automatické, ale bohužel to tak nebývá.

Na post statutární náměstkyně hejtmana jsem se dostala na kandidátce Strany pro otevřenou společnost jako nezávislá. Této straně jsem zůstala věrná i po dvou letech na kraji a i nadále s nimi spolupracuji. Proto tuto kandidátku podporuji a doufám, že ve volbách do městského zastupitelstva v Liberci bude zvoleno hodně kandidátů za Stranu pro otevřenou společnost. Pak bude doufám i lepší spolupráce města Liberce a Libereckého kraje.

Program SOS do říjnových komunálních voleb 2010 • Město Liberec jako dobrý hospodář. • Město Liberec bez korupce, s transparentním tokem veřejných peněz. Ing. Martin Procházka ředitel Okresní hospodářské komory Liberec Podporuji kandidátku Strany pro otevřenou společnost zejména proto, že má na této kandidátce nejen členy hospodářské komory, ale i další živnostníky a podnikatele. Přeji SOS úspěch v komunálních volbách alespoň takový, jako ve volbách minulých a z toho vyplývající další spolupráci s komisemi Magistrátu města Liberce, tak jako tomu bylo doposud.

Lothar Porsche

• Město Liberec přátelské rodině, neziskové sféře a sociálním službám.

předseda Svazu Němců Libereckého kraje

• Město Liberec vstřícné a slušné k občanům.

Svaz německých občanů v Liberci podporuje kandidátku Strany pro otevřenou společnost, která preferuje spolupráci mezi národy a snaží se o spolupráci s národnostními menšinami v České republice.

• Město Liberec s udržitelným rozvojem pro budoucí generace. Doc. Ing. Osvald Modrlák, Csc. docent na Technické univerzitě v Liberci honorární profesor na TH Zittau/Görlitz Ze zkušenosti vím, že prosadit v politice dobrou věc není vždy jednoduché. Proto přeji kandidátům za Stranu pro otevřenou společnost, z nichž řadu osobně znám a jejichž kandidátku podporuji, aby ve volbách společně uspěli. A aby se jim také po volbách podařilo v Liberci prosadit alespoň část toho, o co dlouhodobě usilují a prezentují na stránkách občasníku Liberecký zastupitel.


Vratislavice n. N. – místo pro život Dobrá pověst pro město Zorka Škodová (1957, Liberec)

V mládí byla reprezentantkou v moderní gymnastice. Později dlouholetá trenérka a rozhodčí v gymnastice. Sportu a práci se sportovní mládeží se věnuje dodnes. Jako první začala cvičit liberecké roztleskávačky, dnes působí především ve Vratislavicích nad Nisou. Pracovala jako vychovatelka u sluchově postižených dětí, poté dvacet let jako administrativní síla. Koníčky: sport všeho druhu, především lyže, gymnastika, balet, tanec, aerobic. Vdaná, jedno dítě.

Letošní léto mi ukázalo, že práce v radě i v zastupitelstvu byla po 2,5 letech úspěšná. Příměstský tábor pro děti školního věku a dokonce i pro školkové děti (novinka) byl naplněný. Plně vytížený byl i sportovní areál Na Rozcestí, kde návštěvníci ocenili řádně připravené plochy s profesionální obsluhou, které navštívilo mnoho sportovců, od seniorů, až po ty nejmenší. Sousedící klidová zóna pro hrající si děti, odpočívající rodiče a prarodiče na lavičkách, to vše byla pastva pro moje oči. Rybníček Na rozcestí s jeho kvetoucími lekníny lákal rodiče s dětmi. Koupaliště, které není v režimu obce, mělo sice své nedostatky (občerstvení atd.), ale koupání bylo dobré, voda byla čistá, vždy vzorně připravená. Lesopark (již bez parovodu) spolu s rybníčkem plným fauny a flóry vybízel k nádherným procházkám, lavičky lákaly kolemjdoucí k posezení a veselé děti dováděly na herních prvcích.

Novinkou je upravený rybníček v ulici Tyršův vrch s lavičkami, posezením při procházce na Mojžíšův pramen nebo na rozhlednu. Davy turistů procházejí vratislavickými uličkami a míří na Rozhlednu Císařský kámen, kde na ně čeká odpočinek, příroda a nádherný rozhled. V každém koutě našich Vratislavic najdeme možnost relaxace po každodení práci. Dále je potřeba poděkovat všem soukromým podnikatelům působících v naší obci. Nemají jednoduchou pozici, protože kupní síla je menší, návštěvnost a ekonomika jejich zařízení není velká, přesto mají pro svoje návštěvníky pochopení a dobrou náladu. Našli se i tací, kteří ze svých privátních zdrojů uspořádali sportovní soustředění pro nejmenší fotbalisty TJ Jiskra (pan L. Zelenka). Jen tak dál!

Á

Z

O

Absolvent vojenského gymnázia a vojenské důstojnické školy (1968). Po srpnu 1968 degradován a propuštěn z armády. V letech 1968 – 1990 vystřídal řadu zaměstnání. V roce 1990 rehabilitován a reaktivován. Povýšen do hodnosti podplukovník. Návrat do armády a činnost v tělovýchovně sportovních funkcích. V roce 1994 odchod z rodinných důvodů do civilu. V letech 1998-2006 ředitelem azylového domu Speramus v Liberci. Poté v důchodu. Ženatý, dvě děti. Člen sportovních komisí při magistrátu města Liberec a při Libereckém kraji.

protože právě oni nám pomáhají k udržení hezké obce – MÍSTU PRO ŽIVOT. Avšak pozor! Narůstající nesnášenlivost, zloba a vzájemné ubližování sousedů a ostatních se stává špatným příkladem pro naši mládež nebo nám samotným. Závist a zloba nám otravuje život a ubírá čas, který můžeme strávit jinak. Však se smíchem a s radostí jde život lépe. To nejhorší, co nám ubírá síly a chu, je všudypřítomný vandalismus, nekonečný boj je stálým problém naší obce. Znehodnocování obecního nebo soukromého majetku bude naším každodenním úkolem. Vandalům, kterých se to týká vzkazuji: „Nezapomeň, jednou dozraješ, budeš mít děti, a pak pochopíš. Koukej kolem sebe, vidíme tě.“ Dopřejme si klid se svobodou, pochopením a pokorou. Proč si otravovat život a neužít si ho? Být první, neznamená vždy zvítězit.

Všem občanům, kteří mají ke svému nebo obecnímu majetku úctu a smysl pro pořádek, děkuji,

N

Václav Vrána (1943, Praha)

Liberec je městem, kde sídlí vojenský profesionální útvar. Liberečtí „chemici“ již mnohokrát prokázali svoji kvalitu a profesionalitu, a už na Balkáně, Blízkém východě či jinde. Jejich schopnosti a úroveň je uznávaná ve všech zemích států NATO i v dalších zemích, kde zasahovali.

Škodová Zorka Vraák bude vítězem.

R

O

B

Č

ka ekonomická a částečně i otázka zaměstnanosti. Také v pomoci řešení následku živelných pohrom sehrála armáda významnou úlohu.

I když se zdá, že mluvit o armádě je spíše celostátní téma, z hlediska regionálního to také není zanedbatelné. Dobré jméno našich vojáků ve světě je dobrou reprezentací i pro naše město.

V současné době je spolupráce a součinnost liberecké radnice s vojenskou posádkou našich chemiků na dobré úrovni a lze si jen přát, aby se nadále jen prohlubovala. Přát si lze i to, aby dobrá pověst a bezúhonnost chemiků inspirovala i budoucí vedení města a pomohla napravit skandály pošramocenou pověst Liberce.

Svůj význam umístění vojenského útvaru v Liberci má i strán-

Pplk. v. v. Václav Vrána

A

N

A

Soukenné náměstí jako omyl urbanistů Už je to tu zase výškových objektů spolu s budovami Krajského úřadu a Syner Group. Nikdo ze zodpovědných pracovníků asi neměl čas podívat se na Liberec z okolních kopců, aby poznal jak by se takový objekt do panoramatu Liberce hodil. Tato zástavba by mimo to poskytovala jedinečnou možnost parkové úpravy, vodotrysků a laviček v okolí. Dále pak propojení zelených ploch v centru města se zelení v okolí Domu kultury a lávkou pro pěší s parkem Na Rybníčku. Kromě toho by zůstaly zachovány nerušené průhledy na Ještědské pohoří. Tento objekt by se stal skutečnou dominantou dolního centra a perlou Liberce. Už slyším námitky, že pro takový objekt by se těžko hledal vhodný investor. Ale investor se vždy najde, pokud mu není dána jiná možnost. Když ne hned, tak později. Zatím mohlo město tyto plochy využít pro parkovou úpravu. Ale zpět ke skutečnosti. Naskýtají se další otázky. Proč dovolil územní plán města zastavět investorem zakoupený pozemek ze 100 %, když v každém kulturním městě platí, že alespoň 40 % pozemku musí být využito pro veřejnou zeleň? Platí to dokonce i v Liberci, bohužel pouze na periferii, například v obchodní zóně Sever. Proč nebyla zpracována objemová a zastavovací studie, ke které by se mohli občané vyjádřit? Proč město Liberec nenašlo pár drobných peněz na vypsání architektonické soutěže pro tak exponovaný pozemek? Proč město umožnilo investorovi zástavbu bez jakýchkoliv omezení?

Proč alespoň dvě patra střešních odstavných stání pro automobily nemohla být pod zemí, tak jak je to zvykem v kulturních městech? Výsledek tomu samozřejmě odpovídá. Soukenné náměstí zůstalo v podstatě křižovatkou okolních ulic zatížených dopravou. Stejně je tomu i v okolí obchodního domu Forum. Po stránce urbanistické jde o naprostý omyl. Po stránce architektonické jde o podprůměrné řešení. Fasády dokončené části z Fügnerovy ulice působí zcela nepřesvědčivě, architekt chtěl asi navodit dojem že domy vznikaly v průběhu století. Nejhorší pohled je ale do Blažkovy ulice od terminálu MHD, kde spojovací mosty mezi parkovacím domem a střešními odstavnými plochami obchodního domu Forum navozují atmosféru průmyslového areálu z počátku minulého století, ne středu města. Kde vlastně bude ona proklamovaná klidová zóna? Je zřejmé, že městu Liberec již mnoho let chybí hlavní architekt. Trochu se divím kolegům z České komory architektů, že nepozvedli svůj hlas a tento stav tolerují. Závěrem je nutné konstatovat, že zástavba dolního centra je nezdařeným stavebním počinem, který ovlivnil tvář města na dalších sto let. A nic na tom nezmění ani pochvalné články pana primátora Ing. Jiřího Kittnera. Tím ale nechci odradit občany od ankety na téma veřejných záchodků, což je asi jediná věc, kterou mohou alespoň částečně ovlivnit. Ing. Zdeněk Jaroš,

Dlouho jsem zvažoval, zda mám do LZ napsat nebo nikoliv. Mé rozhodnutí nakonec vidíte. Nikdy jsem se politicky neangažoval, ale vždy se zájmem sleduji předvolební klání, doprovodné akce politických stran, jejich sliby. Občas je dobré si připomenout ty z posledních voleb. Ono se to skoro nemění a v podstatě před volbami slíbí všechno všichni, i když předem ví, že to jsou v mnoha případech sliby nereálné. To samé je i te . Rád bych slyšel, že se politici budou konečně chovat slušně, budou řádně splácet nahromaděný dluh, který v Liberci máme a už konečně budou brát ohled na zájmy nás občanů a ne jenom na zájmy své. Vždy jsem hodnotil lidi podle toho, co je za nimi vidět za odvedenou práci. U ODS a ČSSD to víme, ale co u těch, říkám jim rychlokvašky, které vznikly těsně před parlamentními volbami a co ty rychlokvašky komunální? Vždy za nimi žádná odvedená práce není. Před pěti lety se mi dostal do rukou Liberecký zastupi-

tel. Tehdy jsem si řekl, zase jeden chyták na voliče, po volbách již nic nevydají. Za to se všem, kteří nás prostřednictvím tohoto občasníku informují již pět let, chci omluvit. Přesvědčili mě, že to nebyl volební trik a také, že patří mezi letošní volební kandidáty, za kterými je vidět kus práce. Můj hlas v komunálních volbách máte.

www.libereckyzastupitel.cz

Zaujal mě článek ve Zpravodaji liberecké radnice z března letošního roku pod názvem Anketa pokračuje, na téma využití veřejných záchodků na Soukenném náměstí. Také mě zaujal předchozí článek pana primátora Ing. Jiřího Kittnera z listopadu loňského roku týkající se rekonstrukce Soukenného náměstí. Vrame se však na počátek a podívejme se na věc v širších souvislostech. Tak zvané „dolní centrum“ bylo definováno v územním plánu města Liberce jako obchodní centrum a jako druhá nejvýznamnější plocha Liberce po náměstí u radnice. Tomu odpovídala i historická zástavba z první republiky citovaná ve zmíněném článku Anketa pokračuje. Výchozí situací před současnou zástavbou dolního centra novými budovami obchodního domu FORUM byl původní obchodní dům Ještěd od Arch. Karla Hubáčka provozovaný společností TESCO a neorganizované a nezpevněné parkoviště před terminálem MHD. A tady vyvstávají první pochybnosti a otázky. Proč muselo dojít k demolici obchodního domu Ještěd, který nebyl morálně ani fyzicky dožitý? To, že se nepodařilo oživit střešní terasy tohoto obchodního domu nebylo chybou architekta ale provozovatele. A už by byl či nebyl obchodní dům Ještěd odstraněn i zbylá plocha neupraveného parkoviště poskytovala dostatek možností pro umístění skutečné dominanty dolního centra. Mohl jí být výškový objekt o malém půdorysu, nejlépe válcovitého tvaru s prosklenou fasádou, který by převyšoval stávající budovu Syner Group a vytvořil by tak trojici

Jan Kozák

autorizovaný inženýr pro pozemní stavby

7


Leoš Škoda (1953, Liberec) Bývalý reprezentant ve skoku na lyžích. Podnikatel, zastupitel obce Vratislavice nad Nisou, předseda úseku skoku na lyžích, člen Svazu lyžařů České republiky, účastník olympijských her, automobilový závodník. Za svého působení v oblasti skoku na lyžích se mu podařilo zásadně změnit sportovní politiku a směr vývoje skoku na lyžích.

Moje práce ve Vratislavicích nad Nisou Bylo toho napsáno a popsáno mnoho, ale rád bych poukázal na skutečnost ze života ve Vratislavicích nad Nisou. Výsledkem naší práce je radost, když k vám přijede návštěva a můžete se s hrdostí pochlubit krásným okolím se zelení. Ráno si můžete zasportovat v důstojném zázemí s příjemnou obsluhou, zajít na oběd do krásné restaurace, kterou doprovází nádherná klidová zóna se zelení. Následuje odpolední procházka na Rozhlednu Císařský kámen po upravených a čistých komunikacích a kolem krásně udržovaných zahrádek našich spoluobčanů a uklizených lesích. Večer můžete zajít do místní restaurace „Prase“, která je známá svým kuchařským uměním s lidovými cenami a příjemnou obsluhou. Po večeři si posedíte se známými lidmi a po desáté večer zajdete do stále otevřené a velice oblíbené restaurace GOL. A hned máte o dny ve Vratislavicích postaráno. Pokud bude hledat restauraci vyšší úrovně, ale s lidovými cenami, najdete „Steyk Haus. Každý si ve Vratislavi-

cích najde podle chuti a nálady to, co potřebuje. Všechny moje rodinné návštěvy, a to i z cizích zemí, se vždy velice rádi vrací do naší krásné obce. Vždy je něco, čím je překvapíme. Pokud jsou nám Vratislavice malé, zajedeme do Liberce, kde najdeme od historické architektury až po rušný život, to co ve Vratislavicích nemáme. Mohu s čistým svědomím říci, že jsem moc rád, že jsem „Vratislavičák“ žijící v Liberci. Všem, kteří se na vývoji naší obce podílejí je třeba poděkovat a věřím, že i v dalším volebním období budou občané svědomitě a bez emocí pečlivě vybírat, koho do následujících 4 let volebního období pošlou. Nápadů jak pokračovat mám ještě mnoho, ale vše záleží jenom na vás voličích, jak Liberce tak Vratislavic nad Nisou, jaké zástupce do vedení obce, Liberce i do senátu pošlete. Leoš Škoda Kdo neskáče, není Čech!

www.stranaos.cz

Program kandidáta za SOS do Senátu Parlamentu ČR 1. FAIR PLAY nejen ve sportu ale i v politice. 2. Sportem proti drogám - podpora prevence. 3. Turistický ruch regionu založený na aktivních formách odpočinku - sportovní kraj. 4. Zvýšení mezinárodní spolupráce v oblasti sportu. 5. Podpora sportu pro širokou veřejnost. LIBERECKÝ ZASTUPITEL (LZ): Říjen 2010. Sestavili: Markéta Puzrlová, Lenka Halamová, Stanislav Kolomazník (red). Kontaktní email: redakce@libereckyzastupitel.cz; Adresa pro písemný styk: tř. 1. Máje 147/20, Liberec, PSČ: 460 02. Za správnost uveřejněných údajů a informací ručí autoři jednotlivých článků. Všechny rozhovory, které uveřejňujeme, jsou autorizovány jejich poskytovatelem. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Občasník LZ vydává se souhlasem občanského sdružení Jablonecký zastupitel IČ: 26677831 se sídlem Komenského 21a, Jablonec nad Nisou, občanské sdružení Liberec-náš domov IČ 22833668. Místo vydávání: Liberec. Říjen 2010. V nákladu 50 000 kusů. Evidence: MK ČR E 15607

8


http://www.libereckyzastupitel.cz/lz/LZ_rijen_2010