EARS &WIND RECORDS
_obalka_def_def.indd 1
petr čermáček ohniště
petr čermáček
ohniště
25.11.2015 22:48:41
_cermacek_def_def1.indd 4
26.11.2015 21:07:39
Správně vyslechnuté příběhy jsou všechny stejné. Cormac McCarthy: Hranice
Srpnový déšť je jako přízrak, na zem se řine světlo… N. Scott Momaday: Dům z úsvitu
_cermacek_def_def1.indd 5
26.11.2015 21:07:40
NÁMEL V noční krajině pod očima obilné kruhy zčernalé námelem – jak jeho růžkatá sklerocia proráží tvou tvář stále stejný sen: Dům bytní dovnitř, nedovřenými dveřmi vidíš mrtvé, o kterých víš, že žijí, i mrtvé, se kterými ses nikdy nepotkal. Přestavíš nábytek, na podlaze chuchvalce prachu běží jako stepní katrán, mizí v druhých dveřích, kde se zastaví, a ty víš, že ze všech stran je někdo vidí, tak jako ty tísnivou mezerou v čase, a že se stejně strnule bojí zřejmé, byť nevyslovené ztráty.
8
_cermacek_def_def1.indd 8
26.11.2015 21:07:40
ZAŘÍKADLO Rozemel šlem opakujících se zvuků okusovaných nehtů, zaklapovaných přezek, neklidných prstů – zlozvyků, tiků – v jemný šustot, slabý šum. Vezmi dvě ze svých oblíbených barev – kraplak a coelin a přemaluj jimi horu či kmen stromu. V řečišti seber dřevo, jemuž zbělely letokruhy. Proměň ho na slonovinu a vyřež z něj zvíře tiché v křiku, stojící v pohybu, živé i neživé. Uvnitř sebe najdi starou niku, sošku do ní postav a nahlas zazpívej.
9
_cermacek_def_def1.indd 9
26.11.2015 21:07:40
DO ŠEDA Po prknech strmé Stěny smrti dokola víří dvě čézety, dívám se shora s otcem. Vzpomínka, kterou sen odkudsi vyvolal. Míhání, míjení a pohledy úkosem. Vidět i nevidět. Závrať i vzrušení. Výslednice sil. A v přítmí u dna válce suché polknutí, padající kamení tlukoucí o žebra, srdce stisklé palcem na plynu. Stejně jako když jsem večer přišel do kuchyně, že nemohu usnout, protože vidím tmu, v které už nebudu, abych uslyšel jakoukoliv útěchu a pak byl uložen s rozžatou lampičkou, která tu nemizící tmu do šeda rozetřela na nedovřené dveře.
20
_cermacek_def_def1.indd 20
26.11.2015 21:07:41
LÉTA Horké odpoledne voní po asfaltu. V prodlevě mezi mnou a mnou, v ulicích obou mých měst, kreslí vroucí mandalu stále týž asfaltér, po sté, po tisící, obloukem kolem čtverce kanálu. Lehce váznoucí pohyb, obvod a střed. Každá z vrstev znovu smaže čáru mezi pevným a nejistým, tehdy i teď.
21
_cermacek_def_def1.indd 21
26.11.2015 21:07:41
_cermacek_def_def1.indd 30
26.11.2015 21:07:42
NOC Posadí se a mluví ze sna na zlé Durrellovy bazilišky řečí, jež sama sebe nezná – v přepise na stropě jen tři křížky napříč půlměsíčním světlem. Dál spí, zvyk rukou projde vlasy a zvíří popel stínů z pelesti, na náspí papírového domu smíří před a zádveří, nevyslovitelné s výslovným, kdejaká která s kým. Chvíli se ti zdá být vše nesmrtelné, jenže pak se zas své vrátí k svým.
31
_cermacek_def_def1.indd 31
26.11.2015 21:07:42
ADHAESIT IN TERRA Dnes je nebe jako strop jeskyně – zbrázděné, blízké a načichlé hlínou. Měli bychom dát do bot pelyněk, pod jazyk jeřabinu a jít jinou cestou než včera, abychom popřeli alespoň na chvíli, že jsme stále podobnější rodičům, prohořelí skrze čas oběma směry, stále zřetelněji. Pod holuby na poli běží stíny – k souvrati, ke kraji obrazu, k dírám, jež posouvají film, než zteří a pak se rozdrolí.
36
_cermacek_def_def1.indd 36
26.11.2015 21:07:43
BĚH Utíkej do kopce, lebedou a laskavcem, zahradním dýmem. Tady a teď. Dech a tep. Utíkej, chronos a kairos splývají kavce na křídlech či v klapavém sýkorčím djep-djep. Ber z matečnice pohyb po pohybu, vteřinu po vteřině a nech je v míjeném. Neohlížej se, jinak najdeš chybu, čas se zas rozdvojí a my se s ním mineme.
37
_cermacek_def_def1.indd 37
26.11.2015 21:07:43
NOČNÍ ÚKOLY Vstát a nepořezat se o měsíc. Sklenici vody. V jalové noci dávno po dětství, kdy v nás už vězí jen vyšisované šustí a bosý blázen s havraními pery, který ušpiněný tluče pěstmi o spánky poté, co v nás přepsal tisícery geny. Přivřít, aby netáhlo a z pláňky nevlétalo listí, hvězdy, obloha. V naději, že dříve než my zmrzne vroucí voda.
50
_cermacek_def_def1.indd 50
26.11.2015 21:07:44
ILLUMINATIO Noc. Podívej – drak chytá vlastní ocas, ovíjí sloní nohy, vyhýbá se ranám, zlatí prsty. Nebo to je jen odraz stěny, laku, lampy /nehty seškrábaná tma/? Týdny bez měsíce, šeré, na spáncích naběhnuté. Mezi vyhořelými břehy popel na atributech poztrácených dětských světců. Ještě žhne, bez útěchy. V illuminatio somnii černé linie, batole s chodidlem místo dlaně. Nebojím se, nespím, nevyprávím – malá zimní tercie.
51
_cermacek_def_def1.indd 51
26.11.2015 21:07:45
petr čermáček
ohniště Edičně připravil Honza Bartoň Ilustrace Petr Čermáček Fotografie v medailonu Anna Čermáková Sazba a grafická úprava Honza Bartoň a Fido Sazba písmy Františka Štorma
EARS &WIND RECORDS
Tato kniha vyšla v lednu léta Páně 2016 v koedici Ears&Wind Records a Weles První vydání spodniproudy.cz weles.cz drevenacikada.cz ISBN: 978-80-87483-07-7
_cermacek_def_def1.indd 67
26.11.2015 21:07:46
_cermacek_def_def1.indd 68
26.11.2015 21:07:47