Page 1

0 ARCHITEKTONICKÉ autor 2013

PORTFOLIO Vít Holý tvorba v ateliéru u prof. Ing. Akad. arch. Aleny Šrámkové FA ČVUT účast v soutěži Centrum architektury a designu od společnosti Central Group

2012

tvorba v ateliéru u prof. Ing. Akad. arch. Aleny Šrámkové FA ČVUT tvorba v ateliéru u prof. Ing. arch. Ladislava Lábuse FA ČVUT účast v soutěži “dvě věže” společnosti CrossCafe účast v mezinárodní soutěži Bridging Prague Award pořádané k pražskému festivalu reSITE 1. místo v urbanisticko - ideové soutěži Superstudio FSV ČVUT

2010 - 2011

2010

tvorba v ateliéru ,,ZAN v dialogu” Ing. arch. Akad. arch. Jaroslav Kosek, doc. Akad. arch. Petr Kovář FA ČVUT přijat na FA ČVUT

2002 - 2010

studium na Podkrušnohorském gymnáziu v Mostě

1997 - 2002

studium na 14. ZŠ v Mostě

1996 - 2002

navštěvoval ZUŠ Most

1991

*


2 OBSAH 3. - 6.

PORTFOLIA ATBP nábřeží Ludvíka Svobody

7. - 8.

ATOS tržnice Přerov

9. - 10.

ATBS osada Buďánka

11. - 12.

ZAN2 hudební centrum Břevnov

13. - 14.

ZAN1 Kořeny stavby

15. - 18.

Centrum architektury a designu soutěž společnosti Central Group

19. - 20.

Bridging Prague Award soutěž k mezinárodnímu festivalu reSITE

21. - 22.

Dvě věže soutěž společnosti CrossCafe

23. - 24.

Superstudio 2012


4 Cílem ateliéru ATZBP bylo koplexně vyřešit zástavbu na nábřeží Ludvíka Svobody mezi budovami Ministersva průmyslu a obchodu a Ministerstva dopravy. Chybějící část nábřežní fronty dnes vyplňuje park Nové Mlýny, který na toto místo není schopný přitáhnout život. Zadání kladlo velký důraz na řešení měřítka a kompozice nově vzniklých objektů a jejich reakce na okolní zástavbu. URBANISMUS Pokud bych měl jednou větou vystihnout charakter této parcely, řekl bych: „Je až neuvěřitelné, že místo s tak blízkou návzaností na centrum Prahy a v kontextu odpovídající pozemku, na kterém stojí Národní divadlo, může být úplně bez energie. Problémem nábřeží od Rudolfina po proudu Vltavy je neschopnost člověku cokoliv nabídnout (pokud to není student Univerzity Karlovy nebo zaměstnanec některého z ministerstev). Místo si tak přímo říká o doplnění občanské vybavenosti. Pro umístění městských lázní s padesátimetrovým plaveckým bazénem jsem se rozhodl na základě dvou faktů. Zaprvé, v centru Prahy se nenachází žádný plavecký areál a většina Pražanů jezdí plavat až do Podolí a zadruhé, v novomlýnském parku je v současnosti několik veřejných a hojně využívaných sportovních hřišť. Tuto funkci tak pouze rozvíjím. Jako náplň druhého objektu jsem vybral galerii, to aby se území nestalo monofunkčním a mělo svého zástupce i z oblasti kultury. Důležitou vlastností tohoto pozemku je to, že tvoří „fasádu” města při pohledu z druhého břehu Vltavy. Z tohoto důvodu bylo řešení estetiky urbanismu nejméně stejně důležité jako řešení jeho funkčnosti. Pravý břeh řeky po proudu od Rudolfina má celkem jednoduše popsatelný charakter: Rudolfinum (palác), Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT (palác), Právnická fakulta UK (palác), hotel InterContinental (palác), hotel President (palác), nemocnice Na Františku, Anežský klášter, Ministerstvo průmyslu a obchodu (palác) a Ministerstvo dopravy (palác). Je vidět, že nejpřirozenějším způsobem zástavby na

tomto břehu je velká palácová stavba. V místě řešeného pozemku je zástavba přerušena obrovskou dírou, ze které jako kdyby se už nedokázala vzpamatovat. Dále po proudu již ztratí kompaktnost a je roztříštěna mimoúrovňovými sjezdy a nájezdy na pražskou magistrálu. Konec celistvé zástavby za Ministerstvem průmyslu a obchodu vyvolává pocit erodujícího svahu, který ujíždí do propasti „námi řešené díry”. Rozhodl jsem se zatlouct pomyslný kůl do tohoto svahu, abych zabránil dalšímu odnášení půdy. Tímto kůlem je věž (galerie), které malý pozemek obehnaný silnicemi nedovolil růst do stran, a tak musela potřebný objem nabrat růstem do výšky. Jen tak mohla vytvořit adekvátní protiváhu budově Ministerstva průmyslu a obchodu, a tím zabránit erozi. Umístěním galerie na ostrůvku mezi silnicemi se jasně vymzuje prostor předmostí a zároveň pomáhá ulici Nové Mlýny stát se ulicí, a ne pouze nájezdem na Štefánikův most. Městské lázně se nacházejí na opačné straně pozemku, a tak jako galerie vytváří protiváhu Ministerstvu průmyslu a obchodu, lázně jsou protiváhou Ministersva dopravy. Jejich objem není limitován malou parcelou, proto se mohly rozrůst do stran a stát se tak jedním z paláců. Dalším faktem vedoucím k pochopení tvaru obou budov je zlom v zástavbě druhého plánu od řeky. Až k ulici Nové Mlýny je zde drobná gotická parcelace, ze které vystupují vertikály - věže. Pravě v těchto místech stojí i moje vertikální dominanta v podobě věže. Dále po proudu je gotická zástavba vystřídána rozlehlými bloky, jejich podpisem na nábřeží jsou rozlehlé lázně. Obě budovy se na pozemku rozestupují, aby nezabránily průhledu na půvabné panorama gotické zástavby s dominantou kostela svatého Klimenta a vodárenské věže. Prostor mezi galerií a lázněmi s parkovou úpravou a venkovními sportovišti bude z obou stran ukončen dominantou, při pohybu člověka v obou směrech tak bude gradovat. Aby nedošlo k přerušení této osy pohybu silnicí, je galerie propojena se zbytkem pozemku pěší lávkou; tím se stává urbanistická kompozice kompletní. GALERIE Galerie si svou výškou nárokuje stát se dominantou celého nábřeží a já jí v tom nebráním, spíše

ateliér Aleny Šrámkové - ATZBP 2012 / 2013


5

6

VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK

jižní fasáda

8

9

4.np

Nábřeží Ludvíka Svobody V Praze na pravém břehu Vltavy mezi Štefínikovým mostem a ministerstvem dopravy je díra v jinak celistvém nábřeží. Nachází se zde park Novomlýnská, který příliš nefunguje. Celé město zde ztrácí svou sílu a postupně se rozplývá v systému nájezdů na dálnici. To všechno i přes obrovský potenciál tohoto prostoru. Pozemek začíná v místě kde končilo Staré město, což odpovídá poloze Národního divadla. Při návrhu bylo nejdůležitější toto místo zpevnit a zahustit a to pomocí dvou dominantních budov vymezujících okraje tohoto prostoru. Na východě je to objemově dominantní stavba městských lázní která je protiváhou Ministerstvu dopravy. Na západě na menším ostrůvku mezi silnicemi vyrostla padesátimetrová věž, která svou výškou vyvažuje rozlehlou budovu Ministerstva průmyslu a obchodu, které je naproti. Ve věži je centrum architektury a designu s výhledem na Prahu. Na rohu revoluční ulice je tato dominantní stavba pevným bodem, jakousi strážní baštou která jasně vymezuje vstup do Prahy.Celý pozemek tvoří kompoziční celek kdy průchod po něm vždy graduje a je zakončen jednou z dominant.

13

Lázně

Budova luxusních městských lázní leží na východní straně pozemku. Vstupní průčelí je orientováno na západ směrem ke věži. Dispozice celé budovy jsou poté otočeny k řece, to zaručuje krásný výhled na protější svah Letné. Hlavní prostor lázní je vysoký přes tři patra a je rozdělen třemi sklobetonovými kvádry na několik míst jak intimních tak otevřených. U fasády v Lanově ulici jsou poté umístěny všechny lázeňské procedury, koupele, masáže sauny a další. Celá budova vrcholí v nejvyšším patře. Zde se nachází padesátimetrový plavecký bazén zastropený příhradovou deskou. Celé horní patro je prosklené a to včetně stropu. Tento úžasný prostor je ještě doplněn vzrostlými stromy které odcloňují oslňující sluneční paprsky a vytvářejí příjemnou atmosféru.

10

Věž

12

3

Jednoduchá ocelová konstrukce která je výjimečná svou výškou je pevným bodem zakončujícím Revoluční třídu. Vytváří pevné nároží na nábřeží Ludvíka Svobody. Krychle vyplňující tuto konstrukci jsou galerijní prostory. V Budově se nachází také přednáškový sál který je částečně zapuštěný v zemi.

VÍT HOLÝ

ATZBP

ATELIER ALENY ŠRÁMKOVÉ

1

3

5

7 6 11

2

10

4

1.np

1 foyer

10 občerstvení

2 parní sauna

11 bazén

3 WC

12 léčebné koupele

4 sprchy

13 knihovna

řez příčný

5 chladná lázeň - frigidarium 6 vlažná lázeň - tepidarium 7 horká lázeň - caldarium 8 plavecký bazén 50m

nejelegantnější řešení se ukázalo vytvořit pod skeletem betonový podstavec obsahující tyto funkce. Ten zároveň vyrovnává terén a jako piedestal dodává věži na důležitosti. Suterén (podstavec) obsahuje kromě adminisrativy také přednáškový sál a výstavní sál pro stálou expozici modelu Prahy. Strop nad modelem je otevřen velkým světlíkem vedoucím na pochozí střechu suterénu. Ten přivádí do sálu přirozené světlo a zároveň umožňuje kolemjdoucím pohlédnout zvrchu na zmenšenou Prahu. LÁZNĚ Protějškem experimentu v podobě věže je budova lázní. Přestože má z kompozičního hlediska stejnou funkci (vytvořit protiváhu k paláci), je mezi nimi obrovský kontrast. Lázně jsou dalším palácem na nábřeží, a jako palác jsou horizontální, symetrické, objemné a pevně usazené k zemi. Oproti tomu věž je lehká průhledná konstrukce tyčící se do výšky, se zemí spojená jen v několika bodech. Svou polohou na nábřeží se lázně zařadily mezi významné pražské budovy a razantně tak odmítly stát se obyčejnou plovárnou. Člověk si po vstupu do velkého foyer bude připadat, jako by se místo na plavání vypravil na bál. Tato metafora se dá přenést i na prostor samotných lázní, ten se jednostranně otevírá na sever velkými skleněnými plochami (jevištěm), naproti němuž se zvedají ochozy s lázeňskými procedurami namísto luxusních lóží. Dole na parketu pak místo tanečníků pozvolně proplouvají plavci v několika bazénech rozdělených podle teploty vody. Celý prostor „parketu“ je nenásilně rozdělen třemi sklobetonovými kvádry, vedle hlavního sálu tak vznikají i intimní zákoutí. Návštěvník postupující vzhůru může na každém dalším ochozu vyzkoušet nové procedury, navštívit knihovnu nebo se občerstvit. To ho uvolní a nabudí, aby si mohl plně vychutnat největší zážitek. Ten se mu naskytne v momentě, kdy pronikne stropem nad „tanečním parketem“ a ocitne se v prosklené hale s padesátimetrovým bazénem, stromy a výhledem na Prahu. Zde vysoko nad ruchem města se může oprostit od problémů a plně si vychutnat 2800 kubíků vody, které tu jsou jen pro něho. VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK

řez podélný

7

3.np ZS 2012/2013

VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK

9 dětský bazén

VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK

VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK

10

naopak. V čem jsem jí ovšem zabránit chtěl, bylo, aby se stala dominantou pouze formální na základě své výšky a tvaru. Chtěl jsem, aby byla charakterem už z principu, to znamená od způsobu stavění až po způsob užívání. V té době probíhající soutěž na Centrum architektury a designu pro Prahu mě přivedlo na myšlenku orientovat galerii právě tímto směrem, což velmi dobře zapadlo do celkového konceptu: Vytvořit věž, která bude architektonickým experimentem z pohledu komponování prostorů, utváření 4.NP 5.NPdispozic, použití materiálů a způsobu provádění. Ať už se na architekturu díváme jako na umění či nikoliv, je zřejmé, že tato disciplína dává estetickou hodnotu konstrukcím, materiálům, výrobkům, a to jejich vzájemným komponováním. Výsledkem je potom dům, město, park nebo jakákoliv jiná umělá součást prostoru okolo nás. Jestli existuje budova, která by měla v největší čistotě odhalit svůj konstrukční princip a i nezasvěcenému člověku odhalit jindy skryté krásy a úskalí statického, konstrukčního a technického řešení, je to právě Centrum architektury a designu. Razantně přeskočím od teorie k výsledku: Věž na západním konci řešeného pozemku se stala ocelovou superkonstrukcí. Prostor ve skeletu je členěn stropními a fasádními panely, které vymezují 2.NP 3.NP interiérové prostory tvaru krychle, případně jejích seskupení. Panely jsou konstruovány tak, že po jejich osazení vznikne po obvodu interiéru ocelová mříž s předpřipravenými závity. Ta umožňuje variabilní členění této krychle, a to jak příčkami, tak přestropením. Kromě fasádních panelů mohou být jednotlivá pole superkonstrukce osazena exteriérovým schodištěm. Celkově tak vzniká veritkální výstaviště, kdy výstavní pavilony jsou nahrazeny krychlemi a schodiště suplují pěší komunikace. To vytváří prostorovou kompozici interiérů, pochozích teras a schodišť. Hlavním exponátem výstavy je samotná Praha. Zásobování pavilonů a jejich zpřístupnění pro lidi s omezenou schopností pohybu zajišťuje výtah spojující všechna podlaží. 1.PP 1.NP Galerie ve věži však nepotřebuje jen koncept, ale také zázemí. Hledat místo pro sklady, technické zázemí a administrativu v samotné věži by jí zásadně poškodilo a ubralo na čistotě. Jako

příčný řez

ateliér Aleny Šrámkové - ATZBP 2012 / 2013


KSEDOTUA ITSONČELOPS UTKUDORP MÉVOKUÝV EV

8

VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK

8

2 výstavní prostory 3 komunikační jádro 5 model Prahy

7

7 pokladna

1

8 sociální zařízení 9 veřejné venkovní prostory

9

10 předsálí 11 sklad

13

12 tech. zázemí 13 administrativa 1.pp

2

6 přednáškový sál 8

5

4 vyhlídková terasa

3

11

12

3

1.np

6

VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK

VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK

10

2

1 kavárna

1 5

VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK

VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK

6

3

4

VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK

VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK

7


VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODES

10

Zadáním ATOS bylo navrhnout městskou tržnici na volnou parcelu v centru Přerova, ležící na frekventovaném nábřeží Spálenec. Parcela navíc přímo sousedí s nově otevřeným Tyršovým mostem, jehož předchůdce byl zničen na konci 2. světové války. VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK

Přísně symetrická budova přerovské tržnice ukrývá za svou prostou bílou fasádou velkolepou sklobetonovou halu, výrazně se uplatňující v panoramatu města. Figura budovy dává jasně najevo, že se jedná o tržnici. Z nábřeží a z Mostní ulice je tržnice

pulty pro trhovce, což funguje jako magnet na zákazníky. Ze symetrické hmoty samotné tržnice vylézá organická hmota příjezdové rampy, která je pojata jako autonomní prvek, aby nenarušovala sílu stavby. Tržnice je navržena tak, aby byla alternativou k současným supermarketům. Denně je zde otevřeno pekařství, řeznictví, zelinářství, drogerie a mléčný automat. Lidé zde mohou každý den koupit čerstvé potraviny vysoké kvality. O víkendech je pak hlavní prostor pod luxferovou ,,kopulí“ zaplněn farmářskými trhy. Parkování je zajištěno v garážích v prvním podzemním podlaží. S tržnicí je spojeno výtahem, čímž je umožněn přístup osobám se sníženou schopností pohybu.

přístupná vždy trojicí vrat, na které ihned navazují

ateliér Aleny Šrámkové - ATOS 2011 / 2012

VOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK


12 Zadáním ATBS bylo navrhnout rodinné domky do bývalé dělnické kolonie Buďánka v Praze 5 Košířích. Vytvořit příjemné sousedské bydlení, které zároveň zachová charakter původní zástavby. Bylo nutné se vypořádat s velmi svažitým terénem protkaným sítí opěrných zdí po původních domech.

je ovšem sedmimetrová vyrovnávací zeď, zabraňující komunikaci parcely s ulicí nad ní. Tento handicap jsem odstranil návrhem třípodlažního domu, třetí patro je tak z této ulice přístupné. Pro zachování drobného měřítka došlo k rozmělnění jižní fasády na dvě velmi odlišné hmoty. Přízemí je pojaté spíše abstraktněji, jsou zde velké prosklené plochy a vypadá jako podstavec pro horní dvě patra. Na fasádě je použito režné zdivo, které působí pevnostně, a navíc svou barvou více splyne Tento projekt vznikl ve velmi specifické VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK s terénem. Horní dvě patra se svým měřítkem, oken části Prahy. Osada Buďánka se dá charakterizovat a prostou bílou fasádou více přibližují původní jako jakási vesnice uvnitř města. Původní domy jsou zástavbě. velmi malé a celou osadu protínají nezpevněné ulice, Obě hmoty nejsou oddělené jen opticky, vypomáhající si několika místech vyrovnávacími ale dají se oddělit i funkčně. Ateliér ve třetím patře schodišti. je v případě potřeby možné změnit na obývací pokoj Při návrhu rodinného domu bylo hlavním s kuchyní a celý dům poté rozdělit na dva samostatné úkolem navázat na charakteristický způsob zástavby. byty. První byt v přízemí a druhý v horních dvou Tento dům vznikl na pozemku 220, který je dosti spepatrech. cifický. Většina povrchu je rovinatá, na severní hranici

2

7

4 2

4

5 2.np

3

2 1

2 chodba

3 obývací pokoj s kuchyňským koutem 4 ložnice 5 terasa

6 ateliér

7 zápraží

ateliér Lábus & Šrámek - ATBS 2011 / 2012

VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK

1.np

4

1 zádveří

VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK

3.np

VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK

6

VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK

VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK

VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK


VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK

Toto je nejslabší projekt za dobu mého studia, váhal jsem, jestli ho uvést v tomto portfoliu. Nakonec jsem ho zde, pro úplnost, uvedl. V době, kdy jsem ho navrhoval, upnul jsem se na jednu nosnou myšlenku, (nutno podotkonout, že dosti povrchní) a té jsem podřídil celý objekt. Výsledkem je hu-

1.np

dební klub s naprosto nevyhovujícími akustickými vlastnostmi a neuvěřitelně formální prvoplánovou fasádou. Uvádím zde původní text k ateliéru ZAN 2: Projekt hudebního klubu a kavárny v rámci Centra alternativní hudby na Břevnově. Budova slouží přes den jako kavárna, večer pak jako hudební klub zaměřený především na alternativní muziku. Mohutné zdi tohoto „hradu” tyčícího se nad Kutlvašrovým náměstím se dají chápat jako symbol odcizení, který je typický právě pro alternativní scénu a je oblíbeným námětem řady umělců. Proslulé jsou například polepené cihlové zdi na New Yorských předměstích proslavených svou undergroundovou scénou.

2.np

ÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK

VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK

VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK

Zadáním ZAN 2 bylo ve skupině tří studentů navrhnout tři občanské stavby na pozemku vedle Kutlvašrova náměstí na Břevnově. Naše skupina navrhovala centrum alternativní hudby skládající se ze tří hudebních klubů a venkovního podia.

VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK

14

ZAN „v dialogu” Kosek / Kovář - LS 2010 / 2011


16

VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK

Zadáním ZAN 1 bylo navrhnout objekt s libovolnou funkcí o rozměrech 12x12m, který je zapuštěný 6m do země. Je povoleno, aby vystupoval maximálně 1,5m nad terén. Cílem bylo řešit vztahy vnitřních prostorů a omezit řešení fasád.

Objekt slouží po vzoru anglického Speakers Corner k veřejné diskusi. Kdokoliv může přijít, postavit se na vyvýšené podium a přednést svou řeč. Celá jedna strana objektu je řešená jako schodiště, které dává jasně najevo, že kdokoliv může vstoupit. Široké schodiště se po několika schodech rozdělí na dvě užší ramena, obcházející centrální tubus s kyvadlem. To zde funguje jako obří metronom, vytvářející pohyblivý stín uvnitř celého prostoru, udávající rytmus diskuzi.

VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK

VYTVOŘENO VE VÝUKOVÉM PRODUKTU SPOLEČNOSTI AUTODESK

ZAN „v dialogu” Kosek / Kovář - ZS 2010 / 2011


18

Společnost Central Group každoročně vyhlašuje studentskou ideovou architektonickou soutěž na určité téma. V roce 2012 bylo zadáním soutěže navrhnout kamkoliv do Prahy Centrum architektury a designu. Vše ostatní bylo ponecháno na studentech. Soutěže jsem se zúčastnil spolu s Ondřejem Hartem a Vojtěchem Hasalíkem.

Neorenesanční nájemní dům “Na Kocandě,” který v letech 1885-86 postavil městský stavitel Václav Sigmund, je k dnešnímu datu téměř netknutý. Jeho velkorysá dispozice, zdobný prostor schodiště, toskánské sloupy, štukové medailony, obraz jezulátka na fasádě, jsou tak, jak byly ~ chátrají. Jediné, co se v poslední době s nemovitostí stalo, byla instalace bednění, které chrání chodce před rozpadající se omítkou. My zde navrhujeme centrum architektury a designu. Fasádě domu, na který jsou lidé zvyklí, navracíme původní vzhled i barvu. Pečlivě ji konzervujeme a zachováváme, abychom do její všední estetiky zarámovali identnitu domu. Hrajeme si s archetypem. Bereme okno a odléváme je do formy dvojnásob velké. To pak na fasádu

vracíme. Vnitřní prostor radikálně redefinujeme. Krom naprosté většiny uměleckořemeslných prvků zachováváme pouze nosné zdi a torzo původní dispozice. Koncipujeme velkorysý interier pro místo s obrovským potenciálem. Pro místo s prakticky ideální polohou, obklopené Palachovým náměstím, Rudolfinem, budovami Vysoké školy uměleckoprůmyslové a Filosofické fakulty University Karlovy, Uměleckoprůmyslovým muzeem. Reflektujeme architekturu a design změnami souvislostí a jejich nově nabytými významy. Podobně jako u hyperboly okna využíváme nadsázky i uvnitř. Tvoříme vestibul na výšku tří podlaží, dvoupatrový výstavní a přednáškový sál, odhalujeme konstrukci krovu. Všechno však pevně svazujeme jasnou orientací korunovanou honosným křivočarým schodištěm. Komponujeme kontrast. Zdánlivě chladný čedič na povrchu vstupního podlaží stavíme na roveň taktilní dřevěné podlaze ve vyšších patrech. Vysoký a úzký vestibul ve druhém poschodí protínáme orámovaným průhledem celou dispozicí, ústícím v balustrádě předimenzovaného okna. Jsme si vědomi neúnosné závažnosti prováděných stavebních úprav. Respektujeme realitu, ale vydáváme se vstříc ideálu, byť zcela hypotetickému.

Central Group 2012


20

1.np

2.np

1 foyer

4.np

9

2 kavárna

8 7

3 obchod 4 hlavní výstavní sál 5 výstavní sál 6 7 8 9

architektura výstavní sál - design předsálí přednáškový sál model Prahy

6 4

5 2

1

3

podélný řez

Central Group 2012


Náměstí.

Spojení Staroměstského náměstí a Letné je považováno za osu Prahy. Navrhujeme uzavřít Čechův most pro dopravu. Vltava bude mít dvě centra v podobě dvou pěších mostů. Nově otevřený prostor - náměstí nad řekou bude sloužit jako alternativa Karlova mostu coby kulturní, sociální a rekreační prostor. Už se nemůžeme dočkat až se to stane.

Zdymadla. Navrhujeme zpřístupnit severní cíp Dětského ostrova přes provozní lávku Smíchovských zdymadel.

Elektrárna.

Motokáry.

Navrhujeme otevřít tuto elektrárnu pro veřejnost, aby ji lidé viděli za provozu a zároveň poznali západní cíp Štvanice.

Víceúrovňová křižovatka Vltavská rozděluje Prahu. Díky její členitosti zde navrhujeme umístit městskou dráhu pro motokáry.

22

Bridging Prague Award byla mezinárodní urbanisticko-ideová soutěž k pražskému festivalu reSITE. Cílem soutěže bylo hledat, kreativní řešení oživující Vltavu a pražská nábřeží. Soutěže jsem se zúčastnil v týmu s Vojtěchem Hasalíkem, Ondřejem Hartem, Marií Kraťukovou a Radkou Kuchařovou. Naše výstupní plachta byla porotou vybrána mezi 18 nejlepších ze 140 zúčastněných.

Jak donutit prase dívat se na druhou stranu a pohnout jen dvěma sirkami?

Náš koncept odmítá razantní zásahy. Nejsou potřeba! Navrhujeme drobné zásahy vyvolávající jak změny poznatelné snad jen pocitem, tak změny dotýkající se celého města. To vše s minimálními náklady.

Přívoz #2. spojení mezi přírodou na Štvanici, tržnicí v Holešovicích a administrativním centrem v Karlíně

Přívoz #1. Přívoz na této trase byl zrušen kůli nadměrnému užívání turisty. My si myslíme, že je to nejlepší možné propojení pražských ostrovů a navrhujeme linku obnovit a posílit.

Bridging Prague Award


24

“Dvě věže” byla otevřená ideová architektonická soutěž. Zadáním bylo navrhnout druhou věž chrámu sv. Bartoloměje v Plzni. Zabývat se otázkou duality a symetrie a změnou módy v průběhu času.

PRÁZDNÁ? Věž kostela měla odjakživa dvě funkce. Svou vertikalitou se obracela k nebi a zároveň svou výškou a dominancí ve městě působila jako symbol moci. V dnešní době, kdy se létá do vesmíru a představa nebe kdesi na obloze se úplně vytratila. Změnila se i církev, která se dnes prezentuje jako vstřícná a skromná organizace. Obě funkce věže se tak vytratily. Proto je druhá věž sv. Bartoloměje „prázdná“, bez funkce a bez vnitřních prostorů.

STEJNÁ? V době, kdy věž u církevních staveb ztratila funkci, je jediným rozumným důvodem, proč ji u sv. Bartoloměje dostavět, symetrie. Pro její dosažení je nejdůležitější celková hmota. Nová věž tak kopíruje tvar té původní a dokonce je na ní použito identické zastřešení. JEDNODUCHÁ? Jednoduchá rychle smontovatelná ocelová konstrukce bude na gotickém kostele naprosto přiléhavou ukázkou a pamětí na dnešní rychlou dobu. Ocelová konstrukce se dá navíc považovat za dotažení gotické myšlenky na odlehčení a zprůsvitnění svislých konstrukcí k dokonalosti. MOST? Stávající věž sv. Bartoloměje dnes přebrala spíše světské využití. Její nejdůležitější funkcí je rozhledna s 360° panoramatickým výhledem na město Plzeň. Při výstavbě druhé, stejně vysoké věže, by byl tento výhled zničen. Je proto důležité, aby se dalo mezi oběma věžemi přecházet.

dvě věže


25

Superstudio je urbanistickoideová soutěž pro tříčlenné týmy, které mají od zveřejnění zadání 24 hodin na celý návrh a vytvoření finální prezentace. Téma soutěže v roce 2012 bylo řešení pražských vnitřních periferií. Soutěže jsem se zůčastnil spolu s Ondřejem Hartem a Marií Kraťukovou.

Rohanské nábřeží, bubenské nádraží, smíchovské nádraží nebo žižkovské nákladové nádraží jsou jen některé příklady tzv. vnitřních periferí Prahy. Tyto oblasti vznikly především vytlačením průmyslu za hranice města a s tím spojenou ztrátou funkce skladišť a nákladových nádraží. Dnes jen chátrají a upadají v nemilost lidskému opovržení. Podle nás je jejich největší problém, že jsou lidmi přehlíženy. Lidé se o ně nezajímají a vy-

hýbají se jim přesto, že charakter jejich budoucí zástavby velmi ovlivní tvář jejich města. Náš projekt je více sociální experiment než nějaké urbanistické řešení. Rozhodli jsme se předpokládat hypotetické chování lidí ve chvíli, kdy se tyto země nikoho přes noc ocitnou obehnány nepřekonatelnou zdí. Přehlížené lokality se stanou středem pozornosti. Zeď začne vyvolávat v lidech vzrušení, někteří budou mít strach z neznáma ukrytého za zdí, u jiných převládne zvědavost a budou se pokoušet zjistit co je na druhé straně. Ihned začnou vznikat konspirační teorie o tom, proč zeď vznikla, co je jejím účelem, a co je vlastně za ní. Proto bude také mnoho lidí zklamáno, až zjistí, že za zdí není nic jiného než stará skladiště a rozpadlé tovární haly. Vyvstane otázka, proč jsou tyto oblasti v neutěšeném stavu. Radní na ni budou nuceni pod tlakem veřejnosti reagovat, budou se populisticky snažit ukázat, že se problémem zabývají, a že zabrání těchto oblastí nebylo oprávněné. Celá akce by tak ve výsledku mohla donutit vedení města začít problém vnitřních periferií skutečně řešit.

Superstudio 2012


portfolio  
Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you