Náhrada škody a Covid 19 krizových opatření vlády ČR bude nutné uplatnit škodu v režimu krizového zákona, a naopak po dobu účinnosti mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví je tento nárok nutné uplatnit dle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Oba postupy se liší co do osoby, u které je nutné nárok uplatnit, co do časových hledisek a co je rovněž důležité, co do nákladnosti daného procesu.
tra. Přesto, že se spíše přikláníme k první zmíněné variantě, nezbývá než doporučit podání návrhu k oběma těmto orgánům. Podání žádosti o uhrazení škody ve smyslu § 36 k příslušnému orgánu, je jediným způsobem, jak iniciovat celý proces náhrady škody. Teprve až v případě, že příslušný orgán nevyhoví žádosti o uhrazení vzniklé škody, je poškozený oprávněn podat žalobu k příslušnému soudu. Mimořádné opatření
Krizová opatření Nárok se uplatňuje u orgánu, který příslušné krizové opatření vydal. Ani zde nepanuje jednotný názor na to, u kterého orgánu státu nárok uplatnit. S ohledem na skutečnost, že příslušná opatření byla vydána vládou ČR během její činnosti, je rozumné se domnívat, že nárok na náhradu škody musí být uplatněn u Úřadu vlády ČR. Stejně tak se ale objevují názory, že za příslušný orgán lze považovat Ministerstvo vni-
V případě uplatňování nároku na náhradu škody v režimu mimořádných opatření vydaných Ministerstvem zdravotnictví je nárok nutné uplatnit u příslušného ministerstva. To má šestiměsíční lhůtu na rozhodnutí ve věci. Až v případě, že by se poškozený nedomohl náhrady škody tímto postupem, je oprávněn podat žalobu. Soudní poplatek by měl v tomto případě činit 2.000,Kč, a to bez ohledu na výši žalované sumy. Oproti civilnímu soudnictví,
BYZMAG 31
