Page 1

ãíslo 2, roãník 97/2004

cena 50 Kã (pfiedplatné 36 Kã)

Vinafisk˘ obzor Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáfiství a obchod vínem

Mladá vína resp. jejich uvádûní na trh nûkolik t˘dnÛ po sklizni mÛÏe b˘t zajímav˘m marketinkov˘m nástrojem tuzemsk˘ch vinafisk˘ch firem. JiÏ nûkolik let se po vzoru na‰ich francouzsk˘ch kolegÛ objevují etikety s nûkolika znaãkami mlad˘ch vín. Uvnitfi ãísla najdete úvahu nad tímto tématem pro zamy‰lení i diskuzi.

Leto‰ní rok bude dal‰ím historick˘m mezníkem âMVVU oslavila 10 let od svého zaloÏení Semináfie Moravínu Jednání Pracovní skupiny „Víno“ pfii COPA/COGECA a Stálé skupiny pro víno pfii Komisi ES

Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinafiská unie | www.vinarskyobzor.cz

V˘sledky pokusÛ se stolními interspecifick˘mi odrÛdami na Zahradnické fakultû – Hodnocení odolnosti k plísni ‰edé (Botrytis cinerea) Veletrh Simei v Milánû Zmûny alkalick˘ch kovÛ ve vínû podle pouÏitého bentonitu Sudy v prÛbûhu vûkÛ Hygiena ve sklepû Vznik a prevence korkové pachuti Zajímavosti z vinafiského svûta Kvasinky, teplota a kva‰ení Japonské vinafiství Nové vysvûtlení pfiízniv˘ch úãinkÛ vína Marketing vína

9 771212 788000

a mnoho dal‰ích zajímavostí


Vinařský obzor (5/2006)

251

Vážení čtenáři, pokud letos v druhé polovině roku (vlastně od poloviny června) pojedete do Prahy, ať už služebně či soukromě, doporučuji jednu zajímavou akci, která se bezesporu zaslouží pozornost, a  tou je výstava „O víně...“, kterou pořádá Národní zemědělské muzeum. Přípravy v těchto dnech vrcholí a od poloviny měsíce budou stovky metrů čtverečních k dispozici zájemcům o  historii, ale i  současnost našeho vinařství. Součástí budou i ochutnávky vín a prezentace jednotlivých vinařství. O akci, kterou samozřejmě navštívíme hned po jejím otevření, budeme informovat v dalším čísle. Výstava potrvá nejméně do konce roku. Jak jindy zmiňuji některá témata uvnitř čísla, které držíte v ruce, nyní nebudu zacházet příliš daleko. Hned, jak otočíte list, najdete tentokrát v rubrice „Z redakční pošty“ jediný dopis, o to však více zarážející. Kauza, která se rozvíjí kolem několika arů mizerně vysazené vinice do nepřipravené půdy, je o  to více překvapující, že se přímo týká vinařů z mediálně slavné Svobodné vinařské republiky Kraví hory, jejíž prezident se hojně nechává slyšet o tom, jak svými aktivitami pracují pro blaho malovinařů. Soukromá středně velká vinařská firma většinového vlastníka, který nemá pražádné vazby na místní sousedské soužití, počala na jeho příkaz vyzývat vinaře k odstranění či přemístění sopouchů (!) vedoucích z vlastních sklepů, které se nacházejí pod nově vysazenou vinicí, a v několika případech již tak aktivně začala konat sama. Že tímto zdánlivá idylka soužití kravihorského soužití vezme za své, je nabíledni. „Přespolní“, byť v osobě vlastníka místní vinařské firmy, vědomě či nevědomě způsobil a jistě ještě způsobí paseku mezi vztahy k ostatním vinařům. Zarážející je mimo jiné také ten fakt, že kravihorská vláda dávala v prvních dnech sporu téměř od celé věci ruce pryč. Až premiér Surman se odhodlal a přišel na jednání malovinařů a zástupců Rodinného vinařství Jedlička–Novák. Dle účastníků setkání se však drobní vinaři de facto hájili sami. Neodepisuje snad kravihorská vláda tyto své ovečky proto, že jejich sklepy leží v  katastru sousední obce, tedy v „Zahraničí“, jak je uvedeno na informačních cedulích? Bohužel očekávám, že i následná vysvětlení budou nedostatečná. Domnívám se, že způsob, jakým se zejména samotný prezident kravihorské republiky staví k problému, se neodehrává zrovna podle nejlepšího scénáře. Kauzu budeme dále sledovat. Richard Stávek

Obsah Obsah Richard Stávek: Editorial...................................................................................................................................251 Z redakční pošty...............................................................................................................................................252 Spolkové informace Martin Půček: Novela vinařského zákona.....................................................................................................254 Informace z činnosti SV ČR..............................................................................................................................254 Informace z Moravínu.......................................................................................................................................255 Informace z Cechu českých vinařů...................................................................................................................255 Stanovisko MZe ČR........................................................................................................................................255 Vinařská legislativa Jan Horešovský: DPH u sazenic révy vinné...................................................................................................256 Vinohradnictví Jaromír Čepička, Jaroslav Martének: Kategorizace viničních tratí ve vinařské oblasti Čechy...................257 Uwe Hoffmann: Plíseň šedá – Botrytis cinerea – výzva i pro ekologické vinohradnictví.......................260 Pavel Pavloušek: Odrůda měsíce – Muškát moravský..................................................................................262 András Korpás: Bezsemenné Chardonnay aneb o původu a budoucnosti jedné pupenové mutace.......267 V Mikulově byla předvedena vinohradnická a ovocnářská technika.....................................................269 Erich Minárik: Kremík – stopový prvok vína...............................................................................................271 Ján Rimár, Stanislav Hřiba: Účinky zeolitového trojzložkového hnojiva a prírodného zeolitu vo viniči..........................................................................................................................................273 Vinařská technologie Pavel Pavloušek: Podílejte se aktivně na kvalitě hroznů v ročníku 2006..................................................268 Aktuální informace ze světového vinařského a vinohradnického výzkumu.........................................270 Jan Stávek: Likérová, dolihovaná vína...........................................................................................................279 Erich Minárik: Vplyv kapacity spotreby kyslíka počas zrenia vína na kvasniciach................................283 Vladimír Ostrý: Výskyt alternáriových mykotoxinů v červeném víně......................................................284 Vinařské aktivity Michal Kočan: Víno, sýry a ryby – Prachatice 2006....................................................................................285 Pavel Mayer: Veletrh PROWEIN v Düsseldorfu............................................................................................286 Valtické vinné trhy 2006...............................................................................................................................287 Jana Herzánová: Vinné trhy Čejkovice 2006.................................................................................................289 Richard Stávek: Přítluky versus Moravská....................................................................................................295 Jan Horešovský: Dva nové Domy vína v Praze budou propagovat tuzemská vína....................................297 Eva Kloudová: Bakchantky jsou hrdé na svůj původ....................................................................................302 Reportáž Jiří Roupec: Košt ve stínu paneláků...............................................................................................................296 London International Wine & Spirits Fair (LIWSF)....................................................................................298 Litoměřice – zahrada vína.............................................................................................................................298 Bogdan Trojak: Vinohrady Svatého Gotharda...............................................................................................299 Recenze Pěstování révy vinné v zahradách...............................................................................................................288 100 receptů pro vinaře..................................................................................................................................288 Vinařství v zahraničí Zelen je naše vlajková loď, říká slovinský vinař Martin Krapež..............................................................290 Milan Magni: Sicilia en primeur – tradice v moderním pojetí...................................................................301 Rekordní počet medailí pro Českou republiku na mezinárodní soutěži vín..........................................303 Společenská kronika Vítězslav Hubáček osmdesátiletý.................................................................................................................303


252

Vinařský obzor (6/2006)

Vinařský obzor číslo 6, ročník 99 (2006) Vydává: Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor: Ing. Ri­chard Stávek (e-mail: ri­chard.stavek@vinarskyobzor.cz) Sekretariát redakce: Barbora Válková (barbora.valkova@vinarskyobzor.cz) (předplatné, inzerce, vinařské publikace) tel./fax: 519 348 980 Jana Studýnková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 (e-mail: jana.studynkova@svcr.cz) Redakční rada: Ing. Vác­lav Švejcar, CSc., (předseda) (svejcar.vaclav@seznam.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc., (ackermann@srs.cz) RNDr. Zde­něk Habrovanský, (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Antonín Králíček, (kralicek@mze.cz) Ing.  Jaroslav Machovec, (ma­cho­vec@vinarskyfond.cz) Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., (pavlous@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Edu­ard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček, (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sed­lo, CSc., (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček, (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Jaromír Veverka, (veverkaj@zf.mendelu.cz) Sazba a zlom: Adam Kepert, tel.: 777 807 874, (kepert@breclav.net) Grafická koncepce: Bedřich Vémola Jazykový poradce: Hana Vídenská Tisk: Grafotisk Pálka Břeclav, tel./fax: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630. Vychází měsíčně. Cena jed­no­ho čísla je 53 Kč (včetně 5 % DPH). Rozšiřuje: PNS, a.s., MORAVAPRINT, s.r.o., Břec­lav, MediaPrint&Kappa, sou­kro­mí distributoři. Předplatné: V redakci – 1 číslo 38 Kč (včetně 5 % DPH) (celý ročník 454 Kč (včetně 5 % DPH)) Předplatné pro Slovensko: Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja P.O. BOX 183, Vajnorská 137, 831 04 Bratislava 3 e-mail: predplatne@abompkapa.sk tel. 02/444 588 21, 16; fax: 02/444 588 19 zelená linka: 0800 188 826 Adresa redakce a vydavatele: SVČR – Vinařský obzor, P.O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bí­lo­vi­ce, tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 30. 5. 2006 Toto číslo vychází 6. 6. 2006 ISSN: 1212–7884

Vinařský obzor ®

Žádná část tohoto časopisu nesmí být ko­pí­ro­vá­na či jinak dále šířena bez sou­hla­su vy­da­va­te­le. Redakce ne­od­po­ví­ dá za obsah in­zer­ce a ko­merč­ní pre­zen­ta­ce. Redakce si vyhrazuje právo na otištění pří­spěv­ků či ko­re­spon­den­ce došlých do redakce, pokud není pře­dem do­hod­nu­to ji­nak, a na jejich běžnou úpravu.

* Kam se poděla sousedská ohleduplnost? Chci vyjádřit politování nad tím, jakým způsobem přistoupila firma Rodinné vinařství Jedlička-Novák k výsadbě nové vinice v Bořeticích v lokalitě nad sklepní uličkou označovanou jako Zahraničí. Pod dotčeným pozemkem patřícím v současnosti zmíněné firmě byly na začátku 50. let vyhloubeny vinné sklepy, které dodnes užívají vesměs místní drobní vinaři. Sklepy jsou odvětrány průduchy, které ústí na pozemku Rodinného vinařství Jedlička-Novák, kde byla před několika týdny založena nová vinice. (Majitelům sklepů přitom jeden ze zástupců firmy před časem slíbil, že od nové výsadby v této rizikové lokalitě upouští.) Požadavek na přemístění průduchů do řádků révy vinné oznámili majitelé pozemku pouze místním rozhlasem s pohrůžkou jejich odstranění. Zástupci zmíněné vinařské firmy nepovažovali za vhodné oslovit jednotlivé majitele sklepů a sejít se s nimi před samotným založením vinice a seznámit je detailně se záměry, které se zdejších vinařů bytostně dotýkají. Dne 4. května 2006, ihned po tom, co jsem se náhodou z místního rozhlasu dozvěděl o požadavku majitelů pozemku, jsem napsal dopis představitelům obce a občanského sdružení Svobodná spolková republika Kraví hora (dále jen SSRKH), s prosbou o zprostředkování schůzky majitelů sklepů se zástupci zmíněné vinařské firmy. Ke schůzce, kterou zorganizoval zástupce občanského sdružení SSRKH pan Václav Surman, došlo v sobotu 20. května 2006 v prostoru nové vinice nad sklepy. Zúčastnili se jí téměř všichni vlastníci sklepů a zástupci vinařské firmy – pan JUDr. Miloš Jedlička a Ing. Stanislav Novák. Na místě samém jsem se přesvědčil, že jeden ze dvou větracích průduchů mého sklepa byl již odstraněn a zasypán. Na mé výtky týkající se bezohledného přístupu k majitelům sklepů a způsobu, jakým byli informování o záměrech vinařské firmy, reagovali majitelé vinařství tvrzením, že nebylo možno jednotlivé vinaře adresně oslovit, neboť je těžké zjistit jejich jména. Tento argument byl vskutku úsměvný, neboť pan Ing. Stanislav Novák téměř

všechny dotčené vinaře osobně zná. Majitelé firmy naopak trvali na tom, že se k nám zachovali navýsost ohleduplně, jiná firma by prý svůj záměr neoznamovala ani místním rozhlasem a automaticky by větrací průduchy zlikvidovala. Chabou náplastí byla pak nabídka JUDr. Miloše Jedličky, že vinařům zaplatí novodurová kolena pro nové vyvedení průduchů. Dále jsem přednesl obavy, že vinice obhospodařovaná v lokalitě provrtané sklepy má svá neoddiskutovatelná úskalí. Někteří majitelé sklepů si to uvědomili již před dvěma lety, kdy minutu před dvanáctou zabránili vjezdu těžkého rigolačního traktoru. Tehdy byli zástupcem majitele pozemku ujištěni, že k nové výsadbě nedojde. Neobstojí argument vlastníka pozemku, že zde již vinice byla. Šlo o starou výsadbu, která nebyla intenzivně obdělávaná. (Navíc ji majitelé opustili, protože se révě vinné nad sklepy nedařilo.) Obáváme se zejména nedobrého vlivu černého úhoru a častých průjezdů mechanizace, zvláště v místech, kde se mocnost zeminy blíží pouhým 2 metrům. I z Bořetic je znám případ, kdy obyčejná změna směru orby zapříčinila zborcení sklepní klenby. Výsledek popsané schůzky byl tedy nijaký. Vinice je už vysazená, průduchy budou mu-


Vinařský obzor (6/2006)

set vinaři chtě nechtě přizpůsobit novým poměrům. Nad klenbami sklepů bude projíždět technika. Inicioval jsem návštěvu statika, který by měl zaznamenat aktuální stav kleneb pro případ jejich porušení. Můžeme jen doufat, že k ničemu takovému nedojde.

Majitel pozemku má jistě podle práva možnost nakládat s ním dle svého uvážení. Ohleduplnost k sousedům však vždy patřila k základům kulturního soužití a zvyšovala kredit vlastníka. Nejde mi v žádném případě o vyvolávaní soudní pře. Smyslem tohoto dopisu je

253

upozornit na to, že některým podnikatelským subjektům v Bořeticích jsou tyto ctnosti cizí. Přitom se nabízela celá řada jiných, rozumnějších řešení, jak s pozemkem nad sklepy naložit, aniž by vznikla tato nepříjemná situace. Bohdan Trojak, vinař z Bořetic


254

Novela vinařského zákona Je červen, krásný to čas jarně-letních dnů, my máme po parlamentních volbách do Poslanecké sněmovny, předvolební guláše jsou již dle evropských předpisů a doby jejich přípravy dávno po datu spotřeby, připravuje se nová vláda a práce na úřadech se pomalu zase dostává do normálních kolejí. Na konci volebního období, těsně před parlamentními volbami, tak jak jste již byli v  minulém čísle informováni, byla Parlamentem ČR přijata novela vinařského zákona. Tuto také 4. 5. 2006 podepsal prezident republiky a dne 22. 5. 2006 vyšla ve Sbírce zákonů pod číslem 215/2006 Sb. Některé podrobnosti, které tato novela obsahuje, bych vám chtěl v tomto čísle Vinařského obzoru přiblížit. Úvodem je nutno si říci, že tato novela vstupuje v platnost 1. července roku 2006, tedy nová sklizeň ročníku 2006 se již bude řídit dle této právní normy. K tomuto zákonu se připravují novely obou prováděcích vyhlášek. Vyhláška stanovující viniční trati bude zcela nová a vyhláška technologická bude některé záležitosti ze zákona zpřesňovat. Prvně se podívejme do nových definic v zákoně. Předně je zde nově pro potřeby vinařského zákona definována vinice (vinohrad), a to jako zpřesnění původního textu, ale také je nově vinicí i vinice vyklučená, pokud k této nebylo vydáno právo na opětovnou výsadbu. Tato druhá část je podstatná pro potřeby výpočtu hektarového výnosu. Tento je zcela nově definován. Již nebudeme hovořit o celkovém hektarovém výnosu pěstitele a nejvyšším hektarovém výnosu, ale pouze o hektarovém výnosu, který je definován pouze pro jakostní vína stanovené oblasti a zcela nově jako podíl množství vinných hroznů sklizených v daném vinařském roce a plochy vinice, nebo vinic pěstitele, na nichž byly tyto hrozny vypěstovány. Jeho výše je stanovena na 14 t/ha. V praxi to znamená, že se upouští od stanovování hektarového výnosu ve vztahu k jednotlivým konkrétním vínům, ale pouze se bude jednat o výše zmíněný podíl, který pokud někdo překročí, musí všechny hrozny takto vypěstované použít pouze pro výrobu stolního nebo zemského vína. Nutno podotknout, že do plochy vinic pěstitele se počítají všechny vinice, tedy i ty nově vysázené (tedy neplodné), ale i vinice vyklučené, pokud k nim nebylo uděleno právo na opětovnou výsadbu. Podstatnou změnou, která potěší zejména malé vinaře, je definice malovinaře, kterého do zákona prosadil pan poslanec J. Grůza (KDU/ČSL). Malovinař je definován jako vinohradník a vinař, který pěstuje hrozny révy vinné na registrované nebo neregistrované vinici a výměře nejvýše 20 arů a vyrábí víno z těchto hroznů v množství nejvýše 2000 litrů. Tento, dle novely zákona, nemusí zasílat do Registru vinic hlášení o zásobách, sklizni ani produkci a dále nemusí vést evidenční knihy dle zákona, to však pouze v případě, že nevyrábí jakostní víno stanovené oblasti. Musím říci, že se plně s touto změnou ztotožňuji, avšak evropské předpisy, vzhledem k tomu, že jsou předpisy nadřazenými našemu zákonu, tuto možnost nedovolují. Vidíme zde tedy rozpor s právem EU a je otázkou jak dlouho tato skutečnost bude trvat. Tato starost však není starostí vinaře, ale starostí státu. Zajímavou a určitě žádanou novinkou je také definice známkového vína s přívlastkem. Nyní již bude možné označit vlastní známkou cuvée např. odrůdy Rulandského bílého a Ryzlinku rýnského, kdy obé hrozny dozrály do kategorie pozdního sběru názvem např. „Zlaté cuvée, pozdní sběr, víno s přívlastkem“. Nutno podotknout, že takto lze kupážovat, hrozny, rmut, mošt, ale také již hotová vína. Vzhledem k tomu, že stále více stoupá obliba cuvée na trhu, myslím si, že je to posun správným směrem a nebude docházet ke zbytečné degradaci kvalitních jak surovin, tak následně přívlastkových vín na „pouze“ jakostní známková vína. Velmi diskutovaným tématem bylo také značení na etiketách. Minulá právní norma říkala, že není možné označit původem vína např. šarži vína o velikosti 1000 hl, která pocházela z dané podoblasti, obce či trati, pokud výlučně celá šarže nepocházela z tohoto území. V praxi to znamenalo, že výrobce vyrobil tuto šarži, přišel vinařský inspektor, který před odběrem vzorku k zatřídění tuto šarži v pohárku ochutnal a výrobce ji dolil jiným vínem, byť třeba stejné odrůdy, ale vínem nepocházejícím ze stejného území jako celá zmiňovaná šarže vína, tak nemohl označit na etiketě původ vína z dané podoblasti, obce či trati. Nyní je možné toto značení použít, pocházejí-li hrozny pro výrobu zmiňované šarže vína alespoň z 85 % z této vinařské podoblasti, obce či trati. Jestliže na našem trhu mohou být americká vína s přídavkem vody (galování), tak si myslím, že toto ustanovení není ničím, co by snižovalo kvalitu našich vín. Ve věci analýzy vín pro zatřiďování se výsledkem nakonec nic nezměnilo a byl zachován původní text. Což znamená, že budou moci provádět rozbory akreditované laboratoře a také laboratoře pověřené SZPI. Vzhledem k tomu, že akreditované laboratoře jsou nyní pouze 3 v celé ČR, tak je to rozumné řešení, neboť byla-li by přijata navrhovaná úprava pouze akreditovaných laboratoří, hrozil by kolaps v zatřiďování vína. Je nutno také upozornit na věc nemilou, a to zvýšení sankcí. Nyní je daleko jednoznačněji definováno, za jaký prohřešek je možno uložit konkrétní sankci. Tato nyní narostla až do výše 5 mil. Kč v případě nejhorších prohřešků. Poctivý vinař se však určitě nemá čeho obávat. Zde se tedy jedná o stručný výtah toho, co bude od 1. července v platnosti. Dalších technických změn obsahuje tato novela daleko více, jde však zejména o zpřesnění textů apod. Vydání novel zmiňovaných vyhlášek je koncipováno tak, aby vešly v platnost ještě do sklizně ročníku 2006. S podrobnostmi o jejich novelizaci vás seznámím v některém z dalších čísel Vinařského obzoru. Závěrem přeji všem příjemné letní dny, klidné prožití letních odpočinků ať doma nebo v zahraničí, a pokud někteří z vás přechutnáte zahraniční vína ve svém dovolenkovém čase, nezapomeňte na naše dobrá moravská a česká vína. Martin Půček, tajemník SV ČR

Informace ze SV ČR n 20. 4. prováděl tajemník SV ČR skupinu novinářů píšících o víně, kteří navštívili slováckou vinařskou podoblast. Cestou navštívili vinařské firmy Neoklas, a.s., v Šardicích, společnost Chateau Bzenec a  večer ukončili povídáním o víně ve sklepě pana Štěpána Maláníka s jeho kolegy ze sdružení Collegium Vinitorum. n 24. 4. jednal šéfredaktor VO v  Národním zemědělském muzeu v  Praze o  mediální spolupráci při výstavě o  historii vinařství, která proběhne letos od poloviny června do konce roku. Bližší informace najdete uvnitř VO. n V úterý 25. 4. dopoledne se šéfredaktor VO podílel na natáčení seriálu o  české vinařské podoblasti. Natáčení se uskutečnilo ve vinici Sv. Klára v  Praze-Tróji. Odpoledne se předseda svazu zúčastnil valné hromady OAK Břeclav v Bulharech, kde byly projednávány problémy zemědělců v intenzivních oblastech. n V  podvečer 26. 4. byl předseda a  místopředseda SV ČR přítomen jednání s  ministrem zemědělství v podniku Vinselekt Rakvice. Tématem bylo vinařství, zvláště integrovaná produkce, špačci a Vinařský fond. n Ve čtvrtek 27. 4. řídil předseda svazu jednání Rady Vinařského fondu. Hlavním bodem bylo rozdělení finančních prostředků jednotlivým žadatelům na jejich projekty na podporu vinařství. n 28. 4. se předseda s  místopředsedou a  tajemníkem účastnili mezinárodního semináře u  příležitosti 2. roku vstupu České republiky do Evropské unie v  Hustopečích. Na semináři vystoupili z  politiků ministr zemědělství Jan Mládek, radní JMK Anna Procházková, předseda Zemědělského výboru PSP Ladislav Skopal a europoslanec Vladimír Železný. Za profesní organizace hovořili o pozici své země k reformě SOT s  vínem v  EU předseda rakouského svazu vinařů Josef Pleil, předseda Zväzu vinohradníkov Slovenska Igor Mancel, zástupkyně maďarského sdružení vinařských obcí Diana Sidlovicz a  předseda Svazu vinařů ČR Jiří Sedlo. Večer byl zakončen degustací moravských vín.


Vinařský obzor (6/2006)

n 2. 5. se tajemník SV ČR účastnil zasedání Komise expertů pro hodnocení a zatřiďování vín v Brně při SZPI. n 3. 5. se předseda s  tajemníkem a  Václavem Hlaváčkem účastnili jednání na ministerstvu zemědělství u  paní náměstkyně Heidlerové, kde byl projednán návrh SV ČR pro dotace v integrované produkci pro následující programovací období z fondu EAFRD. n 4. 5. se tajemník účastnil workshopu pořádaného agenturou Focus, která zajišťuje rozsáh-

lý průzkum vinařského trhu v ČR. Byly zde prezentovány závěrečné výsledky před konečným oficiálním zveřejněním. n 5. 5. se místopředseda a  tajemník SV ČR účastnili XXXIX. Valtických vinných trhů. n Ve čtvrtek 11. 5. se předseda s  tajemníkem účastnili připomínkového řízení na MZe k novele nařízení vlády č. 242/2004 Sb. o agroenvironmentálních opatřeních. Novelou se zvyšuje sazba IP pro rok 2006, tak jak bylo dohodnuto na minulých jednáních s  panem ministrem. Zatím

255

je návrh předložen k notifikaci v Bruselu, měl by být notifikován během června. n 12. 5. se předseda s tajemníkem účastnili jednání na MZe k připravovaným novelám vyhlášek v souvislosti s přijetím novely zákona o vinohradnictví a vinařství. Na jednání předali připomínky za SV ČR. Téhož dne se účastnil šéfredaktor VO hodnocení odborné komise na mezinárodní soutěži vín Cuvée 2006 v Ostravě. Bližší informace uvnitř VO. (jmr)

Informace z Moravínu MORAVÍN – svaz moravských vinařů, Zámek 1, 691 42 Valtice uskutečnil 20. dubna 2006 odborný zájezd pro své členy i ostatní zájemce na Slovensko do vybraných vinařských firem v Malokarpatské oblasti za účelem prohloubit kontakty se slovenskými vinaři a  seznámit se s  technologickým vybavením jejich vinařských firem a také zhodnotit jejich vína. První exkurze byla v nových provozovnách dnes již známé vinařské firmy Karpatská perla v Šenkvicích, kam jsme se obzvláště těšili, neboť jde o  vinařství s  dobrými výsledky na vinařských výstavách a  také na 39. ročníku VVT 2006 získali na Aurelius p.s.

ročník 2005 bronzovou medaili. Polední přestávku jsme využili k návštěvě v modranské „Vinárně u Ludvíka“ a spolu s polévkou či místními specialitami šéfkuchaře bylo nabídnuto víno majitele a  také 2 vzorky vinařského profesora Fedora Malíka, zdejšího rodáka. Druhá naše exkurze v  odpoledních hodinách vedla do malého vinařství nazvaného „Vinné Pivnice Svatý Juř. Zaměřují se také intenzivně na vinařskou turistiku a právě degustace 9 vín v krásném historickém prostředí Pálfyho zámečku vyzněla i díky dobrým vínům ročníku 2005 velmi sym-

paticky. Jako vždy při odborném zájezdu na Slovensko jsme navštívili na zpáteční cestě firmu VÍNO Masaryk, abychom zhodnotili jeho vinařský ročník – také vyrábí červené cuvée „Enem“ – možná, že název provokuje ke koupi – jak sdělil majitel firmy: „pre nás a pre naše deti“ – více a fotografie na: www.moravinvaltice.cz – polní seminář k  ochraně révy vinné se bude konat v pátek 30. června v 9.00 hodin na Šlechtitelské stanici vinařské ve Velkých Pavlovicích Ing. Jan Otáhal, CSc.

Informace z Cechu českých vinařů Zprávy z jednání předsednictva Cechu českých vinařů ze dne 16. května 2006, konaného ve Výzkumné stanici vinařské Karlštejn. Jednání řídil místopředseda Jiří Čábelka. Členská schůze – dne 24. března 2006 se na SZŠ Mělník uskutečnila členská schůze. Jako host vystoupil Ing. Balík (ZF MZLU Lednice) s přednáškou na téma „Nové trendy ve výrobě vína“. Ročenka – zatím jsou kladné reakce na úroveň a kvalitu právě vydané ročenky. Pro nejširší vinařskou obec je k dispozici za jednotnou cenu 60 Kč u Bc. Štěpána Weitosche, ČZU Mělník – Chloumek.

Vinotéka a vinařské muzeum – paní Alena Malcová (členka CČV) zvítězila v tendru o využití sklepních prostor Zámku v Praze-Tróji. Probíhá zkušební provoz a zdá se, že je o česká vína velký zájem. Držíme palce. Vinařské Litoměřice – dne 30. března 2006 se uskutečnilo v Hotelu Amber v Roudnici nad Labem hodnocení vín. Sedm šestičlenných komisí hodnotilo bezmála 330 vzorků. Samotná výstava proběhla ve dnech 28. a 29. dubna 2006 v Litoměřicích. Členové Cechu měli vstup zdarma. Nominační výstava vín VO Čechy – výstava je putovní a v roce letošním se uskuteční v Kutné Hoře. Hodnocení vín proběhne dne 30. srpna, 22. září bude slavnostní předání cen

Stanovisko Ministerstva zemědělství České republiky Vládní návrh novely zákona o vinohradnictví a  vinařství byl v  Poslanecké sněmovně ČR pozměněn a část této novely je v rozporu s přímo platnými předpisy Evropské unie (nařízení Komise (ES) č. 884/2001, č. 1282/2001 a č. 753/2002 v  platném znění). Z  těchto důvodů není platná definice malovinaře, vinaři dodávající víno na trh musí vést evidenci a podávat prohlášení podle § 29 zákona o vinohradnictví a  vinařství. U  jakostních vín a  jakostních vín s přívlastkem musí veškeré víno pocházet z pří-

slušné podoblasti, obce či tratě, pokud budou uvedeny na etiketě vína. Nedodržování těchto povinností bude Státní zemědělská a potravinářská inspekce sankcionovat podle § 39 odstavce 2 písmena k) zákona č. 321/2004 Sb., o  vinohradnictví a  vinařství v platném znění, a to až do výše 5 miliónů Kč. Tomáš Loskot, mluvčí MZe ČR (toto stanovisko MZe ČR je přímou reakcí na článek „Novela vinařského zákona“ na předchozí straně – pozn. red.)

a 23. září bude degustace vystavovaných a oceněných vín pro veřejnost, tradičně spojená se Svatováclavskými slavnostmi. Zájezd do Slovinska – v termínu 21.–28. května se uskutečnil poznávací vinařský zájezd do Slovinska. Zúčastnilo se 24 osob. V termínu 23.–26. 11. se připravuje zájezd do Alsaska. – na tomto jednání ukončila činnost v předsednictvu RNDr. Olga M. Jandurová, CSc. Členové předsednictva ji poděkovali za kvalitní práci a přínos pro celé české vinařství. – v těchto dnech se dožívá významného životního jubilea doživotní čestný předseda CČV pan Vítězslav Hubáček – viz článek uvnitř VO. Gratulujeme! Stanislav Rudolfský

řádková inzerce l Prodáme 9 ks laminátových tanků o objemu 20 000 l, 23 000 l a 26 000 l. Tel.: 777 707 200. l Kdo daruje za odvoz nebo levně prodá starou vinařskou literaturu, popř. ročníky Vinařského obzoru před rokem 1948. tel.: 775 197 443. l Redakce Vinařského obzoru nabízí ročníky časopisu od roku 1999, po jednotlivých číslech či v deskové vazbě. Při větším odběru individuální ceny. tel.: 519 348 980.


256

DPH u sazenic révy vinné Jan Horešovský, daňový poradce, Praha

Tak jako už mockrát před tím, vinařům kdosi slíbil podporu, ale nedošlo k tomu. Tentokrát jak se zdá nikoli vinou zákonodárce, ale vinou chyby v  závěru legislativního procesu, kdy zákon dojde až do tištěné podoby. Chybou při korektuře zákona před tiskem totiž došlo k vydání zákona v jiném než schváleném znění. Sazba je tedy u sazenic révy z těchto důvodů základní. Přijetím zákona č. 441/2005 Sb. byl mimo jiné novelizován zákon o DPH (účinnost od 10. 11. 2005). Dle návrhu novely zákona o DPH byla do přílohy č. 1 (zboží, u něhož se uplatňuje 5% DPH) doplněna položka s číselným kódem harmonizovaného systému popisu číselného označování zboží „0602 20 10“ a názvem zboží „Stromy, zákrsky, keře a keříky, též roubované, těch druhů, které rodí jedlé ovoce a  ořechy“ (viz http://www.cs.mfcr.cz). Tato položka dle platného znění celního sazebníku zahrnuje „Rostliny révy vinné, roubované nebo kořenovité“. Pokud by byl návrh novely zákona zveřejněn v tomto znění, bylo by možné při dodání těchto rostlin uplatňovat sníženou sazbu DPH ve výši 5 %. K tomu však nedošlo. V tištěném znění novely zákona o  DPH je uveden kód celního sazebníku „0602 20 90“ a sníženou sazbu daně

tak lze uplatnit u všech „Ostatních“ rostlin zahrnovaných pod kód 0602 (Stromy, keře a keříky, též roubované, těch druhů, které rodí jedlé ovoce a ořechy) právě kromě „Rostlin révy vinné, roubované nebo kořenovité“. Možnost aplikovat sníženou sazbu daně při dodání rostlin vinné révy ze stávajícího znění zákona o  DPH tedy bohužel nevyplývá. Nejistotu může vyvolat prostudování celního sazeb-

Podnikatelské 90,minimum pro vinohradníky a vinafie - Po vstupu do EU

(vã. 5% DPH)

Aktualizovaná verze praktického prÛvodce v‰ech, kdo se jiÏ zab˘vají a nebo teprve chtûjí zab˘vat vinohradnictvím a vinafistvím, po vinafiské legislativû, doplnûná ke vstupu do Evropské unie.

níku, nicméně upozorňuji, že nelze vycházet z pouhého „širokého“ slovního popisu zboží v jeho příloze č. 1, i když by se mohlo zdát, že 5% sazbu DPH lze v těchto případech aplikovat. Ovšem pozor, není tomu tak, rozhodující je číselné označení zboží ve znění zákona, jak byl zvěřejněn. Jan Horešovský, daňový poradce

Ekologické zemûdûlství Autofii: Jifií Urban, Bofiivoj ·arapatka a kol. • základy ekologického zemûdûlství, agroenviromentální aspekty a pûstování rostlin • obsahuje také kapitolu ekologické vinohradnictví • uãebnice pro ‰koly i praxi – I. díl.

280,(vã. 5% DPH)

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


Vinařský obzor (6/2006)

257

Kategorizace viničních tratí ve vinařské oblasti Čechy Ing. Jaromír Čepička, CSc., ÚKZÚZ OTK Znojmo, Ing. Jaroslav Martének, Agroprojekt PSO Brno, s.r.o. Účelem kategorizace viničních tratí je posoudit kvalitu jednotlivých viničních tratí a vyloučit z  dlouhodobého hlediska pěstování révy vinné v  nejméně vhodných lokalitách. Stávající plocha viničních tratí v  ČR a také v české vinařské oblasti několikanásobně převyšuje plochu skutečně vysázených vinic. Ze zpracované dokumentace vyplyne návrh na vyšší koncentraci vinic ve viničních tratích, a to na těch nejvhodnějších lokalitách. Naopak perspektivně nebudou investovány prostředky z dotačních titulů (republikových i evropských) do vyloženě nevhodných a tedy i nerentabilních poloh. Je to dáno mimo jiné také tím, že réva vinná, tak jako jiné trvalé kultury (ovocné dřeviny a chmel), jsou na jednom stanovišti minimálně 25 let a musí být velmi uvážlivě přistupováno k výsadbě nových vinic, neboť chyby provedené při výsadbě se již prakticky nedají odstranit po celou dobu životnosti kultury. Základní filosofií je zásada pěstování révy vinné pouze ve vybraných a schválených viničních tratích, kde jsou pro révu vinnou dlouhodobě optimální podmínky pro dosahování vysoce jakostní produkce hroznů. Je to první krok k plošnému usměrňování vinohradnictví, a pokud jsou určeny i  bonity – kategorie viničních tratí, pak je perspektivně možné směřovat další výsadby vinic do nejlepších viničních tratí s pomocí finančních prostředků na restrukturalizaci vinic. Tím by se zvýšila i  koncentrace vinic v jednotlivých viničních tratích a také ve vinařských obcích s optimálními přírodně klimatickými podmínkami pro pěstování a tedy následně i celková rentabilita vinohradnictví. Po začlenění příslušné úpravy do legislativy u restrukturalizace vinic lze využít jako základ provedený projekt kategorizace viničních tratí. I z těchto důvodů EU poskytuje členským zemím finanč-

ní prostředky na restrukturalizaci vinohradnictví – převážně na „přesunutí“ vinic do lepších poloh (například v sousedním Rakousku). Pro tento účel je nejvhodnější metodou právě kategorizace viničních tratí. Kategorizace viničních tratí měla oporu v dřívějším nařízení Rady EHS číslo 822/1987 o společné organizaci trhu s vínem. V současně platném Nařízení Rady ES 1493/1999 již tato povinnost není zakotvena. V minulosti podobné práce v oblasti rajonizace a kategorizace u nás prováděl Doc. Ing. J. Bláha (Katastr viničních tratí – 1948), Ing. V. Horniak (Organizace vinohradnictví – 1962), Ing. Z. Klobáska (Rajonizace révy vinné – 1987) a Ing. A. Valachovič (Zhodnocení agroekologických podmínek vinohradů v ČSFR – 1990). Kvalita výběru a schválení viničních tratí pro vyhlášku stanovující vinařské obce i viniční trati byla poplatná době, způsobu, rychlosti a také množství finančních prostředků, které byly k dispozici na tuto akci, a také záměru vybrat maximální plochu s tím úmyslem, že plocha viničních tratí nebude omezovat výsadby nových vinic před vstupem ČR do EU. Výběr viničních tratí je dle jednotlivých obcí kvalitativně velmi různorodý, u značné části vybraných tratí chyběly základní informace. Z nedostatku času a odborných pracovníků nebyl prakticky proveden popis a charakteristika vybraných viničních tratí. Pro zajištění konkurenceschopnosti našeho vinařství musíme po vstupu do EU přistoupit i na určité adekvátní snížení plochy viničních tratí, aby se další obnovy vinic soustřeďovaly jen do nejlepších viničních tratí, kde se bude výhradně pěstovat réva vinná. Nutnou podmínkou pro určení snížení plochy viničních tratí je kvalitativní zhodnocení – kategorizaci jednotlivých viničních tratí podle určitých základních kritérií – minimální cukernatosti moštu, sumy aktivních teplot za vegetaci, nadmořské výšky, svažitost pozemku a expozice viniční tratě ke světovým stranám. Podle těchto základních a řady dalších kritérií včetně konzultací s místními pěstiteli se jednotlivé viniční tratě zatřídily do tří kategorií – I., II. a III. Pro zpracování projektu byl ustaven odborný tým ve složení: Prof. Ing. Vilém Kraus, CSc., Ing. Jaromír Čepička, CSc., Ing. Vítěslav Hubáček, Ing. Vojtěch Cífka, Ing. Miroslav Varhaník, Ing. Ivan Váňa; a dá-

Arcibiskupská vinice v Praze-Modřanech se ční nad Vltavou. Foto R. Stávek


258

le byli požádáni o spolupráci zástupci OU, vedoucí vinic v zemědělských podnicích i zástupci soukromých pěstitelů révy vinné v jednotlivých vinařských obcích. Metodika zpracování projektu Pro zpracování projektu bylo nutné zajistit geodetické podklady, údaje o svažitosti pozemků ve vybraných viničních tratích, síť státních map odvozených v měřítku 1 : 5000 s vrstevnicemi. Dále se zajišťovali klimaticko-pedologické podklady pro charakteristiku a vyhodnocení jednotlivých viničních tratí (HMÚ Praha, projekt KVUVV Bratislava – Vyčíslení energetické bilance vinic ČR, Mapa s kódy BPEJ). Pro každou viniční trať byla sestavena přehledná „karta viniční tratě“ s popisem a charakteristikou viniční tratě, s výčtem parcelních čísel, výměrou vinic i celkovou plochou. V druhé části byly popsány stanovištní podmínky – převažující expozice pozemků, nadmořská výška trati v m, svažitost tratě v %. V třetí části jsou charakterizovány makroklimatické faktory – průměrná roční teplota vzduchu v °C, průměrná vegetační teplota v °C, suma ročních srážek v mm, suma aktivních teplot za vegetační období – ∑ °C At, příkon energetické bilance stanoviště v MJ.cm–2. V další části viniční karty jsou popsány mikroklimatické faktory, t.j. otevřenost polohy při průniku studeného vzduchu, větrnost polohy, proudění studeného vzduchu v jarním a podzimním období, četnosti výskytu a intenzity jarních a brzkých podzimních mrazíků, četnosti výskytu bouřek s kroupy, výskyt mlh a podobně. Čtvrtá část je věnována půdním faktorům – geologickému původu, mechanickému a  agrochemickému složení půdy, hloubce ornice, barvě půdy, obsahu skeletu a jeho druhu, % obsahu I. zrnitostní kategorie, záhřevnosti půdy a terénním úpravám. V poslední části byla zaznamenána odrůdová skladba a zjištěná průměrná cukernatost za posledních 5 let u jednotlivých odrůd, potenciální výnosnost odrůd a viniční tratě, systém vedení a řezu, výskyt fyziologické žloutenky a houbových chorob. Návrh kritérií a faktorů nutných pro zařazení ve vinařské zóně A do kategorii Hlavní kriteria kategorizace viničních tratí – oblast Čechy kategorie

cukernatost dle ČNM

expozice

∑ akt. teplot (OC)

nadmořská výška (m)*

I. II. III.

16 15 14

J,JZ,JV Z,V,SZ,SV S,SZ

2600 2500 2400

180–260 170–240 160–220

převažující svažitost (%)* 10–16 8–14 6–10

* Kritéria cukernatosti, sumy aktivních teplot a expozice ke světovým stranám jsou stejné pro všechny vinařské oblasti, nadmořská výška a svažitost je stanovena podle pěstitelských rajónů, ve kterých mají viniční tratě přibližně stejné klimatické a půdní podmínky. Následně bylo dohodnuto, že kritérium „energetická bilance“ nebude kritériem kategorizačním, ale pouze orientačním. Nezanedbatelným ukazatelem jsou inverzní polohy. Zjištění průniku polygonu viniční tratě s izolinií inverze (inverzní křivky) bylo ověřeno a ve většině případů i potvrzeno znalcem místních poměrů. V těchto případech byl na tuto skutečnost uživatel vinice upozorněn a trať, nebo její část, navržena na vyřazení. Kritéria minimální nadmořské výšky v m a svažitosti v %: I. II. III. Pražský rajon 220  16  210  14  200  10 Mělnický rajon 190  12  180  10  170  6 Čáslavský rajon 230  10  220  8  210  6 Roudnický rajon 190  15  180  12  170  8 Žernosecký rajon 180  16  170  10  160  7 Mostecký rajon 260  15  240  10  220  7

Vinice Nebeská na kopci Hněvín v Mostě. Foto R. Stávek Kategorie I. Nejlepší viniční tratě s právem na opětovnou výsadbu vinic. Do této kategorie patří viniční trať vyznačující se optimálními podmínkami pro pro produkci hroznů na výrobu kvalitních vín. Jsou to především polohy na svazích, nebo na půdách mělkých, kamenitých, dobře odvodněnými. Součástí viniční tratě mohou být pozemky dosud neosázené révou a mající identické výrobní podmínky. Připouští se výběr i dalších lokalit, které v minulosti prokázaly předpoklad pro zařazení do této kategorie. Rozhodujícím kritériem pro zařazení do této kategorie je dosahovaná kvalita hroznů, měřená obsahem zkvasitelných cukrů v moště. Základní požadavek je dosažení 16 oNM obsahu cukru v průběhu sklizně za 5 let (nejpozději však do konce října), dále minimální průměrná suma aktivních teplot za vegetaci nad 2 600 oC, minimální nadmořská výška a svažitost podle jednotlivých oblastí a expozice pozemku. Kategorie II. Dobré a  průměrné viniční tratě s  právem na opětovnou výsadbu vinic. Začleňuje viniční tratě s vhodnými podmínkami pro pěstování révových hroznů. Polohy s průměrným výnosem hroznů, dosahující cukernatost v moštů minimálně 15 oNM u rajonovaných odrůd (měřeno od počátku sklizně do konce října). Minimální suma aktivních teplot za vegetaci – minimálně 2 500 oC, minimální nadmořská výška a svažitost podle jednotlivých oblastí a expozice pozemku. Kategorie III. Viniční tratě špatné, stávající vinice vhodné pouze na „dožití“ s možností přesunu nové výsadby do lepších poloh. Do této kategorie náleží stávající viniční tratě, které nebyly zařazeny do I. nebo do II. kategorie. Nacházejí se v údolích na aluviálních náplavách s hlubokými půdami s malou příměsí skeletu. Jedná se o polohy považované perspektivně za nevyhovující. Vinice po dožití budou rušeny a nebudou již obnovovány. Rozdělení vinařských obcí podle jednotlivých pěstitelských rajónů a doporučení odrůd: Rozdělení vinařských obcí do pěstitelských rajonů je podle geologického původu podloží, půdních a klimatických podmínek, nadmořské výšky, sumy aktivních teplot a příkonu sluneční energie. Podoblast Mělnická: Pražský rajon: Benátky nad Jizerou, Domousnice, Karlštejn, Kralupy nad Vltavou, Loděnice, Máslovice, Otmíče, Praha – Troja, Praha 2,6,9,12, Slaný, Srbsko, Vinařice. Hlavní odrůdy: MT, RR, RB, RŠ, TČ – MP, RŠ. Doplňkové odrůdy: MM, KE, Dornfelder. Mělnický rajon: Bechlín, Cítov, Dolní Beřkovice, Dřísy, Jeviněves, Kly, Liběchov, Mělník, Štětí, Tuháň, Velký Borek.


Vinařský obzor (6/2006)

Hlavní odrůdy: RR, MT, RB, RŠ, TČ, MP, RM, SV. Doplňkové odrůdy: SZ, MM, KE, Hibernal, Dornfelder. Čáslavský rajon: Bílé Podolí, Brambory, Horka I, Horušice, Konárovice, Kuks, Kutná Hora, Semtěš, Svatý Mikuláš, Vinaře, Žehušice. Hlavní odrůdy: MT, RR, RŠ, TČ, MP, RM. Doplňkové odrůdy: RB, MM, KE, Dornfelder. Podoblast Litoměřická: Roudnický rajon: Brzánky, Hošťka, Kyškovice, Polepy, Vrbice, Židovice. Hlavní odrůdy: MT, RR, RB, RŠ, TČ – RM, MP, SV. Doplňkové odrůdy: MM, SZ, KE, Dornfelder. Žernosecký rajon: Klapý, Libochovany, Litoměřice, Lovosice, Malé Žernoseky, Michalovice, Třebenice, Třebívlice, Ústí nad Labem, Velké Žernoseky, Žalhostice. Hlavní odrůdy: MT, RR, RB, RŠ, TČ – RM, MP, SV. Doplňkové odrůdy: MM, KE, Hibernal, Dornfelder. Mostecký rajon: Bělušice, Blšany u Loun, Březno, Chbany, Chlumčany, Kadaň, Kozly, Obrnice, Libědice, Pětipsy, Vilémov. Hlavní odrůdy: MT, RR, RB, RŠ, TČ – RM, MP, ZW. Doplňkové odrůdy: MM, KE, Dornfelder. Návrh odrůd pro produkci vín s přívlastkem ve vinařské oblasti Čechy: RR, RB, RŠ, TČ, MT, MP, RM, SV.

Tabulka teplotních nároků odrůd révy vinné Dle V. Krause a J. Čepičky Kategorie

Potřeba ∑ At v °C

Hodnota energetické bilance v KJ.c –2

1.

2000–2250

do 160

Půdní druh záhřevné půdy – P, HP, štěrk.

méně záhřevné – HL, J

IO, MM, MO, VČR

IO, MO, MM, VČR

MP, Veritas, Lena

Veritas, Lena CHB, MT, Ng, SZ, Sg, Ker, RB, RŠ

2.

2250–2500

160–170

CHB, MT, Ng, SG, AU, SZ, TČ, Pal

RR, RB, RŠ, RM, SV, TČ, MP, RM, SV, ZW, ZW, Ariana Ariana,

3.

2500–2750

170–180

VZ, RV, Char, An, CM, FR

RR, Char, RV, VZ, Pal, FR, CM, An

Děvín, Malver, Alib, Laurot, Ner

Alib, Laurot, Děvín, Malverina, Ner.

4.

nad 2 750

nad 180

CS, Merlot a odrůdy určené pro výběrovou kvalitu nad 24 °NM

259

Výstupy projektu „Kategorizace viničních tratí ve vinařské oblasti Čechy“. Projekt svoji výslednou formou nabízí široce využitelné výstupy k podpoře rozvoje vinohradnictví a vinařství. Tyto výstupy zahrnují textovou a tabulkovou část, které jsou podrobně dokumentovány přehlednými mapami. Dílo jako celek bylo zhotoveno v digitální formě. To poskytuje dobré podmínky pro uživatele využívající moderní informační technologie. Kategorizace viničních tratí ve vinařské oblasti Čechy nabízí uživatelům tyto hlavní informační soubory: – Písemná a tabelární sumarizace informací o vinařské oblasti Čechy – Přehledné informace o viničních tratích podle jednotlivých vinařských obcí, včetně výčtu celkových ploch viničních tratí i registrovaných vinic. Je doplněn i parcelními čísly, která je však nutno chápat pouze jako orientační údaj, vzhledem k neuspořádanému stavu katastru nemovitostí. – Popis jednotlivých viničních tratích, jejich charakteristiky a zařazení do kategorií. – Polygon viničních tratí jednotlivých vinařských obcí nad katastrální mapou obce se zakreslením viničních tratí a jejich kategorizaci. Mapová informace je propojena s databází charakteristik viničních tratí a textovými informacemi. – Projekt Kategorizace viničních tratí umožňuje optimální zapojení do geografických systémů a je možné zhotovení CD Room pro každou vinařskou obec, či pěstitelský rajon. Tím je projekt Kategorizace dobře využitelný od základní úrovně geografických informačních systémů vinařských obcí až po GIS na úrovni České republiky. Kategorizace viničních tratí ve vinařské oblasti Čechy je plně k dispozici všem uživatelům, mezi kterými mají prioritní postavení podnikatelé ve vinohradnictví a samospráva ve vinařských obcích.

Vinice nad řekou Labe u Žernosek připomínají Moselu či Rýn. Foto J. Halady pro NVC Valtice

Charakteristika viničních tratí – vinařská oblast Čechy k 31. 12. 2005* Vinařská podoblast Pěstitelský rajon Mělnická: Pražský Mělnický Čáslavský Celkem Litoměřická: Roudnický Žernosecký Mostecký Celkem Celkem Čechy

Počet viničních tratí

Z toho v kategorii (ha)

navržené

Výměra reg. vinic (ha)

Výměra vin. tratí (ha)

I

II

III

26 31 34 91

23 27 7 59

89,37 263,49 60,18 413,04

280,2 663,5 813,8 1 757,5

209,3 541,6 125,3 876,2

70,9 121,9 688,5 881,3

– – –

14 30 36 80 2 058

10 18 24 52 1 157

76,32 11,82 92,96 281,1 694,14

210,3 353,6 641,4 1 205,3 2 962,8

156,0 253,9 62,1 472,0 1 348,2

54,3 95,6 579,3 729,2 1 610,5

– 4,1 – 4,1 4,1

Počet obcí / pěstitelů

stávající

15 / 21 11 / 65 11 / 8 37 / 94 6 / 11 11 / 32 12 / 16 29 / 59 66 / 153

*Poznámka: Výměra registrovaných vinic dle evidence ÚKZÚZ –OTK Znojmo k 31. 12. 2005, mimo vinařské obce je registrováno 21 pěstitelů s plochou 19,20 ha vinic. Plocha viničních změřena v PC dle digitálních hranic viničních tratí. Charakteristika viničních tratí dle podkladů z projektu Kategorizace viničních tratí v Čechách, zpracované firmou Agroprojekt PSO Brno, s.r.o.


260

Plíseň šedá – Botrytis cinerea – výzva i pro ekologické vinohradnictví (výtah z přednášky přednesené na semináři Svazu Integrované produkce, Znojmo, II. 2006) Dipl. Enolog Uwe Hoffmann, Mezinárodní poradce pro ekologické vinohradnictví

Dnes je možno říci, že botrytida svým významem v konvenčním vinohradnictví překonala plíseň révovou. V  ekologickém vinohradnictví hrála botrytida dlouhou dobu méně významnou roli, především v  souvislostí se škodlivostí obalečů. Avšak srážkově bohaté a přitom relativně teplé přelomy léta a podzimu v posledních letech postavily i ekologicky hospodařící vinaře před problém účinné ochrany vinic před botrytidou. Ekologie houby Botrytis cinerea Tato houba napadá všechny zelené části révy vinné. Za podmínek příznivých pro infekci se vyvíjí během celého roku. Na jaře porůstá houba za chladného a  vlhkého počasí rašící pupeny a letorosty šedým myceliem. Napadá rovněž květenství, která se zbarvují do hněda a  opadávají. Pokud má houba k  dispozici odumřelý rostlinný materiál, intenzivně roste a  vytváří mycelium, dochází k dalším infekcím, přičemž překonává obranné mechanismy révy intenzivní tvorbou enzymů. Pokud dojde k mechanickému poškození rostlinných pletiv, napadá houba velmi rychle poškozená pletiva. Tato poškození mohou být způsobena jak abiotickými faktory (kroupy, mechanické odlisťování), tak biotickými původci (housenky obalečů, vosy, padlí révové). V důsledku časného napadení nezralých hroznů dochází k výskytu obávané tzv. „kyselé hniloby“. Při zaměkání bobulí, asi od úrovně 6° cukernatosti (° Klosterneuburských), velmi rychle klesá přirozená obranyschopnost hroznů a  infekce skokově přibývá. V  tomto období se začíná zvyšovat obsah cukrů v bobulích, čímž se zaměkající bobule pro botrytidu stávají velmi vhodným substrátem. Na povrchu bobulí se vytváří šedohnědý povlak plísně. Napadením plísní šedou trpí jednak odrůdy s měkkou slupkou (Müller Thurgau, Veltlín červený ranný, Phoenix, Modrý Portugal), ale i odrůdy ze skupiny burgundských odrůd s  hustým hroznem, jako je například Svatovavřinecké. Kromě „kyselé hniloby“ může dojít i  k  napadení třapiny. Při napadení třapiny se napadená místa zbarvují zelenohnědě, zrání bobulí pod napadeným

místem se zastavuje a hrozny, nebo jejich části, padají na zem. Zde je třeba dát pozor na záměnu s fyziologickým ochrnutím třapiny, což je fyziologická porucha, při níž rovněž dochází k odumírání třapiny a opadávání hroznů. Během vegetace může houba žít saprofyticky na dřevě, které se při tom zbarvuje do žluta. Pokud mycelium proroste dovnitř dřeva, může dojít k odumírání tažňů.

bez tvorby mycelia za nekrotizace napadených částí listů. Tyto reakce jsou částečně zaměnitelné s příznaky napadení červenou spálou nebo peronosporou. Tvorba vlastních obranných látek velmi úzce souvisí s celkovou vitalitou révového keře. Botrytida je parazit napadající přednostně oslabené či jinak poškozené rostliny. V  situacích, kdy je réva oslabena ať biotickými, či abiotickými faktory, může dojít k velmi rychlému rozvoji botrytidy. Za těchto situací dochází k intenzivní tvorbě toxinů botrytidou, a tím následně k  potlačení obranyschopnosti rostliny a  k  jejímu masivnímu napadení.

Ochranná opatření V ekologickém vinohradnictví není povoleno použití speciálních fungicidů určených k ochraně před botrytidou. (V ČR je registrován přípravek Ibefungin na bázi bakterie Bacillus subtilis, který je proti botrytidě poměrně vysoce účinný – pozn překladatele.) Vinaři tak zůstává pouze možnost brzdit rozvoj houby souborem preventivních opatření. Právě v  případě napadení révy botrytidou hrají podstatnou roli přirozené obranné mechanismy rostliny. Naše odrůdy révy vinné mají vůči botrytidě, na rozdíl od oidia či peronospory, poměrně vysokou přirozenou odolnost. Při prorůstání houby do révy jsou houbou vyvolávány obranné reakce (tvorba fytoalexinů). Obranné reakce spočívají v  tvorbě suberinu (ligninová látka) a resveratrolu. Houba je působením těchto látek enkapsulována v  napadeném pletivu a  odumírá spolu s  napadenou částí rostliny. Tyto reakce je možno každoročně pozorovat při časných infekcích listů, kdy dochází k  přísně lo- Plíseň šedá dokáže pořádně zkomplikovat kvalitu úrody. kálně ohraničeným infekcím Foto R. Stávek


Vinařský obzor (6/2006)

Prevence je důležitější než léčení Nejdůležitějším preventivním ochranným opatřením je zajištění optimální vitality révy optimální výživou organickými hnojivy a komposty, jakož i ozeleněním vinice a obděláváním půdy přizpůsobeném růstu konkrétního porostu. Nerovnováha ve výživě, především přebytek dusíku v důsledku příliš intenzivní a příliš pozdě provedené kultivace půdy podporuje výskyt tohoto patogena. Protože výskyt botrytidy podporuje ovlhčení rostliny, jsou významná všechna opatření urychlující osychání révy. Zelené práce jako podlom a odlisťování zóny hroznů mají podstatný význam pro zajištění optimální kvality zdravých hroznů. Cílem jsou vzdušné, rychle osychající keře s  optimálním postavením hroznů. Prvním opatřením vedoucím k  zajištění vzdušného keře je řez. Tažně jednotlivých keřů do sebe nesmí vzájemně zasahovat. Za vegetace následuje vylamování zálistků. Obecně by měly být odstraněny kromě zálistků i všechny „dvojité“ letorosty (u burgundských odrůd), jakož i slabě rostoucí vedlejší letorosty. U odrůd s  kratšími internodii by měla být vzdálenost mezi jednotlivými letorosty asi 10 cm (zhruba šířka dlaně). U kordonových typů vedení je třeba dbát na to, aby byly odstraněny letorosty rostoucí ze starého dřeva. Včasný podlom provedený již před květem vede k vytvoření optimální stěny listů s  rovnoměrně rostoucími letorosty a  dobrým osluněním květenství. Včasně provedeným podlomem můžeme předejít i potřebě pozdějšího poměrně nákladného „prořeďování“ hroznů v létě. V zóně hroznů je třeba zamezit jakémukoli přehuštění, které by vytvářelo optimální podmínky pro rozvoj botrytidy. Vhodná je hustota 6–8 letorostů na běžný metr řádku při maximálně 10–12 letorostech na keř. Tím dosáhneme vzdušné stěny listů při rovnoměrně rozmístěných, dlouhých letorostech. Navíc jsou tím vytvořeny předpoklady pro snadnější zastrkávání letorostů do drátěnky. Cílem jsou štíhlé, asi 1,4 m vysoké stěny listů, které zajišťují vysoký výkon asimilace. Ten vede k  lepšímu vyzrávání a tvorbě aroma v kvalitních hroznech. První osečkování by mělo být provedeno do 14 dnů po květu. Příliš časné sečkování vede k přehuštění hroznů, v důsledku čehož se zvyšuje riziko výskytu botrytidy na vzájemně se praskáním poškozujících bobulích. S cílem prevence výskytu botrytidy se v posledních letech vyvíjejí různé systémy nařeďování hroznů, indukovaného rozřeďování hroznů a redukování výnosů. Korekce množství květenství – jedná se o  odstranění každého třetího květenství ještě před obdobím květu. Odstraňování listů stojících proti květenstvím (v období před květem) – může být provedeno při jedné operaci s  vylamováním zá-

listků. Při této operaci se v období těsně před květem nehty nebo nůžkami odstraní čepel listu stojícího proti květenství, přičemž by měl zůstat ponechán řapík odstraněného listu. Cílem této operace je výrazné prodloužení hroznu a zároveň časné přizpůsobení hroznu zvýšenému oslunění, které by mělo být prevencí před slunečním úpalem hroznů. Pracovní náročnost této operace je ovšem značná a nemusí být vyvážena jejím efektem. Postřik jednoprocentním roztokem vodního skla (2 l přípravku na 200 l vody/ha) při začátku kvetení a znovu za plného květu. Při tomto zásahu jde rovněž o naředění hroznů. Zásah by měl směřovat pouze do zóny hroznů. Výsledky z roku 2005 ukázaly, že tento zásah musí být opakován během kvetení 2x, jinak je jeho efekt nedostatečný. Postřik 1% roztokem vodního skla a  0,5% síry za plného květu. Alternativa k  předchozímu opatření, může však být použita na celou stěnu listů. Odstranění poloviny hroznů mezi velikostí bobulí cca 2 mm až uzavíráním hroznů. Při této operaci se nůžkami odstraní 50 – 70 % hroznů. U burgundských odrůd, veltlínu červeného ranného a rýnského ryzlinku bylo zjištěno, že tato operace měla nejlepší efekt až těsně před uzavíráním hroznů. Všechna výše uvedená opatření mají ve srovnání s  klasickým nařeďováním hroznů při začátku zrání jednu velkou přednost – totiž výrazně nižší potřebu ruční práce. Tato opatření jednak zvyšují kvalitu moštu a zároveň redukují napadení plísní šedou. Při všech dříve provedených operacích vedoucích k proředění hroznů ale může dojít ke kompenzaci rostlinou, tzn. k  zvětšení jednotlivých bobulí se všemi negativními důsledky. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby si každý podnik s ohledem na odrůdy, stanoviště a intenzitu růstu révy, ale i potenciální riziko krupobití vytvořil vlastní systém těchto opatření, v  němž bude rovněž zohledněna požadovaná výše a kvalita výnosu. Významným preventivním opatřením je částečné odlistění zóny hroznů, přičemž příliš intenzivní odlistění zóny hroznů může vést k podstatnému snížení kvality. Snížením asimilačího výkonu je podstatně snížena tvorba hroznů, tvorba cukrů a vyzrávání hroznů. Při mírném odlistění jsou hrozny dostatečně osluněny, čímž dochází k  tvorbě plného aroma, barvy a chuti. Mírné odlistění spočívající v odstranění 2–3 listů z letorostu krátce před květem vede ke zlepšení mikroklimatu, rychlejšímu osychání a  provzdušnění květenství a  později hroznů, jakož i  včasné adaptaci hroznů na sluneční svit. Časné odlistění zóny hroznů se provádí pouze z  východní strany. U  červených odrůd (Rulandské modré, Frankovka, Svatovavřinecké, Kabernet Sauvignone) je odlistění zóny hroznů dokonce podmínkou tvorby vysoké barvy.

261

Zpevnění pletiv pomocnými látkami Kromě výše zmíněných pěstebních opatření vedoucích ke změně mikroklimatu v neprospěch hub působí výluhy z rostlin bohatých na křemičitany, jako např. přeslička, na zpevnění povrchových pletiv rostlin. Stejnou funkci má i preparát Oikomb či draselné vodní sklo. Postřik draselným vodním sklem v dávce 1,5– 2 l/ha v  600–800 l vody po odkvětu vede ke zvýšení obsahu křemíku v  povrchových vrstvách listů a  hroznů, což brání prorůstání hub do buněk. Výsledky pokusů s  preparáty jako je Oikomb nebo Milsana dokládají tento efekt. Ošetření křemičitanovými preparáty je zvláště po poškození rostlin kroupami velmi významné. Křemičitany uzavírají rány způsobené mechanickým poškozením kroupami. V posledních letech se stále více uplatňuje proti botrytidě velmi účinné pozdní (28 dnů před sklizní) ošetření křemičitany. Těmito ošetřeními je možno zvýšit přirozenou odolnost révy před napadením botrytidou ještě i v období zaměkání. Ochrana mikrobiálními preparáty Výsledky pokusů s  použitím mikroorganismů, jako je např. Bacillus brevis, B. subtilis a preparáty na bázi hub rodu Trichoderma, které jsou buď hyperparazity, nebo potravními konkurenty plísně šedé, dávají nadějné výhlídky do budoucna (v ČR je více než 15 let registrován a úspěšně proti botrytidě používán bakteriální preparát Ibefungin – pozn. překladatele). Trichoderma viride a  T. harzianum (přirozeně se vyskytující půdní houby) jsou v  mnoha zemích používány v  ochraně především stolních hroznů před plísní šedou. Spory hub se aplikují preventivně již v  době květu, uzavírání a zaměkání hroznů. Klíčící spory botrytidy jsou těmito houbami parazitovány a ničeny. Významným preventivním opatřením je rovněž kvalitní ochrana hroznů před obaleči. Zde se v ekologickém vinohradnictví uplatňuje jednak matení samců feromony a postřik přípravky na bázi bakterie Bacillus thuringiensis. Významná je rovněž dokonalá ochrana před oidiem. Pěstování odolných odrůd, volba podnoží Dlouhodobě významným je rovněž pěstování k  botrytidě odolnějších odrůd a  volba klonů, které mají řidší hrozen a menší bobule. Tyto klony jsou významné především u veltlínu a rýnského ryzlinku. Volba podnože je z  tohoto pohledu rovněž důležitá. Na hlubokých půdách by v tomto směru pro produkci kvalitních vín měly být použity spíše slaběji rostoucí podnože. Překlad Ing. M. Hluchý, Ph. D., Biocont Laboratory s. r. o.


262

Odrůda měsíce – Muškát moravský Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.

Ampelografická charakteristika Vrcholek letorostu má žlutozelený odstín s přechodem do slabě broznové barvy. Letorost je zeleně zbarvený. List je středně velký, pětilaločnatý. Výkrojky jsou středně hluboce vykrajované. Zoubkování okraje listové čepele je výrazné. Řapíkový výkrojek je otevřený. Hrozen je středně velký až velký. U základu třapiny je hrozen křídlatý. Uspořádání hroznu je husté až středně husté. Bobule je střední až velká, kulatá, žlutě zbarvená. Dužnina je slabě masitá. Chuť bobule je muškátová. Pěstitelské vlastnosti Odrůda Muškát moravský je poměrně plastická a  pěstuje se prakticky ve všech vinařských podoblastech na Moravě, ale i  v  Čechách. Pěstuje se i  v  okrajových vinařských oblastech u drobných pěstitelů. Na půdní podmínky je však tato odrůda o něco více náročná. Nesnáší suchá stanoviště. Na sušších půdách může docházet k negativnímu ovlivnění muškátového aromatu. Často se ve víně z  takových půd objevují rovněž hořké tóny v chu-

ti. Vyžaduje proto pěstování na půdách s dostatečnou zásobou živin a dostatečnou vláhou. Vyzrávání jednoletého dřeva je dobré. Pokud není odrůda přetěžovaná, má velmi dobrou zimovzdornost. Ze živočišných škůdců se objevuje poškození roztoči a výskyt plstnatosti a kadeřavosti. Odolnost k plísni révy a padlí révovému je střední. Dozrávající hrozny bývají často napadené ptactvem a hmyzem. Zejména jestliže jsou hrozny velmi husté a nebo poškozené, dochází k napadení šedou hnilobou. Vhodné je používání bujněji rostoucích podnoží – Craciunel 2, Kober 5 BB nebo Kober 125 AA. Na suchých stanovištích se zásadně vyhýbáme použití podnože SO 4. Doporučované zatížení odrůdy je 8–10 oček na m2. Vhodné je praktikovat řez na jeden delší tažeň ohýbaný do mírného oblouku. Regulaci násady hroznů v době vegetace ve většině případů nevyžaduje. Odlistění zóny hroznů musíme řídit podle obsahu kyselin v hroznech. I vlastní sklizeň, v průběhu měsíce září, by měla být řízena především kyselinami v  moštu. Velmi nízký obsah kyselin v moštu v době sklizně není zárukou kvalitního vína. Je třeba se rovněž vyhnout připáleným hroznům.

tů při nižších teplotách, kdy podpoříme výrazný rozvoj esterů ve vůni vína. Pro produkci plných, extraktivních vín je rovněž vhodné použití krátkodobé macerace hroznů (24–48 hodin), při nízkých teplotách. Hrozny však musí být velmi kvalitní, bez připálené slupky, s dostatkem kyselin a bez hořkých tónů, tzn. není vhodné pro hrozny ze suchých lokalit. Při maceraci dochází k velmi pozitivnímu ovlivňování vázaných terpenů. Technologie Muškátu moravského je spojena především s pozitivním muškátovým aromatem, bez travnatých nebo „bezových“ tónů, se svěží a výraznou kyselinkou a bez jakýchkoliv náznaků „hořkých“ tónů v chuti. Tyto „hořké“ tóny většinou přichází s hrozny již přímo z vinice. Využití odrůdy Muškát moravský je vhodný pro výrobu všech stupňů jakostních vín, od jakostního vína až po přívlastkové výběry z hroznů nebo výběry z bobulí. Vše je závislé na optimální kvalitě hroznů. Díky svému muškátovému aromatu je možné jeho využití i při výrobě některých typů šumivých vín. Fota 1–8 autor, 9 – R. Stávek

Enologické vlastnosti Z Muškátu moravského můžeme vyrábět výrazně aromatická vína systémem kvašení moš-

Pfiehled odrÛd révy

60,(vã. 5% DPH)

• anal˘za stavu vinohradnictví v âR Pfii vût‰ím odbûru • popis jednotliv˘ch odrÛd s uvedením pÛvodu odrÛdy, odrÛdov˘ch znakÛ, je moÏnost slev! odolnosti chorobám, vhodnosti poloh a podnoÏe, vedením a fiezu, udrÏovatelÛ odrÛdy, charakteristiky vína • odrÛdy podnoÏové, mo‰tové i stolní, seznam odrÛd a klonÛ vãetnû jejich udrÏovatelÛ Na témûfi stovce stran najdete 50 barevn˘ch vyobrazení hroznÛ odrÛd znám˘ch i nedávno novû registrovan˘ch (Dornfelder, Auxerrois, Hibernal, Vrboska, Domina, Laurot, Rubinet) ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


Vinařský obzor (6/2006)

Muškát moravský – hrozen

Muškát moravský – hrozny

Muškát moravský – hrozny

Muškát moravský – keř

Muškát moravský – keř

Muškát moravský – list

Muškát moravský – pupen

Muškát moravský – včelka

Muškát moravský – hrozny

263


264

Vinařský obzor (6/2006)

P R O N ECO – Vá š t r a d i č n í do vo z c e z n ač ko v ý c h pro duktů Uzávěry

Záklopky

přírodní aglomerované dvouploškové griffkorky kónické sektové syntetické

cínové polykapové termo sektové

Nakupujte pohodlně v naší internetové prodejně www.proneco.cz. Snadno a rychle si vyberete a nakoupíte různé typy uzávěrů a záklopek pro Vaše víno. Proneco, s. r. o. • provozovna 692 01 Klentnice č. p. 78 • tel./fax: 519 515 117, 519 515 290 • sekretariat@proneco.cz


Bílek Filtry s.r.o. Pro zamezení

FILTRY KAPALIN A PLYNÙ FUNKÈNOST - KVALITA - HODNOTA - ŽIVOTNOST

tlakovým rázùm filtrace pøed plnìním a souèasnì pro sjednocení filtraèní

ØÍZENÁ FILTRACE

rychlosti s aktuálním výkonem plnièe, zajišujeme dodávku øídícího systému.

FILTRACE.COM

Josefov, Czech Republic

tel: + 420 518 372 134

e-mail: info@filtrace.com

fax: + 420 518 372 134

Je nejvy‰‰í ãas rozhodnout se pro roz‰ífiení a modernizaci Va‰ich zpracovatelsk˘ch kapacit. Máme pro Vás fie‰ení: ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓

ml˘nkoodzrÀovaãe ventilátory na dopravu tfiapin vinifikátory pneumatické a vakuové lisy kompletní chladící systémy pro fiízené kva‰ení vakuové filtry na sedimenty a kaly kfiemelinové filtry cross flow filtry vakuové odparky pístová ãerpadla

Prípravky na ošetrenie vína Vinárske potreby Drevené sudy Barikové sudy Vinifikátory Certifikované viničové sadenice

COSTRUZIONE MACCHINE ENOLOGICHE

spol. s r. o.

Na Pankráci 30, 140 00 Praha 4 tel.: 234 633 280-5, fax: 234 633 290 e-mail: info@compo.cz

Royal – Hudec Miroslav, Na hriadkach 13/a, 841 07 Bratislava Tel./Fax: +421 (0)2/6477 4937, Mobil: 0903/829 216, 0903/829 217 E-mail: mhudec@stonline.sk


266

štěpkovače

Bezsemenné Chardonnay aneb o původu a budoucnosti jedné pupenové mutace Ing. András Korpás, doktorand ZF v Lednici MZLU v Brně

Naše dosavadní poznatky se opírají o vína dělaná z  řady kříženců z  kombinací Muskat Susanna x Delight a Ceaus roz x Delight, vzniklých v  rámci šlechtitelského programu stolních genotypů tehdejšího „KVÚVV v  Bratislave“ v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století, s  důrazem šlechtění na bezsemen-

nost, velké bobule a ranost dozrávání. Jako genotypy splňující jen dva požadavky ze shora uvedených byly z okruhu kandidátů na stolní odrůdy záhy vyřazeny, nicméně zpracované na víno vykazovaly celkem přijatelné parametry. Jejich nižší zimovzdornost, charakteristická pro většinu odrůd východní ekologicko-geografické skupiny révy, však je postavila na okraj zájmu a nebyly dále použité ani k dalšímu křížení. V nedávné době se však objevil zajímavý patent bezsemenného klonu odrůdy Chardonnay, umožňující nové přístupy ve výrobě bílého vína, hlavně však ve šlechtění (http://


Vinařský obzor (6/2006)

www.freshpatents.com/Se e d le s s -g r a p e -dt20050428ptan20050091720.php). Nyní se podívejme na zrod (důležité momenty jsou vyznačeny kurzívou) a vlastnosti bezsemenného Chardonnay.

V roce 2002 bezsemenný Chardonnay byl vysázen i  na jiné lokalitě a  v  ročnících 2003 a 2004 byla získána vína z mateřského keře (při úrodě 31 kg hroznů v roce 2003, tj. 38,5 t.ha-1) i keřů mladých, a to velmi dobré kvality.

Zrod bezsemenného Chardonnay Bezsemenný Chardonnay byl objevený v lednu roku 1999, když pracovník jednoho soukromého vinohradu v jižní Austrálii pozoroval ve výsadbě Chardonnay keř mající nezvykle malé hrozny s malými bobulemi. O rok později se odborný poradce vinohradnictví u firmy domníval, že nalezený keř může mít význam pro vinařství. Zkušební vzorek vína z tohoto genotypu o 2 l i přes nedostatečnou péči při výrobě vína poukázal na svůj potenciál. V následujícím ročníku 2001 proběhly další analýzy a hrozny svým obsahem upoutaly pozornost: při 13,9 oBé, tedy při dobré vyzrálosti měly 12,0 g.l-1 celkových kyselin. Víno dělané v laboratoři se později jevilo slibným, s parametry 8,0 g.l-1 celkových kyselin, pH 2,85 (což je pozoruhodně dobré na australské poměry) a obsahem alkoholu 13,9 % obj. U  Australského vinařského výzkumného institutu (Australian Wine Research Institute) proběhly analýzy DNA mateřského keře pomocí 6 mikrosatelitních markerů a výsledkem bylo, že zkoumaný materiál ukázal profil odrůdy Chardonnay. V  průběhu dormance v  roce 2001 byl matečný keř testovaný na vitiviry i fytoplasmy, a to s negativním výsledkem. Na jaře 2001 bylo získáno dostatečné množství množitelského materiálu z matečného keře na výsadbu dvou řad o 100 m na podnoži Paulsen 1103 a jedné pravokořenné řady. Tyto nové keře byly pravidelně pod dozorem až po sklizeň v roce 2004: kromě třech letorostů na třech různých keřích, které se vrátily k  původnímu Chardonnay s  normální velikostí hroznů i  bobulí a normálními listy, všechny ostatní letorosty na zmíněných třech, jako i  zbývajících 190 keřích zůstaly bezsemenné. Míra této reverze je přitom v rámci tolerance.

Charakteristiky bezsemenného Chardonnay Bezsemenný Chardonnay vznikl jako pupenová mutace ze široce dostupného klonu FPMS6 (Foundation Plant Material Services, University of California, Davis) a má následující charakteristiky. Na jaře raší téměř shodně s klonem FPMS6 jako i ostatními klony. Například v roce 2004, bezsemenný Chardonnay rašil o 6 dnů později než semenný Chardonnay. Vzrůstností, dobou zrání i aromatickým profilem vína se vyrovná tradičním klonům Chardonnay. Vyjma jejich velikosti a  hmotnosti (tj. přibližně 55 g ve srovnání se 145 g), hrozny nesou typické znaky Chardonnay. Bobule jsou mnohem menší než u klonu FPMS6 (tj. přibližně 0,44 g ve srovnání s  1,3 g) a ve většině případů obsahují nevyvinutá semena; jen velmi malý počet bobulí obsahuje semeno o normální velikosti. Listy, ačkoliv celkem podobné listům typického Chardonnay, mají řapíkatý výkrojek tvaru výrazně otevřeného V, což umožňuje spolehlivé rozeznání bezsemenného Chardonnay od ostatních klonů odrůdy. Bobule bezsemenného Chardonnay mají vyšší obsah kyselin ve srovnání s  tradičními klony při stejné úrovni vyzrálosti, což u hroznů vypěstovaných v  teplých oblastech s  častými problémy s nízkým obsahem kyselin je značnou výhodou. Menší velikost bobulí znamená vyšší poměr slupky k dužnině, který na základě přítomnosti významných aromatických látek v  blízkosti slupky může být předností. V následující tabulce jsou uvedeny charakteristiky týkající se bezsemenného a klasického Chardonnay, získané při výrobním procesu v roce 2002. Je potřebné upozornit na fakt, že

Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba

roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Kã 290,00

(vã. 5% DPH)

Kã 330,00

(vã. 5% DPH)

Kã 380,00

(vã. 5% DPH)

Kã 420,00

(vã. 5% DPH)

Kã 450,00

(vã. 5% DPH)

Kã 490,00

(vã. 5% DPH)

267

hrozny před drcením byly skladovány po dobu 72 hod. při 0 oC, což výrazně mohlo ovlivnit uvedený obsah titrovatelných kyselin v moštu. Tabulka: Srovnání charakteristik bezsemenného a klasického Chardonnay v roč. 2002 Chardonnay Ročník 2002

Bezsem.

Klasický

Zpracované množství hroznů [kg]

33,65

119,35

Hmotnost hroznů [g]

69,48

113,71

0,483

1,149

po lisování [l.t ]

594

595

po odkalení [l.t ]

535

536

23,0

23,4

Potenciální obsah alkoholu [ Bé]

12,8

13,0

Titrovatelné kyseliny jako kyselina vinná [g.l-1]

6,60

4,58

Hmotnost bobulí [g] -1

Výlisnost

-1

Cukernatost moštu [ Brix] o

o

Budoucnost bezsemenného Chardonnay Ačkoliv termín stenospermokarpie – užívaný Stoutem již v roce 1936 pro bezsemenné bobule staré řecké odrůdy Sultanina s normálním opylením i oplozením, ale s přerušením vývinu embrya nebo i endospermu v raném stádiu vývinu a následně i semen jako takových – v původním popisu není použitý, zmínka o  pravidelné násady a plodnosti bezsemenného Chardonnay by mohla naznačit, že můžeme vyloučit parthenokarpický původ bobulí. Z  přítomnosti morfologického markeru, tj. charakteristického a  velmi jedinečného tvaru listu, můžeme předpokládat, že gen odpovídající za znak bezsemennosti je těsně vázaný s genem pro tvar listů. Kdyby v dalších potomstvech došlo ke kosegregaci obou genů, představilo by to vizuální marker umožňující rychlou selekci na bezsemennost v raném stádiu vývoje semenáčů. Foto: autor

Kã 550,00 (vã. 5% DPH) Vinafisk˘ obzor roãníky 1999 – 2005 v ãerné deskové vazbû se zlat˘m písmem. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


268

Podílejte se aktivně na kvalitě hroznů v ročníku 2006 Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice na Moravě. e-mail: pavlous@zf.mendelu.cz

Každý vinohradník, respektive výrobce vína, by měl již nyní definovat kvalitu hroznů, kterou by za příznivých okolností požadoval pro zpracování na víno. Je třeba si již zde uvědomit, že je naším jednoznačným cílem pokusit se vypěstovat hrozny, ze kterých vyrobíme hrozny, z nichž vyrobíme víno, které trh požaduje. Pokud vypěstujeme hrozny určité kvality, a  teprve potom pro ně hledáme odbyt, můžeme se dostat do začarovaného kruhu nízkých cen v roce 2005. Investici do monitorování kvality hroznů by měl pečlivě zvážit každý moderní vinařský podnik, protože se mu ve kvalitě vína několikrát vrátí. Myslím, že už všichni pochopili, že pouze sledováním cukernatosti se nedopracujeme ke kvalitním hroznů, ale musíme si vzít na pomoc daleko širší pole analytických a  senzorických parametrů. Které analytické a  senzorické parametry hroznů je tedy vhodné v průběhu dozrávání sledovat: l Cukernatost l Obsah kyselin v moštu, ale i složení jednotlivých kyselin v moštu – kyselina vinná, kyselina jablečná, kyselina citrónová.

l pH moštu – je velmi významný analytický parametr při sledování kvality hroznů. l Obsah asimilovatelného dusíku v moštu – na základě hodnocení tohoto parametru v době sklizně můžeme doporučovat aplikaci vhodného množství a  vhodného typu výživy pro kvasinky l Stanovení fenolické zralosti – analyticky. l Senzorické hodnocení aromatické a fenolické zralosti hroznů v průběhu dozrávání. O všech těchto parametrech by měl mít moderní vinohradník přehled a na základě těchto znaků termínovat sklizeň hroznů, určit vhodný jakostní stupeň sklizně, a především zvolit optimální technologii výroby vína na základě těchto zjištěných parametrů. Znalost těchto parametrů a  optimalizace technologie výroby posunuje kvalitu vín do podstatně vyšších stupňů. Cílem musí být především uspokojit potřeby našich zákazníků, tzn. sklízet hrozny v takové kvalitě, ze kterých vyrobíme víno „které bude chutnat“. V  tomto všem Vám můžeme napomoci na ústavu vinohradnictví a  vinařství, kde jsme v loňském roce započali s podrobnými analýzami hroznů a pro výrobce vín byly tyto výsledky významným přínosem.

Hrozny pro analýzu se mohou odebírat a analyzovat v  týdenních nebo desetidenních termínech a poskytnou velmi dobrý přehled o kvalitě hroznů ve vaší vinici. Všechny výše uvedené analýzy hroznů Vám proto nabízíme za předem stanovené ceny. Po přivezení hroznů na ústav vinohradnictví a  vinařství Vám většinou do druhého dne provedeme analýzu a  výsledky emailem dodáme do vašeho vinařství. Výsledky se rovněž podle jednotlivých vzorků zpracovávají do časových řad a  na základě tohoto hodnocení je možné termínovat sklizeň. Hodnocení aromatické a  fenolické zralosti hroznů je možné provádět přímo ve vinici a doporučit vhodnou technologii výroby vína. V  případě Vašeho zájmu obraťte se na výše uvedenou emailovou adresu a již nyní se smluvně zajistěte analytické hodnocení vašich hroznů. Dostaňte Vaše vinařství na vyšší úroveň pomocí analýzy hroznů, syntézou nejnovějších poznatků z vinařské vědy a výzkumu a vašich zkušeností s kvalitou hroznů z vlastních vinic. Tento systém sledování kvality by měl patřit ke každému modernímu vinařství.

Podílejte se aktivně na kvalitě hroznů a vín v ročníku 2006 Ústav vinohradnictví a vinařství Zahradnické fakulty v Lednici na Moravě Vám nabízí následující analýzy hroznů a vín – stanovení cukrů a kyselin v hroznech v průběhu dozrávání – stanovení fenolické zralosti hroznů analyticky i senzoricky – senzorické stanovení aromatické zralosti hroznů – stanovení obsahu fenolických látek v hroznech a víně. – monitoring procesu dozrávání hroznů a výroby vína

Kapalinový chromatograf

V případě Vašeho zájmu o podrobné informace a ceník analýz kontaktujte vedoucího ústavu vinohradnictví a vinařství, Ing. Pavla Pavlouška, Ph.D., na telefonním čísle 519 367 243 nebo e-mailu: pavlous@zf.mendelu.cz

Stanovení kyselin


Vinařský obzor (6/2006)

269

V Mikulově byla předvedena vinohradnická a ovocnářská technika

V dnešním světě techniky a motorů, kdy vývoj spěje ve všech směrech kupředu, se žádný zemědělec neobejde bez kvalitních a  výkonných strojů. Jedná se hlavně o  velkopěstitele, kteří obhospodařují na několika hektarech půdy, ale i o vlastníky menších pozemků. Firmy vyrábějící zemědělské stroje by měly zajišťovat neustálé zlepšování svých výrobků, zaměřovat se na bezpečnost, komfort a v neposlední řadě efektivnost té či oné techniky. Jelikož všude platí přísloví: náš zákazník – náš pán, tak i v Mikulově se vystavovatelé vinohradnické a ovocnické techniky řídili tímto pravidlem. Byly zde předvedeny ty nejlepší novinky od firem Holder, Humus a Agria, které jsou již nyní uvedeny na trh. Akce probíhala ve dvou pracovních dnech vždy od dopolední 10. hodiny až do 18. večerní hodiny a určena byla jak pro veřejnost, tak pro větší odborné firmy. První den však příliš nepřálo počasí a po většinu dne pršelo, přesto účast návštěvníků byla vcelku vysoká a pohybovala se okolo 100 lidí. „Zájem ze strany návštěvníků byl opravdu velký a bylo vidět, že si znalci strojů přišli na své,“ potvrdil Vinařskému obzoru pan Roman Dvořák a dodal: „Ke každému jednotlivci jsme přistupovali individuálně a plně se mu věnovali.“ Cíl byl tedy splněn. Výrobky firem Holder, Agria a Humus předváděli dva dovozci. Firma Agrocar je výhradní dovozce motorových strojů značky Agria a Humus. Firma KIS z  Litoměřic je zase dovozcem techniky firmy Holder. HUMUS Zaměřuje se na výrobu mulčovačů a výkyvných sekcí. Má až 100letou tradici a  výroba techniky jen pro vinici se datuje cca před 50 lety. Téměř všechny stroje jsou vybaveny motory od japonské Hondy. Vertikální plošný mulčovač robustní – pro sadařství, vinařství, školkařství a zahradnictví – je vybaven pojezdovým válcem a kluznými lyžinami s nastavitelnou výškou mulčování – 3bodový závěs – pracovní záběr je od 0,88 m do 1,15 m – cena se pohybuje od 41 700 do 50  400 Kč

Vertikální plošný mulčovač univerzální – i do lesnictví – extrémně nízké provedení (jen 28 cm) – prac. záběr od 1,6 m do 2 m – cena cca 87 000 Kč Plošné mulčovače jsou svou nízkou konstrukcí výborné do ovocnářství a  sadařství. A  podle pana Milana Hrubého z  firmy Agrocar patří mezi nejrobustnější a  nejprodávanější na světě. Horizontální sadový a viniční mulčovač – možnost volby kladívkových „Y“ nožů nebo výměnného systému mulčovacích „drápových“, popř. „hladkých“ nožů – cena od 63 000 do 94 500 Kč Humus PLANET – pro mechanické odstraňování plevele v sadařství a vinařství – jednostranné i oboustranné provedení – cena od 123 150 do 251 400 Kč AGRIA Zabývá se motorovými stroji – jednoosými nosiči nářadí. Ve své výbavě mají různé detaily a jsou oblíbené u „hobby“ uživatelů i u profesionálů. Její výrobky se prodávají ve více než 30 zemích světa a jsou testovány u Německého spolkového úřadu pro silniční dopravu a u Německé zemědělské společnosti. Dvounápravový mulčovač Sitting Bull – mezistupněm mezi ručními stroji a malotraktory – malá hmotnost a nízká poloha těžiště

Mulčovače Mulchmaster – ruční stroj – pro suché keře, ostružiní Další ruční stroje – motorové kypřiče půdy/jednokolové motorové plečky – pneumatické nůžky – kombi–stroje – lištové žací stroje/nosiče nářadí HOLDER Dovozní firma KIS předváděla traktory a rosiče od společnosti Holder. Tato německá mechanizace je známa ve světě již 50 let. První traktor z nové generace od této firmy u nás jezdil před dvěma lety. Holder se může také chlubit výrobou prvního zádového postřikovače na světě vůbec. Technika Holder je určena do zemědělství, sadů, vinic i chmelnic. Na přání zákazníka sestrojí veškeré vybavení traktorů (s kabinou nebo bez, klimatizaci apod). Motory mají 12 rychlostí vpřed a 12 rychlostí vzad. Nechybí vybavení filtry, hydraulikou, klimatizací... Co se týká pneumatik, pak největší obutí je 92cm. Svahová dostupnost činí až 50 %, a to díky vybavení svahovou brzdou. Tento systém spočívá ve vysunutí hydraulického „kůlu“ z dolní části traktoru, který se zabodne do země do hloubky až 25 cm. Podle Ing. Michala Janků ze společnosti KIS měla veřejnost o  techniku během předváděcí akce velký zájem. Také na Slovensku je poptávka o výrobky značky Holder. Jelikož však zatím nemají dceřinnou společnost, dováží je i  tam společnost KIS. Jana Herzánová


270

Aktuální informace ze světového vinařského a vinohradnického výzkumu Červené víno, fenolické látky, zdravotní prospěšnost, antioxidanty

Vliv enologických zásahů na antioxidační aktivitu vín Villano, D., Fernadéz–Pachón, M.S., Troncoso, A.M., García–Parrilla, M.C., 2006: Influence of enological practices on the antioxidant activity of wines. Food Chemistry 95, 394–404. Antioxidační aktivita fenolických látek závisí na jejich chemické struktuře. Fenolické složení bílých vín může být ovlivněno především při lisování hroznů, fenolické složení u červených vín především při maceraci. Fenolické složení vín může být ovlivňované při čiření a filtraci vín. Antioxidační aktivita vín je poměrně dobře závislá a proměnlivá v závislosti na způsobu a délce macerace hroznů. Na základě tohoto výzkumu bylo prokázané, že čiření má minimální vliv na úroveň fenolů a antioxidační aktivitu vín. Rovněž membránová filtrace vín neovlivňuje negativně antioxidační aktivitu vín. Jedná se o velmi zajímavé informace, protože mnoho studií poskytuje rovněž opačné informace. Fenoly ve víně Waterhouse, A.L., 2002: Wine phenolics. Ann. New York Acad. Sci. 957, 21–36. Víno obsahuje mnoho fenolických látek, z nichž většina má svůj původ v bobuli révy vinné. Fenoly mají mnoho důležitých funkcí ve víně, ovlivňují chuť vína – hořká a  trpká, zejména u  červených vín. Rovněž barva červeného vína je způsobovaná fenoly. Fenoly jsou rovněž klíčovou ochranou vína a základem dlouhodobého zrání. Fenolické látky snadno oxidují a hnědnou ve víně, jestliže je víno exponované v různých úrovních ke vzduchu. Fenolické látky ve víně zahrnují: neflavonoidy – hydroxycinamáty, hydroxybenzoáty a stilbeny, dále potom flavonoidy: flavan–3–oly, flavonoly a  antokyaniny. Polymerní kondenzované taniny a  barevné taniny představují většinu fenolů ve víně. Celkové množství fenolů ve sklenici červeného vína je kolem 200 mg, naproti tomu u bílého vína pouze 40 mg. Víno, biodiverzita, technologie a antioxidanty Mattivi, F., Zulian, Ch., Nicolini, G., Valenti, L., 2002: Wine, Biodiversity, Technology and Antioxidants. Ann. New York Acad. Sci. 957, 37–56.

Fenolické látky

Bílé víno

Ne-flavonoidy Hydroxycinamáty Benzoové kyseliny Hydrolyzovatelné taniny (z dubu) Stilbeny (resveratrol) Celkem (mg/l) Flavonoidy Monomery flavanolů Proathocyanidiny a kondensované taniny Flavonoly Antokyaniny Ostatní Celkem (mg/l) Celkové fenoly (mg/l)

Červené víno Starší (2 roky v dubovém sudě)

Mladé (méně než 6 měsíců)

Starší (1 rok v dubovém sudě)

Mladé (méně než 6 měsíců)

154 10

130 15

165 60

60 60

0

100

0

250

0,5 164,5

0,5 245,5

7 232

7 377

25

15

200

100

20

25

750

1000

40 285,5

100 400 50 1500 1732

100 90 75 1365 1742

45 209,5

Dvě chemické třídy flavonoidů – flavan–3–oly (katechiny a proanthocyanidiny) a  antokyaniny, jsou přirozenými antioxidanty, přítomnými v nejvyšší koncentraci v modrých hroznech a červeném víně. V bobuli jsou antokyaniny lokalizované ve slupkách, podobně jako další vysoce bioaktivní fenoly v hroznech mezi které patří resveratroly a flavonoly. Flavan–3–oly jsou obsažené ve slupkách a semenech. V průběhu technologie výroby vína, je pouze zlomek flavonoidů výběrově extrahovaný do vína, v závislosti na čase a konečný výnos je silně závislý na odrůdě révy vinné. Znalosti rozmanitosti a odrůdových vlastností jsou zásadní pro vhodné navrhnutí technologie výroby vína. S využitím extrakčních metod napodobujících proces výroby vína je možné analyzovat „fenolický potenciál hroznů“ a získat kvantitativní informaci o množství a lokalizaci extrahovatelných flavonoidů v hroznech. Odrůda révy vinné hraje ústřední úlohu ve stanovení absolutního obsahu flavonoidů a rozdělení mezi slupkou a semenem. Velmi vysoká biodiverzita modrých odrůd révy vinné, co se týče flavonoidů naznačuje nevyužívanou příležitost k produkci řady různých „premium“ vín s optimalizovanou úrovní přirozených antioxidantů. Podle výše uvedených zdrojů připravil Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.

Vinafiství - návody do laboratorních cviãení

(J. Balík)

70,(vã. 5% DPH)

Publikace primárnû urãena posluchaãÛm ZF MZLU Brno mÛÏe také v neposlední fiadû v˘bornû slouÏit jako rukovûÈ pracovníkÛm laboratofií, v˘robním podnikÛm a obchodním organizacím zabývajícím se zkou‰ením a testováním vín a sledováním jejich látkového sloÏení, stability a jakosti. Obsahuje zejména metodické postupy pro praktické provádûní základního chemického rozboru mo‰tÛ a vín a vybrané metody speciálních anal˘z jejich látkového sloÏení. Zvlá‰tní pozornost je vûnována hodnocení hroznÛ a mo‰tÛ jak suroviny, zji‰Èování stability vína pfied lahvováním a postupÛm umoÏÀující správnou volbu technologick˘ch opatfiení zabezpeãujících jejich stabilitu. Mikrobiologická cviãení se zab˘vají zejména hodnocením aktivních su‰en˘ch vinn˘ch kvasinek a vyprodukovanou kvasniãní biomasou. V závûreãné ãásti je vûnována pozornost základním statistick˘m hodnocením získan˘ch dat a pfiípravû vybran˘ch odmûrn˘ch roztokÛ pouÏívan˘ch ve vinafiské analytice. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


Vinařský obzor (6/2006)

271

Kremík – stopový prvok vína Doc. Ing. Erich Minárik, CSc., Bratislava

S geochemickým výskytom v zemskej kôre do hľbky až 16 km, v  hydrosfére a  atmosfére je kremík na druhom mieste po kyslíku a pred hliníkom (Bauer et al. 1995). Kremík je v  prírode značne rozšírený. Možno ho prakticky nájsť všade. Nevyskytuje sa však voľne, iba v kyslíkových zlúčeninách ako oxid kremičitý SiO2, resp. ako soľ kyseliny kremičitej a ako kremičitany – silikáty. SiO2 sa najčastejšie vyskytuje ako opál. Oxid kremičitý (kremeň) a silikáty predstavujú prevažnú časť anorganických zložiek vinohradníckej pôdy. V  pôdach a  sedimentoch sa často vyskytuje opál. Je zmesou amorfného oxidu kremičitého a kryštalizujúceho krystobalitu, ktorý obsahuje 4 až 9 % vody. Rozpustnosť amorfného bioopálu (SiO2xnH2O vo vode) je okolo 2 až 7 mg/L. Kremík vo viniči Oxidačné zlúčeniny kremíka (SiO2, silikáty) sú široko rozšírené, ale ťažko rozpustné. Napríklad v  pôdach Nemecka zistili len 1 až 10 mg Si v pôdnych štruktúrach bohatých na vodu. Prijímanie kremíka rastlinou sa deje cestou xylemu s transpiračným prúdom v monomernej nedisociovanej forme ako kyselina ortokremičitá o-Si(OH)4 resp. H4SiO4. Kremík sa v  rastline vyskytuje ako komplex Si – uhlohydrát a ako nerozpustný polymerizovaný bioopál (tabuľka 1). Hnojenie vápnikom a kremennou múčkou sa môže zásoba rastlinou ľahko prístupnou kyselinou kremičitou zvýšiť, pričom stav reakcie pôdy a režim teploty majú mimoriadne veľký význam.

Pri infekcii rastliny – viniča hubami, napríklad oidiom, sa do vnútra buniek na ochranu pred infekciou transportuje a usadzuje bioopál (Blaich, Wind, 1989). Ukázalo sa, že na akumuláciu Si má vplyv okrem odrody viniča aj podpník. Kremík pri ošetrovaní vína Kremelina je ľahký, sypký biely prášok pozostávajúci do 9 % z kyseliny kremičitej, resp. oxidu kremičitého. Je to prirodzený produkt pozostávajúci zo skeletu kyseliny kremičitej jednobunkových riad, ktoré po odumretí klesajú na dno a vytvárajú hrubé sedimenty. Známe sú veľké náleziská v USA a Austrálii. V 1 ml kremeliny je asi 1 miliarda skeletov rias. Filtrácia vína kremelinou 100 g/hl prakticky vôbec nezaťažuje vína migráciou SiO2. Moderný sól kyseliny kremičitej so želatinou sotva vedie k odplaveniu kremíka do vína. Prečírenie sólom kyseliny kremičitej môže pri kyslých vínach viesť k zvýšeniu obsahu kremíka až do 50 mg/L vína. Tzv. vodné sklo (káliumsilikát) bolo kedysi značne rozšírené. Dnes je jeho aplikácia prísne zakázaná, pretože sa pri čírení uvoľňuje až 100 mg/L do vína. Obsah oxidu kremičitého (SiO2) vo víne SiO2 Mg/L

Víno

Pôvod

Min.

Max.

ø

Červené

0,9

23,2

16,7

Ingelheim, SRN

Biele

10,3

42,5

15,9

Alto Adige, Tal.

22,6

Rýnsko – 13,5 Hesensko, SRN

Ekologické

9,8

Čírené sólom kys. kremičitej

Speciální mechanizace - mechanizaãní prostfiedky pro vinohradnictví

> 50

Zákaz používania azbestu na čírenie vína Azbest, ešte nedávno obľúbený filtračný materiál, sa dnes posudzuje ako zdraviu vyslovene škodlivý („azbestóza“). Po 80. rokoch minulého storočia je jeho použitie v akejkoľvek podobe zakázané, vo vinárstve najmä ako filtračný materiál, v stavebníctve ako azbestocement. Filtrácia vína azbestom (napríklad chrysotilazbest) Mg3(OH)4Si2O5 zanechávala vo víne 0,1 až 0,5 mg/L minerálneho chrysotilu vo forme nespočetných malých vlákien s dľžkou 0,1 až 5 um. Kremík vo vínach Vo francúzskych vínach našli v  priemere 10 mg/L Si, vo  švajčiarskych vínach 10 mg/L. Podrobné obsahy kremíka vo vínach USA, SRN a  Talianska sa pohybujú od 12 do 30 mg/L Si (Bauer et al. 1995). Súhrn „Anorganický“ kremík (silicium) je prirodzenou zložkou, ktorá sa vo víne vyskytuje ako primárny kremík. Je tu prítomný ako rozpustná kyselina kremičitá. Pochádza výlučne z  vinohradníckej pôdy, z ktorej ju prijímajú korene, ktoré ju transportujú do orgánov viniča a do bobúľ hrozna, skadiaľ sa dostáva do muštu a vína. Pri alkoholovej fermentácii sa do kalov vylúči do 50 % kremíka. Celkový obsah kremíka bežných obchodných vín je priemerne medzi 10 a 20 mg/L. Kontamináciu vína kremíkom zistili len pri vínach ošetrených sólom kyseliny kremičitej do 40–50 mg/L Si. Literatúra K. H. Bauer, S. Hinkel, R. Neeb, P. Eichler, H. R. Eschnauer: Wein-Wissenschaft 50, 1995,, s. 118–122; R. Blaich, R. Wind: Vitis 28, 1989, s. 73–80

90,(vã. 5% DPH)

Autofii: Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph. D., Ing. Patrik Burg; 98 stran, rok vydání 2003, vydání první, MZLU Brno, ISBN 80-7157-739-1 Publikace se zamûfiuje na ve‰kerou mechanizaci potfiebnou v moderním vinohradnictví, od pfiedv˘sadbové pfiípravy pÛdy pfies mechanizované agrotechnické zásahy ve vinici a zpracování pÛdy aÏ po sklizeÀ hroznÛ. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


272

Curzate M WP a peronospóra révy Bohudík se ty nejčernější předpoklady zimního zmrznutí révy nepotvrdily, réva sice lokálně zmrzla, ale jak říkají staří vinohradníci (a je jich pohříchu už málo), příroda aspoň ukázala, kde se réva pěstovat může a kde ne. No – zpátky k  fungicidní ochraně: v  loňském roce to bylo dost náročné na práci i na peníze.Vývoj chorob révy v  loňském roce dobře popsal Ing. P. Ackermann ve Vinařském obzoru 1–2, 2006. Vývoj chorob révy byl v hlavních oblastech jejího pěstování velmi podobný. Téměř každoročně se v našich vinicích potýkáme s  padlím révy. Boj proti němu je určitě náročnější než boj proti plísni révy. Tu jsme v  posledních letech v  podstatě zvládali. Vloni tomu bylo naopak. Jak popisuje Ing.  Ackermann, ohrožení révy plísní přišlo v průběhu ve-

getace ve třech vlnách. Ta druhá – na počátku července byla v mnohých vinicích doslova likvidační. Plíseň napadla vedle listů i mladé hrozny (v té době byly bobule velikosti hrachu), buď celé nebo podstatnou část. Po napadení třapiny v horní části hroznu usychal i nenapadený zbytek opticky zdravého hroznu. Napadeny byly hojně malé soukromé vinice i  plochy velkých podniků. Došlo k dosti významným hospodářským ztrátám. Problém byl zřejmě v opožděné a nevhodné fungicidní ochraně. V situaci akutního ohrožení plísní révy se jako jeden z nejvhodnějších fungicidů jeví osvědčený dvousložkový fungicid Curzate M WP (ú.l. cymoxanil 4,5% + mancozeb 68%). Přípravek a mechanismus jeho účinku je dostatečně znám a  ne-

ní třeba tyto údaje opakovat. Snad jen to, že je vhodné jej použít ve sledu dvou ošetření. Je velmi šetrný k životnímu prostředí a  splňuje všechna náročná kritéria bezpečnosti práce a ochrany zdraví. Jeho nespornou předností vedle kurativní (léčebné) účinnosti je i jeho cena, kdy jeden ha ošetření stojí podle dávky (2,0–2,5 kg) 740– 925 Kč bez DPH. Stojí za to si porovnat tuto cenu s  cenou ostatních fungicidů s  podobnou účinností a cena Curzate M bude určitě nejpříznivější. Ing. Jaroslav Demela, agronomická služba DuPont (pr)

Kalendář vinařských akcí DATUM 6. 6. 2006 9. 6. 2006

VÝSTAVA Svěcení nové rozhledny a Boží muky Praktická škola sommeliera

MÍSTO nad vinohrady

Přednáškový sál NVC, Valtice Radniční sál, radniční sklepy 9.–10. 6. 2006 3. Národní přehlídka sýrů a vín a arkády, Prachatice Pavlov – vinné sklepy 9. 6.–27. 8. 2006 Léto otevřených sklepů v Pavlově a vinotéka Oblastní nominační výstava vín Městské kulturní středisko 17. 6. 2006 Slovácké vinařské podoblasti v Kyjově, Kyjov Vinařský dvůr a Vinný sklep Mezinárodní mistrovství ČR 17. 6. 2006 U Jeňoura, Nechory v sekání sektů u Prušánek Vinspirace („Víno umělcům – prostory galerie a synagogy, 29. 6.–24. 9. 2006 umělci vínu”) Břeclav areál sklepů u hřiště, Hrušky 1. 7. 2006 Putování za vínem – HRUŠKY u Břeclavi Ve sklepních uličkách Výmol 5. 7. 2006 Den otevřených sklepů a Zátiší, Moravská Nová Ves Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven dle volně dostupných informací.

HOD. + KONTAKT 519 430 103, 519 430 253, 777 892 610, www.republikakravihora.cz, info@republikakravihora.cz 519 352 072, narodni@vinarskecentrum.cz, www.vinarskecentrum.cz 608 973 318, kocan@nettel.cz, www.syryavino.cz 721 414 575, pavel.krska@tiscali.cz, www.obec-pavlov.cz Mgr. Pavel Navrátil, 602 937 871, pa.navratil@mukyjov.cz 606 202 595, 602 780 358, www.moravskysommelier.cz, www.ujenoura. cz tel.: +420 519 322 878, http://muzeum.breclav.org, bvmuz@seznam.cz Ing. Richard Tichý, +420603932443, richard.tichy@bonuseventus.cz, http://putovani.xf.cz/ 519 342 202; 777 561 535, podatelna@mnves.cz; ivanatomanova@seznam. cz, www.mnves.cz

Vinafiem v Africe i leckde jinde

190,-

Antonín Koneãn˘, nበpfiední vinafisk˘ odborník, bilancuje ve své první samostatné kníÏce svÛj (vã. 5% DPH) bohat˘ Ïivot spojen˘ s révou vinnou a s vínem jako u‰lechtil˘m mokem. Seznamuje ãtenáfie mimo jiné i s tím, proã se stal vinafiem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinafiil v Etiopii, AlÏírsku, Bulharsku, Albánii ãi Maìarsku, ba i s tím, jak tráví svÛj zku‰enostmi nabit˘ Ïivot v malé moravské vesnici dnes. âtivé a poutavé vyprávûní doprovází mimofiádná fotografická pfiíloha. Kniha je urãena pro v‰echny milovníky ãtenáfisky vdûãn˘ch biografií. Nakladatelství CARPE DIEM, ISBN 80-86362-48-5, Rok vydání 2004 Poãet stran 202 + 16 stran fotopfiílohy, Formát 12 x 18,8 cm, Vazba váz. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


Vinařský obzor (6/2006)

273

Účinky zeolitového trojzložkového hnojiva a prírodného zeolitu vo viniči Ing. Ján Rimár, CSc., ZEOCEM, a.s., Bystré Stanislav Hřiba, Čejkovice

Vinič potrebuje pôdu zásobenú živinami a pravidelné hnojenie, najlepšie hnojivami s postupným dlhodobejším účinkom. Je možné konštatovať, že takmer každý rok sa v letnom období vyskytuje dlhšie bezzrážkové obdobie, keď pri vysokých teplotách vzduchu trpí vinič nedostatkom vlahy. Tento nedostatok sa následne prejaví na nižšej úrode a cukornatosti. A ko sa dajú eliminovať tieto negatívne dôsledky nedostatku vlahy v pôde? Na tento účel je priam predurčený prírodný zeolit, ktorý je horninou vulkanického alebo sedimentárneho pôvodu. Chemicky je to hlinitokremičitan, ktorý má schopnosť vstrebávať živiny a vodu a tieto postupne uvoľňovať. Zeolity majú totiž trojrozmernú kryštalickú mriežku obsahujúcu póry a dutiny molekulových rozmerov, do ktorých sa môžu sorbovať ióny a katióny kovov, ale aj molekuly vody. Takto pútané molekuly a ióny sa postupne uvoľňujú. Zeolity zakomponované do hnojív postupne uvoľňujú živiny. Rastliny sú takto v celom vegetačnom období v dobrom kondičnom stave, čím je podmienená tvorba dobrej úrody. Samotný zeolit obsahuje aj ďalšie biogénne prvky, ako je horčík, vápnik, železo, mangán, molybdén, titan a ďalšie. To umocňuje vlastnosti zeolitového hnojiva. Vzhľadom na postupné uvoľňovanie živín, chceli sme otestovať zeolitové hnojivo, ale aj čistý prírodný zeolit formou pôdnej aplikácie vo viniči hroznorodom. Účinky kvantifikujeme v úrode hrozna a cukornatosti muštu, ale aj v intenzite vegetatívneho rastu viniča. Poľné pokusy vo viniči Cabernet Moravia sme založili v jari 2004 na lokalite Čejkovice na parcele Odměra – Zadní díle. Čejkovice patria do vinárskej podoblasti Veľkopavlovickej, kde je 5 068 ha registrovaných viníc so 7 627 pestovateľmi. Vinárska obec Čejkovice má samotná 520 ha viníc a 640 pestovateľov. Pokusná lokalita je juhovýchodne od Brna cca 40 km v okrese Hodonín. Historicky písomne doložené začiatky vinárstva v Čejkoviciach spadajú do 13. storočia. Ako pamiatka na tieto časy sa v Čejkoviciach zachovala templárska pevnosť, ktorá dnes slúži vinárskemu družstvu „Templárske sklepy Čejkovice“ so 650 m dlhými podzemnými chodbami. Iná historická zaujímavosť Čejkovíc je známa, svoje detské roky tu prežil zakladateľ Československej republiky T. G. Masaryk /1856–1862/. Reliéf krajiny je mierne zvlnený, pri priemernej nadmorskej výške 208 m nad morom. Priemerná ročná teplota je 9,2 °C, čím patrí medzi najteplejšie oblasti v Čechách. Množstvo zrážok za vegetačné obdobie je 365 mm. Pôda je neutrálna s pH 7,15, zásoba dusíka je malá, N 6,83 mg/ kg, zásoba draslíka je dobrá, K 233,9 mg/kg, obsah fosforu je veľmi malý, P 30,1 mg/kg, obsah humusu je malý 1,44 %. Vysoký je však obsah Ca – 8 180 mg/kg a Mg – 313,4 mg/kg. Pokusná lokalita patrí k vinárstvu Stanislava Hřiby, ktoré bolo založené v roku 1989 a patrí k rodinnej tradícii. Dnes je to vinárstvo Stanislav Hřiba a syn. Hospodária na 5 ha vinice. Spracovávajú iba vlastné hrozno, z čoho je 30 % vo fľašiach a 70 % je sudové. Špecialitami sú Neronet a rosé vyrábané z odrody Modrý Portugal. Pestujú viac odrôd viniča: Müller Thurgau, Veltlínske zelené, Chardonay, Tramín červený, Sauvignon, Zweigeltrebe, Modrý Portugal, Frankovka, Svätovavrinecké, Neronet, André, Cabernet Moravia, Rulandské modré. Pokusná plocha s  odrodou Cabernet Moravia bola založená v  roku 2001 pri šírke medziradí 200 cm a spon v rade 90 cm, čo je 6 500 ks/ha. Pred založením vinice bol aplikovaný maštaľný hnoj. Vedenie je rýnsko-

-hessenské. Ochrana proti burinám je riešená kultiváciou medziradí. Proti chorobám sa používajú bežné fungicídy. V pokuse sme použili dva spôsoby aplikácie čistého zeolitu, a to: 1. lokálne ku kmienku k  rosným korienkom po odhrnutí vrchnej vrstvy zeminy 2. do vyhĺbenej ryhy pozdĺž prikmienikových pásov Zeolitové hnojivo sme aplikovali iba do ryhy v  prikmienikových pásoch. Tento druhý spôsob aplikácie simuluje jesennú priorávku v medziradí ako bežný agrotechnický úkon vo vinici. V pokuse bol použitý prírodný zeolit frakcie 1 – 2,5 mm. Zeolitové hnojivo má takýto obsah živín: N – 5,0 %, P2O5 – 7,0 % K2O – 9,0 %, podiel zeolitu 46 %. Každý variant poľného pokusu mal 5 opakovaní. Pokusné varianty: 1. Zeolit – 0,5 kg/ koreň 2. Zeolit – 1,0 kg/ koreň 3. Zeolit – 2,0 kg/ koreň 4. Zeolit – 1,0 kg/ bežný meter do ryhy 5. Zeol. hnojivo – 1,0 kg/ bežný meter do ryhy 6. Kontrola – bez ošetrenia V rokoch 2004 a 2005 sme vo vegetačnom období začiatkom júla hodnotili rastové charakteristiky viniča: 1. Intenzita vegetatívneho rastu – biometrické merania 2. Zdravotný stav – 9bodová stupnica Následne pri zbere úrody sme hodnotili jednotlivé parametre: 1. Počet strapcov/ koreň 2. Hmotnosť strapcov/ koreň 3. Hmotnosť 1 strapca 4. Priemerná dĺžka strapca 5. Počet bobúľ v strapci 6. Priemerná hmotnosť 1 bobule 7. Cukornatosť muštu 8. Úroda hrozna v t/ha Výsledky V príspevku hodnotíme výsledky pokusov z dvoch rokov, a to v roku aplikácie 2004 a v druhom po aplikácii 2005. Poveternostné podmienky Pokusný rok 2004 z aspektu rozdelenia zrážok a teplôt vzduchu sa dá stručne charakterizovať ako priaznivý. Krátke obdobie sucha sa vyskytlo v druhej polovici apríla a druhé obdobie sucha na konci júla a v auguste. Mesiace máj a jún až do polovice júla boli zrážkovo priaznivé, čo je rozhodujúce pre dobrú úrodu viniča. K hodnoteniu používame údaje z meteorologickej stanice Veľké Pavlovice, ktorá je od pokusnej lokality vzdialená cca 6 km. V tab. 1 uvádzame základné hodnoty priemernej a maximálnej teploty podľa mesiacov, podobne aj úhrn zrážok a slnečný svit. Vzhľadom k tomu, že rok 2005 bol priebehom poveternostných podmienok podobný, neuvádzame konkrétne hodnoty z tohto roka. Z porovnávania na dlhodobejší normál vidíme, že nie sú podstatné rozdiely v teplotách, zrážkach, ani v slnečnom svite. Teda je možné konštatovať, že pokusné roky 2004 a 2005 boli priebehom poveternostných podmienok v norme.


274

Biometrické merania V obidvoch rokoch sme na začiatku júla hodnotili intenzitu vegetatívneho rastu a zdravotný stav /tab. 2/. Kým v roku 2004 bola vyššia intenzita rastu u variantov 2 a 3 s aplikáciou zeolitu k rosným korienkom, v roku 2005 sa intenzita rastu zvýšila aj u variantov 4 a 5, kde bola aplikácia do brázdy v prikmienikových pásoch. Zvýšenú intenzitu vegetatívneho rastu po zeolite aplikovanom k rosným korienkom je možné prakticky využiť pri zakladaní nových viníc ako dobrý štart v prvom vegetačnom období. Po zeolitovom hnojive variant 5 nebola dosiahnutá absolútne najvyššia intenzita rastu, tá bola u variantu 3 s čistým zeolitom. Z pokusných rokov bola vyššia rastová intenzita v roku 2005, teda druhým rokom po aplikácii. V roku 2005 sme na dlhších letorastoch zistili aj vyšší počet listov, ale aj strapcov, čo budeme hodnotiť pri rozbore úrody. Zdravotný stav pokusných variantov bol vďaka včasným a účinným postrekom v roku 2004 veľmi dobrý. V roku 2005 predsa len u variantu 3 a neošetrenej kontroly /var. 6/ bol zaznamenaný výskyt peronospóry na úrovni 8 bodov. Úroda hrozna a jej štruktúra Kvantifikáciu štruktúrnych prvkov hrozna podľa pokusných variantov uvádzame v tab. 3 a 4. V roku 2004 boli zvýšené úrody hrozna iba po plošnej aplikácii zeolitu a zeolitového hnojiva do brázdy v prikmienikových pásoch, a to 31,6 % a pri zeolitovom hnojive 32,4 %. Vyššiu úrodu podmienili zvýšené počty strapcov, ako aj vyššia hmotnosť jedného strapca. Po zeolitovom hnojive bol zaznamenaný vyšší počet strapcov na ker o 23,2 % v porovnaní s neošetrenou kontrolou. Pri rozbore formy aplikácie zeolitu na rosné korienky sme zistili, že sa zvyšuje intenzita vegetatívneho rastu. Maximálne u variantu 3 sa zvýšila dĺžka letorastov v priemere o 22,9 %. Prednosti vo vegetatívnom raste sa však nepotvrdili pri úrodách hrozna. Trocha odlišná situácia bola v  roku 2005, ktorý je druhým rokom po aplikácii zeolitu a  zeolitového hnojiva. Zvýšenie úrody hrozna sme zaznamenali aj po aplikácii zeolitu na rosné korienky, a to u variantu 1 pri dávke 0,5 kg/koreň a u variantu 3 pri dávke 2,0 kg/koreň. Absolútne najvyššia úroda hrozna v tomto bola po zeolite aplikovanom do brázdy v prikmienikových pásoch variant 1. Avšak tu došlo k poklesu cukornatosti o 1 °NM. Určitú vyrovnanosť z aspektu kvantity úrody je vidieť u variantu 5 po aplikácii zeolitového hnojiva, a to v obidvoch pokusných rokoch. U tohto variantu je vysoký počet strapcov na ker, zároveň s dobrou hmotnosťou 1 strapca. Za zmienku stojí ešte pekný pravidelný tvar strapcov, ktoré mali priemernú dĺžku 15,1 cm, resp. 14,8 cm, čo bolo maximum v obidvoch rokoch. Dobrú úrodu hrozna u variantu 1 v roku 2005 po aplikovanom zeolite na rosné korienky bude potrebné overiť ešte aspoň v jednom roku. Cukornatosť muštu Existuje závislosť, že so stúpajúcou úrodou hrozna obyčajne klesá cukornatosť. V našich pokusoch v roku 2004 sme mali cukornatosť v rozmedzí 17 až 20 °NM, kým v roku 2005 to bolo 20–21 °NM. Tento rozdiel je daný nepochybne rokom, najmä dĺžkou slnečného svitu. Táto bola v roku 2005 predsa len o niečo priaznivejšia. Podstatnejšie je však porovnanie na neošetrenú kontrolu, ktoré v roku 2004 vyznieva v prospech variantov 4 a 5 s najvyššími úrodami hrozna, pričom u nich cukornatosť v porovnaní s kontrolou ostala nezmenená. V roku 2005 u variantu 5 pri zvýšenej úrode hrozna po zeolitovom hnojive o 34 % bola cukornatosť muštu 21 °NM. Variant 4 s plošnou aplikáciou zeolitu do brázdy mal síce zvýšenú úrodu hrozna, ale zároveň nižšiu cukornatosť o 1 °NM. Vysokú úrodu a cukornatosť u variantu 1 bude potrebné overiť v  ďalšom roku. Z  výsledkov dvoch pokusných rokov sa kompletne prejavuje ako najvhodnejší variant 5 so zeolitovým hnojivom aplikovaným do brázdy v prikmienikových pásoch.

Závery Výsledky poľných pokusov v rokoch 2004 a 2005 aplikácie prírodných zeolitov frakcie 1–2,5 mm a zeolitového hnojiva v modelovej odrode viniča Cabernet Moravia v lokalite Čejkovice je možné zhrnúť: 1. Aplikácia zeolitu na rosné korienky viniča podporila vegetatívny rast letorastov, najmä v prvom roku po aplikácii. Podpora vegetatívneho rastu viniča sa dá efektívne využiť u novo zakladaných viníc pre rastový štart sadeníc. 2. Aplikácia zeolitu a zeolitových hnojív do brázdy v prikmienikových pásoch zvýšila úrodu hrozna v  obidvoch rokoch. Po čistom zeolite najmä pri dávke 1,0 kg/bežný meter. V roku 2004 sa zvýšila úroda hrozna o 31,6 % a v roku 2005 sa dosiahnutá úroda potvrdila. 3. Zvýšená úroda hrozna bola podmienená zvýšeným počtom strapcov na ker, keď tento zvýšený počet strapcov sa zachoval aj v druhom pokusnom roku. 4. Zvýšená úroda hrozna po zeolitovom hnojive nespôsobuje pokles cukornatosti. Naproti tomu zvýšená úroda po čistom zeolite vyvoláva pokles cukornatosti o 1 °NM. 5. Pre praktické aplikácie zeolitu a zeolitového hnojiva v rodiacich viniciach je možné využiť plošnú aplikáciu uskutočnenú pred jesennou naorávkou medziradí. Tab. 1 Priemerné teploty vzduchu, úhrn zrážok a slnečného svitu v roku 2004 a porovnanie s rokmi 1971–2000 Mesiace

Meteorologický prvok

3

4

5

6

7

8

v roku 2004 (°C)

4,0

11,3

13,6

17,2

19,3

Roky 1971–2000 (°C)

4,9

9,7

15,0

17,8

19,5

9

10

20,1

14,9

11,2

19,3

14,8

9,5

Priemerná teplota vzduchu

Maximálna teplota vzduchu v roku 2004 (°C)

8,2

16,5

19,2

22,6

25,3

27,2

21,5

15,8

Roky 1971–2000 (°C)

9,7

15,0

20,6

23,4

25,5

25,6

20,6

14,5

Úhrn zrážok v roku 2004 (mm)

50,0

20,0

29,0

92,0

19,0

31,0

37,0

43,0

Roky 1971–2000 (mm)

25,0

37,0

49,0

69,0

63,0

49,0

41,0

32,0

Snečný svit v roku 2004 (hod.)

101,5 182,1 203,1 187,7 214,8 241,9 187,1 104,2

Roky 1971–2000 (hod.)

112,8 157,3 209,2 205,0 225,1 215,4 147,9 112,8

Tab. 2 Biometrické meranie viniča Variant Rok 1 2004 2005 Zeolit 0,5 kg/koreň 2 2004 2005 Zeolit 1,0 kg/koreň 3 2004 2005 Zeolit 2,0 kg/koreň 4 2004 2005 Zeolit 1,0 kg/bm 5 2004 2005 Zeol. hnojivo 1,0 kg/bm 6 2004 2005 Kontrola

Dĺžka letorastov v cm

Rozptyl dĺžky letorast. cm

Počet strapcov na letor. ks

Počet listov na letor. ks

Zdravotný stav body

102,8 146,8

92–113 97–180

1,0 1,6

17,6 21,8

9 9

119,0 160,2

110–140 120–180

1,6 1,0

18,6 19,0

9 9

129,0 197,8

112–150 172–220

0,8 1,0

17,8 22,6

9 8

112,4 182,0

82–140 170–190

1.0 1,2

16,0 21,0

9 9

110,4 159,0

82 -140 110–215

1,2 0,6

17,4 18,6

9 9

105,0 140,0

70–135 95–180

0,6 1,2

15,3 21,8

9 8


Vinařský obzor (6/2006)

Tab. 3 a obr. 1

KVANTITA A KVALITA ÚRODY HROZNA PODĽA POKUSNÝCH VARIANTOV

Odroda: Cabernet Počet krov: 6500 ks / ha

Dátum aplikácie: 11. 5. 2004 Frakcia zeolitu: 1-2,5 mm

I. Alikácia ku koreňu

II. Aplikácia do brázdy Priemerný Priemerná Priemerná Priemerný Priemerná Priemerná hmotnosť Cukornatosť počet hmotnosť počet dĺžka hmotnosť muštu (oNM) jednej bobúľ v jedného strapcov z strapca (cm) strapcov (g) strapci (ks) bobule (g) strapca (g) koreňa (ks) 8,4 1425,0 169,6 12,9 125,1 1,356 18,0 11,2 1982,0 176,9 14,1 116,5 1,518 17,3 7,2 1224,0 170,0 12,9 96,3 1,765 20,0 13,2 2618,0 198,3 13,8 138,1 1,436 17,3 15,4 2634,0 171,0 14,8 126,0 1,357 17,3 12,5 1990,0 159,2 13,5 112,1 1,420 17,0

Variant 1. I./ Z 0,5kg+2 l vody 2. I./ Z 1,0kg+2 l vody 3. I./ Z 2,0kg+2 l vody 4. II./Z 1,0kg/bežný meter 5. II./Z 1,0 Mitchurin/bežný meter 6. kontrola

Dátum zberu: 28. 10. 2004 Počet opakovaní: 5 Počet meraní vo vzorke: 5 t.j. 25 za variant

Priemerný počet strapcov z koreňa 20,0 8,4

ks

10,0

13,2

11,2

200,0

15,4

12,5

g

15,0

250,0

7,2

9,263 12,883 7,956 17,017 17,121 12,935

71,6 99,6 61,5 131,6 132,4 100,0

Priemerná hmotnosť jedného strapca 169,6

176,9

198,3

170,0

171,0

159,2

150,0 100,0 50,0

5,0

0,0

0,0

1. I./ Z 0,5kg+2 l vody

2. I./ Z 1,0kg+2 l vody

1. I./ Z 0,5kg+2 l vody

2. I./ Z 1,0kg+2 l vody

3. I./ Z 2,0kg+2 l vody

4. II./Z 1,0kg/bežný meter

3. I./ Z 2,0kg+2 l vody

4. II./Z 1,0kg/bežný meter

5. II./Z 1,0 Mitchurin/bežný meter

6. kontrola

5. II./Z 1,0 Mitchurin/bežný meter

6. kontrola

Úroda hrozna

Priemerná hmotnosť jednej bobule 2,000

1,518

1,356

20,000

1,765 1,436

1,000

10,000

17,121

17,017

12,935

12,883

15,000

1,420

1,357

t/ha

1,500

g

Úroda hrozna reálna (%)

Úroda hrozna (t/ha)

9,263

7,956

5,000

0,500

0,000

0,000 1. I./ Z 0,5kg+2 l vody

2. I./ Z 1,0kg+2 l vody

3. I./ Z 2,0kg+2 l vody

4. II./Z 1,0kg/bežný meter

5. II./Z 1,0 Mitchurin/bežný meter

6. kontrola

1. I./ Z 0,5kg+2 l vody

2. I./ Z 1,0kg+2 l vody

3. I./ Z 2,0kg+2 l vody

4. II./Z 1,0kg/bežný meter

5. II./Z 1,0 Mitchurin/bežný meter

6. kontrola

Tab. 4 a obr. 2

KVANTITA A KVALITA ÚRODY HROZNA PODĽA POKUSNÝCH VARIANTOV

Odroda: Cabernet Sauvignon Počet krov: 6500 ks / ha I. Alikácia ku koreňu

Dátum zberu: 27. 10. 2005 Počet opakovaní: 5 Počet meraní vo vzorke: 5 t.j. 25 za variant

Priemerný Priemerná Priemerná Priemerná Priemerný Priemerná Cukornatos hmotnosť počet dĺžka hmotnosť hmotnosť počet ť muštu jednej bobúľ v strapca jedného strapcov z strapcov (oNM) strapci (ks) bobule (g) (cm) strapca (g) (g) koreňa (ks)

Variant I./ Z 0,5kg+2 l vody I./ Z 1,0kg+2 l vody I./ Z 2,0kg+2 l vody II./Z 1,0kg/bežný meter II./Z 1,0 Mitchurin/bežný meter kontrola

17,00 8,00 11,20 13,20 12,80 10,20

2354,00 1468,00 1776,00 2644,00 2056,00 1532,00

138,50 183,50 158,60 200,30 160,60 150,20

14,80 13,80 14,30 14,10 15,10 14,10

Priemerný počet strapcov z koreňa

ks

15,00 8,00

10,00

11,20

13,20

105,30 115,00 99,30 146,10 119,80 122,40

250,00 12,80

200,00

10,20

5,00

21,00 21,00 21,00 20,00 21,00 21,00

15,30 9,54 11,60 17,20 13,40 9,96

150,00

183,50 138,50

200,30 160,60

158,60

150,20

100,00 50,00

0,00

0,00

1. I./ Z 0,5kg+2 l vody

2. I./ Z 1,0kg+2 l vody

3. I./ Z 2,0kg+2 l vody

4. II./Z 1,0kg/bežný meter

5. II./Z 1,0 Mitchurin/bežný meter

6. kontrola

1. I./ Z 0,5kg+2 l vody

2. I./ Z 1,0kg+2 l vody

3. I./ Z 2,0kg+2 l vody

4. II./Z 1,0kg/bežný meter

5. II./Z 1,0 Mitchurin/bežný meter

6. kontrola

Úroda hrozna

Priemerná hmotnosť jednej bobule 1,32

1,60

1,60

20,00 1,37

1,34

15,00

1,23

t/ha

2,00 1,50

1,32 1,60 1,60 1,37 1,34 1,23

Úroda hrozna reálna (%)

Úroda hrozna (t/ha)

Priemerná hmotnosť jedného strapca

17,00

g

20,00

g

1. 2. 3. 4. 5. 6.

Dátum aplikácie: 11. 5. 2005 Frakcia zeolitu: 1-2,5 mm II. Aplikácia do brázdy

1,00 0,50

17,20

15,30

10,00

9,54

13,40

11,60

9,96

5,00

0,00

0,00

1. I./ Z 0,5kg+2 l vody

2. I./ Z 1,0kg+2 l vody

1. I./ Z 0,5kg+2 l vody

2. I./ Z 1,0kg+2 l vody

3. I./ Z 2,0kg+2 l vody

4. II./Z 1,0kg/bežný meter

3. I./ Z 2,0kg+2 l vody

4. II./Z 1,0kg/bežný meter

5. II./Z 1,0 Mitchurin/bežný meter

6. kontrola

5. II./Z 1,0 Mitchurin/bežný meter

6. kontrola

153,60 95,80 116,50 172,70 134,50 100,00

275


276

Curzate M WP ®

Osvědčený dvousložkový fungicid k ochraně révy vinné proti peronospoře      

Vynikající cena ošetření Spolehlivá preventivní a kurativní účinnost “STOP efekt” – při aplikaci do 48 hodin po vzniku infekce Chrání částečně nové přírůstky révy ve srovnání s kontaktními přípravky Bez rizika rezistence Výborná a snadná mísitelnost s ostatními přípravky a hnojivy

DuPont CZ s.r.o., Pekařská 14/628, 155 00 Praha 5 Tel.: 257 414 236, fax: 257 414 152 www.dupont.cz


Vinařský obzor (6/2006)

277

Proteotest – Nová metoda hodnocení proteinové stability vín Srovnávací testy stávajících metod Stanovení vhodné dávky bentonitu pro optimální stabilizaci proteinů ve víně vyžaduje posouzení různých proměnných hodnot. Jedním z hlavních parametrů je proteinový profil vína. Velice důležitá je povaha použitého bentonitu, jeho reakční doba a kontaktní čas pro jeho čiřící účinek. Pro efektivní stanovení postupu při ošetření vín jsou velice důležité laboratorní testy.

Obrázek 3: Postup testu proteinové stability použitím zákaloměru

Obrázek 1: Postup testu proteinové stability

Běžně používané testy by měly být považovány pouze za „orientační testy“, protože bez rozdílu způsobují změnu v koloidních složkách, které vedou ke vzniku pozorovatelného zákalu. V případě, že má laboratoř k dispozici turbidimetr, může být zákal měřen přímo v NTU (jednotka zákalu). V ostatních případech je nutné provedení srovnávacího testu s neošetřeným vzorkem vína. Pokud v testované tekutině není okem viditelný žádný zákal, můžeme analyzované víno teoreticky považovat za proteinově stabilní. Toto hodnocení však nevypovídá o skutečné proteinové stabilitě vína. Další objektivnější informace získáte následujícím způsobem: připravte vzorky vína a ošetřete je pomocí vzrůstajících dávek bentonitu (např. 10, 20 a 30 g/hl). Jakmile jsou tyto vzorky vyčeřeny (pomocí filtrace nebo odstředivky), mohou být testovány. První čiré vzorky odpovídají potřebné dávce bentonitu (Obrázek 2).

Jaké informace tyto testy ve skutečnosti poskytují? Srovnávací údaje při hodnocení proteinové stability vín jsou uvedeny na webových stránkách www.vason.com v sekci „Reagents and Consumed Material“ (T.M. Toland et al., 1996). Účelem srovnávacích testů bylo posouzení všech čtyř testů, které se v současnosti používají: l Tepelný test l Test kyselinou trichloroctovou (TCA) l Bentotest l Test síranem amonným Pro testování byla vybrána francouzská odrůda Colombard, víno s mírnou proteinovou nestabilitou. První měření zákalu bylo provedeno v neošetřeném (nulovém) vzorku vína. Následně byly do testovaného vzorku vína aplikovány různé dávky bentonitu a provedeny testy podle procedury v obrázku č. 2. Nakonec byl změřen zákal v testovaných vzorcích vína. Graf 1

Obrázek 2: Postup testu zjištění množství bentonitu

Při použití přístroje na měření zákalu je hodnocení jednoznačné na základě rozdílu hodnot NTU (Obrázek 3). Růst zákalu v NTU vyjadřuje v tomto případě změnu koloidních látek a je v přímém vztahu s proteinovou nestabilitou. Pokusy provedené společností Enologica Vason za použití Bentotestu ukazují, že pokud vzroste zákal o méně než 10 NTU, může být hodnocené víno považováno za proteinově stabilní.

Graf 1 ukazuje rozdíl v zákalu (před a po ošetření) na základě dávky bentonitu použité pro testování. Je zřejmé, že při malém množství zbytkových proteinů po čiření (tj. při velkých dávkách bentonitu) je Bentotest stabilně nejpřesnější test. Je velice obtížné určit pouhým okem tak malé rozdíly v zákalu, jaké byly zjištěny u tepelného testu nebo při použití testu síranem amonným. TCA test je málo citlivý při nízkém množství proteinů, ale ukázal se jako velice účinný při vysokém obsahu proteinů, kde je vlastně testování zbytečné. Jestliže definujeme stabilitu vína jako maximální turbidimetrický nárůst o 10 NTU jednotek, jak bylo měřeno Bentotestem, tak pouze tento test je účinný při tvorbě zákalu, který je viditelný ve formě precipitátů.


278

Tyto typické vlastnosti Bentotestu zaručují správnost výsledků a konkrétní použitelnost pouze u vín běžné kvality. Pro vína vyšší kvality nejsou výsledky Bentotestu příliš objektivní, protože doporučují dávky bentonitu, které jsou příliš vysoké. V  současnosti má vývoj vinifikačních technologií tendenci obohacovat vína (metoda sur lies) o koloidní složky, které při testování s Bentotestem pozitivně reagují na testy proteinové stability. Tyto makromolekuly se skládají z polysacharidů a mannoproteinů, které však nepředstavují pro stabilitu vín žádné nebezpečí na rozdíl od proteinů. Tyto polysacharidy jsou naopak známy jako ochranné koloidy. Výsledky Bentotestu jsou pro každého vinaře důležitým měřítkem hodnocení. Tento praktický a velmi rychlý test umožňuje hodnocení proteinové stability vín. Je však velice důležité správně interpretovat získanou hodnotu výsledku testu také na základě vlastních zkušeností. Bentotest slouží pouze jako orientační stanovení množství proteinů ve víně, a jak již bylo dříve zmíněno, je vhodný pouze pro běžnou kvalitu vín. Tabulka 1: Srovnávací pokus mezi Bentotestem a  tepelným testem s taninem měřeno turbidimetrem v  NTU, testován byl vzorek bílého vína  

Bentotest (rozdíl NTU) Nulový vzorek + 25 g/hl Plusgran V + 50 g/hl Plusgran V + 100 g/hl Plusgran V + 200 g/hl Plusgran V + 250 g/hl Plusgran V

270 111 33 →9← 1 1

Tepelný test s taninem (rozdíl NTU) 17 14 →7← 5 1 1

V Tabulce 1 je jiné srovnání, které má ukázat, že ošetření bentonitem je důležité pro bílá vína. Tabulka ukazuje provedení dvou testů, které byly aplikovány v bílém víně s bohatou strukturou (víno vyšší kvality). Bentotest ukazuje, že požadované množství prostředku je 100 g/hl bentonitu Plusgran® V, zatímco podle tepelného testu s taninem by stačila na stejný vzorek vína pouze dávka 50 g/hl. Tyto dva testy vykazují rozdíl v dávce bentonitu 50 g/hl vína v neprospěch Bentotestu. Používáním testu s taninem tedy získáme objektivnější výsledky. Použitý tanin v tepelném testu je připraven tak, aby reagoval v souladu s reakcemi, které ve skutečnosti probíhají ve víně. Při použití tepelného testu s  taninem si však musíme uvědomit, že teplo urychluje rychlost reakce a také mění strukturu proteinů obecně. Je zřejmé, že koloidní systém vína se tak částečně změnil. Tepelný test s taninem je navíc poměrně dlouhý, časově náročný a také variabilní ve svých výsledcích. Tato variabilita tepelného testu je důsledkem: l teploty, při které byl test proveden, l doby, po kterou je vzorek udržován na vhodné teplotě (velice důležitý faktor), l druh taninu, který byl použit. Proteotest Srovnávací testy byly provedeny s  cílem získat co nejvíce informací o reakci taninů. Mezi všemi testovanými taniny byly vybrány dva nejvíce reaktivní, které byly následně smíchány v odpovídajícím poměru tak, aby byl vytvořen Proteotest. Použití Proteotestu za nízkých teplot umožňuje provedení praktických a okamžitých testů stejně jako s Bentotestem, ale Proteotest se více řídí reakcemi, které probíhají ve víně. Proteotest pracuje při skutečném pH a  v  běžných teplotních podmínkách vína. Limitní hodnota zákalu byla stanovena do 15 NTU. Tabulka uvedená níže ukazuje výsledky srovnání metod hodnocení proteinové stability pro různá ošetření se vzrůstající dávkou bentonitu.

Tabulka 2 : Srovnávací testy u nestabilního bílého vína   Nulový vzorek + 30 g/hl Plusgran® V + 60 g/hl Plusgran® V + 80 g/hl Plusgran® V + 100 g/hl Plusgran® V

Tepelný test s taninem (rozdíl NTU) 50 →5← 5 4

Bentotest (rozdíl NTU)

Proteotest (rozdíl NTU)

65 28 →8← 6

70 → 12 ← 8 8

4

6

3

U testovaného vzorku bílého vína tepelný test s taninem ukazuje, že je produkt stabilní při dávce bentonitu méně než 30 g/hl; Bentotest ukazuje, že pro stabilitu vína je nezbytných 50–60 g/hl bentonitu, a co se týká Proteotestu, je požadované množství bentonitu porovnatelné s tepelným testem: 30 g/hl. Tabulka 3: Srovnání testů u různých vín Vzorek

Druh vína

Bentotest

Proteotest

Tepelný test s taninem

Poznámky

169A

červené

13

22

30

nestabilní - testy souhlasí

169B

růžové

1

6

6

stabilní - testy souhlasí

162

bílé

0,28

10

0,75

stabilní - testy souhlasí

V1

červené

33

32

27

nestabilní - testy souhlasí

145A

červené

43

38

58

nestabilní - testy souhlasí

145B

červené

38

38

103

nestabilní - testy souhlasí

BTB

bílé

0,17

2

4

stabilní - testy souhlasí

150

červené

60

3

3

chybně pozitivní Bentotest - Proteotest stejný jako tepelný test

147

bílé

0,89

7

4

stabilní - testy souhlasí

T5LB

bílé

16

4

9

chybně pozitivní Bentotest - Proteotest stejný jako tepelný test

B3LB

bílé

4

2

6

stabilní - testy souhlasí

R

červené

1

0,87

0,50

stabilní - testy souhlasí

183

červené

42

2

1

chybně pozitivní Bentotest - Proteotest stejný jako tepelný test

138C

červené

1

5

3

stabilní - testy souhlasí

146B

červené

48

1

2

chybně pozitivní Bentotest - Proteotest stejný jako tepelný test

146C

červené

22

2

2

chybně pozitivní Bentotest - Proteotest stejný jako tepelný test

150

červené

68

5

0,57

chybně pozitivní Bentotest - Proteotest stejný jako tepelný test

151

bílé

221

81

169

nestabilní - testy souhlasí

TD5LB

bílé

43

12

9

chybně pozitivní Bentotest - Proteotest stejný jako tepelný test

Z tabulky 3 je zřejmé, že Bentotest v některých případech ukazuje falešnou nestabilitu, zatím co Proteotest souhlasí s výsledky tepelného testu s taninem a je rychlejší. Souhrn: Reakce, ke kterým dochází při použití Proteotestu, jsou ty, které se projevují při skutečném pH a teplotě vín za běžných podmínek. Proteotest je tedy metodou, která se přesněji řídí enologickými podmínkami, a proto se jedná o velmi spolehlivý test. O.K. SERVIS BioPro, s.r.o. Na Harfě 9a 190 00 Praha 9 Tel.: +420 266 313 909–11 www.biopro.cz info@oks.cz


Vinařský obzor (6/2006)

279

Likérová, dolihovaná vína Ing. Jan Stávek, Ústav posklizňové technologie, MZLU, ZF Lednice

Úvod Dezertní vína mají v České republice stále pověst méně kvalitních vín. Tento předsudek zřejmě přetrvává z minulosti, kdy se v této kategorii vyráběla méně kvalitní vína, často upravovaná syntetickými přípravky. Do kategorie likérových vín ovšem patří také vína kvalitní a ušlechtilá, která mají svou historii výroby a svůj původ. Likérová vína můžeme rozdělit do dvou základních kategorií. První kategorii zastupují přírodně sladká vína. Patří sem vína vyrobená všeobecně známými technologiemi, jako je slámové, ledové víno, botrytické, sauternské výběry, tokajská vína. Druhá kategorie představuje vína fortifikovaná (dolihovaná), jejichž technologie není v naší zemi příliš známa ani rozšířena. Zástupci této kategorie jsou ale vína všeobecně známá po celém světě. Jedná se například o portugalské portské a madeiru, španělské sherry a malagu či sicilskou marsalu. Dolihovaná vína jsou taková, do kterých je buď před, během nebo po kvašení přidáván alkohol. Do této kategorie spadá každé víno s přídavkem alkoholu, ať už je suché nebo sladké, červené nebo bílé, bez ohledu na rozdíly vinifikace. Běžná tichá vína obsahují 8,5 až 15 % obj. alkoholu, zatímco dolihovaná vína 16 až 24 %. Do skupiny dolihovaných vín patří i vína kořeněná, která mají největší zásluhu na nevalném jménu likérových vín. Historie výroby dolihovaných vín Nejznámější dolihovaná vína vznikala převážně na územích se staletou tradicí pěstování révy vinné a  výroby vína. Příčinou vzniku této technologie byly tehdejší nedokonalé podmínky při lodní přepravě vína do zemí spotřeby (převážně Velká Británie, ale také Francie, Německo či Holandsko). Vína se často při převozu v dřevěných sudech kazila, a proto bylo třeba je dolihovat a  zvýšením obsahu alkoholu tak víno zakonzervovat proti nežádoucímu druhotnému kvašení nebo některým vadám vína. Postupem času docházelo stále k časnějšímu dolihování, a tak začala vznikat dolihovaná vína s  nejrůznějším obsahem zbytkového cukru. Nejznámější dolihovaná vína jsou: Portské Historie jeho výroby v regionu Douro na severu Portugalska sahá do 16. st. K  jeho rozkvětu došlo díky anglickým obchodníkům, kteří byli překvapeni mimořádným charakterem zdejších vín a rozšířili je do svých zemí. Hrozny, ze kterých se portské vyrábí, se pěstují v údolí řeky Douro a jejích přítoků. Ta protéká severem Portugalska a ústí ve městě Porto do Atlantického oceánu. Viniční tratě mají rozlohu více než 250 000 ha (v současnosti se produkuje na 15 % rozlohy). Region, kde se portské vyrábí, je nejstarší vymezenou oblastí kontrolovaného původu (DOC) na světě (Região Demarcada do Douro). Sherry Sherry je nejznámější španělské fortifikované víno. Bylo velmi ceněno již za doby Caesara. Jedná se převážně o suchá nebo polosuchá, výjimečně sladká vína. Barva vína je obvykle jantarově žlutá (proto se často řadí mezi tzv. žlutá vína), někdy ovšem přechází až do barvy koňaku. Vel-

ký význam pro formování mají speciální kvasinky vytvářející kožku, tzv. flor, tenkou blanku na hladině zrajícího vína. Tento fenomén dává vínům charakteristické aroma. Madeira Původní madeirská vína nebyla dolihovaná, často byla spíše obyčejná a fádní. Protože se ale na ostrov dostali také angličtí obchodníci, kteří byli obeznámeni s technologií portských vín, chtěli této techniky použít také u zdejších vín, došlo k první stabilizaci destilátem, který byl v té době získáván z melasy. Ostrov Madeira byl často výhodnou zastávkou k doplnění zásob pro plavby k Novému světu. Nakládána byla tehdy i vína. Místo toho, aby vína v podmínkách plavby přes Atlantik utrpěla tropickými vedry, jejich kvalita neobyčejně vzrostla, což bylo způsobeno právě horkým počasím na cestě lodí. Tento způsob byl později modifikován a  dnes se vína zahřívají na teploty kolem 50 °C v termovinifikátorech, tzv. estufas. Výroba dolihovaných vín v ČR S  výrobou dolihovaných vín se u  nás průmyslově začalo již za rané existence Českých vinařských závodů v první polovině dvacátého století. Vyrábělo se především víno typu madeira, ale také některá kořeněná vína. Jako výchozí surovina pro tato vína sloužila dovezená vína z jižních zemí, která byla ve své době pro tento účel nejvhodnější, hlavně z ekonomického hlediska. Přivezená vína se doslazovala řepným cukrem na 100 g.l-1 a dolihovala na 19 % obj. alkoholu. Na trhu však nebyla vína tohoto typu příliš žádána, proto byla jejich výroba omezena. Tento trend přetrvává do současnosti. Dnes tvoří likérová vína jen nepatrnou část produkce vín ČR. V posledních pěti letech se na našem trhu vedle zavedených značek kořeněných vín (jejichž produkce u nás převládá) začala objevovat některá ušlechtilá likérová vína s originálním původem, vyrobená šetrnými technologiemi. Legislativa dolihovaných vín Současný Zákon č. 321/2004 Sb. o vinohradnictví a vinařství rozděluje fortifikovaná vína na dvě kategorie, a to likérová a  aromatizovaná vína. Likérová vína vymezuje v  ustanovení § 22, definice tohoto druhu vína je však uvedena v příloze I, bodu 14 Nařízení rady (ES) č. 1493/ 1999 o  společné organizaci trhu s  vínem. Aromatizovaná vína zákon č. 321/2004 Sb. uvádí u ustanovení § 24, i když definice tohoto druhu vína je uvedena v článku 2 odst. 1 písm. a) a odst. 3 Nařízení Rady (ES) č. 1601/91 o obecných pravidlech pro definici, označování a obchodní úpravu aromatizovaných vín, aromatizovaných koktejlů z  vinařských produktů. Při výrobě dolihovaných vín je ale nutné řídit se navíc vedle výše uvedeného zákona také zákony, které upravují nakládání s lihem. Jedná se hlavně o Zákon č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních nebo Zákon č. 61/97 Sb. o lihu. Metody dolihování Mutage Jedná se o přídavek alkoholu do čerstvě vylisovaného moštu. Tím se úplně zabrání kvašení. Do skupiny takto vyrobených produktů patří fortifikovaná vína známá ve Francii jako likérová (vins de liqueurs). Jsou to například Pineau des Charentes a Ratafia.


280

Tabulka 1 uvádí medián hodnocení 18 degustátorů. Jako nejpřijatelnější pro výrobu dolihovaných vín se ukázaly odrůdy Muškát moravský, Veltlínské zelené a Frankovka. V roce 2004 byla studie zaměřena na vybrané odrůdy MM, Vz, Fr a Sv. Při výrobě byl kladen důraz na zjištění optimální doby dolihování (potenciálního zbytku cukru v hotovém víně) a míry lihovitosti hotového vína. Proto byly vzorky jednotlivých odrůd dolihovány ve třech různých stádiích kvašení a dále také na tři různé lihovitosti vína: MM1, Vz1, Fr1, Sv1 – dolihováno na začátku kvašení na cca 16 % obj. alkoholu

Perzistence

Celkový dojem

Celkem

Chuť Harmonie

Tab. 1

Vůně

Odrůd. char.

Hodnocení 56 66 72 62 52 75 65 74 69 69

Z tabulky 2 znázorňující průměry senzorických hodnocení degustátorů vyplývá, že nejlépe hodnoceny byly vzorky odrůd Frankovka a Muškát moravský.

Intenzita

Odrůda TČ Sg Vz VČR RB MM Sv Fr Nb Rv

Po úplném dokvašení a ponechání vína na kvasnicích (tj. cca za čtyři týdny) byly vzorky stočeny z kvasnic. Tato operace se opakovala následně za dva měsíce. Poté byla jednotlivá vína stočena do lahví a předložena k degustaci.

Harmonie

Každý ze vzorků moštů byl po odkalení pouhou sedimentací zakvašen čistou kulturou kvasinek Saccharomyces cerevisiae. Po 2 až 3denním kvašení byly vzorky dolihovány 96% neutrálním alkoholem na cca 16 % objemových alkoholu. Po úplném dokvašení byly vzorky stočeny z kvasnic. Tato operace se opakovala následně za dva měsíce. Poté byla jednotlivá vína stočena do lahví a předložena k degustaci.

Obrázky 1 a 2 (na vedlejší straně) ukazují analytické hodnoty vyrobených vín.

Odrůd. char.

Experiment V roce 2003 byla provedena studie vhodnosti jednotlivých odrůd pro výrobu dolihovaných vín v podmínkách jižní Moravy. Byla vyrobena dolihovaná vína z následujících révových moštů: Muškát moravský (MM), 24 °NM Tramín červený (TČ), 24 °NM. Ryzlink vlašský (RV), 23 °NM Sauvignon (Sg), 22 °NM Veltlínské červené rané (VČR), 22,5 °NM Svatovavřinecké (Sv), –19,5 °NM; mošt po 6hodinové maceraci na slupkách – k přípravě růžového vína Frankovka (Fr), 22 °NM Veltlínské zelené (Vz), 25 °NM Neuburské (Nb), 25 °NM

MM2, Vz2, Fr2, Sv2 – dolihováno v polovině kvašení na cca 16 % obj. alkoholu MM3, Vz3, Fr3, Sv3 – dolihováno při dokvášení na cca 16 % obj. alkoholu MM16, Vz16, Fr16, Sv16 – dolihováno v polovině kvašení na cca 16 % obj. alkoholu MM18, Vz18, Fr18, Sv18 – dolihováno v polovině kvašení na cca 18 % obj. alkoholu MM20, Vz20, Fr20, Sv20 – dolihováno v polovině kvašení na cca 20 % obj. alkoholu

Intenzita

Časné dolihování Alkohol se do moštu přidává až po začátku kvašení. Dodávání alkoholu často neprobíhá jednorázově, ale opakovaně pečlivě naměřeným a načasovaným menším množstvím v průběhu několika hodin nebo dokonce dní. Přesná doba dolihování v průběhu fermentace závisí na typu fortifikovaného vína, které má být vyrobeno (tedy na požadovaném zbytku cukru), a také na cukernatosti hroznů. Do portského se alkohol přidává během fermentace, když víno dosáhne 6 až 8 % obj. alkoholu, zatímco alkohol pro francouzská vins doux naturels například pro Muscat de Beaumes de Venise se dodává ve stádiu časnějším. Pozdní dolihování Dolihování probíhá přídavkem alkoholu po ukončení fermentace. Klasickým nápojem vyrobeným touto metodou je sherry, které se vyrábí vždy suché; jeho sladkost se upravuje dodatečně přídavkem přírodních sladících prostředků.

Vz1

5,58

5,25

5,42

5,92

5,25

5,75

6,08

6,00

45,25

Vz16

5,08

4,92

5,08

5,50

5,00

5,25

5,75

5,25

41,83

Vz18

5,25

4,50

5,17

5,33

5,17

5,75

5,67

5,50

42,33

Vz20

5,25

4,75

4,67

5,50

5,00

5,75

5,67

5,67

42,25

Vz3

5,67

5,75

5,50

4,25

4,25

4,00

4,33

4,42

38,17

MM1

6,67

7,00

6,58

6,17

6,25

6,17

6,17

6,92

51,92

MM16

6,25

6,17

5,75

5,67

5,92

5,92

6,17

6,17

48,00

MM18

5,17

5,25

5,00

5,92

5,67

5,50

5,83

5,67

44,00

MM20

4,83

4,17

4,50

5,83

4,92

5,25

5,83

5,25

40,58

MM3

6,92

6,92

6,83

4,92

5,17

4,17

4,50

4,83

44,25

Sv1

5,83

4,92

5,17

5,75

4,92

5,25

5,58

5,33

42,75

Sv16

5,50

5,83

5,83

5,17

5,33

4,83

5,42

5,33

43,25

Sv18

5,83

5,75

5,67

5,50

5,42

5,08

5,50

5,00

43,75

Sv20

5,75

6,00

5,75

5,42

5,00

4,50

5,00

4,83

42,25

Sv3

5,92

6,00

6,00

5,08

4,83

4,00

4,83

4,58

41,25

Fr1

5,83

4,75

5,50

5,75

4,92

6,17

6,08

5,92

44,92

Fr16

6,00

6,42

6,50

6,17

5,50

6,00

5,75

6,25

48,58

Fr18

6,25

6,08

5,83

5,83

5,42

6,00

5,83

5,83

47,08

Fr20

6,17

6,33

6,33

6,33

5,75

6,33

5,92

6,42

49,58

Fr3

6,33

6,75

5,92

5,33

5,58

4,58

5,17

5,50

45,17

Ozn.

Tab. 2 Zajímavý trend je patrný z obrázku 3, který znázorňuje hodnoty celkového dojmu vína v porovnání se způsobem dolihování, respektive dobou dolihování. Ve většině případů (kromě vzorků odrůdy Frankovka) byl nejlépe hodnocen první vzorek, tedy nejčasněji dolihovaný, a nejhůře vzorek dolihovaný nejpozději, což je důsledkem toho, že nejpozději dolihovaný vzorek je nejsušší. Nízký obsah cukru u dolihovaných vín hodnotili degustátoři jako negativní. T1 znamená nejranější dolihování, T2 dolihování asi v polovině kvašení a T3 dolihování v pozdní fázi kvašení.


Vinařský obzor (6/2006)

Obr. 1

281

Obr. 2 světě se odrůda Muškát ukázala vhodnou pro výrobu sladkých vín. Z hlediska nízkého obsahu kyselin je ale vhodné ji kupážovat s odrůdami, které výslednému vínu kyseliny dodají. K tomuto účelu je možné použít například Veltlínské zelené, které se podle výše uvedeného senzorického hodnocení také zdá být vhodnou odrůdou pro výrobu likérových vín. Bylo prokázáno, že obecně přijatelnější byla vína dolihovaná v ranném stádiu kvašení, tedy vína s  vyšším obsahem zbytkového cukru. Tato si také zachovávají svůj primární odrůdový charakter více, než vína dolihovaná později. Jako méně přijatelná se jevila vína dolihovaná na 18 % a 20 % obj. alk. Je to proto, že se posuzovala mladá. Nutno tedy konstatovat, že dolihování na vyšší hladinu alkoholu je vhodnější spíše pro vína určená na delší zrání, tedy vína, která se budou hodnotit později jako starší. Mladá se mohou pít vína muškátová, dolihovaná maximálně na 16 % obj. alk., jejichž primární odrůdové aroma není zatím degradováno skladovacími podmínkami.

Obr. 3 Závěr Likérová vína mají široké uplatnění v gastronomii, ať už se jedná o sušší typy, které, pokud jsou vychlazené, dobře slouží jako aperitiv nebo o typy s vyšším obsahem zbytkového cukru, které se používají spíše na závěr stolování jako digestiv. Výsledky výše uvedené studie potvrdily dřívější praktické zkušenosti a mohou nastínit některá doporučení pro výrobce. Stejně jako jinde na

Použitá literatura Švejcar, V., Voldřich, R.: Vinařství – technologie speciálních vín, VŠZ, Brno, 1991 Stávek, J.: Portské a ostatní fortifikovaná vína, Radix, Praha, 2005 Stávek, J.: Portské a portugalské Moscately, Vinařský obzor, 2004, str. 369 Stávek, J.: Putování za fortifikovanými víny Pyrenejského poloostrova, Vinařský obzor, 2003, str. 227 Gryc, P.: Z redakční pošty, Vinařský obzor 98, 2005, str. 112

POZOR – změna sídla redakce vchod zde

Vážení čtenáři, Svaz vinařů České republiky a redakce Vinařského obzoru změnily své sídlo. Nová adresa je ul. Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice. Přesunuli jsme se jen o několik desítek metrů směrem na Moravský Žižkov, do budovy firmy Jižní Morava, a. s. Naše nové prostory se nacházejí v prvním patře budovy. Telefony, P.O.Box a e-mailové a webové adresy zůstávají nezměněny. Vaše redakce


282


Vinařský obzor (6/2006)

283

Vplyv kapacity spotreby kyslíka počas zrenia vína na kvasniciach (Interakcia medzi vínnymi kvasnicami a polyfenolmi) Erich Minárik

Väčšina doterajších štúdií sa zameriavala na autolýzu kvasiniek charakterizovanej na uvoľňovanie polysacharidov bunkových stien, na dusíkové zlúčeniny, nukleové a mastné kyseliny (Ferrari, Feuillat, 1992, Leroy et al. 1990, Pueyo et al. 2000). Uvažovalo sa aj, že kvasnice počas autolýzy sú schopné interakcie s prchavými tiolmi, pričom sa tvoria disulfidové väzby s manoproteínmi bunkových stien (Lavigne, Dubourdieu 1996). Zrenie na kvasniciach vedie k dobre vyváženým a hladkým vínam a všeobecne k modifikácii intenzity arómy vína (Lubbers et al. 1994). Novšie sa praktizuje periodické premiešanie kvasníc počas zrenie vína, prípadne opakované pridávanie malých množstiev kyslíka do vína spojené s homogenizáciou vína s kvasnicami na tradičnej empirickej báze. Spotreba kyslíka kvasnicami siaha od 1–4 µ mol 02/h/10-10 buniek, čo môže nahradiť straty kyslíka pri homogenizácii vína. Kyslík spotrebovaný bunkami Saccharomyces cerevisiae môže viesť k jemnej oxidácii lipidov kvasiniek účinkom voľných radikálov peroxidov lipidov bunkových membrán, lokalizovaných na úrovni plazmatickej

membrány, čo možno stanoviť počas využívania kyslíka vínnymi kvasnicami. Interakcia kvasníc s polyfenolmi vína Polyfenoly vykazujú interakcie hlavne v koloidnom stave s proteínmi. Z prirodzene sa vyskytujúcich polyfenolov sa tanin zráža a  vytvára komplexy s  veľkým počtom makromolekúl vrátane polysacharidov a proteínov vodíkovými akceptormi. Vínne kvasnice môžu meniť farbu vín vytvárajúc slabé reverzibilné interakcie medzi antokyánínmi a bunkovými stenami kvasiniek. Treba spomenúť, že všetky predchádzajúce štúdie o zrenie vína na kvasniciach sa vždy uskutočňovali bez toho, že by brali do úvahy silný potenciál interakcie vínnych kvasníc s kyslíkom ani reaktivitu polyfenolov voči kyslíku. Avšak kvasnice vyvolávajú silné organoleptické účinky na konečnú kvalitu vína (Minárik 2001). Salmon et al. (2000) predložili výsledky o relatívnej reaktivite vínnych kvasníc a polyfenolov počas stimulácie vyzrievania vína na vínnych kvasniciach. Aplikácia systému merania BOD poskytuje jednoduchý a  reprodukovateľný nástroj na štúdium spotreby kyslíka vínnymi kvasnicami. Pri zrení vína na kvasniciach aj polyfenoly vykazujú merateľnú spotrebu kyslíka. Táto spotreba najskôr vzrastá, ale rýchle sa dostaví

Problémy kva‰ení vín

„steady state“ (stabilita) (Salmon et al. 2000). Spotreba kyslíka polyfenolmi vína zostáva pomalá a takmer rovnaká. Zistilo sa, že len veľmi málo polyfenolov zostáva adsorbované na kvasniciach. Výsledky bádania dokázali, že vínne kvasnice pri spôsobe „sur lies“ absorbujú podstatne viac kyslíka ako polyfenoly. Táto mikrooxigenácia vína pri zrení na kvasniciach má veľmi pozitívny vplyv na budúcu kvalitu červených vín, ako dokazujú výsledky mnohých európskych enológov. Literatúra R. B. Boulton et al.: Principles and practices of winemaking. Chapman and Hall, New York, 1996, s. 382 – 426 M. Feuillat: Viti 170, 1992, s. 103–104 V. Lavigne, D. Dubourdieu: Journal International des Siences de la Vigne et du Vin 30, 1996, č. 4, s. 201–206 E. Pueyo et al.: Journal of Agriculture and Food Chemistry 48, 2000, č. 1, s. 116–122 E. Minárik: Vinič a  víno 1, 2001, č. 5, s. 104 S. Lubbers et al.: Lebensmittelwissenschaft und Technologie 27, 1994, č. 1, s. 108–114 M. J. Leroy et al.: American Journal of Enology and Viticulture 41, č. 1, s. 2128 M. Salmon et al.: Food Chemistry 71, 2000, č. 4, s. 519–528

160,-

(vã. 5% DPH) Autor: Robert Steidl • ISBN 80-903201-3-9, cca 74 stran, formát A5 Kniha se zab˘vá praktick˘mi moÏnostmi fie‰ení problémÛ pfii kva‰ení, jejich pfiíãinách, moÏnostmi pfiedcházení a pfiípadn˘m odstraÀováním následkÛ neÏádoucího kva‰ení. Díky kvalitnímu pfiekladu bude jistû nezbytnou pomÛckou ãesk˘ch a moravsk˘ch vinafiÛ. V první ãásti jsou analyzovány vinohradnické faktory (zásobení révy Ïivinami, obdûlávání pÛdy, o‰etfiování révy), vãetnû faktorÛ sklizÀov˘ch a v návaznosti na to problémy kva‰ení. Pfiedãasné zastavení kvasného procesu pfiedstavuje ztrátu na kvalitû. Odstranûní kvasné poruchy vyÏaduje zv˘‰enou pracnost a náklady. Pfiíãinou mohou b˘t rÛzné dÛvody, které nejsou vÏdy na první pohled patrné. Teprve kdyÏ se projeví, lze jejich problém cílevûdomû fie‰it. Kniha se zab˘vá praktick˘mi moÏnostmi, jak problémy s kva‰ením posuzovat a odstraÀovat, popfiípadû jak jim pfiedcházet.

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


284

Výskyt alternáriových mykotoxinů v červeném víně MVDr. Vladimír Ostrý, CSc. Státní zdravotní ústav v Praze, Centrum hygieny potravinových řetězců v Brně (e-mail: ostry@chpr.szu.cz)

Výsledky analýz červených vín na obsah AOL a AME jsou uvedeny v tabulce.

AOH (µg.l-1)

AME (µg.l-1)

Vinařská oblast

Odrůda/víno

Ontario (VQA)

Gamay Noir

1,98

0,14

Gamay

0,82

0,06

Gamay

0,83

0,064

Meritage

1,16

0,11

Cabernet

0,99

0,17

Cabernet-Baco

0,55

0,082

Baco Noir

ND

ND

Pinot Noir

1,21

0,11

Pinot Noir

1,16

0,21

Pinot Noir

5,02

0,21

Pinot Noir

1,58

0,15

Pinot Noir

0,13

0,23 ND

Britská Columbie (VQA) Québec (VA)

Cabernet-Merlot

ND

Merlot

ND

ND

Červené víno

1,11

0,01

Dolihované červené víno

ND

ND

Dolihované červené víno

0,03

0,01 0,03

Italy (DOC)

Červené víno

19,4

Italy (DOC)

Červené víno

0,46

ND

Italy (IGT)

Sangiovese

2,96

0,11

Italy (IGT)

Merlot

1,44

0,012

Chile

Cabernet Sauvignon

0,27

0,01

Merlot-Malbec

7,41

0,19

Červené víno

0,95

0,05

Argentina USA

Pozn. VQA VA DOC IGT ND

Vintners Quality Alliance Vins artisanaux Denominazione di Origine Controllata Indicazione Geografica Tipica Nebylo detekováno

Alternatiol (AOL) byl stanoven ve 13 (76 %) vzorcích kanadských červených vín v koncentraci 0,03 to 5,02 µg.l-1 a  v  7 (100 %) vzorcích

dovozových červených vín v koncentraci 0,27– 19,4 µg.l-1. Alternariol monometyléter (AME) byl stanoven v mnohem nižších koncentracích, které nepřesáhly ani u jednoho vzorku koncentraci 0,25 µg.l-1. Pouze ve 2 (9 %) vzorcích kanadských a importovaných bílých vín byly zjišteny nízké koncentrace AOL a  AME. Mez stanovitelnosti (LoQ) LC-MS/MS pro AOL a AME byla stanovena na 0,01 µg.l-1 [1]. Vzhledem k tomu, že hrozny révy vinné jsou často kontaminovány vláknitými mikroskopickými „polními“ houbami Alternaria alternata i v našich podmínkách, dal se tento záchyt dříve či později očekávat [2, 3]. Přesto výsledky pilotní studie, kterou jsme realizovali u  hroznů révy vinné ze sklizně v roce 2004 ve Znojemské vinařské podoblasti, zjištění kanadských výzkumníků o výskytu vyšších koncentrací alternáriových mykotoxinů ve víně nepotvrdily. Výskyt alternáriových mykotoxinů ve vzorcích hroznové šťávy, moštu a vína nebyl zjištěn. Všechny výsledky byly pod mezí stanovitelnosti (LoQ) použitých metod (alternariol, alternariol monometyléter, altenuen 1,5 µg.l-1 a pro kyselinu tenuazonovou 7,5 µg.l-1) [3, 4]. Velký význam při získávání nových poznatků má podobně jako v  případě stanovení alternáriových mykotoxinů ve víně rozvoj moderních analytických metod např. LC-MS/MS s  výrazným zvýšením citlivosti, které posouvají možnosti ve stanovení chemických analytů (např. snížení meze stanovitelnosti metody /LoQ/). Charakteristika alternáriových mykotoxinů Alternáriové mykotoxiny jsou produkovány vláknitými mikroskopickými houbami rodu Alternaria v  relativně širokém spektru, obvykle v  předsklizňovém období. Nejčastěji dochází k výskytu alternariolu, alternariol monometyléteru a  kyseliny tenuazonové, zatímco altenuen, izoaltenuen a altertoxiny I-III se vyskytují méně často. Nejznámější producent Alternaria alternata patří k  běžným saprobním vláknitým mikroskopickým houbám, které kontaminují různé

kulturní plodiny. Na kulturních plodinách se rozvíjí po vzdušném přenosu spór mikroskopických hub, když je vlhkost vyšší než 70 %. Tvorba alternariolu a altertoxinů je ovlivněna aktivitou vody (aw). Optimální pro tvorbu těchto toxinů je aw vyšší než 0,98 a teplota 25 oC [5]. Toxikologické hodnocení Alternáriové mykotoxiny jsou významnými fytotoxiny. Kyselina tenuazonová patří mezi jeden z nejdůležitějších alternáriových mykotoxinů. Z hlediska akutní toxicity je nejvíce toxická. Inhibuje syntézu proteinů, může způsobit kardiovaskulární kolaps, vyvolává slinění, zčervenání kůže, křeče, zvracení, zrychlení srdečního rytmu, masivní gastrointestinální hemoragie (krvácení v trávicím traktu) a smrt. Vedle toho vykazuje antivirovou, antibakteriální, protiplísňovou, fytotoxickou a  protinádorovou aktivitu. Vzhledem k  tomu, že další zástupci, altertoxiny, také vykazují vysokou akutní toxicitu, může být jejich význam v potravinách srovnatelný s  kyselinou tenuazonovou. Altertoxiny jsou produkovány vláknitými mikroskopickými houbami Alternaria alternata v  nízkých koncentracích, a  proto představují pro konzumenty menší riziko. Altertoxiny mají mutagenní účinky a jsou cytotoxické. Ve srovnání s altertoxiny je alternariol monometyléter pouze slabě mutagenní, ale možnost synergických toxických účinků s dalšími alternáriovými mykotoxiny je vysoká. Vykazuje nízkou akutní toxicitu. Alternariol monometyléter vykazuje dále nekrotizující účinky, fetotoxické (poškození plodu), teratogenní a pravděpodobně i karcinogenní. Alternariol vykazuje cytotoxické, fetotoxické a teratogenní účinky. Jeho akutní toxicita je nízká. Opět zde existuje možnost synergického působení s alternariol monometyléterem [5]. Výskyt v dalších potravinách Poměrně vysoké koncentrace alternariolu, alternariol monometyléteru a kyseliny tenuazonové se vyskytly v jablkách (v jablečném moštu) a  rajčatech (rajčatových protlacích a  pastách). Alternáriové mykotoxiny byly dále nalezeny v mandarinkách, melounech, olivách, malinách, brusinkách (v  brusinkovém moš-


Vinařský obzor (6/2006)

tu), pekanových ořechách, pepři, pšenici, ječmeni, ovsu, žitu, čiroku, slunečnicových semenech, řepce a čočce [1, 6–10]. Analytické metody Alternáriové mykotoxiny byly v  různých studiích stanoveny s  využitím chromatografických metod (TLC, HPTLC, HPLC, HPLC/DAD, HPLC/MS, LC-MS/MS, GC a  GC/MS) [1, 4, 11–14]. Závěr: Do jaké míry je zjištění o výskytu alternáriových mykotoxinů ve víně závažné, může odpovědět pouze další relevantní výzkum a na základě získaných výsledků následné hodnocení zdravotního rizika. Literatura (1) Scott, P.M., Lawrence, G.A., Lau, B. P.-Y.: Analysis of wines, grape juices and cranberry juices for Alternaria toxins, In: 3th Conference of the World Mycotoxin Forum, 10–11 November 2005, Noordwijk, the Netherlands. (2) Serra, R., Braga, A., Venâncio, A.: Mycotoxin-producing and other fungi isolated from grapes for wine production, with particular emphasis on ochratoxin A. Res Micobiol 156, 2005, s. 515–521. (3) OstrÝ, V., Škarková, J., Kubátová, A., Procházková, I., Ruprich, J., Vajčner, P., Matula, K.: Vinařský obzor, 98, 7– 8, 2005, s. 389–391.

(4) Ostry V, Skarkova J, Ruprich J, Prochazkova I, Kubatova A: The Czech contribution to project WINE-OCHRA-RISK. In: 27th Mycotoxin Workshop, Dortmund, Society for Mycotoxin research, 2005, s. 11. (5) Malíř, F., Ostrý, V. (Eds.): Vláknité mikromycety (plísně), mykotoxiny a zdraví člověka. NCONZO, Brno, 2003. (6) Tournas, V H, Stack M E : J Food Protect, 64, 2001, s. 528–532. (7) Scott, P. M.: J AOAC International 84, 2001, s.1809–1817. (8) Scott PM, Kanhere SR (2001) Stability of Alternaria toxins in fruit juices and wine. Mycotoxin Research 17: 9–14. (9) Ostry, V., Skarkova, J., Ruprich J.: Occurrence of Alternaria mycotoxins and Alternaria spp. in lentils and human health. In: 26th Mycotoxin Workshop, Herrsching, Society for Mycotoxin research, 2004, s. 87. (10) Ostry, V., Skarkova, J., Nedelnik, J., Ruprich, J., Moravcova, H.: Mycotoxin Res., 21, 2005, s. 23–25. (11) Scott, P.M., Weber, D., Kanhere, S.R.: J Chromatogr A., 765, 1997, s. 255–263. (12) Scott, P.M.: J AOAC Int., 84, 2001, s. 1809–1817. (13) Lau, B.P., Scott, P.M., Lewis, D.A., Kanhere, S.R., Cleroux, C., Roscoe, V.A.: J. Chromatogr A, 998, 2003, s. 119–131. (14) Solfrizzo, M., De Girolamo, A., Vitti, C., Visconti, A., van den Bulk, R.: J AOAC, 87, 2004, s. 101–106.

285

Obr. 1 Dyctiospóry Alternaria alternata

Obr. 2 Růst Alternaria alternata na bobulích z hroznů révy vinné Autor článku dal redakci k  dispozici v elektronické podobě sborník přednášek ze zmíněné konference „Ochratoxin A – v hroznech a ve víně – prevence a kontrola“, která proběhla v říjnu 2005 v italské Marsale. Sborník je ve formátu pdf a velikost tohoto souboru je 1,1 MB. Je v angličtině. Kdo ze čtenářů má o něj zájem, nechť napíše na e-mail

Víno, sýry a ryby – Prachatice 2006

Hlavním cílem těchto gastronomických akcí je podpora a propagace českých a  moravských vín a  kvalitních potravin, sýrů, ryb a  rybích produktů. Cílem je také šíření kultury pití vína ve spojení se šířením kultury konzumace sýrů a ryb. Přehlídky pořádáme ve spolupráci s  Městem Prachatice, Ministerstvem zemědělství ČR,

Agrární komorou ČR, Vinařským fondem ČR, Státním zemědělským intervenčním fondem, Českomoravským svazem mlékárenským, Rybářským sdružením ČR, Potravinářskou komorou ČR a hlavně s výrobci sýrů, producentů ryb a  rybích výrobků a  vinařů. Záštitu nám udělil hejtman Jihočeského kraje RNDr.  Jan Zahradník. Místem konání je historické centrum renesančního města Prachatice – Radniční sál, radniční sklepy, arkády a další zajímavé historické prostory včetně náměstí. Obě gastronomické přehlídky budou mít dvě části, a to program pro odborníky a hosty a program pro veřejnost. Ještě před slavnostním zahájením se budou konat přednášky k  problematice vinařství a  vinohradnictví ve vztahu k  EU, které přednesou Ing.  Lenka Bublíková a Ing. Antonín Králíček, oba z Mze ČR – oddělení pro víno.

Akce budou mít bohaté doprovodné programy, např. ukázku servisu sýrů raclette a fondue, přednášku s  besedou – „Gastronomie na Pražském hradě aneb „Obsluhoval jsem …“, besedu povede Dr.  Václav Šmíd, odborný konzultant při natáčení nového filmu podle knihy Bohumila Hrabala „Obsluhoval jsem anglického krále“, v režii Jiřího Menzela, společně s výstavou vzácných jídelních lístků. Součástí programu bude také aukce archivních vín, jejíž výtěžek bude věnován na činnost hospice v Prachaticích. Druhou přehlídku bude doprovázet beseda s panem Milošem Štěpničkou, ukázka filetování, přípravy a  úpravy ryb a  autogramiáda jeho kuchařských knih. „Pozvání k prezidentskému stolu“ seznámí účastníky formou besedy vedené Dr. Šmídem ukázky servírování a výstavy jídelních lístků s vybraným stolováním deseti na-


286

šich prezidentů. Na náměstí před radnicí bude připraveno posezení s tepelnou úpravou ryb – grilování, smažení – doprovázené hudbou. Chceme poděkovat všem účastníkům, vinařům, sýrařům a rybářům za spolupráci a podporu našich akcí. Děkujeme Vinařskému fondu ČR za významnou podporu a také Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu, jejichž hlavním cílem je podpora a propagace kvalitních tuzemských potravin a  vín. Naším hlavním mediálním partnerem po celou dobu pořádání přehlídek je odborný časopis Vinařský obzor, kterému patří také velké poděkování. Michal Kočan, Prachatice Více informací na: www.syryavino.cz

3. národní přehlídka sýrů a vín – Prachatice 9.–10. června 2006 Program: 9. června 2006 10.00–14.00 hod. – pro odbornou veřejnost a hosty 16.00–22.00 hod. – pro veřejnost 10. června 2006 10.00–22.00 hod. – pro veřejnost 1. gastronomická přehlídka ryby a víno – Prachatice 22.–23. září 2006 22. září 2006 10.00–14.00 hod. – pro odbornou veřejnost a hosty 16.00–22.00 hod. – pro veřejnost 23. září 2006 10.00–22.00 hod. – pro veřejnost

Veletrh PROWEIN v Düsseldorfu Sekty jsou dle novinářů z odborných časopisů považovány za krále vín. V této oblasti je kladen velký důraz na tradici. Dle počtu vystavovatelů této skupině vévodí Francie. Nejednalo se na veletrhu ale pouze o  nabídku šumivých vín ze šampaňské oblasti, ale i z jiných teritorií. Vína jsou značena Charmat – tedy vína vyrobena metodou kvašeno v lahvích. Velké zastoupení šumivých vín bylo také z  Německa, kde bylo možné ochutnat tato vína ve velmi širokém cenovém rozpětí. Ve velkém zastoupení byli i výrobci ze Španělska či Itálie. Oblast tichých vín bylo možno rozdělit dle teritorií. Domácí Německo mělo tradičně největší zastoupení. Výrobci byli dle oblastí umístněni ve čtyřech halách. Největší zahraniční zastoupení – soudíc dle výstavní plochy – měla Itálie. Byl zde poznat zřetelný nástup portugalských suchých bílých i červených vín.

Vinařské země, které jsou označovány za „nové“, se sdružují se snahou založit společnou obchodní strategii v Evropě. Tlaky z těchto zemí narůstají a  můžeme již pociťovat na našem trhu. Na veletrhu byly tyto země zastoupeny jednak národními stánky, ale hlavně pak dovozci, takže zde vlastně měly zdvojenou účast. V  těchto zemích jsou vinice většinou v aridních podmínkách v zeměpisných šířkách blíže k rovníku než vinařské oblasti střední Evropy. Jsou zde nižší srážky a  tedy nižší náklady na ochranu, a  v  důsledku toho jiná hodnota vína. Ve většině těchto zemí je levná pracovní síla a  často nevyřešená dopravní infrastruktura, takže stát se podílí na dopravě. Plochy vinic v  těchto zemích jsou kolem 1,5 mil. hektarů. Spotřeba vína je zde nízká (a nebo obyvatelstvo nemá potřebnou kupní sílu – pozn. red.), takže většina vín z těchto zemí je určena na export.

Nebylo možno přehlédnout účast a narůstající nabídku vín ze sice tradičních vinařských zemí, ale doposud bez výrazných obchodních úspěchů. V  těchto zemích začíná hrát velkou roli vliv zahraničního kapitálu. Např. v Rumunsku či Moldávii dochází k velké restrukturalizaci vinic, narůstání ploch a budování nových moderních technologií. Samostatně je nutno zmínit Turecko. Tato země se v minulosti zaměřila na výrobu rozinek, výroba vína byla spíše okrajovou záležitostí. V současné době však bylo započato s velkou výsadbou moštových odrůd v okolí Ankary. V příštích 5 letech by mělo být vysázeno v této oblasti dalších 30 000 ha. V samotném Turecku spotřeba vína není velká, ale v Německu žije kolem 8 mil. občanů původně turecké národnosti, kteří si jistě rádi připomenou douškem vína svoji vlast. Česká republika měla svůj stánek zastoupený Národním vinařským centrem a dále pak podniky Bohemia sekt, Lobkowické vinařství Mělník, Patria Kobylí a VINIUM Velké Pavlovice. Stánek byl esteticky zvládnutý, s velmi atraktivními prvky, vína byla návštěvníky hodnocena velmi pozitivně. Součástí tohoto vinařského veletrhu byla výstava lihovin a destilátů. Zde byl patrný odklon od aromatizovaných lihovin, zejména vodek. Čisté vodky jsou stále na výsluní, což nemohl žádný návštěvník přehlédnout, ať už kvůli ambaláži nebo jiným marketinkovým podporám. Většina velkých výrobců představila novou módní vlnu, kterou jsou nízkoalkoholické nápoje – cca 20 % – s drceným či mixovaným ovocem. A co zdůraznit závěrem této zprávy? Z veletrhu je patrné, že ve světovém obchodu vínem se vytvořilo silné konkurenční prostředí, bohužel bez pravidel a  hranic. Pochopitelně výrobci se tomuto přizpůsobují, ale v konečné fázi na to doplatí spotřebitel. Pavel Mayer, Mikulov Foto Martin Půček


Vinařský obzor (6/2006)

Zprávy Nominační výstava vín Slovácké podoblasti se uskuteční v Kyjově dne 17. června 2006. Začátek bude ve 14 hodin v Městském kulturním středisku v Kyjově. Pořadatelé zvou k ochutnání nejlepších vín od Blatnice až po Břeclav, která se uchází o nominaci do Salonu vín pro rok 2007. K poslechu hraje Horňácká cimbálová muzika Martina Hrbáče. Možnost rezervace míst na tel.: 602 937 871 nebo pa.navratil@mukyjov.cz (vo) Putování za vínem – 3. den otevřených sklepů v Hruškách ZO ČZS a hrušečtí vinaři v sobotu 1. 7. 2006 od 10 hod. pořádají den otevřených sklepů. Organizátoři akce již potřetí společně s místními vinaři umožní návštěvníkům ochutnat kvalitní vína přímo ve svých sklepech ve sklepním areálu u hřiště. Nově připravují i otevření sklepů v další části obce. Po celou dobu bude zajištěno občerstvení na myslivně. Akce se uskuteční bez ohledu na počasí. Bližší informace podá: Ing. Richard Tichý, mobil 603 932 443, richard.tichy@bonuseventus.cz , http://putovani.aktualne.cz Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – červen 12. června 1926 zemřel ve věku 74 let ředitel v.v. Vinařsko-ovocnické školy na Mělníku Karel Fořt, který měl velký vliv na rozvoj školy. Jeho

287

zásluhou dosáhla takového věhlasu, že byla vyhledávána i příslušníky jiných slovanských národů. V letech 1876 až 1885 byl zaměstnán na chemicko-fyziologické stanici v Klosterneuburgu a pak byl jmenován ředitelem školy na Mělníku. Napsal publikace Plasmopara viticola, Vinařství v království českém, Phyloxera vastatrix. Byl spoluredaktorem odborného časopisu Český vinař. 20, Vinařský obzor 1926, č. 11, str. 84. Začátkem června odešel Ing.  Jan Vobr, vinařský inspektor a  správce zemských vinic v Mutěnicích do Velkých Žernosek, kde byl pověřen správou viničních objektů ministerstva zemědělství. Jeho funkci v  Mutěnicích převzal inspektor Josef Sedláček. 39, Vinařský obzor, 1945–6, č. 11, str. 127 15. června 1956 se dožil 80 let František Markus, ředitel pomologického ústavu a školy v Brně-Bohunicích do r. 1936, kdy odešel do výslužby. Po studiích na Vyšší zahradnické škole v Lednici byl až do r. 1913 profesorem na mělnické škole, kdy přešel do Brna. 49, Vinařství, 1956, č. 8, str. 129. 1. června 1816 byl ustaven Pomologický a enologický spolek Moravskoslezské hospodářské společnosti. U  jeho kolébky stáli ředitel Hugo Salm, Kristián André, Jan Sedláček, Josef Zeman a další. Předsedou byl jmenován Ignác Bedřich Friedrichsthal z Uhřic. 4, Vinohrad, 1966, č. 10, záložka obálky. 17. června 1996 zemřel ve věku 72 let Mikuláš Šída, dlouholetý pracovník na technickém oddělení ředitelství Moravských vinařských závodů v Mikulově. 89, Vinařský obzor, 1996, č. 9–10, str. 97.

Valtické vinné trhy 2006 Letos se zúčastnilo na Valtických vinných trzích 105 našich vinařů, 14 vinařů z Rakouska a 7 vinařských firem ze Slovenska. Hodnocení vín proběhlo začátkem dubna a odborná komise vybrala ze 770 vzorků championa a medailová vína (hlavní výsledky v  níže uvedené tabulce, podrobnější výsledky včetně fotogalerie najdete na internetu na www.vvtvaltice.cz)

např. Ladislav Musil z Dolních Kounic dodal do soutěže jen 3 vína (a jen červená) a získal 1 zlatou a 1 diplom. Ještě lépe dopadla První znojemská vinařská, a. s.: za 2 vína získala 1 zlatou a 1 diplom. Ovšem také menší vinaři mají své velké úspěchy, tak asi nejlépe dopadl mladý vinař Zdeněk Janoušek z Rakvic – za 2 dodané vzorky obdržel 1 zlatou a 1 diplom, obdobně Martin Šebesta z Březí za 2 vína 1 stříbrnou a 1 diplom, také Jaroslav Beneš z Hrušek za 2 vína 1 bronzová a 1 diplom, dále Ing. František Mádl za 2 vzorky obdržel 1 stříbrnou. „Relativně nejChampion VVT 2006

Ing. Mgr.  Marek Štastný z  Vinných sklepů Valtice přebírá ocenění od Ing.  Antonína Šťastného z Valtických vinných trhů. Foto VAŠ Zájem o účast vínem v soutěži roste, což potvrzuje i fakt, že např. firma Vinné sklepy Valtice dodala kolekci 30 vín a několik dalších daleko překročilo desítku. Jak uvedl Jan Otáhal, tiskový mluvčí pořadatele, ne vždy je důležitý počet vín, ale výběr těch opravdu nejlepších. To se potvrdilo právě u  středně velkých vinařů –

Pohár ministra zemědělství – kolekce vín Pohár hejtmana JK – nejvýše hodnocené víno JK Pohár společnosti VVT – nejvýše hodnocené bílé víno Pohár ČMSVP – nejvýše hodnocené víno člena svazu Pohár starosty Valtic Pohár AK – nejvýše hodnocené známkové víno Pohár starosty Břeclavi – nejvýše hodnocené šumivé Pohár rektora MZLU – nevýše hodnocené víno 2005 Pohár SVŠ – nejvýše hodnocená ambaláž

lépe ze všech zabodovala Helena Glosová, když za 1 vystavené víno dostala 1 stříbrnou medaili,“ doplnil pro Vinařský obzor Jan Otáhal. V letošním ročníku bylo možno ochutnat jen 600 nejvýše ohodnocených vín, jak rozhodli organizátoři VVT, a to především z důvodů technických – málo ohodnocená vína v  minulých ročnících téměř nikdo nepožadoval, a tak bylo od vinařů zakoupeno více vín vyhodnocených. Celkem navštívilo XXXIX. Valtické vinné trhy téměř 5 tisíc vinařů a milovníků vína. (vo)

Weingut Neustifter

Poysdorf

Zweigelt & Cabernet Sauvignon

2003

Vinné Vinné sklepy Valtice, a.s. Valtice Ravis vinné sklepy Rakvice, s.r.o.

Rakvice

Chardonnay

2005

Krist Tomáš

Milotice

Tramín červený

2004

Vinné sklepy Valtice, a.s.

Valtice

Frankovka

2003

Vinařství Zaječí, s.r.o.

Zaječí

Ryzlink rýnský

2005

Moravíno, s.r.o.

Valtice

Grand cuvée bílé

2005

Bohemia Sekt, Českomoravská Starý vinařská a.s. Plzenec

Bohemia Sekt Prestige demi sec 2004

Vinselekt Michlovský, a.s.

Rakvice

Rulandské šedé 2005

Templářské sklepy Čejkovice

Čejkovice


288

Pavel Pavloušek: Pěstování révy vinné v zahradách

Na více než 150 stranách na kvalitním křídovém papíře a v  tvrdých deskách autor čtenáře postupně seznamuje s mnoha úskalími praktického vinohradnictví. Samozřejmostí je teoretický úvod, kde vysvětluje základní pojmy. Morfologická stavba a fyziologie révového keře jsou kapitoly, kde se poučí nejenom vinohradnický laik, ale i  leckterý vinohradník – znalost a orinetace v pojmech jako je transpirace – vypařování, fotosyntéza nebo respirace – dýchání je v moderním vinohradnictví důležitá.

Přes fenologická stadia a kvalitativní znaky hroznů se čtenář dostává k zásadám výběru stanoviště, k podnožím, volbě odrůd. Následují informace o sazenicích, samotné výsadbě, autor čtenáře seznámí s  péčí o  novou výsadbu, pěstitelským tvarem a  opěrnou konstrukcí. Logicky následuje stať o řezu, zelených pracích, ošetřování půdy, výživě a hnojení a o možnostech závlahy. Knihu provází množství názorných vyobrazení, kreseb, ale také spousta barevných fotografií. Často platí, že množství automaticky nedělá kvalitu, a to platí i v tomto případě. Autor je bezpochyby dobrý kantor vinohradnictví, kvalita použitých fotografií však značně pokulhává. Mnohdy ve stínu, jindy jsou zase ústřední mo-

tivy snímku přesvětlené. Několik míst vyvolává dokonce dojem, že grafik si zjednodušil práci a „prázdné“ místo zaplnil fotografií, která si publikaci ani nezasloužila. Na tomto však účel knihy nestojí, svoje kvality a potřebnost má zejména v textové části a své čtenáře si snadno najde. Ač určena spíše zahrádkářům a široké veřejnosti v  počátcích vinohradničení, určitě by neměla chybět v  knihovně každého zvídavého a sečtělého vinohradníka. Richard Stávek Pavel Pavloušek: Pěstování révy vinné v  zahradách; Vydal Computer press 2005, 152 stran, desková vazba, 249 Kč. Kniha je k dostání v redakci VO.

Milan Magni: Sto receptů pro vinaře (a nejen pro ně) „Největší motivací pro vydání této knížky byla sama moravská vína a vinaři – zaslouží si dostat do rukou praktický manuál, podle kterého mohou připravit, třeba rovnou ve sklepě, stylové a  efektní pohoštění,“ uvádí knihu v předmluvě M. Magni. Soubor zahrnuje jak osvědčené nebo již publikované recepty, tak i nové, zejména rodinné recepty a také inspirace z exotických

krajů. Kniha je členěna na kapitoly: předkrmy a vstupní jídla – polévky a hlavní chody – sladké dezerty. O  tom, že se autor nechal při své gastronomické kreativní činnosti inspirovat Moravou, jistě svědčí recepty jako Salát André nebo Pečená kachna na dolnokounické Frankovce. Faktem ovšem je, že bude čtenář očekávat možná více receptů čerpajících z  mo-

Pěstování révy vinné v zahradách Autor: Pavel Pavloušek l 152 stran, ISBN 80-251-0840-6

ravských tradic, ovšem většina nicméně zajímavých a lákavých receptů je z ciziny nebo jiných koutů naší země. Milou brožurku můžete zakoupit v Brně ve vinotéce Maximus na ulici Lidická 28, ve Valticích v  Národním vinařském centru, v Praze ve vinotéce Veronský dům (Míšeňská 8, Malá Strana) a přímo u autora na jeho seminářích, přednáškách, degustacích a prezentacích. Více informací na www.magniart.cz (rs)

249 Kč (vč. DPH)

Pěstování révy vinné je v současnosti stále populárnější, o úspěch v této oblasti se snaží i stále více zahrádkářů. Nejčastěji jsou pěstovány stolní odrůdy s velkými atraktivními hrozny, které jsou určeny pro přímé konzumování. A právě malopěstitelům je určena tato kniha. V publikaci najdete praktický návod, jak si vybrat stanoviště pro výsadbu révy vinné, pomůže vám při výběru vhodné odrůdy, odpoví na otázky o výsadbě, zaznamená všechny záludnosti, které vás mohou potkat při jejím pěstování. Často diskutovanou problematikou je také výživa, hnojení i ochrana proti houbovým chorobám a škůdcům. Autor v této publikaci nastiňuje, jak pěstovat révu vinnou co nejmodernějším a zároveň co nejvíce praktickým způsobem. Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


Vinařský obzor (6/2006)

289

XI. Vinné trhy Čejkovice 2006 Jana Herzánová, Čejkovice

Letošní jedenáctý ročník Vinných trhů doznal několika změn. Letos se například před zahájením celé dvoudenní akce nekonal oborový den vinařů a vinohradníků pořádaný Moravínem. Jiné bylo také jeho rozmístění, než na jaké byli stálí návštěvníci zvyklí. Vinařské společnosti a  sdružení prezentovaly svá vína v  prostorách zámku. Své vlastní stánky s  vínem zde mělo šestnáct místních vinařství. To je zatím největší počet, jaký kdy v minulosti byl. „Jsme jedinou vinařskou firmou, která dodávala na Vinné trhy víno každoročně. Letos mám však opravdu radost, že se tu objevilo devět nových soukromých firem vinařů. Velice si toho vážím a obdivuji jejich snahu, že se tak odvážně postavili k  prezentaci a  prodeji svých vín.“ podotýká upřímně pan Stanislav Škrobák. Svá vína prezentovali: l v  zámecké kapli: Zemědělská a.s. Čejkovice, Templářské sklepy Čejkovice – vinařské družstvo, Vinařství Vlastimil Konečný a syn, Vinařství Bíza, Čejkovice l v salonku u zámecké kaple: Vinařství Veverka, Víno Škrobák, Vinařství Hřiba l v zámeckém sklepě: Vinařství Lukáš Hlinecký, Vinařství Konečný Josef, Vinařství Libor Veverka, Víno Hradil, Vinný sklep Pod Zámkem – Šamšula Jakub, Vinařství Zdeněk Fojtík, Víno Sýkora, Vinařství Jindřich Opluštil, Vinařství Vydařelý & Holomáč. Další změnou bylo to, že se do organizace Vinných trhů zapojilo i teprve rok staré sdružení čejkovických vinařů Čtvrtečníci. „Jedná se asi o desítku místních výrobců vín, kteří se rozhodli založit sdružení zejména proto, aby měla možnost lépe prezentovat čejkovická vína,“ říká jeden ze členů uskupení a  provozovatel čejkovického zámku pan Radek Červenka. Název Čtvrtečníci si dali proto, že pořádají degustace vín vždy ve čtvrtek. Čle-

nové se scházeli už dlouho před založením, teď však mají možnost pořádat vše na profesionální úrovni, dříve měli možností méně. V Sokolovně měli zájemci možnost ochutnat vzorky vín od drobných pěstitelů. Svými víny přispěli vinaři nejen z Čejkovic, ale i z okolních obcí. Celkem zde bylo k  dispozici 545 vzorků vín, z toho 310 bílých, 9 růžových a 226 červených vín. Vinaři přivezli do Čejkovic především odrůdová vína přívlastková a převažoval ročník 2005. Degustace těchto vín se konala 7. května 2006. Na hodnocení se podílelo 49 degustátorů v  16 komisích a  bylo provedeno 100bodovým systémem. Výběr šampionů výstavy provedla komise složená z členů subkomise a předsedů jednotlivých hodnotících komisí. V  subkomisi zasedli František Mádl z Velkých Bílovic a místní vinař Oldřich Bíza. Vítězná vína výstavy Šampioni: Tramín, výběr z  hroznů, ročník 2005 od Zdeňka Fojtíka z Čejkovic Dornfelder, ročník 2005 od Stanislava Krejčího z Moravského Žižkova Na Vinných trzích se konala i tradiční aukce vín, která bývá jakousi perličkou, a šlo do ní devatenáct vzorků vín. Poptávka o  tuto akci byla ze strany výrobců i zájemců vcelku uspokojivá. Za nejvyšší sumu se podařilo vydražit Rulandské bílé, ročník 1979 od Templářských sklepů Čejkovice (vyvolávací cena činila 800 Kč), a  to až za 2 700 Kč.

V sobotu se po celý den konal na nádvoří zámku také pestrý kulturní program. Vystoupil dětský národopisný soubor Iskérka, folklorní soubor Zavádka s cimbálovou muzikou Šmytec, dále pak zazpívaly mužské sbory z Hrubé Vrbky, Mistříka, Vrbice, Milotic, Čejkovic a ženský sbor z Lipova. Večer se nakonec mohli návštěvníci pobavit při vyhrávání dechové hudby Kateřinka. V neděli ráno byla v místním kostele zasvěceném svaté Kunhutě obětována mše svatá za vinaře a vinařky. Již od 9.00 hod. se pak opět otevřel košt vín. Tentokrát byl k  navození té správné atmosféry doprovázen cimbálovou muzikou. Odpoledne prošel obcí průvod dechových hudeb, které doprovázely mažoretky až na zámecké nádvoří. Tam jednotlivé kapely z Prostějova, Velkých Pavlovic, Hulína, Šardic, Mutěnic a  Čejkovic zahrály na XIV. Ročníku festivalu dechových hudeb „O templářskou pečeť“. Během Vinných trhů byla i možnost prohlédnout si labyrint templářských sklepů, muzeum, fotogalerii a domek T. G. Masaryka. Součástí se již tradičně stávala i bohatá nabídka tradičních řemesel a dalších doprovodných akcí. Sešlo se zde velké množství milovníků toho nejlahodnějšího nápoje, kteří mohli ochutnávat i  srovnávat. Cílem však nebyla pouze komerce a prodej, ale i podělení se o své poznatky a zkušenosti. Dále i možnost setkávat se s novými lidmi, pobavit se a ukázat jim to, co naši spoluobčané umí, v čem jsou výjimeční. Letos přišlo do Čejkovic asi 2 000 návštěvníků. „S účastí jsme velice spokojeni. V sobotu k nám zavítalo okolo 1  200 lidí, a  to spíše přespolních. Tradičně domácí si zas udělali svátek v  neděli, kdy účast návštěvníků bývá tak okolo 800,“ říká spokojeně paní Marie Ritterová, starostka Čejkovic. Také je ráda, že po oba dny vydrželo pěkné počasí, přestože podle ní to míru návštěvnosti nijak výrazně neovlivňuje, přece jen, ta atmosféra zámeckého nádvoří a okolí kolem něj má jakési to své kouzlo. Čejkovické Vinné trhy jsou tedy minulostí, ale již teď se můžeme těšit na ty příští, a to v pořadí už XII. Foto Stanislav Škrobák ml.


290

Zelèn je naše vlajková loď, říká slovinský vinař Martin Krapež

Martin Krapež Region má prastarou historii – první zmínky o něm najdeme v římských spisech, neboť se zde v  těchto končinách odehrála roku 394 po Kristu krvavá bitva. Za dob rakouského císařství byla zdejší bílá vína, označovaná v monarchii jako Oberfelder, známá až ve městech na Dunaji. Rodina Krapežových odedávna vedla zemědělský podnik a  jejich podnikání nezaniklo ani v  éře jugoslávského socialismu. Až do roku 1990 provozovali statkové hospodářství, nicméně konkurence a pokračující zemědělská transformace je přinutila věnovat se již pouze vinařství. Martin Krapež nyní se svojí rodinou obhospodařuje celkem sedm hektarů vinic, ale pro uspokojení velkého zájmu o svá vína je nucen ještě část hroznů nakoupit od místních pěstitelů, a to samozřejmě za předem stanovených podmínek. V  rodině byla tradice výroby révových sazenic a  také Martin ve školkařině pokračuje. Ač je region Vrhpolje známý především díky svým bílým vínům, Krapežovi vsadili vedle tradičních odrůd také na světové módní záležitosti, jako je Merlot, Cabernet Sauvignon a  nebo třeba italská Barbera. Z  bílých je to pak Rebula, Laški rizling, Beli pinot, Chardonnay nebo Sivi pinot. Kapitolou sama pro sebe je však bílá odrůda Zelèn. Zelèn – bratr vín Verdicchio, Verdejo a Vinho verde Jeden z prvních záznamů o této odrůdě pochází z  díla propagátora slovinského vinařství duchovního Matija Vrtovce, který už v  roce 1844 tuto odrůdu popisoval ve svém vinařském spisku Vinoreja a uváděl ji jako nejlepší z bílých odrůd. V  dnešní době je málokterá autochtonní odrůda regionu Vipava tak známá jako právě Zelèn. Jméno zřejmě dostala ne po barvě vína,

ale po světle zeleně zbarveném mladém letorostu révy. Případný zelenkavý odstín barvy mladých vín odrůdy Zelèn je spíše znamením obsahu šťavnatých a pikantních kyselin. Ve vůni připomíná citrusy a  zelená jablka, velmi charakteristická bývá též vůně jemných lučních květů. Na keři na středním vedení a při běžném sponu a  počtu asi 5 tisíc jedinců na hektar se urodí jen 10 až 15 hroznů. Výnosy tedy nebývají vysoké, za to kvalita hroznů je vysoká. Zelèn je pozdní odrůda, dozrává podobně jako Cabernet Sauvignon. Zelèn patří mezi nearomatické odrůdy.

Vinice nad obcí Vrhpolje se pnou po strmých úbočích až k vápencovým pahorkům Konzorcij Zelèn V 60. letech šlo o jednu z nejrozšířenějších odrůd a vína z ní získávala mnohá ocenění. Počátkem 70. let však začalo její pěstování upadat a v roce 1988 její celková výměra v kraji klesla na neuvěřitelných 1,7 ha. Vinohradníci dokonce zažili nedostatek množitelského materiálu a nebylo z  čeho vysazovat. Koncem devadesátých let však Zelèn zažívá renesanci, a tak 18. března 2003 je ustanoveno sdružení 16 vinařských firem „Konzorcij Zelèn“, které ve volném ekonomickém svazku pěstují odrůdu na ploše 15 ha. Mají společný marketing Zelènu a degustační komise složená ze zástupců vinařských firem dohlíží na to, aby pod etiketou se společným logem šla jen ta nejtypičtější a vysoce jakostní vína. „Naším cílem je především udržet pozice a případně je posílit na našem domácím trhu,“ prozradil Vinařskému obzoru Martin Krapež, který je jedním ze zakládajících členů konzor-

cia a dodal: „Společně realizujeme osvětu o Zelènu, zejména mezi milovníky a znalci vín, kteří se o víno zajímají už hlouběji.“ Krapež školkař Ve vipavské oblasti má tradice révového školkařství dlouhou a bohatou historii. Sahá až k  začátkům štěpování révy v  Evropě – do let 1905 a 1906. Zdejší školkaři zásobují množitelským materiálem celý region Primorsko a také exportují do Rakouska, Itálie a Francie. Martin Krapež produkuje révové sazenice pod značkou Trsnica Mladika. „Na naši produkci dohlížejí veterinární služba z Nové Gorici a rostlinolékařská kontrola z Vrtobje,“ upozornil Martin Krapež a  dodává: „Velmi pečlivě se staráme o naše révové sazenice – krácené na dvě očka, zaparafínované a v PE a kartonové ambaláži čekají v chladírnách při 3 až 4 °C na naše zákazníky.“ Trsnica Mladika produkuje z  bílých odrůd např. Rulandské bílé, Chardonnay, Kerner, Kraljevinu, Rumeni muškat, Sauvignon, Šipon a nebo Sylvánské zelené; z  modrých odrůd např. Barbera, Cabernet Sauvignon, Cabernet Franc, Gamay, Merlot, Pinot noir, Refošk či Zweigeltrebe.

Ve sklepě Martina Krapeže se vkusně kloubí tradice dubového dřeva s modernou z nerezové oceli Krapež vinař „Roční produkce naší rodinné firmy je asi 60 tisíc litrů vína ročně,“ sdělil Vinařskému obzoru vinař Krapež. „Lahvujeme více než třetinu produkce a dodáváme zejména do gastronomie, su-


Vinařský obzor (6/2006)

dové víno pak do restaurací,“ dodal. Firma obhospodařuje své vinice na exkluzivních jižních svazích nad obcí, které jsou již generacemi místních vinařů považovány za nejlepší tratě v okolí. Zajímavým fenoménem jsou silné nárazové větry jdoucí od Julských Alp. Dle Krapežových slov páchají značné škody na vinicích – rychlost větru dosahuje až 200 km/hod. a spoušť na vinicích bývá ohromná – vichřice zejména devastuje listy. Obzvlášť mimořádně takto počasí řádilo před osmi lety, kdy byla značně poškozena úroda. Větrná poloha na výše položených vinicích má však i své výhody, neboť ovlhčení listů po srážkách nebo rose je kratší, a tak i tlak houbových chorob je menší. Sklep, ve kterém se vhodně spojují tradice ve formě dřevěných sudů určených na zrání červených vín, tak moderní pojetí enologie v nerezových nádobách, je starý asi 300 let a má kamennou klenbu. Sklep zažil velkou rekonstrukci v roce 1990, kdy se rozhodl specializovat na vinařství. Nynější kapacita sklepa je 120 tis. litrů vína, využije však sotva polovinu, zbytek je určen na zrání vín a jako rezerva, např. při přetáčení. Vinařsko-turistické družstvo Vrhpolje Krapežovi spolu s osmi dalšími místními vinaři (členové: Vina Organist, Škrljevina, Monvi, Vina Krapek, Vina Nusdorfer, Kmetija Tomažič, Mežnarjeva Kmetija a Aleš Žvokelj) založili

vinařsko-turistické sdružení. Provozují společné marketinkové postupy a propagaci, například udržují tradici Dne otevřených sklepů každý rok vždy 11. listopadu. Vinař je na svá vína patřičně hrdý. A má být proč. Ochutnali jsme z láhve: Zelèn 2003, 11,6 % alk., 6 EUR/láhev – zelenavě zlatožlutá barva, květnatě zelené aroma sušeného sena, pokosené trávy. Chuť je harmonická, vybízí k pití. Jde o svěží ovocité víno s pikantními kyselinkami. Chardonnay 2000, 13 % alk., suché, barrique, 6 EUR/láhev – sytě jantarová barva upozorňuje na nakvášení na rmutu. Ve vůni je jemně vanilkové s  tóny tropického ovoce. Tatáž chuť se stopami zázvoru a exotických dřev dolaďuje plnost, délku a komplexnost dochuti tohoto vína. Víno je dobře „barikováno“, má jemnou strukturu. Chardonnay 1999, cukernatost 1169 °Oe (sklizeň 5. a  6. září), 14,5 % alk., polosuché, 8 EUR/láhev – Víno jantarové barvy má leh-

Mlýnkoodstopkovače nové generace MO–51 s možností použití bez mačkacích válců a s regulací otáček koše, s výkonem 4–5 t/hod. nebo 8–9 t/hod. u typu MO–8. Pneumatické lisy na hrozny s  volitelnými lisovacími tlaky a upravenými vnitřními odtokovými kanály, zajišťující dokonalé odlisování i při nízkém obsah náplně v bubnu, jsou dodávány v tzv. uzavřeném systému s objemy 800, 1500, 2000, 2500 litrů a v objemu 400 litrů v klasickém otevřeném systému. Vyrábí a dodává ANTICO Pohořelice tel. 602 728 466, e-mail: stroje@anticovs.cz

Malotraktor MKS – JM – 204 Výkon 20Hp, vodou chlazený diesel, pohon 4x4, uzávěrka diferenciálu, dvojitá spojka, hydraulický tříbodový závěs, vývod. hřídel 540/1000 ot., šířka 1225 mm, posilovač řízení.

Cena 199 000,– Kč bez DPH možnost leasingu, schválen k provozu na veřej. komunikacích – SPZ.

Zahradní technika Grado

Hlavní 288, 696 21 Prušánky. Tel./fax.: 518 374 375, 187, mobil: 737 936 915 e-mail: obchod@zahradnitechnikagrado.cz www.zahradnitechnikagrado.cz

291

ce kouřový tón ve vůni, která je již pokročile nazrálá. Potvrzuje to i chuť – je silná, mohutná a  komplexní. Vysoký obsah alkoholu tolik nevystupuje, je dobře zabudován. Víno má dlouhou perzistenci a  potenciál zrání nejméně ještě 3 roky. Cuvée Vino Krapež 1999, směs 85 % Merlot a  15 % CS, 14 % alk., 3 roky zrání v sudu barrique, lahvováno bez filtrace a čiření, síření pouze 20 mg/l před lahvováním, 8 EUR/láhev – barva je hutná a hlubinně tmavých odstínů. Ve vůni evokuje styl Bordeaux. Komplexní chuť jemných a  naleželých taninů je nazrálá, jemná a harmonická. Víno je mimořádné a „plnotučné“. Ochutnali jsme ze sudu: Laški rizling 2004 suché – svěží květnatá vůně, zelenkavá barva, srovnaná kyselina, šťavnatost, kulatost a harmoničnost. Sauvignon 2003, barrique, 15,5 % alk., víno bylo v  přípravě před lahvováním – víno zlatožluté vůně postrádá odrůdovost, nicméně v chuti je plné až opulentní a tučné, velmi dlouhé se stopami kořenitosti a slanosti, což ukazuje na vysokou mineralitu. Po lahvování bude ležet nejméně 6 měsíců v láhvi, teprve pak půjde na trh. Richard Stávek Fota autor


292


Vinařský obzor (6/2006)

DOKONALÉ ČIŠTĚNÍ N A P L N Ě N ÝC H

L A H V Í

ost! h c u d dno e j a a t Kvali Čistící hlava lahví Cleanett • jednoduché zařízení pro ruční mytí mokrou cestou • důkladné očištění a vysušení lahve • snadná manipulace • lahev je připravena pro aplikaci etikety

Kontakt: Zádveřická 426, 763 11 Zlín tel./fax: +420 577 901 148

SNADNÁ APLIKACE

SAMOLEPÍCÍCH ETIKET NA STROJÍCH

Model ADS/2

• aplikace přední a zadní etikety • poloautomat • výkon až 600 lahví/hod. • nerezové provedení • mobilní

a Kvalitbrou cenu! za do unimarco@unimarco.cz www.unimarco.cz

293

Výhradní dovozce pro ČR


Ochrana révy vinné Stomp 400 SC Acrobat WG Discus Kumulus WG Mythos 30 SC Polyram WG Rovral Flo Cascade 5 EC Nomolt 15 SC


Vinařský obzor (6/2006)

295

Přítluky versus Moravská Pod Přítluckou horou Přítluky se nachází mezi obcemi Rakvice a Zaječí, pod svahy vinic slavné Přítlucké hory. Ostatně zdejší vinařské tradice jsou prastaré – první zmínky o  zdejším vinařství pocházejí ze  14. století. Před třicetiletou válkou byla téměř polovina zdejší poddanské půdy osázena révou vinnou. Obecní pečetidlo, jehož používání je též zdokladováno, bylo zdobeno obrazem vinného keře a vinohradnického nože. Ale pojďme k  současnosti přítluckého vinařství – nedávno vydaná „Situační a  výhledová zpráva komodity réva vinná a víno“ (MZe ČR, duben 2006) uvádí, že na katastru obce Přítluky se nachází celkem 5 viničních tratí v celkové výměře 263,5 ha (vinice na svazích Přítlucké hory obhospodařují vinohradníci nejenom z Přítluk, ale také z nedalekých Rakvic a Zaječí). Celkem 180 pěstitelů se stará o přítlucké vinice o rozloze 180,5 hektaru. Myslivecké sdružení Přítluky pořádá každoročně v prostorách Myslivny místní výstavu vín. Jedná se ryze o lokální záležitost, organizátoři nemají ambice posbírat co nejvíce vzorků, jak se to děje mnohde jinde, ale snaží se, aby byla možnost co nejlépe porovnat vína od pěstitelů z Přítlucké hory. Proto byla téměř všechna vína až na pár výjimek z Rakvic, Zaječí, ale zejména z  Přítluk. Prostředí přítlucké Myslivny působilo příjemně domácky a  obsluha členy mysliveckého sdružení ve stejnokrojích zanechávala až obřadný dojem. Zaměřil jsem se na „Veltlíny“. Mezi vystavovanými víny dominovala mladá vína. Většina vystavovatelů byla z řad drobných vinařů, a tak bylo možné ochutnávat skutečně selská, původní vína, bez přemíry zásahů výdobytky moderní eno–technologie. Mezi téměř čtyřmi desítkami Veltlínských zelených se sice vyskytlo několik drobných vad,

vání – z vín vystupovaly dobré základní suroviny, nicméně vína působila nesladěným a neharmonickým dojmem. Celkově lze však říci, že tato komorní výstavka vín z okolí Přítlucké hory představila pěkná vína vyrovnané kvality, která se již dlouhodobě posunuje pomalu, ale jistě směrem nahoru. Prvomájová Moravská Nějak široce představovat Moravskou Novou Ves by bylo již opakováním, vždyť bezesporu každému čtenáři je tato Organizátoři koštu v Přítlukích nalévali v mysliveckých nejjižnější vinařská obec Mostejnokrojích ravy dostatečně známa. Dominantní lokalita bývalé podobale často se jednalo o lehce štiplavou „síru“, ktelasti Podluží, dnes Slovácké, zahrnuje celkem rá mohla být způsobena nárůstem teploty mla139 hektarů (z možných 460 ha viničních tradých vzorků. Naopak většina ochutnaných vín tí) vinic, o něž se ve třech viničních tratích stapříjemně překvapila. Nejednalo se sice o  žádrá 343 pěstitelů. V Moravské Nové Vsi se již po né šampiony prestižních výstav, ale bylo mezi několik let první květnový den koná tradiční nimi i  nemálo vín přívlastkových, a  zejména Den lidových řemesel. Scházejí se zde řemekvalita vín byla konstantní a  relativně vyrovslníci od kovářů a pekařů přes košíkáře a konaná. Například mladý VZ s pěknou strukturou řenáře až po cukráře a  bylinkáře. Součástí a dochutí od R. Krmíčka nebo čistý a velmi tyoslav jsou hudební vystoupení různých skupin pický pozdněsběrový VZ od J. Tomka (oba z Příi  tanečních souborů pod širým nebem a  také tluk) jsou vína, která se pila s radostí a za které přehlídka místních vín. Místní vinařský spose vinaři rozhodně nemusí stydět. A  že to Jolek shromáždil vína nejenom místní, ale posef Tomek umí, dosvědčuje i jeho VZ v kategozval i vinaře z vinařské obce Jelenec v Ponitří rii výběr z hroznů, který byl harmonický, velmi na Slovensku a také kolegy z Čech – z Mělnichutný a extraktivní. Mezi typické představiteka a Žernosek. Jak bylo již uvedeno, jednalo se le odrůdy z tohoto regionu by se ale mohla též o nesoutěžní přehlídku vín – vystavené vzorky zařadit tato vína od Milana Cabala nebo Frantedy nebyly v katalogu oproti přítluckému koštiška Hanáka (Zaječí). Okusil jsem také někotu bodově hodnoceny. Tento způsob prezentalik směsí červených – zde se ukázalo, že mnozí ce, který byl velmi hojný za první republiky vinaři mají ještě mezery ve správném kupážonebo i  v  poválečných letech a  často doplněn

Jak úspû‰nû prodávat víno Marketing vína v praxi

290,(vã. 5% DPH)

(Autor Prof. Otto Schätzel, pfieklad Prof. Vilém Kraus, INCOTERMS, 235 stran) Marketing, strategické otázky • Praktick˘ marketing • Marketingov˘ mix •Produkt • Komunikace • Cena • Prodej • Cílové skupiny na poptávkovém trhu • Cílové skupiny • Zákaznick˘ management • Orientace na zákazníka • Management reklamací • Vedení databáze zákazníkÛ • Anal˘za zákazníkÛ • Získávání nov˘ch zákazníkÛ • Strategické plánování • Metoda koncentrace na úzká místa • Návod k exportu vína • V˘stavy a veletrhy • Doplnûk – aplikace knihy na trh vína v âeské republice • NejdÛleÏitûj‰í pravidla mezinárodních obchodních podmínek ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


296

o údaj o množství vystavovaného vína, má své výhody v tom, že návštěvník není při ochutnávání ovlivňován bodovým určením degustační komise a vína si tak hodnotí zcela sám. Mezi vystavovanými víny byla vína jak drobných vinařů a samozásobitelů, tak vzorky zvučných neoveských jmen (Glosovi, Rajský, Sečkář, Salajka, Nešpor či Miklica), ale paradoxně možná v tom byl kámen úrazu minimálně u některých odrůd. Prokousávaje se veltlíny podobně jako v  Přítlukách, narazil jsem v  jednom případě na víno podsířené, které po síře doslova skučelo, a na jedno víno čerstvě a silně zasířené (ale pozdě, ten myšinový ocásek tam přece jen zůstal). Ostatní veltlíny neměly zásadní technologický nedostatek, ale ani nijak nevybočovaly z  řady. Reputaci odrůdě spravili až Maláník a Rajský svými víny z ročníku 2004. Také u dalších vzorků byl značný rozptyl v kvalitě – ved-

le špičkových vín zkušených bardů a ve většině případů členů sdružení Collegium Vinitorum zde byla vína pěkná, která tvořila páteř a většinu přehlídky, ale bohužel jsme se setkali i s víny průměrnými až podprůměrnými. Mezi Ryzlinky vlašskými bylo příjemným překvapením víno vůně i chuti čisté, pěknou strukturou a minerální plností od Pavla Zugárka. Podobně rozpačitě jako v  Přítlukách působila vína Neuburského – zdá se tedy, že krize této milé odrůdy nastupuje už i ve sklepě, nejenom ve vinici. Ale zpátky k vínům – přesto bez orientace body, milovníci vína už ví, že na některá jména se mohou vždy spolehnout, a tak uprostřed odpoledne už nebylo některá vína od Glosových či od Jana Rajského možno ochutnat z jednoho prostého důvodu – už nebyla. Stejné to bylo i u některých méně známých odrůd. Snad to nasvědčuje tomu, že vinařská veřejnost je lačná po vínech nových, po

odrůdách, které ještě neměla možnost vyzkoušet. V každém případě je nutno vyzdvihnout aktivitu vinařů v Moravské, kteří prezentací svých vín pořádají během roku několik. Možná drobná výtka vinařům z Čech – výběru vín do Moravské mohli věnovat větší péči. Jsem si jist, že ve svých sklepích mají lepší vzorky. To, že rozptyl kvality vystavovaných vín byl větší než na koště v Přítlukách, mohlo být i přítomností vzorků zkušených vinařů z Collegium vinitorum a někdy až úpornou (ale bohužel zatím marnou) snahou některých vinařů se jim vyrovnat, a to „přepřípravkováním“ a „přetechnologizováním“, což je v  případě nedůsledné práce zejména ve vinici pouze na škodu. Nutno však říci, že obě dvě přehlídky utvrdily ten fakt, že z našich vinic máme co nabídnout a že průměrná kvalita jde nezadržitelně nahoru. Richard Stávek, Foto autor

Košt ve stínu paneláků

Těžko by se dnes také hledal někdo, kdo by Brno řadil mezi místa s vinařskou tradicí a Brňany považoval za výrobce a znalce vína. Avšak pohled do historie připomíná, že réva vinná se na území Brna pěstovala už ve 13. století. Tehdejší vinice patřily většinou klášterům, ovšem vinařily také obce a pěstováním révy a výrobou vína se zabývali i soukromníci. Vinohrady byly například v Králově Poli, na Žlutém kopci, v Obřanech, Medlánkách, na Červeném kopci, v Líšni a rovněž v Židenicích. Ani tyto brněnské vinice však nebyly v polovině 19. století ušetřeny řádění révokaza. Dnes po původních pěstitelských lokalitách zbyly většinou je místní názvy, a pokud révu vinnou v Brně najdeme, pak jen v zahrádkách. Brňané si ovšem rádi zajdou do některé z  mnoha vináren nebo navštíví vinotéku.

Poslední dobou se ale zdá, že se město snaží někdejší vinařské tradice křísit. Na náměstí Svobody v centru moravské metropole je například pořádáno vinobraní, které má ale spíš komerční charakter. Zřejmě významnějším počinem jsou v tomto směru iniciativy brněnské městské části Vinohrady. Už samotný název sídliště, vystavěného na začátku 80. let minulého století, ve východní části Brna mezi Líšní a Židenicemi, připomíná bývalé zdejší vinice, rozprostírající se na prosluněných svazích. Na pojmenování Vinohrady navazují jména ulic vážící se zase ke známým jihomoravským vinařským obcím – Velkopavlovická, Bzenecká, Valtická, Mikulovská, Vlčnovská, Pálavské náměstí… Vztah k  vinařství se promítl i do znaku, vlajky a znělky vinohradské městské části. Vyvrcholením snahy o oživení vinařských tradic v  Brně je Vinohradský košt – soutěžní přehlídka vzorků vín spojená s kulturním, většinou folklórním programem. Pro letošní již XIV. ročník se organizátorům podařilo sestavit výběr 485 vzorků vín, převážně od jihomoravských výrobců. Slovenská účast byla spíše symbolická. Osmačtyřicetičlenná degustační komise (hodnotilo se penalizačním systémem podle S. A. Vedela) udělila titul Šampión XIV. koštu vín Brno-Vinohrady Ryzlinku rýnskému, pozdní sběr, 2005, z bzenecké a. s. Vinum Moravicum. Cenu kulturního, vzdělávacího a  informačního cent-

ra získal Cabernet Moravia, pozdní sběr, 2004, JUDr. Blanky Ďurinové, rovněž z Bzence. Za nejlepší kolekci vín byl cenou vinohradského starosty odměněn Stanislav Peřina z Perné. Jako nejlépe hodnocené zahraniční víno byl klasifikován Ryzlink rýnský, bobulový výběr, 2005, z Poľnohospodárského družstva Bratislava-Vajnory. Pro veřejnost byl XIV. vinohradský košt zahájen 8. května dopoledne výstřelem z  historického děla a proslovem vinohradského starosty PhDr. Jiřího Čejky, který připomněl kulturní a společenský význam akce, přiřadil ji k oslavě výročí osvobození, též ke čtvrtstoletí existence brněnských Vinohrad a rovněž k patnáctému výročí samostatné městské části Brno-Vinohrady. Přítomnost několika politiků v  čele s  prvním vicepremiérem, ministrem financí a  statutárním místopředsedou ČSSD Bohuslavem Sobotkou sice na chvilku malinko připomínala předvolební kampaň, ale do správných kolejí vrátili „koštovníky“ muzikanti, zpěváci a tanečníci z  Vlčnova, kteří udržovali patřičnou náladu až do pozdních odpoledních hodin. Dozajista nejlepším důkazem úsilí směřujícího k obnovení místní vinařské tradice je obecní vinice o více než dvou tisících hlavách révy vinné, vysazená před dvěma roky ve viniční trati V hlavách pod brněnskými Hády. A jak se nechal slyšet starosta Čejka, v  dohlednu bude možnost okoštovat i vinohradské víno. Jiří Roupec


Vinařský obzor (6/2006)

297

Dva nové Domy vína v Praze budou propagovat tuzemská vína Národní dům vína (www.narodnidumvina.cz) je stručně řečeno unikátní multifunkční zařízení. Jde o  pětipodlažní budovu u  Karlova mostu, která vpravdě slouží šíření kultury vína a  podpoře tuzemského vinařství. I  když zde víno lze koupít, nejde v  žádném případě jen o  velkou vinotéku. V  prostorách krásné historické budovy s  originálními freskami a  zdobeným trámovím se totiž nachází nejen veliká degustační expozice vín (v  současnosti 110, finálně pak 500 vín), ale také přednáškové a školicí sály a místnosti určené prezentaci vinařských firem. Je zde vinný bar s širokou nabídkou rozlévaných vín, připravuje se galerie vítězných vín z tuzemských i zahraničních soutěží a je zde snad možnost v budoucnu využít historické sklepy. V  projektu jsou obsaženy i smělé záměry poskytovat zájemcům z řad tuzemských výrobců nejen veškerou podporu prodeje, ale i poradenství a další služby za nekomerční ceny. NDV má pro konzumenty i  výrobce obrovský význam v tom, že zde bude prezentováno víno srovnávacím způsobem. Degustační expozice je složena z tuzemských a zahraničních vín hodnocených stobodovým systémem a  je tak možné kdykoli srovnat objektivně měřenou

Prezentační boxy v Národním domě vína kvalitu tuzemských a zahraničních vín v kontextu jejich ceny. Celá expozice přitom bude obměňována dvakrát ročně a bude tak odrážet nejen aktuální situaci na trhu s vínem, ale rovněž i  vývoj vín v  láhvi. Dále tu budou poskytovány odborné i popularizační semináře, srovnávací degustace a kvalifikované informace o víně,

Interiér Domu vín České republiky o jeho producentech a  zejména o  moravském vinařství. Cíl je zřejmý: prosadit v Praze tuzemská vína v  nebývalé konkurenci vín zahraničních. Nastavit nekompromisně zrcadlo našim patrioticky hájeným vínům ovšem znamená i  zjistit, že jejich sláva se v  některých případech hvězd nedotkne. To jistě vyžaduje od realizátora myšlenky, ucházejícího se zároveň o  přízeň tuzemských výrobců, odvahu a  přejme mu štěstí. I  když jsou zatím patrné drobné nedokonalosti realizace záměru, lze říci, že tento projekt v daném okamžiku nemá tuzemské srovnání. Doufám, že NDV si najde zaslouženou podporu našich výrobců vín, jimž je především určen. Dům vín České republiky (www. dumvin.cz) je umístěn v nádherných prostorách citlivě rekonstruovaného třípodlažního historického domu v  pražském Ungeltu u Staroměstského náměstí. DV ČR je ve stručnosti efektně provedený obchod s vínem. Ze současné plejády cca 400 výhradně tuzemských vín je trvale otevřených asi 50, která jsou připravena k okamžité degustaci během zakoupeného degustačního programu. Cílem projek-

tu je nabídnout především centrem Prahy proudícím turistům česká vína a poskytnout jim o nich základní informaci v regionálně členěné expozici. Pokud jde o služby nad rámec prodeje, DV ČR nabízí i možnosti řízených degustací, prostory však nejsou prozatím vybaveny ani pro jiné, např. společenské účely. Bude zajímavé pozorovat, jak se oba domy vín postupně vyprofilují a  jak obstojí pod tlakem pražského komerčního prostředí. Zatím si obě instituce příliš nekonkurují, neboť se zaměřují v zásadě na jinou klientelu a činí tak jiným způsobem, avšak jejich velikost a potenciál je takový, že se dle mého názoru postupem času částečně přiblíží. Nelze totiž dle mého názoru úspěšně prodávat víno bez reflexe jeho fenoménu v celé šíři, tj. bez doprovodné špičkové informace, ke které patří komentované degustace či prezentace výrobců určené náročným zájemcům. Stejně tak ale nelze podle mne úspěch v  Praze postavit pouze na poskytování servisu moravskému vinařství, jakkoli by byla taková podpora vzhledem k vinařským kořenům zakladatele pochopitelná. Naštěstí si však i zde pražští návštěvníci mají z čeho vybírat. Jan Horešovský, Spolek přátel vína Fota archiv redakce


298

London International Wine & Spirits Fair (LIWSF) 2006 Dějištěm byla opět výstavní hala ExCeL, otevřená v roce 2003 v  místě bývalých londýnských doků a poblíž pátého londýnského letiště London City Airoport. Veletrh LIWSF je určen pouze pro „trade only“, tzn. jen profesionálům, kteří reprezentují nejen sektory vín a  destilátů, ale také piva, cideru, cisternových vín, balicích a propagačních materiálů, spedice, logistiky, knižní trhy, média, restauratérství, hotelnictví aj. Letos se jej zúčastnilo přes 1 300 vystavovatelů z 35 různých zemí světa, z nichž „nový“ a „starý“ svět se podílely na celkové ploše 50 % – 50 %. Speciálnímu zájmu se těšily on-trade a off-trade degustace, semináře na téma snoubení různých stylů vín v gastronomii, přednášky Nicolase Jolyho (autora knihy „Víno z nebe na zem“) o biodynamickém vinohradnictví a návratu k „terro-

ir“ a prezentace skla Riedel – pro každý styl vína jinou sklenku apod. Novinkou letos byla ochutnávka pokrmů nabízených v  typické anglické hospodě–pubu nesoucí ocenění Michelinových hvězdiček s víny z oblasti Roussillon, prezentace peruánského destilátu Pisco a srovnávací degustace pořádaná Unií des Grands Crus de Cha-

blis, jež představila ročník 2004, který zároveň porovnala s ročníkem 2001, abychom viděli, jak se čas k těmto vínům zachoval. Nomacorc předvedl Top 100 vín s alternativními uzávěry, která hodnotilo pět špičkových sommelierů a pisatelů o víně, zatímco Amorim sponzoroval seminář s  diskuzí o  vadách vína. Celkem se zaregistrovalo na LIWSF, což je bezpochyby letos největším veletrhem na světě, přes 25 000 profesionálních návštěvníků. Vystavovatelé byli spokojeni, mnozí z nich však litovali, že se opět nemohou zúčastnit veletrhu v Praze z důvodů již zmíněných. Příští rok je veletrh v londýnském ExCeLu naplánován na 22.–24. května, doufejme tedy, že organizátoři pražského podujetí posunou termín o týden dříve nebo později. Text a foto: Helena a John Baker

Litoměřice – (tentokrát) zahrada vína Organizátorem výstavy bylo opět Ortopedické centrum, s. r. o., z Ústí nad Labem. Patronaci nad výstavou převzal MUDr. Přemysl Svoboda, předseda senátu Parlamentu ČR a  Ing.  Jiří Šulc, hejtman Ústeckého kraje. Letošní ročník působil uceleným dojmem již dobře etablované soutěže. Složení vystavovatelů bylo dosti zajímavé. Vedle jedinečné možnosti přechutnat téměř kompletní nabídku vín z regionu Čech, zde vystavovala řada vynikajících menších vinařů z Moravy. K ochutnání byla dokonce vína z Rakouska a Slovenska. Soutěže se zúčastnilo celkem 326 vín. Championem výstavy se stal lahodný Tramín červený 2005 výběr z bobulí ze ZD Sedlec, který i celkově získal nejvyšší ohodnocení (94,3 bodu), a  Rulandské modré 2003 pozdní sběr z akciové společnosti Víno Blatel s celkovým po-

čtem 91 bodu. Vítězem zvláštní kategorie Müller Thurgau se stalo víno Vinařské školy Valtice ročník 2004 pozdní sběr a vítězem zvláštní kategorie Rulandské modré se stalo víno od Martina Šebesty z Březí – jedná se o klaret z ročníku 2005 v kupáži s Merlotem. Celkem bylo uděleno 38 zlatých medailí.

Vinafisk˘ marketing Autor: Franz Gosch • ISBN 80-903201-5-5, cca 126 stran, formát A5

Doprovodný program se odvíjel od témat Víno a zdraví a Víno a pokrmy. Obě dvě jsou velkým lákadlem nejen pro vinařskou veřejnost. Vliv vína na zdraví je velmi diskutovanou tematikou a  spojení s  organizátory akce je nasnadě. Druhé téma je snad ještě nosnější – vždyť snoubení vín a pokrmů je zážitkem pro úplně každého. O to více mě mrzelo, že jsem semináře na obě témata, které probíhaly během pátečního odpoledne, kvůli pozdnímu sobotnímu příjezdu propásla. A tak na místo velkých eno–gastronomických zážitků mi nezbylo než spokojit se s knihou receptů a ochutnat poslední zbytky sýru, což je trochu škoda i pro ostatní, kteří se na výstavu nedostali hned od jejího začátku. Klára Kollárová Foto archiv autorky

199,(vã. 5% DPH)

Pfieklad knihy rakouského autora, která velmi pochopitelnou formou pojednává o vinafiském marketingu, jeho zákonitostech, sloÏitostech a v˘znamu s velk˘m zamûfiením na praxi. „Podle poznatku, Ïe doba od uvedení produktu na trh aÏ po jeho vymizení trvá zhruba tfii roky, by mûla tato kniha b˘t pfiedev‰ím v souvislosti s kulturou stolování velkou realizaãní pomÛckou pfii v‰ech strategick˘ch marketingov˘ch opatfieních pro Ïáky a studenty, ale hlavnû pak pro praktické vinafie. V‰echny oblasti prÛzkumu trhu, reklamy, podpory prodeje a PR jsou zobrazovány s velk˘m zamûfiením na praxi" (z pfiedmluvy autora). ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


Vinařský obzor (6/2006)

299

Vinohrady Svatého Gotharda Mgr. Bogdan Trojak, Bořetice

Je teplý zářijový podvečer a my se blížíme do Dolních Kounic od Pohořelic širokou nivou řeky Jihlavy, která zde půvabně meandruje. U Medlova a Malešovic najdeme dokonce její stará ramena tvořící zadumaná poříční jezera. Je to kraj vodnických hlavatých vrb a  ostřicových mokřin. Před námi je Pravlov, který leží v místě, kde niva přechází v poměrně hluboké, sevřené údolí. Právě zde začíná dolnokounická vinařská enkláva, krajina mění tvářnost a vyzařuje cosi výrazně jiného než ostatní vinařské regiony Moravy.

Vinice v trati Staré hory Dominantou Pravlova je bělostný kostel „podunajského“ typu s  jehlancovou zděnou špicí, tak typickou pro obce blízkého i vzdálenějšího okolí (vzpomeňme Malešovice, Pouzdřany, Dolní Věstonice, Pavlov). Vinařskou historii tohoto starého městečka připomíná nervní barokní socha sv. Urbana s otevřenou knihou a hroznem. Tento Urban je o mnoho přísnější a zakaboněnější než jeho známější vrstevník ze Židlochovic. Je zajímavé, že v sousedních Dolních Kounicích dohlíží na vinice zcela jiný světec, na Moravě méně uctívaný sv. Gothard, jindy patron zedníků. (Jeho vyobrazení ve vinařské krajině jsou vzácná, jedno takové bychom našli třeba v  blízkosti vinných búd u  Kelčan na Kyjovsku, kde ochraňuje hrozny před kroupami.) V Pravlově býval důležitý brod na cestě spojující Znojmo s Brnem, který střežil zeměpanský dvorec, a  právě zde zřejmě koncem 12. stole-

tí sídlil Vilém z Pulína, zakladatel kláštera v Dolních Kounicích, který se tehdy obrátil na opata premonstrátského kláštera v  Želivi Gotšalka. Mimochodem, výborné, svrchně kvašené pivo pojmenované po tomto významném církevním hodnostáři se vaří v želivském klášterním pivovaru. Gotšalk Vilémovi vyhověl, a  tak přišly do Dolních Kounic první premonstrátky z Louňovic pod Blaníkem. Od této chvíle se počíná rozvíjet slavná kounická Rosa Coeli, jež zásadním způsobem napomohla rozšiřování vinohradnictví a  vinařství v  okolí kláštera. Úspěšné pěstování révy vinné v  okolí Kounic umožnily především dobré klimatické podmínky – poslední výběžky Bobravské vrchoviny chrání hluboké údolí před severními větry. Jaké odrůdy se v té době v dolnokounických horách pěstovaly, se už nedozvíme. Frankovku, která zdejší vinařství později tolik proslavila, bychom tady ve středověku asi nenašli. Převažovaly zřejmě burgundské odrůdy v  tzv. matených neboli smíšených výsadbách. Pro dolnokounickou enklávu jsou dnes charakteristické modré odrůdy na neutrálních či kyselých půdách s užší, ale znatelně kořenitou chutí, zejména u  zmíněné kounické Frankovky. Skalní podklad většiny kounických vinic tvoří granitoidy (žuly) brněnského masivu. Na horninách s nízkým obsahem minerálů, jako je zmíněná žula, se vždy vyvíjí chudší, kyselejší půda. Během naší návštěvy jsme nacházeli ve vinohradech velké množství křemene, který je ostatně běžnou součástí kounických žulovitých půd. Po příjezdu do Kounic jsme se sešli s naším vinařským průvodcem Ing. Lubošem Oulehlou, spolumajitelem vinařství Trpělka-Oulehla, které dnes patří k nejzajímavějším podnikům Dolnokounicka. Pod známou značkou Rosa Coeli nabízela tato firma donedávna zejména proslulou, často sympaticky mytizovanou Frankovku. Od roku 2005 však kvůli dlouholetým vyčerpá-

vajícím soudním sporům o uvedenou ochrannou známku začali používat označení Regina Coeli, které upomíná na mariánské zasvěcení zdejšího klášterního chrámu, jehož romantické ruiny jsou ostatně nejcharakterističtějším symbolem Dolních Kounic. Jako první jsme navštívili vinice v rozlehlé trati Karlov. Traduje se, že dostala jméno podle zájezdního hostince, který stál od druhé poloviny 14. století nedaleko odtud. Hostinec byl prý pojmenován na památku Karla IV. Usedlost Karlov stojí nedaleko vinic dosud. Z  Karlova se nám naskytl nádherný pohled na dolnokounický hrad, poutní kapli sv. Antonína a  bělostnou věž pravlovského kostela. V pozadí se vypínal hřbet Pálavy a  Výhonu. Žhnoucí zářijové slunce prohřívalo nádherné hrozny Modrého portugalu, Frankovky, Sauvignonu a okouzlující „večerky“. Kamenitá půda v pásu pod keři doslova sálala teplem. Jen tak jsme si křísli dvěma křemeny – asociace s některými Lubošovými výběrovými sauvignony, chuť pánvičky žoldnéřské muškety.

Pohled přes vinice v trati Karlov na typický reliéf Dolnokounicka Z Karlova jsme zamířili do trati Na nivách. Zde je úrodnější půda. Daří se tady Frankovce, Mülleru a Andre. Frankovky z této vinice bývají podle Luboše Oulehly kořenitější. Trať na mě nezapůsobila tak silně jako Karlov, jsou zde i za-


300

nedbané či zcela opuštěné vinice, což Luboše Oulehlu, který přitaká starému přísloví, že réva sice miluje slunce, ale víc miluje stín svého vinohradníka, velmi rozesmutňuje. Z níže položených Niv jsme vystoupali na Šibeniční vrch. Jakkoli chmurně zní název této trati, vinohrady zde vysázené jsou radostné a ukázkově vedené. Zvláště zaujme krásná mladá výsadba burgundského šedého s akátovými sloupky obklopená rakytníkovými keři! (Jeho řecký název Hippophae v  překladu znamená třpytící se kůň. Staří Řekové totiž věděli, že srst zvířat pasoucích se v oblastech, kde rostla tato dřevina, získávala lesklý nádech.) Napadá nás, že právě rakytník by se mohl stát erbovním znamením vín z  této lokality, jež byla ve starších dobách považována za jednu z nejlepších! Není náhoda, že právě RŠ 04 PS odsud bylo vybráno do letošního Salonu vín ve Valticích. Na úpati Šibeniční hory uprostřed vinic by chtěl Luboš v budoucnu vybudovat menší „chateau“. Místo jako stvořené pro vinařskou turistiku. Prohlídku vinic jsme zakončili v krásně zvlněné trati Staré hory, kde roste především Sauvignon, který vedle klasické Frankovky patří v poslední době ke hvězdám kounického vinařství. (V  polské encyklopedii světových vín je Oulehlův Sauvignon srovnáván s  nejlepšími Sancerre!) Ale to už jsme vlastně v katastru Nových Bránic, kde vinařství Trpělka-Oulehla sídlí. Slunce pomalu zapadá za vrch Kobyla a my si připíjíme Lubošovým růžovým vavřincem. Nové Bránice, před rokem 1945 Německé Bránice, na pravém břehu řeky Jihlavy, byly založeny po bratrovražedné bitvě Čechů s Moravany roku 1185 vojenskými invalidy (převážně bezhlavými rytíři, smějeme se) a  měly chrá-

nit kounický hrad. Na dvoře před Lubošovým sklepem si všímáme řady „chřestových“ hrnců. Chřest byl doménou sousedních Trboušan, které dokonce mají jako jediná obec u nás chřest ve znaku. Chřest a víno, bývalo to pěkné spojení! Během ochutnávky v nadsklepí si uvědomuji, že slávu zdejšího vinařství udržují dnes vlastně jen dvě firmy – Trpělka–Oulehla a  Ing.  Ladislav Musil, jehož sklepní hospodářství najdete v kounické židovské čtvrti. Kounická vína v jejich pojetí jsou důstoj- Ochutnávka ve vinici ným a ušechtilým vyjádřením zdejšího terroiru. Dokonce naši zahraniční vinařOchutnali jsme ští přátelé vyzdvihli vyváženost, štavnatost a pi(autorem charakteristik vín je Milan Magtelnost zdejších vín, která má například v oblibě ni): nikdo menší než spisovatel Milan Kundera. SVATOVAVŘINECKÉ 04 jakostní Na mysli však vytane otázka, zda vůbec moVíno temně granátového roucha s  krásnou hou být dva kvalitní vinaři zárukou kontinuity jiskrou z hloubky. Už v buketu jsou čitelné chaslavné tradice? Nezbývá než věřit, že ano. rakteristické tóny švestkových povidel, v odrůNa závěr několik kritických slov. To, že jsou dově ovocitém aromatu (plané třešně, dřín, suKounice stále ještě vinařským městečkem, nešené borůvky) najdeme překvapivě robustní až zasvěcený návštěvník ani nepostřehne. Potenživočišné tóny! V  dochuti upoutá posílený exciál, který ztělesňuje kounická Frankovka, zůtrakt s  minerálními dozvuky. Typické moravstává pohříchu nevyužit. V  ospalých uličkách ské víno, najde si své příznivce. byste marně hledali vinárničku, kde by zdejší FRANKOVKA 03 pozdní sběr víno s péčí a zasvěceným (a zaníceným!) výklaVíno jasně rubínového šatu s  živým refledem šenkovali. xem, v  bohatě rozvinuté kytici dominuje aroKounice mají unikátní vína. Pro jejich propama drobného lesního ovoce s  dřevnatým nágaci a vinařskou turistiku však zatím zdejší raddechem. Ve výrazu typická odrůdovost (višně, nice mnoho neudělala. ostružiny, aronie) je posílena charakteristickými tóny skořice a  spáleného dřeva. Minerální dochuť a výluh tabákového listu, víno je v ústech pružné a  kovově přímé s  dlouhou perzistencí. SAUVIGNON 03 pozdní sběr Víno krásně zelenožluté barvy s  nazlátlým reflexem. Bohatě rozvinutá škála vůní v buketu s čitelným odrůdovým aromatem kvetoucího bezu a zalomené větvičky černého rybízu. Jeho plnost s  harmonickými kyselinkami v  kombinaci s extraktivními a minerálními tóny ve finále signalizují kvalitu s  velkou perspektivou zrání na láhvi. Víno typického „kounického“ charakteru nese rukopis sklepmistra. CHARDONNAY 03 pozdní sběr sur lie Elegantní víno žlutého roucha s nádhernou jiskrou na menisku. Jeho buket je široce rozvitý – okouzlí vůně čerstvě pokosené louky a zázněje tropického ovoce. Na patře je lahodné, dominuje aroma reveňové zavařeniny a lískových oříšků. Víno s  vábivě jemnou kyselinkou, harmonické, dobře strukturované s dlouhou a smetanovou dochutí. Bude ozdobou archivu náročného sběratele. Milan Magni a Luboš Oulehla v mladé vinici v trati Šibeniční Foto archiv autora


Vinařský obzor (6/2006)

301

Sicilia en primeur – tradice v moderním pojetí Milan Magni, Kuřim

Ve velkoryse režírovaném setkání se také domlouvaly výpravy do terénu – na aziendy, které se uskutečnily v následujících dnech. Těm ale ještě předcházela závěrečná konference Vendemia Sicilia 2005 v monumentálním Teatro Massimo v centru Palerma, na které s  typicky italským citem pro teatrální obřadnost vystoupili se svými příspěvky zástupci snad všech zdejších možných a nemožných vinařských spolků, svazů a také bossové regionální samosprávy. Ti, co vydrželi, i ti, co prchli na prohlídku historické části města, byli kolem poledne (harmonogram všech akcí byl vždy pouze přibližný) odměněni velkolepě režírovaným rautem v duchu těch nejlepších mediteránních tradic: antipasty, sýry, rybí a  nejrůznější mořské speciality, mezi teplými kreacemi nechyběl kus kus a  guláš (!), spousta zeleniny, přesvědčivě čerstvé citrusy a  na závěr sladké dezerty. Ty by zasloužily samostatný článek – vliv arabské a obecně orientální kuchyně byl nepřehlédnutelný. Mezi nimi hrála prim a  také největší zájem u přítomných vzbudila slavná cassata siciliana, lehký dezert z ricotty, marcipánu a karamelizovaného mátového extraktu. Opulentní oběd gradoval excelentním výkonem početného komparsu sommeliérů: doporučovali a servírovali vína, která se takřka dokonale snoubila s tou kterou lahůdkou. Skvělé, báječné, na nejvyšší gastronomické úrovni, a  takový ostatně byl každý raut, dinner, lunch, branch etc, kterých se nám dostávalo bohatě po celý čas našeho pobytu. Sicilská vína ročníku 2005 jsou en bloc, jak bylo řečeno v závěrečném referátu, typicky aromatická, bílá s  adekvátní kyselinkou, červená vysoce extraktivní a příznačně jižního charakteru (vesměs barrique). Zklamáním byla bohužel vyhlášená Marsala – zdá se, že najít dnes výrobce, který ji dodává na trh v sofistikovaněj-

Vinice v centrální Sicílii ší podobě, je skoro zázrak. Drtivá většina vzorků, které jsem měl možnost ochutnat, byla příliš sladká, hrubě neharmonická, prvoplánově oxidativní a v dochuti připáleně nahořklá. Naopak příjemným překvapením bylo nádherně elegantní passito Malvazia delle Lipari (fortifikované víno ze stejnojmenné autochtonní odrůdy, neoxidativní technologie). Jenom škoda, že azienda Fenech na Liparských ostrovech – ta jejich malvazia byla nejlepší – nebyla zařazena do nabídky zájezdů. Z těch vinařství, která jsem měl možnost navštívit, na mě udělaly asi největší dojem Abbazia Sta Anastazia, literárně proslavená Donnafugata a Masseria del feudo Grottarossa. Všechno střední podniky (produkce cca 40 000 lahví ročně), společný jim byl důraz na ekologické hospodářství s prvky módní biodynamiky. Nejvýraznějším reprezentantem tohoto trendu byla Abbazia Sta Anastazia, nacházející se v kouzelné přímořské (ale řádně divoké) krajině poblíž města Cefalu na severozápadě Sicílie, 150 km od Palerma. V pietně renovovaném objektu benediktinského opatství (zal. 1100) se nachází kompletní technologické a sklepní zázemí firmy včetně restaurace a penzionu, ve kterém návštěvníci mohou kromě originálních vín okusit také regionální kuchyni. Jak dodávají místní – vše je z vlastních zdrojů, což je pro současnou tvář sicilské agroturistiky příznačné. Největší dojem z  jejich portfolia na mě udělala vína z původních odrůd, která pod-

le ampelografické analýzy a historických rešerší pamatují zcela jistě staré Řeky, Kartagince a Římany. Například asi nejznámější sicilská autochtonní odrůda Nero d´Avola – dává robustní červená vína s  intenzivním aroma vyzrálého černého ovoce, Středoevropana možná zaskočí jeho explozivně extraktivní, slaně minerální aspekt a jakási až archetypální nezkrotnost. Této odrůdě se na Sicílii zvlášť věnují, selektují elity, pracují s klony a respekt vzbuzuje, s jakou úctou se o ní hovoří. (Mj. jsem se od hlavního enologa Donnafugaty S. Vally dozvěděl o  blízkém příbuzenském vztahu mezi Nero d´ Avola a Syrahem a po ochutnání několika zajímavých kupáží těchto dvou odrůd bylo jasné, že se doplňují takřka ideálně.) Stejně tak zajímavé byly i bílé odrůdy Inzolia, Catarratto, Grillio, Grecanico aj. Ty dávají zase vína jemná a elegantní, s  květnatým buketem a  živými kyselinkami, svěže ovocitá (tady se už dávno „neodbourává“); jak jsem si všiml, nejenom mě oslovila jakýmsi zadumaným, archaickým espritem. Na Sicílii v posledních letech zkouší jejich nejrůznější cuvée, nejlépe to vychází, zdá se, především s Chardonnay. Ale čas se ani tady, v  nejjižnějším cípu Itálie, nezastavil. Jako i jinde ve světě zde najdeme univerzální světoběžníky – Merlot, Cabernet Sauvignon, Syrah, Sauvignon a  Chardonnay, naposled se vysazoval Viognier. Současná Sicílie tak nadšeným enofilům a enoturistům nabízí poměrně pestrou škálu vín a  našince potěší, že tady nezavrhli odkaz předků a starají se s láskou o své kulturní dědictví, jehož součástí jsou nepochybně i prastaré původní odrůdy. A  že se jim to v  konečném výsledku vyplácí! Vždyť z těch 70 degustovaných vzorků bylo 38 na bázi autochtonních odrůd nebo jejich kupáží a právě o ně byl jednoznačně největší zájem. Poučné – i moderní produkce opřená o špičkové technologické postupy může vycházet z lokálních tradic. Přinejmenším jsou taková vína ve spektru evropské a  světové nabídky exklusivně originální. Foto archiv autora


302

Bakchantky jsou hrdé na svůj původ

Spolek tvoří skupina asi pětadvaceti žen podobných zájmů a názorů, které mají rády život z té lepší stránky, rády se baví a nenuceně přiznávají své gurmánské sklony, které modelují člověka do pohody. Na to vše navazuje ušlechtilý vztah k vínu, jehož osud jim není zdaleka lhostejný. Odmítají nešvary dnešní doby, povrchnost, falešnou okázalost, bezpráví a za mimořádný propad považují chudobu současných mezilidských vztahů. Spolek moravských vinařek řešil dilema svého názvu již v létě roku 2002, kdy se sešla skupina žen s  nápadem jeho založení. Název měl vyjadřovat vztah k vínu, ale nebylo snadné nalézt ten pravý. Z  možných pojmenování vyšel nakonec výraz z  řecké mytologie „Bakchantky“ jako ekvivalent veselí, bezstarostnosti, vyjádření společenského života a  veškerého dění kolem někdejších božstev. Myšleno jako protiklad každodenní všednosti a  zátěží hektické doby vůbec. Z  bájných představ o  popíjení nejlepších vín, pojídání hroznů, sladkého nicnedělání a  neutuchající pozornosti galantních, pohledných společníků, nám zbyla do dnešní reality opravdu jen ta báje. To ovšem neznamená, že Bakchantky nejsou nakloněny komunikaci, nejrůznějším aktivitám, poznávání a setkávání, které mohou v budoucnu přinést své ovoce. Základním kamenem Bakchantek je tradice a  zachování všeho kulturního příštím generacím. Touto tradicí u nás na Moravě je také réva vinná, která představuje plodinu velkého významu. Jedním z  klenotů naší vlasti je bezesporu pro cizince známá stará stověžatá Praha, ale srdeční záležitostí se mohou stát i nádherné chrámy přírody, kterými jsou nekonečně se táhnoucí vinice jižní Moravy podél řek i na úpatí hor. Máme neopakovatelný

ráz krajiny, která mívá dobré ročníky pro zrání vína a která je zušlechťována stále více rukou vinohradníka. A co teprve poklady ukryté pod zemí, které jsou pýchou a hrdostí každého vinaře? Jen si poslechněte, s jakou láskou o víně hovoří a bez skromnosti se chlubí jeho kvalitou, rozmanitostí a  jinakostí. Mnohé nás odlišuje od okolního vinařského světa, ale osamocená snaha zůstane jen bojem s  větrnými mlýny a  drsnou pravdou, že hrdosti se nikdo nenají. V tomto duchu se nese filozofie Bakchantek, které chtějí svým dílem prospět našemu vinařství, důstojně je reprezentovat u nás i za hranicemi naší země. Rády se spojí se všemi, kdož se dívají do budoucnosti optimisticky, neboť právě v tom nejčastěji spočívá polovina úspěchu. Většina členek Spolku moravských vinařek profesně působí ve vinařstvích, zasedá v  odborných degustačních komisích, jsou šlechtitelkami, majitelkami vinoték. Jsou zde ženy, které se s vínem doslova narodily, znají jej od dřeva na vinici, přes výrobu, školení a  zacházení s  ním. Marné by však bylo víno v sudech, nebýt profesně zdatných provozovatelek obchodu s  vínem, sommelierského umu a  poradenské činnosti. Žena je tvor, který dokáže neuvěřitelně synchronizovaně spojit najednou několik funk-

cí v dokonalý celek. To o  sobě víme, a  proto jsme hrdé na svůj původ. Bakchantky mají velký potenciál, zatím neobjevený vinařským světem a od letošního září mají svůj rodný list – Stanovy a kredit MV ČR. Ve své dosavadní činnosti navštívily mnohá vinařství a byly přijaty významnými osobami. Při diskuzích nad vínem mnohdy přítomní muži zvedají obočí a  často se jim rozhoří tváře při poslechu názorů žen – vinařek v  odborné vinařské mluvě, mnohdy v krásném nářečí, které zní jako hudba. Záznamy z těchto setkání by brzy vydaly na publikaci. Vážíme si všech vinařů, kteří nás dosud přijali a  usilujeme o  vytvoření nové linie osvěty a  propagace. Jsme otevřený, přátelský spolek, který vybízí ke spolupráci všechny vinaře, kteří uznávají ženy vinařky jako své rovnocenné partnery a věří, že ze zdánlivě bezvýznamné věci může vzejít velké a prospěšné dílo, jako někdejší zelená rostlinka u nohou odpočívajícího Dyonýsa, který ji nenechal bez povšimnutí. Eva Kloudová, tisková mluvčí spolku kontakt: vseidlova@iol.cz, tel.: 602 559 226, tel.: 736 405 019 Foto: archiv Bakchantek

Bakchantky ochutnávají zralé hrozny u Cíchů v Blatnici pod Sv. Antonínkem


Vinařský obzor (6/2006)

303

Vítězslav Hubáček oslavil 80 let Ti zachránili české vinařství, když plocha vinic v 50. letech klesla na 130 ha. Vítek Hubáček pochází z  Moravy, ale celý život pracoval v Čechách ve Výzkumné stanici vinařské na Karlštejně. Absolvoval Rolnicko-vinařskou školu v Bzenci a Střední zahradnickou školu na Mělníce. V  Karlštejně spolupracoval s  nestorem českého vinařství Tomášem Dohnalem. Zkoumal podnože, afinitu révy vinné, způsoby rozmnožování, bojoval proti plevelům. Vypracoval II. etapu rajonizace révy vin-

né pro Čechy, věnoval se selekci révy vinné. 12 klonů je zapsáno v Listině povolených odrůd a množí se. Zabýval se vedením révy vinné. Vypracoval metodiku výroby červených vín v nepříznivých ročnících. Je autorem receptury pro známková vína „Eliška“. Obhájil 17 závěrečných zpráv a uveřejnil přes 20 vědeckých prací a přes 200 odborných článků. Napsal několik brožur o  pěstování révy vinné a  výrobě vína. Je spoluautorem knih „Hrozny a víno z vinice a zahrady“, „Vinařův rok“ a „Rukověť vinaře“. Vedoucím Výzkumné stanice vinařské v Karlštejně byl od r. 1971 do r. 1992. V té době se obnovily staré karlštejnské vinice, modernizovalo se sklepní hospodářství. Vybudovala se laboratoř pro studium mrazuodolnosti révy vinné.

V. Hubáček patří k zakládajícím členům Cechu českých vinařů v  r. 1968. Cech českých vinařů měl velký vliv na celé české vinařství. Plocha vinic rostla a kvalita českých vín se zvyšovala. Zlepšovala se i odbornost a rozhled českých vinařů. V. Hubáček je čestným předsedou CČV a  čestným členem Svazu vinařů ČR. Byl členem vědecké rady Výzkumného ústavu vinohradnického a vinařského v Bratislavě. Byl oceněn řádem Karla IV. a zlatou medailí Čes. akademie zemědělské. V. Hubáček se zasloužil o  české vinařství. Stále spolupracuje s  CČV, radí mladším a  zajímá se o  vše vinařské. Čeští a  moravští vinaři přejí V. Hubáčkovi stálé zdraví, radost a svěžest. Osmdesátníků mezi námi mnoho není – važme si jich! Ivan Váňa

Rekordní počet medailí pro Českou republiku na mezinárodní soutěži vín

Již podeváté jsem byla nominována jako degustátorka za Českou republiku do této soutěže, které se pravidelně zúčastňuje na 200 členů odborné jury z celého světa (dalšími hodnotiteli za Českou republiku byli John Baker, Luboš Bárta a Libor Ševčík – pozn. red.). Avšak poprvé jsem na tomto podujetí zažila, že naše vína získala závratných14 medailí, z toho čtyři zlaté! Nejlépe si vedlo vinařství Radomil Baloun, které dostalo jednu zlatou a pět stříbrných medailí, po něm následovalo Nové vinařství, a.s., s jednou zlatou a jednou stříbrnou medailí, Vinné sklepy Valtice se dvěmi stříbrnými medialemi, Mikrosvín Mikulov, a.s., a Bohemia Sekt, a.s., s jednou zlatou medailí a konečně Vinselekt-Michlovský, a.s., a Znovín Znojmo, každý po jedné stříbrné medaili. O této významné mezinárodní soutěži jsem na těchto stránkách psala již v minulosti, ale letošní ročník byl výjimečný v tom, že se konkurz nekonal v Belgii, nýbrž v hlavním městě Portugalska – Lisabonu. Všichni degustátoři byli ubytováni v hotelu Tivoli Tejo v Parque das Nações neboli tzv. čtvrti Expo ’98, v bezprostřední blízkosti mostu Vasco da Gama a nádraží Oriente. Uvítací ochutnávkou portugalských vín a rautem

v panoramické restauraci „VIII Colina“ („Osmý pahorek“, neboť Lisabon byl postaven, stejně jako Praha, Řím a další evropská velkoměsta, na sedmi kopcích – pozn. autorky) v 16. patře hotelu byl letošní Concurso Mundial de Bruxelas (Lisboa 2006) oficiálně zahájen. Samotná soutěž probíhala v nedalekém kongresovém centru Pavilhão Atlântico po dobu tří dnů. 36 komisí pro vína a dvě komise pro destiláty, každá složená nejméně z pěti členů, hodnotily v průběhu každého dopoledne okolo 50 vzorků. Hodnocení jednotlivých degustátorů je monitorováno a každý degustátor je počítačem oznámkován, což se bere v úvahu pro účast v dalších roční-

cích. Letos byly kromě již tradičního sponzora Champagne de Saint Gall, který obdaroval každého účastníka soutěže lahví Champagne Grand Cru Cuvée Orpale, rovněž firmy Amorim, ICEP, Luso, Sagres s pivem Bohemia, IVM, IVDP (instituty madeirských a portských vín), Vinhos do Alentejo, Turismo de Portugal a mnoho dalších. Nově otevřené Casino de Lisboa pozvalo účastníky na sobotní gala večer, kde jsme se mimo jiné dozvěděli, že Luciano Pavarotti zde kvůli nám musel zrušit své představení… Výsledky soutěže Concours Mondial de Bruxelles lze najít na www.concoursmondial.be. Helena Baker, foto John Baker

Víno Ardea (Sauvignon), 2005 Aurelius, výběr z hroznů, 2005 Aurelius, výběr z hroznů, 2004 Chardonnay, výběr z hroznů, 2005

Medaile Zlatá medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Zlatá medaile

Bohemia Sekt - Prestige Brut 2004

Zlatá medaile

Dornfelder, pozdní sběr, 2005 Hibernal, pozdní sběr, 2005 Muškát Ottonel, 2005 Sauvignon, pozdní sběr, 2005 Cygnus (Ryzlink Rýnský), 2005 Sauvignon, výběr z hroznů, 2005 Valvin Club Collection Cabernet Sauvignon 2003 Ryzlink vlašský, pozdní sběr, 2004 Zweigeltrebe 2005

Stříbrná medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile Stříbrná medaile

Firma Nové Vinařství Radomil Baloun Vinselekt Michlovký Radomil Baloun Bohemia Sekt, Ceskomoravska Vinarská AS Radomil Baloun Radomil Baloun Znovín Znojmo Radomil Baloun Nové Vinařství Vinné Sklepy Valtice

Stříbrná medaile

Vinné Sklepy Valtice

Zlatá medaile Stříbrná medaile

Mikrosvin Mikulov Radomil Baloun


304

Vinařský obzor (6/2006)

OZNÁMENÍ VINAŘSKÉHO FONDU

Stefan WIESINGER

Vinařský fond tímto v souladu s ustanovením § 1 odst. 3 vyhlášky ministerstva zemědělství č. 97/2006 Sb. o  předpokladech a způsobu podpory marketingu a prodeje produktů, podpory rozvoje turistiky v  oblasti vinohradnictví a  vinařství a podrobnostech o poskytování informací veřejnosti Vinařským fondem (dále jen „vyhláška“) vyhlašuje, že budou poskytovány podpory z prostředků Vinařského fondu v souladu s ustanovením § 31 odst. 4 zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky. Tímto Vinařský fond vyzývá všechny případné zájemce o podporu, aby své žádosti o poskytnutí podpory podávali Vinařskému fondu v písemné a elektronické podobě v souladu s podmínkami uvedenými v ustanovení § 3 vyhlášky. Žádosti o podpory lze podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. b) vyhlášky podávat pouze ve lhůtě od 1.července 2006 do 15.srpna 2006. K žádostem podaným mimo tuto lhůtu nebude Vinařský fond přihlížet. Další informace najdete na stránkách www.vinarskyfond.cz

A-2244 Spannberg D. Rakousko Tel.+fax: +43-2538-85208 Tel.: +420-606 578 347

sudy od 5 l do 15 000 l barrique sudy dřevořezba čel sudů

Redakce Vinařského obzoru hledá

externí spolupracovníky

pro práci – dopisovatelskou (zpravodajství, konzultace i odborné články) – obchodní (prodej inzertní plochy, prodej předplatného aj.) Nabízíme možnost osobního růstu a individuální finanční ohodnocení dle odvedené práce. Vaše nabídky zasílejte písmně či mailem na adresu redakce: Vinařský obzor, P. O. Box 34, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz


Nabídka Vinafiského obzoru Zásilkov˘ obchod vinafisk˘ch publikací Vinafisk˘ marketing

Pûstujeme révu vinnou

Autor: Franz Gosch Podle poznatku, Ïe doba od uvedení produktu na trh aÏ po jeho vymizení trvá zhruba tfii roky, by mûla tato kniha b˘t pfiedev‰ím v souvislosti s kulturou stolování velkou realizaãní pomÛckou pfii v‰ech strategick˘ch marketinkov˘ch opatfieních pro Ïáky a studenty, ale hlavnû pak pro praktické vinafie. V‰echny oblasti prÛzkumu trhu, reklamy, podpory prodeje a PR jsou zobrazovány s velk˘m zamûfiením na praxi. Kã 199,00

Autofii: V. a V. Krausovi. Praktick˘ souhrn biologick˘ch, odrÛdov˘ch a pûstitelsk˘ch poznatkÛ, které jsou vhodné pro pfiírodní podmínky âeské republiky. Je vhodná pro zahrádkáfie, malovinafie i profesionály. Kã 98,00

Cesta ke ‰piãkovému vínu Autor: Robert Steidl, Georg Leindl PÛvodním impulsem ke vzniku této knihy byla dlouholetá poradenská a pracovní praxe a vlastní zku‰enost, Ïe pro neúspûch pfii v˘robû vína jsou velmi ãasto jen nepatrné dÛvody. Jak pfii získávání potenciálu hroznÛ, tak pfii zamezení ztrát dochází ãasto k chybám, které se bohuÏel stále opakují. JestliÏe se jich vyvarujeme, udûláme tak velk˘ krok vpfied k v˘robû ‰piãkového vína, nebo budeme minimálnû na dobré cestû k jeho získání. Kã 160,00

Problémy kva‰ení vín Autor: Robert Steidl Kniha se zab˘vá praktick˘mi moÏnostmi fie‰ení problémÛ pfii kva‰ení, jejich pfiíãinách, moÏnostmi pfiedcházení a pfiípadn˘m odstraÀování následkÛ neÏádoucího kva‰ení. Díky kvalitnímu pfiekladu bude jistû nezbytnou pomÛckou ãesk˘ch a moravsk˘ch vinafiÛ. Kã 160,00

Zrání vína v sudech barrique Autor: Robert Steidl, Georg Leindl Pfieklad moderní odborné publikace rakousk˘ch odborníkÛ R. Steidla a W. Renera. Obsahuje popis dfieva pro v˘robu sudÛ barrique, v˘roby sudÛ, postupy pfii zrání, pfiípravu vína a péãi o sudy barrique. Nezbytná publikace pro kaÏdého vinafie, kter˘ se chce v˘robou vín v sudech barrique serióznû zab˘vat. Kã 168,00

Vinafiem v Africe i leckde jinde Antonín Koneãn˘, nበpfiední vinafisk˘ odborník, bilancuje ve své první samostatné kníÏce svÛj bohat˘ Ïivot spojen˘ s révou vinnou a s vínem jako u‰lechtil˘m mokem. Seznamuje ãtenáfie, mimo jiné, i s tím, proã se stal vinafiem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinafiil v Etiopii, AlÏírsku, Bulharsku, Albánii ãi Maìarsku, ba i s tím, jak tráví svÛj zku‰enostmi nabit˘ Ïivot v malé moravské vesnici dnes. âtivé a poutavé vyprávûní doprovází mimofiádná fotografická pfiíloha. Kniha je urãena pro v‰echny milovníky ãtenáfisky vdûãn˘ch biografií. Kã 190,00

Sklepní hospodáfiství Známá kniha rakouského odborníka dipl. Ing. Roberta Steidla, obsahující kompletní technologii sklepního hospodáfiství od zpracování hroznÛ aÏ po marketing vína je opût k dispozici v zásilkovém nebo osobním odbûru v redakci VO. Je zaloÏena na souãasn˘ch technologick˘ch poznatcích a moderních pfiístupech pfii v˘robû vína. Kniha vychází z rakousk˘ch zvyklostí a právních pfiedpisÛ, ov‰em text je doplnûn poznámkami vysvûtlující aplikace pfiíslu‰n˘ch témat na na‰e podmínky. Témata: • SklizeÀ, doprava a pfiíjem hroznÛ • Zpracování hroznÛ a získávání mo‰tu • Alkoholové kva‰ení • Biologické odbourávání kyselin • Vína s pfiívlastkem • Pfiíprava ãerveného vína • Zrání vína v sudech barrique • Vybavení sklepa • SloÏení vína, hodnocení vína • O‰etfiování a stabilizace vína • âifiení, filtrace a láhvování vína • Choroby a vady vína • Produkce hroznové ‰Èávy • Perlivé a ‰umivé víno, ostatní vína • V˘roba vínovice a ovocn˘ch pálenek • Právní pfiedpisy, vyhlá‰ka o hygienû potravin • Úvahy o ekonomice hospodafiení Kã 450,00


Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba

roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Kã Kã Kã Kã Kã Kã Kã

290,00 330,00 380,00 420,00 450,00 490,00 550,00

Vinafisk˘ obzor roãníky 1999 – 2005 v ãerné deskové vazbû s raÏen˘m písmem.

Ekologické zemûdûlství

Autofii: Jifií Urban, Bofiivoj ·arapatka a kol. • základy ekologického zemûdûlství, agroenviromentální aspekty a pûstování rostlin • obsahuje také kapitolu ekologické vinohradnictví • uãebnice pro ‰koly i praxi – I. díl. Kã 280,00

VÍNO - pomocník pfii poznávání ãeského a moravského vína

Ostatní nabídka: Sklepy - opravy a rekonstrukce Michael Balík, Jifií Star˘

Speciální mechanizace - mechanizaãní prostfiedky pro vinohradnictví Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph. D., Ing. Patrik Burg, 2003 Kã 90,00 Cykloturistická mapa – Moravské a vinafiské stezky – vyznaãené trasy, itineráfi, kontakty

Jak a proã postavit vinn˘ sklep Richard M. Gold

Vinohradnické stavby na Moravû

Vinafisk˘ slovník + CD-ROM – kolektiv autorÛ; stovky hesel, cizojazyãn˘ rejstfiík (A, N, F), sommeliérsk˘ slovníãek

Mapa vinafisk˘ch oblastí âeské republiky

• standardní rozmûr 960x660 mm • schematická mapa vinafisk˘ch oblastí a podoblastí podle nového vinafiského zákona 321/2004 Sb. a podrobná mapa jednotliv˘ch vinafisk˘ch podoblastí • uvedení ploch vinic s rozdûlením dle kategorizace vinic • vyznaãeny jsou velikosti vinafisk˘ch obcí dle plochy, katastrální hranice vinafisk˘ch obcí a vinafiské cyklotrasy • na rubové stranû je popis vinafisk˘ch podoblastí, seznam v‰ech viniãních tratí âR a adresáfi vinafisk˘ch institucí. Cena standardní skládané mapy Kã 75,00 Cena v neskládané roli Kã 75,00 Lamino Kã 300,00

Kã 90,00

Podnikatelské minimum pro vinohradníky a vinafie – Po vstupu do EU Jan Otáhal Kã 90,00

8stránková skládaãka se základními kapitolami souhrnnû, pfiitaÏlivû a srozumitelnû orientující zejména úplné zaãáteãníky v oblasti vína. Vhodné pro osvûtu zákazníkÛm. Pfiíjemn˘ pfiíruãní formát (‰ = 16 cm, v = 24 cm), pevn˘ kfiídov˘ papír v lesklé laminaci umoÏÀuje kaÏdodenní pouÏití. Kã 40,00 pfii vût‰ím odbûru sleva Autor: Jitka Matuzsková, Vûra KováfiÛ, 2004 Publikace atraktivním zpÛsobem seznamuje ãtenáfie nejen se zajímav˘mi lidov˘mi stavbami, které se jak˘mkoli zpÛsobem váÏí k pûstování hroznÛ a v˘robû vína. Její autorky, obû etnografky, se lidovému stavitelství vûnují profesionálnû jiÏ nûkolik desítek let a poutavû pfiibliÏují ãtenáfii atmosféru vinafisk˘ch oblastí na jiÏní Moravû, zvyky a obyãeje, minulost i souãasnost v˘roby vína u nás, stav vinafisk˘ch památek a jejich ochranu a údrÏbu. Kromû více neÏ 600 fotografií obsahuje publikace i mapky a informace o jihomoravsk˘ch vinafisk˘ch stezkách a poster s mapou vinafisk˘ch stezek. Kã 590,00

Kã 99,00

Kã 199,00

Obrazov˘ atlas chorob a ‰kÛdcÛ ovocn˘ch dfievin a révy vinné – M. Hluch˘, P. Ackermann, M. Zachara, M. Bagar, E. Jetmarová, G. Vanek Kã 330,00

Kã 490,00

Vinafiství – návody do laboratorních cviãení Ing. Josef Balík Kã 150,00 S˘r je bratr vína III – Milan Magni

Kã 150,00

Pestujeme viniã – Ján Braun a Ga‰par Vanek

Kã 419,00

Historie vinafiství na Moravû (komplet 3 publikací) Katefiina Smutná a kol., Ivan ·tarha Kã 450,00 Pfiehled odrÛd révy – kolektiv autorÛ

Kã 60,00

Pít ãi nepít – prof. MUDr. Milana ·amánek, DrSc., doc. MUDr. Zuzana Urbanová, CSc. Kã 75,00 Smrt vinafiského krále – Václav Litavansk˘

Kã 139,00

Oskeru‰e – Vít Hrdou‰ek

Kã 70,00

Víno z nebe na zem Autor Nicolas Joly popisuje principy biodynamiky ve vinohradnictví a sklepním hospodáfiství

Kã 299,00

Podrobnûji na www.vinarskyobzor.cz

(Pfii vût‰ím odbûru je moÏnost slev.)

V cenách není zahrnuto po‰tovné a balné. Ceny jsou uvedeny vãetnû DPH. Vinafisk˘ obzor, P.O.BOX 34, ÎiÏkovská 1275, 691 02 Velké Bílovice tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz, http://www.vinarskyobzor.cz/


Vinařský obzor (6/2006)

AGROTEC a.s., Hustopeče a HABÁNSKÉ SKLEPY spol. s r. o., Velké Bílovice si Vás dovolují pozvat na

DEN VINOHRADU který se uskuteční dne 22. 6. 2005 od 9. 00 hod. v kulturním domě ve Velkých Bílovicích a ve vinicích Habánských sklepů.

P

A

R

T

N

E

R

V

I

N

A

Ř

Ů

w w w . a g r o t e c . c z

307


Vinařský obzor 6/2006  

Vinařský časopis