__MAIN_TEXT__

Page 1

Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem

10

ročník 106/2013, cena 67 Kč (předplatné 49 Kč) vydává Svaz vinařů České republiky


488


Vinařský obzor 10/2013

Obsah Editorial 490

190 000 návštěvníků

Spolkové informace

491 Salutování Janu Podrábskému 492 Kalendář vinařských akcí 2014 492 Novinka: Služby otevřených sklepů 493  Kontrola záznamů v adresářích vinařů, vinných sklepů a vinoték 493 Krátké zprávy 494 Zlato v USA za tuzemskou vinětu 494 První výsledky kontrol burčáku a ČZHM

Vinohradnictví

496 498 504 506 508

Management obsahu alkoholu ve vinici Historie vývoje ekologického vinohradnictví na jižní Moravě Počátky ekologického vinohradnictví v Československu Praktické poznatky k odrůdě Nitria Vše pro kvalitní peletování, část 1.

Vinařství

Historie vývoje eko‑vinohradnictví na jižní Moravě

500 Svatomartinské ročníku 2013

509  Možnosti snížení obsahu oxidu siřičitého ve víně, část 3. 512 Hodnotíme ročník 2013 514 Organické kyseliny v hroznech ročníku 2013

Marketing & ekonomika

519 Intervitis Vienna 2014 nebude 519 Na MUNDUS vini opět úspěšní 519 Medailová žeň ve Vídni 520 Svatomartinské ročníku 2013 522  Česká účast na mezinárodním veletrhu Daejeon Wine and Food Festival 2013 523 Statistické ohlédnutí za podoblastními soutěžemi 2013 524 Jiná vína 2013 525 Pálavské vinobraní překonalo rekordy 526 30. ročník znojemského vinobraní je za námi 527 Slovácké slavnosti vína a otevřených památek 2013 528 Malokarpatské vinobranie v Modre 529 Národní soutěž vín Znojemské podoblasti 2013

Fenomén víno

530 532 534 535 536 538 539 539 540

Historické události a osobnosti ve vinařství Když se do něčeho pustím, snažím se to dělat co nejdůkladněji Jaromír Čepička jubilující Polenské mrkvánky a sladké víno z Uher (rodinný recept) Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety… Kalendář vinařských akcí na listopad 2013 Prodejny a pobočky distribuce Vinařského obzoru Řádková inzerce Nabídka Vinařského obzoru

520 Slovácké slavnosti vína a otevřených památek

527 489


Editorial

Vinařský obzor 10/2013

Vinařský obzor Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem číslo 10, ročník 106 (2013) Vydává Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor Ing. Martin Půček e-mail: martin.pucek@svcr.cz Editor Ing. Richard Stávek e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz Sekretariát redakce Barbora Válková (předplatné, inzerce, vinařské publikace) e-mail: barbora.valkova@vinarskyobzor.cz tel.: 773 838 685 Markéta Nováková (účetnictví) tel.: 602 470 345 e-mail: marketa.novakova@svcr.cz Obchodní oddělení a inzerce Martin Chlad e-mail: martin.chlad@svcr.cz tel.: 774 778 817 Redakční rada Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. (pavlous@zfmendelu.cz) Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc. (petr.ackermann@srs.cz) Doc. Ing. Josef Balík, Ph.D. (balikj@zf.mendelu.cz) RNDr. Zdeněk Habrovanský (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Ing. Petr Ptáček (ptacek@zameckevinarstvi.cz) JUDr. Tibor Nyitray (tibor.nyitray@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc. (jiri.sedlo@svcr.cz) Redakce Ing. Jiří Sedlo, CSc. (jiri.sedlo@svcr.cz) Ing. Richard Stávek (richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Ing. Martin Půček (martin.pucek@svcr.cz) PhDr. Martin Chlad (martin.chlad@svcr.cz) Mgr. Filip Cvetler (filip.cvetler@fcpr.cz) Ing. Tomáš Prek (tom@xproduction.cz) Grafická úprava X Production, s. r. o. www.xproduction.cz Jazykový poradce Pavel Tahovský Tisk Grafico, s. r. o., Opava Registrační číslo: MK ČR E 11630 Vychází měsíčně. Cena jednoho čísla je 67 Kč, dvojčísla 7/8 110 Kč (včetně 15% DPH) Rozšiřuje PNS, a. s., Mediaprint & Kappa, soukromí distributoři Předplatné 2013 V redakci — 1 číslo 49 Kč, dvojčíslo 7/8 84 Kč (vč. 15% DPH), celý ročník 569 Kč (vč. 15% DPH) Adresa redakce a vydavatele SV ČR — Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice tel.: 773 838 685 e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Toto číslo vychází 29. 10. 2013 ISSN: 1212-7884 Vinařský obzor® Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpovídá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlé do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu. Názory v příspěvcích externích dopisovatelů se nemusejí shodovat se stanoviskem redakce či vydavatele. Foto na titulní straně © kiva.cz

490

190 000 návštěvníků V 

inobraní, oslava úrody, oslava sklizně vinné révy a jeden z předělů ve vinařově roce se koná v různém rozsahu a různých podobách ve všech vinařstvích, vinařských obcích a vinařských regionech. Jedno mají vinobraní společné. Spojují lidi se zájmem o víno s daným místem, s danou lokalitou a samozřejmě spojují i lidi mezi sebou. Stále častěji se však tato událost stává nedílnou součástí celého – a nyní použiji slovo, které mi nezní příliš hezky – turis­tického průmyslu. Vinobraní stále více přitahují pozornost veřejnosti. Což je bezpochyby dobře. Například znojemské plus mikulovské vinobraní a k tomu Slovácké slavnosti v letošním září přivítali, jak již naznačuje titulek tohoto úvodníku, více než 190 000 návštěvníků. To je číslo ohromující a úctyhodné a potvrzuje skutečnost, že významné vinařské regiony nemohou stát stranou zmiňovaného turistického průmyslu, naopak musejí k obdobným akcím přistupovat aktivně. Jde jen o to, aby se nakonec pod tlakem všemožných atrakcí a přílišných komerčních zájmů nevytratilo víno někam do pozadí a aby tyto akce byly přínosem i samotným vinařům, kteří pěstují a vyrábějí víno v daném regionu. Vždyť to je především jejich oslava a oslava jejich práce.   Martin Chlad

Kroj: Strážnice Děvčica: Barbora J. Hair & Styling: Jarmila Kučerová Photo: kiva.cz Děkujeme Jiřímu Kalužovi a folklornímu souboru Danaj za zapůjčení kroje.


Předplatné

Spolkové informace

Předplatné Vinařského obzoru Předplatné Vinařského obzoru na rok 2013  Cena jednoho výtisku (měsíčně) 2013 ve volném prodeji  Cena jednoho výtisku (měsíčně) 2013 pro předplatitele  Cena letního dvojčísla 2013 ve volném prodeji  Cena letního dvojčísla 2013 pro předplatitele  Jako předplatitel ušetříte za rok 

569 Kč / € 25,00 67 Kč / € 02,70 49 Kč / € 01,98 110 Kč / € 04,27 84 Kč / € 03,85 206 Kč / € 07,62

Mám zájem o předplatné Vinařského obzoru: □ od čísla nejbližšího do čísla       □ ročníku 2013 □ od začátku roku 2013 (2/2013) na dva roky – do 12/2014 i minulé ročníky jednotlivě □ 1999 (20 Kč) □ 2003 (30 Kč) □ 2007 (45 Kč)

□ 2000 (20 Kč) □ 2004 (30 Kč) □ 2008 (50 Kč)

□ 2001 (20 Kč) □ 2005 (37 Kč) □ 2009 (50 Kč)

□ 2002 (30 Kč) □ 2006 (39 Kč) □ 2010 (50 Kč)

□ 2001 (333 Kč) □ 2005 (494 Kč) □ 2009 (595 Kč)

□ 2002 (383 Kč) □ 2006 (524 Kč) □ 2010 (595 Kč)

i minulé ročníky v deskové vazbě □ 1999 (292 Kč) □ 2003 (424 Kč) □ 2007 (565 Kč)

□ 2000 (333 Kč) □ 2004 (454 Kč) □ 2008 (595 Kč)

další starší výtisky (pouze jednotlivě) □ 7–8/1998

□ 9–10/1998

□ 11–12/1998 (à 50 Kč)

□ další požadavky  □ platit budu složenkou

□ platit budu na fakturu (přes účet)

Objednávka publikací:

 ks   ks   ks   ks   ks   ks 

     

Adresa plátce: Jméno, firma  Adresa  Místo  PSČ  IČO (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu)  DIČ (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu)  Telefon, e-mail (není podmínkou) 

Salutování Janu Podrábskému Mezi vinaři a milovníky vína v Čechách se během léta roznesla zpráva, že dlouholetý ředitel Zámeckého vinařství v Roudnici nad Labem Jan Podrábský odchází ze své funkce do důchodu.

V 

ětšina z nás nad tím nevěřícně kroutila hlavou, protože Jan Podrábský se během 44 let svého působení v roudnickém vinařství stal ikonickou postavou českého vinařství, bez něhož se zdá roudnické víno nemyslitelné – ačkoliv se publicitě, až na sporadické rozhovory v regionálním tisku, spíše vyhýbal a nepěstoval ani řízené ochutnávky svých vín ve velkých městech nebo prezentace na veletrzích. Jako většina jeho legendárních kolegů z  „českého vinařského betléma“ je to spíše skromný a moudrý, tak trochu uzavřený chlap, který si vždycky šel za svým, a když se ohlédneme za výsledky jeho celoživotního díla ať už po vinicích Sovice a Kochova (tam se sluší vzdát hold i jeho ženě Svatavě), nebo za řadami ročníků vynikajících ryzlinků, ruland modrých i bílých a hlavně sylvánů, které tvrdošíjně prosadil jako tradiční místní specialitu, nezbývá než smeknout nebo zasalutovat. Díky vám, pane Podrábský, za vše.   Za vděčné milovníky českých vín Pavel Jelen

Adresa adresáta: (nevyplňujte v případě, že se jedná o stejnou osobu) Jméno, firma  Adresa  Místo  PSČ  IČO (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu)  DIČ (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu)  Telefon, e-mail (není podmínkou) 

491


Spolkové informace

Vinařský obzor 10/2013

Text: Národní vinařské centrum pro Vinařský obzor

Národní vinařské centrum a Vinařský fond ČR připravuje další ročník projektu:

Podpora a rozvoj vinařské turistiky v roce 2014 Kalendář vinařských akcí 2014 N 

árodní vinařské centrum, o. p. s., agentura Bravissimo a Vinařský fond ČR opět připravují na rok 2014 nejrozsáhlejší a nejkomplexnější Kalendář vinařských akcí v České republice. Žádáme tím­t o všechny zadavatele a  organizátory výstav a  koštů vín, vinařských slavností, ochutnávek, otevřených sklepů, vinobraní a  dalších vinařsko-kulturních akcí, aby zadali své akce do elektronické podoby Kalendáře vinařských akcí na webu www.vinazmoravy.cz  –  www.vinazcech.cz. U  akcí, které zadavatelé nezveřejní v elektronické podobě kalendáře na webu do 8. listopadu 2013, nelze garantovat jejich otištění v edici Krajem vína 2014.

Jak postupovat 1) N  ejprve na webu www.vinazmoravy.cz – www.vinazcech.cz v sekci „Kalendář akcí“ zkontrolujte, jestli akci již nezadal někdo jiný, aby se záznamy nezdvojovaly.

2) Pokud ne, zadejte pečlivě vaši akci přes webový formulář (odkaz „Přidej vlastní akci“ v kalendáři na webu).

prosím, tuto informaci obecnímu úřadu, svazu vinařů či zahrádkářů ve vaší obci.

Záznam podléhá schválení administrátora, tj. na webu se objeví za 1–2 dny. Pro posílení atraktivnosti je možné vložit 2 fotografie z dané akce (např. z minulých ročníků). Fotografie pouze ve formátu jpg, png nebo gif a velikost do 0,5 MB. Kalendář vinařských akcí bude v roce 2014 opět součástí oblíbených turistických průvodců „To nejlepší z  vinařské turistiky na jižní Moravě“ (náklad čeština 20 000 ks, angličtina 3 000 ks) a „To nejlepší z vinařské turistiky v Čechách“ (náklad čeština 10  000  ks, angličtina 2 000 ks). Nezapomeňte využít této příležitosti, jak velmi účinně a navíc bezplatně informovat o vaší vinařské akci. Připomínáme ještě jednou termín uzávěrky 8. listopadu 2013 pro tištěnou verzi kalendáře pro rok 2014. Pokud sami nejste pořadatelé vinařských akcí, předejte,

Novinka: Služby otevřených sklepů S 

rostoucí nabídkou dlouhodobě otevřených sklepů v obcích jsme se rozhodli věnovat této službě zvláštní pozornost, protože je velmi důležitá pro nabídku vína vinařským turistům v jednotlivých obcích. Akce budou mít na webu i ve vinařských průvodcích Krajem vína 2014 svůj vlastní prostor. Pro zveřejnění je akci nutné zadat přes Kalendář akcí na webu www.vinazmoravy. cz – www.vinazcech.cz. Pro vytvoření a přijmutí akce do nové sekce Služby otevřených sklepů je nutné splnit následující pravidla:

492

� akce se koná ve vinařské obci ČR dle zákona o vinařství a vinohradnictví, �p  ořadatelem vinařské akce je obec nebo právně podložená forma sdružení vinařů, � do služby musí být zapojeno minimálně 6 vinařství v obci, �p  rovoz minimálně 2  měsíce v  kuse a vždy minimálně 1 sklep v pátek, sobotu a neděli v pevně stanovenou dobu bez nutnosti objednání, ve zbytku týdne umožnit návštěvu po předchozí objednávce, � zadavatel musí znát před zadáním termín otevřených sklepů od–do a seznam zúčastněných vinařů vč. kontaktů na ně.

Správně vyplněný záznam na webu splňující parametry „Služby otevřených sklepů“


Krátké zprávy připravil: Jiří Sedlo Vinařský obzor

Spolkové informace

Kontrola záznamů v adresářích vinařů, vinných sklepů a vinoték Ž ádáme tímto vinaře o kontrolu, popř. doplnění svých záznamů v adresáři vinařů, vinoték a vinných sklepů na webových stránkách www.vinazmoravy.cz – www.vinazcech.cz. Záznamy jsou dále používány i v tištěných průvodcích. Jak postupovat 1) Pomocí pole Hledej najděte své zařízení na stránkách. 2) Zkontrolujte aktuálnost nebo úplnost dat. V případě, že budete chtít záznam opravit nebo doplnit, postupujte takto: V levo dole klikněte na tlačítko Editovat tento objekt. V zobrazeném formuláři opravte či doplňte údaje, popř. nahrajte logo nebo fotografie a vyplňte údaje o zadavateli. Po odeslání úprav se zobrazí kontrolní náhled, jehož správnost potvrďte pomocí tlačítka Odeslat

Krátké zprávy V Rakousku bylo povoleno zvýšení obsahu kyselin Podle nařízení Rady (ES) č.  1234/2007 a nařízení Komise (ES) č. 606/2009 byl v Rakousku povolen pro rok 2013 přídavek kyseliny na čerstvé hrozny, do hroznového moštu a kvasicího moštu v dávce maximálně 1,5 g/l (vyjádřeno v kyselině vinné) a přídavek do vína v maximálním množství 2,5 g/l (vyjádřeno v kyselině vinné). Použít k tomu lze L-kyselinu vinnou, L- nebo D-kyselinu jablečnou či kyselinu mléčnou. Vzájemně se vylučuje současné zvýšení cukernatosti a obsahu kyselin u jednoho produktu, ale mošt, částečně zkvašený mošt a mladé víno nejsou považovány za jeden a tentýž produkt. To znamená, že při zvýšení cukernatosti moštu lze zvýšit obsah kyselin, avšak až poté, co se mošt rozkvasí, nebo až ve víně.   Der Winzer 6. 9. 2013/JS

na schválení! O úspěšném zadání budete informováni přímo na webu, současně vám na adresu zadavatele bude doručen potvrzující e-mail. Novým zařízením doporučujeme záznam na stránkách vytvořit. V sekci Oblasti a vinaři přejít na Adresář vinařů a zde na pole Přidat objekt do katalogu. Kontakt na manažera projektu: Ing. Petr Gondáš Tel/fax: +420 519 352 072 Mobil: +420 602 470 261 E-mail: petr.gondas@vinarskecentrum.cz

Tip Využijte všech možností adresáře, abyste oslovili své potenciální zákazníky co nejlépe – nezapomínejte na informace o přesné otevírací době, možnostech občerstvení, ubytování, sortimentu a nabízených programech. Pro účely zveřejnění na www.seznam.cz nezapomeňte také vyplnit své aktuální IČ.

V důsledku změny klimatu postupují škůdci a choroby na sever

jenost 600 německých vinařů s touto službou se dotazoval Institut pro výzkum zemědělského trhu s následujícími výsledky:

Vědci v Anglii zjistili, že se rozšiřují průměrnou rychlostí 3 km/rok, což může způsobit v budoucnosti potíže se zásobováním potravinami. Zkoumali rozšíření přes 600 chorob a škůdců v posledních padesáti letech. Z původních tropických oblastí jich 2/3 postupují dále k pólům, ale existují značné odlišnosti podle druhů. Obecný trend ale je, že většina z nich postupuje na severní polokouli k severnímu pólu – houby, bakterie i hmyz. Naopak ale hlístice a viry postupují směrem k rovníku. Proč tomu tak je, se zatím neví. K jejich rozšíření v každém případě napomáhá globální doprava a změna klimatu jim jen umožňuje přežití v nové oblasti.   www.topagrar.com, 7. 9. 2013/JS

� 53 % vinařů je přesvědčeno o účinnosti, hlavními důvody je prevence škod a méně často zajištění kvality hroznů; � 17 % vinařů považuje tuto službu za neúčinnou nebo nepotřebnou v jejich regionu, případně za příliš drahou či mají pocit lepšího zabezpečení prostřednictvím pojištění proti krupobití.

Letadla proti krupobití

� Ahr/Mosel/Rhein – 50 %, � Württemberg – 40 %, � Falc – 57 %.

V Německu se již déle využívají letadla aplikující směs jodidu stříbrného a acetonu k zamezení tvorby větších ledových jader v mracích hrozících krupobitím. Na spoko-

Služba je organizována vždy regionálně. Je financována prostřednictvím spolků pro ochranu před krupobitím, kterých přibývá. Členy těchto spolků jsou zemědělci, svazy, průmyslové podniky, spolkové země a stát. Z 600 dotázaných vinařů bylo již 10 % členem takového spolku, velký podíl se chce členem stát, zvláště v oblastech:

Tedy v oblastech s častým krupobitím.   www.proplanta.de, 13. 8. 2013/JS

493


Spolkové informace

Vinařský obzor 10/2013

Text připravil: rs

Zlato v USA za tuzemskou vinětu

Ú 

spěšný designér vinných etiket a brand manager Vladimír Raška získal prestižní zlatou medaili za design vinné etikety ve velmi respektované mezinárodní vinařské soutěži DENVER INTERNATIONAL WINE COMPETITION v americkém Coloradu. Výsledky byly zveřejněny 15. 9. 2013 v Denveru v USA. Pro Českou republiku je to historicky první zlatá medaile za několik desítek let trvání vinařských soutěží v USA v kategorii vinných etiket a kromě toho také druhé významné ocenění pro Vladimíra Rašku v posledních 15 měsících na americkém kontinentě. V minulém roce putovaly do ČR dvě stříbrné medaile z podobné soutěže v San Franciscu. Prestižní obchodní značku vín s ručně psanou etiketou, originálním příběhem a nevšedním marketingem buduje Vladimír Raška již téměř 10 let. Tři medaile ze států pro český design vinných etiket jsou skvělou propagací České republiky a zviditelnění moravského vinařství v zahraničí.

Denver International Wine Competition je největší profesionální vinařská soutěž na americkém Středozápadě. Konala se ve dnech 7.–8. září 2013. Všechny oceněné etikety budou zveřejněny v americkém časopise Wine Country International Magazine.   (rs)

web Více o úspěšném designérovi najdete na www.pierodigardi.com. Výsledky Denver International Wine Competition: www.denverwinecomp.com/ /2013results.html a www.denverwinecomp.com/ /news.html

Text: SZPI

První výsledky kontrol burčáku a ČZHM Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) v letošní sezoně prodeje burčáku a částečně zkvašeného hroznového moštu (ČZHM) dosud zkontrolovala celkem 472 prodejních míst. U většiny kontrol inspekce provedla – kromě standardní kontroly průvodní dokumentace a hygieny prodeje – senzorická hodnocení nabízeného sortimentu. Na jeho základě přistoupila SZPI v 53 případech k odběru vzorku pro analýzu v laboratoři.

R 

ozbor byl dosud ukončen u šesti vzorků. Tři vzorky byly vyhodnoceny jako nevyhovující, analýza zde prokázala přítomnost syntetických barviv azorubin, indigotin, ponceau 4R a žluť SY, u dalšího vzorku rozbor prokázal nadlimitní obsah etanolu z přidaného cukru. Nevyhovující hodnoty u uvedených parametrů jsou považovány za důkaz falšování. Inspekce dále zjistila nižší než požadovaný objem alkoholu u vzorku, který neprošel nezbytným stadiem kvasu, zde se jedná o jakostní vadu.

494

S prodejci nevyhovujících vzorků zahájí SZPI správní řízení o uložení sankce. Inspekce bude pokračovat v odběrech vzorků burčáku a ČZHM do konce prodejní sezony 30. 11. 2013. Výsledky analýz dalších desítek odebraných vzorků inspekce zveřejní v následujících týdnech, laboratorní metoda vyžaduje přirozené prokvašení burčáku a ČZHM po dobu minimálně 4–6 týdnů.   Podrobnější informace najdete na webu www.szpi.cz.


Výroba ® bag-in-boxů a obalů na vína Nabízíme: • vytvoření vzorku k odzkoušení • kompletní výrobu ofsetový tisk, kašírování, výsek a lepení • termín dodání - 3 týdny

OBAL PRINT, s.r.o. Kvapilova 440 763 16 Fryšták

info@obalprint.cz tel/fax: 577 912 349 mob.: 605 158 747

www.obalprint.cz

495


Vinohradnictví

Vinařský obzor 10/2013

Management obsahu alkoholu ve vinici Suchá nebo sladká? Takovou otázku si klade mnoho výrobců vína a spotřebitelů, když uvažuje nad termínem sklizně, technologií a kvalitou bílých vín. Počasí posledních několika ročníků výrazně přeje kvalitě červených vín. U bílých vín je tomu však právě naopak.

M 

oravská a česká bílá vína charakterizuje především svěží kyselinka a výrazné spektrum aromatických látek v hroznech a vínech. Problémem posledních ročníků (2009, 2011, 2012) je vysoká cukernatost bílých odrůd a především prudký nárůst cukernatosti během zrání hroznů. Tento prudký nárůst cukernatosti během zrání hroznů představuje velmi výrazný problém pro kvalitu hroznů. Negativně ovlivňuje aromatickou vyzrálost hroznů, tzn. obsah a především složení aromatických látek v bobulích. Nejlepším příkladem tohoto negativního ovlivnění kvality hroznů je odrůda Sauvignon blanc v ročníku 2012. V praktickém pokusu ve vinici, jsme se různými termíny odlistění zóny hroznů pokoušeli optimalizovat vývoj aromatických látek. Vývoj cukernatosti byl však zcela proti. Během posledních dvou týdnů srpna a prvního týdne září došlo k tak výraznému spojení tepla, intenzivního slunečního záření a sucha, že cukerna-

Obr. 1: Typický pěstitelský tvar našeho regionu

496

tost stoupala velmi intenzivně s nárůstem i 3–4 °NM za týden. Hrozny se potom v pravém slova smyslu „uvařily“. Cukernatost narostla tak rychle, že vlastně nebylo možné sklidit hrozny v optimální cukernatosti pro Sauvignon blanc, a to je asi 22 °NM. I když se Sauvignon blanc sklízel okolo 7. 9. 2012, aromatická kvalita hroznů byla nekvalitní, protože převážily tóny fenolických látek způsobených vysokou teplotou a intenzivním sluncem, kombinované s  nevyzrálými „zelenými“ až chlorofylovými tóny způsobenými nedokonalou vyzrálostí „ovocných – thiolových“ aromatických látek u Sauvignonu blanc. Celá vinařská Evropa se proto zamýšlí nad technologiemi snižování alkoholu v bílých vínech nebo výrobou bílých vín s nižším obsahem alkoholu. Ke snižování obsahu alkoholu se zkouší nové enologické postupy. Daleko přirozenější cestou je pokusit se optimalizovat zralost hroznů přímo ve vinici. Většina agrotechnických postupů smě-

řujících ke zpomalení nárůstu cukernatosti se teprve zkouší. Mohou přijít chladnější ročníky, kdy uvažovat o snižování „obsahu alkoholu“ ve vinici nebude vůbec třeba. Tři velmi teplé ročníky však stimulovaly úvahy o těchto postupech. Cílem vinohradníka proto musí být zpomalit dynamiku nárůstu cukernatosti a pokusit se dosáhnout harmonie cukernatosti a fyziologické a aromatické zralosti hroznů. Hlavním „motorem“ tvorby cukrů je listová plocha keře, slunce a voda. A právě práce s listovou plochou může vést ke snížení obsahu alkoholu a zlepšení celkové kvality hroznů. Uvažovat o zpomalení zrání hroznů je vhodné až na základě termínu zaměkání bobulí. Teprve fenofáze zaměkání bobulí může s jistotou říci, jak na tom daný ročník je, to znamená, zda je opožděný, nebo naopak rychlejší. Úvahy o zpomalení zrání se týkají přirozeně ročníků, které mají určitý náskok ve vývoji. O zpomalení zrání hroznů je vhodné usilovat pouze u některých odrůd révy

Obr. 2: Snížená listová stěna


Text: Pavel Pavloušek Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně

Vinohradnictví

Obr. 3: Velmi intenzivní odlistění zóny hroznů

vinné. Zcela nevhodné jsou v našich klimatických podmínkách tyto úvahy u  Ryzlinku rýnského, Ryzlinku vlašského nebo Rulandského bílého. Teplý a suchý ročník 2012 se naopak ukázal jako velmi dobrý pro zrání Ryzlinku rýnského, který na mnoha vinicích dosáhl dokonalé harmonie cukrů, kyselin a aromatických látek. O zpomalení zrání hroznů je vhodné jednoznačně uvažovat u  Sauvignonu blanc. Dále se jako vhodné odrůdy mohou jevit Pálava, Tramín nebo Rulandské šedé. Ve velmi teplých ročnících možná i Chardonnay. Vždy se jedná o odrůdy, které dozrávají během září, a aromatická zralost je u nich zásadní ve vztahu ke kvalitě vína. Je třeba rovněž zohlednit „terroir“, tzn., že se problém objevuje především v teplých a suchých lokalitách, tj. především v znojemské a mikulovské vinařské podoblasti. V lokalitách ve velkopavlovické nebo slovácké podoblasti se problémy s neharmonickým zráním hroznů nemusejí vůbec vyskytovat. Typický pěstitelský tvar našeho regionu představuje vertikální listové stěny, dobře exponované ke slunci, s výškou listové stěny 1,2–1,4 m (viz obrázek 1). Je proto jasné, že k cíli vede práce s listovou plochou. Nabízí se úvahy o nižších listových stěnách (viz obrázek 2). Bude, ale takový ročník, aby počet ponechaných listů na keři skutečně stačil pro kvalitní vyzrálost hroznů? Úvahy o harmonizaci kvalitativních parametrů hroznů musí být spojené právě s listovou plochou keřů. Jestliže se sníží velikost listové plochy keře, přispěje se ke snížení celkové fotosyntetické výkonnosti keře, a tím se může zpomalit, ale také úpl-

Obr. 4: Odlistění zóny hroznů u Sauvignonu blanc

ně zastavit nárůst cukernatosti. Je proto třeba zamyslet se, které listy v listové stěně bude vhodné odstranit. Většinou každého pěstitele napadne provést výraznější odlistění zóny hroznů (viz obrázek 3). Není to však dobré řešení. Listy v bazální části letorostu mají již menší fotosyntetickou výkonnost a nepřispějí tím k výraznějšímu snížení výkonnosti fotosyntézy. Drastické odlistění zóny hroznů naopak zhorší podmínky pro kvalitní aromatickou zralost hroznů. V exponovaných hroznech se může výrazně projevovat sluneční spála a sluneční úžeh révy a docházet k vyšší tvorbě fenolických látek, které mohou způsobovat hořkou chuť bobulí. Pro inspiraci k úvahám o harmonizaci zrání hroznů jsem si zajel do Štýrska na pokusné centrum Haidegg ke kolegovi Wolfgangu Rennerovi. V pokusu se Sauvignonem blanc je pouze velmi mírně odlistěná zóna hroznů (viz obrázek 4), což je příznivé pro aromatický vývoj bobulí. V listové stěně se však pracovalo s odlistěním části středového segmentu listové

stěny (viz obrázek 5 a 6). Pro zrání hroznů po zaměkání bobulí je nejvýznamnější nejhornější část listové stěny. Manipulace s touto částí listové stěny by mohla být riziková. Mohla by se projevit na výrazném poklesu nárůstu cukernatosti, ale také by mohlo dojít ke zhoršení tvorby zásobních látek, které jsou důležité pro kvalitní přezimování révy vinné. Listy, které již neasimilují naplno, ale přesto jsou stále důležité, je možné najít ve středovém segmentu listové stěny. Manipulace s těmito listy může být proto zajímavá právě pro synchronizaci zrání hroznů. Manipulace se středovým segmentem listů v listové stěně se proto zdá nejvhodnějším prostředkem pro zpomalení tvorby cukrů v bobulích a harmonizaci zrání. Výhodou je i možnost mechanizovaného provedení tohoto zásahu. Je otázkou, zda bude takových agrotechnických zásahů vůbec třeba. O tom rozhodne až vývoj počasí v jednotlivých ročnících. Je však velmi vhodné o těchto možnostech vědět a postupně se na ně připravovat. 

Obr. 5: Odlistění části listové plochy keře

Obr. 6: Detail odlistění části listové plochy keře

497


Vinohradnictví

Vinařský obzor 10/2013

Historie vývoje ekologického vinohradnictví na jižní Moravě aneb success story moravského vinařství

V 

 Č eské republice je dnes z celkové plochy asi 17 500 ha vinic zhruba 1 200 ha obhospodařováno v režimu ekologického vinohradnictví a zhruba 14 000 ha v režimu integrované produkce. To znamená, že z celkové výměry vinic máme asi 6,9 % ekologických vinic a zhruba 80 % vinic je obhospodařovaných integrovaně. přitom před 6 lety, v roce 2006, bylo u nás ekologických vinic jen 19 ha, což představovalo 0,1 % celkové výměry vinic. Jinými slovy by se tento příspěvek mohl jmenovat „Kterak se z outsidera stal lídr evropského ekologického vinařství“. To platí samozřejmě jen v relativních hodnotách, protože v každé ze skutečně velkých vinařských zemí Evropy – Francii, Itálii a Španělsku – je dnes více než 50 000 ha ekologických vinic, což ale znamená, že ani v jedné z těchto zemí není výměra ekologických vinic vyšší než 0,75 %. Pro úplnost srovnání – absolutní lídr evropského ekologického zemědělství, kterým je Rakousko, má dnes s námi zhruba srovnatelný podíl 6,5 % ekologických vinic (z 38 000 ha), Spolková republika Německo má asi 4,5 % ekologických vinic (ze 104 000 ha) a Švýcarsko se všemi svými podporami, nesrovnatelně vyšší kupní silou obyvatel, třemi výzkumnými vinařskými ústavy a specializovaným výzkumným ústavem ekologického zemědělství FIBL má z celkové plochy zhruba 18 000 ha vinic v ekologickém režimu jen 180 ha, tj. 1 %. Zajímavé je i srovnání situace ve vinařství s dalšími trvalými kulturami v České

Testování různých variant ozelenění meziřadí vinic je důležitou součástí vývoje systému ekologického vinohradnictví

498

republice, tj. s ovocnářstvím a chmelařstvím. Ekologické ovocnářství je v podstatě černou můrou úředníků zodpovědných za ekologické zemědělství v ČR. Přestože máme v režimu ekologického zemědělství 3 847 ha z celkové výměry 17 925 ha sadů, de facto se v České republice nevyprodukuje ani tuna kvalitního, skutečně tržně uplatnitelného ovoce v certifikované biokvalitě. Téměř veškerá plocha našich „ekologických sadů“ je dnes jen kanálem na dotační peníze, kterým ročně vcelku bez velkého užitku proteče zhruba 90 milionů korun. Není to sice penězovod srovnatelný s tím, co se „povedlo“ v trvalých travních porostech, ale i 90 milionů ročně stojí za zamyšlení. Ve chmelnicích je situace opět zcela jiná, v podstatě, co se týče výměry ekologických chmelnic, srovnatelná se stavem vinařství do roku 2006. V současnosti máme ve dvou podnicích asi 8 ha ekologicky obhospodařovaných chmelnic, což představuje podíl v řádu zhruba 0,15 % všech chmelnic ČR. Chceme-li se detailněji podívat na vývoj ekologického vinařství u nás, bude dobré se alespoň pár větami zmínit i o vývoji vinařství na jižní Moravě v posledních 150 letech. Zhruba před sto lety procházelo vinařství v celé Evropě hlubokou krizí, kterou si dnes jen stěží dovedeme představit. Jestliže v roce 1876 bylo na území dnešní CHKO Pálava 1 388 ha vinic a dnes je jich zde srovnatelná plocha asi 1 400 ha, pak v roce 1938 to bylo neuvěřitelných 18 ha. To znamená, že v této krizi se plocha vinic snížila řádově na pouhé jedno procento původní výměry. Příčinou této krize byla především invaze tří fatálních škodlivých činitelů – mšičky révokaze, plísně révy a padlí révového ve druhé polovině 19. století ze severoamerického kontinentu. Když se člověk začte do staré kroniky vinařské obce Pollau (dnešní Pavlov) z konce 19. století, je to čtení skutečně tristní. Objevují se tam zprávy o výnosech 200 kg hroznů na hektar a podobné. Se všemi těmito problémy se evropské vinařství nějak muselo vyrovnat a stále vyrovnává, což značně

komplikuje i ekologické vinohradnictví. Zatímco s révokazem se vinařství celosvětově vyrovnalo poměrně elegantní metodou štěpování evropských odrůd révy na podnože vůči révokazu rezistentní, problém padlí a plísně révy je dodnes řešen podstatně hůř, a to především pomocí postřiků pesticidy. V důsledku těchto chorob se již v posledních desetiletích 19. století začaly vinice zaprašovat a stříkat sírou a měďnatými přípravky. Zatímco síra jako biogenní makroprvek nepůsobí v takto používaných dávkách žádné problémy, měď obsažená v Bodróské jíše a později v přípravcích jako byl Kupfervitriol a ještě později nám už známý Kuprikol, působí v půdách vinic toxicky dodnes. Další ranou jihomoravskému vinařství (a celé Evropě) byly dvě světové války. U nás se k tomu ještě přidalo několikeré vyhánění obyvatelstva a sociální inženýrství vyvolané mesiášskými představami komunistických ideologů. Výsledkem všech těchto ran byl zemědělec odtržený od půdy, zemědělec technokraticky vychovávaný dle hesla „poručíme větru, dešti“ a zemědělec vykonávající příkazy okresních tajemníků vševědoucí strany. Přirozeným důsledkem tohoto stavu pak bylo enormní zatížení vinic aplikacemi pesticidů, devastace půd nesmyslně vysokými dávkami průmyslových hnojiv, nešetrná agrotechnika podporující erozi půd, produkce zaměřená na kvantitu místo na kvalitu a absolutní nezájem o úrodnost půdy, životní prostředí a ekosystém. Tento stav vrcholil zhruba na přelomu 70.–80. let dvacátého století. Ná-

Dr. M. Hluchý a Dr. U. Hofman fotografující život ve vinici. (foto M. Mlejnek)


Text: Ing. Milan Hluchý, Ph.D. Biocont Laboratory, Brno

sledné skokové zdražení cen energií začalo i zemědělce nutit, aby se chovali alespoň trochu racionálněji.

Počátky jednotlivých ekologicky orientovaných technologických prvků v 90. letech 20. století. Již v 70. letech 20. století se začalo, především pod vlivem zdražování vstupů, pracovat s prognostickými modely plísně révy a postupně se přešlo od paušálního ošetřování vinic před touto chorobou podle kalendáře k ochraně podle skutečného infekčního tlaku. Od počátku 80. let probíhaly první pokusy se zatravněním a mulčováním meziřadí vinic. Ačkoli osetí meziřadí vinic směsí trav je, jak dnes víme, v mnoha směrech kontraproduktivní (příliš velká konkurence pokud jde o  vodu) a  neřeší řadu významných problémů (zásobování půdy dusíkem, prokypřování hlubších půdních horizontů aj.), řešila tato technologie alespoň částečně dva významné problémy, a to vodní erozi půd vinic na svazích a omezení utužování půdy ve stopách traktorů. Od roku 1984 jsem začal spolu s Ing. Josefem Peřinou, tehdejším vinařem ZD Mikulov, experimentovat s dravým roztočem Typhlodromus pyri. Roku 1987 již bylo jednou ze 36 testovaných populací, „kmenem Mikulov“ tohoto roztoče chráněno zhruba 200 ha vinic ZD Mikulov. V roce 1988 projevilo dalších asi 30 podniků zájem o aplikaci této metody ve svých vinicích. Tento mimořádně efektivní predátor se ukázal být v ochraně vinic před škodlivými roztoči tak efektivní, že nejen plně nahradil aplikace chemických akaricidů, a tím vinařům začal šetřit značné náklady na ochranu, ale zároveň, díky lepšímu startu révy na jaře, prodloužil až o 14 dnů efektivní vegetaci révy, což má v chladnějších letech zásadní vliv

Ing. P. Ackermann, jeden z „otců zakladatelů“ Svazu IP, dnešního Ekovínu

Vinohradnictví

na dozrávání révy do vyšších kvalitativních kategorií, jako jsou pozdně sběrová a výběrová vína. Navíc se jeho použití promítá i do potenciálního až 30% výnosu hroznů, pokud je to ovšem cílem vinaře. Domnívám se však, že psychologický význam tohoto mimořádně úspěšného prvku ekologické ochrany byl ještě větší než jeho význam ve vlastní ochraně révy. T. pyri sehrál významnou psychologickou roli při prosazování ekologičtějšího způsobu uvažování vinařů. Od zavedení tohoto způsobu ochrany přestali vinaři například zcela používat pesticidy nejtoxičtější asi pro třetinu členovců, díky čemuž se do vinic pomalu začal vracet život. A navíc, vinaři přes náklady na ochranu začali chápat ekonomickou a potažmo i ekologickou hodnotu populací užitečných organismů, hodnotu přírodní rovnováhy. Za situace, kdy byly ročně vynakládány stovky milionů korun na propagaci pesticidů, se jednalo o první významnou trhlinu ve způsobu totálně technokratického uvažování v ochraně vinic. Zde se dostáváme de facto k bodu obratu v myšlení lidí. Technokratické myšlení dostalo první vážnou trhlinu, a jakmile se hradby jednou začnou drolit, je jen otázkou času, kdy padnou úplně. O využití biologické ochrany postavené na dravém roztoči T pyri začal být zájem i v zahraničí a v září 1989, tedy zhruba dva měsíce před pádem komunismu u nás, došlo k prvním dodávkám mikulovské populace roztoče T. pyri do Rakouska. V polovině 90. let byl také k ochraně révy vinné před obaleči zaregistrován první biologický a skutečně účinný přípravek Biobit. Jeho účinnou látkou jsou spory a toxin produkovaný půdní bakterií Bacillus thuringiensis. Díky své účinnosti srovnatelné s chemickými insekticidy a díky dotacím kryjícím 50 % nákladů na prostředky biologické ochrany rostlin, které tehdy v tomto směru skutečně osvícené Československo mělo, biologická ochrana do značné míry vytlačila v průběhu několika let z vinic po akaricidech i chemické insekticidy. Pro představu, co to reálně pro krajinu a hmyz v ní znamená, uvedu dva příklady. Do té doby byly ve vinicích nejčastěji používanými insekticidy tzv. syntetické pyrethroidy. Vinařům se líbily, protože byly levné a vysoce účinné. Tyto látky ale zabíjejí většinu členovců již v koncentracích miliontin procenta, což už se tak nahlas neříkalo. V ochraně vinic se používaly proti obalečům koncentrace v řádu několika setin až

Dr. W. Hartl z rakouského institutu Bioforschung Austria během posledních let významně obohatil naše vinaře o znalosti bylinné vegetace.

E. Boler ze švýcarského výzkumného ústavu vinařského ve Wedenswill, zakladate systému Integrované produkce

desetiny procenta a stačilo, aby v šestisetlitrovém postřikovači zůstalo na dně pár litrů nevypláchlé postřikové tekutiny, a po namíchání přípravků bezpečných i pro roztoče T. pyri stopy pyretroidů v tomto koktejlu celkem spolehlivě dravé roztoče zabily. Na počátcích práce s dravým roztočem jsme opakovaně u nás i v Rakousku řešili reklamace, které, jak se později ukázalo, byly vyvolány právě tímto problémem. Typhlodromus pyri, kterého si vinaři zaplatili, jim chyběl, stovky druhů motýlů v rezervacích zasažených úlety pesticidů chyběly jen pár bláznům s entomologickou síťkou v ruce. Druhým příkladem neuvěřitelné toxicity některých insekticidů je kauza Insegar z počátku 90. let v Itálii. Ovocnáři v Jižních Tyrolích a v oblasti Trentino, kde je celkem více než 40 000 ha jabloňových sadů, si počátkem 90. let oblíbili v ochraně jabloní před obaleči přípravky na bázi analogů hmyzích hormonů. Tyto látky jsou vysoce toxické pro motýly a několik málo dalších skupin hmyzu, ale jsou relativně neškodné pro obratlovce a většinu dalších řádů hmyzu. Jednoho dne však došlo k masovému hynutí chovů bource morušového chovaného na severu Itálie pro hedvábí. Chovatelé bource nechali udělat analýzu reziduí pesticidů na listech zkrmovaných moruší a zjistilo se, že moruše jsou zasaženy úletem Insegaru. Při zpětné analýze počasí

499


Vinohradnictví

Historie vývoje…

v inkriminovaných dnech se ukázalo, že nejblíže byl používán Insegar v  ovocnářské oblasti Trentino vzdálené 300 km. Výrobce insekticidu samozřejmě tvrdil, že nic takového není možné. Celá kauza se dostala před soud, výrobce prohrál, musel uhradit škodu a Insegar od té doby v Itálii není (na rozdíl od České republiky) registrován. A alpské svahy překrásných údolí Jižních Tyrol a Trentina jsou dodnes i po patnácti letech od ukončení používání všech insekticidů na bázi analogů hmyzích hormonů z hlediska motýlů mrtvou krajinou. U nás stále ovocnáři považují tuto skupinu insekticidů za ekologicky velmi vhodnou a na dalších sedm let má být používání těchto insekticidů v sadech pro jejich „ekologickou vhodnost“ v režimu Integrované produkce dokonce dotováno.

G. Vanek a L. Szoeke, autoři prognostického systému Galati Vitis a vedoucí osobnosti ekologického vinohradnictví v Maďarsku a na Slovensku

Založení Svazu integrované produkce hroznů a vína, dnešního Svazu Ekovín Toto byl stav, v němž naše vinohradnictví zastihl pád komunistického režimu. Po pádu komunismu se konečně mohli dostat za hranice kromě agentů Státní bezpečnosti a politických exponentů i lidé s rovnou páteří, což vedlo k obrovskému zintenzivnění výměny informací. Na pozvání rakouské Zemědělské komory jsem přednášel pro rakouské vinaře a ovocnáře technologie práce s T. pyri a při jedné z těchto cest jsem se potkal s kolegou Dr. Ernstem Bolerem, jedním z otců myšlenky Integrované produkce v Evropě. Švýcarský systém Integrované produkce révy vinné mě tak zaujal, že jsem společně s kolegou Ing. Petrem Ackermannem, CSc., zpracoval v roce 1992 první Směrnice Integrované produkce pro révu vinnou v ČSFR a v roce 1992 byl také založen Svaz integrované produkce hroznů a vína – dnešní Ekovín. Z počátečního stavu 7 členských podniků hospodařících na asi 650 ha se Svaz postupně během 20 let rozrostl na zhruba 180 členských podniků hospodařících na více než 12 000 ha vinic. Jak se později ukázalo, založení tohoto svazu bylo dalším z klíčových momentů snahy o ekologizaci našeho vinohradnictví a vinařství. Zde je na místě zmínit se alespoň krátce o vztahu integrované produkce a ekologického zemědělství. Prosazování principů integrované produkce má nebo mělo šanci významným způsobem přispět k ekologizaci zemědělství a já sám, na rozdíl od většiny zastánců ekologického zemědělství

500

První ročník ekologicky zaměřené, dnes již tradiční konference Víno Envi, Mikulov, 2006

v úzkém slova smyslu, pořád integrovanou produkci považuji za nesmírně významný příspěvek k ekologizaci celého zemědělství. Dnešní Středoevropané v naprosté většině nemohou mít představu, jak kdysi u nás skutečně tvrdé konvenční zemědělství vypadalo a kam by se bez myšlenky IP dostalo. Tyto řádky píši v jižním Vietnamu, kde se denně setkávám při testování ekologických metod ochrany révy a zeleniny s používáním koktejlů složených ze tří antibiotik a několika pesticidů zakázaných ve vyspělém světě před deseti až patnácti lety i v ochraně bavlníku. A tyto koktejly jsou zemědělsky totálně negramotnými farmáři na zeleninu stříkány i 2–3 krát týdně. Zde si člověk znovu může uvědomit, jak obrovským posunem zavedení technologie

Setkání vedení českého Svazu Ekovín (předseda M. Hluchý, tajemník T. Richter) a německého Svazu Ecovin (zleva tajemník R. Dejeas, H. Mueller a předsedkyně svazu L. Pfeffer – Mueller), Rheingau, 2013

IP bylo. Integrovaná produkce z definice upřednostňuje celostní pohled na agroekosystém a snaží se přednostně využívat přirozené autoregulační mechanismy agroekosystému. Problémem současné IP u nás jsou opět, jako v mnoha jiných oblastech, dotační peníze. Jakmile začalo být možné čerpat na IP finanční podpory, začaly se za integrované systémy prohlašovat i systémy naprosto neodpovídající mezinárodním minimálním požadavkům na tyto systémy (viz www.iobc.ch) jen proto, aby na ně bylo možné dostat finanční podporu. Na straně druhé i chemický průmysl pochopil, že tento proud je a bude významný, a proto je lépe s ním spolupracovat, než proti němu bojovat. „Trvale dobrou“ spoluprací mezi chemickým průmyslem a některými svazy IP bylo pak v mnoha případech dosaženo stavu, kdy je termín IPM (Integrated Pest Management) možné přeložit jako Inteligent Pesticide Marketing. To, že integrovaná produkce, jsou-li skutečně respektovány její zásady, může podstatným způsobem přispět ke zvýšení biodiverzity a stability zemědělské krajiny, dokazují opakovaně prováděné studie biodiverzity jihomoravských vinic (viz příspěvek o motýlech vinic v časopise Veronica). Tyto studie však také dokazují, že IP, je-li dělána v minimální, jen pro dotace potřebné variantě, nemusí krajině a společnosti přinést téměř nic. Ku prospěchu snah o ekologizaci zemědělství ovšem nepřispěly a nepřispívají ani sektářské představy o výlučnosti a jakési morální nadřazenosti ekologických zemědělců, které jsou žel u mnoha „otců zakladatelů“ našeho a nejen našeho ekologického zemědělství poměrně časté. Výsledkem této, v podstatě pýchy, je bariéra znemožňující efektivní komunikaci mezi ekologickými a ostatními zemědělci. Následně je pak výsledek projektů majících za cíl šíření ekologického zemědělství nulový nárůst ekologicky obhospodařovaných ploch a de facto jediným výsledkem těchto projektů jsou opět bez užitku utracené dotační peníze. Ale vraťme se k  našemu vinařství na počátek 90. let. Významným příspěvkem k  ekologizaci vinohradnictví je i  šlechtění révy na odolnost k hlavním houbovým patogenům. Počátkem 90. let založil prof. V. Kraus, Ing. M. Michlovský a Ing. F. Mádl sdružení Rezistant zaměřené právě na šlechtění nových kultivarů révy vinné odolných k chorobám. Tento směr


Vinařský obzor 10/2013

šlechtění je stále významný a obohatil náš sortiment révy několika skutečně zajímavými odrůdami. Počátkem 90. let bylo z iniciativy Ing. J. Sedla navrátivšího se ze švýcarského FIBLu, založeno sdružení ekologických vinařů Altervin. Po několika neúspěšných pokusech o ochranu evropských odrůd révy před houbovými chorobami tehdy dostupnými pomocnými látkami se většina členů tohoto sdružení soustředila na produkci biovín z rezistentních interspecifických odrůd. Sdružení samo po několika letech ukončilo svou samostatnou činnost a jeho členové se stali členy Svazu ekologických zemědělců ProBio. Protože v České republice po rozdělení federace chyběl a dodnes chybí výzkumný ústav vinařský a vinohradnický, byly od počátku existence Svazu IP hlavními aktivitami vývoj technologie IP a vzdělávání vinařů v oblasti ekologicky orientovaných technologií. Na pravidelné předjarní semináře jsme se snažili zvát špičkové odborníky z okolních vinařských zemí. Tato strategie, tedy transfer know-how ze zahraničí, zůstala jednou z významných aktivit Svazu Ekovín dodnes. Kromě toho se Svaz snažil a snaží propagovat integrovanou produkci a ekologické vinohradnictví formou vydávání propagačních tiskovin, pořádáním tiskových konferencí a účastí na zahraničních výstavách vín, jako je například celosvětově největší veletrh biopotravin Biofach v Norimberku. V současné době začíná Svaz Ekovín organizovat i vlastní soutěže biovín.

Projekty ekologizace vinohradnictví Významnou formou rozvoje ekologického vinohradnictví byla a je i realizace ekologicky zaměřených vinohradnických projektů. V letech 1994–1996 byl realizován první takto ekologicky zaměřený projekt „Biologizace vinohradnictví na území CHKO Pálava“. Za finanční podpory Světové banky jej realizovala na ploše asi 600 ha vinic pod Pálavou společnost Biocont Laboratory. Do většiny vinic pod Pálavou byl introdukován dravý roztoč T. pyri, který zde nahradil chemické akaricidy. Chemické insekticidy byly nahrazeny biopreparátem Biobit a k upřesnění řízení fungicidní ochrany byla pod Pálavou instalována první automatická meteostanice napojená na počítačový software signalizující rizika kalamitních infekčních tlaků plísně révy. Stejně jako u všech dalších projektů, již u tohoto prvního pak byl

Dr. K. Ogawa (vlevo) autor metody feromonového matení samců škodlivých druhů motýlů a autor technologie produkce feromonů japonskou firmou ShinEtsu, Tokijo 2008

Důležitou součástí práce svazu Ekovín je i porpagace našich biovín – Biofach Norimberk, 2010

položen důraz na kvalitní vzdělávání vinařů v ekologických způsobech ochrany, hnojení a agrotechniky vinic. Součástí tohoto projektu, jako i všech dalších, byly také studie biodiverzity vinic. Díky tomu máme dnes možnost srovnávat vývoj společenstev rostlin a hmyzu v řadě integrovaně a ekologicky obhospodařovaných vinic po dobu téměř dvaceti let. Dalším takto orientovaným, avšak podstatně rozsáhlejším projektem byl projekt „PHARE – zavedení technologie integrované produkce do vinohradnictví okresů Břeclav a Znojmo“, realizovaný v letech 2000–2001. Součástí projektu realizovaného asi na šesti tisících ha vinic uvedených okresů byly analýzy tisíců vzorků půdy a na nich založené poradenství ve výživě, byly

Systematické poradenství Dr, Uwe Hofmanna v letech 2007 – 2012 významně přispělo k rozvoji ekologického vinohradnictví u nás

Vinohradnictví

provedeny desítky demonstračních pokusů s ochranou vinic ekologickými prostředky, ve vinicích bylo instalováno asi 50 meteostanic a vinaři byli vybaveni odpovídajícími počítači s prognostickým softwarem. (Na základě této sítě meteostanic dodnes Svaz, resp. kolega Ing. Petr Ackermann, CSc., pod hlavičkou Svazu Ekovín poskytuje vinařům a vinařským obcím poradenství v oblasti ochrany vinic před houbovými chorobami). S tímto vším bylo nutné vinaře naučit pracovat. Podstatnou součástí i tohoto projektu byl transfer know-how jednak formou pravidelně pořádaných školení a konferencí, jednak systematickou prací asi deseti poradců vyškolených v tomto projektu. Poprvé byly jeho součástí i studijní cesty našich vinařů do integrovaně a ekologicky hospodařících podniků a na výzkumná pracoviště v Rakousku, Německu, Švýcarsku, Itálii a Francii. Tyto studijní cesty do zahraničí pořádané Svazem jsou dodnes jednou z každoročních pravidelných a vinaři velmi oblíbených akcí. Rovněž v tomto projektu byla sledována diverzita vyšších rostlin a některých řádů hmyzu a členovců (motýli, střevlíkovití, žížaly). Projekt PHARE byl realizován manžely Ing. Gašparem a Ing. Zlaticou Vanekovými z Bratislavy (firma Galati) za spolupráce desítek dalších spolupracovníků. Z 30 procent byl projekt spolufinancován prostřednictvím Svazu IP přímo zúčastněnými zemědělskými podniky, zbylých 70 % z celkem asi 30 milionů Kč bylo ze zdrojů EU. Každý, kdo někdy zkusil získávat peníze na podobnou aktivitu tuší, že získat oněch zhruba 9 milionů korun od zemědělců, kteří jsou, jak řekl Konrád Lorenz nejméně důvěřivými tvory na Zemi, na „jakýsi ekologický projekt“ koncem minulého století také nebylo úplně jednoduché. Ale projekt byl nakonec velmi úspěšný, posílil důvěru vinařů jak v ekologicky orientované vinohradnictví, tak ve Svaz IP a výsledkem bylo zavedení skutečně kvalitní technologie Integrované produkce na dalších asi 6 000 ha jihomoravských vinic. Tím se již v roce 2001 stala integrovaná produkce uplatňovaná na ploše asi 8 000 ha (z celkem asi 13 500 ha) vinic ČR převládající vinohradnickou technologií. Součástí tohoto projektu bylo také vybudování Národního vinařského centra ve Valticích, které dodnes naše vinařství velmi důstojně reprezentuje. Analogicky byl v  letech 2002–2003 realizován podobný, ale rozsahem podstatně menší projekt v okresech Brno-venkov, Hodonín a Uherské Hradiště,

501


Vinohradnictví

Historie vývoje…

Dr. Uwe Hofmann, jeden ze zakladatelů evropského ekologického vinařství

čímž se plocha vinic v IP rozšířila o dalších asi 1 800 ha. V roce 2004, tedy v roce, kdy ČR vstoupila do EU, byly poprvé vypláceny vinařům za hospodaření v IP dotace. Tím se dál mírně zvyšovala výměra vinic v IP, i když v řadě případů i z ne zcela ekologických motivů.

Skládání posledních kaménků technologické mozaiky ekologického vinohradnictví V letech 2005 a 2006 dochází k dalšímu významnému a svým způsobem klíčovému technologickému posunu v oblasti ekologické ochrany vinic, který ve svých důsledcích umožnil současný masový přechod vinařů od konvenčního a integrovaného k ekologickému vinohradnictví sensu stricto. V roce 2005 začali pracovníci firmy Biocont spolu s týmem Dr. Kynio Ogavy z japonské firmy Shin-Etsu testovat v jihomoravských, slovenských a maďarských vinicích metodu feromonového matení samců škodlivých druhů obalečů. Podstatou této naprosto selektivní metody ochrany vinic je pomocí přesně dávkovaného malého množství hmyzích feromonů znemožnit samcům dvou druhů obalečů (o. mramorovaný a o. jednopásý), kteří škodí ve vinicích, úspěšně vyhledat a oplodnit samičky svého druhu. V důsledku toho zůstávají samičky těchto obalečů sterilní a housenky škodlivých obalečů hrozny nenapadají. Tato metoda se ukázala být velmi účinná, a protože znemožňuje páření jen dvou cílových druhů obalečů, chrání i všechny ostatní druhy motýlů a veškerý ostatní hmyz ve vinicích a okolní krajině před „dobrodiním“ insekticidů. Metoda je díky své selektivitě a nulovým reziduím povolena i v ekologickém zemědělství a dnes je úspěšně používána na více než 3 000 ha našich vinic. Tím se české

502

vinohradnictví řadí se 17 % vinic chráněných feromony po SRN a Švýcarsku na třetí místo v Evropě. A protože je tato metoda ještě navíc podstatně účinnější a aplikačně elegantnější než aplikace jakéhokoli insekticidu, i její zavedení zvýšilo důvěru vinařů v ekologické technologie. Na jaře roku 2006 rozhodla valná hromada Svazu IP zdánlivě nepochopitelně, že jednou z priorit Svazu bude vývoj technologie ekologického vinohradnictví, tedy de facto příprava na svůj přerod ve vyšší formu ekologického hospodaření. Tento jev, řekněme vlastní řízené smrti přerodem v novou kvalitu, je, pokud vím v Evropě ojedinělý, ne-li jedinečný, stejně tak jako dnešní existence Svazu s podniky hospodařícími jak integrovaně, tak ekologicky. V tomtéž roce začala firma Biocont Laboratory spolupracovat s Dr. Uwe Hoffmanem, jenž je jedním z nejerudovanějších evropských poradců v ekologickém vinařství, na testování systému ekologické ochrany evropských odrůd révy vinné před hlavními houbovými chorobami. Po první úspěšné sezoně jsme zahájili proces registrace všech potřebných pomocných látek a přípravků potřebných k ekologické ochraně vinic. Tento proces byl během příštích dvou let úspěšně zakončen registrací celkem devíti prostředků ekologické ochrany rostlin, a protože i v letech 2007 a 2008 byly výsledky ověřování ochrany vinic před houbovými patogeny rovněž úspěšné, začala plocha ekologicky obhospodařovaných vinic narůstat z původních 19 hektarů rychlostí zhruba 100–200 ha za rok. Od roku 2008 také začal pro ekologické vinaře fungovat poradenský servis firmy Biocont Laboratory, který dnes využívá zhruba stovka vinařských podniků. Z pohledu ochrany vinic před houbovými patogeny byl klíčovým rok 2010. V tomto roce díky extrémně deštivému květnu a červnu, kdy napršelo v průměru asi 250 % měsíčních úhrnů srážek, nesklízela třetina vinařů na jižní Moravě díky plísni révy vůbec a většina dalších vinic byla tímto patogenem výrazně poškozena. Protože ekologicky ošetřované vinice dopadly v tomto kritickém roce v průměru podstatně lépe než vinice konvenční a integrované, rozhodla se pro ekologické vinohradnictví řada dalších firem, které tuto technologii do roku 2010 na části ploch ověřovaly. Ekologické vinohradnictví je možné označit také termínem „Znalostní systém pěstování“. K jeho úspěšné aplikaci je potřebné zvládnout podstatně víc informací

Realizace projektu ECOWIN přinesla mimo jiné i další významný inovativní prvek – ozelenění 1 300 ha jihomoravských vinic druhově bohatými směskami bylin

Významnou součástí ekologického vino­hradnictví je i správná péče o biotopy v okolí vinic

z oblasti ochrany, výživy a fyziologie révy, ale také spoustu synekologických informací o ekosystému vinice jako celku i jednotlivých škodlivých i užitečných organismů, doprovodné bylinné vegetace atd. Neexistenci systematického vzdělávání v této oblasti začal řešit Svaz, od roku 2011 přejmenovaný na Svaz ekologicky a integrovaně hospodařících vinařů Ekovín pořádáním pravidelných kurzů jednak pro začínající a následně i pro pokročilé ekologické vinaře. Společně s kolegy z rakouského institutu Bioforschung Austria jsme v roce 2011 zpracovali a pro skupinu zhruba dvaceti rakouských vinařů a poradců v Rakousku a dvaceti vinařů u nás zrealizovali na každé straně česko-rakouské hranice sérii 7 celodenních seminářů věnovaných všem důležitým tématům ekologického vinohradnictví a vinařství. Tyto precizně připravené semináře vždy kombinují 4 hodiny teorie a 4 hodiny praxe na dané téma. Tento model systematického vzdělávání byl natolik úspěšný, že pokračuje nejen u nás a v Rakousku, ale naši a rakouští lektoři školí ekologické vinaře i na Slovensku a v Maďarsku. Dalšího významného technologického pokroku jsme dosáhli ve spolupráci s kolegy Dr. W. Hartlem a  Dr. B. Krompem z výše zmíněného Institutu Bioforschung Austria při vývoji systému ozeleňování meziřadí vinic druhově bohatými směsmi bylin. V rámci mezinárodního projektu


Vinařský obzor 10/2013

„ECOWIN – ochrana přírody ekologizací vinohradnictví“ byl testován vliv různých způsobů ozelenění vinic na množství vody v půdě, zdravotní stav révy, na kvalitu a množství výnosu hroznů a mnoho dalších parametrů. Výsledkem tohoto projektu je mj. směs 15 druhů bylin Green Mix multi, kterou bylo v rámci projektu v letech 2011 a 2012 ozeleněno v 65 podnicích zhruba 1 300 ha jihomoravských vinic. Zkoumání vlivu různých typů bylinné vegetace pokračuje i po ukončení projektu ECOWIN. Samostatnou kapitolu výzkumných aktivit představuje detailní monitoring biodiverzity různě obhospodařovaných typů vinic. Monitoring byl zpracován na základě objednávky oddělení agroenvironmentálních podpor Ministerstva zemědělství ČR. Po tři roky byly systematicky monitorovány tři série tří typů vinic (konvenční, integrované a ekologické) ve srovnání s nejbližší lesostepní lokalitou. Tento monitoring byl paralelně prováděn ve třech oblastech – v okolí Pouzdřanské stepi, pod Svatým kopečkem u Mikulova a na Znojemsku v blízkosti obce Hnízdo. Výsledky tohoto monitoringu (více viz téma o motýlech vinic) prokázaly jednak, že vinice jsou dnes v rámci trvalých kultur (vinice, sady, chmelnice) s odstupem nejdiverzifikovanějším ekosystémem a na základě těchto výsledků byl rovněž vytvořen nový koncept integrované produkce a finančních podpor pro integrovanou produkci v letech 2014– 2020, který by měl umožnit našim vinařům v dalších letech čerpání asi 1,3 miliard korun dotací na integrovanou produkci. Společně s podporou ekologického vinohradnictví, jež by měla v letech 2014–2020 představovat celkem asi 300 milionů Kč, by tak naši vinaři měli během let 2014–2020 dostat za aplikaci těchto dvou ekologicky orientovaných systémů produkce necelé dvě miliardy korun. I tak může vypadat výsledek umanu-

Indikátory kvality půdy jsou mimo jiné i půdní organizmy. Mezi nimi mají významné místo žížaly

té snahy o návrat motýlů do našich vinic. Kromě toho zcela jistě přispívají sofistikované systémy ekologického vinohradnictví ke zvýšení úrodnosti půd vinic, což ovšem ocení víc až generace našich synů a vnuků. Svým příkladem rovněž ukazuje ekologické vinohradnictví možnosti inteligentní ekologizace zemědělství i pro další zemědělská odvětví. V neposlední řadě se počínaje rokem 2012 objevila na našem trhu i nádherná biovína z mnoha nově ekologicky hospodařících špičkových vinařských podniků, takže slovo biovíno přestane být pro znalce vín sprostým slovem, jako je tomu zčásti žel dnes, ale mohlo by se stát synonymem špičkové kvality tak, jak je tomu například v sousedním Rakousku a Německu. Tím jsme se dostali do finále líčení, omlouvám se, že poněkud delšího, vývoje ekologického vinohradnictví u nás. Kdybych se měl pokusit zformulovat, co považuji za zásadní aspekty celého tohoto vývoje, pak snad: ▶ Existence dostatečně silné (morálně, ekonomicky i  intelektuálně) skupiny vysoce profesionálních odborníků schopných týmové spolupráce s vinaři na poli vývoje a poradenství v oblasti ekologického zemědělství. ▶ Na základě hlubokých profesionálních znalostí založené, trpělivé ověřování, zkoušení a vývoj všech potřebných technologických prvků nezbytných pro spolehlivé fungování ekologického hospodaření. Jakékoli dogmatické proklamace salonních ekologů se mi jeví, pokud ne kontraproduktivní, pak v lepším případě neúčinné. Zemědělec si totiž, na rozdíl od salonního ekologa, nemůže dovolit hrubý omyl, to by ho mohlo stát život, alespoň v ekonomickém slova smyslu. A důvěra není věc jedné návštěvy a jednoho roku. ▶ Existence organizace efektivně sdružující vinaře, organizace směřující cílevědomě a dlouhodobě k vývoji a uplatňování vysoce sofistikovaných metod, která je schopna vinařskou komunitu efektivně zastupovat při jednání s orgány státní správy, sdělovacími prostředky aj. Existence organizace se zdravými vztahy důvěry a vysoké profesionality jak jejího vedení, tak všech, nebo alespoň valné většiny jejích členů. ▶ Efektivní spolupráce lídrů oboru se špičkovými pracovišti v zahraničí. Tento aspekt je u nás vzhledem k neexistenci specializovaného výzkumného vi-

Vinohradnictví

Odběr půdního vzorku z hloubky 0–100 cm W. Hartlem

Zdravý, dobře vyzrálý hrozen je základem výroby velkých vín, kam dnes beze sporu patří i mnohá u nás vyráběná biovína

nohradnického a vinařského pracoviště dvojnásob významný. A mám-li být zcela upřímný, pak mi za sebe dovolte úplně na konec připojit jeden aspekt, který já sám považuji za mimořádně významný. Moudrý král Šalamoun před zhruba třemi tisíci let pravil: „Nebude-li Hospodin stavěti domu, nadarmo usilují ti, kteříž stavějí jej. Nebude-li Hospodin ostříhati města, nadarmo bdí strážný. Daremnéť jest vám ráno vstávati, dlouho sedati a jísti chléb bolesti, poněvadž Bůh dává milému svému i sen.“ Starý zákon, Žalm 127, 1. a 2. verš. 

Ing. Milan Hluchý, Ph.D., (*1957) Vyrůstal v Mikulově, kde až do r. 2005 spolu se svým otcem obhospodařoval vlastní malou vinici. Vystudoval VŠZ v Brně, od r. 1982 vybudoval a vedl biologickou laboratoř Odboru karantény a ochrany rostlin ÚKZÚZ. V roce 1990 založil společnost Biocont Laboratory specializovanou na výrobu a prodej prostředků biologické ochrany rostlin. V následujících letech založil pobočky společnosti Biocont na Slovensku, v Maďarsku a Polsku, v současné době je ve stavu zrodu Biocont Vietnam. Spoluzakladatel a od roku 2004 předseda Svazu Ekovín sdružujícího integrovaně a ekologicky hospodařící vinaře obhospodařující zhruba 12 000 ha vinic. Ve volném čase se věnuje studiu motýlí fauny palearktu a jihovýchodní Asie.

503


Vinohradnictví

Vinařský obzor 10/2013

Počátky ekologického vinohradnictví v Československu Protože mi nepřipadá vysvětlení začátku ekologického vinohradnictví na současném území České republiky podle článků uveřejněných ve Vinařském obzoru v roce 2012 jako adekvátní a v obdobném duchu následují i články v letošním roce, rozhodl jsem se napsat tento příspěvek o svém pohledu na oficiální počátky ekologického vinohradnictví v Československu a později v Česku, jelikož jsem u toho byl. Důkazem nechť jsou prokazatelné publikace a paměť tehdejších začínajících ekologických vinohradníků.

Z 

důvodu stručnosti textu se nechci vracet k tomu, jaký byl obecný přístup k ekologii před rokem 1989, ani kdo jak „stříkal“ ve svém záhumenkovém vinohradě. V každém případě i v zemědělství došlo v roce 1990 ke změně, průmyslové a chemické zemědělství začalo být kritizováno zastánci nově vznikajícího a dotovaného ekologického zemědělství. Novým náměstkem ministra zemědělství ČSFR se stal Ing. Richard Barták, CSc., a na ministerstvu vzniklo oddělení pro ekologické zemědělství vedené Ing. Tomášem Zídkem (později náměstek ministra zemědělství před vstupem ČR do EU a ještě nedávno náměstek ministra financí). Oba silně propagovali ekologické zemědělství. Dodnes existuje cena pro nejlepšího ekozemědělce roku „Bartákův hrnec“. V té době vzniklo v ČSFR několik svazů ekologického zemědělství (to je normální důsledek totality, každý chtěl mít najednou svůj svaz). Až na Altervin se všechny tyto svazy věnovaly celému ekologickému zemědělství. Později se ze všech „udržel“ jen svaz PRO-BIO, jenž v začátcích vedl Ing. Jiří Urban, pozdější náměstek ministra zemědělství, který nyní pracuje na ÚKZÚZ. Altervin vznikl v roce 1991 a sdružoval ekologické vinařské podniky. Jeho vznik podnítilo Vědecko-výrobní sdružení Resistant při Společném zemědělském podniku Jižní Morava. Resistant ve Velkých Bílovicích tehdy vedl Ing. Miloš Michlovský, CSc. Altervin se po svém založení

stal členem mezinárodní organizace pro ekologické zemědělství IFOAM. Členy svazu Altervin byly převážně podniky s výsadbami interspecifických odrůd révy vinné. Zakládajícími členy byli L. Glos, Ing. S. Holec, prof. Ing. V. Kraus, CSc., Ing. F. Mádl, Ing. M. Michlovský, CSc., Vl. Peřina, Ing. J. Sedlo a A. Šustek. V té době bylo ekologické zemědělství dotováno, což záhy skončilo, a tím i zájem většiny vinohradnických podniků o ekologické vinohradnictví (vícenáklady, nemožnost zhodnocení vyšších nákladů při prodeji vína), a tak z původních členů Altervinu zůstaly ekologicky hospodařit jen tři podniky, které vydržely až dosud – doc. Ing. Miloš Michlovský, DrSc., Ing. František Mádl a Vlastimil Peřina. To už nemělo smysl udržovat samostatný svaz Altervin, a tak bylo v roce 1994 dohodnuto, že členové přejdou pod svaz PRO-BIO. Altervin, díky VVS Resistant, vyvíjel zpočátku rozsáhlou činnost. Nejdříve jsem se jako zástupce Altervinu účastnil kurzů, které pořádal BÖW (Bundesverband ekologischer Weinbau) v Německu pro své poradce. Okamžitě po vzniku v roce 1991 vydal Altervin směrnice pro ekologickou produkci hroznů a vína (viz obrázek 1) podle německé organizace BÖW, kde byl tehdy předsedou Dr. Uwe Hofmann, v současnosti poradce v ekologickém vinohradnictví pro střední Evropu. Koncem roku 1991 uspořádal Altervin ve spolupráci s Moravínem konferenci ve Valticích na téma „Ekologic-

ké vinohradnictví“ (viz obrázek 2) s přednášejícími Richardem Bartákem, Vilémem Krausem, Uwe Hofmannem (D), Walterem Bauerem a J. Holzerem (A), Paulinem Köpferem (D), Reinerem Loackerem (Jižní Tyroly), Lajosem Szöke (H), Pálem Kozmou (H) a dalšími přednášejícími z Československa (Altervin–Moravín). Řada z nich je dnes sdružena v rámci organizace PIWI International. Zde, u těch svazů, je zajímavé, jak vznikaly názvy. Učili jsme se u BÖW, ale název ALTERVIN vymyslel prof. Kraus (alternativní vinařství). Poté německý svaz změnil název na ECOVIN, (podobnost čis-

Obr. 1: Směrnice pro ekologickou produkci hroznů a vína

504


Text a foto: Ing. Jiří Sedlo, CSc. Velké Bílovice

Vinohradnictví

Biovinice ve Švýcarsku

Ekologická vinice

Kontrola hmyzu na keři

tě náhodná, zkratka BÖW nezasvěcenému nic neřekne, kdežto ECOvin má svůj náboj). A na závěr se nedávno změnil název svazu naší IP na EKOVíN. Zajímavý příběh, když zná člověk souvislosti. V Altervinu bylo zavedeno poradenství a taky publikační činnost. Bohužel práce VVS Resistant byla ukončena, a  tím se smrákalo i nad Altervinem. Odešel jsem na půl roku do FIBL (výzkumný ústav ekologického zemědělství), tehdy v Oberwilu u Basileje ve Švýcarsku (nyní je sídlem tohoto VÚ Frick), a jeho prostřednictvím k Valentinu Blattnerovi, kde jsem se podílel na šlechtění rezistentních odrůd. Když jsem se vrátil domů, učil jsem jeden rok vinohradnictví ve Valticích a po skončení školního roku jsem ze školy odešel na půl roku zpět do Švýcarska. Problémy jsem měl se svazem již ve Valticích, kdy jsem kvůli různým jednáním (většinou v Praze na MZe, kde jsem si nemohl určovat termín)

potřeboval vyměnit výuku na jiný den. Ze Švýcarska jsem svaz řídil jen „na dálku, telefonicky“, na jednání na MZe jezdil můj bratr. Ještě když jsem byl ve Švýcarsku, plný dojmů z asi nejrozsáhlejší knihovny o ekologickém zemědělství na světě, pokusil jsem se požádat Okresní úřad v Břeclavi o  možnost výsadby ekologického vinohradu na Hradišťku ve Velkých Bílovicích (dnes pod kapličkou). Byl jsem odmítnut, že jde o chráněnou lokalitu, kde žádná zemědělská činnost, byť ekologická, nebude (stavební nakonec ano  – kaplička). Následně jsem od ledna 1994 nastoupil jako tajemník do nově vzniklé Českomoravské vinohradnické a vinařské unie, svazu všech vinařů, takže jsem pak agendu svazu Altervin převedl pod PRO-BIO v rámci předejití nařčení z konfliktu zájmů (ekologické vinohradnictví kontra konvenční). Ke konfliktům samozřejmě docházelo. Když se zavádí něco nového, jde o běžný jev. Asi největší spory tehdy byly se Svazem integrované produkce hroznů a vína. Pro náměstka ministra zemědělství Bartáka to byl „kočkopes“. Hádali jsme se se svazem IP například o nové výsadby v CHKO Pálava, kde jsme chtěli upřednostňovat odrůdy odolnější vůči houbovým chorobám, což se nám nepodařilo. Nakonec jsme ale našli schůdnou cestu pro další vývoj v celé České republice. V roce 1994 jsem obhájil disertační práci v oblasti techniky a agrotechniky ekologického vinohradnictví a pak jsem pracoval pro Svaz vinařů ČR bez preferování ekologického vinařství, i když s větším porozuměním k němu i v rámci odborných evropských struktur. Například v rámci COPA/COGECA nebyli španělští ani italští kolegové ekologickému vinařství příliš nakloněni, naopak v rámci AREV zase francouzští vinaři tento způsob podporovali.

Taky osud tomu chtěl, že Svaz ALTERVIN měl sídlo ve stejné budově, jako má dnes Svaz vinařů ČR, který ale sídlo několikrát změnil, než dospěl k současnému. Stav ekologického vinohradnictví v  ČSFR/ČR lze mimo výčtu zúčastněných vinařů a jejich plochy vinic dokumentovat i na publikacích: Hned v roce 1991 byla ve Valticích uspořádána konference k ekologickému vinohradnictví (viz obrázek 2) za účasti přednášejících z Německa, Rakouska, Itálie, Maďarska a tuzemských (tehdy z Moravy a Slovenska). V letech 1991 až 1994 bylo uveřejněno přes 20 různých publikací o ekologickém vinohradnictví na našem území, převážně v periodikách Vinohrad, Alternativní zemědělství, Naturalis a především Vinařský obzor, ale i v zahraničních. Současně proběhla řada přednášek od Čech přes Moravu až po Slovensko. V roce 1994 vyšla učebnice Ekologické vinohradnictví. V roce 2003 vydal kolektiv autorů pod vedením Ing. Jiřího Urbana a prof. Ing. Bořivoje Šarapatky, CSc., publikaci Ekologické zemědělství, která obsahovala i oddíl Ekologické vinohradnictví. V pozměněné verzi pak vyšla ještě v roce 2006 a následně v dalších jazycích – anglicky (2009), rusky (2010) a polsky (2012). Podrobný výčet těchto publikací mohu poskytnout. Z výše uvedeného je patrné, že jsme sice do ekologického vinohradnictví nastoupili před 23 lety o něco později než někteří naši kolegové z EU, ale z dnešního pohledu zpoždění nebylo zase tak velké, a od počátku jsme pracovali s myšlenkou odolnějších odrůd, která se stále více v současné Evropě prosazuje. A zde bych si dovolil dokonce tvrdit, že v těch odrůdách máme spolu se Švýcarskem, Německem a Maďarskem v Evropě náskok.  

Obr. 2: Sborník z konference

505


Vinohradnictví

Vinařský obzor 10/2013

Praktické poznatky k odrůdě Nitria Nitria je modrá moštová odrůda révy vinné, která byla v roce 2011 zapsána do Listiny povolených odrůd ve Slovenské republice. Udržovatelem odrůdy je subjekt 607 – Chateau Modra, a. s. a zplnomocněným zástupcem ve Slovenské republice je subjekt 645 – Vitis select, spol. s r. o. (www.uksup.sk). Odrůda vznikla v roce 1976 v VÚVV Bratislava křížením dvou francouzských odrůd vysoké kvality (Pospíšilová, Korpás, 1998). Jedná se o křížence odrůd Castets × Abouriou noir 3/13. Odrůda je mezi pěstiteli známá pod svým původním názvem Nitra. Ampelografická charakteristika List je středně velký až velký, pětilaločný. Výkrojky na listové čepeli jsou středně hluboké. Řapíkový výkrojek je otevřený ve tvaru písmene V. Hrozen je středně velký, válcovitě-kuželovitý. Uspořádání bobulí v hroznu je středně husté. Bobule je středně velká, oválná. Barva slupky je modrá, voskovitě ojíněná.

Pěstitelské vlastnosti Nitria má střední až vyšší požadavky na stanoviště. Vhodné jsou terroir typická pěstováním modrých moštových odrůd. Pro produkci kvalitních hroznů by měla být určená nejlepší terroir. Kvalitní polohy by potom měly být svahy s jižní a jihozápadní expozicí. Odrůda nemá vysoké požadavky na půdní podmínky. Vhodné jsou výživné půdy, ale také půdy sušší, v nichž se tvoří menší bobule, které mohou být ale kvalitnější. Důležité jsou také vzdušné lokality s dobrým prouděním vzduchu. Nitria patří mezi odrůdy evropské révy vinné, a je proto citlivá na houbové choroby. V sortimentu v Lednici mám možnost tuto odrůdu hodnotit již 10 let. Odolnost k plísni révy a padlí révy se ukazuje jako střední až nižší a při ochraně využívané v systémech IP se daří udržet vynikající zdravotní stav keřů. Odolnost proti šedé hnilobě hroznů révy je dobrá až velmi dobrá. Odolnost k zimním mrazům je střední až dobrá.

506


Text: Pavel Pavloušek Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně

Odrůda Nitria dozrává v první polovině října. Nitria má velmi dobrou schopnost akumulace cukrů. Také fenolická vyzrálost slupky bobule a semen je velmi dobrá. Ve slupce je možné pozorovat přítomnost „methoxypyrazinových tónů“, které se však velmi dobře snižují a chuť bobule je potom výrazněji ovocná. Doporučované zatížení pro tuto odrůdu je 4–6 oček na m2 pro produkci přívlastkových vín a 6–8 oček na m2 pro produkci jakostních vín. Vhodným pěstitelským tvarem je střední nebo vysoké vedení s řezem na dlouhý tažeň. Nitria má poměrně husté olistění. Je třeba věnovat pozornost zeleným pracím. Důležitými pracovními operacemi je podlom a vylamování zálistků v zóně hroznů. Odstranění zálistků v zóně hroznů je nezbytné v  termínu brzy po kvetení. Dojde tím k dobrému prosvětlení a provzdušnění zóny hroznů. Po odkvětu je možné použít také mírné odlistění zóny

Vinohradnictví

hroznů, které působí na snížení obsahu „trávovitých“ tónů v bobulích. Redukce násady hroznů během vegetace není potřebná. Odrůdu dlouhodobě pěstujeme bez jakýchkoliv redukčních zásahů, kromě zimního řezu, a hrozny jsou velmi dobré kvality. Podnožové odrůdy se vybírají na základě půdních podmínek a pěstitelského tvaru.

Enologické vlastnosti Nitria je vhodná pro plná a extraktivní červená vína. Při dobré fenolické zralosti je Nitria vhodná pro metodu dlouhé macerace hroznů. Velmi významná je makrooxidace a mikrooxidace v průběhu výroby vína. Přístupu kyslíku do vína, který napomáhá měnit strukturu fenolických látek, je možné dosáhnout zráním v dřevěných sudech. Vhodné jsou dubové sudy nebo také sudy barrique.

S odrůdou Nitria mám velmi dobrou zkušenost jako s „partnerem“ pro cuvée. V ústavu vinohradnictví a vinařství se dlouhodobě vyrábí cuvée slovenských odrůd Dunaj, Nitria, Hron a Váh a dosahuje vždy vynikající kvality. Jak je každá z těchto odrůd něčím jedinečná sama o sobě, tak se dokážou vzájemně spojit ve velmi zajímavé červené víno. U této kombinace je vhodné připravovat cuvée rovnou z vinice a hrozny sklízet dohromady.

Využití odrůdy a kvalita vína Nitria však poskytuje kromě cuvée, také velmi kvalitní odrůdová vína. Víno je plné a extraktivní. Barva vína je výrazně tmavočervená. Vůně je ovocná s jemným nádechem „kabernetových“ tónů. Třísloviny jsou mohutné, ale velmi příjemné.  

507


Vinohradnictví

Vinařský obzor 10/2013

Text a foto: Green Energy Machine Product, s. r. o.

Vše pro kvalitní peletování část 1.

M 

ezi přední evropské výrobce peletovacích lisů a všech strojů pro zpracování pelet se řadí společnost Green Energy Machine Product. Zaměřuje se na zpracování všech druhů materiálů – pilin, slámy, plev, papíru, hnojiva atd. Peletovací lisy Green Energy se využívají pro výrobu pelet na topení, krmných směsí, hnojiva a také slisování za účelem ušetření nákladů při odvážení odpadů. Své produkty dodává firma do všech zemí Evropy. Vyrobenými peletami lze topit jak v  běžných kotlích na tuhá paliva, tak v peletových speciálech. Zpracování rozličného materiálu je velmi snadné. Prvním krokem je nadrcení na kladívkovém drtiči. Jemné materiály jako piliny se již drtit nemusí. Pro peletování je optimální vlhkost materiálu v rozmezí od 10 do 19 %, a to vždy podle druhu materiálu. Agromateriály se peletují často přímo po sklizni nebo uložené volně pod přístřeškem. Olejniny jako řepka, slunečnice nebo makovina jsou velmi mastné a většinou je možné je peletovat i při nízké vlhkosti, navíc mají mimořádně vysokou výhřevnost. Papír se nadrtí a lze jej peletovat smícháním

s mokrými pilinami nebo s agromateriálem. Koňský či králičí trus se také dá velmi dobře zpracovat, a to za účelem topení nebo prodeje hnojiva. Na lisech Green Energy se velmi snadno a dobře peletují různé druhy krmných směsí pro domácí či průmyslové využití. Pokud chcete zpracovávat odpad, ale nemáte žádné zkušenosti a  informace o technologii zpracování odpadů, chcete přitom vyrábět vlastní energii pro topení nebo využít lisy pro výrobu krmných směsí a nemáte dostatek informací, je možné využít náš telefonický servis či se poradit při osobní návštěvě a podrobně se seznámit s celou technologií výroby pelet nebo krmných směsí a se všemi druhy materiálů, které je možné na lisech zpracovat. Sušičku, drtičku i lisy je možné vidět také po předchozí dohodě v provozu při praktických.ukázkách. Příště se podíváme blíže na jednotlivá zařízení pro výrobu pelet.   (pr)

Výhřevnost pelet Pelety jsou velmi vhodné pro vytápění v kotlích na všechny druhy tuhého paliva. Jejich výhřevnost se mění podle druhu materiálu, ze kterého jsou zpracovány: �d  řevěné piliny 16,5 až 18,5 MJ/kg � s láma 16,5 až 18,5 MJ/kg �k  ukuřice 16,5 až 18,5 MJ/kg � s láma z olejnin 18,5 až 19,5 MJ/kg �h  nědé uhlí měkké 16,7 až 19,5 MJ/kg Velikost pelet je běžně 6 mm a na výhřevnost nemá velký vliv.

Green Energy Machine Product, s. r. o. info@briketovacilis.eu www.briketovacilis.eu

inzerce ↘

INTRIS, s.r.o. Prusinky 1260, 763 61 Napajedla tel/fax: +420 577 941 546 GSM: +420 602 529 298, +420 603 892 442 e-mail: intris@intris.cz www.vazacimaterial-vinohrad.cz, www.intris.cz

vytlačování plastů, výroba vázacího materiálu pro vinohrady a sady

Vázací bužírky INTRISFLEX

Typ PRAKTIK - pro běžné vázání Typ ROBUST - pro vázání se zvýšenými nároky na pevnost úvazku Náviny v síťce 0,75 kg a 1 kg a v kotouči 1 kg a 2 kg

Vázací plastové pásky s drátkem 0,43 mm VitisMatic

do ovazovačů Pellenc AP 25 a Fixion kotoučky pásky jsou rozměrově uzpůsobeny podávacímu zařízení a zásobníkům ovazovačů Pellenc

Speciální odvíjecí cívky s drátkem do mechanických vázacích kleští BELI

pozinkovaný měkký vázací drát i plastové cívky jsou shodné s originálním výrobkem dodáváme cívky s drátkem 0,40 mm, 0,45 mm a 0,50 mm

Cívky s náhradním drátkem do vázacích kleští BELI a INFACO A3M

pro možnost opakovaného naplnění již vyprázdněných cívek dodáváme drátky i na cívkách o hmotnosti 6 kg

508


Text: Mojmír Baroň pro Vinařský obzor

Vinařství

Možnosti snížení obsahu oxidu siřičitého ve víně část 3. Chemické metody pro snížení dávkování SO2 Chemická aditiva vedoucí ke snížení dávkování SO2 představují stále nejrozšířenější metody při výrobě vína. Samotný SO2 působí chemicky celou řadou svých výjimečných vlastností – antioxidant, inhibice oxidačních enzymů, antimikrobiální vlastnosti, navázání oxidačních produktů. Z hlediska uživatelského se chemické metody jeví jako levné a uživatelsky nenáročné. Mnohé z přípravků doplňujících či nahrazujících používání SO2 však zůstává ve finálním produktu v čisté formě či ve formě reziduí, a mohou tak představovat zdravotní či technologické riziko. Následující část popisuje chemické látky používané ve vinařství za účelem omezení dávkování SO2. Chemické látky jsou rozděleny do dvou skupin, na látky s anti­oxidačními vlastnostmi a látky s anti­mikrobiálními vlastnostmi.

Antioxidanty Kyselina askorbová Tato kyselina se ve vinařství využívá jako antioxidant již delší dobu z důvodu rychlého odstranění molekulárního kyslíku z moštu či vína. Proto se o kyselině askorbové a jejím izomeru, kyselině erytrobové, smýšlí jako o možné alternativě k použití SO2 (Salaha, 2008). V současnosti se používá v  koncentračním rozmezí 50 až 100 mg/l, vždy v kombinaci s SO2, vyšší přídavek by mohl ovlivnit chuť vína (Ribéreau-Gayon, 2006). Oxid siřičitý a kyselina askorbová mají rozdílné antioxidační vlastnosti. SO2 je principiálně slabý antioxidant s opožděným, ale stabilním účinkem, který trvá i v přítomnosti následného okysličení. Nedokáže zabránit železitému zákalu, který vzniká rychle po provzdušnění. Tato reakce mezi kyselinou askorbovou a O2 se koná téměř 1 700 krát

rychleji než mezi SO2 a O2. Kyselina askorbová má účinek okamžitý: může tak okamžitě nahradit škodu způsobenou náhlým a intenzivním provzdušněním, ale působí pouze tak dlouho, dokud není víno v trvalém kontaktu se vzduchem. Jinak řečeno, díky své vysoké aktivitě chrání víno či mošt jen proti krátkému intenzivnímu provzdušnění, ale už ne proti dlouhodobé oxidaci. Není tedy příliš účinná při dlouhodobém skladování v sudech a tancích. Kyselina askorbová se vyskytuje v hroznech v nízkých koncentracích a rychle oxiduje při jejich zpracování, kde je její použití nejvýhodnější vzhledem k intenzivnímu vystavení kyslíku. Ve víně může měnit oxidované chinony zpět na fenoly, ale jako vedlejší produkty této reakce vznikají dehydro-askorbová kyselina

a H2O2 (viz obrázek 1). Vznik H2O2, dosti silného oxidantu, znamená, že určité množství volného SO2 s ním musí ve víně reagovat, aby nedošlo k další oxidaci. Tímto způsobem je volný SO2 ve víně spotřebováván, což vede k „rozpadu“ vína. Proto je důležité správné použití této kyseliny, aby nebylo docíleno opačného účinku, než byl zamýšlen. V ideálním případě je dávkování kyseliny askorbové voleno v takové míře, že přesně pokryje oxidaci moštu do započetí fermentace. Fenolické sloučeniny Vzhledem k antioxidačním a antimikrobiálním vlastnostem byly fenolické sloučeniny zkoumány jako možná náhrada za SO2 již před desítkami let. Struktura fenolických látek umožňuje neutralizo-

Obr. 1

Oxidace a redukce fenolických sloučenin ve víně za přítomnosti kyseliny askorbové fenol

chinon

OH

O OH

OH

+ I/2 O2

oxidace + H2O R

R

redukce

kyselina dehydro-askorbová peroxid vodíku

kyselina askorbová

509


Možnosti snížení…

Antimikrobiální látky Kyselina sorbová Kyselina sorbová je nenasycená mastná kyselina s krátkým řetězcem, která může být použita jako konzervační prostředek, kdy spolu s SO 2 ovlivňuje životaschopnost buněk kvasinek a plísní tím, že narušuje pH homeostaze (MALÍK, 2013). Proti bakteriím (octovým i mléčným) má účinek menší. Dojde-li k nadměrnému nárůstu mléčných bakterií, může nastat rozklad kyseliny sorbové na 2-ethoxy-3,5-hexandien, čímž vzniká vada vína, tzv. vůně po pelargoniích (Divol, 2005; Steidl, 2010). Inhibující koncentrace pro kvasinky jsou ve vínech se zbytkovým cukrem nižší a závisejí na obsahu alkoholu a pH. Čím je hladina pH nižší, tím se fungicidní účinnost kyseliny sorbové zvyšuje (Ribéreau-Gayon, 2006). Kyselina sorbová je také schopna

510

zastavit plně kvasící mošt, ale zákonně musí být použita výhradně pro ochranu vín s obsahem redukujících cukrů, aby se zabránilo jejich budoucímu rozkvašení. V suchých vínech nemá žádné využití a v červených vínech či vínech z přezrálé suroviny může vyvolat (pomocí mléčných bakterií) již výše zmiňované, nepříjemné pelargoniové tóny. Běžně používaná koncentrace je 20 g/hl. Ve vínech ošetřených kyselinou sorbovou musí být zajištěna koncentrace volného SO2 mezi 30 a 40 mg/l jako ochrana proti oxidaci a bakteriím. Tato koncentrace SO 2 k ochraně vína před rozkvašením nemusí být dlouhodobě dostačující (Ribéreau-Gayon, 2006). Lysozym Jde o přírodní, krystalizovanou látku, jež je při nízkých dávkách schopna způsobit lyze bakterií (rozpuštěním jejich buněčných stěn). Tento enzym se nachází ve vaječném bílku a ve víně působí zejména proti mléčným (grampozitivním) bakteriím. Na octové bakterie nemá žádný vliv, protože jsou gram-negativní. Bylo zjištěno, že dávka vyšší než 4 mg/l je schopna zničit téměř všechny mléčné bakterie ve víně, a to během 24 hodin od použití

(Santos, 2012). Inhibice mléčných bakterií lze využít pro kontrolování jejich spontánního růstu, který většinou způsobuje znehodnocení vína či váznoucí alkoholovou fermentaci. Navíc nevykazovala vína ošetřená lysozymem žádnou významnou změnu ve vůni a obsahovala méně těkavých kyselin a biogenních aminů. Nevýhodou může být alergie spotřebitelů (Santos, 2012) a maskovací efekt po tepelném testu, kdy vyvolává přítomnost lysozymu po ohřevu zákal (viz obrázek 2). Koloidní stříbro Koloidní stříbro (CSC – Colloidal Silver Complex) se pro své antimikrobiální vlastnosti používalo již ve starověku. S objevem penicilinu začala éra antibiotik, a tím došlo k poklesu používání stříbra (MALÍK, 2013). Jenže díky objevu rezistentních kmenů bakterií nastal opět zájem o používání CSC (zejména ve formě nanočástic) jako antimikrobiální látky. Bylo zjištěno, že nanomateriály s obsahem stříbra jsou antimikrobiální k širokému spektru gram-negativních a grampozitivních bakterií. CSC má rovněž jisté antimykotické a antivirové vlastnosti (Izquierdo-Cañas, 2012), čehož se dnes využívá také v lékařství.

Obr. 2

Výsledky tepelného testu ve víně Ryzlinku rýnského po skladování (10 dnů až 6 měsíců) při různých dávkách lysozymu 600

500

400

300

200

100 0

300 10 d

1m

3m

6m

bez ohřevu čas skladování

150 10 d

1m

3m

s ohřevem

0 6m

přídavek Lysozymu (mg/L)

vat volné radikály a ty se samy oxidují na semichinony a chinony, zatímco kyslík je zredukován na hydroperoxylové radikály a peroxid vodíku. Další radikálové meziprodukty pak mohou reagovat s kyslíkem a snižovat jeho přítomnost ve víně (Santos, 2012). V enologii se fenolické látky používají především ve formě vysokomolárních látek – taninů. Přidáním enologických taninů lze ovlivnit oxidační jevy moštů a vín. Přídavek taninů sice neovlivňuje kvasný proces (s porovnáním s víny s SO2 na tom byla vína s enologickými taniny senzoricky lépe), nicméně při použití dvou různých taninů (gallotaniny a prokyanidiny) neposkytl žádné zlepšení v chromatických (barevnostních) a senzorických vlastnostech červeného vína, protože způsobil vyšší žlutou barvu (Santos, 2012). Antimikrobiální účinek fenolických sloučenin se projevuje až po použití vyšších dávek. Proto je třeba zvážit případné změny, které mohou při těchto vysokých koncentracích nastat – fyzikálně-chemické (viskozita) a organoleptické (barva, vůně, svíravost). Ideální by bylo využít antioxidačních vlastností fenolických sloučenin spolu s jinými antimikrobiálními metodami (např. el. pulsní pole, UV záření či dimetr dikarbonát), kdy tato kombinace poskytne dostatečnou antioxidační a anti­mikrobiální aktivitu vhodnou pro výrobu vína, bez nutnosti použití SO 2 (Sonni, 2009).

Zákal (NTU)

Vinařství


Vinařství

Vinařský obzor 10/2013

� p říjmem volných iontů stříbra dojde k přerušení tvorby ATP a DNA replikace, � nanočástice a stříbrné ionty tvoří reaktivní formy kyslíku, � přímé poškození buněčných membrán nanočásticemi. Bylo dokázáno, že aplikace 1 g CSC na 1 kg hroznů funguje jako účinné antiseptikum, které je schopno kontrolovat vývoj octových i mléčných bakterií, zatímco rozvoj Saccharomyces cerevisiae není nijak narušen. Při použití CSC dochází také k  obsahovým změnám (viz obrázek 3). Vína měla nižší obsah alkoholu a acetaldehydu, v porovnání s víny, která jsou ošetřena ve fázi zpracování jen SO 2 . Výsledky (Izquierdo-Cañas, 2012) naznačují, že přítomnost CSC modifikuje metabolismus kvasinek, jenž vede ke snížené produkci etanolu oproti vínům ošetřeným SO2. Navíc vína ošetřovaná CSC nevykazovala v  chemických a  senzorických vlastnostech oproti vínům s  SO 2 přílišné odchylky (viz obrázek 4), tedy až na jistou náchylnost bílých vín k oxidaci. CSC se pro vinařský průmysl jeví jako slibné antiseptikum, jehož hlavní nevýhodou je ovšem nedostatek antioxidační aktivity, který by měl být brán v potaz při jeho aplikaci (např. použít ho spolu s nějakou antioxidační látkou – kyselinou askorbovou či taniny (Izquierdo-Cañas, 2012).

Obr. 3

Vliv ošetření rmutu pomocí CSC a SO2 na hustotu a průběh fermentace (Izquierdo-Cañas, 2012) 1 110 Bílé víno – SO2 Bílé víno – CSC Červené víno – SO2 Červené víno – CSC

1 090 1 070 Hustota moštu (g/l)

Mezi nejdůležitější mechanismy účinku CSC patří:

1 050

1 030

1 010 990 1

2

3

4

5

6 7 8 Dny fermentace

že tvoří póry v cytoplazmatické membráně, a způsobuje tak odtok esenciálních látek. Patří mezi tzv. bakteriociny, malé polypeptidy, mající inhibiční vliv na jiné druhy bakterií (Renouf, 2008; Santos, 2012). Výhoda nisinu spočívá v tom, že je bezbarvý, bez zápachu a není toxický

9

10

11

12

13

– takže by se dalo říci, že jde o ideální konzervační látku proti grampozitivním bakteriím. Jenže některé kmeny bakterií mají proti jeho účinku vyšší toleranci, takže jde spíše o okrajovou, zatím zkoumanou záležitost (RENOUF et al., 2008; SANTOS et al., 2012).  

Obr. 4

Rozdíl v senzorických vlastnostech vína vyrobeného ošetřením rmutu pomocí SO2 a CSC Citron 8,00

Chitosan Chitosan, derivát z chitinu, je důležitý bioaktivní polymer obsahující vysoké množství aminoskupin. Navíc vykazuje antimykotickou aktivitu a glutamát chitosanu funguje jako účinný konzervační prostředek proti kvasinkám způsobujícím znehodnocení vín, takže ho lze použit proti kvasinkám rodu Brettanomyces sp. (Renouf, 2008). Výhodou je, že přídavkem chitosanu bylo prokázáno ovlivnění růstu právě Brettanomyces sp., a nikoliv S. cerevisiae – tedy až na jisté prodloužení lag-fáze alkoholového kvašení (MALÍK, 2013). Nisin Nisin je přírodní produkt získaný z bakterií Lactococcus lactis, který vykazuje antimikrobiální účinek především na celou řadu grampozitivních bakterií tím,

Kvalita dochuti

6,00

Tropické ovoce

4,00

2,00

Ostrost

Rostlinnost

Hořkost

Sladkost Bílé SO2 Kyselost

Bílé CSC

511


Vinařství

Vinařský obzor 10/2013

Hodnotíme ročník 2013 Podobně jako každý rok, i ten letošní byl specifický a v mnohém odlišný od těch minulých i budoucích. Čtyřem vinařům jsme proto položili stejné otázky stran letošní úrody hroznů a s ní souvisejících specifik.

1

2

Jak byste zhodnotil kvalitu vašich hroznů ročníku 2013, čím vás tento rok překvapil?

Hodláte nějak výrazněji zasáhnout do procesu zrání mladých vín ročníku 2013?

Vladimír Tetur Velké Bílovice

O 

proti předchozímu roku, kdy nás postihly květnové mrazy, byl v tomto roce pomalejší nástup vegetace. Potom přišlo ochlazení a větší dešťo­vé srážky, které  vystřídalo v nepravý čas nadměrné sucho. V tomto roce trápil vinaře zvýšený výskyt padlí. Lhal bych, kdybych řekl, že jsme s padlím problém neměli, nicméně týkalo se to pouze několika lokalit a odrůd,

512

které jsou k oidiu citlivější. V celkovém objemu pak napadená réva netvořila nijak zásadní procento. Setkali jsme se však u  některých vinohradníků také s  tím, že padlí podcenili a  boj nebyl úspěšný. Samotné hrozny jsou kvalitní, i přesto, že nebylo zcela ideální léto, které bylo celkově sušší. Jak ukazuje sběr, mají hrozny mírně nižší cukernatost a vykazují vyšší kyselinku, což není úplně na škodu, ale bude třeba s vínem pracovat jinak než v loňském roce. Na druhou stranu to pro mnohé vinaře bude určitě výzva. Vzhledem k tomu, že hrozny mají vyšší kyselinku, bude potřeba věnovat vínu náležitou péči. Předpokládám, že u některých odrůd budu prodlužovat alkoholové kvašení a fermentaci. Velmi důležité bude také „si pohrát“ s jemnými kaly, kde může pomoci občasné promíchání. Myslím si, že letošní ročník bude podobný ročníku 2010, avšak v mnohém bude zase odlišný. Ukazuje se také, že by se vinaři již v průběhu roku měli zamýšlet, zda a jaké odrůdy budou určeny na červené a které spíše na růžové víno. Ne vždy totiž přeje ročník tomu, aby se podařilo nadprůměrné červené.  

Jaroslav Osička Velké Bílovice

U 

rčitě pro mne byla překvapením první polovina vegetace, kdy bylo hodně vlhko a následně přišla sucha. To mělo jistě značný vliv na rozvoj chorob, v období květu to byla spíše peronospora a po odkvětu nastoupilo razantně padlí, což se samozřejmě projevilo v  množství postřiků proti oidiu. I přes to, že jedu v systému bio, co se týká přípravků, tak jsem dopadl poměrně dobře, v letošním roce vycházely tyto postřiky lépe než systémové. Co jsem měl možnost porovnat se známými, tak zdravotní stav mých hroznů byl lepší, což mi potvrdili i jiní vinaři, kteří testují biokvalitu. Došlo také k opoždění vegetace, začátkem července jsem byl ve Francii, kde teprve odkvétaly hrozny a u nás už byly bobule velikosti hrachu, což bylo docela zvláštní a měl jsem z dozrávání mírnou obavu. Nakonec to ale dopadlo dobře, cukry tam jsou a je vyšší kyselinka. Pokud bych měl srovnat s loňským ročníkem, tak ten byl skoro bez kyselin a teď jich


Otázky pokládal: Petr Březina Foto: Petr Březina a archív

naopak bude dostatek. Předpovídám však tomuto ročníku vín, že bude velmi dobrý především na bílá vína. Vzhledem k tomu, že pracuji v systému BIO, tak neplánuji ani žádné razantnější zásahy, což ani nedělám. Ale pravděpodobně budu držet delší dobu vína na kvasnicích, aby jednak došlo k autolýze kvasinek, jednak k jablečno-mléčné fermentaci, aby se zharmonizovaly kyseliny; a to bude prakticky celý proces.  

Vinařství

My vlastně nikdy nezasahujeme nějak výrazně do procesu zrání, takže u nás to budou spíše standardní postupy  – neděláme ani nazrávání na sudech nebo v sudech. Pokud něco, tak máme akátové sudy na ryzlink. Co se týká našich zkušeností, tak není cukernatost úplně nízká, s některými odrůdami si mírně pohrajeme, ale u nás je to především o rychlosti zpracování.  

nou fermentaci, ale jen u části vína – asi 20 až 30 % odrůdy. Anebo potom třeba pracovat podvojným odkyselením, které umožní stáhnout kyselinu u hodně kyselých vín.  

František Kupsa Žernoseky

Petr Bíza Čejkovice

Antonín Zatloukal Znojmo

K 

valita hroznů v letošním roce je jiná než v  letech předchozích, hrozny nemají tak vysokou cukernatost, naopak mají pikantní kyselinu a šťavnatost. Určitě nebudou převládat medové rozinkové tóny, spíše mají ovocnější charakter. I ta vína budou spíše svěží, pikantní, ovocná, taková „fresh“, nebudou to vína s medovým nádechem. Co se týká chorob, tak jsme zjistili, že čím více jsme na západ, tím je tlak padlí nižší. Určitě i u nás se projevilo, ale byla to spíše lokální záležitost a problém konkrétních odrůd. My jsme například bojovali s padlím u Chardonnay, kde jsme však všechno s přehledem zvládli. Důležitá tady byla prevence a vhodný výběr přípravků. Letošní ročník bude určitě nahrávat bílým vínům, ale červená vína také nebudou špatná, jistě to nebudou těžká vína, ale spíše svěžejší. My máme čerstvou zkušenost se Svatomartinským, které jsme sklízeli asi před měsícem, a vypadá dobře, je trochu uspěchané, ale určitě nebude špatné.

M 

yslím, že stejně jako u ostatních vinařů, tak i  v  mém případě mají hrozny nižší cukernatost a mírně vyšší kyselinku. Potýkali jsme se také s padlím, ale tady to byl boj spíše u některých odrůd než u jiných. Takový rok zase naopak ukáže, jak si která odrůda vede – náročnější na udržení byl určitě Müller, Portugal nebo Dornfelder. Jinak jsme ve vinicích problém neměli, což přisuzuji také preventivním zásahům v průběhu roku. Rozvinout se padlí může právě také v oblastech, kdy malopěstitelé nezvládají časově či finančně, a pak ani postřik nepomůže. Podle odrůd a podle lokalit je to také s množstvím kyselin, které jsou místy vyšší, což ale souvisí i s výnosem. Spíše tedy budou výjimečná vína bílá, která budou velmi aromatická. Červená vína budou spíše průměrná či nadprůměrná. Počítám s tím, že se budou dělat batonáže, bude se míchat na kvasnicích a určitě se u některých vín bude muset přistoupit k odkyselení. Některé odrůdy by bez odkyselení byly prakticky nepoživatelné. Velmi důležité budou v letošním roce zkušenosti z roku 2010, který byl extrémní na kyseliny a každý si vyzkoušel, jak s kyselým vínem pracovat. Myslím, že řešením je pak u některých vín také přistoupení na jablečno-mléč-

H 

odnotit kvalitu hroznů roku 2013 je dost předčasné, neboť jsme sklizeň začali až 30. září a dnes, tj. 18. října, máme sklizeno cca 55 % plodných vinic. Průběh vegetace nebyl příliš příznivý – chladné a deštivé jaro dovršil ještě červen velmi bohatý na srážky (za měsíc 120 až 150 mm dle jednotlivých lokalit). Červenec a počátek srpna byl velmi horký, avšak v září zde napršelo cca 75 mm a bylo téměř bez slunečního svitu, mlhavé nebo s nízkou oblačností (až od 27. 9. se nám ukázalo sluníčko, asi tak na 1 týden). Říjen je prozatím většinou deštivý a chladný, pouze s 2–3 dny, kdy se ukázalo slunce alespoň půl dne. Zdravotní stav doposud sklizených hroznů je dobrý, bez hnilob, cukernatost u MT a MM byla v rozmezí cca 16–21 °NM, MP a SV v rozmezí 16,5 až 20 st. Vysoký je obsah kyselin, zejména u SV. Průběh podzimu není zřejmě příznivý ani pro tvorbu aromatických látek, neboť schází střídání chladných nocí a teplých slunečních dnů… Určitě bude nutné pracovat především s kyselinami, ať již biologickým odbouráváním kyseliny jablečné u červených vín, nebo také u bílých podvojným odkyselováním nebo u určité části i biologicky. Nebylo by však rozumné jakýkoliv zásah uspěchat, spíše bude dobré nechat vínu čas na pomalé formování. Věřím, že i z tohoto ročníku budou pěkná vína s minerálností a pikantní kyselinkou, ovocitě aromatická, typická pro naše severní viniční tratě.  

513


Vinařství

Vinařský obzor 10/2013

Organické kyseliny v hroznech ročníku 2013 Organické kyseliny jsou nepostradatelnou složkou vína a jejich obsah je klíčový pro charakter i kvalitu bílého a růžového vína. Z tohoto důvodu lze o nich směle prohlásit, že tvoří jeho páteř. Jako tradičně je i letos problematika obsahu a zastoupení jednotlivých organických kyselin předmětem mnoha diskusí a mnozí technologové řeší, jak letošní stav přijmout. Většina hroznů je již sklizena, a tak na základě výsledků analýz chemického složení hroznů i senzorického hodnocení mladých vín si lze udělat první obrázek o charakteru ročníku 2013.

U 

kazuje se, že letošní rok bude poměrně charakteristický a nebude podobný dvěma předchozím ročníkům. Jak tedy vypadají kyseliny v hroznech na počátku října roku 2013 z analytického hlediska? Klíčová slova: kyseliny ve víně, kyselina vinná, kyselina jablečná

Obecný úvod Obecné pojednání o jednotlivých organických kyselinách v hroznech bylo na stránkách Vinařského obzoru již publikováno, a proto pouze pro připomenutí uvedu, že ve zdravých hroznech révy vinné jsou přítomny 3 hlavní organické kyseliny. Dominantní jsou kyselina vinná a jablečná. Ze všech významných organických kyselin moštu a vína je nejsilnější kyselina vinná. Révovité rostliny jsou jejím jediným přírodním zdrojem, což významně ovlivňuje spolu s  hojným používáním v potravinářském průmyslu její cenu. Ve zralých hroznech také mezi kyselinami zcela převládá. Její koncentrace v době zaměkání dosahuje hladiny 15 g/l a během zrání klesá v našich podmínkách v závislosti na odrůdě a  ročníku na hodnoty v průměru kolem 6 (9–3) g/l. Obecně lze říci, že obsah kyseliny vinné v hroznech je podstatně stabilnější, než je tomu u kyseliny jablečné. Obsah kyseliny jablečné v hroznech je otiskem ročníku a agrotechnických zása-

514

hů, které byly na keřích révy provedeny. Na počátku zaměkání dosahuje její koncentrace až 25 g/l, ale v průběhu čtrnácti dnů klesne na polovinu a poté pozvolna klesá v našich oblastech na hladinu 8–1 g/l. Obsah kyseliny jablečné určuje charakter zvláště bílého a  růžového vína. Vína s nízkým obsahem kyseliny jablečné působí unaveným dojmem a mají krátkou životnost, což však nebude případ tohoto ročníku. Z biologického hlediska není kyselina jablečná příliš stálá a je využívána mnoha druhy mikroorganismů. Co do obsahu ve zdravých hroznech je nejméně zastoupena kyselina citronová. Její koncentrace v plné zralosti hroznů dosahuje podle odrůdy 0,1–0,5 g/l, její obsah příliš nepodléhá změnám a není ani významná z pohledu senzorických vlastností vína. Biologické vlastnosti kyseliny citronové jsou podobné jako u kyseliny jablečné. Z ostatních organických kyselin jsou pro své redukční vlastnosti významné kyselina askorbová (vitamin C) a kyselina kaftarová, které se vyskytují v řádech jednotek až desítek mg/l, ale jejich příspěvek k celkové kyselosti je zanedbatelný.

Napadené hrozny Po napadení hroznů plísní šedou se složení kyselin i jejich obsah v moštu mění. Působením Botrytis cinerea dochází podle způsobu a stupně napadení u výše zmíněných tří kyselin k rozkladu. Degradace

kyselin ušlechtilou formou je mírnější, zatímco mokrá hniloba je schopna odbourat až 90 % kyselin v porovnání se zdravými hrozny. Přesto nedochází k výraznému odkyselování, protože působením plísně se tvoří tzv. cukrové kyseliny, které vznikají oxidací koncových uhlíků jednotlivých sacharidů. Z D-glukosy vzniká D‑glukonová kyselina, z fruktosy 2‑keto‑D‑glukonová kyselina a z D-galakturonové kyseliny, která tvoří základ pektinů, kyselina slizová. Na masivní tvorbě cukrových kyselin v hroznech napadených hnilobnou formou se navíc významně podílejí i bakterie, jež však tvoří i velké množství kyseliny octové. Charakteristickým metabolitem je glukonová kyselina, která se tak stává ukazatelem zdravotního stavu hroznů. Z hlediska stability vína představuje hlavní problém kyselina slizová, jež tvoří nerozpustnou vápenatou sůl, vytvářející drobnou krupičku. Podobně jako soli kyseliny vinné má i slizan vápenatý tendenci k přesyceným roztokům. Jeho vyloučení je tedy velmi obtížně předvídatelné a často se stane, že u staršího, zdánlivě stabilního vína z velmi vyzrálých hroznů, dojde najednou k tvorbě závojovitého zakalení. Tento zákal nemá žádný vliv na senzorické vlastnosti vína na rozdíl od zákalů biologického původu, jimž je podobný. Kromě kyselin se při napadení hroznů Botrytis cinerea tvoří z cukrů i ketolátky s významnou schopností vázat SO2. Plíseň


Text: Ing. Michal Kumšta Ústav vinohradnictví a vinařství ZF MZLU Lednice

je také producentem oxidačních enzymů (laccasa), působících na fenolické látky s negativním dopadem na barvu vína a koloidně aktivních glukanů, které komplikují čiření a filtraci vína. Zpracování napadených hroznů je proto třeba věnovat zvláštní pozornost.

Analytický rozbor hroznů Dosud bylo v roce 2013 provedeno kolem 800 stanovení chemického složení hroznů se zaměřením na obsah základních kyselin a sacharidů. Jednotlivé stanovované parametry jsou uvedeny v tabulce. Z velkého množství vzorků jsou uvedeny rozbory moštu z vinice Ústavu vinohradnictví a vinařství ZF MENDELU v Lednici a u hlavních odrůd i z jiných lokalit. Pro porovnání jsou uvedeny i  některé dosud neuznané nebo perspektivní odrůdy, vhodné do okrajových oblastí nebo pro malovinaře. Bílé i modré moštové odrůdy jsou rozděleny podle rozšíření, kdy v hlavních skupinách dominují čisté V. vinifera a v okrajových odrůdy interspecifické. Výsledky bílých a modrých moštových odrůd jsou uvedeny v tabulkách 2, 3, 4 a 5. Poměr kyselin je vyjádřený ve formě: koncentrace kyseliny jablečné/ /koncentrace kyseliny vinné ×100. Přehled stanovovaných parametrů najdete v tabulce 1.

Komentář Pro charakter vína má kromě celkového obsahu kyselin významný vliv i poměr kyseliny vinné a jablečné. Kyselina jablečná nemá v našich podmínkách dobrou pověst, ale její přiměřený obsah je nutný pro charakter bílého vína a rosé. Právě kyselina jablečná dává vínu onu příslovečnou svěžest a  její nedostatek není možné ze senzorického hlediska nahradit kyselinou vinnou, která je chuťově tvrdší. Pro vyvážený projev bílého vína se ukazuje jako optimální stejné zastoupení kyseliny vinné a jablečné. Zde je nutné připomenout, že významná část kyseliny vinné vypadne během fermentace a zrání vína ve formě vinného kamene, zatímco obsah kyseliny jablečné je snížen kvasinkami pouze o 10–25 %. Tedy poměr kyseliny vinné a jablečné v hroznech by měl být kolem 2 : 1. V případě nedostatku kyseliny jablečné se víno jeví jako fádní, kdežto při jejím vý-

Vinařství

Tabulka 1

Stanovované parametry: Parametr

Způsob stanovení

°NM

Refraktometrické stanovení sušiny s přepočtem na °NM

pH

pH-metr se skleněnou elektrodou

Kyseliny titračně

Titrace 0,1 M NaOH s bodem ekvivalence při pH 8,1

Asimilovatelný dusík

Titrace 0,1 M NaOH vzorku po stanovení titru kyselin s přídavkem formaldehydu a s bodem ekvivalence při pH 8,1

Kyselina vinná

HPLC stanovení chromatografií s iontovou výlukou

Kyselina jablečná

Detekce organických kyselin při 210 nm

razném nadbytku je už příliš tvrdé. Oproti předcházejícím dvěma ročníkům, kdy se u značného podílu bílých a rosé vín projevil nízký obsah kyseliny jablečné, bude její obsah dostatečný, avšak ne nadbytečný, jako tomu bylo v ročníku 2010. Poměrně zajímavou skutečností je vysoký obsah kyseliny vinné a bude zajímavé sledovat míru její eliminace ve formě vinného kamene v průběhu fermentace i v mladém víně. Avšak bez znalosti obsahu draslíku v hroznech si ji nedovolím předpovídat. Kterým parametrům by měla být z hlediska technologie věnována největší pozornost? Pro zdárný průběh kvašení, jeho čistotu a produkci žádoucích buketních látek jsou rozhodujícími faktory pH a obsah asimilovatelného dusíku, což je souhrnné označení látek, jež jsou kvasinky schopné využít pro svůj růst. V současné době je obsahu využitelného dusíku v hroznech věnována zvýšená pozornost, neboť se ukazuje, že jde o parametr významně ovlivňující kvalitu vína. Jako optimální rozmezí se jeví 180–200 mg/l. Mošty s hodnotami nižšími než 150 mg/l jsou ohroženy zvýšeným výskytem sirky. Výrazně vyšší hodnoty pak vedou k vyššímu obsahu těkavých kyselin ve víně. Bezmyšlenkovitá aplikace preparátů pro výživu kvasinek tedy nevede vždy k lepšímu vínu. S postupující zralostí hroznů se obsah asimilovatelného dusíku snižuje. Podle prezentovaných měření je obsah dusíku značně variabilní, a proto je třeba hladině dusíku využitelného kvasinkami věnovat náležitou pozornost. Oproti předchozím ročníkům je pH moštů nízké, což zaručuje vysokou čistotu kvasného procesu a nízké riziko nechtě-

ného biologického odbourání kyselin. Nízké hodnoty pH stimulují kvasinky k tvorbě významně vyššího množství buketních látek, především esterů vyšších alkoholů s kyselinou octovou, které dávají mladým vínům tóny tropického ovoce. Na druhou stranu nízké hodnoty pH jsou nepříznivé pro rozvoj mléčných bakterií, a proto je pravděpodobný výskyt potíží se zahájením řízené malolaktické fermentace. Pro nastartování žádaného biologického odbourání kyselin je vhodné provést jednoduché odkyselení pomocí uhličitanu vápenatého (CaCO3) nebo hydrogenuhličitanu draselného (KHCO3) v dávce 50–100 gramů na hl, které vede k snížení kyseliny vinné o 0,75–1,5 g/l. Takto umírněné odkyselení zanechá ve víně letošního ročníku dostatečné množství kyselin pro jeho stabilitu a vytvoří podmínky pro rozvoj žádoucích bakterií Oenococcus oeni. Zajímavostí letošního roku je, že má „oběti“ v podobě raných odrůd (MM, MT, MP, Regent) a především odrůdy Pálava, která nedosahuje takových parametrů, jaké jsou od ní očekávány. Také fenolická zralost modrých hroznů nastupuje ve většině případů poměrně pomalu, což spolu s jejich nižší cukernatostí vede k předpokladu, že letos nebudou červená vína vykazovat takové kvalitativní vlastnosti, jako v předchozích dvou letech. Také zdravotní stav hroznů není často tak příznivý, jako v předchozích letech. Je proto na zvážení vinaře, zda problematické modré hrozny nezpracovat na růžové víno, kde případná eliminace rizikových faktorů během vinifikace (octové bakterie, laccasa) je jednoduší.

515


Vinařství

Organické kyseliny…

Závěr Letošní rok je z pohledu vinařské chemie v mnohém specifický. Hrozny nedosahují závratných cukernatostí, což osobně nepovažuji za faktor omezující kvalitu vína. Dalším charakteristickým znakem je vysoká hladina celkových kyselin s nízkými hodnotami pH, při relativně přiměřené koncentraci kyseliny jablečné. Lze proto očekávat zajímavá,

svěží a buketní bílá i růžová vína. Lze očekávat i zajímavá červená vína, ale zde je třeba zdůraznit nutnost kvalitní vyzrálé suroviny v náležitém zdravotním stavu. Osobně se domnívám, že není nutné provádět korekci obsahu kyselin v bílých a růžových vínech. Pokud by však měl někdo nezvladatelné nutkání odkyselovat, nechť tak činí po zralé úvaze a u vín, kde neočekává dlouhodobější uložení.

 Literatura RIBÉREAU-GAYON, P. a kol. Handbook of Enology, Volume 2: The Chemistry of Wine, Stabilization and Treatments. 2 nd Edition , John Wiley & Sons Ltd, 2006, s. 3–6. EDER, R. a kol. Vady vína. Národní vinařské centrum, 2006, s. 177–178.

Tabulka 2

Bílé moštové odrůdy (V. vinifera) Odrůda

Lokalita

Datum

°NM

pH

g/l Kyseliny titračně

g/l Kyselina vinná

g/l Kyselina jablečná

% Poměr kyselin

mg/l Asimilova‑ telný dusík

Hibernal

Lednice

1. 10

20,5

2,95

12,94

9,41

5,18

55

107

Hibernal

Čejč

2. 10

21,6

3,01

11,53

8,87

5,00

56

154

Hibernal

Velké Bílovice

8. 10

22,2

2,84

11,15

8,28

3,98

48

112

Chardonnay

Sedlec

27. 9

18,7

3,18

10,82

6,13

6,92

113

401

Chardonnay

Starovice

1. 10

21,1

3,03

11,53

8,69

5,16

59

214

Chardonnay

Čejč

2. 10

20,3

3,05

10,55

7,73

5,22

68

111

Chardonnay

Popice

8. 10

22,0

3,00

11,72

7,49

5,72

76

259

Lena

Rakvice

25. 9

15,8

3,12

6,98

6,25

5,28

85

121

Müller-Thurgau

Sedlec

16. 9

15,9

3,19

6,98

6,86

2,90

42

240

Müller-Thurgau

Lednice

1. 10

16,5

3,19

8,45

6,48

3,75

58

329

Muškát moravský

Sedlec

16. 9

16,6

3,20

6,55

6,90

2,87

42

208

Pálava

Pourdřany

2. 10

20,5

3,07

12,13

10,02

5,17

52

219

Pálava

Starovice

8. 10

18,8

3,09

10,93

9,46

4,05

43

275

Pálava

Popice

8. 10

21,3

3,10

10,21

8,60

3,96

46

262

Rulandské bílé

Čejč

2. 10

20,2

3,08

10,39

7,72

5,01

65

253

Rulandské šedé

Stošíkovice

30. 9

21,8

3,02

11,34

8,97

4,99

56

279

Rulandské šedé

Čejč

2. 10

20,9

3,06

12,27

8,84

6,04

68

237

Rulandské šedé

Popice

8. 10

23,6

3,00

10,66

7,88

4,66

59

223

Rulandské šedé

Hnanice

8. 10

22,8

3,14

11,03

7,58

3,86

51

171

Ryzlink rýnský

Stošíkovice

30. 9

21,0

2,81

14,42

11,19

5,08

45

163

Ryzlink rýnský

Lednice

1. 10

19,6

2,78

13,07

9,84

4,37

44

49

Ryzlink rýnský

Čejč

2. 10

19,5

2,94

13,70

10,23

5,50

54

121

Ryzlink rýnský

Popice

8. 10

19,6

2,81

14,48

12,97

4,71

36

83

Sauvignon

Velké Bílovice

25. 9

21,8

3,12

12,01

8,65

4,65

54

174

Sauvignon

Lednice

1. 10

22,3

3,07

11,44

8,74

4,35

50

112

Sauvignon

Čejč

2. 10

21,1

3,11

10,07

8,38

4,52

54

224

Sauvignon

Popice

8. 10

22,7

2,91

12,62

8,60

5,46

64

150

Sauvignon

Pouzdřany

8. 10

22,3

2,90

13,75

9,25

6,06

66

213

Sauvignon

Starovice

8. 10

22,7

3,02

12,63

8,07

6,10

76

292

Semillon

Stošíkovice

30. 9

18,1

3,03

8,80

7,67

3,27

43

98

Semillon

Popice

8. 10

17,7

2,94

9,42

7,16

3,52

49

89

Sylvánské zelené

Popice

24. 9

17,0

3,01

7,72

9,00

5,64

63

299

516


Vinařství

Vinařský obzor 10/2013

Odrůda

Lokalita

Datum

°NM

pH

g/l Kyseliny titračně

g/l Kyselina vinná

g/l Kyselina jablečná

% Poměr kyselin

mg/l Asimilova‑ telný dusík

Tramín červený

Lednice

25. 9

21,7

3,53

6,47

7,31

2,15

29

218

Tramín červený

Stošíkovice

30. 9

22,4

3,47

7,42

8,59

3,30

38

278

Tramín červený

Čejč

2. 10

22,1

3,43

6,85

7,20

2,81

39

105

Veltlínské zelené

Lednice

1. 10

19,2

3,11

9,32

8,55

3,68

43

267

Veltlínské zelené

Čejč

2. 10

17,7

3,16

8,01

7,75

2,63

34

242

Veltlínské zelené

Nikolčice

8. 10

17,9

2,90

11,70

9,24

4,72

51

168

Tabulka 3

Bílé moštové odrůdy (interspecifické) Odrůda

Lokalita

Datum

°NM

pH

g/l Kyseliny titračně

g/l Kyselina vinná

g/l Kyselina jablečná

% Poměr kyselin

mg/l Asimilova‑ telný dusík

Bronner

Lednice

1. 10

19,6

3,01

10,65

9,80

3,05

31

259

Erilon

Lednice

1. 10

22,1

3,01

13,27

10,32

5,91

57

369

Malverina

Lednice

1. 10

17,0

3,03

10,47

7,77

4,12

53

183

Merzling

Lednice

1. 10

22,0

3,10

7,67

7,08

2,62

37

58

Rakiš

Lednice

1. 10

20,3

3,12

8,95

7,55

2,66

35

101

Saphira

Lednice

1. 10

19,8

3,10

14,12

7,47

9,09

122

334

Savilon

Lednice

1. 10

16,6

3,10

9,69

6,42

4,91

76

176

Solaris

Bošovice

27. 9

24,2

3,17

9,45

6,24

3,50

56

142

Datum

°NM

pH

g/l Kyseliny titračně

g/l Kyselina vinná

g/l Kyselina jablečná

% Poměr kyselin

mg/l Asimilova‑ telný dusík

2. 10

15,8

3,16

8,90

7,65

4,07

53

158

Tabulka 4

Modré moštové odrůdy (V. vinifera) Odrůda

Lokalita

Cabernet Moravia

Čejč

Cabernet Sauvignon

Sedlec

10. 10

18,0

3,09

14,52

11,16

6,64

60

171

Dornfelder

Sedlec

10. 10

18,2

3,11

6,23

5,17

2,58

50

157

Frankovka

Lednice

25. 9

19,9

3,08

9,76

8,84

2,97

34

311

Frankovka

Čejč

2. 10

19,2

3,11

10,09

7,21

3,32

46

124

Frankovka

Sedlec

10. 10

18,4

2,98

11,59

10,80

3,89

36

204

Frankovka

Velké Pavlovice

18. 10

20,2

3,21

6,50

4,53

2,63

58

156

Merlot

Velké Bílovice

25. 9

18,0

3,14

11,17

8,90

4,09

46

90

Merlot

Popice

8. 10

20,6

3,03

11,80

10,97

3,36

31

114

Modrý Portugal

Sedlec

10. 10

15,7

3,32

7,70

5,12

3,76

73

293

Neronet

Sedlec

10. 10

19,5

3,30

8,30

8,57

2,98

35

232

Rubinet

Čejč

2. 10

19,1

3,17

10,26

8,42

4,47

53

242

Rulandské modré

Stošíkovice

30. 9

22,6

3,04

11,74

9,28

4,96

53

118

Rulandské modré

Čejč

2. 10

21,2

3,11

11,26

8,30

5,34

64

210

Rulandské modré

Lednice

8. 10

21,4

3,05

12,77

9,12

5,75

63

439

Zweigeltrebe

Stošíkovice

30. 9

22,4

3,09

8,79

9,06

2,23

25

218

Zweigeltrebe

Čejč

2. 10

18,2

3,22

8,40

8,45

3,10

37

273

Zweigeltrebe

Velké Pavlovice

18. 10

22,5

3,33

5,56

4,00

2,55

64

111

517


Vinařství

Organické kyseliny…

Tabulka 5

Modré moštové odrůdy (méně rozšířené a interspecifické) Odrůda

Lokalita

Datum

°NM

pH

g/l Kyseliny titračně

g/l Kyselina vinná

g/l Kyselina jablečná

% Poměr kyselin

mg/l Asimilova‑ telný dusík

Acolon

Lednice

8. 10

18,1

3,06

9,46

6,72

4,20

62

280

Agni

Lednice

26. 9

18,9

3,25

8,96

7,89

2,69

34

379

Agni

Rakvice

25. 9

22,9

3,33

9,29

9,84

2,62

27

178

Ariana

Rakvice

25. 9

10,0

3,03

14,20

9,39

6,26

67

234

Cabernet Cubin

Lednice

8. 10

20,4

3,04

13,11

9,07

5,99

66

492

Cabernet Doria

Lednice

8. 10

23,9

3,02

9,82

9,84

2,31

23

280

Cabernet Dorsa

Lednice

8. 10

18,0

3,18

7,94

8,15

2,20

27

456

Cabernet Mitos

Lednice

8. 10

21,2

3,18

14,45

11,52

4,70

41

506

Carmenere

Lednice

1. 10

19,1

3,27

8,69

6,98

4,52

65

214

Cerason

Lednice

26. 9

18,4

3,18

10,50

9,19

3,88

42

134 227

Kofranka

Lednice

25. 9

20,2

3,08

11,24

9,56

3,79

40

Laurot

Lednice

26. 9

17,7

3,45

11,93

10,06

2,98

30

116

Marlen

Lednice

26. 9

18,4

3,15

9,13

5,94

3,53

59

145

MI-5-70

Lednice

26. 9

19,4

3,02

10,78

7,79

4,04

52

83

Nativa

Lednice

26. 9

16,3

3,04

10,98

9,20

4,16

45

46

Regent

Rakvice

25. 9

17,9

3,33

8,30

6,55

4,02

61

191

Regent

Lednice

26. 9

18,2

3,30

8,43

6,63

2,63

40

262

Sevar

Lednice

26. 9

18,5

3,32

8,32

7,13

2,89

41

110

inzerce ↘

518


Text připravili: rs vo

Vinařský obzor 10/2013

Marketing & ekonomika

Intervitis Vienna 2014 nebude

V 

zhledem k ekonomické atmosféře, v níž se nachází střední a východní Evropa, se organizátoři již tradičního vídeňského předkola Intervitis Vienna, Messe Stuttgart a Svaz německých vinařů, rozhodli odložit termín této výstavy, která byla jakýmsi předskokanem stuttgartské Vintervitis-Interfructa, jež se koná 1× za tři roky. Pro vinohradníky a vinaře střední a východ-

ní Evropy šlo vcelku o důležité oborové setkání – mělo se konat ve dnech 30. 3. až 1. 4., každopádně nyní je odloženo. Poslední ročník vídeňského podjetí, v pořadí již třetí, zaujal více než 200 vystavovatelů a 7 500 návštěvníků z Rakouska, České republiky, Slovenska, Maďarska, Slovinska a Chorvatska. Letošní situace, v které se nachází euro jako měna, nenahrává uskutečnění dalšího

Na MUNDUS vini opět úspěšní

Č 

tyři zlaté a čtyři stříbrné medaile přivezli moravští a čeští vinaři z prestižní mezinárodní soutěže vín v Německu MUNDUS vini. Letos se do této jedné z nejnáročnějších světových soutěží hlásili již posedmé. Účast vín z České republiky opět finanční podpořil Vinařský fond a organizační ji zajistilo Národní vinařské centrum. Zlatou medaili na MUNDUS vini získalo vinařství Arte vini, s. r. o., za Veltlínské zelené, moravské zemské víno 2012, BOHEMIA SEKT, s. r. o., za Bohemia Sekt Prestige Chardonnay brut 2011, Vinařství U Dvou Lip, s. r. o., za Tramín červený, pozdní sběr 2011 a ZNOVÍN ZNOJMO, a. s., za Ryzlink rýnský, ledové víno 2012. Dvě stříbrné medaile si přivezlo ZÁMECKÉ VINAŘSTVÍ BZENEC, s. r. o., a po jedné Vinařství Josef Dufek a Vinařství MIKROSVÍN MIKULOV, a. s. „Získání zlaté medaile na Mundus vini mne velice potěšilo, zejména proto, že jsme ji obdrželi za naše VZ Veltlínské zelené 2012 – víno naší domácí odrůdy, která se pěstuje pouze ve středoevropském prostoru. Obdržené ocenění vnímám jako potvrzení, že naše poměrně nedávno (v roce 2008) založené vinařství Arte Vini se vydalo tou správnou cestou. Sázka na lokální odrůdy, tradiční a současně moderní výrobní postupy, svěží styl našich vín stejně jako design našich etiket se ukázala být správnou volbou a naše vína jsou postupně objevována a  oceňována jak tuzemskými milovníky vína, tak i v zahraničí,“ komentoval úspěchy na soutěži Jan Neubauer, společník a jednatel vinařství Arte Vini. Hodnocení vín na MUNDUS vini je velmi přísné. Stříbrnou medaili získává víno s bodovým ziskem nad 85 bodů, zlatou nad 90 a velkou zlatou nad 95 bodů, což je výrazně přísnější, než bývá na velkých mezinárodních soutěžích zvykem. Překonat medailovou hranici se daří opravdu jen výjimečným vínům.

„Vinařský fond záměrně podporuje účast moravských a českých vinařů na těch nejnáročnějších, konkurencí nejnabitější a nejpřísněji hodnocených mezinárodních soutěžích. Jen ve srovnání s nejlepší světovou produkcí tak vynikne jedinečnost a kvalita vín z České republiky. Soutěží vína je mnoho, ale medaile z těch námi podporovaných by měly znamenat skutečný punc kvality, kterým se mohou řídit i spotřebitelé,“ komentoval účast našich vinařů na soutěži Ing. Jaroslav Machovec, ředitel Vinařského fondu. Do letos již 13. ročníku soutěže MUNDUS vini se přihlásilo 21 firem z České republiky, z nichž si třetina odváží medaili.   Podrobnější informace a výsledky jsou zveřejněny na www.mundusvini.de. (vo)

Výsledky MUNDUS vini 2013 ➊ = zlatá medaile ➋ = stříbrná medaile Bohemia Sekt Prestige Chardonnay brut 2011 Bohemia sekt, s. r. o. ➊ Sylvánské zelené, pozdní sběr 2012 Vinařství Josef Dufek ➋ Rulandské šedé, pozdní sběr 2012 Vinařství Mikrosvín Mikulov, a. s. ➋ Tramín červený, pozdní sběr 2011 Vinařství U dvou lip, s. r. o. ➊ Ryzlink rýnský, pozdní sběr 2011 Zámecké vinařství Bzenec, s. r. o. ➋ André rosé, pozdní sběr 2012 Zámecké vinařství Bzenec, s. r. o. ➋ Ryzlink rýnský, ledové víno 2012 Znovín Znojmo, a. s. ➊ Veltlínské zelené, moravské zemské 2012 Arte Vini, s. r. o. ➊

úspěšného ročníku veletrhu, což byl jeden z důvodů, proč se organizátoři rozhodli veletrh odložit. V nejbližších dnech nebo týdnech, pokud se tak již nestalo, o tom budou všichni dosud registrovaní vystavovatelé či návštěvníci informováni.   www.intervitis-vienna.at (rs)

Medailová žeň ve Vídni

N 

aši vinaři si vezou z největší světové soutěže vín – AWC Vienna úctyhodných 30 zlatých, 152 stříbrných medailí a 122 diplomů. Rakouská metropole hostila AWC Vienna letos již podesáté. Účast našich vinařů proběhla za finanční podpory Vinařského fondu a organizačního zajištění Národního vinařského centra. Soutěže se letos zúčastnilo 12 299 vín z 39 zemí celého světa a Českou republiku v silné mezinárodní konkurenci reprezentovalo 366 vín 70 vinařství. Mezi nejúspěšnější vinařské producenty patří Vinařství Josef Valihrach, s. r. o., jež získalo 5 zlatých a 4 stříbrné medaile. „Získat pět zlatých medailí a čtyři medaile stříbrné z devíti přihlášených vzorků je úspěch, kterého si velmi vážíme a jsme rádi, že se dařilo jak našim bílým, tak i červeným vínům a ani náš sekt si nevedl špatně,“ komentoval vysoko hodnocená vína svého vinařství Josef Valihrach. Dalšími velmi úspěšnými účastníky se staly Vinné sklepy Lechovice, spol. s r. o., a LIVI, spol. s r. o., které si vezou shodně 3 zlaté, 3 stříbrné medaile. „Získat třicet zlatých medailí při tak přísném hodnocení, na které jsme si za poslední roky ve Vídni zvykli, je velký úspěch celého našeho vinařství. Zlatými medailemi bylo totiž oceněno hned osmnáct vinařství, a díky tomu mají naše vína ve světě zase o něco lepší zvuk,“ komentoval naši účast na AWC Vienna Ing. Pavel Krška, ředitel Národního vinařského centra, které účast na soutěži organizační zajišťovalo. AWC Vienna, kromě toho, že je největší, patří i svým hodnocením mezi nejvýznamnější soutěže vín na světě. Zlatou medaili získávají pouze vína s hodnocením vyšším než 90 bodů ze 100.   (vo)

519


Marketing & ekonomika

Vinařský obzor 10/2013

ročníku 2013

V pondělí 11. listopadu si již podeváté budeme moci připít mladými Svatomartinskými víny, a odstartovat tak svátek všech milovníků moravských a českých vín.

O 

bliba Svatomartinských vín od roku 2005, kdy Vinařský fond svatomartinskou tradici vzkřísil, stále stoupá. Každým rokem se objem Svatomartinských vín, které moravští a čeští vinaři na český trh dodají, zvyšuje. Podle informací Vinařského fondu se předpokládá, že letošní produkce dosáhne až 2,2 milionu lahví. Novinkou ročníku 2013 je rozšíření o odrůdu Zweigeltrebe u růžových vín a náročnější hodnocení. Zájem výrobců o  možnost prodávat mladá moravská a česká vína pod značkou Svatomartinské každoročně stoupá. Když byla v roce 2005 značka Svatomartinské uvedena na trh, přihlásilo se do projektu 36 vinařství. V roce 2012 vyrábělo vína pod značkou Svatomartinské už 122 vinařství. Také letos zaznamenáváme nárůst: k dnešnímu dni je přihlášeno 127 vinařů a vinařských firem. Vinařský fond očekává nárůst i v objemu vyrobeného vína. První odhady založené na potenciálu a zájmu přihlášených vinařství se blíží 2 200 000 lahví Svatomartinského.

520

Co se týče proporcionálního zastoupení bílých, růžových a červených Svatomartinských vín, ustálil se v průběhu let na vyváženém poměru, tedy cca 1/3 bílého, 1/3 růžového a  1/3 červeného. Z  odrůd očekáváme největší zastoupení odrůdy Müller Thurgau, u růžových Svatovavřineckého a u červených Modrého Portugalu. Oproti minulému roku očekáváme mírný nárůst u růžových vín.

Zweigeltrebe rosé Novinkou letošního ročníku je uznání růžových vín z odrůdy Zweigeltrebe jako vhodných pro výrobu Svatomartinských vín. „V uplynulých letech se ukázalo, že při dobrém zvládnutí všech fází pěstování révy a výroby vína, lze i u odrůdy Zweigeltrebe připravit růžová vína dostatečně včas, aby do 11. 11. mohla být v dobré kvalitě dodána na trh. Spotřebitelé jsou u našich vinařů zvyklí na širokou nabídku odrůd, proto jsme přesvědčeni, že přidání Zweigeltrebe rosé mezi Svatomartinská vína ocení,“

komentoval rozšíření svatomartinských odrůd Ing. Jaroslav Machovec, ředitel Vinařského fondu.

Zvyšují se nároky na kvalitu Druhou změnou letošního ročníku je náročnější hodnocení vín s cílem dalšího zvyšování kvality Svatomartinských vín. „Naši vinaři umějí vyrobit velmi kvalitní Svatomartinská vína. Rozhodli jsme se proto ještě zvýšit nároky při jeho hodnocení. Cílem našeho snažení je tedy nejen vyrobit dostatečné množství Svatomartinských vín pro všechny, kteří si tuto obnovenou tradici spolu s námi užívají, chceme také stále lepší Svatomartinská vína u vinařů, v obchodech, vinotékách i gastronomických zařízeních po celé zemi,“ řekl Ing. Jaroslav Machovec. Vinařský fond jako vlastník značky Svatomartinské také navazuje na pravidlo uvedené do života minulý rok, podle něhož mají vinaři povinnost vzorek každého z vín, které ponese značku


Text: Richard Stávek, Vinařský obzor Foto: Vinařský fond

Marketing & ekonomika

Svatomartinské, deponovat u Vinařského fondu. Zpětně je tak možné provést kontrolu, zda víno na trhu skutečně odpovídá kvalitativními i senzorickými vlastnostmi vínu, které bylo hodnoceno a jako Svatomartinské uznáno.

Svatomartinská vína Svatomartinská vína jsou první vína nového ročníku. Jedná se o vína svěží a ovocitá, která sice zrála pouhých několik týdnů, ale za tuto dobu už stačila získat svůj osobitý charakter. Značku „Svatomartinské“ mohou nést vína vyráběná z těchto odrůd: � b ílé víno  – odrůdy: Müller-Thurgau, Veltlínské červené rané a Muškát moravský typová charakteristika: příjemné, vyrovnané, svěží ovocité suché víno � růžové víno – odrůdy: Modrý Portugal a Svatovavřinecké, Zweigeltrebe (letos nově) typová charakteristika: příjemné, dobře pitelné ovocité suché víno � červené víno – odrůdy: Modrý Portugal a Svatovavřinecké typová charakteristika: hladké sametové suché víno, odbourané kyseliny, případně karbonická macerace Tyto odrůdy byly pro značku Svatomartinského vybrány proto, že v našich podmínkách dozrávají dříve, a nabízejí tak včas potřebnou vysokou kvalitu hroznů. Mezi Svatomartinskými víny je možné na-

lézt jak vína z jediné odrůdy, tak i cuvée, což je víno vyrobené z více odrůd. „Svatomartinské víno zdaleka není každé mladé víno, které dokážou vinaři vyrobit před 11. listopadem a odpovídá daným odrůdám. Svatomartinská vína nejprve procházejí kontrolou nezávislé komise, která zhodnotí, zda senzorické parametry vína odpovídají požadované charakteristice,“ upřesnil Ing. Pavel Krška, ředitel Národního vinařského centra, které hodnocení Svatomartinských vín zajišťuje. Označení Svatomartinské tak mohou nést pouze moravská a česká vína, která splní všechna požadovaná kritéria. Letos bude komise zasedat ve dnech 24. a 31. 10. Vína, která budou moci nést značku Svatomartinská, budou následně zveřejněna na webu www.svatomartinskevino.cz. Tradiční Svatomartinský košt, který pořádá Vinařský fond, proběhne 11. listopadu od 11 hod. na brněnském náměstí Svobody. Akce láká rok od roku více návštěvníků, ale stejně jako na všech předešlých ročnících i letos pořadatelé ručí za to, že vína bude pro všechny, kteří přijdou oslavit svátek svatého Martina se sklenkou v ruce, dostatek. Další akce, kterých se koná po celé České republice na desítky, jsou také k nalezení na stránkách www.svatomartinskevino.cz. Otázkou, která zajímá milovníky vína, je, jaká bude letošní úroda. „Vzhledem k faktu, že v převážné části září chyběl sluneční svit, začala sklizeň hroznů s 2–3 týdenním zpožděním,“ říká Ing. Martin Půček, výkonný ředitel Svazu vinařů České republiky. „Hrozny mají letos obec-

ně o něco nižší obsah cukrů ve srovnání s minulými ročníky. Celkovou kvalitu vín letošního ročníku je těžko hodnotit v tuto chvíli, ale obecně můžeme konstatovat, že se bude jednat o ročník svěžích, lehčích a příjemně aromatických vín,“ dodává.

Podzimní reklamní kampaň a nový vizuál Vinařský fond uvádí na podporu Svatomartinských vín kampaň s titulem „Připravte se na dlouhé zimní večery“. Na hlavním vizuálu se představuje pár, který si připravil zásoby Svatomartinských vín a vychutnává si je při dlouhých zimních večerech. Cílem je nabídnout spotřebitelům konzumaci Svatomartinských vín v průběhu delšího časového období, tedy nejen na sv. Martina a následující dny. Svatomartinská vína se sice nehodí k archivaci, ale jejich konzumace se doporučuje až do období Velikonoc. Kampaň startuje v říjnu a bude využívat zejména billboardy, rozhlas (celoplošný i regionální), web, FB profil a eventy. Značka „Svatomartinské“ byla registrována v roce 1995 a od roku 2005 je jejím vlastníkem Vinařský fond. Ten v letošním roce již podeváté společně s Národním vinařským centrem organizuje propagaci těchto vín pod jednotným logem. Značku „Svatomartinské“ mohou využít všichni vinaři registrovaní v České republice, kteří splní všechna náročná kritéria.   Přehled svatomartinských akcí naleznete na stranách 538–539.

Svatomartinské víno 2013 Typ

Bílé

Růžové a klaret

Červené

Alkohol max.* 12,5 % obj.

13,0 % obj.

13,0 % obj.

Zbytkový cukr

Senzorická charakteristika

Doporučená technologie

Suché**

Zelenkavě-žlutá barva, svěží ovocité víno s příjemným charakterem primárního aroma ve vůni, vyvážený obsah kyselin a cukrů; možný mírný obsah CO2

Nejlépe řízené kvašení, nebo alespoň kvašení v menších nádobách, odkalení, čistá kultura kvasinek

Suché**

Svěží, ovocitý charakter, růžová nebo cibulová barva, umírněný obsah tříslovin, příjemná kyselina; možný mírný obsah CO2

Krátké vyluhování rmutu (2–6 hod.) s okamžitým šetrným lisováním, případně samotok; nejlépe řízené kvašení, nebo alespoň kvašení v menších nádobách, odkalení, čistá kultura kvasinek

Suché**

Příjemná rubínová či granátová barva, svěží ovocitá či květinová vůně, chuť hebká, sametová, vyrovnaná, nerušená ostrou kyselinou; možný mírný obsah CO2

Karbonická macerace nebo klasické otevřené či uzavřené kvašení rmutu s následným biologickým odbouráním kyseliny jablečné

**) Dle vinařského zákona ČR

521


Marketing & ekonomika

Vinařský obzor 10/2013

Text: Ing. Miloš Sklenka

Česká účast na mezinárodním veletrhu Daejeon Wine and Food Festival 2013 Ve dnech 3.–6. 10. 2013 se Česká republika prostřednictvím zastupitelského úřadu (dále ZÚ) Soul a společnosti Bohemia Sekt zúčastnila s velkým úspěchem prestižního mezinárodního veletrhu Food & Wine Festival 2013 (DFWF) v jihokorejském Tedžonu/Daejeon. ČR se prezentovala ve dvou samostatných stáncích. Naše účast společně s vysokou kvalitou vybraných potravin a vína k degustaci odborníky i návštěvníky veletrhu byla hodnocena jako jedna z nejlepších. V předvečer zahájení veletrhu proběhlo vyhodnocení soutěže „Daejeon Wine Trophy“, kterou zastřešili němečtí organizátoři Berlin Wein Trophy.

S 

tánek ZÚ Soul prezentoval obecnou katalogovou nabídku českého a moravského vína pro jihokorejské spotřebitele společně s přehlídkou importovaného piva (Pilsner Urquell, Gambrinus, Velkopopovický kozel, Budvar, Staropramen, Primátor, Ježek, BrouCzech, Vratislav a Zubr), minerální vody (Martini), celozrnných cereálií (Semix Pluso), ovesné kaše, müsli a sojových cereálií (Pragosoja). Prezentace akciové společnosti Bohemia Sekt ze Starého Plzence nabídla širokou škálu šumivých vín (Bohemia Sekt Prestige, Bohemia Sekt Demi Sec, Chateau Belveder, Chateau Bzenec Brut) a tichých vín z jednotlivých vinařství, která dnes spadají do této největší vinohradnicko-vinařské skupiny v ČR, jež je nyní v rukou německé společnosti Henkell Trocken (Víno Mikulov, Vinařství Pavlov, Habánské sklepy a Chateau Bzenec). Více než 500 tisíc návštěvníků z řad odborné i laické veřejnosti, kteří dle organizátorů navštívili čtyřdenní DFWF, ocenilo především různorodost českého vinařství v Čechách a na Moravě. Rovněž uvítali možnost získat všestranné informace o České republice jako atraktivní incomingové turistické destinaci (ZÚ Soul na stánku propagoval rovněž činnost nově založených kanceláří Českého centra a agentury CzechTourism v Soulu). Letošního ročníku DFWF se zúčastnilo celkově 170 vystavovatelů z 21 zemí světa. Největší zahraniční zastoupení mělo tradičně Německo (více než 500 m2), neboť spoluorganizátorem veletrhu byla vedle magistrátu města Daejeon berlínská společnost Deutsche Wein Marketing GmbH. Velké prezentace červeného a bílého vína

522

představili vystavovatelé ze Španělska, Itálie, Francie, Švýcarska, Rakouska a Maďarska, dále USA, Gruzie, Uruguaye, Chile, Austrálie, Nového Zélandu, Jižní Afriky, Japonska a Číny. Tedžonský mezinárodní veletrh se uskutečnil v areálu výstaviště Daejeon Convention Center, kde v roce 1993 proběhlo světové EXPO s účastí ČR.

Závěr ZÚ 1) S  tejně jako loni se potvrdilo se, že znalost a atraktivnost českého vína mezi jihokorejskými klienty je dosud velmi nízká, což je dáno dlouhodobou absencí české vinné produkce na místním trhu (s výjimkou šumivých vín Bohemia Sekt v  rámci sítě restaurací Castle Praha, kam se firma prosadila za pomoci ZÚ po úspěšné účasti na loňském daejeonském veletrhu). Současně se ukázalo, že „efektivním klíčkem“ k širšímu proniknutí mezi jihokorejské spotřebitele vína je české pivo – jeho vysoká kvalita, prestiž a oblíbenost. S rostoucím počtem Jihokorejců, kteří navštěvují ČR (mj. díky přímému leteckému spojení Korean Air a  ČSA), roste rovněž obecná znalost o kvalitě českého vína, o které se turisté mají možnost přesvědčit přímo v ČR. 2) Obecně lze říci, že v pořadí druhá účast českých vinařů na veletrhu v Korejské republice naznačila, že existuje dostatečně velký potenciál na místním trhu, a to především pro šumivé víno a kvalitní bílé tiché víno původem z České republiky. Odběrateli mohou být jak velké maloobchodní řetězce (E-Mart,

Lotte Mart, Home Plus), tak i menší vi­ notéky či přímo hotely a restaurace. 3) Zájem jihokorejských spotřebitelů a jejich velmi pozitivní hodnocení v rámci ochutnávek během veletrhu vytváří příznivé podmínky prosadit se v blízké budoucnosti s exportem vína na jihokorejský trh (a následovat pozitivní trend u piva či minerální vody). 4) Z  a negativní lze označit skutečnost, že šance na zvýhodněnou účast na veletrhu využila přímo jen jedna vinohradnicko-vinařská skupina (Bohemia Sekt). ZÚ Soul přitom vyjednal v rámci své proexportní podpory českých firem bezplatný stánek a bezplatné ubytování po dobu veletrhu pro každého účastníka a navíc zpáteční letenku pro Svaz vinařů ČR. 5) Rovněž je škoda, že žádné české vinařství nevyužilo možnost k účasti v soutěži Daejeon Wine Trophy, za kterou stojí němečtí koorganizátoři veletrhu (Berlin Wine Trophy a German Wine Prize/Bundesweinprämierung), kteří cíleně plánují vytvořit z daejeonského veletrhu do budoucna největší asijský vinařský veletrh, jenž by německým pěstitelům a vývozcům usnadnil přístup na obrovský regionální trh vína. 6) Na základě výše uvedeného doporučuje ZÚ Soul zvážit v příštím roce rozšíření české oficiální účasti na tedžonském mezinárodním veletrhu (o domácí finanční podporu vedle asistence ZÚ) a navázat na úspěšnou prezentaci z posledních dvou let.  


Text a foto: Richard Stávek Vinařský obzor

Marketing & ekonomika

Z prezentační části podoblastní soutěže na Mikulovsku

Statistické ohlédnutí za podoblastními soutěžemi 2013 Podíváme-li se do přiložené tabulky, vyplyne z ní, že celkový počet letošních vzorků přihlášených do podoblastních kol Národní soutěže vín ve srovnání s loňskem poněkud klesl. Jistý vliv zde bezesporu mělo loňské sucho, snížily se výnosy, a tím byl i menší počet vín. Nejvýraznější meziroční propad je v počtu přihlášených vzorků vín ve Velkopavlovické podoblasti, kde se jedná o téměř čtvrtinový pokles. V ostatních podoblastech jde řádově jen o procenta, kromě oblasti Čechy, kde je dokonce nárůst, a to ve všech ukazatelích. Podoblastní kola NSV v číslech

2012 vzorků celkem

nominací celkem

firem celkem

Mikulovská

438

277

53

Slovácká

388

261

63

Znojemská

250

165

27

Velkopavlovická

486

331

69

Čechy

60

16

13

1622

1050

225

vzorků celkem

nominací celkem

firem celkem

Mikulovská

431

331

53

Slovácká

414

301

57

Znojemská

220

161

27

Velkopavlovická

376

299

53

Čechy

85

67

20

1526

1159

210

podoblast

celkem

přihlášených vín do NSV

696

2013 podoblast

celkem

přihlášených vín do NSV

výsledek nebyl v době uzávěrky k dispozici

Šampioni podoblastních kol Národní soutěže vín Podoblast mikulovská: Chardonnay Terroir, pozdní sběr 2011 Zámecké vinařství Bzenec Podoblast slovácká: Tramín červený BM Vinařství Tvrdonice Podoblast znojemská: Rulandské modré, výběr z hroznů 2011 Znovín Znojmo, a. s. Podoblast velkopavlovická: Cabernet Moravia GALLERY, jakostní víno 2012 Patria Kobylí, a. s. Čechy: Rulandské šedé, výběr z hroznů 2012 Žernosecké vinařství, s. r. o.

523


Marketing & ekonomika

Vinařský obzor 10/2013

Text a foto: Richard Stávek Vinařský obzor

Jiná vína 2013 První zářijovou sobotu se v areálu pražské Arcibiskupské vinice v městské části Praha-Modřany uskutečnil další ročník nesoutěžní přehlídky Jiná vína. Po Řevnicích a dobřichovickém zámku se organizátoři, semknutí kolem Pavla Jelena, rozhodli rozvinout spolupráci s místním zahrádkářským sdružením, které obdělává na známém svahu v této části Prahy malebný kout vinic.

U 

ž název naší akce, tedy jiná vína, má v samotném základu jakousi změnu, takže ani my se nemůžeme zakopat na jednom místě. V podstatě každý ročník byl organizován někde jinde,“ uvádí během setkání Pavel Jelen a dále vysvětluje, proč se letos uskutečnila akce právě v Modřanech: „Zavítal jsem před časem na modřanský košt  – atmosféra jejich koštu a zdejší prostředí mi byly natolik sympatické, že jsme s kolegy začali diskutovat, kam bychom letos mohli zase popojít. Promluvil jsem pak s vedoucím vinařské sekce v Modřanech Davidem Sykou a slovo dalo slovo. Jejich vinařské sdružení úzce spolupracuje s místní radnicí a spolupořádání takové akce je bezesporu zviditelnilo a ukázalo, že se jejich sdružení umí organizačně zapojit. Prostředí zahradního, jakoby venkovského rázu, je pro přehlídky tohoto druhu více než vhodné – i když nás už i v minulosti návštěvníci žádali, abychom akci organizačně přesunuli např. do luxusnějších prostor, doufám, že i do budoucna to zůstane takto.“ Celkem se na akci Jiná vína letos sešlo 106 vzorků vín, což je ve srovnání s minulými ročníky stálý, pozvolný nárůst. Modřanští, tedy domácí, vinaři pak připravili samostatnou přehlídku svých vín. Organizátoři měli jednu chvíli dojem, že tzv. alternativní vína a zejména jejich výrobci poslední dobou stagnují, ale letošní přehlídka je přesvědčila o něčem jiném. Vína a jejich postupy se naopak vyvíjejí, a tak se na přehlídce objevila i spousta zajímavostí, které byly donedávna skryty. Podle slov Pavla Jelena byla letos snaha zaujmout zejména vinaře v Čechách, aby přehlídku Jiná vína svými vzorky také obeslali, a tím se o nich dozvědělo i více vínamilců právě v hlavním městě. Průběh

524

se organizátorům trošku vymkl z rukou nebývalým zájmem ze strany návštěvníků, protože asi necelou hodinu po začátku přehlídky byly vyprodány všechny připravené skleničky. Situaci pak přechodně zachraňovala přilehlá restaurace svým erárem, než začaly skleničky odchozími návštěvníky rotovat. V Modřanech se vedle milovníků vín sešli i profesionálové v oboru – bylo zde možné zahlédnout jak sommeliery z před-

ho, ale zjevně po celou dobu zodpovědně „kmitajícího“ Davida Syku, lídra modřanských vinařů. Vypráví: „Již před lety jsem pozorně sledoval naši vinařskou blogoscénu a zaujaly mě příspěvky Pavla Jelena a J. Čeřovského o alternativních vínech. Pozval jsem je sem na náš modřanský košt, protože se domnívám, že naše vína jsou samozřejmě také hodně jiná. V  debatě pak na místě vznikla myšlenka realizace přehlídky přímo u nás v areálu. Snad bude

Také František Kupsa, vinař z Velkých Žernosek přišel ochutnat Jiná vína

ních podniků, tak obchodníky vínem i několik vinařů. Například František Kupsa (na snímku nahlíží na popisy vín), známý vinař z Žernosek, uvedl: „Ač o této akci vím už nějakou dobu, až letos se nám podařilo se sem dostat a jsem až na pár výjimek mile překvapen. Uvažuji dokonce, že příští rok se zúčastníme několika vzorky – zkoušeli jsme v našem vinařství nějaké experimenty a vypadá to zatím velice vydařeně.“ A nešlo ani minout sice zaneprázdněné-

areálek i do budoucna rozšířen o další, rekonstruovanou budovu vedle viničního altánu, kde bychom si rádi zřídili nějaké zázemí, vinotéku, toalety atd. – tedy základ pro organizování obdobných akcí v přirozeně otevřeném prostoru pod širým nebem. Doufám, že rekonstrukce, která je financována z městských prostředků, bude již další ročníky završena, abychom mohli zdejší zázemí pro obdobné akce plně využívat.“  


Text a foto: Richard Stávek Vinařský obzor

Na Mikulovském vinobraní bývá vždy veselo

Marketing & ekonomika

Z výstavy vín Nominační soutěže

Pálavské vinobraní překonalo rekordy I letos předčila návštěvnost největší vinařské akce na Mikulovsku všechna očekávání – od pátku do neděle zavítalo do Mikulova kolem 70 000 návštěvníků. A na co se těšili? Program byl přepestrý.

N 

a zámecké terase U  Udírenské věže od pátku až do neděle měli návštěvníci možnost zhlédnout klasické zpracování hroznů na ručním mlýnku a pomocí mechanického lisu. Do procesu zpracování se mohli také zapojit a vše si osahat i samotní návštěvníci akce včetně dětí. Čerstvě vylisovaný hroznový mošt si mnozí i koupili a odnášeli k dalšímu popíjení. Řada z nich již na místě ocenila vynikající vlastnosti hroznové šťávy, tak prospěšné zdraví, anebo se rozhodla udělat si doma vlastní burčák. Klasické ruční techniky zpracování byly také spojeny s ukázkou hroznů a  listů  – zájemci tak mohli vidět rozdíly mezi jednotlivými odrůdami. V Gajdošově sále mikulovského zámku se uskutečnil další ročník Mistrovství České republiky v rozeznávání vůní ve víně – Mi-

kulovský nos. V Nástupním sále probíhala prakticky celou sobotu výuka sommeliérského minima. Po celý víkend pak mohli návštěvníci ochutnávat širokou škálu vín z produkce místních vinařství (Volařík, Marcinčák, Víno Mikulov). V Kapucínské uličce byly celé zástupy stánků s burčákem a s gastronomickými specialitami.

Kulturní vyžití Jako každoročně, tak i letos, byl pro mnohé lákadlem pestrý kulturní program Pálavského vinobraní. Úplnou novinkou byla tancovačka s mladou dechovou hudbou Fialenka z  Lanžhota, která se odehrála v pátek i v sobotu večer. Na náměstí a také v Amfiteátru bylo připraveno pódium, kde se střídalo jedno vystoupení za druhým. Za všechny jmenujme alespoň Neřež, VSLPT Polana, Wohnout, Anna K, CM Kasanica, Ruda z Ostravy, FS Kopaničiar, Vlasta Redl, Aneta Langerová, Bacily atd. Organizátoři pořádají každoročně pro návštěvníky soutěž fotografií z Vinobraní, a tak letos připravili

výstavku nejlepších fotografií z ročníků 2011 a 2012. V Zámecké zahradě byl zase připraven pestrý program ukázek historických řemesel, vystoupení historických skupin, kejklířů atd., včetně zábavných pásem pro děti.

Výstava vín z Nominační soutěže Mimořádnému zájmu se těšila prezentační část podoblastní nominační soutěže vín pro Národní soutěž vín. Po celou dobu vinobraní probíhala v hlavním zámeckém sále. Organizačně soutěž a přehlídku zajišťovalo sdružení mikulovských vinařů ve spolupráci s Národním vinařským centrem pod garancí Svazu vinařů ČR a za podpory Vinařského fondu. Nejdůležitější její část však proběhla již mnohem dříve – degustační komise hodnotila vína již týdny předem a vybrala šampiona soutěže, vítěze kategorií, nejlepší kolekci soutěže a také udělila podle dosažených bodů zlaté, stříbrné a bronzové medaile. Šampionem se stalo Chardonnay Terroir 2011 pozdní sběr ze Zámeckého vinařství Bzenec. Podrobněji se o soutěži psalo ve VO9 na str. 48, statistika soutěže je uvedena v tomto vydání. Návštěvníci měli možnost všechny soutěžní vzorky během výstavy ochutnat. Paralelně probíhala také přehlídka vín ze soutěže biovíno roku 2013, kde se představila tuzemská vína z certifikované ekologické produkce.  

Šampionem se stalo Chardonnay Terroir 2011 pozdní sběr ze Zámeckého vinařství Bzenec. Podrobněji se o soutěži psalo ve VO 9 na str. 478. 525


Marketing & ekonomika

Vinařský obzor 10/2013

Text: Petr Březina a ZV Foto: Archiv ZV

30. ročník znojemského vinobraní je za námi Tradiční znojemské historické vinobraní letos otevřelo své brány potřicáté v řadě. V pátek a sobotu 13. a 14. září se do jihomoravské metropole sjelo přes 70 000 lidí, aby oslavili svátky vína a zároveň si vychutnali jedinečnou atmosféru.

A 

čkoliv nebylo počasí příliš nakloněno akcím pod širým nebem, dorazila na znojemské vinobraní početná skupina návštěvníků, kteří mohli využít nabídky dosud nejrozsáhlejšího programu v historii znojemského vinobraní. „Pokud se návštěvnost vinobraní přiblíží dvojnásobku počtu obyvatel města, je to nejspíš důkaz toho, že snažení organizátorů není marné. Proto rádi uvítáme všechny milovníky vína a dobré zábavy na Znojemském historickém vinobraní také příští rok,“ dodal k celé akci Dušan Varga z organizačního týmu. V multižánrovém programu vystoupilo téměř tisíc účinkujících, návštěvníci mohli ochutnat víno a vinné produkty u více než stovky stánků a dalších desítek mázhauzů. Vše završil tradiční historický průvod v čele s králem Janem Lucemburským a královnou Eliškou Přemyslovnou.

526

Devět štací k dobrému vínu Znojemské historické vinobraní je tradiční akcí, která každoročně přivede velké množství návštěvníků do jinak celkem poklidného města. Letošní třicátý ročník byl svým rozsahem zatím největším v historii, což se projevilo i na množství míst, kde byl připraven program pro návštěvníky. Tradičních osm lokalit, které jsou především na velkých znojemských náměstích, letos doplnila ještě devátá, nově opravená lokalita Na Káře, která byla věnována především ochutnávkám vína a hudebnímu programu. Na celkem devíti scénách městské památkové rezervace tak probíhal paralelní program za účasti zvučných jmen jako Miro Žbirka, Jana Kirschner, Desmod, Charlie Straight, 4TET Jiřího Korna a Cigánski diabli, Cimbálová muzika Antonína Stehlíka, Fleret, F-Dur Jazz Band, Šlapeto

či alternativní kapela Zrní. Krom hudby byla připravena také řada scének a krátkých představení divadelního a kejklířského rázu.

Opravdu potřicáté Letošní ročník byl oficiálně již třicátý, pokud budeme jako první ročník počítat rok 1966; v mezidobí v letech 1974 až 1990 byly slavnosti zakázány. Po revoluci se však tradice obnovila a je stále silnější, což dokládá i rozšíření lokalit, na kterých se budou akce konat a také šíře programu, který byl v letošním ročníku největší.

Historie i moderna Tradiční součástí každého ročníku znojemského vinobraní je historický průvod krále Jana Lucemburského. V letošním roce se průvodu zúčastnilo 491 kostýmovaných historických postav, 39 koní, 2 velbloudi, 16 psů a 14 dravých ptáků, kteří se při své pouti historickým centrem Znojma setkávali s nadšenými ohlasy publika. Průvod skončil na Masarykově náměstí, kde program po oba dva dny vrcholil. Páteční program završilo ohňostrůjné vystoupení skupiny Pa-li-Tchi a v sobotu pak historická podívaná na šermíře, minesengry, kejklíře a spoustu dalších dobových postav. Specialitou letošního ročníku vinobraní byla tzv. pochůzková degustace vín originální certifikace (VOC), kterou připravilo sdružení vinařů VOC Znojmo na vyhlídce u znojemského hradu. Degustaci si nenechalo ujít kolem 7 000 návštěvníků, kteří mohli ochutnat vína z produkce 14 vinařství, která se ve VOC Znojmo zaměřují na Sauvignon, Ryzlink rýnský a Veltlínské zelené. Pro zajímavost dodáme, že se vypilo 5 400 lahví, což odpovídá asi 48 000 degustačních porcí.  


Text a foto: Richard Stávek Vinařský obzor

Marketing & ekonomika

Zdeněk Habrovanský u stánku Šlechtitelské stanice vinařské Polešovice s oběma svými dcerami (za pultem) prezentoval nejenom vynikající burčák z Mopru, ale zejména svá vína v poslední době úspěšná hned na několika regionálních soutěžích.

Slovácké slavnosti vína a otevřených památek 2013 První zářijový víkend se Uherské Hradiště stalo doslovným centrem vinařství Slovácka. Uskutečnila se zde masivní akce podporující vinařství, folklor a kulturní památky. A Vinařský obzor byl u toho.

P 

ořadatelé neočekávali rekordní účast návštěvníků, neboť uherskohradišťská akce se termínově sešla s Pálavským vinobraním v Mikulově, každopádně 50 tisíc hostů vůbec není špatné číslo. Program začal již v pátek, ale jeho hlavní části byla zasvěcena sobota. Asi divácky nejžádanější událost víkendu, krojovaný průvod, se uskutečnila již dopoledne, kdy tisíce krojovaných procházely mezi špalíry diváků z blízkých Mařatic až na náměstí do samého centra města, kde proběhlo defilé za komentování právě procházejících krojovaných a jejich průvodu. Průvodu se zúčastnily těžko uvěřitelné 4 tisíce mužů a žen v krojích celkem z 80 obcí, přičemž vzdálenost více než 2 kilometry urazili za 3 hodiny.

Nominační soutěž vín Slovácka Vinařským středobodem letošních Slováckých slavností byla bezesporu prezentace soutěžních vín z Národní soutěže vín – nominační soutěže Slovácké podoblasti. Odehrávala se hned na dvou místech – na Mariánském náměstí v cen-

tru Uherského Hradiště byl již od ranních hodin otevřen základní prezentační stan Sdružení slováckých vinařů, kde se nalévala vybraná část soutěžních vín; od dvou hodin odpoledne pak proběhla prezentace všech soutěžních vín v hlavním stanu v Mařaticích, kde se též uskutečnilo slavnostní vyhlášení výsledků soutěže (podrobněji vč. výsledků jsme k tomuto tématu přinesli ve VO9) a předání ocenění. V prostorách obou výstavních míst pak nechyběly ani prezentace garanta a spolupořadatele – Svazu vinařů ČR a jeho partnerů, díky kterým byla podpořena tato akce slováckých vinařů. Nominační soutěž slováckých vín organizuje již třetím rokem Sdružení slováckých vinařů. Její hlavní prezentace umístěním do programu uherskohradišťských slavností je logickým vyústěním snahy o co nejefektivnější prezentaci kvalitních slováckých vín široké veřejnosti. Letos bylo do soutěže přihlášeno 414 vzorků od 57 vinařství, stejně tak zastoupení odrůd bylo velmi pestré – nejpočetnější skupinu vín tvořily suché a polosuché pozdní sběry. Milovníci vín měli do degustační expozice

vstup zdarma, ceny za skleničky a katalog byly velmi příznivé a taktéž degustační lístky byly cenově dostupné. Na letošních slavnostech bylo prodejních stánků s vínem více než v loňském roce. Sdružení Vinaři Sady mělo ten svůj na stejném místě jako loni a v něm nabízeli k ochutnání i k prodeji necelou čtyřicítku vín vinařů slovácké podoblasti. Jako zajímavost zde v  nabídce byl i  nealkoholický 100% přírodní hroznový mošt. V pátek i v sobotu zpříjemnily hostům chvíle se skleničkou vína nebo pohárkem burčáku cimbálové muziky Ohnica a  Bálešáci. Svou prezentaci předvedli hostům také Vinaři Mařatice – v neděli proběhla v Redutě od 9 do 14 hod. Na výstavě si hosté mohli vybrat z několika stovek místních vín v mnoha jakostních kategoriích. Vyhodnocení a předání diplomů šampionům proběhlo při slavnostním zahájení Slováckých slavností na hlavním pódiu na Masarykově náměstí. Součástí akce bylo i vyhlášení speciální ceny – šampiona šampionů – nejlepšího vína mezi asi 60 nejlépe hodnocenými víny z regionálních koštů a výstav Slovácka.  

527


Marketing & ekonomika

Vinařský obzor 10/2013

Text: Jana Soukupová, MATIK Modra Foto: Radoslav Mach, pro Vinařský obzor

V čele alegorického sprievodu boli predstavitelia miest a obcí Malokarpatského regiónu

Malokarpatské vinobranie v Modre September v starobylom kráľovskom meste Modra sa niesol v znamení organizovania viacerých významných kultúrno-spoločenských podujatí, ktoré prilákalo do mesta tisíce domácich ale aj zahraničných návštevníkov.

V 

polovici septembra žila Modra – hlavné mesto vína, v znamení Malokarpatského vinobrania, tradičnej oslavy plodov práce vinohradníkov a vinárov. Vinohradníci otvorili svoje dvory, ponúkali návštevníkom burčiak a staré víno. Vyvrcholením podujatia bol alegorický sprievod, ktorý znázornil históriu a súčasnosť Modry a celého Malokarpatského regiónu. Na vozoch sa viezli vinári so súdmi vína, ponúkali koštovku burčiaku z modranských vinohradov, ktoré žiaľ sú obrábané oproti minulosti iba z tretiny. Medzi hosťami na tribúne bol popri primátorke Modry Hany Hlubockej i primátor Pezinka Oliver Solga, zástupcovia partnerských miest Hustopeče a Benátok nad Jizerou, belgického mesta Overijse a ďalší hostia. V rámci vinobrania bolo po celom meste otvorených viacero pivníc a dvorov miestnych vinárov. Najviac vinárov, členov spolku VINCÚR, ponúkali svoje vína v pivnici starej radnice, ktorá už viac rokov čaká na rekonštrukciu. Už tradične modranskí vinári spoločne oslavujú v alegorickom sprievode. Predseda spolku vinohradníkov a  vinárov VINCÚR v Modre Vincent Jakubec kráčal spolu s primátorkou mesta Modra Hanou

528

Hlubockou v čele sprievodu. Ďalší členovia ponúkajú vína z historického traktora, ktorý vlastní Ing. Pavol Matuškovič, niekdajší vedúci školského majetku SVOŠ v Modre. Je to iba jeden vzácny traktor z rozsiahlej zbierky starých veteránov. Významným podujatím v  Modre boli „Dni európskeho kultúrneho dedičstva“, ktoré umožnili obyvateľom mesta nahliadnuť do domov, ktorých brány sú počas roka zatvorené. Tohoročnou témou boli Pamiatky duchovného života. Počas týždňa pripravili organizátori celý rad sprievodných podujatí, prednášky venované systému mestského opevnenia. Pozornosť venovali

Boh vína Bakchus v alegorickom sprievode na Malokarpatskom vinobraní v Modre

i histórii a popisu modranského vinohradníckeho chotára. Uskutočnil sa seminár o evanjelickom sirotinci, benefičný koncert venovaný záchrane najstaršej sakrálnej pamiatke v Modre – gotickému kostolu sv. Jána Krstiteľa a ďalšie podujatia. Potešiteľné je, že s obnovou havarijného stavu mestských hradieb sa začalo už minulý rok. Podobne i kostol sv. Jana Krstiteľa sa už obnovuje a pripravuje sa rozsiahla rekonštrukcia námestia Ľudovíta Štúra v Modre. Dni európskeho kultúrneho dedičstva, ktoré sa konali súčasne vo viacerých krajinách, sú príležitosťou zvýšiť povedomie obyvateľov o miestnom dedičstve a prehĺbiť záujem o jeho ochranu. Tento zámer sa v Modre napĺňa v súčasnom funkčnom období i zásluhou primátorky Hany Hlubockej, ktorá ochrane kultúrneho dedičstva venuje mimoriadnu pozornosť. Ohrozená vinohradnícka výroba v malokarpatskom regióne vyžaduje však podporu zo strany štátnych a regionálnych inštitúcií. Kráľovské mesto Modra, perla Malých Karpát si práve plnenie takýchto náročných cieľov neodkladne vyžaduje, čo si čoraz viacej uvedomujú i obyvatelia mesta.   www.tik.sk


Text a foto: Milan Magni pro Vinařský obzor

Marketing & ekonomika

Národní soutěž vín Znojemské podoblasti 2013 V typicky podmračeném odpoledni letošního podzimu se do Kulturního domu v Dolních Kounicích lidé moc nehrnuli – jejich škoda, v sobotu 21. září zde bylo k ochutnání 220 vzorků tichých vín vč. několika sektů.

O 

úrovni zůčastněných vín nejlépe svědčí, že hodnotitelé udělili celkem 41 zlatých, 24 stříbrných a 7 bronzových medailí! Potěšitelné bylo, že v rámci Znojemské podoblasti se prosadila vína z Kounicka, což pro místní pořadatele (Bratrstvo vinařů a kopáčů) mohlo být malou odměnou, která aspoň trochu kompenzovala překvapivý nezájem veřejnosti. (Kde byly jindy početné davy Brňáků, kteří vždy do Kounic za vínem jezdili?) Ti, co ale přišli, nelitovali – ve vkusně aranžovaném prostoru hlavního sálu nebyla u pultů tlačenice, šampioni byli k dispozici pro každého, místo obligátní hlučné muziky tentokrát potěšila komorní prezentace moravského folkloru v podání jednoho zpívajícího cimbalisty, a tak se v klidu dalo přechutnávat a diskutovat. S přáteli jsme se shodli, že některá vína předčila očekávání – to platí především o bílých odrůdách. Zajímavé bylo srovnání řízných „rýňáků“ ze Znojemska s měkce lipovinovými ze Bzenecka, upoutaly také veltlíny (Waldberg Vrbovec, J. Plaček) a své fandy si spolehlivě přitáhly i pinoty – nepřehlédnutelný hlouček v jinak poloprázdném sálu se už od začátku tvořil u Rulandského šedého (skvělému marcipánovo-citrusovému vzorku od Lahofera konkuroval typicky kounický mi-

nerální „šeďák“ od místních Trpělky & Oulehly). A kdo dává přednost aromatickým odrůdám, ten si tady také přišel na své: beze spěchu a bez obvyklého boje u nalévaček si mohl vychutnat báječně voňavé Pálavy, muškáty a tramíny, jmenovat a pochválit mezi mnohými převážně vysoce expresivními vzorky lze jistě TČ vh, 2011 ze Zámeckého vinařství Bzenec, MM vb, 2010 ze Znovínu, Svg ps, 2012 z Ampelosu a vynechat nelze ani okouzlující rosé z Mikrosu (RM ps, 2012). Samostatnou kapitolou byla červená vína. Nejenom autor tohoto textu byl překvapen, že i v jižní části Znojemské podoblasti je dnes umějí udělat zajímavě (absolutní šampion Rulandské modré vh, 2011, Znovín Znojmo, a. s., byl toho důkazem). Ale znalce zajímala především vyhlášená Dolnokounická Frankovka. A ta se v minulých dvou ročnících opravdu povedla. Kdo ochutnal třeba tu od Ing. L. Oulehly (Fr MZV, 2012) nebo od Ing. L. Musila (Fr ps, 2011) a porovnal je s vítězným vzorkem od I. Nápravové, pochopil, proč je ta kounická tak ceněna a vyhledávána – její mimořádná šťavnatost, ovocité aroma a kořenitá dochuť s minerální strukturou je krásným příkladem projevu kounického terroir a důkazem, že specifický charakter a jednoznačná stylová vy-

hraněnost je právě to, co širokou obec „fajnšmekrů“ už po desetiletí do Dolních Kounic přitahuje. Ozdobou letošní soutěžní výstavy Znojemské podoblasti byly jako obvykle sekty. Ve zkratce se dá konstatovat, že firma Bohemia sekt u nás (zatím) nemá konkurenci – jejich Louis Girardot brut 2009 je krásným příkladem dnes již ojedinělého typu autolytických sektů, které bohužel vytlačují na trhu prvoplánovitější a komerčně úspěšnější reduktivní modely, často líbivě sladké (i ty ale u „Bohemky“ najdeme!). Na závěr si dovolím položit otázku – kolik z těch 161 vzorků, které jsou nominovány do širšího výběru pro expozici v Národním salonu vín, se tam nakonec asi dostane, a která vína to budou? Mám pár soukromých tipů a jsem mimořádně zvědavý; asi nejenom mě by potěšilo, kdyby mezi stem nejlepších vín figurovalo co nejvíce takových, která odrážejí exkluzivitu několika výjimečných lokalit Znojemska (terroir !?!), a co nejméně těch technologicky univerzálních a obecně zaměnitelných (i těch tady bylo letos bohužel dost). Jenom tak si případný návštěvník Národního salonu vín ve Valticích udělá příští rok obrázek o mimořádné typové rozmanitosti a originalitě našich vín.  

529


Fenomén víno

Vinařský obzor 10/2013

Podle uvedených zdrojů vybral a upravil: Ing. Drahomír Míša

Historické události a osobnosti ve vinařství Zářijová a říjnová výročí Ve dnech 16.–18. září 1913 byla provedena prohlídka státních a zemských vinařských školek na Moravě. Prohlídky se účastnili poslanci, vyšší úředníci, vinařští inspektoři, učitelé a vedoucí školek. Navštíveny školky v Dolních Dunajovicích, Mikulově, Znojmě, Hodonicích, Hustopečích, Velkých Pavlovicích, Mutěnicích, Bzenci a Kyjově. 1913, Vinařský obzor, roč. 7, č. 8, s. 129. Doc. Ing. Oldřich Paličky, CSc., proděkan agronomické fakulty VŠZ, který vyučuje na zahradnickém oboru v Lednici, oslavil své 50. narozeniny 18. září 1973. Je vedoucím katedry zahradnické mechanizace. 1973, Vinohrad, roč. 11 (66), č. 11, s. 261. Ing. Oldřich Seidl, technický náměstek podniku Víno Mikulov se 10. září 1993 dožil 50 let úspěšného života ve vinařství. 1993, Vinařský obzor, roč. 86, č. 9–10, s. 79. Ing. Jaromír Čepička se dožil 9. září 1993 50 let svého velmi aktivního života ve vinařství. Působil jako vinař v JZD Práče a je předsedou Svazu znojemských vinařů a člen redakční rady časopisu Vinohrad. Nyní pracuje na inspektorátu ÚKZÚZ ve Znojmě-Oblekovicích. 1993, Vinařský obzor, roč. 86, č. 11-12, s. 94 a 2003, Vinařský obzor, roč. 96, č. 10, s. 462. Prof. Karel Votruba se dožívá 50 let. Narodil se 8. října 1883 v Buchlovicích. Po studiu na gymnáziu v Uherském Hradišti absolvoval Oenologický ústav v Klosterneuburgu, zde byl pak jako praktikant ve vinicích a pak v laboratoři školy. V roce 1906 byl pověřen organizováním štěpování révy v Dalmácii. V roce 1908 byl jmenován státním vinařským komisařem pro Moravu, pak od roku 1916 byl státním vinařským inspektorem ve Znojmě, kde byl do roku 1918, kdy přechází do Mutěnic, kde budoval zemské vinařské školky

530

a byl jmenován státním vinařským inspektorem. Jeho činnost sahá i na Slovensko a na Podkarpatskou Rus. Od roku 1930 byl hlavním redaktorem Vinařského obzoru. 1933, Vinařský obzor, roč. 27, č. 10, s. 145–150 a 1993, Vinařský obzor, roč. 86, č. 11–12, s. 83.

školy do Bulhar a po jejím zrušení vyučoval na Střední vinařské škole ve Valticích. Dálkově vystudoval VŠZ v Brně, kterou ukončil v r. 1968. Byl velmi aktivní v ČSVTS, později v Moravínu, člen redakční rady Vinohradu, pracoval při organizaci odborných seminářů, vinařských výstav atd. 1983, Vinohrad, roč. 21 (76), č. 10, s. 238.

Doc. František Markus zemřel 21. října 1963. Rodák ze Strážnice, studoval na střední škole v Lednici, pak v Klosterneuburgu, byl učitelem na ovocnicko-vinařské škole na Mělníku, od roku 1913 do 1935 byl ředitelem Pomologického ústavu v Brně-Bohunicích. Pak přednášel na Vysoké škole zemědělské v Brně ovocnictví a vinohradnictví. Byl též literárně aktivní. 1963, Vinohrad, roč. 1 (56), č. 12, s. 200.

Bohuslav Krmíček zemřel v 55 letech dne 17. října 1963. Byl vedoucím vinařského družstva v Čejkovicích, kam přišel po studiu na Rolnické a vinařské škole v Bzenci a praxi v Malé Trni. Měl velké zásluhy na rozvoji družstva. 1964, Vinohrad, roč. 2 (57), č. 2, s. 17.

Ing Vojtěch Pazderka se narodil 24. října 1933. Po studiích na Vyšší ovocnicko-vinařské a zahradnické škole v Mikulově pokračoval ve studiu na Vyšší ovocnicko-vinařské a  zahradnické škole v  Lednici a studium dokončil po přeložení školy v Libverdě. Pak byl zaměstnán v JZD v Sedleci, odkud přešel jako ředitel učňovské

Při příležitosti výročí 800 let města Mikulova se ve dnech 24.–26. října 1973 konalo vinařské sympozium. Pořadateli byly Okresní archiv, Muzejní spolek v Mikulově a další. Seminář byl pod záštitou ONV Břeclav, UJEP Brno, VŠZ v Brně a MVZ Mikulov. Sympozium se konalo v historickém sále na zámku v Mikulově za účasti mnoha vinařských odborníků z různých organizací domácích i zahraničních. 1974, Vinohrad, roč. 12 (67), č. 1, s. 18.


Kompletní technologie plnění a etiketování MILANO - ITALY

Zveme Vás do pavilonu 13, stánek E02/G29 ve dnech 13.–14. 11. 2013, s naší účastí

NoViNKa: patentovany plnící elektroventil

Představení vždy v 10.00 a 15.00 hod. Výhradní dovozce pro ČR a SR

MEZI SPOKOJENÉ UŽIVATELE PATŘÍ:

Kontakt: UNIMARCO a. s. • Zádveřice-Raková 426, 763 12 Zádveřice tel.: +420 577 901 148 • fax: +420 577 902 032 unimarco@unimarco.cz • www.unimarco.cz

A. D.

1640

¡

CHATEAU VALTICE

Autorizovaný dealer: HM, s. r. o. • Hodonín • tel.: +420 518 374 231 • www.hmhodonin.cz

A. D.

1640

¡

CHATEAU VALTICE

Objednejte si sazenice PrO výsadbu 2014 již nyní!

ZEMĚDĚLSKÁ LESNÍ - KOMUNÁLNÍ TECHNIKA Posezónní výprodej ch mulčovačů ve velikoste cm. od 115cm do 150

Cena od 19.990,- Kč

• nabízíme veškeré uznané odrůdy, vč. speciálních • dlouholetá tradice, vysoká ujatelnost • vlastní sázecí stroj • spolupracujeme s renomovanými dodavateli sazenic z Rakouska, Slovinska, Itálie • Pálava, Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Rulandské šedé, Rulandské bílé, Chardonnay, Sauvignon, Ryzlink rýnský, Tramín červený, Ryzlink vlašký, Cabernet Moravia, Hibernal, Solaris a další

Rezervujte si včas požadované odrůdy pro rok 2014! Přijímáme také objednávky na sazenice na rok 2015! Partner pro vinaře a zemědělce od roku 1991

PEMAG, spol. s r.o. Ing. Aleš Hádlík Gagarinova 1240/3 tel.: 519 513 790, 777 284 831 692 01 Mikulov e-mail: ales.hadlik@pemag.cz

PRODAG Zlín, s.r.o., Průmyslová zóna 488, 756 31 Liptál tel./fax: 577 912 686, 602 762 355 e-mail: prodag@prodag.cz | http://www.prodag.cz

www.pemag.cz

531


Fenomén víno

Vinařský obzor 10/2013

Když se do něčeho pustím, snažím se to dělat co nejdůkladněji říká Tibor Nyitray, prezident Svazu vinařů České republiky

532


Otázky pokládal: Filip Cvetler Foto: Michal Horák

Fenomén víno

U příležitosti významného životního jubilea jsme položili panu Tiboru Nyitrayovi několik otázek. Povídali jsme si nejen o profesním životě, o jeho cestě, která jej přivedla do čela Svazu vinařů, ale především o problémech českého a moravského vinařství.

J 

ste právník, podnikáte, a to nejen ve vinařství a stal jste se i prezidentem Svazu vinařů České republiky. Jak se vám daří skloubit všechny své aktivity s prací pro Svaz vinařů? Je pro vás víno tak silným fenoménem, že to prostě „stojí za to“? Zpočátku bylo pro mne víno jen zábavou a koníčkem. Když jsem ale koncem 90. let stál u zrodu vinařství Sonberk, bylo jasné, že je víno pro mne něčím mnohem víc a že s ním spojím větší kus svého života. Víno je pro mne kategorie až filozofická, blíží se umění a otevírá prostor nekonečného rozsahu. Sonberku jsem věnoval hodně energie a projevilo se to na vybudované pověsti a pozici tohoto vinařství, které dnes bezesporu patří k jedněm z nejúspěšnějších. Možná i to vedlo k tomu, že jsem byl osloven lidmi ze Svazu vinařů s nabídkou aktivně se zapojit do svazové činnosti. Doufám, že zkušenosti nabyté i v jiných oblastech mého profesního života, tedy právní a podnikatelské, mohou k činnosti Svazu přispět a obohatit ji. Když se do něčeho pustím, snažím se to dělat co nejpoctivěji a nejdůkladněji. Záhy po nástupu do funkce prezidenta Svazu vinařů jsem se podílel na řešení velkého problému. Plánované zavedení spotřební daně za víno. Tento doslova boj byl pro mne nejen velkou výzvou, ale i satisfakcí. Taky jsem rád, že se nám podařilo vtisknout práci SVČR novou tvář, a to nejen vizuální, ale i v nových aktivitách. Navázali jsme užší spolupráci s regionálními sdruženími a spolky, převzali jsme záštitu nad několika smysluplnými projekty a převzali organizaci nejvýznamnější mezinárodní vinařské soutěže Sauvignonforum, dnes pod názvem Oenoforum – Czech International Wine Competition with special Sauvignon award. Co vás v poslední době ve vašem profesním životě potěšilo, a co zarmoutilo? Bohužel musím říct, že v poslední době radosti moc není. To, že se dělá dobré víno, to beru jako samozřejmost. Čím déle a hlouběji pronikám do světa vinařství

a vinohradnictví, tím více vidím problémů, které vinařský stav tíží. Problémy mají široký rozměr a zasahují od technologické nekázně při výrobě vína, přes porušování zákonů o uvádění vína do oběhu až po nekalosoutěžní jednání, drobné podvůdky či dokonce podvody. Jako právník nesnáším, když je něco nefér anebo nesprávné, a boji proti těmto nepoctivcům budu spolu s SVČR věnovat největší pozornost. Pokud mne něco potěšilo, abych nebyl tak pesimistický… Navštívil jsem letos několik vinobraní a potěšil mne velký zájem veřejnosti o naše vína a kulturu s vínem spojenou. Vidím, že práce má smysl, vždyť víno pro lidi vyrábíme a jejich spokojenost je to hlavní. Jaké jsou hlavní úkoly Svazu vinařů – a tedy i vaše – pro nejbližší, ale i vzdálenější období? Určitě boj s odstraňováním výše zmíněných nedostatků a nekvality v českém a moravském vinařství a vinohradnictví. Bude to běh na dlouhou trať. A je zde nutná součinnost se státními orgány, s legislativou. Nacházíme se v období, kdy vznikají nové zákonodárné struktury a kdy lze očekávat změny ve státní správě, zejména na Ministerstvu zemědělství nebo Státní zemědělské a potravinářské inspekci. Význam Svazu vinařů v jednání se státními orgány opět poroste. Legislativní opatření vždy jen dobíhají to, co lidé vytvářejí. Nejobecnějším zákonem, který bychom měli dodržovat spontánně, je morálka, profesní etika nás, vinařů. Ctít kořeny poctivého vinařství a vtisknout českému a moravskému vinařství etický rozměr. Bohužel do současného vinařství vstupují i lidé bez kořenů, bez etického rozměru a bez vztahu k poctivému vinařství. Můžeme se pak setkat s víny, která jsou pančovaná či obsahují nepovolené přísady, nebo, a to je snad to nejhorší, vína z ciziny, prezentovaná jako naše… Z dlouhodobého hlediska doufám, že Svaz vinařů bude pokračovat v nastoupeném trendu a bude se profilovat jako životaschopný, samostatný a silný zá-

stupce vinařů zejména ve styku s orgány státní správy a bude aktivně a účinně vstupovat do zákonodárných procesů. Snažíme se také vtáhnout do svazového života další vinaře, kteří doposud stojí mimo. Velkým problémem, který prozatím zůstává skryt, ale Svaz si jej začíná uvědomovat, je mladá nastupující generace vinařů a vinohradníků. Z mých rozhovorů se zástupci odborného školství je zřejmé, že zájem o naši profesi je stále menší. Víno pěstujeme a vyrábíme po staletí. Má u nás dlouhou a bohatou tradici. Bylo by škoda dočkat se v tomto století zániku moravského vinařství, ať už z důvodu, že by se rakovina nekalosti rozšířila natolik, že by se nevyplatilo vyrábět poctivé moravské víno, nebo že by tento obor nebyl atraktivní pro mladou generaci. Jak odpočíváte a kde čerpáte pro svou práci energii? Přiznám se, že když jsem nastupoval do funkce, nečekal jsem, že práce bude tak časově náročná. Mám jen málo volných víkendů, které bych mohl věnovat pouze sobě. Když se mi podaří najít pár volných dnů, rád zajdu do přírody či si zahraju golf… Nedávno jste oslavil významné životní jubileum. Jaké máte plány do budoucna a jaké jsou vaše životní postoje? Ještě jsem ani neměl čas k bilancování a vytyčení cílů. Tak jako každý právník zastupuje a hají něčí zájmy, já nyní pracuji a budu pracovat v zájmu vinařů. Hlavní je zůstat zdravý a dokončit započatou práci tak, abych s ní byl i já sám spokojený. Aby se jednou, s odstupem času mohlo říct, že pod mým vedením se Svazu podařilo něco změnit. Že se podařilo nastoupit cestu změn, zavést do vinařství novou morální dimenzi a etickou čistotu a vrátit se k tradičním kořenům. A můj životní postoj? Snažit se být slušný a poctivý, vnímavý k ostatním.   Děkujeme za rozhovor, přejeme vše nejlepší a … na zdraví!

533


Fenomén víno

Vinařský obzor 10/2013

Text: ei Foto: ei

Jaromír Čepička jubilující V minulých dnech oslavil své sedmdesáté narozeniny významný vinař a ovocnář Ing. Jaromír Čepička, CSc. Zaslouženého důchodu si příliš neužívá. Přestože již není zaměstnán, věnuje se naplno práci v mnoha organizacích, kde je oporou díky svým mnohaletým zkušenostem a znalostem.

J 

aromír Čepička se narodil 9. září 1943 v Lomnici u Tišnova; jeho otcem byl zámecký zahradník. Jablko nepadlo daleko od stromu a již od mládí se intenzivně zajímal o zahradnictví a ovocnářství. V sadech hraběte Seréniho se setkával s širokou škálou ovocných druhů, a není tedy divu, že je uznávaným odborníkem na původní druhy ovoce. Po absolutoriu Střední zahradnické školy v Mělníku, kde se seznámil s révou vinnou, začal studovat zahradnický obor Vysoké školy zemědělské v Lednici. Diplomovou práci připravoval pod vedením nedávno zesnulého prof. Viléma Krause. Po ukončení studia pracoval ve Šlechtitelské stanici vinařské ve Znojmě a Šlechtitelské stanici Velké Pavlovice. Přes svůj zájem přednášet na vysoké škole nastoupil v roce do dynamicky se rozvíjejícího JZD Mír Práče. Zde se zasloužil o výsadbu sadů a vinic, z nichž některé dávají své plody dodnes. Titul CSc. získal v Bratislavě za disertační práci Mini-

malizace závlahového režimu u broskvoní. Změna politického systému znamenala konec činnosti zemědělského podniku, kde pracoval dvě desítky let. Vzhledem k vysoké odborné erudici dostal celou řadu nabídek k práci na význačných postech nejen v tuzemsku. Nakonec si vybral práci inspektora trvalých kultur ÚKZUZ Brno, kde se mimo jiné zabýval inventarizací intenzivních sadů v České republice, pracoval na výběru a kategorizaci viničních tratí, odhadech sklizní ovoce a podílel se na přípravě nového zákona o vinohradnictví a vinařství. V roce 1990 založil společně s Jindřichem Ševčíkem a Vladimírem Ambrozkem Sdružení znojemských vinařů, v jehož čele stojí dodnes. Stál u zakládání mnoha organizací, např. Ovocnářské unie Moravy a Slezska, kde byl po dobu šesti let předsedou, v roce 1992 spoluzakládal Ovocnářskou unii ČR, posléze s p. Leblochem a Paličkou Českomoravskou vinohradnickou a vinařskou unii – nyní Svaz vinařů ČR, stál u zrodu výstavy

Jaromír Čepička je nejen vynikajícím teoretikem, ale má v malíčku i vinohradnictví

534

vín Znojemský košt a mezinárodní výstavy Znojemská galerie veltlínů. Byl členem redakční rady časopisu Vinohrad a Zahradnických listů, byl členem komoditních rad pro révu vinnou a víno, ovoce a zeleninu, členem vědecké rady VŠÚO Holovousy a ZF MZLU Brno v Lednici. Jen výčet jeho aktivit v nejrůznějších organizacích a spolcích by vydal na samostatný článek. Rozsáhlá je i jeho činnost organizační (mezi významné patří příprava výstav Znojemsko – zahrada Moravy) a publikační – je autorem mnoha odborných článků a knih. Po odchodu do důchodu v roce 2007 zůstal velice aktivní ve vinařství i ovocnářství, na jeho působení stojí celá řada odborných akcí. I když si nese svých sedm křížků, je stále aktivním ovocnářem, vinohradníkem i vinařem, který pomáhá všem, kdo o jeho radu stojí. Připojujeme se k dlouhé řadě gratulantů a přejeme pevné zdraví a další úspěchy v odborné činnosti.  


Text: Milan Magni, pro Vinařský obzor Foto: z archivu autora

Fenomén víno

Polenské mrkvánky a sladké víno z Uher (rodinný recept)

K 

aždý region, každá obec, dokonce i každá rodina má své speciality, které přicházejí na stůl při slavnostních příležitostech, aby bylo tradici učiněno zadost. I v tak zapadlém koutu Českomoravské Vysočiny jako je Polensko se najdou unikátní kulinářské recepty, a světe div se, i tak daleko od vinorodých krajů se některé váží k tak ušlechtilým nápojům, jako je například víno. A právě jedním z takových jsou vyhlášené polenské mrkvánky, lokální varianta hodových (pouťových) koláčků v Polné, s originální mrkvovou náplní. D nes již mohu zodpovědně prohlásit, že jedním z největších štěstí mého života bylo, že jsem své dětství prožil s prarodiči v domě plném vůní a chutí. Vládla mu babička svou nekompromisní vařečkou; na její gastronomické kreace nelze zapomenout a mnohé z těch archetypálních venkovských pokrmů jsou pro mě dodnes měřítkem kvality a stylu. Ospale půvabné městečko Polná nebylo vždy pouhým apendixem Vysočiny, jak je tomu dnes. Již od raného středověku bylo přirozeným centrem mikroregionu, procházela jím jedna z větví Haberské stezky, a protože Polná leží na hranicích Čech a Moravy, vybíralo se tu i mýtné. Po bitvě na Bílé hoře se zde ujali vlády noví katoličtí pánové, naštěstí uměnímilovní Ditrichštejnové, se kterými přišla hospodářská prosperita, a tak se již počátkem 17. století objevují první zmínky o podzimních výročních trzích, na kterých se kupci setkávali s poutníky, kteří přicházeli zblízka i  zdaleka uctít v monumentálním kostele Nanebevzetí Panny Marie na hlavním polenském

náměstí ostatky sv. Liguriáše, patrona města. (Od té doby se dodnes traduje živý zvyk věšet svazek těch největších mrkví nad futra domů, aby všichni kolemjdoucí věděli, že tady bydlí dobrý hospodář, kterému se letos urodilo.) Co bylo dříve, zda trhy, nebo pouť, už dnes těžko zjistíme (návaznost bývala v období baroka velice těsná), dnes duchovní význam poutí poněkud ustoupil do pozadí, a tak se dnes každou první neděli v září sjíždějí do Polné doslova davy lidí, aby navštívili děkanský kostel, zašli na výstavu do nově zrestaurované synagogy nebo se podívali z kostelní věže dolů na náměstí, kde každoročně pulzuje několikatisícová masa v ohlušujícím a nesnesitelném randálu pouťových atrakcí, popřípadě navštívili muzeum v nedalekém zámku a nakonec se někde u stánku zakousli do ještě teplého, máslem a posypkou vonícího bochánku láskyplně nazývaného mrkvánek. Jak takový mrkvánek vypadá, jak chutná a jak se připravuje? Naštěstí tohle vím velice dobře – již od útlého dětství jsem byl každou pouťovou neděli u toho a moje babička byla v této věci velkým mistrem. Její mrkvánky nesnesly v naší ulici konkurenci! A jako polenská rodačka k nim nikdy neopomněla po svátečním nedělním obědě (obligátní vepřový plátek v trojobalu + bramborový salát) servírovat jiskrné sladké víno, a pokud mě paměť neklame, vždy barvy rubínově červené. Až mnohem později jsem při studiu starých archiválií zjistil, že se na pouť dováželo pod patronací Ditrichštejnů „sladké víno z Uher“, které polenští měšťané čepovali ve svých mázhausech, a tak s vel-

Suroviny Náplň: 1 kg mrkve, 2 lžíce rozinek, 2 dl sladkého vína, 200 g másla, 3 lžíce cukru, 1 lžičku fenyklu, Těsto: 0,5 kg mouky polohrubé nebo napůl hladké a polohrubé, 75 g cukru, 75 g tuku, 1–2 žloutky, 25 g kvasnic, ¼ l mléka, citronová kůra, vanilka, ½ lžičky soli

kou pravděpodobností tuto kombinaci vychutnávali i moji předkové. Takže to mám, jak se lidově říká, v genech, a nejenom proto se každý rok pokouším tuto enogastronomickou vzpomínku na blažené dětství zopakovat. Máte-li chuť, zkuste to také! Není to těžké, chce to jen šikovné ruce – polenský mrkvánek přece musí nějak vypadat! Ale buďte si jistí, že tato sladká potěšení chutnají nejlépe „in situ“, přímo na slavné Mrkvancové pouti v Polné. Dobrou chuť.  

Postup Rozinky namočíme přes noc do sladkého vína. Samotné těsto připravíme obvyklým způsobem (nezapomeneme do něj zapracovat strouhanou citronovou kůru a špetku vanilky) a necháme vykynout. Mezitím si připravíme náplň: očištěnou mrkev najemno nastrouháme, v kastrolu rozpustíme máslo, přidáme nastrouhanou mrkev, rozinky včetně vína, ve kterém byly naloženy, fenykl, cukr a za občasného míchání necháme vydusit doměkka. Po vykynutí těsto vyklopíme na pomoučněný vál, nakrájíme na přiměřené kousky, z každého v dlani uděláme placičku, do jejího středu umístíme cca lžíci náplně a šikovně okraje placičky nahoře smáčkneme, aby byla náplň dokonale uzavřena. Ještě každý bochánek lehce upravíme (musí být jeden jako druhý!) a poté je klademe švem dolů na plech vymazaný máslem. Před vložením do středně rozpálené trouby bochánky bohatě potřeme rozšlehaným vajíčkem a můžeme je ještě vylepšit klasickou máslovou posypkou (její přípravu zná každá hospodyňka). Pečeme asi půl hodiny, potom, až bude povrch mrkvánků pěkně vybarvený, je vyndáme, pocukrujeme a ještě vlažné servírujeme. Ideálním společníkem bude jakékoliv sladké víno, zvláště doporučuji vína fortifikovaná portského typu.

535


Fenomén víno

Zdroj: Vinařský obzor, ročník 1913, č. 9, s. 137–140 Vybral: Richard Stávek

Vinařský obzor 10/2013

Sklizeň vína v letech 1861–1912 Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety… Zesnulý rolník Josef Svoboda z Bohutic u M. Krumlova († v květnu 1913) byl známý svým pokročilým hospodářstvím a hospodářskou i osvětovou prací ve své obci i v okrese mor.-krumlovském. Zesnulý vedl si pilně každoroční zápisy o svém hospodářství, tedy i o svých vinicích od r. 1861 až do své smrti. Na zápisy o úrodě vína upozornil již v r. 1907 p. insp. Ant. Markant ve »V. O.«, č. 7., I. r. Dnes uveřejňujeme zápis p. Svobodův o úrodě vína v jeho vinicích úplný, jehož doplněk se vzácnou ochotou zaslal p. nadučitel Ferd. Adamec v Bohunicích.

P 

růměrná úroda byla po 1 měřici skoro 8 věder vína (= 444½ l), na 1 ha 23 hl 17 l. Nad průměr byly nejúrodnější roky 1905 (22½ vědra), 1908 (20  věder) po 1 měřici a  oba ročníky poznamenány jako velmi dobré; – 16 věder 1889 (dobré) a 1909 (kyselé); – 15½ vědra 1898 (kyselé); – 14 věder 1875 (velmi dobré); – 13 věder 1904 a 1911 (dobré); – na 12 věder 1902 (kyselé), 1906 (dobré), 1863 (dobré); – 11– 10 věder 1878 (vel. dobré), 1882 (kys.), 1900 (v. d.), 1907 (výborné), 1861 (dobré);  – 9 věder 1899 (kys.), 1901 (dob.), 1871 (kys.), 1877 (kys.), 1885 (dob.), 1887 (dob.); přes 7 věder 1893 (v. d.), 1862 (m. d.); – přes 6 věder 1903 (kys.), 1888 (kys.), 1896 (kys.), 1884 (kys.), 1874 (d.), 1881 (m. d.), 1883 (d.), 1894 (d.), 1895 (m. d.); – přes 5 věder 1890 (kys.), 1868 (v. d.), 1867 (m. d.), 1873 (d.); – přes 4 vědra 1864 (kys.), 1870 (kys.), 1891 (kys.), 1897 (kys.), 1872 (kys.), 1876 (m. d.); – přes 3 vědra 1869 (m. dob.), 1879 (kys.), 1886 (v. d.); – přes 2 vědra 1865 (d.), 1880 (kys.), 1892 (d.), 1910 (vodnaté), 1912 (kys.), žádná úroda nebyla v r. 1866. – Pozorujeme-li

průměrnou desítiroční úrodu po měřici, shledáváme, že průměr výnosu vína po měřici celkem stoupal: 1861-1870 5¼ vědra, 1871–1880 62/3 vědra, 1881–1890 72/3 vědra, 1891–1900 7 věder, 1901–1910 12¼ vědra, 1911–12 73/4 vědra. Nejúrodnější a nejlepší ročníky byly právě v posledním uplynulém desítiletí. Jakostí vína vyniklo 9 ročníků jako velmi dobrých s úrodou 327 věder v ceně 6 990 K (1868, 1875, 1878, 1886, 1893, 1900, 1905, 1907, 1908), – 15 ročníků jako dobrých s úrodou 352½ vědra v ceně 7 205 K, (1861, 1863, 1865, 1873, 1874, 1883, 1885, 1887, 189, 1892, 1894, 1901, 1904, 1906, 1911), – 6 ročníků jako méně dobrých s úrodou 80 věder v ceně 1 458 K (1862, 1867, 1869, 1876, 1881, 1895), – 21 ročníků jako kyselých a špatných s úrodou 469 věder v ceně 8 956 K, (1864, 1870, 1871, 1872, 1877, 1879, 1880, 1882, 1884, 1888, 1890, 1891, 1896, 1897, 1898, 1899, 1902, 1903, 1909, 1910, 1912), – 1 ročník bez úrody (1866).   † JOS. SVOBODA, rolník v Bohunicích

 Poznámka redakce: Zápis p. Svobodův o vinné úrodě jest pro drobného vinaře velmi poučný, zvláště z toho důvodu jest velmi cenný a pak správný, že jest z vinic téhož svědomitého rolníka za dobu 52 let. Sadba na měřici jest 2 000 keřů dle staršího zvyku, ovšem poněkud hustá na dnešní poměry. Také lze pozorovati, že zesnulý měl několik ročníků po sobě kyselých (1870–1872, 1879– 1882, 1895–1899). Zajímavé jest stoupání ceny vína za vědro. Ze zápisků těchto jest jasno, že vinice se přece vyplácí, tu průměrně za 50 let dala 1 měřice 8 věder a to v kraji, jenž není tak příznivý révě jako např. na Hustopečsku, Hodoňsku atd. Zvěčnělý majitel vinic napsal ve své hospodářské knize: »Za 50 roků, tj. od r. 1861–1911 sklidil jsem 1 221 věder vína ze 154 měřic vinohradů. 9krát bylo velmi dobré, 15krát dobré, 8krát méně dobré, 18krát kyselé. Průměrně připadá na 1 míru vinohradu 8 věder vína. Činí-li průměrná cena 1 vědra vína 20 K, tedy donesla 1 míra vinohradu hrubého výtěžku 160 K.«

Přehledně sklizeno 9 ročníků velmi dobrých 5 ročníků dobrých 1 6 ročníků méně dobrých 21 ročníků kyselých 1 ročník neúrodný 52 ročníků

536

327 věder 352½ vědra 80 věder 469 věder — 1 228½ vědra

(26.7 (28.8 (6.5 (38.0

%)  %)  %)  %) 

6 7 1 8

990 205 458 956

K K K K —

24 609 K


Rok

Počet keřů

Měřic

Sklizeno ve vědrech

Jakost vína

12

Prům. cena vědra

Úhrnný výtěžek

zl.

kr.

zl.

kr.

dobré

8

96

– –

Poznámka

1861

2 500

1862

»

»

9

m. dobré

8

72

1863

»

»

14

dobré

9

126

1864

»

»

5

kyselé

5

25

Na jaře částečně zmrzlo.

1865

»

»

dobré

9

31

50

Na jaře částečně zmrzlo.

1866

2 000

1

1867

»

»

5

m. dobré

8

40

1868

2 500

7

v. dobré

11

77

1869

3 000

5

m. dobré

8

40

Ruda po žních vinohr. poškodila.

1870

»

»

6

kyselé

7

42

Na jaře částečně zmrzlo.

1871

»

»

13

»

7

91

»

1872

»

»

7

»

6

42

Ruda po žních vinohr. poškodila.

1873

4 000

2

10

dobré

9

90

1874

»

»

12

»

8

96

1875

6 000

3

42

v. dobré

8

336

1876

»

»

13

m. dobré

7

91

20. 5. částečně zmrzlo a po žních ruda poškodila.

1877

»

»

25

kyselé

6

150

Nedozrálo.

1878

»

»

32

v. dobré

7

224

22. a 23. května úplně vinná réva zmrzla; sebrali jsme putnu hroznů a ty byly kyselé!

1879

»

»

9

kyselé

6

54

Částečně od krup poškozeno.

1880

»

»

7

»

6

47

Silně od rudy spáleno.

1881

»

»

18

m. dobré

8

126

Následkem dešťů hrozníčky před vinobraním hnily. Po žních spáleno od rudy.

1882

»

»

30

kyselé

7

210

1883

5 000

15

dobré

8

90

1884

»

»

16

kyselé

7

112

10. 7. na polovic potlučeno od krup.

1885

»

»

22

dobré

8

176

4. 7. opět částečně potlučeno.

1886

»

»

9

v. dobré

9

81

22. 7. »

1887

»

»

21

dobré

8

168

1888

»

»

17

kyselé

9

153

1889

»

»

40

dobré

8

320

Před vinobr. spáleno od rudy.

1890

10 000

5

29

kyselé

11

319

1891

12 000

6

24

»

12

288

»

1892

14 000

7

17

dobré

»

204

Částečně od krup poškozeno.

1893

12 000

6

45

v. dobré

»

490

1894

10 000

5

30

dobré

»

360

Částečně od krup poškozeno

1895

»

»

30

m. dobré

»

360

Od plísně. – 3kráte postříkána modrou skalicí.

1896

»

»

32

kyselé

11

352

»

1897

8 000

4

16

»

12

192

»

1898

»

»

62

»

11

50

713

Následkem dešťů hrozníčky hnily. 3kráte stříkáno Od plísně – 3kráte stříkáno

Od plísně spáleno.

1899

»

»

36

»

12

260

1900

10 000

5

50

v. dobré

11

550

»

473

3kráte stříkáno – 17. 4. založena vinice na amerických podložkách

1901

»

»

43

dobré

11

1902

»

»

59

kyselé

9

531

Nedozrálo. 3kráte stříkáno

1903

»

»

33

»

9

297

Hrozníčky před vinobr. hnily.

1904

8 000

4

53

dobré

10

530

2kráte stříkáno

1905

6 000

3

67

v. dobré

11

737

Neobyčejná úroda

1906

»

3

34

dobré

11

374

Od plísně. 3kráte stříkáno

1907

5 000

25

výborné

14

350

Hrozny dobře vyzrály.

1908

5 000

50

v. dobré

13

650

Hrozny byly velmi sladké, mošt vážil 12–13 stupňů, vykvašené 5 stupňů.

1909

4 000

2

32

kyselé

13

416

1910

4 500

7

vodnaté

12

84

1911

4 000

2

26

dobré

18

468

1912

3 000

4

Grůl!

Réva namrzla, chladné a deštivé počasí zničilo květ, černá plíseň řádila: nejnešťastnější rok

Krupobití a plísně zhubily vinici.

537


Spolkové informace

Vinařský obzor 10/2013

Kalendář vinařských akcí na Datum

Název akce

Místo konání

Kontakty

4. 11. – 8. 11. 2013

Výcvik a výběr vybraných posuzovatelů pro senzorickou analýzu podle ČSN ISO 8586-1

Střední odborná škola vinařská a Střední odborné učiliště zahradnické Valtice

Martina Šálková – 731 468 382, salkova@svisv.cz

8. 11. – 24. 11. 2013

Svatomartinské slavnosti v Hotelu Kraví hora Bořetice

Hotel Kraví hora Bořetice

hotelová recepce – 519 430 090, 776 583 276, hotel@kravihora.cz

8. 11. 2013

Víno z blízka – Festival moravských vín v Brně

Atrium Fakulty sociálních studií MU Brno, Joštova ul

Eva Kvapilová – 608 337 137, eva.kvapilova@nadacepartnerstvi.cz

9. 11. 2013

5. ročník výstavy archivních vín ve Vranovicích

sál Domu pro seniory, ulice Náměstíčko

Drahomír Dofek – 739 051 137, vinari.vranovice@seznam.cz

9. 11. 2013

Putování za mladým vínem

Areál sklepů Kraví hora, Bořetice

Jan Hempl – 721 375 999, info@republikakravihora.cz

9. 11. 2013

Slavnost mladých vín

Vinařství U Kapličky, Zaječí

David Hladký – 606 766 147, recepce@vinarstviukaplicky.cz

9. 11. 2013

Svatomartinská husa I

Hotel Pavlov, Klentnická 174

Jana Reiterová – 733 534 088, recepce@hotelpavlov.cz

9. 11. 2013

Cisterciácká pečeť

Stojanovo gymnázium Velehrad, Slovanský sál

Matice velehradská – František Ingr – 733 741 654, info@maticevelehradska.cz

11. 11. 2013

4. přehlídka Svatomartinských a mladých vín – Želešice

Vinotéka U Kulaté, 24. dubna 44

Ivan Riedl – 608 911 991, info@ukulate.cz

11. 11. – 30. 11. 2013

Festival vína Český Krumlov 2013

partnerské restaurace

Infocentrum Český Krumlov – 380 704 622, info@ckrumlov.cz

11. 11. 2013

Košt Svatomartinských a mladých vín

Moravská Vinotéka, Mojmírovo nám. 26, (vedle pošty), Brno

Moravská Vinotéka – 549 212 680, mv@moravska-vinoteka.cz

11. 11. 2013

Křest svatomartinského vína

Bukovanský mlýn

Bukovanský mlýn – 518 618 011, 775 700 114, info@bukovansky-mlyn.cz

11. 11. 2013

Ochutnávka Svatomartinských a mladých vín

Čejkovice (okr. Hodonín)

Čtvrtečníci – 774 867 406, info@vinozcejkovic.cz

11. 11. 2013

Otevírání Svatomartinských vín

Kyjov

Pavel Navrátil – 602 937 871, navratil@kyjovskavinoteka.cz

11. 11. 2013

Slavnost Svatomartinských vín

Karlštejn

Richard Kolek – 776 633 143, karlstejnskevinobrani@seznam.cz

11. 11. 2013

Svatomartinská vína

Kutná Hora

Lenka Kociánová – 736 536 489, vinokutnahora@seznam.cz

11. 11. 2013

Svatomartinská vína a slavnosti v OC Olympia v Mladé Boleslavi

Jíčínská ul.

Ing. Marcela Žďárská – 602 373 813, mlada.boleslav@dum-vina.cz

11. 11. 2013

Svatomartinská vína a slavnosti v OZC FORUM v Liberci

Soukenné nám.

Ing. Marcela Žďárská – 602 373 813, liberec@dum-vina.cz

11. 11. 2013

Svatomartinská vína v Domě Vína v Jablonci nad Nisou

Komenského 23

Ing. Marcela Žďárská – 602 373 813, vinoteka@dum-vina.cz

11. 11. 2013

Svatomartinské 2013

Ústí nad Labem

MUDr. Pavel Kacerovský – 602 441 392

11. 11. 2013

Svatomartinské slavnosti a pečená husa

náměstí Jiřího z Poděbrad, Praha 3

Archetyp, o. s. – 776 882 445, sedlacek.archetyp@gmail.com

11. 11. 2013

Svatomartinské v Botanické zahradě

Praha 7-Troja

Renata Schmidtová – 736 611 992, renata. schmidtova@botanicka.cz

11. 11. 2013

Svatomartinský košt v Brně

Náměstí Svobody

Vinařský fond – 541 652 479, info@vinarskyfond.cz

11. 11. 2013

Valtické Svatomartinské slavnosti & Husí hody ve Valtickém Podzemí

Valtice

Valtické Podzemí – 723 600 423, info@valtickepodzemi.cz

11. 11. 2013

Žehnání Svatomartinského vína

Uherské Hradiště

Deta Vaculíková – 572 525 529, mic@uherske-hradiste.cz

13. 11. 2013

Sommelier Moravy

SOU a SOŠ SČMSD, Přímětická 1812/50, Znojmo

Koudela František, Bc – 737 815 402, info@sommeliermoravy.cz

14. 11. – 17. 11. 2013

Svatomartinské víno a svatomartinská husa

Bukovanský mlýn

Bukovanský mlýn – 518 618 011, 775 700 114, info@bukovansky-mlyn.cz

15. 11. – 16. 11. 2013

Bzenecké svatomartinské slavnosti

sklepní prostory pod sokolovnou

Město Bzenec – 518 306 411, podatelna@bzenec.cz

538


Spolkové informace

Inzerce

listopad 2013 Datum

Název akce

Místo konání

Kontakty

15. 11. 2013

Degustace vína – věda i umění

Národní vinařské centrum, Zámek 1, Valtice

Iveta Brachtlová, Šárka Nádvorníková – 519 352 072, 602 769 743, seminare@vinarskecentrum.cz

15. 11. – 17. 11. 2013

IV. Svatomartinský košt ve Špindlerově Mlýně

Špindlerovská Hospoda

Josef Masařík – 773 175 759, spindlerovskahospoda@seznam.cz

15. 11. 2013

Svěcení vína ročníku 2013

Mikulovský zámek – Gajdošův sál

Moravín Mikulov – Ing. Vojtěch Pazderka – 519 510 005, info@moravinmikulov.eu

15. 11. – 17. 11. 2013

Víkend s mladými víny

Vinný sklep U Konšelů, Bezručova ul., Mikulov

Mgr. Jana Pirogovová – 607 537 784, info@ukonselu.cz

16. 11. – 17. 11. 2013

Festival otevřených sklepů – Svatý Martin na Mutěnicku

Vinařské obce na Mutěnicku

Barbora Pavlíčková – 608 329 946, barbora.pavlickova@nap.cz

16. 11. 2013

Festival vína Český Krumlov 2013

Pivovarská zahrada

Infocentrum Český Krumlov – 380 704 622, info@ckrumlov.cz

16. 11. 2013

Letenská husa a Košt Svatomartinského vína – VII. ročník

Praha 7-Letná

Mgr. Lubomír Maršík – 220 308 382, lubomir.marsik@nzm.cz

16. 11. 2013

Martinské Šidleny

Milotice

Pavel Vlček – 728 286 430, pavaluc@seznam.cz

16. 11. 2013

Mladá vína v Nosislavi

Kulturní centrum

Michal Vala – 724 316 520, czsnosislav@seznam.cz

16. 11. 2013

Oslava Svatomartinských vín a husí

Hustopeče

Petra Otřísalová – 775 095 526, otrisalova@hustopece-city.cz

16. 11. 2013

Putování za Svatomartinskými a mladými víny

Valtice

Cech valtických vinařů – 720 484 884, d.hradilova@centrum.cz

16. 11. 2013

Slavnosti Svatomartinských vín v Hovoranech

Sokolovna

Stanislav Šimeček – 605 870 249, vino.simecek@seznam.cz

Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven dle dostupných informací. Chcete-li, aby i vaše akce byla medializována, zadejte ji on-line, například na webové adrese www.wineofczechrepublic.cz

Prodejny a pobočky distribuce Vinařského obzoru Název

Adresa

Agrokomp, s. r. o.

Štefánikova 14

Kontakt 900 01 Modra

421 336 475 502

BS vinařské potřeby

Žižkovská 1230

691 02 Velké Bílovice

519 346 236

BS vinařské potřeby

Svitavská 15

614 00 Brno

545 216 311

BS vinařské potřeby

K Vápence 3203/10

692 01 Mikulov

519 500 516

BS vinařské potřeby

Dobšická 2296/4

669 02 Znojmo

515 260 600

Bureš Jaroslav

Ořechová 1

691 06 Velké Pavlovice

519 428 733

Bureš Jaroslav

Na hlavní 276

691 08 Bořetice

519 430 515

Bureš Jaroslav

Krumvíř 14

691 73 Krumvíř

519 419 006

M & Š Vinárske potreby, s. r. o.

Dľhá 2

949 01 Nitra

421 908 800 237

NEREZ Blučina

Návrší 483

664 56 Blučina

547 235 111

Štěpánová Eva

Březí 20

691 81 Březí

519 514 206, 734 409 224

Vinařský dům Kobern, s. r. o.

Hodonínská 306

696 03 Dubňany

777 901 761

Vincoop Mikulov

Brněnská 32

692 01 Mikulov

519 510 691

Řádková inzerce Prodáme vinařské zelené plastové přepravky na 12 ks lahví, cena 36 Kč + DPH 21 %. Vinium a. s., Hlavní 666, Velké Pavlovice, tel.: 734 283 638, e-mail: irena.balkova@vinium.cz Prodám: � lis RS 450 Wottle, koš a vana nerezové � postřikovač do vinice 440 l � mulčovač Tel.: +436 642 810 011, www.maschinenhandl-bauer.at Kdo daruje nebo levně prodá staré vinařské knihy, časopisy? (např. z pozůstalosti apod.) Tel.: 775 197 443

539


Inzerce

Vinařský obzor 10/2013

Nabídka Vinařského obzoru

Zásilkový obchod vinařských publikací. Více na www.vinarskyobzor.cz/e-shop Vazba ročníku – komplet

Velký vinařský slovník

1999  294 Kč 2000  294 Kč 2001  336 Kč 2002  336 Kč 2003  386 Kč 2004  427 Kč 2005  458 Kč 2006  498 Kč 2007  528 Kč 2008  570 Kč 2009  570 Kč 2010  600 Kč 2011  650 Kč 2012  650 Kč (v černé deskové vazbě s raženým písmem)

Publikace navazuje na koncepci předchozího Vinařského slovníku, který se setkal s velmi příznivým přijetím a vyšel v několika vydáních. Také tento nový slovník plní funkci slovníku výkladového (v češtině) i jazykového (němčina, angličtina, francouzština). Příslušná hesla jsou však inovována a podstatně se zvýšil jejich počet. Výběr hesel i výklad reagují na nejnovější poznatky ve vinohradnictví, ochraně a pěstování révy vinné i rozšiřování nových technologií při výrobě vín a naše i evropské právní normy, kterými je působení v oboru vymezeno. Slovník poskytuje relativně ucelený přehled o vývoji a stavu oboru u nás a základní informace o vinařství ve světě. Oproti minulému slovníku byla posílena i hesla týkající se zatřiďování vín, posuzování jejich kvality a konzumace. Autor: kolektiv autorů 396 stran + 36 stran barevná příloha, váz., formát 200  ×  225 mm, ISBN 978-80-86031--70-5

Vinařský marketing NSV Podle poznatku, že doba od uvedení produktu na trh až po jeho vymizení trvá zhruba tři roky, by měla tato kniha být především v souvislosti s kulturou stolování velkou realizační pomůckou při všech strategických marketinkových opatřeních pro žáky a studenty, ale hlavně pak pro praktické vinaře. Všechny oblasti průzkumu trhu, reklamy, podpory prodeje a PR jsou zobrazovány s velkým zaměřením na praxi. Autor: Franz Gosch 218 Kč 

Po cestách ke špičkovému vínu Překlad knihy rakouského autora, který doplňuje předcházející publikaci „Cesta ke špičkovému vínu“ se zřetelem na vývoj uskutečněný od doby jejího vydání a s ohledem na aktuální trendy. Autor: Robert Steidl 156 Kč 

V cenách není zahrnuto poštovné a balné. Ceny jsou uvedeny včetně DPH. Vinařský obzor, P. O. Box 34 Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice Tel.: 773 838 685, e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz

540

646 Kč



↙ inzerce

Encyklopedie degustace vína Vázaná plnobarevná kniha formátu B5 „Encyklopedie degustace vína“ našeho předního vinařského odborníka doc. Ing. Miloše Michlovského, DrSc., je určena producentům, somelierům, degustátorům, ale i milovníkům vína. Kniha je zpracována na vysoké profesní úrovni a podává ucelený přehled o podstatě a metodách degustace ve vícero souvislostech. Vysvětluje mimo jiné i podstatu vzniku jednotlivých aromatických látek, dále obsahuje podrobný slovní popis možného charakteru vín a příklady vhodných kombinací vín s pokrmy. Autor: Miloš Michlovský Vydavatel: Vinselekt Michlovský, a. s. Vydání první, 2013. 179 stran, 24 obr., 23 tab. ISBN 978-80-905319-1-8 499 Kč 


Ještě nikdy nebyla naše vína

tak blízko

www.vinonadotek.cz

ANDROID APP ON

Využijte svůj chytrý telefon pro získání přehledu o vínech z Moravy a Čech. S aplikací VÍNO NA DOTEK získáte informace, kde naše vína koupit, případně k jakému pokrmu je to či ono víno vhodné. Dozvíte se, jaký je význam vybraných vinařských pojmů nebo kde se nachází viniční trať, ze které pochází réva pro vaše oblíbené víno. A jakmile najdete to své oblíbené víno, můžete se o dojem z něj prostřednictvím aplikace VÍNO NA DOTEK podělit s přáteli. Dotkněte se moravských a českých vín. 542

Profile for Časopis Vinařský obzor

Vinařský obzor 10/2013  

Vinařský obzor 10/2013  

Advertisement