Vinařský obzor (10/2012) 509
Foto P. Burg
Foto prospekt výrobce
Sklepní hospodářství
3b Vakuová plnička lahví
3a Schéma činnosti vakuového plnění lahví 1 – zásobník vína, 2 – přívod vína s filtrem, 3 – plněná láhev, 4 – těsnění, 5 – plnicí ventil, 6 – pružina se stavitelným dorazem, 7 – mechanismus ovládání ventilu, 8 – odvod vzduchu a nadbytečného vína, 9 – zásobník plničky, 10 – vývěva
služby. Pro uživatele tak odpadají vysoké investice do potřebného technologického vybavení (hala, stroje a zařízení). Mobilita linek vychází z jejich progresivního konstrukčního uspořádání, díky němuž jsou jednotlivé technologické části linky umístněny společně na dopravním prostředku (návěs, nákladní automobil). Potřebná půdorysná plocha u cílového uživatele má délku 8–12 m a šířku 2–2,5 m. Podmínkou není uzavřený nebo zastřešený prostor, vyhovuje dostatečně velká zpevněná plocha, která umožní bezproblémový příjezd dopravního prostředku i pomocné manipulační techniky (paletovací a vysokozdvižný vozík). Jednotlivé části linky tvoří především filtrační zařízení, zařízení pro sterilizaci, plnění, zátkování a etiketování lahví. Pořizovací cena se u těchto linek pohybuje kolem 3–5 milionů korun. Linka umožňuje plnění lahví o velikosti 0,25–2,0 l. Denní výkonnost linky činí 25 000–40 000 lahví, tj. asi 3 000–5 000 lahví o objemu 0,75 litru za hodinu. Cena za plnění závisí zpravidla na poptávce na trhu a je vztažena na počet naplněných lahví (běžně 0,1–0,4 eura). Stacionární plnicí linky převládají a představují v porovnání s linkami mobilními investičně mnohanásobně nákladnější zařízení. Vedle konstrukční a technické náročnosti těchto zařízení navyšují jejich cenu další investice spojené s výstavbou a údržbou stáčíren. Investiční náklady se tak běžně pohybují v řádech několika milionů až desítek milionů korun. Výkonnost těchto zařízení se pohybuje v rozmezí 3 000 až 100 000 naplněných lahví za hodinu. Směnová výkonnost linky pak činí 25 000 až 800 000 lahví. V expedičních špičkách (Ve-
likonoce, Vánoce) není výjimkou ani vícesměnný provoz linek. Monoblok Ze schématu na obr. 1 je patrné, že větev přísunu lahví je sestavena z depaletizátoru, může zahrnovat vyplachovačku lahví, kontrolní zařízení čistoty lahví a příslušné dopravníky. Větev přísunu plněného vína sestává ze zásobní nádrže a fitru, přes který je víno vedeno do zásobníku plničky. Obdobně větev skupinového balení, které se provádí zpravidla do kartonů nebo do přepravek, je sestavena ze standardních částí, zejména z manipulátorů, vkladačů, stohovačů, paletizátorů a dalších. U všech těchto zařízení se v různé míře využívá automatizačních a kontrolních prvků, především elektromagnetických a tlakových ventilů, popř. optoelektronických snímačů aj. Vlastní plnicí část linky musí zajistit naplnění láhve na nastavenou a přesnou výšku hladiny, uzavření láhve potřebným typem uzávěru s provedením záklopky a nalepení etiket. Tyto operace jsou výrobci běžně slučovány do propracovaných automatizovaných systémů, označovaných jako monobloky (obr. 1). Uživatelé mohou běžně kombinovat použití plnicího monobloku s ručním přísunem a odběrem lahví, nebo sestavit kompletní lahvovací linku s využitím manipuátorů, paletizátorů a dalších zařízení. Určující je vždy množství produkce. Plnicí zařízení Za nejdůležitější součást lahvovacích linek je považováno plnicí zařízení, které umož-
ňuje přesné nadávkování vína do láhví. Podle principu činnosti se plnicí zařízení rozdělují na hladinová (výšková) a objemová (průtoková). Hladinové plničky představují z pohledu vinařské praxe nejzastoupenější skupinu zařízení, která mohou pracovat při standardním tlaku, podtlaku nebo přetlaku. Plnění za atmosférického tlaku (beztlakové, gravitační plnění) využívají konstrukčně nejjednodušší typy plniček, které staví na principu gravitace a vyrovnání tlaku mezi zásobníkem vína a plněnou láhví (princip spojených nádob). Kapalina je ze zásobníku dopravována do láhve samospádem pomocí plnicí jehly (obr. 2, obr. 3). Jehla je k plnicí jednotce uchycena pohyblivě a je udržována ve výchozí poloze pomocí pružiny. Zahnutý opačný konec plnicí jehly, který je opatřen pryžovým těsněním, tak dosedá na stěnu zásobní nádrže a uzavírá průtok vína. Hlavním nedostatkem těchto plniček je obtížné dodržení stálé hladiny vína v plněných lahvích a požadavek na zaplnění jehly vínem při zahájení plnění (přisávání). Konstrukčně náročnější skupinu představují plnicí zařízení využívající princip podtlaku, tzv. vakuové plnění. Ve vinařské praxi jsou nejčastěji využívány plničky jednokomorové nebo tříkomorové. Součástí těchto zařízení je vývěva vytvářející potřebný podtlak, jehož hodnota je o 0,03–0,05 baru menší než hodnota atmosférického tlaku. Potřebný podtlak je vytvářen jednak v zásobníku vína, ale také v plněné láhvi po jejím přitlačení k plnicímu ventilu. Díky podtlaku je z láhve odsán vzduch a v zásobníku i v láhvi vzniká stejný podtlak. Víno je ze zásobníku plněno podtlakem do láhve a jeho hladina stoupá až k jehle na odvod vzduchu. Úroveň hladiny se nastavuje pomocí stavitelného dorazu pružiny. Jakmile se láhev od ventilu oddálí, plnicí ventil se uzavře a víno, které zůstane v odvzdušňovací trubce je pomocí podtlaku odsáto do zásobníku. Při vakuovém plnění nelze plnit prasklou láhev, protože nemůže být vytvořen potřebný podtlak (obr. 3a, obr. 3b). Na obr. 4 je schéma jednokomorového vakuového plnění. Komoru propojenou na