Issuu on Google+


438

(10/2009)

Hranice se posunují aneb vinaření na Valašsku Horní Lideč leží na pomezí Bílých Karpat a Javorníků. Přímo kolem domu Bojdových teče říčka Senice, která tvoří tento jakýsi pomyslný předěl. Kopec na dohled je již v CHKO Beskydy. Zde u domu a na jižním svahu přes nedalekou železnici hospodaří na své vinici Robert Bojda. „Jak jsem se dostal k vinaření? Inu, byla to náhoda,“ usmál se na počátku našeho setkání Robert Bojda, bodrý Valach s akcentem v těchto končinách typickým a pokračoval: „První impuls se ke mně dostal, když jsem se ženil. Na svatbu jsme objednali moravské víno. Do té doby jsem víno nepil, považoval jsem víno za kyselou vodu. A na svatební hostině mi natolik zachutnalo, že jsem v něm našel zálibu, pravidelněji a pravidelněji si jej kupoval, pak už navštěvoval vinotéky, založil jsem si jakýsi pomyslný archiv, a to už byl jen krůček k tomu, abych si vyzkoušel pár keřů révy vinné dopěstovat sám. Také hned zpočátku, někdy v roce 2001, jsem se stal předplatitelem Vinařského obzoru, který mi v mnoha okamžicích mého vinařského poznávání byl dobrým rádcem.“ První keře získal pan Bojda od zahradníka pana Chlupáčka v Brumově a dále je sháněl, jak se dalo, neváhal pro ně ani zajet do vinařských oblastí na jižní Moravě. Kousek za domem, přes železniční násep, rodina vlastnila na pěkném výslunném jižním svahu nějaké pozemky v trati Na Příčkách, tak neváhal a založil zde vini-

Čeho se ve vinici bojí, jsou špačci a zloději

Vinař Robert Bojda a syn ci, kterou pojmenoval Slunečná. Je položena ve výšce přes 500 m n. m. Je zde určitý srážkový stín – prší tu méně než v okolních kopcích. „Pozemek ležel mnoho let ladem. Trávu jsme vyžali, poorali, dobře vyhnojili a hluboko zorali. Když jsme pak vysazovali, bylo zde takové sucho, že jamky na sazenice jsem musel dolovat krumpáčem,“ vzpomíná Robert Bojda. Vysadil odrůdy Hibia, André, Neronet, Hibernal, Veltlínské červené rané a Bianca. Jediný problém, který na své vinici má, jsou pozdní jarní mrazíky. V malém sklípku, který si pro potřeby přípravy několika demižonů vína zbudoval ve dvoře, používá při vinifikaci chladnomilné kvasinky. „Použít v mých podmínkách selektované kvasinky se mi zdálo nutností – sklep je polopovrchový, v době sklizně je už u nás poměrně

chladno a moštům se nechtělo dokvášet,“ vysvětluje Bojda. V roce 2008 sklidil celou úrodu v jediném dni, 14. října. Hrozny byly pěkně vybarvené, semeno vyzrálé, cukernatost dostatečná. Hrozny ručně odstopkovává, lisuje na malém lisu a mošt kvasí ve skleněných demižonech. „Loni se mi však také přihodila hrozná katastrofa – jablko mi zacpalo odpad ze sklepa a při jarním tání tam nastoupala voda natolik, že převrátila demižony, které se převrátily a porozbíjely. Zůstal jediný,“ dívá se do ztracena Robert Bojda a za chvíli pokračuje: „V okolí jsem zřejmě jediný pěstitel révy, který si z dopěstovaných hroznů připravuje i víno. Ostatní tu mají jen pár keřů stolních odrůd na jídlo. Co bych chtěl ještě zkusit, tak slámové víno. Loni jsme zavěsili v obýváku kolem lustru pár hroznů a výsledek po seschnutí bobulí byl skvělý,“ uzavírá naše setkání Robert Bojda. Ochutnali jsme: HIBIA 2008 – hrozny pocházejí z pravokořenných řízků. Jde o pěkné, pevné víno s dobře strukturovanou kyselinou. Ve vůni lze rozpoznat květiny s dozvuky ležení na jemných kvasnicích. Cukernatost nebyla ani v moštu známa – pan Bojda zpracuje hrozny v okamžiku, kdy dle chuti vycítí, že by víno mohlo mít dostatek alkoholu pro vlastní udržení. Text a foto Richard Stávek

Valašský vinař se již pouštěl i do přeštěpování – úspěšně


(10/2009)

Nový kombinovaný studijní obor Vinohradnictví a vinařství na Zahradnické fakultě v Lednici Zahradnická fakulta v Lednici na Moravě se již řadu let podílí na rozvoji vinohradnictví a vinařství v podmínkách ČR. V letošním roce 2009 bude navíc tento trend posílen na základě nově získané akreditace otevřením tříletého bakalářského studijního oboru Vinohradnictví a vinařství pro posluchače kombinovaného (dálkového) studia. Zájemci o studium tak mají jedinečnou příležitost přihlásit se nejpozději do 25. října 2009 do mimořádného zkráceného přijímacího řízení. Nejvyšší počet přijímaných uchazečů pro letošní rok je 50. Ke kritériím pro zařazení do přijímacího řízení patří vyplněná přihláška, úředně ověřená kopie maturitního vysvědčení a doložené výsledky studia na střední škole (kopie vysvědčení), zaplacení správního poplatku. Vyhodnocení přijímacího řízení, zápis do studia a zahájení výuky proběhnou nejpozději do 30. října 2009. Nově připravený obor Vinohradnictví a vinařství umožní zájemcům rozšířit své znalosti v oblasti vinohradnictví a vinařství i ve všech souvisejících činnostech. Výuka bude zaměřena na pěstování révy vinné a technologické postupy uplatňované ve zpracovatelských vinařských provozech. Během studia budou mít posluchači možnost seznámit se se základní surovinou, s nároky na její kvalitu, s látkovými složkami moštů a vín a s technologiemi jejich stanovování. Součástí studia bude charakteristika výroby kvalitních vín, jejich školení, stabilizace a finalizace, včetně identifikace vad a chorob vín a způsobů, jak jim předcházet. Posluchači získají přehled o světové a domácí historii pěstování révy i výroby vín, o kulturním použití vín a jejich účincích na lidský organismus. Nové poznatky získané během studia budou absolventi moci využívat na nových, příp. stávajících pozicích ve vinohradnických a vinařských provozech a u obchodních firem. Bližší informace o studiu na Zahradnické fakultě včetně kritérií pro stanovení pořadí přijímaných uchazečů jsou dostupné na studijním oddělení, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zahradnická fakulta, Valtická 337, 691 44 Lednice, tel. 519 367 225 (info@zf.mendelu.cz) nebo na webových stránkách fakulty www.zf.mendelu.cz.

439

Obsah Z redakční pošty ........................................................................................................................... 440 Spolkové informace Martin Půček: Systém soutěží vín v ČR ...................................................................................... 442 Informace ze SV ČR ...................................................................................................................... 442 Informace z VF ............................................................................................................................. 443 Informace z NVC .......................................................................................................................... 443 OIV Simona Hrabětová: Zasedání orgánů OIV v Paříži – březen 2009............................................. 444 Vinohradnictví Pavel Pavloušek: Praktické poznatky k odrůdě Ariana ............................................................. 446 Patrik Burg: Trendy v oblasti vývoje a konstrukcí strojů pro chemickou ochranu vinic ........ 451 Pavel Pavloušek: Geologie, půda, terroir a víno ......................................................................... 453 Martin Křístek: Po stopách amerických rév – Florida hybrid bunch grapes ............................ 454 Petr Marcinčák důvěřuje rosičům UNIGREEN ........................................................................ 457 Vinařská technologie Pavel Pavloušek: Antokyaniny, taniny a kvalita hroznů pro výrobu červených vín................. 462 Vinařské aktivity Sýry, ryby a víno v Prachaticích podesáté ................................................................................ 458 Seminář o vinařské turistice v NVC ......................................................................................... 461 In vino veritas ve wellness centrech a spa............................................................................... 471 Vinařství v zahraničí Odborná exkurze drobných vinařů ze Znojemska do Weinviertelu ...................................... 458 František Mach: Putovanie za vínom v Modre ........................................................................... 464 Lech Malysz: Podkarpatské vinice ............................................................................................. 474 Pavel Pavloušek: Slovenská vinárska akadémia Pezinok – vzděláváním ke zvyšování konkurenceschopnosti vinohradnictví a vinařství................................................. 476 Právní předpisy Ondřej Mikeš, Jiřina Hrabálková, Bronislav Pavelka, Ivanka Dubenská: Nové vinařské předpisy Evropského společenství ......................................................................................... 459 Seznam vinařských důvěrníků pro rok 2009........................................................................... 461 Portrét Hranice se posunují aneb vinaření na Valašsku ...................................................................... 438 Zprávy SIMEI-ENOVITIS: obchod, vzdělávání a informace ................................................................ 465 Vinařské slavnosti v Polešovicích ............................................................................................. 467 První Mezinárodní cena biovína MUNDUSvini BioFach ......................................................... 467 Vinaře zaujalo elektronické podávání povinných hlášení ...................................................... 471 Kalendář vinařských akcí .......................................................................................................... 477 Obchod vínem Jaroslav Hladík: První rok VOC Znojmo a jak dál? .................................................................... 468 Svatomartinské 2009 – informace pro vinaře .......................................................................... 476 Helena Baker: MUNDUSvini 2009 .............................................................................................. 477 Vinařský místopis Pavel Dvořan: TOUR DE VINO podesáté ................................................................................... 470 Společenská kronika Ctirad Králík padesátiletý.......................................................................................................... 478 Vinařská historie Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety… ...................................................................... 478 Historické události a osobnosti v minulém století – říjnová výročí ....................................... 479 Václav Fiala: Začátky vinařství v našich zemích a kolonizace moravského vinařství.............. 479 Reportáž Richard Stávek: Vinařství Kovacs uvede na trh vlastní odrůdové vínovice .............................. 483


440

(10/2009)

Vinařský obzor číslo 10, ročník 102 (2009) Vydává: Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor: Ing. Martin Půček (e-mail: martin.pucek@svcr.cz) Editor: Ing. Richard Stávek (e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Sekretariát redakce: Barbora Válková (barbora.valkova@vinarskyobzor.cz) (předplatné, inzerce, vinařské publikace) tel./fax: 519 348 980 Markéta Nováková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 (e-mail: marketa.novakova@svcr.cz) Redakční rada: RNDr. Zdeněk Habrovanský (předseda), (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc., (ackermann@srs.cz) Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) Ing. Antonín Králíček, (kralicek@mze.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., (pavlous@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček, (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc., (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček, (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Jaromír Veverka, (veverkaj@zf.mendelu.cz) Sazba a zlom: Adam Kepert, tel.: 777 807 874, (drugin@tiscali.cz) Grafická koncepce: Bedřich Vémola Jazykový poradce: Mgr. Jana Otevřelová Tisk: Tisk Pálka Břeclav, tel./fax: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630. Vychází měsíčně. Cena jednoho čísla je 63 Kč, dvojčísla 1–2 a 7–8 106 Kč (včetně 9% DPH). Rozšiřuje: PNS, a. s., MORAVAPRINT, s. r. o., Břeclav, MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři. Předplatné 2009: V redakci – 1 číslo 43 Kč, dvojčísla 1–2 a 7–8 78 Kč (včetně 9% DPH)/celý ročník 500 Kč (včetně 9% DPH)/ Adresa redakce a vydavatele: SV ČR – Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 7. 10. 2009 Toto číslo vychází 13. 10. 2009 ISSN: 1212–7884

Vinařský obzor ® Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak dále šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpovídá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlých do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu. Názory v příspěvcích externích dopisovatelů se nemusejí shodovat se stanoviskem redakce či vydavatele.

Vážená redakce, existuje červený burčák, popřípadě jak vzniká? Jsme málem rozhádaní se sousedy, protože se nemůžeme shodnout na správné odpovědi. Děkuji za vaši odpověď. Miroslava Koníčková Vážená paní Koníčková, samozřejmě, že existuje červený burčák. Vzniká přibližně stejnými biochemickými procesy jako burčák bílý. Jeho zvláštností je, že oproti bílému trvá mnohem kratší dobu, takže jej nejde mimo sklep vinaře prakticky vůbec zastihnout v ten správný okamžik. Dříve staří strýci chodili i několikrát za noc do sklepa nebo tam na něj rovnou čekali, aby „chytli šimla“. Richard Stávek

Vinaři na jižní Moravě zaznamenávají výrazný nárůst turistů i během hospodářské krize Zvýšení návštěvnosti výrazně pomohl projekt podpory a propagace vinařské turistiky a certifikace vinařské turistiky. I přes probíhající finanční a hospodářskou krizi zaznamenalo nárůst návštěvnosti celých 71 % certifikovaných zařízení, zbylých 29 % nezaznamenalo nárůst vinařských turistů, ale ani jejich pokles. „Projekt podpory a propagace vinařské turistiky realizuje Národní vinařské centrum ve Valticích za financování Vinařského fondu již čtvrtým rokem,“ konstatuje Pavel Krška, ředitel Národního vinařského centra, a dodává: „Součástí projektu je od loňského roku také certifikace objektů vinařské turistiky.“ Certifikace objektů vinařské turistiky, tzn. vinných sklepů, vinařství, vinoték, ubytování s vinařskou tematikou a vinařských restaurací, je projekt, jehož cílem je dosáhnout vyšší úrovně kvality služeb pro vinařské turisty měřitelné pomocí jasně nastavených kritérií. Základním posláním je označit a nadstandardně propagovat zařízení, která kvalitou poskytovaných služeb, ale i historickou nebo architektonickou hodnotou objektů reprezentují to nejlepší z vinařské turistiky ve vinařských oblastech Morava a Čechy. V polovině srpna oslovilo Národní vinařské centrum provozovatele certifikovaných zařízení vinařské turistiky se žádostí o vyplnění krátkého dotazníku, jehož cílem bylo srovnání návštěvnosti jejich zařízení s loňským rokem a posouzení vlivu projektu

certifikace na návštěvnost. „S propagací certifikovaných zařízení je dle zaslaných odpovědí spokojeno, nebo částečně spokojeno 85 % provozovatelů,“ komentuje Pavel Krška a dodává: „Mám za to, že návštěvníci jsou si velmi dobře vědomi toho, že certifikovaná zařízení procházejí náročným výběrovým řízením s jasnými pravidly a je na místě od nich očekávat vysokou kvalitu poskytovaných služeb.“ „Certifikace má pro nás velký význam. Pokud se při degustacích zmíním, že jsme certifikování, lidé se ptají, co to znamená, a stejná otázka padá i v případě, pokud si všimnou označení certifikace zvenčí našeho sklípku. Když jim to vysvětlím, tak se z davu ozývá, tak to vás budeme doporučovat,“ říká Josef Dufek z Vinařství Dufek. „Zaznamenali jsme nárůst návštěvnosti naši provozovny,“ komentuje Petr Burian z Obecní vinotéky v Pavlově a dodává přitom: „Pokud odhadnu nárůst oproti loňskému roku o cca 15 %, tipuji, že certifikace k tomuto nárůstu přispěla dvěma třetinami.“ „Stálá degustační expozice Salonu vín České republiky ve Valticích hlásí nárůst návštěvnosti degustačních programů téměř o 30 %,“ dodává pak Marek Babisz, hlavní sommelier Národního vinařského centra. V současnosti je vypsáno druhé kolo certifikace zařízení vinařské turistiky, které bude vyhodnoceno ke konci letošního roku. Certifikovaná zařízení vinařské turistiky jsou propagována v průvodcích vinařskou turistikou na jižní Moravě a ve vinařské oblasti Čechy, na webové stránce našich vín www. vinazmoravy.cz a www.vinazcech.cz a dalšími způsoby. (nvc)

Inzerce ve Vinařském obzoru přináší ovoce


(10/2009)

FilosoÀe vína/PrĻvodce po Onom svĊtĊ Autor: Béla Hamvás

441

220 Kþ (vč. 9% DPH)

Rozhodl jsem se, že napíšu modlitební knížku pro ateisty. Cítil jsem s těmi, kdo trpí bídou našeho věku, a chtěl jsem jim pomoci. Nesnáze ze svého úkolu vidím jasně. Vím, že to slovo – Bůh – nesmím ani vyslovit. Chci-li o něm mluvit, musím místo něj užívat jiných slov, jako například polibek, opojení nebo čerstvě vyuzená šunka. Klíčové slovo, pro nějž jsem se rozhodl, je však víno. Proto se tato kniha jmenuje Filosofie vína, a proto jsem za její motto zvolil, že nakonec zbudou dva, Bůh a víno. K tomuto kejklířství mě donutily okolnosti. Ateisté jsou totiž, jak je všeobecně známo, politováníhodným způsobem ješitní. Stačí, aby jim v knize padl zrak na jméno boží, a už ji odhazují na zem. Stačí, aby se někdo dotkl jejich utkvělých myšlenek, a začnou zuřit. Budu-li mluvit o jídle, pití, tabáku a lásce, použiji-li tato skrytá boží jména, myslím, že je bude lze ošidit… Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní þásti þasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


442

(10/2009)

Systém soutěží vín v ČR Letošní rok se dostal do své třetí fáze a začal podzim. Pro někoho jistě známka blížící se nepříjemné zimy, ale pro nás vinaře zcela jistě období hojnosti. Nastala nám doba vinobraní. Kvalita letošní sklizně se ukazuje jako vynikající, nyní již jen vše dostat pod střechu a můžeme hodnotit a následně prodávat. V rámci celosvětové krize to s tím prodejem rozhodně není jednoduché, ale věřím, že spotřeba vína v ČR má stále stoupající trend a zůstane tomu tak i do budoucna. Představenstvo SV ČR se po celý rok mimo jiné zabývalo problematikou soutěží vín v České republice a dospělo k názoru, že je třeba iniciovat změnu v systému výběru vín do Salonu vín České republiky jakožto nejvyšší a nejprestižnější soutěže v České republice. Za tímto účelem byl vytvořen návrh, který byl podroben diskusi v představenstvu Svazu, a představenstvo tento návrh schválilo a předložilo Správní radě NVC, o. p. s., k projednání. SR tento návrh projednala na svém posledním zasedání dne 4. 9. 2009 a s jeho obecnými podmínkami vyslovila souhlas. Následně byla vytvořena komise, která má za úkol dopracovat technické detaily. Považuji za nutné odbornou vinařskou veřejnost alespoň v hrubém ryse seznámit s detaily návrhu Svazu, neboť od příštího roku bude podstatně změněn systém výběru vín do Salonu vín České republiky. Předně se jedná o zcela zásadní záležitost, a to zrušení statutu stávajících nominačních soutěží, které vína do výběru do Salonu vín nominovaly. To však neznamená konec těchto soutěží, tyto poběží dále dle svých pravidel, jen nebudou nominačními. Nově bude vytvořena zcela nová celostátní soutěž vín složená ze základního kola – Nominační výstavy v dané podoblasti – a dále ze dvoukolového výběru vín postupujících ze základního kola soutěže. Na základě jednoznačných pravidel celé soutěže pak bude výsledkem nejlepších 100 vín celého systému a tato vína budou tvořit Salon vín České republiky, a tedy celoroční degustační expozici. Základní kolo soutěže bude probíhat v každé podoblasti ve vinařské oblasti Morava a jedna soutěž bude organizována ve vinařské oblasti Čechy. Garanci a organizátora jmenuje Svaz vinařů České republiky. Toto základní kolo a účast daného vína v něm bude podmínkou pro jakýkoliv další postup a ve výsledku možnost mít v daném roce víno v Salonu vín České republiky. Všechny nominační soutěže budou organizovány na základě jednotného statutu, kde budou vymezeny kategorie. Toto kolo bude otevřeno všem vinařům, tedy jak oficiálním producentům, tak „hobby“ producentům, tak aby mohli srovnat svá vína s víny z trhu. Postup do dalšího, 2. kola celé soutěže se bude týkat max. 900 vín, a to v poměru dle plochy vinic v jednotlivých podoblastech. Nominace ze základního kola budou postaveny na velmi volném systému a získat nominaci mohou pozitivně hodnocená vína, avšak již pouze ta pozitivně hodnocená vína, která splňují vinařský zákon s veškerou dokumentací a do výše limitu daného pro příslušnou podoblast. Druhé kolo a jeho hodnocení bude probíhat ve Valticích v prostorách degustační místnosti Národního vinařského centra. Zde budou ohodnocena vína v kabinách po pěti 12vzorkových setech. Tímto způsobem budou seřazena vína a do závěrečného, 3. kola bude postupovat takto nejlépe ohodnocených 300 vín. Vína vybraná na hodnocení u vinařů pro 2. kolo budou použita pro ohodnocení vín, která postoupí do kola třetího. Třetí kolo bude organizováno v Praze v reprezentativních prostorách hodnocením enology. Souběžně s hodnocením bude sestavena paralelní komise složená z obchodníků s vínem, zástupců z tisku a gastronomie. Výsledkem tohoto kola bude jednak 100 vín pro Salon vín České republiky, ale také celá řada dalších ocenění, jako jsou Championi soutěže, vítězové podoblastí, vítězové odrůd apod. Ještě se diskutuje výběr vín do Salonu vín, a to dle odrůdové skladby, nebo nastavení celého systému dle podoblastí. Soutěž má samozřejmě celou řadu dalších podrobností, které bude řešit jednotný statut nominační soutěže dané podoblasti a dále společný statut 2. a 3. kola celé soutěže. Podstatná informace z tohoto úvodníku však je upozornění na to, že již nadcházející, dosud nominační soutěže (Grand Prix Vinex, Valtické vinné trhy, Král vín, Soutěž vín při veletrhu Víno & Destiláty) již nominačními soutěžemi nebudou. Věnujte tedy prosím pozornost právě nominačním soutěžím ve vaší příslušné podoblasti, které získají jednotný řád, medializaci a propagaci. Jsem hluboce přesvědčen, že nový systém bude pro všechny atraktivní, zajistí další zájem vinařské veřejnosti, zájem médií o moravská a česká vína. Výsledné hodnocení v Praze a také tamní vyhlášení výsledků přiláká další důležité osobnosti, kterým v mnoha případech jejich pracovní náplň neumožní návštěvu této významné vinařské akce na Moravě. Martin Půček, tajemník SV ČR

Informace ze SV ČR Ve čtvrtek 20. 8. předseda a tajemník SV ČR a ředitel Vinařského fondu navštívili ve Zlíně hejtmana Zlínského kraje. Na návštěvě byla diskutována možná spolupráce Zlínského kraje, který je také druhým krajem v ČR s největší plochou vinic. Účastníci rovněž dohodli finanční podporu kraje Vinařskému fondu. V úterý 25. 8. se za účasti předsedy Svazu uskutečnilo v Brně jednání Rady Vinařského fondu. Byla posouzena část žádostí o podporu projektů podaných v letním termínu. 1. 9. projednali Ing. Půček a Ing. Stávek možnosti nové grafické úpravy časopisu Vinařský obzor s grafikem p. Vémolou. Nový grafický design časopisu se předpokládá od lednového čísla roku 2010. Odpoledne 4. 9. se předseda s tajemníkem Svazu zúčastnili jednání správní rady NVC Valtice. K důležitým bodům patřilo projednání a přijetí nového systému národní soutěže vín a nominace do Salonu vín ČR. V úterý 8. 9. proběhlo za účasti předsedy SV ČR v Brně zasedání Rady Vinařského fondu a výběrové řízení agentury pro VF. Rada se zabývala především posouzením zbývající části projektů podaných na VF. Vítěz výběrového řízení bude vyhlášen v tomto měsíci. 9. 9. proběhlo jednání představenstva, kde hlavním bodem bylo projednat s MZe, SZPI a ÚKZÚZ problematiku novely vyhlášky v souvislosti s novou SOT s vínem. Podrobnosti jsou uvedeny uvnitř tohoto čísla. Ve dnech 10. a 11. 9. se předseda Svazu zúčastnil v Mikulově mezinárodní konference VínoEnvi 2009, kterou pořádal svaz Ekovín. 17. 9. se předseda s tajemníkem účastnili odborné části konference „Fórum českého potravinářství Znojmo 2009“ v rámci Festivalu Znojemský hrozen 2009. Konference byla zaměřena zejména na systém ochrany značení a dále na vliv alkoholu na společnost. 24. 9. se tajemník zúčastnil jednání komise NVC pro systém soutěží vín v ČR. Byly zde diskutovány technické a organizační záležitosti celé soutěže. Komise se sejde opět v říjnu a na základě předešlé diskuse bude připravovat konečný statut soutěže. Ve večerních hodinách stejného dne se předseda s tajemníkem zúčastnili neformálního setkání ve vinařství pana Vaďury v Polešovicích se zástupci polského Podkarpatského vojvodství a zástupci Zlínského kraje. Formují se zde možnosti vzájemné spolupráce. JS, MP


(10/2009)

443

Informace o jednáních Rady Vinařského fondu

Přehled podpořených žádostí (název akce): Účasti na výstavách Go/Regiontour, International Wine&Spirit Hongkong Výstavy vín v r. 2009: Bulhary, M. N. Ves, Litoměřice, Hradecký pohár vína, Ryby a víno Prachatice, Cisterciácká pečeť, Nominační výstava Mikulovské vinařské podoblasti, Vinař roku 2009 Výstavy vín v r. 2010: Vranovice, Kobylí Semináře, konference: Vinařská akademie Valtice – Sommelier, Kadet, Vinařská akademie II, konference Vůně vína v Praze, Vino Envi v Mikulově a Vitamins, Nutritions, Diagnostics v Brně Tiskoviny: Víno ze Žižkova, Král vín České republiky 2009, sborník z konference v Mělníku „Trpké býti zdá se?“ Vinařská turistika: otevřené sklepy v Polešovicích, Bulharech, slavnosti vinobraní (burčáku) v Židlochovicích, Hustopečích, Litoměřicích, Roudnici n. Labem, Kuksu, Karlštejně a akce při Pálavském vinobraní v Mikulově (Mistrovství ČR v rozeznávání vůně ve víně a Rytíři vína 2009). V úterý 8. září proběhlo řádné zasedání Rady Fondu, jehož hlavním bodem bylo projednání žádostí o podporu podaných v termínu 1. 7.–15. 8. 2009.

Přehled podpořených žádostí (název akce): Výstavy vín v r. 2009: místní výstavy v Klentnici, Němčičkách a „Promenáda červených vín“ ve Velkých Pavlovicích Výstavy vín v r. 2010: místní výstavy v obcích Kostelec, Krumvíř, Slaný, Šitbořice, Tvrdonice, Znojmo, dále Prague Wine Week (Praha), Vinum Juvenale 2009 (Brno), 33. Jihomoravská regionální výstava vín v Brně, Vinoforum 2010 Ostrava Semináře, konference: odborné semináře sdružení Moravín v listopadu, prosinci 2009 a lednu 2010, cyklus přednášek Vádemécum vína potřetí ve Znojmě, konference Rosé 2010, Enologický kroužek pro studenty MZLU, semináře v Jaroměři, Kurdějově, seminář a sommelierská soutěž v Českém Těšíně Tiskoviny, web: Víno a vinařství ve Velkých Němčicích, propagační materiál velkopavlovických vinařů, vydání nových směrnic integrované a ekologické produkce a vytvoření nového internetového portálu Svazu integrované a ekologické produkce hroznů a vína – EKOVÍN Vinařská turistika a ostatní: otevřené sklepy v M. N. Vsi a Velkých Pavlovicích, svěcení vína, vinařské slavnosti v Nosislavi a Velkých Němčicích, Svatomartinské ve Slavkově, Ústí nad La-

bem, Mostě, Teplicích, projekty Putování za znojemským Veltlínem, propagační vinařské akce Dny poezie a vína Valtice, S vínem o víně v severočeských divadlech, z dalších žádostí pak projekt Vinařství roku, garantovaný SVČR a projekt VOC Modré Hory Rada dále rozhodla o rozšíření letošních propagačních aktivit „Svatomartinské“ na Slovensko (v Bratislavě proběhne obdoba svatomartinského koštu, který se každoročně koná v Brně). Rada se také zabývala žádostmi o podporu z termínu 1. 1.–15. 2. 2008, které nebyly v řádném termínu vyúčtovány, a rozhodla o zrušení rozhodnutí o poskytnutí podpory u 27 subjektů, které vyúčtování nepředložily. Dále Rada rozhodla o mimořádném prodloužení termínu pro převzetí rozhodnutí o posunutí splátek návratné části podpory na výsadbu nebo obnovu vinic z let 2003–2004, a to do 30. 9. 2009. Rada odsouhlasila konání prezentace tuzemských vín v rámci propagace Jihomoravského kraje v Berlíně u příležitosti oslav státního svátku ČR 28. října. Další plánované zasedání Rady Fondu se uskuteční 20. října – na programu bude mj. i vyhlášení podmínek pro poskytnutí podpor pro termín podávání žádostí 1. 1.–15. 2. 2010.

Informace z Národního vinařského centra V pátek, 4. 9. 2009 proběhlo třetí zasedání Správní rady Národního vinařského centra, o. p. s., ve Valticích. Stručná informace z jednání: 1. Správní rada vzala na vědomí informaci ředitele o činnosti v mezidobí zasedání SR, mimo jiné o zařazení degustační expozice Salonu vín ČR mezi „TOP výletní cíle“ jižní Mo-

ravy, spuštění on-line systému registrace pro účastníky školení a seminářů, informace o letní prezentační akci růžových vín v Salonu vín a dalších. 2. SR vzala na vědomí informaci o ekonomické situaci a návštěvnosti degustační expozice (nárůst návštěvnosti degustačních programů činí 24 %). Dále SR projednala a schválila sta-

Vinafiem v Africe i leckde jinde

tut soutěže Salon vín ČR pro rok 2010 s modifikacemi, které navrhnul doc. M. Michlovský. Jedná se zejm. o dvoukolový systém výběru vín do kolekce Salonu vín (1. kolo – v degustačních boxech, 2. kolo – u kulatých stolů), určení mediánu jako funkce pro výpočet výsledku hodnotící komise a analýzu vín na WineScanu (v případě odlišnosti od dodaného rozboru v akredi-

197 Kþ 190 ,(vč. 9% DPH)

Antonín Koneãn˘, nበpfiední vinafisk˘ odborník, bilancuje ve své první samostatné kníÏce svÛj (vã. 5% DPH) bohat˘ Ïivot spojen˘ s vinnou révou a s vínem jako u‰lechtil˘m mokem. Seznamuje ãtenáfie mimo jiné i s tím, proã se stal vinafiem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinafiil v Etiopii, AlÏírsku, Bulharsku, Albánii ãi Maìarsku, ba i s tím, jak tráví svÛj zku‰enostmi nabit˘ Ïivot v malé moravské vesnici dnes. âtivé a poutavé vyprávûní doprovází mimofiádná fotografická pfiíloha. Kniha je urãena pro v‰echny milovníky ãtenáfisky vdûãn˘ch biografií. Nakladatel CARPE DIEM, ISBN 80-86362-48-5, Rok vydání 2004 Poãet stran 202 + 16 stran fotopfiílohy, Formát 12 x 18,8 cm, Vazba váz.

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


444

(10/2009)

tované laboratoři) u vín, která postoupí do druhého kola. 3. SR schválila obecný návrh představenstva Svazu vinařů ČR pro Salon vín ČR od roku 2011 a ustanovila komisi pro zpracování statutu a jednotlivých kol soutěže. 4. SR projednala a schválila investice do konce roku 2010, zejm.: dokončení vývoje systému pro hodnocení vín na soutěžích vín pomocí počítačů vyčištění a rekonstrukce nově pronajatých sklepních prostor navazujících na sklep Salonu vín částečné spolufinancování materiálů vinařské turistiky

chlazení/temperování vín v degustační expozici, příp. zakoupení přístroje na automatický výdej vína (Wine Dispenser) – bude upřesněno pro rozhodnutí na příští Správní radě. 5. SR schválila licenční smlouvu se Svazem vinařů ČR na známku „Vinařství roku“. Tuto soutěž bude pořádat Svaz vinařů ve spolupráci s NVC. Chystané aktivity NVC pro nejbližší období: prezentační akce mladých vín oceněných na zahraničních soutěžích semináře „Úvod do degustace vína“ a „Podnikání ve vinařské turistice“ pokračování projektu podpory a propagace vinařské turistky ve spolupráci s Vinařským

fondem, vč. projektu certifikace zařízení vinařské turistiky spolupráce s Vinařským fondem na hodnocení a propagaci vín pod známkou „Svatomartinské“ realizace vzdělávacích seminářů financovaných z MAS Mikulovsko realizace pilotních seminářů pro další vzdělávání a hodnocení degustátorů Další informace o činnosti NVC jsou zveřejňovány na webových stránkách www.vinarskecentrum.cz a www.wineofczechrepublic.cz. Za Národní vinařské centrum Ing. Pavel Krška, ředitel

Zasedání orgánů OIV v Paříži – březen 2009 Simona Hrabětová, Ministerstvo zemědělství – Oddělení pro víno Zasedání Expertní skupiny pro právo a informace spotřebiteli Expertní skupina pro právo a informace spotřebiteli se zabývala rezolucemi, které již diskusi podléhají z předešlých let, avšak nepanuje u nich jednotný názor. Expertní skupina se sešla v termínu od 18. do 19. 3. 2009. Přehled návrhů rezolucí v etapě 5 Přírodně sladká vína (ECO-DROREG 03-287) – rezoluce byla v rámci rozhodovacího procesu vrácena z etapy 6 do etapy 5 se žádostí o posudek od Komise II (Enologie); jde o vína vyrobená z hroznů, u kterých se vyskytuje speciální mikroflóra (Botrytis sp.), která závisí jak na výskytu thiaminu v rostlině, tak i na klimatických poměrech. Některé státy poukazovaly na nejasné značení cukru (x glukóza a fruktóza) a na označení

minimálního obsahu alkoholu 5,5 % obj. Nařízení (ES) dovoluje obsah alkoholu 4,5 % obj., avšak rezoluce OIV-OENO 6/03 Ledová vína jen 5,5 % obj. Zazněl návrh, že by pro normu OIV měla být určující právě jen norma OIV, tj. ta pro ledová vína. Nápoje na bázi vína (ECO-DROREG 03288) – rezoluce byla v rámci rozhodovacího procesu ponechána v etapě 5. Byl vznesen požadavek vůči Komisi II na stanovení enologických praktik pro tyto produkty hlavně z pohledu možnosti míchání moštů, či s ohledem na možnost užití speciálních vín. Předpokladem je, že návrhy těchto rezolucí budou znovu rozeslány k připomínkám. Přehled návrhů rezolucí v etapě 3 Dále se Expertní skupina pro právo a informace spotřebiteli zabývala některými dalšími tématy, která postupně začínají nabývat na aktuálnosti: V etapě 3 jsou přípravy na stanovení standardů na označování odrůdy a ročníku. Pro tento účel budou členské státy OIV obeslá-

Ekologické zemûdûlství

ny dotazníkem za účelem zjištění situace v jednotlivých státech v označování výrobků jednotlivých oblastí. Zvláště důležité budou informace členských států Evropského společenství, ve kterých proběhla reforma SOT s vínem, jež úpravy označování přináší. Dotazník napomůže vzniku upřesněného standardu. Začíná diskuse k uvádění piktogramů pro alergeny na láhvích vína – rozsah, nutnost. Závěry Komise IV (bezpečnost a zdraví) podmiňují zdrženlivý postoj ČR. Tento závěr říká, že piktogram nenahrazuje rozhodnutí lékaře. ČR vyjádřila názor, že potřeba značit alergenní látky by měla odpovídat závěru Komise IV a navržen by měl být jediný a jednotný piktogram, který by uvozoval „možnost výskytu alergenu v produktu“ a doporučoval by buď lékařskou konzultaci, nebo odkaz na kompendium, které by potenciální alergeny ve víně sumarizovalo. Alergenních látek přibývá – budeme je všechny, ať jednotlivě či po příbuzných skupinách označovat?! V etapě 3 je návrh standardu na aromatizovaná vína, který se rozšiřuje v textu o užití moš-

291 Kþ 280 ,(vč. 9% DPH) (vã. 5% DPH)

Autofii: Jifií Urban, Bofiivoj ·arapatka a kol. • základy ekologického zemûdûlství, agroenviromentální aspekty a pûstování rostlin • obsahuje také kapitolu ekologické vinohradnictví • uãebnice pro ‰koly i praxi – I. díl.

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


(10/2009)

tu a alkoholu vinného původu. Otázkou, na které se členské státy OIV nemohou dohodnout, je užití alkoholu zemědělského původu. Ve stavu zrodu návrhů Návrh na tvorbu standardu pro nealkoholizovaná vína a vína s nízkým obsahem alkoholu. V této problematice se zatím nejvíce angažují Německo a Itálie. Byla odprezentována přednáška na toto téma německými výzkumníky. O názor bude požádána Komise II, která v současné době chystá rezoluci k enologickým metodám pro dealkoholizaci. ČR má na tvorbě standardu zájem, neboť se výrobou tohoto produktu též zabývá. Návrh na tvorbu standardu na vinný ocet. Po začlenění moštu do textu návrhu a doplnění hodnoty 4 % obj. alk. jako nejnižší možné hladiny přítomného etanolu v produktu bude návrh postoupen k připomínkám členských států OIV v etapě 3. Max. kyselost je vyjádřena 60 g/l kys. octové. Užití GMO a biotechnologií v pěstování révy a při výrobě vína. Byla provedena revize legislativy v členských státech OIV tam, kde se GMO ve výrobě již používají, a byl sestaven seznam této legislativy. Bylo rozhodnuto, že bude ustavena skupina odborníků, kteří podrobí revizi všechny standardy CAC (Codex Alimentarius), jež se GMO a biotechnologií týkají, a kteří na základě této revize v elektronické skupině sestaví návrh standardu pro užití ve vinohradnictví a vinařství. Do budoucnosti je nejasná otázka značení těchto produktů: výrobky ponesou označení pro GMO, což je dopředu jasné, avšak mnohé GMO ovlivněných látek mohou být potenciálně alergenní. Budou se tedy značit současně též jako alergeny? Vína z organické výroby jsou též navržena pro sestavení standardu. Bylo rozhodnuto, že bude ustavena skupina odborníků, kteří podrobí revizi všechny standardy IFOAM, jež se GMO a biotechnologií týkají. Na podkladě výsledků jejich práce bude sestaven návrh standardu pro užití ve vinohradnictví a vinařství. Zasedání Komise III pro právo a ekonomiku Komise III pro právo a ekonomiku se sešla dne 19. 3. 2009 a zabývala se především představováním jednotlivých úkolů, které ji dle schváleného Strategického plánu čekají v letech 2009–2012 (viz článek „Strategický plán OIV na roky 2009–2012“, vše co je značeno vysvětlivkou C3), a kandidátkou na roli prezidenta této Komise, neboť současnému předsedovi, Jean-Luc Dairienovi z Francie končí funkční období. Na jeho místo jsou navrženi tři kandidáti: John Barker, Nový Zéland, současný vědecký sekretář této komise, Wolfgang Haupt, Německo, současný předseda Expertní skupiny pro právo a informace spotřebiteli, a Eugenio Pomarici, Itálie, současný předseda Expertní sku-

piny pro trh a spotřebu. O obsazení pozice předsedy Komise pro právo a ekonomiku rozhodlo Valné shromáždění, které se sešlo na přelomu června a července v chorvatském Zagrebu. Zasedání Výkonného výboru OIV Zasedání Výkonného výboru se uskutečnilo dne 21. 3. 2009 a řídil jej prezident OIV Peter Hayes za přispění vedení organizace (p. Castellucciho, p. Wittkowského, p. Borgo a p. Jubana). Ze 44 států se zasedání dne 21. 3. 2009 účastnilo celkem 33 států. Byl představen návrh úpravy vnitřního řádu OIV týkající se podmínek zvláštního statutu pro mezinárodní mezivládní organizace. Tento návrh umožní v budoucnosti těmto organizacím žádat o statut člena nebo pozorovatele, stejně tak, jak je tomu u členského státu, který má na výběr plné členství nebo statut pozorovatele. Zvláštní statut umožňuje zasahovat do činností komisí, sub-komisí a expertních skupin OIV a účastnit se Valného shromáždění a Výkonného výboru za podmínek definovaných čl. 4 vnitřního řádu. O úpravě bude hlasovat letošní Valné shromáždění. Bylo konstatováno, že příspěvek pro rok 2009 byl dosud zaplacen z 26 %. (ČR svůj příspěvek = 19 600 eur již zaplatila. Je stejný jako v roce 2008.) Dále bylo konstatováno, že Mexiko doplatilo svůj dluh z minulých let a vystoupilo z organizace, neboť v současné době nemůže poskytovat pravidelné platby do rozpočtu OIV. Bolívie, jako člen-pozorovatel, po několikerých neúspěšných výzvách k platbám a spolupráci, byla z OIV vyloučena. Čína musí do konce t. r. odpovědět, zda se stane členem OIV, aby mohl v r. 2011 proběhnout navrhovaný kongres OIV a Valné shromáždění v provincii Yantai. Účetní audit oznámil, že po uzávěrce z roku 2008 zůstává k dobru 32 504,85 eur. O tuto částku bude navýšen rozpočet na vědecké stáže mladých vinařských odborníků, vystavení publikací na webu a na překlady do arabštiny. Dále bylo konstatováno, že od letošního roku i nadále je a bude rozpočet vyhotovován dle mezinárodních účetních pravidel. Byl představen dokument o způsobu podávání žádosti o grant k výzkumným programům. Žadatelé o výzkumná stipendia musí být dostatečně kvalifikovaní a prokázat soulad tématu se Strategickým plánem OIV. Žádosti budou posouzeny ad hoc výborem složeným z vedoucích oddělení OIV a generálním ředitelem, poté členy Vědecko-technického výboru a v závěru stvrzeny generálním ředitelem. Konkrétní návod je dostupný na www.oiv.int. Členské státy OIV byly zpraveny, že dojde ke změně webu OIV, a to od července t. r. Nový informační systém, který zjednoduší interaktivitu a usnadní skupinovou spolupráci, se začne užívat od října 2009, resp. po zasedání Výkonného výboru OIV v říjnu t. r.

445

Z důvodu indicií o zneužívání loga OIV bylo rozhodnuto diskutovat návrh ochrany loga OIV – dojde k jeho novému popisu a stanovení pravidel pro jeho užívání. Nadále se bude moci užívat pouze ve spojení s oficiálními jazyky OIV, tj. angličtinou, francouzštinou, španělštinou, němčinou a italštinou. Bude zvolna zaveden auditní systém na práci OIV, a to tak, aby byla zpětně zjistitelná rentabilita a efektivita činnosti OIV, resp. jeho rezolucí. Za tím účelem bude členským státům rozeslán dotazník, který toto šetření umožní a ze systému OIV vyloučí překonané či neplatné standardy. Rozeslání dotazníku bylo avizováno na červen t. r. s termínem odeslání odpovědi do ústředí do 15. září 2009. Odhaduje se, že v budoucnosti bude tento audit aplikován pravděpodobně v desetiletém cyklu. Členské státy byly seznámeny s textem pravidel pro žádosti o zastřešení mezinárodních soutěží ve víně či nápojích na bázi vína ze strany OIV a byl podán přehled o patronážích udělených na rok 2009. Tento text je též k dispozici na www.oiv.int. Generální ředitel přednesl zprávu o činnosti za 1. čtvrtletí t. r. a také seznámil auditorium s jediným návrhem na nového prezidenta OIV – Francouze Yvese Bérnarda který by měl střídat ve funkci Petera Hayese z Austrálie, stávajícího prezidenta. Yves Bénard (narozen v roce 1943) je zemědělský inženýr a enolog, současně vystudoval též Institut pro podnikání při Právnické fakultě v Montpellier. Naposledy pracoval jako výkonný ředitel pro Louis Vuitton/Moët Hennessy. V závěrečný den jednání Výkonného výboru je nepsaným pravidlem účastnit se společného oběda, při kterém je obvykle podáváno víno z některého členského státu OIV. Letos poprvé, a pod vlivem současného předsednictví České republiky v Evropské unii, bylo za tímto účelem podáváno víno z České republiky. Ministerstvo zemědělství při té příležitosti oslovilo Národní vinařské centrum a Vinařský fond. Pro reprezentaci byly vybrány tyto vzorky ze Salonu vín: Ryzlink vlašský, pozdní sběr, ročník 2007 (výrobce: Dobrá adresa, s. r. o.), Pálava, výběr z hroznů, ročník 2007 (výrobce: Vinselekt Michlovský, a. s.), Neronet, jakostní víno, ročník 2007 (výrobce: Vinum Moravicum, a. s.), Cabernet Moravia, pozdní sběr, ročník 2007 (výrobce: ČEBAV, s. r. o.) a Rulandské šedé, slámové víno, ročník 2007 (výrobce: Vinařství Štěpán Maňák). Vína byla vybírána se snahou reprezentovat Českou republiku výběrem typických odrůd, které převážně pocházejí z domácího šlechtění, či dezertním slámovým vínem, jehož výroba není ve světě příliš rozšířená. Prezentovaná vína byla velmi příznivě přijata, a to především všechny vzorky bílých vín. Červená vína překvapila – jen málo z odborníků přiznalo, že by vína odrůd Cabernet Moravia či Neronet kdy dříve chutnali. Prezident OIV na závěr poděkoval České republice za poskytnuté vzorky vín.


446

(10/2009)

Praktické poznatky k odrůdě Ariana Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Zahradnická fakulta MZLU, Lednice

Ampelografická charakteristika Vrchol mladého letorostu je silně antokyaninově zabarvený, se středně hustým ochlupením vrcholku. List je středně velký, tmavozelený. Povrch listové čepele je středně puchýřnatý. List je troj- až pětilaločnatý s výraznějšímí horními výkrojky a méně hlubokými spodními výkrojky. Řapíkový výkrojek je překrytý, s průsvitem. Hrozen je střední až větší. Tvar hroznu je kuželovitý, rozvětvený v křidélka u základu třapiny. Uspořádání bobulí v hroznu je husté až velmi husté. Bobule je malé až střední velikosti. Tvar bobule je kulatý. Barva slupky je modročerná. Dužnina je šťavnatá. Jednoleté dřevo je hnědé. Pěstitelské vlastnosti Odrůda vyžaduje dobré mesoklimatické podmínky, svahovité pozemky s jižní, jihovýchodní nebo jihozápadní expozicí, které jsou důležité pro kvalitní vyzrálost modrých hroznů. Odrůda má rovněž vyšší nároky na půdní podmínky. V sušších půdách má slabší růst a vytváří méně kvalitní hrozny s velmi malými bobulemi. Optimální jsou půdy hlinité a hlinitopísčité, dostatečně záhřevné. V lokalitách přehnojených nebo vlhkých může docházet k velmi bujnému růstu keřů a tvorbě velmi hustých hroznů, které bývají méně kvalitní. Optimální termín sklizně je v měsíci řijnu. Odolnost k houbovým chorobám lze obecně charakterizovat jako střední. Odolnost k padlí révy a plísni révy je střední. Velmi husté hroz-

ny mohou být více náchylné na napadení šedou hnilobou a dalšími hnilobami. Při velmi hustých hroznech je proto třeba věnovat velkou pozornost přímé i nepřímé ochraně proti hnilobám. U odrůdy se objevuje v některých ročnících slabé sprchávání květenství. Ariana je odrůda s vysokou násadou hroznů a velkým hroznem. Zatížení a případné regulace násady hroznů je třeba pod��ídit požadavkům na kvalitu hroznů. Doporučované zatížení je proto 4–6 oček na m2. Při požadavku na vyšší kvalitativní segment vín je vhodné i při tomto zatížení provádět doplňkovou regulaci hroznů. Vhodným pěstitelským tvarem je vedení s řezem na dlouhý tažeň. Z pohledu agrotechnických zásahů je vhodné tvarovat tažen vodorovně. Odlistění zóny hroznů je u této odrůdy zásadní. Kvalitně a technologicky správně provedené odlistění je základem pro minimalizaci napadení hnilobami a zároveň pro dosažení vysokého obsahu barviv, kvalitního obsahu jemných taninů a minimalizace obsahu kyseliny jablečné v hroznech. Podnože nejsou prozatím pro tuto odrůdu vyzkoušené. Je proto vhodné doporučovat podnož SO4 vzhledem k jejímu pozitivnímu působení na urychlení dozrávání. Vhodná může být i podnož Kober 125 AA vzhledem k pozitivnímu ovlivnění kvality. Termín sklizně je vhodné řídit podle kombinace kvality fenolických látek ve slupce a semenech, cukernatosti a obsahu kyseliny jablečné. K dosažení přívlastkové kvality je třeba regulace násady hroznů v době vegetace. Enologické vlastnosti Technologie zpracování hroznů je velmi závislá na kvalitě výchozí suroviny. Jestliže nema-

AmpelograÀa Slovenska Ing. Dorota Pospíšilová a kol.

jí hrozny dostatečnou fenolickou zralost, je třeba zvolit kratší délku macerace (6–8 dnů) a zaměřit se na výrobu výrazně aromatického, chuťově jemného jakostního vína z odrůdy Ariana. Vhodnou technologií může být rovněž výroba červeného vína teplou cestou, která zvýrazní ovocné aroma této odrůdy. Jestliže dosáhnou hrozny přívlastkové kvality, slupka je chuťově jemná a semena jsou velmi dobře vyzrálá, je možné použít delší dobu macerace. Vhodné je dosažení minimálně 13 obj. % obsahu alkoholu. Takové víno je potom vhodné pro vyzrávání v sudech. Ve všech případech je vhodné provedení jablečno-mléčné fermentace, které zjemní chuťový dojem a zvýrazní aroma červeného ovoce. Využití odrůdy a kvalita vína Ariana je vhodná pro velmi zajímavá odrůdová vína. Víno má tmavorubínovou barvu, s jemnou tříslovinou a zajímavým aromatickým projevem po červeném ovoci (višně a třešně). Cesta k prosazení odrůdy však bude komplikovaná, vzhledem k tomu, že se jedná o novou odrůdu révy vinné charakterem vína podobnou na některé již pěstované odrůdy. Vhodnou cestou k prosazení této odrůdy může být „cuvée“ s dalšími modrými odrůdami. Může být vhodné pro produkci jakostního vína díky dobré kombinaci výnosu a kvality v tomto kvalitativním segmentu. Použitá literatura: PAVLOUŠEK, P., 2007: Encyklopedie révy vinné. Computer Press Brno, 320 str. ISBN: 978-80-251-1704.

820 Kþ (vč. 9% DPH)

– systematika čeledě – ampelografie – ampelografické metody – rajonizace révy – podnožová réva (odrůdy původní a odrůdy z křížení) – ušlechtilá réva (registrované odrůdy, odrůdy v minulosti pěstované, odrůdy z novošlechtění, odrůdy interspecifického křížení) 368 stran, formát výpravné publikace, desítky barevných fotografií, tabulek

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní þásti þasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


(10/2009)

447

Ariana – hrozen, list; foto J. Halady

Ariana – hrozen; foto P. Pavloušek

Ariana – keř; foto P. Pavloušek

Ariana – list; foto P. Pavloušek

Ariana – pupen; foto P. Pavloušek

Ariana – vrchol letorostu; foto P. Pavloušek


448

(10/2009)


(10/2009)

449

BARRIQUE DOREAU Tonnellerie Doreau - rodinná firma s tradicí založenou na dokonalé znalosti dřeva, vysoké kvalitě zpracování a dodržování pravidel klasické řemeslné výroby. Prvotřídní produkty společnosti jsou vyráběné ze štípaného dřeva z nejlepších dubů těžených ve francouzských lesích: Allier, Nevers, Vosges, Limousin. Tradiční barikové sudy: 225 litrů až 500 litrů Vypálení: lehké, střední, střední+ a silné

Bližší informace a objednávky: O.K. SERVIS BioPro, s.r.o., Bořetická 2668/1, 193 00 Praha 9 - Horní Počernice Tel.: 281 091 460, 841 111 114, Fax: 281 866 264, info@biopro.cz, www.biopro.cz


450

(10/2009)

Fotografie k článku Trendy v oblasti vývoje a konstrukcí strojů pro chemickou ochranu vinic, foto archiv autora, prospekty výrobců

Obr. 1: Rosič s čelním umístněním ventilátoru

Obr. 2: Tunelový postřikovač

Obr. 3: Tunelový rosič

Obr. 4: Rosič s aplikačním ústrojím s pracovním rámem

Obr. 5: Multifunkční nosič s adaptérem pro chemickou ochranu

Obr. 6: Samojízdný rosič


(10/2009)

451

Trendy v oblasti vývoje a konstrukcí strojů pro chemickou ochranu vinic Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. Zahradnická fakulta v Lednici Ústav zahradnické techniky Posun v ekologickém cítění v podmínkách vinohradnictví směřuje v současnosti stále častěji k zavádění nových systémů pěstování, jejichž představiteli je integrovaná a biologická produkce, které preferují uplatňování progresivních agrotechnických zásahů šetrných k životnímu prostředí. Úspěšné provádění těchto zásahů se však v současných velkovýrobních podmínkách neobejde bez využití moderní mechanizace. V současné vinohradnické praxi jsou v zásadě uplatňovány dva způsoby aplikace – vysokoobjemový (standardní) postřik prováděný pomocí postřikovačů a především rosení prováděné pomocí rosičů. Při vysokoobjemovém postřiku je voda nosným médiem účinných látek. Objem kapaliny se při postřikování pohybuje od 1 000 do 2 500 l.ha-1, rozptyl se děje tříštěním paprsku kapaliny o vzduch atmosféry. Velikost kapek je nesourodá a pohybuje se v rozmezí 20–500 µm. Stroje musí být vybaveny vysokotlakým čerpadlem pro dosažení pracovního tlaku 3,0 až 5,0 MPa. Pro rozptyl kapaliny se využívá standardních tlakových, vířivých nebo štěrbinových trysek. Pracovní rychlosti souprav se pohybují do 5,0 km.h-1, takže dosahovaná výkonnost je poměrně nízká. Z těchto důvodů se u nás vysokoobjemový postřik ve vinohradnictví téměř nepoužívá. Technologie rosení používá objemy aplikované kapaliny v rozmezí 300–500 l.ha-1 a je v oblasti vinohradnictví nejpoužívanější. Tříštění kapaliny na malé kapénky zajišťuje proud vzduchu od ventilátoru, který vedle funkce atomizační (tříštivé) má funkci dopravní. Kapénky jsou vzduchem vháněny do listové stěny, při dostatečné intenzitě vzduchového proudu jí pronikají nebo se částečně odráží i na spodní stranu listů, což účinek zásahu výrazně zvyšuje. Obecně se uvádí požadovaný výkon ventilátoru 25 000–40 000 m3.h-1 (tj. 7–11 m3.s-1) vzduchu při rychlosti 30

Schéma 1: Trendy v oblasti vývoje a konstrukcí strojů pro chemickou ochranu vinic

m.s-1 a větší. Kapkové spektrum u rosičů je užší a velikost kapek se pohybuje mezi 50 a 100 (200) µm. Stroje mohou být vybaveny nízkotlakými čerpadly, protože dávkování postřikové kapaliny je nižší. Pro dávkování kapaliny se využívají standardní tlakové nebo štěrbinové trysky, speciálně pro rosiče jsou vyvíjeny trysky umožňující intenzivní rozpad paprsku (filmu) kapaliny v intenzivním proudu vzduchu. V oblasti konstrukčního řešení rosičů se dnes stále častěji objevuje snaha o netradiční umístění ventilátorů. Ty jsou z důvodu jednoduššího řešení pohonu upevněny vpředu s čerpadlem, regulačními ventily a aplikačním rámem. Zásobní nádrž se samostatným kolovým podvozkem je pak samostatně připojena k rámu rosiče (Obr. 1). Vývoj mechanizačních prostředků pro chemickou ochranu vinic se v posledních letech ubírá v zásadě dvěma směry spojenými se snížením úletu a dávek postřikové kapaliny a zvýšením výkonnosti strojů (strojních souprav), jak naznačuje schéma 1. Při provádění chemické ochrany ve vinicích dochází ke značným ztrátám postřikové kapaliny jejím nezachycením listovou plochou nebo úletem. Ztráty mohou při jarních postřicích (v době rašení) činit až 60–65 %. Se zvětšující se listovou plochou pak ztráty klesají na 20–30 %. Roční průměr ztrát postřikové kapaliny činí přibližně 40 %. Pro snížení těchto ztrát jsou vyvíjeny systémy, jejichž cílem je omezení spotřeby postřikové kapaliny, což významně přispívá nejen ke snížení nákladů na nákup pesticidů, ale také ke snížení zátěže životního prostředí těmito látkami. Tato zařízení se vyznačují, ve srovnání se standardními stroji pro chemickou ochranu, některými odlišnostmi. Principem jejich činnosti je zachycení volných kapek postřikové kapaliny nebo jejich zpětné odražení do listové stěny. Nejjednodušší systém představuje tunelový postřik (Obr. 2). Postřiková kapalina je do porostu dopravována bez podpory vzduchu. Celé zařízení, které může být neseno na traktoru nebo na portálovém nosiči, je tvořeno nosným rámem, který nese nad řádkem záchytný tunel. Jeho pracovní výšku a šířku lze nastavit pomocí hydrauliky podle šířky listové stěny. Čelní a zadní část tunelu je opatřena pružnými pryžovými clonami. Kapalina, jež neulpí na porostu, je zachycena na stěnách tunelu, po kterých stéká do záchytných žlábků. Z nich je pomocí čerpadla odváděna přes filtrační systém zpět do zásobní nádrže. Vlastní aplikační zařízení tvoří dvojice nerezových trubek svisle uložených na vnitřních stěnách tunelu. Trubky jsou uloženy otočně a umožňují podle potřeby měnit směr kapek vystřikovaných z trysek umístěných na trubce. Zcela nově se na trhu objevila nová konstrukční řešení tunelových rosičů (Obr. 3). Tyto stroje s označením Drift Stopper dodává např. firma CAFFINI. Rosič je řešený jako návěsný s objemem zásobní nádrže 600 až 800 litrů. K nosnému rámu stroje je v zadní části upevněna konzola, na které je zavěšena dvojice tunelových clon v plastovém provedení. Aplikovaný přípravek přiváděný ze zásobní nádrže je rozptylován pomocí trysek umístěných na aplikačním rámu. Ten je uchycený čelně, ve vertikální poloze, na vnitřní straně clon. Po obvodu jsou clony osazeny vzduchovými tryskami. Proud vzduchu vycházející z trysek plní atomizační funkci a vytváří současně vzduchovou clonu, která zamezuje nežádoucímu úletu kapek do okolního prostředí. Ke zvýšení účinku zásahu je vnitř-


452

(10/2009)

ní plocha clon doplněna o dvojici protilehlých bloků tvořených hliníkovými lamelami nastavenými v šikmém směru k ošetřovanému řádku. Lamely ovlivňují cirkulaci vzduchu uvnitř tunelu a napomáhají zpětnému vržení kapek postřikové kapaliny, které nebyly zachyceny listovou plochou, do porostu. Zařízení s elektrostatickým nabíjením kapek jsou vybavena ventilátorem a elektrodami, které usměrňují pohyb letících kapek. Kapky unášené proudem vzduchu z ventilátoru procházejí přes elektrostatické pole mezi elektrodami a dopadají na listovou stěnu. Kapky, které se nezachytily na listech, jsou pak přitahovány k jiným elektrodám pravidelně rozmístěným na záchytné stěně (deska) a stékají po ní do záchytného žlábku, odkud jsou pomocí čerpadla odváděny do zásobní nádrže. Zařízení jsou konstrukčně jednoduchá, nekladou speciální požadavky na ventilátor, odpadá potřeba pryžových clon a k zachycení nabitých částic stačí deska s elektrodami. Recyklační rosič s reflektorem vyžaduje usměrněný proud vzduchu, který je zabezpečen ventilátorem s tangenciální clonou. Důležitou částí je reflektor tvořený prohnutou záchytnou pracovní plochou. Kapky postřikové kapaliny procházející listovou stěnou dopadají na plochu reflektoru. Část kapek se na ploše reflektoru tříští, je proudem vzduchu zpětně strhávána a usměrněna zpět na listovou stěnu. Zbývající část kapek ulpívá na ploše reflektoru, odkud stéká k jeho spodní hraně opatřené záchytným žlábkem. Hlavní výhodou tohoto zařízení je, že odražené kapky zvyšují pokryvnost listové stěny a tím zesilují účinek zásahu. Jednou z dalších cest k šetrné a hospodárné aplikaci je vybavení moderních strojů pro chemickou ochranu automatickou regulací dávkování. Existují řešení automatické regulace, která upravují vzájemný vztah průtoku kapaliny a rychlosti jízdy bez zásahu řidiče. Dokonalý systém představuje automatická elektronická regulace s využitím tzv. palubního mikropočítače, který je součástí celého stroje. Principem automatické elektronické regulace je snímaní pojezdové rychlosti a okamžitého průtoku kapaliny. Průtok kapaliny se reguluje pomocí servoventilů, zpravidla změnou tlaku tak, aby odchylka od nastavené dávky činila maximálně ± 5 %. Využití prvků mikroelektroniky a optoelektroniky vede k vývoji systémů, které při absenci keře v ošetřovaném řádku samočinně vypínají příslušnou polovinu rámu, případně jednotlivé trysky. Révová stěna je sledována optickým čidlem, které reaguje na přítomnost zelené plochy v příslušných patrech révové stěny. Podle výšky porostu zajistí případné uzavření horních trysek na rámu rosiče nebo při absenci keře vyřadí z činnosti všechny trysky. Uzavření je provedeno zpravidla pomocí magnetických ventilů. Z hlediska zvyšování výkonnosti strojů (strojních souprav) jsou neustále vyvíjeny nové konstrukční varianty rosičů. Pozornost výrobců je věnována zejména větším objemům nádrží na postřikovou kapalinu (často až 2 000 l) umožňujím dosahovat vyšších výkonností. Tyto stroje jsou vyba-

Speciální mechanizace - mechanizaãní prostfiedky pro vinohradnictví

veny přesnější a náročnější regulací dávkování aplikační kapaliny i proudu vzduchu. Příkladem tohoto řešení jsou rosiče s aplikačním ústrojím s pracovním rámem. Ústrojí je tvořeno rosicími hubicemi rozmístěnými na rámu a spojenými širokými ohebnými vzduchovými kanály (hadicemi) s ventilátorem. V rosicích hubicích jsou umístěny trysky a hubice jsou směrově i výškově stavitelné. To umožňuje jejich optimální přizpůsobení výšce a šířce listové stěny. Hlavní výhoda této varianty spočívá v možnosti přesného směrování proudu vzduchu. Stroje této konstrukce jsou schopné při jednom průjezdu meziřadím vinice ošetřit až tři řádky vinice, tedy 2krát 1,5 řádku. Spíše experimentálně jsou ověřovány rosiče umožňující současné ošetření pěti i více řádků vinice při jednom průjezdu (Obr. 4). Jejich využití lze předpokládat pouze u rozsáhlých výsadeb s ideálními podmínkami pro průjezd. Významný pokrok ve zvyšování výkonnosti představují konstrukce adaptérů pro chemickou ochranu k multifunkčním portálovým nosičům (Obr. 5), které mají záběr 4–6 řádků (další zvyšování pracovních záběrů v této oblasti ale naráží na komplikace při vyjíždění stroje z meziřadí vinic a jeho otáčení na okraji pozemku). Multifunkční nosiče s adaptérem pro chemickou ochranu představují nejmodernější techniku v chemické ochraně vinic. Společným konstrukčním znakem nosičů je portálový (mostový) rám na čtyřkolovém podvozku, který se pohybuje nad řádkem. To umožňuje jeho využití i ve velmi úzkých sponech (1,00–1,30 m), při vysoké stabilitě a dobré schopnosti udržení přímého směru jízdy. Adaptér pro chemickou ochranu je nejčastěji konstruován jako čtyřřádkový se skládacím sklopným rámem. Velký objem zásobní nádrže (2 × 1 000–1 250 litrů) včetně kvalitně řešeného podvozku nosiče umožňuje dosáhnout denní výkonnosti 25–30 ha při vysoké kvalitě ošetření dané rozmístěním ventilátorů a dodržením stálé pracovní výšky rámu. Oboustranné rosicí hubice jsou vedeny středem každého meziřadí a révová stěna je ošetřována současně z obou stran. Ve srovnání se standardní traktorovou soupravou dosahující výkonnosti cca 5 ha za směnu představují tyto stroje náhradu 5–6 traktorových souprav. Předností je tu navíc rychlé provedení zásahu. Ve vinohradnických podmínkách ČR nejsou na rozdíl od vyspělých vinohradnických států prozatím využívány samojízdné typy rosičů (Obr. 6). Tyto stroje jsou dodávány např. firmou TIFONE, CRF aj. Předností strojů této konstrukce je možnost řízení a natáčení všech čtyř kol. Poloměr potřebný k otočení stroje na okraji pozemku se pak pohybuje v závislosti na typu od 2,60 do 3,30 m. Tyto stroje jsou vybaveny dieselovými motory o výkonu 45–70 kW a zásobní nádrží o objemu 800–2 000 l. Přetlaková kabina chrání obsluhu při zajištění potřebného komfortu. Stroje se vyznačují řešením axiálního ventilátoru tak, že umožňuje čelní nasávání vzduchu z prostoru mezi ventilátorem a nádrží. Tento systém označovaný jako Eco A.I.R. (Aeroconvention with air Recovery and Inverted suction blower) zamezuje přisávání vzduchu s kapkovým spektrem aplikované látky ze zadu.

90Kþ ,93 (vč. (vã. 9% 5% DPH) DPH)

Autofii: ãoc. Ing. Pavel Zemánek, PhD., Ing. Patrik Burg; 98 stran, rok vydání 2003, vydání první, MZLU Brno, ISBN 80-7157-739-1 Publikace se zamûfiuje na ve‰kerou mechanizaci potfiebnou v moderním vinohradnictví od pfiedv˘sadbové pfiípravy pÛdy pfies mechanizované agrotechnické zásahy ve vinici a zpracování pÛdy aÏ po sklizeÀ hroznÛ. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


(10/2009)

453

Geologie, půda, terroir a víno Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice

Geologické a půdní podmínky jsou základem klasifikace terroir. U nejstaršího systému postaveného na terroir, kterým je „Appelations d´Origine Controlée,“ jsou hranice jednotlivých apelací stanovené na základě geologických, topografických, morfologických a agro-pedologických kritérií. Ochutnávání vín z jednotlivých apelací potom odhaluje významné rozdíly podle dané přirozenosti terroir. Při práci s terroir jsou důležité dvě zásadní myšlenky, které uvádí SEGUIN (1986) ve zcela zásadní publikaci o půdě a terroir „Terroirs and pedology of wine growing“: – Vinice v nejvyšší kategorii „Grand Cru“ by měla být charakteristická určitou pravidelností v kvalitě vína v různých ročnících. Charakteristická by měla být podobná kvalita vína v různých ročnících. – Dobrá terroir jsou taková, která umožňují úplné, ale velmi pozvolné vyzrávání hroznů. V takovém procesu zrání se nejlépe projeví charakter všech složek terroir. V každém jednotlivém terroir závisí kvalita vína na ekosystému – podnebí – půda – réva. Zásadní je ideální vztah určité odrůdy k ostatním faktorům terroir. K tomu v našich vinicích ne zcela vždy dochází. Na výrobci vína je třeba sledovat dlouhodobý vztah odrůdy ke stanovišti a sledovat, zda se ve vyrobeném víně projevuje více technologie výroby vína, nebo vliv stanoviště. Pokud se týká topografických, morfologických a fyzikálních vlastností, jsou nejlepší terroir všeobecně umístěná na svahovitých pozemcích. Rovinaté pozemky jsou méně příznivé pro produkci kvalitních vín. Vinaři velmi často hovoří o mineralitě vína. A právě názory na mineralitu se velmi odlišují mezi odborníky na geologii a půdoznalství. Podle většinového názoru je mineralita vína více ve vztahu k matečné hornině stanoviště než k obsahu a rozdělení živin v půdním profilu 0–60 cm. Do tohoto půdního horizontu jsou živiny většinou dodávány při hnojení. Mineralita proto závisí na minerálních látkách, které réva vinná přijímá z hlubších vrstev půdy a rovněž z rozhraní, kde půda přechází v matečnou horninu. Při mineralitě potom závisí na složení matečné horniny, která ovlivňuje chuťový charakter vína. V této souvislosti je velmi významná znalost kořenového systému révy vinné a jeho funkcí pro révu vinnou. Rovněž péče o kořenový systém je zárukou projevu kvality terroir ve víně. Podzemní část keře je tvořena kořenovým systémem. Hlavními funkcemi kořenového systému je upevnění a ukotvení rostliny v půdě, příjem vody a živin a vytvoření spojení mezi půdou a nadzemní částí keře. Kořenový systém slouží také k ukládání zásobních látek a podílí se na tvorbě organické hmoty v půdě. V pěstitelské praxi révu vinnou rozmnožujeme vegetativní způsobem. S tímto způsobem rozmnožování je spojený i typ a uspořádání kořenového systému. Hlavní kořeny se nachází na bazální části kořenového kmene. Již při výsadbě révových sazenic by mělo být vytvořeno alespoň 3–5 hlavních kořenů. Hlavní kořeny slouží především k ukotvení a upevnění rostliny v půdě. Tyto kořeny mají schopnost dorůstat délky i několika metrů v závislosti na půdě, matečné hornině a hladině spodní vody. Mají schopnost prorůstat hluboko do půdy směrem ke zdroji vody. Zabezpečují příjem vody z hlubších vrstev půdy. Rovněž se podílí na získávání minerálních látek, které vznikají ve spodních vrstvách půdy zvětráváním mateč-

né horniny. Hlouběji prorůstají v půdách kamenitých nebo písčitých než v půdách zhutnělých s vysokým podílem jílovitých částic. Nejvýznamnější z pohledu výživy jsou u révy vinné vedlejší kořeny. Tyto kořeny nejsou vytvořené na révových sazenicích a tvoří se až po výsadbě do půdy. U vedlejších kořenů se vytváří poměrně velký objem kořenového vlášení. Kořenové vlášení slouží k příjmu vody a živin z půdy. Má velmi významnou úlohu pro výživu révy vinné a kvalitní růst a vývoj révového keře. Je proto velmi významné kvalitně zapěstovat tyto kořeny již v prvních letech po výsadbě. Hlavní hmota vedlejších kořenů a kořenového vlášení se nachází v hloubce 30–60 cm. Péči o vedlejší kořeny a kořenové vlášení je třeba věnovat velkou pozornost. Obrázky 1, 2 a 3 ukazují kořenový systém révy vinné pět roků po výsadbě. U tohoto keře jsou velmi dobře založené hlavní a vedlejší kořeny. Hloubkovým kypřením i v kombinaci s přihnojováním je třeba podporovat růst kořenového vlášení. Při každém porušení kořenů dochází k vyššímu nárůstu kořenové hmoty a tím ke zvýšení sorpční plochy kořene. Hloubkové prokypření v tříletých intervalech může být v tomto směru velmi významné a prospěšné. Častější aplikace hloubkového prokypření a tím porušení kořenů není efektivní, neboť kořenový systém nestačí vytvářet kvalitní kořenové vlášení. Obrázek 4 ukazuje kořenový systém 25 let staré vinice, kde prakticky neexistují dobře rozvinuté vedlejší kořeny a kořenové vlášení. Ve vinici prakticky nikdy nebylo provedené hloubkové prokypření, a tudíž nemohlo docházet k jejich kvalitnímu vývoji. Vedlejší kořeny a kořenové vlášení

Obrázek 1 – Kořenový systém pětileté révy


454

(10/2009)

je však základním předpokladem kvalitní výživy révového keře. Naproti tomu dostatečně hluboké hlavní kořeny mohou být významné právě pro rozvoj minerality ve vínech. Taková vinice potom může mít problémy ve výživě, ale velmi dobře se ve vínech může projevovat mineralita. Růst a uspořádání kořenového systému je ovlivněno mnoha různými faktory, kam můžeme zařadit: genetické vlastnosti podnožové odrůdy, fyzikální a chemické vlastnosti půdy, spon výsadby, především vzdálenost keřů v řadě, pěstitelský tvar, vodní hospodaření půdy nebo závlahu, způsob ošetřování půdy ve vinici a výživu a hnojení. Objem půdního prostoru, který je k dispozici pro kořenový systém révy, je důležitým faktorem, jenž ovlivňuje velikost a rozdělení kořenového systému. Ve kvalitě terroir sehrává struktura půdy velmi významnou úlohu. Nejlepší terroir jsou charakteristická vysokým stupněm pórovitosti dovolující rychlé pronikání vody, čímž pozitivně působí na rozvoj kořenového systému. Pórovitost půdy má v tomto směru velký význam. V půdě by měl být vyrovnaný poměr obou druhů kořenů, neboť jeden druh slouží pro výživu a druhý zabezpečuje révě vodu a především „chuť terroir“.

Obrázek 2 – Hlavní kořeny

Obrázek 3 – Vedlejší kořeny zabezpečují příjem živin SEGUIN (1986) v souvislosti se vztahem půdy a terroir uvádí, že pouze aktivní uhličitan vápenatý je všeobecně spojený s kvalitou vína. Mnoho kvalitních vinic se nachází na vápenatých půdách. Vápník má velmi významný vliv na zlepšování strukturálních vlastností půdy. Naopak nepřítelem kvality vína a dobrého terroir je půda přehnojená dusíkem. Při hodnocení kvality terroir a kvality vína jsou proto rozhodující všechny významné geologické a půdní vlastnosti.

Obrázek 4 – Kořenový systém 25letého keře

Po stopách amerických rév – Florida hybrid bunch grapes MUDr. Martin Křístek

Floridské hybridy jsou výsledkem složitého mezidruhového křížení k vyšší rezistenci k chorobám. V rodokmenu obsahují některé ze severněji pěstovaných amerických rév (např. Concord nebo Golden Muscat, což je novošlechtění z Cornell University Geneva, New York) a je to mnohdy znát na jejich aromatickém projevu (jahody, liščina). Žádoucí vlastnos-

tí rodičů je vysoká rezistence. Floridské hybridy obecně nedosahují odolnosti divokých Muscadine, nicméně dávají vína vyšší kvality. Florida hybrid bunch grapes Bunch grapes, tj. révy s velkým počtem bobulí v hroznu, byly na Floridě pěstovány od dob prvních osadníků, jenže výsadby byly decimovány Pierceovou chorobou (původcem je kobylkami přenášený fytopatogen, bakterie Xylella fastidiosa, kolonizující xylém révy) a plísňovými onemocněními. Jedinou volbou vinohradníků byly původní odolné révy podrodu Muscadinia (oproti podrodu Euvitis tvoří jejich hrozen

jen 3 až 40 bobulí). Šlechtitelé z University of Florida´s Agricultural Research Center v Leesburgu usilovali o vytvoření odrůd tolerantních k podnebí Floridy a rezistentních k Pierceově chorobě. K dnešnímu dni bylo pro výsadby schváleno devět novošlechtění ze skupiny Florida hybrid bunch grapes: Conquistador (fialová slupka, štěpování na podnož Tampa nebo Dog Ridge nutné, využití: pick-your-own, tj. „natrhej si sám“, populární způsob prodeje ovoce a zeleniny v USA od dob hospodářské krize v 30. letech 20. století, dále jako stolní hrozen, mošt, vinné želé, červené víno), Stover (velmi raná odrůda, zelená až zla-


(10/2009)

Největší vinařství Floridy (Lakeridge Winery) tá slupka, štěpování na podnože nutné, využití: pick-your-own, stolní hrozen, bílé víno), Suwannee (světle zelená slupka, štěpování na podnože nutné, využití: pick-your-own, mošt, vinné želé, bílé víno muškátového typu), Blue Lake (raná odrůda, fialová slupka, využití: mošt, vinné želé), Daytona (červená slupka, využití: stolní hrozen), Black Spanish (fialová slupka, štěpování na podnože nutné, využití: červené víno stolní kategorie), Blanc du Bois (světle zelená slupka, nevyžaduje štěpování, využití: bílé víno jakostní kategorie), Lake Emerald (raná odrůda, světle zelená slupka, využití: mošt, vinné želé, bílé víno), Orlando Seedless (bezsemenná stolní odrůda, štěpování na podnože nutné). Několik dalších floridských hybridů bylo ze seznamu doporučených odrůd vyřazeno: Liberty (nízká rezistence k Pierceově chorobě a nestejnoměrné dozrávání bobulí), Roucaneuf (nedostatečná kvalita hroznů) a Norris (sklon k antraknóze a praskání bobulí). Oficiálně je doporučena výsadba do všech půd vhodných pro pěstování citrusů (ideální jsou půdy písčito-jílovité, nevhodné půdy hlinité či rašeliny). Nízká je odolnost vůči případným jarním mrazům. Preventivní ošetření pro-

455

Degustací vín vrcholí prohlídka vinařství Lakeridge Winery ti plísním je důležité u všech zmíněných odrůd. První postřik se provádí při délce výhonů 7 až 10 cm a pak v intervalech 10 až 14 dnů do doby 7 až 10 dnů před sklizní. Zvláště důležitý je postřik v době květu. V případě přemnožení hmyzu jsou povoleny insekticidy. Při zakládání vinic je doporučen spon 3 × 2,3 m (u odrůd Lake Emerald a Blue Lake 3 × 2,45 m) a orientace řádků ve směru sever–jih. Jako opora slouží drátěnka (sloupky o výšce 2,4 m, první drát je napnut 90 cm nad zemí, druhý ve výšce 180 cm), méně často jeden vodicí drát (180 cm) nebo ve snaze o velký objem sklizně „overhead“ systém (210 cm). Obvyklý je jeden kmínek se čtyřmi tažni (každý s 8 až 12 očky) a krátký záložní výhon (2 až 3 očka) u kmínku. Nevýhodou floridských hybridů je mělký kořenový systém. Zejména sazenice trpí nedostatkem vláhy. Mladé výsadby je nutno zavlažovat každý druhý nebo třetí den (starší výsadby fakultativně 25 až 35 mm vody týdně v období od dubna do května). K zadržení vláhy slouží mulčování i černé polyethylenové fólie. Problémy s ptáky řeší nylonové sítě, ochranná pletiva, strašáci a střelba. Potkani, králíci a mývalové jsou odchytáváni do pastí. Hrozny dozráva-

Encyklopedie révy vinné Autor: Pavel Pavloušek

jí na konci června a v červenci. Slouží-li pro přímý konzum, skladují se při 4 °C. Blanc du Bois Za nejvhodnější pro výrobu vína je považován Blanc du Bois. Vyšlechtěn byl r. 1968 Dr. Johnem Mortensonem na šlechtitelské stanici v Leesburgu jako raně zrající kultivar s bílými hrozny, rezistentní k Pierceově chorobě a nevyžadující štěpování na podnože (vyjma půd s vysokým obsahem vápníku). Pojmenován byl na počest Emile DuBois, francouzského vinaře, který od r. 1882 působil na Floridě (okolí Tallahassee), experimentoval se 150 odrůdami a r. 1900 získal premiérová ocenění floridských vín na výstavě v Paříži. (Název odrůdy navrhlo Lafayette Vineyards & Winery z Tallahassee, které r. 1989 změnilo jméno i sídlo: Lakeridge Winery, Clermont. Viz níže.) Blanc du Bois (pracovní označení Florida H18-37 ) je jedním z 19 semenáčů vzešlých z křížení dvou modrých kultivarů: Florida D6-148 x Cardinal. Mateřská odrůda, Florida D6-148, je na Pierceovu chorobu rezistentní selekce z 95 semenáčů samoopylení Florida A4-23, v jejímž rodokmenu najdeme Golden Muscat i Vitis aestivalis (letní

820 Kþ (vč. 9% DPH)

Nová výpravná encyklopedie vám v ucelené formě předkládá odrůdy vín dlouhodobě pěstované a registrované v České republice, nové odrůdy tuzemské i zahraniční, ale i tradiční odrůdy střední Evropy. Popisuje na 170 odrůd a obsahuje více než 650 plnobarevných fotografií. U každé odrůdy naleznete její ampelografickou charakteristiku, rady pro pěstování a samozřejmě i možnosti využití. V knize najdou užitečné informace nejen odborníci, ale i laici se zájmem o vinařství a v neposlední řadě též milovníci vín, kterých je v naší zemi bezesporu mnoho. formát knihy: 225 mm x 297 mm, 320 str. plnobarevných Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní þásti þasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


456

(10/2009)

zélandského Sauvignonu. Úspěšný je Blanc du Bois také v Louisianě (Landry Vineyards jej kultivuje od r. 1999 a produkuje tři typy: Dry, Semi-Sweet a Oak Aged) a menší výsadby najdeme v Jižní Karolíně.

Florida hybrid bunch grapes (Clermont, Florida)

réva). Otcovská odrůda, Cardinal, je raný kalifornský stolní kultivar: Flame Tokay x Alphonse Lavallée (Alphonse Lavallée je mj. využíván k produkci rosé vín na ostrově Bali). Průměrný hrozen váží 133 g a obsahuje 45 až 55 bobulí. Bobule jsou kulatého tvaru a světle zelené barvy. Vyznačují se muškátovou vůní a „slip-skin“, tj. při stisknutí prsty dužina snadno vyklouzne ze slupky (typická vlastnost Vitis labrusca). Průměrná bobule váží 2,9 g a obsahuje 3,2 pecičky. Blanc du Bois je rezistentní na Pierceovu chorobu i peronosporu (Plasmopara viticola), citlivý na černou hnilobu (Guignardia bidwellii) a hořkou hnilobu (Glomerella cingulata). Nutná je ochrana fungicidy a vedení umožňující maximální prostupnost světla a vzdušnost. Vína jsou hodnocena jako velmi dobrá, vyznačují se jemnou muškátovou vůní, kořenitostí a vyváženým poměrem cukrů a kyselin, což činí z Blanc du Bois prominentní odrůdu Floridy, vhodnou pro vinaře-zahrádkáře i profesionály. Prvním velkým úspěchem byl zisk „double-gold“ pro Blanc du Bois 1997 (Lakeridge Winery) mezi 2 147 víny z 19 zemí (např. vítězem kategorie šumivá vína se stalo Champagne Dom Perignon) na Indy International Wine Competition v Indianopolis r. 1998. Na rozdíl od jiných odrůd pěstovaných na Floridě si Blanc du Bois zachová- Blanc du Bois

vá svěžest i během horkých dní a teplých nocí. Je doporučován jako doprovod krajových specialit, jakými jsou paella s mořskými plody nebo pompano (butterfish) na grilu. Blanc du Bois je mimo území Floridy vysazován i v dalších státech jihu USA, zvláště pak v Texasu. Např. Haak Vineyards & Winery (Texas Hill Country AVA) experimentuje s Blanc du Bois od r. 1970. Staré výsadby (0,8 ha) zde plodí úspěšná vína (mj. stříbrná medaile Indiana International Wine Competition, bronzová medaile Finger Lakes International Wine Competition, stříbrná a bronzová medaile Texas Best Wine Competition) jednak polosuchá, aromatickým profilem údajně připomínající Riesling, jednak suchá vína ve stylu svěžího novo-

Lakeridge Winery & Vineyards Největší vinařství Floridy sídlí od r. 1989 v Clermontu (25 mil od centra Orlando). Budovu ve španělském stylu obklopuje 31 ha vinic (8 ha Blanc du Bois). Svahy jsou mírné, expozice jižní, půda jílovitá až písčitá. Kapková závlaha se užívá u mladých výsadeb, postřiky jsou v případě Florida hybrid bunch grapes nutné 1× týdně, u Muscadine 1× za 3 až 4 týdny. Sklízí se nadvakrát: Florida hybrid bunch grapes na konci června a Muscadine v půli srpna. Při vinifikaci nechybí kvasinky Pasteur Champagne a třtinový cukr k chaptalizaci. Nerezové tanky mají kapacitu 1,6 milionu litrů a sklep šumivých vín pojme 18 tisíc lahví. Lahvuje se 6 až 12 měsíců po sklizni a výlučně se používá přírodní korek, přestože jsou vína určena ke konzumaci jako mladá a svěží (nejlépe do roka a do dne). Celková roční produkce činí 1,5 milionu lahví. Základní nabídku tvoří rovným dílem vína Florida hybrid bunch grapes (Cuvée Noir Reserve, Cuvée Blanc, Stover Reserve a Blanc du Bois) a Muscadine (Chablis, Sunblush, Pink Crescendo, Southern White, Southern Red). Ročníková vína floridských hybridů Stover, Suwannee a Blanc du Bois, spolu se šumivými víny a tichými sladkými kupážemi Muscadine (Noble, Carlos, Welder, Magnolia), získaly v USA přes 300 medailí. Prohlídky vinařství (ročně 100 000 návštěvníků), včetně instruktážního filmu a degustace, probíhají sedm dní v týdnu. Každý měsíc pořádá vinařství Dny vína a hudby (jazz, blues), vždy na jiné téma. Vína jsou vedle firemního obchodu k mání také v některých supermarketech a vinotékách na území Floridy. Lakeridge Cuvée Noir Reserve – rubínová barva, vůně malin, jahod, dřevité tóny, středně plné, kořenité, hořčina v dochuti (**½) Lakeridge Blanc du Bois 2007 – světle žlutá barva, jemná muškátová vůně, středně plné, svěží, dlouze doznívající s tóny citrusových plodů a vanilky (***½)

řádková inzerce Britská investiční společnost hledá pro své klienty ke koupi vinné sklepy na jižní Moravě. Tel.: 603 903 789 Kdo levně prodá zachovalou kameninovou nádobu? (výroba Poštorná), tel.: 775 197 443


(10/2009)

457

Petr Marcinčák důvěřuje rosičům UNIGREEN

NESENÉ TAŽENÉ

AXIÁLNÍ VENTILÁTOR

NÁDRŽ

ýERPADLO

PěEVODOVKA

VENTILÁTOR

POýET TRYSEK

VÝKON TRAKTORU

EXPO 202 M

228 l

APS 51

1 rychlost s neutrálem

‡ 600 STD

10

16 k

‡ 600 STD

10

16 k

‡ 600 STD

10

16 k

EXPO 302 M

329 l

APS 51

1 rychlost s neutrálem

EXPO 402 M

423 l

APS 51

1 rychlost s neutrálem

EXPO 602 M

635 l

APS 71

2 rychlosti s neutrálem

‡ 700 STD

12

27 k

EXPO 650 T

635 l

APS 96

2 rychlosti s neutrálem

‡ 700 TV - rozbČhová spojka prĤtokový korektor vzduchu

12+12

38 k

EXPO 800 T

850 l

APS 96

2 rychlosti s neutrálem

‡ 800 TV - rozbČhová spojka prĤtokový korektor vzduchu

14+14

43 k

‡ 800 TV - rozbČhová spojka prĤtokový korektor vzduchu

EXPO 1100 T FUTURA P11

1100 l

APS 121

2 rychlosti s neutrálem

14+14

43 k

EXPO 1600 T FUTURA P16

1650 l

APS 121

2 rychlosti s neutrálem

‡ 800 TV - rozbČhová spojka prĤtokový korektor vzduchu

14+14

43 k

APS 121

2 rychlosti s neutrálem

‡ 800 TV - rozbČhová spojka prĤtokový korektor vzduchu

14+14

43 k

ýERPADLO

PěEVODOVKA

TURBÍNA

POýET DIFUZORģ

POýET TRYSEK

VÝKON TRAKTORU

2 rychlosti s neutrálem 2 rychlosti s neutrálem 2 rychlosti s neutrálem 2 rychlosti s neutrálem 2 rychlosti s neutrálem 2 rychlosti s neutrálem 2 rychlosti s neutrálem 2 rychlosti s neutrálem

‡ 500 STD / XP

2-8

2+2 - 16+16

45 k

‡ 500 STD / XP

2-8

2+2 - 16+16

45 k

‡ 500 STD / XP

2-8

2+2 - 16+16

45 k

‡ 500 STD / XP

2 - 18

2+2 - 36+36

45 k

‡ 500 STD / XP

2 - 18

2+2 - 36+36

45 k

‡ 500 STD / XP

2 - 18

2+2 - 36+36

45 k

‡ 500 STD / XP

2 - 18

2+2 - 36+36

45 k

‡ 500 STD / XP

2 - 18

2+2 - 36+36

45 k

NESENÉ

TAŽENÉ

NESENÉ

MODEL

PNEUMATICKÝ SYSTÉM S TRYSKAMI

povoleny herbicidy, takže používáme mulčovače a okopávačky. Ale i zde hledáme cestu, jak snížit pracnost, a pracujeme na vyváženém ozelenění vinice, a to jak všech meziřadí, tak i pásu pod keři.“ Vzhledem k širšímu sponu může Petr Marcinčák používat klasické starší typy Zetorů, které mu i na více než stohektarové ploše vinic a při nutnosti častějších pojezdů dle jeho slov odvádějí dobrou a spolehlivou práci. „Po letech zkušeností už nejdu do žádných převratných řešení a technologických zázraků,“ shrnuje debatu o strojovém parku Marcinčák a uvádí nakonec našeho setkání: „I přes drobnosti, které jsem zmínil a které jsme ve spolupráci s techniky ze společnosti Agrozet Telnice úspěšně vyřešili, jsem s postřikovači UNIGREEN spokojen a důvěřuji jim.“ (vo)

MODEL

EXPO 2000 T FUTURA P20

TAŽENÉ

Vinař Petr Marcinčák (vlevo) diskutuje u rosiče UNIGREEN s Davidem Vaverkou, zástupcem společnosti Agrozet České Budějovice, a. s., Závod Telnice

ukázal čas. Ověřujeme také některá komerčně dostupná smáčedla a výsledky jsou velmi zajímavé. Vypadá to, že některá z nich dokáží zvýšit efektivitu přilnavosti o desítky procent, což už není málo. My v biologickém vinohradnictví pracujeme mimo jiné s vodním sklem, které má určité prvky smáčedla, takže přilnavost postřiků je v tomto ohledu dobrá.“ Přechodem k organickému vinohradnictví jsme ve firmě posílili strojový park: „Bylo to nutné, protože množství ošetření v bioprodukci je podstatně vyšší – všechny preparáty jsou pouze kontaktní, takže se ochrana provádí každých 8–10 dnů, je to v určitém ohledu stříkání na jistotu. Pořídili jsme další dva traktory a jezdíme celkem se čtyřmi postřikovači,“ konstatuje Marcinčák a dodává: „Ekologické vinohradnictví vyžaduje též více práce s půdou. Nejsou

PNEUMATICKÝ SYSTÉM MFC

S rosiči UNIGREEN charakteristické světlezelené barvy pracuje Petr Marcinčák již několik let. „Nejprve jsem si pořídil tažený rosič UNIGREEN s rameny pro ošetření dvou řádků zároveň a oboustranně,“ uvedl v úvodu naší návštěvy Petr Marcinčák a pokračoval: „Toto řešení bylo vzhledem k tomu, že mám vždy jedno meziřadí zatravněné a druhé se zeleným hnojením, vcelku dobré. Trošku jsem byl zaskočen tím, že na sklonku druhé sezony měl stroj problém s integritou – zřejmě nebyl uzpůsoben na tak vysokou intenzitu provozu, jaké jsme ho v našich vinicích od počátku vystavili. Proto jsme postřikovač ve spolupráci se servisními techniky dodavatele předělali na ony tzv. ‚husí krky‘ a řádky jsou tak ošetřovány jen z jedné strany. Pojezdů, zejména v pozdějších fenofázích, je tak více. Nicméně drobné mouchy jsme touto úpravou vychytali a stroj pracuje nyní k plné spokojenosti. Dnes máme už celkem tři postřikovače UNIGREEN. I přes intenzitu provozu u nás ve firmě jsme zaznamenali snad jen jednou běžné opotřebení částí zařízení, jinak stroje pracují spolehlivě. S čím jsem velmi spokojen, tak s novým způsobem unášení proudu postřikové kapaliny z difuzorů – to považuji za velkou přednost těchto strojů. Co se týče samotné efektivnosti, tak musím konstatovat, že zde v praktickém provozu nemám až tolik možností ověřit údaje o fyzikálních detailech vzniku kapky v neseném proudu, její dráze a nakonec i přilnavosti na pletiva rostlin – důvěřuji v tomto odborníkům, s kterými spolupracuji, a je jisté, že výsledky ukáže a v mnohém již

2140 l

NÁDRŽ

T-TEUTON P302

315 l

APS 96

T-TEUTON P402

450 l

APS 96

T-TEUTON P602

635 l

APS 96

T-TEUTON T6

635 l

APS 96

T-TEUTON T8

850 l

APS 96

T-TEUTON T11

1100 l

APS 96

T-TEUTON T16

1650 l

APS 96

T-TEUTON T20

2140 l

APS 96

MODEL

NÁDRŽ

ýERPADLO

AIRDROP P3

315 l

APS 51

AIRDROP P4

450 l

APS 51

AIRDROP P6

635 l

APS 51

AIRDROP T6

635 l

APS 71

AIRDROP T8

850 l

APS 71

AIRDROP T11

1100 l

APS 71

AIRDROP T16

1650 l

APS 96

AIRDROP T20

2140 l

APS 96

PěEVODOVKA

TURBÍNA

POýET DIFUZORģ

VÝKON TRAKTORU

2 rychlosti s neutrálem 2 rychlosti s neutrálem 2 rychlosti s neutrálem 2 rychlosti s neutrálem 2 rychlosti s neutrálem 2 rychlosti s neutrálem 2 rychlosti s neutrálem 2 rychlosti s neutrálem

‡ 500 STD / XP

2-8

45 k

‡ 500 STD / XP

2-8

45 k

‡ 500 STD / XP

2-8

45 k

‡ 500 STD / XP

2 - 18

45 k

‡ 500 STD / XP

2 - 18

45 k

‡ 500 STD / XP

2 - 18

45 k

‡ 500 STD / XP

2 - 18

45 k

‡ 500 STD / XP

2 - 18

45 k


458

(10/2009)

Sýry, ryby a víno v Prachaticích podesáté Letošní přehlídky se zúčastnilo na třicet vinařství z Moravy a Čech, devět mlékáren z celé České republiky, jeden výrobce specialit a jedna mlékárna ze Slovenské republiky se svými ovčími sýry. Celkem bylo prezentováno 110 vzorků vín a 59 vzorků sýrů a sýrových specialit z kravského, kozího a ovčího mléka. Slavnostního zahájení se zúčastnilo více než čtyřicet hostů nejen z vinařského a mlékárenského sektoru, ale i ze zastupitelských orgánů. Pozvání přijal Ing. Jiří Papež, poslanec a předseda zemědělského výboru Parlamentu ČR, Ing. Jan Bauer, starosta Prachatic, poslanec a místopředseda Výboru pro evropské záležitosti Parlamentu ČR, Ing. Antonín Králíček, vedoucí oddělení pro víno MZe ČR, a mnoho dalších významných hostů. Další letošní eno-gastronomickou akcí byl čtvrtý ročník Eno-gastronomické přehlídky ryby a víno (18.–19. září). Je to naše již desátá přehlídka dobrého jídla ve spojení s dobrým vínem.

V této části článku se nebudu zmiňovat o tom, kolik se zúčastnilo vinařů, rybářských společností a jaký byl program. Tyto informace může každý najít na našich webových stránkách www.syryrybyavino.cz. Rád bych ale popsal prezentaci našich vinařů na těchto akcích. Na každou eno-gastronomickou přehlídku se snažíme získat maximum vinařů, kteří se této akce dosud nezúčastnili. Například červnové přehlídky Sýry a víno se poprvé zúčastnilo deset vinařství. Za posledních devět přehlídek se prezentovalo neuvěřitelných 81 vinařství, z toho 10 vinařství z české vinařské oblasti. Účast na všech přehlídkách mělo Vinařství Lobkowicz, Mělník a ZD Sedlec u Mikulova. Těší nás, že se nám tento projekt daří úspěšně naplňovat, a zvláště jsme rádi, že se nám toto daří právě v našem nevinařském kraji. Naším velkým zájmem je tyto přehlídky pořádat nejen jako regionální, ale jako akce s celonárodním významem. Věříme, že se nám to do značné míry daří a v budoucnu dařit bude.

Jen několik málo slov o podmínkách účasti vinařů na těchto přehlídkách. Prezentace vinařství na přehlídkách je bezplatná. Degustaci zajišťují naše hostesky, které mají za úkol nejen nalévat víno, ale i poskytovat propagační materiály našich vinařů. V případě, že je přítomen vinař, hostesky jej seznámí s potenciálními zákazníky. Seznam vín a úplný kontakt na jednotlivá vinařství je uvedený v katalogu přehlídky, který dostane každý návštěvník. Vinaři, kteří na tuto akci přijedou, jsou u nás vítáni nikoliv jako zákazníci, ale jako hosté. Podmínka účasti pro vinaře je jediná – poskytnout vzorky vín, případně i reklamní a propagační materiály. Závěrem je nutno zdůraznit, že bez pomoci a spolupráce Města Prachatice, které je naším generálním partnerem, Ministerstva zemědělství ČR, Vinařského fondu ČR a samotných vinařů, mlékařů i rybářů a mnoha dalších by se naše akce nemohla uskutečnit. Všem patří naše velké poděkování. Michal Kočan, ředitel přehlídek

Odborná exkurze drobných vinařů ze Znojemska do Weinviertelu Vzhledem k tomu, že okres Znojmo a celá vinařská podoblast sousedí s vinařským Weinviertelem, tak nejčastěji směřují návštěvy do sousedního Rakouska. Zde byla s vinaři během uplynulých let navázána nejenom dobrá spolupráce, ale i četná přátelství. Letošní srpnová exkurze pořádaná Znojemským regionálním rozvojem, o. p. s., (http://rozvoj.vyklikejsi.cz), v čele s ředitelem Ing. Samirem Maloulem se uskutečnila v rámci projektu „Společná propagace okresu Znojmo a Hollabrunn na mezinárodním veletrhu cestovního ruchu 2010 – Vinařství jako fenomén“. Vyvrcholením celého projektu potom bude společná účast vinařů na veletrhu cestovního ruchu GO a Regiontour v lednu 2010 v Brně. Organizačně a především po odborné stránce se na exkurzích výrazně podílí Sdružení znojemských vinařů a jako odborný garant a průvodce jeho předseda Ing. Jaromír Čepička, CSc. Znojemští vinaři navštívili rodinné vinařství Rieder – Veltliner Hof (www.veltlinerhof. com) v Poysdorfu. Prohlédli si vinice, sklepní

hospodářství a seznámili se s technologickými postupy i s marketingem prodeje vín. Poté se přes Falkenstein přesunuli do Unterretzbachu do vinařství Weingut Sonenhügel a Joseph und Hubert Schleinzer. Po prohlídce sklepního hospodářství a příjemného občerstvení přešli několik desítek metrů sklepní uličkou do technologické výrobní haly a sklepů sousedního vinařství Weingut Edmund und Ulrike Rücker (www.weingut-ruecker.at). Po prohlídce a následném ochutnání vín a diskusi o všem kolem vinařství navštívili poslední, v pořadí čtvrté vinařství v nedalekém Retzu. Weingut Petra und Helmut Bergmann (www.windmuehl.at) a jejich rodina po několik generací vlastní nejstarší větrný mlýn v Rakousku. A právě tato stavba se stala známým oficiálním symbolem vinařského města Retz na všech prospektech a informačních materiálech. Ve mlýně, odkud je nádherný pohled na okolní prastarou viniční krajinu na naší i rakouské straně, mají Heuriger. Vinařství již dlouhá léta

produkuje bio vína. Samozřejmě, že ve všech vinařstvích účastníci ochutnali desítky velice kvalitních vzorků bílých i červených vín a měli možnost srovnání s víny našimi, případně se svými výrobky. Podobné exkurze mají veliký význam především v poznání kvality vín, technologie výroby a moderní technologie vůbec, ošetřování vinic, v navázání vzájemných přátelských a odborných kontaktů a získání dalších zkušeností, které nepochybně obohacují obě strany. Navíc se v mnoha případech vytvořila dlouholetá spolupráce při dodávání vzorků vín na prestižních výstavách pořádaných Sdružením znojemských vinařů, jako je Galerie veltlínů ve Znojmě, Znojemský košt a na řadě dalších akcí, nebo při pořádání odborných seminářů a vinařských konferencí ve Znojmě či v Retzu vždy zastoupených vinaři obou stran pomyslné hranice. Více informací a fotografií o jednotlivých vinařstvích je na vinařském portále O víně – www.ovine.cz. Ing. Jaroslav Hladík, Prosiměřice


(10/2009)

459

Nové vinařské předpisy Evropského společenství Ing. Ondřej Mikeš, Ing. Jiřina Hrabálková, Ing. Bronislav Pavelka, Ivanka Dubenská – Státní zemědělská a potravinářská inspekce Nejvýznamnější změnou je, že výše zmiňované nařízení Rady (ES) č. 479/2008 bylo dne 25. května 2009 zrušeno a nahrazeno nařízením Rady (ES) č. 491/2009, které mění nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 o společné organizaci zemědělského trhu tak, že do něj vkládá požadavky pro odvětví vína, obsažené ve zrušeném nařízení Rady (ES) č. 479/2008. Z prováděcích předpisů, které byly v průběhu roku 2008 až do současnosti přijaty, jsou zásadní tato nařízení: – nař. Komise (ES) č. 555/2008 ustanovující pravidla pro programy podpor, obchod s třetími zeměmi, produkční potenciál a kontroly v odvětví vína – nař. Komise (ES) č. 436/2009 ustanovující pravidla pro registr vinic, povinná hlášení a shromažďování údajů pro sledování trhu, průvodní doklady pro přepravu vinařských produktů a evidenční knihy vedené v odvětví vína – nař. Komise (ES) č. 606/2009 ustanovující pravidla pro enologické postupy a omezení – nař. Komise (ES) č. 607/2009 ustanovující pravidla pro chráněná označení původu a zeměpisná označení, tradiční výrazy, označování a obchodní úpravu některých vinařských produktů Považujeme za užitečné na tomto místě informovat o některých skutečnostech vyplývajících zejména z posledních dvou jmenovaných předpisů, tj. nař. Komise (ES) č. 606/2009 (dále jen NK 606/2009) a nař. Komise (ES) č. 607/ /2009 (dále jen NK 607/2009), v návaznosti na požadavky nař. Rady (ES) č. 1234/2007 ve znění nař. Rady (ES) č. 491/2009 (dále jen NR 1234/2007, NR 491/2009). Nařízení Komise (ES) č. 606/2009 Co se týče povolených enologických postupů a mezních hodnot limitů pro látky používané při výrobě vína, ty jsou uvedeny zejména v NK 606/2009. Na základě podmínek uvedených v tomto nařízení se předpis vztahuje na vína vyrobená po 1. 8. 2009. Vína vyrobená před 1. 8. 2009 by měla odpovídat předpisům platným před tímto datem. V pří-

padech, kdy není u vín (týká se především ročníku 2008) jednoznačné, kdy bylo víno vyrobeno (před/po 1. 8. 2009), bude Státní zemědělská a potravinářská inspekce (dále jen SZPI) postupovat při vyhodnocování kontrolovaných vín mírnějším způsobem. V tomto nařízení jsou uvedeny maximální limity pro oxid siřičitý ve vínech (viz přílohu I B NK 606/2009). Oproti stavu před 1. 8. 2009 došlo ke zpřísnění limitů o 10 mg/L. Výjimky pro tuzemská přívlastková vína zůstaly zachovány. Dle NK 606/2009 platí nyní limity: – 150 mg/L pro červená vína – 200 mg/L pro bílá a růžová vína – pro vína nad 5 g/L cukru: – 200 mg/L pro červená vína – 250 mg/L pro bílá a růžová vína – 300 mg/L pro přívlastková vína pozdní sběr – 350 mg/L pro přívlastková vína výběr z hroznů – 400 mg/L pro přívlastková vína výběr z bobulí, výběr z cibéb, ledové a slámové víno – 150 mg/L pro likérová vína s obsahem cukru do 5 g/L a 200 mg/L pro likérová vína s obsahem cukru nad 5 g/L – 185 mg/L pro jakostní šumivá vína a 235 mg/L pro ostatní šumivá vína V tomto nařízení naleznete rovněž maximální limity pro obsah těkavých kyselin ve vínech (viz přílohu I C NK 606/2009). Stav zůstává při porovnání se stavem před 1. 8. 2009 v podstatě stejný, avšak dosud nebyly v evropských předpisech zveřejněny výjimky z limitů jednotlivých členských států, tedy ani pro česká přívlastková vína v kategorii výběr z bobulí, výběr z cibéb, ledové a slámové víno. Dle NK 606/2009 platí v tuto chvíli pouze tyto limity: – 18 meq/L (= cca 1,1 g/L vyjádřený jako kys. octová) pro bílá a růžová vína – 20 meq/L (= cca 1,2 g/L vyjádřený jako kys. octová) pro červená vína Problematika neexistence výjimek pro česká přívlastková vína by měla být řešena úpravou příslušných předpisů na národní úrovni.

Zajímavá je rovněž problematika výroby růžových vín. Na základě definice scelování a obecných pravidel scelování stanovených v čl. 7 a čl. 8 NK 606/2009 lze scelováním bílého vína s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením (dále jen CHZO/CHOP, popis CHZO/CHOP vín uveden níže) s červeným vínem s CHZO/CHOP vyrobit růžové víno. Tento článek výslovně zakazuje, aby scelováním bílého vína bez CHOP/CHZO s červeným vínem bez CHOP/CHZO bylo vyrobeno růžové víno. Nařízení Komise (ES) č. 607/2009 Co se týče označování vín, chráněných označení původu (dále jen CHOP) a chráněných zeměpisných označení (dále jen CHZO) tradičních výrazů, ty jsou uvedeny v NK 607/2009. V příloze XII NK 607/ /2009 týkající se České republiky naleznete seznam tradičních výrazů a podmínek jejich použití včetně přiřazení výrazů buďto k CHOP, nebo k CHZO. Za vína s CHOP jsou považovány tyto kategorie: jakostní šumivé víno, jakostní víno, jakostní víno odrůdové, jakostní víno známkové, jakostní víno s přívlastkem…, víno s přívlastkem…, jakostní likérové víno a víno originální certifikace. Za víno s CHZO je považováno zemské víno. Na základě přechodných ustanovení uvedených v tomto nařízení lze vína uvedená na trh nebo označená do 31. 12. 2010, která splňují příslušná ustanovení platná přede dnem 1. 8. 2009, uvádět na trh do vyčerpání zásob. Výrobcům je tedy umožněno minimálně do 31. 12. 2010 označit víno stávajícím způsobem nebo novým způsobem v souladu s NK 607/2009. Výrazná změna oproti dosavadnímu stavu nastala v přístupu k výrazu „cukr“. Cukr je podle NK 607/2009 chápán jako suma glukózy a fruktózy ve víně (resp. glukózy, fruktózy a případné sacharózy v šumivých vínech), což vychází z výkladu pojmu „cukr“ podle Mezinárodní organizace pro révu a víno (dále jen O.I.V.). Slovní vyjádření obsahu cukru na etiketě v případě nového způsobu značení etikety by mělo vycházet z obsahu cukru vyjádřeného jako suma glukózy a fruktózy (u šumivých vín


460

(10/2009)

i vč. případné sacharózy). SZPI v současné době zajišťuje výrobcům mezi stávajícími pověřenými laboratořemi subjekty, které budou schopny takový rozbor pro vinaře provádět (laboratoře budou uvedeny na webových stránkách www. szpi.gov.cz, v sekci „Hodnocení a zatřiďování vína“). Novou záležitostí v předpisech je uvádění piktogramu upozorňujícího na obsah alergenů, resp. siřičitanů, na etikety vín. Vzhled piktogramu upozorňujícího na obsah SO2 je uveden v příloze X NK 607/2009. Na základě čl. 51 NK 607/2009 však není možné umístit na etiketu vína pouze piktogram, na etiketě musí být i slovní vyjádření „obsahuje siřičitany“ nebo „obsahuje oxid siřičitý“, které by mělo být vždy v jazyce srozumitelném pro tuzemského spotřebitele, tedy v českém jazyce. Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ve znění nařízení Rady č. 491/2009 Pravidla pro obohacování, přikyselování a odkyselování jsou uvedena v příl. XVa NR 1234/2007 (tj. v příl. IV NR 491/2009). Za důležité považujeme shrnout podmínky při obohacování – zvyšování přirozeného obsahu alkoholu, tedy zvyšování cukernatosti moštů a rmutů, které jsou platné od 1. 8. 2009. U mezních hodnot zvyšování přirozeného obsahu alkoholu došlo oproti předchozímu stavu ke zpřísnění. Nyní platí pro zónu A (Čechy) limit zvýšení o 3 % obj. alkoholu (= max. o 5 ºČNM) a pro zónu B (Morava) limit zvýšení o 2 % obj. alkoholu (= max. o 3,4 ºČNM). V případě, že bylo víno vyrobeno obohacením, nesmí být překročeny následující horní meze pro celkový obsah alkoholu ve víně: – 11,5 % obj. v zóně A (což představuje zvyšování cukernatosti max. na 19,3 °ČNM) – 12,0 % obj. v zóně B (což představuje zvyšování cukernatosti max. na 20,2 °ČNM) Existuje však možnost pro členské státy, aby u červených vín povolily zvýšení horní meze o 0,5% obj., a také možnost u vín s CHOP

zvýšit celkový obsah alkoholu v procentech objemových na mez stanovenou členskými státy. Tyto výjimky by měly být řešeny úpravou příslušných národních předpisů. V případě, že víno nebylo vyrobeno obohacením, platí pro něj mezní hodnoty celkového obsahu alkoholu uvedené v příloze XIb NR 1234/2007 (tj. v příl. III NR 491/2009), např. pro víno je to 15 % obj., pro víno s CHOP může být tato hranice překročena. Pozn.: Na národní úrovni bude stanoven maximální limit pro zvyšování cukernatosti moštů a rmutů pro výrobu vín s CHOP na 15 % obj., což představuje možnost zvyšování cukernatosti až na 25,2 °ČNM. Dále bude využito možnosti navýšit limit o 0,5 % obj. u červených vín.

měpisné jednotky (obce, tratě…) na etiketu vín. Dle čl. 118z odst. 1 písm. g) NR 1234/2007 ve znění NR 491/2009 je to umožněno (jako nepovinný údaj) u všech vín s CHOP/CHZO, tedy i v případě zemských vín. Samozřejmostí však musí být dodržení požadavků dle čl. 67 NK 607/2009. Ač je tato možnost v rozporu s národním předpisem, má evropské právo vždy aplikační přednost. Na základě NR 1234/2007 ve znění NR 491/2009 je čl. státům EU dáno za povinnost používat metody rozboru doporučené a zveřejněné Mezinárodní organizací pro révu a víno (O.I.V.). Nařízení Komise (EHS) č. 2676/90, kterým se stanovily stávající metody Společenství pro rozbor vín, bylo NK 606/2009 zrušeno. Co se týče laboratoří pověřených SZPI k provádění laboratorních rozborů vína pro potřeby

Maximální limity pro zvyšování cukernatosti v roce 2009 ČECHY vína (dříve označovaná jako stolní) Jakostní odrůdová a zemská vína a známková vína bílé a růžové červené bílé, růžové i červené max. v % obj. 11,5 12,0 15 max. v °ČNM 19,3 20,2 25,2 MORAVA vína (dříve označovaná jako stolní) Jakostní odrůdová a zemská vína a známková vína bílé a růžové červené bílé, růžové i červené max. v % obj. 12,0 12,5 15 max. v °ČNM 20,2 21,0 25,2 Např.: Výroba jakostního odrůdového vína, oblast Morava, mošt/rmut má cukernatost 21,2 °ČNM. Vinař může zvýšit cukernatost maximálně na 25,2 °ČNM, ale za současné podmínky maximálně o 3,4 °ČNM. V tomto případě při výrobě jakostního odrůdového vína lze zvýšit cukernatost z 21,2 °ČNM až na 24,6 °ČNM. V případě, že by se jednalo o výrobu vína zemského, nesmí už vinař přidat žádný cukr. Změnou je rovněž označování zemských vín, konkrétně v uvádění názvu jiné, menší ze-

VADY VÍNA

– rozpoznání – pĭedcházení – odstranĊní

hodnocení a zatřiďování, ty jsou SZPI pověřeny do 31. 10. 2009. Po těchto laboratořích bude změna v používání laboratorních metod O.I.V. požadována od 1. listopadu 2009. Rozbory pro hodnocení a zatřiďování vín budou probíhat nadále ve stejném rozsahu, avšak již podle metod O.I.V. Dojde k menším úpravám šablon protokolů o zkoušce vystavovaných pro žadatele o zatřídění, laboratořím bude dán za povinnost rozbor celkového obsahu kyselin.

301 Kþ (vč. 9% DPH)

Autor: Reinhard Eder a kol., ISBN 80-903201-6-3, Počet stran 263, formát A5 Jelikož je pro vinaře usilujícího o nejvyšší kvalitu nežádoucí výskyt vín postižených nedostatky, vín vadných a nemocných jak osobně, tak i finančně silnou zátěží, popisují se v této knize příčiny nedostatků, vad a nemocí vína, jejich podrobná charakteristika a možnosti jejich prevence a odstraňování. Publikace je určena nejen pro odbornou vinařskou veřejnost, ale také pro všechny milovníky vína, kteří chtějí prohloubit své znalosti v tomto oboru. Vína ze zavadlých hroznů – Mrazová příchuť – Hnilobný tón – Vady související s tříslovinami – Vady kvašení – Nedostatečná barva červeného vína – Pelargóniový tón – Cizí tóny – Pachuť po SO2 – Sirka – Netypické tóny stárnutí – Tón po aldehydu, křís, oxidáza – Octovatění – Tón po kyselině mléčné – Biogenní aminy – Vláčkovatění – Myšina – Brettanomyces – Vady při čiření – Pachuť po plísni – Zbarvení bílých vín do růžova – „pink effect“ – Pachuť po korku – Krystalické sraženiny – Kovová příchuť – Biologické příčiny zákalů – Bílkovinné zákaly

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní þásti þasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


(10/2009)

461

Seznam vinařských důvěrníků pro rok 2009 poř. č. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39.

jméno a příjmení důvěrníka Ladislav Křivan Ing. Viktor Luskač Jiří Písař Josef Kubiš Jan Grandič František Gracl Jiří Buršík Ing. Pavel Bravenec Vladimír Bičan Ing. Antonín Havelka František Zvonek Václav Volavka Vladimír Pfeffer Ing. Pavel Veverka Ivan Kuchař Miroslav Sedláček Lucie Michalicová Miloslav Hladký Stanislav Káňa Jiří Pecůch Ing. Zdeněk Klobáska Jan Ondráček Růžena Imrichová Walter Brüch Ing. Josef Strmíska Václav Minařík Otakar Kolesík Vojtěch Náplava Ludmila Indrůchová Jaroslav Tuček Jiří Veselský Josef Mančík Libuše Vajbarová Josef Beneš Miloš Středa Ing. Martin Busta Leoš Dytrt Milan Podlesný Luděk Weis

adresa Znojmo-Přímětice Znojmo Vrbovec Novosedly Valtice Iváň Valtice Dolní Dunajovice Dolní Dunajovice Sedlec Mikulov Dolní Dunajovice Pavlov Velké Pavlovice Hustopeče Kobylí na Moravě Velké Bílovice Dolní Kounice Rakvice Čejkovice Mutěnice Dubňany Prušánky Kyjov Archlebov Blatnice pod Sv. Antonínkem Strážnice Polešovice Bzenec Kostice Nový Poddvorov Hovorany Velké Bílovice Brumovice Pavlov SZPI Praha SZPI Tábor SZPI Tábor SZPI Ústí nad Labem

oblast/podoblast Morava/Znojemská Morava/Znojemská Morava/Znojemská Morava/Mikulovská Morava/Mikulovská Morava/Mikulovská Morava/Mikulovská Morava/Mikulovská Morava/Mikulovská Morava/Mikulovská Morava/Mikulovská Morava/Mikulovská Morava/Mikulovská Morava/Velkopavlovická Morava/Velkopavlovická Morava/Velkopavlovická Morava/Velkopavlovická Morava/Velkopavlovická Morava/Velkopavlovická Morava/Velkopavlovická Morava/Slovácká Morava/Slovácká Morava/Slovácká Morava/Slovácká Morava/Slovácká Morava/Slovácká Morava/Slovácká Morava/Slovácká Morava/Slovácká Morava/Slovácká Morava/Slovácká Morava/Slovácká Morava/Velkopavlovická Morava/Velkopavlovická Morava/Mikulovská Čechy/Mělnická Morava/Znojemská Morava/Znojemská Čechy/Litoměřická

telefon 604537679 728076654 732826380 723470280 728987256 519427795 519352392 724247336 607268583, 519517238 519513344 601549784 723744948 606362576, 519515487 603258436 728636332 519431219, 728468211 604418229 737780721 608302059 728176586 518370685 608725977 728580233 518612095 518633537, 605117678 721014314 723988935 721450992, 572593195 731258250, 518385035 776807971 607124844 723638927 605428889 736647184 608252360 731509041 605229545 605229536 605229569

Zdroj: SZPI

Seminář o vinařské turistice v NVC NVC Valtice rozšiřuje nabídku vzdělávacích programů o víně o nový seminář. Cílem je seznámit podnikatele s možnostmi a potenciálem vinařské turistiky. Obsahem semináře nebude jen analýza odvětví, ale i mnohé inspirace ze zahraničí. Absolventi kurzu budou umět reagovat na rostoucí zájem turistů o návštěvy vinařských podoblastí. Kurz je určen zástupcům zařízení podnikajících ve vinařské turistice, přičemž žadatelé o certifikaci zařízení vinařské turistiky budou cenově zvýhodněni. Přednáší australská lektorka s rozsáhlými zkušenostmi z oblasti vinařského marketingu Debra-Jayne Kimlin. Seminář bude tlumočen do češtiny.

Program kurzu: Podnikání ve vinařské turistice Definice vinařské turistiky – Motivace návštěvníků – Aktivity vinařské turistiky – Vývoj vinařské turistiky – Postupy pro trvale udržitelnou vinařskou turistiku – Případové studie z celého světa Kdo jsou vinařští turisté? Rámcové rozdělení vinařských turistů – Čeští konzumenti vína Vinařská turistika v České republice Statistika – Současná situace – Možnosti do budoucna Jak poskytnout ve vašem sklepě pozitivní zážitky Lidský faktor – Vytváření dobrých dojmů – Standardy služeb zákazníkům Premiérový běh semináře se uskuteční ve čtvrtek 15. 10. 2009. Více informací a přihlášku naleznou zájemci na www.vinarskecentrum.cz. (vo)


462

(10/2009)

Antokyaniny, taniny a kvalita hroznů pro výrobu červených vín Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Zahradnická fakulta MZLU, Lednice

Fenolické látky, a zejména antokyaniny a flavanoly, jsou velmi důležité pro kvalitu červeného vína. Flavanoly se nachází v hroznech a víně jako monomery, oligomery a polymery a jsou také označované jako kondenzované taniny nebo proantokyanindiny. Antokyaniny a taniny jsou vysoce nestabilní a podléhají různým enzymatickým a chemickým reakcím během výroby a zrání vína. Taniny přispívají ke stabilitě barvy a způsobují tříslovitost a hořkost vína. Kombinace těchto faktorů je důležitá pro texturu vína, potenciál zrání vína a možnou zdravotní prospěšnost. Složení taninů v hroznech a jejich vliv na kvalitu vína závisí na typu a množství taninů, které se vytváří v hroznech, a schopnosti jejich extrakce do vína v okamžiku sklizně hroznů. Ve vztahu k textuře mohou mít taniny pozitivní, nebo negativní vliv. Tato dvojsmyslnost je hlavní aspekt kvality červeného vína. Správné množství a správný typ taninů přináší oblíbené víno, zatímco příliš mnoho „špatných“ taninů vede k vínům s nedostatečným charakterem a ohebností. Z chemického a výzkumného hlediska jsou taniny pravděpodobně nejvýznamnější složkou, která definuje kvalitu červeného vína. Taniny mohou být vnímány jako „dobré“, nebo „špatné“. Vína s dobrými taniny je možné popsat jako zralá, ohebná, bujná, sametová nebo kulatá, zatímco vína se „špatnými“ taniny označujeme jako nezralá, hrubá, hořká (KENNEDY, 2007). Proces optimalizace koncentrace a složení taninů probíhá ve všech stadiích výroby červeného vína s využitím celé řady postupných kroků. Začíná již ve vinici, kde je potenciál kvalitnější textury červeného vína u zralejších hroznů. V průběhu výroby vína potom teplota kvašení, způsob kontaktu nového vína se slupkami a semeny a délka macerace ovlivňují extrakci taninů a také rovnováhu vína (Obrázek 1).

Obrázek 1: Změny koncentrace antokyaninů a taninů během zrání hroznů (GLORIES, 1990 in RIBEREAU-GAYON aj., 2006) Vývoj taninů v modrých hroznech je možné rozdělit do dvou fází: akumulace taninů a zrání taninů. Ve slupkách bobulí dochází k akumulaci taninů od fenofáze kvetení a je ukončena před zaměkáním bobulí. V semenech začíná akumulace taninů v době kvetení a je ukončena 1–2 týdny po zaměkání bobulí. V období navazujícím na akumulaci taninů začíná

zrání taninů. Po zaměkání bobulí se zvyšuje obsah antokyaninů a slupkových taninů. Koncentrace taninů v semenech klesá během zrání hroznů. Tříslovitost taninů je závislá na chemickém složení taninů. Větší stupeň polymerizace u taninů v semenech a obsah epikatechingallátu znamená větší vnímavost tříslovin. Taniny ve slupkách vykazují vyšší molekulární hmotnost než taniny v semenech a obsahují především epigallokatechin (VIDAL aj., 2003). Taniny ve slupce se mohou vyskytovat ve třech formách. Buňky slupky, které jsou bohaté na taniny, se nachází ve vnějších vrstvách slupky. Koncentrace slupkových taninů dobře koreluje s obsahem antokyaninů, tzn., že hrozny s vysokým obsahem antokyaninů mají také vysoký obsah taninů ve slupce bobulí. Bobule s nízkým obsahem antokyaninů mají potom i nedostatečnou „taninovou zralost“. Slupkové taniny jsou méně reaktivní a většinou poskytují vínům jemné taniny, což vede k hladkým a jemným taninům ve víně, bez vysokého podílu hořkých a trpkých tónů. Nedostatečná „taninová zralost“ slupky dává vína s bylinným charakterem, plochá, trpká a hořká. Semenné taniny se nachází ve vnitřním a vnějším obalu semene. V semenech se množství extrahovatelných taninů snižuje v průběhu dozrávání. Změny obsahu semenných taninů velmi významně závisí na agrotechnice ve vinici. Taniny v semenech jsou velmi reaktivní a mohou stabilizovat antokyaniny pomocí tvorby stabilních polymerních barviv. Semenné taniny jsou odpovědné za strukturu a tělo červeného vína. Jejich přítomnost v nadměrném množství vede k velmi tvrdým a „taninovým“ vínům. Změna složení a chuťového dojmu semenných taninů je velmi dobře patrná na semenech, která mění svoji barvu od ostře zelené až do tmavohnědé až černé barvy v době optimální pro sklizeň. Současně se mění i chuťový dojem semen od trpké a hořké v zelených semenech až po neutrální v semenech velmi tmavé barvy. Tyto chuťové dojmy korespondují i se situací v červených vínech, při zpracování hroznů z různých stupňů barvy semen. Senzorické vlastnosti červených vín jsou v úzkém vztahu k fenolickému složení slupek a semen bobulí. Taniny ve slupkách a semenech mají stejné strukturální a zřetelné organoleptické vlastnosti. Během kvašení a zrání vína probíhají reakce mezi antokyaniny a taniny, které vedou k větší komplexnosti senzorických vlastností vína. Tyto reakce vedou ke změnám barvy a zvýšení její stability. Hořkost, tříslovitost a jejich vzájemná rovnováha jsou potom závislé na koncentraci a struktuře taninů a stupni jejich polymerizace (RISTIC, 2004). „Tříslovitost – astringency“ je chuťový vjem, který pozorujeme jako vysušený, stahující a drsný vjem v ústech, tvořený díky vzájemnému působení taninů s proteiny se slinami v ústní dutině (ROBICHAUD a NOBLE, 1990). „Hořkost – bitterness“ je naproti tomu chuťový vjem nejvíce postřehnutelný v zadní části jazyka, který se zvyšuje se stoupající koncentrací monomerních flavan-3-olů (HASLAM, 1998). Obsah a složení fenolických látek v hroznech závisí na odrůdě, pěstitelských podmínkách, agrotechnických zásazích ve vinici a ročníku. Hrozny pro výrobu červených vín by měly být vyzrálé především z pohledu slupek a semen.


(10/2009)

Po sklizni hroznů závisí složení antokyaninů a taninů v červeném víně na použité technologii výroby vína. Taniny, které se nachází ve slupkách, jsou většinou jemnější než taniny v semenech. Proto i víno, které má vyšší množství a poměr slupkových taninů, je většinou jemnější. Základním krokem výroby kvalitního červeného vína je zamezit, aby taniny ze semen byly ve víně dominantní. Proto je třeba optimalizovat množství, ale také poměr taninů extrahovaných ze semen a slupek. Taniny ze semen poskytují vínu strukturu a tělo, zatímco taniny ze slupek dávají plnost, kulatost a barvu. Extrakce antokyaninů a taninů z bobulí probíhá v různých stadiích výroby vína. K průběhu uvolňování antokyaninových barviv uvádí KENNEDY (2008) několik poznatků: Antokyaniny se nachází většinou pouze ve slupkách bobulí. K jejich uvolňování dochází po rozrušení slupek a ihned na začátku macerace hroznů. Uvolňování barviv z vakuol slupek probíhá prostřednictvím difuze, kdy se sloučeniny z místa s vysokou koncentrací (slupky bobulí) přesouvají do místa s nízkou koncentrací (mošt a víno). Difuze barviv je závislá na několika faktorech: – teplotě – molekulární hmotnosti a typu molekul – koncentračním gradientu – propustnosti buněk – složení extrakčního média (např. obsah alkoholu) Taniny ze slupek jsou extrahované v počátcích kvašení a macerace. Jakmile se délka macerace prodlužuje, zvyšuje se také extrakce taninů ze semen (PEYROT DES GACHONS a KENNEDY, 2003). Extrakce taninů ze semen je akcelerovaná také při vyšších koncentracích alkoholu (CANALS aj., 2005). Červená vína vyráběná z hroznů, které nejsou dokonale vyzrálé, mohou obsahovat vysoký podíl semennných taninů a jsou vždy výrazně tříslovitá a mají nízký podíl slupkových taninů. Naproti tomu červená vína z dobře vyzrálých hroznů představují vysoký podíl slupkových taninů a nižší podíl tříslovitých semenných taninů. ZAMORA (2007) uvádí tabulku, která porovnává stupeň vyzrálosti hroznů, délku macerace a kvalitativní parametry vyrobeného vína.

S dobře vyzrálými hrozny je proto možné zvolit jakoukoliv technologii výroby vína. Naproti tomu nedokonale zralé hrozny a dlouhá macerace mohou dát vína s výraznou tříslovitostí, hořkými a bylinnými tóny. CHEYNIER aj. (2006) uvádí, že předfermentační macerace při nízkých teplotách zvyšuje koncentraci antokyaninů ze slupek a taninů ze slupek, zatímco prodloužená macerace po ukončení alkoholového kvašení vede k vyššímu obsahu taninů ze semen a nižšímu obsahu antokyaninů.

463

U méně vyzrálých hroznů může být zajímavá technologie s eliminací semen. U této technologie klesá obsah celkových fenolů, ale významně klesá také tříslovitost a víno je chuťově příjemné. Tento pokles tříslovitosti je daný přítomností epikatechingallátu ze semen. Množství extrahovaných taninů ovlivňuje také intenzita drcení nebo mletí. Hruběji rozemleté hrozny uvolňují více semenných taninů. U červeného vína je poměr mezi taniny ve slupkách a semenech závislý na zralosti hroznů. Vyšší množství taninů ze slupek v poměru k taninům ze semen přináší kvalitativní zlepšení senzoricky vnímatelných taninů v červeném víně. Taniny ze semen jsou výrazně lépe extrahovatelné při méně vyzrálých hroznech a mohou způsobovat hořké a výrazně trpké chuťové tóny ve víně. Vyšší stupeň polymerizace taninů snižuje schopnost jejich extrakce. Správné ohodnocení zralosti hroznů, především zralosti slupek a semen, aplikace vhodné technologie fermentace a macerace a především délky macerace je základem výroby kvalitního červeného vína. Použitá literatura: R., CANALS, M., LLAUDY, J., VALLS, J., CANALS, F., ZAMORA, 2005: Influence of ethanol concentration on the extraction of color and phenolic compounds from the skins and seeds of Tempranillo grapes at different stages of ripening. J. Agric. Food Chem. 53: 4019–4025. CHEYINER, V., PRIEUR, C., GUYOT, S., RIGAUD, J., MOUTOUNET, M., 1997: The structures of tannins in grapes and wines and their interactions with protein. In: Wine: Nutritional and Therapeutic Benefits. American Chemical Society Washington, 81–93. CHEYINER, V., DUENAS–PATON, M., SALAS, E., MAURY, C., SOUQUET, J. M., SARNI-MANCHARDO, P., FULCRAND, H., 2006: Structure and Properties of Wine Pigments and Tannins. American Journal of Enology and Viticulture 57, (3), 298–305. HASLAM, E., 1998: Practical polyphenolics: from structure to molecular recognition and physiological action. Cambridge University Press. KENNEDY, J., 2007: The Science of Red Wine. The New York Academy of Science Magazine, May/June, 10–13. KENNEDY, J. A., 2008: Grape and wine phenolics: Observations and recent findings. Cien. Inv. Agr. 35(2): 107–120. 2008. PEYROT DES GACHONS, C., KENNEDY, J. A., 2003: Direct method for determining seed and skin proanthocyanidin extraction in red wine. J. Agric. Food Chem. 51: 5877–5881. RISTIC, R., 2004: A study of seed development and phenolic compounds in seeds, skins and wines of Vitis vinifera L. cv. Shiraz. A thesis submitted for a degree of Doctor of Philosophy. University of Adelaide, 209 pp. RIBÉREAU-GAYON, P., GLORIES, Y., MAUJEAN, A., DUBOURDIEU, D., 2006: Handbook of Enology. Volume 2 – The Chemistry of Wine: Stabilization and Treatments. ISBN: 978-0-470-01037-2, 450 pp. ROBICHAUD, J. L., NOBLE, A.C., 1990: Astringency and bitterness of selected phenolics in wine. Journal of the Science of Food and Agriculture 53, 343–353. S., VIDAL, L., FRANCIS, S., GUYOT, N., MARNET, M., KWIATKOWSKI, R., GAWEL, V., CHEYNIER, E. J., WATERS. 2003: The mouth-feel properties of grape and apple proanthocyanidins in a wine-like medium. J. Sci. Food Agric. 83: 564–573. ZAMORA, F., 2007: Phenolic maturity as a criteria for choosing the best winemaking strategy. Proceedings of Les XIX Entretiens scientifiques Allemand., 27–34.


464

(10/2009)

Putovanie za vínom v Modre

Slávnostné otvorenie tohoročnej Malokarpatskej vínnej cesty sa uskutočnilo v Modre, sídle Združenia Malokarpatská vínna cesta, za účasti 150 hostí a vinárov z regiónu. Organizátori podujatia vyhlásili „Vinára roka“, ktorým sa stal Ignác Černay z Chorvátskeho Grobu. Po prípitku pohárom vína a zručného otvorenia sektu šabľou študentkou Klaudiou Tretinovou z Pezinka, mali možnosť účastníci ochutnať vinohradníkove raňajky a potom sa vydať na putovanie za vínom. Na skok z otvorenia podujatia je Stredisko odbornej praxe Strednej odbornej školy vinohradnícko – ovocinárskej v Modre /SOŠVO/, kde svoje vína ponúkali pod vedením Ing. Rasťa Schöna i študenti školy. Medzi návštevníkmi sme zastihli i bratislavského župana Vladimíra Bajana, ktorého sprevádzal riaditeľ školy Mgr. Slavomír Zoch a PhDr. Ľubomír Pajtinka. S predstavenými vínami z produkcie školy boli hostia spokojní. V najkrajšom zrekonštruovanom dome na MVC „U richtára“ v Modre ponúkal svoje vína Roman Janoušek, otec svetového šampióna „Rizling rýnsky“ r. 2002 z Vinohradníckej spoločnosti Modra. Veľký záujem návštevníkov už tradične je o produkty spoločnosti VÍNO Modra, kolekciu vín ponúkali vo Vinohradníckom dome u Šeba. Vína z Vinohradníckej spoločnosti Modra získali na tohoročnej výstave VITIS AUREA cenu prezidenta SR a významné medzinárodné ocenenia získali slovenské vína značky Chateau Modra na VINITALY 2009 v talianskej Verone a belgickom COUNCOURS MONDIAL de BRUXELLES. Návštevníci otvorených pivníc boli príjemne prekvapení ponukou vína od známeho modranského vinára Ing. Miroslava Duda. Nové reprezentačné degustačné priestory pod Harmóniou vytvárajú príjemné prostredie pre posedenie pri víne turistických skupín a firemných kolektívov. Veľké očakávanie sa naplnilo i v nových moderných priestoroch spoločnosti IN

Ing. Miroslav Dudo ponúkal vína v nových reprezentačných priestoroch

VÍNO a. s. medzi obcami Modra – Kráľova a obcou Dubová, kde pod vedením Milana Lančariča a Jozefa Repu ponúkali kvalitné odrodové vína. Už v tomto roku spracujú v modernom závode panenskú úrodu na viac ako 100 ha. viníc. Návštevníci otvorených pivníc odchádzali z Modry do Častej, kde ponúkal svoje vína Peter Gaži s rodinou, na Červenom kameni vo vinotéke ponúkali Pretzelmayerovské vína, ale i bezplatnú prehliadku najväčších hradných pivníc v strednej Európe. Výklad sprievodcu bol v častovskom nárečí. V severnej časti MVC už tradične pútajú pozornosť Fuggerovské pivnice Jozefa Mikuša v Častej, či pivnice Ervína Demoviča z Doľan, ktorý obnovil 300 ročný mlyn. Organizátori pripravili pre návštevníkov i kultúrny program. Okrem ľudovej hudby bratov Kuštárovcov účinkovala i ľudová hudba Lipka, Šenkvická muzika a Modranská folk – rocková skupina Safora. Svoje keramické výrobky ponúkali Raždík v Pezinku a Daniela Jakubcová v Modre. Návštevníci tohtoročných „Otvorených pivníc na svätého Urbana“ odchádzali z Malokarpatskej vínnej cesty spokojní, plní príjemných zážitkov a v dobrej nálade. Už teraz sa tešia na jubilejný 10. ročník novembrových „Otvorených pivníc na MVC“, ktorý patrí medzi najúspešnejšie agroturistické podujatie na Slovensku. František Mach, Modra Foto autor


(10/2009)

465

SIMEI-ENOVITIS: obchod, vzdělávání a informace nichž se potkají odborníci z celého odvětví, aby si vzájemně vyměňovali názory na aktuální témata sužující vinařství, zejména udržitelný rozvoj produkce vinařství, péče vinařských firem o životní prostředí, bezpečnost věnovaná konzumentům – prostor zde dostanou nejen jednotlivci, ale též odborná sdružení. Dalo by se tedy říci, že pavilon 11 bude ideální místo pro navázání oborové spolupráce na různých úrovních. Bude zde také prostor pro mezinárodní tisk a zázemí pro zahraniční delegace. Nepřehlédnutelný bude též Vinný a Olejový bar, které nabídnou místo pro spočinutí a relaxaci při pochůzkách mezi pavilony a budou bezesporu i konfrontačním prostorem pro diskuze nad kvalitními produkty obou odvětví. Jednou z nejdůležitějších událostí veletrhu bude řada odborných konferencí, které se uskuteční v hale 11. Tématy letošních přihlášených příspěvků bude udržitelný rozvoj ve vinařské produkci, péče o životní prostředí a bezpečnost konzumenta. SIMEI+Enovitis Veletrhy SIMEI (Mezinárodní veletrh pro enologii a technologii lahvování) a ENOVITIS (Meznárodní veletrh pro techniku pěstování révy a oliv) překvapují zájmem o účast, neboť organizátoři v průběhu léta uveřejnili odhad signalizující pokles zájmu. Všechny vystavovatelské prostory jsou již tedy plně obsazeny, což ukazuje na vysoký zájem ze trany jak národních, tak mezinárodních firem. Progresivní trend nárůstu mezinárodního charakteru výstavy je tedy potvrzen. Mezi nejzajímavější novinky bude bezesporu patřit účast delegace bulharských společností (pavilon 13) a skupina francouzských podniků z oblasti Champagne (Pavilon 15). Za zmínku také bude stát historicky první přímá účast Číny, která bude nabízet filtry, čerpadla a armatury. Miláno se připravuje na skutečnou show technlogických inovací strojů, zařízení, produktů a služeb pro přípravu, lahvování a balení vína a nápojů obecně, a pro obdělávání vinic a sadů. Vystavovatelé z dřívějších let i ti noví letos budou na konci listopadu, ve dnech 24. až 28. 11. konfrontováni s vývojovými trendy na trhu, které se v posledním období dějí: firemní zodpovědnost, udržitelný rozvoj a etika. Důležitým středobodem letošního podujetí bude dění v pavilonu 11, kde se odehraje série vysoce specializvaných konferencí a seminářů, na

Konference „Udržitelné vinohradnictví a sklepní hospodářství: trendy, technologie, vyhlídky“ je název konference, kterou organizuje Italská vinařská unie ve spolupráci s předními vědeckými pracovníky a zástupci praxe z oboru nejen z Itálie, ale též ze zahraničí. Konference se uskuteční 25. listopadu a bude zaměřena na současné trendy v managementu vinohradnictví, přičemž bude kladen důraz na nové faktory spojené s odvětvím, ekologickou produkci, genetická a genomová vylepšení použitelná ve vinařství, agronomické operace aj. Počínaje vinicí a konče sklepem, konference položí hodně otázek, kde hledat úspory a zlepšovat pracovní postupy ve prospěch přírody a mimo jiné energetických úspor. Dalším tématem přednášek bude sklo a korek jako obalové materiály při finalizaci vína na různých národních a mezinárodních trzích. Další z konferencí bude zaměřena na podpůrné vinařské technologie. Organizace Zenith International 26. 11. zorganizuje konferenci cílenou na téma nápojového odvětví obecně a trendů v něm probíhajících, přičemž po skončení proběhne workshop cíleněji zaměřený na marketingové aspekty. Bar vín a olejů V prostorách pavilonu 11, kde budou probí- SIMEI

hat konference, je plánováno několik dalších souběžných akcí. Budou cílené na zahraniční návštěvníky a propagaci zejména italských značek, a to se sloganem „MADE IN ITALY“. Spolupracovat na těchto doprovodných akcích budou specialisté z ONAV (Asociace italských degustátorů), kteří budou v místě přítomni a budou prezentovat nejlepší italské značky ve čtyřech jazycích. Další z kooperujících organizací v Baru budou AGIVI (Asociace mladých italských vinařů) a také Le Donne del Vino (Italská asociace vinařek), které představí celou škálu vín – od bílých přes růžová až k červeným, neopomíjejíce vína šumivá a přírodně sladká. Mobilní lahvování Další novinkou na veletrhu bude nový prostor věnovaný mobilním lahvovacím linkám za nákladní automobily. Tento program doprovodí výstava historie lahvování na linkách, která se datuje na přelom 70. a 80. let minulého století. Předregistrace on-line Již od července mají odborníci v listopadu mířící do Milána možnost se na webech www. simei.it a www.enovitis.it předregistrovat on-line, a to pod heslem „easy access“ („snadný vstup“). Po vyplnění formuláře v některém ze světových jazyků přijde návštěvníkovi potvrzení předregistrace, které zároveň slouží jako vstupní karta pro turnikety, a člověk tak nemusí přímo na výstavišti ztrácet čas vystáváním fronty u pokladny čekaje na lístek. Více informací najdete na www.simei.it nebo www.enovitis.it. (ss)


466

(10/2009)

Firma BAYER ocenila fotografy Již 6. ročník fotografické soutěže EKOLOGIE V OBJEKTIVU byl letos zaměřen na téma „Klimatické změny – naše výzva“. Řada tuzemských amatérských, ale i profesionálních foto-

grafů zaslala do soutěže více než 4 500 snímků. Kromě firmy Bayer soutěž zaštiťovalo Ministerstvo životního prostředí, organizace UNEP a Český svaz ochránců přírody. Nejčastějšími motivy letošního tématu bylo tání ledovců, alternativní energie, náhlé změny počasí, sucho nebo plýtvání energií. Slavnostní vyhlášení vítězů a předání cen v celkové výši bezmála 150 tis. se odehrálo 21. 9. v prostorách pražského divadla Hybernia v rámci vernisáže unikátní výstavy otevřené veřejnosti v těchto prostorách až do 9. 10.

Petr Stýblo (vlevo), ředitel kanceláře Ústřední výkonné rady ČSOP a zde jeden z porotců soutěže, komentuje fotografickou soutěž ze svého pohledu

Bayer: Science for a better life Bayer je celosvětově působící společnost, jejíž hlavní kompetence spadají zejména do oblasti zdravotní péče, výživy, ochrany rost-

Medailová vína v degustační expozici Salonu vín ve Valticích NVC Valtice připravilo v rámci propagace tuzemských vín v expozici Salonu vín České republiky doprovodnou výstavku mladých vín úspěšných na významných soutěžích vín. Prezentační akce nad rámec 100 vybraných salonních vín probíhala i v minulých letech (méně známé odrůdy, mladá vína apod.) a setkala se s ohlasem, proto v podobných aktivitách pokračují. Až do konce roku mohou návštěvníci ochutnat 12 vzorků vín úspěšných v San Francisku, Veroně, Montrealu či Paříži. Budou zde i odrůdy, které jinak nemaji v Salonu zastoupení, např. Děvín, Muškát Ottonel či Hibernal. (vo) V Británii se brojí proti alkoholu Zdá se, že po úspěšném tažení proti tabáku přichází ve Velké Británii na řadu alkohol. Po zákazu kouření ve veřejných prostorách a v restauracích se ozývají silné hlasy požadující zákaz reklamy na alkohol a zákaz sponzoringu sportovních klání. List Indenpendent správně poukázal na ten fakt, že s alkoholem to není tak jednoduché jako s tabákem – kouření je prostě škodlivé v jakémkoliv množství, u alkoholu to neplatí. Jsou doložené studie prokazující jeho zdravotní prospěšnost v určitém množství. V Británii je problémem především nadměrná konzumace lihovin a piva mládeží, která potom vrhá špatné světlo i na víno. (vo) INTERVITIS INTERFRUCTA bude 24. až 27. března 2010 ve Stuttgartu Ke konci března 2010 se ve Stuttgartu opět po třech letech sejdou odborníci z oboru vinařství, ovocnářství, ovocných šťáv a lihovin. Zastoupena budou rovněž vína perlivá, šumivá a ovocná, octy, oleje a další speciální produkty na bázi hroznů a ovoce. Mezinárodní veletrh světového renomé INTERVITIS INTERFRUCTA si odbude svoji premiéru v bezprostřední blízkosti stuttgartského letiště na novém výstavišti, které je považováno za nejmodernější veletržní areál v Evropě. Díky osvědčené kvalitě a vysoké inovativnosti se jedná o přední světovou technologickou výstavu, kterou vystavovatelé využívají k předsta-

lin, vývoje a výroby high-tech materiálů. Výrobky a služby společnosti pomáhají lidem, chrání jejich zdraví a zlepšují kvalitu jejich života. Společnost Bayer se zároveň podílí na společenském rozvoji prostřednictvím inovací, výzkumu, podpory vzdělávání a nárůstu výnosové síly. Skupina dodržuje zásady trvale udržitelného rozvoje a je si vědoma své role sociálně a eticky zodpovědného subjektu. Hospodárnost, ekologie a sociální zodpovědnost tvoří tři rovnocenné pilíře firemní politiky koncernu Bayer. Ve fiskálním roce 2008 zaměstnávala 108 600 lidí a dosáhla tržeb 32,9 mld. EUR. Výdaje za vývoj a výzkum dosáhly 2,7 mld. EUR. (vo)

vení svých nejžhavějších novinek. V nabídce budou zastoupena zejména nová zařízení, technologie zpracování dřeva a půdy, tahače a přístroje k přepravě, technologie ochrany a pěstování rostlin, žací stroje a příslušenství a technologie zpracování hroznů a ovoce. Doprovodný program sestává z mezinárodního kongresu a workshopů k ekologickému vinařství a technice využívané ve vinařství a ovocnářství. Nebude chybět ani praktické předvedení strojů s odborným komentářem. V roce 2007 si veletrh INTERVITIS INTERFRUCTA nenechalo ujít 593 vystavovatelů z 30 zemí, kteří do Stuttgartu přilákali 39 756 návštěvníků z 69 zemí světa. Podíl zahraničních návštěvníků překročil 20 %. Bližší informace o veletrhu naleznete na www.intervitis–interfructa.de. (vo)


(10/2009)

467

Vinařské slavnosti v Polešovicích Program začal těsně po poledni na Městečku koncertem dechové hudby, poté vyšel krojovaný průvod do Šlechtitelské stanice vinařské (SSV), kde se následně odehrával hlavní program. Odpoledne bylo zahájeno proslovem starosty městyse Polešovice. Promluvil také hostitel – RNDr. Zdeněk Habrovanský ze ŠSV, který kromě výčtu odrůd révy vzniklých v Polešovicích (Muškát moravský od r. 1987, Olšava od r. 1988, AMOS od r. 1990, Vitra od r. 1993, Pola od r. 2001 a Sevar od r. 2008 – pozn. red.)

Vojtěch Masařík (vlevo) přebírá gratulaci a ocenění od hejtmana Zlínského kraje Stanislava Mišáka

vzpomněl též záslužnou práci pro vinařství nedávno zesnulého Ing. Václava Křivánka a jeho souputníka na ŠSV, Bohumila Hajzlera, který na stanici působil v letech 1953 až 1989 a který zanedlouho oslaví krásných 80 let. Dále byli vyhlášeni vítězové a předána ocenění výrobcům deseti nejúspěšnějších vín ze soutěže Top víno Slovácka 2009 Zlínského kraje. V objektu ŠSV zároveň probíhala ochutnávka všech soutěžních vín. V přilehlém amfiteátru vystoupili v rámci folklorního pásma děti mateřské školy a dětský folklorní kroužek Polešovjánek, dále ženský soubor Parádnice z Tupes, MPS Milotice, Drmolice z Polešovic a cimbálové muziky Dolňáci a Včelaran. Od páté odpolední pak byly otevřeny sklepy polešovských vinařů na ulici Vinařská. TOP víno Slovácka Zlínského kraje V soutěži se sešlo celkem 93 vzorků, z toho 79 bílých vín, 9 vzorků červených a 5 vzorků růžových vín. Vína ze sklizně roku 2008 hodnotily odborné komise složené z degustá-

torů Zlínského a Jihomoravského kraje, kteří jsou držiteli platného osvědčení o degustátorské zkoušce. Certifikát obdrželo 10 vín, která dosáhla v hodnocení nejvyššího počtu bodů. Tato oceněná vína jsou zárukou kvality a mohou se na láhvích prezentovat značkou TOP víno Slovácka 2009. 1.

Rulandské bílé

2.

Pálava

Vaďura Jaroslav, Ing.

Polešovice

3.

Tramín červený

Vaďura Jaroslav, Ing.

Polešovice

4.

Ryzlink rýnský

Masařík Vojtěch, Ing.

Uh. Hradiště

5.

Chardonnay Vaďura Jaroslav, Ing.

Polešovice

6.

Vinařství rod. Chardonnay Cíchovy

Blatnice p. Sv. Ant.

7.

Rulandské šedé

Masařík Vojtěch, Ing.

Uh. Hradiště

8.

Sauvignon

Vaďura Jaroslav, Ing.

Polešovice

9.

Rulandské modré rosé

Drobilovo víno

Polešovice

10.

Muškát moravský

Vaďura Jaroslav, Ing.

Polešovice

Drobilovo víno

Polešovice

(vo)

První Mezinárodní cena biovína MUNDUSvini BioFach Ekologická vína se na veletrhu BioFach prezentují od roku 2008 v hale 4A a díky této novince budou ještě atraktivnější. V roce 2009 zde představilo celkem 318 vystavovatelů plody svého umění návštěvníkům podujetí. Očekává se, že letošní soutěže se bude účastnit kolem 700 vín. Dodané vzorky bude hodnotit mezinárodní odborná porota. Slavnostní udělení medailí se bude konat na příštím ročníku světového veletrhu od 17. do 20. února 2010 na norimberském výstavišti. Spolupráce mezi světovým veletrhem bioproduktů BioFach a společností MUNDUSvini/nakladatelstvím Meininger Verlag se prozatím soustřeďuje především na realizaci soutěže vín. Dlouhodobě však oba partneři chtějí etablovat cenu biovína jako každoročně vyhlašovanou soutěž, která bude pravidelně korunována udělováním cen v rámci veletrhu BioFach na výstavišti NürnbergMesse. „Máme radost, že máme při realizaci soutěže o Mezinárodní cenu biovína MUNDUSvini BioFach na své straně tak silné a uznávané partnery jako MUNDUSvini a nakladatelství Meininger Verlag. Dlouholetá zkušenost společnosti

NürnbergMesse, skvělá reputace veletrhu BioFach, expertní znalosti společnosti MUNDUSvini na poli špičkových degustací a samozřejmě také fundovaná znalost oboru na straně nakladatelství Meininger Verlag se perfektně doplňují! Jsem přesvědčen, že zde vzniká velmi perspektivní společný projekt pro mezinárodní trh s biovínem,“ říká Udo Funke, vedoucí projektu BioFach a Vivaness. Cílem Mezinárodní ceny biovína MUNDUSvini BioFach je podporovat kvalitu a odbyt vín z ekologické produkce. Soutěž má producentům, vinařům, dovozcům a spotřebitelům na jedné straně poskytnout fórum, které umožní vzájemné srovnávání vín, a na druhé straně spotřebitelům usnadnit orientaci a rozhodování při nákupu vína. Soutěž bude organizována a realizována podle pravidel již známé a prestižní Velké mezinárodní ceny vína MUNDUSvini a bude se řídit stejnými mezinárodně uznávanými soutěžními pravidly. Degustace dodaných vzorků proběhne v době od 7. do 9. prosince v porýnském městě Neustadt an der Weinstraße. Ujme se jí me-

zinárodní odborná porota složená z renomovaných a zkušených degustátorů z celého světa. Vína se hodnotí podle 100bodového systému založeného na čichových a chuťových zkouškách a přiřazují se jim body podle tabulek O.I.V. (Mezinárodní organizace pro révu a víno) a O.I.OE. (Mezinárodní unie enologů). Ocenění se uděluje na základě společného rozhodnutí poroty. Počet ocenění je ve smyslu pravidel O.I.V. limitován na maximálně 30 % přihlášených vzorků. Nejlépe hodnocená vína mohou získat Velkou zlatou, Zlatou a Stříbrnou medaili. Do soutěže mohou být přihlášena tichá, šumivá, perlivá a likérová vína z certifikovaných biovinic. Uzávěrka pro zasílání vzorků je 7. listopadu 2009. Úplné znění podmínek účasti a soutěžní dokumentace Mezinárodní ceny biovína MUNDUSvini Biofach si zájemci mohou vyžádat u organizačního týmu MUNDUSvini na čísle telefonu +49 (0) 6321 8908-9500 nebo na e-mailové adrese contact@mundusvini.com. Přihlášení vín do soutěže lze provádět online na: www. webpass-online.com. Více informací: www.biofach.de. (s)


468

(10/2009)

První rok VOC Znojmo a jak dál?

Hodně se o tom psalo snad ve všech médiích, uskutečnily se tiskové konference, za pomoci Vinařského fondu byl vydán velice pěkný informační materiál, ochutnávala se „nová vína“, na něž se apelace vztahuje. Ovšem jak šel čas, tak se z celostátních médií zcela vytratily informace, případné reklamy a upoutávky na VOC Znojmo. Vlna zájmu médií opadla a v současné době snad mimo nějakého odborného tisku (nebo našeho místního na Znojemsku) se o VOC už téměř nepíše. Je to veliká škoda, protože neustálé připomínání potenciálním klientům a veřejnosti vůbec existence VOC a vysvětlení, co to znamená, je důležité právě pro odbyt těchto typických vín Znojemské vinařské podoblasti. Ani webové stránky sdružení www.vocznojmo.cz nejsou příliš obsáhlé a aktuální, takže se o konkrétní současné situaci zvídavý spotřebitel nic moc nedozví. Docela chápu, že se hlavně jedná o peníze, a tedy soustavnou finanční podporu na masivní reklamu, podobně jako je tomu v Rakousku s jejich DAC, které se stále rozšiřuje o nové apelace. A to zatím bohužel u nás není a domnívám se, že v dohledné době asi v takové podobě jako v Rakousku ani nebude. Ale nepochybně už příští rok a další léta zájem spotřebitelů a úsilí vinařů sdružených ve VOC Znojmo ukáže nejenom ve výrobě vína, ale i v marketingu a propagaci a zájmu spotřebitelů, kterým směrem a kam bude VOC Znojmo směřovat. Vína VOC Znojmo se samozřejmě dají koupit a prý se prodávají velice dobře, přímo ve vinařstvích, která vstoupila do sdružení VOC Znojmo, v podnikových vinotékách, pokud je firmy mají, a pravděpodobně i v některých dalších vinotékách našich měst nebo jejich internetových zásilkových obchodech. VOC vína byla také nabízena na nedávném Znojemském vinobraní. První rok první apelace VOC Znojmo v České republice se pomalu chýlí ke konci. Začíná a bude probíhat sběr hroznů pro vína ročníku 2009. A vinaři začnou tvořit vína a samozřejmě i nová VOC Znojmo – Sauvignon, Ryzlink rýnský a Veltlínské zelené. Proto mne zajímalo, jak hodnotí první zkušenosti právě vinaři ve sdružení VOC Znojmo a co připravují pro příští rok, aby byla o těchto vínech veřejnost víc informována, prostě jakou vidí budoucnost. Položil jsem stejnou otázku několika známým vinařů a odborníkům, z nichž někteří stáli nejenom u zrodu VOC Znojmo, ale také první VOC Znojmo připravili pro letošní květnovou prezentaci a pochopitelně na

celý náš trh. Požádal jsem o odpovědi na otázky Jaroslava Chaloupeckého z Vinařství Lahofer (www.lahofer.cz), Ing. Pavla Vajčnera ze Znovínu Znojmo, a. s. (www.znovin.cz), Ing. Jiřího Horta z Vinařství Vino Hort (www.vinohort.cz) a nedávno nově vstoupivšího člena do sdružení VOC Znojmo, Ing. Lubomíra Lampíře z Vinařského a kulturního centra Sádek (www.vinohrady-sadek.cz ). Na otázky pánové odpověděli: 1. Po získání historicky první apelace v ČR, našeho VOC Znojmo, a jeho skvělé prezentaci v květnu 2009 v Novém Šaldorfu a ve Znojmě se o VOC mnoho v současné době nepíše a laická veřejnost (pokud to mohu takto nazvat) příliš podrobností o nové apelaci neví. V čem vidíte hlavní příčinu a jak chcete do budoucna tento nedostatek opravit? Například v sousedním Rakousku je DAC Weinviertel v každé vinotéce v desítkách zastoupení a je k dostání prakticky všude díky neobyčejně masivní a dlouhodobé propagaci a zvyšujícímu se zájmu spotřebitelů a vinařů… Chaloupecký: V Rakousku podporuje prodej vína státní marketingová firma. DAC Weinviertel je na plochu podstatně větší území než Znojemsko a je tam mnohem více vinařů než u nás na Znojemsku. DAC Weinviertel je na „světě“ delší dobu než VOC. Zájem ve vinotékách o vína VOC, která jsme začali nabízet v květnu 2009, se začíná zvyšovat. Na nějakou mohutnou marketingovou kampaň na podporu vín VOC nemáme dostatek financí a prostředky od VF ČR nejsou velké. V blízké budoucnosti se budou dělat společné degustace vín VOC. Budou osloveny vinotéky, které budou mít zájem o spolupráci s VOC Znojmo na propagaci vín VOC. Připravuje se další marketingová podpora tohoto apelačního zatřídění vín. Objem zatříděných vín VOC v roce 2009 není velký a pokryje požadavky zájemců jen částečně. V roce 2010 by to mělo být lepší. Vajčner: Vše má svůj vývoj. Jsme teprve na začátku. Až rok 2010 ukáže, jak dokážeme VOC propagovat. Určitě s tím budou souviset i změny značení vín obecně, tedy chráněná zeměpisná označení atd. Hort: Vše je o penězích a zatím jsme udělali vše, na co jsme měli. Uspořádali jsme velký festival, který budeme každoročně opakovat, dvě tiskové konference, degustaci v Praze. Vytiskli jsme ucelenou přehlednou publikaci o VOC. Nyní pracujeme na velké putovní degustaci po celé ČR. Pracujeme na pozvání našich odběrate-

lů do Znojma a vytyčení prodejních míst dle jednotlivých regionů. Hledáme profesionálního ředitele VOC, který by měl více času na propagaci. Připravujeme znojemský Vínobus VOC, speciální mapu apelačních vinic a další. Nemyslím si, že by toho bylo zrovna málo, když jsme dostali povolení až 19. 3. 2009. Neznám jiné více činné vinařské sdružení na Moravě. Tím chci i říct, že se nebráníme velkým sponzorům… Lampíř: Myslím si, že to chce ještě svůj čas, protože DAC WV se vyvíjelo několik roků. Kampaň by ovšem mohla být ještě masivnější. Je nás též ve VOC Znojmo zlomek procenta počtu vinařů ve WV DAC 2. Jistě, je to novinka, která se musí postupně dostat mezi spotřebitele. Jak se projevila nabídka VOC Znojmo v konkrétním prodeji a ve výsledcích vaší firmy? Jaké máte první zkušenosti? Chaloupecký: Naše firma má zatříděné dva vzorky VOC: SG a VZ. SG už máme téměř vyprodaný a VZ je také více než z poloviny prodaný. Obě vína nebyla zatříděna ve velkém objemu kusů, takže se prodej zásadně na výsledku firmy neprojeví. Je důležité, že o tento typ vína je mezi spotřebiteli zájem. Následná zatřiďovací komise z 21. 8. 2009 zatřídila další SG, který se bude nabízet od poloviny září. Vajčner: Máme velmi pozitivní ohlasy, což se projevuje i v prodejích. Měsíční prodeje vína Sauvignon VOC jsou od května 2009 do konce července 2009 vyšší než u Sauvignonu pozdního sběru. Hort: O vína VOC je velký zájem. Sám mám jediný Ryzlink VOC, takže ten je asi nejvíce žádaný v mé produkci. Obecně je nejvíce Sauvignonů VOC a zákazníci je rádi srovnávají. Část vín jsem si nejprve neocenil, když jsem však viděl vzrůstající zájem, dal jsem je ocenit ve třetí degustaci VOC vín. Lampíř: Já vstupuji do VOC až nyní. 3. Podle dostupných údajů je ve VOC Znojmo zatím v převaze Sauvignon. Proč myslíte, že Veltlínské zelené a Ryzlink rýnský poněkud zaostávají. Vždyť jsou to vína, kterým se u nás velice daří, jsou typická, a právě proto byla zařazena do VOC Znojmo. Chaloupecký: V naší firmě nebyl ročník 2008 pro VZ a RR příznivý tak, abychom tyto odrůdy nominovali na vína VOC ve větší míře. Obecně vína VOC ze znojemské vinařské podoblasti si musí udržet vysoký kvalitativní standard, není vhodné mít za každou cenu zatříděna vína VOC


(10/2009)

ve všech odrůdách. Navíc většina vinařů, členů VOC ZNOJMO, nepočítala s tím, že nám Mze ČR udělí povolení oceňovat vína VOC již v roce 2009, a tím pádem se nezabývala s větším úsilím přípravou těchto vín pro ocenění VOC. VZ a RR jsou z loňského roku dobré, ale ne tak dobré, aby byly zatříděny jako VOC. Z kampaně roku 2009 předpokládáme, že budeme mít zatříděny všechny tři odrůdy. Připravili jsme na to podmínky ve vinicích i ve sklepě. Vajčner: Důvody jsou dva. Jednak ročník 2008 nebyl pro odrůdy Ryzlink rýnský a Veltlínské zelené ve Znojemské vinařské podoblasti úplně ideální. Dále platí, že Sauvignon VOC Znojmo je v pořadí uveden jako první, neboť se mu na Znojemsku mimořádně daří. Hort: Pro rok 2008 jsme odrůdy Sauvignon ve stylu VOC všichni vyrobili asi nejvíce. Byla to i odrůda, která se v daný rok nejvíce hodila na tento typ. Věřím, že další rok přibude i větší počet Ryzlinků a Veltlínů. Osobně si však myslím, že neustále bude kralovat Sauvignon. Lampíř: Na povrch by měl výrazně vystoupat VZ, který je půdně, ampelograficky i biologicky stejný jako ve WV, a tamější VZ je vynikající. SVG je zatím v převaze, protože znojemské SVG jsou specifické a oblíbené u celé vinařské veřejnosti. 4. Kolikrát zasedala hodnotící komise v letošním prvním roce VOC, kolik bylo celkem přihlášeno vín, z kolika vinařství a kolik vín nesplnilo požadavky komise a bylo vyřazeno? Kolik je v současné době členů VOC Znojmo? Chaloupecký: Tyto informace získáte na www.vocznojmo.cz. Vajčner: Odpoví kolegové. Hort: Komise zasedala třikrát, v současné době má VOC víno pouze 9 vinařů ze 13. Celkem je oceněno 18 vín ze 33. Lampíř: Já jsem v komisi ještě nebyl, takže nevím. Členů VOC je 13. 5. V čem vidíte poněkud menší a snad opatrný zájem vinařů o šanci zařazení do VOC Znojmo? A jaká je podle vás budoucnost VOC Znojmo? Uvažujete o nějakých změnách v kritériích hodnocení? Chaloupecký: Kritéria hodnocení se měnit nebudou, není potřeba. Zájem o zatřídění vín do VOC je u vinařů – členů VOC ZNOJMO – velký. V letošním roce byl také problém v tom, kromě důvodů uvedených v bodě 2, že někteří vinaři již měli tyto odrůdy zatříděny na SZPI. Takto zatříděná vína již nelze zatřídit jako VOC. Z pohledu naší firmy vidím budoucnost vín VOC Znojmo pozitivně a perspektivně. Vajčner: Myslím, že na Znojemsku je stoupající zájem o VOC Znojmo. Svědčí o tom přijetí nových dvou členů v srpnu 2009. Kritéria se stále zpřesňují a zpřísňují, aby byla posílena kvalita. Hort: Víte, je to snadné, dnes se nevyplatí být opatrný, takže VOC je složena z výrazných

vinařů, kteří nesedí v koutě. Šanci dostali naprosto všichni, a dokonce jsme je vyzvali několikrát. Sdružení je však otevřené, ale přísné díky svým pravidlům, která nedokážou všichni splnit. Průběžně vyhodnocujeme pravidla a kritéria, která jsme si dali. Změna nastane ve výši zbytkového cukru, která by neměla být větší než 25 g/l, a další. Budoucnost VOC vidím jiskrně, tak jako Sauvignon. Nemyslím si, že přestaneme vyrábět přívlastková vína, ale VOC bude naší třešní na dortu. Lampíř: Myslím si, že mantinely VOC jsou nastaveny pro větší vinařské podniky. Budoucnost je dle mého skvělá, vše ovšem ukáže čas. Je to trend ve vyspělém vinařském světě, kde se klade důraz na terroir. 6. Připravujete nějaký společný marketing VOC Znojmo a zastoupení vín ve vinotékách, atd. do příštího roku? Začátky jsou vždy těžké a je jasné, že se jedná o financování. Přispívá na propagaci VOC také Vinařský fond? Chaloupecký: Na tuto otázku je částečně odpovězeno v bodě 1. Vinařský fond přispěl na činnost VOC Znojmo hlavně v souvislosti se založením VOC Znojmo. Věc financování propagace se řeší z prostředků VOC i VF, ale zatím to není dostatečné. Vajčner: V roce 2010 vydáme společnou mapu, máme podobný společný projekt Vinobus, objíždějící jednotlivé výrobce vín VOC. Chceme ještě více zvýraznit a propagovat první uvedení vína VOC na trh v roce 2010 – tedy 8. května 2010. Chystáme i společnou nabídku vinotékám, a to již v roce 2009. Počítáme i s příspěvkem Vinařského fondu, který tyto aktivity podporuje a je to tak správné. Hort: Ano, připravujeme velkou šňůru degustací po celé ČR. Na VOC jsme dostali příspěvky z Vinařského fondu, bez kterého by nebylo možné plno věcí uskutečnit. Tím bych chtěl VF poděkovat.

469

Lampíř: Společný marketing již existuje a dále se bude rozšiřovat i na prodej vína ve vinotékách. O dohodách z VF zatím nevím, obraťte se na ing. Horta. Díky odpovědím vinařů na otázky si můžeme udělat určitou představu, jak se dívají na současnou situaci, jak hodnotí dosavadní zkušenosti a kam se bude VOC Znojmo ubírat. Držme tedy našim vinařům ve VOC Znojmo palce. Děkuji pánům za odpovědi a jen pro osvěžení paměti uvádím kritéria, na základě kterých jsou vína VOC Znojmo v současné době zařazena (převzato z www.vocznojmo.cz): Nejdůležitější podmínkou pro udělení označení VOC je to, že vína s označením VOC musí být velice výrazná. Smí jít pouze o odrůdová vína Sauvignonu, Ryzlinku rýnského, Veltlínského zeleného anebo jejich cuvée. Hrozny pro výrobu vína musí mít nejméně 19 °NM a musí být určeny pro výrobu přívlastkových vín. Výnos nesmí překročit 2,5 kg na keř. Sběr hroznů je prováděn pouze ručně. Vína smí být uzavřena pouze korkovým uzávěrem. Školení vína nesmí probíhat metodou „barikování“. Vína nesmí být vyrobena metodou dlouhodobého zrání na kvasničných kalech. Jablečno-mléčná fermentace je povolena. Zbytkový cukr ve víně je bez omezení v souladu s nařízením Komise Evropské Unie č. 753/2002, čl. 16. Obsah alkoholu ve víně je omezen na maximálně 13,9 % objemových. Vína musí vykazovat typické senzorické vlastnosti dané oblasti. Hrozny musí pocházet pouze z vybraných a uznaných tratí. Ing. Jaroslav Hladík, Prosiměřice

Mezi úspěšnými VOC víny patří také Veltlínské zelené z vinařství Josefa Dobrovolného z Nového Šaldorfu


470

(10/2009)

TOUR DE VINO podesáté

Letos jsme svoji cestu zahájili ve Valticích a potom se přesunuli k našim jižním sousedům. Přes Schrattenberg jsme dorazili do Herrnbaumgartenu – vinařství pana Woditschky. Hned první zastávka byla lahůdkou – především Veltlínské zelené 2008 z trati Druxenberg nebo Sauvignon 2008 byla exelentní vína s obrovským potenciálem do budoucna. Na dalším zastavení v Poysdorfu u vinaře Karla Neustiftera nás obeznámili i s technologií výroby (teměř všechny přesuny hroznů, rmutu i moštu řešeny samospádem bez použití čerpadla) a vyrobními prostory – zde se nám jevila vína spíše strohá a ořezaná technologií. Přesun do Falkensteinu byl zajímavý. Po dvouhodinovém bloudění po vinicích a polnostech (mimochodem mapy vinařských stezek v Rakousku nejsou nijak přesné) se naše skupina poprvé a naposledy rozdělila. Část se rozhodla zavolat našemu hostiteli a nechat se dopravit na místo autem. Naše skupina (Vlastik, Pavel, Pavel) zvolila vlastní osu. Když řeknu, že došlo na přenášení plně nabalených kol přes ploty vinohradů a nekonečné, jedenapůlkilometrové stoupání v čerstvě oplečkovaném řádku vinohradu, nepřeháním. Se zpožděním jsme se shledali se svými vysmátými kamarády, kteří již koštovali svěží vína z vinařství Kramer. Nakonec se ale trochu styděli, že použili ponižující způsob dopravy na našem výletě. Vynikající Merlot 2005 nás sjednotil a zbytek večera probíhal v náramné pohodě. Ve čtvrtek v palčivém vedru následovala trasa z oblasti Poysdorfu přes Laa do oblasti Haugsdorfu – vyhlášené hlavně červenými víny. Po zastávce na koupání – nikoliv v Laa, kde je termální koupaliště, ale v řece Dyji – jsme dojeli do Haugsdorfu. U pana Bauera jsme kromě vynikajících vín ochutnali čokoládu s příměsí vína Zweigelt, což velmi zaujalo především Ivoše, známého slabostí pro gurmánské zážitky. Ochutnávka u Ericha Mokesche s mysliveckou večeří byla krásnou třešničkou na dortu chutí a vůní toho dne, okořeněnou vynikajím operním zpěvem našeho hostitele a potom samozřejmě i společnými písněmi. V pátek nás čekal náročný sportovní přesun do významné oblasti kolem Retzu a odbornou část dne jsme započali ve Schrattenthalu – vinařství Hindler s dvě století starou tradicí. Tady nás překvapil velmi moderní design degustační

místnosti a absolutní čistota a preciznost provozních částí podniku – tomuto vjemu odpovídala i předložená vína – např. Veltlínské zelené 2008 DAC nebo Merlot 2007 Reserva patřily k nejlepším vínům, která jsme na rakouské straně ochutnali. V technologi překvapil neobvyklý způsob stáčení červených vín a návrat k velkoobjemovým dřevěným sudům pro ležení červených vín (nikoliv barrique). V Obermarkersdorfu ve vinařství Studeny nás přijala maminka vinaře, která si posteskla nad množstvím práce ve vinici a nezájmem mladých tuto těžkou práci dělat. Po našem ubezpečení, že je to i u nás stejné, jsme ji trošku uklidnili, ale po příchodu syna a majitele firmy v jedné osobě jsme pochopili. Byl velmi mladý a z řeči vyplynulo, že tráví hodně času v zahraničí – USA, Austrálie. Na druhou stranu získané zkušenosti umí uplatnit při výrobě vína – krásný zážitek z Cuvée ZW+Merlot+Rösler+CS byl toho dokladem. Podvečerní návrat do České republiky – obce Chvalovice – k našim dlouholetým kamarádům, manželům Adámkovým, ukončil náročný den v domácké pohodě. Adámkův sklep je jediným, který jsme za své putování navštívili podruhé a mohli ochutnat především zajímavá archivní vína. V sobotu začalo poprchávat, ale přesto jsme od Adámků vyrazili včas do vinotéky firmy AMPELOS, Šlechtitelská stanice vinařská Znojmo, a. s., Vrbovec. Zde jsme se zcela náhodně setkali s elegantní manželkou majitele, která zastoupila svého syna Lukáše Kyliána – technologa – a vyprávěla nám o historii a současnosti podniku. Ten je nejstarším šlechtitelským pracovištěm v České republice a jedním z nejstarších na světě. I v současné době pokračuje ve šlechtění. Na pronajatých pozemcích probíhá udržovací šlechtění 30 odrůd révy vinné. Je zde i republikový genofond révy vinné. Vzorky odrůdy Veritas či Hibernal byly dokladem, že novošlechtění jde správnou cestou. Naše putování končilo v příhraniční vesnici Hnánice u našeho kamaráda a myslivce Mirka Rezka, který pro nás se svým velmi sympatickým kuchařským sborem připravil výborné kančí ragú. Večer začal velmi krásnými víny firmy pana Hamzy – VINICE HNÁNICE, mezi nimiž se vyjímal Sauvignon 2008 p. s. či Pálava

2008 výběr. Podnik obhospodařuje cca 250 ha plodných vinic – koncový stav je 320 ha a 99 % produkce dodává Znovínu Znojmo. Vinice jsou mladé a v nových výsadbách se stále pokračuje. Zcela nás zaujal výklad mladého, třiadvacetiletého vinaře a vinohradníka pana Zdeňka Šťávy. Zdeněk vzpomněl na situaci, kdy první den nastoupil do práce jako čerstvý absolvent střední vinařské školy bez praxe, na dvoře závodu stálo několik kamionů naplněných sazenicemi révy v počtu statisíců. Jeho nadřízený mu ukázal připravené pozemky a přikázal mu, ať zahájí výsadbu… To, že u fimy zůstal, hovoří o tom, že situaci zvládl, a tím, jak zaníceně a odborně dokázal reagovat na naše otázky, nás přesvědčil, že u nás i ve velmi mladé generaci dokážou vyrůst odborníci, pracanti a hlavně lidé, kteří mají svoji práci rádi. Jen přes uličku nás očekávalo další překvapení – Vinařství rodiny KOŘÍNKOVY – rodové kořeny pocházejí z Boršic u Buchlovic – v tomto smyslu jde pravděpodobně o největší vinařství pocházející z této vinařské obce. Obhospodařovaných 23 ha vinic, zpracování pouze vlastní produkce, velmi dobrá technologie, vynikající vína, odborný výklad, z něhož je cítit hrdost, ale zároveň úctu k vínu a vinohradu. Podnik má certifikace výroby včetně ISO a jeho majitel je propagátorem apelačního systému VOC Znojmo (vína originální certifikace). Degustovaná vína se vyznačovala plnou chutí, vysokým extraktem a intenzivní buketností, zejména Sauvignon 2008 VOC nebo vynikající červené Cuvée. Krásný zážitek je potvrzením parádní špičkové úrovně našich vinařů a vinohradníků. „Ej od Buchlova“ se starým panem Kořínkem, jeho dojetí a vzpomínání na kraj, kde se narodili a žili jeho předkové, dodalo tomuto večeru kouzelný ráz. V něděli ráno jsme bez jakýchkoliv následků vstali v sedm ráno, sedli na kola a vypravili se na vlak do Znojma. Ve Starém Městě jsme ještě navštívili našeho kamaráda Jožku Vaculíka, který se letos ze zdravotních důvodů nemohl zúčastnit. Děkujeme jeho manželce a dcerám za vynikající občerstvení. Za všechny cyklovínoturisty Pavel Dvořan


(10/2009)

471

Vinaře zaujalo elektronické podávání povinných hlášení Jak vinařům a vinohradníkům zdůrazňují pracovníci ÚKZÚZ, vyplnění prohlášení o zásobách je nejen plněním zákonné povinnosti, ale také nezbytnou podmínkou pro každého úspěšného uchazeče o dotační podporu na restrukturalizaci a přeměnu vinic. Celkem 64 962 200 litrů zásob tuzemského vína bylo letos vinaři zaevidováno elektronicky. Jde o dvanáctinásobný nárůst oproti loňsku. V klasické papírové podobě byla zaevidována pouhá čtvrtina vína, což je pokles o 48 %. Termínem hlášení zásob k 31. 7. tohoto roku

bylo 10. září a kromě klasického hlášení na papírovém formuláři jej bylo možné provést nově i elektronicky bez nutnosti použití elektronického podpisu. Na portál Farmáře (www.farmar. eu), kde se tato hlášení podávala, se bylo možné přihlásit jednoduše po zadání přihlašovacího jména a hesla, které uživatelé zdarma obdrží na Agentuře pro zemědělství a venkov, kde se registrují. Elektronické podání má oproti klasickému papírování celou řadu výhod – naprostá jednoduchost, výrazná úspora času vinaře, ale i státní správy. Úředníci ušetří díky desít-

kám tisíc podaných hlášení ročně, a tedy výrazně zjednodušené agendě, významné lidské a finanční zdroje – odhadem jde až o 5 000 člověkohodin. Úspora je evidentní i při podávání hlášení. Klasické papírové trvá v průměru asi 80 minut, kdežto elektronické je hotovo za 12 minut. Důležité je zmínit i to, že elektronickým podáním dochází k vyloučení rizika časového prodlení. Termínem podání se totiž rozumí datum doručení na ÚKZÚZ, nikoli podání na poště. Elektronické podání online je přitom doručeno okamžitě. (ss)

Hliníkový šroubovací uzávěr Šroubovací zátka dnes odpovídá čtyřem hlavním požadavkům trhu: – Naprosté potlačení chuti zátky, která vytvářela velké množství výrobků nevhodných ke konzumaci; – Boj proti předčasné oxidaci vín, související s nekontrolovanou propustností určitých zátek;

– Potřeba záruky stejnoměrné kvality všech láhví, jak pro výrobce, tak pro spoptřebitele; – Vůle k ekologické, uvědomělé a trvalé spotřebě. Díky 100% a nekonečně recyklovatelnému hliníku je „uhlíková stopa“ šroubovacího uzávěru Stelvin® od Alcan Packaging Capsules poměrně nepatrná ve srovnání s uhlíkovou stopou plné láhve vína, která se dostává spotřebiteli na stůl.

Naopak, jeho přednosti, kterými velmi cíleně reaguje na očekávání trhu (nepřítomnost chuti zátky, boj proti předčasné oxidaci a naprostá shodnost všech láhví), jsou zároveň velmi výhodné pro lepší boj s plyny způsobujícími skleníkový efekt, které vypouští vinařsko-vinohradnický průmysl do ovzduší. Pramen: Revue des Oenologues, č. 131, duben 2009, s. 52–53. (ako)

In vino veritas ve wellness centrech a spa Vzhledem k tomu, že srdeční a oběhové choroby dnes celosvětově představují vážný a narůstající zdravotní problém, je výzkumu složení a účinku vinných hroznů a vína věnována velká pozornost. Výzkum v posledních dvaceti letech a zejména v posledních letech přinesl celou řadu nových poznatků. Polyfenoly, třisloviny, pigmenty a taniny obsažené ve vinné šťávě, zrníčkách, slupkách a stopkách mají v experimentálních podmínkách velice slibné vý-

sledky. Konečné slovo o účincích na lidech ještě nepadlo, ale přibývá prací, které ukazují dobré výsledky „in vitro“ a na zvířecích modelech. Nejznámnější z polyfenolů – RESVERATROL (trans-resveratrol, trans-3,5,4-trihydrostilbene) – patří mezi fytoalexiny a vinná réva (mimo jiné další rostliny) ho produkuje jako ochranu proti patogenním organismům – plísním a bakteriím. Další rostlina, která resveratrol obsahuje ve velkém množství, je Polygonum eupsidatum,

v angličtině „knotweed“ japonský. Kořenu této rostliny je připisována dlouhověkost v japonské Okinavě a tento je i průmyslově zpracováván za účelem získání resveratrolu. Desítky v poslední době publikovaných vědeckých prací dokumentují protizánětlivý, antibakteriální, antiseptický a protirakovinný potenciál. Jeho silný antioxidační účinek předčí vitaminy A a E, kladně ovlivňuje i metabolismus cukru. Jedním z největších příslibů je experimentální inhibice shlu-


472

(10/2009)

kování krevních destiček (z tohoto důvodu – zatím teoreticky – by nemělo být orální používání resveratrolu – potravinový doplněk – doporučováno u osob, které užívají antikoagulační léky, jako je warfarin, aspirin a další). V rámci upřesnění mechanismu účinku je středem pozornosti schopnost resveratrolu aktivovat SIRT 1 gen. Z praktického hlediska je nutno zmínit, že různé typy vinné révy obsahují různá množství resveratrolu a jeho využití je limitováno tím, že se špatně rozpouští ve vodě, ale mnohem lépe v alkoholu a dalších organických rozpouštědlech. Po použití se rychle metabolizuje, proto se stále řeší otázka optimálního množství k použití (50–500 mg/den) a jeho bioavailabilita – tedy schopnost organismu látky optimálně zpracovat. Pod různými jmény (Evelor, Resveratrol, Vinný Extract) lze dnes resveratrolové přípravky zakoupit jako potravinové doplňky, které většinou obsahují tuto látku v kombinaci s dalšími vinnými polyfenoly, předevšim Quercetinem. Další výzkumy prokázanou skutečností je fakt, že se resveratrol vstřebává lépe ústní sliznicí či kůží než v gastrointestinálním systému. Na účinnost resveratrolových preparátů není v odborných kruzích jednotný názor a mnozí se zatím přiklánějí k tomu, že sklenka kvalitního červeného vína zůstává nejosvědčenějším zdrojem. Jak však toto vše souvisí s wellness centry a spa? Za současnou popularitu resveratrolu a dalších přípravků vyrobených z vedlejších produktů vinařů lze vděčit nejen intenzivnímu výzkumu, ale především zvýšené pozornosti a značné popularizaci médií – televize, rádia i tisku. Je proto logické, že blahodárné účinky vína a vinných produktů pronikly i do světa wellness center a spa – především v zemích, kde se vinná réva pěstuje a víno vyrábí. Dnes tedy běžně najdeme vinnou terapii (vinotherapie, vinotherapy) – procedury určené k ošetření obličeje a těla ve wellness centrech a spas ve Francii, Španělsku, Portugalsku, Itálii, Kanadě, Jižní Africe, Austrálii, Argentině i americké Kalifornii. Najdeme je však i v mnohých dalších zemích nezcela proslavených pěstováním a výrobou vína. Princip těchto procedur využívá prokazatelně antioxidační kapacitu vinných hroznů, schopnost napomáhat detoxifikaci těla, urychlovat mikrocirkulaci a buněčnou (zejména kolagenní) regeneraci. Popularitě jistě slouží i všeobecná obliba vína. Výsledkem procedur je zlepšení povrchového krevního oběhu a urychlené odplavování nežádoucích látek (detoxifikace), regenerace a doplnění některých minerálů a vitaminů, zlepšení a projasnění vzhledu povrch těla a eventuální omlazení. Průkopníky vinoterapie již od devadesátých let je francouzský manželský pár Mathilde Cathiar–Thomas a Bertrand Thomas. Tito ve spo-

lupráci s Dr. Vercauterenem (vědec zabývající se polyfenoly) z farmakologické fakulty na univerzitě v Bordeaux vyvinuli a uvedli na trh první řadu přípravků vyrobených z vinných hroznů. Jejich stabilizovaný Resveratrol je dodnes patentován a řada přípravků je prodávána pod jménem Caudalie. Dnes tato řada přípravků používaná ve wellness centrech a spa patří k těm nejluxusnějším a nejdražším. Manželský pár taktéž otevřel svá vlastní luxusní vinná spa (Les Sources De Caudalie v Bordeaux). Další Caudalie Spa byla později otevřena v Itálii (Retais San Maurizio) a v nedávné době i v USA (New York, Manhattan). V posledních letech však vznikají centra vinné terapie i v mnohých dalších již zmíněných zemích. Na trh se dostávají nové řady přípravků vyráběných z vinných extraktů, zrníček, vinného oleje, slupek, stopek a vinného sedimentu. Některá zařízení, především ta nacházející se přímo na vinicích či v jejich blízkosti, používají přímo vinné vedlejší produkty bez dalšího komplikovaného zpracování a konzervace. Většina přípravků, jejichž hlavní složkou jsou vinné extrakty, mikronizované kvasinky a olej z vinných zrníček, obsahuje i další aromatické složky, výtažky z bylin a další nutné přísady. Většina výrobců se snaží zpracovávat vinné vedlejší produkty z bio („organic“) vinic (není to ale pravidlem) a při výrobě zachovávat maximálně přírodní postupy. V rámci současných trendů většina produktů určených k používání na obličej a tělo neobsahuje parabeny jako konzervační prostředky ani minerální oleje. V principu je zachovávána technologie, která zaručuje maximální zachování antioxidační kapacity extraktu. Kompletní řada přípravků určená k vinoterapii ve wellness centrech či spa či k zakoupení pro domácí použití většinou obsahuje: Peelingový (exfoliační) preparát, určený k mechanickému odstranění odumřelých povrchových vrstev kůže Obličejové a tělové masky určené k regeneračním, detoxifikačním či relaxačním zábalům Hydratační krémy či mléka pro dokončení procedur Vinné oleje jako přidavky do masážních prostředků Vinné extrakty jako přídavky do koupele Přípravky určené ke speciálním procedurám, například zesvětlení kožních skvrn či zpevnění kůže, pak mohou obsahovat další látky, jako jsou alfa a beta hydroxyl kyseliny, viniferin (ze stopek vinné révy), aromatické oleje a další. Řada vinařských prodejen některé z těchto výrobků prodává, populární jsou i dárková a cestovní balení jako vzpomínka na návštěvu vinařských oblastí.

A jak dnes vypadá nabídka vinných wellness center a spa? V centrech běžně najdete Cabernet či Chardonnay Scrub (peeling) využívající kombinace cukru či soli s jemně mletými vinnými zrníčky, Merlot zábal, který v kombinaci s medem nabízí detoxifikaci, prokrvení kůže a zlepšení vzhledu, Caudalie zpevňovací procedura nabízí Merlot exfoliaci, horký zábal s Merlot koncentrátem a hydratační ošetření mlékem s přidaným Merlot extraktem doplněné douškem čaje z vinných listů a dalších bylin. Některá centra nabízejí pouze vinné masáže v kombinaci s koupelí s přidaným vinným extraktem. Procedura či celý vinný program – dle místních zákonů a zvyků – může být dokončena v relaxační místnosti při sklence vína či čaje s přidanými vinnými listy. V Jihoafrické republice jsou populární kúry s využitím vinných hroznů odrůdy Muscatell, v Las Vegas lze zakoupit kompletní vinnou kúru, která začíná Chardonnay exfoliací s následným zábalem, jenž kombinuje vinný olej, zrníčka a levanduli s heřmánkem. Výsledkem hodinové procedury je zlepšení povrchového krevního oběhu, projasnění kůže a zjemnění eventuálních vrásek. Nejrůznějších procedur a jejich kombinací je nekonečná řada, jejich účinnost a popularitu dokumentuje nárůst společností, které přípravky vyrábějí a prodávají, a center, která vinoterapii úspěšně nabízejí spokojeným klientům a zákazníkům. Přála bych si, aby v blízké budoucnosti byla nabízena Exfoliace Moravský muškát, Zábal Modrý Potugal či Frankovka koupel a masáž. Moravská i česká vína si uplatnění a zviditelnění ve wellness a spa určitě zaslouží. Dr. L. Vacek, Ph.D., Global Spa Concepts, Inc.

Muškát moravský – budeme i my z něj jednou vyrábět přípravky pro lázeňské použití?


474

(10/2009)

Podkarpatské vinice

V současnosti je Podkarpatí, co se plochy vinic a počtu vinařů týče, největší vinařskou oblastí v Polsku a kvalita zde rodících se vín roste. Osobně jsem se mohl o pozitivních trendech hodně dovědět během IV. Mezinárodních dnů vína v Jasle, které proběhly ve dnech 28.–29. srpna 2009. V současnosti po fázi registrace vinic a registrace vinařské produkce probíhají další legislativní postupy, které by umožňovaly… vyprodukované víno polským vinařům i prodávat. Zjištění, že vinař nemůže v současnosti svou produkci legálně prodávat na polském trhu, bylo pro mně šokující. Do Jasła jsem jel s nadějí, že konečně po dlouhých létech si přivezu pár lahví s originálními polskými víny domů, abych je s přáteli mohl v klidu zhodnotit. Překvapení bylo velké, když mi bylo sděleno, že vystavovatelé museli podepsat čestné prohlášení v tom smyslu, že na dnech vína nebudou svá vína prodávat. A prodávat je prozatím nesmějí vůbec nikde. Každou láhev, kterou jsem získal, jsem musel vyměnit za láhev vínka moravského… takže jsem si připadal jako v dobách středověkých, v dobách platnosti směnného obchodu. Tato absurdní situace zaviněna totální nemohoucností omezených ministerských úředníků mi připadala nejen směšná, ale hlavně tragická z pohledu výrobců. Vyslechl jsem si z úst vinařů spoustu nářků, z jejich nedobré situace jsem vycítil velkou naštvanost vůči státu, který slibuje pomoc a prosperitu, a přináší vinařům jen hořké zkušenosti. O to víc jsem ocenil jejich obrovskou nadšenost pro věc, zájem o vše kolem vinohradnictví i výroby vína, mnozí vinaři vyjíždějí na studijní pobyty do zahraničí a přivezené zkušenosti uplatňují doma. Ještě ke IV. Mezinárodním dnům vína v Jasle. Toto dvoudenní setkání polských vinařů obohacené o účast vinařů z Moravy, Gruzie a Maďarska bylo velmi příjemným setkáním, kde vládla velmi přátelská, skoro rodinná atmosféra. Byla možnost ochutnávek mně dosud neznámých polských vín. Co o nich říci? Ve vínech jsou vidět rozdíly klimatu, je zde vliv rozdílných zkušeností mezi vinaři polskými a mnohem zkušenějšími vinaři z Moravy. Polští vinaři se mají ještě co učit, sami to přiznávají, jejich zápal pro věc je však natolik obrovský, že věřím, že z roku na rok zde bude mít návštěvník možnost setkávat se s kvalitativně

stále lepšími víny. Polští kolegové jsou si vědomi toho, že jsou v začátcích své vinařské cesty, rádi by navštívili moravská vinařství, sbírali zkušenosti vinohradnické, šlechtitelské, hledají poučení v oblasti technologií a sklepního hospodářství. Nabídla se zde možnost i pro běžné milovníky vína, kteří ve velkém počtu vyhledávali stánky s moravskými víny od Vinných sklepů Lechovice a Vinařství Škrobák z Čejkovic. Víno od obou výrobců velmi chutnalo, u všech se projevil značný zájem nejen o víno, ale o jižní Moravu obecně. O atmosféru zájmu o Moravu se skvělým způsobem přičinila i cimbálová muzika Grajcár z Hodonína, která doslova okouzlila všechny přítomné. V průběhu Dnů vína byla podepsána i smlouva o spolupráci mezi městy Jasło a Hodonín, což je určitě cesta k oživení kontaktů mezi oběma vinařskými oblastmi sousedních států. Krásným akcentem byla i vinařská mše svatá k oslavě vinic, vína a vinařů spojená se svěcením vína. Níže bych rád prezentoval několik zajímavých vinařství z podkarpatské oblasti, která působí v rámci „Stowarzyszenia Winiarzy Podkarpackich“ – Sdružení podkarpatských vinařů. Většina z nich je ve stadiu rozvoje, některá se prozatím jen chystají sklídit první úrodu, nicméně jejich zápal pro věc je obdivuhodný. Vinařství Winnica Golesz vlastník: Bartłomiej Myśliwiec lokalizace vinice: Jaslo, rozloha vinic 2 ha www.winnica.golesz.pl Vinařství bylo založeno v roce 1982 nestorem polského vinohradnictví, šlechtitelství a vinařství Romanem Myśliwiecem. Názvem vinice navazuje na název nedalekých ruin zámku Golesz. Vinice se nacházejí na JZ svazích nad dolinou řeky Wisłoka na trase Pilzno–Jasło, kde je vysázeno cca 5 tis. keřů révy vinné, kromě této rozlohy se zde nachází i největší školka révy vinné v Polsku na cca 1 ha. Základní funkcí vinice je již 25letý program testování nových odrůd vhodných pro místní klimatické podmínky. Specializaci vinařství jsou hlavně hybridní odrůdy révy vinné, které se pro polské klimatické podmínky jeví jako nejvhodnější. Mezi 200 odrůdami zde pěstovanými se jeví jako nejzajímavější odrůdy Aurora, Bianca, Hibernal, Jutrzenka, La Crescent, Merzling, Prairie Star, Saint Pepin, Serena, Muskat Odesskij, Seyval Blanc,

Sibera, Swenson Red pro vína bílá, Abudance, Cabernet Cortis, Cascade, De Chaunac, Frontenac, Heridan, Landot, Leon Milot, Marechal Foch, Marquette, Regent, Rondo, Sabrevois, Alsace Triumph, Vishnovyj Rannij, Zwiegeltrebe pro vína červená. Nalezneme zde i množství odrůd stolních. V dalších letech se plánuje další rozšiřování vinic, výstavba zpracovatelského zázemí na profesionální úrovni a zahájení produkce vína pro tržní účely. Na tomto místě je třeba uvést, že vinařství jako první v Polsku získalo mezinárodní ocenění svého produktu na výstavě vín v Trenčíně, a to stříbrnou medaili za své sladké likérové víno Cuvée Golesz 2007. Vinařství Winnica Płochockich vlastník: Barbara a Marcin Płochoccy, Sedliska, Mazowiecké vojvodství lokalizace vinic: 0,3 ha v Podkarpatí, obec Glinik Polski, 1,7 ha v Sandomierském kraji v obci Daromin Díky vzdělání v oblasti zemědělství a ochrany životního prostředí se mladí manželé v poslední době zaměřili na vinařskou činnost, na školicích pobytech v zahraničí sbírají zkušenosti, výsledkem všeho by mělo být v budoucnu malé rodinné vinařství na profesionální úrovni. Vinice vlastní jednak v podkarpatské oblasti, kde jsou půdy většinou těžší hlinité, jednak v kraji Sandomierském s půdami lehčími, sprašovými. Prozatím se ve vinicích objevují hlavně hybridní formy révy vinné odrůd Sibera, Bianca, Seyval Blanc, Rondo, Muskat, Aurora, Marechal Foch, chtějí však uvést do vinic i náročnější odrůdy druhu Vitis vinifera a otestovat v praxi jejich možnosti pro zdejší klimatické podmínky. Během Mezinárodních dnů vína v Jasle jsem měl z jejich produkce možnost ochutnat vína z odrůd Sibera, Bianca a Seyval Blanc a mohu říci, že jsem byl docela mile překvapen jakostí vín. Vinařství Winnica Jasiel vlastník: Elwira a Wiktor Szpak, Jareniówka, obec Jasło, lokalizace vinice: Jareniówka, obec Jasło, rozloha vinic 0,8 ha www.winnicajasiel.pl Vinice založena v roce 2001, v dalších letech docházelo k postupnému rozšiřování plo-


(10/2009)

chy vinic na současných 0,8 ha a zavádění nových, pro oblast perspektivních odrůd. Podloží vinic je tvořeno sprašovými hlínami s břidlicovým podložím. V současnosti ve vinici nalezneme pro oblast typické odrůdy jako Aurora, Bianca, Seyval Blanc, Jutrzenka, Ortega, Libera, Muskat Odesskij, Roesler, Acolon, Rathay, Rondo, Regent. Produkovaná vína jsou již v Polsku známa díky výstavám, kde si postupně získávají své příznivce. To povzbuzuje manžele k dalším činnostem ve směru rozšiřování rodinného vinařství, již dnes vinařství pořádá degustace a organizuje enoturistiku v oblasti. Vinařství Winnica Węgierka vlastník: Jerzy Stecki lokalizace vinice: Węgierka, obec Roźwienica, okres Jarosław, rozloha vinice 1,1 ha www.winnicawegierka.republika.pl Vinice byla založena v roce 2005 na svazích Dynowských vrchů asi 19 km od historického města Jarosław. Terén vinice je velmi svažitý, do 25°, s jihozápadní expozicí. Půdy jsou zde těžší hlinité, podloží je tvořeno vápencem. Z celkové výměry vinice je prozatím osázeno 0,45 ha hlavně odrůdami Seyval Blanc, Marechal Foch, Muskat, Leon Millot, Jutrzenka, Rondo, Bacchus, Regent, Bianca, Sibera, Roesler, Johanniter, Cabernet Cortis, Pinot Noir Precoce, Phoenix, Pinot Gris. Toto malé rodinné vinařství prozatím produkuje vína pro vlastní potřebu, do budoucna určitě uvažuje i o uvádění své produkce na vnitřní trh. Prozatím firma vede internetový obchod s vinařskými potřebami pro vinice i sklepní hospodářství. Vína na mě zapůsobila sympatickým dojmem, je v nich vidět velká snaha o dosažení co nejlepšího výsledku. Vinařství Winnica 345 vlastník: Jan Lubera, Rzeszów lokalizace vinice: Błażowa, okres Rzeszów, rozloha vinice 1,5 ha www.janlubera.pl Majitel vinice je předsedou „Stowarzyszenia Winiarzy Podkarpacia“ – Spolek podkarpatských vinařů, zastřešuje činnost spolku, organizuje programy propagující vinařství podkarpatské oblasti, jako „Podkarpackie winnice“ a „Na winiarskich ścieżkach Podkarpacia“. V roce 2007 založil vinici na svazích Błażové v samém srdci podkarpatské vinařské oblasti, kde se daří hlavně odrůdám Regent, Traminer, Marechal Foch, Phoenix, Bianca, Muskat Ottonel, Riesling, Grünner Veltliner, Aurora, Libera. V Rzeszowě vede obchod s vinařskými potřebami a vínem, cílem tohoto rodinného vinařství je další rozšiřování vinic, výstavba vinárny a enoturistického hospodářství poskytujícího víno z vlastní vinice a gastronomické služby, jakož i možnost sportovního vyžití v krásném okolí Rzeszowa.

Vinařství Winnica Maria Anna vlastník: Anna a Paweł Kobosz lokalizace vinice: Wyżne, obec Czudec, rozloha vinice 2 ha www.winnicapodkarpacie.pl Historie tohoto rodinného vinařství sahá do roku 2003, kdy předchozí majitelé pozemku začali s výsadbou vinice, v roce 2006 noví majitelé rozhodli o dalším rozvoji vinic, jejich rozšíření na současné 2 ha s 20 odrůdami, z nichž nosnými jsou Bianca, Chardonnay, Pinot Noir a Regent. Pozemek byl zakoupen i s budovami, které byly přeměněny na „vinařské centrum“ s možnostmi degustací, vinotékou, možnostmi pořádání společenských a firemních akcí s ubytováním a sportovním vyžitím. Vinařství Winnica Spotkaniówka vlastník: Grażyna Barć, Krzysztof Kotowicz lokalizace vinice: Połomia, obec Niebylec, rozloha vinice 1,02 ha www.polomia.pl Vinice se nacházejí na JZ svazích Strzyżowsko-Dynowské pahorkatiny, svažitost 6–8°. Majitelé vinice propadli kouzlu vinaření, opustili městský styl života a pustili se na novém, 6,5hektarovém hospodářství do postupného budování vinice, ve které pěstují odrůdy Hibernal, Bianca, Rondo a Regent. Na základě zahraničních cest a sesbíraných zkušeností si vytvořili vizi vybudovat vinařské hospodářství s objekty technologickými, degustačními, díky nádhernému okolí by vinařství sloužilo i enoturistice s možnostmi pořádat cyklická setkání pro všechny zájemce o vinařství v příjemném a přírodně krásném prostředí. Další drobná vinařství v podkarpatské oblasti: Winnica Ewy – Jasło, založena 2006, rozloha 0,1 ha Winnica Dwie Granice – Przysieki, obec Skołyszyn, založena 2004, rozloha 0,8 ha Winnica Zacisze – Trzcinica, založena 2003, rozloha 0,15 ha Winnica Vanellus – Jareniówka, obec Jasło, založena 2005, rozloha 0,25 ha, www.winnicavanellus.pl Winnica Kolacz – Nawsie Kołaczyckie, obec Kołaczyce, založena 2004, rozloha 0,15 ha Winnica Wiarus – Jedlicze, založena 2000, rozloha 0,25 ha, www.wiarus.cal.pl

475

Winnica Zielony Zakątek – Przybówka, obec Wojaszówka, založena 2004, rozloha 0,12 ha Winnica Sztukówka – Glinik Średni, obec Frysztak, založena 2009, rozloha 0,93 ha Winnica Wierzchowina – Łęki Dolne, obec Pilzno, založena 2006, rozloha 0,10 ha Winnica Pod Dębem – Dębica, založena 1990, rozloha 0,07 ha Winnica Pod Sosnami – Dębica, založena 2007, rozloha 0,15 ha Winnica Mieszko – Dębica, založena 2006, rozloha 0,15 ha Winnica Dolina Nilu – Kolbuszowa, založena 2003, rozloha 0,05 ha Winnica Stare Siedlisko – Strażów, obec Krasne, založena 2007, rozloha 0,41 ha, Borek Stary, obec Tyczyn, založena 2008, rozloha 0,26 ha Winnica Wilhelma Pitery – Rzeszów, založena 2003, rozloha 0,05 ha Winnica Św. Roch – Rzeszów-Słocina, založena 2002, rozloha 0,50 ha Winnica Straszydle – Straszydle, obec Lubenia, založena 2007, rozloha 0,50 ha Winnica Kanada – Grzegorzówka, obec Hyżne, založena 2005, rozloha 0,30 ha Winnica Nad Dynówką – Dynów, založena 2004, rozloha 0,13 ha Winnica Węgrzyn – Węgierka, obec Roźwienica, založena 2003, rozloha 0,73 ha Winnica Gala – Przemyśl, založena 2005, rozloha 0,35 ha Winnica Dolina Sanu – Sanok, založena 2006, rozloha 0,40 ha Další informace o vinicích podkarpatské oblasti i o oblasti samé najdete na: www.podkarpackiszlakwinnic.pl. Lech Malysz


476

(10/2009)

Slovenská vinárska akadémia Pezinok – vzděláváním ke zvyšování konkurenceschopnosti vinohradnictví a vinařství Doc. Ing. Pavel Pavloušek Ph.D., Zahradnická fakulta Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně Hlavním cílem projektu je vytvoření vzdělávacích modulů pro čtyři stupně vzdělávání v oblasti vinohradnictví, vinařství a nabídky vinohradnických a vinařských produktů jako základu pro vybudování Slovenské vinařské akademie v Pezinku. Vzdělávací moduly budou akreditované ve smyslu vzdělávacího systému ECVET a platné v první řadě v partnerských státech projektu, tj. Rakousku, České republice a na Slovensku. Předpokládá se jejich certifikace také na úrovni EU. Vzdělávací moduly budou podkladem pro nový EU certifikát vzdělávání v oblasti vinohradnictví a vinařství. Cílovými skupinami projektu jsou malé a střední podniky z oblasti vinohradnictví a vinařství, učitelé a studenti, pracovníci veřejné správy v oblasti vinohradnictví a vinařství, soukromí experti a příslušné komory a svazy. Ve dnech 20.–22. 8. 2009 proběhl na Ústavu vinohradnictví a vinařství Zahradnické fakulty pracovní workshop v rámci tohoto projektu. Akce se zúčastnilo 25 vinohradníků a vinařů ze Slovenska. V rámci této akce byly předneseny odborné přednášky na téma vinohradnictví a vinařství. K přednášeným tématům absolvovali účastníci exkurze do vinařských podniků. Účastníci obdrželi výukové materiály a materiály Vinařského fondu propagující česká a moravská vína. Akce byla účastníky velmi kvalitně hodnocena, právě za vhodnou syntézu teo-

retické výuky a praktických exkurzí. Ukazuje se proto, že spolupráce vědy, výzkumu a praxe může být po všech stránkách významná a prospěšná. Oborové vzdělávání je velmi významné pro rozvoj konkurenceschopnosti vinohradnictví a vinařství. Vinohradnictví a vinařství je velmi dynamicky se rozvíjející obor. Je možné konstatovat, že zjištění, která platila včera, nemusí již platit dnes. Velmi významného pokroku bylo dosaženo ve sledování vlivu rostlinných hormonů na zrání hroznů, v molekulárních analýzách jednotlivých fyziologických dějů v révě vinné, tvorbě fenolických látek v hroznech ve vinici, vlivu kvality hroznů na aromatické látky ve víně, aroma u Sauvignonu, marketingu jednotlivých „stylů vína“. To všechno jsou informace, které mohou posunout vinohradníky a vinaře podstatně dále. Významným přínosem transferu nových informací mohou být i interní konzultanti, kteří stojí mimo podnik a zabezpečují právě toto vzdělávání a přenos informací. Soustavné a systematické vzdělávání vinohradníků a vinařů je velmi důležité. Jestliže dochází k přenosu poznatků do praxe velmi rychle, dochází ke zvýšení kvality vyrobených produktů a zároveň zlepšení rentability produkce, což je velmi významné pro každého podnikatele. Vzdělávání je možné provádět několika cestami, kde každá musí být koncipovaná způso-

bem, aby bylo dosaženo maximální efektivity pro vinaře. Cestami k dosažení cíle vzdělaného a konkurenceschopného vinaře je pořádání workshopů, využití webových portálů, tvorba učebnic a odborných brožur, překlady významných zahraničních informací. Investice do vzdělávání jsou proto investice do budoucnosti. Velmi úzkou souvislost má vzdělávání a věda s výzkumem. Výsledky vědy a výzkumu jsou základem vzdělávání vinohradníků a vinařů. V zahraničí je možné vidět iniciativy, kde samotní vinaři založí vlastní výzkumnou instituci, jako je např. Robert Mondovi Institute for Wine and Food Science. Nepodceňujme proto vzdělávání a odborné praxe vinohradníků a vinařů. Je to významná investice do budoucnosti, která pomůže udržovat a zvyšovat konkurenceschopnost vinohradnictví a vinařství. Každá vyspělá vinařská země na světě věnuje vzdělávání vinařů velkou pozornost, což je vidět i v rámci tohoto projektu na Slovensku, kde projekt podpořil rovněž Bratislavský samosprávny kraj a REVIA – Malokarpatská komunitná nadávka. Projekt je podporován z Leonardo da Vinci – Slovak Wine Academy Pezinok – 2008-1-SK1-LE005-0026.

Svatomartinské 2009 – informace pro vinaře Značka „Svatomartinské“ byla registrována v roce 1995 a od roku 2005 je majitelem značky Vinařský fond, který bude v letošním roce již popáté organizovat prodej pod novou grafickou značkou a za společné propagace podporované z prostředků Vinařského fondu. Od roku 2005, kdy se prodalo přes 150 tis. láhví, se prodej „Svatomartinského“ zvýšil až na počet cca 730 tis. láhví v roce 2008. Z tohoto pohledu je

„Svatomartinské“ jednoznačně nejúspěšnější značkou mladých vín na našem trhu. Značka je využitelná pro všechny registrované vinaře v ČR; samozřejmě za splnění podmínek daných Vinařským fondem. Pod značkou „Svatomartinské“ se budou moci prodávat tyto druhy a odrůdy vín: bílé víno, odrůdy Müller-Thurgau a Veltlínské červené rané – typová charakteristika:

příjemné, vyrovnané, svěží ovocité víno, suché; růžové víno, odrůdy Modrý Portugal a Svatovavřinecké – typová charakteristika: příjemné, dobře pitelné ovocité růžové víno, suché; červené víno, odrůdy: Modrý Portugal a Svatovavřinecké – typová charakteristika: hladké sametové víno, odbourané kyseliny, případně karbonická macerace, suché.


(10/2009)

Každý typ může být vyráběn z uvedených odrůd – buď samostatné odrůdy, nebo cuvée těchto odrůd. Před uvedením na trh bude každé víno posouzeno nezávislou komisí, která zhodnotí, zda senzorické parametry vína odpovídají požadované charakteristice. Hodnocení bude probíhat v degustačním pracovišti Národního vinařského centra. Podle počtu vzorků se předpokládá jmenování dvou komisí. Pro udělení známky se musí kladně vyslovit nadpoloviční počet členů komise. V případě, že v prvním hodnocení nebude víno schváleno pouze o jeden hlas, bude předloženo ještě k jednomu přehodnocení druhé komisi. Pro vína, která budou degustační komisí schválena, bude vinař moci využívat společnou grafickou známku Svatomartinského. Vi-

naři budou moci použít grafickou známku na své etiketě (za předpokladu zachování grafického manuálu známky) nebo také využít společnou vzorovou etiketu. Dalším spojujícím kritériem bude používání společných smršťovacích záklopek s grafickou značkou Svatomartinského. Vinaři budou platit pouze poplatek za ohodnocení vína. Další poplatek za každou vyrobenou láhev se platit nebude. Vinaři budou muset pouze zakoupit jednotné záklopky na láhve za běžnou obchodní cenu. Vinařský fond bude vkládat prostředky Fondu na společnou a efektivní propagaci této značky. Propagace bude spočívat jednak ve výrobě společných reklamních materiálů (nabídkové lístky na stoly, letáčky, postery do restaurací a vinoték), v propagační kampani v médiích

477

a samozřejmě také na oficiální webové stránce našeho vinařství www.wineofczechrepublic.cz a www.svatomartinskevino.cz. Distribuce propagačních materiálů bude prostřednictvím vinařů vyrábějících „Svatomartinské“ a také prostřednictvím přímé komunikace s vinotékami. První otevírání láhví nového „Svatomartinského“ bude probíhat jako každý rok 11. 11. v 11 hod. na slavnostní akci v Brně, Hustopečích a dalších městech a samozřejmě ve vybraných vinotékách a restauracích po celé zemi. Další informace pro vinaře budou zveřejňovány na stránce www.wineofczechrepublic.cz v sekci „Pro odborníky“. Zde bude v polovině záři k dispozici ke stažení přihláška, technické specifikace udělení licence, logomanuál atd. Pavel Krška

MUNDUSvini 2009

Letos 275 mezinárodních degustátorů ze 45 zemí světa ohodnotilo během dvou víkendových seancí 5 726 vín ze 44 zemí všech světadílů, což je navzdory celosvětové hospodářské krizi téměř o 400 vzorků více něž loni a představuje 8 % nárůst. V pěti- až sedmičlenných komisích zasedly jury sestavené z reprezentantů různých profesí, ať už samotných výrobců vín, obchodníků, dovozců, sommelierů či vinařských publicistů, lektorů a jiných propagátorů tohoto ušlechtilého nápoje. 1 359 zúčastněných vzorků bylo z Německa, po němž následovaly tradiční vinařské země, jako jsou Itálie se svými 1 053 víny, Španělsko (879 vín) a Francie (612 vín). S významným počtem vzorků se prezentovalo rovněž Portugalsko (332), Jižní Afrika (207), Rakousko (188), dále pak Austrálie (166), Řecko (158) a Chile (143). Česká republika, která poslala do Neustadtu 51 vzorků vín, z nichž 45 bylo bílých, 5 červených a jedno rosé, se letos se svým počtem přihlášených vzorků zařadila na třinácté místo za Argentinu a Bulharsko. Nechyběly ani exotické země, jako jsou Thajsko, Brazílie či Peru, dokonce i Nizozemsko tentokrát přihlásilo do soutěže 7 vzorků! Nejvíce byla v soutěži zastoupena vína tichá červená, a to se 3 120 vzorky, což reprezentuje 54,49 %. Bílých tichých vín bylo 1 903, tichých růžových 183 a tichých bílých z modrých hroznů (blancs de noirs) 35, sektů všech barev 387, perlivých vín

51, zatímco zbytek tvořily Sherry, Porto a Madeira. MUNDUSvini je soutěž vín uznaná mezinárodní organizací OIV (Organisation Internationale de la Vigne et du Vin) se sídlem v Paříži a je jednou z největších světových soutěží, které podlehají jejím přísným regulím. Každá porota hodnotí maximálně 45–50 vzorků za den, a to podle 100bodové stupnice mezinárodní unie enologů UIOE. Na formuláři musí každý hodnotitel navíc vyplnit okénka týkající se jejich individuálního dojmu: např. kyseliny, tělo, komplexnost a potenciál každého hodnoceného vzorku, popř. identifikovat jeho vadu, jako korek, oxidázu, myšinu, brettanomyces, těkavé kyseliny, síru atd. Podle nařízení OIV se smí udělit jen 30 % medailí, z toho na „velkou zlatou“ musí vzorek získat nad 95 bodů, na „zlatou“ přes 90 a na „stříbrnou“ pak přes 85 bodů. Z letošní soutěže MUNDUSvini si Česká republika přivezla čtyři zlaté medaile a deset stříbrných. Zlato získal Ryzlink rýnský PS 2008 od Pavla Bindera, Bohemia Sekt Prestige Demi-Sec 2006 a dvě Pálavy Vinselekt Michlovský z ročníků 2002 a 2008 (Private Selection), zatímco stříbrné medaile obdržela následující vína: Ryzlink vlašský PS 2008 a Veltlínské zelené PS 2008 Vinařství Volařík, Sauvignon PS 2008 Spielberg, Sauvignon PS 2008 Vinařství Pavlov, Sauvignon PS 2008 Víno Mikulov,

Chardonnay PS 2008 Vinařství Petr Skoupil, Chardonnay PS 2008 Vinné sklepy Lechovice, Chardonnay VzH 2008 Château Valtice, Pálava VzH 2008 Pavel Binder a Pálava Vinum Palaviense 2006 Vinselekt Michlovský. Kompletní výsledky lze najít zde: www. mundus-vini.de/7556184--~en~internationaler_weinpreis~ergebnisse~2009.html. Každým rokem MUNDUSvini uděluje navíc další ocenění, jako jsou např. sortiment roku, dovozce roku nebo výrobce roku (Německo i zahraničí). Dovozcem roku se stává ten, kdo přihlásí do soutěže nejméně 20 vín, z nichž 50 % v soutěži obdrží ocenění. Letošním vítězem v této kategorii se stal Joh. Eggers Sohn GmbH z Brém. Výrobcem roku se stává ten, kdo přihlásí do soutěže nejméně tři vína (z nichž pouze jedno může být sladké!), která v soutěži získala ocenění přes 80 bodů. Za Německo se letošním vítězem stal Wein & Sektgut Heinz Schneider z Leiwenu, za Evropu Champagne P. & C. Heidsieck z Remeše, zatímco ze zámoří to byl John Davey, Shingleback Wine z McLaren Vale v Austrálii. V sobotu 14. listopadu 2009 se dveře Saalbau v Neustadtu an der Weinstrasse otevřou veřejnosti, která bude mít možnost všechna soutěžní vína ochutnat a obodovat. Helena Baker, členka degustační jury MUNDUSvini č. 7


478

(10/2009)

Ctirad Králík padesátiletý Mimo povinností na úseku vinic mu tehdy bylo svěřeno i sklepní hospodářství. V té době družstvo vyrábělo pouze sudová vína, která prodávali Vinařským závodům v Mikulově. Přes různé reorganizace, včetně těch porevolučních, které v tomto podniku probíhaly, a různé pracovní nabídky z jiných firem zůstal sedleckému družstvu a funkci sklepmistra věrný dodnes. V devadesátých letech minulého století začalo vinařství v Sedleci pod jeho vedením vína lahvovat a distribuovat pod značkou „Sedlecká vína“. Dostavily se první úspěchy na prestižních vinařských výstavách: Šampioni VVT, GRAND PRIX Vinex, Vinum Juvenale, na všechny nejlepší kolekce, Šampion Vinařské Litoměřice, Malé vinařské encyklopedie, Vinařské Dobřichovice a spousta dalších ocenění a medailí. V poslední době slaví úspěchy i na mezinárodní půdě: VINALIES 2009 Paříž, TERRAVINO 2009 Izrael. Sedlecká vína si získávala čím dál větší prestiž mezi milovníky vín, byla podávána anglické královně Alžbětě II., Hillary Clintono-

vé a podobně. Dnes mají na trhu v oblasti vinoték a gastronomie své pevné postavení. Ctirad Králík víno nejen vyrábí, ale stal se také vyhledávaným hodnotitelem. Je členem komise pro zatřiďování vín při SZPI a zúčastňuje se pravidelně hodnocení všech prestižních tuzemských výstav. Je aktivním propagátorem vinařské osvěty a folkloru. Na několika výstavách zavedl tradici, že po skončení bodování se hodnotitelé nerozjíždějí hned domů, ale v kroužku si zazpívají a o vínech debatují. I proto dostal na VVT funkci sbormistra vinařského tělesa, která tuto akci tradičně zahajuje. Láska k vínu a vinařství vůbec ho natolik okouzlila, že začal o víně psát verše. Dnes jsou jeho básně mezi milovníky vína hodně vyhledávané a často zahajují mnohé významné vinařské akce. V současné době pracuje Ctirad Králík v ZD Sedlec jako místopředseda a vedoucí vinařského úseku. Radku, k Tvé další práci, stále veselé náladě a tvůrčí básnické činnosti Ti přejeme všechno nejlepší. Ing. Jaroslav Matocha

Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety… Jedenáctá zpráva o činnosti českého odboru zemědělské rady pro markrabství Moravské za rok 1908 Jest to tlustá kniha o 728 stranách a k tomu přílohy na 534 stranách, celkem 962 stran. Tato zpráva podává veškerou činnost zemědělskou na Moravě ovšem v českých okresech vůbec. Ze zprávy dotýkáme se pouze činnosti ve vinařství českém na Moravě. Vinařské subvence. Český odbor v r. 1908 obdržel ze státní subvence 8000 K pro rok 1907 na mor. vinařství 60 % = 4480 K a zemské pro rok 1908 8000 K opět 60 % = 4480 K, úhrnem 8960 K na české vinařství (německý odbor 40 % = 3520 K státní a 3520 K zemské subvence, úhrnem 7040 K na německé vinařství). Za státní subvenci koupeno 214 peronosporových stříkaček po 30 K, jež rozdány okres. hospod. spolkům ve vinařských okresích: Po 24 stř.: Vel. Pavlovice, Hodonín, Kyjov; po 20: Uh. Hradiště, Strážnice; Ždánice 19, Klobouky 18, Břeclava 16, Znojmo 10, Krumlov 8, Židlochovice 7; po 5: Uh. Brod, Ivančice, pomol. ústav v Bohonicích, Slavkov; Napajedla 4. Za každou stříkačku platil hosp. spolek po 10 K. Stříkačky byly od firmy Nechvílovy z Vídně, znamenitě se osvědčují, jsou trvanlivé a dobře zpracovány, jen bylo

by si přáti, aby podělení vinaři si jich vážili a šetřili, rovněž český odbor zaslouží si pochvaly za dodávání tak dobrých stříkaček. Spokojenost vinařů jest s těmito stříkačkami všeobecná. Zemské subvence 4480 K použil český odbor na zakoupení 92 q modré skalice v ceně 70 K, rozdána hospodář. spolkům v ceně 23,33 K. Obdržely po 12 q: Vel. Pavlovice, Hodonín, Uh. Hradiště; Kyjov 11, Břeclava 10, Klobouky 9, Ždánice 7, Strážnice 5, Znojmo 3, Krumlov 2, Židlochovice, pomol. ústav v Bohonicích, Slavkov, Uh. Brod, Ivančice, Napajedla po 1 q. Stříkačky i modrou skalici dodal Ústřední svaz čes. hospod. společenstev; dopravu skalice musily hraditi hospodářské spolky, jež z Ústí n/L. v Čechách byla vysoká. Jakost skalice byla velmi dobrá. Subvenci na hubení révokazu má zemský výbor moravský, subvence na potírání ostatních škůdců má zemědělská rada. (Pokrač.) Vinařský obzor, r. 1909, č. 9, str. 153 Dopisy Z Vel. Němčic u Židlochovic. Vinařství naší obce slynulo dříve i do nedávna výbornou jakostí. Vína bílá jsou hlavně ze zeleného Muškatele (Veltlínské zelené), červená z »Neskorého« (»Frankovky«) a z »Uherčiny« (Portugal-

ské). Půda je dobrá, podobně polohy vinohradní. Víno odkupují většinou hostinští a soukromníci z okolí, že rok za rokem se vyprodá. Jakost vín jest dobrá, ale naši vinaři se nestarají, aby více bylo slyšeti o němčických vínech (podobně je to i s dobrým nosislavským a blučínským a židlochovským). Letos úředně byl zjištěn u nás révokaz. Chováme obavu před tím škůdcem. V neděli 18. září byla u nás vinařská schůze, přišli četní vinaři, ale mohlo jich přijíti více. Přednášel p. vinařský instruktor P. Seják z Hodonína o révokazu, p. Al. Horňanský z Vel. Pavlovic, o šlechtění révy a p. komisař K. Votruba z Hodonína o zákonitých výhodách při révokaze a zakládání nových vinic. Mimo to p. komisař zodpovídal četné dotazy. Ukázán byl zastřikovač »Kober«, dále k ochutnání dána četná vína ze šlechtěné révy ze školky pavlovské, pak sami naši vinaři pochlubili se svým vínem. Dle úsudku můžeme býti hrdi na jakost svých vín, ale také více si všímejme pokroku ve vinařském světě našem. Nastane nám sázeti štěpované vinice, jakou má náš p. nadmyslivec Novotný. Nečekejme, až nám révokaz zničí vinice; hleďme se vzdělávati ve vinařství. Také několik členů k vin. spolku se přihlásilo. Kéž jest jich více. M. Vinařský obzor, r. 1909, č. 9, str. 156


(10/2009)

479

Historické události a osobnosti v minulém století – říjnová výročí Rozhodnuto o rozšíření státních a zemských révových školek. Ministerstvo zemědělství spolu se zemským výborem začalo toto ihned realizovat ve Velkých Pavlovicích a v Mutěnicích. Na rozšíření byly vzaty pozemky z bývalého císařského majetku. 1919, VO, č. 8, str. 99 17. 10. 1919 bylo přijato v Národním shromáždění rozhodnutí o dani z vína. 1919, VO, č. 8, str. 100 a č. 9, str. 105 25. října 1989 se dožila významného životního jubilea Ing. Marta Hubáčková, Csc. Po studiích na vinařské škole v Modre pokračova-

la ve studiu na VŠZ, zahradnickém oboru v Lednici, kde též nastoupila své první zaměstnání na vinařském ústavu. Od roku 1968 pracovala ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni a pak přešla v rámci ústavu na Výzkumnou stanici na Karlštejně. Celý svůj život se úspěšně věnovala vědecké činnosti ve vinařství a šlechtění révy. 1989, Vinohrad, č.11, str. 262, dále 1999, VO, č. 9, str. 285 22. října 1999 oslavil v Polešovicích na šlechtitelské stanici své 70. narozeniny Bohumil Haj-

zler. Po vyučení zahradníkem pracoval na Výzkumném ústavu zelinářském v Olomouci, v roce 1953 nastoupil jako vedoucí ovocné školky v Polešovicích, která se 1. června 1956 spojila se šlechtitelskou stanicí vinařskou, a zde přejímá celkové vedení. Ovocná školka zanikla v r. 1961. V roce 1989 pak B. Hajzler odchází do důchodu. 2000, VO, č. 1, str. 33 Podle uvedených zdrojů zpracoval Ing. Drahomír Míša

Začátky vinařství v našich zemích a kolonizace moravského vinařství (Zakládání osady a vinohradu, z historie měření…)

Nejstarší zprávy o moravském vinařství jsou tedy ze střední Moravy, a ne z jižní, jak bychom očekávali. Z toho plyne závěr, že vinařství bylo původně na Moravě podobně jako v Čechách nejprve na knížecím majetku, případně klášterním. Velké zakládání jihomoravských vinic lze uvést v souvislosti teprve s rakousko-německou kolonizací v Podyjí na začátku 13. století. Prokazuje to také, že původní rozsah jihomoravského vinařství se zhruba kryje s územím kolonizace, nejstarší jména viničních hor (i v českých obcích blízko jazykové hranice) jsou německá. Také horenské právo moravské bylo závislé na rakouském horenském právu falkenštejnském a klosterneuburském a konečně, že se v celé jihomoravské oblasti uplatnil rakouský způsob počítání vinohradů na čtvrtě a achtely (kromě Uherskobrodska, kde se počítalo na „Tagwerky“ po uherském způsobu). Také další ze starších zpráv o moravském vinařství jsou vesměs v souvislosti s rakousko-německou kolonizací (např. Hnanice u Znojma v r. 1201, k r. 1220 pak vinohrady ve Schořicích u Velkých Němčic na Hustopečsku atd.). Ze 12. a začátku 13. století jsou již tedy známy písemné zprávy, kde je uváděna lánová soustava v souvislosti s kolonizací jižní Moravy. Zákupní právo, které bylo zaváděno v souvislos-

ti se zmíněnou rakousko-německou kolonizací, přinášelo jak vrchnosti, tak poddanému, příznivé podmínky (poslednímu zejména lepší právo k půdě), nezůstávalo omezeno na nové kolonizované osady, nýbrž se šířilo také na staré vsi slovanské. Dokladem rychlého přijímání práva zákupního je existence dědičných rychtářů (bývalých lokátorů) a lánové soustavy. Založení vsi při kolonizaci a úkony s tím nezbytné obstarával lokátor, který byl svou profesí, dá se říci, školeným zeměměřičem. Měření bylo při kolonizaci jevem zcela obvyklým, lokátor získal osoby pro osídlení, převzal od majitele půdu, rozměřil ji na určitý počet lánů (orných i neorných), vymezil pastviny, cesty a sjednal smlouvu o úpravě povinností (platů a dodávek), které měli osadníci k feudálovi, na jehož pozemku ves vznikla. Vyměřování pozemků při kolonizaci bylo nutností a příslušelo lokátorovi. Protože byl dostatek půdy ke kolonizování, k nějaké přesné výměře se nepřihlíželo. Vždyť tehdejší měřičské pomůcky (provazec – funiculus) neumožňovaly úplnou přesnost, jak jsme si řekli již minule, přídavek na prověšení – naděl Bůh! Také víme, že výměra lánů byla nestejná a lišila se jak z hlediska času, tak i z hlediska místa v království. Lokátorovým úkolem bylo spíše vytyčení hranic pozemků nebo obvodu zastavění než jejich přesné vyměření. Vždyť

k nějakým technickým podkladům nebo mapám bylo v té době ještě daleko. Noví osídlenci po složení zákupního poplatku byli na určitou dobu osvobozeni od daní. Teprve po určité době se stejně jako starousedlíci stávali pravidelnými daňovými poplatníky. Vznik osad, městeček a měst byl také podmíněn směry obchodních cest. Je zřejmé, že vinohrady nedrželi jen lidé domácí, nýbrž i kláštery, měšťané (hlavně z Brna) a šlechta. Např. písemných zpráv z Hustopečska z doby do poloviny 14. století je poskrovnu, zato však velmi mnoho z doby pozdější. I to svědčí o rozšířenosti a významu vinařství nejen na Hustopečsku, ale i na jižní Moravě. Kolem r. 1350 byly lány uváděny u osad ještě jako celistvé. Příklad z osad na Židlochovicku a Hustopečsku: Osada

počet mimolánová lánů půda dvůr, 9 cha42 lup, mlýn

Blučina (královský majetek) Rajhrad 26 (církevní majetek) Přibice 18 (církevní majetek) Šitbořice (církevní majetek) Vrbice (zemanský majetek) 20

dvůr

9 chalup, 4 domy


480

(10/2009)

Z uvedených údajů můžeme přibližně určit i tehdejší počet obyvatel osady, znásobíme-li počet lánů, chalup a domů číslem sedm, k tomu je nutno ovšem odhadem připočítat obyvatele dvorů, mlýnů a far. Tak např. Blučina v té době mohla mít (42 lánů a 9 chalup) 51 × 7 = 357 obyvatel + obyvatele dvora a mlýna, takže ji můžeme odhadnout skoro na 400 obyvatel. V té době bylo hlavním pramenem výživy zemědělství a dále vinařství, které se k nám na jižní Moravu rozšiřovalo z Rakous a nabylo velkého hospodářského významu. Vinohrady se nezakládaly náhodně. Vrchnost určovala půdu k vysázení, vyhledávala a nechala vyměřit vinohradnické tratě na vhodných pozemcích, které byly rozděleny na tolik částí, čtvrtí, achtelů, kolik bylo žadatelů. A znovu jsme již u minule zmiňovaného achtelu, podle kterého usuzují historikové na rozsah kolonizace. A že se vinice v jednotlivých vinařských obcích rozkládají v tratích, které se nazývají hory, to ví dnes každý milovník vína. Sousedící vinohrady bývaly odděleny příkopem zvaným od pradávna rúna (z německého Rain), dnes už tento název pamatuje málokdo, příkopu se říká strža apod. Na vrchním konci bývaly vinohrady ohrazeny živým plotem, keři atd., frédem, frýdem, frejdem (z německého Einfriedung). Tento název se používá ve vinohradnických obcích dosud. Další některé historické plošné jednotky a podobné jednotky: Achtel = asi 2,2 gramu nebo asi 400 m2, stará německá jednotka hmotnosti a plošného obsahu. Nás zajímá plošný obsah. 1 achtel Německo = 394 m2 = 48 čtv. Rute. Achtel přeloženo z němčiny znamená – osmina. Původně achtel asi znamenal plochu vykázané viniční půdy dělené na osminy a potom přidělované po „achtelu“ na založení vinohradu. Např. v horenském právu městečka Ždánice jsou zmínky o achtelu již v r. 1349. Achtel měl v různých dobách i obcích nestejnou výměru. Tak ve Ždánicích měřil achtel průměrně 37 arů, v Archlebově 20–40 arů, v Lovčicích 10–20 arů, v Žarošicích 40–60 arů. V Násedlovicích byly vinohrady zvané Achtele po 60 arech, Půlachtele po 30 arech a Čtvrtachtele po 15 arech (názvy tratí vinic). Achtelový vinohrad měl výměru 1 560 m2 = jedna osmina (8 × 1 560 = 12 480), dvanácterkový plochu 1 040 m2 = jedna dvanáctina. Celý vinohrad moravský měřil 12 480 m2, tj. asi 1,25 ha, dolnorakouský o něco méně, jen 11 770 m2, tj. asi 1,18 ha. Achtl, achtlík = asi 3 litry (uvádím pro zajímavost, že se jedná prakticky o stejný název), oproti Achtelu je to stará česká j. objemu pro sypké látky (obilí), její jméno je odvozeno také z němčiny – Achtel (osmina), užívalo se též jmen osmina, čtvrtce polovičná, řepice. 1 actl = 2,906 litru = 1/32korce, podle Hájkovy kroniky se, možná omylem, jménem achtl ozna-

čoval věrtel. Věrtel totiž znamená jednu čtvrtinu, nikoliv osminu. Dnes se hovorově používá také označení „achtlík“ pro sklenici pití o velikosti 1/8 litru (1,25 dcl). („Dejme si achtlík dobrého vínka!“) Morgen = 0,2553 ha, stará německá, dánská a holandská j. plošného obsahu, německy též Joch, nebo Juchat a Tagwerk. Joch = asi 0,6 ha, stará rakouská j. plošného obsahu. Brázda = stará česká j. délky i plošného obsahu = ½ lokte, tedy 0,2957 m. 6 brázd s tzv. rozhonem tvořilo záhon. Jako j. plošného obsahu se braly záhon i brázda dlouhé 1 hon (tj. 260 loktů), pak tedy 1 brázda = 45,47 m2. Hon, honec = asi 124 m nebo 154 m nebo 0,28 ha. Stará česká j. délky i plošného obsahu. Uvádělo se, že na vzdálenost 1 honu se mělo kolečko pluhu otočit 60krát. Měřice = 1 918 m2 jako j. pro plošný obsah = 1/3 jitra vídeňského. Tímto jménem se dříve označovaly různé j., zejména korec, ale i čber = 3 litry až 124 litru, stará česká j. objemu, v zásadě to byl název pro jakoukoliv míru. Po zavedení dolnorakouských j. na celém území monarchie (r. 1765) se tímto názvem označovala vídeňská Metze (měřice). Tato jednotka jako plošná se v praxi používá dodnes, 1 měřice (míra) se počítá asi 0,2 ha, to znamená, že 1 ha = 5 měřic. Vysvětlivky: Zákupní právo – forma poddanského dědičného držení půdy spojená s povinností odvádět feudálovi rentu. V českých zemích se rozšířilo až ve 13. a 14. století jako německé právo (purkrecht). Podmínkou vzniku bylo složení určité peněžní částky, tzv. podací. Toto zákupní právo sloužilo v době kolonizační k nalákání nových osadníků k osídlení českého pohraničí. Panovníci k nám lákali kolonisty většinou z rakouských a německých zemí k osídlení pusté i méně úrodné půdy, zvláště v pohraničí, protože pokud nebyla půda obdělávána, tak vlastníkům (králi, klášterům, šlechtě) nic nevynášela. Její obdělávání vyžadovalo mnoho tvrdé práce, proto byly kolonistům stanoveny příznivé podmínky pro jejich nastěhování. Lánová soustava – zemědělská půda byla rozčleněna na lány a ke každé usedlosti byla přidělena určitá lánová výměra – odtud pak pochází označení sedláků na dvouláníky, láníky, půlláníky atd.). Poddaní se na zemědělských usedlostech zakupovali, to znamená, že jim byly pozemky dědičně pronajaty na delší dobu nebo i navždy za určitý plat (viz zákupní právo). Vlivem těchto změn pak zůstávali trvale připoutáni ke své půdě a osady tak získávají i svůj trvalý půdorys. Lokátor – podílel se na kolonizační činnosti. Přidělenou půdu od feudálního pána rozparceloval (vyměřil) na pruhy země a lány tak, aby směřovaly po terénní svodnici a každý z nových

Ukázka lokátorské kolonizační činnosti držitelů dostal přibližně stejný díl lepších i horších půd (viz náš obr., POZOR, obrázek pouze znázorňuje činnost lokátora, mapové podklady se poprve vytvořily dle vyměřování až za Josefa II. v r. 1785). V budoucnu pak podobné problémy řešili sedláci, když pole rozdělovali mezi dědice. Protože chtěli dělit spravedlivě lepší i horší půdy, docházelo k porcování a dělení lánů a polí na stále užší pozemky. Odměna lokátorovi dle smlouvy spočívala obyčejně v dědičném rychtářství a úlevě daní. Horenské právo – upravovalo právní vztahy ve vinohradnictví a vinařství. Např. dolnorakouské falkenštejnské horenské právo a viniční řád z roku 1309 se staly vzorem pro mnohé obce na jižní Moravě (např. Hustopeče, Valtice, Mikulov, Židlochovice již r. 1379 atd.). Rakouský Falkenštejn nedaleko Mikulova byl zároveň nejvyšším odvolacím místem v rozepřích pro obce, které měly horenské právo falkenštejnské. Fréd – (z německého Einfriedung), je příčné přerušení (menší příčný svah) po vrstevnici kolmo na svodnici viniční hory. Vytvořili je asi uměle naši předci. Vytváří tak kaskádu (dá se říci velké terasy) na svazích viničních hor. Na frédu bývá většinou přirozený nálet (živý plot), keře, křoviny, slívoně, plané trnky, stromy, ořechy atd. Fréd se významně podílí na vodním a tepelném režimu viničních hor, které bývají většinou orientovány jižně a jihozápadně. V zimě chrání vinice před náhorními mrazivými větry, zadržuje navátý sníh a vytváří tak jarní zásobu vláhy, v létě chrání před vodními přívaly (bouřky) a půdní erozí, chrání také před studenými i výsušnými větry a vytváří tepelnou kapsu. Nemalý význam má i pro vzhled a tvorbu krajiny, přirozený úkryt zvěře a ptáků, flóru i faunu. Největším prohřeškem je likvidace, shrnutí frédu např. kvůli lehčím příjezdům techniky apod., kdy se vlastně naruší dosavadní systém. Pozn.: Pamatuji staré vinaře, kteří v minulosti museli odejít z těchto chráněných poloh jihozápadních svahů a vysadili vinice náhradou na přidělených pozemcích na náhorních rovinách, jak říkávali „na větrné hůrce“, stále vzpomínali a nedali dopustit na chráněné polohy na svazích pod frédem. Použitá literatura je k dispozici u autora. Václav Fiala


(10/2009)

Prodejny a pobočky – distribuce Vinařského obzoru BS vinařské potřeby

Žižkovská 1230

691 02 Velké Bílovice

519 346 236

BS vinařské potřeby

Čejkovská 35

691 02 Velké Bílovice

519 346 238

BS vinařské potřeby

Svitavská 15

614 00 Brno

545 216 311

BS vinařské potřeby

K Vápence 3203/10

692 01 Mikulov

519 500 516

BS vinařské potřeby

Dobšická 2296/4

669 02 Znojmo

515 260 600

Bureš Jaroslav

Ořechová 1

691 06 Velké Pavlovice

519 428 733

Bureš Jaroslav

Na Hlavní 276

691 08 Bořetice

519 430 515

Bureš Jaroslav

Krumvíř 14

691 73 Krumvíř

519 419 006

NEREZ Blučina

Návrší 483

664 56 Blučina

547 235 111

ROSENBERG TECHNIC, s. r. o.

Brněnská 10/58

693 01 Hustopeče

608 889 967

Štěpánová Eva

Březí 20

691 81 Březí

519 514 259, 602 734 499

Vinařské potřeby, spol. s. r. o.

Národních hrdinů 22 690 02 Břeclav

519 321 235

Vincoop Mikulov

Brněnská 32

692 01 Mikulov

519 510 691

Zámky a semena, Janíček Svatopluk

nám. Míru 21

667 01 Židlochovice

602 506 537

481

řádková inzerce Prodám cca 30 tun Frankovky. Oblast Dolní Kounice. Tel.: 604 74 24 79 Výhodná nabídka pro oplocení vinohradu. Sloupek tvaru U 35/40/35 pozink., v. 2 800 mm, váha 8 kg – 210 Kč. 50% sleva – 105 Kč. Nestejná šíře. Možnost oplocení na klíč, 1bm – 320 Kč. Mob.: 603 320 953 Prodám 2 ks plastové nádrže, obsah 700 l. Výroba Čejkovice. Ve velmi dobrém stavu. Cena dohodou. Tel.: 732 148 540 Prodám celonerezovou vlečku na hrozny FUHRMANN. Vyklápění přímo do mlýnku, obsah 25 metráků. Tel.: 606 430 420 Prodám mulčovač, výroba Čejkovice, pracovní záběr 120 cm, po repasi, cena 28 000 Kč. Tel.: 731 542 030 Prodám mlýnek s odstopkovačem, výkonný, cena 5 000 Kč. Tel.: 608 638 634


Nabídka Vinařského obzoru Zásilkový obchod vinařských publikací ODRŮDOVÉ POHLEDNICE Aurelius – Frankovka – Chardonnay – Irsai Oliver – Kerner – Malverina – Modrý Portugal – Müller Thurgau – Muškát moravský – Muškát Ottonel – Neuburské – Pálava – Rulandské bílé – Rulandské modré – Rulandské šedé – Ryzlink rýnský – Ryzlink vlašský – Sauvignon – Svatovavřinecké – Sylvánské zelené – Tramín červený – Veltlínské červené rané – Veltlínské zelené – Zweigeltrebe 1 ks samostatné pohlednice v jednom druhu

6 Kč

1 ks komplet 24 odrůdových pohlednic v kartonkové složce 144 Kč (množstevní slevy, slevy prodejcům)

ENCYKLOPEDIE RÉVY VINNÉ Nová výpravná encyklopedie popisuje na 170 odrůd a obsahuje více než 650 plnobarevných fotografií. U každé odrůdy naleznete její ampelografickou charakteristiku, rady pro pěstování a samozřejmě i možnosti využití. V knize najdou užitečné informace nejen odborníci, ale i laici se zájmem o vinařství, a v neposlední řadě též milovníci vín, kterých je v naší zemi bezesporu mnoho. formát knihy: 225 × 297 mm, 320 str. plnobarevných 820 Kč

MAPY VÍ(n) VINAŘSKÝ ATLAS Území ČESKÉ REPUBLIKY autorů Pavla Linharta, Miloše Suka a Vratislava Válka obsahuje odborný text a soubor více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování vinné révy na území České republiky. Dvojjazyčná (česko-německá) barevná publikace soustřeďuje mapy historické aktuální geologické geochemické půdní hydrologické klimatické vegetační a mapy vinařských turistických cest Atlas ve formátu 230 × 300 mm v rozsahu asi 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře. 690 Kč

VAZBY ROČNÍKU 1999 290 Kč VAZBY ROČNÍKU 2000 330 Kč VAZBY ROČNÍKU 2001 330 Kč VAZBY ROČNÍKU 2002 380 Kč VAZBY ROČNÍKU 2003 420 Kč VAZBY ROČNÍKU 2004 450 Kč VAZBY ROČNÍKU 2005 490 Kč VAZBY ROČNÍKU 2006 520 Kč VAZBY ROČNÍKU 2007 560 Kč VAZBY ROČNÍKU 2008 590 Kč (V černé deskové vazbě s raženým písmem)

OSTATNÍ NABÍDKA: Moderní příprava červeného vína 174 Kč Vady vína 301 Kč Vinařem v Africe i leckde jinde 197 Kč Cesta ke špičkovému vínu 166 Kč Víno – pomocník při poznávání českého a moravského vína 42 Kč Vinohradnické stavby na Moravě 613 Kč Mapa vinařských oblastí České republiky 78 Kč Problémy kvašení vín 166 Kč Ročenka 100 let Vinařského obzoru 61 Kč Reedice ročníku 1907 faksimile 40 Kč Velký vinařský slovník 613 Kč Nové šľachtenie viniča na Slovensku 352 Kč Pěstování révy vinné v zahradách 258 Kč Výroba vína u malovinařů 129 Kč Speciální mechanizace – mechanizační prostředky pro vinohradnictví 93 Kč Cykloturistická mapa – Moravské a vinařské stezky 93 Kč Vinařství – návody do laboratorních cvičení 156 Kč Jak úspěšně prodávat víno 301 Kč Vinařský marketing 207 Kč Zrání vína v sudech barrique 174 Kč Sklepní hospodářství 467 Kč Pěstujeme révu vinnou 102 Kč Citáty o víně 69 Kč Přehled odrůd 2007 99 Kč Filosofie vína – Průvodce po Onom světě 220 Kč Ochrana ovocných dřevin a révy v ekologické a integrované produkci 495 Kč VINITORIUM HISTORICUM 349 Kč Historie kounického vinohradnictví a vinařství 260 Kč Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné 149 Kč

V cenách není zahrnuto poštovné a balné. Ceny jsou uvedeny včetně DPH. Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice Tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz; www.vinarskyobzor.cz Podrobnější informace o jednotlivých publikacích najdete ve webovém obchodě na adrese www.vinarskyobzor.cz/shop/shopping/index.php


(10/2009)

483

Vinařství Kovacs uvede na trh vlastní odrůdové vínovice Rodinnou firmu Ing. Miroslava Kovacse z Novosedel jsme čtenářům Vinařského obzoru představovali již na sklonku devadesátých let. Za tu dobu se značně rozrostla a nutno říci, že tehdy mladý absolvent lednické fakulty má za sebou pěkný kus práce. Nové výsadby vinic, nové provozní boduvy, nyní i penzion a aktivity v agroturistice – to vše k vinařskému podnikání patří.

Ing. Miroslav Kovacs V rámci dalšího rozvoje a inovací přistoupil Mirek Kovacs k dalšímu kroku. Loni poprvé si nechal zkušebně zpracovat vína několika odrůd na vínovici a má zajímavé výsledky. „Jedním z důvodů, proč jsme se odhodlali jít do vínovic, byla snaha o marketingové využití zájmu o odrůdy. Na tyto účely jsme vyčlenili vlastně podíly z lisování – již dříve jsme podíly ze samoto-

ků kvasili samostatně a ty šly do láhve a podíly z lisu, takzvané dotažky, šly na sudová vína. Kamarád, který si v Rychnově nad Kněžnou před časem otevřel minipivovar a moštovnu na jablka, rozjel i vlastní ovocný lihovar, a tak jsme se domluvili, že mladé víno po vykvašení vypálíme na vínovici, abychom i tento druh vinného produktu mohli našim stálým odběratelům nabídnout,“ vysvětluje Miroslav Kovacs a pokračuje: „Z lihovaru jsem přivezl v podstatě polotovary – neředěné vínovice o lihovitosti od 60 do 65 %. U většiny odrůd jsem zjistil, že ze senzorického hlediska byly při určitých procentech značné rozdíly v chuťovém vjemu: při 37 % byla pálenka už slabá, pokud měla přes 40 %, už pálila. Vycházelo mi, že optimum je asi 38 %. Zajímavé bylo také zkoušet použití různých vod na ředění. Některé vody při určité lihovitosti způsobí mléčný zákal, který časem vypadne do sedimentu.“ Kovasc začal u odrůdově čistých vínovic, připouští však, že do budoucna možná zkusí i jejich kupáže – vše ukáží první zkušenosti s prodejem a vývojem produktu a samozřejmě odezva zákazníků. Vínovice nyní zrají v nerezových nádobách, do budoucna uvažuje u některých o staření v dřevěném sudu. „Samořejmě náš nyní čekají všechny ty úřední papírové kolotoče kolem spotřebních daní – musíme zavést daňový sklad, pravidelná hlášení celnímu úřadu a podobně,“ vypočítává peripetie Miroslav Kovacs a pokračuje dále: „Uvidíme jak se to chytne. Surové produkty, ještě bez kolkové známky, jsem jen tak letmo, zkušebně naředěné, dával ochutnat některým obchodním partnerům a musím s potěšením konstatovat, že je pálenky zaujaly. Mám v plánu jeden z našich sklepů vyčlenit čistě na destiláty.

Vinafisk˘ marketing Autor: Franz Gosch • ISBN 80-903201-5-5, cca 126 stran, formát A5

Musíme také počítat s tím, že v destilátech budou uloženy nemalé finanční prostředky – spotřební daň jsme museli totiž zaplatit ihned po destilaci. Bláhově jsem si myslel, že po jejím zaplacení mám od kontrol pokoj – omyl, kolotoč papírů, vyřizování a kontrol pokračuje dál. Jde ale snad hlavně o zvyk a důslednost v administrativní části práce.“

Kovacsovy vínovice Ochutnali jsme: Irsai Oliver 2008, 38 % – silná, výrazná vůně, s typickými odrůdovými rysy. Chuť je přitažlivější než vůně, příjemně navinule nasládlá. Muškát moravský 2008, 38 % – jemně pomerančové ve vůni i v chuti, vjem je ale kratší. Sauvignon 2008, 40 % – jemně navinulý, tóny bezového květu, příjemná šťavnatost, druhé chuti až s „ocáskem“. Rulandské bílé 2008, 42 % – velmi navinulé, charakteristická chlebovinka, střelný prach. Velmi jemný, vyvážený vjem. V dochuti je poněkud kratší. Rulandské šedé 2008, 42 % – v prvním vjemu vůně byla jakási zvláštní nečistota, která ovšem po chvíli odvětrání odvanula. Chardonnay 2008, 44 % – ostrá, až příliš alkoholická a štiplavá vůně i chuť. Text a foto Richard Stávek

207 199Kþ ,(vč. 9% DPH) (vã. 5% DPH)

Pfieklad knihy rakouského autora, která velmi pochopitelnou formou pojednává o vinafiském marketingu, jeho zákonitostech, sloÏitostech a v˘znamu s velk˘m zamûfiením na praxi. „Podle poznatku, Ïe doba od uvedení produktu na trh aÏ po jeho vymizení trvá zhruba tfii roky, by mûla tato kniha b˘t pfiedev‰ím v souvislosti s kulturou stolování velkou realizaãní pomÛckou pfii v‰ech strategick˘ch marketingov˘ch opatfieních pro Ïáky a studenty, ale hlavnû pak pro praktické vinafie. V‰echny oblasti prÛzkumu trhu, reklamy, podpory prodeje a PR jsou zobrazovány s velk˘m zamûfiením na praxi" (z pfiedmluvy autora). ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz



Vinařský obzor č. 10/2009