Page 1

ãíslo 2, roãník 97/2004

cena 50 Kã (pfiedplatné 36 Kã)

Vinafisk˘ obzor Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáfiství a obchod vínem

Mladá vína resp. jejich uvádûní na trh nûkolik t˘dnÛ po sklizni mÛÏe b˘t zajímav˘m marketinkov˘m nástrojem tuzemsk˘ch vinafisk˘ch firem. JiÏ nûkolik let se po vzoru na‰ich francouzsk˘ch kolegÛ objevují etikety s nûkolika znaãkami mlad˘ch vín. Uvnitfi ãísla najdete úvahu nad tímto tématem pro zamy‰lení i diskuzi.

Leto‰ní rok bude dal‰ím historick˘m mezníkem âMVVU oslavila 10 let od svého zaloÏení Semináfie Moravínu Jednání Pracovní skupiny „Víno“ pfii COPA/COGECA a Stálé skupiny pro víno pfii Komisi ES

Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinafiská unie | www.vinarskyobzor.cz

V˘sledky pokusÛ se stolními interspecifick˘mi odrÛdami na Zahradnické fakultû – Hodnocení odolnosti k plísni ‰edé (Botrytis cinerea) Veletrh Simei v Milánû Zmûny alkalick˘ch kovÛ ve vínû podle pouÏitého bentonitu Sudy v prÛbûhu vûkÛ Hygiena ve sklepû Vznik a prevence korkové pachuti Zajímavosti z vinafiského svûta Kvasinky, teplota a kva‰ení Japonské vinafiství Nové vysvûtlení pfiízniv˘ch úãinkÛ vína Marketing vína

9 771212 788000

a mnoho dal‰ích zajímavostí


Scharfenberger Maschinenbau - zkušenost a kvalita pro Vaše víno

Společnost Scharfenberger Maschinenbau je poskytovatelem kompletního řešení v oblasti šetrného zpracování hroznů. Mnohaleté zkušenosti ve vinařství, nepřetržitý vývoj, nejmodernější technologie, interně vyvinutá a vyráběná elektronika, flexibilita a hlavně spolehlivý zákaznický servis činí z produktů firmy Scharfenberger Maschinenbau vysoký celosvětový standard. Mezi nejžádanější zařízení patří pneumatické lisy v 16 různých velikostech, selektory a dopravní pásy hroznů, vibrační a třídící stoly, vibrační dávkovací násypky či odzrňovací zařízení, vše vyráběné na klíč. Vinaři se zde mohou spolehnout na všestranný servis, kdy zaměstnanci jsou vždy ochotni poradit a pomoci během sklizně sedm dní v týdnu. Scharfenberger Maschinenbau - Váš dodavatel zařízení pro výrobu dobrého vína. Bližší informace o kompletní nabídce: O.K. SERVIS BioPro, s.r.o., Bořetická 2668/1, 193 00 Praha 9 Tel.:+420 281 091 460, Fax:+420 281 866 264, E-mail: info@oks.cz Zastoupení pro Slovenskou republiku: O.K. SERVIS ETC, s.r.o., Bulharská 70, 821 04 Bratislava, Slovenská republika Tel.:+421 243 634 967, Fax:+421 243 634 968, E-mail: okservisetc@oks.cz


(1–2/2009)

Vážení čtenáři, téma, kterým jsme prostoupili letošní první vydání Vinařského obzoru – zimního dvojčísla, patří k obzvláště d i sk utova ný m v poslední době. Před pár lety většina vinařů vnímala biovína, potažmo ekologickou produkci, jako něco zvláštního, pomalu exotického, nedosažitelného. Byla zde skupina vinařů, kteří měli zkušenosti se systémy integrované produkce, ale ta je ve své podstatě jen dost vzdáleným předstupňem bioprodukce. Před pár lety zde oficiálně existovala pouze čtyřčlenná skupinka vinařů, z nichž dva měli biovína jako doplněk sortimentu a dva 100 % z produkce, pak jsme mohli občas narazit na osamocené experimentátory, ale i pokusy v rámci seriózní vinohradnické i sklepní praxe. A přišly dotace a zájem se probudil ze svého spánku. V současné době čeká v přechodném období několik desítek vinařství s  celkovou plochou přes 400 hektarů vinic. Že zrovna loňský rok byl po stránce ochrany proti houbovým chorobám prubířským kamenem nejenom pro ekologicky hospodařící vinohradníky, ale i pro systémy IP a konvenční, o tom snad dnes už nikdo nepochybuje. Někteří to psychicky nevydrželi a uprostřed sezony „bio“ opustili, a někteří dokonce až zpět do všetolerující konvence. Náhled našich vinařů, bezesporu i těch, kdož se přihlásili do přechodného období, se bude v blízké době ještě vyvíjet. Snad k  tomu vedle jejich zkušeností přispějí i tematické příspěvky na stránkách Vinařského obzoru. Toto číslo jsme tématu zasvětili, ale nezůstaneme letos jen u  něj. Také v  dalších letošních vydáních zde najdete problematiku ekologického vinařství. Naši autoři již pracují na reportážích z dalších ekologicky pěstovaných vinic a  od producentů biovín, další přispěvovatelé připravují články o  biodiverzitě vinic a samozřejmě očekáváme, že k tomuto nyní tolik protěžovanému tématu se budou chtít vyjádřit i  sami čtenáři-vinaři – takže neváhejte, ozvěte se, ať už s  vlastním, do článku formulovaným názorem anebo dotazy, na které se pokusíme najít odpověď. Od toho jsme tu. Richard Stávek

3

Obsah Richard Stávek: Editorial............................................................................................................................................3 Z redakční pošty........................................................................................................................................................4 Spolkové informace Jiří Sedlo: Bilancování roku 2008 ve vinařství ČR..................................................................................................6 Informace ze SV ČR...................................................................................................................................................6 Vinohradnictví Patrik Burg: Trendy ve vývoji vinohradnické mechanizace na mezinárodním veletrhu EIMA BOLOGNA 2008......................................................................................................................8 Tomáš Litschmann: Povětrnostní podmínky v roce 2008.....................................................................................11 Pavel Pavloušek: Praktické poznatky k odrůdě Lena...........................................................................................14 Petr Ackermann: Výskyt škodlivých činitelů, průběh ochrany v roce 2008 a některá doporučení pro rok 2009.....................................................................................................................................19 Jiří Sedlo, Martin Půček: Sklizeň moštových hroznů v ČR v roce 2008...............................................................22 Pavel Pavloušek: Senzorické hodnocení PIWI stolních odrůd vhodných pro velkovýrobní pěstování.............28 Lubomír Lampíř, František Muška, Alois Jakl, Radim Cerkal: Škody způsobené zajícem polním (Lepus europaeus) na révě vinné (Vitis vinifera) na území České republiky – historický přehled do roku 2005....................................................................................................31 Téma dvojčísla – Ekologické vinohradnictví Zdeněk Habrovanský: Sevar_nová odrůda révy vinné z Polešovic.......................................................................33 Milan Hluchý: Vývoj a současnost ekologického vinohradnictví na jižní Moravě.............................................35 Růžová vína a biologická produkce v Rakousku.................................................................................................42 Na biodynamické besedě s Nicolasem Jolym.....................................................................................................43 Ekologické vinohradnictví z pohledu praxe: několik otázek a několik odpovědí několika vinařů................45 Milan Hluchý: Výsledky studia biodiverzity různě obhospodařovaných typů vinic...........................................47 Ekologické vinohradnictví z pohledu jižního souseda: Weingut Weninger, Burgenland.................................55 Ekologické vinohradnictví z pohledu praxe: Abrlovi z Pavlova........................................................................57 Ekologie Lubomír Nátr: Nejen réva vinná, bobule a víno…...............................................................................................26 Vinařská technologie Zrání červeného vína na kalech...........................................................................................................................61 Erich Minárik: Nevýhody nekontrolovanej spontánnej malolaktickej fermentácie..........................................61 Schopnost zpracování fruktózy vinnými kvasinkami.........................................................................................62 Zvláštnosť inaktivovaných kvasiniek mimo fermentácie...................................................................................63 Vinařské aktivity Proběhla první část certifikace služeb vinařské turistiky..................................................................................64 VINEX se vrací do lichých let..............................................................................................................................65 Hodnocení vín Sauvignon forum 2008................................................................................................................................46 Salon vín 2009: letos jen Morava........................................................................................................................66 Jan Otáhal: Vinařské výstavnictví na Moravě.......................................................................................................70 Pavel Navrátil: Jiný pohled na hodnocení vín.......................................................................................................71 Rozhovor Hovory LG (1.): Limit 2 kg mědi na hektar je málo...........................................................................................59 Pavel Jelen: AD VIVUM sází na kvalitní vína z malých vinařství........................................................................69 Vinařské aktivity Kalendář vinařských akcí.....................................................................................................................................72 Ondra Kopička: Prague Wine Week 2009.............................................................................................................73 Víno a umění Festival Víno a Poezie...........................................................................................................................................75 Povídka Václav Fiala: Křtiny.................................................................................................................................................76 Vinařská historie VI. sezení zemské vinařské komise v Brně 30. prosince 1908...........................................................................7 Zdeněk Vrbík: Vinařské symboly ve staronovém obecním znaku Ladné...........................................................77 Písně žáků darebáků – o víně: Svár vody s vínem..............................................................................................78 Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety.....................................................................................................79


4

(1–2/2009)

Vinařský obzor číslo 1–2, ročník 102 (2009) Vydává: Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor: Ing. Ri­chard Stávek (e-mail: ri­chard.stavek@vinarskyobzor.cz) Sekretariát redakce: Barbora Válková (barbora.valkova@vinarskyobzor.cz) (předplatné, inzerce, vinařské publikace) tel./fax: 519 348 980 Jana Studýnková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 (e-mail: jana.studynkova@svcr.cz) Redakční rada: RNDr. Zde­něk Habrovanský (předseda), (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc., (ackermann@srs.cz) Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) Ing. Antonín Králíček, (kralicek@mze.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Ing.  Jaroslav Machovec, (ma­cho­vec@vinarskyfond.cz) Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., (pavlous@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Edu­ard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček, (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sed­lo, CSc., (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček, (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Jaromír Veverka, (veverkaj@zf.mendelu.cz) Sazba a zlom: Adam Kepert, tel.: 777 807 874, (kepert@breclav.net) Grafická koncepce: Bedřich Vémola Jazykový poradce: Mgr. Jana Otevřelová Tisk: Grafotisk Pálka Břeclav, tel./fax: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630. Vychází měsíčně. Cena jednoho čísla je 63 Kč, dvojčísla 1–2 a 7–8 106 Kč (včetně 9% DPH). Rozšiřuje: PNS, a. s., MORAVAPRINT, s. r. o., Břec­lav, MediaPrint&Kappa, sou­kro­mí distributoři. Předplatné 2008: V redakci – 1 číslo 43 Kč, dvojčísla 1–2 a 7–8 78 Kč (včetně 9% DPH)/celý ročník 500 Kč (včetně 9% DPH)/ Adresa redakce a vydavatele: SV ČR – Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bí­lo­vi­ce, tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 29. 1. 2009 Toto číslo vychází 8. 2. 2009 ISSN: 1212–7884

Vinařský obzor ®

Žádná část tohoto časopisu nesmí být ko­pí­ro­vá­na či jinak dále šířena bez sou­hla­su vy­da­va­te­le. Redakce ne­od­po­ví­ dá za obsah in­zer­ce a ko­merč­ní pre­zen­ta­ce. Redakce si vyhrazuje právo na otištění pří­spěv­ků či ko­re­spon­den­ce došlých do redakce, pokud není pře­dem do­hod­nu­to ji­nak, a na jejich běžnou úpravu. Názory v příspěvcích externích dopisovatelů se nemusejí shodovat se stanoviskem redakce či vydavatele.

ERRATA Omlouvám se čtenářům a autorovi za mylné označení 4. obrázku na zadní straně obálky VO 12/2008 – správně mělo být uvedeno označení modrých hroznů – keře – Moldova, a ne Jalovenskij Ustojčivyj. redakce

Při psaní článku 12. čísla Vinařského obzoru došlo nedopatřením k chybám, které jsou v  chemických rovnicích, nyní je uvádím na pravou míru:

Děkuji za pochopení O. Havran, spoluautor

* Vážená redakce, dovoluji si požádat o zodpovězení mého konkrétního dotazu. Je nutné používat koncový membránový mikrofiltr před lahvováním, přestože víno již prošlo ostrou filtrací na deskách? Rád bych zachoval vínu co nejvíce původní barvy a dalších senzorických vlastností. Jiří P., Znojemsko Ano, má-li být dosaženo takové mikrobiologické čistoty lahvovaného vína, která bude garantovat nepřítomnost mikroorganismů vínu škodících (tzn. především kvasinek a některých druhů bakterií) a zajišťovat předpoklad mikrobiologické stability vín v láhvi. Důvody jsou prosté. Ten první vypovídá o zcela evidentně (řádově) vyšší a garantované účinnosti membránových filtrů (správného typu se správným pracovním postupem) ve srovnání s ostatními filtračními prostředky, používanými v běžné vinařské praxi pro filtraci! Druhý potvrzuje, v praxi ověřenou, neutralitu či netečnost většiny používaných membrán k charakteristice vín. Naopak některé jině filtrační prostředky mohou negativně ovlivňovat senzorické vlastnosti vín, zvláště barevnost, aroma a plnost. Konkrétní pou-

žití jednotlivých filtračních kroků u různých vín je vhodné konzultovat se specialisty pro filtraci, aby nevznikaly zbytečné chyby a nevratné škody. František Bílek, Bílek Filtry, s. r. o.

* Velkopavlovičtí vinaři chtějí letos zvýšit produkci Meziroční navýšení tržeb o více než osm procent, tj. na hodnotu čtvrt miliardy korun, plánuje pro rok 2009 jeden z předních domácích producentů klidných vín, akciová společnost Vinium, a. s., Velké Pavlovice. Potvrdil to její generální ředitel Jozef Marček s tím, že firma si k tomu vytvořila předpoklady už svým podzimním nákupem hroznů. „Celkem jsme nakoupili od pěstitelů vinné révy 6460 tun hroznů, což představuje meziroční zvýšení o 26 %, přičemž jsme získali více suroviny v jakostních skupinách pozdní sběr a výběr z hroznů,“ upřesnil šéf společnosti. Znamená to, že na jedné straně inkasovali zemědělci lepší ceny za své výpěstky, pavlovičtí vinaři mají zase kvalitnější surovinu pro vína vyšších jakostnějších tříd, tedy druhy s vyšší přidanou hodnotou, jež uspokojí i nejnáročnější zákazníky. Právě o zvýšení podílu tohoto sortimentu vinaři cílevědomě usilují nejenom nákupem suroviny, ale například také investicemi do zdokonalování technologie. Zatímco v roce minulém vybudovali ve Velkých Pavlovicích novou skladovou halu za 6,5 milionů korun, upravili filtrační zařízení za milion korun a za další 1,2 milionu Kč zakoupili a instalovali generátor pro zavedení dusíkového hospodářství, letošní investice směřují do vylepšení velké lahvovací linky a zlepšení pracovního prostředí. Podle Tomáše Klumpara, obchodního ředitele, vinaři zatím nepocítili nějaké důsledky ekonomické krize a dále počítají s rostoucími výsledky. Vinium, a. s., Velké Pavlovice drží přibližně tříapůlprocentní podíl na celkové domácí produkci klidných vín. Klíčovými odběrateli jsou velké obchodní řetězce a hard diskonty, druhá polovina produkce končí na nezávislém trhu. V roce 2008 společnost vyprodukovala celkem 11 026 950 litrů vín, více než pětinu pak v kategorii přívlastkových vín. V loňském roce se stala také držitelem několika ocenění z renomovaných domácích vinařských soutěží. Vlastníkem firmy jsou od roku 2007 České vinařské závody z holdingu PROSPERITA. Více na www.vinium.cz. (tz)


(1–2/2009)

Vinohradnické stavby na Moravû Autor: Jitka Matuzsková, Vûra KováfiÛ, 2004

5

590 ,613 Kč (vč.(vã. 9%5%DPH) DPH)

Publikace atraktivním zpÛsobem seznamuje ãtenáfie nejen se zajímav˘mi lidov˘mi stavbami, které se jak˘mkoli zpÛsobem váÏí k pûstování hroznÛ a v˘robû vína. Její autorky, obû etnografky, se lidovému stavitelství vûnují profesionálnû jiÏ nûkolik desítek let a poutavû pfiibliÏují ãtenáfii atmosféru vinafisk˘ch oblastí na jiÏní Moravû, zvyky a obyãeje, minulost i souãasnost v˘roby vína u nás, stav vinafisk˘ch památek a jejich ochranu a údrÏbu. Kromû více neÏ 600 fotografií obsahuje publikace i mapky a informace o jihomoravsk˘ch vinafisk˘ch stezkách a poster s mapou vinafisk˘ch stezek. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


6

(1–2/2009)

Bilancování roku 2008 ve vinařství ČR Uplynulý rok 2008 nebyl vůbec jednoduchý. Řada záležitostí je pořád rozpracovaná. Týká se to například stanov Svazu vinařů ČR, reformy trhu s vínem v EU, prvních VOC v ČR, ale taky přechodu výrazné části podniků z integrované produkce na bioprodukci. Celkově však nedopadl špatně. Výnosem hroznů 6,6 t/ha se podobal vynikajícímu ročníku 2007, průměrnou cukernatostí hroznů 19,7 oNM byl ještě o něco lepší. I průměrná cena hroznů 12 Kč/kg se velmi blížila ceně z minulého roku. Došlo poprvé po mnoha letech ke změně v zájmu o bílé a modré hrozny – bílé se staly žádanějšími a i jejich cena byla oproti modrým asi o 0,60 Kč/kg vyšší. Jen ten tlak chorob révy během vegetace byl enormní. Opět se, i zásluhou Vinařského fondu, meziročně zvýšil objem prodeje Svatomartinského vína a taky počet zúčastněných vinařů. Narůstá objem modrých hroznů, které byly použity k přípravě růžových vín, stejně jako počet jejich producentů. Proto Vinařský fond nově připravuje pro letošní rok marketingovou podporu rovněž růžového vína. Vyjádřím se ale postupně k hlavním problémům: Ve svazu musela být pro názorové neshody opakována volební valná hromada z počátku minulého roku a vedení svazu na další čtyři roky bylo zvoleno až koncem června. Kdežto změna stanov SV ČR nebyla valnou hromadou odsouhlasena vůbec. Na úpravách stanov a jednacího řádu se dále pracuje a snad budou jako kompromisní návrh předloženy letošní valné hromadě ke schválení. Stávající stanovy sice nejsou protiprávní, jak jsem občas zaslechl, ale bylo by vhodné je opět přizpůsobit aktuálním podmínkám. Není to nic zvláštního, s vývojem každé organizace se musí vyvíjet i její základní pravidla činnosti. Jde jen o to, aby to bylo prospěšné pro většinu členů dané organizace. Pokud jsem dobře počítal, od založení ČMVVU v roce 1993 byly stanovy již změněny celkem 3x, naposledy v roce 2004. Takže v průměru jednou za 4 roky. Tomu odpovídala i připravená změna v roce 2008. Nutno podotknout, že v roce 2004 došlo k zásadní změně stanov, kdy se změnil nejen název organizace, ale došlo také k jejímu značnému rozšíření. Snad se tedy podaří nalézt kompromisní řešení, jak tomu bylo u všech změn stanov v minulosti. Reforma trhu s vínem, ačkoliv před rokem vypadala jako dobrý kompromis, se začíná projevovat negativně. Dosud Evropská komise nevydala některá prováděcí nařízení k základnímu nařízení Rady (ES) č. 479/2008 o trhu s vínem. Ještě horší však je, že všechna nedávno vydaná nařízení v sektoru vína mají být zahrnuta do nařízení Rady (ES) č. 1234/2007. Tedy do jednotné společné organizace trhu (SOT) v zemědělství. Budou tam vedle sebe pšenice, rýže, banány, víno, drůbež, mléko atd. Zkrátka chaos a nedovedu si představit, jak takovému předpisu budou vinaři rozumět. Protestovala proti tomu pracovní skupina „Víno“ COPA/COGECA i AREV. Taky SV ČR vyzval všechny naše europoslance k hlasování proti tomu. Poslanec V. Železný dokonce na základě této výzvy vystoupil v Parlamentu EU s vlastním návrhem, za to mu zde chci poděkovat. Hovořil jsem o tom stejně jako o podporách vinařství i s paní komisařkou M. Fischer-Boel. Ale nic z toho nepomohlo. Úplně nejhorší je ale stav v poskytování podpor z EU pro SOT s vínem. Máme sice na papíře přidělenu částku pro jednotlivé roky, ale nemáme schválené programy. Komise nám je vrátila stejně jako Německu a Rakousku. Po odeslání upravených návrhů koncem roku 2008 čeká MZe na „druhé kolo“, snad už úspěšné a závěrečné. Teprve pak mohou být schváleny národní předpisy a může se znovu rozběhnout proces poskytování podpor. Už dnes je ale jasné, že to bude trvat ještě nějaký měsíc. Další negativní zprávou z EU, a to nejenom pro vinaře, je připravované omezení počtu účinných látek v pesticidech. I zde jsme spolu s dalšími svazy zemědělců požádali příslušné naše europoslance o zabránění nepřiměřené redukci přípravků. Vše je zatím v řešení, i když je už patrné, že ten úplně katastrofický scénář platit nebude. Snad naše současné předsednictví EU přispěje alespoň k částečnému napravení situace. Úplná náprava možná však už není, protože celý vývoj je kompromisem mezi zájmy spotřebitelů proti obchodníkům a těch proti výrobcům, jednotlivých skupin výrobců mezi sebou a nakonec pak jednotlivých politických stran a států, které zájmy svých členů a občanů zastupují. Do toho ještě vstupují nadnárodní organizace jako OSN, WTO, … a zájmy několika nadnárodních firem. To vše sladit, aby to fungovalo, není jednoduché a nikdy nemohou být všichni spokojeni. Ale zpět do České republiky. Už léta nedokončeným problémem jsou první VOC. VOC Znojmo je již těsně před závěrem administrativních úkonů před získáním všech potřebných „razítek“ a předpokládám, že z letošního ročníku 2009 už bude víno VOC Znojmo. VOC Morava je ale od 18. 6. 2007, kdy po registraci sdružení na ministerstvu vnitra 27. 3. 2007 předal SV ČR vedení tohoto sdružení nově zvolenému výkonnému výboru, v naprosté nečinnosti. Nebo se tak alespoň navenek jeví, žádný další krok jsem od té doby nezaregistroval. Přitom každý ztracený rok je ztrátou pro naše vinařství, zvláště po poslední reformě SOT vínem. Velkou výzvou pro vinaře je i postupný přechod od integrované produkce k bioprodukci. SV ČR se snaží o všemožnou podporu. Je ale na samotných vinařích, aby zvážili, zda mají dostatek zkušeností a nakolik mají připraveny vinice. Týká se to samozřejmě i odrůdové skladby. Trh pro biovíno v ČR určitě je, závisí na tom, jak velký. Takže témat k řešení pro tento rok není určitě málo. Přeji nám všem v novém roce 2009 hodně zdraví a síly, spokojenosti a dobrého, našeho vína. Jiří Sedlo, předseda SV ČR

Informace ze SV ČR n V pátek 12. 12. se předseda a  tajemník účastnili jednání Správní rady Národního vinařského centra, o. p. s., ve Valticích. SR projednala aktuální hospodaření společnosti, které je na dobré úrovni a již je v černých číslech. SR byla seznámena s činností pro rok 2009 a  následně se zabývala organizačními záležitostmi. Jako nové členy správní rady zvolila Ing. Břetislava Paličku, CSc., a doc. Ing. Miloše Michlovského, DrSc. Tito noví členové na návrh SV ČR nahradili stávající členy SR, kteří museli ze zákona činnost ve SR ukončit z důvodu vypršení funkčního období. V  podvečerních hodinách se předseda a tajemník v Brně zúčastnili předání cen z mezinárodní soutěže vín Sauvignon Fórum. n Odpoledne 16. 12. proběhlo v  Brně za účasti předsedy Svazu jednání Rady Vinařského fondu. K  hlavním bodům patřilo zvolení místopředsedy Rady, kterým byl zvolen Stanislav Rudolfský, tajemník Cechu českých vinařů, a projednání rozpočtu Fondu na rok 2009. n Ve dnech 16. a  17. 12. se tajemník účastnil v Bruselu jednání pracovní podskupiny pro enologické postupy při COPA/COGECA a  poradního výboru pro enologické postupy při Evropské komisi. Podrobnosti jsou uvedeny uvnitř tohoto čísla. n Odpoledne 17. 12. se ve Velkých Bílovicích uskutečnilo zasedání Redakční rady Vinařského obzoru, kterého se účastnili předseda a šéfredaktor. Bylo projednáno hodnocení posledních vydání a diskutovalo se o náplni dalších čísel. n V  úterý 13. 1. proběhlo jednání představenstva SV ČR. Představenstvo mimo jiné projednalo problematiku nominačních soutěží vín v  ČR a doporučilo rozpracovat návrh na organizaci celostátní soutěže českých a moravských vín pod garancí, případně organizací Svazu, stanovilo pravidla diskusního fóra na webu www.vinarskyobozor.cz a  schválilo základní orientaci pro ocenění Vinařství roku. n Ve dnech 14. až 16. 1. se předseda Svazu ve Štrasburku účastnil jednání pracovní skupiny AREV (CEPV) pro jakost vína. Diskutována byla Zelená kniha o jakosti potravin a zpráva


(1–2/2009)

Evropského parlamentu o zajištění kvality potravin. Podrobnosti budou zveřejněny v příštím čísle VO. n Ve dnech 19. a 20. 1. se předseda SV ČR zú-

častnil v Bruselu jednání pracovní skupiny Víno při COPA/COGECA a poradní skupiny Víno při Evropské komisi. Bližší informace budou uvedeny ve VO č. 3.

7

n Ve středu 21. 1. zasedala v Praze za účasti předsedy Svazu Rada Vinařského fondu. Podrobnosti naleznete na adrese www.vinarskyfond.cz.

VI. sezení zemské vinařské komise v Brně 30. prosince 1908 Předsedal J. E. c. k. místodržitel dr.  Karel svob. p. Heinold, přítomni c. k. místodrž. rada Jos. Schoch, c. k. okr. komisař dr. R. Kolář, st. vin. inspektor J. Jeitschko, stát. vin. komisař K. Votruba, ze zástupců českého vinařství Jos. Stancl a Dr. Fr. Drbal, vedle toho zástupci německého vinařství. Denní pořádek byl: I. Referát místodržitelského referenta v záležitostech zemědělských; II. Referát vinařského inspektora a vinařského komisaře o vinařských záležitostech v zemi od posledního zasedání komise; III. Zpráva o  výsledku porady státních a  zemských odborných orgánů ohledně vinařských kursů a přednášek, v roce 1909 projektovaných; IV. Volné návrhy. V tomto sezení rokováno živě o moravském vinařství; vyňatky z  referátů otiskujeme postupně v tomto listě, aby naši čtenáři též o nich se dověděli. Na prvním místě otiskujeme přijatá usnešení z tohoto VI. sezení: Při tomto sezení byla přijata následovná usnesení: 1. Vinařská škola v Kloboukách u Brna. V životním zájmu českého vinařství na jihozápadní Moravě budiž přikročeno ihned ku zřízení naléhavě nutné praktické jednoroční rolnické školy vinařské v Kloboukách u Brna, jejíž důležitost opětně český odbor zem. rady markr. mor. osvědčil a pro niž se také sl. sněm markr. mor. v posledním svém zasedání vyslovil; se zřízením této školy nebudiž odkládáno až po provedení zamýšlené reorganisace školy bzenecké, nýbrž jeví se nutnost, aby zřízena byla bez prodlévání jednoroční vinařská škola v Kloboukách u Brna k výchově rolnického dorostu. 2. Úhrada výloh kursistů. Za účelem usnadnění návštěvy vícedenních vinařských a sklepařských kursů, na vhodných místech (vinařských školkách, révových školkách) uspořádaných, také pro chudší vinaře, bylo by žádoucím, aby se těmto chudším vinařům poskytovala státními a zemskými subvencemi výpomoc na úhradu cestovních a stravovacích výdajů.

3. Pořádání kursů. Ve stávajících révosadech a vzorných vinohradech buďtež pořádány pravidelné vícedenní kursy, na nichž kromě štěpařství dostalo by se účastníkům názorného poučení též o  ostatních pracích vinohradských a sklepních; účastníkům těchto kursů budiž poskytnuta náhrada výloh za dny na práci věnované v přiměřeném obnosu k denní mzdě – (aspoň 2 K denně). 4. Akáty při vinicích. Pěstování akátů ve vinařských obvodech budiž, pokud možno, co nejvíce omezeno; buďtež pak ony osoby, jež již mají akátové sady anebo pomýšlejí na jich založení tam, kde jsou vinice, k  tomu přidrženy, by taková opatření na svých pozemcích učinily, aby kořeny do sousedních pozemků nemohly vnikati. Pak-li by to nebylo možným, ať sousedu tím povstalou škodu každoročně zplna nahradí, při čemž by se měly pokládati rovněž seslabené anebo odumírající (po případě odumřelé) révy, za révy skytající plný výnos. 5. Zřízení nové sazenicové školy v  Mikulově. V  uvážení toho, že uzavření révové školky v  Mikulově, následkem nemoci rév, jíž se doposud bez výsledku čelilo, otřese důvěrou vinařstva mikulovského okresu v  zakládání nových vinic a vyvolá malomyslnost, zůstalo-li by při pouhém uzavření školky, a v dalším uvážení toho, že z celkové viničné ploše okresu mikulovského v  obnosu 3196 ha téměř 2000 ha je zamořeno, po případě jest nákazou podezřelým, vinaři však posud nejsou s to, svou potřebu amerických podložek vlastní výrobou hraditi, odporučuje se naléhavě státní správě a  moravskému zemskému výboru, by bez prodlení zřízena byla nová státní a  zemská sazenicová školka révová v Mikulově. 6. Zřízení instruktorů. Dvě místa vinařských instruktorů pro český obvod vinařský na Moravě buďtež co nejdříve systemisována a způsobilými silami obsazena, aby tito instruktoři svojí činnost počátkem roku 1909 zahájiti mohli. 7. Prodej vína pod 56 l. Stávající omezení vinařů v  prodeji vína na nejméně jedno vědro čili 56 litrů budiž zrušeno aneb aspoň na minimum pěti litrů sníženo.

8. O stíhání krádeže ve vinicích. Výnosy ministerstva spravedlnosti o stíhání menších krádeží polních a lesních jako pouhých pychů, kteréžto výnosy vyvolávají stálé zmatky v judikatuře, a úrodu, jakož i ostatní majetek polní přímo zákonné ochrany zbavují, buďtež odvolány a soudům samostatně zůstaveno, aby rozhodovaly o otázce, jedná-li se o skutek, podléhající jako zúmyslná krádež ve smyslu § 171 tr. z. všeobecnému trestnímu zákonu, aneb podle § 2. zákona ze dne 13. ledna 1875 č. 12 zemského zákona pro Moravu, tomuto poslednějšímu zákonu. 9. Poškozování polního majetku. Obecní, politické a bezpečnostní úřady buďtež upozorněny na předpisy zákona ze dne 13. ledna 1875 č. 12 z. z. pro Moravu, aby všude tam, kde jedná se o  pustou svévoli a  čirou zlomyslnost, při poškozování polního majetku – není-li v jednání tom čin soudně stíhaný – pachatele příslušnému úřadu k  potrestání oznámily, resp., jsou-li dotyčné úřady samy povolány k rozsouzení, trest přiměřený ku provinění ukládaly a nikoliv tresty odpouštěly. 10. Poučení obecních úřadů. Odporučovalo by se, aby při úředních správách byli představení obcí poučení o předpisech zákona ze dne 13. ledna 1875, č. 12 z. z., a zejména na předpisy, týkající se vinařství, jakož i  na to, jak prováděti nutno trestní řízení pro polní pych. 11. Podpory pro české vinařství. Buďtež i  českému vinařstvu moravskému zabezpečeny obnosy, jaké německému vyplaceny, resp. povoleny byly, totiž: a) na podporu stávajících aneb nově zřízených hospodářských družstev vinařských obnos 15 000 korun, t. j. patnáct tisíc korun; b) na obměnu pro správce prodejny a informační kanceláře pro česká jihomoravská družstva vinařská a vinaře, jež hodlá zemský vinařský spolek s ústředním svazem českých hospodářských společenstev v  Brně zříditi, pro tři příští leta vždy obnosem 5 000 K, t. j. po pěti tisících korun. Vinařský obzor č. 2, ročník 3/1909, str. 36–38


8

(1–2/2009)

Trendy ve vývoji vinohradnické mechanizace na mezinárodním veletrhu EIMA BOLOGNA 2008 Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. Zahradnická fakulta v Lednici Ústav zahradnické techniky

Při prohlídce expozic na veletrhu EIMA v Bologni má návštěvník vždy dojem, že jej výstavní haly přeplněné mechanizací nemohou již ničím novým překvapit. Při pozorném sledování lze ale pokaždé v  oblasti vinohradnické mechanizace vytušit aktuální vývojové trendy. V  letošním roce se i nadále prohlubovala snaha po snížení energetické náročnosti a  potřeby ruční práce u všech prováděných operací. Zajímavé bylo pozorovat např. snahy výrobců o vývoj mechanizace potřebné pro zpracování odpadního dřeva pro získávání energie, zvyšování pracovních záběrů u strojů pro chemickou ochranu a celkově vyšší péči při odstranění negativních vlivů techniky na životní prostředí. S  ohledem na účel využití byl vystavovaný sortiment strojů rozdělen na energetické pro-

středky, tj. traktory, samojízdné stroje, dopravní prostředky a ostatní stroje využívané při pracovních operacích uplatňovaných v  technologických postupech pěstování zahradnických plodin, zejména pluhy, kypřiče, secí stroje, sázecí stroje, stroje pro chemickou ochranu rostlin, stroje pro sklizeň zeleniny, ovoce a révy vinné. Řada výrobců nabízela i zařízení pro zpracování zahradnických produktů, výrobu a finalizaci vína. V expozicích výrobců traktorů a malotraktorů na první pohled zaujaly ucelené typové řady. Vystavované traktory i malotraktory byly doplněny o nejnovější typy synchronizovaných převodovek s  velkým počtem převodových stupňů umožňujících volbu širokého rozpětí pracovních rychlostí. Ke standardní výbavě traktorů moderní konstrukce patří větší počet vnějších hydraulických okruhů umístěných čelně, mezinápravově i  vzadu společně s  dostatečně výkonnými čerpadly pro pohon přípojných strojů a  nářadí. Výjimkou nebyly ani traktory vybavené vývodovým hřídelem vpředu nebo dvo-

Obr. 1: Traktor s pásovým podvozkem (typ delta)

jicí vývodových hřídelů vzadu. Objevovaly se i traktory s otočným řízením. Z důvodů snížení negativních účinků kontaktních tlaků na půdu byla celá řada malotraktorů i traktorů středních a vyšších výkonnostních tříd vybavena pásovými podvozky, zajímavostí byly i delta podvozky (Obr. 1). Výrazný posun byl patrný v konstrukci mechanizačních prostředků určených pro kultivaci půdního povrchu v meziřadí a příkmenném pásu vinic. Radličkové, talířové i  rotační kypřiče uchycené na hydraulicky ovládaném rámu znamenají možnost snadné a rychlé změny šířky pracovního záběru. Vedle těchto strojů byl představen obsáhlý sortiment výkyvných sekcí s  různými typy pracovních orgánů od standardních plochých nožů přes kypřiče, mulčovače až po přiorávací a  odorávací radlice, výjimkou zde nebylo ani mechanické ovládání výkyvných sekcí. Trendy vyjadřující snahu po zlepšení údržby meziřadí trvalých porostů naznačoval sortiment drtičů-mulčovačů s  pracovními ústrojí-

Obr. 2: Drtič-mulčovač I.ME.CA


(1–2/2009)

9

je tento stroj vybaven horizontálně uloženým podávacím válcem. Tento válec zabezpečuje nabírání a posun dřevní hmoty ke druhému ozubenému lámacímu válci, kde je dřevní hmota mechanicky předlámána pohybem proti pevnému protiostří. Proces drcení je pak dokončen masivním rotorem s  letmo uchycenými kladívky. Novým konstrukčním prvkem je zde doplnění rotoru ocelovým sítem (roštem), přes který vypadávají částice dřevní hmoty Obr. 5: Drtič-mulčovač s  výfukovým hrdané velikostí ok roštu. Účindlem (BERTI) nější desintegraci napomáhá také doplnění ocelového síta o  hřebenová protiostří. V  koního réví do balíků a jejich následné spálení ve nečném důsledku to znamená, speciálních kotlích. Standardně jsou balíky réví že tyto robustní stroje umožs ohledem na jejich rozměry a hmotnost nakláňují dobře podrtit i  masivnější dány přímo v meziřadí vinice na ložnou plochu dřevní odpad. dopravního prostředku. Mohou být rovněž vyDalší novinku v  kategorii váženy z meziřadí pomocí vysokozdvižného votěchto strojů představila firzíku nebo traktoru s vidlemi k dopravnímu proma BRAUN. Jedná se o  nesestředku přistavenému k  okraji vinice. Výrazný mulčovač, který zastupuje nou racionalizaci představuje využití zásobnítrend směřující ke slučování něho koše (nosiče) balíků, který je součástí lisu. Obr. 3: Mulčovač BRAUN s herbicidním aplikátorem kolika operací při jednom průTen může pojmout 5–6 balíků, což odpovídá jezdu meziřadím – mulčování délce meziřadí (dvojřádek) 150 m. Vývoj směřut rav n í ho mi s horizontální i vertikální osou rotace. Nopokryvu a  aplikaci herbivinku v kategorii těchto stojů s typovým oznacidů v oblasti příkmennéčením TPK 1800 představila firma I.ME.CA ho pásu (Obr. 3). Pracov(Obr. 2). Jedná se o  speciálně upravený drtiční ústrojí mulčovače tvo-mulčovač, který je schopný podrtit réví nebo ří dvojice nožových rotorů větve v suchém i čerstvém stavu uložené v mes  vertikální osou rotace. ziřadí, do průměru až 70–90 mm. Výsledkem Každý z rotorů je umístězásahu jsou velmi jemné částice, ukládané na ný v  samostatném krytu, povrch pozemku, kde podléhají rychlému rozkterý je po vnějších strakladu a nahrazují organickou hmotu. Jedná se nách vybaven ližinovým o nesený typ stroje s pracovním záběrem 1,8 m, hmatačem. Hmatač propokterý vyžaduje agregaci s  traktory o  minimáljený s hydraulickým okruním výkonu motoru 70–90 kW. V  čelní části hem zabezpečuje po najetí na překážku vychýlení rotoru. Na rámu mulčovače je navíc uchycena zásobní nádrž propojená hadicemi s  dvojicí herbicidních rámů umístěných v zadní části stroje. Srovnatelný typ stroje představila také firma HERMES. Rostoucí ceny energií ve světě posilují trendy vývoje technologií a  strojů umožňujících využívání odpadní dřevní hmoty pro energetické účely. Tento trend vystihují sběObr. 4: Svinovací lis na réví (foto prospekt rací lisy umožňující svinofirmy) vání nebo lisování odpad- Obr. 6: Tunelový rosič CAFFINI (foto prospekt firmy)


10

(1–2/2009)

Obr. 7: Samojízdný rosič (Cobra) je ke konstrukci zásobního koše taženého za lisem s kapacitou 8–12 balíků. Toto řešení je pak využitelné v  meziřadích o  délce 250–300 m. S  tímto vybavením se celá technologie zefektivňuje, protože balíky soustředěné na okraji se pak mohou hromadně odvážet s využitím nakladače. Nejnověji mohou být lisy vybaveny dopravním ústrojím hotových balíků, které umožňuje nakládat balíky na přívěs připojený za lisem (Obr. 4). Svinovací lisy byly vystavovány firmou CAEB, LERDA, ARBOR aj. V širším měřítku se v sortimentu nabízených strojů objevují drtiče-mulčovače umožňující sběr podrcené dřevní hmoty v podobě dřevní štěpky. Ta může být po další úpravě (sušení, jemné drcení) použita k přímému spalování nebo výrobě briket, příp. pelet pro spalování. Tyto stroje se liší podle konstrukčních řešení. Jsou opatřeny výfukovým hrdlem (Obr. 5), sběrným košem nebo sběrným vakem. Mezi hlavní výrobce těchto strojů patří firmy PERUZZO, TORTELLA, BERTI, NOBILI, FALC, I.ME.CA Nejnovější trendy v oblasti chemické ochrany trvalých porostů (sady, vinice) směřující ke zvyšování výkonnosti strojů, za současného snížení dávek postřikové kapaliny včetně omezení úletu, vystihovaly nejnovější typy rosičů. Tyto stroje byly představeny v  širokém sortimentu nesených a návěsných typů. Společným znakem je zvyšování pracovních záběrů na 2 i  3 řádky. Zastoupeny byly rovněž rosiče konstrukčně řešené jako adaptéry pro multifunkční portálové nosiče. V  této oblasti stojí za zmínku i  nové konstrukční řešení tunelových rosičů, které představila mj. firma CAFFINI. Rosič s  označením Drift Stopper (Obr. 6) je řešený jako návěsný s  objemem zásobní nádrže 600–800 litrů. K nosnému rámu stroje je v zadní části upevněna konzola, na které je zavěšena dvojice tunelových clon v plastovém provedení. Aplikovaný přípravek přiváděný ze zásobní nádrže je roz-

Obr. 8: Rozmetadlo hnoje (kompostu) ptylován pomocí trysek umístěných na aplikačním rámu. Ten je uchycený čelně, ve vertikální poloze, na vnitřní straně clon. Po obvodu jsou clony osazeny vzduchovými tryskami. Proud vzduchu vycházející z trysek plní atomizační funkci a  vytváří současně vzduchovou clonu, která zamezuje nežádoucímu úletu kapek do okolního prostředí. Ke zvýšení účinku zásahu je vnitřní plocha clon doplněna o  dvojici protilehlých bloků tvořených hliníkovými lamelami nastavenými v šikmém směru k ošetřovanému řádku. Lamely ovlivňují cirkulaci vzduchu uvnitř tunelu a  napomáhají zpětnému vržení kapek postřikové kapaliny, které nebyly zachyceny listovou plochou, do porostu. V oblasti konstrukčního řešení rosičů se objevuje i snaha po netradičním umístění ventilátorů. Ty jsou z důvodu jednoduššího řešení pohonu upevněny vpředu s čerpadlem, regulačními ventily a aplikačním rámem. Zásobní nádrž se samostatným kolovým podvozkem je pak samostatně připojena k rámu rosiče. Efektně i podle designu působily samojízdné typy rosičů (Obr. 7), které představila firma TIFONE a CRF. Předností strojů této konstrukce je možnost řízení a  natáčení všech 4 kol. Poloměr potřebný k otočení stroje na okraji pozemku se pak pohybuje v závislosti na typu od 2,60–3,30 m. Tyto stroje jsou vybaveny dieselovými motory o výkonu 45–70 kW a zásobní nádrží o  objemu 800–2000 l. Přetlaková kabina chrání obsluhu při zajištění potřebného komfortu. Stroje se vyznačují řešením axiálního ventilátoru tak, že umožňuje čelní nasávání vzduchu z prostoru mezi ventilátorem a nádrží. Tento systém označovaný jako Eco A.I.R. (Aeroconvention with air Recovery and Inverted suction blower) zamezuje přisávání vzduchu s kapkovým spektrem aplikované látky ze zadu. Vedle tradiční široké nabídky malých rozmetadel hnoje a  kompostu (Obr. 8) byl před-

staven rovněž široký sortiment pneumatických rozmetadel minerálních hnojiv pro řádkovou aplikaci ve vinicích a sadech. Z konstrukčního hlediska jsou tyto nesené stroje tvořeny zásobníkem na hnojivo, dávkovacím ústrojím, ventilátorem a aplikačními kanály zakončenými rozptylovacími hubicemi. Hnojivo je pomocí dávkovacího ústrojí vyhrnováno do proudu vznikajícího od ventilátoru, který jej unáší do dvojice kanálů po obou stranách rozmetadla. Tvar hubic určuje velikost plochy, na níž je hnojivo dávkováno. Předností této varianty je cílená aplikace hnojiv do blízkosti rostlin (keřů, stromů) na rozdíl od plošné aplikace po celém povrchu pozemku. Z výrobců těchto rozmetadel lze uvést např. CIMA, GAMBERINI, PROJET aj. Inovační konstrukční řešení byla představena rovněž v  oblasti sklízečů hroznů. Vystavovány byly návěsné i samojízdné typy doplněné o  nové typy sklízecích ústrojí včetně systémů pro detekci sloupků opěrné konstrukce. Nejznámější výrobci firmy PELLENC, ERO, GREGOIRE, NEW HOLLAND doplňují sklízeče o  válcové nebo roštové separátory mechanických nečistot, které napomáhají ke zvyšování čistoty sklizených bobulí. Letošní ročník veletrhu EIMA Bologna opět potvrdil, že v oblasti mechanizace pro výrobní i okrasné zahradnictví patří k tomu nejlepšímu ve světě. Příští ročník se bude konat opět na začátku listopadu v roce 2010. Kontaktní adresa: Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D., Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zahradnická fakulta, Ústav zahradnické techniky, Valtická 337, 691 44 Lednice fota archiv autora


(1–2/2009)

11

Povětrnostní podmínky v roce 2008 Ing. Tomáš Litschmann, Velké Bílovice

30.0 25.0

15.0

o

teplota vzduchu [ C]

20.0

10.0 5.0

51

49

47

45

43

41

39

37

35

33

31

29

27

23

21

19

17

15

13

9

11

7

5

3

1

25

týden

0.0 -5.0 -10.0 -15.0

Odchylky průměrných týdenních teplot od normálu v roce 2008 (Velké Pavlovice) 10.0 8.0

4.0 2.0

51

49

47

45

43

41

39

37

35

33

31

29

27

25

23

21

19

17

15

13

11

9

7

5

3

0.0 1

odchylka teplot [oC]

6.0

-2.0 týden -4.0 -6.0

Nejnižší teploty naměřené v jednotlivých týdnech v roce 2008 20.0

15.0

Kuchařovice Brno-Tuřany, let. Strážnice

10.0

5.0 týden

-5.0

-10.0

-15.0

51

49

47

45

43

41

39

37

35

33

31

29

27

25

23

21

19

17

15

13

11

9

7

5

3

0.0 1

Teplota vzduchu Rok 2008, pokud jde o teplotu vzduchu, se zařadil opět do již víceleté řady s nadprůměrnými hodnotami. Za celý rok byla teplota vzduchu nad normálem z  let 1961–1990 o  1,7–2,0 oC, tj. téměř stejně jako v  roce 2007, do značné míry se však na tom podílely vyšší teploty v mimovegetačním období, takže vegetační období, vymezené kalendářně od dubna do září, bylo o něco chladnější než v předchozím roce. Přesto i v tomto případě byla odchylka oproti normálu kladná, 1,1–1,5 oC, v roce 2007 se však pohybovala kolem 2 oC. K  popisu teplotních poměrů v  roce 2008 můžeme použít hned několik charakteristik, které nám pomohou podat poměrně ucelený pohled a posoudit, do jaké míry se teplota vzduchu mohla odrazit v kvalitě pěstovaných hroznů. Nejprve si na obr. 1 všimneme průběhu průměrné týdenní teploty. Je zde pouze jedna křivka, reprezentující stanici Velké Pavlovice, neboť všechny ostatní stanice vykazovaly velmi podobný průběh. Již na první pohled nás na tomto obrázku zaujmou poměrně vysoké hodnoty v průběhu zimního období, jež pouze v prvním

Průměrné týdenní teploty v roce 2008 (Velké Pavlovice)

teplota [oC]

V minulém čísle VO jsme se zabývali vývojem důležitých povětrnostních charakteristik z hlediska jejich dlouhodobějšího vývoje a  pokusili jsme se zachytit některé trendy v  jejich průběhu i  možný další vývoj. Jak se již stává dobrou tradicí, každoročně v  prvním čísle přinášíme detailnější informaci o průběhu povětrnosti v uplynulém roce na několika místech vinařské oblasti Morava. Povětrnostní vlivy jsou jedním z mnoha faktorů, které se podílejí na výsledných kvalitativních i  kvantitativních ukazatelích sklizených hroznů, stejně tak jako na náročnosti agrotechniky a výskytu chorob a škůdců v průběhu vegetace. Pokusíme se v následujícím příspěvku podat podrobnější pohled na průběh základních meteorologických prvků ve vinařské oblasti Morava. K jejich popisu se budeme opírat především o podklady ČHMÚ v Brně. Ačkoliv máme k dispozici údaje z více stanic této oblasti, v některých případech jsou průběhy klimatických charakteristik natolik podobné, že by se grafy staly obtížně čitelnými a proto jsou zobrazeny pouze lokality s typickým průběhem pro širší oblast.


(1–2/2009)

Vývoj sum denních efektivních teplot nad 10 o C v roce 2008 1600 1400

Kuchařovice Staré Město u U.H.

1200

o

suma ef. teplot [ C]

Strážnice Brno-Tuřany, let.

1000

Velké Pavlovice 800 600 400 200 0 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 týden

Rozdíl sum ef. teplot nad 10 o C v roce 2008 a 2007 50.0 týden

0.0

17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47

suma ef. teplot [oC]

-50.0

-100.0

-150.0 Dyjákovice Kuchařovice Brno-Tuřany, let. Velké Pavlovice Strážnice

-200.0

-250.0

Sumy aktivních teplot nad 10 st. C k 31.12. v jednotlivých letech

3338 3215 3220

3428

3199 3127

3113 3075 2998 2926 3204 3200 3303 3150 3070 3051 3150 3263

2771 2880 2925 2935

3100 3000 3204 2801

2671

2585

2915 2801 2982 3027 2842

2964

2832

2535

2700

2664

2900

2686

2897

3100

3183 3059 3116 3024

3182

3300

3155

3500

3159 3168

3434

3700

2500 2300

2007

2005

2003

2001

1999

1997

1995

1993

1991

1989

1987

1985

1983

1981

1979

1977

1975

1973

1971

1969

1967

1965

1963

2100 1961

lednovém týdnu a pak ještě v  polovině února klesaly pod bod mrazu. Zima byla tudíž velmi mírná s  absencí souvislejší sněhové pokrývky. Po celý zbytek roku se průměrné týdenní teploty pohybovaly v kladných hodnotách. Dalším výrazným momentem na průběhu křivky týdenních teplot je jejich poměrně značný pokles začátkem druhé poloviny září (38. týden). Během tohoto vpádu studeného vzduchu se průměrné týdenní teploty snížily o více než 10 oC a společně s výskytem častějších srážek v tomto období byl narušen jinak poměrně uspokojivý vývoj teplot v předcházejícím období, slibující poměrně vysokou jakost hroznů. Ještě lépe vynikne onen pokles teplot na obr. 2, na němž jsou týdenní teploty z obr. 1 vyjádřeny ve vztahu k dlouhodobému normálu pro danou lokalitu. V 38. týdnu byly teploty o 5–6 oC nižší, než je normál pro tento týden, a  ještě několik následujících týdnů se pohybovaly pod ním anebo v jeho těsné blízkosti. Během tohoto vpádu studeného vzduchu se výrazně ochladily povrchové vrstvy půdy a teplota začala směrem do hloubky vzrůstat, což mělo mj. za následek to, že dešťové srážky, nijak výrazné, avšak poměrně časté, zasakovaly jen velmi obtížně do půdy a znepříjemňovaly sklizňové práce. Z  průběhu minimálních teplot na obr. 3 je zřejmé, že poslední výraznější mrazy (pod –1 oC) se vyskytly na počátku dubna (většinou to bylo 8. 4., pouze v Dyjákovicích ještě 17. 4. naměřili minimální teplotu –1,7 oC). Naproti tomu stojí za to připomenout, že v roce 2007 nás zasáhly výraznější mrazíky ještě 2. května a  na některých lokalitách napáchaly poměrně značné škody. Bezmrazové období trvalo až do třetí říjnové dekády, 18. listopadu se sice minimální teploty, naměřené na meteorologických stanicích, pohybovaly kolem –5 oC, avšak na teploty umožňující sklizeň hroznů pro výrobu ledového vína si na většině lokalit vinaři museli počkat až do úplného závěru roku. Charakteristiku teplotních poměrů v průběhu vegetačního období je možno doplnit o průběh sum teplot, které v  sobě zahrnují celkové množství akumulovaného tepla za delší časové období, a tím, že se započítávají pouze teploty nad určitou hodnotou, která by měla odpovídat přibližně teplotě, od níž začíná réva vegetovat, dostáváme lepší představu o tom, jaké teplotní podmínky panovaly ve skutečném vegetačním období révy. Nejprve si všimneme průběhu sumy efektivních teplot nad 10 oC, která je standardním výstupem zemědělských informací ČHMÚ a u níž můžeme sledovat detailněji systematické odchylky v teplotách, které nejsou v  týdenních průměrech příliš patrné. Z  obr. 4 vidíme, že sumy efektivních teplot začaly výrazněji narůstat v 17. týdnu, od již zmíněného 38. týdne se jejich nárůst na několik následujících týdnů zastavil a  až pak ještě tyto sumy mírně vzrůstaly až do 46. týdne, tj. do polovi-

suma oC

12


(1–2/2009)

Kumulativní úhrny srážek v roce 2008 od 1.1. 600

Strážnice

500

Dyjákovice Staré Město u U.H.

srážky [mm]

400

Brno-Tuřany, let. Velké Pavlovice Brod nad Dyjí

300

Kuchařovice

200

100

51

49

47

45

43

41

39

37

35

33

31

29

27

25

23

21

19

17

15

13

9

11

7

5

3

1

0 týden

Odchylky kumulativních úhrnů srážek od normálu pro jednotlivé stanice v roce 2008 Velké Pavlovice Kuchařovice Staré Město u U.H. Brno-Tuřany, let. Strážnice

60.0 40.0 20.0 odchylka srážek [mm]

0.0 -20.0 -40.0 -60.0 -80.0 -100.0 -120.0

47

49

49

51

týden

Nejvyšší teploty naměřené v jednotlivých týdnech v roce 2008 40.0 Brno-Tuřany, let.

35.0

Brno-Žabovřesky

30.0

Kroměříž

20.0 15.0 10.0 5.0 týden

-5.0

45

43

41

39

37

35

33

31

29

27

25

23

21

19

17

15

13

11

9

7

5

3

0.0 1

o

teplota [ C]

25.0

51

45 47

43

41

39

37

35

33

31

29

27

25

23

21

19

17

15

13

11

9

7

5

3

1

-140.0

13

ny listopadu. Celková suma se dostala na hodnotu 1254 oC ve Strážnici a 1354 oC ve Velkých Pavlovicích. Porovnání teplotních poměrů v  roce 2008 s rokem předcházejícím může poskytnout obr. 5 s  odchylkami sum efektivních teplot. Vidíme, že od samého počátku bylo vegetační období roku 2008 chladnější než v  předcházejícím roce, od konce srpna však nastalo teplejší období a  rozdíl se začal snižovat, nikoliv však na dlouho, neboť již od 38. týdne dochází opět k  poklesu. Suma efektivních teplot na většině stanic proto nedosáhla hodnot předchozího roku, přičemž největší záporná odchylka byla v  Dyjákovicích, zatímco ve Strážnici překročila hodnotu z loňského roku. Další doplnění informací o  tom, kam zařadit rok 2008 z hlediska teplotních podmínek, je na obr. 6. Zde máme zaznamenány denní hodnoty sum aktivních teplot nad 10 oC pro oblast Lednice na Moravě od r. 1961 až do současnosti. V roce 2008 je tato suma téměř stejná jako v minulém roce, a přestože ročník 2008 patřil stále ještě k těm nadprůměrným, nemůže soupeřit s  teplotními poměry takových ročníků, jako byly 2000 anebo 2003. Správnější by určitě bylo počítat sumy teplot pouze do sklizně, toto datum se však u jednotlivých vinařů značně liší. Nejen v roce 2008, ale i v dřívějších letech se stalo, že suma teplot nad 10 oC narůstala ještě v listopadu, kdy již většina z nich měla sklizeno. Vidíme však, že souvislá řada teplejších ročníků od roku 1992 zatím ještě stále nebyla přerušena, což napomáhá vinařům k dosahování lepší kvality jejich produktů. Srážkové poměry Rok 2008 byl charakteristický poměrně velkými rozdíly ve srážkových úhrnech mezi jednotlivými lokalitami. Příčinou těchto rozdílů byla především značná četnost přívalových dešťů, během nichž spadlo poměrně značné množství srážek. Obzvláště je to zřejmé z obr. 7, na němž jsou kumulativní úhrny srážek pro jednotlivé stanice za celý loňský rok. Nejvíce srážek spadlo v  severovýchodní části oblasti, stanice Strážnice a  Staré Město naměřily přes 500 mm, naproti tomu na jižněji položených stanicích, jako jsou Dyjákovice, Brod n. Dyjí i Velké, Pavlovice spadlo srážek podstatně méně, necelých 400 mm. Srážkově podnormální byly zejména měsíce červen a červenec. Na vzájemném srovnání srážek s dlouhodobým normálem, tak jak je provedeno na obr. 8, lze vypozorovat, že na stanicích s  vyšším celkovým úhrnem srážek se týdenní úhrny srážek pohybovaly po celý rok kolem svých dlouhodobých normálů. Tam, kde pršelo méně, se od konce května začal prohlubovat srážkový deficit a trval prakticky až do prosince. K částečnému doplnění zásob vláhy v půdě došlo až při srážkách dne 18. prosince, kdy napadlo na toto


14

(1–2/2009)

roční období poměrně značné množství srážek, pohybující se od 20 do 40 mm. Rok 2008 lze na základě výše popsaných meteorologických charakteristik zařadit do série teplejších let s počátkem v devadesátých le-

tech. Rozdělení srážek bylo plošně poměrně nerovnoměrné, v severovýchodních částech vinařské oblasti Morava se jejich úhrn pohyboval kolem normálu, avšak na jihu jich bylo o 100– 120 mm méně, než je normál. Pozitivním rysem

povětrnosti roku 2008 je i to, že se nevyskytly žádné výraznější extrémní jevy, které by zásadním způsobem ovlivnily výnosy révy, jak tomu bylo v roce předchozím.

Praktické poznatky k odrůdě Lena Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice na Moravě

Ampelografická charakteristika Vrchol mladého letorostu je poměrně hustě bělavě ochlupený s velmi jemně načervenalými okraji mladých lístků. List je středně velký, tmavozelený, pětiúhelníkovitý, troj- až pětilaločnatý s výrazným zoubkováním. Hrozen je středně velký až velký, dlouhý, středně hustý. Bobule je středně velká, kulatá, jemné muškátové chuti. Barva slupky je žlutozelená, v plné zralosti žlutá. Jednoleté dřevo je hnědé. Pěstitelské vlastnosti Lena patří mezi raněji dozrávající odrůdy. Dozrává v  první polovině září. Díky tomu je vhodná do všech vinařských oblastí a  zároveň i do okrajových oblastí pěstování révy vinné. Při volbě lokality pro výsadbu je vhodné vyhnout se místům s výskytem zimních a jarních mrazů, respektive stanovištím, která svým reliéfem tento výskyt podporují. Vhodná je proto výsadba na svahovité pozemky a do středních a horních částí svahů. Odrůda nemá ráda vyloženě suché pudy. Podobně jako u  mnoha dalších muškátových odrůd jsou vhodnější půdy hlinité a hlinitopísčité, s dobrým hospodařením s vodou. Odolnost k  zimním mrazům je střední až dobrá. K plísni révy je odolnost nízká až střední, k padlí révy potom střední. Odolnost k hnilobám je výrazně ovlivněna poškozením hroznů v  době dozrávání. Hrozny s  muškátovým aroma jsou velmi atraktivní pro savý hmyz. Savý hmyz dokáže hrozny úplně zlikvidovat, nebo může druhotně docházet i k silnému napadení hnilobami. Naopak v  dobrých ročních se může na zdravých hroznech objevovat rovněž ušlechtilá šedá hniloba.

Lena je využívaná především pro produkci jakostních vín. Další rozšiřování této odrůdy potom může směřovat k jejímu uplatnění i ve vyšších jakostních stupních. Doporučované zatížení pro tuto odrůdu je proto 8–10 oček na m2. Zatížení keřů regulujeme především řezem. Odrůda většinou nepotřebuje doplňkovou regulaci násady hroznů v době vegetace. Při tomto vyšším zatížení a produkci na jakostní vína si potom můžeme dovolit napadené a poškozené hrozny nesklízet, aniž bychom tím výrazně ovlivnili ekonomiku produkce. Tato zdravotní selekce hroznů je potom předpokladem výroby kvalitního vína. Lena má raději vzdušné tvary. Ideální je střední nebo vysoké vedení s  řezem na delší tažně. U drobných zahrádkářů by se dala odrůda Lena pěstovat i na pergolách v blízkosti staveb. Zelené práce mají velký význam především jako možnost nepřímé ochrany proti houbovým chorobám. Velký význam má vylamování zálistků v zóně hroznů a pečlivě provedený podlom. Odlistění zóny hroznů není nezbytný agrotechnický zásah. Je třeba je provádět velmi diferencovaně v závislosti na průběhu počasí. Nesprávným, respektive příliš intenzivním odlistěním zóny hroznů můžeme jejich kvalitu velmi výrazně poškodit, neboť může docházet k tvorbě „hořkých“ látek a výraznému snížení kyselin. Podnožové odrůdy je třeba vybírat především na půdních podmínkách lokality. Při výběru podnoží je třeba zohledňovat především suchovzdornost a odolnost k obsahu aktivního vápna. Termín sklizně je třeba určovat podle několika faktorů: cukernatosti, obsahu kyselin, hodnoty pH, poškození savým hmyzem a  napadení hnilobami. Vysoká hodnota pH většinou naznačuje nízký obsah kyselin, což poškozuje kvalitu. Napadené hrozny mohou být zdrojem negativní mikroflóry – octové a mléč-

né bakterie, které mohou rovněž poškozovat kvalitu vína. Enologické vlastnosti Pro zpracování hroznů může být zajímavá technologie, která směřuje k zachování výrazného muškátového aroma. V  závislosti na kvalitě hroznů je proto možné využít technologie chladného kvašení a následné rychlé finalizace vína do láhve a brzkého prodeje v období okolo Vánoc. Jako u ostatních muškátových odrůd by byla vhodná i  krátkodobá macerace hroznů při řízené teplotě za účelem uvolnění aromatických a chuťových látek. Možnost regulace teploty je v takových případech nezbytná, neboť při vyšších teplotách by mohlo docházet k uvolňování hořkých a zelených tónů. Zajímavé by mohlo být využití této odrůdy pro výrobu slámového vína. Tato technologie předpokládá sklizeň hroznů nepoškozených a s vynikajícím zdravotním stavem. Využití odrůdy Lena je registrovaná jako moštová odrůda. Produkuje jemná aromatická vína velmi příjemné muškátové chuti s jemnou kyselinou. Mohla by se stát zajímavým doplňkem současných muškátových odrůd. Odrůdová vína jsou velmi zajímavá. U drobných zahrádkářů ji bude možné využívat i jako stolní hrozen pro přímý konzum zejména díky příjemnému aroma bobulí. Její prostor na trhu je možné najít především v okruhu jakostních, případně kabinetních vín. Svým muškátovým aroma může být i  zajímavou složkou cuvée, případně šumivých vín. Zajímavé by mohlo být i využití pro výrobu nealkoholických moštů s muškátovým aroma. Použitá literatura: PAVLOUŠEK, P., 2007: Encyklopedie révy vinné. Computer Press Brno, 320 str. ISBN: 978-80-251-1704.


(1–2/2009)

Lena – hrozen, foto P. Pavloušek

Lena – keř, foto P. Pavloušek

Lena – list, foto P. Pavloušek

Lena – hrozny, foto P. Pavloušek

15

Lena – hrozny, foto R. Stávek

Lena – keř, foto R. Stávek

Lena – vrchol letorostu, foto P. Pavloušek


18

(1–2/2009)

Abiotické vadnutí hroznů Zweigeltrebe

Abiotické vadnutí hroznů Zweigeltrebe

Padlí révy – napadený hrozen

Plíseň révy – poškozené mladé hrozny

Hálčivec révový – pozdně letní napadení vrcholů letorostů

Šedá hniloba – poškozený hrozen

Vlnovník révový – silné poškození listů

Housenka různonožce trnkového

Očko poškozené různonožcem trnkovým

Plíseň révová – porosty sporangioforů na květenství


(1–2/2009)

19

Výskyt škodlivých činitelů, průběh ochrany v roce 2008 a některá doporučení pro rok 2009 Petr Ackermann, SRS Brno

Réva rašila v teplejších oblastech již počátkem dubna (Oblekovice – Vrboska 4. 4., Chardonnay 5. 4.). Další vývoj révy byl příznivě ovlivněn teplým počasím v  1. polovině 2. dekády a v závěru dubna a ve 2. a 3. dekádě května. Kvetení započalo podle odrůd a  lokalit na počátku června (Oblekovice – Chardonnay 3. 6.) a trvalo v důsledku ochlazení v polovině měsíce až do konce června (Oblekovice – Ryzlink rýnský 26. 6., Veltlínské zelené a Ryzlink vlašský 27. 6.). Další vývoj révy byl příznivě ovlivněn velmi teplým počasím v  poslední dekádě června a na počátku července. V tomto období byl vývoj hroznů velmi rychlý, fáze zapojování probíhala u ranějších odrůd již od 2. týdne července. K zaměkání hroznů docházelo dle odrůd a lokalit již od konce července (Oblekovice – Vrboska 20. 7., Irsay Oliver 25. 7., Muškát Moravský 26. 7.). V důsledku chladnějšího počasí v průběhu převážné části srpna probíhalo postupně až do 3. dekády srpna (Oblekovice – Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský 22. 8.). Dozrávání hroznů bylo příznivě ovlivněno teplým počasím v  1. polovině  září a  nepříznivě ovlivněno chladnějším počasím ve 2. a 3. dekádě září. Říjen byl teplotně kolísavý, teplejší byla 2. dekáda měsíce. Na některých lokalitách způsobila pěstitelům vážné problémy plíseň révy (Plasmopara viticola). O  míře ohrožení porostů rozhodovalo nejen množství, ale i  charakter dešťových srážek. Teplotní suma (SET 8°C = 160–170 DS) potřebná pro zralost oospor plísně révové byla splněna v celé oblasti ve 3. týdnu května (20. týden). Od tohoto termínu mohlo dojít, pokud by byly splněny podmínky pro primární infekci (nejčastěji 10 mm dešťových srážek v průběhu 24 hod, průměrná teplota neklesne pod

13 °C a minimální teplota pod 8 °C), k prvním primárním infekcím. O  termínu zralosti oospor byli pěstitelé informováni prostřednictvím situačních zpráv SIPHV. Současně bylo pěstitelům doporučeno po splnění podmínek primární infekce sledovat první výskyty. První primární výskyty je třeba sledovat na rizikových lokalitách (níže položené vinice, vinice v blízkosti vodních ploch, lesů a  podobně), zpravidla 6–10 dní po splnění podmínek pro primární infekci (inkubační doba při 18 °C 6 dní, při 14 °C 10 dní). První výskyty jsou spolu s vhodným počasím pro šíření patogena rozhodující pro zahájení ošetřování. V období počátku zralosti oospor (závěr 3. týdne května) byly na celém území oblasti vydatné dešťové srážky, které na většině lokalit opakovaně splnily limit pro primární infekci (Velké Pavlovice 60 mm, 19. 5. / 37 mm, 20. 5. / 1 mm, 21. 5. / 11 mm, 22. 5. / 11 mm, Strážnice 63,0 mm, 19. 5. / 19 mm, 20. 5. / 9 mm, 21. 5. / 18 mm, 22. 5. / 17 mm, Kuchařovice 19. 5. / 31 mm, 20. 5. / 1 mm, 21. 5. / 9 mm, Čejkovice 19.–21. 5. / 72,2 mm, Kobylí 18.–21. 5. / 72,7 mm). Přesto k  významným primárním infekcím nedošlo. Rozhodující v  tomto období byly teploty a  významná mohla být i  skutečnost, že šlo o  počátek období zralosti oospor. Mimo první dny deštivého období byly velmi nízké teploty, které se pohybovaly pod hranicí vhodnosti pro primární infekci (Velké Pavlovice průměrná teplota 20. 5. / 10,5 °C, 21. 5. / 9,2 °C, 22. 5. / 11 °C, Kuchařovice průměrná teplota 20. 5. / 11,1 °C, 21. 5. / 8,7 °C, 22. 5. / 10,9 °C, Strážnice 20. 5. / 11,2 °C, 21. 5. / 9,5 °C a  22. 5. / 11,1 °C). Za těchto podmínek ani zralé oospory neklíčily. Následně bylo delší období (cca 2 týdny) bez dešťových srážek. K dalšímu splnění podmínek pro primární infekce, a  pokud již byly primární výskyty, i  pro sekundární infekce došlo lokálně v průběhu 1. dekády června (Velké Pavlovice 5. 6. / 16 mm, Kuchařovice 4. 6. / 13 mm, 8. 6. / 19 mm, 12. 6. / 14 mm, Čejkovice

3. 6. / 22,3 mm, Kobylí 3. 6. / 23,2 mm). Na lokalitách, kde byly na počátku a v průběhu kvetení vydatné dešťové srážky, došlo k početným primárním i sekundárním infekcím. Vzhledem k vysoké vnímavosti k infekci byla v tomto období napadena především květenství. Napadení listů bylo všeobecně slabší. Významné rozdíly v napadení květenství byly zaznamenány u jednotlivých odrůd. Velmi silně byly napadeny především odrůdy Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Dornfelder a Merlot. K napadení květenství a  mladých hroznů v  tomto období došlo lokálně především ve Velkopavlovické podoblasti, přičemž napadení se projevilo v období dokvétání a  krátce po odkvětu (bílé porosty sporangioforů a  zoosporangií). Následně docházelo k  zasychání květenství a  mladých hroznů. Na těchto lokalitách měl být v  období před květem použit kombinovaný dlouhodobě, případně i kurativně působící fungicid. Pokud nebylo včas a dostatečně intenzivně ošetřeno, došlo k významnému poškození porostů. Na potřebu včasného ošetření na těchto lokalitách upozornila jak metoda Galati vitis, tak i  metoda krátkodobé prognózy HMÚ Bratislava (viz graf 1). K dalšímu šíření plísně révy došlo lokálně především na listech při dešťových srážkách v posledním týdnu června (25.–27. 6. Velké Pavlovice 17 mm, Kuchařovice 24,4 mm, Strážnice 58,1 mm) a na konci 1. a především ve 2. dekádě července (13.–15. 7. Velké Pavlovice 17 mm, Kuchařovice 22 mm, Strážnice 24,9 mm). Od fáze bobule velikosti hrachu může dojít k napadení hroznů jen přes třapinu nebo přes stopečky bobulí (časté je napadení jednotlivých nebo skupin bobulí). Mimořádně významný byl v  loňském roce charakter dešťových srážek, počet dešťových dnů a  časová situace srážek. Přestože byl červen na většině území srážkově podnormální, bylo například ve Velkých Pavlovicích 9, ve Strážnici 11 a  v  Kuchařovicích 13 srážkových dnů. Při tom dešťové srážky byly velmi často pozdě odpoledne a v noci, což zajistilo déle tr-


20

(1–2/2009)

vající a především noční ovlhčení, a tak splnění podmínek nejen pro infekce, ale i infekční periody (minimálně 4 hodiny nočního ovlhčení a další 2 hodiny ovlhčení, vhodná teplota). Obdobná situace byla také v průběhu července. Loňský rok rozhodně nebyl „peronosporový“. Vhodné podmínky pro šíření plísně révy byly omezeny jen na určité lokality a kratší časová období. Květen byl srážkově mírně nadnormální (Velké Pavlovice 63,9 mm / N 59,2 mm, Brno-Tuřany 71,0 mm / N 61,0 mm, Kuchařovice 58,2 mm / N 59,2 mm), přičemž převážný podíl dešťových srážek byl v období počátku zralosti oospor. V tomto období byly nízké teploty nevhodné pro šíření patogena. Červen byl srážkově na většině území hluboce podnormální (Velké Pavlovice 38,3 mm / N 72,3 mm, Brno-Tuřany 34,5 mm / N 72,2 mm, Kuchařovice 46,3 mm / N 74,9 mm). Na některých lokalitách však byly vydatnější dešťové srážky, došlo k  opakovanému splnění podmínek pro infekci a  k  významnému napadení květenství, případně mladých hroznů. Toto období bylo rozhodující pro hospodářsky významné napadení porostů. Červenec byl srážkově mírně nadnormální nebo blízký normálu (Velké Pavlovice 50,2 mm / N 60,0 mm, Brno-Tuřany 63,6 mm / N 63,7 mm, Kuchařovice 70,8 mm / N 60,3 mm) a srpen srážkově hluboce podnormální (Velké Pavlovice 23,2 mm / N 52,4 mm, Brno-Tuřany 48,8 mm / N 56,2 mm, Kuchařovice 39,6 mm / N 53,4 mm). Loňský rok znovu potvrdil význam intenzivní ochrany v období kvetení a krátce po odkvětu, kdy je vysoká citlivost květenství a  mladých hroznů k infekci a může dojít k významnému poškození úrody. Stávající metody krátkodobé prognózy, které sledují sumu a průběh dešťových srážek (nevyhodnocují charakter ani časové rozložení srážek), nemohou postihnout situace, kdy i  při méně vydatných dešťových srážkách může dojít k fruktifikaci a dalším infekcím (splnění podmínek infekce nebo infekční periody). Toto riziko vylučují metody, které sledují nejen dešťové srážky, ale také průběh ovlhčení. Tuto „slabou stránku“ stávajících metod však může pěstitel, pokud zná a respektuje epidemiologii patogena, do značné míry eliminovat. V letošním roce budou pěstitelé opět informováni o termínu zralosti oospor a budou upozorněni na potřebu sledovat podmínky pro primární infekci a následně první primární výskyty. V dalším období by měla být ochrana usměrněna podle vhodnosti podmínek pro šíření patogena (krátkodobá prognóza) s  doporučením dalšího upřesnění termínů a intenzity ochrany podle charakteru a  časového rozložení dešťových srážek (ovlhčení, noční ovlhčení), respektive splnění podmínek pro infekce a  zejména infekční periody. Podstatně větší a plošné problémy měli pěstitelé s  výskytem padlí révy (Erysiphe neca-

tor). V podstatě šlo o další příznivý rok pro patogena, což se projevilo významným nárůstem výskytu onemocnění. V roce 2007 již byly lokálně zaznamenány  časnější a  silné výskyty, to vytvořilo (spolu s mírnou zimou) předpoklady pro početnější primární výskyty. Vzhledem k  této skutečnosti bylo zapotřebí v  loňském roce diferencovat zahájení ošetřování. Tam, kde byly v  roce 2007 časnější a  silné výskyty měly být rizikové porosty ošetřeny již v období 6 listů (počátek sekundárního šíření) a 2× před květem. U ostatních rizikových porostů obdobně jako v  předchozích letech postačilo zahájit ošetřování až v období před květem, kdy nastupuje fáze vysoké citlivosti k infekci. Vzhledem k  tomu, že již v  období krátce před květem a  na počátku kvetení (konec května, počátek června) byly velmi vhodné podmínky pro šíření onemocnění (Velké Pavlovice, odchylka od normálu 28. 5./5,5 °C, 29. 5./4,3 °C, 31. 5./ 5,5 °C, 1. 6./6,6 °C, 2. 6./5,5 °C, 3. 6./4,7 °C, 4. 6./3,5 °C), bylo vhodné u vysoce rizikových porostů použít již před květem intenzivní přípravky (Falcon 360 EC, IQ – Crystal, případně strobiluriny). V tomto období bylo i několik dnů s optimálními podmínkami pro šíření padlí (více než 6 hod. teplota v rozmezí 21–30 °C). Velmi příznivé podmínky byly také ve 2. týdnu a především v posledním týdnu června (Velké Pavlovice odchylka od normálu 2,1–9,2 °C). V  tomto období došlo k  významnému sekundárnímu šíření a bylo lokálně zjištěno již i významné napadení porostu. Nástup onemocnění ovlivnila především četnost primárních zdrojů infekce a  další šíření vhodnost podmínek pro patogena (dlouhodobě příznivé podmínky), významná byla také dispozice porostů (náchylnost odrůdy, charakter porostu, výživa). U porostů, které byly mimořádně silně napadeny, by měla být provedena kontrola úrovně výživy (analýzy listů). Šíření padlí omezovaly pouze lokální vydatné deště a krátkodobá chladná období (část 2. dekády června, část 3. a 4. týdne července) Převážná část června i července (rozhodující období pro šíření) byla pro padlí velmi příznivá. Příznivé podmínky pro šíření padlí byly také v 1. dekádě srpna, později docházelo k šíření pouze na listech a na letorostech. Tam, kde zahájení a  intenzita ochrany respektovaly reálné ohrožení porostů, byla až na výjimky ochrana úspěšná. Problémy nastaly, především pokud byla ochrana zahájena opožděně nebo byla v  období před květem a po odkvětu málo intenzivní. Na těchto lokalitách došlo až k velmi silnému napadení a poškození hroznů. V  loňském roce se za velmi příznivých podmínek pro šíření padlí projevily dva závažné problémy. Především jde o důvodné podezření na sníženou citlivost patogena ke strobilurnům (nástup rezistence). V  několika případech došlo při opakovaném použití strobilurinů (3×) k selhání systému ochrany.

Pokud se obdobné případy vyskytnou i v letošním roce, je třeba kontaktovat regionálního zástupce (specialistu) firmy, případ posoudit a při odůvodněném podezření zajistit včasný odběr vzorků pro laboratorní testy. Přestože je stále oficiálně doporučeno používat strobiluriny proti padlí max. 3× v průběhu vegetace a bez přerušení, bylo by vhodnější omezit jejich použití na max. 2× a upřednostnit jejich střídání s přípravky s odlišným mechanismem působení. Rezistence padlí révového ke strobilurinům byla prokázána ve většině zemí Evropy. Dalším problémem na několika lokalitách byla nižší účinnost přípravku Falcon 360 EC při eradikativním použití. Důvodem byla pravděpodobně nižší dávka spiroxaminu (0,4 l/ha = 40 g účinné látky /ha), která za velmi vhodných podmínek pro patogena již nezajistila očekávané eradikativní působení. Další dvě účinné látky obsažené v přípravku (tebuconazole, triadimenol) náležejí mezi DMI fungicidy, u nichž byla u nás v minulosti prokázána snížená citlivost patogena, která se projevila především kratší účinností a ztrátou eradikativního působení. Pokud jde o prognózu výskytu padlí na letošní rok, je možno především na lokalitách časnějších (konec června, počátek července) a  silných výskytů předpokládat početnější infekce oček, v  nichž patogen v  podobě propagulí přetrvává, a následně početnější primární výskyty. Pokud budou vhodné podmínky pro šíření, je předpoklad časnějšího nástupu onemocnění. Tuto skutečnost mohou změnit silnější mrazy v průběhu zimy (–15 a více °C), které přezimujícího patogena v  očkách eradikují. Pokud však bude mírná zima a budou vhodné podmínky pro šíření, bude zapotřebí na rizikových lokalitách (silný výskyt v  loňském roce, náchylná odrůda, disponovaná lokalita) zahájit ošetřování již ve fázi (5.) – 6. listu, tj. na počátku sekundárního šíření patogena (2× před květem). Za velmi příznivých podmínek pro šíření bude vhodné použít již před květem intenzivní fungicid. Na ostatních lokalitách postačí zahájit ošetření až v období před květem a upřednostnit přípravky na bázi elementární síry nebo DMI fungicidy. Pokud jde o  šedou hnilobu květenství a hroznů révy (Botryotinia fuckeliana), jsou porosty ohroženy především za deštivého a teplejšího počasí (masivní infekce při ovlhčení, optimální teploty 17–22 °C). Zdroje infekce jsou ve vinicích vždy přítomny (osídlené rostlinné zbytky, napadené části keřů, sklerotia). O  napadení rozhoduje vnímavost rostlinných částí a vhodnost počasí pro patogena. K významnému napadení může dojít výjimečně v době kvetení a krátce po odkvětu a především od počátku zrání (napadení třapiny a bobulí). V  loňském roce réva kvetla převážně ve 2. a  3. týdnu června. V  této době byly pouze lokální, i  když místně vydatné, ale ojedině-


(1–2/2009)

lé dešťové srážky. Trvalejší deště se nevyskytovaly. Za těchto podmínek nebylo zapotřebí ošetřovat porosty náchylných odrůd s hustým hroznem ve fázi dokvétání (80 % odkvetlých kvítků). Toto ošetření má zabránit napadení květenství v  době dokvétání a  mladých hroznů po odkvětu a  omezit osídlení odumřelých květních částí, na nichž může patogen přetrvat uvnitř hroznů až do období počátků zrání. Obdobné počasí bylo také v období zapojování hroznů. V této fázi se ošetřují preventivně porosty náchylných odrůd s hustým hroznem. K ošetření v době dokvétání i zapojování hroznů by měly být použity zásadně fungicidy určené proti plísni révy nebo padlí révy (dle aktuálního ohrožení) se  současnou účinností na šedou hnilobu (především přípravky na bázi folpetu a strobiluriny). Období vysoké vnímavosti hroznů k infekci nastupuje ve fázi počátku zrání (zaměkání). Hrozny v  loňském roce zaměkaly dle odrůd a lokalit postupně v průběhu téměř celého srpna. V 1. polovině srpna byly jen ojedinělé, méně vydatné dešťové srážky. Vydatnější dešťové srážky na celém území byly pouze v polovině srpna (16. 8. Velké Pavlovice 22 mm, Kuchařovice 27 mm, Strážnice 46 mm). Zbytek měsíce srpna byl až do konce beze srážek. K významnému šíření šedé hniloby v průběhu srpna nedošlo. Vhodný termín pro ošetření byl krátce před příchodem vydatných dešťů v polovině měsíce. Při rozhodování o termínu ošetření je třeba přihlédnout také k předchozímu použití přípravků proti plísni révy a  padlí révy se současnou nebo vedlejší účinností proti šedé hnilobě (folpet, strobiluriny). V  1. polovině září byly jen ojedinělé vydatnější dešťové srážky. Opakované vydatnější dešťové srážky byly až v polovině měsíce (15.–17. 9. Velké Pavlovice 24 mm, Kuchařovice 33 mm, Strážnice 34 mm). V tomto období a dále až do konce měsíce trvalo velmi chladné počasí, které nebylo vhodné pro šíření patogena (Velké Pavlovice odchylka od normálu –3,9 až –6,8 °C, Kuchařovice –4,7 až –6,8 °C, Strážnice –4,7 až –5,9 °C). Nízké teploty významně omezily riziko napadení hroznů. K významnějším výskytům došlo jen místně zejména při silnějším poškození bobulí. Lokálně došlo k  významnějšímu šíření šedé hniloby jen u náchylných odrůd až po deštích na počátku a ve 2. polovině října. V  těchto případech byla řešením urychlená sklizeň napadených porostů. Výjimečně se pozdní napadení projevilo i jako ušlechtilá hniloba. Na mnoha lokalitách byly v  loňském roce zjištěny silné výskyty abiotického vadnutí hroznů. Porucha postihuje především odrůdu Zweigeltrebe. V průběhu dozrávání se zastaví vývoj hroznů, bobule zavadají a scvrkávají. Projev je zpravidla postupný, na keřích se nacházejí současně hrozny v různém stupni poškození. Významné rozdíly jsou zpravidla i  ve stupni po-

škození jednotlivých keřů. Postižené hrozny nevyzrávají, mají méně cukru a více kyselin. Výskyt významně snižuje průměrnou cukernatost hroznů. Abiotické vadnutí hroznů je třeba odlišit od abiotického odumírání třapiny hroznů, které je způsobeno nedostatkem vápníku, příp. hořčíku. U  abiotického vadnutí hroznů zůstávají po dlouhou dobu třapina i  stopečky bobulí zelené. U  abiotického odumírání třapiny hroznů naopak nejdříve nekrotizuje třapina a stopečky bobulí. Teprve následně dochází k zavadání bobulí. Abiotické vadnutí hroznů je komplexní onemocnění zapříčiněné především nedostatky ve výživě a nepříznivým průběhem počasí. Za rozhodující je považován nedostatek draslíku a  především nevhodný poměr K: Mg. Nedostatek draslíku může souviset s nedostatkem v půdě nebo omezeným příjmem rostlinou. Příznaky nedostatku draslíku na listech révy jsou v  našich vinicích velmi časté. Draslík je lépe přijímán za vyšší vlhkosti půdy, hůře je přijímán na silně kyselých a alkalických půdách. Výskyt poruchy významně ovlivňuje nedostatek vláhy, extrémní střídání teplot, utužení půdy, aj. Loňské silné výskyty podpořil nedostatek vláhy v  průběhu počátku dozrávání hroznů (srpen Velké Pavlovice 23,3 mm / N 52,4 mm, Brno-Tuřany 48,8 mm / N 56,2 mm, Kuchařovice 39,6 mm / N 53,4 mm) a výrazné střídání teplot v tomto období. Tam, kde byly v  loňském roce zjištěny silné výskyty, bude vhodné provést agrochemické rozbory půdy, a pokud to je možné, i analýzy listů (kvetení, zaměkání) a na základě rozborů optimalizovat výživu. Pokud jde o  živočišné škůdce, byly opět i v letošním roce zaznamenány na četných lokalitách silnější výskyty hálčivce révového (Calepitrimerus vitis). Škodlivost byla nižší vzhledem k převážně teplejšímu počasí v dubnu a  velmi teplému počasí ve 2. druhé dekádě a v závěru května, kdy réva poškození lépe urůstala. Lokálně došlo také k silnějším pozdně letním výskytům škůdce. U  porostů s  pravidelným silným výskytem je třeba v letošním roce (pokud nebyly porosty ošetřeny akaricidem v průběhu srpna loňského roku) zajistit intenzivní ochranu na počátku vegetace (Sulka a  následně specifický akaricid nebo 2× specifický akaricid), aby bylo zabráněno hospodářsky významnému poškození keřů. Koncepčně by měla být ochrana proti hálčivci révovému řešena introdukcí a stabilizací populace dravého roztoče Typhlodromus pyri. Nadále narůstá počet lokalit s významným výskytem vlnovníka révového (Colomerus vitis). Vyskytují se lokality nebo častěji ohniska s velmi silnými výskyty, kdy dochází ke zmenšení, deformacím, případně svinování listů a následně omezení růstu i k poškození květenství. Silné výskyty jsou často i ve vinicích se stabilizovanou populací dravého roztoče Typhlodro-

21

mus pyri, který úspěšně reguluje výskyt hálčivce révového, avšak ponechává prostor pro rozvoj populace vlnovníka révového. Silně napadené porosty nebo ohniska je třeba na jaře na počátku rašení ošetřit Sulkou a následně specifickým akaricidem. Ošetření v průběhu vegetace je zpravidla nedostatečně účinné. Vzhledem k  působení doporučených akaricidů může dojít pouze k omezení populace škůdce v období migrace do horních listových pater. Let motýlů obalečů (Eupoecilia ambiguella, Lobesia botrana) započal koncem dubna. Významný let byl na většině sledovaných lokalit zjištěn za velmi teplého počasí v polovině května (12.–15. 5.). Tento termín byl následně vyhodnocen na většině sledovaných lokalit jako vrchol letové aktivity motýlů 1. generace. V dalším období byl průběh letu ovlivněn chladným počasím. Líhnutí motýlů 2. generace započalo koncem června a vrchol letové aktivity byl na sledovaných lokalitách zaznamenán v  1. a  ve 2. týdnu července. V  polovině srpna započal nevýznamný let 3. generace. Proti 1. generaci se ošetřuje jen výjimečně na lokalitách pravidelných silných výskytů. Proti 2. generaci se ošetřují všechny ohrožené porosty a zpravidla 2×. Pozitivně lze hodnotit skutečnost, že pěstitelé respektují optimální termíny použití jednotlivých skupin insekticidů (regulátory růstu a vývoje členovců v době počátku významného letu = počátek kladení vajíček, typ Biobit krátce po vrcholu letu a  ekologicky přijatelné insekticidy Integro a Steward 8–10 i více dnů po vrcholu letové aktivity). V loňském roce se opět potvrdila vysoká účinnost metody matení samců (Isonet L plus, Isonet LE). Lokálně byly i v loňském roce zjištěny také škodlivé výskyty různonožce trnkového (Peribathodes rhomboidaria). Přezimují housenky 2. a  3. vývojového stupně, které již v  období nalévání vyžírají (tunelují) očka, později okusují mladé letorosty a listy. Při silnějším výskytu mohou zničit většinu oček na tažních a způsobit významné poškození keřů. Na ohrožených lokalitách je třeba již časně na jaře (nalévání oček) sledovat poškození oček a výskyt housenek a  při zjištění zahájit sběr housenek, příp. provést insekticidní ošetření. V současné době není proti tomuto škůdci povolen žádný ekologicky přijatelný insekticid. Výjimečně mimo systémy integrovaného pěstování révy by bylo možno použít některý z  povolených pyretroidů. V Německu je proti různonožci trnkovému povolen přípravek Steward, který je u nás registrován proti obalečům. Svaz integrované produkce hroznů a vína požádal o rozšířené použití přípravků Calypso 480 SC a Steward proti různonožci trnkovému na révě. fotografie k článku jsou na straně 18, foto archiv autora


22

(1–2/2009)

Sklizeň moštových hroznů v ČR v roce 2008 Ing. Jiří Sedlo, CSc., Ing. Martin Půček, Svaz vinařů ČR

l Průměrný výnos moštových hroznů se pohyboval kolem 6,6 t/ ha (stejně jako v předcházejícím roce a  o  0,6 t/ ha více, než činí desetiletý průměr, tj. o  10 %), přičemž průměrné výnosy jednotlivých podniků sledovaného souboru kolísaly od 2,2 t/ha do 16,1 t/ha. Z hroznů sklizených v ČR lze získat asi 840 tisíc hl vína. l Průměrná cukernatost se pohybovala kolem 19,7 °NM (o 0,5 °NM více než v předcházejícím roce a o 0,6 °NM více než je desetiletý průměr), průměry sledovaných podniků se pohybovaly od 17,0 do 24,0 °NM. Cukernatostí lze tento rok přirovnat k  ročníkům 2000, 2003 a 2005, velmi se mu blížil i ročník 2007. l Průměrná cena moštových hroznů se pohybovala kolem 12,00 Kč/ kg (o  0,30 Kč/kg méně než v  předcházejícím roce), průměr jednotlivých sledovaných podniků činil 7,00 až 20,20 Kč/kg. V ČR tak byly sklizeny moštové hrozny v hodnotě 1,4 miliardy Kč (stejně jako v minulém roce). l Podíl modrých moštových hroznů na celkové sklizni v ČR tvořil 36 %. Více než ½ podniků produkujících víno připravuje z modrých hroznů také růžové víno. Celkem takto bylo užito přibližně 5 % modrých hroznů, čili asi 2 % v ČR sklizených moštových hroznů. Pro srovnání na Svatomartinské víno nebylo ze sklizně 2008 užito ani celé 1 % moštových hroznů! l Výnos modrých hroznů činil 6,8 t/ha a  bílých hroznů 6,5 t/ha. Tento rozdíl souvisí s  nižším průměrným věkem porostů s  odrůdami modrých odrůd a jejich nižší cukernatostí. Cukernatost byla vyšší o 0,7 °NM u bílých odrůd, průměrná cena modrých a bílých hroznů se lišila asi o 0,60 Kč/kg ve prospěch bílých. Je to po řadě let poprvé, kdy byly bílé hrozny zase v průměru dražší než hrozny modré. Výše uvedené údaje vychází z výsledků výběrového šetření, kdy l 79 podniků sklidilo 25 006 tun hroznů, z  toho 8 497 t modrých (34 %), při průměrné cukernatosti 19,7 °NM, l 40 podniků prodalo 14 835 tun hroznů, z toho 5 336 t modrých (36 %), při průměrné cukernatosti 19,4 °NM a průměrné prodejní ceně 11,60 Kč/kg, l 35 podniků nakoupilo 32.539 tun hroznů, z toho 12 421 t modrých (38 %) při průměrné cukernatosti 19,3 °NM a  průměrné nákupní ceně 12,10 Kč/kg. Ve vinařské oblasti Čechy bylo ve 2 vinařských podoblastech dislokováno 5 sledovaných členských podniků s celkovou plochou plodných vinic 177 ha (25 % plochy vinic regionu) a byly zjištěny následující výsledky sklizně moštových hroznů:

l Průměrný výnos moštových hroznů se pohyboval kolem 6,3 t/ha, přičemž průměrné výnosy jednotlivých podniků sledovaného souboru kolísaly od 4,0 do 9,6 t/ha. l Průměrná cukernatost se pohybovala kolem 19,5 °NM (prakticky shodný údaj obdobně i jako výnos s Moravou), průměry sledovaných podniků se pohybovaly od 18,5 do 20,3 °NM. l Podíl modrých moštových hroznů na celkové sklizni v oblasti tvořil 49 %. l Sledované podniky samy zpracovávaly vypěstované hrozny, neprodávaly je. Nákup hroznů tvořil necelých 10 % vlastní produkce. Hrozny byly kupovány v průměru za 15 Kč/kg. Při nákupu se jednalo jen z 30 % o modré hrozny. Ve  vinařské oblasti Morava bylo sledováno 83 členských podniků ve všech vinařských podoblastech s celkovou plochou plodných vinic 3 629 ha (21 % plochy plodných vinic oblasti) a byly zjištěny stejné výsledky sklizně moštových hroznů jako v celé ČR. Uvedený soubor 88 podniků je rozmístěn ve všech vinařských podoblastech ČR. Tyto podniky zahrnují všechny formy vlastnictví (akciové společnosti, zemědělská družstva, společnosti s ručením omezeným a fyzické osoby) a všechny velikostní skupiny. Plocha plodných vinic jednotlivých sledovaných podniků se pohybovala od 0 do 373 ha, sklizeň od 0 do 2 480 tun, prodej hroznů od 0 do 2 350 tun a nákup hroznů od 0 do 7 767 t. Při ochraně hroznů proti špačkům využilo ze 79 podniků s vinicemi 29 podniků vyhlášky o odchylném postupu (ochranná střelba), 49 podniků využilo jiných metod a 23 podniky ochranu vůbec neprovádělo. Naopak kombinaci obou způsobů využilo 22 sledovaných podniků. K ročníku 2008 lze konstatovat, že agresivita špačků byla o něco nižší a vinaři toho využili ke snížení nákladů na produkci hroznů. Podíl využití jednotlivých metod na ploše vinic vyplývá z následujícího grafu:

Vyhláška o odchylném postupu byla využita na 59 % plochy vinic, jiné metody na 58 % a bez ochrany zůstalo 30 % plochy vinic v ČR. Tím došlo meziročně k výraznému zvýšení plochy vinohradů bez ochrany. Prav-


(1–2/2009)

děpodobně to bylo způsobeno nižší agresivitou špačků, ale především nemožností čerpání dotací na tuto ochranu. Struktura podniků: Z celého souboru 88 podniků se zabývalo pouze 6 podniků současně pěstováním révy vinné, prodejem i nákupem hroznů, u všech těchto podniků byly uvedené činnosti významné pro jejich podnikání. Tento soubor podniků sklidil ze 128 ha vinic (3 %) 771 t hroznů, z toho 129 t prodal a 189 t hroznů zakoupil. Dosáhl průměrného výnosu hroznů 6,0 t/ha při průměrné cukernatosti 20,7 °NM, hrozny prodával a nakupoval při stejné průměrné cukernatosti. Průměrná prodejní cena činila 13,40 Kč/kg, nákupní cena pak 14,00 Kč/kg. Podíl modrých hroznů činil u sklizených hroznů 38 %, u prodaných rovněž 38 % a u nakoupených pouze 10 %. Rok 2008, stejně jako 2006 a 2007, byl pro tento typ podniků z hlediska produkce hroznů rentabilní. Pěstováním révy vinné za účelem prodeje hroznů a  vlastním zpracováním max. 10 % sklizně se zabývalo 20 podniků (23 %) hospodařících na 1 917 ha vinic (50 % sledované plochy), ze kterých sklidily 13 684 t hroznů při průměrné cukernatosti 19,2 °NM, z nichž 13 154 t prodaly při průměrné cukernatosti 19,4 °NM. Průměrný výnos hroznů činil 7,1 t/ha, průměrná prodejní cena hroznů se pohybovala kolem 11,40 Kč/kg. Podíl modrých hroznů na sklizni i prodeji činil 37 %. Jde o skupinu pěstitelů orientovaných na prodej hroznů. Naprostá většina z nich pracuje na základě dlouhodobějších smluv s odběrateli hroznů, průměr smluvně předem dohodnutého množství se pohybuje kolem 95 %. Tato skupina podniků v roce 2008 obdobně jako v předcházejícím roce právě pokryla vynaložené náklady. Pěstování révy vinné a současnému zpracování všech hroznů sklizených ve vlastním podniku (bez nákupu a  prodeje hroznů) se věnovalo z uvedeného souboru 23 podniků s 536 ha vinic (15 % celkové plochy sledovaných vinic), z nichž celkem sklidily 3 037 t hroznů při průměrném výnosu 5,7 t/ha a průměrné cukernatosti 20,1 °NM. Modré hrozny se na celkové sklizni podílely 38 %. Jde o skupinu pěstitelů orientovaných výhradně na zpracování vlastních hroznů, která neupřednostňuje vysoký výnos hroznů, ale prodej konečného produktu – vína. Často je výnos hroznů během vegetace ještě záměrně snižován s cílem zvýšení kvality. Rentabilitu vinohradnictví nelze ze získaných údajů objektivně vyjádřit z důvodu prodeje až finálních výrobků (vína). Pěstování révy vinné, zpracování všech hroznů sklizených ve vlastním podniku a případnému nákupu hroznů do 30 % objemu vlastní sklizně se věnovalo z  uvedeného souboru 25 podniků se 753 ha vinic (20 % celkové plochy sledovaných vinic), z  nichž celkem sklidily 4 056 t hroznů při průměrném výnosu 5,4 t/ha a průměrné cukernatosti 20,1 °NM. Modré hrozny se na celkové sklizni podílely 41 %.

23

Průměrná nákupní cena hroznů činila 16,10 Kč/kg. Platí zde obdobné závěry jako u předcházející skupiny, ale z  relativně vysoké nákupní ceny hroznů lze očekávat, že tyto podniky jsou rentabilní. Nakupujících podniků (vlastní sklizeň do 10 % a bez prodeje hroznů) bylo ve sledovaném souboru 16. Tyto podniky obhospodařovaly 85 ha vinic, ze kterých sklidily 508 t hroznů, z toho 36 % modrých. Jejich průměrná cukernatost činila 20,9 °NM a průměrný výnos byl 6,0 t/ha. Nakoupily 31 426 t hroznů (97 % veškerého nákupu hroznů), z  toho modrých 38 %. Průměrná cukernatost nakoupených hroznů těmito podniky činila 19,3 °NM s průměrnou cenou 12,10 Kč/kg. Modré hrozny nakoupily při cukernatosti 18,7 °NM za průměrnou cenu 11,80 Kč/kg. Podíl smluvně předem zajištěných hroznů tvořil přibližně 80 % nakoupeného objemu. Pro tuto skupinu podniků je vlastní vinohradnictví spíše prestižní záležitostí než činností orientovanou k dosažení zisku.

Závěr Z výsledků šetření vyplývá, že v  českém vinařském regionu je vyšší podíl produkce modrých hroznů (49 %), producenti hroznů tyto přímo zpracovávají na víno. V roce 2008 bylo dosaženo v Čechách o 5 % nižšího výnosu hroznů než na Moravě. Průměrná cukernatost hroznů sklizených v  posledních deseti letech činí již 19,0 °NM (o 0,3 °NM více než v předcházejícím roce). Ne náhodou vykazuje průměrná cukernatost hroznů od roku 1995 trvale narůstající trend. Podle výše uvedené průměrné ceny hroznů a  průměrného výnosu hroznů v ČR byly v roce 2008 ve vinohradnictví ČR právě pokryty náklady (stejně jako v roce 2007). Od roku 1999 trvale narůstal podíl modrých hroznů na celkové sklizni až do roku 2007, kdy dosáhl 38 %. V roce 2008 to již bylo jen 36 %:


24

(1–2/2009)

Podíl v jednotlivých letech:

Ceny hroznů oproti roku 2007 klesly o 0,30 Kč/kg (2,4 %) při stejném hektarovém výnosu a o 0,5 °NM vyšší cukernatosti (2,6 %). Snížil se i rozdíl mezi bílými a modrými hrozny na nejnižší stav od roku 2002 na pouhých 0,60 Kč/kg, ale především se obrátila situace a modré hrozny (11,60 Kč/kg) byly v roce 2008 levnější než hrozny bílé (12,20 Kč/kg). Modré hrozny tak byly za uvedené období vůbec nejlevnější:

Z hlediska určení plochy vinic ČR je 1/2 plochy využívána k pěstování hroznů za účelem prodeje zpracovatelským podnikům. Vinice určené záměrně k produkci vína přímo pěstitelem tvoří v ČR asi 2/5 plochy. Zbývající plocha je „volná“, tvoří asi 1/10 výměry vinic ČR a využívá se podle řady faktorů k oběma předcházejícím účelům. Pěstitel se rozhoduje podle principu nabídky a poptávky v každém roce, jak s hrozny naloží.

Při zjišťování příčin, co vede k rozhodnutí z uvedených 10 % plochy vinic prodat hrozny či je zpracovat ve vlastním podniku, vyšlo najevo, že v letech 2002 až 2004 existoval trend zvyšování prodeje hroznů (přibližně z 50 na 60 %) a od té doby se tento poměr s mírnými výkyvy udržuje. Naopak změny prodejní ceny hroznů neznamenají změnu podílu prodaných hroznů, tzn., že cena je stanovována či během sklizně upravována tak, aby v každém roce byla přibližně stejná motivace hrozny prodat.

V grafu je uveden průměrný výnos za celou ČR v daném roce a nejnižší a nejvyšší průměrný podnikový výnos v rámci souboru sledovaných podniků.

V grafu je uvedena průměrná cukernatost za celou ČR v daném roce a  nejnižší a  nejvyšší průměrná podniková cukernatost v  rámci souboru sledovaných podniků.


(1–2/2009)

25

O přínosech i úskalích spojených s využitím počítačů Předešlý rok plynul pře­de­vším ve zna­me­ní pod­po­ry elek­tro­nic­ké ko­munikace se stát­ní správou. Loňský článek (VO 1–2/2008) jsem uzavíral výzvou: „Neváhejte a  přidejte se k eVinařům i Vy!“ To, že nezůstáváme pouze u  slov, dosvědčuje náš nový produkt eVin Plus. • eVin® Plus Je moderním řešením pro evidenci nákupu hroznů, které bylo navrženo tak, aby vyhovělo potřebám menších vinařství i  požadavkům velkých podniků zpracovávajících hrozny od mnoha pěstitelů. – Systém lze pro­vo­zo­vat na jediném počítači, stejně jako na samostatném databázovém serveru a  větším počtu klientských stanic při­po­je­ných prostřednictvím počítačové sí­tě. Původ hroznů je ověřován auto­ma­ticky prostřednictvím on‑line do­tazu zasílaného do Registru vinic a údaje jsou porovnávány s aktuálními záznamy v  registru. Podporováno je také dohledání registračního čísla vinice a auto­ ma­tic­ké generování sou­bo­ru pro EPO. Prezentaci produktu naleznete na internetové adrese www.evinplus.vinservis.cz. • elektronická podání V loňském roce proběhla v NVC ve Valticích řada seminářů za­mě­ře­ných z  velké části na EPO a elektronickou komunikaci s úřady obecně. V  návaznosti na tyto semináře jsme nabídli a v prosinci 2008 všem zá­jem­cům zcela zdarma také poskytovali individuální konzultace při vlastním podání prosincových prohlášení (prohlášení o sklizni a produkci). • „elektronický podpis“ I  nadále chceme podporovat elek­tro­nickou komunikaci se státní správou, proto trvale nabízíme poradenství v oblasti EPO a certifikátů pro ověření elek­tro­nického podpisu.

Jestliže potřebný certifikát nemáte, pomůžeme Vám s přípravou žádosti, získáním certifikátu i s jeho instalací a poskytneme potřebné informace ve srozumitelné formě. Certifikát lze využít také pro daňová přiznání (daň silniční, daň z přidané hodnoty, daň z příjmu, ...), obecná podání nebo podání pro ČSSZ. • eVin® eVin je nyní možné provozovat v  uspořádání s  více nezávislými data­bázemi. – Toto uspořádání může být vhodné např. tehdy, když je na jednom počítači vedena evidence více podniků, případně evidence sklepního hospodářství odděleně od evidence ochrany rostlin a  hnojení. Nově obsahuje eVin i  modul evidence činností (práce) a strojů. Provázání tohoto modulu s ostatními částmi systému je samozřejmostí. Podobně jako naše novinka eVin Plus i eVin nyní umožňuje on-line komu­ni­kaci s Registrem vinic. • internetové prezentace Internetová prezentace je dnes pro každou společnost i drobného pod­ni­katele nutností. Existuje však více možností – od jednoduché statické prezentace až po elektronické obchody a robustní systémy umožňující snadné změny obsahu. Je důležité zvolit řešení, které vyhoví nejen Vašim současným potřebám, ale umožní reagovat také na budoucí změny, řešení schopné měnit se i růst s Vašimi požadavky. Pomůžeme Vám s výběrem vhodného způsobu prezentace a dle Vašeho přání zvolené řešení zajistíme nebo realizujeme. Jednou z možností je i VinWeb – naše prostředí pro tvorbu a správu internetových prezentací. Podrobnější informace naleznete na adrese www.vinweb.vinservis.cz. V  prostředí VinWeb jsme realizovali i  již zmíněnou prezentaci produktu eVin Plus. • vedení evidence u nás Chcete být vedením evidence zatěžováni co nejméně? Dodejte pouze podklady. Vlastní zpracování i starost o zabezpečení dat pro-

ti po­škození či zničení přenechejte nám. Vy vždy dostanete databázi eVinu obsahující údaje dle Vašich podkladů. • bezpečnost IT V úvodu jsem zmínil rizika spojená s používáním IT. Mám na mysli především určitou míru závislosti na použitých IT a dostupnosti dat. Zkuste si představit, že několik dnů nemůžete použít mobilní telefon, nedostanete se k  číslům v něm uloženým, nemůžete zapnout počítač a  nemáte přístup ke zprávám elektronické pošty. Jestliže při své práci IT využíváte, možná Vás nyní lehce mrazí. S tím, jak roste míra využívání IT, roste také riziko, že se „něco stane“. Zcizení či poškození zařízení, výpadek napájení, porucha disku, napadení viry, chybná záloha dat nebo lidský faktor – to jsou jen některá z potenciálních rizik. Možné dopady Vám pomohou odhalit následující otázky. • Jak velkou ztrátu či komplikaci by představovala (dočasná) nedostupnost zařízení, programu nebo dat? • Jak pracné (náročné, drahé) by bylo data znovu získat? Minimalizace rizik dosahujeme pomocí technických prostředků (zálohování je pouze jedním z  důležitých kroků) i  stanovením pravidel, která – jsou-li dodržována – v  mnoha případech hrozby významně snižují. Komplexní řešení problematiky zahrnuje analýzu, iden­tifikaci a  klasifikaci hrozeb, zpra­cování doporučení i audit bez­peč­nosti IT. Externí audit je vhodným prostředkem pro zjištění současné úrovně bezpečnosti IT Vaší společnosti a zároveň může dobře posloužit jako výchozí bod pro rozhodnutí, která zařízení, programy nebo data je vhodné či nutné zabezpečit lépe. Nahraďte i  Vy papír informačními technologiemi a namísto cesty na poštu volte cestu elektronickou! Ing. Pavel Šmerda, psSoft tel.: +420 606 711 810

vedení evidence l audit bezpečnosti informačních technologií l poradenství v oblasti elektronických podání a tzv. elektronického podpisu l dodávky výpočetní techniky l zákaznická řešení l internetové prezentace l další služby v oblasti IT


26

(1–2/2009)

Nejen réva vinná, bobule a víno… Prof. Lubomír Nátr

Změny globálního klimatu Vývoj změn globálního klimatu i jevy pozorované na mnoha lokalitách v  podstatě odpovídají tomu, co už řadu let tvrdí většina vědecké komunity studující tuto oblast: Lidstvo svým stále rostoucím počtem a svými stále intenzivnějšími aktivitami zvyšuje koncentraci skleníkových plynů v  atmosféře Země, a  tím zesiluje skleníkový efekt. Hlavním projevem těchto změn je zvyšování teploty, změny v  rozdělení srážek, tání ledovců, vyšší frekvence mimořádných událostí (záplavy, hurikány, sucha) a  zvyšování hladiny oceánů. Výkonný ředitel Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) Achim Steiner nedávno uvedl že „v každodenním životě reagujeme na všechny možné podněty, které mohou ovlivnit život našich dětí. Ty jsou ale většinou méně pravděpodobné, než změna klimatu.“ (podrobnosti na webových stránkách http:// w w w.osn.cz/zpravodajstvi/zaber/?i=338). Jen připomínám, že tato organizace UNEP společně se Světovou meteorologickou organizací (WMO) ustavila v roce 1988 Mezivládní panel pro změnu klimatu. V  posledních letech pozoruji následující hlavní tendence v oblasti studia a vnímání změn globálního klimatu: 1) Prohlubování poznatků o  klimatu, zdokonalování matematických modelů a  převážně potvrzování oprávněných obav z  dalšího vývoje tak, jak je prezentován například v  poslední zprávě již zmiňovaného Mezivládního panelu pro změnu klimatu. 2) Stále více se věnuje pozornost tomu, jak rizika předpokládaných změn klimatu co nejvíce omezit. Snaha je věnována dvěma směrům: a) Omezování produkce skleníkových plynů. Toto je všeobecně spojováno s  pojmem „Kjótský protokol“. b) Do popředí však vystupuje také úsilí o mnohem komplexnější řešení, které zahrnuje různé způsoby „zneškodňová-

ní“ emitovaných skleníkových plynů (například ukládání oxidu uhličitého ve vytěžených dolech nebo v mořských hlubinách), zvyšování účinnosti využívání fosilních i jiných zdrojů a hledání alternativních zdrojů energie od větrných elektráren či biopaliv až po jaderné fúze, solární články atp. Formy „ekologického zemědělství“ V tomto podnadpise jsem záměrně dal současné tendence o rozšiřování „ekologického zemědělství“ do uvozovek. Žádná forma zemědělství nikdy nebyla jiná než ekologická. Připomeňme, že už od první definice formulované E. Haeckelem v 70. letech 19. století je ekologie věda o vztazích mezi organismy a jejich prostředím. A polní plodiny i ovocné dřeviny či většina zahradních kulturních rostlin se vždy pěstovala a stále pěstuje v ekologických, tedy přírodních podmínkách (s  výjimkou zemědělsky nevýznamných hydroponií, množení rostlin in vitro ap.). Stejně tak každé, i stávající konvenční zemědělství bylo vždy organické, protože rostliny – živé organismy – jistě jsou veskrze organické. Tímto připomenutím nechci současné snahy o rozšiřování „ekologického zemědělství“ ironizovat nebo demagogicky odmítat. Ale všimněme si několika skutečností. 1) V polovině 19. století německý chemik a fyziolog J. Liebig definitivně prosadil tzv. minerální teorii výživy rostlin, která je vědeckým základem aplikací minerálních hnojiv. Prokázal, že z  půdy rostliny přijímají živiny ve formě jednoduchých anorganických sloučenin (nitráty, fosfáty, kationty hořčíku, draslíku atp.). Tyto látky pak asimilují, vtělují, do nepřeberného a bezpodmínečně nutného počtu organických látek. Také díky této minerální teorii se výnosy obilnin, které doslova živí lidstvo na planetě, během několika minulých desetiletí zvýšily mnohonásobně více, než se podařilo hromaděním empirických zkušeností zemědělců za dobu několika tisíciletí. Protože o  platnosti zákona zachování hmoty určitě není pochyb, tak si připomeňme: S výnosem 7 tun obilek (zrna) se s pole odváží také 100 i více kg dusíku a ta-

ké mnoha dalších živin. Kolik let lze takto jednostranně z půdy živiny jen odebírat? Jistě, můžeme sklízet méně. A  menší odčerpávání živin můžeme nahradit chlévskou mrvou, kejdou a jiným produktem obsahujícím jak organickou hmotu, tak i  minerální živiny. Tím se rostlinná produkce výrazně prodraží. Jsme ochotni za potraviny platit víc? My možná ano, protože na to máme. A  ty stamiliony chudých, kteří se ani dnes každodenně nenasytí? A ještě „drobnost“: Stále se ještě můžeme setkat s pojmem „umělá hnojiva“. Ale rostliny pro svou výživu opravdu nedovedou z  půdy přijímat polystyren či polyetylen, tedy látky, které snad odpovídají našemu chápání umělých látek. Takže minerální hnojiva nejsou „umělá“. Jsou jen průmyslově vyráběná, upravovaná a distribuovaná. Je to tak špatně? Vždyť mnoho dnešních léků také sice pochází z rostlin, ale jsou farmaceutickým průmyslem vhodně zpracovány! Už jen málo jedinců ve vyspělých státech chodí po neporušené přírodě (kde by ji asi našli?) a trhá si léčivé květy či listy pro přímou spotřebu a  pro případ onemocnění žloutenkou, tuberkulózou nebo rakovinou. Je v tomto přirovnání moje logická chyba či demagogie? Samozřejmě, že konvenční zemědělství poškozuje životní prostředí a  ne vždy produkuje zdravotně naprosto nezávadné potraviny. Ale to je způsobeno nedostatečným poznáním (například kdy a  jak správně hnojit) nebo vyslovenými chybami v  technologii pěstování. Na druhé straně i s používáním jen hnojiv organického původu se mohou vyskytnout takové podmínky v  půdě (vlhko a teplo), že se organické látky rozloží velmi rychle a  například salát může být „přeplněn“ nitráty. Geneticky modifikované organismy Nejsem specialistou v  oboru molekulární biologie či genetiky, a tedy ani geneticky modifikovaných organismů (GMO). Ale mám příležitost se s takovými odborníky stýkat a problematiku GMO sledovat snad trochu podrobněji než většina občanů. Na druhé straně je tato oblast více než aktuální v  široké veřejnosti,


(1–2/2009)

mezi zemědělci i vinohradníky a vinaři. Ostatně svědčí o tom nejedna zmínka také v příspěvcích v  tomto časopise. Proto si dovolím i  zde několik poznámek. Vztah k  pěstování a  využívání GMO, konkrétně rostlin, může být určován u  každého z nás dvěma hlavními motivy: 1) Víra v  jakékoliv podobě – náboženské, politické, ekonomické či jiné. Pokud prostě z  jakéhokoliv důvodu věřím (v  dobrém a zejména širokém smyslu tohoto slova, ne tedy jen úzce náboženském), že GMO jsou nebezpečím pro lidstvo, tak nemá význam dále o této problematice diskutovat. 2) Rozsah znalostí či neznalostí. Je zákonitě dáno, že každý z nás rozumí jen určité oblasti. V  ostatních sférách se spoléháme na dobrozdání těch, o nichž si myslíme, že vědí a umí, nebo prostě na tradici, zvyk, chování v rámci obvyklosti. V  tomto druhém kontextu mohu připomenout, že GMO se zatím uplatňují především vytvářením odrůd (genotypů) se (a) zvýšenou odolností proti některým chorobám nebo (b) lepší nutriční hodnotou. Vzhledem k rychlému pokroku genového inženýrství se předpokládá, že postupně bude možno vytvářet nové odrůdy s lepší odolností proti suchu či těžkým kovům v půdě a zejména s vyšší produkcí. Nemám pochopitelně přehled názorů celosvětové komunity molekulárních biologů o možné škodlivosti GMO. Vím jen, že v současné době se geneticky upravené rostliny pěstují ve světě na více než 100 milionech hektarů. Hazardují tamější orgány státní správy i vědecké komunity se zdravím a životem svých obyvatel? A také jsem zatím nepotkal (jistě, toto je slaboučký argument) kvalifikovaného molekulárního genetika, který by důvodně, tedy se znalostí této tematiky, varoval před pěstováním geneticky modifikovaných rostlin z  těch nebo oněch konkrétních důvodů. Samozřejmě, nikdo nemůže vyloučit některé důsledky velkého rozšíření GMO, které pak budou oprávněně považovány za škodlivé či nežádoucí. A vzhledem k tomu, že takovou možnost prostě nelze s absolutní jistotou přijmout ani odmítnout, máme „pro jistotu“ zavrhnout GMO hned na počátku jejich prospěšnosti? Dovolím si právě v  této souvislosti připomenout četné jiné hazardy. A prokázané s jistotou i pro příští roky. V  současné době je už zakázán herbicid známý pod zkratkou DDT. Vzhledem k jeho škodlivosti je to jistě správný postup. Ale tato látka v prvých desetiletích své aplikace zachránila tisíce amerických vojáků za druhé světové války také tím, že v  tropických oblastech bojů preventivně zlikvidovala škodlivý hmyz, zejména komáry a  moskyty, přenášející malárii. Kromě toho také výrazně snížila ztráty ze-

mědělské produkce účinným hubením hmyzu. Údajně je dodnes v některých zemích tropů používána. Jak porovnat prospěšnost a škodlivost této jediné sloučeniny, na níž lze tuto otázku demonstrovat velmi názorně? Ale dovolím si ještě názornější příklad: Desetitisíce lidí jsou ročně odsouzeny k smrti při dopravních nehodách. To je naprostá jistota, v níž jedinou neznámou je identifikace těch budoucích mrtvých. Malinký příklad v tomto hororu představuje naše „slavná“ dálnice D1. Ale přesto jsem ještě neslyšel o žádném hnutí propagujícím zavedení dostavníků mezi Brnem a Prahou. Přitom je nesporné, že v dostavnících bychom netrpěli čekáním v kolonách. Navíc bychom se chovali mnohem vlídněji k  přírodě a  tuto bychom také mohli vnímat neskonale dokonaleji než občasným únikem pohledu s povrchu dálnice. Proč si asi různí jednotlivci či více nebo méně početné skupiny vybírají jen určitá témata? Biopaliva Využití biomasy jako zdroje energie částečně nahrazujícího energii fosilních paliv je už několik let oblíbeným tématem politiků a ekonomických plánovačů. Zároveň se dotýká i čtenářů tohoto časopisu, protože z vinohradu lze také získat biomasu jako zdroj biopaliva (viz například příspěvek doc. P. Burga a doc. P. Zemánka v čísle 10 minulého ročníku VO). Biomasa je i v současnosti zdrojem energie asi pro třetinu obyvatel planety, a to především v  chudých zemích. My, bohatší, však máme zájem o biopaliva nejen pro udržení vlastního života, ale pro udržení a  zvyšování svého pohodlí a luxusu. Tematika biopaliva je už dnes nesmírně obsáhlá a  zahrnuje mnoho aspektů. Uvedu několik z nich. 1) Pro výrobu benzinu se používá kukuřice (zejména v  USA) a  cukrová třtina (především Brazílie), pro „biodiesel“ pak zejména řepka, palma olejová a sója. Při dotaci 45 dolarů na 1 tunu biomasy v USA (podle údajů v  časopise Science 2008) je logické, že zemědělci rádi „přesměrují“ svoje produkty od využití jako potraviny nebo krmivo na surovinu pro biopaliva. Takže platí moudré přirovnání z jednoho článku v tom smyslu, že „chudí musejí jíst ještě méně, aby bohatí mohli jezdit auty ještě více“. 2) V zásadě se pro pěstování biomasy využívají stávající polní plodiny nebo „rychloobrátkové“ plantáže dřevin, zejména vrb a topolů. Nebudu rozvádět, ale jen připomenu: Ani s tímto záměrem nelze biomasu vypěstovat bez dávek hnojiv a dalších technologických opatření. 3) Zdrojem biomasy nemusejí být jen rostliny pěstované na úrodných půdách. Velké naděje se vkládají do oblastí, které nejsou vhodné pro intenzivní zemědělskou produkci.

27

Toto je patrně nejméně kontroverzní pojetí. „Drobný“ problém zatím představuje naprostá nezkušenost i neznalost podmínek pro rentabilitu takto vyprodukované biomasy. Kde jsou největší slabiny či problémy využití biomasy rostlin jako energetické suroviny? a) Vysoké výnosy nezbytné pro výživu stále rostoucí populace vyžadují obrovské vstupy energie pocházející z  fosilních paliv (mechanizace, minerální hnojiva, pesticidy, sklizeň a  zpracování). Zdá se mi naprosto nelogické předpokládat, že při poklesu dostupnosti fosilních paliv, což musí ovlivnit i  rostlinnou produkci, lze předpokládat ještě i  další odčerpání biomasy pro výrobu biopaliv. b) Ani v  případě biopaliv se nejedná o  „CO2 neutrální“ získávání energie. Jistě, při tvorbě biomasy rostlin se fixuje tolik atmosférického CO2, kolik se ho do atmosféry uvolní při jejím spálení. Ale biomasa se musí sklidit a  zpracovat. Poté příslušným způsobem „přeměnit“ v  biopalivo. Technologické zařízení se musí vyrobit a odpad zlikvidovat. Konkrétní rozbory jednoznačně ukazují, že při všech těchto procesech se uvolní nemálo CO2. Zdrojem energie samozřejmě může být samotná biomasa. Tím se ovšem konečná energetická účinnost přeměny biomasy blíží nule. c) Využití odpadu po sklizni hlavního produktu je sice možné, ale zase jen v omezeném měřítku. Zemědělsky obdělávaná půda prostě potřebuje trvalou obnovu a  dodávku organických látek, má-li si uchovat svou úrodnost. A  kromě toho také zde platí poznámka z předchozího bodu. Závěr? Možná jsem nastínil spíše neveselé stránky současného a  budoucího vývoje lidstva. Určitě není nezbytné pojistit se včasnými, ale příliš nákladnými opatřeními proti všem možným rizikům, i když následné škody způsobené málo pravděpodobnými riziky většinou bývají větší než náklady na včasná pojištění. Podle mnoha autorů, kteří nejsou vedeni svou politickou stranou, ideologií či jinými zištnými úmysly, spadají naznačené problémy změny klimatu či zajištění energie spíše do kategorie velmi pravděpodobných. Na rozdíl od předchozích dějin lidstva se nyní téměř každý problém dotýká celé planety a každého z nás. Snad tedy stojí za to si je připomenout občas i na stránkách jinak tak optimistického časopisu, jakým je Vinařský obzor.


28

(1–2/2009)

Senzorické hodnocení PIWI stolních odrůd vhodných pro velkovýrobní pěstování Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Zahradnická fakulta MZLU, Lednice na Moravě

U stolních odrůd révy vinné jsou důležité především vzhledové vlastnosti hroznů a bobulí a chuťové vlastnosti čerstvé bobule. KORPÁS aj. (1990) uvádí následující postřehy k  vlastnostem stolních odrůd. Pro nové stolní odrůdy je důležité, aby měly takovou délku vegetačního období, při které i v průměrných letech poskytnou kvalitní stolní hrozen. Víme, že stolní hrozny jsou tím hezčí, čím jsou bobule větší, ale pravidelné velikosti. I  velké hrozny se upřednostňují před malými, i když z obchodního hlediska jsou velké hrozny méně žádané. Z  barevných tónů jsou nejžádanější: jantarový a žlutozelený, méně vyhovující jsou zelené a fialové odstíny. Oceňují se i intenzivně modré barevné tóny. Tvar bobule nerozhoduje tolik jako její velikost. Zvláštní tvary – elipsovitý, piškotovitý, opakvejčitý – jsou pro konzumenta zajímavé svojí zvláštností. Hrozny stolních odrůd nemají být husté, bobule v nich mají volně splývat. Kvalitativní znaky se opírají o obchodní vhodnost: jde o nepraskavou slupku, neopadavé bobule, ale i  chuťové vlastnosti. Z  nich je nejdůležitější jakost dužniny, která musí být dostatečně pevná, přitom šťavnatá a  chuťově výrazná. Oblíbené jsou zejména muškátové tóny. Sladkost dužniny se nevyžaduje tak vysoká jako u moštových odrůd, ale důraz se klade na její harmonickou chuť, kterou ovlivňuje především obsah kyselin. Slupka je nejvhodnější, když je přirostlá k dužnině. Negativně se hodnotí i obsah semen, čím je jich více a čím jsou větší, tím je to horší. Senzorické hodnocení stolních hroznů je nezbytné při šlechtění stolních odrůd a při introdukci nových stolních odrůd do pěstitelské praxe. Jedním z  hlavních předpokladů uplatnění nové stolní odrůdy v pěstitelské praxi je splnění náročných požadavků konzumentů na vzhledové vlastnosti, ale zejména potom na chuťové vlastnosti stolních odrůd. Velmi zajímavá je i  obliba „labruskových“ odrůd v  Severní Americe, včetně jejich typic-

kého jahodovo-malinového aroma. Velký zájem o tento typ lze zaznamenat i  u  mnoha evropských konzumentů. Hrozny pro hodnocení byly odebírány v konzumní zralosti a  většinou nebyly před hodnocením vůbec skladovány nebo pouze 2–3 dny v chladírně. Pro hodnocení byly vybírány průměrné hrozny ze všech sledovaných keřů, z pohledu velikosti, vzhledu i stupně zralosti. Hodnocení se vždy zúčastnilo 25 hodnotitelů z řad studentů Zahradnické fakulty MZLU v Lednici na Moravě. Hodnotitelé byly před hodnocením krátce zacvičeni provedením společného hodnocení přibližně 3–5 stolních hroznů. KontrolHodnocený znak

Bodové hodnocení

Vzhled hroznu

0,5–1,5

Velikost hroznu

0,1–0,5

Hustota hroznu

0,5–1,0

Velikost bobule

0,1–0,5

Vyrovnanost dozrávání

0,1–0,5

Harmoničnost chuti

1,5–3,0

Konzistence dužniny

0,5–1,0

Slupka

0,1–0,5

Semena

0,1–0,5

ní odrůdou byla Chrupka bílá. Hodnocení probíhalo podle níže uvedené tabulky. Senzorické hodnocení stolních hroznů se skládá z hodnocení vzhledových vlastností, které jsou vyjádřené 5 deskriptory, a hodnocení chuťových vlastností bobulí, které jsou vyjádřené 4 deskriptory. Vzhledové deskriptory stolních hroznů mohou být hodnoceny body od minimálně 1,3 bodu po maximálně 4 body. Chuťové deskriptory bobulí stolních hroznů mohou být hodnoceny minimálně 2,2 body a maximálně potom 5 body. Celkové hodnocení stolních hroznů se potom může pohybovat od minimálně 3,5 bodů po maximálně 9 bodů. Příklady hodnocení

1,5 – přítažlivý, vzhledný, typický stolní, s bobulemi žlutými, zlatožlutými, jasně červenými nebo tmavomodrými 1,0 – pěkný hrozen, barevně méně výrazný 0,7 – barevně ani vzhledově ničím nevýrazný hrozen 0,5 – nepřítažlivý 0,5 – velký až středně velký 0,4–0,3 – velmi velký 0,2–0,1 – malý 1,0 – typická, středně hustý 0,8 – typická, ale hustší 0,7–0,5 – velmi hustý nebo velmi řídký 0,5 – velmi velká, jako u odrůdy Cardinal 0,4 – velká, jako u odrůdy Bolgar 0,3 – střední, jako u odrůdy Chrupka 0,2–0,1 – malá 0,5 – bobule jsou stejnoměrně zralé 0,4 – 0,3 – vyskytuje se několik menších bobulí, popřípadě slaběji vyzrálých bobulí 0,1 – do 25 % hráškovitých bobulí nebo nestejnoměrně vyzrálých bobulí 3,0 – harmonický obsah cukrů a kyselin, výrazné příjemné aroma 2,9–2,5 – harmonický obsah cukrů a kyselin s jemným náznakem aroma 2,0–1,5 – chuť je obyčejná, ničím nevýrazná 1,0 – chrupkavá, pevná, šťavnatá 0,8–0,7 – chrupkavá až lehce rozplývavá 0,6 – rosolovitá 0,5 – tekutá 0,5 – při konzumaci téměř nevnímatelná 0,4 – tenká, pevná 0,3 – silná 0,1 – hrubá, velmi pevná, trpká 0,5 – bez semen 0,3 – semena lehce se oddělující, méně vnímatelná při konzumaci 0,2–0,1 – více než dvě semena, zřetelně vnímatelná, neoddělující se od dužniny

Tabulka 1.: Bodová stupnice použitá pro senzorické hodnocení stolních hroznů


(1–2/2009)

„Vzhled hroznu“ představuje jednu z nejdůležitějších vlastností při senzorickém hodnocení stolních hroznů. Spotřebitel se při nákupu stolních hroznů na pultech obchodu v prvním okamžiku rozhoduje především podle vzhledových vlastností nabízených hroznů. Je proto i úkolem pěstitele stolních odrůd zaměřit se na odrůdy, které jsou pro konzumenta přitažlivé svým vzhledem. Při bližším pohledu na znak „Velikost hroznu“ můžeme vyvodit následující zjištění. Velikost hroznu u jednotlivých stolních odrůd révy vinné je nejlepší taková, která umožňuje spotřebiteli, okamžitě po zakoupení hroznu, případně utrhnutí ve vinici, celý hrozen zkonzumovat bez zdlouhavého skladování. Uvedenému zjištění odpovídá i bodové hodnocení, kdy hrozny velmi velké jsou hodnoceny nižším ohodnocením než hrozny velké. Výsledek hodnocení je však vždy subjektivní záležitostí každého hodnotitele a  jeho smyslového vnímání. Z  pohledu senzorického hodnocení je spíše příznivěji hodnocený méně hustý stolní hrozen, než hrozny velmi husté, případně velmi řídké. Ve velmi hustých hroznech jsou často bobule deformované a  může u  nich docházet k  vyšší možnosti napadení hnilobami. Velikost bobule lze po velikosti hroznu považovat za jeden z dalších významných kvalitativních parametrů. Atraktivněji přirozeně působí stolní hrozny s velkými bobulemi, které příznivě působí i na zákazníka při výběru na pultech obchodů. Význam hodnoceného znaku „Vyrovnanost dozrávání“ nachází svoje uplatnění zejména u odrůd s modrými, červenými a růžovými odstíny bobule, kde se tato nevyrovnanost nejnápadněji projevuje. Hodnocení u odrůd se žlutou nebo žlutozelenou bobulí je obtížnější. Všechny dříve ohodnocené znaky týkající se vzhledu, hroznu a  bobulí lze považovat za základní z pohledu prodeje hroznů v obchodní síti. Zákazník, který se orientuje především podle vzhledu může být mnohdy zklamaný, protože v  běžné obchodní síti většinou nemá možnost hrozny ochutnat. Může se potom samozřejmě stát, že vzhledově atraktivní hrozen má špatné chuťové vlastnosti. Chuťové vlastnosti stolních hroznů jsou proto velmi významné z  pohledu spotřebitele. Harmoničnost chuti představuje nejvíce bodově ohodnocený znak při hodnocení hroznů, a  tudíž i nejvýznamnější z pohledu využití stolních hroznů. Při posuzování harmoničnosti chuti je rozhodující především poměr mezi obsahem cukrů a kyselin a zejména jejich chuťový vjem. Nevhodné ke konzumaci mohou být hrozny velmi kyselé, ale i velmi sladké, jejichž chuť je fádní. V  posouzení harmoničnosti chuti má významný vliv i aroma v chuti, ať typické a nej-

častější muškátové, nebo i úplně jiný druh aroma. Konzistence dužniny u  stolních hroznů by neměla být pokud možno tekutá jako u  většiny moštových odrůd. Požadovaná konzistence dužniny je pokud možno pevná, při konzumaci silně chrupkavá. Nevhodná je příliš pevná konzistence dužniny, kterou lze označit za řepovitou. Slupka bobule u stolních odrůd je dosti významným kvalitativním parametrem. Jelikož hrozny slouží k  přímému konzumu, měla by být slupka při konzumaci co nejméně znatelná. Nepříjemné je zejména, pokud je slupka příliš silná a tuhá, nebo s trpkou chutí, která je při konzumaci velmi nepříjemná. Ideální situací u  stolních hroznů je, pokud jsou bobule úplně bezsemenné nebo jsou semena zakrnělá a při konzumaci téměř neznatelná. Mezi sledovanými odrůdami se bohužel žádná z bezsemenných odrůd nevyskytla. Při posuzování semen je rozhodující počet semen v bobuli, velikost a pevnost semen a konečně jak jsou semena vnímatelná při konzumaci. Celkové chuťové vlastnosti jsou při hodnocení stolních hroznů zásadní a rozhodují o tom, Odrůda Vostorg Arkadia Pleven ustojčivyj Agát Donskoj Aivaz Moldova Jalovenskij ustojčivyj Chrupka bílá

29

jestli bude kvalita hroznu akceptovatelná pro konzumenty. Velmi důležité je zhodnocení chuťových vlastností u nových stolních odrůd a  zejména u  PIWI odrůd pocházejících z  mezidruhového křížení, u  kterých se vyskytuje velmi mnoho chuťových projevů, včetně některých méně příznivých chuťových vlastností. Ve vzhledu hroznu je vidět jasná převaha odrůd s hroznem průměrné velikosti a přitom velmi atraktivním, kam patří odrůdy Aivaz, Moldova a  Jalovenskij ustojčivyj. Odrůda Arkadia má již o  něco nižší bodové hodnocení, neboť lze hrozen považovat až za velmi velký. U Arkadie je nižší hodnocení rovněž ve znacích hustoty hroznu a velikosti hroznu. V celkovém hodnocení vzhledových vlastností je možné pozorovat převahu odrůd s modrou barvou bobule, která může být pro spotřebitele velmi atraktivní. Nižší bodové hodnocení je možné zaznamenat u odrůdy Vostorg. Vzhled hroznů této odrůdy se však významně mění se stářím keřů. Starší keře poskytují i  vzhledově velmi atraktivní hrozny. Všechny odrůdy jednoznačně přesahují hodnocení kontrolní Chrupky bílé. Je možné je proto považovat za typické velkoplodé stolní odrůdy vhodné pro velkovýrobní pěstování.

Vzhled hroznu 1,13 1,30 1,26 1,24 1,34 1,33

Hustota hroznu 0,81 0,76 0,81 0,79 0,86 0,80

Velikost hroznu 0,38 0,35 0,40 0,41 0,44 0,40

Velikost bobule 0,36 0,41 0,42 0,40 0,44 0,43

Vyrovnanost dozrávání 0,41 0,38 0,40 0,42 0,43 0,37

1,33

0,84

0,38

0,42

0,40

1,05

0,80

0,33

0,35

0,40

Tabulka 2: Senzorické hodnocení vzhledových deskriptorů PIWI stolních odrůd

Graf 1: Celková suma senzorického hodnocení vzhledových deskriptorů PIWI stolních odrůd


30

Odrůda Vostorg Arkadia Pleven ustojčivyj Agát Donskoj Aivaz Moldova Jalovenskij Ustojčivyj Chrupka bílá

(1–2/2009)

Harmoničnost chuti 2,60 2,02 2,38 2,18 2,47 2,28 2,55 2,09

Konzistence dužniny 0,84 0,80 0,77 0,78 0,82 0,83 0,83 0,73

Slupka 0,38 0,35 0,32 0,36 0,37 0,38 0,35 0,28

Semena 0,39 0,32 0,33 0,30 0,32 0,34 0,33 0,33

Tabulka 3: Senzorické hodnocení chuťových deskriptorů PIWI stolních odrůd

Graf 2: Celková suma senzorického hodnocení chuťových deskriptorů PIWI stolních odrůd

Graf 3: Celkové výsledky senzorického hodnocení PIWI stolních odrůd

MAPY VÍ(n) Autoři: Pavel Linhart, Miloš Suk, Vratislav Válek

Z pohledu harmoničnosti chuti vždy ve všech hodnoceních dominoval Vostorg a neměl mezi přibližně 50 hodnocenými odrůdami nikdy konkurenci. Jeho chuťové vlastnosti byly hodnoceny téměř vždy více než u stolních odrůd evropské révy. Nižší harmonie chuti byla zaznamenána u odrůdy Arkadia a modrých odrůd Agát Donskoj a  Moldova. U  modrých odrůd jde především o  senzorický vývoj taninů ve slupce. Taniny ve slupce zůstávají poměrně dlouho výrazně trpké, dokud nedojde k  ideální zralosti. Vhodnost odrůd pro velkovýrobní pěstování potvrzuje znak konzistence dužniny, kdy jsou mezi jednotlivými odrůdami pouze velmi malé rozdíly. Podobné hodnocení je i u znaků „slupka“ a „semena“. Celkové hodnocení chuťových vlastností potvrzuje vyrovnanost bodového hodnocení. Dlouholeté výsledky tohoto hodnocení zaručují chuťovou vhodnost těchto odrůd pro velkovýrobní pěstování, kdy zejména Vostorg, Aivaz a Jalovenskij ustojčivyj je možné považovat za chuťově vynikající odrůdy. Celkové výsledky potom ukazují opodstatněnost doporučení vybraných stolních odrůd pro velkovýrobní pěstování. V  bílých odrůdách dominuje Jalovenskij ustojčivyj, který je vhodný pouze do nejteplejších lokalit. Následují odrůdy Vostorg, Pleven ustojčivyj a Arkadia, které jsou vhodné již pro širší spektrum lokalit ve vinařských oblastech. Mezi modrými odrůdami mají nejvýznamnější postavení Aivaz a Moldova, které je opět možné zařadit mezi odrůdy nejteplejších lokalit. Agát Donskoj je potom možné úspěšně pěstovat ve všech vinařských podoblastech. Hodnocení odrůd probíhá v  rámci Národního programu konzervace a využití genových zdrojů rostlin a agro-biodiverzity. Použitá literatura: KORPÁS, O. – PEKÁRIK, Š. – BARANOVIČ, R. Hodnotenie kvality a  ekonomickej efektívnosti vybraných novošlachtení stolových kultivarov viniča. Vinohrad, 1990, vol. 28, no. 5, s. 98–100.

690 Kč (vč. 9% DPH)

Publikace MAPY VÍ(n) je zcela novou výpravnou vinařskou publikací nebo, chcete-li, vinařským atlasem území České republiky. Kniha obsahuje odborné texty a soubory více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování révy vinné na území České republiky. Jde o dvojjazyčnou (česko-německou) barevnou publikaci soustřeďující mapy historické, aktuální, geologické, geochemické, půdní, hydrologické, klimatické, vegetační a mapy vinařských turistických cest. Atlas je formátu 230×300 mm a rozsahu 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře.

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


(1–2/2009)

31

Škody způsobené zajícem polním (Lepus europaeus) na révě vinné (Vitis vinifera) na území České republiky – historický přehled do roku 2005 Ing. Lubomír Lampíř, Ph.D., Vinařství Sádek, Kojetice na Moravě Ing. František Muška, Ph.D., Brno Ing. Alois Jakl, Agra Pojišťovna Ing. Radim Cerkal, Ph.D., MZLU Brno V současnosti se uvádí početní stavy přibližně 300 000 ks. Za posledních přibližně 30 let došlo k výraznému poklesu. Ještě v roce 1976 se uváděl početní stav více než 1 000 000 ks (viz graf). Výše škod působených zajícem polním okusem a ohryzem na révě vinné nedosahuje rozsahu škod způsobených chorobami a škůdci, ovšem v lokálních případech mohou být tyto škody značně vysoké. Oproti chorobám a škůdcům, kde má pěstitel dostatek prostředků na ochranu, jedná se zde často o neřešitelný problém. Pro výši škod je mimo jiné významná sněhová pokrývka, potravní specializace zajíce polního, prostorová aktivita, blízkost lidských obydlí atd. Informace o škodách způsobených zajícem polním na révě vinné v  České republice v  letech 1961–2005 byly převážně čerpány z Přehledů výskytu některých škodlivých organismů a poruch rostlin na území Československa (České republiky). Pro révu vinnou jsou údaje k dispozici od roku 1961. Tyto přehledy byly vydávány do roku 1989 ÚKZÚZ Brno a ÚKSÚP Bratislava pro celé území bývalého Československa. Od roku 1990 jsou vydávány SRS Praha (dříve ÚKZÚZ Brno) pouze pro území České republiky. Tyto přehledy mají samozřejmě informativní charakter a nemohou pokrýt všechny výskyty v uvedených letech. Dále byly využity záznamy z Vinařství Sádek. Za uvedené období 1961–2005 (viz mapu) bylo nejvíce hlášení poškození z bývalého Jihomoravského kraje z okresů Břeclav a Hodonín (7×).

Dále z okresů Uherské Hradiště (4×) a Znojmo a Vyškov (3×), Třebíč (2×). Z české vinařské oblasti jsou to okres Litoměřice (2×) a Mělník (1×). Následně pro informaci uvádíme některá hlášení. První informace je z let 1961–1962, kdy došlo v Jihomoravském kraji k velmi silnému poškození révy okusem zajíci. Nejcitelnější škody vznikly na středním a vysokém vedení. Toto potvrzuje informace  uvedená ve starší literatuře, že v JZD Dyjákovice (okres Znojmo) v uvedeném období byly škody způsobené zajícem polním ve značném rozsahu (škoda 70 000 Kč). Začátkem následujícího roku 1963 bylo provedeno testování ochrany proti zajíci polnímu použitím Karnoferu, hovězí žluče a motorové nafty. Ošetření všech variant bylo provedeno zádovými postřikovači. U Karnoferu byly značné odrůdové rozdíly. Uspokojivé výsledky byly u odrůd Ryzlink rynský, Veltlínské zelené, Müller Thurgau a Tramín. U odrůd Ryzlink vlašský a Bouvierův hrozen byly škody 30 %. U ošetření hovězí žlučí byly způsobené škody ještě větší, a to 60 %. Naopak


32

(1–2/2009)

u ošetření motorovou naftou nebylo poškození žádné. Postřik byl proveden v polovině ledna a byl účinný až do rašení. Ovšem jako nejspolehlivější pro celou dobu životnosti vinice se uvádí oplocení vinice. V  roce 1965 se na území bývalého Československa škody způsobené zajícem polním v  révě vinné uváděly v  neuvěřitelném rozsahu 46 000 000 Kčs. V roce 1973 – poškození letorostů okusem zajíci bylo pozorováno v únoru místy v okr. Uherské Hradiště (Ostrožsko, Blatnicko, Polešovicko). V roce 1986 – škody ohryzem kmínků místy v okr. Břeclav (D. Dunajovice, Hustopeče). Ve vinařství Sádek, ve vinařské obci Kojetice na Moravě a podoblasti Znojemské došlo ke značnému okusu révy vinné v roce 2003 a 2004. V zimním období těchto let napadalo hodně sněhu, který sahal až po plodonosné tažně na keřích. Vedení je rýnsko-hesenské s nízkými kmínky (0,7 m). Sníh následně zmrznul a zajíci se mohli pohybovat vysoko. Zajímavé bylo, že vykusovali pouze očka na tažních, kdežto zbylé části letorostů nechali být. Došlo ke značným škodám, protože na následně nařezaných tažních nebyla plodná očka. Zde logicky nepomáhá ani ochrana pletivem, popřípadě plasty. Z předložených dat je zřejmé, že v některých letech a lokalitách může zajíc polní způsobit značné škody na révě vinné. V současnosti není bohužel registrován žádný repelent pro révu vinnou. Možnosti ochrany jsou velmi omezené, např. oplocení vinic, ochrana kmínků pletivem, plastovými pásy atd. Příspěvek vznikl jako dílčí výstup projektu Národní agentury pro zemědělský výzkum číslo QF4192 s  názvem „Metodika hodnocení škod působených zvěří na polních plodinách“. Seznam použité literatury je k dispozici u autorů.

PODPOŘTE NÁS – KUPUJTE A OBCHODUJTE S NAŠIMI INZERENTY! CHATY a CHALUPY V ČR a SR Cestovní agentura DDS TOUR, Josefská 425/25, 602 00 Brno

HLEDÁME UBYTOVACÍ OBJEKTY (CHATY, CHALUPY, APARTMÁNY S VINNÝM SKLÍPKEM) za účelem krátkodobého pronájmu pro zahr. i tuz. klienty www.ddstour.cz 800 101 127

Jen pro odborné návštevníky ˇ

To Another Great Year

www.prowein.com

Dobré obchody zaˇcínají právˇe zde. pˇres 3100 vystavovatel˚u z více než 45 zemí jedineˇcná zóna ochutnávek zvláštní show „Wine´s best friends“ obsáhlý doprovodný program online-objednávka cenovˇe výhodných vstupenek, informace na: www.prowein.de/ticket_2

29.-31.3.2009

Düsseldorf, Nˇemecko

Mezinárodní odborný veletrh vín a lihovin

Další informace a vstupenky: Zastoupení Messe Düsseldorf pro CˇR a SR Veletrhy Brno, a.s. Výstavišteˇ 1 647 00 Brno Tel.: +420 541 152 533 Fax: +420 541 153 051 E-mail: mhorakova@bvv.cz www.bvv.cz/representatives

Komplexní cestovní služby: BVV FAIR TRAVEL, s.r.o. Výstavišteˇ 1 647 00 Brno Tel.: +420 541 159 190 Fax: +420 541 159 172 E-mail: frnkova@fairtravel.cz www.fairtravel.cz


(1–2/2009)

33

Sevar – nová odrůda révy vinné z Polešovic Žadateli o  zapsání byli Šlechtitelská stanice vinařská Polešovice a  ing.  Alois Tománek z  Boršice. Jejich společná přihláška byla podána v roce 2002. Na jaře tohoto roku byly dodány a vysazeny sazenice zkoušeného novošlechtění na ÚKZÚZ Oblekovice, odrůdové zkušebny pro Českou republiku. Po čtyřech vegetačních cyklech byla odrůda zařazena v  roce 2005 do zkoušek odlišnosti, uniformity, stálosti a užitné hodnoty, ve kterých úspěšně prošla. Vzhledem k tomu, že je u žadatelů v Polešovicích a Boršicích zajištěno udržovací šlechtění zkoušené odrůdy a název odrůdy vyhovuje požadavkům v § 9 zákona O osivu a sadbě, byla odrůda zaregistrována a  zapsána do Státní odrůdové knihy. Užitná hodnota odrůdy je dána kvalitou hroznů, odolností proti napadení houbovými chorobami, střední až vysokou cukernatostí moštu, výbornou kvalitou, ovocnou až květinovou vůní i chutí vína, a proto je ve srovnání s registrovanými modrými moštovými odrůdami jasným přínosem. Odrůda vznikla křížením mateřské rostliny SEYVE VILLARD 12/58 F1 s  otcovskou odrůdou SVATOVAVŘINECKÉ 116/55 F1. Toto hybridní křížení provedl už v roce 1964 šlechtitel ing. Václav Křivánek, který tehdy chtěl vyšlechtit odrůdu se zvýšenou odolností proti houbovým chorobám a mrazu, což je trendem a snahou šlechtitelů do dnešních dnů. Staniční předzkoušky proběhly v  letech 1982–1984 v  trati zvané „Meteorka“ v Polešovicích, kde byly ré-

vové sazenice vysazeny v roce 1974 ve sponu 1,8 m × 1 m. V  tříletém zkušebním cyklu byl sledován výnos, který činil v průměru 17,36 t/ /ha, cukernatost s průměrem 16,63 °NM a kyseliny s průměrem 9,03 g/l. Sevar zraje několik dnů před odrůdou Modrý Portugal, ale hrozny mohou zůstat na keřích i  déle. V  letošním roce zrály na Šlechtitelské stanici v Polešovicích až do 27. října, kdy byly při cukernatosti 25 °NM sklizeny. V případě, že jsou na daném stanovišti hrozny napadány blanokřídlým hmyzem, je nutné sklizeň provést po dosažení technologické zralosti. Sevar je odolný proti peronospoře, oidiu i  plísni šedé. Nevyžaduje chemickou ochranu, a tudíž je plně využitelný pro ekologické vinařství. Po použití chemických přípravků může někdy naopak dojít hlavně u mladých výsadeb k poškození listů a bobulí. Odolnost proti mrazům je na úrovni hodnoty Frankovky modré. V letech 1989–1991 byl vyhodnocen další poloprovozní pokus na 100 keřích s výsledkem: průměrný tříletý výnos 8,49 t/ha z důvodu jarního vymrznutí v roce 1989, cukernatost 18,2 °NM a kvalita vína 18,31 bodu. Odrůda Sevar byla už jedenkrát přihlášena k registraci, a to v roce 1992 na odrůdovou zkušebnu ÚKZÚP Bratislava, avšak zkoušení nebylo dokončeno kvůli rozdělení federální republiky a tím i zkušebnictví. Sevar představuje novou kvalitu ve skupině modrých moštových odrůd. Svou odolností

proti houbových chorobám je vhodná pro ekologické postupy, dosahuje vysokou kvalitu vín a představuje prototyp odrůd pro třetí tisíciletí. Na výstavách získává zlaté medaile a další ocenění včetně šampionů. Víno má zajímavý buket i chuť. Prolínají se vůně květinové a  ovocné a  ve vínu lze nalézt plody okraje lesa – maliny, ostružiny, jahody, rybíz i borůvky. Sevar je moštová středně raná odrůda s  plnou zralostí v druhé dekádě září. Dospělý list je malý až středně velký kruhovitého tvaru, profil čepele je tvaru V. Hrozen je malý až středně velký, středně hustý. Barva slupky modročervená, dužnina je slabě antokyanově zbarvená. Výnos hroznů je nízký až střední, cukernatost moštu středně vysoká až vysoká. Sevar nejvíce plodí na starších keřích. Víno je výborné kvality, tmavočervené barvy, jemně až silně aromatického typu s jemnou kyselinkou, která chybí u  jižních vín. Důležité je, že víno dosahuje konzumní zralosti již v  prvním roce a vyhovuje moderním trendům, a to v konzumaci mladých svěžích vín. Při odpovídající technologii je možné dosáhnout tónů přírodně dezertního vína. Sevar se dá zařadit mezi barvířky. Z uvedeného vyplývá, že nová odrůda Sevar může být velkým přínosem ve skupině červených vín. RNDr. Zdeněk Habrovanský, Polešovice


34

(1–2/2009)

Graf č. 1. Let obalečů do feromonových lapačů v Kobylí – 2004–2008

Graf č. 3. Vývoj populační hustoty dravého roztoče T. pyri ve vinici ošetřované po celou vegetace biologicky a chemicky

Graf č. 6. Průběh srážek v roce 2008 v Kobylí (V.–VII.)

Graf č. 8. Odpar feromonu z feromonového odparníku

Foto č. 1. Hrozen současně napadený padlím i peronosporou

Foto č. 2. Mech pod řadami révy – indikátor aplikací (současných či minulých) kořenových herbicidů


(1–2/2009)

35

Vývoj a současnost ekologického vinohradnictví na jižní Moravě Ing. Milan Hluchý, PhD., Svaz integrované produkce hroznů a vína

Ochrana evropských odrůd révy vinné byla v podstatě odkázána na zhruba 130 let starou technologii kombinace aplikací síry proti padlí révovému a  mědi proti plísni révové. To samozřejmě muselo být zdrojem značné nejistoty, jak dopadne ochrana v  letech silnějšího infekčního tlaku některé z hlavních houbových chorob při limitu 6 kg Cu/ha a rok, a zároveň bylo zdrojem i  dalších technologických problémů. Tento rozsah ploch ekologických vinic u nás zůstal po dobu zhruba 15 let víceméně zakonzervován i  přes různé pokusy o  podporu ekologického vinohradnictví ze strany státu. I  přes dotace zvyšující se až na současnou úroveň 907 EUR/ha a  rok, poměrně masivní finanční podporou poradenství v  ekologickém zemědělství počátkem 21. století a vydání učebnice Ekologické zemědělství (Urban, Šarapatka a kol., 2003), v níž je 16 stran věnováno ekologickému vinohradnictví. Od roku 2006 se začal rozsah ekologicky obhospodařovaných vinic v ČR zvedat. V roce 2006 jsme začali ve spolupráci se 4, do té doby integrovaně hospodařícími podniky zkoušet na celkové ploše asi 10 ha systém ekologického vinohradnictví postavený na současných znalostech z této oblasti. V roce 2007 již bylo k certifikaci přihlášeno kromě původních 19 ha dalších asi 200 ha vinic a  v  roce 2008 se plocha certifikovaných biovinic zvedla na úroveň 407 ha, přičemž celková plocha vinic, na nichž byla v  roce 2008 uplatněna kompletní technologie ekologického vinohradnictví, představovala asi 520 ha. Podívejme se společně na změny, které vedly k výše popsanému prudkému nárůstu ploch biovinic u nás a na jejich příčiny. Zároveň bych rád analyzoval i  rizika, která současné ekologické vinohradnictví představuje. Přestože ekologické vinohradnictví je ze své podstaty uce-

leným, holistickým systémem, a tak musí být i  chápáno, analyzoval bych samostatně vývoj hlavních komponentů ekologického vinohradnictví, jimiž je ochrana před hlavními houbovými chorobami, ochrana před nejvýznamnějšími škůdci, péče o půdu a agrotechnika a v neposlední řadě bude zajímavé podívat se i na organizační aspekty, poradenství a dopady tohoto vývoje v širších souvislostech, jako je biodiverzita, kvalita zemědělské krajiny, ale i kvalita vín z takto vyprodukovaných hroznů. Vývoj ochrany vinic před hlavními škůdci V této oblasti navazuje současná technologie ekologického vinohradnictví do značné míry na zhruba dvacetiletý a  dnes je možno říci velmi úspěšný vývoj ochrany vinic před škůdci v systému integrované produkce. V ekologickém vinohradnictví je stejně jako v  integrované produkci preferována biologická ochrana. To znamená, že stěžejní prvky systému IP, kterými jsou v této oblasti dravý roztoč Typhlodromus pyri potlačující škodlivé fytofágní svilušky, hálčivce a  vlnovníkovce a  entomopatogenní bakterie Bacillus thuringiensis, na jejíž bázi vyprodukované biopreparáty jsou používány proti housenkám obalečů, jsou jedněmi ze základních stavebních kamenů i v systému ekologického vinohradnictví. Díky tomu, že jak dravý roztoč T. pyri, tak insekticidní biopreparáty na bázi B. thuringiensis si za zhruba 20 let, kdy jsou v našem vinohradnictví využívány, vydobyly své pevné postavení, nemají vinaři při přechodu od IP k  ekologickému vinohradnictví výraznější problémy. Naopak je skutečností, že i v celoevropském měřítku naše vinařství představuje jak podílem uplatnění biologické ochrany proti škůdcům révy vinné, tak úrovní znalostí v  této oblasti špičku Evropy. Dnes chrání T. pyri vinice v  ČR před kadeřavostí, sviluškami a  plstnatostí na více než 70 % ploch. A ekologické metody ochrany vinic před obaleči – bakterie Bacillus thuringiensis – a feromony chrání dnes na jihu Moravy více než 50 % ploch vinic.

Relativně novým prvkem v této oblasti jsou feromony využívané k  přímé ochraně vinic před housenkami obalečů. Ve feromonových lapačích jsou tyto látky úspěšně v našem vinohradnictví využívány k  monitoringu letu samců obalečů více než 35 let. Roku 2005 však byly u  nás poprvé feromony experimentálně použity k  přímé ochraně vinic před obalečem mramorovaným a  obalečem jednopásým metodou Mating disruption, tj. přerušením páření nebo, jak je častěji používáno, metodou matení samců obalečů. Díky geniální, dodnes po více než 30 letech nepřekonané konstrukci tzv. špagetových odparníků vyvinutých japonskou firmou ShinEtsu, zajišťujících za přijatelné ceny spolehlivý odpar potřebného množství feromonů po dobu více než 5 měsíců (aktuální odpar odparníků Isonet L+ na jižní Moravě v  roce 2008 – viz graf č. 8 a www.biocont.cz) a díky intenzivnímu transferu zkušeností japonských autorů pracovníkům firem skupiny Biocont zastupujícím v Česku, na Slovensku, v Maďarsku a  v  Polsku výrobce, se za využití této metody podařilo již během dvou let 2005 a 2006 dosáhnout natolik přesvědčivých výsledků, že v roce 2007 již mohly být feromony u nás použity na celkové ploše větší než 1 800 ha při dosažení mimořádně dobrých výsledků. Na ploše 1 840 ha jsme při kontrolách napadení vinic housenkami druhé generace obalečů zjistili průměrné napadení na úrovni 0,24 %, to znamená jeden housenkou napadený hrozen v průměru na zhruba 400 kontrolovaných hroznů, přičemž zhruba na 1 600 ha bylo zjištěno nulové napadení. Tento výsledek znamená dosažení doposud neznámé úrovně ochrany vinic. A  navíc je této účinnosti dosahováno velmi komfortní cestou, kdy vinař pouze v  předjaří aplikuje do vinice feromonové odparníky a dál se o ochranu vinice před obaleči po celý rok nezajímá. Pro srovnání – průměrná úroveň napadení 8 hodnocených vinic ošetřených chemickými insekticidy se pohybovala na úrovni 13–20 % napadených hroznů. Důvodem tohoto výrazného rozdílu je kromě vysoké účinnosti feromonů


36

(1–2/2009)

také skutečnost, že feromony, na rozdíl od chemických insekticidů, nenarušují společenstva dravých (ploštice, škvoři, pavouci atd.) a parazitických (trichogrammy parazitující vajíčka, lumci, lumčíci a chalcidky parazitující housenky obalečů a lumci a kuklice parazitující kukly obalečů) členovců. Společenstva užitečných členovců pak velmi efektivně dále snižují množství obalečů. Nakolik tento biologický mechanismus funguje, je možno si udělat představu z  výsledků hodnocení napadení vinic ošetřených biologickým preparátem na bázi B. thuringiensis (Biobit), který je rovněž vůči ostatním skupinám hmyzu vyjma housenek motýlů velmi selektivní. Při víceméně shodné přímé účinnosti Biobitu ve srovnání s insekticidy povolenými v systému IP (cca 75–85 % účinnost), byla na asi deseti Biobitem ošetřených vinicích při kontrolách úrovně napadení vinic v  letech 2006 a 2007 zjištěna úroveň napadení mezi 5 a 13 %. Tento v  průměru 7–8 % rozdíl ve prospěch Biobitu na dlouhodobě biologicky ošetřovaných vinicích lze zcela jednoznačně vysvětlit právě vlivem užitečných organismů na populace obalečů. V roce 2008 byly feromony metodou matení samců použity na jihu Moravy na ploše více než 2 000 ha, přičemž na větších ucelených plochách (nad 50–100 ha v  bloku) jsme pokračovali v redukcích aplikovaných dávek odparníků tak, aby metoda byla při zachování téměř stoprocentní účinnosti i finančně srovnatelná s jinými způsoby ochrany. Při redukci odparníků preparátu Isonet L plus na úroveň 60 % původní dávky (300 odparníků/ha z původních 500 odparníků/ha) se na některých plochách začalo objevovat napadení hroznů housenkami obaleče jednopásého, jehož feromon je v Isonetu L + přimíšen jen 10%, napadení na úrovni 1–3 % napadených hroznů. Tato začínající úroveň napadení signalizuje pro příští sezonu potřebu použití Isonetu LE, jenž obsahuje plnou dávku jak feromonu obaleče mramorovaného, tak obaleče jednopásého. Tam, kde byl v redukovaných dávkách použit Isonet LE, bylo zjištěno i ve vlhčím roce 2008, který byl příznivější pro vývoj obaleče jednopásého, nulové napadení. Významná je rovněž skutečnost, že uvedených výsledků bylo dosaženo v letech 2007 a 2008, kdy oba druhy obalečů škodící ve vinicích měly na jižní Moravě tři generace (graf č. 1). Vysoce účinné potlačení napadení hroznů housenkami obalečů je v  systému ekologického vinohradnictví velmi důležité. Na rozdíl od systému IP je totiž v ekologickém vinohradnictví ochrana vinic před plísní šedou postavena z 90 % na prevenci a právě eliminace poškození květenství a hroznů housenkami obalečů je jedním z  nejdůležitějších prvků prevence. Eliminace napadení hroznů housenkami obalečů spolu s průběžnými aplikacemi pomocných látek typu vodního skla, bikarbonátu draselného

Graf č. 4. Srážky roku 2006 – graf dle HMÚ Bratislava

a preparátu HF Mycol proti oidiu a botrytidě během vegetace podstatně snížily napadení hroznů plísní šedou, což se opět potvrdilo i v letošním vlhčím roce. Testování toxicity pomocných látek používaných v ekologickém vinohradnictví vůči dravému roztoči T. pyri Vzhledem k potřebě naprosto přesné a spolehlivé znalosti toxicity všech látek používaných v biologickém systému ochrany révy vinné vůči dravému roztoči T. pyri jsme v  roce 2007 začali testovat všechny látky používané u nás v systému ochrany biovinic před hlavními houbovými chorobami. Jednalo se o draselné vodní sklo, bikarbonát draselný, preparát HF Mycol na bázi fenyklového oleje, přípravek MycoSin VIN na bázi jílovité zeminy a NeemAzal T/S, což je výtažek ze semen tropické dřeviny Azadirachta indica s insekticidní účinností. Pokusy byly založeny maloparcelkovým způsobem, každá látka byla testována ve čtyřech opakováních, takže každá pokusná varianta měla 4 × 10 keřů révy vinné. Všechny uvedené preparáty jsme testovali tak, že v den aplikace jsme před postřikem odebrali náhodným způsobem po 50 listech révy vinné z každého opakování, to znamená odběr celkem 4 × 50 listů na pokusnou variantu. Jednotlivé vzorky byly vytřepány v  alkoholu a  v  laboratoři bylo následně vyhodnoceno množství dravých roztočů T. pyri v každém vzorku. Po odběru listů byla všechna čtyři opakování ošetřena za použití zádového motorového postřikovače testovaným preparátem. Stejným způsobem jako před

ošetřením byly znovu odebrány vzorky listů s roztoči jeden, dva a  čtyři týdny po ošetření, listy byly znovu vytřepány do alkoholu a v laboratoři bylo vyhodnoceno množství dravých roztočů ve vzorku. Sumář výsledků je uveden v grafu č. 2. V podstatě všechny testované látky byly vyhodnoceny jako kompatibilní s mikulovskou populací dravého roztoče T. pyri. Pouze v  případě HF Mycolu došlo k  výraznějšímu snížení množství dravých roztočů, které ale během 4 týdnů zcela odeznělo. Protože ale uvedené pomocné látky jsou aplikovány v  různých kombinacích s  různou frekvencí opakování, při různých teplotách atd., pokračovali jsme v roce 2008 v testování tím způsobem, že jsme na provozně ošetřované ploše zhruba 1 hektaru Veltlínu zeleného z předem označených keřů odebírali po celou sezonu průběžně po ošetření vzorky 30 listů, na nichž jsme opět hodnotili množství dravých roztočů. V  těchtýž termínech jsme stejným způsobem odebírali srovnatelné vzorky listů i z kontrolní plochy stejné odrůdy ošetřované fungicidy povolenými v  systému IP. Výsledky jsou v  grafu č. 3. Tento experiment, probíhající po většinu vegetace roku 2008, znovu potvrdil kompatibilitu těchto preparátů s mikulovskou populací dravého roztoče T. pyri. Tentokrát výsledky potvrdily nejen kompatibilitu jednotlivých preparátů, ale i kompatibilitu celého systému ochrany založeného na těchto preparátech včetně mnoha různých kombinací (vodní sklo a  síra, HF Mycol a VitiSan, MycoSin VIN a síra atd.). Pokles průměrného množství T. pyri na jeden list z hodnot kolem 2–3 kusů/list koncem května a počátkem června na cca 1 kus v srpnu je


(1–2/2009)

Graf č. 5. Srážky roku 2008 – graf dle HMÚ Bratislava na lokalitách Kobylí (BV) a Hnízdo (ZN) dán vyšší rychlostí přirůstání nových listů révy ve srovnání s rychlostí růstu populace dravého roztoče. Průběh křivky jak na biologicky, tak na standardně (= IP) ošetřované ploše odpovídá normálnímu průběhu vývoje populace dravého roztoče v  jiných letech a  zjišťovaná množství dravých roztočů dostačují ke spolehlivé ochraně vinic před škodlivými druhy. Vývoj systému ochrany révy vinné před hlavními houbovými chorobami Další popis zkušeností a  vývoje systému ochrany révy vinné se týká pouze evropských odrůd révy vinné. V  případě interspecifických odrůd vykrystalizoval systém ochrany do podoby 2–3 zásahů MycoSinem a sírou v období kolem květu. V  roce 2006 jsme začali v  úzké spolupráci s  Dr.  Uwe Hofmannem, světově renomovaným poradcem v  oblasti ekologického vinohradnictví a  vinařství, ověřovat systém ochrany révy vinné před hlavními houbovými chorobami, to znamená plísní révovou, padlím révovým a plísní šedou. V roce 2006 byly na čtyřech lokalitách (Hnízdo, Perná, Kobylí, Bořetice) založeny vždy na dvou plochách po 1 ha dvě varianty – varianta s minimem mědi a varianta s vyšším množstvím aplikované mědi (do 6 kg Cu/ha a rok). V roce 2007 pokračovalo testování v několika dalších podnicích a  po zaevidování pomocných látek používaných v  systému biologické ochrany vinic počátkem roku 2008 se do ověřování této technologie v roce 2008 zapojilo celkem 50 podniků.

Protože ve srovnání s klasickou fungicidní ochranou je systém biologické ochrany založen na principiálně jiné strategii, je pro pochopení fungování celého systému nutné nejprve věnovat několik řádek základní informaci o principu fungování biologické ochrany a rozdílům mezi biologickou a chemickou ochranou. Chemická ochrana je do značné míry založena na přímém potlačování patogena (plísně révové, padlí révového, plísně šedé, případně dalších druhů hub) fungicidy (fungus = houba, caedo = zabíjení), tedy látkami přímo zabíjejícími houbové patogeny. Pokud jsou tyto přípravky dostatečně účinné a  jsou navíc rozváděny rostlinou z místa aplikace dál (systemické přípravky), pak nás v krajním případě ani příliš nemusejí zajímat ostatní okolnosti, jako je stres rostliny, agrotechnika, výživa, zelené práce apod., a  výsledkem používání fungicidů by měla být, alespoň co se týče napadení houbovými chorobami, relativně zdravá vinice. Ochrana v  ekologickém vinohradnictví je přednostně založena na minimalizaci stresu a optimalizaci všech faktorů posilujících přirozenou obranyschopnost organismu, tzn. keře révy vinné, respektive celé vinice. Obrazně řečeno, pokud máme k  dispozici vysoce účinné chemické fungicidy (nejsou-li zasaženy rezistencí), můžeme si při dostatečné zkušenosti dovolit mírně riskovat a  „hasit začínající požáry“ kalamitních výskytů houbových patogenů. V  systému ekologického vinohradnictví na evropských odrůdách révy vinné musíme udělat všechna preventivní opatření, aby réva měla takovou obranyschopnost, že jen s použitím pomocných prostředků

37

(vodní sklo, bikarbonát draselný, výluhy z rostlin apod.) a nízkých dávek síry a mědi budeme schopni výše uvedené patogeny potlačit. Pro chápání těchto biologických mechanismů hraje významnou roli pochopení funkce látek typu fytoalexinů, jako je například vinařům dobře známý resveratrol, quercetol a další látky tohoto typu, kterými se rostlina brání vůči napadení houbovými patogeny. Tyto látky produkované rostlinou při napadení jsou schopny, pokud jsou v dostatečně vysokých koncentracích, zastavit množení houbových patogenů typu plísně révové, padlí révového a  zčásti i  plísně šedé. Proto jsou interspecifické odrůdy, které mají geneticky založenou schopnost produkovat vyšší množství fytoalexinů, schopny, nejsou-li v  extrémním stresu (sucho, nevyrovnaná výživa, přílišné zatížení hrozny, případně kombinace několika stresových faktorů), za normální intenzity infekčních tlaků plísně a  padlí révového se těmto patogenům bránit. Fytoalexiny ale produkují i evropské odrůdy révy vinné. Jejich produkce však začíná až v okamžiku napadení révy patogenem. A protože v takové situaci je rychlost množení patogena vyšší, než rychlost reakce rostliny, to znamená rychlost tvorby fytoalexinů rostlinou, je výsledkem poškození révy patogenem. Tvorba fytoalexinů je pro rostlinu energeticky velmi náročná. Z toho důvodu mohou na jedné straně nastat extrémní situace, kdy stresované a  přetížené rostliny interspecifických odrůd nejsou schopny plně odolávat infekci patogenů, a na druhé straně jsou i rostliny evropských odrůd révy vinné, pokud jsou v dobré kondici, rostou v humusem bohatých, neponičených půdách a jsou podpořeny v tvorbě fytoalexinů například preparátem MycoSin VIN, schopny po omezenou dobu několika dnů odolávat infekčním tlakům patogena. Zde se ale dostáváme k  jádru problému – ve střední Evropě již dvě generace vinařů pracují s neustále účinnějšími fungicidy, díky čemuž jsou podceňovány, přehlíženy a nakonec zapomínány staré praktiky, jako je provedení zelených prací – tzv. výplevky před květem, důsledné odstranění plevelů z prostoru pod keři, vylamování zálistků atd. Navíc po padesáti letech používání traktorů ve vinicích je půda ve stopách traktorů značně utužená, při minimálním organickém hnojení vinic je půda ochuzená o organické látky a  část humusu a  hlavně – díky padesáti letům neustále opakovaných aplikací pesticidů – jsou naše půdy ochuzeny až o 90 % biomasy půdních organismů, což znamená podstatné snížení sorpčních schopností půdy, nižší vododržnost atd. atd. Díky těmto těžkým už ani ne prohřeškům, ale hříchům vůči optimální práci s půdou, jsou keře révy zatíženy enormním stresem. Pokud mluvíme o stresu – vůbec největším stresorem pro rostlinu je nedostatek vody v  půdě a  na druhém místě pak nevyrovnaná zásoba živin v  půdě. Při obecném nedo-


38

(1–2/2009)

statku organického materiálu v půdách a po desítkách let bezhlavého hnojení „průmyslovými hnojivy“ vinic jsou oba uvedené stavy tak časté, že si už ani neumíme představit, jak vlastně vitální vinice vypadaly. Z  toho logicky vyplývá, že nejslabším článkem současné technologie ekologického vinařství u nás je momentálně kvalita půdy, vyrovnanost živin v půdě, množství humusu a organického materiálu, ozelenění vinic, používání zeleného hnojení a  agrotechnika obecně. O tom všem později. Které prostředky ekologické ochrany jsou dnes u nás dostupné? Na základě intenzivní spolupráce firmy Biocont Laboratory se zahraničními partnery se podařilo v  posledních letech zaevidovat, resp. zaregistrovat několik pro české vinohradnictví nových produktů certifikovaných mezinárodní organizací IFOAM pro ekologické zemědělství. Kromě tradičních přípravků na bázi síry a mědi jsou dnes vinařům k dispozici pro ekologické vinohradnictví pomocné látky jako draselné vodní sklo, bikarbonát draselný, MycoSin VIN na bázi jílovitých zemin a HF Mycol na bázi výluhů z  rostlin ve fenyklovém oleji. Pro alespoň základní pochopení práce s těmito preparáty uvedu alespoň stručně principy fungování těchto látek. Napřed ale ještě jedno varování. Vzhledem k tomu, že se jedná o látky svou účinností nesrovnatelné s chemickými fungicidy, navíc o látky v naší vinařské komunitě relativně nové, podtrhuji, že jejich úspěšné použití vyžaduje skutečně velmi dobrou znalost mnoha faktorů, jako je biologie patogenů a révy, jejich vzájemné mísitelnosti, vlivu počasí (teplota, sluneční svit atd.). Z  těchto důvodů je extrémně riskantní pouštět se, alespoň v prvních letech, než nabude vinař více zkušeností, do aplikace tohoto systému ochrany například jen na základě znalostí etiket těchto preparátů. Bez intenzivní, pravidelné a oboustranně pozitivní spolupráce se skutečně kvalitním poradcem znalým celého systému ekologického vinohradnictví může být výsledek velmi nejistý. Toho jsme žel byli svědky v  několika případech v  roce 2008 i  u  nás. Naivní představy o  efektu různých bylinných výluhů kombinovaných s  některými pomocnými látkami přenášené bez znalosti prostředí a rizik středoevropského vinohradnictví z Francie či Kalifornie pak byly, v komplikovanějším roce, jakým rok 2008 bezesporu byl, fatální. Toho jsme byli svědky v sousedním Rakousku a Maďarsku A z tohoto pohledu ještě jeden, spíš tragikomický postřeh. V letošním roce jsem byl několikrát kontaktován lidmi, kteří nebyli ochotni říci, kdo jsou, odkud volají ani jak se k daným přípravkům dostali. Jen chtěli vědět, jak ten či onen nový preparát používat. Tato „práce“ s evidentně zcizenými přípravky (z výše uvedených důvodů zatím nejsou tyto pomocné látky v dis-

tribuci v zahrádkářském balení a v zahrádkářských prodejnách), bez detailní znalosti jejich fungování, se ze všeho nejvíc podobá vinohradnické variantě ruské rulety. Nejprve k síře a mědi. Na těchto elementárních fungicidních látkách a zároveň biogenních prvcích je zajímavá skutečnost, že ačkoli se prakticky celosvětově používají proti padlí révovému a plísni révové již zhruba 130 let, zatím nikde na světě nebyla proti fungicidům na bázi mědi a síry zjištěna rezistence cílových houbových patogenů. Přitom se síra a měď víceméně pravidelně každoročně používají na plochách milionů hektarů. To je skutečnost, které bychom si měli velmi, velmi vážit. Síra je stejně jako měď přítomna v každém živém organismu, přičemž podle jejich obsahu v živých organismech se liší, a zatímco síra je díky svým vyšším obsahům řazena mezi tzv. makrobiogenní prvky, měď patří do skupiny mikrobiogenních nebo stopových prvků. Díky odsíření našich elektráren v devadesátých letech dnes síra v  našich půdách není v  přebytku a  její aplikace v množstvích určených k ochraně révy rozhodně nemohou způsobit jakýkoli problém. Zde je nutno ale jasně říci, že použití samotné síry při dnešním zdaleka ne optimálním stavu našich vinic může v  kombinaci s  dalšími faktory, jako je nevhodná agrotechnika a výživa při silnějším infekčním tlaku padlí révového, vést k  velmi silnému napadení vinic padlím révovým. Toho jsme ostatně byli v roce 2008 také svědky. A navíc – při nedodržení ochranné lhůty 42 dnů (v  Německu je tato ochranná lhůta 60 dnů!) mezi posledním použitím síry a sklizní hroznů hrozí s velmi vysokou pravděpodobností riziko negativního ovlivnění chuti vín tzv. sirkou. Z těchto důvodů jsou v moderním systému ekologického vinařství aplikace síry omezeny jen na období před květem révy, kdy je jednak nižší infekční tlak oidia, a do sklizně je tak daleko, že výše uvedené riziko sirky nehrozí. Měď je podstatně rizikovějším elementem. Za určitých specifických podmínek – konkrétně při kyselé půdní reakci, nedostatku humusu a nedostatku organického materiálu v půdě, k čemuž může docházet například na lehkých, písčitých či štěrkových půdách, může být měď v  koncentracích, které jsou v  půdách vinic po zhruba sto letech používání, toxická. Toxická je pak především pro půdní mikromycety (houby) a  nematody, což znamená podstatné omezení života v  půdě, a  tedy i  snížení úrodnosti půdy. Ve vyšších koncentracích je pak měď toxická i pro kořeny révy vinné. Tyto situace jsou dnes známy například z některých vinařských oblastí Francie. Z  těchto důvodů je množství použitelné mědi v  systémech ochrany rostlin striktně limitováno. V systému IP je, díky možnosti aplikace jiných vysoce účinných syntetických fungicidů, omezeno množství aplikované mědi na ha a rok dávkou 2 kg čisté účinné lát-

ky. V systému ekologického vinohradnictví je díky neexistenci alternativních fungicidních látek omezeno množství mědi evropskou legislativou hranicí 6 kg čisté účinné látky/ha a rok, přičemž svazy ekologických vinařů v německy mluvících zemích (D, A, CH) přijaly dobrovolný limit 3 kg čisté účinné látky/ha a rok. Díky skutečnosti, že se aplikační formy mědi neustále vyvíjejí, je za použití moderních formulací např. hydroxidu měďnatého možno efektivně pracovat již s dávkami od 300–400 g Cu/ha před květem a cca 800 g Cu/ha po květu. Draselné vodní sklo je směs K 2O a  SiO2. Tato látka jednak zpevňuje epidermis na povrchu rostlin a  tak znesnadňuje prorůstání hub, jako je padlí révové a plíseň šedá do pletiv révy. Navíc vysoce alkalické pH je pro houbové patogeny nevhodné. Po rozpadu preparátu je draslík přijímán rostlinou, přičemž je významné, že jedna z funkcí draslíku v rostlinném organismu je právě zvyšování odolnosti rostliny vůči patogenům. Draselné vodní sklo optimálního složení (POZOR – vodních skel různého složení je na trhu celá řada) je v ČR evidováno jako pomocná látka na posílení odolnosti rostlin pod názvem AquaVitrin. Další informace k mísitelnosti těchto preparátů, jejich vhodné kombinovatelnosti atd. se případný zájemce může dočíst v  publikaci Hluchý, M. a  kol., 2008: Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v ekologické a integrované produkci. Za situací, kdy jsou hrozny, případně i listy révy ohroženy silnou insolací UV složky slunečního záření, je významná i  schopnost vodního skla filtrovat UV záření. Z tohoto důvodu je vodní sklo jako UV protektant složkou mnoha průmyslově vyráběných syntetických nátěrů. Bikarbonát draselný – VitiSan. Jedná se o  alkalický preparát, který krátkodobě, po dobu asi 2 dnů, mění pH na povrchu rostlin (pH 12,5–13) a tím omezuje vhodnost prostředí na povrchu rostlinných pletiv pro růst houbových patogenů, kteří potřebují neutrální až mírně kyselé pH. Po tomto „vysterilizování“ povrchu rostlin a  rozpadu VitiSanu je opět draslík přijímán jako biogenní prvek rostlinou a  příznivě ovlivňuje odolnost rostlinného organismu vůči patogenům. Preparáty na bázi jílovitých zemin. V ČR je z  této skupiny přípravků evidován preparát MycoSin VIN. Účinnou látkou tohoto preparátu je jemně mletá jílovitá zemina s vyšším obsahem trojmocných iontů Al doplněná o  rostlinné výluhy. Hliníkové ionty vyvolávají při kontaktu s rostlinou zvýšenou tvorbu již výše zmíněných fytoalexinů. Tímto způsobem je možno například před květem révy vinné krátkodobě, zhruba na dobu kvetení révy, zvýšit obsah fytoalexinů v rostlině a snížit tak riziko napadení révy plísní révovou. HF Mycol. Jedná se o  švýcarský preparát na bázi fenyklového oleje a výluhů z dalších asi


(1–2/2009)

dvanácti rostlin, který jednak narušuje buněčnou stěnu hub na povrchu rostlin a fenyklový olej poté mycelium hub na povrchu rostlin dedikuje. Preparát zároveň vyvolává indukovanou rezistenci rostlin révy. Jak ukázaly zkušenosti z  let 2006–2008, je při správném používání v kombinaci v VitiSanem nebo s vodním sklem schopen skutečně účinně potlačovat škodlivé výskyty jak padlí révového, tak plísně šedé. Obecné schéma ochrany. Pro srozumitelnost zde uvedu jakési základní obecné schéma ochrany, přičemž je ale nutné současně říci, že skutečnou ochranu je nutno řídit na základě podstatně hlubší znalosti fungování biologické ochrany, mísitelnosti preparátů, citlivosti odrůd, aktuálního infekčního tlaku patogenů a mnoha dalších faktorů. Zkušenosti především roku 2008 ukázaly, že k úspěšnému zvládnutí ochrany je v prvních letech uplatňování tohoto systému ochrany nutná skutečně aktivní a  intenzivní spolupráce s poradcem orientujícím se do hloubky v celém systému této ochrany. Plíseň révy (peronospora). Před květem bychom měli zhruba dvěma postřiky preparátem MycoSin VIN zvýšit odolnost révy vůči patogenům. Při dokvétání, v kritických případech i v době květu, je za silnějšího infekčního tlaku plísně révy zapotřebí ošetřit porost nižší dávkou vhodného měďnatého preparátu. Poté střídáme aplikace přípravku MycoSin VIN a mědi podle průběhu počasí, infekčního tlaku, citlivosti odrůdy a stavu vinice. Jako při chemické ochraně končí ochrana tzv. uzavíracím postřikem mědi, který je významný i z hlediska profilaxe pozdějších problémů při vinifikaci. POZOR – Měď je v silně kyselém prostředí fytotoxická! Z tohoto důvodu nesmí nikdy dojít k ošetření vinice tank mixem kyselého MycoSinu a mědi. Hrozí desikace vinice! Padlí révové (oidium). Před květem ošetříme 2–3krát porost přípravkem na bázi síry.

Takto relativně levně a účinně potlačujeme primární výskyty padlí. Tím jednak chráníme révu v  citlivém období květu před napadením a současně oddalujeme masivní napadení vinice padlím. Po květu aplikujeme podstatně účinnější HF Mykol s vodním sklem. Podle aktuálního infekčního tlaku, citlivosti odrůdy, mikroklimatu lokality a dalších faktorů pak kombinujeme aplikace HF Mycolu s vodním sklem, případně VitiSanem nebo sírou. V roce 2009 by měl být systém doplněn preparátem Cocana, což je draselné mazlavé mýdlo, a bikarbonátem sodným. Plíseň šedá (botritida). Výše uvedený systém ochrany před oidiem je vysoce účinný také proti botritidě. Při uzavírání hroznů a  při zaměkání, případně podle potřeby i  později, pak aplikujeme VitiSan. Ve spojení s  účinnou prevencí poškození květenství a hroznů housenkami obalečů použitím feromonů nebo Biobitu (B. thuringiensis) bylo i v roce 2008 dosaženo velmi dobrých výsledků. Výsledky let 2006–2008 V letech 2006 a 2007 byl kalamitní infekční tlak plísně révové omezen na několik relativně krátkých period (viz graf č. 4). Infekční tlak padlí révového byl v roce 2006 zpočátku výrazně nižší v důsledku zimních mrazů, které „vydezinfikovaly“ mycelium padlí v pupenech. V relativně bezproblémovém roce 2006 tak bylo při aplikaci 6–7 ošetření, ve srovnání s  5–6 ošetřeními na chemicky ošetřovaných srovnávacích plochách dosaženo bezvadného zdravotního stavu, přičemž rozdíly mezi variantami byly statisticky nevýznamné. V roce 2007 byl infekční tlak padlí po teplé zimě silnější. Na některých, mikroklimaticky příznivějších lokalitách byl infekční tlak relativně silnější, avšak vhodné podmínky pro padlí v létě roku 2007 byly poprvé po zhruba dvou týdnech přerušeny silnějšími dešti doprováze-

Graf č. 2. Výsledky testování toxicity jednotlivých pomocných látek povolených v ekologickém vinohradnictví vůči dravému roztoči T. pyri

39

nými ochlazením, podruhé teplotami krátkodobě dosahujícími až 35 oC, které rovněž efektivně potlačují padlí. V tomto roce jsme hodnotili standardní metodou EPPO (European Plant Protection Organisation) 4 × 100 hroznů rozsáhlý soubor celkem 101 vinic. 66 lokalit ošetřovaných biologicky a  35 srovnávacích ploch ošetřovaných chemicky. Před sklizní, v  první dekádě září jsme hodnotili pouze padlí, protože napadení plísní révy bylo během vegetace velmi nízké a před sklizní nehodnotitelné. Zvlášť jsme hodnotili frekvenci napadení (podíl napadených hroznů) a intenzitu napadení. Průměrná frekvence napadení (% napadených hroznů) na biologicky ošetřovaných vinicích byla 17,02 %, na chemicky ošetřovaných variantách 9,24. Intenzita napadení (podíl bobulí napadených v  hroznech) byla na chemicky ošetřovaných variantách 3,79, na biologicky ošetřovaných variantách 3,70. Zajímavé až alarmující výsledky přinesla zpětná analýza ochrany vinic, v  nichž došlo ke zvýšenému napadení. K tomuto zvýšenému napadení došlo celkem v 5 podnicích. Ve dvou případech nebyly vinice ani jednou vůbec nijak před květem ošetřeny proti padlí a po květu i v době silného tlaku padlí byla v jednom případě místo doporučovaného HF Mycolu aplikována síra, ve  druhém případě z  organizačních důvodů (dovolená traktoristy) nebylo v  kritickém termínu provedeno ošetření. V dalším případě došlo z finančních důvodů 19. 6. k úplnému zastavení ochrany. V jednom případě pokračoval vinohradník i v době silného tlaku padlí v ochraně dle pokusné varianty pro silnější tlak peronospory, to znamená opět s více ošetřeními sírou místo účinnějšího HF Mycolu. V  posledním z těchto podniků jsme vůbec nezjistili, čím bylo ošetřováno. Na základě těchto zkušeností jsme pro sezonu roku 2008 provedli několik organizačních změn. Předně jsme pro všechny vinaře zajímající se o ekologické vinohradnictví zorganizovali dvoudenní intenzivní kurz biologické ochrany révy, který proběhl 1. a 2. dubna 2008 v Brně. Na tomto kurzu byli vinaři informováni o vlastnostech jednotlivých přípravků používaných v  systému ekologického vinařství, podrobně byla probrána strategie ochrany, biologie patogenů, mísitelnost přípravků a mnoho dalších témat. Zajímavé je, že při analýze výsledků roku 2008 se ukázalo, že ani v  jednom podniku, z  nějž se vinař zúčastnil tohoto kurzu, nedošlo k zásadnímu poškození vinic. Všichni vinaři aplikující systém biologické ochrany byli týdně informováni e-maily o aktuální situaci a variantách ochrany. Zde je nutno říci, že cílem těchto informací nebylo a ani do budoucna nemůže být řídit ochranu na dálku. Cílem bylo vyhodnotit situaci a popsat varianty ochrany pro různé situace (silnější–slabší infekční tlak, různé kombinace preparátů, jejich účinnost, případně


40

(1–2/2009)

rizikovost použití při extrémně vysokých teplotách, délka period mezi jednotlivými ochrannými zásahy, varianty různého dávkování přípravků atd.). K úspěšnému řízení biologické ochrany však je a  bude nezbytná detailní znalost vlastních vinic ze strany zkušeného vinohradníka. Dalším významným prvkem celého systému je, alespoň ve fázi testování a zavádění tohoto systému do praxe, poradenská činnost. To v  roce 2008 znamenalo pravidelně v  každém týdnu navštívit asi 12 podniků, se kterými bylo toto poradenství předem dohodnuto. Žel, jak se později ukázalo, nebyl tento závazek ze strany jednoho z poradců zcela dodržen. Rok 2008 byl mírně srážkově nadnormální, přičemž k primárním infekcím peronospory došlo již ve srážkově výrazně nadnormálním týdnu od 12. do 18. května. Co však bylo mimořádné, byla skutečnost, že od poloviny května do konce července například v Kobylí pršelo celkem 28 krát a přitom se dá říci, že po většinu tohoto období bylo v půdě v horizontu kořenů révy sucho (viz graf č. 6). Tato skutečnost, tedy časté, ale nepříliš vydatné srážky, mezi nimiž byly poměrně vysoké teploty, byla mimořádná. Navíc srážky často přicházely navečer, takže i déšť o intenzitě jen několika málo milimetrů způsobil celonoční ovlhčení rostlin révy vytvářející podmínky pro infekci révy sporami peronospory a pro sporulaci tohoto patogena. Následující den se pak při slunečním svitu zvýšila relativní vzdušná vlhkost a tím byly vytvořeny vhodné podmínky pro šíření padlí. Tyto situace se poměrně často opakovaly. Důsledkem byla velmi vzácná situace, kdy byly vinice současně, dokonce v jednom dni, napadány jak plísní révy, tak padlím – viz foto č. 1. Pokud bych měl v krátkosti shrnout výsledky roku 2008, pak: z  celkové plochy 480 ha byly na 73 % plochy dosaženy velmi dobré výsledky, dobrá kvalita hroznů byla na dalších 16 % plochy, na 8 % ploch došlo k výraznějšímu poškození hroznů a na necelých 3 % ploch došlo k silnému poškození. Detailní analýza celé situace a příčin poškození bude opět předmětem setkání s bio-vinaři, které se uskuteční před začátkem příští sezony. Množství ochranných zásahů se pohybovalo mezi 7 a 12, přičemž nad deset zásahů bylo potřeba provést především tam, kde došlo k  napadení hroznů buď perenosporou, nebo padlím, a tyto problémy se dlouhodobě nedařilo řešit. Pro příští sezonu bude systém doplněn dalšími prvky, jako například speciálním draselným mazlavým mýdlem, kterým je možno výrazně omezit již propuknuvší napadení hroznů padlím, nebo jednoduchými automatickými srážkoměry umístěnými přímo ve vinici, tak aby jak vinař, tak poradci měli přesné informace o  srážkách přímo ve vinici. To nejvýznamnější jsou však samozřejmě zkušenosti, které letošní rok přinesl. Významné budou i změny v oblasti organizační.

V roce 2008 také vyšly dvě publikace týkající se ochrany révy vinné v ekologickém vinohradnictví. Je to jednak pětisetstránková monografie Ochrana ovocných dřevin a révy v  ekologické a  integrované produkci, jejímiž autory je 9 špičkových odborníků od nás (M. Hluchý, P. Ackermann, M. Zacharda, Z. Laštůvka, M. Bagar, E. Jetmarová a B. Plíšek) a po jednom z  autorů ze Slovenska (G. Vanek) a  z  Maďarska (L. Szoeke). Vydal Biocont Laboratory Brno. Druhou publikací je překlad – 16stránková příručka formátu A4 s titulem Ochrana révy vinné v ekologickém vinohradnictví před hlavními škůdci a chorobami. Jde o zdařilé dílo kolektivu autorů ze Švýcarského FIBLu – Forschungs Institut fuer Biologische Landbau. Překlad a úprava na podmínky ČR M. Hluchý. Zdravá půda – základ ekologického vinohradnictví Dlouhodobě se ukazuje, že nejslabším článkem ekologického vinohradnictví u  nás dnes je kvalita půd a  péče o  půdu. Tato skutečnost se odráží v množství organické hmoty v půdě, ve  fyzikálně chemických vlastnostech půdy, jako je vodní kapacita, vododržnost, množství a  kvalita humusu, kapacita sorpčního komplexu a  mnohé další parametry. V  konečném důsledku se tento stav odráží i  ve vitalitě vinic a tím i v citlivosti révy k napadení chorobami. Naše půdy byly a  jsou dlouhodobě poškozovány a neváhám říci, že jsou nemocné. Zmíním alespoň několik alarmujících údajů. Před 15 lety, v  roce 1993 jsem ve vinicích na východním úbočí Děvína nad Pavlovem navzorkoval půdu ve vinici a  v  rezervaci na vrcholu Děvína. Laboratorní spektrofotometrická analýza půdy z vinice ukázala obrovská rezidua DDT a jeho prvního rozpadového produktu DDE (viz graf č. 7). Poločas rozpadu DDT v půdách se pohybuje v  závislosti na intenzitě mikrobiální činnosti v řádu desítek let. V průměru je to asi 30 let. DDT, jako účinná látka přípravku Dykol, bylo používáno ve vinohradnictví jako insekticid proti obalečům a doporučována byla 3 ošetření dávkami od 4 do 8 kg/ha, celkem asi 17 kg/ha a rok Dykolu, čili asi 8,5 kg čisté účinné látky – DDT. Zákaz používání DDT byl u nás vydán v 80. letech 20. století. DDT jako perzistentní insekticid v půdách zásadním způsobem ovlivňovalo a ovlivňuje edafon, tj. živou složku půd, která je hlavním činitelem půdotvorného procesu a zásadním způsobem ovlivňuje úrodnost půd. V roce 1965 odebral dr. J. Rusek, pozdější zakladatel a ředitel Ústavu půdní biologie ČSAV, na Mikulovsku vzorek půdy, v němž detekoval 34 druhů chvostoskoků v  množství 41 000–62 000 jedinců/m 2. V  roce 1967 po aplikaci DDT proti drátovcům poklesla v  půdě z  téhož pole druhová diverzita chvostoskoků z původních 34 druhů na 5 druhů a jejich

množství kleslo téměř 80krát, to znamená z 41 000–62 000 kusů na 800–4 200 kusů/m2. Co je však ještě více alarmující – tentýž neutěšený stav – 5 druhů a 800–4 100 kusů – zjistil ještě v roce 1990, to znamená po 25 letech od aplikace DDT. Dalším problémem byly a  mnohde ještě i dnes jsou herbicidy. Všimněte si, že v mnoha vinicích můžete vidět mech rostoucí pod keři révy vinné (foto č. 2). Jedná se o  celkem jednoznačný doklad nedávného používání kořenových herbicidů pod řadami révy. I  když s  touto praktikou přestanete, ještě několik let nejsou schopny vyšší rostliny a  zdaleka ne jen vyšší rostliny v takovéto půdě zatížené rezidui herbicidů růst. V Alsasku mi jeden vinař ukazoval vinici, kde před asi 30 lety jeho otec na radu „odborníků“ začal pravidelně aplikovat triazinové herbicidy. Ty mají tu vlastnost, že se také poměrně pomalu rozkládají a díky transportu zasahující vodou se kumulují v  hloubce asi 50– 70 cm, kde zůstávají řadu let. Tato vinice byla, na rozdíl od okolních vinic, silně postižena chorobou dřeva zvanou Esca. Vzhledem k  tomu, že asi 40 % veškeré biomasy živých organismů v půdě – ve zdravé půdě asi 10 tun/ha – jsou mikromycety, tedy mikroskopické houby, a dalších 40 %, tedy dalších 10 tun/ha, tvoří bakterie, mají výrazný negativní vliv na půdní život i perzistentní fungicidy, které byly ve vinohradnictví používány. Problémem některých půd ve vinicích může být i měď. V nedávno provedené studii půd konvenčních vinic a  biovinic v  Rakousku byly v půdách 24 vinic zjištěny obsahy od 18 do 195 mg Cu/kg půdy (celkový obsah Cu vyloužený lučavkou královskou). Hodnoty od 150 mg výš se již považují za potenciálně problematické. Z francouzských vinic jsou známy obsahy až 1000 mg/kg půdy. V  případě mědi hraje významnou roli obsah organické hmoty v půdě a hodnota pH. V organickými substancemi bohatých půdách bývá 25–75 % mědi vázáno v  organických sloučeninách. V  rašelinných půdách dokonce volná, rostlinám přístupná měď bývá v deficitu. Naopak v půdách chudých na organický materiál, jako jsou lehké štěrkové půdy a půdy s vyšším podílem písku, může být měď již v množstvích zjištěných v rakouské studii pro kořeny révy vinné toxická. Ochranou před tímto stavem je zvyšování obsahu organické hmoty v  půdě ozeleněním meziřadí, vyséváním zeleného hnojení, drcením réví ve vinici, kompostováním výlisků z hroznů atd. Výčtem problémů spojených s  kvalitou našich půd ve vinicích by se dalo dlouho pokračovat a  asi by to bylo jak zajímavé, tak smutné. Významnější však bude začít tyto problémy řešit. V současné době připravuje Svaz integrované produkce ve spolupráci s rakouskými, slovenskými a  maďarskými kolegy rozsáhlý čtyř-


(1–2/2009)

41

nala tím rokem, co bylo tolik chroustů“ a kteří si nevšimli, že pan Nikdo pod dějinami jim bere to nejcennější – jejich duši a jejich budoucnost.

Graf č. 7. Záznam z chromatografické analýzy reziduí DDT a DDE v půdách vinice pod Děvínem a v NPR Děvín letý projekt, jehož cílem je zahájení dlouhodobého procesu ozdravení půd vinic, optimalizace ozelenění vinic, optimalizace agrotechniky, zavedení různých metod kompostování a hodnocení kvality kompostů a  mnoho dalších témat souvisejících s půdou. Téma zdravé půdy jako základu ekologického vinohradnictví bylo rovněž hlavním motivem letošní mezinárodní konference Víno Envi, která proběhla za hojné účasti našich a  zahraničních vinařů počátkem září v Mikulově. Zde totiž leží klíč k  rozluštění záhady, jak je možné, že před 50–70 lety stačily k ochraně vinic před oidiem 3–4 postřiky vinic sírou, jak se to dočteme ve starých kompendiích ochrany rostlin. Zde také vidím jeden z  klíčových důvodů k přechodu k ekologickému vinohradnictví a zemědělství obecně. A zde je také má odpověď na otázku, zda je ekologické jezdit 2–3krát navíc ve srovnání s chemickou ochranou do vi-

nic s postřikovači. Jistě by to ekologické nebylo, pokud by přechod k ekologickému vinohradnictví měl zůstat jen u prosté záměny chemických pesticidů za postřiky vodním sklem, sírou a mědí a ochrana by trvale vyžadovala tuto zvýšenou frekvenci postřiků. Jsem ale přesvědčen, že jako každý rodící se systém má i ekologické vinohradnictví daleko větší vnitřní potenciál než to, kam jsme se dostali v  uplynulých třech letech, nebo v 18 letech, budu-li uvažovat integrovanou produkci za předstupeň ekologického vinohradnictví. Vždyť co umí tříletý člověk? A jaký je jeho vnitřní potenciál, je-li zdravý a dostane vhodné podmínky k životu? Anebo opačně. Myslíte, že máme naši Zemi, krajinu, vinice a půdu v nich jen takříkajíc „na jedno použití“? Pak by se naše filozofie nebezpečně podobala filozofii komunistických věznitelů básníka Františka Zahradníčka v padesátých letech, jejichž historie slovy F. Zahradníčka „začí-

Encyklopedie révy vinné Autor: Pavel Pavloušek

A výhled? Již dnes je jasné, že přes mnohé problémy, nedostatky, omyly a  chyby v  našem dosavadním snažení bude i v příštím roce 2009 a v letech dalších plocha ekologicky obhospodařovaných vinic stoupat. Systém je zde, v  základě funguje, bude dál dolaďován a tím i zefektivňován a zlevňován. Nemám pochybnost o tom, že excelentní vína našich předních ekologických vinařů si zcela jistě najdou své milovníky. V registračním řízení jsou další prostředky, které dál zefektivní systém ekologické ochrany. Výrazně se i díky rakouským zkušenostem posuneme v péči o půdu. Věřím, že se nám podaří, tak jako se to podařilo s dravými roztoči, ozeleněním vinic a  dalšími prvky integrované produkce, prosadit i  ekologické vinařství. Po 18 letech od založení Svazu IP je dnes více než 10 000 ha vinic právě pro aplikaci systému Integrované produkce dotováno velmi slušnou částkou 640 EUR/ha a rok a další tisíce hektarů vinic fungují v režimu IP, i když nejsou dotovány. Nové prvky ekologického vinohradnictví, jako jsou feromony a VitiSan, jsou již dnes využívány na plochách několika tisíc hektarů a zájem o  ně logicky dál roste. Od příštího roku bude možný přechod od dotované integrované produkce k dotovanému (907 EUR/ha a rok) ekologickému vinařství i před dokončením pětiletého závazku v IP. Světlo světa letos spatřily první výsledky rozsáhlé studie biodiverzity rostlin, motýlů, střevlíků a  ptáků, která prokazuje významný přínos ekologického vinohradnictví pro flóru a faunu jihomoravské krajiny. I tato studie bude v příštích letech pokračovat. A přání „na zdraví“, tak typické pro vinaře, bude patřit i  našim vinicím, naší krajině a  krajině našich dětí. Na shledanou v  intenzivním kurzu ekologického vinařství před sezonou roku 2009. Na shledanou ve vašich vinicích. fotografie k článku též na str. 34

820 Kč (vč. 9% DPH)

Nová výpravná encyklopedie vám v ucelené formě předkládá odrůdy vín dlouhodobě pěstované a registrované v České republice, nové odrůdy tuzemské i zahraniční, ale i tradiční odrůdy střední Evropy. Popisuje na 170 odrůd a obsahuje více než 650 plnobarevných fotografií. U každé odrůdy naleznete její ampelografickou charakteristiku, rady pro pěstování a samozřejmě i možnosti využití. V knize najdou užitečné informace nejen odborníci, ale i laici se zájmem o vinařství a v neposlední řadě též milovníci vín, kterých je v naší zemi bezesporu mnoho. formát knihy: 225 mm x 297 mm, 320 str. plnobarevných Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


42

(1–2/2009)

Růžová vína a biologická produkce v Rakousku Základní možnosti produkce hroznů 1. Konveční produkce: Prakticky žádná omezení pro všechny na trhu dostupné prostředky pro ochranu rostlin a  hnojiva (doporučenou spotřebu udávají výrobci případně povolovací úřad). Žádná podpora cestou EU nebo státu. 2. Kontrolovaně – integrovaná produkce (KIP): Podnikům, které dodržují předpisy KIP, vyplácí EU podporu. Pro ochranu rostlin a hnojení jsou stanovena omezení s přesným vedením záznamů. Tento způsob nelze zaměnit s Bioprodukcí, je povoleno chemické hnojení, ochrana a herbicidy. 3. Biologická produkce hroznů podle nařízení EU (2092/91) 3.1 Organicko-biologická produkce (podle svazu Bio-Austria) Na rozdíl od produkce KIP nesmí být použita žádná chemická hnojiva, žádné herbicidy a žádné chemicko-syntetické ochranné prostředky. Nutné je celoroční ozelenění vinice. Svaz Bio-Austria omezuje maximální spotřebu mědi na 3 kg za rok. Celý podnik musí být biologicky obhospodařován. 3.2 Biologicko-dynamická produkce (podle Demeter) Celý podnik musí být biologicky obhospodařován. Nesmí se používat žádná chemická hnojiva, žádné herbicidy a  žádné chemicko-syntetické ochranné prostředky. Důležité je celoroční trvalé ozelenění. Měd jako ochranný prostředek je dovolen v celoroční dávce do 3 kg. Používají se přípravky, u kterých bylo při výrobě a použití dbáno na souvztažnost s kosmickými jevy (Měsíc a  planety). Tyto přípravky se před použitím „dynamizují“, to znamená že se dlouho míchají a do vinice pak rozdělují v homeopatickém množství. Nejdůležitější dva přípravky jsou rohovina a rohové štěpky. Dalších šest součástí slouží k výrobě kompostu, který je pak využit pro hnojení. Svaz Demeter omezuje také sklepní výrobu. Čisté kvasniční kultury jsou povole-

ny jen pro výrobu šumivého vína a sektu, zakázané jsou dělicí a koncentrační techniky, pro síru ve víně jsou snížená hraniční množství a je povoleno jen málo čeřicích prostředků. V  Rakousku ještě oficiálně „Biovíno“ neexistuje, protože současná legislativa EU dosud nereguluje sklepní technologie. Proto je prozatím jediný správný výraz „víno z biologicky vypěstovaných hroznů“. Nutno říci, že bonifikační metody jsou v současné době silně závislé na konvenčních metodách. Z toho lze vyvodit, že „rosé víno z biologicky vypěstovaných hroznů“ může být vyrobeno velmi technicky a  v  mládí mohlo být pomocí aromatických kvasinek a dalších pomocných přípravků (enzymy, kyselina askorbová, taniny atd.) silně poznamenáno. Zda-li tento způsob výroby, který následuje po náročné produkci ve vinici, pak také povede k názvu „BIO“, je otázkou. Zkusme se zamyslet jen nad příkladem kyseliny askorbové, kterou je prozatím možné používat. 90 % kyseliny askorbové na našem trhu pochází z  Číny, kde se produkuje na základě geneticky modifikovaných mikroorganismů! Je cesta jejího použití cesta biovinaře? Dva nejdůležitější bio-svazy v  Rakousku, Bio-Austria a Demeter, mají pro své členy ale již aktuálně zavedena omezující regulační opatření ve sklepní výrobě, přičemž Demeter má přísnější opatření. Primární důvody pro přechod na bio-produkci jsou u  různých vinařů rozmanité: sahají od přání mít intaktní „ekosystémový vinohrad“ přes touhu po nefalšované kvalitě vína a po autentické charakteristice polohy vinice až k úplnému „ponechání vinice samu sebou“, přičemž ve výrobě a zušlechtování vína vyžadují co možná největší svobodu. Ale především biodynamické pěstování může zaručit rok od roku optimální fyziologickou vyzrálost hroznů. Toto má pozitivní vliv na složení látek tříslovité povahy a obsah fenolů v hroznech a tím také na harmonii především u vín typu rosé. Důležitým kritériem, které vede u mnoha vinařských podniků k rozmýšlení nad bioprodukcí, je také obchodní strategie. Tak jako u rosé vína samotného, které je nyní čím dál „modernější“, lze pozorovat ve vinařských médiích a u konzumentů také stále narůstající „bio-vlnu“.

„Rosé víno z biologicky vypěstovaných hroznů“ se bude na trhu uplatňovat dlouhodobě, ale jen pokud bude mít čistý profil v chuti a bude-li mít svůj nezaměnitelný výraz. Po přihlášení se jako bio podnik je nutno vinohradnické plochy podrobit transformaci po tři roky. Až pak bude možné víno představit jako „víno z  biologicky produkovaných hroznů“. Vinařské podniky, které se soustředí na trh a  jeho požadavky, svůj styl vína přizpůsobují aktuálnímu modernímu trendu, a tedy přestupují na bio produkci. Pokud ovšem nejsou přímo ztotožněni s  filozofií bioprodukce, mohou mít v těchto třech letech problémy. Po uplynutí překlenovacího období ale většinou každého výrobce způsob výroby již neopustí. Proto tato hospodářská přestavba není důležitá jen ze zemědělského hlediska, tříletá přechodná doba až k certifikovanému bio podniku vede také k nové orientaci v myšlení, které nás za tyto přestavbové roky strhne s sebou. Na druhé straně jsou vinařské podniky které tvrdí, že provozují biovinohradnictví, aniž by se nechaly kontrolovat, a tedy nejsou ani certifikovány. Konzument získává tedy automaticky dojem, že se u tohoto biovína jedná o marketingový podraz. V  podstatě bychom měli ve třech přestavbových létech dosáhnout následujícího: Zlepšit půdní život a  tím zlepšit odolnost révy vůči chorobám. Požadavek množství různých druhů v ekosystému vinice zvýšit také výsevem rostlinných směsí, které podle klimatických podmínek povedou ke zlepšení podmínek (například bobovité pro vázání vzdušného dusíku). O co rozmanitější a větší je množství organismů v půdě a rostlin ve vinici, o to lehčeji docílíme rovnováhy mezi užitečnými a škodlivými činiteli a o to těžší je, aby se některé druhy přemnožily a způsobily epidemie vedoucí ke snížení výnosu. Každý podnik musí s ohledem na své stanoviště, klimatické a  odrůdové podmínky zvládnout své charakteristické úkoly, proto také patent pro úspěšnou bio vinici neexistuje. Zdroj: Růžová vína a  biologická produkce v Rakousku (Franz Strohmeier), Sborník přednášek konference Rosé 2008, Lednice 2008 Překlad z Němčiny: doc. Eduard Postbiegel

PODPOŘTE NÁS – KUPUJTE U NAŠICH INZERENTŮ!


(1–2/2009)

43

Na biodynamické besedě s Nicolasem Jolym Hmota neexistuje „Potenciál spatřuji v mladé generaci. Domnívám se totiž, že snad každý si uvědomuje a rozumí, že všechny chemické produkty, používané v zemědělství, mají nějaké druhotné účinky. Na tomto semináři se pokusím osvětlit zejméně některé biodynamické principy,“ uvedl svůj výstup Nicolas Joly a dodal: „Vše na Zemi má své místo, stejně tak jako Země má své místo ve Sluneční soustavě mezi ostatními planetami – pokud by byla vytržena z tohoto systému, byla by mrtvá.“ Již slavný fyzik Max Planck osvětlil světu, že hmota vlastně neexistuje, že atomy jsou pouhé shluky energií, které vibrují. A na správném proudění energií je mimo jiné postavena biodynamika nejenom ve vinařství. Biodynamicky pracující zemědělci se snaží přírodu nerušit v její přirozené činnosti. Vnímají síly, které jsou všude kolem nás, které uvádějí život na Zemi v pohyb. V opozici proti sobě stojí především dvě hlavní síly, bez nichž by nebyl život: gravitace a přítažlivost ke Slunci – a právě život na Zemi se pohybuje někde na cestě mezi těmito dvěma hybnými silami. „Rostlina to má na světě snadné, živočich těžší a  člověk nejtěžší,“ komentoval hlavní principy Joly a  pokračoval: „I mezi rostlinami jsou v jejich vztahu ke Slunci velké rozdíly – některé se k  němu pohybují snadno, těm staří Řekové říkali sluneční rostliny, jiné se ke Slunci dostávají hůře, mezi ně patří právě i réva. Dnes se setkáváme s nadbytkem slunečních paprsků, což biodynamika navrhuje řešit omezením mulčování a osečkování vinice. Demeter, Persefona, Pluto, Dionýsos… „Dcera Demeter, bohyně Země a  hojnosti, Persefona, je uvězněna bohem Podsvětí Plutem a z jejich spojení vzniká Dionýsos, který světu přináší révu,“ uvažuje Joly a pokračuje: „Réva, ač vyhledává slunce, sama není schopna k němu růst, vždy zase a znovu padá k zemi, vrací se zpět do podsvětí. Réva potřebuje oporu. Přitom má mimořádnou schopnost pronikat právě dolů, do podzemí, a z něho těžit.“ Podle Jolyho je nutné, aby byla réva mírně ve stresu, chceme-li získat dobrý přetisk toho, co je pod zemí. Tvrdí dokonce, že role agrotechnických operací je zbytečně přeceňována. Co považuje za jednu z nejpodstatnějších zásad? Nesklízet, dokud jsou listy na keřích sytě zelené.

ležitější složky terroir právě klima a půdu. Klima je přitom dle něho tvořeno určitými vlastnostmi teplotními, světelnými a  vlhkostními. A rozhodně nejde o nějaký sled pro každý rok homogenních křivek – střídající se vrcholy a jejich amplitudy charakterizují každé terroir, každý ročník. Réva musí být v tomto systému pevně ukotvena – a  to jí umožňují kořeny, jdoucí dolů do půdy. Až je tento systém v optimální rovnováze, teprve potom může vinař hovořit o tom, že dostal projev terroir do láhve.

Nicolas Joly, foto J. Čeřovský Pozor na herbicidy Teplo jde nahoru, nepodléhá gravitaci. Vzduch podléhá, ale málo. Voda podléhá gravitaci zcela. Tekutiny přenášející v révě vyživující látky jsou zejména v listech a dřevě. Právě listy jsou mimořádně důležité, neboť přes ně přechází do rostliny slunce – tedy světlo a teplo. Vodu rostlina přijímá kořenovým systémem, který se nachází pod povrchem, v půdě. A právě zdravotní stav půdy, který může být předurčen používáním či nepoužíváním herbicidů, hraje mimořádnou roli ve výživě révy. Herbicidy totiž ničí mikroorganismy potřebné pro výživu. Joly půdní mikroby přirovnává k ruce, kterou potřebujeme, abychom se najedli. Samozřejmě – jíst lze i bez ruky nebo lze výživu přijímat i do žíly, ale pak to podle toho taky vypadá. Pokud je příjem živin v nerovnováze právě díky aplikaci herbicidů, nejaktivnější kořeny rostliny se drží při povrchu půdy, kde snadno podléhají např. stresu ze sucha; takové vinice pak volají po umělé závlaze, která je jedním z dalších nepřirozených jevů. AOC Biodynamické vinohradnictví klade velký důraz na terroir. Joly označuje za dvě nejdů-

Nemoc je potřebná Nicolas Joly považuje houbové choroby za jakési uklízečky nepořádku, které jsou potřebné, a dokonce užitečné. Eliminují to, co je příliš slabé. Vymýtíme-li totiž chemickou cestou nemoci révy, pouze a jen znásobíme její slabosti. Biodynamické postupy nebojují proti nemocem, ale cílí na posílení vlastní odolnosti rostliny. „Není to zvrácené? – místo posílení rostliny a nápravy slabosti jdeme proti nemoci,“ uvažuje Joly a dál přemýšlí: „Systémové prostředky jsou velmi zničující. Kontaktní prostředky do rostliny nevstupují, zůstávají na jejím povrchu. Systémové vstupují až do mízy. Otrávíme-li mízu, uvedeme rostlinu do nerovnováhy. Sklizeň bude zaručena veliká, nemoc nebude mít místo, terroir ztratí podstatu. Pak se snadno řekne, že chuť vína není důležitá. Obchodníci vám nabídnou různé přípravky do vína, které dodají požadovanou chuť. Podstata vína je v tento okamžik rozbita, příběh končí.“ Ve svých úvahách s  tematikou ochrany vinic se Joly vrací k  bordóské jíše: „Prosazujeme návrat k bordóské jíše, kterou lze v naprostém pořádku aplikovat v dávce 10 až 15 kg na hektar, spolu s extrakty z léčivých rostlin a také mlékem – ano, mlékem, které je výtečným pomocníkem v  boji proti oidiu. Tato kombinace je v Evropě málo rozšířena a ve významnějším měřítku se aplikuje zatím pouze ve Švýcarsku, kde je uváděna dávka mléka 6 až 10 l mléka, a  to 2× ročně. Mléko se v  této souvislosti uplatňuje vedle boje proti oidiu též jako podpůrný prostředek v ochraně před nadměrnými slunečními paprsky. Co se týče mědi, tak dávka až 4 kg na hektar je pro půdu velmi přínosná. V dávce do 20 kg bordóské jíchy nespatřuje biodynamika žádný problém.“


44

(1–2/2009)

Informační přesycenost Dnešní svět je přesycen informacemi a elektromagnetickým smogem. Lidskými smysly nezaznamenatelné vibrace a vlnění nás obklopují doslova všude, i v podzemí sklepa, je-li elektrifikován. V místnosti, na dvoře, ve vinici – ať už je to signál pro mobilní telefon, radiopříjimače, televizní anebo družicový – všeprostupující pavučina se neustále zhušťuje a v podstatě není úniku. Více či méně jsou ovlivněny všechny organismy. Znečištění atmosféry informačním a elektromagnetickým smogem je značné. Biodynamika je minimalistická Zemědělská biodynamika je přirovnávána k homeopatii – pracuje s velmi malými dávkami na hektar – některé přípravky obsahují jen několik gramů na tuto jednotku plochy. Biodynamické teze tvrdí, že přípravky jsou určitými katalyzátory příjmu energií z okolního prostředí. „Pokud by přišel s biodynamickými myšlenkami před 500 lety, neuspěl by – biodanamika by byla v té době zcela zbytečná,“ tvrdí Nicolas Joly a pokračuje: „V té době byla zdravá půda, ovzduší i  vody, zemědělci hospodařili přirozeně, v souladu s přírodou.“ Biodynamická vína jsou… jiná „Nejenom ti, kteří biodynamicky vinaří, ale též ti, kteří tato vína pili a poznali je, vnímají, že jsou jiná, že jsou lepší,“ tvrdí s jistotou vinař Joly z francouzské Loiry a dále vysvětluje: „Často se v  diskuzích o  víně zmiňuje sklep – prostor, kde vzniká víno. Ale sklep, to je pro biodynamika již jen výsledek. Pokud je vinař v té fázi, že mu nezbývá než do moštů přidávat umělé kvasinky, není něco ve vinici v pořádku. Vzorem by pro evropské vinařství mohla být kavkazská kolébka révy a vína – Gruzie. Tradiční vinaři v Gruzii nemají sklepy – hrozny putují do amfor a  do kameninových neglazovaných ná-

zeptat na lidový zpěv – ale ten kvalitní a písně o vínu nemohou jistě zaškodit! – pozn. red.).

Práce s koněm ve vinici, foto archiv N. Jolyho dob, které jsou poté umístěny po mnoho měsíců v zemi. A to je správný princip, také z hlediska tvaru nádoby. Moderní vinařské provozy, jejich dispozice, architektura a vybavení – to je naprostá energetická katastrofa. Volí se špatná místa, špatné materiály, základní principy prapůvodního fungování a přirozenosti světa jsou naprosto nepochopeny. Tvary nádob hrají velkou roli, která je ke škodě přirozenosti vín. Všimněme si propracovanosti tvarů kostelů a kaplí – stavitelé často dosáhli naplnění tvaru, u mnoha staveb by se dalo říci: něco neuchopitelného, obrovského se stává tvarem. Domnívám se, že ve sklepě by se zásahy do vína zvenčí měly minimalizovat, aby vše probíhalo maximálně spontánně, počínaje fermentací. Vše je totiž v ideálním stavu informačně obsaženo v moštu. Princip samočištění vína je usnadněn gravitací. Pokud se však hrozny dostaly již ve vinici nebo pak i v procesu vývoje vína do energetické nerovnováhy, je třeba pomoci. V  tomto smyslu a ve výsledku můžeme rozeznat dva typy vína: víno, které je otiskem místa zrodu,  nebo globalizační produkt. A nezapomeňme na zvuky ve sklepě – víno má ty správné rádo: kvalitní hudba může jen pomoci (autor článku se zapomněl

Chile: vinobraní 2008 při nedostatku energie Vinobraní 2008 v Chile se odehrávalo ve velmi specifickém kontextu: těžké sucho, které postihlo zemi, ovlivnilo výrobu energie v hydroelektrárnách, jediném zdroji energie v Chile, která už několik let nedostává argentinský zemní plyn. Tento nedostatek energie donutil úřady k zavedení přídělového systému u elektrické energie v okamžiku, kdy ji sklepy nejvíce potřebovaly. Mnohé z nich se vybavily generátory, aby mohly čelit případným výpadkům proudu. Ale tyto investice, nutné k tomu, aby byl zajištěn hladký průběh kampaně, budou mít vliv na výrobní náklady. Dalším zdrojem znepokojení chilských vinařských podniků je pokles dolaru vůči chilskému pesu. Americká měna dosáhla nejnižšího kurzu za posledních 10 let, čímž se snížila rentabilita chilských vinařských podniků, které většinou vedou zahraniční obchody v dolarech. A poslední markantní skutečností této kampaně 2008 je nárůst ceny hroznů, které se letos prodávají v průměru za 80 pesos/kilo (0,11 €), což je dvojnásobek loňské ceny. A tato průměrná cena je u některých odrůd značně překročena. Cabernet-Sauvignon dosáhl průměrné ceny 200 pesos (0,28 €) proti 130 (0,18 €) loni. Nárůst cen není tak silný u bílých odrůd, které šly silně nahoru už loni. Průměrná cena Sauvignonu je 300 pesos (0,42 €) pro-

Biodynamika a zvířata Biodynamici rádi pracují se zvířaty. Tedy nejenom jako pomocníky energetickými (potah, povoz), ale též jako s producenty přirozeného a vysoce cenného hnoje. Joly uvádí, že v jeho viničním hospodářství počítá s  jedním koněm na 2 hektary vinice jako pomocou silou při orání atd. Podporuje též včelstva, která přikrmuje cukrem. Každé zvíře – i pták, ovlivňuje révu jinak. Prase je silně vázáno gravitací – svojí fyzickou dispozicí je předurčeno k tomu, aby nikdy nespatřilo hvězdný nebesklon v celé své kráse. Hnůj od prasete je pro révu výborný při výsadbě, snad do třetího roku, než začnou keře plodit, později už výhodný není. Uleželý koňský hnůj není vhodný do všech půd, nicméně je výborný pro zajištění kvalitní chuti vína. Ovce a kozy poskytují kvalitní hnůj s tím, že mimo vegetaci a pokud není sněhová pokrývka, je možno je nechat pást ve vinici, kterou tak zároveň vyhnojují. Ovce je doporučena do nejvysluněnějších míst. Podrobněji se rozdíly mezi jednotlivými hnoji zabývá Joly ve své knize „Víno z nebe na zem“. Réva je stará. Jednoho dne zmizí… Joly považuje existenci každého z  rostlinných druhů na Zemi za časově vymezenou: „Réva jako rod je velmi stará, zejména druh vinifera. Její determinovanost potvrzují i současné náhlé problémy některých jednotlivých odrůd. Domnívám se proto, že i réva jako skupina druhů umírá. Podstatné člověku již předala, její mise se blíží naplnění a jednoho dne zmizí.“ Závěrem tento biodynamický mág pronesl něco, co by mohlo být výzvou pro mnohé: „Nevěřte tomu, co tu dnes bylo řečeno. Běžte a musíte si to totiž sami vyzkoušet.“ Zaznamenal Richard Stávek

ti 230 pesos (0,33 €) loni. Chardonnay se prodává kolem 280 pesos (0,4 €), tj. o 50 pesos (0,07 €) víc než loni. Toto silné zvýšení cen se vysvětluje snížením stavu zásob v podnicích, souvisejícím se silným rozvojem exportu chilských vín. Přes sucho mohli chilští producenti své vinice zavlažovat, nedostatek vody zasáhl výrobu elektřiny, ale voda k  zavlažování zůstala zachována. Úroda se ukazuje na objemu, odpovídajícím loňskému roku: mezi 8,2 a 8,5 mil. hl. Hrozny měly velmi dobrou kvalitu, zdravotní stav byl vynikající, ročník 2008 se ukazuje slibný. (ako) Austrálie: Vinařský investiční fond v potížích V důsledku těžkých ztrát International Wine Investment Fund (IWIF) oznámil, že uvažuje pozastavit své aktivity do poloviny r. 2009. Amal Wanab, ředitel tohoto vinařského investičního fondu, připisuje tyto ztráty velkým investicím realizovaným v americké firmě Constellation Wines a americké krizi sub-prime. 800 producentů z regionu Riverland jsou akcionáři tohoto fondu. (ako)


(1–2/2009)

45

Ekologické vinohradnictví z pohledu praxe: několik otázek a několik odpovědí několika vinařů Roman Slouk, Sonberk (firma ekologicky hospodaří od roku 2007 na 1 hektaru z celkových 40 ha /systém IP/ s  tím, že chtějí tuto plochu navýšit na 5 ha) Proč jste se zapojili do ekologického vinohradnictví? Zajímalo mě, jak to funguje. Možná ze zvědavosti – chtěl jsem ověřit a srovnat se systémem integrované produkce. Jak hodnotíte loňský ročník z  hlediska bioochrany a tlaku houbových chorob? Byl doslova dost šílený. Zaznamenali jsme nejméně srážek za mnoho let zpět – pouhých 372 mm, takže by se dalo hovořit o  suchém roce. Problém byl na přelomu června a července, kdy přišly mnohadenní mlhy a hrozny byly třeba tři dny v kuse mokré. Nám se zdravotní stav keřů podařilo udržet hlavně díky preciznímu provedení zelených prací. Ujelo mi to ale trošku ve vinici doma, nicméně hlavně že 40 ha na Sonberku bylo zdravých. Pokud je tím, kdo rozhoduje, sám majitel firmy, jde snáze a častěji na hranu – pokud je to zaměstnanec, má strach – jako já a věci si více hlídá, je opatrnější. Ano, lze ušetřit 1 000 Kč na prostředcích ochrany, ale lze také 100 000 Kč prodělat při neúspěchu. Používám prognózu a  signalizaci podle Ing. Mušky – dostanu nějaké doporučení: je-li nebo není-li tlak choroby – jak se ale pak zachovám ve vinici, to už je čistě na mě. To, že jsme loňský rok přestáli celkem bez úhony, přikládam také tomu, že na Sonberku hodně fouká, a pokud k tomu připočtu dobře provedené zelené práce, je to celkem jasné. Petr Marcinčák, Víno Marcinčák (firma ekologicky hospodaří na celé výměře 105 hektarů vinic, nyní je druhým rokem v  přechodném období. Předtím byli více než 10 let ve Svazu IP.) Proč jste se zapojili do ekologického vinohradnictví? Tento systém jsem zkoušel a prověřoval již dva ročníky předtím, takže to byl jen další logický krok ve vývoji našeho vinařství. Jak hodnotíte loňský ročník z  hlediska bioochrany a tlaku houbových chorob? Tlak byl samozřejmě značný, jednalo se bezesporu o extrémní rok, to snad potvrdí každý, protože byl zaznamenán tlak jak oidia, tak peronospory. Co se týče zdravotního stavu, musím řici, že naše hrozny obstály. Kde to troš-

ku zaskřípalo, tak byly řádky sousedící s konvenčně hospodařícími sousedy-vinohradníky, z nichž někteří situaci neustáli, a zejména peronospora se takto mírně přenesla i k nám. Dramatickou situaci jsem zaznamenal ve středoevropském regionu zejména u sousedů v Rakousku a Maďarsku, u nás snad vím o nějaké kalamitě lokálně na Velkopavlovicku, ale tam snad i jinak pršelo. Domnívám se, že kdo zvládá elementární ochranu révy, přestál loňský rok mnohem lépe než ten, který ji nezvládá. Bogdan Trojak, Bořetice, malovinař, aplikuje bioochranu na výměře 30 arů v trati Čtvrtě Proč jste se zapojili do bioochrany – používání přípravků v ekologickém vinohradnictví? Bioochranu dělám proto, že jsem přesvědčený o dlouhodobé neudržitelnosti konvenčního vinohradnictví, které má neblahý vliv nejen na půdu, ale v konečném důsledku i na konzumenta. Dále si myslím, že bio by nemělo končit na vinici, ale mělo by pokračovat i ve sklepě. To si mnozí vinaři neuvědomují. Ten, kdo dělá bio a  ve sklepě používá selektované kvasinky etc., popírá podstatu této cesty a navíc nemůže hovořit o odrazu terroiru ve víně. V této souvislosti mě znepokojil dotazník, který rozesílal ing. Hluchý z firmy Biocont, jenž měl být podkladem pro zachování používání velkého množství přídavných látek do vína v rámci bioprodukce, a to prý proto, aby případné restrikce ze strany Evropské komise neomezovaly bioproducenty. Podobná „usnadnění“ jsou však stále častější a  v  konečném důsledku to sníží důvěryhodnost a  marketingovou výhodu biovín. Já osobně ve světle těchto skutečností zřejmě již nebudu usilovat o certifikát bio a budu nadále spolupracovat s  mezinárodními nezávislými sdruženími „naturálních“ vinařů, jako je např. VinNatur. Jak hodnotíte loňský ročník z  hlediska bioochrany a tlaku houbových chorob? Loňský rok byl z  mého pohledu velmi složitý. Především odrůda Merlot byla postižena plísní révovou, a  to přímo katastrofálně. V  Bořeticích jsem tento problém nezaznamenal sám, vím o podobné katastrofě ve vinicích vinařství Springer. Svůj díl viny na tom nesli zcela jistě poradci firmy Biocont, kteří prokázali totální odbornou neschopnost způsobenou zřejmě nedostatkem zkušeností s biofun-

gicidy. Podobné problémy s Merlotem měli však i  jinde, konzultoval jsem to např. s  bioproducentem z  Burgenlandu. Pro mě z  toho vyplývá jediné – příští sezonu se nebudu spoléhat na rady tzv. odborníků na bio ochranu. Miroslav Janů, ZD Němčičky (celý podnik asi 130 ha v IP, biochrana aplikována v  rámci pokusu na výměře 1 ha na dvou lokalitách) Proč jste se nezapojili do ekologického vinohradnictví? V letech 2007 a 2008 jsme experimentovali na ploše 1 hektaru na dvou lokalitách. Na základě výsledků jsme se rozhodli, že se do systému ekologického vinohradnictví nezapojíme. Jak hodnotíte loňský ročník z  hlediska bioochrany a tlaku houbových chorob? Tlak byl značný, zejména co se týče oidia. Uvědomil jsem si, že při naší výměře by nebylo technicky možné ošetřit celou naši výměru v  takové frekvenci ošetření, kterou loni bioochrana signalizovala. Znamenalo by to prakticky týdenní intervaly, a to je v našem provozu nemožné. Měli jsme s oidiem problém zejména u  odrůdy Neuburské a  Rulandské bílé, kde byly u obou ztráty okolo 50 %. Celkově se však domnívám, že asi může záležet i na lokalitě a svou roli bude hrát i odrůda. Pavel Herko, Vinofrukt Dolní Dunajovice (největší pěstitel révy vinné v ČR) Proč jste se nezapojili do ekologického vinohradnictví? Jak hodnotíte loňský ročník z  hlediska bioochrany a tlaku houbových chorob? (P. Herko odpovídá na obě otázky současně a stručně – pouze přes SMS, protože jsme jej zastihli v zahraničí) Za firmu Vinofrukt jsme se do bio nepřihlásili. V loňském problematickém roce jsme ovšem zajišťovali ochranu pro další subjetk, takže si dovoluji tvrdit, že dělat biologickou ochranu na evropské révě s  přípravky na ochranu rostlin, které současné předpisy povolují pro bioprodukci, je v našich podmínkách velké riziko. Na základě zkušeností nejsem přesvědčen o reálné ekonomické návratnosti bioprodukce révy. Bioochranu jsme službami aplikovali na 10 ha ve Valticích a shořelo to i po 13 ošetřeních. Připravil Richard Stávek


46

(1–2/2009)

SAUVIGNON FORUM 2008

„IV. ročník Sauvignon Fora 2008 navázal na ročníky 1998, 2000 a 2004 s cílem vyzvednout význam velmi ušlechtilých odrůd révy vinné – Sauvignon blanc a  Cabernet Sauvignon. Unikátnost a  vysoká kvalita sauvignonů, pěstovaných v originálních podmínkách tratí jižní Moravy, nás přivedla k  uspořádání této ojedinělé mezinárodní soutěže, na níž se potkávají moravská vína s předními víny Evropy a zámoří,“ konstatoval prezident soutěže doc.  Ing.  Miloš Michlovský, DrSc. „Naše vinařství, které je pořadatelem, nepřihlásilo do soutěže žádný vzorek a ani se žádný náš zástupce neúčastnil degustací v  hodnotitelských komisích. Jsem přesvědčen, že je to krok správným směrem k objektivitě a serióznosti u tak významné soutěže, a věřím, že i ostatní pořadatelé-výrobci nás budou v tomto následovat.“ Na letošním Sauvignon Foru byly hodnoceny 233 vzorky ze 16 zemí, z  toho bílých Sauvignonů 136 a červených Cabernet Sauvignonů včetně cuvée 87 vzorků. Vína byla rozdělena do 5 kategorií: A – suché bílé do 4 g resp. 9 g zbytkového cukru – 100 vz. B – bílé 9–45 g zbytkového cukru – 27 vz. C – bílé sladké nad 45 g zbytkového cukru – 9 vz. D – suché červené do 4 g resp. 9 g zbytkového cukru – 79 vz. F – suché červené cuvée – 8 vz. Hodnocení probíhalo ve třech odborných sedmičlenných komisích a souběžně s nimi i ve třech paralelních komisích, do nichž byli přizváni ředitelé významných vinařských podniků, vinaři, obchodníci, sommelieři – lidé, kteří se profesně vínem zabývají. Odborným komisím předsedali novozélandský vinař Nigel Davies, hlavní technolog společnosti IN VINO, Francouz Alex Wagner, sommelier z burgundského Beaune, nyní vinař v Lucembursku a ředitel vinařské Grand Jury Européen a profesor

Univerzity v Lublani Marin Berovič, jedna ze světových hodnotitelských špiček. I  složení samotných komisí bylo mezinárodní podle principů, zavedených při soutěžích garantovaných O. I. V., ačkoliv letošní Sauvignon forum do tohoto seriálu zařazeno nebylo – například Mitja Herga ze Slovinska, vinař a doktorand Biotechnologické fakulty v Lublani, ředitel awc-vienna Michael Edlmoser z  Rakouska, italští vinaři Raffaele Niedda a Francesco Anaclerio, španělský profesor Javier Carmona z  Univerzity v  Alicante, maďarský vinař Tamás Borbély, slovenské vinařské špičky Ing. Vlado Mrva a Peter Matyšák a další. V předsednictvu Sauvignon Fora zasedli prof.  Ing.  Vilém Kraus, CSc. (předseda hodnotitelských komisí), doc.  Ing.  Miloš Michlovský, DrSc. (prezident soutěže), ing.  Robert Müller (enolog soutěže), Ing. Jaroslav Machovec (čestný host) a Miroslav Majer (ředitel soutěže). Pro hodnocení byl použit modifikovaný 100bodový systém – v  tabulce chyběl prostřední sloupec pro hodnocení „dobré“ a  hodnotitelé se museli u  všech aspektů vína rozhodnout, zda vzhled, vůně či chuť je velmi dobrá, nebo jen dostatečná. Tento způsob se nesetkal s  úplným pochopením, i  když splnil svůj účel – přimět hodnotitele k  polarizaci jejich názorů. „Myslím, že tato skvělá soutěž by měla hodnoticí systém vrátit k mezinárodnímu standardu, mnoha profesionálním hodnotitelům způsobila absence středních hodnot očividné problémy,“ komentoval novinku profesor Marin Berovič. „Myslím, že tradiční systém OIV je vhodnější. Naopak způsobem volby šampionů předsedy všech tří komisí + předsednictvem soutěže + zástupci hostitelské země jsem byl velmi nadšen. Silně na mě zapůsobil Miloš Michlovský jako skutečná autorita. Jeho rozhodnutí neúčastnit se soutěže vlastními víny zaslouží nejvyšší ocenění.“ Podobně se vyjádřil i  Novozélanďan Nigel Davies: „Na Novém Zélandu používáme 20-

Po loňském úspěchu degustační zóny pořádané v rámci veletrhu VINEX připravuje Národní vinařské centrum za podpory Vinařského fondu další ročník této netradiční přehlídky vín. Degustační zóna bude součástí 14. mezinárodního vinařského veletrhu VINEX, který se letos uskuteční současně s mezinárodním veletrhem gastronomie, hotelových služeb a veřejného stravování G + H v areálu brněnského výstaviště ve dnech

bodovou hodnoticí škálu, uznávám ale potenciál této odlišné 100bodové metody. Uvědomoval jsem si, že vypuštění sloupce „dobré“ bylo trochu sporné, ale posuzovatelé tak alespoň museli o kvalitách vína přemýšlet. V některých případech však víno nebylo tak dobré, aby ho bylo možné označit za „velmi dobré“, bylo ale lepší než „dostatečné“. Nicméně, degustátoři si s danou metodou hodnocení poradili...“ „Organizace degustací byla profesionální, úroveň a  kvalita vín byla dobrá až velmi dobrá, členové porot byli profesionálové z různých oblastí světa vína – enologové, sommelieři, obchodníci,“ hodnotí soutěž Alexandre Wagner. „Takové degustace dávají velmi přesvědčivé výsledky při hodnocení tak rozdílných vín! Pro mě bylo zajímavé zjištění, jak výrazný vinařský region je Morava – s  dobrým potenciálem pro výrobů klasických vín s pečetí terroiru, stejně jako vín moderního stylu!“ Samotná mezinárodní soutěž, vynikající zázemí v hotelu Galant i rámcový program s návštěvou vinařství Sonberk doznaly všeobecného uznání, stejně jako práce organizačního štábu, který připravil kvalitní podnik na skutečně mezinárodní úrovni s vynikajícími a uznávanými degustátory. Výsledky soutěže byly vyhlášeny 12. prosince 2008 na slavnostním večeru, spojeném s přehlídkou vín na Nové brněnské radnici. Šampiony soutěže se stala vína – Vino Trading, a. s. – Astrolabe Discovery Kekerengu Sauvignon blanc 2008 – Vicom, s. r. o. – Morande Cabernet Sauvignon Grand Reserva grand reserva 2005 – SONBERK, a. s. – Sauvignon Velký Sonberk výběr z cibéb 2006 Více informaci o Sauvignon Foru včetně přehledu ostatních cen a kompletních výsledků naleznete na www.sauvignonforum.com. (tz)

4.–6. 3. 2009. Připravena bude opět široká škála vín v několika cenových kategoriích od různých výrobců. Informace o jednotlivých vínech a výrobcích budou prezentovány na přehledných stojáncích a v tištěném katalogu. Chybět nebude ani prodejní vinotéka, kde bude možné vybraná vína přímo zakoupit. Více informací pro vystavovatele o degustační zóně na www.vinazmoravy.cz – sekce pro odborníky.


(1–2/2009)

47

Výsledky studia biodiverzity různě obhospodařovaných typů vinic I. Základní informace a výsledky monitoringu denních motýlů Ing. Milan Hluchý, Ph.D. Biocont Laboratory, s. r. o., Brno

Autoři této studie byli požádáni šéfredaktorem Vinařského obzoru o seznámení čtenářů VO s nejzajímavějšími výsledky této studie. Celá studie je plánována na tři roky a  od roku 2009 by kromě čtyř výše uvedených skupin organismů měly být navíc monitorovány i tři bioindikačně významné skupiny edafonu, kterými jsou dešťovky, půdní roztoči čeledi pancířníkovití a některé další skupiny členovců, jako stonožky a mnohonožky. V  tomto prvním příspěvku bych rád kromě obecnější informace o  biodiverzitě zmínil alespoň základním způsobem metodiku celého monitoringu, výsledky studia denních motýlů a některé obecnější závěry, které ze studie vyplývají. Zájemci o detailnější informace o sledovaných plochách, systému jejich obdělávání a o výsledky monitoringu jednotlivých skupin organismů najdou další informace na webových stránkách www.biocont.cz. Vývoj biodiverzity a její význam Možná se někdo ze čtenářů Vinařského obzoru pozastaví nad tématem na první pohled tak vzdáleným praktickým vinohradnickým problémům, jako je studium biodiverzity. Podívejme se proto nejdříve na otázku, proč by nás vůbec měl tak zdánlivě teoretický problém zajímat. Jak jednotlivé druhy organismů, tak celé přírodní ekosystémy mají v  té podobě, jak je dnes známe, za sebou stovky milionů let vývoje. Při bližší znalosti těchto velmi komplikovaných a  složitě strukturovaných systémů se nelze ubránit úžasu nad dokonalostí, kterou v pří-

rodě můžeme pozorovat. Jedním z charakteristických znaků vyplývajících ze  struktury přírodních ekosystémů je značná míra vnitřní stability těchto ekosystémů. Přestože středoevropská zemědělská krajina byla člověkem výrazně zjednodušena, ještě před sto lety se i zemědělské ekosystémy vyznačovaly ve srovnání se současností značnou mírou jak diverzity, tak stability. O  období před zhruba 100 až 200 lety se dokonce soudí, že to bylo období vůbec nejvyšší biodiverzity zemědělské krajiny ve střední Evropě. Drastický pokles počtu druhů začal v první polovině 20. století a zhruba na přelomu 50. a 60. let 20. století byl výrazně urychlen jednak změnami struktury zemědělské krajiny (tzv. zcelení pozemků, rozorání mezí atd.) a  především přechodem k  masivnímu, a  dnes víme, že i nerozumnému používání agrochemikálií, z nichž mnohé byly a jsou pro většinu organismů extrémně toxické. Na příkladu motýlů, což je již více než 200 let ve střední Evro-

pě intenzivně studovaná skupina hmyzu, si můžeme udělat zřejmě obecně platnější představu o vývoji biodiverzity naší krajiny. Odhady biologů dnes hovoří o zhruba 80–90% ochuzení biodiverzity zemědělské krajiny v průběhu 20. století. I ve zbytcích přírodních či přírodě blízkých stanovišť, která jsou dnes u nás chráněna, došlo v průběhu posledních zhruba sta let k vyhynutí asi 10 % druhů motýlů, dalších zhruba 10 % druhů je označeno za blízké vyhynutí, dalších asi 10 % druhů je kriticky ohrožených a dalších asi 26 % druhů je považováno za druhy ohrožené. Celkem tedy v posledních zhruba sto letech i z nejcennějších zbytků naší přírody buď zmizela, nebo je v různém stupni ohrožení víc než polovina druhů motýlů. Cílem studie biodiverzity objednané Ministerstvem zemědělství ČR je získat podklady pro posouzení vlivu různých režimů – konvenčního, integrovaného a ekologického hospodaření – na biodiverzitu modelových skupin organismů, a to

Graf č. 1 – Počty zjištěných jedinců a druhů na jednotlivých monitorovaných plochách (řazeno podle počtu jedinců). Spojnicí je vyznačen počet jedinců, sloupci počet druhů.


48

(1–2/2009)

Foto č. 1 – Z hlediska motýlů vůbec nejbohatší monitorovaná jihomoravská vinice na jižním úpatí Sv. Kopečku u Mikulova. Během 7 pozorování zde bylo zjištěno 757 kusů 38 druhů.

jak ve vinicích, tak v okolní krajině. Zpracování studie bylo zadáno Ministerstvem zemědělství ČR, realizátorem studie je na základě výběrového řízení společnost Biocont Laboratory, s. r. o. Výsledky studie poskytují mimo jiné podklady pro posouzení vlivu dotovaných, ekologicky orientovaných systémů (ekologického a integrovaného) vinohradnictví. Ekologické dotace jsou v současnosti jedněmi z nejvýznamnějších finančních podpor pro vinohradníky. Vinaři hospodařící v režimu integrované produkce, kteří se na pětileté období zavázali dodržovat principy IP, získávají na základě tohoto závazku dotaci ve výši 507 EUR/ha a rok. V  současnosti je v  ČR evidováno čerpání dotace na intergovanou produkci v  révě vinné asi na 11 000 hektarech, což představuje při kurzu 25 Kč/EUR celkovou roční výši plateb v  objemu asi 140 milionů korun. Spolu s dotacemi na 407 ha vinic v  režimu ekologického vinohradnictví (849 EUR/ha a rok) se každoročně jedná o sumu necelých 150 milionů Kč. Významná je v tomto případě i skutečnost, že dotace není výběrová, to znamená, že se o její získání nesoutěží, nýbrž při dodržení smluvního závazku ze strany vinaře je stát na základě smlouvy povinen každému žadateli – posléze smluvnímu partnerovi – dohodnutou částku každoročně vyplácet. I  tato skutečnost má v  současném ekonomicky rozbouřeném a jistou mírou korupce zatíženém světě svůj význam. Mnozí z  jihomoravských vinařů si možná vzpomenou, že v  tomto případě jde vlastně již o čtvrtou studii biodiverzity realizovanou v jihomoravských vinicích v průběhu posledních patnácti let. První studie byla realizována ve vinicích ležících na území CHKO Pálava v  rámci projektu Biologizace vinohradnictví v CHKO Pálava financovaného Světovou bankou v  letech 1994–1996. Druhou studií biodiverzity, reali-

Foto č. 2. – Druhá nejbohatší z monitorovaných vinic – integrovaná vinice firmy Sonberk v katastru Popic na Hustopečsku. Zde bylo zjištěno 329 kusů 24 druhů denních motýlů. Ve vrcholném létě dominoval v  meziřadí vinice modrý porost svazenky. Stále ale přemýšlím nad tím, jak se kolegům podařilo dostat toto bohatství a krásu i do lahví s jejich víny.

zovanou zčásti v týchž vinicích na jižním úpatí Svatého Kopečku u Mikulova, byla studie v rámci projektu PHARE – „Zavedení systému IP do vinohradnictví příhraničních okresů BV a  ZN“. Tento projekt byl realizován v  letech 2000– 2002 z prostředků EU. Třetí privátní studie byla financována firmou Biocont Laboratory, s. r. o. a provedena skupinou osmi entomologů v letech 2004–2006. O  výsledcích prvního roku tohoto monitoringu byli čtenáři VO informováni v  roce 2005 (VO 7–8/2005, str. 362–363). Rovněž tento monitoring hodnotil mimo jiné i biodiverzitu vinic v CHKO Pálava na základě studia denních motýlů. Od všech předchozích studií se v současnosti realizovaná studie liší v několika parametrech. Jednak je monitorován podstatně vyšší počet studovaných ploch – celkem 12, nebo ještě přesněji řečeno ve třech lokalitách je vždy monitorováno po sérii jedné srovnávací stepní plochy a tří vinic – konvenční, integrované a ekologické. Dále je metodicky významným rozdílem i množství sledovaných skupin organismů. Současná studie monitoruje na všech plochách vyšší rostliny, denní motýly, střevlíkovité brouky a  ptáky. Od roku 2009 budou navíc na týchž plochách monitorovány i tři skupiny edafonu – žížaly, půdní roztoči čeledi pancířníkovití a některé další skupiny edafonu, jako jsou stonožky a mnohonožky. Na hodnocení jednotlivých skupin monitorovaných organismů a  na zpracování výsledků se podílí celkem 15 špičkových specialistů (6 lepidopterologů, 3 carabidologové, 2 ornitologové, tři botanici a jeden matematik). Z  hlediska informační hodnoty výsledků je významné, že série tří typů vinic a srovnávacích stepních ploch je třikrát opakována ve velmi podobných (půdně a expozičně) podmínkách. Mi-

nimální velikost zvolených vinic je vždy alespoň 10 ha, tak aby byl pokud možno minimalizován vliv okolí. Aby byly výsledky maximálně srovnatelné a jednotlivé vinice se v rámci tří sérií kromě typu managementu lišily jen minimálně, bylo zapotřebí co nejblíže od srovnávacích stepních ploch najít dostatečně velké plochy všech tří typů vinic. S integrovaně obhospodařovanými plochami nebyl naprosto žádný problém, protože v průběhu uplynulých 18 let se integrovaná produkce stala nejrozšířenějším typem vinohradnictví a k mému překvapení je dnes v ČR rozšířena asi na 15 000 tisících hektarech (11 000 ha je v režimu IP dotováno a další zhruba 4 000 ha jsou v  integrovaném režimu obhospodařovány, aniž by na ně byly čerpány dotace, především z důvodu neexistence dlouhodobých nájemních smluv). Ani s ekologicky obhospodařovanými vinicemi nebyl velký problém. Ve dvou případech – na Hustopečsku v  blízkosti Pouzdřanské stepi a na Znojemsku v blízkosti Ječmeniště – hospodaří firmy Gottberg a Eko Hnízdo na několika desítkách ha vinic ekologicky. Na Mikulovsku pak majitel firmy Winberg, v níž se nalézá i v rámci Evropy dnes nejlépe biologicky prozkoumaná vinice, pan A. Procházka, vyřešil hledání vhodné ekologicky obhospodařované plochy slovy „co to všechno obnáší? … Tak já Ti tu biovinici udělám“. Jedním z  vůbec největších problémů při startu studie bylo najít v  blízkosti sledovaných ploch dostatečně velké konvenční vinice. To se podařilo až po několika týdnech hledání. Zopakujme si ještě ve zkratce hlavní rysy tří uvedených systémů vinohradnictví. Konvenční systém se vyznačuje černým úhorem v meziřadí, to znamená, že chybí trvalé ozelenění meziřadí. Dalším charakteristickým znakem je používání pesticidů bez omezení, pouze dle Seznamu povolených prostředků ochrany rostlin. Používány jsou, nebo mo-


(1–2/2009)

hou být i insekticidy toxické pro užitečné organismy, jako například syntetické pyretroidy, většina organofosfátů, karbamátů a  dalších insekticidů, které jsou pro svou toxicitu vůči užitečným členovcům z používání v systému IP vyřazeny. Podobně i v rámci fungicidů jsou používány jakékoli registrované přípravky. Herbicidy jsou používány celoplošně a dávky minerálních hnojiv nejsou jinak než ekonomicky limitovány. Systém integrované produkce je možno pro účely tohoto příspěvku definovat jako systém, v  němž je alespoň polovina meziřadí ozeleněna druhově bohatou vegetací, jsou vyloučeny aplikace všech pesticidů toxických pro užitečné členovce, aplikace herbicidů jsou omezeny pouze na prostor pod keři révy vinné a aplikace dusíkatých hnojiv jsou limitovány dávkou 50 kg čistých živin na ha a rok. Ekologické vinohradnictví je možno ve zkratce definovat jako systém vyžadující (stejně jako IP) ozelenění alespoň 50 % meziřadí druhově bohatou vegetací a  zakazující vyjma síry a mědi použití jakýchkoli syntetických pesticidů. Vzhledem k rozsahu tohoto článku není možné přesněji definovat systém hospodaření na každé z  monitorovaných ploch. Zájemci o  tyto informace najdou přesné údaje v jedné z prezentací studia biodiverzity, které jsou ke stažení na www.biocont.cz. Významným parametrem, který je však třeba pro jeho vliv na biodiverzitu zmínit, je celková plocha používání feromonů k matení samců obalečů na lokalitě. Tato technologie totiž z vinic vyřazuje naprostou většinu insekticidních zásahů a tím chrání vinice i jejich okolí před aplikacemi insekticidů. V  oblasti Popic u  Pouzdřanské stepi takto byly feromony chráněny jak sledovaná integrovaná a ekologická vinice, tak dalších zhruba 120 ha okolních vinic. Stejně tak na jižním úpatí Sv. Kopečku u Mikulova je v okolí monitorovaných bio a intergrovaných vinic feromony již několik let chráněna celková plocha zhruba 140 ha vinic. Výsledky monitoringu denních motýlů Zjištěné, zatím jen jednoleté výsledky jsme hodnotili podle několika základních kritérií. Všechny plochy byly hodnoceny dle počtů zjištěných druhů, počtů zjištěných jedinců, Shanonova indexu druhové diverzity, Jaccardova indexu podobnosti, rozložení dominance jednotlivých skupin druhů a  podle výskytu bioindikačně významných druhů. Mezi konvenčně a šetrněji, to znamená integrovaně i ekologicky obhospodařovanými vinicemi byly zjištěny výrazné rozdíly především v počtu sledovaných kusů motýlů. Jestliže při 7 návštěvách ve 3 konvenčních vinicích byl průměrný počet sledovaných jedinců za celou sezonu

pouhých 13 kusů (minimum 1, maximum 29 kusů), pak průměrné množství motýlů zjištěné srovnatelným způsobem v integrovaně obhospodařovaných vinicích bylo 131 kusů (minimum 40, maximum 757 kusů). V ekologicky obhospodařovaných vinicích pak bylo zjištěno v průměru 131 kusů motýlů (minimum 41, maximum 197 kusů). V  průměru tedy bylo v  konvenčních vinicích zjištěno zhruba 10–30násobně menší množství motýlů než v ekologičtěji obhospodařovaných vinicích (viz graf. č. 1). Naopak mezi integrovaně a  ekologicky obhospodařovanými vinicemi nebyl v  tomto parametru zjištěn významný rozdíl. Výrazně vyšší počet (757 kusů, 38 druhů) zjištěný v IP vinici na úpatí Sv. Kopečku je dán jednak mimořádnou polohou této vinice (foto č. 1) ležící v těsném sousedství rezervace a již 15 lety integrované péče o tuto vinici. V této souvislosti je významná především skutečnost, že vývoj společenstva bylinné vegetace v meziřadí vinice nebyl po celých 15 let nikdy přerušen orbou či plošnou aplikací herbicidů a navíc po celých 15 let zde nebyly použity chemické insekticidy. Tato vinice navíc leží v komplexu 140 ha již několik let feromony ošetřovaných vinic, což i v jejím širším okolí prakticky vylučuje potřebu aplikace insekticidů. Těsná blízkost přírodní rezervace Svatý Kopeček pak znamená, že pronikání vzácnějších druhů ze stepi na Sv. Kopečku nebrání ani prostorová izolace mezi stepí a  vinicí. Druhá počtem motýlů nejbohatší vinice (329 kusů, 24 druhů) v  katastru Popic na Hustopečsku (foto č. 2) pak byla mimořádná jednak osetím každého druhého meziřadí směsí bylin obsahující mimo jiné i bohatě kvetoucí druhy jako například svazenku (foto č. 2), vičenec ligrus a další druhy a  rovněž již několikaletým vyloučením insekticidů díky aplikaci feromonů na celkové ploše zhruba 140 ha. Stepní lokality pak převyšovaly vinice jak počtem zjištěných druhů – průměr 41druhů (minimum 29, maximum 51), tak počtem zjištěných kusů – průměr 1 560 kusů, (minimium 990, maximum 2 373). Ve srovnání s ekologičtěji obhospodařovanými vinicemi bylo v průměru na stepích pěti- až desetinásobně víc motýlů. Ve srovnání s konvenčními vinicemi byl rozdíl v množství jedinců řádově více než stonásobný. Monitorované typy vinic se zčásti lišily i v počtu zjištěných druhů motýlů. Jestliže na konvenčních plochách jsme zjistili v průměru 8 druhů, na integrovaných plochách to bylo v průměru 24 druhů, na ekologicky obhospodařovaných plochách 19 druhů a na stepích 41 druhů. Počty druhů zjištěné na jednotlivých plochách jsou na grafu č. 1 vyznačeny výškou sloupců. Také v  dalších parametrech, jako je Shanonův index druhové diverzity, rozložení dominance a Jaccardův index podobnosti, byly v zásadě zjištěny analogické rozdíly, to znamená vý-

49

razný rozdíl mezi konvenčními a ostatními vinicemi a zároveň významné rozdíly i mezi ekologičtěji obhospodařovanými vinicemi a  stepními přírodními plochami. Významné je rovněž, že ve většině integrovaných a ve všech biovinicích byla zjištěna i řada bioindikačně významných druhů motýlů, přičemž některé vinice, jako integrovaná vinice pod Svatým Kopečkem u Mikulova, dokonce v tomto parametru překonaly například stepní plochu u Ječmeniště na Znojemsku. I zde bude asi pro případné zájemce o  detailní informace nejlepší navštívit již zmíněné webové stránky (www. biocont.cz), kde najdou kompletní vyhodnocení všech uvedených parametrů. Resumé – co zjištěné výsledky vlastně znamenají? Začneme-li nad výsledky monitoringu biodiverzity vinic uvažovat v  širších souvislostech, dostaneme se k několika zajímavým závěrům.

Foto č. 3 – Modrásek jetelový – Polyommatus bellargus – ustupující, dříve hojný druh. Kromě všech tří stepních ploch byl zjištěn pouze ve třech druhově nejbohatších vinicích (IP Mikulov, IP Popice a bio Popice).

Foto č. 4 – Perleťovec stříbropásek, Argynnis paphia, zjištěný v několika kusech jen na stepi Sv. Kopečku a v sousedící IP vinici

Foto č. 5 – Okáč voňavkový, Brinthesia circe. Další z ohrožených druhů zjištěných hojněji kromě stepí Sv. Kopečku a Pouzdřan jen v IP vinici pod Sv. Kopečkem u Mikulova.


50

(1–2/2009)

1) Takzvaně konvenční hospodaření skutečně drasticky redukuje modelové složky biodiverzity v zemědělské krajině. V případě modelové skupiny motýlů bylo v konvenčních vinicích opakovaně prokázáno (viz např. VO 7–8/2005, str. 362–363), ve srovnání se zbytky původnějších přírodních stepních ploch, zhruba stonásobně nižší množství jedinců. Tento stav se zcela jistě již ve středně- a dlouhodobém časovém horizontu promítá do snížené stability krajiny a tím i do degradace její schopnosti umožňovat efektivní a rentabilní zemědělství. Vinařům dobře známým příkladem jsou draví roztoči čeledi Phytoseiidae, jejichž zástupce Typhlodromus pyri je dnes vysoce ceněnou součástí fauny vinic. Bez jeho přítomnosti okamžitě mnohonásobně narůstají náklady na akaricidní ochranu vinic a  klesá jak kvalita, tak rentabilita produkce. V této souvislosti bude velmi zajímavé vyhodnotit alespoň některé modelové složky půdní fauny, které do určité míry mohou signalizovat obecnější stav edafonu (půdních organismů). Ten má, jak je všeobecně známo, zásadní vliv na půdní úrodnost. A zde se dostáváme k samé podstatě zemědělství. Konvenční systémy jsou skutečně z dlouhodobého hlediska neudržitelné a  těmi, kdo na jejich provozování doplatí, budou v první řadě zemědělci, případně majitelé půdy, takzvaným „zemědělcům“ tuto půdu pronajímající. Následně pak samozřejmě i ostatní, jako výrobci a  dodavatelé pesticidů a  agrochemikálií, zpracovatelský průmysl, mnohé tzv. poradenské služby, úředníci z oblasti zemědělství atd. Co je však zásadním rozdílem – kapitál a ekonomické aktivity lze relativně snadno přesměrovat, běžně se hovoří o přelévání kapitálu. Radit a úřadovat lze i jinde, ne jen v zemědělství, ale kam odejde ze zdevastované půdy a krajiny zemědělec? Nestane se náhodou bezzemkem, nebo majitelem zmrzačeného torza, které kdysi bylo kvalitní půdou? Jsem si vědom toho, že to jsou velmi tvrdá slova. Ale bylo by to poprvé v  historii lidstva? Možná můžeme polemizovat o  tom, proč zanikla mayská civilizace, ale mimo jakoukoli polemiku je genocida uzbecké populace ve střední Asii vyvolaná desetiletími „moderního“ pěstování bavlníku, který byl po mnoho let každoročně více než 30krát „ošetřován“ chemickými insekticidy a pak ručně sbírán ženami, které dnes rodí mnohonásobně vyšší podíl geneticky poškozených dětí, než by v  daných podmínkách bylo normální. 2) Již dnes aplikované ekologičtější systémy, to znamená ve vinohradnictví relativně propracovaná integrovaná produkce a  začínající ekologické vinohradnictví, prokazatelně podstatným způsobem zvy-

šují diverzitu modelových složek zemědělských ekosystémů. I v případě relativně mobilních motýlů byla (ve srovnání s  konvenčními plochami) prokázána zhruba desetkrát vyšší diverzita měřeno počtem jedinců a zhruba trojnásobně vyšší diverzita měřeno počtem zjištěných druhů. Zjištěné výsledky také potvrzují logický předpoklad, že i uvedené pozitivní trendy se zesilují jednak se zvyšujícími se plochami, na nichž jsou ekologické systémy uplatňovány, a zároveň i zde hraje podstatnou roli čas. Se zvyšující se délkou ekologičtějšího hospodaření v čase se diverzita vinic zvyšuje. 3) Z doposud zjištěných výsledků zatím není možno na základě modelových skupin organismů použitých v  této studii prokázat významné rozdíly mezi systémy integrované produkce a ekologického vinohradnictví. 4) Zjištěné rozdíly v biodiverzitě sledovaných skupin organismů mezi ekologicky orientovanými systémy hospodaření (IP a  bio) a  konvenčním vinohradnictvím podporují oprávněnost dotování skutečně funkčních ekologických systémů zemědělství z veřejných prostředků. 5) V případě dlouhodobého důsledného uplatnění všech významných prvků ekologického hospodaření (dlouhodobé ozelenění meziřadí druhově bohatou vegetací, vyřazení aplikací insekticidů přechodem k feromonové ochraně, vyřazení aplikací toxických fungicidů náhradou méně toxickými fungicidy či pomocnými látkami, omezení minerálního hnojení dodáváním organické hmoty zeleným hnojením a komposty) se biodiverzita takto obhospodařovaných vinic významně blíží biodiverzitě biologicky nejcennějších zbytků přírodě blízkých stepních ploch. 6) Při minimalizaci negativního vlivu vinohradnické technologie jak na vlastní ekosystém vinice, tak na ekosystémy v okolí vinic je možno sledovat zpětný průnik mnoha druhů z přírodních stepních ploch zpět do vinic a  zemědělské krajiny obecně. Zřejmě se jedná, alespoň v ČR, o vůbec první doložený příklad prokazatelně pozitivního vlivu intenzivního a vysoce efektivního zemědělství na biodiverzitu krajiny. V  oblastech, jako je například bývalý okres Břeclav, kde je vůbec nejvyšší koncentrace vinic v ČR – v roce 2007 zde bylo evidováno 13 697 ha vinic – a kde veškerá plocha původnějších stepních ekosystémů činí pouhých 522 ha, což představuje ve srovnání s vinicemi fragment pouhých 3,8 % plochy vinic, může být přechod k  obdělávání významné části vinic ekologicky orientovaným systémem významným prvkem ochrany přírody a krajiny. Ekologické a integrované vinice se stávají nejen místem vhodným pro život mnoha druhů, doposud omezených jen na přírodní rezervace, ale takové vinice umožňují migraci mezi jednotlivými fragmenty přírodních ekosystémů a  i  dalším

citlivým druhům, čímž se dále významně podílí na ochraně biodiverzity naší krajiny. Přechodem zhruba 80 % vinic ČR během posledních 18 let k režimu integrované produkce a přechodem zhruba 2,7 % vinic ČR k režimu ekologického hospodaření v posledních dvou letech se výrazně zvyšují jak šance na přežití řady ohrožených druhů v  jihomoravské krajině, tak šance na uchování nejcennějších zbytků chráněných přírodních ekosystémů. Domnívám se, že vinaři začínají být jako jedni z  prvních zemědělců připraveni na pro nás novou situaci, kdy, stejně jako ve Švýcarsku, v jižních Tyrolích, Toskánsku i jinde, bude jedním z očekávaných výstupů moderního zemědělství i krásná, turisticky atraktivní krajina. Tolik k  přínosu vinařů k  ochraně přírody a krajiny. A opačně? Místo odpovědi bych si zde dovolil dvě otázky. Je vinice plná květů a  motýlů, ale zároveň vinice poskytující rentabilním způsobem vyprodukované hrozny špičkové kvality jen snem malých dětí a několika nerealistických bláznů? Na základě dosavadního zájmu vinařů o spolupráci při realizování studie biodiverzity, na základě rozšíření systému integrované produkce na většinu ploch našich vinic v  uplynulých 18 letech a na základě rychlého šíření systému ekologického vinohradnictví v  současnosti se začínám domnívat, že nikoli. Nechtěli byste se spolu se mnou dožít stavu, kdy budou opět stačit k úspěšné ochraně vinic před oidiem 3–4 ošetření sírou a podobnými prostředky, tak jako tomu bylo před padesáti a více lety, kdy ještě půdy nebyly „unavené“? I o tom je biodiverzita – v tomto případě půdy. Na závěr pak pro ty, které by problematika biodiverzity zaujala trochu víc, jeden tip. V souvislosti s popsanou studií biodiverzity firma Biocont Laboratory vydala, prof. RNDr. Z. Laštůvka napsal a  Ministerstvo zemědělství ČR zaplatilo vydání reprezentativní příručky „Denní motýli (Rhopalocera) zemědělské krajiny“. Jedná se vlastně o klíč k determinaci všech druhů denních motýlů s komentáři metodikou, na jejímž základě si můžete sami vyhodnotit stav vašich vinic, sadů, polí a  dalších zemědělsky využívaných ploch. Zájemci o  tuto příručku si ji mohou zdarma vyzvednout v  sídle firmy Biocont Laboratory, nebo jim bude na požádání (objednávky@biocont.cz, hluchy@biocont.cz) zaslána za cenu poštovného (je též k dispozici v redakci VO – pozn. red.). A úplně na závěr si dovolím jménem svým, jménem vás, vinařů, a  snad i  jménem tisíců druhů rostlin a  živočichů poděkovat jak vinařům podporujícím ekologické snažení, tak pracovníkům Ministerstva zemědělství ČR za jejich podporu ekologizace našeho vinohradnictví a naší krajiny. Děkujeme.


(1–2/2009)

DLOUHO OČEKÁVANÁ NOVINKA!

Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v ekologické a integrované produkci Více než 900 fotografií 37 autorů ze 7 zemí na 504 stranách Chroby a škůdci jádrovin, peckovin, drobného a skořápkatého ovoce a révy. – stručné popisy jejich škodlivosti a bionomie – prahy škodlivosti, prevence a přímá ochrana – fotografie typických příznaků poškození Ochrana ovocných kultur a  révy v  organické produkci Integrované systémy pěstování ovoce a révy

Fotografie a popisy užitečných organismů Komerčně produkované prostředky biologické a biotechnické ochrany Význam prognózy a signalizace v integrované ochraně rostlin Aktuální názvosloví Doporučená prodejní cena: 495 Kč vč. 9% DPH. Pro přímé předplatitele Vinařského obzoru poskytujeme v období letních prázdnin při osobním odběru přímo v redakci speciální slevu – 5 %. SV ČR – Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice Tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz; www.vinarskyobzor.cz

51


(1–2/2009)

Nabízí pěstitelům vinic ojedinělou příležitost

VERITAS spol. s r. o.

– sazenice révy vinné v široké odrůdové skladbě pro výsadby 2009 ze SRN, Itálie, Rakouska – zabezpečení sazenic révy vinné pro výsadbu v roce 2010 – možnost naštěpování vlastních oček – výsadba vinic sázecím strojem s laserovým naváděním – likvidaci starých vinic speciálním vyorávacím pluhem

Podrobnější informace Vám rádi poskytneme na: VERITAS, spol. s r. o. Bošovice 7 683 54 Otnice Pavel Pospíšil +420 603 579 257 e-mail: VERITAS.CZ@seznam.cz

MANDY

s pol. s r. o.

Na hriadkach 13/a, 841 07 Bratislava 49 Slovenská republika, www.mandy.sk

• Nerezové sudy, cisterny • Drevené sudy, barikové sudy • Prípravky na ošetrenie vína • Vinárske potreby • Vinifikátory • Pneumatické a hydraulické lisy • Mlynko-odstopkovače • Certifikované viničové sadenice (pôvod Francúzsko)

de

992 n.sk n.sk

53

Tel./Fax.: +421/2/6477 4937 e-mail: mhudec@stonline.sk

mobil: +421/903/829216 (-7) +421/918/614876


Spoleãnû s pfiírodou Kompletní systém ochrany proti chorobám a škůdcům v ekologické a integrované produkci včetně poradenství Isonet L plus, Isonet LE feromonové odparníky k přímé ochraně proti obaleči jednopásému a mramorovanému

Biobit XL, WP bakteriální přípravek proti obaleči jednopásému a mramorovanému

Typhlodromus pyri dravý roztoč proti sviluškám a hálčivcům

Pomocné prostředky:

Myco-Sin VIN zvýšení odolnosti proti plísni révové

VitiSan zvýšení odolnosti proti padlí révovému a plísni šedé

HF -Mycol zvýšení odolnosti proti padlí révovému a plísni šedé

AquaVitrin K zvýšení odolnosti proti padlí révovému a plísni šedé

Deltastop EA, LB feromonové lapáky k signalizaci obaleče jednopásého a mramorovaného

BONUS:

stovky druhů užitečných organizmů ve vaší vinici ZDARMA!

Biocont Laboratory, spol. s r.o. Váš partner v biologické ochraně rostlin Šmahova 66, Brno, 627 00, tel./fax: 545 218 156 www.biocont.cz, objednavky@biocont.cz


(1–2/2009)

55

Ekologické vinohradnictví z pohledu jižního souseda: Weingut Weninger, Burgenland Příjmení Weninger má v  Rakousku a  obzvláště ve středním Burgenlandu velmi dobrý zvuk, zejména co se týče červených vín, hlavně Frankovky. Ne nadarmo také patří tento region do Blaufrankisch Land. V rámci tematického zaměření tohoto vydání VO jsme Weningerovy oslovili a  požádali o  návštěvu. Firma, jejíž rodinné vinařské tradice sahají až do roku 1828, má totiž kromě zkušeností s  produkcí vysoce kvalitních biovín (certifikace od roku 2003) tříletou zkušenost s biodynamikou. A  při tom všem jsou Weningerovi považováni v  odborných kruzích za jedno ze špičkových vinařství v Rakousku, zejména v oblasti červených vín.

Franz Weninger Otec zakladatel Franz Weninger se profesně věnuje vinařství od přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. Zemědělská firma po rodičích hospodařila kromě ostatního na asi sedmi hektarech vinic. Tehdejší jinoch dospívající v  muže potkal skvělou ženu Martinu, která s  ním od počátku sdílela lásku k práci na vinici i ve sklepě a pomohla mu tak během toku času budovat společnou firmu. Mají spolu tři děti: Verenu, Martinu a Franze. Původních 7 hektarů za ta léta rozšířili na celkových 28 ha vinic přímo v obci Horitschon. „80 % z našich vinic tvoří odrůdy pro červená vín a 60 % odrůda Frankovka, která zde v Mittelburgenlandu dosahuje mimořádných kvalit,“ zdůraznil v úvodu naší návštěvy Franz Weninger a  pokračoval: „Z dalších odrůd pěstujeme Zweigeltrebe, Svatovavřinecké, dále Merlot, Cabernet Sauvignon a Pinot noir.“ S otcem-zakladatelem jsme prošli provozem a poté ochutnali několik mladších, ale i starších ročníků – zrovna den předtím měli vnitrofiremní chutnávku

až do počátku 80. let, což bylo zajímavé srovnání – jak co do vývoje adjustáže, tak co do pojetí technologie, kupážování apod. Nejstarší vína pocházela ještě z doby, kdy většinu produkce prodali jako sudové víno obchodníkům, což se začalo záhy měnit, a to díky kladení většího důrazu na kvalitu výsledného produktu. Franz starší je sympatický podsaditý zralý muž, z  jehož očí čiší letitá zkušenost vinaře okřídleného hlubokou praxí vinohranickou i sklepní. Hned při vstupu z prezentační a prodejní haly do provozní části vinařství nás zaujalo několik na sobě nakládaných dřevěných beden, připomínajících velkoobjemové bedny na transport čaje – a skutečně: uvnitř se sice nenacházel Cejlon či Darjeeling, ale obsah prozradil biodynamika: pečlivě nasušené a na další sezonu přichystané byliny pro biodynamické postřiky. „Byliny používáme pro přípravu výluhů a odvarů, s kterými pracujeme jako s homeopatiky. Z  ostatních přípravků používáme pouze kontaktní přípravky, zejména měď,“ zdůraznil Franz Weninger. V hlavní kvasné hale nás překvapil jev, s kterým je možné se setkat již na více místech: návrat betonových nádrží. V  drtivé většině Weningerovi kvasí rmut ve velkých dřevěných fermentačních kádích a nebo nerezových vinifikátorech, s  betonem se zatím experimentuje v několika kusech. Pro zrání červených vín používají dřevěné sudy. „Pro Frankovku a Merlot používáme 500litrové barikové sudy – tyto odrůdy v nich lépe nazrávají. Klasické bariky 225 litrů jsou zase lepší pro Zweigeltrebe a  Cabernet Sauvignon. Pinot noir zraje nejprve v klasickém bariku 5 až 6 měsíců a poté jde na dozrá-

Velkoobjemové dřevěné fermentační nádoby v provozu Balf

ní do velkých sudů o objemu až 1 700 l, a to po dobu 18 měsíců. Biodynamický rozkol Co se týče certifikace, dosud Weningerovi spolupracovali s  rakouskou odnoží mezinárodního sdružení Demeter. Franz Weninger však naznačuje určité neshody: „Spolu s  patnácti předními rakouskými biovinaři jsme se rozhodli odstoupit od spolupráce s certifikační organizací Demeter, a to kvůli odlišným názorům na některá kvalitativní hlediska a  kritéria. Zakládáme proto opoziční sdružení s  pracovním názvem Respekt. Budeme si muset po úřadech vyběhat potřebná potvrzení, abychom si mohli navzájem v našem sdružení vycházejím z našich zkušeností z  organické a  biodynamické produkce udělovat certifikace.“ Vinice v obci Horitschon Hochäcker: Trať se nachází na mírných svazích pahorkatiny, která se táhne od západu k východu. Kamenitá půda s  jílovitým horizontem bohatým na železo je nejvhodnější pro Frankovku a Merlot. Červená vína z této lokality bývají mimořádně bohatá na extrakt. Raga: Rovinatá, mírně na jihojihozápad nakloněná vinice. Zde se nacházejí méně těžké hlinité půdy, které usnadňují rostlinám prokořeňování. Nejlepší místní trať pro odrůdu Zweigelt. Také Merlot zde poskytuje mimořádná vína. Kalkofenboden: Trať s kyprou půdou s vysokým obsahem vápníku, sklon jižní, velmi výhřevná. Kořeny révy mohou snadno a hluboko pronikat. Velmi vhodná pro odrůdu Pinot Noir. Dürrau: Obzvláště hluboká, těžká hlinitá půda bohatá na jílové částice. Kořeny, které se dostanou do hlouby podloží, mají dostatečný přísun spodní vláhy. Tato trať je ideální pro potřeby Frankovky. Nejkvalitnější a  každým rokem vyvážené sklizně poskytují ty nejstarší vinice v tratích Hochäcker a  Dürrau, kde se Weningerovi starají o osmdesátileté keře Frankovky v hustsších sponech. Mladší výsadby byly již vysazeny praktičtěji do volnějšího sponu o počtu 6 000 keřů na hektar a vypěstovány v nižším tvaru, kdy kratší staré dřevo a níže položená zóna hroznů umožňuje vyrovnanější vzrůst a  dřívější zrání. Od roku 2006, kdy po mnoha letech šetrného vi-


56

(1–2/2009)

Franz Weninger mladší nohradnictví provozují naplno biodynamické postupy, používají vlastní kompostovaný chlévský hnůj, ošetřování proti houbovým chorobám se děje pomocí bylinných nálevů a nechybí ani aplikace energetických biodynamických preparátů na posílení půdy a rostliny a samozřejmostí je načasování agrotechnických a  enologických úkonů v  souladu s  rytmem přírody a  vlivem Slunce, Měsíce a planet. „Díky těmto a dalším přísným ekologickým normám, které dodržujeme, se nám vždy daří pozvolna dopěstovat hrozny té nejvyšší kvality, které mohou být chloubou každého sklepa,“ utvrzuje Franz Weninger starší. V této chvíli již otce střídá jeho syn stejného jména, a protože jazyková vybavenost mladší generace je přece jen lepší, rozhovor nabírá dalšího rozměru. Pohled mladé invence Jak již bylo zmíněno výše, ve vinařství se klade důraz na práci ve vinici, ale ani sklepní úkony nejsou zanedbány. Pro přetvoření cukrů na alkoholy jsou užity pouze vlastní kvasniční flóry z vinice. Samotné kvašení probíhá ve velkých dřevěných nakvášecích kádích. „Snažíme se provádět ve sklepě co nejméně zásahů, protože se domníváme, že pokud jsme odvedli ve vinici dobrou práci, je vše podstatné již v  hroznu. Proto klademe takový důraz na půdu, vláhu a  celkové prostředí. Víme, že ve venkovním prostředí se mohou vhdné podmínky měnit na velmi krátké vzdálenosti. A to je jeden z důvodů, proč vždy pečlivě pro to které místo volíme tu kterou odrůdu,“ pokračuje v otcově vyprávění Franz Weninger mladší a dodává: „Od té doby, co jsme přešli na biodynamiku, ale možná už při bioprodukci, se nás někteří naši zákazníci ptají, zda si opravdu myslíme, že biodynamická vína jsou lepší, zdravější. Těžko toto nějak na místě vysvětlovat. Myslím, že k tomu se musejí propít.“ Nedalo mi to, nezeptat se na některé z letitých zkušeností s odrůdou Frankovka. „Nejlep-

Expanze do Uher ší Frankovky co do zrání Z Horitschonu, kousek za vesnicí, je vidět a potenciálu, a to i podle velký kus do Maďarska, na nížinu za Nezidertoho, co vím od otce, jsme ským jezerem. Jedna z prvních cest po otevření měli z  nebarikovaných hranic na sklonku osmdesátých let byla právě do partií, z  nepřezrálých Maďarska do nejjižnějších oblastí kolem obce Vilhroznů, tedy spíše pozdlány, odkud byla červená vína velké prosluslosti něsběrové hrozny než výjiž za rakousko-uherské monarchie. Otec Weninběrové, dokonce v  archiger byl podnikavého ducha a potkal zde společvech se třeba po 15 či 20 níka, s kterým již v roce 1992 založil společné letech ukazuje jako lepší vinařství a  brzy produkoval z  13 hektarů skvěkabinet než výběr. Dobrá lých tratí pěkná červená vína. „Vinice ve Villány je určitá hladina kyselinjsou ovlivňovány jak kontinentálním, tak středoky, v  žádném případě by mořským klimatem,“ vysvětloval Weninger syn. víno nemělo prodělat bioWeninger postavil vinařství ve Villány na fermenlogické odbourávání. Tataci v nerezových tancích s řízenou teplotou, leková lehčí, ale přesto vyžením na kvasnicích nejméně 3 týdny, biologiczrálá vína jsou ve zrání kém odbourávání kyselin, školení v  barikových podobná jako pinot noir. sudech – toto vše jim zaručí projev vína tak tyZa optimální alkohol pro pický pro tento region. Vinice zde stojí na odvyvážené zrání považujeme 12,5 %, což dají růdách Merlot, Cabernet Sauvignon a Cabernet naše staré vinice Hochäcker a Dürrau každý rok franc, částečně též na Frankovce. spolehlivě. Hrozny sice nemají tak velké bobuAle do Villány to nebylo zřejmě co by kamele, není jich tolik, výnos je menší, ale keře dají nem dohodil. Weningerovi tedy v roce 1997 zato podstatné, co požadujeme – kvalitu,“ vysvětkoupili vinice a pozemky v městečku Balf, kteluje Franz Weninger a dodává: „Na staré vinice ré se nachází na svazích k Neziderskému jezeru, nedáme dopustit. Díky hlubokému zakořenění asi 15 km od Horitschonu. Zaměřili se na nejlepnetrpí tolik suchem a vrstvy půdních horizonší místní tratě Spern Steiner a  Frettner. V  roce tů podloží rozdělují i  příjem vláhy kořeny rov2000 balfský podnik převzal pod svou patronanoměrně, takže růst je pozvolný a plynulý, na ci syn Franz. A že se během pár let snažil, dorozdíl od mladých vinic anebo vinic v  jiných kazuje i fakt, že jeho víno přední vinařský magamístech s jinou půdou. Tím, že neznáme onen zín Borbarat uvedl mezi sedmi nejoblíbenějšími skokový růst, lépe se pak bojuje díky rovnoměrvíny v roce 2006. A Franz si možnost maďarské ně se zpevňujícím rostlinným pletivům během vinařské zkušenosti v Balfu pochvaluje: „Je mirůstu i proti houbovým chorobám. U mladých mořádně zajímavé sledovat, jak jiná jsou vína výsadeb tuto výhodu hlubokého kořenění naFrankovky z  našich vinic v  Rakousku a  nebo hrazujeme tím, že se snažíme, aby půda byla z  maďarských v  Balfu, přitom od sebe vzdáledostatečně zásobena humusem. Jak známo, huných něco přes 10 kilometrů. Myslím, že se nám mus umí kromě jiného vázat poměrně značné potvrzuje, že pokud se dokáže projevit ve víně množství vody a pozvolna jej uvolňovat kořenopřetisk terroir, odhalí širokou paletu charakterisvému vlášení. tik, které jsou typické pro každou z vinic. Weningerovi pracují uváženě též s biodynaZajímavou skutečností je zkušenost Weningemickými preparáty. Používají je také na usměrrových s produkcí růžových vín. Tvrdí, že u nich ňování růstu – tam, kde je růst bujný, ho potlačí a naopak tam, kde se zpomalil, jej povzbudí zase jiným preparátem. „Biodynamické preparáty jsou účinné na podporu zdraví rostliny, tedy používáme je, pokud je rostlina zdravá. Pokud je již nemocná, napadená např. oidiem nebo peronosporou, nasazujeme alopatickou léčbu – síru či měď. Kromě těchto dvou postupů samozřejmě ještě používáme homeopatickou kúru, tedy výluhy z  rostlin – kopřiva, heřmánek a  přeslička,“ tvrdí Franz Weninger Zrající kompost plný žížal v rukou Weningerových mladší.


(1–2/2009)

je škoda modrých hroznů na rosé, že raději každým rokem udělají pěknou tradiční burgenlandskou Frankovku. V Rakousku před pár lety kulminovala náhlá módní vlna zájmu o růžová vína a zájem klesá. Opačná situace je v Maďarsku, kde spotřeba stále roste a také se v jejich maďarské filiálce v určité části produkce na rosé zaměřují. Problém se špačky je i  v  Burgenlandu – Franz Weninger se domnívá, že nejlepší způsob jsou nasazení hlídači s brokovnicemi. Různé automatické plašiče nepovažuje za účinné, navíc prý neustálou aktivitou narušují ekosystém vinice. „Dlouhodobě spolupracujeme s  brněnskou firmou Biocont, která má své obchodní aktivity nejenom v Rakousku, ale samozřejmě i v Maďarsku. Mnoho let odebíráme feromonová za-

řízení, kterými obchodují. Od roku 2006, co jsme přešli na biodynamiku, se naše spolupráce tolik nerozvíjí, protože jejich poradci biodynamické hranice dosud nepřekročili. Konzultovali jsme před třemi roky také např. s německým odborníkem na bioprodukci Uwe Hoffmanem, což byla také jistě zajímavá zkušenost. V  tomto ohledu chci snad jen poznamenat, že vždy zůstáváme i  při radách nohama na zemi, protože většina poradců v  ochraně révy zastupuje také některé prodejce prostředků ochrany a  jsou samozřejmě jimi motivováni,“ uvedl na závěr naší návštěvy Franz Weninger a doplnil: „Přechodem na biodynamiku jsme zjednodušili a  zlevnili celý systém ochrany proti houbovým chorobám: kupujeme jen síru, měď a prášek do pečiva – jinak si vše ostatní připravujeme

57

sami. Teď už žádné vodní sklo, žádný fenyklový olej… to všechno je za námi. Proto nás náklady v přepočtu na hektar přijdou na 30 eur. Export Vinařství Weninger nemalou část svojí produkce – přibližně 40 % – exportuje. Cílovými zeměmi jsou Švýcarsko, Německo, Benelux, skandinávké země, USA a Japonsko. „Uvažujeme o  prodeji také v  České republice,“ přiznal Franz Weninger. Roční produkce vinařství v  Horitschonu je 500 hl (tedy asi 70 tisíc lahví = 5 840 kartonů). Kapacita sklepa je 200 tis. litrů. Text a foto Richard Stávek

Ekologické vinohradnictví z pohledu praxe: Abrlovi z Pavlova

Firma manželů Jarmily a Josefa Abrlových, jejíž počátky sahají až do roku 1991, kdy začali vedle vinařiny sušit ovoce a zeleninu, později pěstovali také bylinky, sídlí v Pavlově. V současnosti hospodaří na ploše 11 hektarů, přičemž kladou důraz na odrůdy s  původem v  tuzemském šlechtění (Pálava, Cabernet Moravia, Muškát moravský, André aj.). Patří mezi čtyři certifikované producenty biovín, kteří náš trh zásobují již několik let. „Nevím, jestli jsem ten správný, kdo by měl odpovídat na nějaké otázky,“ uvedla skromně hned v úvodu našeho setkání paní Jarmila Abrlová a dodala: „Já bych totiž hlavně nadávala. Domnívám se totiž, že většina z těch, kdo se nyní hlásí do bioprodukce, to dělají hlavně kvůli dota-

cím a o podstatu věci, tedy o zemědělství šetrné k přírodě, jim vůbec nejde. Není možný takový bezhlavý skok do složitého systému bez nejmenší zkušenosti předtím. A to někteří mají celou výměru v jednom kuse!“ Je jisté, že jakmile skončí prvním přihlášeným přechodné období, ocitnou se na jedné lodi s těmi, kteří bioprodukci dosud dotovali z vlastních provozních peněz a  jméno našim biovínům na své náklady více než 10 let budovali. „Pokud by se stalo, že jedna jediná firma by selhala a použila ve vinici přípravky konvenční chemické ochrany, dlouholetá práce nás a našich kolegů – dosavadních biovinařů (Michlovský, Peřina, Mádl a Abrle – pozn. red.), přijde vniveč, dobré jméno našich biovín bude zničeno,“ uvažuje vinař Josef Abr-

Ekologické zemûdûlství

le. Jarmila Abrlová k tomu dodává: „Je fakt, že máme spousty zákazníků, kteří nás znají, dlouhodbě od nás odebírají, prostě nám věří. Těžko ale říci, kdyby někdo z branže měl aféru s biovíny. Těžko odhadovat, jak by se zachovali.“ Faktem je, že systém biologické produkce vín je stále ve vývoji, formuje se a  je dosti křehký. Proto jsou Abrlovi, kteří mají s dlouholetou mravenčí denodenní prací značné zkušenosti, velmi opatrní. Paní Jarmila, která má dlouholetou zkušenost s působením ve Svazu PRO-BIO, k tomu doplňuje: „My biozemědělci víme za posledních několik let o několika aférách, které naše aktivity poškodily. Třeba systém dotací na pastviny považujeme za jeden velký humbuk, jak jen odlít ze systému peníze. Anebo taková dovozová takzva-

291 Kč 280 ,(vč. 9% DPH) (vã. 5% DPH)

Autofii: Jifií Urban, Bofiivoj ·arapatka a kol. • základy ekologického zemûdûlství, agroenviromentální aspekty a pûstování rostlin • obsahuje také kapitolu ekologické vinohradnictví • uãebnice pro ‰koly i praxi – I. díl.

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


58

(1–2/2009)

ná bio vína – kdo má jen trochu přehled o tom, co a jak se kde certifikuje, musí vědět, že bioprodukty z Itálie, Číny či Austrálie mají k těm našim velice daleko.“ Zajímavým jevem je také cenová politika v biovínech. Abrlovi tvrdí, že už někteří zákazníci po nich chtěli biovíno sudové či v pětilitrových nádobách, tak jak jim je prý dodávají Italové – samozřejmě za cenu, která se blíží ceně v hypermarketu. Opačným extrémem může být bezdůvodně drahá produkce. Abrlovi se domnívají, že biovína mohou být draší o čtvrtinu až třetinu, a i to by mohla pokrývat dotace, kterou nyní pěstitelé dostávají. „Někteří si myslí, že se bojíme konkurence, která se tu za rok za dva objeví a biovín bude ze dne na den velký výběr. Není tomu ale tak. Vlastně nové kolegy vítáme, protože nám to usnadní v některých ohledech práci a jednání s takovými institucemi, jako je např. SZPI,“ připouští Jarmila Abrlová a přemýšlí: „Ideální by bylo, kdybychom se všichni zájemci o problematiku sešli, sjednotili se v názorech a hledali nějaký společný postup. Vím o několika dalších poctivých vinařích, kteří se bojí administrativy, ale jinak předpoklady po stránce odborné splňují bezchybně. Jde jen o  to nebát se udělat ten první krok, ostatní už přijde samo, povzbuzuje Jarmila Abrlová. Abrlovi se domnívají, že v posledních letech, kdy hlavně lidé okolo vedení Svazu IP hovoři-

li okolo ekologického vinohradnictví, vznikl dojem, že co je IP, je automaticky bio – a zákazníci je zahrnovali dotazy, jak to vlastně je. „Nikde není pro obyčejného spotřebitele stručně a  jasně definováno, jaký je rozdíl mezi bio a IP, a to je velká chyba,“ přemýšlí nahlas Jarmila Abrlová a dodává: „Zažila jsem jedno sezení s předními vinařskými kapacitami – dovolila jsem si kritizovat, že co je na IP až o tolik lepšího v porovnání s konvenčním vinohradnictvím, když je stejně 99 % povolených přípravků shodných: bylo mi řečeno, že je to pořád lepší než 100 % ... to je špatný přístup.“ Sporná je podle Abrlových i  role SZPI. „Je s  podivem, že SZPI má svého důvěrníka s  cejchovaným moštoměrem, který změří při sklizni cukernatost, tedy je ověřeno, že víno odpovídá i po stránce analytické, ale pak se sejde komise, jejíž složení nemá výrobce ani právo znát a  na základě subjektivního vjemu rozhodne o osudu vaší celoroční práce. Je to zvláštní, těžko uchopitelný systém,“ přemítá Josef Abrle. Jeho žena vzpomíná na případ, kdy k nim přišla na kontrolu SZPI a chtěli vzorek vína, které už bylo vyprodáno. „Manžel je dobrák, a tak jim dal ze svého technologického archivu, kde ukládá vína, aby je mohl pozorovat během jejich zrání a přezrávání. Neměl už ani viněty, tak tam dal, aby se to nepopletlo s ostatními odebíranými vzorky, pracovní vinětu s čitelným nápisem NEPRODEJNÉ.

No však se velice rychle ozvali; přišlo oznámení, že s námi zahajují správní řízení za porušování několika paragrafů, že viněta nemá předepsané znaky a že víno neodpovídá. Marně jsme se snažili dopátrat, zda SZPI má nějaký etalon na biovína z Pálavy, prostě podle našeho názoru nemohli vydat žádné jednoznačné soudy,“ vypráví Jarmila Abrlová a pokračuje: „Na naše dotazy, aby nám sdělili, co kokrétního našemu vínu vytkli, nebyli schopni vůbec odpovědět. Ať víme, co za vadu naše víno skýtalo. Nakvášíme rmut, takže např. vyšší barva a lehká hořčinka může být způsobena tímto. A na to SZPI nehledí. Fakt, že vám shodí výběr do jakostního vína, ani nevzpomínám.“ Ale problémy s legislativou jsou i v jiné rovině. Paní Abrlová k  tomu sděluje: „Dlouhá léta působím ve Svazu PRO-BIO a je to již mnoho let zpět, co jsem při jednáních na různých úrovních upozorňovala na to, že je nutné, aby se náš stát zasadil o to, aby se co nejvíce ze zemědělské produkce zpracovávalo přímo na venkově, jinak že nepřežije. Je škoda, že se roky nic nedělo, a až dnes se o věcech začíná mluvit a naše předpisy se snad přiblíží k těm evropským v tom smyslu, že např. farmář, stejně jako ten italský, bude moci v jedné provozovně zpracovávat ovoce, byliny či mléko – třeba střídáním „každý den něco“. To aby dnes potřebovali na každý druh samostatnou provozovnu.“ Richard Stávek

Přečetli jsme za vás... Zátka sektu rychlost vyvine až 40 km/h Tradiční hromadné otvírání lahví se sektem, který v sobě skýtá i  tradiční nebezpečí: rychle uvolňované zátky mohou zraňovat. Tým německých vědců vedených Friedrichem Balckem z technické univerzity v Clausthalu se rozhodl vědecky zjistit, nakolik je toto nebezpečí reálné. Fyzikálními pokusy došel k  závěru, že nebrzděná korková zátka může vyrazit z  láhve „šampusu“ rychlostí až 40 kilometrů za hodinu, což může být pro lidi velmi nebezpečné. „Při takové rychlosti se v okruhu několika metrů nikdo nedokáže zátce vyhnout, pokud začne reagovat až na zvuk ‚výstřelu‘, který korek při opouštění láhve vydá,“ citovala agentura DPA z výsledků bádání. Při svých pokusech nechal Balck vyletovat zátky z  lahví pod různým tlakem. Nejvyšší je v  nechlazené láhvi, která se před otevřením důkladně protřepe. Tím se vytvoří tlak asi 2,5 baru a zátka pak vyletí zmiňovanou rychlostí 40 kilometrů za hodinu. To je větší rychlost, než jakou dokáže běžet člověk. Pokud by se však vytvořily ideální podmínky, například zahřátím na slunci tlak zesílil na tři bary a zátka se před uvolněním namazala tak, aby nemusela překonávat žádné tření, mohla by

vyletět teoreticky až rychlostí téměř 100 kilometrů za hodinu.... (A co teprve riziko úrazu při sabráži, setnutí hrdla, která se dnes velmi často jako exhibice provádí? Pomyslel na to někdo? Také znáte ve vašem okolí někoho, kdo se při servisu šumivého vína zranil?) Zdroj: www.ihned.cz Jak poznat dobré víno Poznat dobré víno, to je potíž. Alespoň pro mne, kterého na vinobraní dokáží moravští vinaři nalévat lecjakými patoky v  celkem správném domnění, že to nepoznám. Proto jsem zajásal, když jsem nedávno zabrousil na stránky americké asociace ekonomů zabývajících se vínem. Ekonomové totiž slibují pohled na víno založený na tvrdých datech, a  nikoliv pofiderních chuťových buňkách. Nebylo to náhodou; jeden z českých ekonomů mě totiž upozornil na článek svých amerických kolegů Orleyho Anshenfeltera, Davida Ashmora a Roberta Lalona. Vědci v něm píší o kvalitě měřené cenou červeného francouzského vína z  Bordeaux v  letech 1952 až 1980 a  srovnávají ho s  údaji o  počasí a úrodě v daných letech. Docházejí přitom k závěru, že lze snadno předpovědět, který ročník bude ceněný a drahý, a tedy dobrý. Stačí prý jen sledovat teplotu a srážky v daném roce. Pokud

je teplota 0,0614 nad průměrem a srážky jsou spíše menší v přesně udaných řádech, je zaručeno excelentní víno. ... (Patoky? Silná slova na člověka, který se v závěru článku nakonec svěří, že zůstává u piva. Co se týče hlavního merita článku, jsem opravdu zvědav, s jakými výsledky přijdou různí vinní nadšenci) Zdroj: Reflex 43/2008, Jak a  proč Marka Hudemy Špičkové restaurace v Británii nabízejí už i pivní menu Vzhledem k tomu, že piva mají různé chutě i konzistenci, je důležité vybrat k jídlu správný mok. Návštěvníci některých předních restaurací v Británii si nyní mohou vybírat nápoje nejen z  vinného lístku, ale také ze speciálního pivního menu. Sommelieři v  restauracích Le Gavroche a Le Manoir v Oxfordu, které se pyšní hvězdičkami od Michelina, tak pomáhají strávníkům vybrat si k  jídlu to pravé pivo, píše list The Daily Telegraph. ... (Kdyby se pivo tvářilo sebevznešeněji, zůstane pivem.) Zdroj: novinky.cz, 9. 11. Vybral a komentářem opatřil R. Stávek


(1–2/2009)

59

Hovory LG (1.): Limit 2 kg mědi na hektar je málo Pane Glosi, scházíme se v adventním čase, tedy již po vinobraní, letošní ročník by se dal tedy již shrnout po stránce ochrany a houbových chorob. Na toto téma jsme již krátce diskutovali těsně po vinobraní a  domnívám se, že by stálo za to shrnout tuto problematiku z Vašeho pohledu. Pojďme tedy k tématu ochrany révy v roce 2008 s přihlédnutím k integrované a ekoloické produkci. Už v průběhu loňské sezony jsem se začal pídit po tom, proč jsou naše limity například na použití měďnatých přípravků o tolik tvrdší než v ostatních zemích EU. Kdo navrhl pro IP vinice 2 kg mědi? Vždyť loni to mohlo být pro nejednu vinici téměř likvidační po stránce úrody! Jistě je známo, že například v Itálii je i v tomto režimu povoleno 6 kg, i Rakousko, Německo či Francie mají vyšší limit než my a v případě, že dojde ke kalamitní situaci, může jim být tento limit operativně zvýšen. Faktem je, že tato pro naše vinohradníky nepříznivá situace vznikla přičiněním konkrétních lidí, kteří tyto návrhy zpracovávali, zřejmě bez širší diskuze s  odbornou vinařskou veřejností, a takto předložili do Bruselu. A když jsem se začal ptát, kdo za těmi návrhy stojí, mnozí, kteří s tím měli co do činění, se z věci vyzouvají a svádějí odpovědnost jeden na druhého. Podíváme-li se na tuto problematiku z celého zemědělského pohledu, je třeba říci, že například pěstitelé jabloní dělají naprosto běžně 15 až 20 ošetření – tedy s našimi 5 až 7 (limit osm – pozn. red.) je to ohromující! Nebylo by ale záhodno aplikovat osvětu na pěstitele i na dalších frontách, například v  tom, aby přesunovali vinice na ty nejlepší polohy a do míst, kde nejméně tlačí houbové choroby, a tedy je i třeba méně ošetřovat? Ano, to souhlasím. Jenže réva není brambor, aby obměna byla tak rychlá. Je to věc dlouhodobá a  kvalitě našeho vinohradnictví rozhodně neprospěla několikaletá hurá akce s  masivními výsadbami vinic před vstupem do EU. Například systém vyšších podpor pro přesun vinic do svahů jsem navrhoval hned v počátcích systému dotací do vinohradnictví. Tehdy ovšem měla bohužel i na vinařskou problematiku silný vliv Agrární komora, která na popud některých

svých členů z řad velkopěstitelů toto nepodpořila, což ukazuje na preference výsadeb raději v rovinách a na větších plochách. Co se týče přímo bioprodukce, domnívám se, že celoplošně nelze tento systém v  našich podmínkách aplikovat, pokud budeme pěstovat čistě evropské odrůdy. Tyto jsou vhodné opravdu jen do některých vybraných lokalit. Vzpomenu jednu příhodu z poloviny devadesátých let. Jeli jsme z exkurze v Rakousku a zastavili nad Valticemi na Rajsně. Důkladně jsem si prošel přilehlé vinice a téměř všude, kromě zóny několika stovek metrů od památky, jsem našel jak oidium, tak peronosporu. Zdá se tedy, že ta místa, kde se choroby v podstatě nevyskytly, jakýsi předpoklad pro bioochranu mít mohou. Ale směřovat celý vinařský podnik na bioprodukci považuji za holý nesmysl. Cestu spatřuji v hledání optimálních lokalit v rámci kokrétních vinařství. Pokud se patogen objeví, není schopen udělat v těch nejlepších lokalitách při dobře vedených agrotechnických zásazích významnou škodu. Vždyť se podívejte, jak významná část našich vinic je situována ve vyloženě řepařských půdách. Hodně se po sezoně 2008 diskutuje o použití měďnatých přípravků… To je kapitola sama pro sebe. U nás pár chytráků prosadilo limit 2 kg na hektar a ještě se tím chlubili. Podívejme se třeba hned vedle do Rakouska – zde mají povoleny 3 kg s tím, že v případě kalamity mohou zvýšit. A učinili tak loni? Samozřejmě, a  na dvojnásobek! U  nás je ošetření mědí doporučováno na poslední postřiky. Já se domnívám, že správné je používat měď od počátku, hned na ty první postřiky, což nám potvrdili i  vinaři v  Rakousku. Mohu potvrdit, že dorůstající letorosty, kde byla použita měď, nebyly loni napadeny peronosporou. Význam mědi je tedy vysoký. Vždyť např. v oblasti Bordeaux bývalo ošetření bordóskou jíchou aplikováno až 18x! Dnes se bordóská jícha již nepoužívá, používají se jiné postřiky, jejich intenzita ale zůstala stejná. Tak daleko snad nechceme dojít… No, to jistě ne. Ale měď révě nevadí. A co půdní život? Záleží, jaké je složení rostlin v zóně zatravnění. Jsou rostliny, které kumulují měď a vracejí

ji do půdy v nerozpustné formě. Doporučuji nejenom v tomto přečíst Moserovu knihu Vinařství zase jinak, která vyšla již v padesátých letech – u nás nebyla k dostání a tak se svépomocí množila a šířila přepisováním na stroji. Svazek přepisů se tehdy mezi vinaři prodával za 100 Kč. Rakušan Moser byl velký vinař a bystrý pozorovatel přírody, ale také národohospodář. Dovedl úspěšně do rakouského vinařství promítnout ekonomické hledisko. Vraťme se nyní ještě k  půdě. Co považujete za hlavní a podstatná kritéria kvality půdy pro révu? Podívejte se, jednou z  nejdůležitějších složek půdy jsou žížaly. Došel jsem k poznání, jak je úspěšně krmit zeleným hnojením. Příprava kompostu mimo vinici je nákladná. Správně zvolené obilí, řepka či hořčice dokáže udělat divy pro jejich rozmnožení… …a co rostliny vážící do půdy dusík? Je vůbec správné ve vinicích vysazených na úrodných půdách používat leguminózy? Není to kontraproduktivní v  momentě, kdy se naopak dusíku potřebuju často zbavit, snížit jej na pro révu a kvalitu její produkce únosnou míru? K  únostosti půdy – po roce 1989 nám vrátili 3 hektary půdy i s vinicí. Byla velmi utužená. Ozdravení jsme zahájili optimálně zvoleným zeleným hnojením a nyní po letech se zdá, že vinice ničím netrpí. A  to nehnojíme! A  výnosy 10 t na hektar nejsou v dobrých letech problémem. Jak byste nazíral na trvalé zatravnění v meziřadí a na volbu složení vegetace? Rozhodně nedoporučuji nechat ve vinici růst cokoli, tedy např. spontánní nálet. Převážily by jílky a  ty potřebují velké množství vody a  živin. My máme směs lipnice a kostřavy a zvolili jsme odrůdy s mělkým kořeněním. Často sečeme. Máme odsledováno, že zatravněné vinice jsou v případě tlaku houbových chorob na tom zřetelně lépe. Co vidíte jako důvod častého selhání konvenční ochrany, byť odpovědné, v loňském roce? Určitá část odpovědnosti je i na straně výrobců prostředků ochrany. Doporučené dávky jejich přípravků jsou dostatečné, pokud nedojde k silnému infekčnímu tlaku. V  informacích příbalového letáku snižují doporučené dávky na hek-


60

(1–2/2009)

tar, aby ukázali, jak je jejich přípravek efektivní a ekonomicky v přepočtu na jeden heltar výhodný. A pak samozřejmě nastane situace, že uvedená koncentrace nestačí a už je třeba i pozdě. Pár vinařů experimentuje s  vedením keřů révy „na hlavu“. Jak vy vidíte tento tvar z hlediska ochrany? Vedení „na hlavu“ mám ještě v  živé paměti. Nízké tvary v hustém sponu mohou však být problematické z  hlediska mikroklimatu, tedy i  šíření patogena. Navíc, čím více a  na krátko keře řežete a  čím více jsou redukovány výnosy, tím citlivější je keř na choroby. Keř má totiž redukcí větší list a tím větší infekční plochu. Za optimum se považuje zhruba 10 tisíc m2 listové plochy na hektar vinice. A na dobrých půdách a při silnější redukci bývá na jeden hektar i patnáct tisíc metrů čtverečních listové plochy.

A je zde ještě jeden slabý moment: čím rychleji list roste a je větší a větší, zůstane na něm více neošetřené (dorostlé) plochy – s tím málokdo počítá! Dobře, tak kde tedy najít rovnováhu, jak tuto problematiku vybalancovat? Jaký je například váš pohled na biodynamiku, s níž také i u nás někteří vinaři koketují? Skupina biodynamických vinařů kolem Nicolase Jolyho chce využít a navázat na poznatky, které zde byly již dříve, jen se jich tolik a v takové kvalitativní míře nevyužívalo. Byly to zkušenosti, které zemědělci našli postupně v přírodě. A i na tom jsou bezesporu postaveny hlavní teze Jolyho knihy Víno z nebe na zem. Důraz je kladen na pozorování a na všímání si přírody. Ten kdo má takový pozorovací cit, dokáže pak i vytvořit vysoce jakostní vína – tedy i dří-

Kalifornie: Testování schopnosti rozpoznat chuť zátky Vinquiry, kalifornská enologická laboratoř, nabízí stáže testování schopnosti rozpoznat TCA, jenž je základem chuti zátky. Test trvá 30 minut a umožňuje každému účastníkovi určit minimální práh TCA, který je schopen rozeznat. Tento program, určený pro vinařský průmysl, v současnosti využívá především personál firem vyrábějících zátky, laboratorní technici a osoby zabývající se prodejem a degustací ve vinařstvích. První úroveň rozeznání je na 10 ng/l, koncentrace, kterou nerozpozná pouze minimum pokusných osob. Ale někteří degustátoři byli schopní rozpoznat TCA v dávkách až 1–2 ng/l. Vinquiry upřesňuje, že schopnost rozpoznat TCA je velmi odlišná u každého člověka, může se také měnit ze dne na den, a dokonce v jediný den podle času a environmentálních podmínek. Tato velká variabilita nutí opakovat testy, aby se upřesnily výsledky. Sublimelle svádí ženy Mladá francouzská firma Winesight dala ve Velké Británii do prodeje řadu 25 francouzských vín, cílenou na ženskou klientelu. Tato firma z Cluny, založená v listopadu 2006, se odvážila na trh poté, co provedla solidní marketingovou studii světového trhu s vínem. „V mnoha zemích je spotřeba vína převážně ženskou záležitostí. A nákup obstarávají stále více ženy. Sestavili jsme naši řadu Sublimelle s myšlenkou na tuto klientelu,“ vysvětluje Yanis Taieb, marketingový manažer firmy. Úprava lahví v rozporu se zvyklostmi u francouzských vín byla zvolena tak, aby zaujala ženské zákaznice. Aby se zachytil na britském trhu, Winesight otevřel ve Velké Británii filiálku a joint-venture s britským importérem Wine select. Řada Sublimelle bude přednostně nabízena na trhu on-trade (restaurace, hospody

Problémy kva‰ení vín

ve se produkovala vína více a vína méně kvalitní. Vždycky si vzpomenu na moji stařenku, která říkávala, že víno ze Staré hory je vždy dřív čistější než víno z Padělků. A pak jsem na to po letech přišel: půda ve Staré hoře je značně jílovitá – u vedení na hlavu hrozny visely až k zemi a déšť spoustou jílových částic znečistil bobule. Bentonit není jak známo nic než druh jílovité horniny, a věc je tedy dnes jasná. Svůj pohled na svůj vinohrad – to je to, co mně vinice říká, a ne to, co řeknou poradci anebo předpisy. Děkujeme za rozhovor Otázky kladli Richard Stávek a Bogdan Trojak, zaznamenal Bogdan Trojak (pokračování)

a vinárny). Winesight dal rovněž na trh řadu určenou speciálně pro svatby pod značkou: Je to láska. Vinaři ve válce s Paris Hilton Italští vinaři, vyrábějící Prosecco, se zlobí na Paris Hilton. Motiv jejich hněvu: reklamní kampaň k uvedení na trh nápoje Rich Prosecco, uvádějící na scénu bohatou dědičku úplně nahou, pokrytou pouze zlatou barvou, narážkou na film s Jamesem Bondem, „Goldfinger“. Italy nedráždí ani tak nahota hvězdy, jako užití názvu Prosecco pro tento nápoj, obsahující ovocnou šťávu, který je balen v plechovce. Fulvio Brunetta, představitel Coldiretti z provincie Treviso, italských zemědělských odborů, vyhlásil, že nápoj slečny Hilton je urážkou. Oznámil, že výrobci se sejdou, aby rozhodli, jestli podají žalobu v této záležitosti, která by mohla skutečně skončit před soudem. „Nemáme nic proti slečně Hilton, ale podílí se na vzniku nové generace spotřebitelů, která si bude nutně spojovat název Prosecco s alkoholickým nápojem na bázi ovocné šťávy.“ Protialkoholická lobby požaduje zvýšení daní Kalifornská skupina, která podporuje prevenci alkoholismu, vyzývá ke zvýšení daní z vína a piva. „Jednoduché zvýšení o 25 centů umožní navýšit rozpočet o  další 3 miliardy dolarů,“ tvrdí Bruce Livingston, generální ředitel Marin Institute v San Rafael. „Zvýšení daně z alkoholických nápojů, první po 16 letech, by bylo zodpovědným rozhodnutím, které by umožnilo odstranit rozpočtový deficit státu,“ dodává. Podle Marin Institute inflace po r. 1992 způsobila snížení daně z alkoholu o 33 %. Podle Vitisphere.com (ako)

166 Kč 160 ,(vč. 9% DPH)

(vã. 5% DPH) Autor: Robert Steidl • ISBN 80-903201-3-9, cca 74 stran, formát A5 Kniha se zab˘vá praktick˘mi moÏnostmi fie‰ení problémÛ pfii kva‰ení, jejich pfiíãinách, moÏnostmi pfiedcházení a pfiípadn˘m odstraÀováním následkÛ neÏádoucího kva‰ení. Díky kvalitnímu pfiekladu bude jistû nezbytnou pomÛckou ãesk˘ch a moravsk˘ch vinafiÛ. V první ãásti jsou analyzovány vinohradnické faktory (zásobení révy Ïivinami, obdûlávání pÛdy, o‰etfiování révy), vãetnû faktorÛ sklizÀov˘ch a v návaznosti na to problémy kva‰ení. Pfiedãasné zastavení kvasného procesu pfiedstavuje ztrátu na kvalitû. Odstranûní kvasné poruchy vyÏaduje zv˘‰enou pracnost a náklady. Pfiíãinou mohou b˘t rÛzné dÛvody, které nejsou vÏdy na první pohled patrné. Teprve kdyÏ se projeví, lze jejich problém cílevûdomû fie‰it. Kniha se zab˘vá praktick˘mi moÏnostmi, jak problémy s kva‰ením posuzovat a odstraÀovat, popfiípadû jak jim pfiedcházet.

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


(1–2/2009)

61

Zrání červeného vína na kalech Dopad přidání ß-glukanázy na složení polysacharidů a jejich interakce s polyfenoly

Kvasničné glykoproteiny, inverzní vůči polysacharidům hroznu, snižují agregaci tříslovin (Riou et al., 2002; Charpentier, 2004). Mnozí autoři (Vivas, 2001, 2004; Comuzzo, 2005) zkoumali vliv kvasničných derivátů, např. autolyzátů kvasnic na polyfenoly. K urychlení autolýzy kvasnic zkoumali jiní autoři (Vuchot et al., 2008; Trionne a Martinez, 2001) vliv přidání β-glukanázy z hub. Tato studie je součástí experimentů se zráním červených vín na kalech, prováděných v Burgundsku s ročníky 2001 a 2004 za různých podmínek: přidání kvasničných derivátů (autolyzátů, inertních kvasnic atd.). My se však speciálně zajímáme o  důsledky přidání β-

-glukanázy z hub a její vliv na složení polysacharidů ve víně a jejich interakci s polyfenoly. Přidání β-glukanázy k  urychlení autolýzy kvasnic při zrání na kalech u červených vín silně snižuje obsah celkových polysacharidů, volných i  kombinovaných, bez ohledu na použitý kmen kvasinek. Přes poměrně krátkou dobu sledování (4–5 měsíců zrání) toto ochuzení polysacharidů vína má vliv na kombinaci polyfenolů: lehké zvýšení icm, zvýšení obsahu svíravých tříslovin a snížení tříslovin navázaných na polysacharidy. Tyto výsledky jsou opakem výsledků získaných přidáním kvasničného autolyzátu.

Jednou z důležitých vlastností polysacharidů v červených vínech je jejich interakce s polyfenoly: antokyany (stabilizace barvy) a tříslovinami (snížení svíravosti). Příliš silná degradace polysacharidů s  použitím exogenní β-glukanázy při zrání může mít negativní vliv na tyto interakce, a to jak z kvantitativního, tak kvalitativního hlediska: produkty enzymatické hydrolýzy mohou méně reagovat s  polyfenoly. Tímto směrem se v současnosti ubírá náš výzkum. Pramen: Revue des Oenologues, č. 129, říjen 2008, s. 31–35 (ako)

Nevýhody nekontrolovanej spontánnej malolaktickej fermentácie Tieto sekundárne metabolity zahrnujú celý rad zlúčenín, z ktorých spomenieme napríklad laktan etylový, diacetyl a ďalšie aromatické zlúčeniny, ktoré sa označujú mliečne, dymové a korenisté pachute. Mliečne baktérie však namiesto zlepšenia akosti vína zníženia ostrej kyslosti po skončenej MLF vyvoláva nežiadúce zmeny v chuti prípadne aj vo vôni vína. „Divé“ MB Lactobacillus sp. a Pediococcus spôčasto prispievajú zníženiu akosti vína. Osobitne nepriaznivé účinky vyvolávajú prchavé kyseliny a  diacetyl vo vyššej koncentrácii. Uvedené substancie totiž môžu zastierať pôvodný primárny ovocný charakter buketu. Prchavé kyseliny vínu dodávajú pichľavo-kyslú pachuť, diacetyl vo väčšej koncentrácii ako pekárske kvasnice, v nižšej koncentrácii ako karamel. Nežiadúce arómy a  chute vyvolávajú „divé“ baktérie v  priebehu ich rastu a rozmnožovania: pripomínajú staré maslo, pot koní alebo konský maštal, hlavne v červených vínach, v bielych vínach pôsobia skôr medicinálne. Pôvodcom sú prchavé fenoly. Nežiadúci charakter mladého vína sprevádza občas aj horkosť alebo pachuť po kove nepríjemná je aj nežiadúca tvorba biogénnych amínov ako kadaverín, putrescín, histamín, ktoré pôsobia ako alergény a sú aj karcinogénne. Prehľad tvorby niektorých nežiadúcich zlúčenín pri spontánnej malolaktickej fermentácii sa uvádza v tabuľke 1. Konzument zistí vnemom chuť a  vôňu týchto cudzích pachutí a  pavôní; preto je veľmi dôležité predchádzať a  pojať preventívne opatrenia

pred akoukoľnek kontamináciou mladého vína „divými“ mliečnymi baktériami. K preventívnym opatreniam patrí: 1) úzkostlivá hygiena pivničného zariadenia a 2) používanie selektovaných (obchodných) osvedčených preparátov Oenococcus oeni, ktoré zabránia aktivite spontánnych MB. Literatúra D. Theodore: Les Entretiens Scientifiques Lallemand 204, č. 12, s. 53– 54 Tvorba nežiadúcich zlúčenín počas a po spontánnej malolaktickej fermentácii Zlúčenina

Senzorické vnímanie

Možná tvorba nežiadúcich substancií pri spontánnej MLF

Hladina zistená pri riadenej MLF vína

Putrescín

Hniloba

100 mg/L

10 mg/L

Kadaverín

Hnilé mäso

100 mg/L

5 mg/L

Diacetyl

Maslová pachuť

30 mg/L

7 – 10 mg/L

Fenol etylový

Konský pot

1 mg/L

0,15 mg/L

Etylguajakol

Spálená guma

1 mg/L

0,1 mg/L

Acetaldehyd

Nezrelé jablko

50 mg/L

40 mg/L

Laktan etylový

Mliečna pachuť

25 mg/L

15 mg/L

Hydroxypyridín

Myšina

Nemerateľné

0,05 mg/L

Erich Minárik


62

(1–2/2009)

Schopnost zpracování fruktózy vinnými kvasinkami Hlavními fermentovatelnými cukry v moštu jsou glukóza a fruktóza. Mošty vykazují obvykle rovnoměrné množství těchto dvou hexóz, až na výjimky. Kvasinky Saccharomyces cerevisiae metabolizují přednostně glukózu; proto při zastavení kvašení analýza cukrů ukáže převažující přítomnost fruktózy. Tento jev byl často spojován se zastavením kvašení, proto badatelé zkoumali schopnost kvasinek metabolizovat tuto hexózu. Během kvašení je kinetika využití cukrů Saccharomyces cerevisiae úzce spjatá s transportem cukrů, glukóza je obvykle rychleji metabolizována než fruktóza. Když je spotřebována větší část glukózy, pozorujeme zpomalení kvašení. Pokud v tomto okamžiku dojde k  zastavení, v  moštu zůstává velká část fruktózy. Studie ukazují, že koncentrace zbytkové glukózy ve víně, ve kterém došlo k zastavení kvašení, je desetkrát větší než fruktózy. Podle Gafnera a  Schütze (1996) je poměr glukózy a fruktózy (rgf) nižší než 0,1 předzvěstí zastavení kvašení. Využití cukrů nastává hlavně ve stacionární fázi alkoholického kvašení. Zároveň nastává postupné snižování koncentrace dusíku, živiny nutné k transportu cukrů dovnitř buňky cestou syntézy proteinů. To částečně vysvětluje zpomalení metabolismu kvasinek a procesu kvašení (Salmon, 1996). Navíc alkohol, jehož koncentrace stoupá, má toxický účinek na buňky kva-

sinek, a v důsledku toho také snižuje schopnost pohlcování fruktózy. Na molekulární úrovni výzkumy odhalily geny, spojené s transportem hexóz v kvasinkách. V podmínkách kvašení se mnoho genů ze skupiny HXT účastní transportu hexóz v  kvasinkách. Známe 20 genů HXT, z  nichž jsou hlavní transportéry HXT1 a  HXT7. HXT2, HXT6 a HXT7 jsou transportéry s velkou afinitou, a HXT1 A HXT3 jsou transportéry s malou afinitou. Mnoho genů HXT je považováno za transportéry s  přechodnou afinitou. Transportéry s vysokou i nízkou afinitou preferují glukózu před fruktózou, což může mít vliv na rychlost, s  jakou jsou tyto dva cukry zužitkovány. Koncentrace hexóz mohou mít vliv na projevy genů HXT (Perez et al., 2005; Guillaume et al., 2007). Bylo také prokázáno, že gen HXT3 silně usnadňuje kvašení (Luyten et al., 2002). Nedávné výzkumy také dokázaly, že tyto geny jsou zodpovědné za využití fruktózy určitými kvasinkami (Guillaume et al., 2007) a že jedna zmutovaná alela genu HXT3 zlepšuje účinnost kvasinek. Tyto metabolizují fruktózu v procesu kvašení, a dokonce i při zastavení kvašení. Bylo dokázáno, že různé kmeny kvasinek se liší ve schopnosti degradovat fruktózu. Tato studie měla za cíl vyhodnotit účinnost určitých vybraných kvasinek využít fruktózu. Na konci studie jsme vypracovali metodu zhodnocení po-

Biológia spontánnej fermentácie vo vinárskom závode v piatich po sebe idúcich rokoch Študovali zloženie a rozdiely spontánnej kvasinkovej mikroflóry a kinetiku spontánnej alkoholovej fermentácie počas 5 rokov v oblasti Rioja v Španielsku. Cieľom bolo určiť postavenie vínnych kvasiniek v ekosystéme a ako sa vyvíja kvasinková flóra na hrozne a v rmute. Kvasinková flóra a jej kinetika sa signifikantne riadia ročníkom a zrelosťou hrozna. Ukázalo sa, že i keď boli kvantitatívne rozdiely, v ročníkoch v zložení kvasinkovej flóry, sa neprejavili kvalitatívne diferencie podľa špecifického ročníka. Frekvencia výskytu kvasiniek bola funkciou ročníka iba kvantitatívne, nie kvalitatívne. Letters of Applied Microbiology 29, č. 6, s. 411–415 Kvasenie bieleho vína za prítomnosti dubových čipov Sledovali účinok dubových čipov amerického a francúzskeho pôvodu na alkoholovú fermentáciu bielych vín. Cieľom bolo určiť vplyv množstva a typov čipov na senzorické a chemické vlastnosti vína. Vo vínach

tenciálu přednostního využití fruktózy kvasinkami, kterou jsme nazvali „index fruktofilie“. Kvasinky Uvaferm 43® (metoda Yseo®) vykazovaly nejmenší prostor mezi křivkami využití glukózy a fruktózy ve druhé polovině kvašení. Proto dostaly nejvyšší hodnotu indexu fruktofilie, tj. největší schopnost využití fruktózy, bez ohledu na poměr glukózy a fruktózy (RGF), koncentraci dusíku nebo teplotu. I  když tento závěr, týkající se chování, je podepřen výsledky srovnávací analýzy pouze pěti různých kvasinek, pokusy prováděné na 19 dalších vybraných kvasinkách vedly ke stejnému závěru. Schopnost využití fruktózy se liší u jednotlivých kmenů kvasinek. Může být ukazatelem možného zastavení kvašení, když mošt vykazuje slabý RGF nebo v jiných obtížných podmínkách. Index fruktofilie, vypočítaný podle prostoru mezi křivkami degradace glukózy a fruktózy, může být užitečným nástrojem k  měření účinnosti fruktofilního působení vinařských kvasinek a může chránit před možným zastavením kvašení, souvisejícím s tímto fenotypem. Zkoumání vlastností kvasinek Uvaferm 43® (metoda Yseo®) pokračuje, badatelé se soustředí na jejich schopnost restartovat kvašení a na vypracování spolehlivých postupů, použitelných v takové situaci. Pramen: Revue de Oenologues, č. 129, říjen 2008, s. 15–18. (ako)

s čipom zistili arómu a chuť nezrelého hrozna v porovnaní s kontrolou. Pri vyššej koncentrácii čipov sa chuťové a vôňové atribúty ešte zvýraznili. Vína s čipmi vykazovali aj komponenty dubového dreva (laktóny, eugenol a vanilín). Journal of Agricultural and Food Chemistry 48, č. 3, s. 885–889 Kyslík rozpustný vo vínach Senzorické vlastnosti nápojov závisia od prítomnosti kyslíka. Slabé kontinuálne rozpúšťanie kyslíka má priaznivý účinok na vývin vína, naopak, intenzívna oxidácia má na víno negatívny vplyv. Počas technologických operácií (preprava, čerpanie, stáčanie, miešanie atď.) sa kyslík absorbuje progresívne vínom. Zvyčajne má víno intenzívnejší kontakt s kyslíkom ovzdušia v porovnaní s absorpciou. Aj počas technologických zásahov sa víno obohacuje kyslíkom. Absorpcia kyslíka s vínom je rôzna podľa povahy suda, barika či tanku. Revue Française d ´Oenologie, č. 186, s. 12–15 (em)


(1–2/2009)

63

Zvláštnosť inaktivovaných kvasiniek mimo fermentácie Preparáty inaktivovaných kvasiniek Inaktivovaný preparát kvasiniek je suchý produkt pripravený z kvasiniek Saccharomyces cerevisiae, ktorý sa upravil tak, aby sa potlačila jeho fermentačná kapacita. Inaktivovaný materiál kvasiniek sa potom spracoval s použitím rôznych techník ako je enzýmová alebo fyzikálne – chemická úprava s následnou purifikáciou. Z celej bunkovej biomasy inaktivovaných kvasiniek zostávajú nerozpustné bunkové steny a  membrány kvasiniek a intracelulárne zložky. Každý takýchto produkt je vysokošpecializovaný a diferencovaný na obsah bunkových stien kvasiniek (BSK), rozpustných manoproteínov a špecifických zlúčenín, napríklad mikroživín, sterolov a glutationu. Autolýza vínnych kvasiniek Autolýza je samodeštrukčný proces, ktorý nastáva u  mŕtvyh buniek kvasiniek. Po úmrtí buniek sa lytické enzýmy aktivujú a dôsledkom ich zamerania degradujú zložky bunkovej štruktúry. Takto uvoľnené zlúčeniny vykazujú vo víne rôzne enologické vlastnosti (tabuľka 1). Ak vína Burgundského bieleho zrejú v barikových sudoch na kvasniciach, dochádza po 5–6 týždňoch k autolýze. Víno sa stáča až po 5–6 mesiacoch, pričom sa obohacuje polysacharidmi a ďalšími zlúčeninami uvoľnenými autolyzovanými kvasinkami. Uvoľnené zložky a ich účinky na víno sú úplne zrejmé. Bunkové steny kvasiniek Bunkové steny kvasiniek (BSK) (anglicky yeast ghosts, yeast hulls) sú produktom autolýzy kvasiniek. Pozostávajú z  bunkových stien a  membrán autolýzy. Už viac ako 20 rokov sa preparáty BSK používajú ako prísada na aktiváciu alkoholovej fermentácie (Minárik, Jungová 1989, 1992, 1995a, 1995b, 2006). Ich úlohou je zafixovať mastné kyseliny so stredne dlhým reťazcom uhlíka (C8–C12). Na rozdiel od BSK bunky stien kvasiniek takmer zvyčajne majú len málo alebo žiadne mastné kyseliny, pretože membrány buniek sú odstránené. Budú detoxikovať prostredie. Avšak získanie purifikovaných bunkových stien trvá dlho a je chúlostivé realizovateľné len v špecializovaných laboratóriach. Manoproteíny sú vedľa glukánov hlavnými zložkami BSK počas autolýzy. Počas tohto procesu β-glukanázy čiastočne eliminujú glukány a uvoľňujú manoproteíny.

Zložka

Účinok Živiny mliečnych baktérií (MB) Peptidy Peptidy a aminokyseliny môžu vyvolať sladkosť alebo horkosť Nukleotidy a nukleozidy Prispievajú chuti vína Môžu stimulovať rast MB; vykazujú Manoproteíny a iné interakcie so zlúčeninami arómy; zlúčeniny bunkových zvyšujú plnosť a príjemný pocit v ústach stien (mouthfeel); stabilizujú kyselinu vínnu a proteíny Tabuľka 1 – Zlúčeniny uvoľňované počas autolýzy kvasiniek a ich účinok na víno

Čo očakáva vinárska prax od inaktivovaných preparátov kvasiniek Nezávisle od aktivačnej úlohy pri alkoholovej a malolaktickej fermentácie (MLF) majú inaktivované kvasinky rôzne úlohy vo víne. Možno v nich nájsť napríklad glutation a síru obsahujúce tripeptidy vo väčšom množstve, a to najmä ak boli špecificky obohatené týmito zlúčeninami. Prídavok glutationu do bieleho vína cestou inaktizovaných kvasiniek umožňuje znížiť nežiadúcu arómu, napríklad po sírovodíku. Môžu tiež preventívne zabrániť hnednutiu a zmene arómy počas zrenia a fľašovania vína. Prídavkom inaktivovaných kvasiniek sa víno obohacuje polysacharidmi, hlavne glykoproteínmi, čím sa zvyšuje pocit vína v ústach, plnosť vína. Vlastnosti vína sa potom podobajú urýchlenému vyzrievaniu na kvasniciach („sur lies“). To je osobitne dôležité a výhodné pre rýchle zmeny, napríklad pre zvýraznenie ovocného charakteru, stability farby a zjemnenia taninov. Možné aplikácie špeciálne inaktivovaných kvasiniek Rehydratácia kvasiniek pri príprave zákvasu je kritická fáza pred vstupom kvasiniek do muštu s nízkym pH, vyšším obsahom sacharidov a hladinu SO2. Lallemand vyvinul efektívny a úplne prirodzený rehydrovateľný proces NATSTEP (NATural STErol Protection) prirodzenú ochranu sterolov a stimuláciu aktívnych suchých vínnych kvasiniek (ASVK) pre špecificky inaktivované kvasinky v štádiu rehydratácie. Proces NATSTEP optimalizuje a stimuluje rehydratáciu vyššou hladinou špecifických mikroživín vrátane vitamínov, minerálnych látok a bioprístupných mikroochranných substancií – špecifických sterolov a polynasýtených mastných kyselín. Tieto látky sa získavajú z inaktivovaných kvasiniek obohatených sterolmi. Uvedené látky kvasinky asimilujú počas rehydratácie (revitalizácie) simulujúc reaktiváciu metabolizmu, pričom sa spevňujú bunkové membrány. Rehydratované kvasinky týmto novým procesom pôsobia účinnejšie, odolnejšie aj za ťažších fermentačných podmienok. Ku koncu fermentácie sú bohaté na steroly a polysaturované mastné kyseliny: sú odolnejšie voči vyššej koncentrácii alkoholu a víno skvasujú do sucha. Výživa kvasiniek a mliečnych baktérií počas kvasenia Inaktivované kvasinky obsahujú esenciálne faktory výživy počas alkoholovej fermentácie. Ak sa pridajú v pravý čas (zvyčajne v tretine fermentácie), je úplné dokvasenie prakticky vždy možné. Prípravok FERMAID kvasinkám dodáva nielen dusík, ale aj minerálne látky na udržanie integrity a fluidity bunkových membrán. Uľahčuje výmenu látok medzi muštom a bunkami kvasiniek. Aj výživa mliečnych baktérií profituje z inaktivovaných kvasiniek. Zistilo sa, že ku koncu alkoholovej fermentácie víno už neobsahuje živiny pre celkom úspešný začiatok MLF. Vyvinuli inaktivované kvasinky na báze Acti – ML na podporenie procesu MLF najmä za sťažených podmienok (prítomnosť inhibítorov MLF, vyšší obsah alkoholu, nízke pH, vyšší obsah SO2).


64

(1–2/2009)

Zlepšenie senzorických vlastností červených vín Aminokyseliny, proteíny a polysacharidy (manoproteíny) uvoľňované počas autolýzy kvasiniek budú mať rozdielne úlohy a  účinky na senzorické vlastnosti červených vín, t. j. na stabilitu farby, na pocit v ústach a na plnosť. Na základe skúseností prípravok inaktivovaných kvasiniek pochádza zo selektovaných kultúr prirodzene bohatých na polyfenoly a reaktívne polysacharidy. Predbežné výsledky ukázali, že manoproteíny môžu viazať niektoré aromatické zlúčeniny ako etylhexanát a ß-ionom, ktoré víno stabilizujú. OptiRED je prirodzený produkt, ktorý sa používa do rmutu. Reaguje s  fenolovými zlúčeninami počas nakvášania (macerácie). Zabezpečuje lepšiu stabilitu farby a zvýši správnu kombináciu taninov a polysacharidov. Pri senzorickom posúdení hotového červeného vína po ošetrení OptiREDOM boli vína viac štruktúrované a zaguľatené. Vína rešpektujú aj viac odrodu a „terroir“. Zlepšenie senzorických vlastností bielych vín Biele vína sú chúlostivé na možnú predčasnú oxidáciu, ktorá veľmi ovplyvňuje farbu (hnednutie) a arómu vína. Počas fermentácie, hlavne ku koncu kvasenia, vínne kvasinky uvoľňujú do vína len malé množstvo glutationu, antioxidantného peptidu. Toto množstvo však už neovplyvňuje cha-

rakter vína. Zistilo sa už 10 mg/L glutationu zvýši ovocný charakter vína cestou 3-merkaptohexanolu, zlúčeniny, ktorá pozitívne ovplyvňuje typicky charakter vína Sauvignon blanc, zníži nežiadúcu chuť a chráni farbu vína. Lallemand vyvinul preparát OptiWHITE, špecificky inaktivované kvasinky s vysokým obsahom glutationu. Prídavok OptiWHITE do muštu na začiatku alebo ku koncu alkoholového kvasenia sa zvýši hladina glutationu, zvýši konečnú farbu bieleho vína a zlepšuje pocit vína v ústach. Literatúra M. Feullat: Specialty Inactivated Yeast: The Labour of Yeast beyond Fermentation. Lallemand Winemaking Update 2006, č. 1, s. 1–2 E. Minárik, O. Jungová: Die Weinwissenschaft 44, 1989, č. 5, s. 154– 159 E. Minárik, O. Jungová: Die Weinwissenschaft 47, 1992, č. 5, s. 140– 144 E. Minárik, O. Jungová: Mitteilungen Klosterneuburg 45, 1995a, s. 1–3 E. Minárik, O. Jungová: Kvasný průmysl 41, 1995b, s. 239–241 E. Minárik: Vinařský obzor 99, 2006, č. 1–2, s. 33 Doc. Ing. Erich Minárik, DrSc., Bratislava

Proběhla první část certifikace služeb vinařské turistiky

Účelem certifikace bylo zvýšit kvalitu služeb vinařské turistiky a dosáhnout tak úrovně srovnatelné s nabídkou vinařské turistiky v sousedních vinařských regionech Evropy. Cílem certifikace bylo označit zařízení, která kvalitou poskytovaných produktů a služeb, ale i  historickou nebo architektonickou hodnotou objektů reprezentují to nejlepší z vinařské turistiky ve vinařských oblastech Morava a Čechy. Zařízení jsou rozdělena do pěti kategorií: vinný sklep, vinařství, vinotéka, restaurace s vínem a ubytování s vinařskou tematikou. Pro každou kategorii jsou samostatná kritéria. Pro objekty, kde je sdruženo více typů provozů, je možné provést jejich zvýhodněnou společnou certifikaci. O certifikaci žádá provozovatel nebo vlastník zařízení písemnou nebo elektronickou žádostí adresovanou Národnímu vinařskému centru. Certifikace zařízení vinařské turistiky je realizována v rámci kontinuálního projektu rozvoje a podpory vinařské turistiky na Moravě a v Čechách. Projekt certifikace realizuje Národní vinařské centrum společně s Nadací Partnerství za podpory Vinařského fondu České republiky. Certifikační kritéria vyžadují: l podnikání v daném oboru dle platné legislativy

l požadovaný rozsah a kvalitu samotných služeb a stanovený podíl nabízeného sortimentu vín vyrobených z hroznů vypěstovaných v ČR l zatřídění alespoň části nabízených vín a prezentaci vín z dané vinařské podoblasti l poskytování informací o víně a vinařské turistice l vztah k  tradiční vinařské kultuře, historickou hodnotu nebo jedinečnost zařízení l dodržování hygieny a čistoty provozu aj. Splnění certifikačních kritérií posuzuje osoba k tomu písemně oprávněná Národním vinařským centrem. O  následném udělení známky pak definitivně rozhoduje kolegium hodnotitelů, které vydává závěrečný verdikt. Ten obsahuje zdůvodnění při zamítnutí udělení certifikace, případně doporučení k odstranění nedostatků. Informace, žádost o  certifikaci a  další dokumenty potřebné k  certifikaci jsou ke stažení na adrese: www.vinazmoravy.cz/certifikace a www.vinazcech.cz/certifikace. Kategorie, definice a výhody pro návštěvníky certifikovaných zařízení, vyhlášené pro rok 2008 a 2009: I. VINAŘSTVÍ Producent vína registrovaný na VF a ÚKZÚZ, který prodává alespoň část vína s rozhodnutím

o zatřídění od SZPI, nabízí maloprodej vlastního vína přímo ze sklepa, firemní prodejny nebo jiného vhodného objektu. Vína v nabídce musí pocházet z  hroznů vypěstovaných v  ČR. Případnému návštěvníkovi zaručí certifikace zejména možnost prohlídky technologie výroby nebo vinic, ochutnání vyráběných vín, a to z  vyhovujících skleniček, a  koupi kvalitních lahvových vín. II. VINNÉ SKLEPY Provozovatel nabízí posezení ve vinném sklepě a  prodává vína vlastní nebo cizí produkce z  hroznů, vypěstovaných v  ČR. Zařízení musí mít sociální zázemí. V nabídce je vlastní nebo dodavatelsky zajištěná studená kuchyně. Vinný sklep nabízí řízené degustace a další programy. III. VINOTÉKY Vinotéky nabízí především prodej lahvového vína s převahou vín od výrobců z ČR. Vinotéka poskytuje svým návštěvníkům informace související s vínem, vinařstvím a vinařskou turistikou a další programy. Koupě vína v certifikované vinotéce zajistí zákazníkovi výběr z nabídky minimálně 40 druhů tuzemských lahvových vín. Při volbě vína se může poradit s vyškoleným personálem. Ochutná-li některé z na-


(1–2/2009)

bízených vín, tak výhradně z odpovídajících skleniček. IV. RESTAURACE S VÍNEM Restaurace nebo vinárna nabízí sortiment kvalitních jídel a  dostatečně široký výběr vín vyrobených domácími výrobci ze surovin z ČR. Provozovatel garantuje kvalifikovanou obsluhu a vhodné vybavení pro kultivovanou konzumaci vín. Certifikovaná restaurace nabídne navíc nimimálně dvakrát ročně kulinářskou či vinařskou akci, možnost objednávky dětských porcí, fyzicky oddělené prostory pro kuřáky a nekuřáky a to nejlepší – doporučení vín k jednotlivým jídlům a alespoň 4 druhy vín rozlévaných z láhve po skleničkách. V. UBYTOVÁNÍ S VINAŘSKOU TEMATIKOU Venkovské i  městské ubytování přímo související s  provozem vinného sklepa, vinařství, restaurace s vínem a podobně. Kromě ubytování provozovatel nabízí informace o službách vinařů a vinařské turistice v regionu. Ubytování dále nabízí snídaně formou bufetů (švédské sto-

ly) s rozšířenou dobou podávání. Hygiena, celková čistota, povlečení budou vždy v  bezvadném stavu. Úspěšným certifikovaným zařízením jsou poskytovány tyto výhody: l Nadstandardní zvýraznění certifikovaného zařízení na webu www.vinazmoravy. cz, www.vinazcech.cz, www.wineofczechrepublic.cz, v adresáři vinařství, vinných sklepů a vinoték, v sekci „Víno a turistika“ a v interaktivní mapě. l Distribuce samostatného letáčku s informacemi o certifikaci na veletrzích, vinařských a jiných akcích pořádaných Národním vinařským centrem potažmo Vinařským fondem ČR nebo Nadací Partnerství. l Zvýraznění zápisu certifikovaných zařízení v  nosném produktu propagace – v  turistických průvodcích „To nejlepší z vinařské turistiky na Moravě“ a „To nejlepší z vinařské turistiky v Čechách“, které obsahují i pasáž věnující se certifikaci.

65

l Na certifikovaná zařízení se bude pohlížet jako na elitní subjekty vinařské turistiky. Národní vinařské centrum i Nadace Partnerství bude dávat těmto subjektům přednost při pořádání novinářských press či fam tripů. l Certifikované subjekty budou realizátory projektu přednostně propagovány v  médiích. l Zařízení budou označena smaltovanými tabulkami s  logem „Vína z  Moravy“ nebo „Vína z Čech“ a nápisem v češtině i angličtině „Certifikace vinařské turistiky“ (tabulka musí být viditelně umístněna na certifikovaném zařízení). Průběžně aktualizovaný seznam certifikovaných zařízení naleznete na www.vinazmoravy.cz/certifikace a www.vinazcech.cz/certifikace. (ss)

VINEX se vrací do lichých let

Pro vinaře není účast na G + H úplnou novinkou. Prezentovali se zde již od prvního ročníku v roce 2003, nejprve jen jako jeden z oborů, v  roce 2007 proběhla cílená prezentace tuzemských vín a  galavečer vinařů a  letos půjde o  plnohodnotný veletrh. Spojení obou veletrhů je naprosto logické, protože mají shodnou návštěvnickou skupinu a skvěle se doplňují. „Gastronomie je pro nás velmi důležitý obchodní kanál s narůstající kapacitou,“ vysvětlil ředitel Vinařského fondu Jaroslav Machovec. „Řada lidí dnes vyhledává zážitkovou gastronomii a  chce snoubit pokrmy s vínem. Chtějí se o víně dozvědět něco více, a jestliže jim restaurace nabídne kvalitní tuzemská vína, určitě si z nich vyberou. U cizinců je to jednoznačné, ti se skutečně nejdříve ptají po domácím vínu.“ Letošní veletrh G + H se zaměří na trendy současného gastronomického trhu, k  nimž patří zvýšený zájem nejen o exotické speciality, ale i o tradiční národní kuchyni. Na rozdíl od fastfoodu tato kuchyně staví na tradici a  autentičnosti. Klade důraz na čerstvost a  kvalitu, obrací pozornost k tradičním regionálním pokrmům a  chuťovým odlišnostem. Nový trend jde ruku v ruce s celkovou kultivací gastronomie a zároveň podporuje poptávku po víně, a to především po víně regionálním a kvalitním. Našim vinařům

se tak v gastronomii otevírají nové příležitosti. Mnozí jich využijí již na veletrhu VINEX 2009, kde se spojení vína a  gastronomie věnuje také doprovodný program ve vzorové restauraci. Největším vystavovatelem veletrhu a  významným partnerem je skupina Bohemia Sekt, do níž patří značky jako Víno Mikulov, Chateau Mikulov, Habánské sklepy, Vinařství Pavlov, Chateau Bzenec a další. Tato nejvýznamnější vinohradnicko-vinařská formace v  České republice v roce 2008 zpracovala rekordních 10 milionů kilogramů hroznů z  tuzemských vinic a  na veletrhu VINEX představí jak průřez sortimentem, tak zajímavé novinky ze své produkce sektů i tichých vín. Dalším významným vystavovatelem je společnost Znovín Znojmo, která se pochlubí nejen kvalitními produkty, ale také propracovanými službami – od oblíbeného zásilkového obchodu až po neustále rozšiřovaný Vinařský turistický program. Vedle bohatého sortimentu tradičních odrůd Znovín nabídne také speciality jako exkluzivní řadu Genus Regis, sekty vyrobené tradiční metodou kvašení v lahvi nebo Bolkovo víno „Boleslav I“. Pozornost určitě vzbudí také novinka „Terroir Levure“ – v těchto vínech Znovín Znojmo jako první v České republice zvýraznil originalitu vín původními kvasinkami z příslušné viniční tratě.

Mezi vystavovateli veletrhu VINEX nebudou chybět ani další známé tuzemské značky jako Templářské sklepy, Patria Kobylí, Vinařství Lahofer a další. Ze zahraniční produkce se můžeme těšit například na řecká vína, slovinské sekty nebo tradiční společnou expozici rakouských vinařů. Početně zastoupeni budou také drobní moravští vinaři, kterým podpora Vinařského fondu ČR umožnila účast za zvýhodněných podmínek. Protože se vinařský veletrh neobejde bez ochutnávek, vystavovatelé i  návštěvníci jistě ocení komplexní služby pořadatelů, které zahrnují sanitaci degustačního skla a  obsluhu v  pavilonu. V  odborné gesci Národního vinařského centra se připravuje degustační cenová srovnávací zóna, která usnadní výběr zejména profesionálním odběratelům. Opět se otevře Vinotéka VINEX s prodejem vín z degustační zóny a společenským vrcholem veletrhu bude Galavečer Grand Prix VINEX 2009 s účastí řady VIP hostů. Zbývá dodat, že veletrhy G + H a VINEX 2009 jsou určeny výhradně odborníkům – v předstihu je zajišťována registrace na webových stránkách. Více informací naleznete na www.g-h.cz nebo www.vinex.eu. (tz)


(1–2/2009)

66

Salon vín 2009: letos jen Morava Cílem soutěže je vybrat sto nejlepších moravských a českých vín z těch, která splní podmínky statutu a  jež vinaři do této soutěže přihlásí. Tato stovka vín pak bude celoročně prezentovat v otevřené degustační expozici ve sklepních prostorách valtického zámku tuzemské vinařství. Vína vybírali degustátoři, kteří byli rozděleni do tří komisí. Každá komise měla pět členů plus předsedu, který řídil hodnocení komise. Celkovému hodnocení předsedal prof.  ing.  Vilém Kraus, CSc. Letos degustátoři vybírali z  rekordních 492 vín ze 114 vinařství. Vinaři mohli vína přihlásit na základě nominačních výstav, kterých bylo v letošním roce celkem osm. Mimo těchto nominovaných vín mohl vinař přihlásit jedno víno na „divokou kartu“. Z  bílých odrůd v  letošním ročníku nejvíce uspělo Chardonnay (12 vzorků), Ryzlink rýnský (9 vzorků) a Pálava (po 6 vzorcích). Z červených

odrůd pak Frankovka, Dornfelder a Svatovavřinecké (po 4 vzorcích). Celkem se do nového ročníku dostalo 29 odrůd révy vinné, dva sekty a 7 vín cuvée. Celkem ze 100 vín v Salonu vín ČR je 69 vín bílých, 29 červených a dvě vína jsou růžová (jedno tiché víno a jeden sekt). Všechny vína v Salonu vín ČR pocházejí z vinařské oblasti Morava. Nejvíce zastoupenou podoblastí je podoblast Mikulovská (38 vzorků), kterou následuje podoblast Slovácká (27 vzorků), dále Velkopavlovická podoblast (24 vzorků) a podoblast Znojemská má 9 vín. Z  hlediska jakostních kategorií převažují pozdní sběry (45 vzorků), výběry z hroznů (26 vzorků) a  jakostní vína (8 vzorků). V  letošním roce se do expozice Salonu vín probojovala také nová kategorie vín, a to moravská zemská vína (4 vzorky). Nejúspěšnějšími vinařskými firmami jsou v letošním ročníku PATRIA Kobylí, a. s., Vinné

sklepy Valtice, a. s. a Vinselekt Michlovský, a. s. (6 vzorků); dále vinařství Tomáš Krist z Milotic, vinařství Štěpán Maňák ze Žádovic a  Vinařství Pavlov, spol. s r. o. (po 5 vzorcích). Z ročníků je nejvíce zastoupen ročník 2007 (68 vín) a ročník 2006 (23 vín). Hodnocení letošního ročníku probíhalo v degustačním sále Národního vinařského centra. Vína se hodnotila s použitím špičkových degustačních sklenic „Grandezza“. Pomoc při servisu hodnocení tradičně zajišťovali studenti ze SOŠ vinařské a SOU zahradnického z Valtic. V loňském roce absolvovalo některý z degustačních programů v degustační expozici Salonu vín ČR ve Valticích přes deset tisíc návštěvníků. Stávající ročník (2008) bude otevřen ještě do konce ledna. Během února se začne připravovat expozice nového ročníku 2009, který se pro veřejnost otevře 28. února 2009. (vo)

Přihlašovatel

Název vína

Ročník Jakostní zařazení

Oblast

Podoblast

Obec

Trať

Číslo šarže

Cukr

Kyseliny

KOLBY a.s.

Ryzlink rýnský

2005

výběr z hroznů

Morava

Mikulovská

Pouzdřany

Kolby

0605

5.2

6.7

BOHEMIA SEKT, a.s.

Bohemia Sekt Prestige brut

2005

jakostní víno šumivé

Morava

L6063

9.0

7.3

Žerotín a.s.

Ryzlink rýnský

2005

výběr z hroznů

Morava

Slovácká

Petrov

Růžená

17/05

21.1

7.0

ZNOVÍN ZNOJMO a.s.

Sauvignon

2005

výběr z hroznů

Morava

Znojemská

Dobšice

U Hájku

471

26.8

6.4

Nové Vinařství, a.s.

Cuvée Gabriel

2005

výběr z hroznů

Morava

Mikulovská

Nový Přerov

Langewarte

012

32.5

10.1

Žerotín a.s.

Tramín červený

2005

výběr z hroznů

Morava

Slovácká

Petrov

Růžená

22/05

39.1

6.6

Krist Tomáš

Pálava

2005

výběr z bobulí

Morava

Mikulovská

Horní Věstonice

Pod Martinkou 65

66.2

6.8

VINJA - Jakubčík

Svatovavřinecké

2006

pozdní sběr

Morava

Velkopavlovická

Přítluky

U Studánky

016

1.2

5.4

Morava

Velkopavlovická

Moravský Žižkov

Sahary

09

1.2

5.4

S.O.Č. Velké Bílovice, s. r. o.

Dornfelder

2006

jakostní víno odrůdové

Pazderka Stanislav

Cuvée ZW+CS+Mer

2006

pozdní sběr

Morava

Velkopavlovická

Bořetice

Trkmanska

23/06

1.6

Pazderka Stanislav

Zweigeltrebe

2006

pozdní sběr

Morava

Velkopavlovická

Bořetice

Trkmanska

19/06

1.8

Vinařství Trpělka & Oulehla

Rulandské modré

2006

výběr z hroznů

Morava

Znojemská

Dolní Kounice

Šibeniční hora

614

1.8

4.7

Jestřáb Vojtěch

Cabernet Moravia

2006

moravské zemské víno

Morava

Slovácká

Mutěnice

Pod Dubňansků horů

06-12

2.0

4.8

Vinselekt Michlovský a.s.

André

2006

kabinetní víno

Morava

Slovácká

Hovorany

Zadní díly

1058

2.1

5.8

S.O.Č. Velké Bílovice, s. r. o.

Cabernet Sauvignon

2006

pozdní sběr

Morava

Velkopavlovická

Moravský Žižkov

Sahary

13

2.2

5.2

PATRIA Kobylí a.s.

Frankovka

2006

pozdní sběr

Morava

Velkopavlovická

Kobylí

U Skalky

59-06

2.3

5.7

SPIELBERG CZ, s.r.o.

Frankovka

2006

pozdní sběr

Morava

Slovácká

Žarošice

Maliny

624

2.4

5.3

PATRIA Kobylí a.s.

Rulandské modré

2006

výběr z hroznů

Morava

Velkopavlovická

Kobylí

Sovinky

62-06

2.5

4.9

Vinařství Trpělka & Oulehla

Chardonnay

2006

výběr z hroznů

Morava

Znojemská

Dolní Kounice

Šibeniční hora

612

2.5

5.4

LIVI spol.s r.o.

Zweigeltrebe

2006

výběr z hroznů

Morava

Slovácká

Milotice

Šidleny

06-25-ša

2.8

5.0

PATRIA Kobylí a.s.

Cuvée PATRIA červené

2006

pozdní sběr

Morava

Velkopavlovická

Kobylí

72-06

2.8

4.6


(1–2/2009)

67

Přihlašovatel

Název vína

Ročník Jakostní zařazení

Oblast

Podoblast

Obec

Trať

Číslo šarže

Cukr

Kyseliny

PATRIA Kobylí a.s.

Modrý Portugal

2006

pozdní sběr

Morava

Velkopavlovická

Kobylí

U skalky

57-06

2.9

4.4

Vinařství Maňák Štěpán

Zweigeltrebe

2006

pozdní sběr

Morava

Slovácká

Vracov

U Panny Marie 906

3.0

6.0

PATRIA Kobylí a.s.

Svatovavřinecké

2006

pozdní sběr

Morava

Velkopavlovická

Kobylí

U Skalky

66-06

3.0

5.7

SONBERK a.s.

Ryzlink rýnský

2006

pozdní sběr

Morava

Mikulovská

Popice

Somberk

0506

4.8

7.1

Vinné sklepy Valtice,a.s.

Svatovavřinecké

2006

pozdní sběr

Morava

Mikulovská

Valtice

Kačisdorfské pole

81/06

6.0

5.5

BOHEMIA SEKT, a.s.

Bohemia Sekt Prestige rosé brut

2006

jakostní víno šumivé

Morava

L7020

8.7

7.2

VINNÉ SKLEPY MARŠOVICE v.o.s.

Cuvée ST.MARGARITA

2006

moravské zemské víno

Morava

Znojemská

JezeřanyMaršovice

Z04/07

15.0

4.9

Vinselekt Michlovský a.s.

Pálava

2006

výběr z hroznů

Morava

Mikulovská

Perná

Purmice

1127

35.4

6.6

Stolová hora

42/07

297.0

9.2

ZD Sedlec

Chardonnay

2006

slámové víno

Morava

Mikulovská

Sedlec u Mikulova

ZD Sedlec

Ryzlink vlašský

2006

ledové víno

Morava

Mikulovská

Sedlec u Mikulova

Zátiší-Hliník

41/07

309.0

8.0

Beneš Jaroslav

Merlot

2007

pozdní sběr

Morava

Slovácká

Hrušky

Hastrmany

21/07

1.6

4.1

Vinařství Šilinek Jiří

Ryzlink vlašský

2007

pozdní sběr

Morava

Mikulovská

Pavlov

U Božích muk

722

1.9

5.8

Tetur Tomáš

Modrý Portugal

2007

jakostní víno odrůdové

Morava

Velkopavlovická

Velké Bílovice

Vinohrádky

05-07

2.0

4.8

Krist Tomáš

Svatovavřinecké

2007

výběr z hroznů

Morava

Slovácká

Milotice

Šidleny

414

2.2

5.4

MORAVÍNO s.r.o.

Grand cuvée bílé – Char., Rul. šedé

2007

pozdní sběr

Morava

Mikulovská

Mikulov

376

2.2

6.8

ČEBAV s.r.o.

Cabernet Moravia

2007

pozdní sběr

Morava

Slovácká

Tvrdonice

Padělky

64/04

2.3

4.0

Morava

Slovácká

Polešovice

Slunečné

19/07

2.3

5.1

Vinum Moravicum a.s.

Neronet

2007

jakostní víno odrůdové

MORAVÍNO s.r.o.

Cabernet Sauvignon

2007

pozdní sběr

Morava

Mikulovská

Valtice

Kamenné hory

363

2.8

5.5

Morava

Znojemská

Hoštěradice

Volné pole

7064

2.9

4.9

ZNOVÍN ZNOJMO a.s.

Dornfelder

2007

jakostní víno odrůdové

Réva Rakvice s.r.o.

Frankovka

2007

pozdní sběr

Morava

Velkopavlovická

Přítluky

Přítlucká hora

7538

3.0

5.3

Vinařství U Kapličky s.r.o.

Alibernet

2007

pozdní sběr

Morava

Velkopavlovická

Zaječí

U Kapličky

29/07

3.0

5.2

Vinařství Maňák Štěpán

Dornfelder

2007

pozdní sběr

Morava

Slovácká

Šardice

Kameny

2507

3.2

4.8

Vinařství Kovacs s.r.o.

Ryzlink rýnský

2007

pozdní sběr

Morava

Mikulovská

Nový Přerov

Na Štrekách

25/07

3.8

9.0

Nové Vinařství, a.s.

Ryzlink vlašský

2007

jakostní víno odrůdové

Morava

Mikulovská

Drnholec

Výsluní

059

4.0

6.9

Nové Vinařství, a.s.

Chardonnay

2007

jakostní víno odrůdové

Morava

Mikulovská

061

4.0

8.2

Krist Tomáš

Merlot

2007

pozdní sběr

Morava

Velkopavlovická

Čejkovice

Niva Hrbatá

419

4.0

5.4

Metroflora s.r.o.

Ryzlink rýnský

2007

moravské zemské víno

Morava

Slovácká

Nechvalín

Borový čtvrtě

1907

4.4

5.7

Rodinné vinařství Košut s.r.o.

Muškát moravský

2007

pozdní sběr

Morava

Slovácká

Moravská Nová Ves

Vinohrady

04/07

4.6

5.2

Mikrosvín Mikulov a.s.

Veltlínské zelené

2007

pozdní sběr

Morava

Mikulovská

5

4.8

5.6

DOBRÁ ADRESA, s.r.o.

Ryzlink vlašský

2007

pozdní sběr

Morava

Mikulovská

04

5.0

5.3

Morava

Mikulovská

202/07

5.6

5.6

Perná

Železná

Vinné sklepy Valtice,a.s.

Veltlínské červené ranné 2007

jakostní víno odrůdové

MORAVÍNO s.r.o.

Pálava

2007

výběr z hroznů

Morava

Mikulovská

Mikulov

Pod Svatým kopečkem I

365

5.9

5.9

VINOHRAD CZ, s.r.o.

Rulandské šedé

2007

pozdní sběr

Morava

Velkopavlovická

Velké Bílovice

Pod Belegrady

132007

6.1

6.5

Neoklas a.s.

Veltlínské zelené

2007

pozdní sběr

Morava

Slovácká

Dambořice

Lepiny

9/07

6.3

6.9

Metroflora s.r.o.

Müller Thurgau

2007

kabinetní víno

Morava

Slovácká

Nechvalín

Borový čtvrtě

9007

6.5

5.4

Vinařství Maňák Štěpán

Tramín červený

2007

pozdní sběr

Morava

Slovácká

Strážovice

Staré hory

2707

6.8

4.7

PATRIA Kobylí a.s.

Cuvée PATRIA bílé

2007

výběr z hroznů

Morava

Velkopavlovická

Kobylí

68-07

6.9

6.0

Vinselekt Michlovský a.s.

Chardonnay

2007

pozdní sběr

Morava

Mikulovská

Nový Přerov

Na Štrekách

1258

7.4

6.6

Krist Tomáš

Sylvánské zelené

2007

pozdní sběr

Morava

Slovácká

Milotice

Šidleny

420

7.4

4.9

Mikulov

Pod Svatým kopečkem II

8328

7.7

7.2

Vinařství Pavlov, spol. s r.o.

Rulandské bílé

2007

výběr z hroznů

Morava

Mikulovská


(1–2/2009)

68

Číslo šarže

Cukr

Kyseliny

261/07

7.7

5.9

U Třech panen

8322

7.9

7.2

Dyjákovičky

U Sklepů

0710

8.3

6.3

Mikulovská

Dolní Věstonice

U Kapličky

8313

8.4

6.5

Morava

Slovácká

Boršice u Blatnice

Molvy

10

9.0

6.0

pozdní sběr

Morava

Mikulovská

Pavlov

Sahara

8321

9.7

6.0

pozdní sběr

Morava

Velkopavlovická

Čejkovice

Novosady

42

10.7

6.2

2007

výběr z hroznů

Morava

Mikulovská

Horní Věstonice

Pod Děvínem

417

10.9

7.2

Frankovka

2007

kabinetní víno

Morava

Mikulovská

Valtice

Pod Raisnou

1/07

11.2

5.0

Vinné sklepy Valtice, a. s.

Neuburské

2007

výběr z hroznů

Morava

Mikulovská

Novosedly

Kamenný vrch

270/07

11.2

5.8

Vinařství Zaječí s.r.o.

Rulandské bílé

2007

pozdní sběr

Morava

Velkopavlovická

Zaječí

Stará hora

57/07

13.0

6.4

28/07

13.1

6.5

Přihlašovatel

Název vína

Ročník Jakostní zařazení

Oblast

Podoblast

Vinné sklepy Valtice, a. s.

Irsai Oliver

2007

VÍNO Mikulov, spol. s r.o.

Sauvignon

Obec

jakostní víno odrůdové

Morava

Mikulovská

2007

pozdní sběr

Morava

Mikulovská

Dolní Věstonice

Vinařství Waldberg Vrbovec Ryzlink rýnský s.r.o.

2007

pozdní sběr

Morava

Znojemská

Vinařství Pavlov, spol. s r.o.

Müller Thurgau

2007

pozdní sběr

Morava

Janás Michal

Chardonnay

2007

pozdní sběr

Vinařství Pavlov, spol. s r.o.

Sauvignon

2007

Ilčík Otto ing.

Cuvée Maxim

2007

Krist Tomáš

Neuburské

SOŠ vinařská a SOU zahradnické

Trať

Kosík Pavel MUDr.

Chardonnay

2007

výběr z hroznů

Morava

Slovácká

Tvrdonice

Nové Vinohrady

Vinum Moravicum a.s.

Aurelius

2007

pozdní sběr

Morava

Slovácká

Polešovice

Staré Hory

02/07

14.0

5.6

Moravské vinařské závody Bzenec s.r.o.

Ryzlink vlašský

2007

pozdní sběr

Morava

Mikulovská

Březí

Ořechová hora

7141

15.1

6.2

Vinařství Pavlov, spol. s r.o.

Chardonnay

2007

výběr z hroznů

Morava

Velkopavlovická

Nosislav

Kacířky

8320

15.3

7.7

Mikrosvín Mikulov a.s.

Kerner

2007

pozdní sběr

Morava

Mikulovská

Perná

Železná

2

19.5

6.5

Vinařství Zaječí s.r.o.

Ryzlink rýnský

2007

pozdní sběr

Morava

Velkopavlovická

Zaječí

Nová hora

55/07

20.0

6.5

Vinařství Pavlov, spol. s r.o.

Rulandské šedé

2007

výběr z hroznů

Morava

Mikulovská

Pavlov

Slunný vrch

8316

21.8

5.8

SONBERK a.s.

Ryzlink rýnský

2007

výběr z hroznů

Morava

Mikulovská

Popice

Somberk

0807

22.2

7.4

Metroflora s.r.o.

Veltlínské zelené

2007

pozdní sběr

Morava

Slovácká

Skoronice

Příčky

2207

22.7

5.9

Vinařství Zaječí s.r.o.

Chardonnay

2007

výběr z hroznů

Morava

Velkopavlovická

Blučina

Vyšavy

59/07

23.0

7.4

Vinselekt Michlovský a.s.

Pálava

2007

výběr z hroznů

Morava

Mikulovská

Perná

Purmice

1316

26.8

7.0

Vinařství Maňák Štěpán

Rulandské bílé

2007

pozdní sběr

Morava

Slovácká

Kostelec

Stará hora

1907

29.8

6.5

Vinselekt Michlovský a.s.

Aurelius

2007

výběr z hroznů

Morava

Mikulovská

Perná

Věstoňsko

1224

36.2

7.5

SOŠ vinařská a SOU zahradnické

Chardonnay

2007

pozdní sběr

Morava

Mikulovská

Valtice

Pod Raisnou

12/07

38.9

6.7

Vinné sklepy Lechovice, spol. s r.o.

Tramín červený

2007

výběr z hroznů

Morava

Znojemská

Borotice

Stará Hora

7046

42.8

4.4

Réva Rakvice s.r.o.

Rulandské bílé

2007

výběr z hroznů

Morava

Velkopavlovická

Hustopeče

Růženy

7265

44.3

7.9

Metroflora s.r.o.

Rulandské bílé

2007

výběr z hroznů

Morava

Slovácká

Kyjov

Kameníky

3007

47.2

7.6

Díly za zahradou

113-08

49.0

8.7

Bučková Jiřina

Chardonnay

2007

výběr z bobulí

Morava

Slovácká

Sudoměřice nad Moravou

Vinselekt Michlovský a.s.

Pálava

2007

výběr z bobulí

Morava

Mikulovská

Perná

Bergrus

1313

61.2

7.6

Vinařství U Kapličky s.r.o.

Pálava

2007

pozdní sběr

Morava

Velkopavlovická

Zaječí

U Kapličky

26/07

70.0

7.1

SONBERK a.s.

Sauvignon

2007

výběr z bobulí

Morava

Mikulovská

Popice

Somberk

0507

102.0

6.5

109.4

7.9

Vinné sklepy Lechovice, spol. s r.o.

Chardonnay

2007

výběr z bobulí

Morava

Znojemská

Borotice

Nad Kolářovým 7024 sklepem

Vinné sklepy Valtice,a.s.

Veltlínské zelené

2007

výběr z cibéb

Morava

Mikulovská

Dolní Dunajovice

Dunajovský kopec

358/07

116.7

6.5

Vinné sklepy Valtice,a.s.

Veltlínské zelené

2007

ledové víno

Morava

Mikulovská

Dolní Dunajovice

Dunajovský kopec

356/07

194.2

6.7

Vinařství Maňák Štěpán

Rulandské šedé

2007

slámové víno

Morava

Slovácká

Žádovice

Fěkuňk

3207

197.1

7.8

Glosová Helena

Chardonnay

2007

výběr z cibéb

Morava

Slovácká

Moravská Nová Ves

Stará hora

75

214.9

8.4

ZNOVÍN ZNOJMO a.s.

Ryzlink rýnský

2007

ledové víno

Morava

Znojemská

Stošíkovice na Louce

U Tří dubů

7081

226.0

7.7

Esterka Vít

Dornfelder

2008

moravské zemské víno

Morava

Velkopavlovická

Čejkovice

Noviny

2008

6.5

7.2


(1–2/2009)

69

BioFach 2009 – dostaveníčko nejen biovín Speciální pozornost bude na letošním ročníku věnována férovému obchodu (fair trade), ekomódě a samozřejmě biovínu. Biovíno nachází u konzumentů stále věší oblibu, a tak má od roku 2008 na veletrhu BioFach své nové útočiště – je jím vinařská hala 4A. Svá špičková vína z kontrolovaného ekologického zemědělství zde představí na 380 vinařů z 23 zemí. Biopotraviny, zdravá výživa a také pravá přírodní kosmetika jsou jak ve světě, tak v České republice stále žádanější. Tento trend se projevuje rovněž v každoročním růstu počtu vystavovatelů a návštěvníků veletrhu BioFach. V letošním roce zde představí své certifikované výrobky na 2900 vystavovatelů. S cílem zviditelnit kvalitní české biopotraviny je na veletrhu pod záštitou ministerstva ze-

mědělství organizována česká expozice, která bude umístněna v hale č. 5. Na expozici se budou podílet také Svaz ekologického zemědělství PRO-BIO a  sdružení PRO-BIO LIGA. Česká republika se velmi aktivně angažuje v  pořádání doprovodných akcí a  v  rámci mezinárodního kongresu představí své ekologické zemědělství na odborných přednáškách. Slavnostního zahájení veletrhu se zúčastní rovněž ministr zemědělství Mgr. Petr Gandalovič. Dalším důkazem dobré spolupráce mezi pořadateli veletrhu BioFach a českými biofanoušky je jistě skutečnost, že se tento světový veletrh stal oficiálním partnerem prestižní soutěže Česká biopotravina roku. Rostoucí zájem o  biopotraviny nabízí jejich výrobcům i obchodníkům nové příležitosti. Ná-

Víno snižuje hladinu cukru v krvi u  diabetiků. V  Izraeli na jedné z  univerzit zjistili, že sklenka vína denně snižuje obsah cukru v  krvi. Cukr poškozuje buňky, oči, játra a nervový systém. Tím se zvyšuje nebezpečí srdečního infarktu a mozkové mrtvice. Pravidelnou konzumací malého množství vína se toto nebezpečí snižuje. DDW/1/2/JS Švýcarská firma Leyat začala vyrábět nůžky na řez révy s řeznými plochami opatřenými měděným povrchem. Důvodem je antibakteriální účinek na řeznou ránu. Podle jedné izraelské studie by se tak totiž měl snížit přenos chorob mezi rostlinami. DDW/2/2/JS

vštěva veletrhu BioFach je zajisté dobrou možností, jak se zorientovat na tomto stále rostoucím trhu. Pro zájemce z České republiky připravila kancelář výhradního zastoupení norimberské veletržní společnosti v ČR speciální nabídku zájezdů a  vstupenek v  předprodeji. Jeden zájezd je organizován ve spolupráci s  cestovní kanceláří Fractal a  druhý se Svazem ekologických zemědělců PRO-BIO. Zvýhodněné vstupenky na veletrh je možno zakoupit u výhradního zastoupení norimberské veletržní společnosti v ČR. Další informace poskytne: Výhradní zastoupení norimberské veletržní společnosti pro ČR: PROveletrhy, s. r. o., Ing. Naďa Lichte, tel.: 220  511  974, 775  663 548, e-mail: info@proveletrhy.cz, www.proveletrhy. cz (vo)

Zemědělský institut v San Michele změnil svoji formu na nadaci. Jedna z prvních vinařských škol v Rakousko-Uhersku (založena přibližně ve stejné době jako školy v Klosterneuburku a Valticích) se od 1. 1. 2008 přetvořila do nadace pod názvem „Fondazione Edmund Mach“. Název má podle svého zakladatele a prvního ředitele, který sám studoval i v Praze. Institut začal postupně jako jediný z uvedené trojice vinařských škol založených před více než 130 lety poskytovat vysokoškolské vzdělání, spolupracuje s německým institutem v Geisenheimu. DDW/2/4/JS

AD VIVUM sází na kvalitní vína z malých vinařství AD VIVUM vůbec ve svém portfoliu nepěstuje nějaké mainstreamové dobře prodejné značky, co jméno, to naprosto originální zjev na vinařském nebi. Využil jsem příležitosti II. Wine&Food Festivalu v Praze, na který opět přijel i Nicolas Joly, a položil jsem několik otázek majiteli AD VIVUM, Ing. Vladimíru Buřičovi.

Společnost AD VIVUM se svojí profilací zřetelně zaměřenou na zastupování biodynamických vinařů, terroirových a „pravdivých“ vín v  ČR značně vyděluje ze stále se rozrůstajícího počtu dovozců. Většina dováží buď směs toho, co jim zrovna chutná, nebo to, co je reálné sem dovézt a  dobře prodat. Jak se Vám podařilo skloubit osob-

ní preference s obchodem a  ještě dát všemu myšlenkový rámec? Je těžké nepodlehnout neúprosné ekonomice a  zachovat si individualitu? Při výběru našich vinařů zisk není prvořadý. Upřímně řečeno jedno z hlavních kritérií je, abychom s vinařem mohli navázat úzký přátelský vztah, abychom si i lidsky „sedli“. Život sám


70

(1–2/2009)

o sobě je složitý, tak proč si ještě vybírat partnery, kteří přinášejí sebou další porci stresu. Dbáme také na určitou rovnováhu mezi vinaři, kteří třeba v segmentu gastronomie přinášejí drtivou většinu obratu a  zisku, a  vinaři, jejichž 100– 200 dovezených lahví ročně je sice v  účetnictví nevýznamnou položkou, přesto náš vztah k nim je svým způsobem k nezaplacení. Některé moravské vinaře, jejichž přístup je biodynamice a „pravdivým vínům“ blízký, již zastupujete, s dalšími vedete jednání. S přihlédnutím k tomu, jak znáte biodynamické vinaře zahraniční, troufnete si odhadnout, jakým směrem a jak rychle půjde biodynamie a příklon k „pravdivosti“ ve vínech v našich krajích? Je tu pro to vhodné „podhoubí“? Jsme v něčem specifičtí? Osobně si myslím, že dobré podmínky tu jsou. Malí vinaři ve Francii si již našli své místo na trhu. Dokonce i když nevyvíjejí výrazné marketingové aktivity, nemají ani web, tak si třeba skrze dobré reference znalců a  publicistů najdou své koncové zákazníky. Takoví vinaři mají ale celkem jasnou představu, co chtějí, za jakou cenu, a co naopak ne. U nás nejsou vinaři takto vyhranění. Dokonce ani mnohá zdej-

ší špičková vinařství často nemají úplně jasno o svém budoucím směřování. Věříte, že biodynamický přístup může převládnout a  stát se masovým, nebo je jeho místo jako důležitá alternativní menšina? Buďme realisté, asi ještě dlouho budeme obklopeni z  95 % čistě technologickými produkty. A  myslím, že je dobře, že to tak je. Právě ten zbytek, to jsou ty zajímavé okrajové proudy, kterými se chceme zabývat. Cítíte, že je tu o „pravdivá vína“ zájem? Máte svou klientelu, která preferuje biodynamická vína? Která se zajímá o to, s jakou filozofií, s použitím jakých prostředků ta vína vznikají? Segment je to velice úzký, kdybych si jen na tom chtěl postavit živobytí, uživil bych stěží sám sebe. Ale to je v pořádku, s tím jsme do toho šli. Nehodláme ani v budoucnu měnit své vinaře za jiné, kteří by nám přinesli více peněz, ani vlastně nějak výrazně zvyšovat jejich počet. Tím by utrpělo prvořadé kritérium dobrého osobního kontaktu a kvality. Máte v této oblasti nějaké další plány? Připravuje Vaše společnost nějaké cílené

kroky k tomu, aby se tyto myšlenky šířily dál mezi milovníky vín či zdejší vinné profesionály? Máme určité rezervy třeba ohledně základních informací o  biodynamice skrze náš web, ale především sázíme na naši spolupráci s  největším propagátorem biodynamiky Nicolasem Joly. To se jeví i  nadále jako velmi perspektivní. Můžeme také zprostředkovat – a zprostředkováváme – zájemcům osobní kontakty se špičkovými biodynamickými vinaři. Poznal jste legendy biodynamického vinařství z větší blízkosti než kdokoliv z normálních smrtelníků. Mají nějaký povahový rys společný? Myslím, že jsou to lidé, kteří hodně o  věcech přemýšlejí, mají určitý smysl pro filozofické uvažování, i  když na 100 % to též neplatí. Jsou to lidé, kteří se nespokojí s tím, že víno je produkt, který vyrobí, aby se prodal. Jsou spjatí s terroirem, je to pro ně víc než jen produkční plocha, mají vztah k místu, kde žijí, k vinné révě jako rostlině, snaží se je pochopit, komunikovat s nimi. Děkuji za rozhovor. Pavel Jelen, www.ovine.cz

Vinařské výstavnictví na Moravě A nejedná se jen o kvantitativní boom vinařských výstav, ale také o viditelný nárůst kvality mnohých výstav vín – myslím, že tady sehrálo svou důležitou roli také zastřešení nejvýznamnějších vinařských výstav vín samotným Ministerstvem zemědělství, i když se často vedou polemiky nad jeho praktikami. Vinařské výstavy již nepořádají vždy jenom samotní vinaři, ale připojili se i hoteliéři, sommelieři, dokonce někdy i  značně odtažití organizátoři, např. lékaři nebo veterináři. Značně se zapojili po delší odmlce také zahrádkáři, a tak je velmi obtížné každoročně všechny vinařské výstavy na různých úrovních vůbec podchytit. Samozřejmě se zvyšující se úrovní organizace vinařských výstav jde ruku v ruce také nárůst kvality samotného odborného hodnocení vín a těch, kteří se do něj zapojují – degustátorů. I když právě od těch špičkových degustátorů, kteří mají odborné zkušenosti jak z nejvyšších domácích výstav vín, tak i ze známých mezinárodních výstav, se ozývají hlasy vedoucí k vymezení skupiny plně profesionálních hodnotitelů vín na těch našich nejvýznamnějších vinařských soutěžích s  cílem dosáhnout co nejobjektivnějšího posouzení předkládaných vín.

Na Moravě se každoročně uskuteční dvě velké celorepublikové soutěže vín s mezinárodní účastí vinařů: 1. Grand Prix Vinex – mezinárodní soutěž vín organizovaná současně s Mezinárodním vinařským veletrhem VINEX s  těmito charakteristickými znaky: – po prvé se tato soutěž konala v roce 1993 – zajišťuje Svaz vinařů České republiky ve spolupráci s BVV, a.s.; – cílem soutěže je umožnit výrobcům vín prezentovat své výrobky; – do soutěže je možné přihlásit bílé, růžové, červené a  šumivé víno ročníku 2007 a starších; – zúčastňují se profesionální vinaři se svými víny počtem do 400 vín; – degustace vín probíhá podle kategorií bez ohledu na odrůdu a ceny jsou udělovány vítězům kategorií; – soutěž Grand Prix Vinex je každoročně pořádána počátkem března na výstavišti v Brně; 2. Valtické vinné trhy: – po prvé se tato soutěž konala již v roce 1967 – zajišťuje společnost Valtické vinné trhy ve

spolupráci se Střední vinařskou školou ve Valticích; – cílem je odborně posoudit vína z různých vinařských oblastí, obcí a tratí a tím podpořit výrobu a  prodej co nejkvalitnějších vín, zprostředkovat osobní výměnu zkušeností a  poznatků z  vinohradnicko-vinařského oboru a  posloužit k  navázání a  k  prohloubení výrobních, obchodních a  společenských vztahů mezi výrobci vína, obchodníky a spotřebiteli; – do soutěže je možno přihlásit vína ročníku 2008 a starší – právě možnost vinařů účasti na prvním oficiálním hodnocení mladých vín nového ročníku, která již jsou nebo půjdou na trh, poskytuje konzumentům dobrého vína přehled o  novém ročníku vín – proto je každoročně velký zájem jak o účast v soutěži, tak i o ochutnání vín v zámeckém areálu ve Valticích; – zúčastňují se profesionální vinaři se svými víny počtem kolem 800 vín; – degustace vín probíhá podle kategorií a odrůd a nejvýše hodnoceným vínům jsou udělovány zlatá, stříbrná a bronzová medaile; – Valtické vinné trhy se každoročně uskuteč-


(1–2/2009)

ňují počátkem května v zámeckém areálu ve Valticích. Obě popsané významné vinařské soutěže jsou podporovány Vinařským fondem. Je jenom dobře, že máme v České republice takové velké soutěže vín, které si nikterak nekonkurují, ba naopak, jak vyplývá z výše uvedených charak-

teristik, mají zcela odlišné podmínky i možnosti poskytnout vinařům i  milovníkům dobrých vín srovnání a přehled o vínech v tržním sortimentu u nás. Prezentace vín soutěže Grand Prix Vinex proběhne na veletrhu VINEX na brněnském výstavišti ve dnech 4. a 6. března 2009.

71

Degustace vín zúčastněných na 42. ročníku Valtických vinných trhů se uskuteční pro návštěvníky v zámeckém areálu ve Valticích ve dnech 8. a 9. května 2009. Ing. Jan Otáhal, Valtice

Jiný pohled na hodnocení vín

Organizátoři proškolují degustátory, a i když nikdo není neomylný a  při výstavách samotných pak narazíte na vína, která dostala více bodů, než ve skutečnosti zasloužila, obecně byla úroveň výstav velmi dobrá už také proto, že někteří si zakoupili nebo vypůjčili chladicí zařízení. Dalo by se konstatovat, že místní výstavy mají docela dobrou úroveň (alespoň ty kolem Kyjova), a  ta se rok od roku zlepšuje. Ani jsem o  tom letos nechtěl psát. Všechno je, jak má být. Pak jsem si ve Vinařském obzoru přečetl rozhovor šéfredaktora Ing.  Richarda Stávka s  doc.  Ing.  Milošem Michlovským, DrSc., a věděl jsem, že budu muset znovu napsat. S jeho pohledy a  názory na problematiku hodnocení vín nesouhlasím. Musím se zastat someliérů a žurnalistů, i když sám jsem vinař, nikoliv však profesionál. Podle pana docenta se ten, kdo chce víno ohodnotit, musí účastnit procesu zrodu vína, tedy od moštování až do láhve a  měl by ho aspoň 35× ochutnat. Pouze tento přístup považuje za seriózní. Domnívám se, že v tomto se pan docent velice mýlí. Opak je pravdou. Ten, kdo zná vývoj vína, může být ovlivněn a  jeho hodnocení nemusí být objektivní. Hodnotíme současný stav vína. Ne jeho vývoj, pokud se ovšem na výsledku nepodepsal. Po-

lemizoval bych i o  jeho budoucnosti. Podobně je to přece u ochutnávačů kávy, piva nebo třeba u  posuzovatelů parfémů. Nikdo z  nich nebyl u zrodu, a přesto se od nich očekává seriózní hodnocení. Dokonce bych to přirovnal k soutěžím krásy. I z „ošklivého káčátka“ může být časem krasavice mezinárodní úrovně. Ale raději se vrátím k vínům. Když jsem byl účastníkem jednoho z prvních školení pro degustátorské zkoušky platné v zemích EU, byla v kurzu skoro celá rodina jednoho nejmenovaného vinaře. Otec vyráběl vína desítky let, syn měl vinařskou školu a vzali s sebou i dceru, které bylo kolem dvaceti a víno pila párkrát v životě. Z rodiny zkoušku udělala jenom ona. Perfektní nos. Trochu jí zpočátku dělalo problémy pojmenovat závadu ve víně, v tom jí chyběla zkušenost, ale to se dá poměrně rychle zapamatovat. Znovu opakuji, já hodnotím současný stav vína. Nepřijímám zdůvodňování, že toto víno sice má vysokou kyselinku, ale že takový byl ročník a víno má perspektivu. Podle mého hodnocení je víno neharmonické a je chybou vinaře, že takové víno dává k posouzení. A když už jsme u té profesionality degustátorů. Byl jsem u toho, když se zařazovala vína do Salonu vín, tuším, že to byl druhý ročník.

Vinafiem v Africe i leckde jinde

Vín bylo málo a skoro nebylo z  čeho vybírat. Byli jsme pozvaní do Valtic a znovu se chutnala vína, která měla jít do Salonu. Byl jsem velmi překvapen, že i mezi profesionály, jako je bezesporu Ing. Robert Steidel z Klosterneuburgu, a  Ing.  Michlovským byly až 20bodové rozdíly. Nakonec se odstoupilo od bodování a stačilo vyjádření, jestli zmiňované víno do Salonu patří, či nikoliv. A  když už jsme u  té objektivity hodnocení. Pravidelně se účastním hodnocení vín na TOP 77. A tady je zásadní rozdíl mezi Salonem. Hodnotitelem může být jenom nezaujatý degustátor, který nesmí být jakkoliv spojován s  výrobci vína. A to je ten, který určitě nestál u zrodu vína. Jen ho objektivně a nezaujatě posoudí. Jak opačně působí složení degustačních komisí pro zařazení vín do Salonu. A  jak pak obstojí srovnání, když jedna pětina ze stovky nejlepších vín v  ČR patří jednomu výrobci, shodou okolností členu hodnotící komise? A  kolik vín tam mají další členové hodnotící komise? Nezpochybňuji regulérnost této soutěže. Asi stejně jako se pan docent nechce dotknout someliérů a žurnalistů. Já jich pár znám a domnívám se, že se jedná o vynikající odborníky. Mgr. Pavel Navrátil, Kyjov

197 Kč 190 ,(vč. 9% DPH)

Antonín Koneãn˘, nበpfiední vinafisk˘ odborník, bilancuje ve své první samostatné kníÏce svÛj (vã. 5% DPH) bohat˘ Ïivot spojen˘ s vinnou révou a s vínem jako u‰lechtil˘m mokem. Seznamuje ãtenáfie mimo jiné i s tím, proã se stal vinafiem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinafiil v Etiopii, AlÏírsku, Bulharsku, Albánii ãi Maìarsku, ba i s tím, jak tráví svÛj zku‰enostmi nabit˘ Ïivot v malé moravské vesnici dnes. âtivé a poutavé vyprávûní doprovází mimofiádná fotografická pfiíloha. Kniha je urãena pro v‰echny milovníky ãtenáfisky vdûãn˘ch biografií. Nakladatel CARPE DIEM, ISBN 80-86362-48-5, Rok vydání 2004 Poãet stran 202 + 16 stran fotopfiílohy, Formát 12 x 18,8 cm, Vazba váz.

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


(1–2/2009)

72

Kalendář vinařských akcí DATUM

Hodnocení vín (týká se koštů)

VÝSTAVA

MÍSTO

HOD + KONTAKT

I. Reprezentační ples vinařů a přátel vína

Kulturní dům Zemědělské a.s. Čejkovice

René Bárta +420 774 929 429, info@vinozcejkovic.cz

Tradiční výstava vín v Křepicích

Sál kulturního domu Křepice

zač. 13.30 hod., Ing. Novotný Václav 602 745 876

14. 2. 2009

VI. Valentýnská degustace archivních vín

Restaurace hotelu Albor Čejkovice

zač. 13.00 hod., Recepce hotelu Albor 518 362 333, hotel@albor.cz

14. 2. 2009

Súťaž v reze viniča hroznorodého Bratislava-Rača

421 (0)905468943, +421 (0)905202818. www.mvc.sk

14. 2. 2009

sklepy, náměstí, sokolovna Putování po dobšických sklípcích Dobšice

Ing. Jaroslav Jenšovský 724 173 680

7. 2. 2009 7. 2. 2009

1. 2. 2009 (13.00 hod.)

Cyklus povídaní o víně: Frankovka a Savilon

20. 2. 2009 22. 2. 2009

14. 2. 2009 (13.00 hod.) Místní výstava vín

Regionální turistické informační centrum a Vinotéka, Masarykova 100, Židlochovice

Tomáš Šenkyřík senkyrik@zidlochovice.cz

Kulturní dům Velké Němčice

zač. 9.30 hod., Jaromír Richter ml. 725 758 913, vystavavin@seznam.cz Martina Havlíková 777 743 496, vin.akad@telecom.cz

24.–27. 2. 2009

Výroba vína se zaměřením na ekologii

Učebna VAV – nám. Svobody 2, Valtice

28. 2. 2009

Košt vín

Sokolovna Žeravice 696 47 okr. Hodonín

zač. 14.00 hod., czs.zo.zeravice@seznam.cz

45. tradiční výstava vín

Lidový dům Žabčice

zač. 10.00 hod., Kelbl Vladimír 720 612 308

28. 2. 2009

21. 2. 2009

28. 2. 2009

Výstava vín

Dělnický dům Tvrdonice

zač. 13.00 hod., Helešic Jar. 723 970 557, jarohe@seznam.cz

28. 2. 2009

2. koštování vína v Jalubí

Místní kulturní zařízení Jalubí

zač. 10.00 hod., Ondráš Dušan 603 545 742, hoc@hoc.cz

4.–6. 3. 2009

Vinex 2009

Brno – Výstaviště, ČR

Dušan Pelikán +420 541 152 745, dpelikan@bvv.cz

7. 3. 2009

Místní výstava vín

Sokolovna Čejč

zač. 14.00 hod., Josef Rylka +420 606 823 135, +420 774 823 135, zahradkari.cejc@seznam.cz

7. 3. 2009

Místní výstava vín

Hospoda „U Letochů“ VACENOVICE

Ing. Ingr Blažej 518 376 749, ingrblazej@quick.cz

Výstava vín Nosislav

Sportovní hala Nosislav, Brno-venkov

zač. 13.00 hod., Hlaváček M. 602 770 065, info@elektro-hlavacek.cz

7. 3. 2009

1. 3. 2009 (13.00 hod.)

7. 3. 2009

Výstava vín s ochutnávkou Chrlice

Restaurace U Bindrů Chrlice

zač. 13.00 hod., Hunkes Bohumil 605 455 799

7. 3. 2009

5. ročník Přehlídky českých vín ve Slaném

Vinárna Ungelt, Masarykovo náměstí č.p. 4, Slaný

zač. 10.00 hod., Petr Rychtařík 606 620 682, vinarstvi.kvic@seznam.cz

7. 3. 2009

40. výstava vín Tasovice

KD HODONICE

zač. 10.00 hod., Vyšinka Josef 515 234 462 mob.: 605 78 68 66, vysinkaj@email.cz

7. 3. 2009

Místní výstava vín Valtice

Valtice – víceúčelová hala vinařslé zač. 10.00 hod., Vinaři Valtice 519 352 978 školy

Místní výstava vín

KD Moravský Žižkov

21. 3. 2009

14. 3. 2009 (17.00 hod.)

zač. 15.00 hod.

Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven dle dostupných informací. Chcete-li, aby i vaše akce byla medializována, zadejte ji on-line například na webové adrese http://www.wineofczechrepublic.cz

ProWein 2009 Ve dnech 29.–31. března 2009 se uskuteční v Düsseldorfu tradiční Mezinárodní veletrh vín a lihovin a již dnes je jasné, že to bude opět „dobrý ročník“. Budou na něm zastoupeny všechny mezinárodně významné pěstitelské země a regiony. Patří k nim zámořské země z Ameriky, Afriky i Oceánie stejně jako známé vinařské země z Evropy, které veletrh ProWein využívají pro získávání nových odbytišť. „Zásadním faktorem úspěchu veletrhu ProWein je rozsáhlá nabídka spojená s jasným zaměřením na obchod. Düsseldorf se tak opět stane nejdůležitějším místem pro setkávání odborníků z oboru vinařství z celého světa,“ sdělil W. Niedergöker z veletržní společnosti Messe Düsseldorf. Veletrh bude hostit zhruba 33 000 odborných návštěvníků a více než 3 000 vystavovatelů ze všech významných pěstitelských regionů. V degustační zóně bude prezentováno přibližně 1 000 vín. Pod hlavičkou NVC a za podpory VF se veletrhu ProWein na společném stánku zúčastní jako vystavovatelé Bohemia Sekt, Templářské sklepy, Moravské vinařské závody a Nové Vinařství. Další informace o veletrhu ProWein naleznete na internetové adrese www.prowein.de a informace o možnosti nákupu vstupenek pak na internetu zástupce Messe Düsseldorf – akciové společnosti Veletrhy Brno www.bvv.cz – Služby – On-line prodej vstupenek a katalogů na veletrhy Messe Düsseldorf. (pr) Studie vlivu různých technických pomůcek na profil růžových vín Růžová vína jsou oblíbená, ať tichá či šumivá. Ale enologických produktů určených specificky pro růžová vína není zas tak mnoho. Výrob-

ce růžových vín v souladu s potřebami trhu má na víno své požadavky, pokud se týká barvy i  aromatického výrazu. Oenofrance ve spolupráci s Centrem růžových vín pracovala na odzkoušení pomocných prostředků, vypracovaných specificky pro výrobu růžového vína, a pak po tři roky ověřovala, že první výsledky, získané u růžového vína v údolí Loiry s vypěstovaným kmenem kvasinek, se daly zopakovat u růžových vín z Provence. Tyto pokusy ukázaly, že pomůcky k výrobě vína, jako kmeny kvasinek, mají kvalitativní vliv na růžová vína. Podle požadovaného stylu vína byly vybrány jednotlivé pomůcky i  jednotlivé kmeny kvasinek, s  cílem dát výrobcům vín možnost co nejširšího výběru použitých nástrojů. Díky třem letům přísně prováděných pokusů víme, že Levuline Arpége se jeví jako kmen kvasinek zvlášť vhodný k výrobě růžových vín, umožňuje získat významný ovocitý ráz a  bohaté aroma, lišící se podle ročníku a použitých odrůd. Pramen: Revue des Oenologues, č. 128, červenec 2008, s. 31–34 (ako) Kracher za 100 bodů Fenomenálního úspěchu se podařilo dosáhnout vinaři od Neziderského jezera v Rakousku z městečka Ilmitz Gerhardu Kracherovi (o jeho firmě a vínech jsme referovali ve VO v roce 2004 po návštěvě s Ing. A. Konečným – pozn. red.), jehož Scheurebe 2005 v jakosti výběr z cibéb získal rovných 100 bodů ve stobodové stupnici a zároveň mimořádné ocenění Botrytis Trophy na mezinárodní soutěži vín International Wine Challenge v Londýně. Díky úspěchům i dalších jeho přihlášených vín mu porota udělila titul Sweet Wine Maker of the Year. (rs)


(1–2/2009)

73

Prague Wine Week 2009

To všechno se povedlo Galadegustaci Prague Trophy v Břevnovském klášteře, jejíž druhý ročník byl symbolickým vyvrcholením týdenního maratonu Prague Wine Week. Soutěž, která degustaci předcházela, měla za úkol poukázat na nejlepší vína roku 2008 na českém trhu. Týden žila Praha vínem Prague Wine Week se zrodil v  hlavách vydavatelů časopisu Víno Revue – manželů Šárky a  Jindřicha Duškových. Ti měli pocit, že Praha už má dostatečnou koncentraci vinných nadšenců na čtvereční metr, a podařilo se jim pod jednu hlavičku propojit několik desítek podniků. Od restaurací přes hotely, vinotéky, bary až po obchody a degustační prostory dovozců. Ti všichni nabízeli v týdnu od 12. do 18. ledna speciální akce, vinná menu, ochutnávku medailových vín soutěže nebo aspoň slevy na své výrobky. Není prvního ročníku bez chyb a dětských nemocí. Příušnice a zarděnky pražského Wine Weeku se ale týkaly spíš jednotlivých účastníků než celkového pojetí akce. Poměrně vágní vymezení toho, co znamená „účastnit se,“ totiž svádělo k zaujetí laxního přístupu k věci (klasickým příkladem tak bylo třeba nasazení paušální slevy 15 % na některá vína, čímž byla celá věc odbyta) a  podcenění nutnosti větší propagace akce, stejně jako tvorby větších taháků pro veřejnost. Bylo přitom jasné, že za 4500 Kč, kolik podniky stála možnost použít hlavičku festivalu, nemůže ze strany pořadatelů vzniknout žádná masivní kampaň a že těžiště aktivity tak muselo ležet přímo na jednotlivých účastnících. Profesionálové i křupani Přesto se v  rámci festivalu dalo narazit na několik povedených akcí. V prestižní restauraci La Degustation Bohéme Bourgeoise se podávalo speciální menu s pokrmy, spárovanými s nejlepšími víny soutěže. „Zájem byl obrovský,“ komentovala speciální menu restaurace její sommelierka Klára Kollárová: „Dva dny jsme měli úplně vyprodáno a  pro příští rok uvažujeme o rozšíření nabídky na celý týden.“ V restauraci Na Štěpáně připravovali speciální menu s Moselskými Rieslingy za přítomnosti jejich výrobců, kteří v rámci soutěže sesbírali hromadu medailí. Vařil k  tomu michelinský kuchař Hubert Scheid a osobně přítomní vinaři sami nalévali svá vína hostům.

Spoluorganizátorka události Šárka Dušková a John U. Salvi, jeden ze služebně nejstarších držitelů celosvětově respektovaného titulu Master of Wine Že se na to ale dá jít i jinak, dokázala třeba nově vzniklá kavárna Nad Muzeem, zvaná Klíčový bar. Tady v týdnu probíhala ochutnávka vín moravského vinařství Proquin, prezentovaná jako řízená degustace. Průzkum jemností rozdílů vín bohužel nijak nebránil majitelce podniku, aby si během degustace zapálila. Následovala ji i vína prezentující sommelierka a posléze i několik hostů. Galadegustace v Břevnovském klášteře Na rozdíl od Wine Weeku, který měl letos premiéru, se páteční Galadegustace (nejen) soutěžních vín konala již podruhé. To bylo vidět na první pohled – akce byla skvěle zvládnutá a po organizační stránce výborně připravená. Zájem veřejnosti byl obrovský, a i když se degustační prostory v porovnání s loňským ročníkem rozrostly o klášterní sklepení, nebylo v prostorách kláštera prakticky k hnutí. Ozdobou a patronem přehlídky se stal John Salvi. Tenhle Master of Wine s vizáží dobrotivého skřítka je v tuzemsku už zavedenou celebritou – v létě 2008 přijal pozvání na dobřichovickou akci Vinař roku a o tuzemských vínech se vyjádřil s nadšením: „Jsou svěží, harmonic-

ká a plná kyselinek. Musíte je pouze víc propagovat.“ Přechutnat nabídku vín v  Břevnovském klášteře nebylo ve stanoveném čase (13–19 hodin) prakticky možné a  toho, kdo se o  to přece jen pokusil, toho brzy zradily vlastní nohy. Z obrovského množství kvalitních vín a zajímavých vzorků z celého světa zabodovala společnost OHMS, specializující se na Rieslingy z Moselského regionu, která dovezla takové hvězdy, jakými jsou například Theo Haart z  Weingut Reinhold Haart nebo Thomas Haag z Weingut Schloss Lieser. Páni vinaři osobně stáli u stánků, nalévali degustační vzorky a  komentovali svá vína, použité technologie, půdní a klimatické podmínky. Ochutnával se zde i  šampion Brauneberger Juffer Riesling Spätlese trocken 2007 a devět dalších medailových láhví z takových poloh, jako je třeba Wehlener Sonnenuhr. Konkurenci měli hned u  vedlejšího stánku v dovozcích Riesling&Co., jejichž specializací je kromě Mosely i  Rheingau, Hessensko a  Nahe. Tady se dalo ochutnat například bernkastelské Auslese z polohy Lay nebo tradičně udělaný kabinetní Riesling od Martina Kleina. Itálii zastupoval v klášterním sklepení Jiří Markuzzi s Flaccianellem 2004 z  toskánského Fontodi, Pino-


74

(1–2/2009)

tem Nero od Villa Nigra Cornell, Gajun Barbarescem od Marchesi di Gresy a mimo oficiální program i výběrem vín piemontského vinařství Cordero di Montezemolo. O dvě patra výš se věčný hlouček tvořil hlavně okolo sommeliera Ivo Dvořáka, prezentujícího bublavé rosé šampiona z  vinařství Henri de Verlaine, nebo u stánku Merlot Grand Vins, kde byl k ochutnání mimo jiné Pommard 2005 od Oliviera Leflaiva. Z  Moravy dorazil Richard Tichý se čtyřmi kousky ročníku 2006, bohužel tu ale chyběl jeho vynikající Ryzlink; zajímavá byla i barikovaná Morávka od Lubomíra Glose. Stánek Nového vinařství se bohužel soustředil na supermarketovou řadu Cépage a takové perly, jakými loni bylo třeba jejich cuvée Langewarte, tu bohužel chyběly. Kvartet vín dorazil i z Reistenu, vévodilo jim Chardonnay v  pozdním sběru z roku 2007, popický Sonberk pak představil kromě hezkých Ryzlinků i  mladý Muškát 2008. Několik láhví jinak beznadějně vyprodaného pozdního sběru Chardonnay 2006 si pro návštěvníky nechalo vinařství Regina Coeli pánů Trpělky a Oulehly a v neposlední řadě tu

stála za pozornost i některá novosvětská vína. Například Saltón Teroldego 2005 od dovozce Brazilian Wines nebo Cabernet chilského vinařství Errazuriz, které zde zastupuje společnost Kupmeto.cz. Na seznámení se sortimentem všech vystavovatelů by ale bylo třeba alespoň tří dnů. Jedno odpoledne posloužilo tak nanejvýše ke společenské procházce mezi tím nejlepším, co za tento rok náš trh nabídnul. Už teď pracují organizátoři na přípravách Prague Wine Weeku 2010. Jisté tedy je, že první ročník se povedl a navzdory tomu, že proběhla bez podpory Vinařského fondu, zaznamenala tahle akce dostatečný ohlas na to, aby si vydupala své místo v programu vínomilných Pražanů. Určitě jí do budoucna pomůže větší aktivita zúčastněných podniků a možná i pevnější rámec jednotné hlavičky. Uvidíme za rok. Prague Trophy 2008 v číslech: – počet přihlášených vín: 718 – počet přihlášených vín, která získala 80 a více bodů: 505 – počet udělených medailí: 216

Šumivá budoucnost vín z Anglie Před pár lety bylo vinohradnictví v Anglii romantickým koníčkem několika nadšenců a  vyrobená vína zdrojem zábavných poznámek v  kruzích laiků i odborníků. Dnes poráží nejlepší šumivá vína z Anglie na mezinárodních konkurzech mnohá průměrná Champagne a  poptávka pomalu, ale jistě převyšuje nabídku. Bob Lindo, předseda Asociace vinohradníků Velké Británie, dokonce přirovnává současnou situaci k Novému Zélandu na počátku 80. let minulého století. Anglie nyní produkuje 3 miliony lahví vína ročně a místní vinohradníci předpovídají čtyřnásobný růst během několika příštích let. Každoročně je 200 ha zemědělské půdy přeměněno ve vinice (na základě výjimky ze zákazu nových výsadeb v rámci EU) a není se čemu divit, když 1 ha pšenice přináší průměrný zisk 120 £, zatímco 1 ha vinohradu více než 2 000 £! MUDr. Martin Křístek & BK Wine Brief Třikrát na téma vinařství USA Pátým největším vinařským státem USA je Texas (220 vinařství, 1 500 ha vinic). Vinařský průmysl dnes zaměstnává 8 000 obyvatel a roční obrat dosahuje miliardy dolarů. Většina vinic se nachází v Hill Coun-

– počet výrobců a dovozců, kteří získali medaili: 64 – absolutně nejlepší víno: Cabernet Sauvignon Max Reserva 2006, Viña Errazuriz, Chile, dovozce Kupmeto CZ (89 bodů, 412 Kč). – nejméně bodů bylo pro získání titulu Championa potřeba v  hodnocení Muškátů (82 bodů), nejvíce v hodnocení Cabernet Sauvignonů (89 bodů). Jediná země – Francie – získala tři Championy (Pinot Noir, Muškát a  šumivá vína) a  dvě země získaly po dvou Championech: Česká republika (Chardonnay a  Rosé) a  Nový Zéland (Sauvignon a Pinot Gris). degustace medailových vín: pátek 16. ledna 2009 od 13 do 19 hodin v obou patrech Břevnovského kláštera počet vystavovatelů: 51 počet vín k degustaci: 298 počet návštěvníků: 1 000 cena vstupenky: 1 000 Kč Ondra Kopička Vinograf.cz

try, jejíž podloží a přírodní podmínky prý připomínají Francii či Itálii. Ojedinělé jsou výsadby v oblasti Panhandle a Poteet. Hlavními odrůdami jsou Cabernet Sauvignon, Chardonnay, Sauvignon a Merlot. Méně rozšířeny jsou Sangiovese, Syrah, Riesling a Viognier. Midwest Grape and Wine Industry Institute se sídlem v  Iowa State University byl založen za účelem certifikace vín vyrobených na území státu Iowa. Certifikovaná vína budou před lahvováním podrobena laboratorní analýze, jejíž výsledky se stanou součástí jejich etikety. Prvním účastníkem programu Iowa Vintners Quality Alliance je White Oak Vineyards z  Cambridge. Na území celého státu v současnosti působí 58 vinařství. Dalším státem, který uvěřil v potenciál vlastních vinic a vinařů, je Colorado. První keře révy vinné byly v zemi hor, sněhu, kovbojů a filmových hvězd vysázeny již před sto lety. „Hrozny musí trpět, aby daly dobré víno, a proto je tato země dobrá,“ tvrdí Doug Caskey, výkonný ředitel Colorado Wine Industry Development Board. Nyní zde existuje kolem 60 převážně rodinných vinařství, produkujících dohromady asi 10 000 beden vína ročně. Podle BK Wine Brief zpracoval MUDr. Martin Křístek

Vinafisk˘ marketing Autor: Franz Gosch • ISBN 80-903201-5-5, cca 126 stran, formát A5

207 199Kč ,(vč. 9% DPH) (vã. 5% DPH)

Pfieklad knihy rakouského autora, která velmi pochopitelnou formou pojednává o vinafiském marketingu, jeho zákonitostech, sloÏitostech a v˘znamu s velk˘m zamûfiením na praxi. „Podle poznatku, Ïe doba od uvedení produktu na trh aÏ po jeho vymizení trvá zhruba tfii roky, by mûla tato kniha b˘t pfiedev‰ím v souvislosti s kulturou stolování velkou realizaãní pomÛckou pfii v‰ech strategick˘ch marketingov˘ch opatfieních pro Ïáky a studenty, ale hlavnû pak pro praktické vinafie. V‰echny oblasti prÛzkumu trhu, reklamy, podpory prodeje a PR jsou zobrazovány s velk˘m zamûfiením na praxi" (z pfiedmluvy autora). ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


(1–2/2009)

75

Festival Víno a Poezie Víno a  poezie spolu souvisejí, co svět světem stojí. Otevřená sbírka básní a otevřená láhev vína se skvěle doplňují. Uvažuji správně, když řeknu, že nějak takhle vznikl nápad uspořádat ve Valticích literární festival Víno a poezie?  Ano, ta úvaha je tak dobrá, jako byste nad nápadem a lahví moravského vína seděl společně s námi. Víno a poezie patří k sobě, to není žádná novinka, o těch spojeních se ví, byť jsou někdy pro svoji intenzitu zahalena tajemstvím. Ale nejde jen o přátelství dvou světů, které mají tu výjimečnou moc okouzlovat lidi, svou úlohu tu měly i okolnosti z konkrétní reality. Valtice a celý ten kraj je pozoruhodným místem, oblastí, která je unikátní v rámci celé Evropy, a je trošku škoda, že tu chybí akce, které jsou určeny pro nejnáročnější klientelu, tedy nejen pro ty, kteří chtějí na kole objet tři rybníky a koupit si pár lahví pozdního sběru. Valtice jsou městem, které má potenciál na takřka aristokratickou akci, k níž se budou vztahovat lidé z blízkého i vzdáleného okolí. Kvalitní víno dokáže nepochybně přivábit početnou klientelu, za ním se stahuje úspěšná i  bohatá obec fanoušků, ale poezie je dodatečným filtrem, který propustí jen skutečný zájem, znalost a dodá labužnictví duchovní rozměr. Něco podobného dokáže i vážná hudba, ale Morava je v poezii stejně silná jako ve víně, proto ke kraji neodmyslitelně patří, a víno s básněmi se prostě musí doplňovat. Naše akce má přilákat milovníky posvátného nápoje i slov, která mají obsah a především ducha, a to vše na pokud možno evropské úrovni. Proto na festival Dnů poezie a vína do Valtic zveme 27 básníků z 27 zemí společné Evropy. Chceme jim, ale i návštěvníkům festivalu ukázat Valtice a  okolí, pozvat je do vinných sklepů a dát jim ochutnat nejlahodnější moky, které mají zdejší rodný list. Věříme, že kromě úžasného setkání lidi z celého kontinentu se taky zpráva o víně z jižní Moravy roznese po kraji nepoměrně větším, tedy od zálivů severských moří až po teplé břehy na jihu Evropy. Krajina Lednicko-valtického areálu je skutečně komponovaná jako rafinovaná a  působivá básnická skladba. Předpokládám, že v jejích přírodních i architektonických kulisách budou probíhat čtení básníků i degustace moravských vín… Festival proběhne o posledním srpnovém víkendu a termín sám je jedním z faktorů progra-

Petr Minařík mové koncepce. Vrchol léta a Lednicko-valtický areál prostě zvou ven, do úžasné přírody, která je zdobena člověkem. Plánujeme několik velkých čtení a  setkání s  vínem u dominant kraje, tedy u Rendez-vous, u kaple Svatého Huberta, u Tří grácií s přirozeným středem v areálu (i  interiérech) Valtického zámku. Večery, ale i dopoledne chceme naopak soustředit do útulných moravských sklepů, aby seznámení s krajem bylo skutečně hluboké… Degustace ve sklepech budou bezesporu organizovány hlavně pro zúčastněné zahraniční spisovatele. Festival však tvoří hlavně jeho návštěvníci, kterých bude nepochybně nepoměrně víc. Kde budou moci ochutnávat moravské víno oni? Otázku můžu i přeformulovat: Jaký význam by měla mít vaše akce pro vinaře, kteří se festivalu zúčastní? Našim cílem je představit zahraničním účastníkům to nejlepší z moravského vinařství, ale také jim dát možnost si nějaké láhve vína koupit a odvézt domů. Pro ně tedy připravíme organizované návštěvy sklepů. Ale vedle poetů z celé Evropy se ve Valticích snad objeví přibližně 300 zájemců o  festival, tedy jeho návštěvníků. Tady bychom rádi spolupracovali s  vinaři, kteří by se ujali doprovodného programu pro ně, který budou tvořit ochutnávky, prodej vína (většina účastníků nebude z  našeho kraje, ale třeba z Prahy) a pochopitelně večerní posezení, které je u  takových festivalů stejně důležitým bodem programové agendy, jako samotné recitování básní. Podle jakých kritérií si budete vinaře vybírat? Podle kvality, samozřejmě, ale také s  ohledem na rozmanitost, aby paleta slov, kterou nabídne 27 autorů, měla partnery právě ve víně a  vinařích. Chceme nabídnout možnost dostat se k  reprezentativním vzorkům vín, ale

chceme, aby zazněl i menšinový, exkluzivní hlas. Prostor tak bude například i pro bio vína, zvláštní odrůdy, ale i  prezentaci tradičních vinařských rodin, které nemají jen mimořádné víno, ale i velký příběh za ním. Stručně řečeno, půjde nám o vína, u kterých nenacházíte prozaických slov a potřebujete básnické obrazy, rytmus, ale i hloubavé mlčení. Jak festival financujete a  můžete už nyní prozradit jeho hlavní partnery z  řad médií či institucí? Festival má jen minimální možnost příjmů, zhruba 15 % se nám podaří vydělat prostřednictvím prodeje akreditací návštěvníkům a  prodejem katalogu, který vydáme. 40 až 60 % pokryjí granty, ať tuzemské či zahraniční. Chceme se obrátit i  na Vinařský fond, věříme, že budeme úspěšní, protože Dny poezie a  vína Valtice 2009 udělají dobré jméno moravským vínům nejen u  nás, ale i  v  Evropě. Na zbytek se nám bude muset podařit získat prostředky ze soukromých zdrojů, počítáme s  jedním velkým generálním partnerem. Vedle toho oslovíme v  nejbližších dnech vinaře a  vinařské firmy, a  to nejen proto, abychom od nich získali peníze, které jsou pro takovou akci nezbytné, ale protože je chceme získat k aktivní účasti na festivalu. Věřím, že je lepší, když je více menších partnerů-sponzorů, kteří mají k regionu a akci vztah. Nabídnout jim můžeme nejen uspořádání ochutnávek pro zajímavou domácí i zahraniční, především mladou klientelu, ale taky mediální prezentaci. Velmi intenzivně jednáme s  Českou televizí a Českým rozhlasem, věřím, že budeme úspěšní i v případě celostátních tištěných deníků. Už teď máme slíbeno několik výrazných mediální vstupů. Samozřejmě nepomineme odborné časopisy a  média, ať vinařské či literární. Sleduji nejrůznější vinařské akce celkem bedlivě a  ta vaše mi připadá velmi osobitá a  v  rámci Moravy ojedinělá. Kulturní rozměr vína ve spojení s krásnou literaturou a architekturou jistě ještě víc vynikne. Nabídne váš festival kromě poezie i jiné žánry? Festival je připsán básníkům, ti budou mít s vinaři hlavní slovo, ale pochopitelně dojde i na jiné múzy, žánry. Součástí festivalu bude výstava obrazů, dva koncerty, jeden český a  jeden zahraniční, a  plánujeme debaty a  performance. Konečně dobrá prezentace vína a třeba jíd-


76

(1–2/2009)

la, tak to může být taky zážitek múzicky, často lepší, než ledasjaké divadlo. Máme v tomto plánu smělost oslovit a požádat o prezentaci Milana Magniho, jehož spektákly s vínem a sýrem jsou takřka mysteriózní... A otázka na závěr: který z moravských básníků měl k  vínu nejblíže, popřípadě – byli mezi básníky nějací skuteční znalci Bakchova moku?

K Valticím jako k městu měl vztah Petr Bezruč, to se obecně ví, konečně svědectvím o tom je i jeho báseň Valčice. Nejblíže k vínu měli nejspíš regionální autoři, kteří sami víno pěstovali a pili, ale punktu moravských básníků spojených s vínem se asi nezbaví Oldřich Mikulášek s Janem Skácelem, byť popravdě měli oba velký vztah i k jiným nápojům. Na Moravě dnes vychází i básnický časopis Psí víno, víno najdeme

v mnoha sbírkách současných autorů i u  klasiků. Renomé znalce vína měl básník Vítězslav Nezval, nakolik to souviselo s  jeho hédonismem, nakolik šlo opravdu o znalost, to je už svět legend, vyprávění. Děkuji za rozhovor a přeji moravské poezii snadnou čtivost a  moravskému vínu snadnou pitelnost. Otázky pokládal Bogdan Trojak

dářské návyky a postupy, účelem bylo také naučit se řeč sousedů. Také nám vyprávěla, jak jeli k  Němcům společně s  otcem pro víno na křtiny. Bylo to někdy začátkem dvacátých let minulého století, Růženka byla nejstarší jako třináctiletá, měla ještě tři mladší sestry. Jako pátý se v rodině narodil dlouho očekávaný bratříček – konečně kluk. Radostný otec zkontroloval stav vína (byl už srpen) a  vína bylo málo, tak nezbývalo nic jiného než zajet pro víno k sousedům. Děda (tak ho ve vyprávění již po té dlouhé době babička nazývala) zapřáhl kobylu, na vůz do „košiňáku“ založil mezi trámky a slámu vědro, Růženku posadil vedle sebe na kozlík a už se jelo. Vyrazili směrem na Uherčice, pak do Popic a dále do Trachtína. Už tenkrát se tady pod Pálavou pěstovaly výhradně odrůdy dávající bílá velmi jakostní vína – hlavně Veltlínské zelené, Sylvánské, Ryzlink vlašský. Babička říkala: „V Popicích a Trachtíně, všude na nás volali, jak měli u sklepů vyvěšené ty víchy a protože dědu znali, Herr Samson!! Hier, hier, bitte, komen Sie bitte, guter Wein, eingefangner Sonnenfchein!“ A tak děda musel zastavit, všude ochutnat, pozdravit sedláky a vinaře, které znal. Ochutnávky nebraly konce.

Pak se to přece jenom podařilo, vědro se načepovalo a vyrazilo se konečně domů. Už se jelo za šera, „Já sem byla jak na trní, to víte, cesty nebyly jak neska samé asfalt. Jeli sme polníma cestama přes Popice, Uherčice a dom, do Němčic. Kobyla spěchala taky do své maštale a tak si to frčela s lehkým vozem jako o závod. Najednou hrccc a už sme si to hrnuli přes příkopy. Děda jak klinbal, tak to s ním trhlo, já sem začala křičet: „Tatíí, já skočím!“ Děda: „Seéď, seď!!“ (dostal strach o dceru), já křičím: „Tatíí, teče víno!!“, děda: „Seď! Seď!!!“ Až po chvilce se dědovi podařilo kobylu zklidnit, ale co, zbytek vína pomalu prokapával mezi podkladkama a slámou. Vědro bylo prázdné. Dodneška vidím dědu, v rukou opratě a pomalu jsme si to jak největší provinilci táhli ulicí k našemu domu. Děda vjel na dvůr, odstrojil kobylu a šel si zdřímnout. Já jsem byla ráda, že už jsme doma. Druhý den ráno vyjdu na dvůr, vůz i kobyla už byly fuč. Děda brzy ráno nakšíroval, žně, nežně, a vyrazil pro nové víno. No, řekněte, po čtyřech dcerách, co by to bylo za křtiny prvorozeného syna bez vína?! FVN 1/2009

Křtiny

(vinařská povídka) Moravské Slovácko tvořilo jednu část, od Bzence přes Uherské Hradiště, Kyjov, Hodonín, Břeclav, další těžiště slováckého vinařství leží v pásu obcí kolem dráhy Zaječí–Mutěnice (dále např. Čejkovice, Velké Bílovice, Velké Pavlovice, Bořetice, Kobylí, Němčičky, obce, které už tenkrát produkovaly část červených vín). Tehdy po révokazové kalamitě se začaly již vysazovat jakostnější odrůdy v ucelených parcelách odrůd. Tím také skončilo označování vín podle obcí (např. Pavlovické, Kobylské, Dunajovické, Popické, atd.), kdy se dříve vysazovaly vinice ve směsi odrůd typických pro obec a  místní podmínky. Německá část byla větší a sahala od Hustopečí až ke Znojmu. Sedláci a  hospodáři, Němci a  Češi, se potkávali pravidelně na trzích v okresním městě i jinde, mnohé pole, vinice i obce spolu sousedily. Tak i  naše babička Růžena nám vyprávěla, když jako mladá byla na „vekslu“ v „Trachtíně“ (dnešním Strachotíně). Trachtín obývalo jen německy mluvící obyvatelstvo. V našem regionu se v německých obcích více pěstovala réva vinná než u Čechů, čehož pamětníky jsou staré krásné sklepy v těchto obcích, třeba sklepy „Tři řádky“ v sousedních Starovicích, Češi byli víc obilnáři. Na vekslu se učila jiné hospo-

Filosoe vína/Průvodce po Onom světě Autor: Béla Hamvás

220 Kč (vč. 9% DPH)

Rozhodl jsem se, že napíšu modlitební knížku pro ateisty. Cítil jsem s těmi, kdo trpí bídou našeho věku, a chtěl jsem jim pomoci. Nesnáze ze svého úkolu vidím jasně. Vím, že to slovo – Bůh – nesmím ani vyslovit. Chci-li o něm mluvit, musím místo něj užívat jiných slov, jako například polibek, opojení nebo čerstvě vyuzená šunka. Klíčové slovo, pro nějž jsem se rozhodl, je však víno. Proto se tato kniha jmenuje Filosofie vína a proto jsem za její motto zvolil, že nakonec zbudou dva, Bůh a víno. K tomuto kejklířství mně donutili okolnosti. Ateisté jsou totiž, jak je všeobecně známo, politováním způsobem ješitní. Stačí, aby jim v knize padl zrak na jméno boží, a už ji odhazují na zem. Stačí, aby se někdo dotkl jejich utkvělých myšlenek, a začnou zuřit. Budu-li mluvit o jídle, pití, tabáku a lásce, použiji-li tato skrytá boží jména, myslím, že je bude lze ošidit… Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


(1–2/2009)

77

Vinařské symboly ve staronovém obecním znaku Ladné Ladná (do roku 1950 Lanštorf) se v roce 1976 stala příměstskou částí Břeclavi. Přišla tak nejen o svoji správní samostatnost, ale také o svůj znak. K 1. červenci roku 2006 obec, která má dnes zhruba 1200 obyvatel a jejíž katastrální výměra činí necelých 1006 ha, nabyla svoji samostatnost zpět. Na podzim roku 2008 schválil Heraldický výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR podobu jejích obecních insignií, tj. štítu, vlajky a  pečeti. Insignie byly schváleny v jejich historické (v podstatě nepozměněné) podobě. Celý schvalovací proces prošel náročným vyhledáváním archiválií, porovnáváním s  architektonickými prvky a  prokazováním užívání obecních insignií v minulosti. Vzhledem k tomu, že znak obsahuje vinařské symboly – hrozen a vinařský nůž – bylo třeba historicky doložit přítomnost vinohradů v katastru obce. Ačkoliv hrozen nemusí být chápán pouze jako symbol vinohradnictví či vinařství, ale také obecně jako symbol úrody, hojnosti a bohatství, vinařský nůž je jednoznačně symbolem vinohradníkovy práce. Sloužil po staletí jako základní a jediný nástroj k řezání vinné révy. Jeho charakteristickým znakem je zahnutý tvaru hrotu, kterého se používalo hlavně při odřezávání neužitečných révových letorostů, k odstraňování mechu z révy, případně k zahlazování ran způsobených na pni při řezu v  místech málo přístupných, kde nebylo možno využít čepele. Nejstarší vyobrazení ta-

Pečeť

Obecní znak – štít kového vinařského nože, tj. ikonografické doklady svědčící o jeho používání, pochází ze 14. století. Tento nůž je typickým symbolem obcí s dlouhou vinařskou historií a tradicí. Ladná dnes ovšem není vinařskou obcí. Kdyby byla, zřejmě by patřila do velkopavlovické podoblasti, jejíž hlavní osa viničních tratí se táhne podél dálnice v úseku Brno–Břeclav a která je po období rozšiřování ploch vinic v posledních letech rozlohou vinic největší vinařskou podoblastí České republiky. Paradoxně poslední rozlehlejší vinice v katastru obce Ladná údajně padly za oběť stavbě dálnice D2 Brno–Bratislava v 70. letech minulého století. Nářečím a folklorem (tj. zejména krojem a lidovými zvyky) patří obec na Podluží. Otázka, zda by dnes Ladná spadala do vinařské podoblasti slovácké či velkopavlovické, je ale zcela hypotetická. Jak to tedy je s  vinařskou historií této obce, na niž se odkazují symboly v jejím znaku? Vinice se na našem území spravovaly, stejně jako v  jiných zemích, viničným nebo horenským právem a  viničnými nebo horenskými právními řády. Toto horenské právo mělo několikerý význam. Znamenalo předně horenský řád, kterým se spravovaly vinice, dále to byl horenský soud, jenž vyřizoval sporné záležitosti viničných hor, a  posléze představovalo i shromáždění všech vinohradníků, kteří

měli vinice v dané oblasti a podléhali příslušnému viničnému řádu. Viničné právo se podle všech známek vyvinulo ze zvykového práva a začalo se uplatňovat od počátku pěstování révy vinné. Na zvykové právo poukazuje od počátku i brněnská městská kniha, která v roce 1345 užívá obratu … „secundum consuetudinem iuris nomine vinearum …“ (podle zvykového práva vinařského). Nejstarší horenské právo v  našich zemích vydal roku 1281 pro vinice v okolí Kroměříže olomoucký biskup Dětřich. Toto horenské právo sloužilo jako vzor pro viničné předpisy Karla IV. ve 14. století. Podle zachovaných soupisů horenských řádů jednotlivých horenských měst a obcí z doby josefinských reforem (práce na sestavení josefínského katastru, který poprvé evidoval veškerou zemědělskou půdu, byly zahájeny v roce 1785), které jsou uloženy v Guberniu ve Státním archivu v Brně, má horenská kniha obce Lanštorf číslo 18 178. Podle lánových rejstříků ze 17. století nebyla v té době v katastru obce Lanštorf (dnes Ladná) vůbec žádná vinice. Ale právě v tomto století obec značně trpěla. V květnu roku 1605 ji vypálili bočkajovci, mnoho lidí zabili a  odvedli do zajetí. Za stavovského odboje v  roce 1619 byla vypleněna císařskými vojsky; další pohromy zakusila v letech 1645 a 1663. O dvě století později, tj. v 19. století, se zde podle dochovaných historických záznamů nacházelo 3,24 ha vinic. Lichtenštejnové, pod jejichž správu tehdy dnešní Ladná spadala, rozhodli, že se zde bude pěstovat především zelenina. (Odtud zřejmě pochází i ona lidově se tradující přezdívka obyvatel Ladné.) Přítomnost hroznů a vinařského nože na znaku, vlajce a pečeti obce Ladná připomínají bohužel už jen minulost obce, nikoliv její živou současnost. Literatura: Zemek, Metoděj: Vinohradnictví. Blok, Brno 1973 www.ladna.cz/objekt-123-Historie Zdeněk Vrbík


78

(1–2/2009)

Písně žáků darebáků – o víně: Svár vody s vínem Svár vody s vínem Když dosáhlo řádění nejvyššího bodu po sklenkách tak početných, po střídání chodů, když už choutkám žaludku dáno bylo všeho, opustí mě druhové vínem zmoženého. Já pak jako pouhý duch, zbaven tíhy sebe, byl jsem jat a unesen do třetího nebe, kde jsem cosi zbožného vyslech, jak se patří, a to pak jsem vyprávěl v shromáždění bratří. Když už tedy Hospodin na výsostech trůnil, a můj duch se v obavách velkou bázní plnil, hle, tu Bakchus s Thetidou na soud přicházejí, Thetis jako žalobce, Bakchus viník její. Voda velmi chlubivě začne obřad práva: „Mně se podle zásluhy čest a chvála vzdává! Při stvoření světa Bůh ve mně účast našel, nade mnou se Boží duch po stvoření vznášel.“ Po těch slovech Víno hned začne hovořiti: „Všední dřív a vzácné pak zvyk je předložiti; tak i Bůh se rozhod, dřív tebe vytvořiti, mne až pak, a hříšníkům předurčil mě k pití.“ Voda: Slávu moji velice i sám Kristus zmnožil, když od ženy u studně napíti se toužil;

David dí, že z potoka vodu k ústům nesl, a proto tak vysoko ve slávě se vznesl. Víno: Jestliže Bůh lidem dal vinné révy plody, určil hroznům nemíti ani kapku vody; proto ti, kdož přimísí čistou vodu k vínu, proti Kristu jednají, proti Hospodinu. Voda: Mnou spokojen odmítl víno Nazaretský, neboť do mne vložen lék pro neduhy všecky, o čemž božské učení jasně v Písmu svědčí, kdyžtě anděl v rybníce choré lidi léčí. Víno: Ostatně, když tebou vždy Ježíš choré smáčí, jakou spásu pro zdraví můj účinek značí, z toho plyne, jak dí Bůh, jak apoštol píše, že mě pil i Timothej pro potíže v břiše. Voda: Jaký úspěch léčení u Námana mělo? Uzdravil snad lidský lék malomocné tělo? Zato však hlas proroka zavřel smrti bránu, když byl Náman sedmkrát vnořen do Jordánu. Víno: Poutník z Jerusalema, zraněn darebáky, ač naň upřel levita, ač i kněz své zraky, měl by asi doposud rány nezhojeny,

kdyby mu včas nebyly vínem ošetřeny. Voda: Poněvadž jsi příčinou mnoha nezbedností, musím ti být nablízku, hráz tvé zběsilosti; neboť, jak se v písmu čte, vody proud, ne vína naplňuje radostí obec Boha-Syna. Víno: Ty se, zcela bezcenná, širou válíš plání, mne jak nápoj vznešený v úkrytu si chrání; tebe všude na horách selská stáda pijí, já však radost z poháru v srdce lidská liji. Voda: Jestliže strom vyrůstá blízko toku vody, poskytuje sadařům v pravý čas své plody; jsem na prospěch osení, které zvolna vzrůstá, blaží voda studená žízní zprahlá ústa. Víno: To je nuzná hostina a bezcenná zcela, kdyby se snad bez vína pořádati měla; krutá trýzeň chudoby nevhání strach marný tomu, kdo si naplnil vínem zásobárny. Voda: První svátost křesťanskou já jsem vytvořila, když jsem Syna Božího v Jordáně kdys křtila; i Zákonu Starému korunu jsem dala, když jsem z boku Kristova proudem vytékala.

Víno: Hříšník přece skrze mne k milosti křtu přišel, skrze mne Bůh přemnohé přijal, neoslyšel; Kristus děl: „Toť krev je má“ nad kalichem vína, nikoli však nad vodou, jakž se připomíná.

Voda: Těm se rozum pomate, těm oslepnou oči, kteří kol tvých pohárů přespříliš se točí; čím jdeš dovnitř vábněji, tím se více zraní, jsou jak jedovatými hady pokousáni.

Voda: Já jsem matkou jasnosti, já vévodím kráse, zdarma všem a ochotně vždycky vydávám se; skrze mne se s lučin všech kletba sucha snímá, kdykoli Bůh velebný shůry na zem hřímá.

Víno: Zhoubný by byl nápoj tvůj, jedy otrávený, nebýt solí proroků trochu zpříjemněný; ve víno tě Kristus Pán, vodo, zhoubná k pití, když byl pozván na svatbu, musel proměniti.

Víno: Ať je pokrm lahodný, ať milý dle zvyku, je-li podán bez vína, hořkne na jazyku; chudák nebo lakomec z tebe raduje se, můj však pohár opojný jak se slavně nese!

Voda: Noe usnul obnažen, poživ více vína, proklel pak, že smál se mu, nejmladšího syna; skrze tebe vzešel též dvojí plod, pln hříchu, když byl tebou opit Loth od dcer v horském tichu.

Voda: Já žár slunce zmírňuji v chladném lesním stínu, ptactvu nápoj přináším, na pomoc jdu mlýnu, celičký svět obtékám proudy mořských plání, jejichž tvorstvo nemůžeš spočíst do skonání.

Víno: Všechny klameš: Vlídná jsi, když se lidem vzdáváš, ale potom v bouři vln nevlídnou se stáváš; měl (krom jiných vznešených) David toto přání: Kéž mě bouře na moři před jícnem vod chrání.

Víno: Já jsem přišlo do lisu z hroznů vinné révy, do žaludku odtamtud osvěžujíc cévy, mnoha druhy pohárů proběhlo jsem vkrátku, a tak srdce pijáků zbavilo jsem zmatku.

Voda: Vždyť učení Pavlovo lidem zakazuje víno pít, jež ohavným zdrojem hříchů sluje; žádná ctnost se nepěstí, kde má víno vládu – odvádí i moudrého od Božího řádu.


(1–2/2009)

Víno: Výtka, že jsem zkázy zdroj, na tebe se hodí; nejenže v svých hlubinách umíš topit lodi: do vln v chvíli poslední, kde jsou ostré srázy, své ubohé oběti vrah i lupič hází. Voda: Podobna být moudrosti, k tomu stále spěji, napojivši zdrojem svým živná prsa její; zúrodní-li jedenkrát moudrost srdce něčí, nikdy je už nezkruší žízeň sebevětší. Víno: Půvaby své nevěsty když si ženich cení,

aby ústa splynula v družném políbení, k nevěstině prospěchu jak ostatní vnady víno umí přečísti také její vady. Voda: K zjevu Boží Trojice při křtu Krista Pána milost býti svědkyní, mně jedině dána; proto Boží lásky zdroj zračím nekonečný, který, ze mne vcházeje, tryská v život věčný. Víno: Jakmile den radostný pozemšťanům svitl, ženich, vínem opojen, nevěstu svou chytl, do sklepa ji zavedl,

kde se chová víno, a tam ji pak zasvětil v dílo Venušino. Voda: Jestli dosud někteří klamné bohy ctili, chtí-li, aby zdrojem mým zas se obrodili, Bůh je přijme do nebe, hříchy jejich smývá, nikdy ten, jenž v nebi dlí, se jim nevysmívá. Víno: Nesmíš, muži, oslyšet vína zázrak pravý – čiperností plní své, starostí je zbaví: němí po něm hovoří, zkroušeným čert šije, necítí, kdo opojen, když ho někdo bije.

Voda: Potupného otroctví když chtěl Mojžíš směle zbavit v čase nejkratším národ Izraele, mocný Bůh jak zázrakem pro přechod mě dělí, za co mu pak slavnostně písně chvály pěli. Víno: Z jakýchkoli důvodů vzdá-li se kdo vína, píseň z úst mu nezazní ani chvála jiná; až když, mnou zas osvěžen, má již po starostech, prozpěvuje: „Chvála buď Bohu na výsostech!“ Ptáci při tom popěvku hle, se probudili, jak by všechny výroky

79

vína potvrdili; zvýšenými hlasy pak znělo to jak v úle: „Na zemi buď pokoj dán lidem dobré vůle!“ Těmi hlasy, hle, i já procitl jsem v zmatku, odhrnul jsem roušku snu, v němž jsem vyslech hádku, potom svaté Trojici zpěvem chválu vzdal jsem, Bohu otci nakonec slavně zazpíval jsem. Amen. Zdroj: Písně žáků darebáků – výbor ze středověké poesie žákovské, část 2. – skladby satirické a parodistické, Melantrich Praha 1951 Vybrala Stanislava Stávková

Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety… Zakládání nových vinic Při zakládání nových vinic jest zapotřebí dobrých odborných znalostí, aby veškeré práce správně se provedly a budoucí zdar vinice byl zajištěn. Mnohdy ať již v tom či onom směru učiněná, na pohled snad nepatrná chyba má v zápětí pro vinaře nepříjemné následky na dlouhou řadu let. Jest proto třeba přesně dbáti, aby všem požadavkům révy vinné za dost se učinilo. Před založením béřeme v úvahu: vlastnosti půdy, volbu druhů vlastnosti pozemku, nákup sazenic přípravu půdy, sázení. Vlastnosti půdy Půda určená pro vinici má býti úrodná, t. j. musí obsahovati dostatek oněch hornin, které zvětráním a různými chemickými pochody révu potřebnými zemitými látkami po celou dobu jejího trvání do jisté míry zásobují. Jsou to půdy vápenité, čedičové, živcovité, útvar třetihorní, vyvřele a naplaveniny. Nedaří-li se na půdě vzhledem k  její špatné chemické vlastnosti s prospěchem jiné kulturní rostliny, tím méně dařiti se bude révě vinné, neb půda přirozeně na živiny chudá není s  to chemickými rozklady ani větracími pochody révu do jisté míry látkami výživnými zásobiti. Proto přeměňovati pozemky, na nichž se málo neb docela nic nerodí, na vinice jest spekulace velmi pochybná. Další důležitou jest teplota půdy, která podmíněna jest jednak chemickými pochody, jednak polohou, povrchem a barvou půdy. Půdy obsahující hojně ústrojných látek (často hnojení), dále půdy na mineralie bohaté, v nichž

chemické pochody probíhají mnohem rychleji, jsou teplejší. Největší vliv na oteplování půdy má poloha. Svahy jižní, na které nejvíce slunečních paprsků dopadá, jsou nejlepší a také nejzpůsobilejší k zakládání vinic. Též barva má značný vliv na oteplování půdy. Půdy tmavé jsou teplejší, poněvadž více paprsků tepelných pohltí než půdy světlé. Tak n. př. (dle agr. chem. J. Hanuše) při teplotě vzduchu + 25 °C vykazovala půda jílovitá, šedožlutá teplotu 44,6 °C, kdežto jemná vápenitá půda barvy bílé 42,9 °C. Byla-li však posypaná sazemi – barvy tmavé – oteplila se na 50,5 °C čili o 7,6 °C. Neméně důležitá jest vlhkost půdy. Ačkoliv miluje réva půdy sušší, tož suchopárné polohy jí nesvědčí. Pro nedostatek vody je vývin dříví slabý, násada na plody je skrovná. V půdách suchých umělá hnojiva k plné platnosti nepřicházejí. Oproti tomu půdy mokré – studené – které potřebují k  zahřátí značnějšího množství tepla k  pěstění révy se stejně nehodí. Vinný keř trpí hnilobou kořenů, plodů, chlorosou, peronosporou a  četnými jinými nemocemi. Půdy mokré mají se předem odvodniti, aby k pěstění révy byly způsobilé. Vlastnosti pozemku. Přihlížíme-li k vlastnostem pozemku, béřeme v úvahu: polohu, povrch a přístup. Jak již z předu řečeno jižní poloha jest pro vinice nejvhodnější. Réva dobře vyzraje, jest chráněna od studených severních větrů a netrpí tak snadno nemocemi. Vína daří se jakosti nejlepší.

Svah jihovýchodní a jihozápadní jest sice pro pěstění révy též vhodný, jakost vína jest však již značně horší. Málo vhodné jsou polohy východní a  ještě méně západní, kde druhy jako ryzlink, tramín a  p.  s  prospěchem pěstovati více nelze. Polohy východní trpí suchem a  jsou vystaveny studeným větrům. Polohy západní jsou vlhké, réva trpí četnými nemocemi a snadno zmrzá. Poloha severní pro pěstění révy se naprosto nehodí. Réva jsouc nejmíň oteplována a  přímo vystavena nepříznivým vlivům povětrnosti, nejvíce nemocemi trpí a nejmenšího výnosu kvantitativního i kvantitativního poskytuje. Na nížinách, kde réva z jara snadno zmrzá, zakládati vinice není radno. Na zvýšení čistého výnosu má také značný vliv přístup a  terain pozemku. Zakládati vinice na pozemcích špatně neb docela nepřístupných, pak srázných, kde nutno stavěti nákladné terasy, pro takové krajiny, jichž vína světové pověsti nepožívají neb požívati nemohou, se nevyplácí, takže snad i dobrou sklizni náklad na udržování, obdělání, hnojení a j. se nekryje. Výhody použití strojů takové vinice postrádají. Jinak na pozemcích snadno přístupných a  rovných možno jak při případě, tak i  při obdělání půdy s výhodou použíti strojů. Náklad se tím mnohem zmenší, výnos jest tudíž jistější. Příprava půdy. Před sázením jest nutno připraviti půdu tak, aby kořeny všemi směry rozprostírati a dostatek potravy nalézti mohly. Toho docílíme rigolováním. Pozemky mokré napřed odvodníme. Dříve než počneme rigolovati, tu ve


80

(1–2/2009)

větších vinicích vyznačíme cesty, při čemž jest nám vodítkem tvar a povrch pozemku. Cesty se nerigolují a zřídí tak, aby v čas potřeby přebytečnou dešťovou vodu odváděly. Rigolování. Provádí se za účelem zlepšení fysikálních a chemických vlastností půdy. Půdy rigolované zůstávají na delší dobu kypré, takže mladé révy dobře se zakořeňují a vyznačují se bujnějším vzrůstem a větší nosností než v půdách kreftovaných. Jsou úrodné, následkem většího přístupu vzduchu a kysličníku uhličitého probíhají chemické pochody mnohem rychleji, dokonaleji a do větší hloubky; živiny se tudíž snáze a u větším množství uvolňují. Konečně jsou teplejší a udržují dlouho vláhu. Jak rigolování se provede, závisí především od vlastnosti pozemku samotného a  od fysikálních vlastností půdy. Je-li pozemek přístupný s půdou ne příliš těžkou neb kamenitou, použijeme s  výhodou rigolačního pluhu. Pro půdy lehké dostačí těžký dvoupákový pluh. Rigolovati počneme se strany jedné a béřeme brázdu s vrchu dolů, takže na vrch jezdí se na prázdno. Práce pluhem pokračuje rychle ku předu a přijde velmi lacino. Pouze na těch pozemcích, kde rigolovati stroji nemožno, provedeme práci ručně. Jakým způsobem se rigoluje, jest dobře každému známo. Zmíním se pouze o složitém rigolování, které se provádí na pozemcích s  ornicí, jež se dá lehce obdělávat, spodina jest však buďto štěrkovitá neb jílovitá. Při tom si počínáme následovně: Vyhodíme prvý příkop, z něhož hlínu házíme stranou; z druhého vrchní hlínu dáme zase stranou a spodní hodíme do prvého příkopu na spodek. Z třetího příkopu vrchní hlína přijde do prvého na vrch, spodní do druhého na spodek. Tak postupujem v  práci až do konce. Tímto způsobem rigolování docílíme, že země lehce zpracovatelná zůstane opět na vrchu. Rigolujeme do hloubky 50–60 cm a  že při tom dobře pohnojíme, netřeba připomínati. Po skončeném rigolování povrch urovnáme buďto ručně neb viničním hoblíkem a  přikročíme ke kolíkování. Toto provedeme rychle a správně pomocí silné šňůry na jednotlivé vzdálenosti keřů rozdělené. Řady mají směřovati k jihu a vzdálenost jejich jest různá. Tak při obdělávce ruční jsou řady od sebe vzdálené 1 m. Keře v řadách též 1 m (sadba čtvercová). Při obdělávce potažní volíme vzdálenost řad nejmíň 1 až 2 m, vzdálenost keřů v řadě 80 cm. Ke kolíkování použijeme starších, krátkých kolů. Zařizování terasů. Na stráních srázných za účelem zmírnění svahu pořizujeme terasy. Čím svah větší, tím terasy přijdou blíže sebe, a naopak. Podle toho, z jakého materiálu jsou stavěny, rozeznáváme: Terasy křovinné. Pořizují se zpravidla na menších svazích a osází se angreštem, rybízem, malinami a j. Mají tu nevýhodu, že nejsou tak trvanlivé a mimo to poskytují bezpečného útulku růz-

ným škůdcům révy vinné. (Divokým králíkům.) Lepší jsou terasy drnové. Máme-li po ruce dostatek drnu, naryjeme plásty asi 40 cm dlouhé, 30 cm široké a 8 cm silné. Napřed položíme podle šňůry prvou vrstvu, za kterou pevně pěchujeme vlhkou hlínu. V práci se postupně pokračuje až dokonce. Drn nutno prvým rokem několikrát zalít, aby trávník neuschl. Občas posíváme drn travou. Terasy drnové nejsou drahé a při dobrém ošetřování vydrží dlouho. Terasy jílové staví se takto: Roztlučeme jíl na tuhou kaši a promícháme drobným štěrkem. Pak se vrstevnatě na sebe klade a dobře pěchuje. Jakmile takový teras vyschne, jest velmi trvanlivý a má tu výhodu, že na něm neroste žádný plevel. Všech ostatních lepší, ale také nejdražší jsou terasy zděné. Budují se tam, kde stavebního materiálu jest hojně a  lacino k  dostání. Zeď musí stavěna býti tak, aby tlak na ni se shora působící vydržela. Při vrchu se ponechávají otvory pro odtékání spadlé vody, aby zeď netrpěla. Terasy zděné vydrží nejdéle a  můžeme na nich pěstovat révu na špalírech. Vodojemy. Aby při prudkých lijavcích neodplavovala voda z vinice též hlínu, děláme svodnice, které ústí do vodojemů. Svodnice osejeme luční travou. Vodojemy jsou okrouhlé vyzděné jámy. Občas je čistíme a hlínu zkompostujeme. Mimo to v  každé řádné vinici má býti ponecháno místo pro kompost. Vinařský obzor, č. 1, ročník 2/1908, str. 2–5 Různé … Z  Dolních Bojanovic Jménem »Rolnicko – vinařského družstva v  Dol. Bojanovicích« prohlašujeme »Vinařský Obzor« za svůj orgán. Za »Rolnicko – vinařské družstvo v Dolních Bojanovicích« u Hodonína: JAN BOHŮN PETR BÍLEK JOSEF PRÁT, Předseda. Ředitel. Jednatel. Zakládání vinařských družstev na Moravě. Vinná úroda v r. 1908 vzbudila v některých českých vinorodých krajích ruch ku zakládání nákupních a prodejních družstev vinařských, např. ve Strážnici, D. Kounicích aj. Drtící stroje ku zpracování réví na píci. C. k. ministerstvo orby poukázalo 4 drtící stroje ku zpracování reví na píci pro vinařské okresy moravské, z  nichž dva jsou umístěny v  českých krajích (obec Velké Pavlovice a  rol. vinař. škola v Bzenci), dva v německém území vinařském (Znojmo, Mikulov). Ku hnaní drtícího stroje jest potřeby pohonu benzinového nebo parního motoru. Révokaz. Zajímavá zpráva přichází z Itálie. Děsný zhoubce vinic révokaz, který katastrofálně prošel celou Evropou zanechávaje za sebou zpustošená návrší, na nichž réva před tím

byla pěstěna – sám napadán je vydatně plísněmi, larvy i vajíčka jeho oplétajícími. Plísně tyto – nyní očisťující vinohrady kolem Livorna od hrozné této metly – prostudoval p.  Baccarini shledav, že náleží do rodiny plísní hyalimních temnohnědých hyf a penicillů. Jsme jisti, že pozorování Baccarinově bude věnována všemi zeměmi vinařskými pozornost největší, neboť, byť nebylo lze se k starému způsobu pěstování vrátiti, přec kyne v tomto směru vinařství značné ulehčení. Z Kudlovic u Napajedel. V našich vinicích škodí velice tito ptáci: kos, drozd, špaček, kvíčala, všechny druhy vrabců. Nejvíce škodí kosi, drozdi a kvíčaly, rovněž špačci, když do vinic zapadnou. Kosi, drozdi a  kvíčaly jsou domovem v našich vinicích, neboť vinice naše téměř sousedí se smrkovými lesy, v nichž úžasné množství těchto ptáků hnízdí a se líhne, při zrání hroznů se všichni do vinic nastěhují a velmi veliké škody působí, které se páči na mnoho hl vína. Příkladem jest předloňský rok (1907). Vinice u  nás téměř úplně zimními mrazy pomrzly, mohl jsem, však mírně počítáno, míti přece ještě 1 hl vína velmi dobré jakosti. Poněvadž však při nynější potíži o pracovní síly za hlídku to nestálo, nedal jsem to hlídati. Když přišlo vinobraní, sebral jsem košík prázdných třapin, tak že celé moje namáhání a mimo to plat dělníků v obnosu asi 80 K byly darmo. Co se stalo mně, stalo se i jiným vinařům podobně. V této škodlivosti ptactva na hroznech jsme úplně bezmocni. Jest tedy nejvýše žádoucno, by zákon o  ochraně ptactva byl vzhledem k polní a hlavně viniční úrodě přiměřeně opraven a jest chvályhodno, že vinařský spolek se této věci ujímá. Bylo by dobře, kdyby veškeré obce vinařské podávaly petice v této věci na zemský sněm. Petr Bednařík Rolník a obecní tajemník v Kudlovicích Vinařský obzor, č. 1, ročník 2/1909, str. 19–20 Dle uvedených zdrojů vybral Richard Stávek řádková inzerce l Nabízíme k  odprodeji masivní dřevěné stoly 80 × 180 cm a  židle vhodné do vinného sklepa či vinárny. Cena za stůl a 6 ks židlí činí 13 000 bez DPH. V  případě zájmu volejte 776 583 277 nebo pište na reditel@kravihora.cz l Vinohradnictví Pavel Plaček nabízí sazenice 20 odrůd RV. Bližší informace na tel.: 737 721 765, www.sazenice.prodejce.cz l Prodám starší mlýnkoodzrňovač zn. „BABY STAR“ od italské firmy FIMA, na 380 V. Cena dohodou. Tel.: 606 300 026. l Kdo věnuje či levně za odvoz prodá starší vinařskou literaturu, ale i nářadí do sklepa či vinice – i nefunkční. Tel.: 775 197 443


(1–2/2009)

81

Prodejny a pobočky – distribuce Vinařského obzoru BS vinařské potřeby

Žižkovská 1230

691 02 Velké Bílovice

519 346 236

BS vinařské potřeby

Čejkovská 35

691 02 Velké Bílovice

519 346 238

BS vinařské potřeby

Svitavská 15

614 00 Brno

545 216 311

BS vinařské potřeby

K Vápence 3203/10

692 01 Mikulov

519 500 516

BS vinařské potřeby

Dobšická 2296/4

669 02 Znojmo

515 260 600

Bureš Jaroslav

Ořechová 1

691 06 Velké Pavlovice

519 428 733

Bureš Jaroslav

Na Hlavní 276

691 08 Bořetice

519 430 515

Bureš Jaroslav

Krumvíř 14

691 73 Krumvíř

519 419 006

Hospodářské potřeby – Škodová Anežka

Čejč 256

696 14 Čejč

518 361 245

NEREZ Blučina

Návrší 483

664 56 Blučina

547 235 111

PATRIA Kobylí, a. s., prodejna hosp. potřeb

Augusty Šebestové 716

691 10 Kobylí

519 440 716

ROSENBERG TECHNIC s. r. o.

Brněnská 10/58

693 01 Hustopeče

608 889 967

Štěpánová Eva

Březí 20

691 81 Březí

519 514 259, 602 734 499

Vinařské potřeby, spol. s. r. o.

Národních hrdinů 22

690 02 Břeclav

519 321 235

Vincoop Mikulov

Brněnská 32

692 01 Mikulov

519 510 691

Zámky a semena, Janíček Svatopluk

nám. Míru 21

667 01 Židlochovice

602 506 537


Nabídka Vinařského obzoru Zásilkový obchod vinařských publikací Odrůdové pohlednice

Aurelius – Frankovka – Chardonnay – Irsai Oliver – Kerner – Malverina – Modrý Portugal – Müller Thurgau – Muškát moravský – Muškát Ottonel – Neuburské – Pálava – Rulandské bílé – Rulandské modré – Rulandské šedé – Ryzlink rýnský – Ryzlink vlašský – Sauvignon – Svatovavřinecké – Sylvánské zelené – Tramín červený – Veltlínské červené rané – Veltlínské zelené – Zweigeltrebe 1 ks samostatné pohlednice v jednom druhu

6 Kč

1 ks komplet 24 odrůdových pohlednic v kartonkové složce 144 Kč (množstevní slevy, slevy prodejcům)

ENCYKLOPEDIE RÉVY VINNÉ

Nová výpravná encyklopedie popisuje na 170 odrůd a obsahuje více než 650 plnobarevných fotografií. U každé odrůdy naleznete její ampelografickou charakteristiku, rady pro pěstování a samozřejmě i možnosti využití. V knize najdou užitečné informace nejen odborníci, ale i laici se zájmem o vinařství a v neposlední řadě též milovníci vín, kterých je v naší zemi bezesporu mnoho. formát knihy: 225 × 297 mm, 320 str. plnobarevných 820 Kč

MAPY VÍ(n) VINAŘSKÝ ATLAS Území ČESKÉ REPUBLIKY

autorů Pavla Linharta, Miloše Suka a Vratislava Válka obsahuje odborný text a soubor více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování vinné révy na území České republiky. Dvojjazyčná (česko-německá) barevná publikace soustřeďuje mapy l historické l aktuální l geologické l geochemické l půdní l hydrologické l klimatické l vegetační l a mapy vinařských turistických cest Atlas ve formátu 230 × 300 mm v rozsahu asi 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře. 999 Kč

VAZBY ROČNÍKU 1999 290 Kč VAZBY ROČNÍKU 2000 330 Kč VAZBY ROČNÍKU 2001 330 Kč VAZBY ROČNÍKU 2002 380 Kč VAZBY ROČNÍKU 2003 420 Kč VAZBY ROČNÍKU 2004 450 Kč VAZBY ROČNÍKU 2005 490 Kč VAZBY ROČNÍKU 2006 520 Kč VAZBY ROČNÍKU 2007 560 Kč VAZBY ROČNÍKU 2008 590 Kč (V černé deskové vazbě s raženým písmem)

Ostatní nabídka: Ekologické zemědělství 291 Kč Moderní příprava červeného vína 174 Kč Vady vína 301 Kč Vinařem v Africe i leckde jinde 197 Kč Cesta ke špičkovému vínu 166 Kč Víno – pomocník při poznávání českého a moravského vína 42 Kč Vinohradnické stavby na Moravě 613 Kč Mapa vinařských oblastí České republiky 78 Kč Problémy kvašení vín 166 Kč Ročenka 100 let Vinařského obzoru 61 Kč Reedice ročníku 1907 faksimile 40 Kč Velký vinařský slovník 613 Kč Nové šľachtenie viniča na Slovensku 352 Kč Pěstování révy vinné v zahradách 258 Kč Výroba vína u malovinařů 129 Kč Speciální mechanizace – mechanizační prostředky pro vinohradnictví 93 Kč Cykloturistická mapa – Moravské a vinařské stezky 93 Kč Vinařství – návody do laboratorních cvičení 156 Kč Jak úspěšně prodávat víno 301 Kč Vinařský marketing 207 Kč Zrání vína v sudech barrique 174 Kč Sklepní hospodářství 467 Kč Pěstujeme révu vinnou 102 Kč Citáty o víně 69 Kč Přehled odrůd 2007 99 Kč Filosofie vína – Průvodce po Onom světě 220 Kč Ochrana ovocných dřevin a révy v ekologické a integrované produkci 495 Kč

V cenách není zahrnuto poštovné a balné. Ceny jsou uvedeny včetně DPH. Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice Tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz; www.vinarskyobzor.cz Podrobnější informace o jednotlivých publikacích najdete ve webovém obchodě na adrese www.vinarskyobzor.cz/shop/shopping/index.php


(1–2/2009)

83


14. Mezinárodní vinařský veletrh

Kdy: 4.–6. 3. 2009 Kde: Brno – Výstaviště

Za účasti významných společností:

Poprvé konáno souběžně se 4. mezinárodním veletrhem gastronomie, hotelových služeb a veřejného stravování G+H 2009.

Jedinečné spojení špičkové gastronomie a krásných vín na brněnském výstavišti! www.g-h.cz nebo www.vinex.eu

Veletrhy Brno, a.s. Výstaviště 1 647 00 Brno Česká republika Tel.: +420 541 152 985 Fax: +420 541 153 067 E-mail: vinex@bvv.cz www.g-h.cz www.vinex.eu

Vinařský obzor 1-2/2009  

Vinařský časopis

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you