Issuu on Google+

ãíslo 2, roãník 97/2004

cena 50 Kã (pfiedplatné 36 Kã)

Vinafisk˘ obzor Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáfiství a obchod vínem

Mladá vína resp. jejich uvádûní na trh nûkolik t˘dnÛ po sklizni mÛÏe b˘t zajímav˘m marketinkov˘m nástrojem tuzemsk˘ch vinafisk˘ch firem. JiÏ nûkolik let se po vzoru na‰ich francouzsk˘ch kolegÛ objevují etikety s nûkolika znaãkami mlad˘ch vín. Uvnitfi ãísla najdete úvahu nad tímto tématem pro zamy‰lení i diskuzi.

Leto‰ní rok bude dal‰ím historick˘m mezníkem âMVVU oslavila 10 let od svého zaloÏení Semináfie Moravínu Jednání Pracovní skupiny „Víno“ pfii COPA/COGECA a Stálé skupiny pro víno pfii Komisi ES

Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinafiská unie | www.vinarskyobzor.cz

V˘sledky pokusÛ se stolními interspecifick˘mi odrÛdami na Zahradnické fakultû – Hodnocení odolnosti k plísni ‰edé (Botrytis cinerea) Veletrh Simei v Milánû Zmûny alkalick˘ch kovÛ ve vínû podle pouÏitého bentonitu Sudy v prÛbûhu vûkÛ Hygiena ve sklepû Vznik a prevence korkové pachuti Zajímavosti z vinafiského svûta Kvasinky, teplota a kva‰ení Japonské vinafiství Nové vysvûtlení pfiízniv˘ch úãinkÛ vína Marketing vína

9 771212 788000

a mnoho dal‰ích zajímavostí


výroba nerezových nádrží

Srdečně Vás zveme k návštěvě expozice na veletrhu Vinex 2006, pavilon A, stánek 23. Návštěvníci stánku, kteří si u nás nechají zpracovat cenovou nabídku, budou zařazeni do slosování o nádrž 300 l s plovoucím víkem!

691 46 Břeclav-Ladná, Mlýnská 66/1, tel.: 519 355 295, fax: 519 355 226, e-mail: prudik@iol.cz

Těšíme se na setkání s Vámi na Vinexu nebo na sídle firmy.


Vinařský obzor (1–2/2006)

Vážení čtenáři, vítejte u  prvního letošního vydání Vinařského obzoru. Věřím, že nám v  letošním roce zůstanete věrni a  při čtení Vinařského obzoru si rozšíříte své skutečné vinařské obzory. Čas někdy běží rychleji, než by si mnozí přáli či uvědomovali – těsně před psaním tohoto sloupku a  odevzdáním VO 1–2/2005 do tisku jsme v  redakci obdrželi žádosti o  zveřejnění některých informací pro vinaře zajímavých. Vzhledem k omezenosti místa a v ten okamžik již prakticky hotovému VO jsem se rozhodl se o dvou důležitých z nich zmínit na tomto místě. Počátkem března se uskuteční další ročník mezinárodního vinařského veletrhu VINEX. Tohoto významného setkání vinařů, ale také firem dodávajících vinohradnickou a  sklepní techniku a  technologii se bezesporu zúčastní množství jejich zákazníků a odběratelů. Vinaři získají informace o  možnostech podpory účasti na veletrzích Vinex a  jeho pražském konkurentu Víno a destiláty na internetové adrese www.vinarskyfond.cz nebo přímo na Vinařském fondu: kontaktní osoba Pavel Večeřa, tel/fax: 541 652 479, e-mail: vecera@vinarskyfond.cz. Ale vraťme se k veletrhu Vinex: organizátoři Vinexu připravili na letošní rok další novinku – Cenovou srovnávací degustační zónu, která je inspirována veletrhem ProWein. Účast na této aktivitě je pro vinaře dobrovolná, podílet se na ní mohou moravští, čeští i zahraniční vinaři. Bude instalována v oddělené části veletržního areálu (pav A – 1. galerie). K dispozici bude průběžné chlazení, mytí degustačního skla, zajištěna bude obsluha. Přístup do této zóny bude umožněn pouze u organizátora předregistrovaným zájemcům a  na základě vizitky. V  obou případech musí být se jménem osoby spojeny obchodní nebo gastronomické provozy. Degustační zóna bude otevřena pouze ve dnech vyhrazených odborníkům (út – čt). Objem zboží (lahví) poskytnutých vinaři je odhadován na 8 lahví od každé prezentované šarže. Není nutná osobní přítomnost zástupců prezentujících se společností, a tím ani nevzrostou náklady na prezentaci při VINEXu. Projekt by měl dle pořadatelů poskytnout reprezentativní pohled na kvalitu moravských a  českých vín, a  to včetně cenového rozpětí. Tak, uvidíme. Na viděnou na Vinexu. Richard Stávek

3

Obsah Richard Stávek: Editorial................................................................................................................................. 3 Z redakční pošty............................................................................................................................................. 4 Spolkové informace Jiří Sedlo: Troška demokracie neuškodí ani doma, ani v Evropě............................................................ 6 Informace ze SV ČR........................................................................................................................................ 6 Informace z Moravínu..................................................................................................................................... 7 Informace z Cechu českých vinařů............................................................................................................... 15 Vinařská legislativa Zdeněk Koudelka: Změny vinařského práva................................................................................................ 8 Jan Horešovský: Daňová poradna – Daňový odpočet u darovaného vína...............................................13 Vinohradnictví Pavel Pavloušek: Aktuální pohled na řez révy vinné................................................................................. 9 Jiří Sedlo, Martin Půček: Výsledky sklizně hroznů v roce 2005...............................................................14 Irena Pavelková: Černá hniloba révy vinné................................................................................................16 Pavel Pavloušek: Odrůda měsíce – Ryzlink rýnský...................................................................................17 Jan Růžička: Laskavec ohnutý a jeho chemická regulace v révě vinné..................................................18 Pavel Pavloušek: Aktuální informace o způsobech regulace násady hroznů v době vegetace.............19 Petr Ackermann: Výskyt chorob a škůdců a vyhodnocení průběhu ochrany vinic v roce 2005........ 25 Erich Minárik: Koncept termínu „terroir“................................................................................................ 28 Česká republika v Evropské unii Jiří Sedlo: Jednání o víně v Bruselu ve dnech 13. a 14. 12. 2005............................................................ 29 Vinařská technologie Zdeněk Vrbík: Budoucnost je tady – SIMEI a ENOVITIS 2005................................................................ 31 Erich Minárik: Aktivácia vínnych kvasiniek............................................................................................ 33 Václav Švejcar: Choroby vína – vláčkovatění a zvrhnutí vína................................................................. 34 Erich Minárik: Oenococcus oeni – najvhodnejší druh mliečnych baktérií pre riadenú malolaktickú fermentáciu................................................................................... 35 Jaromír Veverka: Vliv technologie výroby vína na antioxidační kapacitu červených vín.................... 44 Vinařství v zahraničí Milan Hluchý: Za biovinaři v Alsasku........................................................................................................ 36 Jan Stávek: Vinařství Sicílie a satelitních ostrovů.....................................................................................41 Martin Křístek: Současnost švédského vinařství...................................................................................... 64 Zuzana Foffová: Vína z ostrova rytířů........................................................................................................ 66 Vinařské aktivity Také v Praze se dá dělat vinařská osvěta................................................................................................ 46 Mikroregion znojemských vinařských obcí Daníž představuje projekt............................................. 57 Víno a zdraví Michal Kumšta: Zdraví prospěšné látky ve víně....................................................................................... 48 Obchod vínem Petr Procházka: Marketinkový mix služeb............................................................................................... 50 Portrét Richard Stávek: Jsme oblastí bílých vín, tvrdí František Kupsa.............................................................. 51 Vinařská historie František Kostrhun: Vzpomínka na vinaře a šlechtitele Jaroslava Míšu................................................. 59 Zbyněk Vaďura: 110 let od narození šlechtitele révy vinné..................................................................... 60 Drahomír Míša: Vinařské osobnosti a události v historii našeho vinařství – výročí v lednu a únoru............................................................................................................61 Jan Lekavý: Vzpomínka na Vzpomínání anebo 100 let od založení Vinařského družstva Zádruha...................................................................................................61 Oldřich Malík: Návrh zákona na ochranu vinařství a ovocnářství v roce 1919.................................... 62 Michal Kočan: Obchod vínem v minulosti Prachatic............................................................................... 62 Společenská kronika Jaroslav Pátek nás opustil......................................................................................................................... 69 Zemřel Ing. Václav Oslzlý......................................................................................................................... 69 Zprávy Vinohradnické zprávy................................................................................................................................... 45 Zprávy z domova i ze světa............................................................................................................................ 67


4

Vinařský obzor (1–2/2006)

Vinařský obzor číslo 1–2, ročník 99 (2006) Vydává: Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor: Ing. Ri­chard Stávek (e-mail: ri­chard.stavek@vinarskyobzor.cz) Sekretariát redakce: Barbora Válková (barbora.valkova@vinarskyobzor.cz) (předplatné, inzerce, vinařské publikace) tel./fax: 519 348 980 Jana Studýnková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 e-mail: jana.studynkova@svcr.cz Redakční rada: Ing. Vác­lav Švejcar, CSc., (předseda) (svejcar.vaclav@seznam.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc. (ackermann@srs.cz) RNDr. Zde­něk Habrovanský, (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Antonín Králíček (kralicek@mze.cz) Ing.  Jaroslav Machovec, (ma­cho­vec@vinarskyfond.cz) Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., (pavlous@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Edu­ard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček, (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sed­lo, CSc., (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček, (sedlacek@svisv.cz) Ing. Jaromír Veverka, (veverkaj@zf.mendelu.cz) Sazba a zlom: Adam Kepert, tel.: 777 807 874, kepert@breclav.net Grafická koncepce: Bedřich Vémola Jazykový poradce: Hana Vídenská Tisk: Grafotisk Pálka Břeclav, tel./fax: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630. Vychází měsíčně. Cena jed­no­ho čísla je 53 Kč (včetně 5 % DPH). Rozšiřuje: PNS, a.s., MORAVAPRINT, s.r.o., Břec­lav, MediaPrint&Kappa, sou­kro­mí distributoři. Předplatné: V redakci – 1 číslo 38 Kč (včetně 5 % DPH) (celý ročník 454 Kč (včetně 5 % DPH)) Předplatné pro Slovensko: Mediaprint – Kapa Pressegrosso, a.s., P. O. BOX 183, 830 00 Bratislava, tel.: (00421)2/524 44 980, e-mail: predplatne@abompkapa.sk Adresa redakce a vydavatele: SVČR – Vinařský obzor, P.O. BOX 34, Žižkovská 1275, 691 02 Velké Bí­lo­vi­ce, tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 24. 1. 2006 Toto číslo vychází 31. 1. 2006 ISSN: 1212–7884

Vinařský obzor ®

Žádná část tohoto časopisu nesmí být ko­pí­ro­vá­na či jinak dále šířena bez sou­hla­su vy­da­va­te­le. Redakce ne­od­po­ví­ dá za obsah in­zer­ce a ko­merč­ní pre­zen­ta­ce. Redakce si vyhrazuje právo na otištění pří­spěv­ků či ko­re­spon­den­ce došlých do redakce, pokud není pře­dem do­hod­nu­to ji­nak, a na jejich běžnou úpravu.

* Nic nového pod sluncem a nepochopitelná shoda náhod!?!? Vážená redakce, jsem v rozpacích, jak začít? Co se vlastně za těch 86 let stalo, změnilo či zůstalo?? Jsem s toho jelen. Koupil jsem 6 lahví (PET) limonády „Černý rybíz speciál“. Že tam mnoho toho ovocného podílu nebude, toho jsem si byl jist již dle nízké ceny, ale později, po napsání „Návrhu zákona z roku 1919!! mně došlo, že bych si měl pořádně přečíst, z čeho se ten „Speciál černý rybíz skládá“? Pochybuji, že by někdo byl schopen při koupi zjišťovat nějaké velmi špatně čitelné informace apod. Opíši je: LIMONÁDA S PŘÍCHUTÍ ČERNÉHO RYBÍZU – NEALKOHOLICKÝ NÁPOJ SE SLADIDLY. OCHUCENÝ, SYCENÝ. SLOŽENÍ: VODA, OXID UHLIČITÝ, KYSELINA CITRÓNOVÁ, AROMATICKÉ LÁTKY PŘÍRODNÍ A PŘÍRODNĚ IDENTICKÉ NÁHRADNÍ SLADIDLA: CYKLAMÁT, ASPARTAM, ACESULFAN K, SACHARIN KONZERVANT: BENZOAN SODNÝ, BARVIVA, E 122, E 133. OBSAHUJE ZDROJ FENYLALANINU. NEVHODNÉ PRO NEMOCNÉ FENYLKETONURIÍ ATD.!!! Vše „zcela“ a „lehce pochopitelné“ pro normálního vesničana!? Kde je aspoň stopa po rybízové hmotě a po vitamínech?? Hrůza – hanba, kam jsme se to dostali? Vrátili jsme se vlastně k datu, kdy R. Malík podával onen návrh v roce 1919!!! (ad příspěvek O. Malíka v tomto čísle Vinařského obzoru – pozn. red.). Nedovedu si vůbec představit, že by přišla kapka vody do statisíců lahví jablečného moštu při výrobě v Bruntálském nápojovém průmyslu a v dobách, kdy ke mně jezdil na exkurze nynější 90ník prof. Kyzlink. Bylo to asi v roce 1950. Oldřich Malík (poznámka: Fenylketonurie je dědičná porucha látkové přeměny bílkovin) Vážený pane Malíku, ano – to co se dnes děje v nápojovém průmyslu, je někdy tristní – proto si jdu teď hned udělat vinný střik z dobrého bílého a pár sklenic pramenité vody. Richard Stávek

* Otvírání archívů v Mostě České vinařství Chrámce uspořádalo již 3. ročník „Otevírání archívu Most“ dne 19. 11. 2005. K degustaci bylo připraveno 24 vzorků několika odrůd a různých ročníků. Měl jsem možnost porovnat si Irsai Oliver ročník 1999, 2000, 2001 a 2002 a obdobně u odrůd Zweigeltrebe, Svatovavřinecké, Rulandské šedé, Rulandské modré, Ryzlink rýnský, Chardonnay a Tramín.

„Otevírání archívu Most“ mne velice zaujalo a a chci tímto Českému vinařství Chrámce poděkovat za tuto ojedinělou degustaci. Vladimír Hrouda, Praha * Co to je moravské víno? Pře časem byl ve Vinařském obzoru zajímavý článek na téma Teroir, respektive původnosti vína. Autoři v něm popsali místo zrodu vína a jeho vliv na víno. Chtěl bych k tomuto článku dodat, že nejen místo pěstování révy vinné, ale mnoho dalších podmínek rozhoduje o charakteru budoucího vína. Např. Portské se nepěstuje v Rakousku, Rýnské ve Španělsku apod. Do faktorů ovlivňujících kvalitu vína lze zahrnout půdní a klimatické podmínky, pěstitelské a sklepní technologie a především pěstovaný sortiment odrůd a jejich klonů. Možná se to zdá jako samozřejmost, ale úplně samozřejmé to není. Co tedy je moravské víno? V prvé řadě člověka napadne víno vypěstované na Moravě. Ale podíváme-li se např. do pohraničí, v čem se li��í rakouské víno rostoucí několik kilometrů (spíše méně) od našeho? Je snad na Moravě původní technologie výroby vína, kterou nemá nikdo jiný? Rozhodující pro charakter moravského vína je již po mnoho desetiletí specifická skladba odrůd, resp. klonů révy vinné, které byly dlouhodobě šlechtěny a udržovány pro místí podmínky. Nelze říci, že rakouský Veltlín a moravský Veltlín jsou jiné odrůdy, ale rakouské Veltlínské zelené a moravské Veltlínské zelené jsou zcela jiná vína. Spotřebitel si dlouhá léta zvykal na chuť našich vín, dá se říci, že si ji oblíbil a vyhledává ji. V současné době je ale rozdíl mezi zahraničními víny a domácími víny především v ceně a náš spotřebitel, lépe řečeno zákazník si zvyká na chuť vína rakouského, které již ve středověku nesmělo být nabízeno v zemích koruny české. Další stránka věci jsou poměrně chvatné masivní výsadby v posledních letech. Zatímco se na jednu stranu soupeřilo o výsadbu co nejvíce hektarů, na druhou stranu se sem dovezly sazenice odrůd a klonů, které po prvních letech ukazují vhodnost a v mnoha případech nevhodnost pro zdejší podmínky. Vína z mnohých vinic jsou podstatně chudší, méně extraktivní a pouze připravují cestu vínům zahraničním. Je škoda, že naši úředníci nepochopili, že vysadit vinohrad je náročnější a dlouhodobější záležitost než vyplnit úřední formulář a hlavně, že se vinařů nezeptali, jaké časové podmínky by byly pro výsadbu vhodné. Anebo pokud se zeptali, tak který všeuměl jim poradil, že se to dá zvládnout za jednu sezónu? Nyní jsme v situaci, kdy nové vinice mohou nabídnout jen to, co se dá levněji dovézt ze zahraničí. Uvítám diskuzi na stránkách Vinařského obzoru nebo osobně, která navrhne řešení problému současného vinařství a vinohradnictví. Ivo Bukovský, Kobylí


Vinařský obzor (1–2/2006)

Chtěl bych, v souladu s výzvou na konci příspěvku, na tento reagovat. Dle mého názoru v něm není dostatečně zdůrazněn základní evropský princip ochrany vína – jeho původ. Již řadu staletí lze moravské víno produkovat jen na Moravě, stejně jako rakouské jen v Rakousku. A je úplně jedno, z jaké odrůdy révy pochází, zda to je německá odrůda Müller Thurgau, moravská odrůda Muškát moravský nebo třeba rakouská odrůda Zweigeltrebe. Pochází-li hrozny z Moravy, je to víno moravské, pochází-li z Rakouska, je víno rakouské. Po právní stránce již dlouho jasně definovaná otázka. Naprosto souhlasím s názorem autora, že ideální pro každý region je rozmnožo-

vací materiál pocházející z toho regionu. A může být propracován až do klonů. Na druhou stranu klon například z jihu Evropy se bude u nás chovat jinak než v zemi původu. Pěstitelsky, ale i víno bude jiné. Takže nesouhlasím s tím, že dovoz sazenic znamená přípravu půdy na našem trhu pro nástup zahraničních vín. Stejný klon Chardonnay dá jiné víno na jihu Francie a jiné u nás. Vůbec ale nemohu souhlasit s negativním hodnocením chvatných výsadeb vinohradů. Každý člověk s pamětí ví, že ČR žádala o výjimku na možnost výsadby nových vinic po vstupu do EU. Nebyla nám udělena a státu zbyly dvě možnosti – buď

5

nechat produkční základnu vinařství na úrovni 13 tisíc ha, nebo vysadit veškeré nové plochy vinic ještě před vstupem do EU. Tehdy se podařilo prosadit vládní program rozšíření plochy vinic se státní podporou. Dnes jich máme 18,7 tis. ha. Pokud je to hodně, snížit plochu můžeme, opačně to ale neplatí! Je jasné, že vždy když se něco dělá rychle a ještě se státní podporou, přibývá i nedostatků. Ale EU není o logice, o selském rozumu, ale o byrokracii postavené na řadě předpisů. Buď se tomu přizpůsobíme, nebo ten vlak pojede bez nás, budeme na jeho jízdu finančně přispívat, ale nesvezeme se. Jiří Sedlo, Velké Bílovice


6

Troška demokracie neuškodí – ani doma, ani v Evropě Původně jsem se chtěl držet zavedeného schématu hodnocení uplynulého roku a taky jsem se chtěl oprostit od problémů EU, ale nakonec to dopadlo právě opačně. Domnívám se, že aktuální problémy roku 2005 dobře popsal tajemník SV ČR, a proto je zde nemusím opakovat. Je asi vhodné si připomenout, že v roce 2004 jsme se jako republika stali členy EU a že rok poté nás ve vinařství postihla krize, která v EU trvá již pár let, a nic nenaznačuje zlepšení. Z pohledu demokracie je asi správné, že krize je i u nás, když je v celé EU. Vždyť máme tzv. „společnou organizaci trhu“ (SOT) s vínem a vše se tedy dotýká všech. Podle uvedeného názvu (SOT) by to bylo i spravedlivé. Problém je v tom, že SOT je jako vždy u podobných systémů „společnější“ pro někoho, zatímco k jinému je přístup poněkud jiný. Ten jiný přístup se týká všech nových členských států, avšak ve vinařství jsou značné rozdíly i mezi starými členskými státy. Jak jste mohli sledovat, ČR přistoupila na určité předem vyjednané podmínky vstupu do EU, které jsou nyní pro nás závazné. Do jaké míry jsou demokratické, zde nechci hodnotit. V uplynulém roce se příslušné orgány EU pokusily prosadit tzv. „Evropskou ústavu“, ale moc nepochodily. Členské státy již ví, že co podepíší, to také platí. Tedy až na řadu výjimek. Nic nemůže být výhodné pro všechny a každý kompromis znamená větší výhodu pro jednoho a újmu pro druhého, což se pak zpravidla kompenzuje v jiné oblasti. Abych šel příkladem, pokusil jsem se zavést demokracii na principech EU i ve své rodině. Jsme čtyři – manželka, dcera, syn a já. Celý systém demokracie jsem vědecky postavil na 4 pilířích – zásluhách o rozvoj rodiny, zkušenostech, sociálních aspektech a tradicích. V návrhu rodinné demokracie jsem zavedl osvědčený princip EU – hlasování tzv. „kvalifikovanou většinou“, což znamená, že každý hlas má takovou váhu, jaká mu byla předem přisouzena. Na základě toho bylo v rámci prvního pilíře (zásluhy) navrženo, že každý z rodičů, jako původní a zakládající člen, má 2 hlasy, každé dítě, jako relativně nový člen rodiny, 1 hlas. Nebylo námitek. Pro druhý pilíř (zkušenosti) jsem za kritérium zvolil věk – nejstarší člen rodiny by dostal další hlas navíc. V rámci sociálních aspektů by kritériem byla skutečnost vyživování nejtěžšího těla v rodině, to znamená, že osoba s nejvyšší hmotností by obdržela druhý hlas navíc. Čtvrtý pilíř (tradice) by se uplatňoval jen v případě rovnosti všech hlasů. Znamenalo by to, že pokud by hlasování kvalifikovanou většinou dopadlo patem v poměru hlasů 4:4, rozhodl by hlas nejstaršího mužského člena rodiny. Vzhledem k tomu, že jsem rodič, nejstarší a nejtěžší člen rodiny, a k tomu i nejstarší mužský člen rodiny, tento návrh mi neprošel. A vypadá to, že ani v nejbližší budoucnosti nebudeme rodinou, v níž by platily principy moderní demokracie. Chtěl jsem tím ukázat na možnosti a pravidla jednání v EU, nešlo mi jen o napadení principu rozhodování kvalifikovanou většinou, ale obecně o celý systém. Například v současnosti připadá téměř polovina z rozpočtu EU určeného pro sektor vína, tedy z 1,2 miliardy Eur (35 miliard Kč), na destilaci vína. Tato destilace se provádí převážně v několika málo jižních státech EU, zatímco o zbývající polovinu prostředků se dělí všechny vinařské členské státy relativně přiměřeně. Proto bude velmi důležité, jaké změny SOT s vínem během roku 2006 budou přijaty. Všem severním vinařským zemím se nelíbí, že ½ rozpočtu je rozdělována mimo ně a že se mohou podílet jen na dělení té druhé poloviny. První nástřel reformy SOT s vínem podle představ Komise by měl být představen na semináři v Bruselu 16. února 2006. Předběžně se počítá s účinností změn od roku 2007. Snahou i naší je omezit prostředky na likvidaci vína (destilace) a zvýšit podíl prostředků plynoucích na zlepšení produkce a prodeje vína, tj. posílit restrukturalizaci vinic a podpořit i vybavení podniků moderní technologií, podpořit marketing evropského vína. Na tento seminář jsem obdržel od COPA/COGECA zajímavým, vlastně Evropskou unií tradičním způsobem pojatou pozvánku. Pochopím, že ze tří největších vinařských států světa jsou pozváni dva zástupci, zatímco z ostatních po jednom. Ale vadí mi způsob seřazení jednotlivých pozvaných osob. Ne to, že jsem na 13. místě z 18. Kdyby to bylo podle abecedy, byl bych možná na předposledním místě. Co mi vadí, je skutečnost, že na prvních dvanácti místech jsou zástupci „starých členských zemí“ a pak následuje šest zástupců nových členských zemí. Opět příklad jednotné Evropské unie. Aby to nevyznělo jen negativně a pesimisticky, chtěl bych závěrem zdůraznit své přesvědčení, že horší SOT s vínem pro nás už asi nebude, že předpokládám sice pomalé, ale pro nás pozitivní změny. Už reforma v rámci Agendy 2000 přinesla zlepšení (zavedení restrukturalizace vinohradnictví), proto očekávám zlepšení i v rámci plánované reformy. Přeji Vám všem, aby se v roce 2006 naplnila Vaše osobní přání a aby se nám naplnila i naše očekávání v rámci připravovaných změn v oboru jak na úrovni EU, tak i v rámci České republiky. Jiří Sedlo, předseda SV ČR

Informace ze SV ČR n Ve dnech 22. a 23. 11. 2005 se konal ve slovenské Modre seminář s tématem vinohradnictví a vinařství po vstupu do Evropské unie, kterého se účastnili předseda s  tajemníkem. Na fóru vystoupili zástupci slovenských vinařů, kolegové z  Maďarska, zástupce Rakouského svazu. Předseda SV ČR přednesl informaci o stavu a situaci v České republice. 22. listopadu večer se účastnili přivítání mladých slovenských vín, které proběhlo na bratislavském výstavišti pod záštitou premiéra M. Dzurindy.

n 2. 12. 2005 proběhlo zasedání redakční rady Vinařského obzoru. Byly projednány materiály do nadcházejících vydání VO a zhodnocena poslední dvě čísla. n 6. 12. 2006 proběhlo zasedání představenstva SV ČR. Na zasedání bylo mimo jiné projednáno budoucí sídlo SV ČR, které se tímto rozhodnutím přesune asi v  polovině tohoto roku o jednu budovu dále, do společnosti Jižní Morava, a.s., ve Velkých Bílovicích. n V  pondělí 12. 12. jednal předseda svazu spolu s členem představenstva AK ČR na MZe v Praze s náměstkem Z. Růžičkou, náměstkyní H. Heidlerovou a dalšími pracovníky ministerstva o možnostech dorovnání dotací na integrovanou produkci hroznů se sousedním Rakouskem. n 13. a 14. 12. 2005 se předseda svazu zúčastnil tří jednání v Bruselu na DG Agri a COPA/ COGECA – podrobnosti jsou uvnitř tohoto čísla Vinařského obzoru. n Ve čtvrtek 15. 12. předseda SV ČR dopoledne jednal s  předsedou Zemědělského výboru PSP L. Skopalem a odpoledne spolu s ředitelem Vinařského fondu J. Machovcem prezentovali tuzemská vína v Poslanecké sněmovně. n Dopoledne 16. 12. 2005 proběhlo na ministerstvu zemědělství připomínkové řízení k  novele vládního nařízení o  restrukturalizaci vinic. V rámci tohoto jednání se mimo jiné nakonec podařilo prosadit nové opatření na zlepšení techniky obhospodařování vinic, kdy bude možné restrukturalizovat a scelovat záhumenkové plochy. Za vinaře se jednání zúčastnil předseda a  tajemník svazu a  člen představenstva A. Šťastný.


Vinařský obzor (1–2/2006)

n Ve středu odpoledne 21. 12. 2005 jednali předseda SV ČR, předseda ZV PSP a předseda DR Vinařského fondu L. Skopal, člen představenstva AK ČR V. Hlaváček a předseda OAK Břeclav J. Hajda s  ministrem zemědělství J. Mládkem. Předmětem jednání byla převážně podpora vinařství. n V  novém roce, 3. 1. 2006, se dopoledne uskutečnila schůze představenstva OAK Břeclav za účasti poslanců P.  Kováčika (KSČM), F. Strnada (ČSSD), P.  Suchánka (ODS) a  senátora V. Schovánka (ODS). Jednání s  poslancem L. Skopalem (ČSSD) proběhlo již den předtím,

protože se nemohl 3. 1. zúčastnit, a  poslanec J. Grůza (KDU-ČSL) se omluvil. Předmětem setkání byla současná tíživá situace zemědělců a  vinařů v  okresech Břeclav, Hodonín a  Znojmo. Jednání se účastnil i předseda SV ČR a mimo členů představenstva OAK Břeclav byli přizváni zástupci OAK Hodonín a Znojmo. n V úterý 10. 1. proběhla v Brně Rada Vinařského fondu. Mimo jiné bylo rozhodnuto o podpoře prezentace vinařů na veletrzích Vinex v Brně a Víno a destiláty v Praze částkou 1 500 Kč/m2. n Dne 12. 1. 2006 projednali předseda s  tajemníkem svazu a  členem představenstva AK

7

ČR V. Hlaváčkem na ministerstvu životního prostředí text vyhlášky pro stanovení odchylného postupu ochrany špačka obecného. Pokud tato vyhláška bude vydána v tomto znění, pak ve stručnosti bude možno špačky střílet od 15. 8. do 31. 10. daného roku. Poté projednali na Úřadu vlády v kabinetu místopředsedy vlády Z. Škromacha možnosti setkání s premiérem. n V  pátek 13. 1. 2006 proběhla ve  Valticích valná hromada Moravínu. Předseda zde informoval o výsledcích sklizně hroznů v roce 2005 a  o  očekávaných změnách národní i  evropské legislativy.

Informace z Moravínu MORAVÍN – svaz moravských vinařů, Zámek 1, 691 42 Valtice Valná hromada MORAVÍNU se konala dne 13. ledna 2006 ve Valticích. V  prezenční listině se zapsalo kolem deváté hodiny celkem 102 členů a  členek svazu – je to 27 % z  celkového počtu členů MORAVÍNU, kteří využili možnosti k  vyslechnutí odborných přednášek a k setkání s přáteli – vinaři při této příležitosti přesto, že letošní zima spíše vyhovuje posezení v teplém domově. V  dopoledním odborném programu valné hromady vystoupili: Ing. Jiří Sedlo, CSc., předseda Svazu vinařů České republiky seznámil přítomné s výsledky loňského vinobraní a s očekávanými změnami na trhu s vínem v Evropské unii. Dipl. Ing.  Franz Mádl z  Rakouska informoval moravské vinaře o situaci a postavení vinařů v  sousedním Rakousku. Celková plocha vinic se po vstupu do Evropské unie snížila, ale to proto, že malí vinaři prodali vinice i sklepy větším vinařům a tito malé a staré vinice zlikvidovali a postupně vysazují vhodnější odrůdy. Víno mohou prodávat jen vinaři registrovaní buď na živnostenském úřadě nebo v místě bydliště na obecním úřadě. Ing.  Jan Otáhal, CSc., vysvětlil současný stav ve vinařské legislativě – orientovat se v  tom, které znění zákona dnes platí, je složité i  pro fundované právníky. Existuje několik limitů pro malé vinaře v zákonech: o dani spotřební, o  vinohradnictví a  vinařství, o  dani z příjmů, ale STATUT malého vinaře dosud není stanoven a problém legálního prodeje vína u neregistrovaných vinařů s výrobou do 2 000 litrů není dořešen (především z hlediska zákona o zemědělství a zákona o potravinách) – nelze se řídit jen jedním zákonem. Prof.  Ing. Vilém Kraus, CSc., přednesl poznatky a  zkušenosti z  evropského vinařství a  možnosti aplikace některých zkušeností i v našem vinohradnictví a vinařství. Schůzi valné hromady po obědě zahájil předseda MORAVÍNU Libor Nazarčuk.

V  úvodním projevu vystoupil výkonný místopředseda Ing. Jan Otáhal, CSc., který pohovořil o  své činnosti, návštěvnosti a  financování kanceláře MORAVÍNU, dále o členské základně a soustavné práci s členy při odborných školeních a  vysvětlování vinařské legislativy. MORAVÍN uspořádal odborné semináře v  lednu, oborový den v  květnu, vinohradnický seminář v  červenci a  6 vinařských seminářů na podzim, odborný zájezd na Slovensko a do Rakouska. 9členný výbor se sešel na 5 schůzích. Návrh plánu odborné činnosti na rok 2006 přednesla Vladimíra Seidlová, členka výboru – obdobně jako v minulém roce pokračuje MORAVÍN organizací zájezdů a školení, ale také jiných aktivit za účelem získání finančních prostředků pro další činnost kanceláře. Stav členské základny k 1. lednu 2006 – v MORAVÍNU je evidováno 371 platících členů, z toho 4 studenti, 96 důchodců a 271 ostatních – převážně vinařských podnikatelů. MORAVÍN má své členy v 96 obcích České republiky a také 2 na Slovensku. Nejvíce členů je ve Velkých Bílovicích, v  Čejkovicích, ve Velkých Pavlovicích, v Mikulově. Valná hromada schválila přijetí 15 nových členů v roce 2005 a zrušila členství 24 členům. V diskusi se členové vyjádřili k problémům malých vinařů, zda má MORAVÍN hájit vinařské podnikatele nebo malé neregistrované vinaře, k  problematice vinařské evidence na obecních úřadech, k  zasílání a  zpracování hlášení na ÚKZÚZ, k  nekontrolovanému dovozu vín a značení dovážených vín, jaké množství vína by bylo optimální pro účast v SALONU, k málo srozumitelné vinařské legislativě V  závěru valné hromady schválili přítomní členové většinou hlasů Návrh usnesení z  valné hromady a  předseda svazu valnou hromadu ukončil. Následovala degustace cca 35 vzorků vín, které si členové přinesli a  následně odborně zhodnotili, přičemž starší členové také zavzpomínali na dřívější činnost MORAVÍNU.

Informace o  seminářích k  výrobě vína – v roce 2006: 23. února – 7. seminář – marketink a  obchod s vínem v ČR, řízená degustace 15 vzorků vín – účastníci seminářů přinesou po 1 vzorku vlastního vyrobeného vína (nebo aspoň od souseda) ke kolektivnímu posouzení na dalším semináři 2. března – 8. seminář – víno a zdraví – degustace 15 vzorků vín – degustace vlastních vín od účastníků seminářů 9. března – 9. seminář na vybrané téma – degustace buď ještě vlastních vín od účastníků seminářů, nebo vybraných k tomuto tématu Na seminářích bude přednášet prof. Ing. Vilém Kraus, CSc. 23. března se uskuteční odborný zájezd do 3 vybraných vinařských firem na Moravě – výběr firem bude upřesněn v lednu 2006. Vložné bude pro členy MORAVÍNU 650 Kč; pro nečleny celkem 1 000 Kč. Přihlášky na adrese Moravínu. Ing. Jan Otáhal, CSc. řádková inzerce l Prodám zánovní zádový motorový postřikovač v perfektním stavu, téměř nepoužívaný. Cena dohodou. Kontakt tel.: 724 631 215 l Provádím filtraci vína vysoce výkonným křemelinovým filtrem. Tel.: 606 909 079 Koupím starou vyřazenou kovovou nádrž o obsahu 8 000 až 12 000 litrů. Tel.: 777 272 910 l Prodám kladívkový mulčovač do vinohradu KUHN-155 (záběr 155 cm), málo používaný, stáří 1 rok. Dále prodám sazenice Muškátu Moravského 3 000 ks, v celku, nebo po 50 ks. Tel.: 774 987 778 l Prodám malotraktor GOLDONI EURO, výkon 26 koní, šířka 110 cm, r. v. 2004. Skoro nový. Cena dohodou. Tel.: 731 542 030


8

Změny vinařského práva JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D., Poslanec Parlamentu České republiky, Praha

Změnit evropské právo regulace zemědělství je úkol velmi obtížný, což plně platí i  pro tu část vinařského práva, kterou vytváří orgány Evropské unie. Proto je správné umožnit změny tam, kde jsou uskutečnitelné v  rámci změn vinařského práva, jež je v  kompetenci orgánů Čech, Moravy a  Slezska. Tento úkol má i Parlament, který v roce 2005 schválil významné zákonné změny vinařského práva. Vinaři sami iniciovali změny i peticí drobných vinařů z konce roku 2004 a demonstrací v Brně 5. 12. 2004.1 Následující text shrnuje nejdůležitější změny, které byly přijaty jako pozměňovací návrhy jednotlivých členů Parlamentu – členů orgánů Vinařského fondu v Brně, k různým zákonům. 1. Spotřební daň – drobný vinař Zákon o spotřebních daních výrazně rozšířil kategorii drobného vinaře, když do této skupiny limitované původně výrobou nejvýše 500 litrů tichého vína nově zahrnul vinaře vyrábějící tiché víno do množství 2 000 litrů ročně.2 Rovněž výslovně zákon stanovil, že drobný vinař je osvobozen od spotřební daně při výrobě tichého vína nejen pro potřebu svou a svých hostů, ale i pro účast na výstavách a  soutěžích vín3. To pomůže zachovat tradiční vesnické výstavy s  velkou účastí drobných vinařů, což je zvláštní moravský rys společenského života ve vinařských obcích. Následně se po tuhém odporu Generálního ředitelství cel podařilo prosadit i to, že drobný vinař může prodávat víno, aniž by musel být registrován jako plátce spotřební daně a podávat daňové přiznání na spotřební daň s  podmínkou, že nelze provádět prodej za účelem podnikání do jiných států Evropské unie.4 Plně se tak uspokojuje požadavek drobných vinařů na drobný prodej vína bez registrace jako plátce spotřební daně i zájem na otevření vinných sklepů na Moravě pro vinařskou turistiku. Prodej mohou uskutečňovat drobní vinaři volně na území Čech, Moravy a Slezska, a to i pro cizince,

jen nesmí přímo dodávat víno do států Evropské unie za účelem jeho dalšího podnikatelského prodeje (tj. do vinoték, restaurací a  obchodů). K  tomu by se museli zaregistrovat jako plátci spotřební daně alespoň v  pozici malého výrobce vína. Zásadní výhodou drobného vinaře je, že není plátcem spotřební daně, a tedy nemusí být registrován, odevzdávat daňová přiznání a vést jakoukoliv evidenci pro celní úřady, které spotřební daň spravují. Tuto významnou změnu umožnil fakt, že na tiché víno je u  nás sazba spotřební daně 0 Kč, tedy návrhy se nijak nedotýkají příjmů státního rozpočtu, ale jen administrativy při správě daně. Avšak evropské právo zahrnuje tiché víno do vybraných výrobků, které jsou podrobeny spotřební dani, i když nestanoví žádnou minimální sazbu, a tedy umožňuje členským státům uplatnit nulovou sazbu spotřební daně. 2. Spotřební daň – malý výrobce vína Zákon o spotřebních daních zavedl novou kategorii vinařů, a to malých výrobců vína vyrábějících průměrně nejvýše 100  000 litrů tichého vína ročně.5 Tito vinaři se sice musí registrovat jako plátci spotřební daně, ale za výhodnějších a  méně administrativně náročných podmínek. Nemusí podávat daňové přiznání. Nemusí vyrábět víno ve zvláštním podniku pro výrobu vybraných výrobků podléhající spotřební dani a své víno mohou prodávat, aniž by museli využívat zvláštně zřízené a kontrolované daňové sklady. 3. Daň z příjmů – podpory z Vinařského fondu Od daně z  příjmů zákon osvobodil podpory z Vinařského fondu u fyzických osob a právnických osob, které nebyly zřízeny za účelem podnikání.6 Rovněž byly osvobozeny od daně z příjmů právnických osob podpory z Vinařského fondu na pořízení nebo technické zhodnocení hmotného majetku, pokud o ně byla snížena vstupní cena.7 4. Daň z příjmů, daň z přidané hodnoty – víno jako propagační dárek Zákon o  daních z  příjmů zavedl, že si od daňového základu daně z  příjmů mohou po-

platníci odečíst reklamní a  propagační dárky s uvedením své firmy i v případě tichého vína do hodnoty 500 Kč na jeden dárek bez omezení celkové částky.8 Obdobně ze změna promítla do osvobození tichého vína jako dárku od platby daně z  přidané hodnoty, pokud je poskytují plátci daně z přidané hodnoty.9 Dosud mohly firmy dávat různé dárky, nikoliv však věci podléhající spotřební dani, respektive si v  takovém případě nemohly uplatnit daňově uznatelný výdaj. Toto opatření pomůže moravským vinařům při prodeji jejich vín. Záleží jen na českých, moravských a slezských podnikatelích, aby pro svou prezentaci zvolili moravské víno jako vhodný dárek pro obchodní partnery, zákazníky či své zaměstnance. Kvalitní moravské víno může lépe reprezentovat dárce a více potěšit obdarovaného než jiný dárek. 5. Daň z příjmů – výdajový paušál Změna zákona o  dani z  příjmů zvýšila výdajový paušál pro fyzické osoby – podnikatele v zemědělství, tedy i vinohradníky a vinaře, z 50 na 80 % příjmů.10 Výrazně se tak pomůže vinohradníkům při pěstování vinné révy či vinařům, kteří vyrábějí víno a nechtějí vést administrativně náročné účetnictví či daňovou evidenci. Při zvolení výdajového paušálu vinař vede jen přehled příjmů, vůbec nemusí vést evidenci výdajů. Při vyplnění daňového přiznání z příjmů odečte 80 % na výdaje, případně i zaplacené sociální a zdravotní pojištění, a ze zbytku jednoduše vypočte daň z příjmů. 6. Zákon o vinohradnictví a vinařství – posílení Vinařského fondu vůči státu Zákon posílil nezávislost Vinařského fondu v  Brně na Ministerstvu zemědělství.11 Především umožnil, aby Vinařský fond mohl penalizovat stát při neplacení státní podpory Vinařskému fondu, která se dále používá na pomoc výrobcům vína. Vinařský fond též může při neplacení státní podpory tuto vymáhat ve správním řízení sám anebo pomocí soudu či soudního exekutora. Stát totiž v  roce 2005 opožděně zaplatil ze zákona povinnou podporu Vinařskému fondu, jejíž výše je v částce vybraných prostředků od vinohradníků a  vinařů. Nově byla změněna povinnost Minis-


Vinařský obzor (1–2/2006)

terstva zemědělství vydat vyhlášku pro poskytování dotací fondem vinařům na možnost.12 Důvodem změny bylo to, že Ministerstvo zemědělství od května 2004 nebylo schopno tuto vyhlášku vydat, a tak vážně ochromilo dotační možnosti Vinařského fondu, což bylo vinaři oprávněně kritizováno. Po této zákonné změně Vinařský fond vydal vlastní pravidla pro poskytování podpor vinařům a  začal je užívat. Nezávislost Vinařského fondu na Ministerstvu zemědělství posílilo i  to, že jeho organizační řád již nemusí vydávat ministr zemědělství a  o  opravných prostředcích proti rozhodnutím fondu rozhoduje předseda Rady Vinařského fondu. V případě nespokojenosti s jeho rozhodnutím je možné podat správní žalobu ke Krajskému soudu v Brně. 7. Zákon o vinohradnictví a vinařství – enologické výjimky nově u  Státní zemědělské a potravinářské inspekce Zákon převedl právo udělovat výjimky ze schválených  enologických postupů při výrobě vína z  Ministerstva zemědělství na brněnský Inspektorát Státní zemědělské a  potravinářské inspekce, která též zveřejní na svých webových stránkách seznam akreditovaných laboratoří pro zatřiďování vína.13 O  odvolání rozhoduje Ústřední inspektorát Státní zemědělské a potravinářské inspekce se sídlem v Brně. Správní žalobu v  případě nespokojenosti vinaře se správním rozhodnutím je možné podat u Krajského soudu v  Brně. Dosud rozhodovalo Minister-

stvo zemědělství v Praze a případnou žalobu řešil Městský soud v  Praze. Cílem je přesun odborných působností na odborný vinařský úřad, 1

V  čele petice stál petiční výbor tvořený třemi starosty vinařských obcí z  Hodonínska: Josef Grmolec z  Hovoran, František Strýček ze Starého Poddvorova a  Tibor Skalka z  obce Hýsly. Petiční výbor získal přes 12 000 podpisů. Cíle petice podpořil a politicky zaštítil jihomoravský hejtman a  předseda Rady Vinařského fondu v Brně Stanislav Juránek (KDU-ČSL). 2 § 92 odst. 1 a § 97 odst. 3 zákona č. 353/ 2003 Sb. o spotřebních daních ve znění zákona č. 179/2005 Sb. Změnu navrhl poslanec a člen Dozorčí rady Vinařského fondu Zdeněk Koudelka (ČSSD). Předtím krátce přechodně platila výše 1 000 litrů. 3 § 97 odst. 3 zákona o spotřebních daních ve znění zákona č. 377/2005 Sb. Změnu navrhl Zdeněk Koudelka. 4 § 4 odst. 2, § 9 odst. 1, § 19 odst. 3, § 92 odst. 1–4 a § 94 zákona o spotřebních daních ve znění zákona č. 545/2005 Sb. 5 § 100a zákona o  spotřebních daních ve znění zákona č. 217/2005 Sb. a zákona č. 545/ 2005 Sb. Změnu navrhl Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny a následně v Senátu upravil senátor a člen Dozorčí rady Vinařského fondu Josef Vaculík (KDU-ČSL). Další následnou změnu osvobozující malé výrobce vína od povinnosti podávat nulové daňové přiznání spotřební daně navrhl Zdeněk Koudelka.

9

který je navíc územně umístěn na jižní Moravě, tedy tam, kde je naprostá většina pěstitelů i výrobců vína. 6

§ 4 odst. 1 písm. t) a § 18 odst. 4 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů ve znění zákona č. 669/2004 Sb. Změnu navrhl poslanec a předseda Dozorčí rady Vinařského fondu Ladislav Skopal (ČSSD). 7 Čl. VII zákona č. 217/2005 Sb. Návrh Ladislava Skopala. 8 § 25 odst. 1 písm. t) zákona o daních z příjmů ve znění zákona č. 441/2005 Sb. Změnu navrhl Zdeněk Koudelka. 9 § 13 odst. 10 písm. c) zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty ve znění zákona č. 545/2005 Sb. Změnu navrhl Zdeněk Koudelka. 10 § 7 odst. 9 zákona o daních z příjmů ve znění zákona č. 545/2005 Sb. Změnu navrhl Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny. 11 § 31–36 a § 42 zákona č. 321/2004 Sb. o vinohradnictví a vinařství ve znění zákona č. 179/2005 Sb. a zákona č. 411/2005 Sb. Změny navrhl Zdeněk Koudelka. 12 Přechodně byla nutnost vyhlášky zrušena zcela, pak byla jako kompromis schválena možnost Ministerstva zemědělství vydat vyhlášku a regulovat tak podmínky poskytování podpor vinařům Vinařským fondem. 13 § 12 odst. 8 a § 26 odst. 5 zákona o vinohradnictví a vinařství ve znění zákona č. 411/ 2005 Sb. Změnu navrhl Zdeněk Koudelka.

Aktuální pohled na řez révy vinné Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice na Moravě Vývoj vinohradnictví a vinařství postupuje velmi rychle kupředu a v současné době už to není pěstitel révy vinné, který rozhoduje o  způsobu provedení řezu, ale musí se zohledňovat i  požadavky trhu na určitý typ vína. V  současné době by nemělo být účelem vypěstovat velké množství hroznů velmi rozdílné kvality. Snahou by mělo být získat hrozny takové kvality, kterou je třeba pro výrobu vína, které po nás trh požaduje. V  závislosti na jasně formulovaných požadavcích na kvalitu hroznů musí potom pěstitel révy vinné stanovit optimální

zatížení keřů plodnými očky a  způsob vyvazování tažňů. K řezu révy vinné je třeba přistupovat i s určitou znalostí základních fyziologických poznatků o  keři révy vinné. Již v  roce 1974 formuloval tyto poznatky WINKLER (1974) ve své publikaci „General Viticulture“, a lze je považovat za platné i do současné doby: 1) Řezem snižujeme objem keře révy vinné díky odstranění oček a živin uložených v letorostech. Řez proto vede k  potřebě umožnit keři révy plnou zralost plodů. Objem neboli kapacita révového keře je určována počtem, velikostí a  kvalitou listů a  délkou doby, během které jsou aktivní. 2) Nadměrné zatížení keřů nebo neodpovídající řez může snižovat objem révového keře pro několik let. Keře, které mají velmi velkou

násadu plodů, rostou méně bujně nežli keře s nižší násadou plodů. 3) Objem révového keře se pohybuje přímo v  závislosti na  počtu výhonů, které se vytváří na keři. Celková aktivní listová plocha určuje kapacitu révového keře. 4) Intenzita růstu výhonů a révového keře je proměnlivá s počtem výhonů a množstvím hroznů. Zvýšené zatížení plody a výhony brzdí prodlužovací růst výhonů a produkci listů v průběhu vývoje plodů. Středně intenzivní růst výhonů je nejvíce slučitelný s plodností révového keře. 5) Plodnost révového keře se mění s bujností růstu révového keře. 6) Tloušťka letorostu je dobrý indikátor kapacity plodnosti u révového keře. 7) Optimální kapacita se odvolává na maximální zatížení plodů na keři, které mohou


10

úplně dozrát v  normálních pěstitelských podmínkách. Přeplozené keře oddalují dozrávání a snižují kvalitu bobule. Z pohledu pěstitelského je potom třeba udržet keř révy vinné v neustálé „rovnováze“. Této rovnováhy docílíme agrotechnicky správným ošetřováním vinice. Vybočením z  rovnováhy může být např. nadměrná výživa dusíkem u keřů s  nízkým zatížením. Důsledkem je potom velký bujný růst výhonů, nadměrné zahuštění listové plochy, velké bobule a husté hrozny, které mohou vést k napadení hnilobami a nakonec velmi silné letorosty, které jsou méně vhodné

Ve vztahu k výše uvedené rovnováze je třeba pochopit, že nízké zatížení keře (např. méně než 10 oček) nevede vždy k  vysoké kvalitě hroznů. Opak může být pravdou a vždy to závisí na tom, jak byla vinice zapěstovaná. V  této souvislosti bych rád uvedl výsledky pokusu s odrůdou Svatovavřinecké, které jsem prováděl v letech 1992 a 1993. Pokus byl založený ve viniční trati „Horní Maděrán“ v katastrálním území vinařské obce Židlochovice. Byl založený na odrůdě Svatovavřinecké naštěpované na podnoži Vitis berlandieri x Vitis riparia Kober 5 BB. Výsadba byla provedena v roce 1971 ve sponu 3,2 x 1,2 m. Vedení je vysoké s aplikací srdcového řezu s regulačním tažněm a jeho modifikacemi. Zatížení keřů bylo 32 oček na keř. Na parcele byl celoročně udržovaný černý úhor, a to jak v meziřadí, tak i v řadách pod keři. Pokusné varianty:

Bujný růst letorostů

Var.

Zatížení (počet oček na keř)

Popis varianty

1

10

1 kmínek s 1 tažněm s 10 očky

2

20

3

30

1 kmínek s 2 tažněmi po 10 očkách 1 kmínek s 2 tažněmi po 15 očkách

Diagram 1 ukazuje zvyšující se sklizeň hroznů z révového keře se zvyšujícím se zatížením keřů plodnými očky. Z diagramu 1 je dále patrné, jakým způsobem a v jakých mezích je možné regulovat úrodu z révového keře pomocí zimního řezu.

Bujný růst letorostů pro použití jako plodné dřevo. Opakem může být velmi velký počet oček ponechaný na keři při řezu, s nedostatečnou výživou, obděláváním půdy a  ochranou. Takto ošetřovaná vinice má slabý růst a rovněž nepřinese kvalitní hrozny.

Diagram 1: Průměrná hmotnost hroznů v  kg na keř u  odrůdy Svatovavřinecké za období 1992–1993. Pro někoho překvapivé však mohou být výsledky naměřených cukernatostí v  průměru obou ročníků, které jsou uvedené v diagramu 2.

Slabý růst letorostů

Diagram 2: Průměrná cukernatost u odrůdy Svatovavřinecké za období 1992–1993.

Z uvedených informací je patrné, že nejnižší zatížení keřů plodnými očky nemělo nejvyšší cukernatost. Naproti tomu propad v  cukernatosti mezi zatížením 20 a 30 oček na keř je výrazný. Na základě těchto výsledků lze konstatovat, že keř, který byl dlouhodobě zatěžovaný velkým počtem oček na keř a naráz bylo zatížení sníženo se musí postupně dostat do rovnováhy, aby mohl poskytovat přiměřený výnos při vysoké kvalitě plodů. Nelze si proto představovat, že u starší vinice rapidně snížím zatížení keře a  okamžitě budu mít vysokou kvalitu hroznů. Keř révy vinné se musí přizpůsobit této situaci, aby mohl vysokou kvalitu hroznů poskytovat. Podobná situace je i u mladých výsadeb, které budou postupně v těchto letech přicházet do plodnosti. I zde je třeba dodržovat několik důležitých zásad: – Z pohledu kvality hroznů je vhodné postupné zatěžování keřů plodnými očky, abychom umožnili rovnovážný vývoj nadzemní části keře a kořenového systému. – Není vhodné v jednom roce vypěstovat letorost dlouhý např. 2 m a v dalším roce hned ponechat na keři zatížení 10 a více očky. – Je vhodné keř postupně zatěžovat v prvních 4–5 letech po výsadbě, abychom dosáhli námi požadovaného zatížení keře a  rovněž zabezpečili jeho kvalitní vývoj. Velmi důležitým ukazatelem při řezu révy vinné je síla a intenzita růstu letorostů. Napoví mám mnoho o  tom, jaký způsob řezu, ošetřování půdy a  výživy zvolit v  následujícím roce. Velmi důležitá je rovněž otázka správného tvarování tažňů ve vinici. Velmi populární je v  současné době tvarování vodorovných tažňů, které velmi pozitivně působí na vyzrálost hroznů a  zároveň ulehčuje zelené práce prováděné ve vinici. Obrázek 1a ukazuje dobře zvolenou délku vodorovně vyvázaného tažně, kdy dochází k rovnoměrnému růstu výhonů. Obr. 1b rovněž ukazuje rovnoměrný růst výhonů při dvou vodorovně vyvázaných tažních. Tato délka by měla být 10–12 oček na tažeň. Obrázky 2a, 2b naproti tomu ukazují, co by se mohlo stát při příliš dlouhém vodorovně vyvázaném tažni. Růst letorostů je nevyrovnaný a velmi slabý. Rovněž při ohýbaných tažních je třeba ohyb tažně provést správně, aby bylo zabezpečeno rovnoměrné rašení a  růst výhonů po celé délce tažně. Obrázky 3a, 3b ukazují chybně vyvázaný tažeň do oblouku, kdy rovněž dochází k nerovnoměrnému růstu výhonů. Správné vyvázání tažně do oblouku je uvedeno na obrázcích 4a, 4b. Možná se někomu bude zdát diskuse o ohýbání tažňů jako malichernost, ale pokud se rozhlédnete ve vinicích kolem sebe, uvidíte, kolik jich je špatně vyvázaných.


Vinařský obzor (1–2/2006)

11

Obrázek 5 – Vyvazování tažňů

Vhodným vyvazováním tažňů můžeme rovněž regulovat zatížení. Obrázek 5 ukazuje tři modifikace vyvazování tažňů, přičemž zatížení na jednotlivých způsobech může být v rozmezí 10 oček – 14 oček – 16 a více oček. Tolik alespoň několik krátkých informací a  obrázků před řezem révy vinné. Fotografie jsou pořízeny v moravských vinicích a je třeba se nad nimi zamyslet a některé chyby při řezu již neopakovat.

Obrázek 1a – Vodorovně vyvázaný tažeň

Obrázek 3a – Špatně provedený ohyb tažně

Obrázek 2a – Příliš dlouhý vodorovně vyvázaný tažeň

Obrázek 4a – Dobře provedené ohnutí tažně


12

je stejn dobrý, ale LEVNJŠÍ  univerzální kultivátor s

nastavitelným pracovním zábrem 140 - 230 cm  možnost použití kultivaních

slupic pro podezávání travního drnu  možnost dokoupení slupic pro hloubkové kypení  možnost dokoupení zaízení pro hnojení granulovanými hnojivy  možnost dokoupení zaízení pro hnojení kapalnými hnojivy

nyní za speciální cenu 49.990,-

+ DPH

OSTRATICKÝ, spol. s r.o., 691 54 Týnec u Beclavi 142a Tel./fax: +420 519 342491(2), e-mail: info@ostraticky.cz, www.ostraticky.cz

= vinohradnická technika

Na základě Vašich požadavků provedeme formou služeb následující práce: – zatlačení nebo zatlučení sloupků – výstavbu vinohradnické drátěnky a oplocení – ožínání letorostů rot. tunel. lištou ERO – práce s odsavačem listů ERO – kombajnovou sklizeň hroznů sklízeči ERO – zimní předřez vinné révy strojem BINGER

Práce provádíme viničním traktorem ZETOR 5243

Zveme Vás do naší expozice na veletrhu VINEX 2006 7.–10. 3. 2006 Na našich internetových stránkách najdete celý prodejní program firmy

OSLAVAN, a.s. Masarykovo nám. 939 tel: 568 623 403 675 71 Náměšť nad Oslavou fax: 568 623 646

e-mail: oslavan@oslavan.cz internet: www.oslavan.cz


Vinařský obzor (1–2/2006)

13

Daňový odpočet u darovaného vína

Rád si tentokrát „přihřeji polívčičku“ krátkou zmínkou o  historii vzniku této úpravy zákona. Autorem myšlenky změny daňového zákona jsem já osobně a  pozměňovací návrh byl prvotně formulován v  naší kanceláři jako senátorský návrh změny zákona o  spotřební dani. Byl jsem totiž vyzván senátorem Vaculíkem z Uherského Hradiště ke zpracování komplexní daňové podpory vinařů. Konečným prosazením do zákona o  daních z  příjmů též ve spolupráci se Svazem vinařů a prostřednictvím spřízněných poslanců dolní sněmovny Parlamentu se nakonec podařila skvělá věc: hmatatelně jsme podpořili naše vinařství. Z toho mám obrovskou radost. Ale zpět  k  Vaší otázce: citovaný domnělý postoj celníků považuji za nesmyslnou a  zlou

fámu. Jako daňový poradce sice bojuji s  prazvláštními přístupy celní správy k lecjakým otázkám, ale tohle považuji za pomluvu, která časem jistě odezní. Jsem přesvědčen, že právě v tomto není třeba se obávat speciálně celní správy. Pokud jde o  otázku, od kdy je možné považovat náklady vydané za darované víno za daňové, tak to je poněkud složitější. Bohužel jsme totiž zapomněli navrhnout jednoznačné přechodné ustanovení, takže není na první pohled zřejmé, na jaké období se změna zákona má vztahovat. Nicméně lze říci (a umíme to obhajovat), že dne 10. 11. 2005 vyšla novela zákona ve Sbírce zákonů. Daňová uznatelnost nákladů se tedy jistě nevztahuje na vína zakoupená před tímto datem, ale až na vína, o nichž byl příslušný náklad (výdaj) zaúčtován v účetnictví po tomto datu. Není pro to sice přímá zákonná opora, ale lze použít určitou analogii, kdy se tento výklad zákona v obdobném případě použil. Taktéž je nutno konstatovat, že v jiných případech, kdy přechodná ustanovení v zákoně obsažena jsou, se postupuje obdobně.

Pokud jde o  úpravu zákona o  DPH (která není z našeho pera), je třeba upozornit na skutečnost, že v  přechodných ustanoveních novely je uvedena nestandardní formulace, ze které vyplývá, že se změna dá aplikovat až od prvního dne následujícího měsíce od publikace novely ve Sbírce zákonů. K publikaci došlo v prosinci r. 2005, takže aplikovat úpravu lze až od 1. 1. 2006. Její znění není zcela v souladu s příslušnou šestou směrnicí EU, která je v zásadě měkčí a působí příznivěji ve prospěch subjektu. Důsledkem této kolize tedy je, že se aplikuje režim směrnice EU přednostně před naším zákonem, a tedy předměty a dárky malé hodnoty, za kterou se považuje hranice 500 Kč bez DPH, se nepovažují za dodání zboží, a tedy se u nich DPH vůbec neuplatňuje. Tato formulace znamená, že se to vztahuje nejen na láhev tichého vína, ale taktéž na jiné předměty, byť by podléhaly spotřební dani (tedy třeba i tabák, doutníky, šumivá i portská vína, tvrdý alkohol, a dokonce i kanystr benzínu). Jan Horešovský

Sklizeň moštových hroznů v roce 2005 v ČR Ing. Jiří Sedlo, CSc., Ing. Martin Půček – Svaz vinařů ČR

l Průměrný výnos moštových hroznů se pohyboval kolem 4,6 t/ha (o  1,0 t/ha méně než v  předcházejícím roce, tj. o  18 % nižší), přičemž průměrné výnosy jednotlivých podniků sledovaného souboru kolísaly od 1 t/ha do 11,7 t/ha. Výnos je tak o něco lepší než ročníky 1995 a 1997, ve všech následujících ročnících byl výnos vyšší. l Průměrná cukernatost se pohybovala kolem 19,5 °NM (o 1,1 °NM více než v předcházejícím roce a o 1,7 °NM více, než je desetiletý průměr, podobné průměrné cukernatosti bylo v posledních deseti letech

dosaženo jen v roce 2000 a 2003), průměry sledovaných podniků se pohybovaly od 17,0 do 24,4 oNM. l Průměrná cena moštových hroznů se pohybovala kolem 11,30 Kč/ kg (o 2,30 Kč/kg méně než v předcházejícím roce, tj snížení o 17 %), průměr jednotlivých sledovaných podniků činil 7 až 23 Kč/kg. Snížení ceny bylo dáno krizí v EU. V ČR tak byly sklizeny moštové hrozny v hodnotě necelých 800 milionů Kč. l Podíl modrých moštových hroznů na celkové sklizni v ČR tvořil 33 %. l Výnos modrých a  bílých hroznů se statisticky významně neliší, cukernatost byla o 0,7 °NM vyšší u bílých odrůd, průměrná cena modrých a  bílých hroznů se lišila asi o  3,40 Kč/kg ve prospěch modrých, což je větší rozdíl než v předcházejícím roce. Výše uvedené údaje vychází z výsledků výběrového šetření, kdy l 98 podniků sklidilo 17 453 tun hroznů, z toho 5 761 t modrých (33 %), při průměrné cukernatosti 19,6 oNM, l 42 podniky prodaly 10 324 t hroznů, z toho 3 370 t modrých (33 %),


14

při průměrné cukernatosti 19,6 oNM a průměrné prodejní ceně 10,90 Kč/kg. Celkem 87 % prodaného množství bylo předem smluvně dohodnuto, jen 13 % bylo náhodně prodáno, l 42 podniky nakoupily 18 121 t hroznů, z toho 6 672 t modrých (37 %), při průměrné cukernatosti 19,5 oNM a průměrné nákupní ceně 11,60 Kč/kg. Na smlouvy uzavřené předem bylo nakoupeno 87 % celkového objemu. Ve vinařské oblasti Čechy bylo ve 2 vinařských podoblastech dislokováno 6 sledovaných členských podniků s celkovou plochou plodných vinic 180 ha (25 % plochy vinic regionu) a byly zjištěny následující výsledky sklizně moštových hroznů: l Průměrný výnos moštových hroznů se pohyboval kolem 3,8 t/ha, přičemž průměrné výnosy jednotlivých podniků sledovaného souboru kolísaly od 2,5 do 7,2 t/ha. l Průměrná cukernatost se pohybovala kolem 19,8 °NM, průměry sledovaných podniků se pohybovaly od 17,5 do 20,7 °NM. l Podíl modrých moštových hroznů na celkové sklizni v oblasti tvořil 51 %. l Sledované podniky samy zpracovávaly vypěstované hrozny, podíl nákupu a prodeje hroznů činil jen 3 % objemu sklizně, při obchodní ceně kolem 13 Kč/kg. Ve vinařské oblasti Morava bylo sledováno 102 členských podniků ve všech vinařských podoblastech a výsledky jsou shodné s celou ČR. Porovnání sklizených, prodaných a nakoupených hroznů: l V tomto roce se prakticky nelišila cukernatost hroznů mezi skupinou podniků sklízející hrozny a skupinami hrozny prodávající a nakupující. Bylo to asi dáno mimořádnou vyzrálostí hroznů. l Cenový rozdíl je asi 0,70 Kč/kg mezi nakupovanými a prodávanými hrozny ve prospěch nakupovaných při přibližně stejné cukernatosti. Ale tento finanční rozdíl je téměř každým rokem. l V souboru sledovaných podniků byl podíl žádaných modrých hroznů o něco nižší v případě prodeje a sklizně hroznů (33 %), zatímco podíl na nákupu byl mírně vyšší (37 %). Uvedený soubor 108 podniků je rozmístěn ve všech vinařských podoblastech ČR. Tyto podniky zahrnují všechny formy vlastnictví (akciové společnosti, zemědělská družstva, společnosti s ručením omezeným a fyzické osoby) a všechny velikostní skupiny. Plocha plodných vinic jednotlivých sledovaných podniků se pohybovala od 0 do 389 ha, sklizeň od 0 do 1 675 tun, prodej hroznů od 0 do 1 453 tun a nákup hroznů od 0 do 3 965 t. Struktura podniků: Z  celého souboru 108 podniků se zabývaly pouze 3 podniky současně pěstováním révy vinné, prodejem i nákupem hroznů. Tento soubor podniků sklidil ze 108 ha vinic (3 %) 814 t hroznů, z toho 151 t prodal a 559 t hroznů zakoupil. Průměrná prodejní i nákupní cena se pohybovala kolem 10 Kč/kg. Z hlediska porovnání s minulým rokem došlo k výraznému úbytku podniků, které by se takto chovaly. Bude to asi dáno menší sklizní a nižšími cenami hroznů. Pěstováním révy vinné za účelem prodeje hroznů a  vlastním zpracováním max. 10 % sklizně se zabývaly 22 podniky (20 %) hospodařících na 1 245 ha vinic (32 % sledované plochy), ze kterých sklidily 6 387 t hroznů, z nichž 6 338 t prodaly. Průměrný výnos (5,1 t/ha) byl o 11 % vyšší než celostátní průměr, průměrná prodejní cena hroznů činila 10,80 Kč/kg, tj. o 4 % nižší, než byl celostátní průměr. Jde o skupinu pěstitelů orientovaných na prodej hroznů. Z 90 % prodávají hrozny na základě dlouhodobějších dohod s jejich odběrateli. Pěstování révy vinné a současnému zpracování všech hroznů sklizených ve vlastním podniku (bez nákupu a prodeje hroznů) se věnovalo z uvedeného souboru 27 podniků (25 %) s 313 ha vinic (8 % celkové plochy sledovaných vinic), z nichž celkem sklidily 1 425 t hroznů při průměrném výnosu 4,6 t/ha. Modré hrozny se na celkové sklizni podílely 38 %.

Jde o skupinu pěstitelů orientovaných výhradně na zpracování vlastních hroznů, která neupřednostňuje vysoký výnos hroznů, ale prodej konečného produktu – vína. Často je výnos hroznů během vegetace ještě záměrně snižován s cílem zvýšení kvality, což letos nebylo nutné. Pěstování révy vinné, zpracování všech hroznů sklizených ve vlastním podniku a případnému nákupu hroznů do 30 % objemu vlastní sklizně se věnovalo z uvedeného souboru 12 podniků (11 %) s 553 ha vinic (14 % celkové plochy sledovaných vinic), z  nichž celkem sklidily 1 841 t hroznů při průměrném výnosu 3,3 t/ha. Podíl těchto podniků se oproti minulému roku snížil, doplňující nákup hroznů omezily a  přešly tak do předcházející skupiny. Nakupujících podniků (vlastní sklizeň do 10 % a bez prodeje hroznů) bylo ve sledovaném souboru 15 (14 %). Tyto podniky obhospodařovaly 22 ha vinic, ze kterých sklidily 95 t hroznů, z toho 23 % modrých. Průměrný výnos byl 4,3 t/ha. Nakoupily 16 396 t hroznů (90 % veškerého nákupu hroznů). Pro tuto skupinu podniků je vlastní vinohradnictví spíše prestižní záležitostí, než činností orientovanou k dosažení zisku. Ve srovnání s minulým rokem se tyto podniky podílely na výkupu výrazně větší měrou.

Závěr Z  výsledků šetření vyplývá, že v  českém vinařském regionu je vyšší podíl produkce žádaných modrých hroznů (asi polovina), producen-


Vinařský obzor (1–2/2006)

ti hroznů tyto přímo zpracovávají na víno, což je v souladu s běžnou situací v EU. Podle výše uvedené průměrné ceny hroznů a  průměrného výnosu hroznů v ČR bylo v roce 2004 dosaženo ve vinohradnictví ČR 36 % ztráty (v minulém roce byla ztráta 5 %, rok předtím 10 % zisk). Od roku 1999 trvale narůstá podíl modrých odrůd na celkové sklizni, nyní již přesahuje 1/3 a tento trend bude ještě chvíli pokračovat:

15

cena za hrozny, takže letos zvláště menší podniky své hrozny zpracovávaly na víno samy. Užití hroznů v letech 2004 a 2005:

Ceny hroznů oproti minulému roku výrazně klesly, i  když cukernatost byla značně vyšší:

V grafu je uveden průměrný výnos za celou ČR v daném roce a nejnižší a nejvyšší průměrný podnikový výnos v rámci souboru sledovaných podniků.

Z hlediska určení plochy vinic ČR je největší plocha využívána k pěstování hroznů za účelem prodeje zpracovatelským podnikům. Vinice určené záměrně k produkci vína přímo pěstitelem netvoří v ČR ani 1/5 plochy. Zbývající plocha je „volná“, tvoří asi ¼ výměry vinic ČR a využívá se podle řady faktorů k oběma předcházejícím účelům. Pěstitel se rozhoduje podle principu nabídky a poptávky v každém roce, jak s hrozny naloží. Zde rozhoduje především výnos hroznů v  daném roce a  nabízená

V grafu je uvedena průměrná cukernatost za celou ČR v daném roce a  nejnižší a  nejvyšší průměrná podniková cukernatost v  rámci souboru sledovaných podniků.

Informace z Cechu českých vinařů Jednání předsednictva Cechu českých vinařů se uskutečnilo 10. ledna 2006 v Praze-Tróji. Jednání řídil cechmistr Ing. Ivan Váňa. Níže uvádíme podrobněji. Ročenka – je k  dispozici pro nejširší vinařskou obec za jednotnou cenu Kč 60,– u Bc. Štěpána Weitosche, ČZU Mělník – Chloumek. Vinotéka a  vinařské muzeum – předsednictvo Cechu bylo osloveno paní Alenou Malcovou (člen CČV), která je autorkou projektu vinotéky a vinařského muzea na Zámku v Praze-Tróji. Bude zde probíhat výběrové řízení na pronájem těchto prostor. Cech převzal nad celým projektem záštitu a odbornou garanci.

Společenský večer – předsednictvo zve své členy i  nejširší vinařskou obec na tradiční společenský večer. Zahájení v  19.00 hod. dne 17. 2. 2006 v  Mělníku-Chloumku, restaurace „U české koruny“. Informace a lístky: Ing. Svobodová, 315 636 218, p. Kušina, 315 623 108. Valná hromada – dne 24. března 2006 se na SZŠ Mělník uskuteční Valná hromada. Zahájení v 10.00 hod. Jako host vystoupí Ing. Balík s přednáškou na téma „Nové trendy ve výrobě vína“. Vinařské Litoměřice – CČV převzal odbornou garanci nad průběhem hodnocení vín v soutěži i  nad výstavou. Hodnocení přihlášených vín se

uskuteční dne 30. března 2006 v hotelu Amber v Roudnici nad Labem. Samotná výstava potom ve dnech 28. a 29. dubna 2006. Nominační výstava vín VO Čechy – výstava je putovní a v roce letošním se uskuteční v Kutné Hoře. Hodnocení vín proběhne dne 30. srpna, 22. září bude slavnostní předání cen a 23.září bude degustace vystavovaných a  oceněných vín pro veřejnost, tradičně spojená se Svatováclavskými slavnostmi. Zájezd do Slovinska – v  termínu 21.–28. května se uskuteční poznávací vinařský zájezd do Slovinska s  několika zastaveními u  rakouských kolegů. Zájezd je otevřen všem zájemcům. Další informace na www.cechcv.cz Stanislav Rudolfský


16

Černá hniloba révy vinné Ing. Václav Švejcar, CSc., Bc. Irena Pavelková, Mutěnice

Černá hniloba – Guignardia bidwellii (Ellis) Viala et Ravaz je u  nás naštěstí málo rozšířená, a proto také málo známá. Do Evropy byla zavlečena z Ameriky v roce 1885 a dlouhá desetiletí se převážně vyskytovala jen v klimaticky výhodnějších oblastech Francie a Itálie. V roce 1989 se však již objevila ve Švýcarsku a první ojedinělý výskyt této choroby v Německu byl v roce 1933 v Bádensku, v roce 1935 v Porýní a v roce 1992 byl výskyt v  jednom případě zaznamenán ve Würtenbergu. K výraznému výskytu došlo v Německu v roce 2003, zejména v oblastech okolo Mosely a ve středním Porýní (Holz 2004) U nás i na Slovensku byla zřejmě tato choroba zaznamenána až v  roce 2005. Černá hniloba napadá všechny zelené části révového keře. Na listech vzniká 2 až 10 mm velká oválná až mnohoúhelníková, světle hnědá skvrna, která na okrajích tmavne. Skvrna je posetá značným množstvím drobných vypuklin. Jsou to pyknidie, sloužící k rozmnožování. Dají se pozorovat pouhým okem. Jsou-li napadeny i řapíky listů, velmi často dochází k zaschnutí celých listů. Napadnutí bobulí, zpravidla při velikosti malého hrášku, je nenápadné. Nejdříve se na nich objeví světle šedé skvrny, které se následně zbarví růžově, potom světle hnědě (podobně jako u  botrytidy) a  bobule se začíná scvrkávat. Pod slupkou se tvoří plodnice, přičemž se na těchto

místech bobule zbarví červenohnědě až tmavohnědě a  jsou velmi často hranaté či promáčklé. Za několik málo dní dostane bobule modrošedou barvu a zaschne – vznikne mumie. Zaschlé bobule, při silnějším napadení celých hroznů zůstávají dlouho na keři a mohou být výrazným zdrojem nákazy. V takovéto fázi napadených bobulí je důležité se přesvědčit, zda jde skutečně o černou hnilobu anebo o plíseň révovou (peronospora). Jsou-li na napadených místech černé vypuklinky – pyknidie – jde vždy o černou hnilobu (Vanek 1996). Houba přezimuje na mumifikovaných bobulích, které zůstanou na keřích, ve spadaném listí i na réví. Na jaře přezimované plodnice (askospory) houby vyklíčí a  jsou větrem rozšířeny na všechny části révového keře. Ke klíčení potřebují vlhkost a dost vysokou teplotu. Při optimální teplotě 26 až 27 oC vyklíčí za 6 hodin (Amann, Bauer 2002). Nebezpečí infekce listů a letorostů se zvětšuje, podobně jako u plísně révové, až do období kvetení révy, kdy většinou dochází k  poklesu teplot. Bobule jsou infikovány od svého vzniku až po zaměkání. Mohr (2005) uvádí, že hrozny mohou být infikovány ještě v počátcích jejich zrání. K rozšiřování černé hniloby výrazně přispívá teplé počasí s dostatkem srážek. Protože uplynulý rok takový byl, došlo k mimořádnému, naštěstí ojedinělému výskytu patogenu. Ochrana proti černé hnilobě spočívá v  prvé řadě v likvidaci zanedbaných a neobdělávaných vinic, protože odtud je největší nebezpečí nákazy. Bohužel jsme svědky toho, že takovýchto vinic spíše přibývá než ubývá, což je špatné, Popisovaný nález černé hniloby byl také lokalizován ve vinici ležící v těsné blízkosti vinice silně zanedbané. Stojí za úvahu, zda by neměly také obec-

Ekologické zemûdûlství

ní úřady, ale i vinařské spolky v jednotlivých obcích dbát na řádnou likvidaci zpustlých vinic. Speciální chemické postřiky zatím pro tuto chorobu nebyly vyvinuty, ale je celá řada postřiků používaných proti plísni révové, které se dají s  úspěchem použít i  proti černé hnilobě. Důležité období pro ošetření je stejné jako při ošetření révy vinné proti plísni révové, tedy krátce před květem a těsně po odkvětu. Zdá se, že zatím nejúčinnějším postřikem proti černé hnilobě je Dithane M 45 nebo Dithane DG či přípravky na bázi strobilurinů anebo triazolů. Rovněž přípravek Folpan 80 WG svými vedlejšími účinky částečně omezuje výskyt černé hniloby. Je-li včas a  poctivě stříkáno proti plísni révové, je výskyt černé hniloby minimální až zanedbatelný. Literatura: Amann, H., Bauer, K.: Weinbau, Leopoldsdorf, Osterreichischer Agraverlag 2002, s. 368 ISBN B-106-019 Holz, B.: Mitteilungsblatt. Biologische Bundesanstalt für Land-und Forstwirtschaft. Bernkastel-Kues, 2004 Kakalíková, L.: Ochrana viniča na konci vegetačného obdobia a vplyv biotických a abiotických faktorov na vinič. Vinič a  víno 3, 2005, s.106–107 Mohr, H., B.: Krankheiten, Schädlinge und Nützlinge an der Weinrebe. In: Farbatlas. Stuttgart, Eugen Ulmer KG, 2005, s. 320, ISBN 38001-4148-5 Vanek, G.: Vinič 2, ochrana. Príroda, Bratislava 1996, s. 205 Fota k článku jsou na straně 37. Černá hniloba – projevy choroby na hroznu a na listu. Zdroj: M. Clerjeau, INRA, Centre de Recherches de Bordeaux, www.forestryimages.org

280,(vã. 5% DPH)

Autofii: Jifií Urban, Bofiivoj ·arapatka a kol. • základy ekologického zemûdûlství, agroenviromentální aspekty a pûstování rostlin • obsahuje také kapitolu ekologické vinohradnictví • uãebnice pro ‰koly i praxi – I. díl.

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


Vinařský obzor (1–2/2006)

17

Odrůda měsíce – Ryzlink rýnský Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta Lednice, MZLU Brno

Ampelografická charakteristika Vrchol letorostu je otevřený, silně ochlupený, bělavý s bronzovým nádechem. List je středně velký, okrouhlého tvaru a pevný. Listová čepel je pětitaločnatá. Rub listu je středně hustě ochlupený. Řapíkový výkrojek je nejčastěji překrytý. Hrozen je menší až střední. Nejčastěji má jedno hlavní vřeteno a při základu křidélka. Je válcovitý nebo válcovitě-kuželovitý, hustý. Bobule je malá až střední, žlutozelená. Na osluněné straně jsou hnědé tečky a narůžovělé líčko. Slupka bobule je pevná. Pěstitelské vlastnosti Ryzlink rýnský je typickou odrůdou pro vinařské oblasti v  chladném podnebí, tzv. „cool climate“. V takových pěstitelských podmínkách dosahuje vynikající aromatické zralosti s velmi příjemnou kyselinou. Ryzlink rýnský je vhodný pro pěstování v nejlepších lokalitách, na svahovitých pozemcích s expozicí jižní, jihovýchodní nebo jihozápadní. Pěstuje se u nás úspěšně prakticky od Znojma až po Uherské Hradiště. Z pohledu lokality jde proto o to, aby se pěstoval ve vynikajících mesoklimatických a mikroklimatických podmínkách. Na půdní podmínky má Ryzlink rýnský naopak menší požadavky. Dobře se mu daří na mělkých a kamenitých půdách. Kvalitní vína poskytuje i na lehčích písčitých půdách a štěrkopíscích. Nesnáší půdy těžké, jílovité, příliš vlhké. Ryzlink rýnský má pozdní nástup do většiny fenofází a rovněž dozrávání je pozdní ve 2. polovině října. Ryzlink rýnský řadíme mezi bujně rostoucí odrůdy. Vyzrávání dřeva je velmi dobré. Ryzlink rýnský patří mezi odrůdy s  vysokou odolností proti zimním mrazům. Při dobré vyzrálosti dřeva snáší v  našich klimatických podmínkách poklesy teplot až na –20 °C. Odolnost proti plísní révy a padlí révy je poměrně dobrá. Za podmínek dobré ochrany proti

hnilobám je rovněž dobře odolná proti šedé hnilobě, případně ostatním. Ryzlink rýnský může mít vyšší citlivost na výskyt fyziologického vadnutí třapiny. Takto poškozená třapina může být potom sekundárně napadená šedou hnilobou. U  této odrůdy se může objevit rovněž sklon k sprchávání květenství, i když je méně častý. Ryzlink rýnský je vhodné pěstovat na podnoži Kober 125 AA, která může pozitivně působit na kvalitu hroznů, a nebo na podnoži SO4, která může působit na urychlení dozrávání. Na chudých a sušších stanovištích je možné použití podnože Kober 5 BB. Ryzlink rýnský je odrůda určená především pro produkci přívlastkových vín. Tomu musí být přizpůsobený rovněž pěstitelský tvar a zatížení keřů. Doporučované zatížení keřů plodnými očky je 6–8 oček na m2. V praxi, na středním vedení, se potom jedná o jeden dlouhý vodorovně vyvázaný tažeň s 12 očky a nebo tažeň ohnutý do mírného oblouku s  maximálně 16 očky. U ostatních tvarů vysokého vedení by mělo být zatížení přepočítané na základě sponu výsadby. U Ryzlinku rýnského je vhodné provádět odlistění v  zóně hroznů (1–3 listy) z  důvodů dosažení dobré aromatické zralosti a zároveň částečnému snížení obsahu kyselin v  hroznech, zejména obsahu kyseliny jablečné. Z  důvodů zabránění výskytu slunečního úpalu je vhodné tento zásah provádět brzy po odkvětu a nebo až po zaměkání. Regulace násady hroznů by byla vhodná pouze při vysoké násadě hroznů nebo u velmi plodných klonů. Sklizeň hroznů je vhodné termínovat na základě zvyšování cukernatosti a úbytku kyselin. Velký význam má rovněž aromatická zralost bobulí. Optimální je aromatická zralost při zlatožluté barvě slupky s narůžovělým odstínem. Enologické vlastnosti Pro kvalitní zpracování hroznů odrůdy Ryz-

link rýnský je třeba m��t dobrý přehled o kvalitativních parametrech suroviny – cukernatost, respektive jakostní stupeň, obsah a složení kyselin, tzn. kyseliny vinná a  jablečná, pH moštu, senzoricky ohodnocená aromatická zralost a zdravotní stav hroznů. Při zpracování hroznů je možné využít určitý kmen ASVK, který zachová odrůdový charakter Ryzlinku rýnského a nebo kvasit i s přirozenou mikroflórou při řízené teplotě. K zachování charakteru „terroir“ je možné doporučit kvašení přirozenou mikroflórou a nebo kombinace obou způsobů. U Ryzlinku rýnského je spontánní fermentace s částečným odkalením a řízením teploty kvašení velmi zajímavou variantou. Vína mají sice o  něco delší výoj, ale výsledným produktem je většinou odrůdově typický, velmi příjemně aromatický a  chuťově plný Ryzlink rýnský. K produkci výrazně aromatických vín může být vhodné kvašení při nižších teplotách (15–18 °C) pro zvýraznění odrůdového aromatu. Velmi důležitá je práce se zbytkových cukrem v závislosti na kvalitativním stupni a dobrá harmonizace případného obsahu zbytkového cukru s kyselinami, což se u Ryzlinku rýnského dobře daří. Využití odrůdy Ryzlink rýnský lze považovat za velmi významnou odrůdu v našem sortimentu a jeho kvalitu je třeba směřovat do pozice přívlastkových vín Fotografie k  článku jsou na zadní straně obálky. Fota P. Pavloušek (1–6) a R. Stávek. 1 – Detail bobule při dozrávání 2 – Hrozen Ryzlinku rýnského 3 – Hrozen Ryzlinku rýnského 4 – List Ryzlinku rýnského 5 – Pohled na keř RR 6 – Včelka RR 7 – Hrozen před zaměkáním 8 – Dozrávající hrozen a list

Vinohradnictví - odrÛdy révy vinné

165

Autor: Ing. Pavel Pavlou‰ek, Ph. D., 122 stran, rok vydání 1999, vydání první, ,(vã. 5% DPH) MZLU Brno, ISBN 80-7157-415-5, cena 165 Kã âtenáfii se dozví o morfologické stavbû révy vinné a botanické charakteristice révovit˘ch rostlin, o nejpouÏívanûj‰ích podnoÏích pro révu vinnou a jejich v˘znamu pro pûstování révy vinné. Podstatná ãást textu je urãena popisu morfologick˘ch a hospodáfisk˘ch vlastností a odolnosti ke stresov˘m faktorÛm u odrÛd registrovan˘ch ve Státní odrÛdové knize. Poslední ãást skript je vûnována novo‰lechtûním domácího pÛvodu a okolních vinohradnick˘ch zemí, které se u nás postupnû roz‰ifiují. V „Pfiíloze“ jsou perokresby nejdÛleÏitûj‰ích poznávacích znakÛ u na‰ich odrÛd, které napomohou pfii studiu praktické ampelografie. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


18

Laskavce a jejich chemická regulace v révě vinné Ing. Jan Růžička, SRS SPOR Brno

Nej v ý z na m nější m a  nejvíce se vyskytujícím je Laskavec ohnutý (Amaranthus retroflexus). Jedná se o  jednoletou, pozdně jarní bylinu. Kořen je silný kůlový s  četnými postranními kořeny. Lodyha je až 100 cm vysoká, přímá, nevětvená, chlupatá krátkými chloupky, světle zelená, někdy načervenalá. Listy jsou střídavé, dlouze řapíkaté, okraje mírně vlnité. Nahloučený, přímý lichoklas je tvořen drobnými jedno nebo oboupohlavními zelenými až bledými květy, shloučenými v květní klubíčka. Menší lichoklasy vyrůstají též v úžlabí listů. Semena jsou v obrysu téměř okrouhlá, čočkovitá, 1–1,2 mm v  průměru, černá, s  hladkým, silně lesklým povrchem. Rozmnožuje se výhradně generativně (semeny). Vyznačuje se mimořádně vysokou tvorbou semen, na jedné rostlině jich dozrává 1 až 5 tisíc. Kvete od června do října. Semena dozrávají postupně a snadno vypadávají do okolí mateřské rostliny, kde při silném výskytu tvoří často černý pokryv. Ihned po dozrání jsou málo klíčivá. Hromadně klíčí až po přezimování v  půdě, později na jaře až do podzimu, nejlépe z hloubky 1 až 2 cm nebo i přímo z povrchu půdy. V půdě vydrží semena životná v závislosti na biologických pochodech v půdě 1 až 10 let, přestože podstatná část semen vyklíčí nebo ztrácí životnost v nejbližších třech letech. Může se šířit osivem, kompostem, statkovými hnojivy, po železnici aj. Původem pochází ze  Severní Ameriky, odkud se postupně rozšířil v teplejších a mírných oblastech všech kontinentů. Rychle se šíří na zemědělské i nezemědělské půdě. U nás je zdo-

mácnělý v  nižších polohách, v  horských oblastech ojediněle. Vyskytuje se na rumištích, skládkách, zahradách, polích, vinicích, sadech, kompostech, podél cest, v příkopech apod. V dřívějších dobách sloužil jako krmivo hospodářských zvířat, ale i jako potrava lidí v době neúrody, pro hodnotná, lecitinem bohatá semena. Vzhledem k  svému mohutnému růstu působí konkurenčně při odčerpávání vláhy, živin, zastiňuje porost, ale škodí i  nepřímo přenášením chorob, zejména virových. Při hubení herbicidy působí obtíže skutečnost, že semena

Pro chemickou regulaci laskavců v révě vinné lze využít herbicidy uvedené v následující tabulce: Rámcové období aplikace

Přípravek

Účinná látka (ú.l.)

Obsah ú.l.

Tank mix (TM), poznámka

Na jaře před vzejitím plevelů

Casoron g

dichlobenil

6,75 %

Před rašením révy, nejdříve 3. rokem po výsadbě

Při výšce plevelů 7–12 cm

BASTA 15

glufosinate–NH4

150 g/l

Síran amonný, od 3. roku po výsadbě reglone

Při výšce plevelů 5–10 cm

gramoxone

paraquat

200 g/l

Při výšce plevelů 5–10 cm

reglone

diquat

200 g/l

gramoxone

Do výšky plevelů 10–15 cm

galigan 240 ec

oxyfluorfen

240 g/l

Glyfogan 480 sl od 3. roku po výsadbě

stomp 330 e

pendimethalin

330 g/l

GRAMOXONE, ROUNDUP KLASIK v případě vzešlých plevelů

stomp 400 sc

pendimethalin

400 g/l

GRAMOXONE, ROUNDUP KLASIK v případě vzešlých plevelů

galigan 240 ec

oxyfluorfen

240 g/l

od 3. roku po výsadbě

goal 2 e

oxyfluorfen

240 g/l

od 3. roku po výsadbě

bronco

glyphosate–IPA

480 g/l

DAM 390, smáčedlo

dominator

glyphosate–IPA

480 g/l

Glyfogan 480 sl

glyphosate–IPA

480 g/l

roundup biaktiv

glyphosate–IPA

480 g/l

roundup forte

glyphosate–IPA

680 g/l

roundup klasik

glyphosate–IPA

480 g/l

roundup rapid

glyphosate–IPA

607 g/l

sting ct

glyphosate–IPA

162 g/l

touchdown

sulphosate

480 g/l

clinic

glyphosate–IPA

480 g/l

Agritox 50 sl

MCPA

500 g/l

aminex pur

MCPA

320 g/l

aminex 400 sl

MCPA

400 g/l

aminex 500 kmv

MCPA

500 g/l

Na jaře před vzejitím plevelů

Do výšky plevelů 10–15 cm

V době aktivního růstu plevelů

Od konce července do konce srpna

Menší rostliny laskavce

vzcházejí na jaře později než ostatní plevele. Dále byla také prokázána získaná odolnost některých biotypů laskavce ohnutého (rezistence) k triazinovým herbicidům. Kontaktní herbicidy působí nedostatečně. Základem ochrany je preventivní opatření (zamezení vysemenění kosením, šíření osivem apod.) a přímá opatření (plečkování, okopávka, kultivátorování, skladba meziplodin). Ve většině případů však následuje chemická regulace s pomocí herbicidů. Fota (též na titulní straně) autor

aminex 500 sl

MCPA

500 g/l

dicopur m 750

MCPA

750 g/l

MCPA stefes 750

MCPA

750 g/l

U 46 m fluid

MCPA

500 g/l

Charakteristiky jednotlivých herbicidů byly publikovány v předchozích vydáních (04/2005, 09/2005, 11/2005). Termíny aplikací, stručné poznámky, včetně možných kombinací (tank mixů) jsou uvedeny v tabulce nahoře. Při výběru přípravků se vždy řídíme platným Seznamem registrovaných přípravků na ochranu rostlin a při vlastním použití pak instrukcemi uvedenými na etiketě, která je nezbytnou součástí každého přípravku.


Vinařský obzor (1–2/2006)

19

Aktuální informace o způsobech regulace násady hroznů v době vegetace Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice na Moravě Myšlenka na optimalizaci výnosu a kvality hroznů u révy vinné není žádnou novinkou. Již v roce 1926 definoval Sartorius základní pravidla vztahu mezi výnosem a kvalitou hroznů při pěstování révy vinné. Optimalizace výnosu v době vegetace slouží nejenom k dosažení vyšší cukernatosti, ale i ovlivnění aromatické a fenolické zralosti hroznů. Regulaci výnosu nebudeme automaticky provádět u všech odrůd a na celých plochách vinice. Cílem regulace násady je získat kvalitní surovinu pro výrobu vyšších stupňů přívlastkových vín. Nežli se do regulačních zásahů pustíme, je třeba, abychom si zodpověděli několik důležitých otázek a odpovědím na tyto otázky přizpůsobili ošetřování vinice: – Jakou kvalitu hroznů chceme ve vinici dopěstovat? – Jaký kvalitativní potenciál má daná lokalita z pohledu topografických, půdních a klimatických podmínek? – Je výsadba uzpůsobená pro produkci hroznů pro výrobu vyšších stupňů vín? Regulaci násady hroznů provádíme v  průběhu vegetačního období a můžeme se proto správně rozhodnout i podle nástupu jednotlivých fenofází a průběhu počasí v aktuálním vegetačním období. Raný nástup kvetení může být prvním náznakem lepšího ročníku, naopak pozdní kvetení nám může napovídat, že provádění regulace násady může být v takovém ročníku aktuální. Jak již bylo dříve zmíněno, regulace násady může být velmi významná u modrých odrůd révy vinné. Většina odrůd v roce 2005 dosáhla nedostatečné fenolické zralosti hroznů a bylo třeba této skutečnosti přizpůsobit technologii výroby – délka macerace, teplota macerace, aplikace enologických taninů, mikrooxidace. Jednou z mála odrůd, která naopak i v tomto ročníku dosáhla velmi dobré fenolické zralosti, bylo Rulandské modré. U většiny modrých odrůd s velkým hroznem, jako jsou André, Dornfelder, Cabernet Sauvignon, Cabernet Moravia, Merlot, Zweigeltrebe a Frankovka, může regulace násady v době vegetace působit veskrze pozitivně. Již při řezu révy vinné si je potřeba uvědomit, že nedosáhnu vysoké kvality hroznů pouze extrémně nízkým zatížením keřů (např. 8 oček na keř). Podstata dozrávání hroznů existuje ve vzájemném vztahu mezi listovou plochou na keři, respektive na letorostu a hmotností hroznů na keři nebo letorostu. A právě tento vzájemný poměr optimalizujeme pomocí regulace násady hroznů v době vegetace. Jinými slovy, pokud na keři ponechám pouze 8 letorostů, ale budu mít na nich celkem 16 hroznů, nic moc dobrého jsem pro kvalitu sklizně neudělal. Provedu-li však regulaci na polovinu, směřuji již cestou získání kvalitních hroznů. Vždycky bude existovat spousta vinařů, kteří budou odmítat provádět regulace hroznů v době vegetace, nicméně existuje již hodně pěstitelů révy vinné, kteří tyto zásahy vyzkoušely a dosahují s nimi velmi dobrých výsledků k jejich plné spokojenosti. V  roce 2005 se na Zahradnické fakultě v  Lednici prováděly pokusy s některými novými způsoby regulace násady hroznů, s kterými bych Vás chtěl v krátkosti seznámit. Regulace násady s využitím „půlení hroznů“ Tento způsob regulace násady hroznů je možné provádět od konce kvetení do zaměkání bobulí. Z pohledu vývoje bobule je však optimální

termín mezi 35. dnem po odkvětu a zaměkáním bobulí. V této fázi mají totiž bobule nejmenší intenzitu svého růstu a tímto regulačním zásahem nepodpoříme výrazně výnos, ale kvalitu bobule. Jaké jsou tedy další pozitivní dopady regulace násady v době vegetace formou – půlení hroznů? n Tento způsob může být velmi zajímavý u odrůd s kompaktním nebo dlouhým hroznem. n Může docházet k rozvolnění hroznu a zvýšení odolnosti k houbovým chorobám, zejména hnilobám. n Zkrácení hroznu může být možná prevence proti výskytu vadnutí třapiny ve spodní části hroznu nebo „traubenwelke“. n Odrůdy v  horní části hroznu mají většinou lepší a  kvalitnější vývoj, nežli bobule ve spodních částech hroznu. Z pohledu výše uvedených informací by mohl být tento způsob regulace násady hroznů pozitivní zejména u modrých odrůd s velkým a dlouhým hroznem, jako jsou Cabernet Moravia, Dornfelder, Frankovka, Zweigeltrebe nebo i u bílých odrůd, jako například Veltlínské zelené. Tento zásah lze provádět buď ručně v raných stádiích vývoje třapiny, a nebo později nůžkami. Rána, kterou vytvoříme při provedení tohoto zásahu velmi dobře zasychá. V závislosti na délce hroznu je možné hrozny vyloženě půlit a ustřihnout spodní polovinu hroznu, nebo dělit ve 2/3 u odrůd s dlouhým hroznem. Regulace násady aplikací giberelinů Aplikace giberelinů není ve vinohradnictví žádná novinka. Již velmi dlouho se používá u stolních odrůd za účelem prodloužení třapiny nebo stopeček bobulí, ale zejména za účelem zvětšení bobule. Zkoušení této aplikace u moštových odrůd má za cíl rozvolnění hroznu a částečné sprchnutí bobulí. Tím dojde k nepřímému snížení hmotnosti hroznu a zároveň zvýšení odolnosti proti houbovým chorobám, a to zejména hnilobám. Další motivací pro tento způsob regulace násady je možnost její mechanizace a tím pádem i snížení nákladů při produkci kvalitních hroznů. Aplikace giberelinů se provádí v době kvetení. V Německu jsou již přímo k dispozici tablety giberelinu, které se k tomuto účelu využívají. Získaný roztok se potom aplikuje postřikem do zóny květenství. V současném stádiu výzkumu však rozhodně nelze doporučit tuto metodu okamžitě plošně zavést, protože se objevují v následujícím vegetačním období mnohé negativní důsledky, na jejichž odstranění je třeba pracovat. Giberelin je růstová látka, která ovlivňuje rostlinu révy vinné zcela komplexně a nikoliv pouze květenství a hrozen. V pokusech prováděných v zahraničí se proto objevuje opožděné rašení révy vinné, případně slabé rašení výhonů jako po mrazovém poškození a nižší násada plodů. V roce 2005 jsme ve výsadbě v Mendeleu na středním vedení ve sponu 2,0 x 1,0 m a zatížení keřů 10 očky prováděli následující pokusy. Jako pokusné byly vybrané odrůdy s vyšší násadou odrůd: Malverina a kříženec Mi-5-100.


20

U obou odrůd byly realizované následující varianty: Varianta 1

Kontrola, bez regulace

Varianta 2

Aplikace 20 ppm GA v době plného kvetení

Varianta 3

Aplikace 20 ppm GA v době ihned po odkvětu

Varianta 4

Půlení hroznů v termínu 14.7.2005 viz. Obr.1

Diagram 3 potom ukazuje zjištěnou cukernatost a  obsah kyselin u všech pokusných variant.

V pokusu potom byla při sklizni hodnocena hmotnost hroznů na keř, průměrná hmotnost hroznu, cukernatost a  obsah kyselin. Na zamražených vzorcích budou hodnoceny fenolické, případně aromatické látky. Byl vyrobený mikrovzorek vína. Vyhodnocení pokusu s odrůdou Malverina Odrůda Malverina má na stanovišti v Mendeleu pravidelně vysokou násadu plodů a vytváří velmi husté hrozny, které bývají v průběhu dozrávání napadené plísní šedou. Pokus byl proto zaměřený na regulaci násady a tím zvýšení kvality hroznů a zároveň na získání volnějších hroznů, které budou více odolné k plísni šedé. Jednotlivé diagramy vždy ukazují zjištěné hodnoty jednotlivých parametrů a zároveň procentické rozdíly mezi kontrolní variantou a ostatními variantami. Diagram 1 ukazuje průměrnou hmotnost hroznu u jednotlivých variant. Z diagramu je celkem jasně patrné, že kontrolní varianta vykazovala rovněž nejvyšší průměrnou hmotnost hroznu.

Diagram 3: Cukernatost a obsah kyselin u odrůdy Malverina Z  diagramu 3 je patrné, že všechny pokusné varianty dosáhly lepší cukernatosti nežli neregulovaná kontrola. Je zde proto jasně patrný přínos ke kvalitě, který bude dále hodnocený ve vyrobených mikrovzorcích vína. Na základě těchto výsledků lze proto konstatovat, že Malverina velmi dobře reaguje na regulační zásahy vzestupem kvality. Z komplexního pohledu se zdá zajímavá aplikace kyseliny giberellové, s otazníkem, jak se tato aplikace projeví v dalších letech. Již v minulosti jsem však zkoušel u této odrůdy nejběžnější způsob regulace na 1 hrozen na výhon v době těsně před zaměkáním a tento způsob prokázal lepší výsledky. Vyhodnocení pokusu s křížencem Mi-5-100 Mi-5-100 je velmi zajímavý interspecifický kříženec s  velmi dobrou kvalitou vína. Zajímalo nás proto, jak se projeví nové způsoby regulace násady na výnosu a kvalitě hroznů.

Diagram 1: Průměrná hmotnost hroznu u odrůdy Malverina Z praktického hlediska je potom nejvýznamnější průměrná hmotnost hroznů na keř, kterou uvádí diagram 2.

Diagram 4: Průměrná hmotnost hroznu u Mi-5-100

Diagram 2: Průměrná hmotnost hroznů na keř Z uvedeného je patrné, že regulační zásahy způsobují vždy podstatné snížení sklizně. Podstata regulačních zásahů by však měla být ve zvýšení kvality. Procentický propad sklizně u varianty 4 je však velmi významný a taková produkce hroznů by se stávala méně rentabilní.

V průměrné hmotnosti hroznu je patrný podobný trend jako u předchozího pokusu s Malverinou. Na těchto údajích je dobře vidět podstata regulace násady hroznů. Abychom docílili větší kvality hroznů, je třeba optimalizovat vztah mezi hmotností hroznů na výhonu a  listovou plochou na výhonu. Diagram 5 potom ukazuje rozdíly v průměrné hmotnosti hroznů na keř. U tohoto křížence se ukazuje podstatně nižší pokles výnosu ve variantě 4 (půlení hroznů), nežli u odrůdy Malverina. Snížení výnosu o 40 % je běžné při všech regulačních opatřeních a neohrožuje tolik rentabilitu vinohradnické produkce, ba právě naopak. Za kritické z pohledu rentability vinohradnické produkce lze považovat poklesy pod 50 % oproti kontrolní variantě.


Vinařský obzor (1–2/2006)

Diagram 5: Průměrná hmotnost hroznů na keř u Mi-5-100 Diagram 6 ukazuje hodnoty cukernatosti a obsahu kyselin u sledovaných variant. U tohoto křížence lze za velmi vhodnou považovat metodu půlení hroznů, která je mimo jiného spojena s vynikajícím zdravotním stavem hroznů a nulovým napadením šedou hnilobou.

U křížence Mi-5-100 ukázala zejména regulace formou půlení hroznů velmi pozitivní vliv na kvalitu hroznů, ale i vína. Výsledky senzorického hodnocení budou publikované v průběhu roku 2006. jak již bylo dříve řečeno může se zdát velmi zajímavé aplikovat zásah „půlením hroznů“ u modrých moštových odrůd. Velmi pozitivní je však vliv všech zásahů na volnější uspořádání bobulí v hroznech což ukazují následující obrázky. U obou odrůd a ve všech sledovaných případech bylo dosaženo nižšího napadení hnilobami než-li u kontrolních variant. Uvedené výsledky našich pokusů je třeba brát jako inspiraci při zdokonalení agrotechniky při pěstování révy vinné. Z výsledků vidíte, že rovněž jednotlivé odrůdy reagují na tyto zásahy rozdílně a je třeba zohledňovat odrůdové vlastnosti při používání těchto agrotechnických pokusů. Zároveň je třeba hledat optimální aplikaci regulace násady hroznů u jednotlivých odrůd. Pokusy s těmito odrůdami budou pokračovat i v letošním roce a budete opět prostřednictvím Vinařského obzoru seznámeni s výsledky těchto pokusů.

Diagram: Cukernatost a obsah kyselin u Mi-5-100

Obr. 1Mi-5-100 – Termín půlení hroznů

Mi-5-100 – varianta 1

Malverina – varianta 3

21

Malverina – varianta 1


22

PRONECO – Váš tradiční dovozce značkových produktů Vás zve na Mezinárodní vinařský veletrh VINEX 2006, Brno, pavilon A2, stánek č. 024 Přírodní preparáty Erbslöh pro výrobu vína a ovocných šťáv.

Uzávěry • přírodní • aglomerované • dvouploškové • griffkorky • kónické • sektové • syntetické

Záklopky • cínové • polykapové • termo • sektové

Specializovaná laboratoř pro vinaře Služby technologického poradce

Zpracovatelské vinařské technologie Vaslin-Bucher

Nakupujte pohodlně v naší internetové prodejně www.proneco.cz. Proneco, s. r. o. • provozovna 692 01 Klentnice č. p. 78 • tel./fax: 519 515 117, 519 515 290 • sekretariat@proneco.cz


INZ_1.qxp

4.1.2006

15:14

Vinařský obzor (1–2/2006)

Page 1

Braud VL 620

23

Chemická ochrana vinic multifunkčním sklizečem NEW HOLLAND Braud VL 620 s rosičemBerthoud Supair - VL 2 500 Nádrž 2 500 l Aplikace pomocí pneumatických hubic Teleskopická postřikovací rampa AB Most Při jednom průjezdu ošetří 4.řádky Automatické dávkování postřiku pomocí počítače Vlastní čerpadlo pro nasátí vody Vlastní míchání chemikálií Vysoký směnový výkon

Nová služba Agrotecu a.s. Hustopeče pro vinohradníky v roce 2006 AGROTEC a.s., 693 01 Hustopeče, Brněnská 74, tel.: + 420 519 402 202, mobil: + 420 602 703 520, fax: +420 519 402 194, e-mail: barous@agrotec.cz

P A R T N E R www.agrotec.cz

V I N A Ř Ů


24

Plíseň révy – pozdní napadení, poškozené (zaschlé) části hroznů

Šedá hniloba – pozdní napadení hroznu odrůdy Ryzlink rýnský (ušlechtilá hniloba)

Šedá hniloba – napadení hroznu s porosty konidioforů patogena

Padlí révy – napadeny hrozny, listy a letorosty

Hálčivec révový – silné pozdně letní napadení vrcholů letorostů

Plíseň révy – poškození mladých hroznů při napadení v období krátce po odkvětu


Vinařský obzor (1–2/2006)

25

Výskyt chorob a škůdců a vyhodnocení průběhu ochrany vinic v roce 2005 Ing. Petr Ackermann, CSc., SRS – OPOR Brno

Průběh počasí Jak stručně charakterizovat průběh počasí v  loňském roce? Především byla velmi mírná zima. Teploty v  průběhu zimy v  moravské vinařské oblasti neklesly pod –15 °C (limitní teplota pro přetrvání přezimujícího podhoubí padlí v  očkách révy). K  nejhlubším poklesům teplot došlo až počátkem března (1. 3. Brno-Tuřany –14,5 °C, 2. 3. Kuchařovice –14,9 °C, 1. 3. Velké Pavlovice –13,8 °C). Březen byl teplotně výrazně podnormální, duben teplotně nadnormální. Chladněji bylo na počátku dubna a počátkem 3. dekády, kdy v  ranních hodinách klesaly teploty pod 0 °C. Počátek května (1. týden) a především závěr měsíce byly velmi teplé (např. 30. 5. Brno-Tuřany 30,9 °C, 29. 5. Kuchařovice 32,4 °C, 30. 5. Velké Pavlovice 32,5 °C), 2. týden a část 3. týdne byly velmi chladné. Celkově byl květen teplotně mírně nadnormální. V červnu byly první 2 týdny velmi chladné, zbývající část měsíce, s výjimkou části 4. týdne, teplá. V červenci byly první 2 týdny a část 4. týdne chladné. 3. týden byl teplý a  závěr měsíce velmi teplý (např. 27. 7. Brno-Tuřany 29,2 °C, Kuchařovice 31,2 °C, Velké Pavlovice 34,6 °C). Celkově byly červen i  červenec blízké normálu. V  srpnu byly opět první 2 týdny chladné, konec 3. týdne a závěr měsíce teplejší. Celkově byl srpen teplotně mírně podnormální. Počátek září byl velmi teplý, závěr 1. týdne chladnější, 2. týden a část 3. týd-

ne velmi teplé, 4. týden a závěr měsíce blízký normálu. Počátek října a konec 1. dekády října byly chladnější, zbývající část měsíce byla velmi teplá. Celkově byly září i říjen teplotně výrazně nadnormální. Duben byl srážkově vysoce nadnormální, květen nadnormální a červen podnormální. Vydatnější dešťové srážky byly v posledním týdnu května a v prvním týdnu června. Červenec byl na většině území srážkově vysoce nadnormální. Vydatné dešťové srážky byly v 1. a především ve 2. týdnu (6.–12. 7.) a v závěru 3. týdne. V srpnu byly vydatné dešťové srážky ve 3. týdnu (15.– 18. 8.) a počátkem 4. týdne (zejména část Hodonínska a Znojemska). Celkově byl srpen na většině území srážkově nadnormální. Září a říjen byly srážkově hluboce podnormální. Raně rašící odrůdy révy rašily v  teplejších polohách již koncem 1. dekády dubna, ostatní odrůdy postupně a na většině lokalit v průběhu 2. dekády a počátkem 3. dekády dubna. Chladné počasí ve 2. a 3. týdnu května a v 1. polovině června významně zpomalilo vývoj révy. Kvetení časně kvetoucích odrůd započalo v teplejších oblastech koncem 1. dekády června, masové kvetení v  polovině června. 2. polovina června byla teplotně příznivá a  réva odkvetla cca za 10 dní, všeobecně ve 4. týdnu června. Chladnější počasí v  1. polovině července vývoj révy dále opozdilo. K zapojování hroznů docházelo dle odrůd a stanoviště v průběhu poslední dekády července. Počátek zaměkání byl opožděný a  postupný. Nejranější odrůdy (např. Irsay Oliver) zaměkaly v  příznivých lokalitách až koncem 1. týdne srpna. Ostatní odrůdy podle ranosti a  stanoviště ve 2. a  počátkem 3. dekády

Pfiehled odrÛd révy

srpna. Teplotně příznivé počasí v  části 2. poloviny srpna a zejména velmi teplé počasí v 1. a  2. dekádě září významně urychlily vývoj a dozrávání hroznů. Příznivé a velmi teplé počasí pokračovalo i v průběhu převážné části října. Tento teplý závěr vegetace a dostatek vláhy z předchozích období urychlily a příznivě ovlivnily průběh dozrávání a zajistily vysokou kvalitu hroznů. Plíseň révová Největší problémy v  letošním roce způsobila pěstitelům plíseň révy (Plasmopara viticola). V průběhu vegetace byla tři období s velmi příznivými podmínkami pro rozvoj onemocnění (1. a 2. týden v červnu, 2. týden v červenci a 3. týden v srpnu), kdy mohlo dojít, a pokud nebyla zajištěna dostatečně intenzivní ochrana, také došlo, k  významným infekcím a  k  poškození listů, květenství (2. týden června) i hroznů (2. týden v červenci). V ostatních obdobích docházelo k  šíření jen lokálně podle vhodnosti podmínek pro patogena. Ve 2. dekádě května a všeobecně ve 3. týdnu května byla na území celé moravské vinařské oblasti splněna teplotní suma potřebná pro zralost oospor. Od tohoto termínu při každém splnění podmínek pro primární infekci (10 mm a více dešťových srážek v průběhu 24 hod., průměrná teplota 13 °C a více a minimální teplota 8 °C a více) mohlo dojít k primárním infekcím. Po splnění podmínek pro zralost oospor, tj. od 20. týdne (16–22. 5.) bylo pěstitelům doporučeno po každém splnění podmínek pro primární infekci sledovat první výskyty onemocnění. První výskyty se sledují vždy na rizikových lo-

60,(vã. 5% DPH)

• anal˘za stavu vinohradnictví v âR • popis jednotliv˘ch odrÛd s uvedením pÛvodu odrÛdy, odrÛdov˘ch znakÛ, Pfii vût‰ím odbûru je moÏnost slev! odolnosti chorobám, vhodnosti poloh a podnoÏe, vedením a fiezu, udrÏovatelÛ odrÛdy, charakteristiky vína • odrÛdy podnoÏové, mo‰tové i stolní, seznam odrÛd a klonÛ vãetnû jejich udrÏovatelÛ Na témûfi stovce stran najdete 50 barevn˘ch vyobrazení hroznÛ odrÛd znám˘ch i nedávno novû registrovan˘ch (Dornfelder, Auxerrois, Hibernal, Vrboska, Domina, Laurot, Rubinet) ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


26

kalitách (uzavřená stanoviště, níže položené části vinic) obvykle 4–10 dní po splnění podmínek pro primární infekci (trvání inkubační doby při optimální teplotě 20–22 °C 3,5–4 dny, při teplotě 18 °C 6 dní a při teplotě 14 °C 10 dní). Sledování se opakuje po každém splnění podmínek až do zjištění prvního výskytu. Zjištění 1. výskytů (primární výskyty jsou jen ojedinělé, nemají charakter významného napadení) je jedním ze dvou kritérií rozhodujících pro zahájení ošetřování. Ošetření proti plísni révy by mělo být zahájeno neprodleně, pokud jsou zjištěny primární výskyty a jsou vhodné podmínky pro šíření onemocnění. Podmínky pro první primární infekci (vyklíčení oospor, vývoj sporangioforu a  zoosporangií) vytvořily v  celé moravské vinařské oblasti vydatné deště ve 21. týdnu (23.–25. 5.). V  návaznosti na tyto deště bylo ve 22. týdnu pěstitelům doporučeno sledovat 1. primární výskyty, a pokud budou zjištěny a budou vhodné podmíky pro šíření onemocnění, zahájit ošetřování. Podmínky pro primární infekci byly znovu splněny při deštích v závěru května (31. 5.). V průběhu víkendu 4.–5. 6. byly v návaznosti na tyto deštivé periody zjištěny na mnoha lokalitách 1. primární výskyty onemocnění. Na základě vyhodnocení závislosti trvání inkubační doby a teploty lze uvést, že k prvním primárním infekcím došlo ve 21. týdnu a k dalším primárním infekcím ve 22. týdnu. Další primární infekce proběhly a počátek sekundárního šíření nastal po deštích v závěru 1. a v průběhu 2. týdne června. Počasí ve 3. týdnu bylo méně příznivé pro šíření onemocnění. Další šíření probíhalo lokálně především v návaznosti na četnosti splnění podmínek infekčních period. Na nebezpečí šíření a potřebu ošetření v období od počátku června upozornily obě používané metody krátkodobé prognózy výskytu onemocnění. Např. u  metody HMÚ Bratislava (P. Šteberla) se křivka kumulativních týdenních úhrnů dešťových srážek dostala na všech sledovaných lokalitách do oblasti kalamitního výskytu (nad horní křivku „B“), kdy je zapotřebí neprodleně a intenzivně ošetřovat (viz graf 1). Tam, kde byly zjištěny početnější výskyty, bylo s přihlédnutím k vhodnosti podmínek pro šíření doporučeno již v tomto období použít kombinované fungicidy, především na bázi fosetylu Al (Aliette Bordeaux, Mikal M). Časné použití těchto přípravků lze odůvodnit skutečností, že květenství i mladé hrozny krátce po odkvětu jsou velmi náchylné k  infekci (náchylnější než listy) a  bylo třeba zajistit dlouhodobější ochranu narůstajících rostlinných částí (což nezajistí kontaktní organické ani měďnaté fungicidy). Použití měďnatých fungicidů by mělo být ponecháno pro pozdější období k případné ochraně starých listů, kde vykazují stále špičkovou účinnost. Přitom v integrovaných systémech pěstování révy musí být respektován limit 2 kg Cu/

ha/rok (Kuprikol 50 nebo Champion 50 WP jedno ošetření v dávce 4 kg/ha). Další šíření bylo ovlivněno především místními dešťovými srážkami a bylo velmi rozdílné podle oblastí a lokalit. Přesto lokálně tam, kde nebylo včas a  kvalitně ošetřeno v  období před květem a krátce po odkvětu (doba kvetení cca 10 dní), došlo k napadení květenství, případně i mladých hroznů po odkvětu (vydatné lokální dešťové srážky ve 4. týdnu června) a k určitým ztrátám na úrodě. Počátkem července byly ve všech oblastech v různém rozsahu výskyty onemocnění. Vydatné dešťové srážky koncem 1. a ve 2. týdnu července vytvořily dlouhodobě vhodné podmínky pro další šíření onemocnění (opakovaná splnění podmínek infekční periody nebo podmínek pro infekci). V  tomto období, především na lokalitách, kde nebylo dostatečně intenzivně ošetřováno (volba fungicidu, interval) došlo k  napadení zejm��na mladých hroznů. K  infekcím v  tomto období (bobule velikosti hrachu) docházelo především přes části třapiny a přes stopečky bobulí. Následkem toho bylo poškození a  postupné zasychání části hroznů i  jednotlivých bobulí. Poškození větších částí nebo celých hroznů, které je běžné při napadení v časnějších fázích, bylo méně časté. Toto pozdní napadení hroznů se manifestovalo postupně (pomalejší projev onemocnění než při napadení květenství a  mladých hroznů po odkvětu) a  v  mnoha případech překvapilo pěstitele. Při diagnostice k potvrzení příčin tohoto poškození lze zjistit patogena (ojedinělé sporangiofory se zoosporangií) jen na napadených částech třapiny a stopečkách bobulí. V tomto období došlo lokálně především u náchylnějších odrůd k hospodářsky významnému napadení hroznů a poškození sklizně. Na potřebu intenzivní ochrany od počátku července opět včas upozornily obě používané metody krátkodobé prognózy plísně révy. U  metody HMÚ Bratislava křivka kumulativních týdenních úhrnů dešťových srážek opět dosáhla oblasti kalamitního výskytu (nad horní křivkou „B“ – viz graf 1), což indikovalo potřebu intenzivní ochrany. Šíření na listech pak pokračovalo v  závislosti na lokálních dešťových srážkách a rosách i v převážné zbývající části měsíce července. Ke stagnaci šíření došlo za suššího počasí koncem července a v 1. polovině srpna. Poslední období významného šíření plísně révové nastalo při vydatných deštích ve 2. polovině srpna (zejména část Znojemska a Hodonínska), kdy onemocnění lokálně způsobilo významné poškození listů (viz graf 1). Padlí révové Podstatně menší problémy měli pěstitelé v  loňském roce s  padlím révy (Erysiphe necator). O charakteru výskytu v loňském roce roz-

hodl průběh počasí v  červnu a  zejména v  červenci (období maximální citlivosti mladých hroznů k  infekci), kdy byly dlouhodobě nižší teploty a opakovaně vydatné dešťové srážky. Časnost a intenzita výskytu padlí révy jsou ovlivňovány především dostatkem zdrojů sekundární infekce (primárně napadené letorosty), průběhem počasí, zejména v  období vysoké citlivosti hroznů k  infekci a  dispozicí výsadby (náchylnost odrůdy, charakter lokality a výsadby, nevyrovnaná výživa). V  roce 2004 došlo k významnému šíření padlí až v průběhu července a počátkem srpna. Vzhledem k opožděnému vývoji révy (konec kvetení až počátkem července) to však bylo v období, kdy ještě mohlo dojít k  infekcím spodních oček letorostů. Tato situace a  mírná zima (teploty nepoklesly pod –15 °C) zajistily 1. předpoklad časného výskytu a šíření padlí v loňském roce. Na tuto skutečnost byly pěstitelé upozorněni a bylo doporučeno (na rozdíl od několika předchozích let), pokud budou vhodné podmínky pro šíření (především déle trvající teplé periody), zahájit ošetřování vysoce rizikových porostů (především náchylná odrůda a silný výskyt v minulém roce) již ve fázi 6. listu. Vzhledem k tomu, že ve fázi 6. listu (2. a 3. týden května) nebyly vhodné podmínky pro šíření padlí (nižší teploty), bylo doporučeno oddálit termín 1. ošetření až do doby výrazného oteplení (optimální teplota pro šíření 21–30 °C). Vhodné podmínky pro šíření nastaly až v  závěru května. V  tomto období (poslední týden května) bylo doporučeno vzhledem k předpokladu početnějšího výskytu primárně napadených letorostů ošetřit všechny vysoce rizikové porosty. Dokončit 1. ošetření bylo doporučeno na počátku června. Od počátku června bylo po 2 týdny chladnější počasí s  opakovanými vydatnými dešťovými srážkami. Toto období limitovalo počátek šíření a tím výrazně ovlivnilo i další výskyt padlí. Vhodné podmínky pro šíření padlí vytvořilo až oteplení koncem 3. a ve 4. týdnu června (období kvetení). V období před květem by měly být, mimo extrémní situace (jistá absence primárních výskytů, dlouhodobé deštivé a chladné počasí), ošetřeny všechny významně ohrožené porosty. Obdobně lze posuzovat i potřebu ošetření těsně po odkvětu, kdy začíná fáze maximální citlivosti hroznů k  infekci. K  ošetření významně ohrožených porostů po odkvětu je vhodné použít intenzivnější déle působící fungicidy (Falcon 460 EC, IQ-Crystal nebo strobiluriny Discus, Quadris, Zato 50WG). Optimální, zejména při vyšším infekčním tlaku, je provést dvě ošetření přípravkem Falcon 460 EC nebo IQ-Crystal a  pro poslední dvě ošetření použít strobiluriny Discus nebo Zato 50 WG. První sekundární výskyty padlí révy byly zjištěny v období dokvétání, resp. krátce po odkvětu (20.–26. 6.).


Vinařský obzor (1–2/2006)

Od počátku července (krátce po odkvětu révy, kdy trvalo období maximální citlivosti hroznů k infekci) bylo po 2 týdny chladnější počasí a zejména ve 2. týdnu byly i vydatné deště. Toto období rozhodujícím způsobem limitovalo další šíření padlí. Teplé počasí ve 3. týdnu července již nemohlo vytvořit dostatečně vhodné podmínky pro významné šíření onemocnění. Závěr července byl velmi teplý. Vysoké teploty (nad 30 °C) však již nejsou pro šíření patogena příznivé a hrozny koncem července již byly mimo fázi vysoké citlivosti k infekci. První dva týdny v srpnu byly opět chladnější a pro šíření padlí révy méně příznivé. Následující teplé počasí již nemohlo napadení hroznů ovlivnit, neboť hrozny od fáze počátku zaměkání již nejsou k novým infekcím vnímavé. Na závěr lze uvést, že průběh počasí v loňském roce nebyl po převážnou část rizikového období (počátek kvetení – zaměkání bobulí) pro šíření padlí révy příznivý. Tato skutečnost, přesto, že byl předpoklad početných primárních výskytů rozhodla o tom, že nedošlo k hospodářsky významnému rozšíření onemocnění. Lokálně významné výskyty byly především ve vinicích se zvýšenou dispozicí (náchylná odrůda, malá vzdušnost výsadby, nevyrovnaná výživa) a s méně intenzivní ochranou. V  systému racionální fungicidní ochrany proti padlí jsou rozhodující n rozhodnutí o termínu zahájení ošetřování n diferencované zahájení ošetřování podle dispozice porostu n usměrnění další ochrany podle skutečného ohrožení porostů (volba fungicidu, interval). Pokud jde o nebezpečí šíření jsou rozhodující především teploty, pokud jde o riziko napadení, je velmi významná také dispozice porostu. Na principu průběžného sledování teploty jako rozhodující podmínky pro šíření padlí révy (příp. i  dispozičních faktorů), jsou vypracovány moderní metody usměrňující ochranu proti padlí (Kast W. K. , Gubler W. G. a Thomas C. S.). U nás doposud používané metody lze považovat spíše za orientační (rozhodující pro vyjádření nebezpečí šíření padlí révy je průběžné sledování vhodnosti teplot) a měly by být upřesňovány pěstitelem podle konkrétních podmínek lokality a výsadby. Šedá hniloba Pokud jde o  šedou hnilobu květenství a  hroznů révy (Botryosphaeria fuckeliana), ohrožuje výsadby především za deštivého počasí. Klíčení konidií a infekce sice mohou probíhat i za vysoké vzdušné vlhkosti, avšak k masovým infekcím dochází jen při ovlhčení. Na teplotu nemá patogen vyhraněné požadavky (0,5–30 °C, optimum 20–22 °C). Zdroje infekce jsou ve vinici vždy přítomny.

K  významnému napadení révy může dojít v době kvetení a krátce po odkvětu a především v období od počátku zaměkání. V loňském roce réva kvetla opožděně až ve 2. dekádě června a dokvétala i počátkem 3. dekády června. V  rozhodujícím období kvetení a při dokvétání bylo teplé a suché počasí, které nebylo vhodné pro šíření plísně šedé. Za těchto podmínek nebylo zapotřebí ve fázi dokvétání ošetřovat. Ošetření v době dokvétání (80 % odkvetlých kvítků) má dvojí účel, zabránit přímému poškození květenství a  mladých hroznů těsně po odkvětu a  omezit zdroje infekce pro pozdější období (osídlení zbytků květních částí, na nichž patogen uvnitř hroznů přetrvává). Ošetření v době zapojování hroznů se provádí u  náchylných odrůd s  hustým hroznem preventivně, zpravidla fungicidem s  kombinovanou účinností (plíseň révy nebo padlí révy a šedá hniloba). V době zaměkání (3. a 4. týden srpna), kdy nastupuje období vysoké vnímavosti hroznů k  infekci, byly vydatné a  opakované deště. V tomto období lokálně došlo i k významnějšímu napadení hroznů plísní šedou. Září a  počátek října byly srážkově podnormální, v tomto období k významnému šíření onemocnění nedocházelo. K  významnému výskytu šedé hniloby hroznů došlo lokálně zejména u  náchylných odrůd (Rulandské bíle, Rulandské šedé, Pálava, Ryzlink rýnský a další) až v 1. polovině října. Vhodné podmínky pro napadení vytvořily méně vydatné, především lokální dešťové srážky, a zejména opakované dlouhodobé rosy a příznivé teploty. V této době již hrozny měly vysokou cukernatost (19 °NM a  obvykle i  více), takže se napadení projevilo v  podobě ušlechtilé hniloby, která nezpůsobila vážné škody, ale naopak napadení vedlo k významnému zvýšení cukernatosti a  v  řadě případů k  možnosti zpracovat sklizené hrozny na jakostní vína s přívlastkem výběr z bobulí. Bílá hniloba Výskyt bílé hniloby révy (Metasphaeria diplodiella) byl pouze ojedinělý a  hospodářsky bezvýznamný. Rovněž výskyty chřadnutí a odumírání keřů révy (syndrom ESCA) byl oproti předchozím letům na sledovaných lokalitách méně početné. Tato skutečnost pravděpodobně souvisela s  průběhem teplot a  s  dostatkem srážek v  průběhu převážné části vegetačního období. Živočišní škůdci Pokud jde o  živočišné škůdce, byly opět i  v  loňském roce zaznamenány na více lokalitách silné a  škodlivé výskyty hálčivce révového (Calepitrimerus vitis). Škodlivost podpořilo chladnější počasí a  opakované střídání chladných a teplých period v časných fázích vývoje révy. Na některých lokalitách došlo i k významnému poškození letorostů, které nepříznivě

27

ovlivnilo další vývoj keřů. Místně došlo i k silnějšímu pozdně letnímu přemnožení škůdců. Na lokalitách s  pravidelnými silnými výskyty je třeba v letošním roce (pokud nebylo ošetřeno v průběhu srpna) zajistit intenzivní jarní ochranu (Sulka a  následně specifický akaricid nebo 2x specifický akaricid), aby se předešlo opakovanému poškození keřů. Z  dlouhodobého pohledu, a především v systémech integrovaného pěstování révy, by měla být ochrana proti hálčivci révovému řešena introdukcí a  stabilizací populace dravého roztoče Typhlodromus pyri. Nadále narůstá počet lokalit s  významným výskytem vlnovníka révového (Colomerus vitis). Významné výskyty jsou stále častější i  na lokalitách se stabilizovanou populací dravého roztoče Typhlodromus pyri. Let motýlů 1. generace obaleče jednopásého (Eupoecilia ambiguella) a obaleče mramorovaného (Lobesia botrana) započal v obvyklém termínu (konec dubna). Vzhledem k teplému počasí došlo k významné letové vlně již v 1. týdnu května. Následně byl průběh letu ovlivněn ochlazením a vrchol letu nastal až v  polovině května (14.–16. 5.). Let motýlů 2. generace započal v posledních dnech července. Vrchol letu byl ve 2. týdnu července, přičemž na většině lokalit významný let pokračoval i v dalším období. Proti 1. generaci se ošetřovalo jen na lokalitách pravidelných silných výskytů. Proti 2. generaci na všech ohrožených lokalitách, zpravidla 2x. Za pozitivní lze považovat skutečnost, že pěstitelé již při stanovení termínů ošetření respektují doporučení pro optimální použití jednotlivých skupin insekticidů (regulátory růstu a vývoje, biopreparáty, organofosfáty). V  loňském roce byly opět zjištěny na více lokalitách škodlivé výskyty různorožce trnkového (Peribatodes rhomboidarius). Přezimují mladé housenky, které časně na jaře již v době nalévání vyžírají (tunelují) očka a při větším výskytu mohou způsobit významné škody. Vzhledem k tomu, že počet lokalit s významným výskytem tohoto škůdce narůstá je třeba již časně na jaře na ohrožených plochách sledovat jeho výskyt nebo poškození oček a v případě potřeby zajistit včasnou ochranu. Na několika lokalitách byly i v loňském roce zaznamenány také silnější výskyty zobonosky révové (Byctiscus betulae). řádková inzerce l Firma Vinacz, spol. s. r. o., Dolní Bojanovice prodá zánovní nerez indukční průtokoměr FLOMAC-ICM, typ C01 + ED, r. v. 2002, průtokoměrem je možné měření elektricky vodivých kapalin (voda, víno, mléko aj.), měření je podmíněno výkonem čerpadla, je mobilní na nerez kolečkové konstrukci, k  okamžitému použití, cena dohodou. 518  372  646, 608  710  067, e-mail: vinacz@vinacz.cz


28

Koncept termínu „terroir“

Jedni enológovia v  pojme zdôrazňujú región, druhý skôr pôdne podmienky, ďalší zase pestovateľské súvislosti s postavením viniča alebo výroby vína. Každopádne má pojem „terroir“ asi súvis aj s pôdou, napríklad ako využívať vinohradnícku pôdu v  prenesenom zmysle slova. Známy vinársky enológ Stevenson (1993) v  Svetovej encyklopédii vína definuje „terroir“ takto: „Komplexné prostredie, podnebie, nadmorská výška a všetky ďalšie faktory, ktoré potenciálne môžu ovplyvňovať rast a kvalitu viniča“. Iný francúzsky vinársky odborník definuje pojem „terroir“ takto: „Suma pestovateľských a  materiálnych parametrov, ktoré určujú identitu produktu“ (Dominé et el. 2005). Pojem „terroir“ zahrnuje geografické, geologické, klimatické a ďalšie aspekty, ako človek poníma svoje okolie, ako v mysli poníma, uchováva a odovzdáva ďalšej generácii. Na tejto definícii je pozoruhodné, že zohľadňuje prirodzené, ale aj pestovateľské elementy (vinič, klíma, pôda, ošetrovanie viniča, práce v  pivnici a  pod.). Všetky uvedené aspekty prispievajú osobitnej kombinácii vedúcej k  identite a  nezameniteľnej podobe výrobku. Najmenej pojem „terroir“ prispieva identifikácii chuti a vôni produktu, ktorá býva ročníkove závislá, ako by pôda (hlina, íl atď) neprispeli chuti vína. Ak však hovoríme o zemitej príchuti, ide skôr o chybu vína ako o osobitnosť odrody viniča.

Čo zvýrazňuje povahu vína? Identitu vína charakterizujú vôňa, farba, chuť a  schopnosť vyzrievať a  starnúť. Tým sa rozlišuje v podstate od iných vín a čím ho možno opätovne rozpoznať. Jednoduchou definíciou „terroir“ by mali byť celistvosť a súhrn elementov charakteru vína a  čím by sa víno odlíšilo a ohraničilo od iných vín, svojou tradíciou, polohou vinice, z ktorej pochádza, pôdou atď. Jaeger zužuje pojem „terroir“ na podnebie, pôdu, topografiu a región (Dominé et al. 2005). Ale aj pivničné operácie, ročník vína majú značný vplyv a význam pre definíciu „terroir“. Tak ako nakvášanie rmutu v otvorených nádržiach je typické pre Pinot noir v  Burgundsku, tak je školenie a  vyzrievanie červeného vína v  bariku typické pre veľké červené vína v  oblasti Bordeaux. Termínom „terroir“ sa môže víno prezentovať len vtedy, ak je vysokoakostné: máloextraktívne, neutrálne vína bez výraznosti sú zvyčajne bez profilu. Aby sa „terroir“ prejavil, musí aj hrozno vykazovať výrazný charakter. Vplyv pôdy Do širokej škály elementov vytvárajúcich „terroir“ patrí samozrejme aj pôda vinohradu. Tieto nepozostávajú len z bridlice, vápnika, ale z  radu zmesí mnohých minerálnych substancií, stopových prvkov, organických a  živočíšnych rezíduí. Vykazujú fyzikálne a  fyzikálne – chemické vlastnosti, ktoré sú pre pôdu typické. Charakter pôdy je o. i. daný aj bohatosťou živín, úrodnosťou, kompaktnosťou atď. Všetky i ďalšie vlastnosti a ukazovatele prispievajú charakteru vína a jeho „terroir“. Pôda má aj definované pH a  populáciu mikroorganizmov (huby,

kvasinky, baktérie), ktoré ovplyvňujú víno dakedy viac ako iné parametre. Mnohé zásahy ako aplikácia herbicídov, fungicídov, akaricídov atď. menia charakter pôdy, často i  viniča a  vína, že o  „terroir“ ťažko hovoriť. Aj používanie hrozna a  scelovanie vína z  rôznych lokalít sťažuje až znemožňuje určiť „terroir“, napríklad v Kalifornii, Austrálii a inde. Možno určiť „terroir“? Účinok mnohých elementov vína je možný až vo vyzretom produkte, nakoľko pri mladých vínach prevažuje ešte ovocná zložka hrozna alebo kvasinky z fermentačného procesu. Sú však odrody viniča, ktoré chuťove pôsobia prenikavšie ako iné odrody (napríklad Rizling rýnsky, Chardonnay) etc. Tieto a podobné odrody by mohli byť prenášačmi svojho „terroir“. Pri iných odrodách ako Merlot, Cabernet Sauvignon môžu za rozdielnych podmienok vykazovať porovnateľné profily odrody, arómy i chuti. Záverom je potrebné uviesť, že väčšina vinárskych odborníkov súdi, že rozoznať „terroir“ vína len podľa chuti je mimoriadne ťažké, až nemožné. Dokážu to iba máloktorí erudovaní degustátori a aj to len pri vínach, kde prevažuje veľký vplyv oblasti, pôdy, ročníka, spracovania hrozna a vína a jeho vyzretosť. Literatúra T. Stevenson: Svetová encyklopédia vína. Vyd. Gemini, Bratislava 1993, s. 483 A. Dominé et al.: Víno. Vyd. Slovart, Bratislava 2005, s. 927, Der Brockhaus – Wein. Mannheim – Leipzig, 2005, s. 507 Erich Minárik

Mapa vinafisk˘ch oblastí âeské republiky

od 75,• standardní rozmûr 960x660 mm • schematická mapa vinafisk˘ch oblastí a po(vã. 5% DPH) doblastí podle nového vinafiského zákona 321/2004 Sb. a podrobná mapa jednotliv˘ch vinafisk˘ch podoblastí • uvedení ploch vinic s rozdûlením dle kategoriza- Pfii vût‰ím odbûru ce vinic • vyznaãeny jsou velikosti vinafisk˘ch obcí dle plochy, katastrální hranice je moÏnost slev! vinafisk˘ch obcí a vinafiské cyklotrasy • na rubové stranû je popis vinafisk˘ch podoblastí, seznam v‰ech viniãních tratí âR a adresáfi vinafisk˘ch institucí. Mapa bude k dispozici téÏ v laminované verzi k zavû‰ení na zeì a nebo neskládané v roli. Termín distribuce a ceny budou aktuálnû sdûleny ve VO.

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


Vinařský obzor (1–2/2006)

29

Jednání o víně v Bruselu ve dnech 13. a 14. 12. 2005 Ing. Jiří Sedlo, CSc. – Svaz vinařů ČR

1. Technické konzultace k notifikaci Vinařského fondu 13. 12. 2005 Nejdříve se projednala celá záležitost s účastníky na Stálém zastoupení, kde byl dohodnut postup, a pak probíhalo jednání v budově DG Agri. Jednání proběhlo dle plánu a  zdálo se být přínosné. Jen se mělo uskutečnit na počátku problémů, asi před rokem. Z  jednání vyplynulo, že datum notifikace bude opětovně prodlouženo, předběžně asi na březen 2006. Pozitivní byla nabídka možnosti provizorního řešení v rámci tzv. „de minimis“ (nařízení Komise č. 1860/2004). 2. Pracovní skupina „Víno“ při COPA/COGECA 13. 12. 2005 Jednání proběhlo za řízení předsedy J. L. Pitona (F) s následujícími závěry: n Účastni byli zástupci všech vinařských zemí, s výjimkou Malty. n Situace na trhu s vínem v EU – krize přetrvává i nadále, sklizeň byla sice nižší, ale zásoby jsou stále vysoké, příliš nepomohla ani destilace vína. n Naprostou většinu času jednání bylo využito pro řešení návrhu reformy Společné organizace trhu (SOT) vínem. Předseda J. L. Piton rozeslal předem materiál, ve kterém jsou naznačeny meze, kam by reforma měla zasahovat. V zásadě jde o velmi obecné a kompromisní formulace, ve kterých nalezne své místo sever i jih Evropy. Například musí být urychleně dořešeny černé výsadby vinic v Itálii, které narušují celý

systém SOT. Dále je nutné, aby DG Agri a DG Sanco na reformě spolupracovaly. COPA/COGECA navrhuje, aby opatření v rámci SOT byla rozdělena na dvě části n část platnou pro celou EU (cca 40 % prostředků) a n část národní (cca 60 % prostředků z  1,2 miliardy eur určených pro sektor vína). V obou případech jde o prostředky z EU, liší se jen systém a místo přidělování. Diskutována byla i otázka řešení SOT vínem podle společných pravidel pro všechny komodity a nebo jako samostatná SOT. n Značení siřičitanů na etiketě vína – členské státy se k tomu staví různě, Kypr, Česko, Estonsko, Německo, Řecko, Maďarsko, Irsko, Itálie, Litva, Lotyšsko, Polsko, Slovensko, Slovinsko, Holandsko a  Spojené království připouští text jen ve svém národním jazyku, Finsko, Francie a  Švédsko alternativně ve dvou jazycích, Lucembursko a Malta ve 3 jazycích, Belgie a  Rakousko ve 4 alternativních jazycích, Španělsko v  5 alternativních jazycích a Portugalsko v portugalštině nebo angličtině nebo v jakémkoliv jazyku členské země, kterému konečný spotřebitel porozumí. n Krize ve školkařství – rakouský zástupce informoval za předsedu Svazu révových školkařů EU o  přetrvávající stagnaci prodeje sazenic a s tím souvisejícím nezájmu o množitelský materiál. Problémem jsou především podnožové vinice, které se přestávají obdělávat. Byl vznesen požadavek na finanční podporu (EU) jejich klučení.

n Byl předán souhrn návratek z  jednotlivých členských států o podílu skupin producentů v komoditě víno. Podíl na celku (v %)

Maďarsko

Producenti hroznů

57

0

16

25

Producenti sudového vína

36

6

20

11

Producenti lahvového vína

3

14

52

4

4

80

12

60

Členové družstev

3. Poradní skupina „Víno“ při Komisi ES 14. 12. 2005 Z  jednání vyplynuly následující nejpodstatnější závěry: n R. Nickenig (D) se pozastavil nad tím, že z jednání byly vyškrtnuty 3 body programu, převážně kvůli neúčasti zástupců DG Sanco, které chce mít velký vliv, ale není ochotno se ani účastnit jednání příslušných zástupců všech členských států. Zástupce prodejců vína z Anglie toto stanovisko podpořil. Předseda na závěr shrnul, že DG Sanco bude informováno o svém nevhodném chování. n Sklizeň 2005 – oproti minulému roku byla nižší o  12 %. Meziročně byla vyšší jen ve Slovinsku. Komise předala údaje o množství sklizně. Koncem hospodářského roku 2004/ 2005 byly zásoby vína v EU asi o 18 milionů hl vyšší než rok předtím. Bylo požádáno o krizovou destilaci 15 milionů hl vína, schváleno bylo 8 milionů hl a k 5. 12. 2005

Sklepy – opravy a rekonstrukce

Pûstujeme révu vinnou

Publikace popisuje typy suterénÛ, jejich orientaci vÛãi nadzemním ãástem stavby z hlediska konstrukce a dispozice. Zab˘vá se zejména jejich závadami z hlediska stavebního statického a vlhkostního a navrhuje konkrétní moÏnosti oprav. Kniha zahrnuje základní typy sklepÛ, vãetnû samostatn˘ch a poskytuje in,formace i o provozování sklepÛ. (vã. 5% DPH)

Kniha obsahuje základní informace o anatomii a fyziologii révového kefie, doporuãení volby odrÛd a kompletní popis postupu.

99

Německo Rakousko Itálie

98,(vã. 5% DPH)

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


30

bylo destilováno 7 milionů hl (z toho 4 miliony ve Španělsku). Obecně platí, že zásoby vína v EU od roku 1994/1995 trvale narůstají. V posledním desetiletí využívala krizovou destilaci nejvíce Itálie následovaná Francií a Španělskem. n Ceny červeného stolního vína byly začátkem roku 2004 značně rozdílné, kdy nejvyšší byly ve Francii, pak v  Itálii a  nejnižší ve Španělsku. Koncem roku 2005 se tyto ceny vyrovnaly na úroveň Španělska (0,3 eur/l). V případě bílého stolního vína ceny od poloviny roku 2002 do konce roku 2003 rostly, pak klesaly. Nyní se obchoduje toto víno ve Francii za 0,39 eur/l, v Itálii za 0,24 eur/l a ve Španělsku za 0,22 eur/l. n V hospodářském roce 2004/2005 bylo z EU vyvezeno s refundacemi 2,3 mil. hl stolního vína. 73 % takto vyvezlo Španělsko a  18 % Portugalsko. Více než polovina uvedeného množství byla exportována do Afriky, následovala Evropa (mimo EU) a  Asie. Náhrady u běžného vína se pohybovaly ve výši 0,03 až 0,07 eur/l. Z  nových členů EU vyvezlo 1 % celkového objemu Maďarsko a stejný objem i Kypr. n 16. února 2006 bude v  Bruselu Komise ES organizovat seminář k reformě SOT. n Komise ES připravuje zjednodušení právních předpisů, DG Agri se o to snaží již 10 let (viz

např. nař. č. 1493/1999 místo původních nař. č. 822/87 a  823/87). Cílem je zlepšení konkurenceschopnosti producentů a  snížení nezaměstnanosti. Celý systém se dělí na technická a politická opatření. Technická opatření jsou představována přepracováním právního rámce předpisů, politická opatření pak zlepšením efektivnosti nástrojů v rámci podpory zemědělství a rozvoje venkova. K  prioritám patří sjednocení velkého počtu přímých plateb do jediné platby na podnik. V  rámci toho bylo v  posledních dvou letech zrušeno 520 různých právních předpisů ES v oblasti zemědělství. K jednoznačnosti a jednoduchosti přispívá i internetový přístup k předpisům ES, zčásti jsou i v konsolidované či kodifikované podobě. Adresa je http://europa.eu.int/eur-lex/lex/RECH_ consolidated.do. Od roku 1999 jsou zjednodušeny státní podpory v zemědělství. Asi 1/3 je vyřizována během 10 dnů, od 1. 1. 2005 existuje nařízení „de minimis“, které umožňuje členským státům rychle řešit krizové situace. Prostředkem k  dosažení výše uvedeného cíle má být i SOT jednotná pro všechny zemědělské produkty (v první fázi se nepočítá s  ovocem, zeleninou a  vínem). Prvním termínem pro návrh takové SOT je rok 2006. n Dohoda o vínu mezi EU a USA:

Vinařské podniky v Německu Průměrný vinařský podnik vlastní majetek v hodnotě 363 tisíc eur a zaměstnává 1,7 pracovní síly v rámci rodiny majitele. Ve Falci se nachází přibližně 1 600 vinařských podniků, které láhvují své víno. Z nich téměř 600 prodá ročně méně než 10 tisíc litrů vína a dalších více než 400 podniků méně než 30 tisíc litrů. Pouze 178 podniků prodá ročně více než 75 tisíc litrů vína. Právě u těch nejmenších lze předpokládat, že se na trhu neudrží. Průměrné produkční náklady na litr moštu v Německu činí 0,83 eur/l. Při průměrném výnosu 10 500 litrů moštu/ha tak činí náklady na 1 ha vinice 8 700 eur ročně. Největší položku tvoří náklady na stroje (30 %), pak jsou to pracovní náklady (28 %) při roční pracnosti 200 hod./ha. Polovinu celkového času ve vinici spotřebuje řez a vázání tažňů, sklizeň je plně mechanizovaná. Během posledních 25 let se trvale zvyšovala cena práce a naopak výrazně se snižovaly náklady na půdu, ať už na zakoupení nebo nájem. Jsou i případy nájmu zdarma či neobdělávané vinice, protože se nenašel žádný nájemce nebo kupec. 50 % ročních nákladů lze zahrnout pod faktor kapitálu, asi 30 % pod faktor práce a jen 9 % na půdu, která v nákladech hraje stále menší roli. Původně nejdražší faktor – práce – byla v posledních letech výrazně nahrazována faktorem kapitálu (stroje a vybavení podniku). Náklady na stroje se s velikostí podniku drasticky snižují až do velikosti asi 20 ha, pak redukce nákladů již není tak rychlá. V Německu vážně uvažují o snížení nákladů tím, že zvětší meziřadí vinic. Ve stávajících se jim zdá být nejpřijatelnější střídání dosavadních dvoumetrových meziřadí se čtyřmetrovými, tj. vyklučení jednoho řádku ob dva řádky. DDW12/1/JS Úroda 2005 v Austrálii Množství sklizených hroznů v roce 2005 bylo v Austrálii nadprůměrné. Oproti ročníku 2004 bylo sklizeno o 6 % hroznů více, zvláště bílých.

Je dohodnuto, že průvodní dokumenty si budou producenti v USA vystavovat sami. Také odrůda a původ se vztahují jen na nejméně 75 % objemu. V  USA to ještě musí schválit Kongres, může to trvat až 5 let, na tu dobu budou platit vyměněné dopisy, teprve pak dohoda. C/C vyjádřila nesouhlas s takovou dohodou a požaduje její úpravy. Vyzvalo k tomu Německo, další státy s tím souhlasí, C/C se obrátila na členské státy, aby na jednání Rady 20.12.2005 požadovaly revizi. S dohodou nakonec nesouhlasilo Německo, Rakousko a  Portugalsko, zdrželo se Řecko a  Itálie. Česko s  dohodou souhlasilo, přestože příslušné orgány znaly postoj C/C i SV ČR. n Dohoda mezi Austrálií a EU: Jednání je ukončené, Austrálie přistoupila na ochranu evropského původu, výjimkou je Tokajské, tento název bude používat ještě 10 let jako název odrůdy. Platnost dohody by mohla být od roku 2006. n Modernizace kombinované nomenklatury: EUROSTAT řeší projekt – součást zjednodušení právních předpisů. Od roku 1998 se snížil počet položek KN o 8 %. Od roku 2004 má možnost každý stát využívat služby detailnější, než je stávající 8místný kód. Zatím toho využívá jen Francie. Možné je i přidání nových kódů (tzv. národních).

Poměr modrých a bílých hroznů činil 56 : 44. Nejvíce hroznů připadá na odrůdu Cabernet Sauvignon a pak na Chardonnay. DDW14/2/JS Sklizeň hroznů v roce 2005 na Novém Zélandu byla nižší než v rekordním roce 2004. Celkem bylo sklizeno 142 tisíc tun moštu, tedy o 14 % méně v porovnání s minulým rokem. I tak je to asi 2,5x více než sklizeň v ČR. Bílé hrozny tvoří 65 %, nejrozšířenější odrůdou je Sauvignon. DDW16-17/1/JS Výčep vína pod víchem v Rakousku Z hlediska daňového existují tři způsoby. Tím nejjednodušším je výčep bez živnostenského listu, v rámci zemědělského podnikání. Výčep je součástí hlavního podnikání, tj. zemědělství. Zde mohou být prodávány jen (zpracované) produkty zemědělství. Dále sem patří voda a maximálně 2 nealkoholické sycené nápoje, studená jídla, s výjimkou cukrářských výrobků, a  mohou být prodávány i  ovocné dorty z  vlastní produkce. Výčep pod víchem v rámci povinnosti nahlášení živnosti na obecním úřadu je druhým stupněm. Zde nesmí překročit podíl nakupovaných produktů a  surovin 25 % hodnoty prodávaných vinařských produktů. Povolen je prodej pečených nebo grilovaných párků a  klobás, vepřového a hovězího masa, grilovaných kuřat a ryb, hranolek, masových salátů, nealkoholických nápojů a lahvového piva. Třetím stupněm je klasické živnostenské podnikání. Registrace je povinná, pokud podnikatel nakoupí produkty v hodnotě vyšší než 25 % hodnoty vinařských produktů z vlastního hospodářství. Podléhá plně živnostenskému zákonu, může ale prodávat veškeré potraviny. W7/3/JS


Vinařský obzor (1–2/2006)

31

Budoucnost je tady – SIMEI a ENOVITIS 2005 Mgr. Zdeněk Vrbík, Ladná

Veletrh se konal na celkové výstavní ploše okolo 75  000 m2 a  zúčastnilo se jej přes 750 vystavovatelů z  23 zemí. Mezi vystavovateli převažovaly domácí, tedy italské firmy. Ve velkém počtu vystavovaly na veletrhu také firmy francouzské a  německé. Viditelně zastoupeny byly i firmy z Rakouska a Belgie. Své výrobky zde představila i jedna firma z Polska (DGS), která nabízela hliníkové šroubovací zátky na láhve. Dále několik maďarských firem, z nichž jedna nabízela pouze technologicky nenáročné dřevěné sloupky do vinohradů. Technologicky náročnější i investičně rozsáhlejší celky nabízela chorvatská firma Lentina. Výrobci z České republiky se veletrhu jako vystavovatelé nezúčastnili. Inovace a vylepšení Stejně jako tomu bylo při posledním ročníku veletrhu SIMEI, ani letos ne každá z  více než 750 vystavujících firem přinesla nějakou závratnou novinku v  oboru obdělávání vinic, výroby vína a jeho lahvování. To pravděpodobně ani není možné. Veletrh SIMEI se koná každé dva roky a tato perioda je optimální čas na to (a takový obrovský veletrh, jakým bezesporu SIMEI je, je k tomu optimální příležitostí), aby konkurenční firmy během dvou let napodobily nové nápady původců, případně je dále vylepšily. Ve všech oborech existují firmy, které si vedle garance kvality zakládají také na pověsti neustálých novátorů. Jednou z  nich je například italský výrobce čerpadel Ragazzini. Firma se šedesátiletou tradicí, která před deseti lety přišla s  novinkou peristaltických čerpadel Rotho vhodných spíše pro přepravu hroznů než přečerpávání moštů a vín. (Nápad byl údajně inspirován principem fungování lidského srdce, ale

jiné zlé jazyky tvrdí, že princip byl převzat z jiného oboru mimo enologii.) Tento princip byl dávno napodoben dalšími výrobci a od té doby se v této oblasti nic převratného neděje. Na veletrhu SIMEI byla vedle klasických pístových čerpadel (která mimochodem Ragazzini také nabízí) k vidění čerpadla peristaltická i na stáncích jiných výrobců čerpadel pro enologii. Na špačky! Jistě si mnoho lidí, kteří bydlí v blízkosti vinic, od konce léta do vinobraní stěžuje na zvuky, kterými vinohradníci plaší špačky – at´ už jsou to reproduktory vydávající psychedelické zvuky, které jsou nepříjemné i pro lidské ucho, nebo rány z poplašných děl apod. Bohužel ani v  této oblasti letošní ENOVITIS nic nového, účinnějšího a  pro lidský organismus šetrnějšího nepřinesl. V kategorii „detonatori e reti protezione contro uccelli“ – tedy detonátory a sítě chránící proti ptactvu byly zařazeny jen dvě firmy a obě nabízely pouze ochranné sítě – dražší a pracovně náročnější řešení, jistě ale účinnější a pro lidské ucho šetrnější. Combi od Cadalpe Ovšem nějaké novinky či zajímavá vylepšení k  vidění v  Miláně přece jenom byly. Firma Cadalpe představila svou novinku s názvem Combi – chladicí zařízení, které kombinuje dvě podobné funkce. Tam, kde bylo dříve potřeba dvou zařízení, nyní stačí jedno: v období vinobraní chladí kvasící mošt a  během roku chlazením stabilizuje vína připravená k  lahvování a  prodeji. Toto zařízení je vhodné zvláště pro Chladicí zařízení Combi firmy Cadalpe

menší sklepní hospodářství, protože jeho cena je příznivější, než by byl součet cen při nákupu dvou specializovaných zařízení. Toto zařízení je firmou Cadalpe patentováno. Firma MBF představila elektronicky řízenou lahvovací linku, která nesestává z jednoho monobloku, ale lze ji tzv. sektorově seskládat. Tato linka umožňuje pořídit nejprve některé její části (např. plničku, zátkovačku) a  později etiketo- Elektronicky synchrovačku apod. Vzhle- nizovaná plnicí lindem k  tomu, že ka MBF linka je řízena elektronicky a nemá tedy žádné kardany, je její přesné synchronizace docíleno správným softwarovým nastavením. Opět cenově vhodnější řešení pro menší vinaře, kteří do budoucna předpokládají růst svých firem. Patent v mechanizaci Zajímavý oborávač s  mechanickým čidlem proti poškození zasažením kmínků radlicí (vhodný nejen pro vinohradnictví, ale také sadařství apod.) představila na ENOVITIS firma Tomenzoli. Také tento nápad byl viditelně označen nápisem „brevettato“ – patentováno. Nový filtr Výrobce zařízení pro enologii a potravinářský průmysl firma Enomeccanica Bosio představila příčně průtokový filtr s  keramickými membránami pro výrobu vysoce kvalitních

Průtokový filtr firmy Enomeccanica Bosio


32

vín. Firma si nechala filtr s  keramickými membránami, jehož výhodou je mimo jiné možnost vymývání za vysokých teplot a sterilizace parou, možnost sterilní filtrace s  porositou od 0,1 do 0,8 mikronů (μ) a odolnost proti kyselým a zásaditým látkám, rovněž patentově chránit. A ostatní... Na posledním veletrhu SIMEI 2003 zaujalo svými exponáty šest firem, z  nichž dvě se letošního ročníku nezúčastnily: německá firma Mantis, která před dvěma lety vystavovala systém pro postřikovou aplikaci herbicidními látkami a italská bednařská firma Barriquadra, která vystavovala hranaté sudy, které byly lepší pro manipulaci i  skladování a  vedle dalších výhod byly zajímavě řešeny i po stránce minimalizace styku vína se vzduchem. Zdá se, že hranaté sudy se neujaly, protože na nedávno skončeném veletrhu SIMEI 2005 byly opět k vidění pouze sudy klasického tvaru, tedy kulaté. Z  firem, které nějak zaujaly na veletrhu SIMEI před dvěma lety, ještě nepochybně stojí za zmínku další čtyři italské firmy: firma Cos. Mec., která vystavovala neobvyklou konstrukci vertikálního vinifikátoru s  horizontální hřídelí, nyní přišla s několika dalšími modifikacemi a vylepšeními svého řešení. Podle zástupců společnosti, se firmě Cos. Mec. účast na veletrhu před dvěma lety vyplatila, protože se jim po jeho skončení nahrnula spousta objednávek. Stinnou stránkou všeho je, že tento nápad firmy Cos. Mec. byl převzat a  napodoben jinou firmou. Firma Defranceschi, která na jubilejním 20. ročníku před dvěma lety zaujala svými membránovými lisy v  otevřené i  uzavřené verzi, koupila před rokem a půl enologickou divizi německé firmy Amos a na nedávno skončeném 21. bienále veletrhu SIMEI prezentovala poprvé na italské půdě vedle vlastních původních výrobků také nově převzaté výrobky firmy Amos pod svojí značkou. Důkazem toho, že někdy i malá jednoduchá vylepšení některých detailů mohou znamenat několikanásobný hodnotový nárůst z  pohledu zákazníka, je firma Strazzari. Před dvěma lety zaujala svými samonosnými příjmovými násypkami s dopravním šnekem ukončeným volumetrickým čerpadlem s eliptickým pístem. Tato násypka byla vylepšena hydraulickým zvedákem, který ji umožňuje zvednout do výše až dvou metrů pro lepší manipulaci při jejím vyprazdňování. Firma Strazzari rovněž pro pohodlnější přemisťování nově

Zvedací násypka Strazzari

opatřila malými kolečky všechny své násypky a podavače s čerpadlem. Zdá se, že firma Guarnotta, která před dvěma lety zaujala vertikálním vinifikátorem uvnitř rozděleným komolým kuželem s rourou, se také pasuje do role novátorů, ale je si zároveň vědoma toho, že její nápady a technická řešení jsou kopírována. Velmi podobné (ne-li stejné) řešení (využívající principu Henryho zákona) prezentovala na nedávno skončeném veletrhu firma Ganimede jako metodu chráněnou ochrannou známkou. Ptal jsem se na stánku firmy Guarnotta, zda přišli i  tentokrát s  nějakým novým nápadem. Bylo mi řečeno, že mají nový zásobník pro fermentaci vína, ale dosud o něm není žádná zmínka ani na webových stránkách společnosti, ani k  němu nemají žádný prospekt. Zatím promýšlí způsob uvedení své novinky na trh. Korky Nabídka zátek vystavovaných na SIMEI byla široká a byl to určitě jeden z nejčastěji zastoupených artiklů. Široká škála dnes používaných výrobních technologií a materiálů od klasického po plně syntetické, případně kombinace obojího, nabízí různý poměr vztahu kvalita – cena. K vidění byly jak zátky vyrobené lisováním klasického korkového materiálu, které nabízela například firma Colombin z  Terstu, nebo zátky vyráběné na vstřikovacích lisech metodou injection, které se svou hodnotou velmi blíží zátkám vyrobeným extruzí (když je přeříznete, jsou homogenní) z produkce firmy TPE rovněž z italského Terstu. Ze syntetických zátek zaujaly na stánku belgické firmy Nomacorc zátky vyrobené metodou co-extruze, kdy se zátka vytváří ze dvou částí. Tato metoda se ukazuje jako zatím nejlepší, nevýhodou ovšem je její vysoká cena. Zátka má ale ambice nahradit twin-top. Již dnes zátky vyrobené co-extruzí cenově nahrazují aglomerát „smart“. Pro italské vinaře, jak jsem měl možnost s nimi hovořit, je konglomerát (tapo conglomerato) docela nepřirozená věc, kterou přijímají velmi problematicky, neboť, jak praví slovník cizích slov: konglomerát je spojení nestejnorodých věcí. Obalový materiál Říká se, že obal prodává a  u alkoholických nápojů to platí dvojnásob. Toho si je nepochybně vědoma italská sklárna Vetrerie Bruni, která již osmým rokem vypisuje soutěž s názvem „Progetto millennio“, ve které oslovuje studenty šesti nejprestižnějších designérských škol v Evropě (dvou německých, jedné anglické, skotské, finské a italské) s nabídkou účasti v soutěži. Vítězné či jinak oceněné návrhy jsou odměněny nejen finančně, ale také (a to je možná pro mladé začínající designéry důležitější) jsou průmyslově realizovány a objevují se v prodejní nabídce společnosti Vetrerie Bruni. Na svém veletržním

stánku představila firma 18 nejzajímavějších designérských návrhů, po šesti z kategorie láhev na víno, destilát a olej. Jak mi řekl zástupce společnosti, pan Marco Bragutti, jejich firma zavádí každý měsíc do výroby tři nové tvary lahví. (Další příklad firmy, která si zakládá na pověsti novátora v oboru.) Zatímco na jedné straně výrobci přichází se stále složitějšími technologickými řešeními, objevil se na veletrhu SIMEI 2005 i jeden zajímavý velice jednoduchý exponát, který jaksi vybočoval z trendu automatizace strojů pro velkovýrobu. Firma Tempora Ruční etiketovačka představila pod znač- Tobia firmy Tempora kou Tobia velice jednoduchou ruční etiketovačku na kliku. Toto zařízení je obzvláště vhodné pro etiketování malých sérií lahví. Nakolik bylo nedávno skončené veletržní bienále SIMEI a ENOVITIS 2005 přínosné pro vinohradníky a  vinaře a inspirativní pro výrobce a vystavovatele navzájem, to ukáže čas. Zdá se, že i v enologické oblasti bude přibývat patentů a  ochranných užitných vzorů prvotních výrobců. Výrobci zcela jistě půjdou cestou zdokonalování technologií pro sériovou velkovýrobu s  využitím moderních počítačových technologií (elektronickým softwarem synchronizovaná lahvovací linka) nebo poznatky z  oboru fyziky a  chemie (Henryho zákon) a  nenechají se inspirovat příkladem jednoduché ruční etiketovačky, která ovšem vzbudila velký ohlas u novinářů. Ačkoliv v roce 2007, tedy v roce konání příštího už 22. bienále SIMEI a  6. bienále ENOVITIS, bude časopis „Vinařský obzor“ slavit 100 let od svého založení, určitě ve víru oslav neopomeneme se na tento, ve svém oboru největší veletrh na světě vypravit a opět z něj přineseme našim čtenářům zajímavou reportáž. řádková inzerce l Sazenice révy vinné: Müller Thurgau, Sauvignon, Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené, Veltlínské červené, Irsay Oliver, Chardonnay, Rulandské modré, Modrý Portugal, Zweigeltrebe, Svatovavřinecké, Frankovka, Neronet. Tel.: 515 230 320, 737 721 765 l Prodám etiketovačky na lahve 0,3–1l. 1x na samolepky v pásu, 1x na lepidlo, přenosné. Tel.: 519 346 549 – večer l Prodám nerezové nádoby na víno. Kulaté, stojaté na nohou asi 600 l možno i s míchadlem a 900 l. Cena dohodou nebo výměnou za jakostní víno. Tel.: 775 178 801


Vinařský obzor (1–2/2006)

33

Aktivácia vínnych kvasiniek

Na základe dlhoročných pokusov a  skúseností s ASVK možno očakávať vynikajúce vína (Renner 2004). Rehydratácia ASVK Rehydratácia (aktivácia) vyžaduje značne osobitnú pozornosť vinárskych majstrov, nakoľko na tom záleží celý priebeh biotransformácie sacharidov na alkohol a  vedľajšie produkty kvasenia, vyváženosť rovnováhy medzi esenciálnymi zložkami budúceho vína, obsahu cenných aromatických látok vína, včasný začiatok, priebeh a ukončenie alkoholovej fermentácie a v nadväznosti aj priebeh malolaktickej fermentácie (MLF). Pri priemyselnej výrobe ASVK sa väčšina fyziologických aktivít kvasiniek deaktivuje a podiel v bunkách sa zúži približne na 6,5 až 7,5 %. Preto je nevyhnutné kultúru ASVK rehydratovať. Rehydratácia sa robí pri 36–37 °C, aby sa obnovila životaschopnosť a  enzýmová činnosť buniek kvasiniek. Reaktivácia sa musí urobiť cieľavedome a  veľmi pozorne. Nesmie sa v  žiadnom prípade podceňovať. Najdôležitejšie podmienky reaktivácie ASVK: 1. Preparát ASVK sa zmieša 1:10 s vodou alebo so zmesou vody a muštu (1:0,5–1,0) pri teplote do max. 38 °C (vyššie teploty by inaktivovali enzýmy bunky) 2. Zmes kvasiniek a  vody sa ponechá v  kľude 20–30 minút 3. Po 30 minútach sa pri teplote 30–32 °C zmes častejšie premieša 4. Zaočkuje sa celé množstvo muštu a  dobre premieša. Pred zočkovaním prípadne priživiť amónnou soľou.

Potreba živín kvasiniek Bezproblémové prekvasenie muštu predpokladá o. i. dostatok kvasinkami zúžitkovateľných (asimilovateľných) živín, najmä amónnych solí a aminokyselín, ktoré sa označujú ako živné soli. K podpore množenia buniek a alkoholovej fermentácie vínnymi kvasinkami patria diamónium fosfát (NH4HPO4), amónium sulfát (NH4)2SO4 bunkové steny kvasiniek, prípadne tiamín. Na trhu existuje celý rad preparátov živných solí, napríklad UVAFERM 43, LALVIN atď. Čo sú bunkové steny kvasiniek (BSK) Sú to inaktivované bunky kvasiniek (angl. Yeast Ghosts, nem. Heferinde). Tieto preparáty nielenže predlžujú životaschopnosť kvasiniek aj za nepriaznivých životných podmienok (teplota, pH, sacharidy), urýchľujú alkoholovú fermentáciu vrátane úplného odkvasenia sacharidov. BSK obsahujú okrem iného esenciálne aminokyseliny, vitamíny, steroly nenasýtené mastné kyseliny a minerálne soli. V  našich dlhoročných pokusoch sme testovali úspešne BSK, napríklad preparát firmy Fould – Springer (Francúzsko) nielen pri kvasení muštu, ale aj pri MLF (Minárik, Jungová 1995 a, b, 1992, 1989). Prídavok BSK hlavne pri vleklom či predčasne zastavenom kvasení bol 200–250 mg/l, ojedinele do 300 mg/l. Na trhu je veľa prípravkov, ktorými možno podporiť alkoholovú či malolaktickú fermentáciu, ako GoFerm, VitaFerm ai. Mnohé z  nich obsahujú aj BSK. Preparát GoFerm bol na veľtrhu INTERVITIS/ INTERFRUCTA roku 2004 ocenený inovačnou cenou. Treba podčiarknúť, že za optimálnych podmienok kvasenia a v dobrých ročníkoch nie

Cesta ke ‰piãkovému vínu Autor: Robert Steidl, Georg Leindl • ISBN 80-903201-4-7, cca 68 stran, formát A5

je vždy potrebný prídavok živín kvasiniek do muštu, pretože mušty vtedy bývajú prirodzene dobre zásobené amónnymi soľami. Je kyslík stimulátorom alkoholového kvasenia? Odpoveď je síce pozitívna, no mieru adície kyslíka treba regulovať. Výsledky výskumu potvrdzujú, že umiernený prídavok kyslíka okolo 2 mg/l muštu (deň ) celkove do mg/l, podporuje rozmnožovanie kvasiniek a prispieva k minimalizácii zvyškových sacharidov po skončení fermentácie. Senzorické testy neuvádzajú chuťové rozdiely s kontrolnými vínami bez prídavku kyslíka. Pri dávkach 5–8 mg/l O2 a  deň je síce množenie veľmi intenzívne, zníži sa však ovocný charakter vína. Predčasné zastavenie kvasenia Zastavená fermentácia pri viac ako 20–25  g/l sacharidov znamená pre vinára, že musí iniciovať nový fermentačný štart s  novou populáciou hlbokoprekvasujúcich kvasiniek. Osvedčuje sa kmeň UVAFERM 43 firmy Lalvin a  Bl (S. bayanus). Odporúča použiť 3 až 5% zákvas a prídavok 250 mg/l BSK. Dokvasenie býva pomalé a vyžaduje trpezlivosť i ochranu pred oxidáciou. Literatúra: E. Minárik, O. Jungová: Die Weinwissenschaft 44, 1989, č. 5, 154–157 E. Minárik, O. Jungová: Die Weinwissenschaft 47, 1992, č. 5, 140–144 E. Minárik, O. Jungová: Mitteilungen Klosterneuburg 45, 1995 a, s. 1–3 E. Minárik, O. Jungová: Kvasný průmysl 41, 1995 b, s. 239–241 W. Renner: Der Winzer 2004, č. 8, s. 6–11 Erich Minárik

160,(vã. 5% DPH)

Kvalita vína je v˘sledkem míry vyuÏití potenciálu hroznÛ a ztrát pfii zpracování. Ani u vín ‰piãkové kvality to není jiné. PÛvodním impulsem ke vzniku této knihy byla dlouholetá poradenská a pracovní praxe a vlastní zku‰enost, Ïe pro neúspûch pfii v˘robû vína jsou velmi ãasto jen nepatrné dÛvody. Jak pfii získávání potenciálu hroznÛ, tak pfii zamezení ztrát dochází ãasto k chybám, které se bohuÏel stále opakují. JestliÏe se jich vyvarujeme, udûláme tak velk˘ krok vpfied k v˘robû ‰piãkového vína, nebo budeme minimálnû na dobré cestû k jeho získání. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


34

Choroby vína – vláčkovatění a zvrhnutí vína Ing. Václav Švejcar, CSc., Mutěnice

V  prvním stadiu napadení se vzhled vína nemění. Teprve později, není-li udělán včasný zásah, víno se jen zcela mírně zakalí, někdy ve vyšším stupni onemocnění jsou dokonce vidět i bublinky CO2. Nejvýraznějším znakem tohoto onemocnění je slizovitost vína. Při nalévání se víno táhne jako olej, při ochutnávání zůstává v ústech zvláštní, nepříjemný pocit, víno je unavené a nemá svůj původní charakter. Příčinou vláčkovatění vína jsou některé mléčné bakterie, které přeměňují mimo kyselinu jablečnou zřejmě i některé další látky, které zvyšují viskozitu vína. Slizovité látky tvoří hlavně Pedioccocus sp. a Lactobacillus sp. Tyto bakterie se zvláště rychle rozvíjejí při vysokých pH vína (nad 3,5) a pokud takováto vína leží delší dobu na kvasnicích. Rovněž silné spontánní biologické odbourávání kyselin může napomáhat vzniku slizu ve víně. Ke slizovatění vína nedochází tam, kde po řádném prokvašení dojde k  potřebnému biologickému odbourání kyselin a rozumnému zasíření. Při současné technologii zpracování hroznů a hygieně provozních zařízení je výskyt slizovitého vína ojedinělý. Vláčkovatění není nebezpečná nemoc. Když se stane a objeví se, náprava je snadná. Stačí důkladné provzdušnění (nejlépe růžicí nebo prošle-

hání metlou v kádi), mírně zasířit a po krátkém čase stočit a sterilně přefiltrovat. Také je vhodné vína zbavená slizu vyčeřit zdravými čerstvými vinnými kvasnicemi, případně scelit s kyselejším vínem. Po této nemoci nezůstává ve vínech žádný příznak předchozích operací.

nou chuť a zápach, který znemožňuje víno konzumovat. Protože se rozkládá glycerol a kyselina vinná, vždy dochází ke snížení extraktivních látek a tím se stává víno prázdnější. (Tabulka I.) Na bakteriální rozklad kyseliny vinné a glycerolu jsou náchylná vína s nízkým obsahem kyselin, tříslovin a barviv, zvláště jsou-li skladována v prostorách s vyšší teplotou. Jak této nemoci lze předejít, je rychlé a šetrné zpracování hroznů, pokud možno zbavených nahnilých hroznů, a také uplatnění nově prosazované fenolické zralosti hroznů, tedy sledování vyzrálosti peciček. Při zjištění nedostatku tříslovin v  pecičkách je možné prodloužit maceraci a tím zvýšit obsah tříslovin ve víně. Náprava nemocných vín je velmi obtížná či vůbec nemožná. Snad jen v  případech slabšího napadení je možné nemocné víno upravit tak, že jej scelíme se zdravým, silně extraktivním vínem a silněji zasíříme. Ale i tak se získá víno nižší kvality, což je v současné době velmi nevhodné, protože snahou a povinností každého vinaře je dodávat na trh jen vína vyšších jakostních stupňů.

Zvrhnutí vína Tato zřídka se vyskytující nemoc vín se také nazývá „bakteriální rozklad kyseliny vinné a glycerolu“. V převážné míře se s ní setkáváme u červených vín. U bílých vín je to nemoc vzácná. Vnějším znakem nemoci je změna červené barvy na hnědou, zakalení vína a vznik šedohnědého sedimentu. Množství sedimentu v láhvi či jiné nádobě odpovídá ztrátě intenzity barvy. Současně se ve víně uvolňuje také CO2. Nemoc je mikrobiálního původu. Způsobují ji některé rody, resp. druhy mléčných bakterií. Nejvýrazněji se prosazují, v negativním smyslu slova, bakterie Lactobacillus plantarum. Jsou schopné, za určitých pro ně vhodných podmínek, rozkládat v červených vínech kyselinu vinnou, vinný kámen a glycerol na kyselinu octovou, kyselinu mléčnou, kyselinu propionovou a CO2. Vína napadená vzpomenutými bakteriemi mají mléčnou příchuť, mdlou, ostrou až odporVíno Původní zdravé Nemocné po 9 měsících

Literatura: Vogt, E.: Weinchemie und Weinanalyse. Stuttgart, Eugen Ulmer 1953. s. 382

Kyselina vinná [g.l-1­­] 2,68

Glycerol [g.l-1­] 6,1

0,04

2,6

Těkavé kyseliny Kyselina mléčná [g.l-1­] [g.l-1­] 0,55 0,92 3,26

3,71

Tabulka 1 – Změny ve složení zvrhnutého vína (podle Vogta)

Problémy kva‰ení vín

160,-

(vã. 5% DPH) Autor: Robert Steidl • ISBN 80-903201-3-9, cca 74 stran, formát A5 Kniha se zab˘vá praktick˘mi moÏnostmi fie‰ení problémÛ pfii kva‰ení, jejich pfiíãinách, moÏnostmi pfiedcházení a pfiípadn˘m odstraÀováním následkÛ neÏádoucího kva‰ení. Díky kvalitnímu pfiekladu bude jistû nezbytnou pomÛckou ãesk˘ch a moravsk˘ch vinafiÛ. V první ãásti jsou analyzovány vinohradnické faktory (zásobení révy Ïivinami, obdûlávání pÛdy, o‰etfiování révy), vãetnû faktorÛ sklizÀov˘ch a v návaznosti na to problémy kva‰ení. Pfiedãasné zastavení kvasného procesu pfiedstavuje ztrátu na kvalitû. Odstranûní kvasné poruchy vyÏaduje zv˘‰enou pracnost a náklady. Pfiíãinou mohou b˘t rÛzné dÛvody, které nejsou vÏdy na první pohled patrné. Teprve kdyÏ se projeví, lze jejich problém cílevûdomû fie‰it. Kniha se zab˘vá praktick˘mi moÏnostmi, jak problémy s kva‰ením posuzovat a odstraÀovat, popfiípadû jak jim pfiedcházet.

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


Vinařský obzor (1–2/2006)

35

Oenococcus oeni–najvhodnejší druh mliečnych baktérií pre riadenú malolaktickú fermentáciu Doc. Ing. Erich Minárik, DrSc., Bratislava

Lonvaud – Funel et al. (1985) dokázali, že prídavok kvasničného extraktu do muštu alebo mladého vína urýchľuje a  zintenzívňuje proces degradácie kyseliny jablčnej. Nakoľko aktivita malolaktických baktérií je spojená so znížením acidity vína, je tento proces žiadúci hlavne pre kyslejšie vína chladnejších vinohradníckych oblastí a nežiadúci pre vína s nižšou kyslosťou južnejších oblastí. Pre severnejšie oblasti je tento proces často nevyhnutný (Minárik 2005 a, 2005 b) Malolaktická fermentácia prebieha aj spontánne mliečnymi byktériami Lactobacillus, Pediococcus a  Oenococcus, ktoré sú na hrozne, v  muštoch a  vínach prirodzene prítomné. Pre malú toleranciu voči SO2 a  nekontrovateľnú produkciu nežiadúcich vedľajších produktov sa moderná veľkovýroba vína zameriava čoraz viacej na čisté kultúry selektovaných kmeňov Oenococcus oeni, ktoré sú na oxid siričitý menej citlivé a produkujú menej vedľajších produktov ako diacetyl, acetoín, kyselina octová atď. Chorvátski autori Šehovič et al. (2003) porovnali malolaktickú aktivitu dvoch vytypovaných selektovaných kmeňov Oenococcus oeni UR z Univerzity v Reimes (Francúzsko) a Lactobacillus plantarum L 4 z Univerzity v Zahrebe. Dokazujú, že oba kmene vykazujú rovnakú toleranciu voči SO2 a acidite média. Je zaujímavé, že počet baktérií sa znižuje pomalšie, ak sa inokuluje na začiatku alkoholovej fermentácie ako v  priebehu pri oboch kmeňoch rovnako. Nízke koncentrácie alkoholu vína mali priaznivý vplyv na oba kmene, vyššie hladiny inhibovali rast L. plantarum silnejšie ako L. oeni.

Potvrdilo sa, že aktivita mliečnych baktérií inokulovaných v  strednej fáze alkoholovej fermentácie je podstatne slabšia ako pri onokulácii pred začiatkom fermentácie, čo sa vysvetľuje priamym antagonizmom medzi kvasinkami a baktériami (Guzzi et al., 1998). Prežívanie a  rast mliečnych baktérií limituje nízke pH (< 3,1), koncentrácia SO2 (> 10 – 15 mg/L voľného oxidu siričitého) a  hladina alkoholu vína nad 12 % obj. a nízka teplota pivnice (pod 12–13 °C). Dôležitú úlohu hrajú aj živiny: po ich vyčerpaní sa rast baktérií zastavuje. Najvhodnejší čas inokulácie mliečnych baktérií Percento účinnosti MLF nebýva rovnaké. Závisí aj od času inokulácie baktérií, najmä však od fázy alkoholovej fermentácie, kedy už dochádza k inokulácii baktérií. Dokázalo sa, že najúčinnejšia inokulácia O. oeni vždy je oveľa vyššia ako L. plantarum, zrejme aj pre rýchlejšiu adaptáciu Oenococcues oeni. Potvrdili to i naše výsledky: podľa skorších skúseností a výsledkov výskumu má priama inokulácia O. oeni do mladého práve dokvaseného vína, ktoré je ešte na kvasniciach, veľké výhody. Mliečne baktérie majú k dispozícii dostatok živín uvoľnených autolyzujúcimi vínnymi kvasinkami. Výsledkom je takmer 100 % degradácia kyseliny L – jablčnej na kyselinu L – mliečne. Ďalšie výhody Oenococcus oeni pred Lactobacillus plantarum sú zjavné (Minárik, Jungová 1992). Selektované O. oeni produkujú podstatne menej nežiadúcich vedľajších produktov MLF

Sklepní hospodáfiství

(manit, acetoín, diacetyl) ako L. plantarum. Šehovič et al. (2003) tiež potvrdzujú, že Oenococcus oeni inokulované ku koncu alkoholovej fermentácie vykazujú účinnejšiu malolaktickú aktivitu ako L. plantarum. Záver Dlhoročný výskum a skúsenosti z vinárskej praxe potvrdzujú výhody riadnej malolaktickej fermentácie selektovanými kmeňmi Leuconostoc oenos. Odporúča sa inokulácia práve dokvaseného vína na kvasniciach pri dodržaní optimálnych podmienok MLF, kedy možno docieliť až 100 % odbúranie kyseliny jablčnej na kyselini mliečnu. Pre kvalitu budúceho vína je lepšie pracovať čistou kultúrou O. oeni pred spontánnou a neistou MLF. Literatúra J. Guzzo et al.: FEMS Microbiology Letters 160, 1998, s. 43–47 A. Lonvaud – Funel et al.: Connaissance de la Vigne et du Vin 19, 1985, s. 229–240 E. Minárik, O. Jungová: Vinohrad 32, 1992, č. 6, s. 82–83 E. Minárik: Vinič a Víno 5, 2005 a, č. 2, s. príloha 8–9 E. Minárik: Vinařský obzor 98, 2005 b, s. 270 T. Vidal et al.: American Journal of Enology and Viticulture 52, 2001, s. 223–229 D. Šehovič et al.: Periodicum Biologorum 185, 2003, č. 3, s. 263–267

450,-

Známá kniha rakouského odborníka dipl. Ing. Roberta Steidla, obsahující kompletní techno- (vã. 5% DPH) logii sklepního hospodáfiství od zpracování hroznÛ aÏ po marketing vína, je zaloÏena na souãasn˘ch technologick˘ch poznatcích a moderních pfiístupech pfii v˘robû vína. Vychází z rakousk˘ch zvyklostí a právních pfiedpisÛ, ov‰em text je doplnûn poznámkami vysvûtlujícími aplikace pfiíslu‰n˘ch témat na na‰e podmínky. • SklizeÀ, doprava a pfiíjem hroznÛ • Zpracování hroznÛ a získávání mo‰tu • Alkoholové kva‰ení • Biologické odbourávání kyselin • Vína s pfiívlastkem • Pfiíprava ãerveného vína • Zrání vína v sudech barrique • Vybavení sklepa • SloÏení vína, hodnocení vína • O‰etfiování a stabilizace vína • âifiení, filtrace a láhvování vína • Choroby a vady vína • Produkce hroznové ‰Èávy • Perlivé a ‰umivé víno, ostatní vína • V˘roba vínovice a ovocn˘ch pálenek • Právní pfiedpisy, vyhlá‰ka o hygienû potravin • Úvahy o ekonomice hospodafiení ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


36

Za biovinaři v Alsasku Ing. M. Hluchý, Ph.D. Svaz Integrované produkce révy a vína

Všechny navštívené podniky se nacházely v  relativní blízkosti Colmaru (Mittelbergtheim, Andlau, Roufach, Rohrswihr, Zellenberg a  Barr). Navštívená oblast je klimaticky velmi podobná jižní Moravě. Letní teploty jsou s našimi vinohradnickými oblastmi srovnatelné, zimní teploty jsou v průměru o několik stupňů vyšší. Protože alsaská vinařská oblast leží ve výrazném srážkovém stínu pohoří Vogéz (cca 1400–1600 m vysokém), je nejsušší z  celé Francie. Díky tomu jsou i  vláhové poměry velmi podobné jihu Moravy. V průměru zde za rok naprší jen 500–600 mm. Hlavními pěstovanými odrůdami je Burgund bílý, Burgund modrý a Tramín a v menší míře několik dalších odrůd. Všichni navštívení vinaři pěstovali jen evropské odrůdy révy vinné, tzn. nepěstovali tzv. interspecifické odrůdy. Na závěr zorganizovali naši kolegové z  francouzské poradenské organizace OPABA prezentaci jihomoravských vín v  Alsaském Domě vína v Colmaru. Za účasti především žurnalistů zabývajících se vínem jsme prezentovali asi 120 jihomoravských vín vyšších kvalitativních kategorií. Díky tomu, že se v  Domě vína ve stejném čase konala i pracovní schůzka 30 nejlepších alsaských vinařů, na kterou každý z nich přinesl své nejlepší víno, měli jsme možnost degustovat i absolutní špičky alsaských vín. K  přiblížení úrovně těchto alsaských vín těžko hledám slova. Proto bych citoval komentář jednoho z našich kolegů, který po ochutnání alsaských špičkových vín prohlásil: „Je to jako s automobily – už to docela umíme. To, co děláme, je hezké, všechno to funguje, ale toto je úplně jiná kategorie, je to jako srovnání Octavie s vozy Formule 1“. Teď jsem asi rozladil mnoho našich vinařů, ale ten rozdíl byl skutečně řádový a bez vlastní zkušenosti těžko sdělitelný. Díky velmi přátelskému přístupu našich hostitelů, kteří nám ochotně odpovídali na mnoho nejrůznějších dotazů, byla cesta velmi přínosná. Protože není možné v  krátkosti postihnout vše, co jsme se dověděli, zmíním se jen o některých nejzajímavějších informacích. Spon, vedení, zatížení keřů. Většina vinic byla založena ve sponu 160 x 120 cm až 200 x 120 cm, což odpovídá zhru-

ba 5000 keřům na ha. Vzhledem k  absolutnímu upuštění od použití herbicidů, drahé ruční práci a  potřebě udržet pásy pod keři prosté plevelů mechanickými okopávačkami, byl zajímavý trend nově vysazovat vždy dvě sazenice vedle sebe ve sponu 180 x 160 cm, což odpovídá množství zhruba 7 000 keřů/ha. V takové vinici je při výnosu 40 hl/ha keř velmi mírně zatížen výnosem a výkyvná sekce okopávačky má dost prostoru, aby se na vzdálenosti 160 cm vždy vrátila do řádku. Zajímavým byl i názor jednoho z vinařů produkujících špičková červená vína, že červené odrůdy vysazuje v daleko hustším sponu 160 x 65 cm, což odpovídá 10 000 keřů/ha. Důvodem je kromě snahy minimálně zatížit výnosem jednotlivé keře také snaha přinutit révu jít kořeny dostatečně hluboko. Ve srovnání s našimi vinicemi chybělo ve všech navštívených vinicích daleko méně keřů. Důvodem je kromě mírnějších zim a pečlivějšího používání mechanizace i daleko větší péče o ochranu vinic před chorobami dřeva. Před sklizní vinaři vinice projdou a keře silně napadené Escou a Eutypou pečlivě označí. V zimě, ještě před řezem tyto keře odstraní a spálí. Na jejich místo vysazují nové sazenice do kompostu infikovaného houbou rodu Trichoderma, která má alespoň na počátku růstu chránit kořeny nově rostoucího keře. Agrotechnika, hnojení, ozelenění meziřadí Všichni navštívení vinaři se shodovali v tom, že při výnosech cca 40 hl/ha nepotřebují používat minerální hnojiva. A to jak v produkčních vinicích, tak před výsadbou nových vinic. Nešlo přitom o nějakou slepou víru. Nechávali si dělat rozbory půdy a  listů. Množství živin regulovali agrotechnickými zásahy např. podporou mineralizace živin v  půdě prokypřením půdy, vyséváním různých směsí bylin a  případně hnojením kompostem. Velmi zajímavé byly diskuze na téma ozelenění vinic. Někteří z  navštívených kolegů měli

veliké zkušenosti s používáním mnoha různých směsí bylin, které vysévali do meziřadí vinic. Na rozdíl od u nás používaného kosení či mulčování někteří vysetý bylinný porost (např. žito a vikve) jen pováleli a nechali ležet na povrchu půdy. Cílem má být omezení růstu nadzemních částí bylinné vegetace bez omezení růstu kořenů, které dále půdu prokypřují a zpřístupňují živiny. Protože spektrum povolených fungicidních preparátů a prostředků na ochranu révy nezahrnuje syntetické, vysoce účinné fungicidy, musí vyrovnané hnojení a kvalitně prováděné zelené práce zabezpečit pokud možno maximální přirozenou odolnost keřů k  plísni révové a  padlí révovému. Principem zelených prací bylo udržení jen cca 30 cm silné stěny porostu s  minimem zálistků a mladých listů. To je samo o sobě téma minimálně na samostatný článek tohoto rozsahu, ale základní pravidlo je nechat révu do konce června růst nahoru bez sečkování, protože příliš brzké osečkování by ji zahustilo tvorbou zálistků uvnitř keře. Samozřejmě se několikrát provede mechanické osečkování keřů ze stran. A zhruba od poloviny srpna se dělá odlisťování zóny hroznů a probírka hroznů, při které se ještě odstraňují nevyzrálé hrozny a hrozny napadené chorobami a obaleči. Ochrana Ochrana proti plísni révové a oidiu je založena kromě již uvedených preventivních prvků, jako je minimální hnojení spojené s  malým zatížením keře, kvalitně prováděné zelené práce, především na častém používání (až 8 postřiků) relativně malých dávek měďnatých preparátů a síry. Dávky síry (80 % účinné látky) se pohybují od 3 kg na začátku sezóny po 10 kg koncem července. Měďnaté přípravky dělí do dávek od 270 g. účinné látky v květnu po 350 g koncem července. Celkem se vinaři ve všech navštívených podnicích vešli do dávky 1,7–3 kg mědi/ha/rok. Postřiky dělají velmi kvalitními rosiči při použití dávek 200 l vody/ha. Dalším významným prvkem ochrany je zpevnění pletiv listů křemičitými preparáty, jako je výluh z přesličky, vodní sklo aj. Dalším zajímavým prvkem používaným v ochraně byly výluhy z  vrb (obsahuje např. kyselinu acetyl salycilovou – účinná látka aspirinu), výluhy z kopřiv a fenyklový olej. Ve srovnání s  našimi zvyklostmi je daleko větší péče věnovaná zdravotnímu stavu hroznů. V jednom z navštívených podniků byl v lince před mlýnkem, strojem na odzrnění a lisem


Vinařský obzor (1–2/2006) 92,5x252_Vinarsky_4c_tschech

zařazen i  třídicí stůl, na němž ještě vybírali hrozny napadené botrytidou. Ve většině navštívených podniků jsme se dověděli, že ochranu před housenkami 2. generace obalečů dělají celkem třemi postřiky biopreparáty na Pohled z kopečku přes vinařský pod- bázi bakterie Bacillus thurinnik Clos Saint-Landelin, kde nám giensis, přičemž někde mírně jeho majitel René Muré vysvětloval, redukují množství přípravku použité na jedno ošetření. Přejak zakládá nový vinohrad kvapivé a zajímavé bylo rovněž tvrzení, že insekticidní postřik se ve Francii nesmí spojovat s fungicidem, protože insekticidem se smí stříkat jen zóna hroznů. V některých lokalitách vinaři společně používají feromony k matení samců. Speciální botryticidní zásahy nedělají, pouze v  některých z  navštívených podniků používali postřik fenyklovým olejem.

14:11 Uhr

Düsseldorf, Nemecko ˇ

26. – 28. 3. 20 0 6 www.prowein.com Mezinárodní odborny´ veletrh vín a lihovin

Ideální príle ˇ zitost ˇ pro Vás! ˇ Poprvé s oficiální úcastí ˇ Ceské republiky! Na veletrhu ProWein naleznete v se, ˇ co Vám · Rozsáhlá zarucí ˇ úspech ˇ u Va sich ˇ klient u. · bohat y´ dopronabídka vín, sekt u· a destilátu, vodny´ program a rovneˇ zˇ degustacní ˇ zóna nepochybneˇ splní vsechna ˇ Va se ˇ ocekávání. ˇ Získejte profit i v roce 2006 na nejvet ˇ sím ˇ veletrhu této branze, ˇ jehozˇ poslední rocník ˇ zaznamenal velky´ úspech: ˇ

Fotografie k příspěvku „Černá hniloba révy vinné“ na straně 16

2.773 vystavovatelu· * z 38 zemí

28.500 odborn ych ´ návst ˇ evník ˇ u· * 19% ze zahranicí ˇ

97%

návst ˇ evník ˇ u· vyjád rilo ˇ celkovou spokojenost Úcast ˇ cesk ˇ ych ´ vystavovatelu· na ProWeinu ˇ podporuje Vinarsk ˇ y´ fond CR! Pouze pro odborné návst ˇ evníky. ˇ Proto se prosím zaregistrujte na: www.prowein.de/en/reg.html

ˇ NOVE:

Ná sˇ on-line obchod od poloviny ledna 2006 Infolinka:

Tel. 420 541 152 533 Zlevnˇené vstupenky: Veletrhy Brno, a.s. Vy´stavisˇteˇ 1, 64700 BRNO Tel.: 541 152 533 Fax: 541 153 051 mhorakova@bvv.cz, www.bvv.cz Komplexní cestovní sluzˇby: BVV Fair Travel s.r.o. Tel.: 541 159 190 Fax: 541 159 172 ft@bvv.cz, www.bvv.cz/ft

* Zdroj: Walter, Wissler & Partner; ProWein 2005

Motivace Většiny vinařů jsme se ptali na motivaci. Proč jdete touto cestou? Ve většině případů nám odpovídali, že hlavním důvodem je snaha dělat špičková vína. Kvalita v současném světě hyperkonkurence rozhoduje především. Dalším důvodem byla i snaha o harmonii s přírodou. A to nejen ve vinici, ale jaksi bytostně, ve všech oblastech života. Na otázku po odbytu těchto vín jsme dostávali všude stejnou odpověď, že zahraniční zákaznící jsou ochotni za biovíno i o něco víc zaplatit (15– 20 %), ve Francii rozhoduje pouze kvalita. Ale všichni se shodli, že nemají problémy s odbytem. Musí se o něj snažit, to ano, ale nezůstává jim doma, tak jako jinde ve Francii, až 30 % neprodaného vína. Fota autor Příspěvek byl napsán za využití videozáznamu pořízeného firmou Vinné sklepy Lechovice

23.11.2005

37

Seite 1


38

Vinařský obzor (1–2/2006)

AGROVITA, spol. s r.o. Za Rybníkem 779, 252 42 Jesenice Vás zve na tradiční odborný seminář s předními specialisty zaměřený na problematiku produkce révy vinné pro výrobu vín výběrové kvality, který se koná dne 28. února 2006 v prostorách firmy Patria Kobylí, a.s. (Zemědělské družstvo v Kobylí na Moravě). Termín: úterý 28. února 2006 od 9.00 hod. Místo: Patria Kobylí a.s. (Zemědělské družstvo v Kobylí na Mor.) Seminář bude ukončen obědem a degustací vín. Pokud neobdržíte oficiální pozvánku do 15. 2. 2006, kontaktujte nás. Informace: tel č. 541 227 637, 241 930 644, 606 754 616, 602 581 802 e-mail: pavel.kratochvil@agrovita.cz


7. - 10. 3. 2006 Brno - Výstaviště

www.bvv.cz/salima

12. mezinárodní vinařský veletrh

25. mezinárodní potravinářský veletrh JUBILEJNÍ ROČNÍK 3. mezinárodní veletrh mlynářství, pekařství a cukrářství 22. mezinárodní veletrh zařízení pro obchod, hotely a veřejné stravování Soutěžní přehlídky trendových potravinářských výrobků


40

1

4

3

2

5

6 7

9

10

8

11

12


Vinařský obzor (1–2/2006)

41

Vinařství Sicílie a satelitních ostrovů Bc. Ing. Jan STÁVEK, Ústav posklizňové technologie, ZF MZLU v Brně

Byli to nejprve Řekové, dále Římané, Arabové, Normani, Francouzi a  Španělé, které nakonec z  ostrova vyhnal všemi opěvovaný vojevůdce Garibaldi. Směsice cizojazyčných vlivů zanechala také otisky na zvláštním sicilském dialektu. Půda na ostrově je kolem pobřeží velmi úrodná, zvláště v okolí niv řek, naproti tomu vnitrozemí ostrova je hornaté, poměrně nepřístupné, a proto málo obydlené. Ostrov Sicílie je domovem jednoho z velikánů fortifikovaných vín, a to vína Marsala. Vinařství na Sicílii Vinařský region Sicílie je se svými celkovými 26 tisíci kilometry čtverečními jedním z největších, nejstarších a nejvýznamnějších vinařských regionů Itálie. Na ostrově leží 17,5 % italských vinic (asi 170 000 ha). Jedná se o území s velmi rozmanitým klimatem, ať už je to klima tufových vinic, ležících pod největší aktivní evropskou sopkou Etna (3 370 m n.m.), nové rovinaté vinice kolem města Syrakusy nebo výsadby horkého a vyprahlého jihozápadu, jehož podnebí je podobné jako v africkém Tunisu. Vinařství na ostrově Sicílie má více než tisíciletou tradici. Dokazuje to především nález čtyřsetlitrových terakotových nádob, jejichž původ archeologové odhadli na 5. století před Kristem. Více než před dvaceti lety se zde z 202 tisíc hektarů vinic vyrobilo 10 milionů hektolitrů vína. Do roku 1995 plocha vinic klesla na 144 tisíc hektarů, přičemž se výnos zvýšil na 10  391 000 hektolitrů. Tento fakt byl způsoben výsadbou odrůd s  vysokým výnosem. Rok 1995 se stal pro sicilské vinařství významným mezníkem na cestě k  výrobě kvalitních vín. Již o  šest let později výnos ze stejné plochy klesl na 7 milionů hektolitrů. Záměr vyrábět kvalitnější vína inicioval založení Regionální institut pro vinohradnictví a víno (Instituto Regionale della Vite e del Vino), který je vedle kontrolního orgánu také orgánem poradním, informačním, ale i výzkumným. Tato instituce dohlíží jak na výnos, tak na další faktory působící na kvalitu vína. Na počátku této renesance ve vinařství stáli v mnoha případech enologové z Piedmontu nebo Toskánska (ale také Kalifor-

nie nebo Austrálie), kteří sem byli vysláni investory z mnoha vinařských regionů po celém světě, aby zvýšili kvalitu zdejších vín. V  počátcích renesance sicilského vinařství toužili výrobci spíše po označování svého vína jako IGT (Indicazione Geografica Tipica), což jim dovolilo více svobody při kupážování a zrání vín. Později ovšem pochopili, že označení DOC (Denominacion Origin Controlada), tedy o třídu vyšší kvalitativní stupeň vín, je posouvá mezi kvalitnější světové výrobce. Trendem zdejšího vinařství je kupážování odrůd původních tradičních s odrůdami mezinárodními. Můžeme tak ochutnat velmi zajímavá cuvée, jako například Cabernet Sauvignon a Nero d´Avola nebo Chardonnay s odrůdou Inzolia. Systém regionů DOC je na Sicílii zatím velmi nepřehledný, existuje zde celých 19 apelací, ale pouze některé z nich jsou tak známé jako ostatní významné italské vinařské regiony, jako např. Barolo, Vino Nobile di Montepulciano atd. Z těch slavnějších je nutné zmínit např. region Marsala, kde se produkují převážně likérová vína, dále region Alcamo, zaměřující se na bílá vína z odrůd Catarratto, Grecanico a Damaschino, region Etna, pyšnící se vynikajícími minerálními červenými víny a  v  neposlední řadě region Cerasuolo di Vittoria, kde je vysazeno velké množství vinic stolních odrůd. Značnou část produkce sicilských vín tvoří sladká muškátová vína, produkovaná v regionech Moscato di Noto Naturale, Moscato di Siracusi a Pantelleria. Seznam sicilských DOC regionů: 1) Alcamo, Bianco d´Alcamo 2) Cerasuolo di Vittoria 3) Contea di Sclafani 4) Contessa Entellina 5) Delia Nivolelli 6) Eloro 7) Etna 8) Faro 9) Malvasia delle Lipari 10) Moscato di Siracusa 11) Marsala 12) Menfi 13) Monreale 14) Moscato di Noto Naturale 15) Moscato di Pantelleria 16) Riesi 17) Sambuca di Sicilia 18) Santa Margherita di Belice 19) Sciacca

Vinařství na satelitních ostrovech Malvasia delle Lipari se vyrábí z  vysušovaných hrozinek odrůdy Malvasia na Liparském souostroví situovaném v  Tyrhénském moři u severních břehů Sicílie. Vinařské podniky na jednom z jeho ostrovů – Salina, se svými úzkými, révou osázenými terasami, spolu s výsadbami kaparovníků, značně přispívají k  rozvoji lokální ekonomiky. Pantelleria je ostrov sopečného původu produkující vynikající hrozinková vína z odrůdy Zibibbo. Hrozny této odrůdy jsou pro víno Moscato Passito di Pantelleria sbírány v  plné zralosti, až přezrálé. Zbytek hroznů musí být sušen asi třicet dní předtím, než jsou hrozny zpracovány. Z  vysušených hroznů – hrozinek je poté velmi malá výlisnost, průměrně asi 25 %. Toto víno je velmi intenzivní v aroma, s meruňkovými tóny. O víně marsala Stejně jako mnoho jiných slavných likérových vín vděčí i marsala za svoji existenci Angličanům. V jejím případě to byl John Woodhouse, obchodník z  Liverpoolu, který víno v  roce 1773 objevil a v roce 1776 založil první společnost na výrobu vín tohoto typu. Toto nejslavnější sicilské fortifikované víno zaujalo také pozornost Lorda Nelsona, který je používal jako náhradu za rum pro své námořníky ve válkách proti Napoleonovi ve Středomoří. Taková substituce zajistila marsale velkou slávu. Základem vína marsala je dokvašené víno převážně z odrůd Grillo, Catarratto, Inzolia (Ansonica) a  Damaschino, které se jako mladé dolihovává neutrálním vinným destilátem nazývaným buď brandy (obsah alk. 77 % a více) nebo aquavitae (obsah alk. 70–77 %). Podle potřeby se také přislazuje zahuštěným hroznovým moštem nebo mistelou (dolihovaným nezkvašeným moštem na 18 % alkoholu). Podle obsahu zbytkového cukru můžeme tato vína rozdělit na: suchá (do 40 g.l-1), polosladká (od 40 do 100 g.l-1) a sladká, kde je obsah cukru vyšší než 100 g.l-1. Dále se dělí podle barvy na zlatou (oro), jantarovou (ambra) a červenou (rubino). Víno marsala je díky vysokému obsahu cukru a alkoholu tak viskozní, že zanechává na skleničce stopu, označovanou v Itálii nebo v Portugalsku jako „slzy“, v Německu jako „chrámová okna“, v Anglii jako „noha“ a na Moravě jako „košilka“. Vzhledem k různorodosti stylů je víno marsala výborným doplňkem pokrmů. Může se podá-


42

vat jako aperitiv (marsala Vergine a suchá) nebo k některým sýrům, zvláště k sýru gorgonzola, grana, pecorino, asiago (suchá marsala). Vhodně poslouží také jako dezertní či meditační víno (polosuchá a  sladká marsala). Často bývá jednou z ingrediencí v kulinářských receptech. Minimální zrání různých typů vína marsala: Marsala fine 1 rok Superiore 2 roky Vergine 5 let Reserva 10 let Stravechio 10 let Cesta po Sicílii Nicméně cílem naší cesty byla Sicílie, kde jsme měli možnost zavítat do prvních vinic až v  okolí hory Etna, respektive na jejím úpatí. Region Etna, kde jsou vinice vysazeny hlavně na terasovitých svazích největší aktivní sopky v  Evropě ve výšce až 900 m n. m., vyniká hlavně produkcí červených vín, zvláště z lokální odrůdy Nerello Mascalese a Nerello Cappuccio (nebo také Mantellato). Je tu půda bohatá na minerály ze zkamenělé lávy, která je pomalu narušována lišejníky, trávami, divokým fenyklem nebo janovcem. Některé vinice přímo pod Etnou, zejména ty vysazené v rovině, bývají koncem zimy při tání sněhu zaplavovány vodou z řeky Flascio. Tento úkaz měl obrovskou výhodu v dobách pandémie révokazu, protože tato mšička neměla v  prostředí zatopeném vodou vhodné podmínky, nedošlo k jejímu rozvoji a vinice zůstala zachována. Vinice přímo pod Etnou jsou vysazeny různými způsoby, většina z nich ovšem roste na terasách opatřených zídkami z lávových kamenů a je vedena na hlavu. Drátěnka je zde vidět zřídka, překvapivě s  betonovými sloupky, které v  nových výsadbách už ale nahrazují sloupky ocelové, pozinkované. Pod Etnou, kde se údajně vyrábí nejlepší červená vína na Sicílii, jsme chtěli ještě chvíli zůstat, proto jsme se rozhodli přenocovat poblíž městečka Milo. Večer jsme zašli do místní restaurace ochutnat něco z  jejich specialit. Když se číšník dozvěděl, že jsme cizinci a navíc Češi, pozdravil nás krásnou, pečlivou češtinou „dobrý večer!“ Toto milé překvapení a  pak samozřejmě řada lahodných, delikátních předkrmů byly zárukou příjemně stráveného večera. Sicilské předkrmy – antipasto – bývají většinou servírovány v podobě „švédského stolu, ze kterého můžete za fixní poplatek ochutnat množství dobrot, jako například arancino (smažená rýžová koule plněná masem nebo sýrem, cannoli (těstové trubičky plněné sýrem a proslazeným ovocem), pomodori ripieni (plněná rajčata), peperonata (grilované papriky dušené na olivovém oleji) nebo vynikající melanzane alla parmigiana (pečený lilek v rajčatové omáčce posypaný parmezánem).

Velmi mne překvapila erudovanost prodejce v  milské vinotéce. Plynně hovořil anglicky a německy, velice dobře znal místní region, vína a  osobně dokonce i  většinu výrobců vín. Kéž by tomu bylo tak i u nás. Svou profesionalitou nás přesvědčil, že vína z oblasti Etna máme nakoupit právě u něj. Podle něj: „The Etna region is the best area from the island of Sicily for red wine production.“ V  okolí se vyskytovaly i „lokály“ podobné vinotékám, ve kterých se prodávalo převážně víno sudové, v ceně od 1 do 2 eur, a tucet vín lahvových prodávaných do 7 eur, ale v těchto stáčírnách nebylo co k poučení se. Snad jen to, že sudová vína zde stáčená jsou většinou bílá sladká, výrazně muškátová, unavená a červená velmi intenzivní v barvě a neharmonicky tříslovitá. Dalším zajímavým zastavením na naší cestě bylo město Syrakusy. Město opředené legendami a  ozdobené množstvím nádherných antických památek. Ve 4. století před Kristem byly Syrakusy se svým jedním milionem obyvatel největším sídlem tehdejšího světa. Staly se bydlištěm mnohých významných osobností té doby. Žil tu například slavný vědec Archimédes. Oblast severozápadně od města Ragusa, kam jsme po návštěvě Syrakus přejeli, je opravdovým rájem pěstitelů stolních odrůd révy vinné. Především v okolí města Chiaramonte Gulfi je možné spatřit v mírně zvlněné krajině rozsáhlé plochy vinic vedených na pergolách, z  nichž značná část je pokryta zvláštními plastovými nebo kašírovanými foliemi, které údajně slouží k urychlení dozrávání hroznů. Podle místního vinohradníka a podle mého vlastního ochutnání hroznů byl rozdíl ve zralosti mezi normálními a  zakrytými hrozny minimálně dva týdny, což značně zjednodušuje především logistiku při sklizni. Hlavní odrůdou, která je zde na konzum pěstována, je odrůda Vittoria – bílá odrůda s velkými oválnými bobulemi. Majitel zdejších vinic vlastní 5 ha půdy, z toho 4 ha náleží stolním odrůdám. Poněkud odlišný výraz má následující vinařská destinace, směrem z  Ragusy na západ. Krajina zde, z města Agrigento až do Marsaly, poskytovala půdu pro olivovníkové sady, zřídka ještě citrusy, ale stále častěji se zahušťovala vinicemi. Zkrátka spatříte vinice, kam se rozhlédnete, vinice různých sponů, vedení, stáří, opěrných konstrukcí, uvidíte dělníky aplikovat ochranu na vinice, kultivovat, okopávat atd. Šestý den jsme se konečně dostali k cíli naší cesty, a  to městu Marsala, které je známé především produkcí stejnojmenného proslulého fortifikovaného vína. Popularita likérového vína Marsala je znát také na rozvinutém turismu, který je přímo v městě podporován lokalizací bezmála dvou desítek vinařských firem, které poskytují prohlídky a  ochutnávky přímo ve svých sklepích k těmto účelům uzpůsobených. Z vlastní zkušenosti doporučuji orientovat se podle silničních ukazatelů jakési městské vinařské stezky

(zavádějící turisty k  jednotlivým sklepům) a  ne informovat se na turistických informacích, které vám doporučí jen dvě největší vinařské firmy, a to Florio a Pellegrino, kde se provozuje vinařská turistika masovým způsobem, stovky turistů denně. Protože se problematikou vín tohoto typu zabývám hlouběji, následně popíšu blíže návštěvy jednotlivých navštívených firem. Frazzita – rodinná vinařská firma zaměřující se na výrobu vína marsala. Vína jsou prodávána v lahvi, ale také i v sudu, a to především po Itálii, ale také do Francie, Německa, Anglie a  Polska. Každé fortifikované víno, které má více než 16 % alkoholu, musí být na Sicílii při prodeji opatřeno kolkem, ať už je to láhev nebo víno sudové uloženo ve větším obalu. Cantine Intorcia – rodinná firma založena v  roce 1930. Vlastní sklizeň v  této firmě začíná kolem 18.8. odrůdou Zibbibo, která je z pěstovaných nejranější. Výrobky této firmy jsou vyváženy hlavně do USA. Jedná se o podnik, který se zaměřuje na levnější typy marsaly, hlavně na marsalu fine, která je určena především na vaření. Cantine Florio – největší a nejznámější firma zabývající se výrobou vína marsala. Patří do seskupení firem, které vyrábí sicilské známkové víno Corvo, ale také světoznámé Cinzano. Corvo je po marsale sicilské víno číslo dva. Corvo je registrovaná známka již od roku 1874. Je známo ve 40 zemích světa. Klasická marsala se vyrábí z bílých hroznů, přičemž časté hnědé zabarvení je způsobeno přídavkem karamelizovaného moštu, což je patrné především u vín označených slovy amber color. Buffa Company – vlastník firmy Domenico Buffa, původním povoláním chemik, založil firmu, která k výrobě vína přistupuje velmi vědecky, což se projevuje i na výborné kvalitě produkovaných vín. Tato firma dokonce exportuje do České republiky, ačkoli je její roční produkce pouhých 100 000 lahví, při ploše vinic 10 ha. Vývoz do ČR představuje přibližně jedno procento produkce. Pellegrino – druhá největší vinařská firma, která zahrnuje 22 vinařských firem po celé Sicílii, jejichž produkce se dle nařízení může lahvovat pouze ve městě Marsala. Firma vlastní 450 ha vinic, ovšem nejen v oblasti Marsala, ale také po celé Sicílii, např. kolem Etny. Roční produkce je 6 milionů lahví. Zde jsem se poprvé setkal s  marsalou z  modrých hroznů, označovanou jako Rubino. Tímto podnikem jsou produkovány také marsaly aromatizované, do kterých jsou přidávána vaječná a mandlová aromata. Závěr Západní pobřeží Sicílie z města Marsala směrem k městu Trapani lemovalo množství větrných mlýnů, v jejichž blízkosti se rozkládaly tzv. saliny, plošné nádrže ohraničené kamením, do kterých se napouští mořská voda pro vypařování a výrobu


Vinařský obzor (1–2/2006)

mořské soli. Posledním připomenutím sicilského vinařství bylo zastavení ve vinařské oblasti Alcamo, které patří mezi kopcovitější vinařské regiony, zaměřující se na produkci bílých vín. Vývoj vinařství na Sicílii kráčí ruku v ruce s rozvíjejícím se turismem. Podobu značně ovlivňuje příliv investic, které přispívají především k rozvoji marketinku. Nemalé prostředky jsou vkládány do výstaveb reprezentativních a prezentačních místností, úprav okolí výroben a podobně. Zajímavosti: Perpetum – první název pro víno marsala, které tak pojmenoval jeho objevitel John Woodhaus, protože vinaři přidávali do starého vína víno mladé, takže nikdy nezestárlo a jeho zásoby se nevyčerpaly. Garibaldi dolce – název sladkého druhu vína marsala, nesoucí jméno významného vojevůdce, který byl tomuto druhu velmi nakloněn. Stabilizace vína marsala – probíhá bezprostředně před lahvováním teplotními šoky, především zchlazením pod bod mrazu, v  některých případech až na –15 °C. Zrání – i  ta nejlevnější marsala musí zrát minimálně jeden rok v sudu. Obsah alkoholu – kromě základního typu marsala fine, která musí mít minimálně 17 % alk., by měl u ostatních převyšovat 19 % alk.

Zibbibo – arabský název pro odrůdu Muscat de Pantelleria, resp. po celém světě vysazovanou odrůdu Muškát Alexandrijský. Dubové sudy – jsou ve většině podniků používány hojně ze Slovinského dřeva. Svátek sv. Martina – „Il giorno di San Martino il mosto diventa vino, podobně jako u nás, svátek, kdy už je mošt proměněn v první konzumovatelné víno. Použitá literatura: Singleton, K.: Wines of Sicily, McRae Books Srl, 2004 Andrews, R., Brown, J.: Sicílie, Jota, 2004 Popisky k fotografiím na str. 40: 1 – přeplozené vinice kolem města Modena snad slouží jen pro výrobu světoznámého octa Aceto balsamico di Modena 2 – hrozen odrůdy Vittoria, která patří k  nejpěstovanějším stolním odrůdám zvláště v jižní části Sicílie a vyváží se do celé Evropy 3 – lahve s vínem marsala mají svůj specifický tvar, podobný lahvím s portským vínem 4 – lahev s červeným vínem z oblasti pod sopkou Etna výstižně ukazuje na svůj původ

Úbytek vinařů v Německu V  Porýní–Falci ubylo během deseti let 1 500 vinařských podniků. V roce 1994 tam bylo ještě 9 774 vinařských podniků, v roce 2004 jen 8 242. Počet nejmenších podniků s roční produkcí do 5 tisíc litrů vína se zredukoval nejvíce, ze 4 354 na 3 436. Naopak nejvíce přibylo největších podniků (s produkcí nad 100 tisíc litrů vína) – z původních 116 nyní statistika vykazuje 183. DDW14/3/JS Nová kniha – The Science of Champagne (Veda o šampanskom) Známy francúzsky autor Liger – Belair sa zaoberá vnúternými pochodmi v šumivom víne zo Champagne. Otvára tým dvere k najznámejšiemu vínu na svete. Tom Stevensom, svetoznámy enológ, o knihe napísal, že patrí k vynikajúcim dielam, ktorá nielen podnieti milovníkov šampanského. A. Stevensom je naozaj znalcom šampanského, je autorom „Christie ´s World Encyclopedia of Champagne and Sparkling Wine“ (Svetová encyklopédia šampanského a šumivých vín). Kniha „Veda o šampanskom“ je mimoriadne dobre koncipovaná. Po jej prečítaní sa čitateľ obohatí vedomosťami, ktoré sú pre odborníka i laika mimoriadne cenné. Vydavateľ: Princeton University Press, Princeton, USA 2004, US $ 19,95. (em) Vliv kvality a reputace na cenu vína v Rakousku Největší měrou se na ceně vína v Rakousku podílí kvalita, původ, renomé producenta a odrůda. Dobré jméno producenta může zvýšit prodejní cenu oproti průměru až o 17 %. Místo, kde se nachází vinohrad, z něhož byly zpracovány hrozny, může zvýšit cenu vína až o 20 %, ale také ji může snížit až o 8 %. K nejvyhlášenějším oblastem patří Wachau, Kamptal, Treisental a Vídeň. Naopak důvodem ke snížení ceny je původ hroznů v oblastech Südburgenland a Südoststeiermark.

43

5 – majitel firmy Frazzita (vpravo), stejně jako ostatní zástupci firem sídlící ve městě Marsala, jsou výborně připraveni odpovídat turistům a  novinářům na veškeré dotazy 6 – větrné mlýny a solné nádrže a na hromadě nedávno odpařená mořská sůl 7 – prostory nadzemní skladovací haly firmy Buffa pro víno marsala ve stejnojmenném městě 8 – majitel firmy Buffa, Domenico Buffa u barikových sudů, které slouží pro skladování klasických červených vín 9 – sudy z  italského dubu, který přímo v  Itálii není považován za příliš kvalitní; slouží ke skladování základních typů vína marsala 10 – častým typem vedení na Sicílii jsou pergoly, na kterých se pěstují převážně stolní hrozny 11 – i na Sicílii, zvlášť ve vinicích se stolními hrozny, mají problémy s  okřídlenými zloději 12 – těmito cedulemi je ve městě marsala označen každý výrobce, který je připraven přijímat návštěvníky k  prohlídce a ochutnání vín Fota archiv autora

Z hlediska odrůd je nejcennější Syrah, a pak následují Cabernet Sauvignon, Pinot noir, směs modrých odrůd, Merlot, Svatovavřinecké, Frankovka, Zweigeltrebe a  na konci výčtu modrých odrůd stojí Modrý Portugal a Blauer Wildbacher, ze kterého se získává růžové víno Schilcher. Všechny modré odrůdy mají vyšší cenu než nejčastější Veltlínské zelené. Z bílých odrůd je vysoce ceněné Sauvignon, Chardonnay a také směs bílých odrůd. Naopak pod cenou Veltlínského zeleného se nachází Veltlínské červené rané a Müller Thurgau, mírně pod cenou Veltlínského zeleného je i Ryzlink vlašský a Sylvánské zelené. V porovnání s jakostním vínem v případě odrůdy Veltlínské zelené se platí za výběr z bobulí o více než polovinu vyšší cena, za ledové a slámové víno téměř dvojnásobná cena a za výběr z cibéb více než dvojnásobná cena. W7/2/JS Zahraniční vína na německém trhu Většinu dovezeného zahraničního vína konzumují starší rodiny. Největší skupina konzumentů dovezených vín má v oblibě vína z Kalifornie, Chile, Jižní Afriky a Austrálie. Přitom vína z Jižní Afriky konzumují spíše starší lidé, zatímco kalifornská zase mladší lidé. Existují i velké regionální rozdíly. V Bádensku tvoří podíl německého vína na celkem spotřebovaném vínu 70 %, kdežto v Sasku jen 25 % (v Bádensku je vysoký počet drobných pěstitelů révy, v  Sasku prakticky žádný). Celkem v Německu tvoří konzumace tuzemských vín asi 1/3 veškeré spotřeby vína. Až 80 % konzumentů se rozhoduje při nákupu vína o konkrétní láhvi až v obchodě. V posledních letech byl zaznamenán pokles podílu prodeje přímo od vinaře a přes jiné odborné kanály. Naopak vzrostl prodej diskontní. Průměrná cena láhve vína se pohybuje mezi 1,95 až 2,10 eur. Vína z nových vinařských zemí dosahují lepší ceny než vína z Evropy. DDW19/1/JS


44

Vliv technologie výroby vína na antioxidační kapacitu červených vín Řešeno v rámci projektu NAZV QD 1155 „Vliv suroviny a technologie zpracování na obsah zdravotně prospěšných polyfenolických látek v révových vínech” Jaromír Veverka, Marie Kyseláková, Josef Balík1) Jan Tříska, Naděžda Vrchotová2) Jiří Totušek, Danuše Lefnerová3) Pavel Stopka4) 1) Zahradnická fakulta Lednice MZLU Brno 2) Ústav ekologie krajiny AV ČR České Budějovice 3) Lékařská fakulta MU Brno 4)

Ústav anorganické chemie AV ČR, Řež

Ve Francii je úmrtnost na srdeční choroby nejmenší, a  to navzdory vysokému výskytu různých rizikových faktorů: kouření, nedostatek pohybu, tučná strava. Má se za to, že tento fenomén nazvaný „Francouzský paradox“, je pravděpodobně způsoben konzumací vína spojenou se stravou bohatou na zeleninu. Působení resveratrolu na organismus se přičítají příznivé účinky, jako je jeho antioxidační a protirakovinový efekt, zachytávání volných radikálů, potlačuje výskyt koronárního onemocnění tím, že zvyšuje hladinu HDL cholesterolu a  potlačuje LDL cholesterol, který se významně podílí na této nemoci. Snižuje agregaci krevních destiček. Ve víně jsou i jiné látky s podobným účinkem, např. kvercetin, katechin, epikatechin aj. Pro jeho antioxidační, protizánětlivé, antimutagenní aj. vlastnosti jsou jeho účinky využívány v  různých doplňcích lidské výživy, v  kosmetických a léčebných přípravcích. V běžné praxi biologie, lékařství a chemie se vyskytují případy, kdy je nutné zjistit ve zkoumaných vzorcích přítomnost volných radikálů. Pro stanovení antioxidační kapacity roztoků byla zvolena metoda, kdy byly generovány hydroxylové radikály v přebytku termickou katalyzovanou reakcí peroxidu vodíku, případně fotochemickou reakcí. Hydroxylové radikály byly identifikovány a stanoveny metodou spinového záchytu (Spin Trapping EPR). Optimální metodou pro identifikaci a stanovení hydroxylových radikálů je spektroskopie elektronové paramagnetické resonance (EPR). Byly zpracovány hrozny odrůdy Svatovavřinecké 8 maceračními postupy, které jsou v současnosti nejvíce používány a ve zpracovatelské praxi diskutovány. Pro všechny technologické varianty byly použity hrozny ze stejné sklizně, oblasti a  vinohradnické tratě. Jednalo se o  následující macerační varianty:

1) Nakvášení drcených hroznů bez odstraněné třapiny s volně plovoucím matolinovým kloboukem, 2) Nakvášení se sprchováním matolinového klobouku, 3) Nakvášení s ponořeným matolinovým kloboukem, 4) Nakvášení rmutu s volně plovoucím matolinovým kloboukem, 5) Odzrněné hrozny s aplikací enzymů, 6) Macerace barviva teplou cestou, 7) Nakvášení v rototanku, 8) Nakvášení pod tlakem oxidu uhličitého, 9) Varianta 1 po jablečno-mléčném odbourání, 10) Varianta 2 po  jablečno-mléčném odbourání. Tyto vzorky byly analyzovány na obsahy veškerých polyfenolů, resveratrolu, k. gallové, katechinu, epikatechinu a  měřena antioxidační kapacita.

Specifikace maceračních technologií výroby červených vín je následující. Karbonická macerace (8SV02) proběhla v  nerezovém tlakovém tanku o stálém přetlaku oxidu uhličitého 0,18 MPa. U technologie periodického sprchování volně plovoucího matolinového klobouku (2SV02) byla doba sprchování 2 minuty každých 6 hodin. Termovinifikace (6SV02) byla provedena v dvouplášťové varné nádobě s vodním médiem, při teplotě 65 °C po dobu 20 minut. Jako pektolický enzym u varianty (5SV02) byl použit Trenolin 4000 DF. Nejvyšší hodnoty resveratrolu byly u varianty rotačního tanku a  termovinifikace, což bylo způsobeno intenzivním mícháním v případě rotačního tanku a extrakcí polyfenolů při záhřevu v  případě termovinifikace. Vysoké hodnoty antioxidační kapacity u  rotačního tanku a  karbonické macerace byly způsobeny pravděpodobně oxidem uhličitým v  průběhu kvašení, který zabránil přílišné oxidaci kvasícího rmutu.

Tabulka hodnot: Vzorek popis macerace čís.: 1SV02 2SV02 3SV02 4SV02 5SV02 6SV02 SV02 ROTO 8SV02 JMF1 SV02 JMF2 SV02

manuální ponořování matolinového klobouku s třapinou sprchování plovoucího matolinového klobouku trvale ponořený matolinový klobouk manuální ponořování matolinového klobouku bez třapiny manuální ponořování matolinového klobouku + pektolitický enzym termovinifikace

Antioxidační kapacita: [pracovní jednotky]

kyselina gallová [mg.l-1]

katechin [mg.l-1]

8,22

26,54

140,22

50,59

1,00

0,88

9,15

25,00

132,10

52,43

1,91

0,90

7,98

16,65

74,80

27,57

1,96

0,51

10,41

17,00

92,93

35,80

0,85

0,57

epikatechin resveratrol [mg.l-1] [mg.l-1]

Polyfenoly [g.l-1]

12,36

24,97

142,60

55,87

1,00

0,57

13,82

9,05

127,18

47,30

2,98

0,69

rotační tank

27,58

60,03

316,14

134,05

2,36

1,42

karbonická tlaková macerace manuální ponořování matolinového klobouku s třapinou po jablečno-mléčném odbourání sprchování plovoucího matolinového klobouku po jablečno-mléčném odbourání

29,26

8,85

27,69

6,71

1,20

0,41

12,24

14,66

99,98

25,60

0,76

0,65

17,66

15,23

99,48

27,77

0,71

0,66


Vinařský obzor (1–2/2006)

Choroby dreva viniča vo Francúzsku V  roku 2004 sa veľmi rýchle rozšírili symptomy Esca a  Black Dead Arm (BDA) vo vinohradoch v južných Pyreneách vzhľadom na zákaz používania arzenitanu sodného v krajine. Zverejnili, aké symptomy najčastejšie signalizujú toto ochorenie dreva viniča a ako sa brániť proti rozšíreniu Esca do priľahlých vinohradníckych regiónov. Progres Agricole et Viticole 121, 2004, č. 20, s. 446 (em) Noví členové EU dostávají část koláče Evropská unie uvolní letos 450 mil. eur na pomoc restrukturalizaci a obnově vinic, což činí o trochu víc než v kampani 2003/2004 (443 mil. eur). Tato pomoc je však už přístupná novým členským zemím EU. Stejně jako loni, největší podíl připadl Španělsku (145 mil. eur, avšak loni až 152 mil. eur), před Francií (107 mil. proti 111 mil. v loňském roce) a Itálií (103 mil. proti 120 mil.). Z nových členských zemí dostane Maďarsko 10 mil. eur, Slovinsko a Slovensko téměř 3 mil. eur. Podle Vitisphere.com (akm) Automatizované stanovení kvality hroznů Již dvě sklizně se v německém vinařském družstvu Deutsches Weintor zjišťuje kvalita hroznů dodávaných družstevníky pomocí přístroje GrapeScan. Jde o projekt, který financuje z velké části země Porýní-Falc celkovou částkou 500 000 eur. Přístroj „umí“ mimo cukernatosti stanovit během několika minut až dalších 15 parametrů moštu, mimo jiné obsah glukózy, fruktózy, veškerých kyselin, kyseliny vinné a jablečné, dusíku využitelného kvasinkami, draslíku, tříslovin, kyseliny mléčné, kyseliny octové, glycerinu, etanolu a kyseliny glukonové. Zařízení včetně potřebného programového vybavení stojí asi 70 000 eur a jedna analýza moštu přijde na 3 eura. Například posouzení zdravotního stavu hroznů pouhým okem je problematické, přístroj umí rozpoznat stupeň napadení plísní šedou včetně toho, jaké změny v bobulích již měla možnost způsobit. Družstvo zamýšlí ještě další sklizeň přístroj ověřovat a pak zavést platby členům za hrozny v  závislosti na dosažených parametrech jakosti. Těchto zařízení se v praxi v celém Německu vyskytuje již rovná stovka. DDW21/1/JS Vinič a voda – krátký prehľad Podnebie a pôda sú pre vinič veľmi významné faktory, nie sú jedinými faktorami pre terroir. Pre terroir sú dôležité aj tieto hľadiská: systém koreňa, vegetatívny rast a architektúra viniča a jeho vhodný stav. Autori prehľadu uvádzajú možnú techniku používanú na vyjadrenie vzťahu medzi vodou a viničom a vývojom tohoto stavu počas vegetačného cyklu viniča, vzťahu k vode v pôde, ktorý systém koreňov môže ľahko využívať. Journal International des Sciences de la Vigne et du Vin 2004, č. 1, s. 1–13 (em) USA: syntetická práce o regionu Napa Valley „Pochopit charakter regionu a  jeho vliv na vína, která se v  něm vyrábí je nevyhnutnost”. Toto vyznání víry vyzařuje z  Napa Valley Vintners (NVV), asociace kalifornských vinařů, která vydává práci, shrnující tři roky výzkumu místního terénu. Jmenuje se „The Science Behind the Napa Valley Appellation” (Vědecké základy značky Napa). Prováděly se výzkumy geologie, klimatu a krajiny, aby bylo možno shrnout specifika révy. Deklarovaný cíl: dokázat, že Napa Valley je ideální místo pro pěstování mnoha odrůd hroznů. Dílo, ve kterém je mnoho obrázků a schémat, je možno bezplatně stáhnout z  internetu (www.napavintners.com/ Gerald-Boyd-Essay.pdf). Podle Vitisphere.com (akm)

45

Vinice bez řezu V německých Francích byl praktikován pětiletý pokus s minimálními pracovními postupy ve vinohradech. Výsledkem je, že lze snížit pracnost až na 65 hodin na hektar a rok. Samozřejmě, že získané hrozny nepatří do kategorie nejkvalitnějších, ale lze je využít jako levnější surovinu pro jednodušší jakostní vína a pro sekty. Předpokladem je vhodná odrůda, připravenost na plně mechanizovanou sklizeň, meziřadí alespoň v šířce 3 m a stabilní opěrná konstrukce. V roce přechodu na pěstování s minimálními zásahy se plodné tažně propletou do jednoho táhlého oblouku až přes horní dvojdrátí. Rok předtím, v srpnu, se při osečkování nastaví lišta poměrně vysoko, aby zůstalo dost plodného dřeva. Z hlediska odrůdové vhodnosti platí, že nejvhodnější jsou odrůdy náchylné na sprchávání. Funguje u nich lépe samoregulační systém nastavení úrody. Ve Francích se osvědčila odrůda Müller Thurgau, méně Sylvánské zelené a vůbec ne Pinot noir. Vhodnější jsou obecně odrůdy dříve dozrávající. Také velmi úrodná půda podporuje zvyšování výnosu, a tím nižší kvalitu plodů. Na opěrnou konstrukci bude zavěšeno větší břemeno, musí se proto zpevnit. Horní dvojdrátí by mělo být zapleteno do jediného nosného drátu, v případě potřeby je vhodné mezi řadové sloupky přidat další a zpevnit ukotvení. V porovnání s normální vinicí je nasazení letorostů 6x větší. Období mezi kvetením a plnou zralostí se prodlužuje v průměru o 7 až 10 dnů. Listová plocha se zvyšuje asi 4x. Hrozny jsou menší a s menšími bobulemi, vzdušnější. To je kladem vzhledem k napadení plísní šedou. I při výnosu o 50 % vyšším byla cukernatost jen o 1 stupeň NM nižší a snížení cukernatosti ještě nebylo v rámci všech pokusů signifikantní. Obsah aminokyselin se výrazně neměnil, větší byly rozdíly mezi odrůdou a půdou než mezi způsobem obhospodařování. Rozdíly nebyly zjištěny ani v mrazuvzdornosti oček, což je důležité pro příští sklizeň. Náklady na chemickou ochranu byly stejné. V závislosti na druhu a typu půdy a způsobu jejího obdělávání se v  některých případech projevily zvýšené nároky na doplnění vodních srážek, tj. vhodnost závlahy. Při hodnocení vín nebyly zjištěny žádné výrazné rozdíly mezi způsoby obhospodařování vinohradů. Aby se snížil výnos, zkoušelo se použití giberelinu. V roce aplikace byl snížen výnos o  50 %, zvýšila se současně cukernatost hroznů, ale v následujícím roce se výrazně snížila násada, a tím i výnos pod úroveň běžného způsobu obhospodařování. Proto aplikace giberelinů se nedoporučuje. Z hlediska pracnosti byly vypuštěny pracovní postupy jako řez (90 h/ ha), uvazování tažňů (25 h/ha), drcení réví (5 h/ha), podlom (14 h/ha), vyvazování letorostů (25 h/ha), osečkování letorostů (15 h/ha), takže roční pracnost klesla na úroveň 65 h/ha. Podílí se na ní největší měrou péče o půdu a ochrana rostlin (45 h/ha), hnojení (5 h/ha) a mechanizovaná sklizeň hroznů (4 h/ha). DDW15/1/JS Pri sledovaní zrelosti hrozna posúdiť hlavne zrelosť bobúľ Pri posudzovaní zrelosti hrozna sa rozoznáva fyziologická, fenolová a aromatická zrelosť. Fyziologická zrelosť sa posudzuje ľahko (obsah sacharidov). Fenolovú a  aromatickú zrelosť posudzujeme ťažšie – senzoricky, ochutnením bobúľ strapcov. Senzorické posúdenie stavu hrozna vhodne dopľňa kontrolu zrelosti hrozna. Má to kladný vplyv na kvalitu muštu a vína. Revue suisse de viticulture, arboriculture, horticulture 36, 2004, s. 231–234 (em)


46

Také v Praze se dá dělat vinařská osvěta

Pane Horešovský, Vaše profese je vínu poněkud vzdálená, jak vznikla myšlenka provozovat Lustermannský sklep? V  jisté době jsme s  mou ženou začali jezdit na Moravu, protože i když nám víno chutnalo, nevěděli jsme o něm skoro nic a neuměli jsme si ho v Praze najít a vybrat. A tak jsme si našli na Moravě pár přátel. „Vinný sklep Lustermannský“ vznikl o něco později z myšlenky, která se zrodila v zásadě díky dvěma okolnostem: že přišly povodně v r. 2002, které zaplavily i náš dům, a že jsme objevili a pochopili fenomén vína. Povodně nás jako i ostatní vlastníky všech zaplavených domů posléze donutily k zásadním investicím do úprav a rekonstrukcí, před kterými bylo třeba rozhodnout, k  čemu obnovené prostory

Jan Horešovský navštěvuje četné degustace – zde na snímku na ochutnávce archivních vín ze sklepů společnosti Znovín Znojmo. Foto Richard Stávek

budou nadále sloužit a  podle toho věci zařídit. Původně byl náš sklep jen skladištěm haraburdí, které odnesla voda. Místo hospody či vinárny jsme se rozhodli vytvořit prezentační místo, kde se bude ochutnávat moravské víno. Název pro sklep jsme si vypůjčili z  historického označení našeho domu na adrese Míšeňské ulici čp. 8. Návštěvníci internetových stránek, http://www.misenska.cz si mohou všimnout, že za vším stojí jakási skupina s názvem Spolek přátel vína. Jak to tedy je? Ano, vytvořili jsme občanské sdružení, vlastní internetové stránky, na kterých se zájemci dozví o pořádaných i proběhlých akcích. Začali jsme zvát přátele z Moravy a lidi z Prahy, aby si přišli podebatovat a  ochutnat víno. Tak se zrodilo naše „centrum pro podporu kultury vína“. Spolek přátel vína je uskupení několika málo osob, které baví uvádět tyhle myšlenky v život. Podpora kultury vína zní honosně. Co vlastně všechno děláte? Povím to rád, ale nejdřív něco málo o tom, jak to děláme – v  komunitě jsme totiž díky tomu považováni za naprosto nepochopitelné „exoty“. Tomu se spokojeně směju, neboť je to proto, že jsme nezařaditelní a hlavně nezávislí, což však budí apriorní podezření. Nejde nám totiž o peníze a většina našich aktivit je ztrátová, což dotujeme výhradně z vlastních prostředků.

Z  prezentace vín v  Lustermannském vinném sklepě. Foto archiv J. Horešovského Tento fakt je zřejmě tak dráždivý, že se setkáváme občas dokonce s nepřátelstvím. Snažíme se vymýšlet akce, které mají všeobecně jediný cíl: ukázat lidem, jaká krása a  bohatost se ve víně schovává a umožnit jim ji odhalovat. Neobchodním charakterem se zásadně lišíme od jiných pražských podniků a  jednotlivých osob pohybujících se v  této komunitě, z  nichž obzvlášť některé svým nabobstvím, okázalým pražáctvím a  nebojím se říct „vyčůraností“ udělali Praze na Moravě tu nejhorší reklamu. Přitom Praha je největší trh s vínem v této republice, takže ji Moraváci nemůžou ignorovat, nicméně cítím, že jí často pohrdají. Už proto, že jsou na ní částečně závislí, ale ona jako by to věděla, se někdy (i  když naštěstí ne vždy) chová dosti odpudivě.

Jak a proã postavit vinn˘ sklep Zajímavá a rozhodnû inspirující kníÏka nejen jak postavit vinn˘ sklep, ale i jak archivovat víno atd. Pfieklad z angliãtiny.

199,(vã. 5% DPH)

První polovina knihy je vûnována pfieváÏnû stavebním záleÏitostem. Pojednává o konstrukci sklepa, o izolaãních materiálech, pozitivních a negativních vlivech prostupu tepla a vlhkosti... Druhá ãást knihy je vûnována v˘bûru a nákupu vína, otázkám jeho skladování, vedení sklepní knihy, v˘bûru pomÛcek ke správnému podávání vína, pofiádání fiízen˘ch degustací... Navíc obsahuje konkrétní vína z âeské republiky vhodná k archivaci, jejich charakteristiku a pfiedpoklad jejich v˘voje v láhvi v prÛbûhu dal‰ích 5 let. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


Vinařský obzor (1–2/2006)

47

le nedostaví okamžitě, ale nepochybně jednou ano. Pravda je, že by naše atraktivnost byla výhodou pro výrobce, pokud bychom uměli zajistit i odbyt vín. Nad tím se aktuálně zamýšlíme, ale nekomerční charakter je naší cestou i do budoucna.

Vyhlášení soutěže růžových vín v  Lustermannském sklepě se v roce 2004 zúčastnila také šansoniérka Hana Hegerová. Na snímku zleva sommeliér Marek Foltýn, Jan Horešovský a  vinař Pavel Binder z  Rakvic, který přebírá ocenění. Foto Richard Stávek To máte jistě pravdu, vztahy moravských výrobců s  obchodníky, prodejci či konzumenty jsou mnohdy všelijaké. Máte s tímto faktem osobní zkušenost? Tak například, chceme-li dostat profesionály z vinoték a gastro na ochutnávku, musíme ji uspořádat zdarma, jinak vůbec nepřijdou. Očekávají, že když se někdo uchází o jejich přízeň, musí přinést oběť! Akce plodí reakci, a tak obráceně to funguje obdobně. Nejeden vinař je toho názoru, že pokud někdo chce jeho víno, musí se nejprve sklonit až na zem. To jsou fatální omyly obou stran! Pokud jde o nás, my s vínem neobchodujeme a nemáme ani jiné komerční ambice. Jediné, co nás zajímá, je hledat zajímavé formy, jak lidem prezentovat krásy vína. A máme radost, když se to podaří. Mluvíte stále o moravských výrobcích. Vaše aktivity se týkají pouze Moravy a jejích vín? Ne tak docela. Pravda je, že díky našemu vztahu k  Moravě je předmětem našeho zájmu především podpora moravského vína. Ale Praha je také velmi vzdělaný trh, který touží po nových informacích z celého světa. V Praze žije obrovská spousta lidí, kteří vínu rozumí, znají odrůdy a jak se pěstují, výrobní technologie a  jejich vliv na vlastnosti vín. Hodně vědí i  o  zahraničních vínech. No a  naší snahou je řady těchto lidí rozšiřovat a zprostředkovat jim progresivní, zejména menší moravské výrobce, především ty méně známé, leč šikovné, kteří nemají sami velkou šanci prorazit do obchodní politiky vinoték a restaurací. Díky naší nezávislosti přitom můžeme nabízet zajímavosti, které jsou jinak naprostým ekonomickým propadákem. Myslím, že tím učíme konzumenty nejen rozumět vínu, ale také jim umožňujeme poznávat něco, k čemu by se normálně nedostali. Pokud jde o  obchodníky, ti neexperimentují a zajímá je pochopitelně především zisk.

Z  otvírání sklepa na podzim 2003. Na snímku Jan Horešovský s Richardem Stávkem. Foto archiv R. Stávka Takže se dá říci, že vaše akce působí takzvaně zespodu, od nejnižšího článku kupní pyramidy, a  to na samotného konzumenta. Což je jedna z cest výborné reklamy a propagace jakékoliv komodity. Ano, to je jedním z cílů. Poučení konzumenti na obchodníky a na gastrozařízení vytvářejí tlak, aby zařazovali do své nabídky jiné – konkrétní nebo moravské – výrobce. V tomto vidím největší přínos naší práce. Lapidárně řečeno – učíme lidi pít víno a ti jej pak jdou koupit  do obchodu. Proto je naprosto nesmyslný argument, že kazíme trh s  vínem dumpingovými cenami (ochutnávky totiž děláme většinou zdarma či za režii), což nám bylo opakovaně vytčeno. Nikomu ve skutečnosti nekonkurujeme a  konkurovat principiálně ani nemůžeme. Naopak, nabízíme obchodníkům ruku ke spolupráci. Pro obchodníky je tato činnost jistě velmi zajímavá a  pro ně prospěšná, snad to i ti negativně pohlížející brzy pochopí. Jak se vám ale daří spolupracovat se samotnými vinaři? Pokud jde o vinaře, bohužel nemůžeme pro ně vytvořit tak komfortní podmínky, že bychom od nich odkoupili prezentované víno. Půjde tedy vždycky o  dvoustrannou spolupráci: my nabídneme prostory, klientelu a  dobré jméno, kvůli kterému lidé za námi přijdou, vinař pak investuje cestu k nám, víno a vlastní invenci, jak přítomnou klientelu oslovit. Výsledek se obvyk-

Interiér další části sklepa. Foto archiv J. Horešovského

To jsme skončili u  prezentačních akcí jednotlivých výrobců vín. Tím ale určitě vaše aktivity nekončí. Jaké jsou ty další, vzdělávací? Kromě klasických degustačních prezentací za účasti vinaře jsme v  minulosti pořádali mnoho seminářů o víně, srovnávacích degustací, naučných akcí (např. ukázky lisování hroznů a  výroby vína), školení senzorického hodnocení, enogastronomických večerů, výstav vín apod. V těchto akcích hodláme pokračovat. Nyní připravujeme a již jsme zahájili cyklus tzv. enklávních koštů. Chceme totiž formou jednodenních ochutnávkových výstav o velikosti cca 50 vzorků, pořádaných u nás ve sklepě, postupně zmapovat větší množství vinařských obcí či enkláv. Chceme tak nabídnout zájemcům to nejlepší, co daná vinařská obec či enkláva nabízí prostřednictvím 10–15 tamních výrobců. Vytvořili jsme k  tomu projekt, ve kterém jsme se spojili s  panem Radkem Pecákem, novinářem, který k  takové akci vždy ve spolupráci s  místním vinařským sdružením či obecní samosprávou vytvoří textovou informaci, takovou brožurku o dané obci, o vinařství, historii i současnosti. Tyto informace pak budou k dispozici na výstavě i později na internetových stránkách minimálně ve dvou jazycích. Uvítáme, když se nám za tímto účelem přihlásí aktivisté různých spolků či sdružení vinařů ke spolupráci. Stejně tak jsme otevřeni spolupráci s jednotlivými vinařstvími. Cizojazyčná prezentace moravských obcí a jejich vín, něco takového u nás jistě chybí. Takže pomýšlíte i na zahraniční zájemce o tuzemská vína? Jistě. Tímto totiž může vzniknout unikátní informační zdroj o  tuzemském vinařství, který mohou využít i  zahraniční návštěvníci ČR. Chtěli bychom to později nějak propojit i s agroturistikou a  získat pro to eventuálně podporu příslušných institucí. Jak známo, v Praze žijí desetitisíce cizinců. To jsou lidé, kteří mají velmi dobré znalosti o světových vínech, ale nevyznají se v  českých etiketách a  neumějí si víno v našich obchodech dobře vybrat. Přitom je to velmi zajímá. Pro ně (ale i  pro české zájemce) zase pořádáme semináře a degustace v angličtině, popř. ve francouzštině, což zajišťuje a vede sommeliérka Klára Kollárová. Kde se lze dozvědět nějaké bližší informace o této a dalších akcích? Nejlépe na našich internetových stránkách http://www.misenska.cz. Lze tam zjistit vše


48

potřebné o  chystaných akcích včetně kontaktů na nás. Poslední otázka. Jak to děláte, když o Vás osobně třeba vím, že se živíte daňovým poradenstvím? Je to někdy dosti náročné. Jak jsem ale již řekl, to je velká výhoda, že se živíme jinak než vínem. Umožňuje to vytvořit si kdykoli od toho všeho odstup. Necítíme se ničím vázáni, pou-

ze vlastními sliby a představami. To je svoboda, kterou nám jistě může leckdo závidět. Ovšem i  jako daňový poradce mohu působit ve prospěch našich vinařů. Tak např. se mi nedávno podařil spolu s  jedním kolegou malý husarský kousek: prošel můj nápad jak podpořit vinaře: zpracovali jsme pozměňovací návrh zákona o daních z příjmů ve prospěch daňové znatelnosti reprezentačního dárku – láhve vína v hodnotě do 500 Kč. Ten návrh se podařilo slo-

žitě přes senátory a poslance nakonec prosadit do zákona. Dočetl jsem se na počátku tohoto roku v tisku, že díky tomu stouply obraty malých vinařských firem v některých případech až o 30%. Tak taková věc mne vážně těší. Díky za rozhovor. Přeju Vám a ostatním členům Spolku spoustu radosti z  nových a nových milovníků vín. Otázky pokládal Jan Stávek

Zdraví prospěšné látky ve víně Ing. Michal Kumšta, Ústav vinohradnictví a vinařství ZF MZLU Lednice kumsta@zf.mendelu.cz

Historie O příznivých zdravotních účincích révového vína se  vědělo už od nejstarších dob. Vždyť také ve starověku a  středověku lékaři doporučovali svým pacientům umírněné požívání vína. Ještě v  historicky nedávné době konce 19. století byla některá vína součástí oficiálního lékopisu. Současné výzkumy zdravotního působení vína odstartovalo hledání příčin takzvaného francouzského paradoxu, kdy obyvatelé Francie a ostatních románských zemí kolem Středozemního moře trpí asi třikrát méně onemocněními srdce a cév v porovnání s Američany. Přitom nežijí zrovna zdravě, jedí spoustu živočišných tuků, málo se pohybují a  hodně kouří. Během tohoto výzkumu na základě rozsáhlých epidemiologických studií se objevily dvě názorové skupiny. První považuje za hlavní příčinu francouzského paradoxu samotnou konzumaci alkoholu a  příjem různých látek stravou za druhořadou. Druhá názorová skupina klade důraz právě na vliv látek obsahujících ve své struktuře benzenové jádro s navázanou hydroxylovou skupinou, tedy fenolů. Zdrojem těchto látek jsou potraviny rostlinného původu, hlavně ovoce, zelenina a víno. Nás zajímá především to víno. (1) Výzkum biologického účinku těchto látek je však poměrně obtížný po metodologické stránce i po stránce interpretace výsledků a může v zásadě probíhat dvěma způsoby. První postup spočívá v podávání vína vybrané skupině dobrovolníků nebo pacientů a sledování změn jejich zdravotní-

ho stavu a diagnostických parametrů, většinou biochemických. Druhý přístup zkoumá účinek čisté látky buď in vitro v modelovém systému buněčné kultury, nebo na pokusných zvířatech. V prvním případě se zjistí jak ovlivňuje víno organismus jako celek, nezjistí se však vliv jednotlivých látek. V druhém případě nelze postihnout účinek látky v komplexu s ostatními složkami vína. Mechanismy účinku Účinek fenolických látek je způsoben jejich zajímavými chemickými vlastnostmi a  také rozmanitostí struktury této skupiny sloučenin. Většina těchto látek obsahuje ve své molekule více fenolických skupin, a proto mluvíme o polyfenolech. Jsou rozpustné ve vodě, mají však i  částečně nepolární charakter a  pronikají lipidovými dvojvrstvami membrán. Po chemické stránce jejich struktura obsahuje vysokou hustotu elektronů, a proto mají redukční vlastnosti. Pro antioxidační vlastnosti polyfenolů je zásadní schopnost poskytnout atom vodíku z  hydroxylové skupiny částici s  nepárovým elektronem, zvané volný radikál. Volný radikál, který takto vznikne z  polyfenolu, je výrazně stabilizován π–elektronovým systémem a  částice ztrácí svou reaktivitu. Volné radikály vznikají v  organizmu především působením kyslíku v  přítomnosti iontů přechodových kovů (železo, molybden, měď apod.), které jsou součástí enzymů s  oxidásovou aktivitou. Tyto velmi reaktivní radikály, z  nichž nejnebezpečnější je hydroxylový radikál, reagují s  mnohými důležitými součástmi buněk, především však s  lipidy a  nukleovými kyselinami. Působení volných radikálů na lipidy také významně ovlivňuje metabolismus cholesterolu, kdy oxidace lipoproteinů LDL zod-

povědných za transport cholesterolu do tkání vede k ukládání cholesterolu v cévách a k vzniku aterosklerózy. Některé polyfenolické látky silně tento děj inhibují i ve velmi nízkých koncentracích. Navíc alkohol zvyšuje koncentraci HDL lipoproteinů, které transportují cholesterol z tkání do jater, kde je transformován na žlučové kyseliny a tím odstraněn. (2,3) Novější výzkumy odhalují schopnost některých polyfenolů omezovat agregaci trombocytů (shlukování krevních destiček), čímž omezují riziko vzniku krevní sraženiny uvnitř cévy, vedoucí k náhlé příhodě cévní (infarkt myokardu, mozková mrtvice). Obecně jde o inhibici enzymů odpovědných za metabolismus kyseliny arachidonové, především cyklooxygenasy, což vede i k nižší produkci prostaglandinů a leukotrienů, tedy látek stupňujících zánětlivé procesy v organismu. (4) Ještě čerstvější jsou objevy vlivu některých polyfenolů na růst a  dělení nádorových buněk. Mechanismus tohoto účinku se intenzivně zkoumá. Jednou z  cest je indukce apoptózy, tedy spuštění programované buněčné smrti nádorové buňky, která je jinak z biologického hlediska „nesmrtelná“. Toto se děje prostřednictvím interakce s proteinkinasami, které zprostředkovávají regulaci buněčného cyklu. Druhou z cest je inhibice metabolismu nukleotidů, vedoucí k  zpomalení syntézy nukleových kyselin a tím i dělení buněk. Navíc se objevuje posílení účinku nukleotidových cytostatik. (5,6) Oba tyto mechanismy též zasahují do životního cyklu virů, a proto má víno také význam v boji s virovými onemocněními. Některé polyfenolické látky navíc obsahují strukturní motivy shodné se steroidními hormony, vážou se na hormonální receptory nádorových buněk a omezují jejich stimulaci pohlavními hormony. (7)


Vinařský obzor (1–2/2006)

Rozdělení polyfenolických látek Z  biochemického hledisky vychází syntéza polyfenolů z  aminokyseliny fenylalaninu, respektive tyrosinu a  přes hydroxyskořicové kyseliny vede k  flavonoidním látkám. Pouze kyselina gallová se syntetizuje přímo z  kyseliny šikimové. Ze zdravotního hlediska se všechny polyfenolické látky vyznačují antioxidační aktivitou. Další účinky popsané výše však byly zjištěny pouze u některých.

vyskytují v  poměrně vysokých koncentracích, nižší jsou koncentrace chemicky příbuzných prokyanidinů.

Hydroxybenzoové kyseliny Jde o nejjednodušší fenolické látky ve víně. Jejich antioxidační aktivita není příliš vysoká. Ve významném množství se vyskytuje kyselina gallová (Obr. 1), která je i součástí třísloviny taninu. Koncentrace ostatních hydroxybenzoových kyselin (protokatechuová, vanilová, syringová) jsou řádově nižší.

Stilbeny Představitel této skupiny látek, ač se ve víně vyskytuje v nevysoké koncentraci, je asi nejčastěji zmiňovaný polyfenol vůbec. Jde o trans–resveratrol(Obr. 6), který má všechny výše popsané účinky na zdraví člověka. Působenín UV záření z něj vzniká cis–resveratrol o jehož působení je dosud známo velmi málo, ač jeho koncentrace ve víně může být daleko vyšší. Resveratrol se vyskytuje i ve formě glukosidu zvaného piceid. Ještě účinnější látkou je piceatannol (Obr. 7) jehož je však ve víně pouze malé množství.

Obr. 4 (+)–Catechin Obr.5 (–)–Epicatechin

Obr.1 Kyselina gallová Hydroxyskořicové kyseliny Velice významná skupina látek, která vzhledem k  přítomnosti konjugované dvojné vazby vykazuje vysokou antiradikálovou aktivitu. Významně se podílí na ochraně LDL– lipoproteinů před oxidací. Hlavními látkami této skupiny jsou kyseliny kávová (Obr. 2) a p–kumarová(Obr. 3), řádově nižší je koncentrace kyseliny ferulové. Většina hydroxyskořicových kyselin ve víně je esterifikována kyselinou vinnou, ve starších vínech i  ethanolem. Vzhledem k  poměrně vysoké koncentraci jsou tyto látky spolu s katechiny zodpovědné za podstatnou část antioxidační kapacity vína.

Obr. 6 Trans–resveratrol Obr. 7 Trans–piceatannol Flavonoly Hlavními substancemi této skupiny jsou quercetin(Obr. 8) a  myricetin(Obr. 9), v  řádově nižších koncentracích se vyskytují i  kaemferol a isorhamnetin. Významná je koncentrace glykosidů flavonolů, především rutinu(Obr. 10). Biologická aktivita těchto látek se blíží stilbenům, ve víně se však vyskytují ve vyšších koncentracích.

Obr. 2 Kyselina kávová Obr. 3 Kyselina p–kumarová

Katechiny Hlavními sloučeninami této skupiny flavonoidních látek jsou (+)–catechin(Obr. 4) a (–)–epicatechin(Obr. 5) Stejné látky jsou účinnými substancemi zeleného čaje. Ve víně se

Obr. 8 Quercetin Obr. 9 Myricetin Obr. 10 Rutin

49

Anthokyany V červených vínech se nachází vysoké koncentrace anthokyanových barviv, které zde tvoří většinu fenolických látek. Jsou však stabilní pouze v kyselém prostředí a obtížněji se vstřebávají. Jejich rozpadem vznikají hydroxybenzoové kyseliny. Ostatní látky Ve víně se vyskytuje ještě řada dalších látek fenolické povahy o jejichž účinku se je známo poměrně málo. Dosud bylo popsáno přes 200 fenolických látek a  další jsou stále nacházeny. Výzkum účinků komplikuje nedostupnost většiny z nich v dostatečném množství pro biologické experimenty. Komerčně dostupných je pouze několik desítek látek. Dalším problémem je biologická dostupnost dané látky, kdy ve víně se vyskytuje ve významném množství, ale není vstřebána v  zažívacím traktu což je například případ anthokyanů. Obecně více zdraví prospěšných látek obsahují vína červená což je dáno technologií výroby, ale ani zdravotní přínos bílých vín není zanedbatelný a některé práce dokonce ukazují větší prospěšnost pití bílého vína. Kromě zdraví prospěšných látek, které obsahují všechna přírodní révová vína, se často vyskytují i zdraví škodlivé ba nebezpečné látky. Pouze zkratkovitě uvedu: aromatické aldehydy ve vínech zrajících v  kontaktu s  připáleným dřevem (barrik); biogenní aminy v  nemocných vínech, mykotoxiny (ochratoxin) v  jižních vínech a  oxid siřičitý ve všech vínech. V současné době se začíná na Ústavu vinohradnictví a vinařství ZF MZLU v Lednici stanovovat reprezentativní vzorek polyfenolických látek v moravských a českých vínech s ohledem na odrůdu a terroir. Literatura (1)  GOLDBERG,D.M.–HAHN,S.E.–PARKEES, J.G.: Clinica Chimica Acta, 237, 1995, s. 155–187 (2) GHISELLI,A.–NARDINI,M. a spol.: Journal of Agricultural and Food Chemistry, 46, 1998, s. 361–367 (3) BURNS,J.–GARDNER, P.T. a  spol.: Journal of Agricultural and Food Chemistry, 48, 2000, s.220–230 (4) PACE–ASCIAK, C.R.–HAHN,S.–GOLDBERG,D.M.: Clinica Chimica Acta, 234, 1995, s. 207–219 (5) HORVATH, Z.–SAIKO,P.  a  spol.: Experimental Hematology, 33, 2005, s. 329–335 (6) FULDA,S.–DEBATIN,K.M.: Cancel Research, 64, 2004, s.337–346 (7) HO,S.M: Journal of Cell Biochemistry, 91, 2004, s. 491–503


50

Marketingový mix služeb Ing. Petr Procházka, PEF MZLU Brno

I  když mají lidé (tj. zaměstnanci, partneři, konkurenti a  veřejnost) pro úspěch každého podnikání opravdu zásadní význam, lze je považovat za složku nejméně kontrolovatelnou, a  to především proto, že jsou samostatnými a svébytnými subjekty, které sice lze odměňovat či trestat, avšak nelze jim beze zbytku vnucovat cizí názory a  postoje. Výběr kvalitního personálu i  spolehlivých dodavatelů není třeba nijak zvlášť zdůrazňovat, stejně jako korektní vztahy ke konkurentům i  obecné či místní veřejnosti. Vzhledem k tomu, že v oblasti venkovské turistiky se většinou jedná o  přímé kontakty mezi poskytovateli ubytovacích, stravovacích a doplňkových služeb a jejich klienty, není třeba nijak zvlášť zdůrazňovat, že pozitivní a vstřícný přístup ke všem hostům je naprostou nezbytností a  nutností. I  když rodina farmáře nebo majitele malého ubytovacího či pohostinského zařízení nepředstavuje nijak velký podnik, je třeba vždy pamatovat na to, aby péče o návštěvníky či hosty byla vždy dokonalá a bezproblémová. Úsměvy, pozornost, ochota a vlídnost musí být naprostou samozřejmostí. Neméně důležitá je také odborná způsobilost, korektní chování, znalost cizích jazyků a dobrá schopnost komunikace. Všechny tyto vlastnosti jsou součástí profesionality a i když nám nemusí vždy být vrozeny, můžeme se jim zcela určitě cílevědomě učit a snažit se o jejich rozvíjení a prohlubování. Cílem každého poskytovatele služeb musí být jejich vysoká kvalita, která se pak přirozeně odráží v  rostoucím zájmu a věrnosti všech hostů. Ve vztahu ke klientele plní každý poskytovatel služeb několik důležitých úloh: vždy musí zajišťovat kvalitní, rychlou a  pozornou obsluhu, musí umět dobře organizovat práci svou i  svých spolupracovníků či pomocníků, musí být schopen koncepčního jednání i  dobré komunikace s vnějším okolím a v neposlední řadě

musí zvládat i  nečekané a  mnohdy nepříjemné situace. Vzhledem ke všem těmto povinnostem je lze rozdělit do následujících čtyř základních skupin: kontaktní pracovníci, obsluha, koncepční pracovníci a  podpůrný personál. V této souvislosti je však třeba zdůraznit, že i když jsou v následujícím textu jejich úkoly a  povinnosti popsány odděleně, bývá v  praxi malých rodinných podniků velmi časté, že je za jejich realizaci zodpovědná jen jedna anebo nanejvýš několik málo osob Kontaktní osoby komunikují se zákazníky často a pravidelně a kteří navíc se starají i o vytváření celkové koncepce podnikání a o tvorbu vhodného marketingového mixu. Jejich úkolem je tedy poskytování potřebných informací, nabídka služeb a  plánování i  kontrola všech činností. Obsluhující personál je s  klienty v  přímém kontaktu a  jeho hlavním úkolem je to, aby všichni klienti byli maximálně spokojeni. I  když se tito lidé na tvorbě marketingového mixu nijak zvlášť nepodílejí, lze je považovat za

jeho přímé realizátory a  právě na jejich vystupování a chování dobré jméno a pověst podniku záleží především. Koncepční pracovníci naproti tomu do kontaktu s hosty nepřicházejí téměř vůbec a jejich hlavním úkolem je řízení chodu podniku, realizace podnikové strategie a kontakty s partnery, úřady a kontrolními orgány. Poslední skupinu tvoří lidé, kteří zajišťují provoz a plní pomocné funkce. Stejně jako koncepční pracovníci ani oni do styku se zákazníky příliš nepřicházejí a jejich činnost zahrnuje spíše opravy, péči o zásobování, účetnictví a zpracování marketingových informací. Procesy, které umožňují vytváření a poskytování služeb lze považovat za jednu z  nejdůležitějších složek tohoto marketingového mixu. Všechny pracovní činnosti, které jsou s poskytováním určité služby spojeny a které je umožňují, jsou ve své podstatě procesem, který musí dokonale fungovat a hladce probíhat. Neprobíhá-li proces uspokojivým způsobem a nejsou-li jednotlivé činnosti navzájem dokonale propo-


Vinařský obzor (1–2/2006)

jeny, jsou zákazníci nespokojeni a ani sebevětší úsilí a vstřícnost obsluhujícího personálu tuto chybu nenapraví. Snahou provozovatele tedy musí být poskytování kvalitních služeb, které jsou přesně přizpůsobeny požadavkům a nárokům zákazníků a které přihlížejí i k jejich speciálním potřebám a  přáním. Všechny procesy mají dvě základní vlastnosti, jimiž jsou komplexnost a  rozmanitost. Pod pojmem komplexnost se rozumí složitost jednotlivých kroků, které celý proces utvářejí, a termín rozmanitost označuje jejich proměnlivost a  rozsah. Všechny procesy poskytování služeb se těmito dvěma vlastnostmi vyznačují a záleží především na povaze služby, zda je vysoce či málo komplexní a více či méně rozmanitá. Tak například vedení účetní evidence malého podniku není příliš komplexní ani rozmanité, a to proto, že evidované skutečnosti se často opakují a že ani jejich obsah není příliš různorodý. Naproti tomu procesy spojené s činností opravny automobilů mohou být velmi rozmanité a také jejich složitost může být poměrně značná. Chceme-li zajistit hladký a  pružný průběh těchto procesů, můžeme se zaměřit buď na rozši-

řování anebo omezování jejich rozmanitosti a také na zvyšování nebo snižování jejich komplexnosti. Při zvětšování rozmanitosti se podnik snaží uspokojovat individuální požadavky klientů a vytvářet širokou a pestrou nabídku (např. kolekce přívlastkových vín, různě velká balení apod.), při omezování rozmanitosti naopak lze nabízený sortiment omezovat a usilovat o vysokou míru standardizace nabídky. Vysoce komplexní nabídka poskytuje kombinaci různých typů služeb (např. stravování, ubytování, poradenství atd.), nabídka málo komplexní naproti tomu znamená velkou míru specializace (omezování některých činností a vyřazování některých produktů). Sestavování speciálních balíčků služeb a  specifikace nabízených programů jsou marketingové činnosti, které spolu úzce souvisejí a které vycházejí ze snahy zjistit a uspokojit konkrétní potřeby klientů. Tuto činnost zajišťují především koncepční a kontaktní pracovníci a  jejich hlavní snahou je vytvořit takovou nabídku, která zákazníky upoutá, přesvědčí a potěší. V  tomto případě je také třeba dbát na to, aby nabízené programy a balíčky služeb nebyly příliš nákladné a aby byly snadno dostupné pro

51

většinu hostů. Názorným příkladem vhodně sestaveného programu a balíčku služeb je organizace hromadných návštěv vinařských podniků, pořádání dnů otevřených dveří, organizace řízených degustací atd. Nabídka speciálních programů a  služeb je výhodná jak pro zákazníky, tak také pro podniky. Zákazníci přitom totiž mají možnost například blíže se seznámit s  činností podniku, získat vysoce kvalitní produkty za výhodnou cenu anebo užívat nabízené služby s  vysokou mírou komfortu (prohlídky sklepů a vinic, nákup speciálních kolekcí vín atd.), podniky zase mohou tímto způsobem dosáhnout zvýšení poptávky i  objemu prodeje a  zlepšit svou pověst a dobré jméno. Chce-li se podnik ve vysoce konkurenčním prostředí na trhu udržet, musí jeho vedení neustále přemýšlet o  tom, jaké nové produkty či programy svým zákazníkům nabídne. Stereotyp, nečinnost a  spoléhání na dobrou kvalitu vlastních produktů mohou mít za následek, že podnik postupně nebo i znenadání svou klientelu ztratí a že bude z trhu vytlačen jinými, dravějšími a aktivnějšími konkurenty.

Jsme oblastí bílých vín, tvrdí František Kupsa Krajina a půdy Krajina Českého středohoří působí v kontrastu s moravskými vinařskými oblastmi málem exoticky. Špičaté kopce kdysi dávno vyhaslých sopek, jež vystupují z  roviny polabské nížiny a jsou viditelné již zdaleka při cestě od Prahy, patří mezi charakteristické rysy regionu. Vesnička Velké Žernoseky na nachází pár kilometrů od Litoměřic a Lovosic v členitém údolí na pravém toku Labe. Vinice zde mají půdy vzniklé na vápnitých pískovcích a  slínovcích, hojné jsou spraše a  nižších polohách nivní sedimenty. Občasné výlevy vulkanických hornin – například ve významné trati „Pod Lovošem“ – dotváří teritoriální pestrost. Křídové sedimenty jsou bohaté vápníkem a  bórem, na zinek jsou chudé. V katastru vinařské obce Žalhostice, kde žernosečtí vinaři některé vinice obdělávají, jsou zase hnědozemní půdy vzniklé na opuce. Matečná hornina v samotných Žernosekách je velmi různorodá, jsou zde popsány ruly, svory a fylity s částečkami slídy. Terasováním a potřebou

navážet zeminu vznikla obava o to, jaká budou vína vzniklých na těchto půdách. Současnost ale ukazuje, že réva zde vyrostlá dává vína pěkná a typická pro tento region. Kousek historie Firma Žernosecké vinařství, s. r. o., vznikla v roce 1995 z bývalé Šlechtitelské stanice vinařské Velké Žernoseky spadající pod Osevu Litoměřice (Za první republiky provozovala sklep známá pražská vinařská firma Opplt a synovec – pozn. red.), a sídlí v zámečku uprostřed obce. „Nechali jsme si realizovat historický průzkum budovy a máme zjištěno, že její stáří bude i 300 let. Navíc je zde jedna zvláštnost, která se jinde nevyskytuje – hlavní vchod není do budovy zámku, ale do sklepa – do zámku se chodí až bočním vchodem,“ uvedl v  počátku naší návštěvy Ing. František Kupsa a dále vysvětloval: „Počátky vinařství ve Velkých Žernosekách se datují na začátek 11. století. V roce 1252 zde začali budovat sklepy mniši řádu Cisterciáků

a  my i  dnes v  těchto prastarých sklepích hospodaříme“. Odrůdy a vinice V  okolí Velkých Žernosek vždy převládaly spíše bílé odrůdy. Ve zdejších vinicích dominují a nejlépe se daří odrůdám Müller Thurgau, Ryzlink rýnský, Rulandské bílé a  šedé, Tramínu. „Pěstujeme ještě i Muškát moravský. Modré odrůdy tvoří necelých 20 % z celkových 30 hektarů plodných vinic, z  nich máme zastoupen Modrý Portugal a Svatovavřinecké. V roce 2003 jsme ve vinici Pod Lovošem vysadili 2000 keřů Rulandského modrého, kterému by se dle mého názoru mohlo dobře dařit, takže uvidíme,“ přemítá František Kupsa. V sezóně, kdy je potřeba například náhlého nasazení pracovních sil, jdou pracovníci ze sklepa na zelené práce do vinic nebo sklízet, podle toho, co je zrovna potřeba. Firma zaměstnává celkem 12 lidí, včetně pana Kupsy a účetní. Starší výsadby jsou v  klasickém sponu 3 x


52

1,2 metru, terasy v  Žernosekách, které byly budovány od roku 1985 až do roku 1990, mají spon 2 x 1,2 metru. Poslední výsadby před vstupem do Evropské unie byly realizovány ve sponu 2,4 x 1 metr. „Jsme oblastí bílých vín, a  tak jsme vysazovali odrůdy, které sem k  nám patří – tedy zejména Ryzlink rýnský, Müller Thurgau, Rulandské bílé a  šedé a  například také Tramín, který zde umí dát zajímavá vína. Hospodaříme jak na mladších výsadbách, tak i  na starých vinicích, které jsou však ve stále dobré kondici. Některé z  těchto vinic zde zakládal v  době svého působení v  polovině padesátých let prof.  Vilém Kraus,“ upřesňuje pan Kupsa.

Ing. František Kupsa Při výsadbách vinic se žernosečtí snažili zajistit dobrý klonový materiál, který je ověřen v  obdobných klimatických podmínkách. Pečlivý výběr sazenic z  vyhlášené alsaské školky je snad předpokladem jisté budoucí investice. „Několik následujících let nám ukáže, jak to vlastně bude, osobně jsem však zatím optimista. Z čeho mám trochu obavy, tak jsou mladé vinice nemála vinařů, kteří sáhli po levném výsadbovém materiálu ze zemí bývalé Jugoslávie, kde může být kvalita opravdu hodně různá. Další otázkou je, zda budou všechny vinice v České republice, až se dostanou do plné plodnosti, kvalitně obdělávány – jedná se zejména o  nedostatek kvalifikovaných pracovníků – lidem se totiž nechce dělat ve vinici, přestávají mít vztah k práci v zemědělství, k práci s přírodou,“ pochybuje František Kupsa. Ochrana vinic Loňský rok potrápil v houbových chorobách nejednoho moravského vinaře. Většina se jistě shodne v tom, že byl zejména co se týče peronospóry poměrně složitý. František Kupsa k tomuto dodává: „Loňský rok byl takový, jaký byl. Kdo ale chodil do vinohradu, mohl to uhlídat. Tlak byl samozřejmě silný, a to jak peronospory, tak i oidia. Kritické bylo zejména období od kvetení do poloviny července. Pršelo sice rela-

tivně dost, ale úhrny srážek byly malé. Uhlídali jsme to dobře, škody byly do pěti procent. Systém prognózy a signalizace nedělám, nejvíce se mi osvědčilo chodit často do vinice. Máme vinice v mnoha mikroklimaticky naprosto odlišných místech, a  takže není možné toto dělat nějak systematicky. Domnívám se, že pokud kritická místa znám a procházím alespoň každý druhý den, musím to uhlídat. Samozřejmě jedním z  hlavním předpokladů je dělat zelené práce rukama, včas a dobře. Ve věci botrytis je to to samé – určitě by se našla, ale zásadní problém nebyl.“ Ročník 2005 V průběhu sezóny, podobně jako jinde v Čechách nebo na Moravě, nebyl předpoklad kvality úrody ve Velkých Žernosekách zdaleka optimistický. František Kupsa předpokládal, že většina úrody bude sklizena v  kategorii zemského vína. Průběh povětrnostních podmínek v  září však podle něj znamenal zásadní obrat: „Většinu bílých odrůd jsme sklidili v  přívlastkové jakosti. Ryzlinky a  všechny Rulandské máme v pozdních sběrech, u Tramínu se jedná o výběry, Müller Thurgau a Muškáty jsou kabinetní. Botrytida nás nezlobila. Co nás však zlobí již několik let, je ten fakt, že přes přesné technologické postupy občas docilujeme nižších bezcukerných extraktů. Přičítám to mimo jiné čisté reduktivní technologii a také dobrému zdravotnímu stavu hroznů. Senzoricky jsou vína naprosto v pořádku. Domnívám se, že by v tomto ohledu mohla být upravena legislativa. Často vína, která projdou všemi analytickými parametry, jsou diskutabilního senzorického profilu. Hovoří se o  resveratrolu ve vínech, nicméně faktem je, že vyšší obsah této zdraví prospěšné látky bývá ve vínech z  hroznů napadených houbovými chorobami. Pokud samozřejmě nechám třeba rmut bílých vín ležet delší dobu nebo nějaký den, mohu dosáhnout vyššího extraktu, ale ovšem za cenu nižší ovocitosti a svěžesti, která je dnes tolik vyhledávána.“ Odběratelé si jezdí do Žernosek „Mezi naše odběratele patří zejména pražské restauranty vyšší gastronomie a vinotéky. Majitelé restaurantů, obchodníci, ale dnes už i  stálí zákazníci z  řad konečných spotřebitelů jezdí pro víno přímo k nám do sklepa. Jsou partie vín, které máme v podstatě dopředu zamluveny a  nemůžeme uspokojit všechny zájemce – přednost musí dostat stálý odběratel. Obzvláště osobní vztahy máme v  restaurantu U Vladaře,“ sděluje k obchodní politice pan Kupsa. Firma něco málo prodává i stolního sudového vína. Neustále narůstá počet konzumentů, kteří přijíždí 4 až 5krát za rok pro 150 až 200 lahví.

Vedle klasických dřevěných sudů jsou ve sklepě i moderní nerezové nádrže Propad stropu sklepa „Před povodněmi v roce 2002 se nám sem propadl strop. Nad místem propadu vede cesta, kde několik let před tím dělali trativod – kopali zde plyn, kanalizace. Měl jsem ve sklepě několik pracovníků, když z  ničeho nic začali padat ze stropu kameny. Lidé si naštěstí uvědomili hrozící nebezpečí a  odešli ze sklepa. Do hodiny byl celý strop dole a část sklepa zcela zavalena. Klenby okolních chodeb naštěstí nepovolily, a  tak sklep zůstal. Trable byly také s pojištovnou – od té doby tvrdím, že dokud nedošlo k plnění pojistné události, člověk neví, co je to pojistná smlouva, neboť pojišťovny mají na všechno své tabulky a spousty výjimek a podobně. Oprava to byla náročná, část ze sumy blížící se milionu korun nám naštěstí hradila pojišťovna.“ Vše pro zákazníky Budova nad sklepem, zámeček, v  současné době slouží návštěvníkům a  hostům vinařské firmy. Je zde možné pořádat slavnostní akce, firemní večírky, svatební obřady, soukromé oslavy a hlavně pak pro degustace vín spojené s exkurzí do sklepů. Maximální kapacita je padesát osob. V  prostorách zámečku jsou také dva luxusní apartmány, které jsou tvořeny ložnicí, obývacím pokojem, kuchyňkou a  koupelnou. Jejich celková kapacita je 10 lůžek, které lze využít i pro delší pobyty spojené s poznáváním krás Českého středohoří – za všechny vyjmenujme hrad Střekov, Litoměřice, Libochovický zámek, Lovoš apod. Ochutnali jsme: Müller Thurgau jakostní 2005, 16letá vinice; 17,5 °NM, 11,9 % alk., 6,2 g kyselin, suché – svěží, ovocité, šťavnaté, příjemně navinulá pitelnost, typická ryzlinkovost. Müller Thurgau pozdní sběr 2005, 50letá vinice (trať Pod Lovošem), 21,6 °NM – oproti předchozímu širší a plnější vůně, chuť hutnější a viskóznější, patrná mineralita a slanost, v dochuti příjemné a velmi dlouhé.


Vinařský obzor (1–2/2006)

53

Vinice Žernoseckého vinařství a kopec Lovoš

Pohled do historického Jánského sklepa pod sídlem firmy

Muškát Moravský kabinet 2005, 20,5 °NM – lahodná vůně je ovocitě svěží, chuť jemně kořenitá, pěkná a  dlouhá dochuť, vybízí k  dalšímu napití. Ryzlink rýnský pozdní sběr 2005, trať Velká Vendule, 22,5 °NM – vůně typická a nazrálá, chuť je pikantní a plná, celkově velmi pitelné. Rulandské bílé pozdní sběr 2005, trať Malá Vendule, 22,4 °NM – pěkná a čistá ušlechtilá vůně evokující citrusové plody a připečenost, v chuti je kulaté a plné. Rulandské šedé pozdní sběr 2005, 23 °NM – intenzivní vůně evokuje luční květiny, v  chuti totéž, dochuť sametová, plná. Tramín červený výběr z  hroznů 2005, trať Pod Lovošem, 25,2 °NM, 13 % alk., Etiketa 25 g zbytkového cukru – ve vůni se objevují tóny okvětních plátků růží, chuť je plná, komplexní, víno je velmi pitelné, v dochuti je dlouhé a medové. Modrý Portugal jakostní 2005 – víno poněkud tvrdšího charakteru, patrné tóny zelenosti, kratší a tvrdší dochuť, v pozadí hořčinka. Svatovavřinecké jakostní 2005, macerace na rmutu 14 dní, míchání rmutu ruční, a to každé 2 hodiny 24 hodin denně – jemná vůně, v chuti plný, lahodný. Zweigeltrebe jakostní 2005, 20 °NM, hrozny původem z  Mostecka od Ing. Váni z vinice Špičák – příjemné, dlouhé, minerální a typické, v dochuti pro místo původu charakteristická „čedičovinka“, některými nesprávně označovaná jako „dehtovinka“. Text Richard Stávek, fota autor a  archiv F. Kupsy

Budova sídla firmy z čelního pohledu

František Kupsa v zadní části sklepa ukazuje zadní část sklepa s archivními víny starými desítky let


54

syntetické Z ÁT K Y

Technologie, která uchovává Vaše vína...

„Jednoduše lepší zátka“

Nezanechává pachuť korku

Nepouští barvu

Oxidace vín pod kontrolou

Přední

světový výrobce syntetických extrudovaných zátek

spol. s r. o.

Na Pankráci 30, 140 00 Praha 4 tel.: 234 633 280-5, fax: 234 633 290 e-mail: info@compo.cz


Vinařský obzor (1–2/2006)

Naše expozice na veletrhu VINEX 2006 v Brně – pavilon A2, stánek 35 filtrace A5_fin_Ondra

4.1.2006

14:26

Str. 1

NEZAMRZLI JSME NA MÍSTĚ . DÍK Y VÁM . VÍTEJTE V NOVÉM ROCE 2006 SPOLEHLIVÁ FILTRACE

HOBRA

ŠKOLNÍK

HOBRA-ŠKOLNÍK s.r.o. SMETANOVA UL., 550 01 BROUMOV, ČESKÁ REPUBLIKA TEL: +420 491 580 111 FAX: +420 491 580 135 E-MAIL: HOBRA@HOBRA .CZ WWW.HOBRA .CZ

55


Rozmûry a ceny plo‰né inzerce ve Vinafiském obzoru Vinafisk˘ obzor

Vinafisk˘ obzor

Inzerce

Inzerce

Vinafisk˘ obzor

Inzerce

FORMÁT 1/1 (A4)

FORMÁT 1/2 – horizont.

FORMÁT 1/2 – vertik.

■ na spadání – 210 x 297 mm ■ rámec sazby – 190 x 252 mm – uvnitfi: bar. 18 000,-, ãb. 15 000,– II. a III. strana obálky 25 000,– IV. strana obálky 30 000,-

■ na spadání – 190 x 123,5 mm ■ rámec sazby – 190 x 138,5 mm – uvnitfi: bar. 9 500,-, ãb. 7 500,– II. a III. strana obálky 13 000,-

■ na spadání – 102,5 x 297 mm ■ rámec sazby – 92,5 x 252 mm – uvnitfi: bar. 9 500,-, ãb. 7 500,-

Vinafisk˘ obzor

Vinafisk˘ obzor

Inzerce

Inzerce

Vinafisk˘ obzor

Inzerce

FORMÁT 1/4 – vertik.

FORMÁT 1/8 – horizont.

FORMÁT 1/16 – vertik.

■ rámec sazby – 92,5 x 123,5 mm – uvnitfi: bar. 5 000,-, ãb. 4 000,– II. a III. strana obálky 7 000,-

■ rámec sazby – 92,5 x 59,5 mm – uvnitfi: bar. 2 500,-, ãb. 2 000,-

■ rámec sazby – 44 x 59,5 mm – uvnitfi: bar. 1 500,-, ãb. 1 200,-

Ceny fiádkové inzerce KOMERâNÍ – 2 Kã za znak vãetnû mezer, nejménû v‰ak 100 Kã, pfii zv˘raznûní (podtrÏení, tuãnû, rámeãek, negativ) pfiíplatek 50 %. Je moÏná pouze uvnitfi ãasopisu a ãernobíle. UvefiejÀuje se aÏ po pfiijetí platby. SOUKROMÁ – zdarma

Uvedené ceny neobsahují DPH 19%

Podrobnûji na www.vinarskyobzor.cz, e-mail: info@vinarskyobzor.cz nebo tel.: 519 348 980


Vinařský obzor (1–2/2006)

57

Mikroregion znojemských vinařských obcí Daníž představuje projekt

Projekt „Vítejte ve sklepních uličkách regionu Daníž“ je prvním uceleným projektem tohoto druhu v daném regionu a lze ho představit ve čtyřech samostatných částech, kterými jsou: 1. interaktivní mapa „Vítejte ve sklepních uličkách“ jako součást www stránek Daníž l interaktivní mapa mikroregionu s vyznačením jednotlivých obcí, l interaktivní mapy jednotlivých obcí, kde budou vyznačeny sklepní uličky, zajímavé turistické cíle v  obci, ubytovací a  stravovací zařízení a další služby pro turisty, l interaktivní mapy sklepních uliček, ve kterých budou zvýrazněny aktivní vinné sklepy, vinařství, vinárny a vinotéky s detailními informacemi a fotografiemi těchto zařízení. 2. publikace „Vítejte ve sklepních uličkách znojemského regionu Daníž“ l stručné informace o  zajímavostech, historii a zvláštnostech jednotlivých obcí, l informace o  sklepních uličkách, aktivních vinařstvích a vinotékách. 3. incomingový program „Vítejte ve sklepních uličkách znojemského regionu Daníž“ l víkendový program pro individuální návštěvníky i skupiny turistů l vícedenní program pro skupinovou turistiku. 4. integrace všech částí projektu do www stránek svazku na adrese www.daniz.cz, marketingová podpora projektu „Vítejte ve sklepních uličkách znojemského regionu Daníž“ l účast na veletrhu Regiontour 2006 a  ISSS 2006, samostatný leták k  incomingovému programu, tisková konference, drobné reklamní předměty, trvale udržované aktuální www stránky, pravidelné informace médiím.

Projekt využívá existence sklepních uliček jako specifika území pro zvýšení turistické atraktivity a návštěvnosti regionu, počítá ovšem i s využitím přírodních předpokladů regionu. Příhodná je zejména pozvánka k  návštěvě Národního parku Podyjí a exkluzivní viniční tratě Šobes. Turisté jsou upozorněni na možnosti návštěvy dalších přírodních, kulturních a církevních památek, památek lidové architektury a jsou srdečně zváni na aktuální folklórní a kulturní akce v regionu. Nechybí doplňující nabídka služeb spojených s vinařstvím. Realizátorem projektu „Vítejte ve sklepních uličkách znojemského regionu Daníž“ se na základě výběrového řízení stal Institut regionálních informací. Ambicí projektu je napojení na jednotný informační a rezervační systém v Jihomoravském kraji a zařazení programu do nabídky turistických produktů České centrály cestovního ruchu: „Obchodní dům turistických produktů“. Odrazovým můstkem k  realizaci projektu jsou vysoce navštěvované internetové stránky svazku, www.daniz.cz, uvedené do provozu k  datu vstupu ČR do EU. Tyto stránky již v současnosti informují širokou veřejnost o regionu i jednotlivých členských obcích a současně představují společenské, sportovní, kulturní i  vinařské akce, které jsou v  členských obcích pořádány. Stránky obsahují databázi „Sklepmistr“ čítající více než čtyři stovky firem nabízejících ubytování, stravování, vína a posezení ve vinných sklípcích a další služby pro zpříjemnění volného času, ať už se sportovním, kulturním či společenským zaměřením. Průměrná denní návštěvnost stránek je cca 400 hostů na jejich české i německé verzi. V listopadu 2004 byly www stránky vyhodnoceny časopisem Veřejná správa jako „Objev roku 2004“ v kategorii svazky obcí. Základním posláním a  smyslem činnosti Svazku znojemských vinařských obcí Daníž je trvale udržitelný rozvoj regionu a  zvyšování hospodářské prosperity, čehož chce dosáhnout také prostřednictvím rozvoje cestovního ruchu. Název Svazku Daníž symbolizuje spojení obcí, je odvozen od názvu potoka, který protéká šesti zakladatelskými obcemi.

Svazek má přirozený zájem na společné propagaci mikroregionu, se zvláštním zřetelem na vinařskou turistiku a  agroturistiku. Ke zvýšení informovanosti návštěvníků přispívají nová infocentra, jejichž činnost byla Svazkem iniciována a která jsou situována v obcích Bohutice, Hnanice, Božice, Prosiměřice, Višňové a Kojetice. Aby založená infocentra mohla turistům nabízet kvalitní, souhrnné a aktuální informace o regionu i dění ve Svazku, je nutné připravit v dostatečném množství jak materiály tištěné, tak i udržovat v dostatečné šíři a aktuálnosti i internetové stránky. To vyžaduje dlouhodobou systematickou práci jak ve vyhledávání zajímavostí a událostí v regionu, tak i v jejich dokumentování a  zapracovávání do  informačních materiálů a publikování na internetových stránkách a  v  médiích. Tuto činnost pro svazek dlouhodobě zajišťuje Institut regionálních informací. Znojemsko i po vstupu ČR do EU stále zůstává regionem na okraji zájmu jak celostátního, tak i krajského. Vysoká nezaměstnanost, odliv vzdělaných obyvatel, nedostatek nových investic a  v  neposlední řadě špatné dopravní napojení – to vše komplikuje ekonomický i  sociální růst regionu. Navrhovaný projekt chce přispět ke zlepšení této situace důrazem na rozvoj turistické infrastruktury a  na rozvoj informací o  nabídce zařízení a zajímavostí, což by v neposlední řadě mělo přispět i  k  růstu počtu pracovních míst v sektoru služeb cestovního ruchu. Důsledná dvojjazyčnost (Č+N) všech výstupů z řešení projektu podtrhuje nutnost spolupráce s  Rakouskem, kde je turistická infrastruktura i  informační systémy na podstatně vyšší úrovni. Již dnes jsou internetové stránky svazku Daníž řešeny dvojjazyčně a  tento projekt dále přispěje k  jejich rozšíření, aby se zájem o znojemský region zvyšoval i u turistů zahraničních. Kontakt: Ing. Milada Kadlecová, Institut regionálních informací, s.r.o., Beethovenova 4, 602 00 Brno, tel.: 542 523 213, e-mail: milada.kadlecova@iri.cz, www.iri.cz


58

MiWine – Mezinárodní veletrh vín a destilátů Miláno, 12.–14. červen 2006 MiWine, druhý ročník veletrhu věnovaného vysoce kvalitním vínům a destilátům, proběhne v Miláně od 12. do 14. června 2006. MiWine je veletrh, který vznikl na základě poptávky italských i zahraničních výrobců jako manifestace typu „business to business”. MiWine oslovuje v  první řadě profesionály z  řad vinařů a také velké hotelové řetězce. Převážnou část návštěvníků MiWine tvoří zákazníci s  velkou nákupní silou a  s  velkým nákupním odhodláním. Údaje z  roku 2004: 1  200vystavovatelů, čistá výstavní plocha 17 217 m2. 25 000 návštěvníků, z nichž 2 500 zahraničních z 41 zemí, 560 novinářů, z nichž 110 zahraničních. Atmosféra veletrhu v roce 2004 se vyznačovala prezentací vysoce kvalitních vín a radikální změnou náhledu profesionálů na tento sektor. MiWine 2006 se bude konat v novem výstavním areálu Fiera Milano, jednom z nejmodernějších světových výstavních center: v blízkosti letiště Malpensa, asi 7 km od města, ale lehce dostupného metrem. Celá expozici bude doprovázena širokým doprovodným programem. Věříme, že výstava MiWine je pro české výrobce vína a destilátů novou příležitostí jak posílit jejich pozici na trhu. Také česká vína a destiláty by měly oslovit mezinárodní profesionály v sektoru! Kontakty: Sisters Italia, s.a.s., sistersitalia@iol.it, cz.sisters@tiscali.it (vo) ProWein 2006 – poprvé se společnou účastí České republiky! Profesionální přístup, kompaktní nabídka vín a globální obraz trhu – tyto tři faktory zaručující úspěch charakterizují veletrh ProWein. S tímto tvrzením bude jistě souhlasit i celá odborná vinařská obec. „Vinařských veletrhů je celá řada, ale ProWein je pro nás jeden z nejvýznamnějších akcí z celého roku,“ potvrdil obchodní ředitel italské vinařské společnosti Vinum Franz Röll. „ProWein je mezinárodní setkání celé branže vín a lihovin s mimořádně odbornou klientelou návštěvníků,“ dodává Julio Garcia ze španělského generálního konzulátu a podtrhuje význam mezinárodního odborného veletrhu vín a lihovin ProWein. Na tento úspěch navazuje

rovněž ProWein 2006, který se bude konat ve dnech 26.– 28.3. 2006 na výstavišti v Düsseldorfu. Přibližně 2 750 vystavovatelů z téměř všech vinařských oblastí světa budou prezentovat na 13. ročníku veletrhu ProWein vína, lihoviny, příslušenství a doplňky pro tuto branži. Ohlédněme se za minulým ročníkem: 2 773 vystavovatelů z 39 zemí, 28 500 odborných návštěvníků, (19 % ze zahraničí) – 97 % návštěvníků vyjádřilo celkovou spokojenost. Největší skupinu až 700 vystavovatelů tvoří Německo, které prezentuje svou nabídku všech 13 oblastí. Podobné superlativy náleží rovněž dalším významným vinařským zemím: Francie, Itálie, Španělsko, Rakousko. ProWein je tedy ta správná adresa pro nákupčí a odborníky, kteří se specializují na klasická vína z evropských zemí. Země Východní Evropy mají na veletrhu ProWein také svou silnou pozici – 160 vystavovatelů z 14 zemí (Rumunsko, Moldávie, Maďarsko, Česká republika, Bulharsko, Slovinsko a další). Poprvé se bude prezentovat formou společné účasti i Česká republika, jejíž účast je podporována Vinařským fondem ČR. Nelze samozřejmě opomenout výrobce ze zámořských zemí – Austrálie, Argentina, Brazílie, Chile, Jižní Afrika, USA, Čína, kteří jsou připraveni se svou nabídkou reagovat na stále rostoucí poptávku po exotických vínech. Pro návštěvníky branže lihovin je připravena také rozmanitá nabídka spojená s programem ochutnávek. V branži vín bude pozornost věnována tématu speciálních vín charakteristickým pro danou vinařskou oblast s označením „ Anything but Chardonnay“. Součástí veletrhu bude tradiční degustační zóna, která nabízí v hale 6 prezentací vybraných vín všech vystavovatelů. Odborným návštěvníkům umožní zorientovat se v nabídce na trhu s vínem a následně vést s jednotlivými partnery obchodní jednání. Od poloviny ledna bude nově zahájen on–line shop, prostřednictvím kterého lze objednat vstupenky a katalog přes internet. Registrace odborných návštěvníků však zůstává beze změn – na základě předložení kopie živnostenského listu, popř. výpisu z obchodního rejstříku. Termín konání: 26.–28. 3. 2006, 9.00–18.00 hod. Místo konání: Messe Düsseldorf, haly 3–7.0 Denní vstupné: 22 EUR Vstupenky na veletrh s 15% slevou lze zakoupit v předprodeji u společnosti Veletrhy Brno, a.s. – Zastoupení Messe Düsseldorf pro ČR a SR, e-mail: mhorakova@bvv.cz Katalog: 10 EUR (cca 2 týdny před začátkem veletrhu) Více informací získáte na www.prowein.de nebo na adrese: Veletrhy Brno, a.s., Odbor zahraničního zastoupení, Romana Šilhánková, Tel.: 5 4115 2940, e-mail: rsilhankova@bvv.cz, www.prowein.de (vo)

Inzerce

JAROVÍN Rosé 2006 Sdružení dobšických vinařů ve spolupráci s firmou Vinařství Hort pořádá 3. ročník mezinárodní soutěže JAROVÍN Rosé 2006. Cílem soutěže je prezentovat vína z  celého světa a  dát tak široké veřejnosti na vědomí, kdo umí vyrobit nejlepší růžové víno, s důrazem na podporu jejich prodeje a prezentaci v médiích. Přihlášky zasílejte do 1. 3. 2006 na adresu Jiří Hort, Pražská 44, 669 02 Znojmo a nebo na e-mail: info@vinohort.cz. Telefonické dotazy budou zodpovězeny na tel.: 602 149 445. Hodnocení proběhne 15. 3. 2006 v Dobšicích od 10 hod. Vlastní výstava 25. 3. 2006 v Dobšicích od 15 hod. a 30. 3. 2006 v Praze od 14.00 do 20.00 hod. v  Lustermannském vinném sklepě a Vinotéce Veronský dům na adrese Míšeňská 8, Praha 1.

Informace ze SZPI

Státní zemědělská a  potravinářská inspekce oznamuje, že ve dnech od 28. 2. do 2. 3. 2006 budou probíhat vinařské senzorické zkoušky. Podmínkou je úspěšné absolvování základních senzorických zkoušek. Bližší informace naleznete na internetové adrese www.szpi.gov.cz nebo na tel. čísle 605  229 597. Písemnou žádost a pasovou fotografii zasílejte do 10. 2. 2006 na adresu SZPI, Běhounská 10, Brno, 603  00. Cena: 1  000 Kč za účast na senzorických zkouškách, po úspěšném absolvování zkoušek dalších 1  000 Kč za vystavení osvědčení a průkazu. Státní zemědělská a  potravinářská inspekce dále upozorňuje výrobce vín, že aktuální seznam laboratoří pověřených provádět rozbory pro účely zatřiďování vín je uveřejněn na adrese www.szpi.gov.cz. Inspektorát SZPI v Brně přijme inspektora pro kontrolu vína ze znojemské podoblasti. Bližší informace na adrese www.szpi.gov.cz Ing. Bronislav Pavelka, vedoucí oddělení kontroly vína


Vinařský obzor (1–2/2006)

59

Vzpomínka na vinaře a šlechtitele Jaroslava Míšu (1902–1960)

Degustaci byl přítomen i  jeho syn Drahomír Míša. Oba jsme tehdy byli posluchači stejného ročníku Vysoké školy zemědělské, zahradnické katedry v  Lednici. Ochutnali jsme Tramín, Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Sylvánské zelené a další bílé odrůdy. V té době bylo vzácností, aby vinař měl tak široký sortiment odrůd vlastní produkce a různých ročníků. Poznal jsem Jaroslava Míšu i  na dalších setkáních jako člověka, který miloval své povolání a měl bohaté zkušenosti z  pěstování révy vinné i  vinařské technologie. Politické poměry a  propuštění ze služeb Státní révové školky v roce 1952 mu neumožnily je používat dále v praxi. Jaroslav Míša se narodil dne 19. 5. 1902 ve vinařské rodině v Polešovicích. Stejně jako jeho starší bratr Cyril (vedoucí šlechtitelské stanice ve Znojmě – blíže viz příspěvek Z. Vaďury na straně 60 – pozn. red.) získal i Jaroslav odborné vinařské vzdělání na Zemské rolnické a vinařské škole v  Bzenci. Po jejím absolvování v  roce 1919 byl na roční praxi na statku v Buchlovicích. V  roce 1920 nastupuje jako praktikant v Zemské révové školce v Mutěnicích. Po roce praxe je jmenován zemským vinařským instruktorem. Pod vedením profesora B. Pštrosse se věnuje výzkumné činnosti a poradenství. V roce 1924 je poslán do Státní révové školky ve Velkých Pavlovicích, aby pomáhal se zakládáním vinic Aloisi V. Horňanskému (správce Státní révové školky, ředitel školy a redaktor Vinařského obzoru). V následujícím roce si Alois Horňanský jmenovitě vyžádal Jaroslava Míšu opět, a tak od roku 1925 zůstává Jaroslav Míša ve Velkých Pavlovicích natrvalo. Protože byl pracovitý a  dobrý odborník, je v roce 1926 pověřen správou Státní révové školky ve Velkých Pavlovicích a  následně i  Státní ovocné školky. Státní révová školka rozšiřuje plochu podnožových vinic až na 8,6 ha a stává se největší základnou podnožového materiálu. Jaroslav Míša se věnuje i organizační práci. Na konci roku 1929 zakládá spolu s  předními vinaři Vinařskou besídku a  je zvolen jednatelem. První výstavu vína pořádá Vinařská besídka v  roce 1930, na které bylo 168 vzorků. Na 1. valné hromadě Vinařské besídky v  roce 1931 byly předneseny stesky a  bolesti vinařů k  současné hospodářské stagnaci. Vinaři požadovali snížení daní a  podporu vinařství.

Jaroslav Míša Bylo poukázáno na velký cenový rozdíl u prodeje vína. Výrobce prodával víno za 4 až 6 Kč za litr, ale v  hostincích se prodávalo za 16 až 24 Kč za litr. V situačních zprávách ze Státní révové školky její správce Jaroslav Míša hodnotil situaci v odbytu vína ve Vinařském Obzoru č. 8 v roce 1933 takto: „Bílé víno u vinařů je skoro vyprodané, jenom na červené je špatný odbyt, a to i přesto, že červené víno je prvotřídní kvality, nemohou ho naši vinaři prodat ani za třetinovou cenu vína bílého. Cena vína bílého je podle kvality 5 až 8 Kč za litr, červeného 2,50 až 4 Kč za litr.“ Významnou roli na úseku zvyšování kvality vína sehrálo i Moravské kolonizační družstvo. Víno ze Syndikátního sklepa, jak se všeobecně družstvu říkalo, se dobře prodávalo a brzy nestačilo uspokojovat poptávku. Zprostředkovávalo i prodej vína ostatním vinařům. Zásluhu na dobrém chodu Syndikátního sklepa měl především správce Jaroslav Míša. Svou šlechtitelskou práci zaměřil na udržovací šlechtění révy vinné. Vynikajícího výsledku dosáhl v  selekci Tramínu červeného a  Frankovky. U  Tramínu červeného se zaměřil na zvyšování plodnosti a aromatických látek v hroznech. Výběrem jedinců u Frankovky do-

sáhl odstranění sprchavosti. Zanechal rozpracovanou selekci všech hlavních moštových a stolních odrůd. V  publikaci „Tradice šlechtění révy vinné na Moravě“ vydané v roce 1978 se píše: „Vedle publikovaných poznatků úspěšní šlechtitelé předávali své zkušenosti přímo svým spolupracovníkům a  nástupcům.“ Příkladem může být působení Cyrila Míši a jeho bratra Jaroslava Míši. V roce 1937 se stává zakládajícím členem Vinařsko-ovocnického družstva ve Velkých Pavlovicích spolu s Aloisem V. Horňanským. Je zvolen hospodářem družstva a funkci zastává až do roku 1941. V roce 1939 je přeložen ze Slovenska do Velkých Pavlovic Ing. Pchálek a je jmenován správcem Státní révové školky. Jaroslav Míša je přeložen v roce 1941 do Zemské révové školky v Polešovicích, později do Státní révové školky v Mutěnicích. Po osvobození byl rostlinolékařem a  agronomem speciálních kultur na ONV Hustopeče. Do šlechtitelské stanice vinařské ve Velkých Pavlovicích se vrací v roce 1950. Pod vlivem politických represí po únoru 1948 je ze stanice v roce 1952 propuštěn jako politicky nespolehlivý. Prožívá nejtěžší chvíle svého života. Nakonec nachází zaměstnání v  roce 1953 v  laboratoři Lacrum Brno jako skladník. Jeho zdravotní stav se zhoršuje a v roce 1958 odchází do invalidního důchodu. Po těžké nemoci v roce 1960 umírá. Jaroslav Míša byl znám nejen jako šlechtitel, ale i  jako angažovaný vinařský odborník. Přispíval odbornými články a  situačními zprávami do Vinařského obzoru, mnoho let byl členem redakční rady Vinařského obzoru a plných 20 let jednatelem vinařské besídky. V roce 1939 je zvolen do výboru Zemského vinařského spolku pro zemi Moravskoslezskou za vinařskou besídku Velké Pavlovice. Na valné hromadě 5. června 1949 v Břeclavi je rozhodnuto o likvidaci Zemského vinařského spolku a začlenění vinařských besídek do Jednotného svazu českých zemědělců. Tím byly vinařské besídky prakticky zrušeny. Jeho přínos pro rozvoj vinařství nejen ve Velkých Pavlovicích je nezpochybnitelný. Zařadil se mezi významné průkopníky šlechtitelské práce u vinné révy na Moravě. Ing. František Kostrhun


60

110 let od narození šlechtitele révy vinné

V  letech 1913–1915 absolvoval odbornou Rolnicko-vinařskou školu ve Bzenci. Po ukončení školy pracoval Cyril krátkou dobu jako praktikant v Moravském Písku a v Kněždubě. V prosinci 1915 narukoval a v červnu 1916 odjel na ruskou frontu, kde záhy celá jednotka přešla do zajetí. Odtud se vrací začátkem roku 1919. Poté krátce pracoval na polešovickém velkostatku a  v  Rolnícko-priemyselne banke v  Malackách. V  roce 1920 se oženil a  stal se otcem dvou synů. 15. 5. 1921 nastoupil jako vinařský instruktor ve Státních a zemských révových školkách v Mutěnicích pod vedením prof. Bedřicha Pštrosse (1887–1942). 20. 12. 1922 byl přidělen jako instruktor do Státních a  zemských révových školek ve Znojmě, kde působil nepřetržitě až do 9. října 1938. Ve Znojmě se od počátku svého působení, nejprve pod vedením prof.  Fr. Frimmela a  A. Stummera, později samostatně věnuje udržovacímu šlechtění a novošlechtění. Mimo meziodrůdovému křížení révy vinné se věnuje v začátcích i křížení mezidruhovému s americkými druhy révy pro získání rezistence proti chorobám. V  roce 1928, po odchodu A. Stummera do Mikulova na místo ředitele vinařské školy, byl pověřen řízením révové školky. Po dvou letech na základě požadavku, že vedoucím musí být odborník s vysokoškolským vzděláním, byl jmenován vedoucím Ing. Jan Vobr a C. Míša pokračuje dál až do roku 1938 jako výkonný šlechtitel. Nyní se mohl opět plně věnovat poradenské a  šlechtitelské práci. V  roce 1938 měl již 1853 kříženců Vitis vinifera, 1135 kříženců me-

zidruhových a 3 křížence amerických rév. Dále ze samoopylení celkem 2105 rostlin, 81 mutací atd. Šlechtění bylo směřováno především na odolnost vůči révokazu a chorobám. Po dramatických událostech při záboru pohraničí německou armádou byli C. Míša, po krátkém věznění ve Znojmě, a Ing. Vobr přeloženi ze Znojma do Mutěnic. Tady Ing. Vobr zůstává a C. Míša ihned přechází jako instruktor na hospodářskou školu do Strážnice. Pro opětovné pronásledování rodiny gestapem požádal v březnu 1939 o přeložení na nově zřízenou Zemskou vinařsko-zelinářskou výzkumnou stanici v Bzenci. Zde byl v roce 1940 jmenován vedoucím vinařského oddělení. Avšak ani zde mu nebylo dopřáno klidu, a  tak přechází do Zemských vinic a školek v Mutěnicích jako instruktor a  stává se zástupcem vinařského inspektora. Po skončení války byl 16. června 1945 jmenován Zemským národním výborem v Brně vedoucím Zemských vinic a  školek ve Znojmě. Vzhledem ke své bohaté praxi ve šlechtitelské práci byl považován za nejpovolanějšího k znovuzprovoznění tohoto šlechtitelského pracoviště. Budovy i  vinice značně utrpěly bombardováním Znojma dne 20. dubna 1945. Zejména všechny klony i novošlechtění byly během války buď zničeny nebo odvezeny. Po nutných rekonstrukcích budov a vinic a vytvoření pracovního kolektivu začíná v roce 1947 s hromadným výběrem v  odrůdách VZ, SZ, Tč, Ne, Bouvierův hrozen, MT, Chrupka červená a  RV. Hromadné selekce těchto odrůd byly uzavřeny v  roce

Smrt vinařského krále

1952, individuální byly ukončeny v  roce 1958 a pak v letech následujících Ing. Zbořilem. V roce 1950 je pracoviště ve Znojmě přejmenováno na ŠS a C. Míša je ustanoven vedoucím. Bylo opět zahájeno novošlechtění, i  přes velké potíže s  nedostatkem pracovních sil. Jedno z t��chto novošlechtění bylo dokončeno po jeho odchodu do důchodu (1958) Ing. Zbořilem. Odrůda dostala jméno Veritas a jedná se o křížence odrůd Ryzlink červený a Bouvierův hrozen. Byla předběžně uznána v roce 1970 jako první původní československá odrůda révy vinné. Při odchodu do důchodu v červnu 1958 předává svému nástupci bohatou kolekci 4159 keřů v  udržovacím šlechtění, v  novošlechtění 1052 semenáčů a  z  křížení v  roce 1957 bylo vyseto na 1300 hybridních semen. Současně po celou dobu své aktivní činnosti po válce na znojemsku působí v nově osídlených obcích jako vinařský poradce. I jako důchodce pokračoval v poradenské činnosti a spolupráci se zemědělskou školou. Byl pozorným manželem a  laskavým otcem svých dvou synů. Cyril Míša zemřel po krátké nemoci 2. února 1977. Literatura: České osobnosti výzkumu a šlechtění okrasných, ovocných rostlin a révy vinné ve XX. století, 2002 Cyril Míša a počátky šlechtění révy vinné ve Znojmě, Zahradnictví – hort. sci. (Prague), 23, 1996 (2): 75–77 Vinohrad, 1996, č. 1 Mgr. Zbyněk Vaďura, Polešovice

Cena 139 Kč (vč. 5% DPH)

Téměř padesát historek a pověstí zaznamenal v moravských vinařských obcích Václav Litavanský, dlouhá léta pracující jako novinář se zaměřením na venkov a zemědělství. Často poučné, veselé i vážné příběhy doplňují vinařská přísloví, citáty a kapitolky z historie vinařství. Vydalo nakladatelství Šimon Ryšavý, stran 152, rok vydání: 2003 Širš í nabídku publikací a kontakt y najdete v zadní části časopisu a nebo na w w w.vinarskyobzor.cz


Vinařský obzor (1–2/2006)

61

Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století v lednu a únoru 2. ledna 1986 zemřel významný vinařský odborník, inspektor Státní inspekce jakosti František Buzrla. Narodil se v  Moravském Žižkově, kde též prožil své mládí. Po absolvování ovocnicko-vinařské školy nastoupil jako praktikant v r. 1935 v Mutěnicích a v r. 1942 byl pověřen funkcí sklepního inspektora pro kontrolu vína v Čechách a na Moravě. Následně byl jmenován vedoucím inspekce pro víno. Byl členem, později vedoucím celostátní komise pro oceňování tuzemských vín. Býval jmenován do Jury mezinárodních výstav. 24, Vinohrad 1986, č. 4, str. 94 2. ledna 1896 se narodil šlechtitel révy vinné Cyril Míša, který od roku 1921 pracoval jako vinařský instruktor ve Státních a  zemských révových školkách v  Mutěnicích, v  r. 1922 byl přidělen do Znojma s  úkolem ošetřovat semennou školku, později se sám věnoval novošlechtění révy. Po válce byl pověřen vedením šlechtitelské stanice ve Znojmě, pokračuje ve své činnosti a výsledkem jeho práce je v Československu první uznaná naše odrůda révy – Veritas. (k C. Míšovi podrobněji samostatný příspěvek Z. Vaďury) 34, Vinohrad 1996, č. 3, str. 46

4. ledna 1976 zemřel Ing. Vladimír Solar, vedoucí mělnického vinařství od r. 1950. Zasloužil se o modernizaci mělnických a roudnických vinic a  o  rozvoj českého vinařství jako celku. Po založení Cechu českých vinařů se stal jeho místopředsedou. 14, Vinohrad 1976, č. 4, str. 94 20. ledna 1916 byla založena při Zemské střední škole v  Roudnici výzkumná stanice pro choroby kulturních rostlin. Jejím úkolem byl výzkum, diagnostika chorob a škůdců a zkoušení metod a prostředků ochrany rostlin. Správou stanice byl pověřen prof. Dr. Jaroslav Smolák. 10, Vinařský obzor, 1916, č. 4, str. 45 4. února 1926 se narodil v Miloticích u Kyjova Ing.  Jaroslav Šťastný. Po absolvování Rolnicko-vinařské školy v Bzenci a po válce začíná studovat na Vyšší ovocnicko-vinařské a zahradnické škole na Mělníku. Po absolvování byl přijat v  r. 1948 do Zemských pokusných vinic a školek v Mutěnicích, ale ještě v tom roce odchází jako učitel Státní rolnické ovocnicko-vinařské školy ve Valticích. Následně pak studo-

val na Vysoké škole zemědělské v Brně, kterou ukončil v Lednici v roce 1958. V letech 1964– 1970 byl ředitelem valtické školy, vlivem politických událostí byl z této funkce sesazen a po krátkém pobytu na škole v  Mikulově se opět vrací do Valtic, kde byl jako profesor již až do důchodu. Byl veřejně velmi činný. 46, Vinohrad, 1986, č. 2, str. 46 26. února 1916 náhle zemřel Jindřich Neoral, hospodářský inspektor českého odboru zemědělské rady moravské, do jehož kompetence spadalo i vinařství. 10, Vinařský obzor 1916, č. 2, str. 22 11. února 1936 zemřel v Paříži Pierre Viala, světoznámý vinařský odborník zejména sedmidílnou Ampelografií, která je i u nás v knihovnách. Byl 44 let profesorem na Vyšší vinařské škole v  Montpelieur. Vedle nauky o  odrůdách se věnoval též ochraně révy a jeho dílo z r. 1885 Maladies de la Vigne (choroby révy) ho též velmi proslavilo. 30, Vinařský obzor, 1936, č. 6, str 136 Sestavil Ing. Drahomír Míša

Vzpomínka na Vzpomínání aneb k výročí založení prvního Vinařského družstva Ing. Jan Lekavý, Dolní Bojanovice

Téhož dne byly rovněž přijaty stanovy družstva. Byl dochován i jmenný seznam zakládajících členů, který čítal 61 vinařů. Členy družstva kromě místních občanů se stávají členy i  vinaři z  okolních obcí, Josefova, Mikulčic, Mutěnic, Hodonína, Hovoran, Čejkovic i Břeclavi. Na zakládající schůzi byl zvolen pětičlenný výbor s obsazením těchto funkcí: ředitel družstva: Jan Bílek 182 jednatel: Michal Komosný 395 pokladník: František Bohůn 8

člen výboru: Jan Bohůn 118 člen výboru: Josef Topenčík 6 Důvodů pro založení tohoto sdružení, jež neslo později název „Zádruha“, bylo jistě několik. Již tento vzpomenutý staročeský název vystihuje semknuté společenstvo skládající se ze dvou gramatických výrazů vyjadřující jednotu a vzájemnou výpomoc členů. Podle ústního podání, ale i historických záznamů uváděných zejména v  té době založeném odborném časopise „Vinařský obzor“, se dovídáme o problémech týkajících se tehdejších vinařů. Byla především určitá bezradnost v  boji se zákeřnými houbovými chorobami a  zejména škůdci, především zhoubným révokazem. Vinaři těžko odbývali vyprodukované víno a současně již tehdy čelili dováženým levným vínům z Rakouska a Uher.

Vznikla potřeba zajistit odbornou osvětu zajišťování výsadbového materiálu, hnojiv, chemických přípravků a  mnoho dalších nutných činností. Družstvo se postupně ujímá všech těchto předsevzatých úkolů, zvláště pak po ukončení první světové války, která na určitou dobu omezuje činnost družstva. Ve dvacátých letech se činnost slibně rozvíjí. Družstvo kupuje a  rozšiřuje stavbou sklepní kapacity, staví stratifikační skleník, vysazuje pokusnou vinici a  vinici podnožovou. Pořádají společenská a odborná setkání i  odborné exkurze. Zúčastňují se výstav vín a tyto rovněž pořádají. Zvláštní pozornost zasluhuje v Dolních Bojanovicích odrůda Ryzlink rýnský, který si získává na výstavách velkou popularitu pod názvem „Bojanovský ryzlink“. Zakládají vinárnu ve Vídni, Brně a Hodoníně. Bojanovský


62

Členové  Rolnicko-ovocnářského  družstva Zádruha při pohárku bojanovského vína: uprostřed zakládající člen Jan Bohůn (předseda a ředitel), dále pánové Topenčík (vpravo) a Zavijačič ryzlink zachutnal i císaři Františku Josefovi a bylo mu dodáváno na jeho dvůr. Družstvo přežilo i okupaci za říšského protektorátu. Jeho činnost však ukončil komunistický režim, vydaným dekretem o  znárodnění. Tento družstvo obdrželo dne 3. 11. 1945 od ONV v Hodoníně. Tak byla uzavřena kapitola prvního založeného vinařského družstva v tehdejší Československé republice. V té době tento počin evokoval široké vinařské okolí a  stal se vzorem pro ostatní vinaře. Tak nastala nová éra ve vinařství a rozmach zakládaných nových vinařských sdružení a družstev. Za obdobných problémů, které vinaře trápí v  současnost,i  se schází vinaři po letech, aby vzpomněli ty, kteří stáli před podobnou situací, měli podobné pocity nejistoty, snad i bezradnosti. Přesto nerezignovali a dovedli se postavit k problémům čelem. Traduje se, že se dějiny opakují, jenom o spirálu výše a s jiným obsazením.

O  aktivitách dolnobojanovských vinařů hojně informovala i  dobová vydání časopisu Vinařský obzor

Pro lahvová vína vydalo družstvo tři druhy etiket s  národopisnou tématikou. Etikety navrhl v roce 1946 jednatel Slováckého krúžku v Dolních Bojanovicích student František Esterka. Námět ztvárnil malíř a výtvarník F. M. Lejček z Veselí nad Moravou, tisk provedla firma Neubert a syn, Praha-Smíchov. Etikety byly vysoce hodnoceny v Brně na výstavě uměleckých plakátů v roce 1948 Tedy bylo pochmurné sobotní ráno a dne 11. června 2005 se schází vinaři, aby dle stanoveného programu vzpomněli dílo svých předchůdců a uctili jejich památku. Vinaři byli, jsou a budou vždy pracovití, tato profese ani jiné nesnese. Takže nejen melancholie vzpomínek, ale také činorodá práce. Starosta obce pan Fatěna přivítal přítomné, vzpomněl historii Dolních Bojanovic a  vyzval účastníky k  pietnímu aktu a  vzpomínce za zemřelé vinaře. Moderátor Ing. Lekavý vyzývá zástupce Svazu vinařů ČR Ing. Pavla Kršku k přednesu o  současném stavu vinařství v  ČR. Svůj výklad doplňuje diapozitivy a  zajímavými grafy. Další z  řečníků, prof.  Vilém Kraus, hovoří o Dolních Bojanovicích jako významné vinařské obci Podluží. Brilantním způsobem jemu vlastním poutá a  evokuje posluchače, kteří potleskem děkují přednášejícímu. S  klonovou selekcí a  agrotechnikou Ryzlinku rýnského seznamuje

veřejnost Ing.  Stanislav Málek. O  biologickém vinařství a  situaci v  Evropské unii a  v  Rakousku přednáší dipl. Ing.  Alfred Paradeiser, poutavé téma posluchače skutečně zaujalo. Zajímavá byla zvláště pasáž o  ochraně révy. Legislativní a technologická opatření při výrobě jakostních vín s  přívlastkem přednáší Ing.  Jaromír Veverka. Přítomní byli seznámeni s  použitím novějších technologických metod při výrobě přívlastkových vín. Po diskuzi a  obědě následovala řízená degustace vín odrůdy Ryzlinku rýnského z  bojanovických vinic. Degustaci řídil pan prof.  Kraus. Účastníci měli možnost ochutnat vína vyrobená z různých lokalit katastru. Bylo to velmi zajímavé srovnání vín různých vinařů a technologií. Po skončení programu řízené degustace pokračovala ochutnávky v  Obecním domě a  ve večerních hodinách v  prostorách sklepů „Zádruhy“ za poslechu cimbálové muziky. Celá vzpomínková akce byla dobře připravena za pomoci organizačního výboru a za garance pana prof.  Viléma Krause. K  této vzpomínkové akci byl rovněž vydán „Vinařský sborník“, který seznamuje čtenáře s  historií od počátku až po ukončení činnosti bojanovické Zádruhy. Děkujeme touto cestou všem, kteří jakýmkoliv způsobem přispěli ke zdárnému průběhu celé akce. Zvláštní poděkování náleží panu profesoru Vilému Krausovi, řídícím pracovníkům Svazu vinařů ČR. Poděkování patří také za půjčení dnes již historických svazků „Vinařského obzoru“ Ing. Drahomíru Míšovi a Ing. Jaromíru Veverkovi. Závěrem je možné konstatovat určité uspokojení nad zdárným průběhem organizace celé vzpomínkové akce. Bylo by dobrým zadostiučiněním vůči našim předchůdcům, kteří byli před stoletím schopni se domluvit a  ustanovit takovou hospodářsko-společenskou organizaci, která se později stala garantem jejich existence a vzorem pro celou vinařskou veřejnost v rámci tehdejšího státního uspořádání.

Ze vzpomínkového setkání vinařů v červnu 2005 v Dolních Bojanovicích


Vinařský obzor (1–2/2006)

63

Návrh zákona na ochranu vinařství a ovocnářství v roce 1919

Ale i jinde, např. v Německu, bylo podle zprávy medicínského oddělení ministerstva pro kontrolu poživatin v  Prusku ze 484 vzorků ovocné šťávy 221 pozastaveno jako padělek (45 %), který v mnoha případech ovoce vůbec neviděl! U  cognacu (brandy) a  ovoc. octa nabylo falšování ještě větších rozměrů než u ovocných výrobků, neboť podle toho, jak stoupala spotřeba a cena hroznového vína, postupovalo se i s nastavováním vodou a  ke konci byl již v  obchodě jen líh zředěný vodou a parfumovaný esencí namísto vinného destilátu. Zákon o obchodě vínem neposkytoval nijaké ochrany konsumentům, jelikož ovocné víno a šťávy, cognac a vinný ocet nepodléhají tomuto zákonu. Aby těmto nekalým manipulacím byla učiněna přítrž, je zapotřebí nejen jasného zákona na ochranu uvedených výrobků, nýbrž též řádně vypravených výzkumných stanic, které by měly po ruce osvědčené zapracované chemiky, a to tak, aby falšování vína a ostatních již uvedených nápo-

jů se s určitostí prokázalo, což zvláště pro soudy je směrodatné. Z těchto důvodů navrhujeme: Národní shromáždění račiž se usnésti: „Ministerstvo zemědělství nechť co nejdříve podle zákona ze dne 12. dubna 1907 ř. z. č. 210 novou osnovu zákona na ochranu vinařství a ovocnářství vypracuje, do zákona budiž zejména kromě vína hroznového pojata úprava vína ovocného, vinného cognacu a vinného octa. Osnova vládou vypracovaná budiž vytisknuta a rozdána všem obchodním komorám, zemědělským radám a  jednotlivým odborníkům k  posouzení. Na základě posudků uvedených korporací a  znalců, budiž pak osnova zákona definitivně upravena a sněmovně předložena k  projednání. O  návrhu bylo jednáno v zemědělském výboře 26. února 1919. Zpravodajem byl poslanec Chroustovský. Jednání byli přítomni: J. Fořt, inspektor ovocnictví a  prof.  Jelínek, zástupce ministerstva ze-

mědělství. Zemědělský výbor se usnesl na těchto resolucích: I. Ministrům zemědělství, zásobování a obchodu se ukládá, aby ihned zařídili bezvadně fungující kontrolu výrobků ovocnářských vín všeho druhu a aby v tom směru vydali přesné instrukce příslušným orgánům. II. Aby s  největším urychlením byly řádně vypraveny, event. zřízeny výzkumné stanice v Praze, Brně a v Bratislavě. III. Ministerstvo zemědělství v úradě se Svazem zemědělsko-průmyslového výzkumnictví nechť podá Nár. shromáždění urychleně zkušenostmi doplněnou novelu zákona na ochranu ovocnářství a vinařství. Ve 43. schůzi N. S., konané 8. dubna 1919 byly schváleny všechny 3 resoluce a Národním shromážděním přijaty! Z  rukopisných poznámek Rudolfa Malíka, vinařského odborníka a  poslance parlamentu připravil jeho syn Oldřich Malík.

Obchod s vínem v minulosti Prachatic

Z  Čech do Pasova se vozilo solené máslo, lůj, sýry, ryby, vejce, prachatická „perlovka“ – pálenka zvaná též šedá, sklo šumavských skláren a dokonce i peří. Z Pasova do Čech naopak kromě již zmíněné soli bavlna, papír, kovy a kovové výrobky, benátské sklo, mýdlo, jižní ovoce, koření, olej a také …víno. V 16. století bylo víno dopravováno do Prachatic z  několika míst na Moravě a  z  ciziny, např. ze Salzburku. „Kdo vína na rynku od formana koupí, aby je sám šenkoval a jinému pro zisk zase neprodával.“ Ano, takto bylo usneseno na zasedání celé obce dne 1. února Léta Páně 1585. Ze 16. století se zachovaly podobné zápisy v listinách a��knihách, ve kterých jsou důležité informace o  obchodu s  vínem, o  jeho usklad-

nění a  rozvozu dále do vnitrozemí. Však také čteme v  rapiáři městského písaře Jeronýma Strachotínského z  let 1577 až 1591 přísahu úředníků „od vín vybírajících a  spatřujících.“: „Přísahám Panu Bohu, Panně Marii, všem Božím svatým, že v  tomto ouřadě, ku  kterémuž povolán jsem, jeho k  opatrování a  fizýrování (dohlížení ) vín, kteréž se mezi sousedy v obci této najíti budu moci.“ Prachatičtí tedy pilně nakupovali víno v Pasově a  dále prodávali nejen měšťanům ve vnitrozemí Čech, ale také vzácným zákazníkům se šlechtickým erbem. Jedním z  nich byl Jan mladší z  Lobkovic, majitel panství Horšovský Týn a stavitel Lobkovického paláce v Praze, Jindřich ze Švamberka, pán hradu Zvíkov, či rožmberské panstvo na Krumlově.

Kromě toho, že se víno v  Prachaticích pilo vedle tradičního piva, bylo i  vítaným darem. Tak byl poslán nejvyššímu purkrabímu do Prahy dar v  ceně 21 kop a  46 grošů míšeňských „…když se ráčil ženiti, uznávajíc páni, že mnohé dobrodiní této obci ráčí činiti, na znamení vděčnosti dva láky sladkého pití sou šenkovali“. Tolik k historii staré několik století. I dnes se v Prachaticích pije víno a nejlepší však nakoupíte ve vinotéce – Husově ulici. Co se týká fizírování, to v  současné době zajišťuje Státní zemědělská a  potravinářská inspekce. Michal Kočan, Prachatice


64

Současnost švédského vinařství MUDr. Martin Křístek, Petřvald

Gute Vingard Největší švédská vinice leží na ostrově Gotland (90 km od švédské pevniny a 560 km od Petrohradu). Mírného klimatu největšího ostrova v Baltském moři s nejvyšším počtem slunných dnů ve Švédsku dokázal využít Lauri Pappinen. V roce 2000 vysadil 2,5 ha rezistentních odrůd Rondo, Regent, Orion, Phoenix, Reichensteiner a Madelaine Angevine. Rozlohu vinohradu rozšířil v  letech 2001 až 2002 novou výsadbou (5 ha). Technologické zázemí, včetně destilační kolony dovezené z  Německa, nainstaloval v roce 2002. V říjnu téhož roku sklidil 500 kg panenských hroznů a v létě 2003 byla vína Gutevinu uvedena na trh. Lauri Pappinen se snaží nepřesáhnout výnos 30 hl/ha a v horizontu několika let hodlá vyrábět 20 000 litrů vína ročně. Červená vína budou počínaje ročníkem 2004 vyzrávat v barikových sudech. V současnosti je na švédském trhu omezeně dostupná dvojice vín, růžové Hablingbo Rosé 2002 (9 obj. % alk., odrůda Regent) a bílé Båtels Vitt 2003 (9 obj. % alk., odrůda Madelaine Angevine), v ceně 198 SEK (cca 800 Kč) za 0,5 litru. Firma produkuje také destiláty, a to nejen vinné či matolinové, ale i  ovocné (např. z jablek). Blaxsta Vingard Vinařství nedaleko městečka Flen (135 km západně od Stockholmu), uprostřed Sörmlandu, krajiny lesů, jezer a  polí, založil přední švédský šéfkuchař Göran Amnegård. Po sedmnáctiletém kanadském angažmá si v roce 2000 přivezl domů sazenice i dvouleté keře révy vinné (už roku 2001 tedy mohl vyrobit prvé švédské ledové víno odrůdy Cabernet Franc). Kamenité půdy jižního jezerního svahu osázel celkem 45  tisíci keři (nyní je plodných asi 50 %). Nízké vedení, širší spon, odlistění v  zóně hroznů, zimní ochrana slámovým obložením, takový je obraz vinice centra jižního Švédska. Choroby dosud nejsou problém a  většina keřů není štěpovaných. Cílem je současnou rozlohu (2 ha) ještě ztrojnásobit, přičemž nosnou odrů-

dou (80 % plochy) zůstane mrazuvzdorný Vidal blanc. Doplňkovými odrůdami, jejichž další výsadba již v  plánu není, jsou Chardonnay a Merlot. Göran Amnegård působí mimo Asociaci švédských pěstitelů révy a její členy nazývá „amatéry“. Ročně vyrábí 8 000 litrů vína a také on předpokládá nárůst produkce až na 20 000 litrů vína za rok. Dominují vína ledová (r. 2001 47 litrů, r. 2002 300 litrů, r. 2003 500 litrů, r. 2004 450 litrů). Zdravé sebevědomí nejúspěšnějšímu švédskému vinaři nechybí: „Uvědomte si, že máme o 25 % více slunečního svitu než Francie a díky výraznému kolísání teplot mezi dnem a  nocí dosahujeme vyšší cukernatosti než některé vinařské oblasti Německa.“ Za dosud nejlepší ročník považuje 2003, naopak katastroficky špatný byl 2004. „Letošní rok byl velmi proměnlivý. Po chladném dubnu a květnu následoval horký červen a  červenec (až 30 °C), deštivý srpen a suché září s ideálním teplotním profilem (noc 6–7 °C, den 15–18 °C). Sklizeň proběhla 17. října (o  2 týdny později než obvykle).“ Nízkou úrodu (400 kg Merlotu a 500 kg Chardonnay) by tedy měla kompenzovat vyšší kvalita vína. Hrozny Vidalu blanc čekaly ve vinohradu na první větší mrazy (sklízí se při –7 °C) a plánovaný objem výroby ledové-

Moderní technologické zázemí Blaxsta AB

ho vína čítal 350 litrů. „Vysoký obsah kyselin vyžaduje vyšší obsah zbytkového cukru. Stolní vína (Chardonnay, Merlot) tedy chaptalizujeme o 2–3 stupně, tak aby přirozený obsah alkoholu (8 obj. % alk.) stoupl na 10–11 obj. % alkoholu. Ledová vína samozřejmě docukřována nejsou. Mimochodem jablečná ledová vína vyrábíme ze zmrzlých jablek úplně stejně jako ta z hroznů Vidal blanc,“ říká Göran Amnegård. Většina produkce míří do špičkových gastronomických zařízení, asi 20 % se vyváží do Švýcarska a  Velké Británie. Omezené množství distribuuje švédský státní monopol Systembolaget. V nabídce jsou ledové Vidal Ice, barikové Chardonnay (150 lahví) a Merlot Select 2003 (již nedostupné), jablečné ledové Apple Ice (odrůda Åkerö) a  Harvest Apple Cuvée (kupáž 20 odrůd), hruškové Päron vin (odrůda Petit Corneille), malinové Framboise a  švestkové Plum Port Barrique (odrůda Monarch). Vína získala řadu švédských i zahraničních ocenění, např. Guldflaskan 2002 Vidal Ice 2001, Guldflaskan 2003 Apple Ice 2002, Guldkorken 2004 Vidal Ice 2003, International Wine & Spirit Challenge 2004 Vintners Legend Trophy Vidal Ice 2004, Challenge du Vin Bordeaux 2005 Silver Award Vidal Ice 2004. Blaxsta AB


Vinařský obzor (1–2/2006)

pořádá rovněž enogastronomické kurzy, provozuje stylovou restauraci, penzión a  konferenční centrum. Společně s  klubem ostravských vínobuditelů K.A.H.A.N. jsme mohli ochutnat následující vzorky: Apple Icewine Åkerö 2003 – světle jantarová barva, intenzivní aroma sušených křížal, minerální tóny i  vůně parmazánu, středně plné, svěží, polosladké a  poněkud krátké (***½) Framboise Reserve 2001 – matně rubínová barva s měďnatými odlesky, vůně nezralých švestek, chuť malinového kompotu, plné (13 obj. % alk.) a  perzistentní s  vyšší kyselinkou (***) Merlot Select 2003 – temně rubínová barva, smetanově pepřnatá vůně s  vanilkovými tóny, středně plné se sametovou tříslovinkou, velmi dlouhým dozníváním a čokoládovou dochutí (****½) Vidal Icewine 2003 – zlatožlutá barva, aroma manga, papáje a sušených meruněk, velmi plné, nektarově sladké, harmonické a dlouhé víno (11 obj. % alk., 180 g/l zb. cukru, 17 g/l kyselin) (****). Fota autor

Blaxsta Vingard leží v centrální části jižního Švédska

Kanadské zkušenosti zúročil Göran Amnegard v roce 2000

Většina vín míří do špičkových švédských restaurací

Medailisté nejen švédských vinařských konkurzů

Stěžejní odrůdou je mrazuvzdorný Vidal Blanc

65


66

Vína z ostrova rytířů Ing. Zuzana Foffová, Praha

Majitel dnešního vinařství „Meridiana Wine Estate“, pan Mark Miceli-Farrugia, měl k vínu vždy blízký vztah. V  roce 1987 se ve Francii setkal s  profesorem Denis du Bourdieu, který vyučoval enologii na Univerzitě v Bordeaux. Ten ho vlastně na myšlenku založení vinařství přivedl. Zajímal se o to, jaká jsou maltská vína a předpokládal, že vzhledem k tamějším podmínkám dobrá. Pan Miceli-Farrugia se nejprve domníval, že jde o žert, ale později pochopil, že zkušený enolog má pravdu. Existuje přinejmenším šest důvodů, proč by se na Maltě měla produkovat kvalitní vína, které pan Miceli-Farrugia, dnes již s radostí ve tváři, objasňuje. Prvním z  nich jsou vhodné klimatické podmínky. Ostrov Malta se nachází v centru středomořské oblasti, která produkuje asi 65 % celosvětového objemu vína. Její klima tedy rozhodně není překážkou. Druhým faktorem je zajisté dostupnost půdy. Nemusí to být extrémně výživná půda. Vždyť mnohá z  nejkvalitnějších vín pochází z  hroznů, které dozrávají na révě odolávající horším podmínkám. A právě to jim dodává specifický charakter.

Sluneční symbol ve znaku vinařství byl inspirován středoevropským umístěním ostrova Malta

Pan Miceli-Farrugia, majitel vinařství Meridiana Winery Estate Do třetice jsou významným prvkem vhodné odrůdy révy vinné. Na Maltě se ještě nedávno produkovalo víno především z  tradičních, zvláště stolních odrůd (Gellewza a  Ghirghentina), které ovšem nejsou příliš vhodné pro získávání vysoce kvalitních vín. Není ovšem problém vybrat si z široké škály no-

Vinice se rozkládají pod starobylým městem Mdina

vých ušlechtilých odrůd, které budou vyhovovat právě místním podmínkám. Jako čtvrtý faktor uvádí ošetřování vinice. Je zapotřebí se o révu pečlivě starat, aby dokázala odolávat maltským větrům, omezit vlhkost a nebezpečí chorob. Důležitá je také vzdálenost vinic od místa zpracování hroznů. Čím je kratší, tím méně hrozny před zpracováním trpí. Protipólem je za páté technologie ve sklepě. To samozřejmě vyžaduje určité finanční prostředky, ale vysoce kvalitní vína investici vinaři vynahradí. Špičková technologie řízeného kvašení v  nerezových nádobách umožní maltským vínům zachovat charakter. Sklizeň zde probíhá ve vrcholném létě. Vyzrálost hroznů spolu s vhodnou technologií umožní vyniknout jemným aromatickým látkám.

Z terasy „vinařské vily“ je rozhled do širokého okolí


Vinařský obzor (1–2/2006)

Výčet uzavřel francouzský enolog šestým bodem, který podtrhuje důležitost štěstí v daném roce. V zápětí ovšem pana Miceli-Farrugiu přesvědčil, že na Maltě s  tím vlastně není problém. Jelikož sklizeň na Maltě probíhá uprostřed léta, nemusí se vinaři obávat například krup či mrazíků. Maltští vinaři tak mají pořád „dobrý rok“. Než mohl pan Miceli-Farrugia začít vyrábět víno, čekal ho ještě pořádný kus náročné cesty. Tehdy se na slunné Maltě paradoxně vyráběla vína tradičně s  přídavkem cukru. Většina místních vinařských podniků zastávala názor, že dobré víno se bez přidání cukru nedá na Maltě vyrobit. Tento názor však pan Miceli-Farrugia nesdílel, a  proto musel čelit mnoha překážkám. Po složitých jednáních se mu podařilo roku 1989 získat prvních 19 hektarů půdy, právě v místech dnešního vinařství u obce Ta´Qali. Přesvědčen argumenty svého francouzského přítele se pustil do zkušebního pěstování něko-

lika různých odrůd. Mezitím se věnoval budování vinařství a  podařil se mu zcela zásadní krok. Na vybudování jedinečného moderního vinařství se pan Miceli-Farrugia opakovaně snažil získat podporu z  maltských zdrojů. Vzhledem k jeho, na tehdejší poměry radikálním názorům mu však nebylo vyhověno. Až roku 1992 se podařilo uzavřít partnerství s tradiční italskou vinařskou rodinou Antinori, jejíž vinařské kořeny v  Toskánsku sahají až do roku 1385. Pan Piero Antinori přinesl do vinařství nejen finanční zázemí, ale také zkušenosti a  řekněme know-how. Zároveň se stal důležitou oporou ve vztahu k maltským orgánům. V letech 1994 a 1995 vysadilo vinařství Meridiana odrůdy Chardonnay, Cabernet Sauvignon, Merlot, Syrah a Petit Verdot. Vinice jsou pravidelně zavlažovány díky vybudovanému zavlažovacímu systému s  91  000 otvory. Nakonec se roku 1996 podařilo dobudovat také

Decanter o našem vinařství Zahraniční média o  českých a  moravských vínech toho nikdy mnoho nenapsala. Časopis Decanter odebírám od roku 1988 a první zmínku na toto téma jsem zaregistrovala v posledním (prosincovém) čísle ročníku 2005 na poslední 176. straně, a to jako úplně poslední zprávu, která zní: „České vinařství je v krizi. Důvodem jsou levná vína z dovozu, podle zpravodaje The Prague Daily Monitor. Ceny hroznů klesly o polovinu a koncem roku se předpokládá, že importovaná vína budou činit 1,7 milionu hl, což se rovná celkové roční konzumaci vín v ČR.“ Helena Baker Effervescents du Monde Ve dnech 17.–18 listopadu se v Dijonu uskutečnil třetí ročník mezinárodního konkurzu šumivých vín. Hodnoceno bylo 335 vzorků (vč. červených, aromatických a  ledových) ze 22 zemí světa. Nejvýrazněji byla zastoupena domácí Francie, rozsáhlou soutěžní kolekci nabídli Španělé, Italové a Brazilci. Mezi nováčky patřila Malta, Turecko, Moldávie, Argentina a Slovinsko (Česká republika opět chyběla). Mezinárodní jury (60 porotců, 50 % zahraničních) udělila 3 velké zlaté medaile (Pilliteri Estates Sparkling Ice Wine Vidal 2004 z Kanady, Champagne Canard Duchene Brut Cuvée Léonie a Cave Jaillance Clairette de Die tradicion z Francie), 32 zlatých a 77 stříbrných medailí. Bronzové medaile uděleny nebyly (dle statutu mohla být oceněna nejvýše 1/3 vzorků). Příští ročník konkurzu se bude konat 9.–10. listopadu 2006. (mk) Italská vína v pražském hotelu Marriott V úterý 6. prosince se v pražském hotelu Marriott sešlo na degustaci, pořádané místním zastoupením ICE (Italský úřad pro zahraniční obchod v Praze) ve spolupráci s Italian Wine and Food v New Yorku, více než 300 milovníků těch nejlepších italských vín. Od 14 do 19 hodin měli možnost ochutnat vybraná italská vína od 13 produktorů – vyhlášených vinařských firem z Toskánska, Piemonte, Soave, Sicílie a ostatních slavných vinařských oblastí Itálie. Už jenom jejich výčet byl impozantní a sliboval velký zážitek – BIONDI SANTI, CASTELLO DI QUERCETO, F.LLI GANCIA, PIO CESARE, abychom jmenovali aspoň některé. Degustace v hotelu Marriott je opakováním úspěšné akce, která se konala minulý rok a která je výsledkem víceletého projektu s názvem PŮ-

67

romanticky vyhlížející „vinařskou vilu“ spolu s rozsáhlými podzemními prostory, kde se kromě sklepů nachází také zásobárna vody. Pan Miceli-Farrugia od začátku razil teorii, že vinice a zpracování hroznů se mají nacházet v jedné lokalitě, což se mu také podařilo uskutečnit, navíc na krásném místě uprostřed ostrova. Rovněž jeho cíl, že Meridiana bude vyrábět pouze vysoce kvalitní vína na světové úrovni s  maltským charakterem, nikoliv velké množství, se mu daří plnit. Dosud byla každá produkce daného roku během několika měsíců prodána a část je dokonce vyvážena do Belgie. Ačkoliv se může zdát, že Malta je od nás příliš vzdálená, mnohé z  těchto myšlenek se dají uplatnit i v našich zeměpisných šířkách. To jen dokládá, že má-li vinohradník či vinař opravdu vztah k ušlechtilému produktu svého podnikání, nezáleží, zda se nachází v Kalifornii, České republice či na ostrově Malta. Kvalita by měla být vždy na prvním místě.

VOD; je zaměřen na propagaci tradičních italských vín na zahraničních trzích a  na prezentaci celé vinařské kultury, která je nedílnou součástí evropského bohatství. V neposlední míře tato degustace prezentuje nejenom ušlechtilé odrůdy révy vinné (a jejich vína), ale celý komplex půdních, klimatických, pěstitelských a technologických aspektů, které se podílejí na konečném produktu – italském vínu. Identita, osobitost, tradice a vize do budoucna, to je potenciál, který podle názoru Ing. Adély Tomkové z pražského ICE dokáže přesvědčit dnešního spotřebitele. Z nabídky 55 vzorků tichých bílých, červených i růžových vín byl největší zájem samozřejmě o slavné Chianti, ocenění podle hustoty publika před pultem si zasloužila také vína ze Soave a překvapením byla také bílá vína ze Sicílie. Pokud bychom měli někoho z velice vyrovnané třináctky vinařských domů vyzdvihnout, určitě by to byl G. STROZZI z toskánského přímoří. Jeho Vernaccia di San Gimignano DOCG 2004 bylo báječně suché, pružné a elegantní bílé víno, červené Morellino di Scansano DOC 2004 překvapilo svojí originalitou (drobné lesní ovoce, minerální tóny, střelný prach). Tato středně velká rodinná firma zatím nemá v ČR dovozce! Vynechat nelze také skvělé Amarone della Valpolicella Classico DOC 2001 od F.LLI TEDESCHI. Kdo se aspoň trochu v italských vínech orientoval, byl u tohoto stolu hned na začátku, takže ti, co přišli do hotelu Marriott po 16. hodině, si už mohli o tomto vyhlášeném vínu z polosušených hroznů nechat jen zdát. Co tato adventní degustace italských vín ukázala? Kromě renomovaných červených vín z Piemonte a Toskánska (Barolo, Chianti ...) se v Itálii prosazují i „nové“ regiony – o vínech ze Soave je hodně slyšet, Sicilie už není jenom Marsala a obecně lze sledovat nástup bílých vín ze starých, autochtonních odrůd (Vermentino di Maremma, Pignoletto ...), která často, překvapivě, připomínají svým stylem některá naše moravská. A červená italská vína mohou být pro nás měřítkem a vzorem. (mg) Slow Food obnovuje výsadby Jakubského Odrůdě Frűhburgunder (Burgundské modré rané), známé u nás pod názvem Jakubské, se bude věnovat presidium německého Slow Food. U zrodu iniciativy stál Werner Naekel, známý německý vinař, věnující se převážně červenému vínu, a konvivium Slow Food Bonn. Tato raná mutace Pinotu noir byla tradičně pěstována v malé vinařské oblasti údolí řeky Ahr nedaleko Bonnu. Obnoveny byly již 3 ha původní výsadby. Slavnost-


68

ního ceremoniálu u příležitosti zařazení této archaické odrůdy do Slow Food Ark of Taste (Archa chuti) se v opatství Marienthal zúčastnili vinařští odborníci i představitelé místní samosprávy. Vína odrůdy Frűhburgunder budou představena také na turínském Salone del Gusto 2006. (mk) Degustátorský kurz NVC Valtice pořádá opakování degustátorského kurzu vedeného pedagogy z vinařské školy v Klosterneuburgu, zakončeného mezinárodními degustátorskými zkouškami dle norem DIN, ÖNORM a ISO. Uskuteční se ve dnech 25. 5. a 26. 5. 2006 (školení) a 27.5. 2006 (zkoušky). Cena činí 6500 Kč. Počet míst je omezen, přihlášky budou evidovány dle došlého pořadí. Zájemci se mohou písemně přihlásit na adrese: Národní vinařské centrum, Zámek 1, 691 42 Valtice, nebo na e–mailové adrese: narodni@vinarskecentrum.cz. V  přihlášce uveďte jméno, přesnou adresu, kontaktní telefon; u podniků také IČO a DIČ. Zájemcům obratem zašleme bližší informace a zálohovou fakturu. Marek Babisz Nová vinařská kniha André Dominé et al.: Víno. Slovenské vydanie. Vydavateľstvo SLOVART, s. r. o., Bratislava. 1. vydanie, 2005, 927 strán. Z pera 16 vinárskych odborníkov z celého sveta a 6 slovenských prekladateľov vznikla táto väzba najrozsiahlejšia encyklopédia o  víne, ktorá svojím svetovým prehľadom o víne v svetovom meradle a objemnosťou dosiahla už druhé vydanie v Nemecku (Tandem Verlag GmbH 2004). Publikácia bola ohodnotená vo Francúzsku „Prix Edmond Rothschild“ za najlepšiu knihu o víne, ktoré kedy vyšla v tejto krajine. Odborný text je doplnený stovkami farebných obrázkov a máp známych svetových vinohradníckych regiónov. Táto jedinečná studnica poznatkov o  víne v  jednotlivých krajinách piatich kontinentov poskytuje skutočne všetko o pôvode, dejinách, technológii a hodnotení vína. Je takmer isté, že v najbližšej budúcnosti bude ťažké prekonať závažnosť tohoto veľkého diela, tejto rozsiahlej monografie, ktorá by nemala chýbať v knižniciach vinárskych a vinohradníckych inštitúcií. Erich Minárik Legislativní změna ve prospěch vinařů Po zákonných úpravách umožňujících od loňského listopadu firmám odečíst si ze základu daně z příjmu tichá vína v hodnotě do 500 Kč včetně DPH, která použijí jako propagační dary, vstoupila v platnost norma, která možností odpisů z daní ještě dále rozšiřuje. Od 1. 1. 2006 je díky novele Zákona o DPH (novelizován byl zákonem č. 545/2005) možné odečíst si daň z přidané hodnoty z tichých vín v hodnotě do 500 Kč použitých jako propagační předměty. Tichými víny se rozumějí v podstatě veškerá vína, která nejsou víny šumivými a která splňují některé další podmínky vymezené zákonem (zákon 353/2003, § 93, odst. 3). Obecně lze říci, že většina nešumivých vín prodávaných v České republice podmínky tohoto zákona splňuje. Další podmínkou odečtu ceny vína ze základu daně je, že vína musí být opatřena obchodní firmou nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu nebo názvem propagovaného zboží nebo služby. Je tedy nutné, aby láhve byly firmou, která se je chystá darovat, dodatečně označeny. (vf) Výsledky II. kola Československé vinařské ligy Podzimní kolo 1. ročníku soutěže, jejímž cílem je dvakrát do roka porovnat kvalitu českých a slovenských vín, se uskutečnilo 24. listopadu 2005 v hotelu Vinársky dom v Pezinku. Desetičlenná komise (5 členů z  České republiky a  5 členů ze Slovenska) hodnotila pod vedením prof.  Fedora Malíka a  doc.  Miloše Michlovského 36 soutěžních vzorků (18 vzorků z České republiky a 18 vzorků ze Slovenska). Vítězem kate-

gorie bílá vína suchá se stalo Sylvánské zelené 1997 n.z. (LVD, Limbach) (86 b.). Na dalších místech se umístil Devín 2004 n.z. (Karpatská perla) (85,6 b) a Tramín červený 2004 v.h. (Víno Matyšák) (85,25 b.). Nejlepším moravským vínem byl až pátý v pořadí Sauvignon 2004 p.s. (Oulehla, Nové Bránice) (84,37 b.). Naopak v kategorii bílá vína ostatní zaujala vína z Moravy čtyři z pěti nejvyšších příček. Zvítězilo Neuburské 2003 sl.v. (Sonberk) (91,62 b.) před Rulandským bielym 2004 ľ.z. (Víno–Harmónia) (90,12 b.) a Pálavou 2004 l.v. (Vinstars) (89,75 b.). Nejlépe hodnoceným vzorkem kategorie vína červená byl Cabernet Sauvignon 2003 v.h. bq (VPS Pezinok) (87,25 b.). Druhé skončilo André 2003 p.s. (Moravíno) (85,50 b.) a třetí pozici obsadil Alibernet 2004 (VPS Pezinok) (85,12 b.). (mk) Rostoucí obliba vína v Norsku Monopolní státní obchod alkoholickými nápoji v Norsku Vinmonopolet realizoval v roce 2005 prodej 53,5 miliónů litrů vína, což je o 11 miliónů litrů více než v roce 2000. Dle zástupce státního obchodu Jense Nordahla je to důkazem rostoucího zájmu Norů o dobré jídlo a kvalitní pití, který jde ruku v ruce se stoupající životní úrovní obyvatel a vyšší frekvencí zahraničních cest, zejména do oblasti Středozemního moře, odkud si Norové zpět do vlasti přivážejí kulturu pití vína. (Podle Vinimarket.com Martin Křístek)


Vinařský obzor (1–2/2006)

69

Jaroslav Pátek nás opustil

Dne 22. prosince nás náhle a nečekaně opustil vinařský nadšenec a odborník, pan Jaroslav Pátek, který nadevše miloval svůj domov, k čemu se doznal i ve své básni Můj rodný kraj, ze které si dovoluji citovat první a poslední verš. Narodil se do početné rodiny v  Kobylí na Moravě dne 6. září 1921. Celý svůj život od doby studií věnoval vinařství. Pracoval ve vinařských podnicích jako sklepmistr, později i jako technický vedoucí výroby. Jako důchodce se věnoval nejen svému vinohradu na zahrádce, ale plně se zapojil do práce v redakci časopisu Vinařský obzor. Jaroslav Pátek je autorem nebo spoluautorem 10 publikací, kni-

ha Zrození vína vyšla dokonce ve třech vydáních. Kromě toho napsal stovky fejetonů, úsměvných příběhů a odborných článku jak do Vinařského obzoru, tak i do dalších časopisů. Aktivně se podílel na veškerém vinařském dění. Jeho dlouhodobým koníčkem bylo i malování, samozřejmě prosvětlených krajinek s vinicemi v popředí. Odchod z tohoto světa ho zastihl při přípravě další knihy, své autobiografie. Není snad vinaře, který by Tebe neznal a za všechny bych proto chtěl říct: Budeme na Tebe dlouho a s vděčností vzpomínat. Eduard Postbiegl

Zemřel Ing. Václav Oslzlý V r. 1993 se stal spoluzakladatelem společnosti Révovin Velké Bílovice s dnešním názvem HABÁNSKÉ SKLEPY. Vzpomínám na jeho obrovský elán, obětavost a pracovitost, které firmě věnoval v  době zakládání. Měl svůj cíl a svoji představu o kvalitě práce, šel za ní a tak dával vzor svým podřízeným a kolegům. Pro víno měl vypěstovaný skvělý cit a  výborné senzorické schopnosti. Svou prací si vybudoval výbornou pověst odborníka a  znalce.

Byl jedním z  prvních vinařů, který zavedl biologické odbourávání kyseliny jablečné v  červeném víně. V r. 1997 málo známý postup dokázal i bez analytických hodnot jen senzoricky dobře „číst“ a po té ukončit. Jeho názory na posouzení vína byly vyhledávány, byly ceněny a rovněž byly respektovány. Jeho hodnocení vína byla někdy překvapivě přímá, byla však pravdivá a vycházela z jeho vrozené upřímnosti. Rád také uznal rozdílný úsudek jiného a proto spolupráce s ním byla tvořivá a povzbuzující. Uměl se stejně horlivě věnovat nejenom své práci, které si vážil a měl ji rád, ale věnoval čas i své rodině, sportu, svým kolegům a přátelům. S  nimi ho spojovala láska k  vínu a  k  bílovské

Pít ãi nepít Autofii: prof. MUDr. Milan ·amánek, DrSc., doc. MUDr. Zuzana Urbanová, CSc. 68 stran, broÏ., formát A5

písničce. S dobrými lidmi a přáteli vždy rád vypil skleničku těch nejlepších vín. Po velmi těžkém úrazu a  po dlouhých měsících v  nemocnicích se za pomoci přátel, velké obětavosti manželky a hlavně svoji pevnou vůlí dostal téměř neuvěřitelně zpět do svého zaměstnání. Byl šťasten, že již může být přítomen výrobě letošního mladého vína… Zemřel však neočekávaně dne 9. 11. 2005. Společnost HABÁNSKÉ SKLEPY ztratila odborníka, který jí v  začátcích prostřednictvím vysoké kvality vína pomohl najít cestu. Byl jeden z těch, kteří ji vtiskly tvář a vysokou kvalitu, která dnes oslovuje mnoho milovníků vína. Josef Svoboda, Habánské sklepy Velké Bílovice

75,(vã. 5% DPH)

Zájem souãasn˘ch lékafiÛ o víno není náhodn˘, ale je zaloÏen na pozorování zdravotního stavu lidí konzumujících pravidelnû víno ve srovnání s abstinenty. Îe mÛÏe b˘t moderátní konzumace vína zdraví prospû‰ná, o tom pojednává pfiesvûdãivû podan˘ v˘klad na‰eho pfiedního kardiologa prof. MUDr. Milana ·amánka, DrSc. a jeho spolupracovnice doc. MUDr. Zuzany Urbanové, CSc. Odpovídají v nûm fundovanû na ve‰keré dotazy t˘kající se správného pojetí konzumace vína.

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


70

Vývoj spotreby vína v Japonsku Kým v rokoch 1970–1975 do roku 2000 spotreba vína vo svete poklesla, v Japonsku spotreba vína vzrástla. Celková plocha vinohradov v Japonsku je okolo 35 000 ha. Je ťažké odhadnúť skutočné plochy viníc, nakoľko veľká časť výsadieb muštovými odrodami je popretkávaná výsadbami stolových odrôd, ktoré sú určené na priamu spotrebu. Podľa okolností však v  Japonsku využívajú aj časť výsadieb stolovými odrodami na výrobu vína. Vždy záleží na miestnych okolnostiach. Podľa ročníka hrozno využívajú buď na víno alebo na čerstvé ovocia. Académie Suisse du Vin 2003, č. 41, s. 877–718 (em) VINEX 2006 Pokud se chcete orientovat a uspět na trhu s vínem, pak navštivte veletrh VINEX 2006. V letošním roce se již po 12. otevřou brány Mezinárodního vinařského veletrhu – VINEX v areálu Veletrhů Brno, a.s. Svojí kvalitou si tento veletržní projekt získal pevnou pozici nejen mezi vinaři z České republiky, ale stává se místem setkání vinařských odborníků z celého světa. V letošním roce se představí producenti vína z Rakouska, Německa, Itálie, Španělska, Portugalska, Chile, Argentiny, Austrálie, JAR, Moldávie, Slovinska atd. Moravští a čeští výrobci za nimi také nezaostávají. K tradičním vystavovatelům patří například společnosti Znovín Znojmo, Soaré Sekt, Patria Kobylí, Templářské sklepy Čejkovice, Vinné sklepy Roztoky, České vinařské závody a mnoho dalších. Mezi vystavovateli se objevují významem možná menší, ale kvalitou minimálně srovnatelní

Datum 19. 2. 2006 20. 2. 2006 20. 2. 2006

Hodnocení vín (týká se koštů)

producenti vína reprezentující vinařské podoblasti Znojemskou, Mikulovskou i Velkopavlovickou. V posledních letech prošla vína z Moravy a Čech velkým kvalitativním vývojem. Moravská a česká vína jsou charakteristická harmonickým spojením plné chuti se svěžími kyselinami, které obzvláště vyniknou u bílých vín. Nesmíme také zapomenout na velmi zajímavou část veletrhu, která postihuje to nejmodernější z vybavení vinohradnického oboru, sklepních hospodářství, obalových trendů, marketingu a vinařských technologií. Velmi lákavou novinkou bude zcela určitě „Cenová srovnávací degustační zóna“. Projekt podporovaný Vinařským fondem ČR poskytne reprezentativní pohled na kvalitu moravských a českých vín, a to včetně cenového rozpětí jak pro koncové uživatele, tak i pro velkoobchod a gastronomii! Degustační zóna nabídne kvalitativní srovnání s dováženými víny. Srovnání s vinařskými velmocemi dopadá pro Českou republiku stále lépe. Nestále se zvyšuje jak spotřeba, tak i kultura pití vína, produkuje se více kvalitních a ušlechtilých vín. Spotřebitelé si tyto produkty stále více vybírají a jsou ochotni za ně zaplatit i odpovídající cenu. Je ovšem třeba stále budovat orientaci spotřebitele na tuzemské značky a odrůdy, rozvíjet pozitivní postoje k tuzemským vínům, s ohledem k internacionalizaci prostředí a mnohdy i uniformitě zahraničních vín. Můžeme čerpat ze zkušeností vyspělých vinařských států a přitáhnout klientelu spojením krajiny s vínem, turistikou, poučením i zábavou. Tradičním doprovodným programem je také mezinárodní soutěž Grand Prix VINEX 2006, pořádaná ve spolupráci se Svazem vinařů ČR.

Kalendář vinařských akcí Název akce Výstava vín Kudlovice GRAND PRIX Sommelier Brno 2006 Královna vín ČR pro rok 2006

MÍSTO kulturní dům Brno – IH Voroněž Brno Brno – IH Voroněž Brno

HOD. + KONTAKT

10.00 hod. www.mika.cz tel.: 545 234 507, www.mika.cz Ing. Miroslav Karbula, tel.: 545 234 507, fax: 545 234 508, 21. 2. 2006 Vinum Juvenale 2005 Brno – Kongresový sál IH Voroněž Brno mail: info@mika.cz, www.mika.cz 22. 2. 2006 Vinum Juvenale Praesentatio Brno – Kongresová hala IH Voroněž Brno tel.: 545 234 508, www.mika.cz 4. 3. 2006 Výstava vín Traplice tělocvična ZŠ 10.00 hod. 4. 3. 2006 24. 2. 2006 Výstava vín Žeravice sokolovna 14.00 hod. VINEX - 12. mezinárodní vinařský Dušan Pelikán, tel.: +420 541 152 745, 7.–10. 3. 2006 Brno – výstaviště veletrh salima@bvv.cz, www.bvv.cz/vinex 11. 3. 2006 5. 3. 2006 Výstava vín Vacenovice sál u Letochů 13.00 hod. 11. 3. 2006 4. 3. 2006 Výstava vín Žádonice kulturní dům 14.00 hod. 12. 3. 2006 5. 3. 2006 Výstava vín Mutěnice KD Mutěnice od 9.00 hod., F. Dubina, 606 731 042 18. 3. 2006 Výstava vín Modrá dům zahrádkářů 17.00 hod. 18. 3. 2006 Výstava vín Popovice kulturní dům 17.00 hod. 18. 3. 2006 Výstava vín Zlechov sál AGRO a. s. 14.00 hod. 18. 3. 2006 11. 3. 2006 Výstava vín Kyjov městské kulturní středisko 14.00 hod. 18. 3. 2006 12. 3. 2006 Výstava vín Strážnice kulturní dům 14.00 hod. 18. 3. 2006 12. 3. 2006 Výstava vín Vracov sokolovna 13.00 hod. 18. 3. 2006 12. 3. 2006 Výstava vín Hovorany sokolovna 14.00 hod. 19. 3. 2006 Výstava vín Vážany kulturní dům 13.00 hod. učebna Vinařské akademie, Nám. Svobody 2 Ing. Šárka Nádvorníková, tel.: 519 352 083, 777 743 496, 24.–26. 3. 2006 Víkendový seminář o víně a Sklepní hospodářství Vinařské školy Valtice fax: 519 352 083, mail: vin.akad@telecom.cz, www.vinarska-akademie.cz 25. 3. 2006 19. 3. 2006 Výstava vín Těmice sokolovna 13.00 hod. Düsseldorf – Německo – Exhibition Centre 26.–28. 3. 2006 Prowein 2006 tel.: +49 (0)211 / 4560-900, www.prowein.de – Výstaviště 1. 4. 2006 Výstava vín Kunovice sál Na pálenici 13.00 hod. 1.–2. 4. 2006 Výstava vín Kozojídky obecní úřad 14.00 hod. 8. 4. 2006 Výstava vín Ježov 14.00 hod. 9. 4. 2006 2. 4. 2006 Výstava vín Veselí nad Moravou Benátky 9.00 hod. 16. 4. 2006 Výstava vín Boršice kulturní dům 10.00 hod. 16. 4. 2006 Výstava vín Kněžpole pohostinství 17.00 hod. 16. 4. 2006 Výstava vín Polešovice sokolovna 9.00 hod. 16. 4. 2006 Výstava vín Uherský Ostroh dům zahrádkářů 9.30 hod. 16. 4. 2006 Výstava vín Vlčnov klub kultury a sportu 9.30 hod. 16. 4. 2006 9. 4. 2006 Výstava vín Rohatec kulturní dům 10.00 hod. 16. 4. 2006 8. 4. 2006 Výstava vín Petrov motorest Plže 14.00 hod. 16. 4. 2006 9. 4. 2006 Výstava vín Hroznová Lhota kulturní dům 9.30 hod. 16. 4. 2006 2. 4. 2006 Výstava vín Milotice kulturní dům 13.00 hod. 16. 4. 2006 7. 4. 2006 Výstava vín Uhřice kulturní dům 9.30 hod. 16. 4. 2006 9. 4. 2006 Výstava vín Domanín dělnický dům 13.00 hod. 16. 4. 2006 7. 4. 2006 Výstava vín Bukovany sokolovna 13.00 hod. 16. 4. 2006 Výstava vín Vnorovy lidový dům 13.00 hod. sokolovna – přehlídka vín s ochutnávkou a 16. 4. 2006 Výstava vín Čejč 14.00 hod. posezením u cimbálu 29. 4. 2006 23. 4. 2006 Výstava vín Ratiškovice restaurace u Šťastných 14.00 hod. 13. 5. 2006 7. 5. 2006 Výstava vín Starý Poddvorov kulturní dům 14.00 hod. 20. 5. 2006 Výstava vín Dolní Němčí dům zahrádkářů 16.00 hod. 21.–22. 5. 2006 Výstava vín Čejkovice zámek 12 a 9.00 hod. Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven dle volně dostupných informací. Seznam výstav vín na Břeclavsku se nepodařilo do uzávěrky tohoto čísla zajistit.


Vinařský obzor (1–2/2006)

Všechna oceněná vína budou moci návštěvníci veletrhu posoudit přímo na stánku GP Vinex 2006. Nezůstaňte před branami a navštivte areál brněnského výstaviště ve dnech 7. –10. 3. 2006. (pr) Zakrslost keřů Neuburského V  rakouském Klosterneuburgu se F. Regner zabýval zakrslostí Neuburského. Přišel k závěru, že jde o výsledek genetických změn, o mutace. Takže se nejedná o infekční chorobu, ale o fyziologickou změnu vyvolanou genetickou degenerací. Předcházet jí lze jen pravidelnou selekcí množitelských porostů. W10/1/JS Ako posudzujú vinárske súťaže v Nemecku Známi vinári SRN sa vyjadrili k národným a medzinárodným súťažiam vín v Nemecku a vo svete, najmä aký stupeň objektívnosti prinášajú a poskytujú ceny a medajle pre predaj vína. Odpovede zhrnuté boli nasledujúce: 1. Stráca sa individualita, 2. krajina pôvodu, prémiovanie by malo byť obligatórne, 3. najdôležitejším posudzovateľom kvality vína zostáva spotrebiteľ a 4. súťažné vína by mali byť prístupné všetkým. Väčšina odpovedí sa týkala vnútorných súťaží vín SRN. Der Deutsche Weinbau 2003, č. 12, s. 27 (em) Zásoby vína v Rakousku Na základě evropských předpisů musí každý členský stát vykazovat své zásoby vína k 31. 7. V Rakousku činily přibližně 3 miliony hl, tedy asi 120 % roční sklizně. Pro srovnání u nás je to asi 0,4 mil. hl, tzn. 70 % sklizně. Zajímavé je, že od roku 2002 se trvale snižují zásoby bílého vína a zvyšují zásoby červeného vína, kdežto celkové zásoby vína se výrazně nemění. V Rakousku se připravuje změna vinařského zákona v tom smyslu, že jakostní víno se bude moci vyvážet do jiných (i členských) zemí jen v láhvích. W10/2/JS Spojené kráľovstvo: kľúčový trh vína, v ktorom Francúzsko stráca svoje dominantné postavenie Veľká Británia je hlavným dovozcom francúzskych vín. Predstavuje to 3,2 mil. hl, hodnotove okolo 1,3 miliardy eúr. Každoročne sa export vína z Francúzska do Anglicka zvyšuje o 5 %. V súčasnosti je Francúzsko však z vedúcej pozície vytláčané producentmi z „nového sveta“ – Austráliou. Jej vína sa stávajú populárnejšími ako vína z Francúzska. Tento trend sa bolestivo dotýka francúzskeho vinohradníctva a  vinárstva. Nie je momentálne nádej, že sa táto situácia čo skoro zmení. Lettre de Veille International Vins et spiritueux 2004, č. 12, s. 3–8 (em) Paušál pro vinaře v Rakousku V  Rakousku se připravuje novela zákona, která upravuje i paušální daně. Měla by platit pro období let 2006 až 2010. Pokud je plocha vinohradů v podniku menší než 60 arů, nemusí dokladovat náklady a výdaje

71

se počítají paušálně ve výši 70 % příjmů (včetně DPH). To ale neplatí pro výčep pod víchem a pro prodej láhví vína, v takovém případě se musí vést evidence nákladů a příjmů. Je-li plocha vinic větší než 60 arů, musí se vést evidence nákladů a příjmů v každém případě. W9/2/JS Súkromné hospodárstvo v Slovinsku prekvitá Súkromné pivničné hospodárstvá v Slovinsku prekvitajú. Mnohé tieto hospodárstvá kvalitou vín prekročili už hranice krajiny. Vstupom do Európskej únie sa rozšírenie sukromných vinárskych hospodárstiev podstatnejšie rozšírilo a kvalita vína dosiahla európsku úroveň. Odstránili sa pomerne vysoké dane i colné formality pri exporte akostných vín. Slovinské vína sú konfrontované zahraničnou konkurenciou, čo sa prejavuje úsilým o výrobe najkvalitnejších odrodových a zmesných vín v krajine. Napriek lacnejšie importovaným vínam je klientela a dopyt po kvalitných domácich vín na vysokej úrovni. Veľa úsilia sa venuje výsadbám privilegovaných odrôd vyhľadávaných doma i v zahraničí. La Vigne 2004, č. 152, s. 80–81 (em) V posledním desetiletí se v Rakousku znásobil počet sklízečů hroznů. V současnosti tam pracuje více než 200 strojů. Důvodem je pracnost sklizně a snižování nákladů. Zatímco na ruční sklizeň je zapotřebí 150 až 300 hod./ha, sklízeči postačují 3 až 5 hod./ha. W9/1/JS Víno a zdravie V Dánsku testovali v dlhodobej štúdii po dobu 7 rokov 26 000 mužov a 26 900 žien vo veku 55 – 65 rokov riziko úmrtnosti pri nepravidelnom a pravidelnom požívaní alkoholových nápojov vrátane vína. Zistili, že len pravidelné umiernené požívanie alkoholových nápojov pozitívne ovplyvňuje predľženie životnosti ľudí. Zníženie rizika sa prejavilo najvypuklejšie, ak sa denne požili 2 poháre (300 – 400 ml) suchého vína. Zvýšenie rizika úmrtnosti konštatovali pri úplných abstinentoch. Ak sa však denne pravidelne požilo viac ako 30 g alkoholu/deň, riziko úmrtnosti vzrastalo bez ohľadu na to, či sa toto množstvo alkoholu za deň či za týždeň. Der Deutsche Weinbau 2004, č. 13, s. 8, Erich Minárik Vinaři brněnské oblasti Vás srdečně zvou na 29. JIHOMORAVSKOUVÝSTAVU VÍN spojenou s ochutnávkou v sobotu 25. února 2006 od 9.00 do 19.00 hodin v kryté dvoraně Rektorátu Vysokého učení technického v Brně na Antonínské ul. 1, poblíž hotelu Continental Jeden výstavní vzorek představuje tři láhve à 0,7 litru. Příjem vzorků bude od 13. do 16. února 2006 v Černých Polích na Jugoslávské ul. Č. 80 vždy od 10.00 do 17.00 hodin (tel.: 545 215 451). Hodnocení vín proběhne v sobotu 18. února 2006 od 9.00 hodin v menze MZLU, Kohoutova 3, Brno (tramvaj číslo 5 – konečná stanice Štefánikova čtvrt, odtud 100 m směrem na Husovice). (vo)

Vinafiem v Africe i leckde jinde

190,-

Antonín Koneãn˘, nበpfiední vinafisk˘ odborník, bilancuje ve své první samostatné kníÏce svÛj (vã. 5% DPH) bohat˘ Ïivot spojen˘ s vinnou révou a s vínem jako u‰lechtil˘m mokem. Seznamuje ãtenáfie mimo jiné i s tím, proã se stal vinafiem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinafiil v Etiopii, AlÏírsku, Bulharsku, Albánii ãi Maìarsku, ba i s tím, jak tráví svÛj zku‰enostmi nabit˘ Ïivot v malé moravské vesnici dnes. âtivé a poutavé vyprávûní doprovází mimofiádná fotografická pfiíloha. Kniha je urãena pro v‰echny milovníky ãtenáfisky vdûãn˘ch biografií. Nakladatel CARPE DIEM, ISBN 80-86362-48-5, Rok vydání 2004 Poãet stran 202 + 16 stran fotopfiílohy, Formát 12 x 18,8 cm, Vazba váz. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


nabízí: Sudy barrique 225 l Vyrobeno z českého dubu Cena 9 500,– Kč vč. DPH

KUPUJTE U NAŠICH INZERENTŮ

Národní třída 38

Žižkovská 1230

Ořechová 1

Hodonínská 306

Březí 20

Brněnská 32

nám. Míru 21

Břoušek a Miklík

BS vinařské potřeby

Bureš Jaroslav

KOBERN s. r. o.

Štěpánová Eva

Vincoop Mikulov

Zámky a semena, Janíček Svatopluk

Firma

667 01 Židlochovice

692 01 Mikulov

691 81 Březí

602 506 537

519 510 691

519 514 259, 602 734 499

777 901 711

519 428 733

691 06 Velké Pavlovice

696 03 Dubňany

519 346 236

518 321 821

telefon

691 02 Velké Bílovice

695 01 Hodonín

Adresa

Místa prodeje Vinařského obzoru

72 Vinařský obzor (1–2/2006)

Stefan WIESINGER

A-2244 Spannberg D. Rakousko Tel.+fax: +43-2538-85208 Tel.: +420-606 578 347

sudy od 5 l do 15  000 l barrique sudy

dřevořezba čel sudů


Nabídka Vinafiského obzoru Zásilkov˘ obchod vinafisk˘ch publikací Vinafisk˘ marketing

Pûstujeme révu vinnou

Autor: Franz Gosch Podle poznatku, Ïe doba od uvedení produktu na trh aÏ po jeho vymizení trvá zhruba tfii roky, by mûla tato kniha b˘t pfiedev‰ím v souvislosti s kulturou stolování velkou realizaãní pomÛckou pfii v‰ech strategick˘ch marketinkov˘ch opatfieních pro Ïáky a studenty, ale hlavnû pak pro praktické vinafie. V‰echny oblasti prÛzkumu trhu, reklamy, podpory prodeje a PR jsou zobrazovány s velk˘m zamûfiením na praxi. Kã 199,00

Autofii: V. a V. Krausovi. Praktick˘ souhrn biologick˘ch, odrÛdov˘ch a pûstitelsk˘ch poznatkÛ, které jsou vhodné pro pfiírodní podmínky âeské republiky. Je vhodná pro zahrádkáfie, malovinafie i profesionály. Kã 98,00

Cesta ke ‰piãkovému vínu Autor: Robert Steidl, Georg Leindl PÛvodním impulsem ke vzniku této knihy byla dlouholetá poradenská a pracovní praxe a vlastní zku‰enost, Ïe pro neúspûch pfii v˘robû vína jsou velmi ãasto jen nepatrné dÛvody. Jak pfii získávání potenciálu hroznÛ, tak pfii zamezení ztrát dochází ãasto k chybám, které se bohuÏel stále opakují. JestliÏe se jich vyvarujeme, udûláme tak velk˘ krok vpfied k v˘robû ‰piãkového vína, nebo budeme minimálnû na dobré cestû k jeho získání. Kã 160,00

Problémy kva‰ení vín Autor: Robert Steidl Kniha se zab˘vá praktick˘mi moÏnostmi fie‰ení problémÛ pfii kva‰ení, jejich pfiíãinách, moÏnostmi pfiedcházení a pfiípadn˘m odstraÀování následkÛ neÏádoucího kva‰ení. Díky kvalitnímu pfiekladu bude jistû nezbytnou pomÛckou ãesk˘ch a moravsk˘ch vinafiÛ. Kã 160,00

Zrání vína v sudech barrique Autor: Robert Steidl, Georg Leindl Pfieklad moderní odborné publikace rakousk˘ch odborníkÛ R. Steidla a W. Renera. Obsahuje popis dfieva pro v˘robu sudÛ barrique, v˘roby sudÛ, postupy pfii zrání, pfiípravu vína a péãi o sudy barrique. Nezbytná publikace pro kaÏdého vinafie, kter˘ se chce v˘robou vín v sudech barrique serióznû zab˘vat. Kã 168,00

Vinafiem v Africe i leckde jinde Antonín Koneãn˘, nበpfiední vinafisk˘ odborník, bilancuje ve své první samostatné kníÏce svÛj bohat˘ Ïivot spojen˘ s révou vinnou a s vínem jako u‰lechtil˘m mokem. Seznamuje ãtenáfie, mimo jiné, i s tím, proã se stal vinafiem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinafiil v Etiopii, AlÏírsku, Bulharsku, Albánii ãi Maìarsku, ba i s tím, jak tráví svÛj zku‰enostmi nabit˘ Ïivot v malé moravské vesnici dnes. âtivé a poutavé vyprávûní doprovází mimofiádná fotografická pfiíloha. Kniha je urãena pro v‰echny milovníky ãtenáfisky vdûãn˘ch biografií. Kã 190,00

Sklepní hospodáfiství Známá kniha rakouského odborníka dipl. Ing. Roberta Steidla, obsahující kompletní technologii sklepního hospodáfiství od zpracování hroznÛ aÏ po marketing vína je opût k dispozici v zásilkovém nebo osobním odbûru v redakci VO. Je zaloÏena na souãasn˘ch technologick˘ch poznatcích a moderních pfiístupech pfii v˘robû vína. Kniha vychází z rakousk˘ch zvyklostí a právních pfiedpisÛ, ov‰em text je doplnûn poznámkami vysvûtlující aplikace pfiíslu‰n˘ch témat na na‰e podmínky. Témata: • SklizeÀ, doprava a pfiíjem hroznÛ • Zpracování hroznÛ a získávání mo‰tu • Alkoholové kva‰ení • Biologické odbourávání kyselin • Vína s pfiívlastkem • Pfiíprava ãerveného vína • Zrání vína v sudech barrique • Vybavení sklepa • SloÏení vína, hodnocení vína • O‰etfiování a stabilizace vína • âifiení, filtrace a láhvování vína • Choroby a vady vína • Produkce hroznové ‰Èávy • Perlivé a ‰umivé víno, ostatní vína • V˘roba vínovice a ovocn˘ch pálenek • Právní pfiedpisy, vyhlá‰ka o hygienû potravin • Úvahy o ekonomice hospodafiení Kã 450,00


Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba

roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Kã Kã Kã Kã Kã Kã Kã

290,00 330,00 380,00 420,00 450,00 490,00 550,00

Vinafisk˘ obzor roãníky 1999 – 2005 v ãerné deskové vazbû s raÏen˘m písmem.

Ekologické zemûdûlství

Autofii: Jifií Urban, Bofiivoj ·arapatka a kol. • základy ekologického zemûdûlství, agroenviromentální aspekty a pûstování rostlin • obsahuje také kapitolu ekologické vinohradnictví • uãebnice pro ‰koly i praxi – I. díl. Kã 280,00

VÍNO - pomocník pfii poznávání ãeského a moravského vína

8stránková skládaãka se základními kapitolami souhrnnû, pfiitaÏlivû a srozumitelnû orientující zejména úplné zaãáteãníky v oblasti vína. Vhodné pro osvûtu zákazníkÛm. Pfiíjemn˘ pfiíruãní formát (‰ = 16 cm, v = 24 cm), pevn˘ kfiídov˘ papír v lesklé laminaci umoÏÀuje kaÏdodenní pouÏití. Kã 40,00 pfii vût‰ím odbûru sleva

Vinafiství - návody do laboratorních cviãení

Autor: Ing. Josef Balík, 2004, MZLU Brno. Publikace mÛÏe v˘bornû slouÏit jako rukovûÈ pracovníkÛm laboratofií, v˘robním podnikÛm a obchodním organizacím zab˘vajícím se zkou‰ením a testováním vín a sledováním jejich látkového sloÏení, stability a jakosti. Obsahuje zejména metodické postupy pro praktické provádûní základního uvologického rozboru hroznÛ a chemického rozboru mo‰tÛ a vín a vybrané metody speciálních anal˘z jejich látkového sloÏení. Kã 70,00

Mapa vinafisk˘ch oblastí âeské republiky

• standardní rozmûr 960x660 mm • schematická mapa vinafisk˘ch oblastí a podoblastí podle nového vinafiského zákona 321/2004 Sb. a podrobná mapa jednotliv˘ch vinafisk˘ch podoblastí • uvedení ploch vinic s rozdûlením dle kategorizace vinic • vyznaãeny jsou velikosti vinafisk˘ch obcí dle plochy, katastrální hranice vinafisk˘ch obcí a vinafiské cyklotrasy • na rubové stranû je popis vinafisk˘ch podoblastí, seznam v‰ech viniãních tratí âR a adresáfi vinafisk˘ch institucí. Cena standardní skládané mapy Kã 75,00 Cena v neskládané roli Kã 75,00 Lamino Kã 300,00

Ostatní nabídka: Sklepy - opravy a rekonstrukce Michael Balík, Jifií Star˘

Kã 99,00

Speciální mechanizace - mechanizaãní prostfiedky pro vinohradnictví Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph. D., Ing. Patrik Burg, 2003 Kã 90,00 Vinohradnictví - odrÛdy révy vinné Ing. Pavel Pavlou‰ek, Ph. D., 1999

Kã 165,00

Vinohradnické stavby na Moravû Jitka Matuzsková, Vûra KováfiÛ, 2004

Kã 590,00

Cykloturistická mapa – Moravské a vinafiské stezky – vyznaãené trasy, itineráfi, kontakty

Kã 90,00

Podnikatelské minimum pro vinohradníky a vinafie - Po vstupu do EU Jan Otáhal Kã 90,00 Jak a proã postavit vinn˘ sklep Richard M. Gold

Kã 199,00

Obrazov˘ atlas chorob a ‰kÛdcÛ ovocn˘ch dfievin a révy vinné – M. Hluch˘, P. Ackermann, M. Zachara, M. Bagar, E. Jetmarová, G. Vanek Kã 330,00 Vinafisk˘ slovník + CD-ROM – kolektiv autorÛ; stovky hesel, cizojazyãn˘ rejstfiík (A, N, F), sommeliérsk˘ slovníãek

Kã 490,00

S˘r je bratr vína III – Milan Magni

Kã 150,00

Pestujeme viniã – Ján Braun a Ga‰par Vanek

Kã 419,00

Portské a ostatní fortifikovaná vína Jan Stávek, 2004

Kã 299,00

Historie vinafiství na Moravû (komplet 3 publikací) Katefiina Smutná a kol., Ivan ·tarha Kã 450,00 Pfiehled odrÛd révy – Vít Hrdou‰ek

Kã 60,00

Pít ãi nepít – prof. MUDr. Milana ·amánek, DrSc., doc. MUDr. Zuzana Urbanová, CSc. Kã 75,00 Smrt vinafiského krále – Václav Litavansk˘

Kã 139,00

Oskeru‰e – Vít Hrdou‰ek

Kã 70,00

Víno z nebe na zem Autor Nicolas Joly popisuje principy biodynamiky ve vinohradnictví a sklepním hospodáfiství

Kã 299,00

Podrobnûji na www.vinarskyobzor.cz

(Pfii vût‰ím odbûru je moÏnost slev.)

V cenách není zahrnuto po‰tovné a balné. Ceny jsou uvedeny vãetnû DPH. Vinafisk˘ obzor, P.O.BOX 34, ÎiÏkovská 1275, 691 02 Velké Bílovice tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz, http://www.vinarskyobzor.cz/


Fotografie k článku Odrůda měsíce – Ryzlink rýnský, str. 17

4

1

5

2

3

6

7

8


Vinařský obzor 1-2/2006