Page 1

Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem www.vinarskyobzor.cz

číslo 10, ročník 105/2012 • cena 67 Kč (předplatné 49 Kč) Vydává Svaz vinařů České republiky

Odrůda Noria Lahvovací linky Obchod vínem 2011/2012 UVNITŘ: Hobra v novém rozměru + 3D brýle


480

Vinařský obzor (10/2012)

Vinařský obzor Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem číslo 10, ročník 105 (2012) Vydává Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor Ing. Martin Půček e-mail: martin.pucek@svcr.cz Editor Ing. Richard Stávek e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz Sekretariát redakce Barbora Válková (předplatné, inzerce, vinařské publikace) e-mail: barbora.valkova@vinarskyobzor.cz tel.: 773 838 685 Markéta Nováková (účetnictví) tel.: 602 470 345 e-mail: marketa.novakova@svcr.cz Redakční rada RNDr. Zdeněk Habrovanský (předseda) (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc. Doc. Ing. Josef Balík, Ph.D. (balikj@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) Lubomír Glos (glosovi@email.cz) Ing. Tomáš Javůrek (javtom@post.cz) Ing. Antonín Králíček (kralicek@mze.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Mgr. Lukáš Lukáš (lukas@templarske-sklepy.cz) JUDr. Tibor Nyitray (tibor.nyitray@svcr.cz) Ing. Bronislav Pavelka (bronislav.pavelka@szpi.gov.cz) Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. (pavlous@zfmendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček (martin.pucek@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc. (jiri.sedlo@svcr.cz) Ing. Richard Stávek (richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Ing. Marek Špalek (fantomme@seznam.cz) Sazba a zlom Adam Kepert, tel.: 777 807 874 e-mail: kepe@seznam.cz Grafická koncepce Bedřich Vémola, studio@vemola.cz Jazykový poradce Mgr. Jana Otevřelová Tisk Tisk Pálka Břeclav, tel.: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630 Vychází měsíčně. Cena jednoho čísla je 67 Kč, dvojčísla 7/8 110 Kč (včetně 14% DPH) Rozšiřuje PNS, a. s., MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři Předplatné 2012 V redakci — 1 číslo 49 Kč, dvojčíslo 7/8 84 Kč (vč. 14% DPH), celý ročník 569 Kč (vč. 14% DPH) Adresa redakce a vydavatele SV ČR — Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice tel.: 773 838 685 e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 24. 10. 2012 Toto číslo vychází 29. 10. 2012 ISSN: 1212-7884 Vinařský obzor® Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpovídá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlé do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu. Názory v příspěvcích externích dopisovatelů se nemusejí shodovat se stanoviskem redakce či vydavatele. Foto na titulní straně © Pavel Pavloušek

Editorial

Ročník 2012 z pohledu vinic Nebudu se na tomto místě vyjadřovat ke kvalitě ročníku po stránce sklepní, ačkoliv se to v médiích vedle stesků ohledně množství opět hemží superlativy. Na takové soudy je velmi brzy a stejně se domnívám, že nejenom, jak říkávali naši předkové, „húsata sa počítajú až na podzim“, ale že kvalitu ročníků lze komplexně zhodnotit až s odstupem roku dvou, zejména až poté, co je jasné, co udělá víno při zrání v láhvi. Zamyslím se z hlediska své skromné praxe vinohradnické a z hlediska toho, o čem člověk celou sezonu hovoří se zkušenějšími kolegy. Sucho naše vinice trápí již od loňského léta. Podzim 2011 byl relativně teplý a dohromady nenapršelo a sněhu taky mnoho nebylo. Když člověk zkusil před prvními mrazy rýčem kdekoliv odrýt, nemohl si nevšimnout, že nahoře, tak jak se říká, na píď bylo trošku vláhy, ale níž už bylo nekompromisní sucho. A do toho přišly nejprve zimní holomrazy, kdy révové keře namrzly v kořenech a zejména v kořenových kmenech (hlavně u vinic přetížených sklizní roku 2011 anebo špatně vyživovaných), a nakonec ještě přišly jarní mrazíky, které dílo zkázy dokonaly. Po stránce vláhové šlo o vegetační sezonu podprůměrnou. Pozitivem byl obecně nízký tlak infekčních chorob. Už na jaře bylo zjevné, že přírůstky jsou pomalejší, než by bylo možné očekávat s ohledem na teploty. Révě chyběla voda. Již první odhady sklizně při uzavírání střapců říkaly, že pokles sklizně bude oproti loňsku o 20–30 %. Hroznů je o něco méně, ale zejména jsou lehčí kvůli nedostatečně vyvinutým bobulím. Je jisté, že může být teplo, spousta slunečního svitu a také živiny mohou být k dispozici, ale když není voda, nepomůže nic. Pro kvalitní vinohradnickou produkci kapková závlaha asi řešením nebude. Již nyní se ozývají skeptické hlasy, že těžké časy teprve nastanou, a to pokud přijde tvrdá zima. Očka na letorostech pro příští rok sice mohou být i přes vodní stres díky dostatku slunečního záření dostatečně vyvinuta, ale hodně bude záležet na množství zimních a jarních srážek. V celém půdním profilu je totiž i nyní, před vegetačním klidem, velký vláhový nedostatek, který může být základem pro snadnější kompletní vymrznutí rostlin i hluboko pod zem a pro omezený transport zásobních látek z kořenů směrem do oček na tažních, jež jsou odpovědné za mrazuvzdornost. Bylo možné pozorovat vinice, a kupodivu i ty mladší, kde přírůstky téměř nedosahovaly přes vrchní dvojdrátí, a to evidentně kvůli vodnímu stresu. Opět to ukazuje, že jedním z faktorů mohla být nedostatečná příprava pozemku před výsadbou vinice. A nejedná se jen o tolik diskutovanou rigolaci (zda převracet, nebo jen prokypřit), ale celkově o jednostranné vyčerpání a únavu půdy po několikanásobném využívání pozemku intenzivním vinohradnictvím. A s tím souvisí dlouhodobé aplikace pesticidů, po mikrobní a humusové stránce téměř mrtvá půda, utužené podorničí atd. Asi nemá smysl zmiňovat, že mnoho vinic je přestárlých a zasloužilo by si obnovu. Je to tedy několik faktorů, po jejichž sečtení se ukáže, že rentabilita současné vinohradnické produkce bude v nadcházejícím období v průměru nejspíše klesající. Rozhodující bude tedy srážkový průběh následujícího zbytku podzimu a zima, ale i hloubka mrazů, které přijdou. Vinice obecně nejsou v optimální kondici, a jak při naší debatě před uzávěrkou tohoto čísla podotkl Lubomír Glos, moravské vinice čeká brzy zásadní a zjevně nutná obnova.

Richard Stávek


Spolkové informace

Vinařský obzor (10/2012) 483

Informace z činnosti Svazu vinařů České republiky

 Dne 13. 9. jednal tajemník Svazu společně se zástupci Ovocnářské unie a Zelinářské unie na MZe o možnostech podpor integrované produkce hroznů od roku 2014. Ukazuje se, že nastavení podpor tak, aby byly dotovatelné, bude oříškem. Svaz však na této úrovni pracuje a snaží se této problematice maximálně věnovat.  Ve stejný den proběhla také schůzka zástupců společnosti ERNST & YOUNG a Svazu vinařů ČR na ministerstvu financí, kde náměstek ministra L. Minčič představil návrhy MF ČR na zavedení spotřební daně na tiché víno. Návrh je koncipován jako nejhorší možná varianta a v případě, že by byl v této podobě schválen, bude jednoznačně likvidační pro celý sektor vinařství. Návrh má být rozeslán do vnějšího připomínkového řízení koncem října 2012.  Následně se předseda s tajemníkem setkali s prezidentem Potravinářské komory ČR M. Tomanem, s nímž projednali aktuální problematiku celého oboru a domluvili vzájemné kroky, zejména v oblasti aktuální problematiky „metanolové aféry“.  Dne 17. 9. projednali předseda s tajemníkem se zástupci Veletrhů Brno, a. s., rámce inovovaného veletrhu Vinex pro rok 2013. Ten by měl být organizován koncem května 2013 a koncipován jako dvoudenní prezentační a prodejní akce ve spojení s oslavami 85. výročí založení výstaviště.  Dne 25. 9. jednali zástupci společnosti ERNST & YOUNG a Svazu vinařů ČR na Generálním ředitelství cel s ředitelkou odboru spotřebních daní Ing. Jitkou Danielovou o dopadech zavedení SPD na tiché víno pro celní správu.  Dne 26. 9. přijeli zástupci ERNST & YOUNG na Moravu, kde nejprve vyslechli pohled SZPI na dopady zavedení SPD na tiché víno a následně navštívili podniky Víno Mikulov, Vinařství Spěvák Velké Bílovice a Vinařství Glosovi v Moravské Nové Vsi, kde měli možnost získat praktické poznatky o aktuálním daňovém režimu a vyslechnout argumenty o nesmyslnosti zavedení SPD na tiché víno. Podnikům, které tyto exkurze umožnily, patří významné poděkování.

 Dne 4. 10. proběhlo technické jednání se společností LOCOMOTION, která bude v roce 2013 organizovat 4. ročník soutěže o titul Vinařství roku 2012, jehož vyhlášení proběhne v Lucerně dne 28. 3. 2013.  Odpoledne se setkali zástupci ERNST & YOUNG a předseda s tajemníkem s celním ředitelem CŘ Brno O. Knechtem. Řešen byl konkrétní dopad zavedení SPD na tiché víno pro pracovníky v našem regionu. Dalšími jednáními se dopívá k názoru, že technické detaily novely zákona a vůbec dopady na obor nemá MF ČR absolutně vyřešeno a již nyní je jasné, že dopad na obor bude daleko větší, než je obecný předpoklad.  Dne 5. 10. proběhlo jednání komise pro enologické postupy při představenstvu SV ČR. Komise projednala aktuální dotazy SZPI k podnětům pro novelu zákona o vinohradnictví a vinařství.  8. 10. se tajemník zúčastnil jednání na MZe o problematice minoritních registrací chemických přípravků v rámci možností zákona o SRS v případech veřejného zájmu. Obor vinohradnictví tato problematika až tak netrápí, neboť na tuto kulturu je dostatek povolených přípravků, ale například v oboru ovocnářském tomu tak není. Na jednání byla podána informace ze strany SRS o počtech a způsobu tohoto typu registrace přípravků.  Dne 9. 10. proběhla Správní rada NVC, která jako hlavní bod projednala statut Salonu vín – Národní soutěže vín ČR pro rok 2013.  Od 10. 10 do 16. 10. se předseda Svazu účastnil vinařského veletrhu v Jižní Koreji, kde byli zástupci čtyř českých vinařských firem. Více informací o veletrhu v některém z dalších čísel VO.  Dne 10. 10. proběhlo také jednání komise pro integrovanou produkci při IP. Členové zde byli seznámeni s aktuálními informacemi v problematice IP.  Dne 11. 10. proběhly tiskové konference k Svatomartinskému vínu, a to nejprve v 11.00 hodin v Brně a následně v 18.00 hodin v Praze. Tajemník Svazu zde veřejnosti podal informaci o aktuální kvalitě a množství hroznů ročníku 2012.  Kvalita sklízených hroznů je na vynikající úrovni. Vlivem bezproblémového léta

je zdravotní stav hroznů výborný. Stejně tak můžeme hovořit o cukernatostech. První mladá vína po prokvašení slibují velice zajímavý ročník. Velmi pěkná mohou být letos také červená vína. Hrozny modrých odrůd dosahují vysoké cukernatosti a vynikají barevností.  Množství sklízených hroznů je v letošním roce relativně nízké, snížené asi o 30 % oproti desetiletému průměru (5,6 t/ha). Tento fakt je způsoben právě zimními, ale následně i jarními mrazy. Určitou míru redukce hroznů způsobilo také dlouhotrvající sucho v některých částech viničních ploch. Svaz vinařů ČR očekává výnos na úrovni kolem čtyř tun z hektaru, což odpovídá sklizni 450–490 tisíc hl vína. V roce 2011 sklidili vinaři hrozny odpovídající 670 tisícům hl vína.  Ceny hroznů prakticky kopírují loňský ročník. Průměrná cena se loni pohybovala na úrovni 17,3 za kilogram. Můžeme konstatovat, že také v letošním roce bude cena atakovat sedmnáctikorunovou hranici. Většina pěstitelů prodává své hrozny v rámci dlouhodobější smluvní spolupráce s odběrateli.  Podíváme-li se do Evropy, tak i zde je napříč vinařskými státy očekávána nízká sklizeň. Celkově je nutné počítat s historicky nejnižší sklizní od vstupu Španělska a Portugalska do EU v roce 1986. Zatímco v minulých pěti letech se sklizeň v EU pohybovala v průměru kolem 168 milionů hektolitrů za rok, současné prognózy pro rok 2012 ukazují na čísla mezi 148 a 152 miliony hektolitrů vína.  Dne 15. 10. proběhlo jednání k Integrované produkci pro roky 2014–2020 na MZe za účasti zástupců vinařů, ovocnářů i zelinářů a představitelů ÚZEI, SRS a dalších dotčených pracovníků. Na poradě byl všem vysvětlen výklad pesticidové směrnice EU a její dopady na možnosti podpor od roku 2014. Na základě tohoto jednání vyvstaly aktuální úkoly pro jednotlivé svazy, v rámci kterých je třeba připravit případné managementy podpory. Martin Půček


Vinohradnictví

Vinařský obzor (10/2012) 489

Vývoj odrůdové skladby vinic v České republice Během let se mění hospodářský význam jednotlivých odvětví, ale i struktura konkrétního oboru. Těmto změnám je nutno přizpůsobovat i strategii zkoumaného odvětví. Odvětví vinohradnické a vinařské je odvětvím strategického, tedy dlouhodobého významu a rozhodování. Ve vinohradnictví došlo po roce 1989 k výrazným změnám, které se ve strategickém, dlouhodobém rozhodnutí o odrůdovém složení vinic v České republice nejvíce projevily v letech 2000 až 2004. Změny byly započaty ekonomickými změnami v roce 1989, které umožnily vznik vinařského zákona v roce 1995, a následoval vstup ČR do EU v roce 2004. Vývoj potom dospěl k nutnosti přijetí nového zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění. Nutno přiznat, že legislativní změny v odvětví vinohradnictví a vinařství přinesly výrazné pozitivní změny pro české producenty. Protržní reformy a ziskovost podniků v zemích, které se rozvíjejí a přešly na tržní ekonomiku, upozorňují na určité potřeby změn v takových zemích. Je nutno stále posuzovat vlivy společné organizace trhu s vínem (SOT). Samozřejmě se do těchto změn promítly i světové trendy oblíbenosti jednotlivých odrůd a většího či menšího zájmu konzumentů o červené nebo bílé víno. Atraktivita zkoumaného odvětví vyvolala zájem o jeho zkoumání nejenom z tradičního technologického pohledu, ale i z hledisek manažersko-ekonomických – TOMŠÍK, ŽUFAN, SEDLO (2006). Je nutno vyhodnocovat substituty k vínu komparací odvětví chmelařství a vinohradnictví, jak uvedl ŽUFAN (2004). Ze zahraničních autorů zkoumajících problematiku substitutů má zajímavé poznatky ANDERSON (2009). Cílem bylo zjistit, jak se měnila strategická rozhodnutí o odrůdové skladbě vinic od roku 1960, ale především v posledních dvaceti letech do roku 2010. Současně bylo cílem predikovat nejbližší vývoj zastoupení u nejčastějších odrůd ve vinicích České republiky. K dosažení cíle bylo nutné posoudit zásadní změny, které ve vinařství proběhly v posledních 25 letech, tedy zásadní změny politické a následně legislativní – zda uvedené dvě změny vyvolaly změny ostatních faktorů vnějšího prostředí ve vinařství. Pro vývoj odrůd byly posouzeny historické údaje o zastoupení odrůd révy vinné na dnešním území České republiky, dřívější údaje z výběrových šetření Českomoravské vinohradnické a vinařské unie (ČMVVU) provedených v členských podnicích v letech 1994 až 1996 a pro pozdější roky byla použita data z registru vinic při Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zeměděl-

ském (ÚKZÚZ). Registr vznikl podle zákona č. 115/1995 Sb. (vinařský zákon) s účinností od 1. 9. 1995 a následně podle nového zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, kde obsažená data bylo možné věrohodně použít od roku 1997. Přitom bylo přihlédnuto k ploše plodných vinic v České republice podle dat Českého stati-

stického úřadu. Zkoumání se zaměřilo na období od roku 1960 do roku 2010. Při hodnocení příčin změn odrůdové skladby vinic v posledních dvaceti letech (1990 až 2010) byla využita data o sklizeném podílu modrých a bílých hroznů a jejich průměrných cenách získaných při výběrových šetřeních ČMVVU a později Svazem vinařů ČR

Graf 1 Vývoj plochy plodných vinic v ČR (ha); (Zdroj: vlastní výpočty, ČSÚ) 18 000 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 1960

1965

1970

1975

1980

1985

1990

1995

2000

2005

2010

Graf 2 Podíl modrých a bílých hroznů v produkci vína (Zdroj: SV ČR, vlastní výpočty) 100 % 90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0% 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Bílé

Modré

Modré pro růžové

2011


496

Vinařský obzor (10/2012)

Vinohradnictví

Pinot noir, cesta k velikosti (1) – úvod

Jenomže od prvního ročníku byly výsledky velmi často tragické, doprovázené zkřivenými obličeji nad zcela rozpadlými víny, a ani poměrně prestižní a drahé značky nedokázaly udržet kvalitu konzistentně, nemluvě o tom, že na „králi pinotů“ se těžko hledala všeobecná shoda. A už vůbec se nezdálo, že by se snad rýsovalo nějaké nesporné pinotové terroir. Podmínky, podrobné výsledky a shrnutí tohoto pětiletého archivačního pokusu si můžete přečíst v souhrnném článku „Akce Pinot 2007, Part B a shrnutí“, který vyšel na www.ovine.cz 23. 10. 2012 v sekci O věcech okolo. Když se pokusím o určitou generalizaci, byť jsem si vědom jejích limitů a nedostatků, dospívám k následujícímu. Původně, když jsem pokus zakládal, hýčkal jsem si ideu, že na konci cyklu bude nějaký seznam těch nejlepších zdejších tratí, které dokáží poskytovat z principu ty nejlepší pinoty. Ačkoliv bych dokázal sestavit seznam potenciálně nejlepších pinotových poloh, teď ještě nejsme ve stadiu, kdy by to bylo relevantní, nyní jsme v tom stadiu, kdy je přístup vinaře mnohem silnější než terroir. Jako nejvlivnější se ukazuje zejména doba sběru versus ročník a použitá technologie. Terroir se odsouvá až na třetí místo. Kombinací těchto tří vlivů lze vysledovat následující typy zdejších pinotů, byť ne všechny lze do těchto škatulek zařadit a existuje mnoho výjimek a přechodných subtypů: Typ „řepa“: Jakmile příroda nedopřeje sezónu téměř bez plísní a vinař si sérií opatření a zákroků nedokáže vybojovat zdravé hrozny, měla by následovat selekce hroznů. Pokud se i jen poměrně malá část plísní postižených hroznů dostane do vinifikačního procesu, výsledkem jsou (zejména po několika letech archivace) dost podivné až hrůzostrašně rozpadlé trosky páchnoucí po čerstvě vyorané řepě, zatuchlém sklepě či lékárně.

Foto P. Jelen

Když jsem v roce 2008 pozval k sobě užší okruh pražských vínomilců na prochutnání mnou nashromážděných a na pět let zaarchivovaných českých a moravských pinotů ročníku 2003, přičemž každý ještě donesl něco ze svých zásob, zrodil se mi v hlavě plán na každoroční skupinové hodnocení pinotů naslepo, z kterého na konci vzejde maximálně objektivní, dlouhodobě zprůměrovaný výsledek. Objevíme národu nejlepší zdejší viniční trať na pinoty a místní krále pinotů, usnadníme jim výběr. Nebude už potřeba vyhazovat peníze za předražené Burgundsko. To byla asi má prvotní motivace.

U Miloše Michlovského v Rakvicích

Typ nedozrálá surovina: Do určité míry mám raději hrozny mírně nedozrálé než silně přezrálé, ale zcela nedozrálé hrozny (byť toto je v posledních letech u nás spíše rarita) samozřejmě nedovolí vínu dát úplnou hloubku, skončí to bylinnými, travnatými a poměrně málo propracovanými skromnými víny. Podle Miloše Michlovského značí zelenost, křenový list, pelargonie buď mladý vinohrad, nebo příliš velkou sklizeň, nebo i příliš okrajovou oblast s méně příznivými podmínkami pro dozrávání. I onu řepovitost a zemitost (viz typ výše) pokládá rovněž za pyraziny z mladých výsadeb, čemuž prý nahrává také příliš řídká výsadba a příliš prohnojená půda. Typ „divnej“: Prostě tam něco nesedí. Barva jde do fialova, naslepo byste hádali něco ze Španělska, jediné, co to má společné s pinotem, je červenost a nápis na etiketě. A možná bych sem zařadil také vína, která nasle-

po posbírala i docela dost hvězdiček a bodů, objektivně jim nemáte moc co vyčíst, strukturu to má, ani nelze úplně vyloučit, že to je pinot, ale pak, když se pídíte po podrobnostech vinifikace, zjistíte, že to tříslo, co vám na tom přijde nejzajímavější, pochází z drahého enologického taninového preparátu. Je to dobře? Jak by to víno vypadalo bez něj? Byli bychom z něj nadšenější? V kolika pinotech, kterými jsme byli uneseni, tenhle make-up byl a nikdy to nezjistíme? Typ „jedna odrůda z mnoha“: Nejčastější důvod meziročníkové nevyrovnanosti. Prostě pinot je jen jedna z dvaceti a více odrůd a sklizena je, až na ni přijde řada, vinifikace se v mnohém neliší od vavřinců, frankovek, zweiglů, dornfelderů, cabernetů… Dokonce se může něčím z toho i vesele dolévat. Výsledkem bývá obecné moravské červené. Typ úzkostlivě čistý: Tak trochu stržený v obavách, aby náhodou nějaký nekontro-


508

Vinařský obzor (10/2012)

Sklepní hospodářství

Patrik Burg Pavel Zemánek Ústav zahradnické techniky, Zahradnická fakulta v Lednici, Mendelova univerzita v Brně

Lahvovací linky ve vinařských provozech

Foto P. Burg

Lahvování vína představuje z pohledu vinařské praxe významný technologický proces vedoucí ke konečné finalizaci vína, která přispívá k jeho lepší prodejnosti na trhu. Přestože se na trhu objevují stále častěji nové druhy obalů, např. PET láhve, obaly TETRA Pack, hliníkové plechovky a další, zaujímají i nadále výsadní postavení tradiční skleněné láhve. Důležitým momentem před lahvováním je správná příprava vína. Ta spočívá v jeho chemicko-fyzikální a mikrobiologické stabilizaci, tak aby nedošlo v průběhu dalšího vývoje vína v láhvi k negativním změnám, např. vypadávání vinného kamene, vzniku bílkovinných zákalů, sekundární fermentaci. Všechny tyto změny mohou být totiž příčinami nežádoucích chuťových i vizuálních změn. Veškeré nedostatky zjištěné až po samotném lahvování vína nelze navíc vůbec nebo jen s velkými obtížemi napravit. Lahvovací linky jsou využívány při finalizaci vína a tvoří nedílnou součást technologického vybavení u středních a velkých vinařských provozů. Pouze ty jsou schopny zabezpečit jejich efektivní provoz, protože tyto linky představují investičně a provozně velmi nákladná zařízení. Z hlediska konstrukčního uspořádání jsou moderní linky tvořeny vykladačem lahví (depaletizátorem), systémem dopravníků, které jednotlivé funkční části linky vzájemně propojují, rinserem nebo myčkou lahví, plnicí jednotkou, zátkovacím a etiketovacím zařízením. K dalším součástem patří zařízení pro detekci čistoty lahví, plnosti a kompletnosti adjustáže, zařízení pro skupinové balení lahví a jejich paletizaci, příp. dopravník palet a další příslušenství, jak naznačuje obr. 1. Lahvovací linky se rozdělují na mobilní a stacionární. Obě skupiny zařízení musí Foto P. Burg

Foto prospekt výrobce

1 Schéma stacionární linky pro plnění a lahvování vína

2a Schéma činnosti gravitačního plnění lahví 1 – rám plničky, 2 – odkapávací žlab, 3 – plněná láhev, 4 – přívod vína z tanku, 5 – víno v zásobníku plničky, 6 – plovákový uzávěr, 7 – plnicí jehla, 8 – pružina, 9 – pryžové těsnění

2b Gravitační plnička lahví

splňovat nejvyšší hygienické normy a musí umožňovat snadnou údržbu a sanaci. Pro zajištění správné funkčnosti a dostatečné výkonnosti musí také umožňovat snadnou obsluhu a vzájemnou synchronizaci všech funkčních částí. Z hlediska materiálového provedení jsou linky vyráběny z nerezové oceli v kombinaci s dalšími chemicky odolnými a snadno sanovatelnými materiály, jako je plast, pryž a sklo. Kvalitní materiálové řešení je jedním ze základních předpokladů jejich dlouhé životnosti. Mobilní lahvovací linky jsou v podmínkách ČR využívány poměrně krátkou dobu. Systém těchto linek je ve větší míře rozšířený zejména ve vyspělých vinařských státech (Itálie, Rakousko, Německo), kde jsou tato zařízení běžně provozována formou


516

Vinařský obzor (10/2012)

Hodnocení vín

Zbyněk Kopeček Dubňany

Srovnávací hodnocení vín – Ryzlinky rýnské ze Slovácka V minulém čísle časopisu Vinařský obzor jsem psal o práci degustátora. O jeho vědomostech a o srovnání s oborem sommelier. Odezvu jsem samozřejmě čekal, takže to, co se rozpoutalo na různých internetových stránkách a blozích o víně a vinařích, mě nepřekvapilo. Potrefené husy kejhaly a snažily se zesměšnit nejen mě, ale i celou oficiální degustátorskou ekipu.

Na to jsem byl připraven. Snad jen jedna reakce debatérům, kteří asi ani můj názor ve VO nečetli: nikde v článku jsem netvrdil, že běžný milovník vína nemůže mok hodnotit a debatovat o něm. Tím by se smysl pití vína a jeho kulturní poslání zhroutilo. Napsal jsem, a za tím si pevně stojím, že neproškolený člověk nemá hodnotit důležité soutěže, ve kterých se prakticky rozhoduje o budoucí ceně hodnoceného vína. Stále

konzumentem a milovníkem vín a který má projetý vinařský svět s cestovními kancelářemi, stejně plnohodnotný jako názor člena komise s platnými zkouškami. Ano, snad na takovém názoru opravdu něco je. Vůbec si nedovolím tvrdit, že profesionální degustátor je vševědoucí a nemůže se splést nebo že se jeho hodnocení vždy liší od názoru běžného konzumenta. Pravdou je, že v mnoha případech, zejména u prů-

mě také mrzí přístup ke vzdělání degustátorů a podceňování jejich kvalifikace. Zazněly názory zpochybňující kvalitu zkoušek, jejich získání či komisi zkoušejících. Ale nikdo z kritiků nenapsal, že si takové zkoušky sám udělá. Že je ochoten riskovat několikatisícový poplatek do (pro něj) nejistého výsledku. Zazněly také názory, že (s prominutím) huby máme všichni stejné, a tak může být názor laika, jenž je příležitostným

Tabulka Ryzlinků rýnských Číslo vzorku

Výrobce

ročník

jakost

cukr

1

2

3

4

5

6

7

8

9

Body NVC

Body W+D

0

NVC

2011

0

0

83

86

85

84

82

81

83

87

84

83,86

Neúčast.

1

Vinařství Krist Milotice

2011

PS

4

83

85

84

80

83

82

83

82

83

82,86

Neúčast.

2

Rodinné vinařství Grmolec Hovorany

2011

PS

4

80

83

81

81

80

78

79

83

78

80,29

78,88

3

Víno Škrobák Čejkovice

2011

PS

4

84

87

85

82

80

75

84

80

85

82,86

78,50

4

Spielberg, s. r. o., Archlebov

2010

PS

4

85

82

86

86

82

85

83

85

84

84,00

78,75

5

Spielberg, s. r. o., Archlebov

2001

PS

4

84

83

86

80

83

87

80

87

84

84,10

76,63

6

Vinný sklep Velehrad

2002

PS

4

79

89

85

82

80

85

70

83

80

82,00

59,63

7

Abart, s. r. o., Velehrad

1995

PS

5

86

86

84

85

84

84

83

80

85

84,43

65,88

8

Vinařství Krist Milotice

2009

PS

9

85

84

86

82

81

84

85

83

86

84,14

Neúčast.

9

Rodinné vinařství Košut Prušánky

2011

VzH

10

86

81

87

80

82

81

88

84

83

84,10

76,75

10

Vinařství Bunža Bzenec

2010

PS

10

83

83

84

85

85

75

79

84

77

82,25

76,75

11

Spielberg, s. r. o., Archlebov

2009

PS

10

83

83

84

85

85

72

80

84

75

81,92

76,13

12

Vinařství Štěpán Maňák Žádovice

2011

PS

25

86

87

89

86

79

88

89

86

89

87,29

Neúčast.

13

Vinařství Vojtěch Jestřáb Dubňany

2010

PS

25

84

85

84

82

86

85

87

87

82

84,71

Neúčast.

14

Spielberg, s. r. o., Archlebov

2007

VzH

25

80

79

87

79

80

78

84

86

75

81,00

79,50

15

LIVI, s. r. o., Dubňany

2009

PS

30

85

86

84

80

79

79

86

82

85

83,00

78,75

16

Vinařství Krist Milotice

2011

VzH

45

86

87

85

86

83

88

85

86

80

85,43

Neúčast.

17

Vinařství Bunža Bzenec

2009

VZH

45

81

82

79

79

74

70

78

86

83

79,43

74,00


518

Vinařský obzor (10/2012)

Vinařské aktivity

VOC Znojmo na Znojemském vinobraní Foto M. Chlad

Je již tradiční a zároveň typická, proměna Znojma každoročně v první polovině září. Historická část města a přilehlá prostranství otevřou své brány desetitisícům turistů a návštěvníků ze všech koutů naší republiky, ale i zahraničí.

Vína VOC Znojmo ochutnal i jihomoravský hejtman Michal Hašek

nat své oblíbené vzorky, tak učinili velmi jednoduše. Po zaplacení poplatku obdrželi skleničku, přehled vín, bločky, za které následně směnili požadované degustační vzorky. Akce tak nabrala opravdu velkého rozměru. Enormní zájem byl patrný na první pohled, ale vše proběhlo hladce a na všechny se dostalo. Několik šťastlivců nakonec odjelo ještě bohatších. Kromě stylové cimbálové muziky, vína samotného, připravili totiž vinaři pro návštěvníky několik vložených soutěží ve stylu „poznej vinaře VOC“. Vítězové tak získali degustaci ve sklepě dotyčného vinaře pro dvě osoby včetně ubytování. Samozřejmě za účasti samotného vinaře. Svaz vinařů těší, že mohl být účasten tohoto povedeného projektu, a to po boku svých obchodních partnerů. Právě za garance Svazu vinařů tak došlo k historicky Foto M. Chlad

Foto M. Chlad

Ulice a domy naberou osobitou patinu časů dřívějších. A místní dobrovolníci opráší dobové kostýmy, aby ve slavnostních průvodech celou atmosféru slavností ještě umocnili. Ano, řeč je o Znojemském historickém vinobraní, které tentokráte probíhalo 14. a 15. září a přilákalo více než 77 tisíc příznivců vína a burčáku především. Ptáte se, jak jsme přišli na příznivce vína? Když právě burčák se v tyto dny a v tomto místě stává středobodem světa? Odpověď je nasnadě. Tedy pokud uvážíme, že za celým tajemstvím stojí VOC Znojmo. Jiřího Horta, jednoho ze zakladatelů znojemského VOC, a Františka Koudely, stávajícího předsedy sdružení, patrně napadla řada možností, které nabídlo a nabízí zavedení tohoto prvního apelačního systému v ČR, ale rozhodně je také napadlo, jak přispět k vzestupné úrovni znojemského vinobraní a současně k lepší prezentaci patnácti znojemských vinařství ve VOC sdružených. V prostorách znojemského hradu, v prostředí s krásnou scenérií a výhledem na meandry Dyje, na hranici národního parku a na vinařské obce jihovýchodně od Znojma, získalo své útočiště právě VOC. Ve stanu o rozloze 250 m2 nabídli vinaři premiérově v loňském roce a letos již podruhé zájemcům jedinečnou příležitost seznámit se s chloubou produkce všech patnácti sdružených VOC vinařství. A zájemců bylo opravdu požehnaně – již předběžné odhady ukázaly, že asi o 40 % více než v prvním roce. Prezentovalo se 44 vzorků zatříděných VOC. Celkem se ochutnalo 35 000 degustačních porcí, a tedy vypilo 2 300 lahví. Branami hradní VOC zóny prošlo tedy odhadem osm tisíc návštěvníků. Ti z nich, kteří se rozhodli seznámit se s prezentovanou nabídkou nebo jen ochut-

František Koudela, předseda VOC Znojmo – u mikrofonu – spolu s Petrem Ilgnerem z Vinařství Špalek

prvnímu propojení a vyjádření podpory mezi naším členem a hlavními svazovými partnery. Dík v tomto ohledu patří společnostem RENOMIA a FORD, které spojily s touto úspěšnou akcí svá jména. Obě společnosti mají k našemu oboru velmi blízko, ať již zajištěním rizik formou těch nejkvalitnějších pojištění nabízených na našem trhu a zastřešených právě RENOMIA, nebo širokým spektrem tradicí osvědčených osobních či užitkových automobilů FORD. Jedná se o komodity, které jsou nezbytné pro každého, kdo své poslání a podnikání bere vážně. Proto je nasnadě, že se společnostmi RENOMIA a FORD budeme realizovat i celou řadu dalších aktivit a společných projektů. Všem stoupencům a příznivcům Dionýsova oboru patří dík za velmi příjemné zářijové dny a těšme se na další zážitky. Třeba při některé z podzimních degustací a návštěv znojemských VOC vinařství. Martin Chlad, Svaz vinařů

Degustační stan VOC Znojmo navštívily tisíce milovníků vín


Foto archiv autora

Foto archiv autora

Vinařská historie

Goethova objednávka 60 litrů svinibrodského vína pro jeho lázeňský pobyt v Karlových Varech v roce 1820

Za zmínku jistě stojí i skutečnost, že velmi kladný vztah k vínu měl i Goethův blízký přítel, další významný německý spisovatel a básník, Friedrich Johann Christoph von Schiller (mimochodem také aktivní svobodný zednář). Oba byli významnými představiteli německého literárního hnutí „Sturm und Drang“ (Bouře a vzdor), prosazujícího návrat k emocím. Schiller se stal profesorem na univerzitě v Jeně a mimo jiná uznání byl povýšen do šlechtického stavu. Jeho přátelství s Goethem však trvalo jen šest let – Schiller zemřel v pouhých 46 letech, Goethe jej přežil o celých 26 let! (Známý je např. Schillerův citát „Srdce máme k tomu, aby pochopilo to, co nepochopila hlava“.) Friedrich Schiller dával přednost těžkým jižním vínům a podle dobových záznamů jeho sklep ke dni 30. června 1804 choval: • 61 Bouteillen vína typu Malaga • 35 Bouteillen burgundského • šampaňského 22 a bílého Muškátu pak čtyři Bouteillen, tedy nejméně 122 evidovaných lahví. Schillerova spotřeba vína byla asi značná, neboť k uvedené zásobě bylo již za týden, 7. července, dále objednáno vědro burgundského (= asi 65 litrů), dále 17. července pak půl vědra burgundského a v září téhož roku další vědro burgundského. A to byl Schiller finančně závislý pouze na příjmech ze své básnické a dramatické činnosti – na rozdíl od Goetha, jehož otec byl císařským radou. Ještě poznámka k používání francouzského slova „Bouteillen“: do roku 1850 se v Německu ponejvíce psávalo Bouteille místo Flasche, protože vinná láhev přišla do Německa až se stáčením vína koncem 18. století z Francie – do té doby se stáčelo ze sudů přímo do džbánů, nebo pohárů. Avšak zpět ke Goethovi. Jeho porozumění pro víno se zračí i ve znamenitých, asi již i v Goethově době starých pohárech římského typu (Römergläser), které používal a jež jsou uloženy v Goethově muzeu ve Výmaru. O nich lze říct, že jde o „ächte Becher des Rheinweins“, jež – jak je uvedeno ve Faustově 4. dějství – „…vína chutnost sílí“. Historik W. Bode dospívá v roce 1917 k závěru, že „…Goethe používal víno ke

Vinařský obzor (10/2012) 525

Historické události a osobnosti ve vinařství – říjnová výročí

Další objednávka, tentokrát na čtyři láhve vína Kamenáč z dvorního sklepa ve Výmaru, rok 1808

stupňování životního prožitku a jako koření při jídle, nikdy se však nestal jeho otrokem…“ (mimochodem, Goethe sám se dožil věku 83 let). Pravdou ale zůstává, že např. Goethův tchán Vulpius se upil k smrti, všichni Goethovi sourozenci zemřeli mladí, jeho manželka Christiana skonala již deset let po svatbě a také úmrtnost Goethových dětí, které s ní měl, byla velká. Soudit však, že důvodem bylo jeho nadměrné pití vína, je prý nesprávné, protože: „Jak by to pak dopadlo s potomky vinařů v německých vinných krajích, kteří například v Porýnské Falci (oblast Rheinpfalz) dostávají podle smlouvy po třech litrech vína denně a pijí i nad to – nejeví však co do potomstva žádných zrůdností…“ Tolik slova historika. Goethe sám o svém životě a vínu říká: „Mohl bych být mnohem šťastnější – jen kdyby nebylo vína – a ženských slzí.“ A v tom mu dávám za pravdu. Podle očitého svědka, výmarského vrchního stavebního ředitele Coudraye, jenž byl 22. března 1832 přítomen Goethově smrti, nebyla poslední slova světově proslulého básníka „Více světla!“, ale prý: „Je mi zle – snad jsi mi nedala cukru do vína?“ Tak tedy vinařství a víno provázely Goetha celým životem a smíme věřit, že od jeho první hodiny až po tu poslední lze vínu děkovat za mnohé z jeho tvorby i životního optimismu.

Petr Šimeček, Brno

Čerpáno ze: Studie dr. Friedricha von Bassermann-Jordana, vydané pro členy bibliofilské společnosti Mannheimské v roce 1932, kdy uplynulo sto let od Goethovy smrti (verše přeložil dr. Pavel Eisner), kterou vydal pražský velkoobchodník vínem F. Čebiš pro své přátele a obchodní partnery + zdroje veřejně dostupné na internetu.

Popsán přehled vinobraní 1922 v jednotlivých státních a zemských révových školkách na Moravě v množství, obsahu cukru a kyselin u jednotlivých odrůd. 1922, Vinařský obzor roč. 16, č. 17, str. 177

Jan Bednář, jeden z prvních členů Zemského vinařského spolku pro MM, řídící učitel a starosta v Žadovicích u Kyjova, zemřel 3. října. 1922, Vinařský obzor roč. 16, č. 18, str. 178

V článku dr. Jindřicha Schmidta je popsána možnost výroby révového oleje z peciček. Tato výroba je běžná v jižních státech a olej je vynikající jakosti zejména na výrobu salátů. Ze 100 kg semen lze vyrobit 11–14 kg oleje. 1942, Vinařský obzor roč. 36, č. 10, str. 148

Ing. Josef Lízler, ředitel valtické vinařské školy ve výslužbě, se 22. října 1972 dožil 80 let. Po studiích, která ukončil na VUT v Praze, byl krátce na Slovensku a v roce 1923 přešel jako učitel na Státní rolnickou a ovocnicko-vinařskou školu do Valtic. Po roce 1938 učil ve Velkém Meziříčí a Židlochovicích. V roce 1945 se vrátil do Valtic, kde byl jmenován ředitelem školy, kteroužto funkci úspěšně zastával až do důchodu. Současně byl činný jako člen rady ONV v Mikulově, předseda OZK a další. Za jeho činnost mu byl v roce 1956 udělen titul Zasloužilý učitel. V roce 1960 odešel do důchodu. 1972, Vinohrad roč. 10 (65), č. 12, str. 284

Ing. Oldřich Sýkora se dne 15. října 1982 dožil 60 let. Po studiu na škole v Mělníku nastoupil do výkupny ovoce a zeleniny v Mšeně, po roce 1945 pracoval dva roky ve velkoobchodu s vínem a pak nastoupil do Zámeckého vinařství v Mělníku, kde byl pak až do svých 60 let jeho vedoucím. Vinařství úspěšně modernizoval. V letech 1955 až 1960 dálkově vystudoval VŠZ v Praze, byl členem komise jakosti a zakládajícím členem Cechu českých vinařů. 1982, Vinohrad roč. 20 (75), č. 11, str. 262

Karel Fořt se narodil 29. října 1852. Absolvoval Vyšší ovocnicko-vinařskou školu v Klosterneuburgu. Od roku 1882 byl ředitelem Vinařsko-ovocnické školy v Mělníku, kde působil až do důchodu, a měl velkou zásluhu na jejím rozvoji. Působil ve Vinařském spolku pro Království české, byl členem révokazové komise, sepsal několik odborných knih. Byl vyznamenán Zlatým křížem s korunou. Zemřel 12. června 1927. 2002, Vinařský obzor roč. 95, č. 9, str. 428

Ing. Vlastimil Pospíšil oslavil 2. října 2002 60 let. Po studiu na vinařských školách ve Valticích a v Modre vystudoval Zahradnickou fakultu VŠZ v Lednici. Pak byl zaměstnán v Osevě KSP Brno, kde se věnoval rozmnožování révy vinné. V roce 1993 založil vlastní firmu Revoca, s. r. o., ve spolupráci s ŠSV ve Znojmě. Později založil firmu Veritas, která má širší působnost – mimo množení révy zajišťuje též mechanizované služby. 2002, Vinařský obzor roč. 95, č. 11, str. 535 Podle uvedených pramenů zpracoval Ing. Drahomír Míša

Ukázkové číslo 10/2012  

Vinařský časopis

Advertisement