Issuu on Google+

9 771212 788000


Firma COMPO spol. s r.o., a její dodavatelé dûkují sv˘m zákazníkÛm za projevenou pfiízeÀ v roce 2005 a tû‰í se na spolupráci v dal‰ích letech

Know-how a pfiípravky na o‰etfiení mo‰tÛ a vín

Etiketovací stroje

Korkové zátky

Stroje a zafiízení pro sklepní hospodáfiství

Aromata a barviva

Korkové zátky

COSTRUZIONE MACCHINE ENOLOGICHE

Stroje pro sklepní hospodáfiství

NOMACORC ® Pístová ãerpadla

Lahvovací linky

Syntetické zátky

Lahvovací linky

Hroznové koncentráty

Stroje na nasazování, smr‰Èování a zavalování záklopek

Ml˘nkoodzrÀovaãe a lisy

Záklopky na láhve

STOCKINGER Dubové sudy „barrique“

COMPO spol. s r.o, Na Pankráci 30, 140 00 Praha 4 tel.: 234 633 280-5, fax: 234 633 290, e-mail: info@compo.cz


Vinařský obzor (12/2005)

591

Vážení čtenáři, ještě se mi nestalo, abych se v průběhu jednoho ročníku věnoval v úvodníku tolikrát jednomu tématu. Kauza „špaček“ si to však bezpochyby zasloužila. To, co viděli a na vlastní kůži pocítili někteří vinohradníci, nemělo v novodobé historii našeho vinařství zřejmě obdoby. Desetitisícová hejna, která brázdila oblohu pozdního léta a časného podzimu, naháněla hrůzu nejenom přímým divákům, ale i těm, kteří se téměř jakoby hororové výjevy dovídaly z obrazových médií. Například též fotografie z titulní strany Vinařského obzoru 10/2005 vyvolaly značný údiv z řad lidí, kteří doposud špačka viděli v hejnech o počtu desítek kusů. Dokonce jsem měl dotazy, zda nám s výběrem fotografií nepomáhal sám legendární tvůrce hororů Alfred Hitchcock. Ne, fotografie pořídili také sami vinaři, a často ve své vinici. Je jisté, že příští rok bude nutné učinit mnohem důraznější kroky, a to nejen ve věcech legislativních, aby škody způsobené špačky bylo možné minimalizovat. Tématem prosincové titulní strany a dvoustrany uvnitř čísla je Svatomartinské víno ročníku 2005 a aktivity s ním spojené. Na stranách 624 a 625 najdete nejenom základní informace o charakteristice Svatomartinských vín, ale také informace o průběhu z akcí při zahájení jejich prodeje v Brně a v Praze a také jeden pěkný moravský recept na Martinskou husičku. Co mě letos v listopadu kolem tématiky Svatomartinských vín překvapilo, bylo to, jak malý a omezený prostor oproti hromadným sdělovacím prostředkům (zejména dennímu tisku) tématu věnovaly tuzemské vinařské a gastronomické časopisy, zaměřené na konzumenty vín. V každém jejich čísle jsou rozsáhlé tendenční (a bezpochyby placené, i když ne tak značené) články o vínech z dovozu, ale Svatomartinskému vínu bylo v těchto periodikách letos věnováno místa velmi poskrovnu. Pár čtvrtstránkových inzercí a drobné črty ve zprávách to nezachrání. Je otázkou, co brání redakcím, aby se redaktoři tématice věnovali obšírněji? Faktem sice je, že Svatomartinské letošním podzimem zažilo jakési znovuzrození zapojením téměř třicítky vinařů a více než 153 000 lahví vín, a tak může vzbuzovat jakousi opatrnost prvního ročníku, ale myslím, že by zde měl být i jakýsi lokální patriotismus. Vždyť stále téměř polovina vypitého vína u nás se zrodila z naší země.

Vážení čtenáři,

přejeme Vám poklidné prožití času vánočního a hodně zdraví, štěstí, úspěchů a dobrých vín do Nového roku 2006 Vaše redakce

Obsah Richard Stávek: Editorial .............................................................................................................................591 Z redakční pošty ........................................................................................................................................ 592 Spolkové informace Martin Půček: Legislativní zúčtování roku 2005 .................................................................................. 594 Informace z činnosti SV ČR ....................................................................................................................... 594 Informace z Moravínu ................................................................................................................................ 595 Informace z Cechu českých vinařů ............................................................................................................ 595 Legislativa Jan Horešovský: Dobrá zpráva daňovým poplatníkům ......................................................................... 596 Simona Hrabětová, Lenka Bublíková: O povinnosti státu uznávat soutěže vín ..................................... 597 Vinohradnictví Pavel Pavloušek: Odrůda měsíce – Hibernal .......................................................................................... 600 Milan Hluchý: Matení obalečů feromony – nová metoda ochrany vinic ............................................ 601 Vladimír Pacík: Jsou viroidy u révy vinné nebezpečným patogenem? ............................................... 607 Tomáš Litschmann: Stručné zhodnocení makroklimatu moravských vinařských podoblastí ......... 608 Patrik Burg: Půdní zhutnění ve vinicích a možnosti jeho nápravy ......................................................610 Vinařská technologie Erich Minárik: Kvalita vína a malolaktická fermentácia .......................................................................612 EUROSTAR – výrobce špičkových enologických strojů ......................................................................613 Václav Švejcar: Nemoci a vady vín – octovatění ......................................................................................614 Erich Minárik: Sušené hrozienkové bobule ako nosiče imobilizovaných kvasiniek .........................617 Technologické zprávy............................................................................................................................. 622 Vinařské aktivity Petr Posolda: Bořetice vesnicí roku 2005 ................................................................................................618 Richard Stávek: Na Martina – husa a džbán vína .................................................................................. 624 Klára Kollárová: Svatomartinská vína na Staroměstském náměstí ..................................................... 625 Obchod vínem Víno a mladí lidé ve Francii ................................................................................................................... 627 Pavel Pavloušek: Moderní vinařská firma ............................................................................................... 628 Zprávy ....................................................................................................................................................... 639 Vinařská gastronomie Milan Magni: Martinská husa s červenými jablíčky na plechu .......................................................... 624 Portrét Za vínem od Čevelových ze Stražovického kopce .............................................................................. 629 Vinařství v zahraničí Richard Stávek: Za vinaři ve Slovinsku – Vinogradništvo Slavinec, Mihalovci.................................. 632 Zdeněk Habrovanský: Za révou do jižní Anglie ...................................................................................... 634 Historie Španělská vína očima historických literárních děl ............................................................................. 640 Povídka Oldřich Malík: Můj první útěk z Rajchu ................................................................................................. 641 Víno a zdraví Pavel Pavloušek: Význam vína pro zdraví člověka ................................................................................. 642 Zprávy z domova i ze světa ......................................................................................................................... 643

Richard Stávek

Abecední seznam autorů a článků ročníku 2005 ....................................................................................... 645


592

Vinařský obzor (12/2005)

Vinařský obzor číslo 12, ročník 98 (2005) Vydává: Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor: Ing. Richard Stávek (e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Sekretariát redakce: Barbora Válková (barbora.valkova@vinarskyobzor.cz) (předplatné, inzerce, vinařské publikace) tel./fax: 519 348 980 Jana Studýnková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 e-mail: jana.studynkova@svcr.cz Redakční rada: Ing. Václav Švejcar, CSc., (předseda) (svejcar.vaclav@seznam.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc. (ackermann@srs.cz) RNDr. Zdeněk Habrovanský, (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Antonín Králíček (kralicek@mze.cz) Ing. Jaroslav Machovec, (machovec@vinarskyfond.cz) Libor Nazarčuk, (nazarcuk@post.cz) Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., (pavlous@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček, (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc., (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček, (sedlacek@svisv.cz) Ing. Jaromír Veverka, (veverkaj@zf.mendelu.cz) Sazba a zlom: Adam Kepert, tel.: 777 807 874, kepert@breclav.net Grafická koncepce: Bedřich Vémola Jazykový poradce: Hana Vídenská Tisk: Grafotisk Pálka Břeclav, tel./fax: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630. Vychází měsíčně. Cena jednoho čísla je 53 Kč (včetně 5 % DPH). Rozšiřuje: PNS, a.s., MORAVAPRINT, s.r.o., Břeclav, MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři. Předplatné: V redakci – 1 číslo 38 Kč (včetně 5 % DPH) (celý ročník 454 Kč (včetně 5 % DPH)) Předplatné pro Slovensko: Mediaprint – Kapa Pressegrosso, a.s., P. O. BOX 183, 830 00 Bratislava, tel.: (00421)2/524 44 980, e-mail: predplatne@abompkapa.sk Adresa redakce a vydavatele: SVČR – Vinařský obzor, P.O. BOX 34, Žižkovská 1275, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 2. 12. 2005 Toto číslo vychází 9. 12. 2005 ISSN: 1212–7884

Vinařský obzor ® Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak dále šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpovídá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlých do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu.

ERRATA Ve VO 11 byl uveřejněn seznam akreditovaných laboratoří zpracovaný dle materiálů uvedených na webové prezentaci Státní potravinářské a zemědělské inspekce. Několik dní po uzávěrce časopisu však tento pozbyl platnosti a i na samotné webové stránce www.szpi.cz byl aktualizován. V příštím vydání VO proto přineseme podrobnější informace k celé věci. redakce Každoročně si pro svou potřebu vyrábím asi 300 litrů vína jak do archivu, tak na spotřebu v kvalitě pozdních sběrů, výběrů a slámového vína. Hrozny nakupuji u různých vinařů na Moravě. Mnohokrát jsem se setkal s „plesnivými“ a na pohled nahnilými, hnědými hrozny, které někteří vinaři nabízí jako Botrytis cinerea. Konkrétně letos to bylo až nechutné. Proto prosím o radu, jakým jednoduchým nebo i složitějším způsobem lze zjistit, zda se jedná opravdu o plíseň ušlechtilou a ne o plíseň životu nebezpečnou a karcinogenní. Zatím se snažím tyto napadené bobule vždy z hroznů odstraňovat i při sušení na slámové víno. Konkrétně letos je mnoho bobulí popraskaných a v těchto prasklinách začíná bílá plíseň, která dále napadá další bobule. I po prostudování několika knih z toho stále nejsem moudrý. Miroslav K., Jindřichův Hradec Botrytis cinerea je opravdu houba možno říci dvojí tváře. Buď je ušlechtilá a velice výrazně zvyšuje kvalitu vína, nebo je „zlá“ a způsobuje hnilobu hroznů, čímž znehodnocuje také kvalitu vína. Bohužel, tato špatná forma v našich poměrech je až příliš častá. Ušlechtilá plíseň Botrytis cinerea se na hroznech vyskytuje ve stádiu dozrávání bobulí, které mají cukernatost alespoň 19 až 20 ONM a kdy je suché a teplé počasí. První projev napadení bobulí ušlechtilou plísní se pozná tím, že barva slupky bobule dostává světle až šedohnědou barvu a na omak se jeví jako „nepružná“, jakoby začínala splaskat. V takovém stádiu vznikají na bobulích malinké trhlinky, kterými se odpařuje voda, a tím se bobule pomalu scvrkávají. Toto je velmi výrazný znak ke správnému určení. Bobule napadená ušlechtilou plísní vypadá jako špatně usušená rozinka. Na povrchu bobulí se vůbec či jen ve zcela ojedinělých případech netvoří známý konidiofor s konidiemi (známá „chlupatá“ plíseň). Hrozny napadené ušlechtilou plísní slouží k okamžitému zpracování na víno. Tedy nesuší se, protože by se znehodnotily. Ušlechtilá botrytida nenapadá celé hrozny najednou, nýbrž postupně jednu bobuli za druhou.

Někdy ani nejsou všechny bobule v hroznu napadeny. Podle Vašeho dopisu jsem nabyl dojmu, že nakoupené hrozny byly normálně nahnilé a ne napadené ušlechtilou plísní. Mějte na paměti, že ušlechtilá plíseň se může projevit jen na některých odrůdách, které k tomu inklinují. V moravských podmínkách je to v prvé řadě Děvín, Rulandské šedé, Rulandské bílé či Ryzlink rýnský. Ve výjimečných případech to mohou být i jiné odrůdy. Napadení bobulí ušlechtilou plísní je vzácný dar přírody a podle toho se také s takovými hrozny musí zacházet. V případě potřeby kontakt na tel. č. 518 370 797. Václav Švejcar, Mutěnice

Beaujolais versus Svatomartinské – jak dopadlo? Naše letošní mladá vína nádherně zabodovala. Díky mediální podpoře, za kterou stál Vinařský fond, a které se jim dostávalo téměř ode všech médií, mile překvapila jak konzumenty, tak i prodejce. Většina hlásila – vše vyprodáno. A byli zaskočeni i samotní vinaři. Ti, kteří se zapojili – příjemně a ti, kteří letos zaváhali… příští rok jistě váhat nebudou. A víte, jak dopadlo anonymní hodnocení Svatomartinského a Beaujolais v Jaroměři? Podle dobré tradice. Championem mladých vín se stalo Svatomartinské, tentokrát od vinaře Petra Bízy z Čejkovic. Gratulujeme! Stanislav Rudolfský, Jaroměř Unbenannt V posledním čísle VO mně zaujal článek Z. Habrovanského „Stubaiské údolí a schizofrenie moravských vín“. Jeho zklamání z koupě „moravských vín“ v Rakousku mi připomněly moji příhodu z letošního léta, o kterou se chci s Vámi podělit. Nestalo se tak v cizině jako panu Habrovanskému, ale přímo na rodné Moravě. V létě jsem hostila 2 cizince ze státu ležícího jižně od ČR, kde víno je denním nápojem, a to velmi rozšířeným a oblíbeným. Zavítali jsme jeden letní podvečer do hotelu v malebné vísce nedaleko V. Pavlovic na večeři. Dotyční nemluví ani nerozumí česky a požádali mě, abych vybrala z vinného lístku červené víno z okolí, chtěli by poznat místní víno. Vybrala jsem celosvětově rozšířenou odrůdu Cabernet Sauvignon, ve vinném lístku uvedenou pod jednou konkrétní firmou z V. Pavlovic. Říkala jsem si, výborně, okolí V. Pavlovic je přece oblast pro červená vína, ideální situace. Číšník víno přinesl, ukázal přední etiketu, víno jsem ochutnala, vše bylo v pořádku. Nechali jsme si nalít, sedíme u láhve, povídáme si a najednou mě napadlo vzít láhev do ruky a přečíst si i zadní etiketu – a byla jsem v šoku, k tomu pěkně naštvaná, cítila jsem se jako spotřebitel pod-


Vinařský obzor (12/2005)

vedená a dle mého výrazu ve tváři i moji hosté poznali, že se něco děje a já jim to chtě nechtě musela objasnit a pěkně jsem se styděla. Velmi drobným písmem tam stálo – země původu Rumunsko. Další překvapení mne čekalo od číšníka. Na můj dotaz, proč není země původu

593

uvedena již ve vinném lístku, mi odpověděl, že přece to neznamená země původu vína, ale odrůdy Cab. Sauvignon. Tím má diskuze skončila, neměla jsem slov. Žiji 10 let v Rakousku, pohybuji se ve vinařském prostředí. Svoje vína propagují jak a kde se dá, takhle klamat zákazníka

by si nedovolili, naopak využijí každé situace ke zviditelnění svých vín. Je to škoda, že my neumíme využít situace k propagaci našich vín, ale právě naopak klameme zákazníka. Hana Hanáková, Velké Bílovice, t. č. Rakousko

se odehrává s dvouletou periodicitou. Následné březnové číslo se bude věnovat Vinexu též a upřesní nejaktuálnější data o tomto významném vinařském bienále s uvedením nejaktuálnějších údajů a popřípadě pozvánek vystavovatelů. Níže uvádíme informace o možnosti objednání předplatného i jiných produktů. Již stávající předplatitelé našli v minulém vydání Vinařského

obzoru dopis se složenkou a informacemi jak postupovat při objednávání předplatného pro příští rok. Pozitivní informací pro vás je bezesporu to, že se nám opět podařilo zachovat výši předplatného. Věříme, že jste byli v letošním roce s Vinařským obzorem spokojeni a že se sejdeme nad našimi stránkami i v roce 2006. Vaše redakce

Předplatné pro rok 2006 Vážení čtenáři, Vinařský obzor vstupující do roku, kdy si bude připomínat 24. ledna 99 let od vyjití prvního čísla Vinařského obzoru, vyjde v tomto roce tentokrát v deseti vydáních. Novinkou je zavedení zimního dvojčísla, ve kterém bude sloučeno lednové a únorové číslo. Vydání bude mimo jiné zaměřeno k odbornému mezinárodnímu vinařskému veletrhu Vinex, který


594

Vinařský obzor (12/2005)

Legislativní zúčtování Další rok je za námi a nám nezbývá než na těchto stránkách hodnotit. Jaký byl ten DVOUTISÍCÍPÁTÝ? Tak především burácivý. Na jedné straně světa začal zemětřesením a vlnami tsunami, na druhé straně světa řádilo stádo hurikánů, u nás se měnila vláda a také jsme se my, vinaři, otáčeli ve vinohradě či ve sklepě. Stejně tak jsme však pracovali na způsobu zjednodušení vinařské legislativy. Celou tuto aktivitu dali dohromady Mgr. J. Hanáček, ředitel kabinetu tehdejšího 1. místopředsedy vlády Ing. Z. Škromacha a šéf poradců ministra Škromacha Ing. J. Kostelecký. Aktivně se také připojili pan poslanec JUDr. Z. Koudelka, senátor Ing. J. Vaculík a poslanec Ing. L. Skopal. Celá aktivita byla započata s velkým nadšením a také jako reakce na neutěšený stav a postup ze strany pracovníků Celní správy a jejich nemístných vpádů do sklepů zejména drobných vinařů v roce 2004. V únoru byli pozváni kolegové z Rakouska, kteří nám dali inspiraci a vyčerpávajícím způsobem vysvětlili, jak systém výroby a prodeje vína u drobných vinařů funguje v Rakousku. Následovalo nesčetné množství schůzek zejména v prostorách Úřadu vlády v Praze s pracovníky generálního ředitelství cel, ministerstva financí a ministerstva zemědělství, kde byly diskutovány naše návrhy, které byly postupně odmazávány, zjednodušovány a vše vyústilo v seznam kompromisů, které jsme byli schopni dát do paragrafového znění a prostřednictvím pana poslance Koudelky je předložit Sněmovně. Tam jsme se dostali také do diskusí, některé návrhy byly zamítnuty, některé přijaty. Výsledkem této celoroční práce je soubor změn, se kterými bych vás chtěl seznámit. Protože zakopaný pes v celém systému byl v zákoně o spotřebních daních (SPD), tak nejvíce přijatých změn, resp. změn, které budou platné od 1. 1. 2006, bylo uplatněno v tomto zákoně. Během tohoto roku bylo navýšeno množství litrů vína, které je možno vyrobit pro potřebu vlastní rodiny z původních 500 litrů na zpočátku 1 000 l a nakonec konečných 2 000 l. Byla zrušena povinnost pravidelného zasílání daňového hlášení, resp. prohlášení o tom, že vinař nevyrobil další množství vína. Bylo umožněno, aby toto víno vyrobené pro vlastní potřebu mohlo být vystavováno na výstavách vína, koštech či jiných přehlídkách, aniž se na něj bude zákon o SPD vztahovat. A konečně změna nejpodstatnější, kterou v současné době projednává Senát a měla by být platná od 1. 1. 2006. Tato změna ve stručnosti říká, že vinař, který vyrobí méně jak 2 000 litrů, se tak nemusí registrovat jako plátce spotřební daně a ani nemusí podávat daňové přiznání, přičemž může toto víno prodat na území České republiky, a vinař, který vyrobí více jak 2 000 litrů a zároveň méně než 1 000 hl, tedy je tzv. malým výrobcem vína podle zákona o SPD, se jednou provždy registruje jako plátce spotřební daně, ale již nemusí podávat daňové přiznání a přitom může prodávat víno na území České republiky. Tato skutečnost platí pouze v případě výrobců tichých vín, tedy tehdy, kdy vždy bude jeho daňová povinnost Kč 0,–. Díky těmto změnám lze konstatovat, že problém se spotřební daní bude tímto vyřešen. Další změny jsme se pokoušeli prosadit do zákona o zemědělství, kde je zakopán pes s povinnou registrací. Bohužel, neprošlo vše co mělo, a proto je nutno co nejdříve prosadit skutečnost, aby tento drobný prodej vína byl zákonem považován za prodej přebytků a nebyla nutná registrace vinařů podle zákona o zemědělství. Současný stav říká, že pěstitel, který sklidí drobné množství hroznů a tyto prodá, tak nemusí být registrován podle zákona o zemědělství a zákon se k němu chová, jakoby prodával přebytky. Pokud utrží méně jak Kč 20 000,–, nemusí tuto částku ani zdaňovat a ani podávat daňové přiznání k dani z příjmu. Vyrobí-li však víno a následně jej prodá, tak aby jej mohl prodat legálně, musí být registrován minimálně jako „soukromý zemědělec“ (bývalý SHR). A zde je nutno dosáhnout požadované změny, aby tito drobní výrobci nebyli nuceni ke složité registraci. Podotýkám, že je zde požadováno minimální vzdělání! A konečně bych chtěl říci, že se podařilo prosadit změnu velmi významnou, zejména pro všechny podnikající v oboru, tedy možnost uplatnění do nákladů a odečet z daňového základu u firem, které si tiché víno nakoupí jako reklamní předměty. Reklamní předmět musí být opatřen logem firmy, či jinak označen a jeho hodnota může činit až Kč 500,– za jeden dar. V současné době ještě není možno uplatnit a odečíst DPH u takto nakoupeného vína, ale od 1. 1. 2006 bude i toto možné. Myslím, že se jedná o výraznou podporu prodeje, neboť víno je a bude vždy darem, který nikoho neurazí. Vím, že si někdo řekne, že jsme toho zase za ten rok neudělali, ale chtěl bych říci, že možnost prosadit cokoliv do zákonů má každý z občanů, a komu by se zdálo těchto změn málo, může je prostřednictvím zákonodárců prosazovat. Svaz vinařů tuto aktivitu jednoznačně podpoří. Avšak z této roční zkušenosti vím, jak je obtížné dostat do zákona jediné slovo, natož větu významně pozměňující původní význam. Tím nechci říci, že celá aktivita tímto končí, ale že je to dobrý základ do budoucna k tomu, abychom byli vinaři, kteří mají obdobné podmínky při podnikání, resp. v mnoha případech zábavě, jako v celé EU. V současné době probíhá novelizace vinařského zákona a další změny budou uplatněny zde. Přeji tímto všem jménem svým a jménem Svazu vinařů ČR příjemné prožití svátků vánočních, mnoho osobních a pracovních úspěchů, zdraví a zejména pohodu v roce 2006. Martin Půček, tajemník SV ČR

Informace ze SV ČR Dne 21. 10. 2005 proběhlo zasedání správní rady Národního vinařského centra ve Valticích. Správní rada projednala obsazení vedoucí funkce společnosti po odcházejícím Ing. L. Fornůskovi a řízením pověřila Ing. P. Kršku. Ing. Krška se tedy od 21. 11. loučí po velmi dobré spolupráci se Svazem vinařů ČR a bude pokračovat se započatou prací v NVC. Přejeme mu tímto hodně úspěchů. 1. 11. 2005 proběhlo hodnocení Svatomartinských vín odbornou komisí. Z 51 přihlášených vín bylo Svatomartinským označeno 46 od 29 výrobců. Celkem se předpokládá uvedení na trh 120 000 lahví vína. Ve čtvrtek 3. 11. 2005 proběhly v Brně a Praze souběžné tiskové konference k projektu Svatomartinského vína. Novinářům byla neadresně představena mladá vína, filozofie značky a vhodné gastronomické speciality ke všem druhům vína. Dopoledne 7. 11. 2005 proběhl seminář v NVC ve Valticích, kde byli pozváni zástupci obcí, kterým byl představen projekt pro pomoc drobným vinařům. Ve stručnosti se jedná o spolufinancovaný projekt, kde Jihomoravský kraj zajistil zakoupení software, ministerstvo zemědělství vyškolí pracovníky obecních úřadů, kteří mohou být financováni z prostředků ministerstva práce a sociálních věcí ze 100 %, pokud jsou z Úřadů práce. Dne 9. 11. 2005 se Ing. J. Machovec s tajemníkem účastnili prezentace Svatomartinského vína v pořadu Dobré ráno v České televizi, ve studiu Ostrava. 11. 11. 2005 v 11 hodin bylo představeno Svatomartinské víno v Brně na Moravském náměstí laické veřejnosti. Následně pak na společenském večeru výrobců a významných osobností v brněnském IBC centru a pražské restauraci U Vladaře. V úterý 15. 11. 2005 proběhlo zasedání Rady vinařského fondu v Brně. K hlavním bodům jednání patřilo zhodnocení zahájení akce „Svatomartinské víno“, její dosavadní průběh a projednání plánu akcí na rok 2006. řádková inzerce Svaz českých a moravských spotřebních družstev, U Rajské zahrady 3, 130 00 Praha 3. Prodá se kartonovací stroj WRAPAPAC III, r.v. 2002. Dobrý technický stav. Cena 1 300 000,– + DPH. Bližší informace na tel.: 224 106 136


Vinařský obzor (12/2005)

595

Informace z Moravínu MORAVÍN – svaz moravských vinařů, Zámek 1, 691 42 Valtice 10. listopadu se uskutečnil v přednáškovém sále Národního vinařského centra na zámku ve Valticích první seminář zaměřený na historii pěstování révy vinné a vína ve spojení s řízenou degustací současných vybraných vín od výrobců z České republiky. Čtyřicítka přítomných vinařů i milovníků vína vyslechla mnohé ze životních zkušeností profesora Viléma Krause, ale hlavně si v diskusi o vínech porovnávali své hodnocení a chuťovou paměť s jeho odborným posouzením každého ochutnávaného vína Výbor MORAVÍNU na svém jednání 8. listopadu projednal a odsouhlasil, že odborné semináře budou pro vinohradníky 23. a 24. ledna 2006 a pro vinaře 25. a 26. ledna 2006 již tradičně v areálu PATRIA Kobylí, a.s. Odborný program bude opět zaměřen na aktuální problé-

my ve vinohradnictví a vinařství. Kromě domácích odborníků přislíbili účast také přední vinaři ze Slovenska, Maďarska a Rakouska – tedy ze států s obdobnou situací v oboru. Podrobnější informace na www.moravinvaltice.cz. Výbor rozhodl, že valná hromada bude tradičně v sále (Novostavba) Střední vinařské školy ve Valticích v pátek 13. ledna 2006, dopoledne odborný program, po obědě schůze s tradičním programem a na závěr degustace přinesených vzorků vín. Ing. Otáhal seznámil výbor s novinkami v legislativě: změna zákona o dani z příjmů (§ 25 odst.1 písm. t) – tiché víno je daňově uznatelným výdajem jako drobný reklamní a propagační dárek do výše 500 Kč/dar

novela zákona o spotřebních daních schválená zatím v poslanecké sněmovně …doprava tichého vína bez průvodních dokladů a prodej tichého vína do 2 000 l nepodléhá zákonu o spotřebních daních novela Vyhlášky č. 323/2004 Sb. pod č. 437 nabyla již účinnosti – jedná se o nový seznam odrůd a změny v evidenci (…výrobce do 100 hl vína za rok vede evidenci podle šarže) a povinná hlášení včetně příloh Výbor MORAVÍNU děkuje všem aktivním členům za odbornou spolupráci a přeje všem vinohradníkům a vinařům jenom dobrá vína a přijatelnou legislativu! Ing. Jan Otáhal, CSc.

Informace z Cechu českých vinařů

Stefan WIESINGER

Zprávy z jednání předsednictva Cechu českých vinařů ze dne 8. listopadu 2005, konaného v Roudnici nad Labem. Jednání řídil cechmistr Ing. Ivan Váňa. Ročenka – předseda redakční rady RNDr. Olga Jandurová představila definitivní verzi ročenky, která jde do tisku. Bude vyrobeno 1 000 ks, které budou k dispozici široké vinařské veřejnosti v průběhu měsíce prosince t. r. Košt mladých vín – 2. prosince se od 16.00 hod. na Střední zahradnické škole Mělník uskuteční členská schůze. Hlavním bodem bude přednáška vedoucího oddělení pro víno MZe Ing. Antonína Králíčka. Na závěr se budou koštovat mladá vína ročníku 2005. Sklizeň – ani největší pamětníci nepamatují devět týdnů krásného babího léta, tak jako tomu bylo letos. Právě ony mohou za vyzrálé a kvalitní hrozny. Kvantita je zhruba o jednu třetinu nižší než v letech minulých. Sečteno a podtrženo, máme zaděláno na pěkný ročník. V Litoměřicích byly výběry, na Mělníku botrytické sběry a například v Kutné Hoře proběhla celá sklizeň v přívlastkové kvalitě. Různé – 19. 11. proběhl v Mostě již 3. ročník otevírání archívu 24.–27. 11. se uskutečnil zájezd do Německa (32 účastníků) 17. 2. 2006 bude v Mělníku – Chloumku společenský večer (informace Ing. Svobodová) zapsal Stanislav Rudolfský

A-2244 Spannberg D. Rakousko Tel.+fax: +43-2538-85208 Tel.: +420-606 578 347

SUDY OD 5l do 15 000l BARRIQUE SUDY DŘEVOŘEZBA ČEL SUDŮ

PRODÁM VINOHRAD – – – – – –

ve Velkých Bílovicích

výměra 4 ha v jednom bloku rok výsadby 2003 odrůdy ZW, RM, RŠ, FR, vždy po 1 ha nosná konstrukce z kovových sloupků a drátu Bezinal kapénková závlaha na celé výměře oplocení včetně vjezdu z okresní silnice

Telefonický kontakt – 602 567 616


596

Vinařský obzor (12/2005)

Dobrá zpráva daňovým poplatníkům: finanční úřad už nemůže všechno! Jan Horešovský, Praha

Jak známo, každý je povinen si v určeném termínu daň vypočítat sám a přiznat prostřednictvím daňového přiznání. V mnoha případech je pak ještě daň dodatečně vyměřena na základě daňové kontroly, ve které finanční úřad správnost přiznání ověří. Proto je daňová kontrola klíčovým instrumentem v rukou správce daně, jehož užívání má jednak dopad na příjmovou stránku státního rozpočtu, ale na druhé straně má dopad i na vnímání obecné spravedlivosti výkonu státní moci, tedy na míru jeho všeobecné akceptovatelnosti (každý vnímá a do jisté míry akceptuje potřebu státu vybírat daně, je-li při tom i ze strany státu dodržován zákon). Daňová kontrola je ovšem také nástrojem nebezpečným, zejména proto, že většinou vyústí ve vydání dodatečného platebního výměru, který je vykonatelný, aniž by byl pravomocný. To v praxi znamená, že jakmile platební výměr poplatník obdrží, musí nejprve vyměřenou daň zaplatit (či je na něm vymáhána) a pak se teprve může proti jejímu vyměření bránit odvoláním, případně pak ještě u soudu. Jestliže se takto poplatník domůže narovnání práva porušeného při daňové kontrole až za řadu měsíců či let, jde nepochybně o nespravedlnost a škodu založenou již jen pouhými průtahy řízení. Daňovou kontrolu navíc lze i zneužít. Úředník finančního úřadu provádějící daňovou kontrolu nemá fakticky žádnou odpovědnost, a z praxe znám časté případy, kdy si takový (principiálně velmi mocný) úředník vytvoří nejprve vlastní „vyšetřovací verzi“, které se následně snaží přizpůsobit všechna kontrolní zjištění a důkazní stav, což je zcela proti zákonu. Řešení pak je eventuálně přesunuto na odvolací orgán.

Doposud nebylo efektivně možné nezákonnou daňovou kontrolu včas napadnout, nebo dokonce zastavit. Nebyl totiž k dispozici nezávislý nástroj. Stěžovat si na postup úředníka bylo možné pouze prostřednictvím tzv. námitek, které však vyřizoval pouze nadřízený pracovník, obvykle tedy ten, který kontrolu původně nařídil. Od 1. 1. 2003 pak vznikla nová možnost obrany použitím žalob proti tzv. nezákonnému zásahu správního orgánu. Avšak takové žaloby podané na nezákonný postup správce daně nebyly doposud nikdy úspěšné, neboť soudy hledaly vždy důvody pro odmítnutí takových žalob z obav před nárůstem soudní agendy. Tato možnost tedy fakticky nebyla správními soudy v rozhodovací praxi připuštěna. Správním soudům nadřízený Nejvyšší správní soud však nyní rozhodl, že takové žaloby jsou přípustné a poskytl doslova návod, jak lze daňovou kontrolu v takovém případě i pozastavit do doby rozhodnutí soudu, jehož výsledkem může být i úplné zastavení daňové kontroly. Jak je to možné? Daňová kontrola se totiž v principu vždy dotýká řady ústavně garantovaných práv kontrolovaných subjektů, a je-li prováděna v rozporu se zákonem, pak tato práva porušuje. Tak např. je to právo na obydlí (vstoupí-li úředník do obývaných prostor), právo na vlastnictví, resp. na pokojné užívání věci (např. místností, dokladů, vzorků zboží...), právo na podnikání (kontrolovaný subjekt je při kontrole časově i kapacitně omezován v podnikání), právo na soukromí a dobrou pověst (kontrola může ovlivnit důvěryhodnost mezi obchodními partnery; při úniku informací může vést až k zásadnímu poškození pověsti) atd. Především však nezákonná daňová kontrola vždy nepřípustně zasahuje do tzv. svobodné sféry osoby (status negativus), neboť každý má právo, aby vůči němu stát postupoval výhradně tak, aby tuto sféru co nejméně omezil, přičemž tak může činit výhradně v rozsahu a způsobem, který stanoví zákon. Jakýkoli jiný postup je v rozporu s Ústavou. Nabízí se otázka, proč

je to tak objevné až dnes, když toto nepochybně platí odedávna. Skutečně, Ústavní soud opakovaně v minulosti apeloval na správní orgány, aby při výkonu státní moci ctili Ústavou garantovaná práva. Bohužel však vládla nízká erudice a přezíravý postoj Ministerstva financí a potažmo všech podřízených orgánů. S ohledem na autoritu nedávno vzniklého Nejvyššího správního soudu, který fakticky prostřednictvím judikatury metodicky vede správní soudy, je však nutné předpokládat, že dojde ke změně tohoto postoje. V praxi daňového poradce znám bezpočet příkladů, kdy buď trvale, nebo alespoň občas překročí kontrolní úředník zákon. Tyto excesy mají pochopitelně různou intenzitu nezákonnosti, a tudíž různé dopady. Někdy se jedná o bagatelní pochybení, jindy však jde o mimořádně nebezpečné postupy. V takových případech je pak rozhodně na místě bránit se žalobou u soudu, neboť v každém případě jde o prostředky, které si podnikatel vydělal svou činností a stát mu je hodlá odebrat. Pokud se to neděje v souladu se zákonem, popř. dokonce s mlčenlivým souhlasem přezkumných orgánů, je to svého druhu mocensky vykonaná krádež. Skutečností přitom je, že nebezpečné nezákonnosti při daňové kontrole nemusí být zjevné nebo se mohou jevit momentálně jako nevýznamné. Následky obvykle může v úplnosti posoudit pouze zkušený a zákona dobře znalý poplatník, případně odborník – daňový poradce. V případě daňové kontroly (i nekonfliktní) proto vždy doporučuji příslušné konzultace, protože i z jednoduché kontroly se může vyvinout zásadní problém, který má pak tu a tam i likvidační rozměry. Závěrem bych chtěl poznamenat, že ačkoli se usnesení Nejvyššího správního soudu týká daňových kontrol, použitá argumentace vychází z obecných principů práva a je tedy aplikovatelná na libovolné úkony správce daně, kterým (jak čtenáři Vinařského obzoru dobře vědí) není jen finanční úřad, ale i celní správa.


Vinařský obzor (12/2005)

597

O povinnosti státu uznávat soutěže vín Ing. Simona Hrabětová, Ing. Lenka Bublíková; Ministerstvo zemědělství – odbor rostlinných komodit, oddělení pro víno

Soutěže uznané Ministerstvem zemědělství Tradičním smyslem soutěží a výstav vín je stanovení pořadí vín dle kvality v předem určených kategoriích a jejich následné ocenění. Podle nařízení Komise (ES) č. 753/2002 však taková ocenění či medaile lze uvádět na etiketě stolních vín se zeměpisným označením (tzv. zemských vín) a jakostních vín s.o., pokud byly uděleny celé šarži dotyčného vína v soutěži uznané členským státem nebo třetí zemí, jejíž pravidla hodnocení zaručují nestrannost. A právě zaručení nestrannosti a transparentnosti bylo stěžejním cílem při vytváření podmínek pro uznání soutěže a výstavy vín v ČR, které jsou popsány zákonem o vinohradnictví a vinařství, jeho prováděcím předpisem (viz výše) a Rozhodnutími Ministerstva zemědělství ČR (dále jen „MZe“) v dané věci. Pořadatel, který se rozhodne zorganizovat soutěž/výstavu vína s úmyslem ocenit vína me-

dailemi, musí požádat MZe o uznání soutěže na základě předložení žádosti popsané v příloze č. 14 k vyhlášce č. 323/2004 Sb. Pořadatel je povinen v rámci soutěže zajistit: veřejnost soutěže – tím, že bude o soutěži předem a včas informovat nejširší veřejnost prostřednictvím dostupných médií, aby se mohl každý výrobce/dovozce vín svobodně rozhodnout, které Z letošního hodnocení vín pro soutěž O hustopečskou pesoutěže a za jakých podmí- čeť. Foto R. Stávek nek se zúčastní, – tím, že výsledky soutěže oznámí též protransparentnost soutěže střednictvím katalogu, kde kromě jiných atri– tím, že zabezpečí předání medailí/ocenění butů jsou uvedena též čísla šarží hodnocených vínům celé šarže a pod číslem šarže, pod ktevín. rým byla tato šarže do soutěže přihlášena, nestrannost soutěže – tím, že u soutěží, kde soutěží dosud – tím, že zabezpečí hodnocení vína týmem nezatříděná vína, tj. vína ze sklizně roku vína znalých hodnotitelů, kteří splňují požadapředcházejícího roku konání soutěže, vek na standardní senzorické zkoušky popsamusí zachovat povinnost ocenit a medailí né v příloze č. 14 vyhlášky č. 323/2004 Sb. označit pouze úředně zatříděná vína. Vína (U hodnotitelů je kvalifikačním předpokladem oceněná na této soutěži jsou při slavnostním pro hodnocení vín na soutěži složení Senzovyhlášení pouze navržena na umístění s tím, rické zkoušky Státní zemědělské a potravinářže konečný diplom a medaili na etiketu obdrské inspekce, nebo degustátorské zkoušky podží soutěžící proti předložení dokladu o úředle Mezinárodní organizace pro normy /ISO/, ním zatřídění oceněného vína a s přihlédnutím Deutsches Institut für Normung /DIN/, nebo k přihlášené deklaraci (tj. č. šarže a dodržení Österreichische Norm /ÖNORM/ pro víno.) uvedeného jakostního parametru po zatřídění),

Vinafisk˘ marketing Autor: Franz Gosch • ISBN 80-903201-5-5, cca 126 stran, formát A5

199,(vã. 5% DPH)

Pfieklad knihy rakouského autora, která velmi pochopitelnou formou pojednává o vinafiském marketingu, jeho zákonitostech, sloÏitostech a v˘znamu s velk˘m zamûfiením na praxi. „Podle poznatku, Ïe doba od uvedení produktu na trh aÏ po jeho vymizení trvá zhruba tfii roky, by mûla tato kniha b˘t pfiedev‰ím v souvislosti s kulturou stolování velkou realizaãní pomÛckou pfii v‰ech strategick˘ch marketingov˘ch opatfieních pro Ïáky a studenty, ale hlavnû pak pro praktické vinafie. V‰echny oblasti prÛzkumu trhu, reklamy, podpory prodeje a PR jsou zobrazovány s velk˘m zamûfiením na praxi" (z pfiedmluvy autora). ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


598

Vinařský obzor (12/2005)

– tím, že uchovává a na požádání zpřístupní veškerou dokumentaci k soutěži. Pořadatel může: uspořádat soutěž mezinárodní, národní, nominační, odrůdovou, s marketingovým zaměřením apod. stanovit kritéria pro soutěžní kategorie, způsob a místo hodnocení, způsob a místo předání ocenění apod. Všechna tato specifika soutěže pořadatel popisuje ve statutu soutěže, který předkládá spolu se žádostí na MZe. Z obou podkladů se vychází při vydávání rozhodnutí o uznání soutěže. MZe vykonává kontrolu nad dodržováním podmínek uvedených v rozhodnutí u pořadatele v den hodnocení, kdy se zabývá především dokumentací k soutěžícím vínům a kontroluje dodržení podmínky na odbornost hodnotitelů. Podle možností se zástupce MZe účastní též vyhlašování výsledků, kdy je kontrolována nová povinnost uvádění č. šarží hodnocených/ oceněných vín na diplomech a ve výsledkových katalozích. K posuzování žádostí a připojených podkladů přistupuje MZe nestranně. Za předpokladu, že zákonné podmínky jsou pořadatelem respektovány, je soutěž či výstava vína uznána. MZe se nezabývá otázkou záměru soutěží. Je na saNázev soutěže

motných vinařích (výrobcích) či obchodnících vínem (dovozcích), která soutěž jim vyhovuje a které se rozhodnou zúčastnit. Rozhodovacím procesem do dnešní doby procházelo 22 žadatelů o uznání soutěže. 20 soutěží bylo do dnešní doby uznáno; 1 soutěž uznána nebyla z důvodu nedodržení podmínek požadovaných zákonem a 1 soutěž byla pořadatelem odhlášena z důvodu časové tísně při vyřizování termínu a podmínek soutěže. Základní přehled soutěží ČR, který je oficiálně sdělen Evropské komisi, přináší následující tabulka. Většina soutěží je rozhodnutím MZe uznána na dva roky. Pouze některé byly uznány na jeden rok, avšak vždy po dohodě s organizátorem. Z toho důvodu bude třeba v případě některých soutěží předložit pro rok 2006 a další roky novou žádost o uznání soutěže podle § 16 odst. 5 zákona č. 321/2004 Sb., přičemž ty doklady, které oproti předchozím letům nedoznaly změn, lze nahradit čestným prohlášením. Všechny ostatní doklady spolu se žádostí pořadatel předloží ve shodě s výše citovaným ustanovením. Povinnost předložit žádost o uznání soutěže konané v roce 2006 mají následující organizátoři:

Asociace sommeliérů ČR, pokud bude v roce 2006 organizovat soutěž Sommeliérská pečeť; Vinselekt Michlovský, a.s., pokud bude v roce 2006 (tedy obrok od soutěže pořádané v roce 2004) organizovat soutěž Sauvignon Forum; MAMA trading, s.r.o., pokud bude v roce 2006 pořádat soutěž TOP 77; Národní vinařské centrum, o.p.s., pokud bude v roce 2006 organizovat soutěž Salon vín ČR. Z dalších organizátorů, kteří by měli předložit žádost o uznání soutěže a výstavy vín v souladu s citovaným zákonem jsou ti organizátoři, kteří organizují oblastní či podoblastní soutěže a výstavy vín nominační pro Salon vín ČR. V minulém roce tak učinili pouze: Cech českých vinařů, který ve spolupráci se VOŠZa a SZaŠ Mělník organizoval Oblastní výstavu českých vín – rozhodnutí MZe bylo uděleno pro soutěže v roce 2005 a 2006; VÍNO BLATEL, a.s., který organizoval slováckou nominační soutěž a výstavu – rozhodnutí MZe bylo uděleno pro soutěž v roce 2005; Město Velké Pavlovice, které ve spolupráci s VINIEM, a.s. organizovalo velkopavlovickou nominační soutěž FORUM MORAVIUM – rozhodnutí MZe bylo uděleno pro soutěže v roce 2005 a 2006.

Pořadatel

Poznámka

Platnost

1 TOP 77 xxxx

MAMA trading, s.r.o., Brno

tuzemská vína

2 roky (2004, 2005)

2 Sauvignon Forum 2004

Vinselekt Michlovský, a.s., Rakvice

pouze vína z odrůdy Sauvignon

1 rok (2004)

3 Sommeliérská pečeť xxxx

Asociace sommeliérů České republiky, o.p.s., Roztoky u Prahy

tuzemská vína

2 roky (2004, 2005)

4 Cuvée xxxx

K.A.H.A.N., o.s., Ostrava

známková vína a cuvée

2 roky (2005, 2006)

5 MAKRO Víno roku xxxx

Makro Cash&Carry ČR, s.r.o., Praha 5

tuzemská vína

2 roky (2005, 2006)

6 Vinařské Litoměřice xxxx

ORTOPEDICKÉ CENTRUM, s.r.o., Ústí nad Labem

mezinárodní

2 roky (2005, 2006)

7 Grand Prix Vinex xxxx

Svaz vinařů České republiky, Velké Bílovice

mezinárodní

2 roky (2005, 2006)

8 VINUM JUVENALE xxxx

MIKA CZ, s.r.o., 628 00 Brno

vína ze sklizně předcházející roku soutěže

2 roky (2005, 2006)

9 Salon vín ČR 2004/2005

Národní vinařské centrum, o.p.s., Valtice

výběrová z nominačních soutěží

1 rok (market. rok 2004/05)

10 Valtické vinné trhy xxxx

Společnosti Valtické vinné trhy, Valtice

mezinárodní

2 roky (2005, 2006)

11 O hustopečskou pečeť

Město Hustopeče, Hustopeče

tuzemská vína

2 roky (2005, 2006)

12 Víno & Destiláty xxxx

VEGO–PRAG, spol. s.r.o., Praha 3

mezinárodní

2 roky (2005, 2006)

13 Jarovín ROSÉ 2005

Sdružení dobšických vinařů, Dobšice

pouze růžová vína

2 roky (2005, 2006)

14 FORUM MORAVIUM xxxx

Město Velké Pavlovice, Velké Pavlovice

nominační velkopavlovická pro účast v Salonu vín ČR

2 roky (2005, 2006)

15 Oblastní výstava čs. vín–Mělník

Cech čs. vinařů ve spolupráci s VOŠ a SZaŠ Mělník, Mělník

nominační česká pro účast v Salonu vín ČR

2 roky (2005, 2006)

16 FESTWINE

Coextra CZ, s.r.o., Zlín

mezinárodní

2 roky (2005, 2006)

VÍNO BLATEL, a.s., Blatnice p. Sv. Antonínkem

nominační slovácká pro účast v Salonu vín ČR

1 rok (2005)

18 VINOFORUM xxxx

Znovín, a.s., Znojmo

mezinárodní

1 rok (2005)

19 Grand Prix AUSTERLITZ

ORIONREAL, spol. s r.o., Táborská 131, 615 00 Brno

mezinárodní

2 roky (2005, 2006)

20 Víno a lidé

MIKA CZ, s.r.o., Bořetická 5, 628 00 Brno

mezinárodní

2 roky (2005, 2006)

17

I.nominační slovácké vinařské podoblasti

Poznámka: Většina soutěží je rozhodnutím MZe uznána na dva roky. Pouze některé byly uznány na jeden rok, avšak vždy po dohodě s organizátorem.


Vinařský obzor (12/2005)

Degustační místnost Národního vinařského centra ve Valticích na zámku patří mezi nejlépe vybavené degustační prostory u nás. Foto R. Stávek Je třeba, aby ti organizátoři, kteří se zabývají myšlenkou organizovat oblastní či podoblastní soutěže a výstavy vín v roce 2006 (a dalších letech), jež budou nominační pro Salon vín ČR, předložili včas žádost o uznání jimi organizované soutěže a výstavy vín (pokud jim toto nebylo již rozhodnutím MZe pro rok 2006 uděleno – viz výše). Bez uznání takové soutěže MZe ČR nebude možné vína v nominační soutěži oceňovat medailemi, které mohou být uvedeny na etiketě. Zkušenosti z kontrol prováděných MZe u pořadatelů soutěží V několika řádcích lze shrnout postřehy MZe o nedostatcích zjištěných při kontrolách prováděných MZe v době hodnocení soutěžních vín uznaných soutěží. Přítomnost pracovníků MZe v době hodnocení soutěžních vín a při slavnostním vyhlašování vín si kladla za cíl upozornit pořadatele soutěže na dodržení podmínek vyplývajících z Rozhodnutí MZe o uznání soutěže, a aby soutěžní vzorky v souladu se statutem soutěží odpovídaly též zákonům č. 321/2004

Sb., resp. zákonu č. 115/1995 Sb. V tom smyslu byla kontrolována dokumentace k soutěžním vínům. Téměř v každé soutěži se objevovaly přihlášky s nevyplněnými čísly šarží jak u vín tuzemských, tak i u vín zahraničních. Čísla šarží se na etiketách uvádějí mimo jiné proto, aby se spotřebitel mohl při výběru vína ujistit, že jím vybraná láhev náleží do té šarže, která dostala nějaké ocenění. Číslo šarže oceněného vína musí být rovněž uváděno i na diplomech odpovídajících stupni ocenění v soutěži a ve výsledkových katalozích. Toto opatření je důležité především u větších firem, které vyrobí více partií – šarží od jedné odrůdy, kdy při výrobě použijí např. různé technologie. V soutěžích se často vyskytovala odrůdová vína nebo kupáže odrůd Dornfelder a Laurot. Tyto odrůdy jsou od září 2004 zapsány ve Státní odrůdové knize ČR, avšak nemohly být použity k výrobě jakostních vín s.o., neboť nebyly zapsány též v příloze č. 1 vyhlášky č. 323/

Jak úspû‰nû prodávat víno Marketing vína v praxi

599

2004 Sb., která tento seznam v době soutěží uváděla. V současné době, konkrétně od 7. 11. 2005, je v účinnosti vyhláška č. 437/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 323/2004 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o vinohradnictví a vinařství a která mimo jiné ve svém § 1 upravuje dosavadní nepružnou právní úpravu v užívání moštových odrůd révy vinné k výrobě jakostních vín s.o., přičemž odkazuje výrobce jakostních vín přímo na seznam moštových odrůd révy vinné, uvedený ve Státní odrůdové knize. Kvalifikace pro hodnocení vín byla dalším zásadním kritériem, na které se dohled MZe zaměřoval. Zejména u počátečních uznaných soutěží se na seznamech hodnotitelů vyskytovalo několik jmen, která se zpočátku často opakovala, aniž by splňovala požadavek přílohy č. 14 vyhlášky č. 323/2004 Sb. na určitý typ senzorických zkoušek. Většinou u těchto hodnotitelů byly nesprávně uváděny zkoušky složené na Střední vinařské a vinohradnické škole, které nejsou pro potřebu vyhlášky srovnatelné se senzorickými zkouškami, které pořádá Státní zemědělská a potravinářská inspekce (dále jen „SZPI“) v Brně či zprostředkovává Národní vinařské centrum, o.p.s. (dále jen „NVC“) ve Valticích. Postupem času se však okruh renomovaných hodnotitelů zvětšil a případy hodnotitelů pouze se senzorickými zkouškami z SVVŠ Valtice odpadly. Navíc SZPI na komoditní radě v květnu tohoto roku přišla s návrhem, že dále netrvá na požadavku pětiletého trvání platnosti průkazu SZPI o senzorické zkoušce; jinými slovy, kdo vlastní průkaz o senzorické zkoušce složené u SZPI, platí tato zkouška neomezeně od června 2005. Účast zahraničních hodnotitelů řeší každý pořadatel uznané soutěže individuálně, přičemž zaručuje, že pozvaný hodnotitel je osobou kvalifikovanou v oboru. Výsledky kontrol budou sloužit jako jeden z podkladů pro udělení rozhodnutí o uznání soutěží v příštích letech. listopad, 2005

290,(vã. 5% DPH)

(Autor Prof. Otto Schätzel, pfieklad Prof. Vilém Kraus, INCOTERMS, 235 stran) Marketing, strategické otázky • Praktick˘ marketing • Marketingov˘ mix •Produkt • Komunikace • Cena • Prodej • Cílové skupiny na poptávkovém trhu • Cílové skupiny • Zákaznick˘ management • Orientace na zákazníka • Management reklamací • Vedení databáze zákazníkÛ • Anal˘za zákazníkÛ • Získávání nov˘ch zákazníkÛ • Strategické plánování • Metoda koncentrace na úzká místa • Návod k exportu vína • V˘stavy a veletrhy • Doplnûk – aplikace knihy na trh vína v âeské republice • NejdÛleÏitûj‰í pravidla mezinárodních obchodních podmínek ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


600

Vinařský obzor (12/2005)

Odrůda měsíce – HIBERNAL Ing. Pavel Pavloušek, PhD., Ústav vinohradnictví a vinařství, ZF MZLU Lednice Ampelografická charakteristika Odrůda je bujného vzrůstu. Olistění keřů je středně husté. Růst zálistků je střední. Hrozen je malý až střední, válcovitě– kuželovitý, většinou středně hustý až hustý. List je velký, mohutný, tuhý, slabě trojlaločnatý. Bobule je malá, kulatá, s pevnou, silnější slupkou a tuhou dužninou. Základní barva bobulí je zelenožlutá se špinavě červeným zbarvením na osluněné straně hroznu. V době plné aromatické vyzrálosti je osluněná strana bobule intenzivně narůžovělá. Pěstitelské vlastnosti Hibernal zařazujeme mezi odrůdy se zvýšenou odolností k houbovým chorobám a zimním mrazům. Odolnost k zimním mrazům je u této odrůdy velmi dobrá. Jestliže dochází k silnému infekčnímu tlaku plísně révové již v době před kvetením, objevují se příznaky nejdříve na květenstvích odrůdy Hibernal. Prvotní příznaky infekce ve formě bílého povlaku mycelia se mohou objevovat na stopkách květenství již před kvetením. Napadení květenství u této odrůdy bývá většinou velmi výrazné. Za takových podmínek silného infekčního tlaku je velmi důležité fungicidní ošetření v době před kvetením. Druhý postřik proti plísni révové je vhodné provádět v období po odkvětu. Při pozdějším nástupu infekce plísní révovou je odolnost k této houbové chorobě dobrá. Přesto je velmi vhodné usku-

tečnit 1–3 fungicidní zásahy proti plísní révové za vegetaci. Proti padlí révovému je odrůda poměrně odolná a většinou nevyžaduje žádné chemické ošetření. Při výskytu prvotních příznaků většinou nedochází k silnějšímu rozvoji houby. V pětiletém období, kdy jsme tuto odrůdu pěstovali absolutně bez postřiku, se objevily příznaky padlí révového pouze na listech a nedošlo k jejich závažnějšímu rozšíření. Odolnost proti plísni šedé je velmi dobrá. Silná slupka bobule je jedním z předpokladů dobré odolnosti. V dobrých ročnících dochází k napadení ušlechtilou formou plísně šedé. Hibernal je vhodný pro pěstování na středním vedení. Odrůda má vyrovnanou násadu a nepřeplozuje. Vhodný je řez na jeden vodorovný tažeň (8–12 oček na tažeň) nebo i poloobloukovitý tažeň (12–16 oček na tažeň). Vhodnou podnoží jsou podle německých zdrojů SO4 a Kober 125 AA. V roce 2006 začneme na Zahradnické fakultě vyhodnocovat podnožový pokus s touto odrůdou a budeme moci navrhnout vhodnou podnož i na základě zkušeností z našich pěstitelských podmínek. Odrůda nepotřebuje doplňkovou regulaci násady hroznů. Vhodné je částečné odlistění zóny hroznů, které velmi pozitivně působí na rozvoj aromatu. Hibernal je odrůda s velmi dobrou schopností akumulovat cukry. Může se však stát, že při cukernatosti 19 °NM je aromaticky nevyzrálá, bobule jsou spíše zelené nežli růžové a víno může připomínat i „hybridní tóny“. Je proto nutné věnovat velkou pozornost aromatické vyzrálosti, na základě zbarvení slupky, a získat potom harmonické víno s vynikajícím ovocným aromatem.

Pfiehled odrÛd révy

Enologické vlastnosti Odrůda většinou nebývá silně napadená plísní šedou, sklízíme proto zdravé hrozny, což se potom projevuje pozitivně v technologii výroby. Jak již bylo dříve zmíněno, bobule má silnou slupku a velmi pevnou, slizovitou dužninu. Je proto vhodné použití enzymatických preparátů, které napomůžou částečně rozložit slizovitou dužninu a výrazně tím zlepšit výlisnost hroznů. Tento zásah je pozitivní i z pohledu budoucího aromatického projevu vína. Vhodné je odkalení a aplikace aktivních suchých kvasinek, různých kmenů, které pozitivně ovlivňují charakter budoucího vína. Je rovněž možné použít metody kvašení za nižších teplot – okolo 15 °C, pro tvorbu výrazného ovocného a květinového aromatu. Hrozny z této odrůdy mají často cukernatost 23 °NM a více. Při technologii zpracování hroznů je třeba se zaměřit na sladění obsahu alkoholu, zbytkového cukru a kyselin. Není vždy vhodné nechat prokvasit surovinu absolutně do sucha. Musíme proto věnovat pozornost sledování obsahu alkoholu, zbytkového cukru a senzorického projevu a v optimální stavu ukončit kvašení. Ideální je potom kombinace několika způsobů dohromady – stočení, zchlazení, síření. Využití odrůdy Hibernal je vhodný pro produkci vysoce kvalitních přívlastkových vín. Bylo by možné pokusit se ho uplatnit na trhu jako specialitu v kvalitě – výběr z hroznů, výběr z bobulí a případně vyšší. Je rovněž vhodný pro produkci „biovín“.

60,-

(vã. 5% DPH) • anal˘za stavu vinohradnictví v âR • popis jednotliv˘ch odrÛd s uvedením pÛvodu odrÛdy, odrÛdov˘ch znakÛ, Pfii vût‰ím odbûru je moÏnost slev! odolnosti chorobám, vhodnosti poloh a podnoÏe, vedením a fiezu, udrÏovatelÛ odrÛdy, charakteristiky vína • odrÛdy podnoÏové, mo‰tové i stolní, seznam odrÛd a klonÛ vãetnû jejich udrÏovatelÛ Na témûfi stovce stran najdete 50 barevn˘ch vyobrazení hroznÛ odrÛd znám˘ch i nedávno novû registrovan˘ch (Dornfelder, Auxerrois, Hibernal, Vrboska, Domina, Laurot, Rubinet)

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


Vinařský obzor (12/2005)

601

Matení obalečů feromony – nová metoda ochrany vinic Ing. Milan Hluchý, PhD., Biocont Laboratory, spol. s r. o., Brno

Tento nezvykle velký soubor pokusů založených ve velmi rozdílných podmínkách, tzn. ve vinicích s různou úrovní napadení obalečem jednopásým a obalečem mramorovaným, různým sklonem, expozicí, rozdílným okolím atd., umožnil získat množství velmi cenných poznatků. Protože se jedná o metodu ve srovnání s doposud používanými způsoby insekticidní ochrany vinic naprosto novou a díky kombinaci mimořádně vysoké účinnosti ochrany a bezkonkurenční šetrnosti k životnímu prostředí a spotřebiteli také metodu velmi perspektivní, dovolím si čtenáře Vinařského obzoru o tomto způsobu ochrany informovat poněkud detailněji.

a vinice zůstává bez škodlivých housenek. K tomuto umělému provonění vinice stačí na plochu 1 ha vinice po dobu celé sezóny pouhých 85 gramů feromonu. Protože v našich vinicích škodí dva druhy obalečů, je nutné používat dva feromony. Díky tomu, že jde o látky vzájemně chemicky velmi podobné (avšak spolu nereagující) a na většině vinic převažuje obaleč mramorovaný, používá se v odparnících většinou směs feromonů obou druhů obalečů, což celou metodu značně zlevňuje. Jak vidíte – princip je to geniálně jednoduchý. Jak už tomu ale v životě bývá, realita je malinko komplikovanější. Feromonový oblak odnáší vítr, v nočních váncích „tečou“ feromony po svazích pryč z vinic, když je obalečů příliš mnoho, najde občas nějaký samec na krátkou vzdálenost svou vyvolenou i zrakem atd. atd. I tato metoda potřebovala k dovedení k dokonalosti dalších 25 let vývoje.

Princip metody Feromony jsou látky, na jejichž základě spolu komunikují jednotlivé druhy motýlů. Samice každého druhu motýla produkuje mikrogramová množství jednoho nebo několika druhově specifických feromonů. Jedná se o pachové látky, které samice vytváří ve zvláštním orgánu na zadečku a poté je odpařuje do vzduchu. Takto vznikající pachová stopa pak vábí a neomylně vede samce toho kterého druhu motýla k „čerstvě vonící“ panenské samici vlastního druhu. Jakmile samec vonící samici nalezne, spáří se s ní, samice začne klást oplozená vajíčka a vývoj populace motýla pokračuje dál. Většina našich vinařů jistě ve vinicích vyzkoušela feromonové lapáky k signalizaci letu obalečů. Principem tohoto monitoringu je lákání samců jednotlivých druhů obalečů do lapáků, kde se pachem feromonu přilákaní samci obalečů zachytí na lepové ploše lapáku. Podstatnou součástí každého feromonového lapáku je tzv. odparník. Jedná se o kousek speciální pryže nasycený feromonem daného druhu obaleče. Podstatou metody „matení samců“ je „provonění“ celé vinice takovým množstvím samičího pachu – feromonu, že samec vonící samici neucítí a nenajde, samice zůstanou neoplozeny

Vývoj metody Se zkoušením této technologie začala zhruba před třiceti lety řada vědeckých pracovišť, mj. i Ústav organické chemie a biochemie ČSAV. Skutečně ale uspělo jen jedno pracoviště – výzkumný tým japonské firmy Shin Etsu pod vedením neúnavného doktora Kynio Agawy. Tato firma v současnosti vyrábí přes 90 tun motýlích feromonů ročně a jejich feromony se celosvětově ošetřují zhruba tři čtvrtě milionu hektarů sadů, vinic, polí a lesů. Po syntéze čistého feromonu, což už je sama o sobě alchymie na úrovni výroby kamene mudrců, nastupuje problém optimálního odparníku. Tým Dr. Ogawy vyvinul odparníky ve tvaru tzv. „špaget“. Jde o trubičky ze speciálního porézního plastu se složitě tvarovanou dutinou naplněnou feromonem. Tyto odparníky odpařují stejné množství feromonu, i když ho uvnitř odparníku zbývá jen 20 %. Metoda byla v průběhu posledního desetiletí minulého století dále precizována. Na základě detailních pokusů prováděných Dr. Ioriatim z výzkumného ústavu v San Miguelle al Adige na severu Itálie byl japonskými vědci vyvinut dnes používaný produkt Isonet L plus obsahující 90 % feromonu obaleče mramorovaného a 10 % feromonu obaleče jed-

nopásého. Tento produkt jsme použili také ve většině našich pokusů. Další výrazné aplikačně-technologické zlepšením této metody přinesly studie Dr. Charmillota ze švýcarského výzkumného ústavu v Changins. Švýcarští kolegové zjistili, že tato metoda funguje optimálně, nepřesáhne-li úroveň napadení housenkami první generace obalečů hranici 5 % napadených květenství. Při vyšší úrovni napadení květenství housenkami 1. generace se proti housenkám druhé generace aplikuje jedno dodatečné ošetření Biobitem. Tímto dodatečným ošetřením se hned v prvním roce zredukuje množství obalečů natolik, že v dalších letech lze při zachování plné účinnosti postupně snižovat dávky aplikovaných feromonů až na úroveň 50 % dávky použité v prvním roce. Díky použití Biobitu nedojde k poškození populací užitečných organismů, kteří dále snižují spolu s feromony množství obalečů. V dalších letech je při použití této metody napadení hroznů standardně pod úrovní jednoho procenta napadených hroznů a po několika letech používání na větších plochách se napadení blíží nule. Během několikadenní návštěvy Dr. Ogawy v pokusných vinicích na jihu Moravy a v Maďarsku letos na jaře jsme byli ještě před začátkem pokusné sezóny velmi přesně seznámeni s mnoha detaily ovlivňujícími spolehlivou účinnost této metody. Mimo jiné i díky těmto informacím dnes mají i naši vinaři vlastní pozitivní zkušenost s touto mimořádně zajímavou a vysoce účinnou metodou ochrany vinic. Výběr pokusných vinic Jak už jsem uvedl, na jihu Moravy jsme tuto metodu testovali celkem na deseti plochách. Nejmenší z nich měla výměru 5 ha, největší 24 ha. Průměrná velikost pokusné vinice byla zhruba 15 ha. Z hlediska svažitosti vinic a orientace řádků ke svahu, což jsou v případě této metody velmi významné faktory, byly v souboru pokusných vinic zastoupeny plochy se svažitostí od 3 % až po 24 %, s řádky po vrstevnicích i po spádnici. Z hlediska intenzity napadení květenství a hroznů obaleči byly vybrány vinice od velmi nízké úrovně napadení, tj. zhruba 2 % úrovně napadení na kontrolách až po dlouhodobě mimořádně silně napadené vi-


602

Vinařský obzor (12/2005)

nice, kde na kontrole i po ošetření housenek 1. a 2. generace insekticidem bylo zjištěno více než 30% napadení hroznů. Významným parametrem v případě ochrany proti obalečům, kteří přeci jen létají na vzdálenost několika desítek až stovek metrů, je i okolí pokusné vinice, především pak úroveň napadení okolních vinic obaleči. I z tohoto hlediska byl soubor pokusných vinic velmi různorodý. Mezi pokusnými vinicemi byly zastoupeny dvě téměř izolované vinice, většina pokusných vinic byla v souvislých vinohradnických tratích a jedna sousedila i s několika hůře ošetřovanými, obaleči extrémně silně napadenými vinohrady. Testované produkty Testovali jsme dva přípravky. Na sedmi plochách byl použit Isonet L plus, obsahující v odparnících směs 90% feromonu obaleče mramorovaného a 10% feromonu o. jednopásého. Na třech plochách, kde jsme podle dřívějších zkušeností vinařů předpokládali i zvýšený výskyt obaleče jednopásého, jsme testovali Isonet LE obsahující plnou dávku feromonů obou druhů obalečů. Testovali jsme vždy dávku 500 odparníků/ha. Odparníky byly na všech pokusných plochách vyvěšeny před začátkem letu jedné generace obalečů, tj. zhruba v polovině dubna. Výsledky Napadení pokusných vinic bylo hodnoceno jak při výskytu housenek první generace v květenstvích, tak během výskytu druhé generace v hroznech. Zde uvádím jen výsledky napadení hroznů koncem srpna a začátkem září. Hodnoceno bylo vždy napadení 100 náhodně vybraných hroznů na návětrném okraji pokusné vinice a 100 náhodně vybraných hroznů ve středu téže vinice. V případě zvýšeného napadení na okraji jsme si dodatečně vyhodnotili i to, jak rychle toto okrajové napadení směrem do středu vinice klesá. Započítával se jak výskyt housenek, tak i stopy žíru či zápředky housenek. Z deseti pokusných ploch bylo uvnitř šesti pokusných vinic zjištěno nulové napadení, tedy ve stu hodnocených hroznech nebyla nalezena ani jedna housenka, její požerek či zápředek. Ve dvou případech bylo zjištěno 2% napadení, v jednom případě 4% napadení a v jednom případě 8% napadení. V průměru bylo na 3 plochách, kde byl zkoušen Isonet LE zjištěno napadení 1,3 % hroznů, na 7 plochách, kde byla ověřována účinnost preparátu Isonet L plus bylo zjištěno napadení na úrovni 1,7 %. Na srovnávacích plochách byl proti housenkám druhé generace obalečů jako standard buď jedenkrát nebo dvakrát použit mikrobiální přípravek Biobit, jedna srovnávací plocha nebyla proti housenkám druhé generace ošetřena vůbec.

Průměrná úroveň napadení srovnávacích ploch ošetřených 1x Biobitem byla 13,5 % (max. 30 %, min 6 %), průměrná úroveň napadení ploch ošetřených Biobitem 2x byla 2,3 % (max. 5,5 %, min 0 %). Neošetřená srovnávací plocha byla napadena na úrovni 7 %. Všechny tyto vinice jsou již řadu let v systému integrované produkce, takže se zde na redukci škodlivých obalečů kromě mikrobiální ochrany přípravkem Biobit významně podílí i přirozeně se vyskytující užiteční parazitoidi a predátoři. Tato mnohokrát diskutovaná zajímavá skutečnost je poměrně dobře patrná ze srovnání s napadením vinic ošetřovaných chemickým insekticidem (viz graf č. 1).

Abychom alespoň orientačně zjistili, jaká je úroveň napadení hroznů v jihomoravských vinicích, provedli jsme stejným způsobem hodnocení v dalších 12 vinicích, které proti obalečům nebyly ošetřeny vůbec (celkem 8 odrůd) a v 7 vinicích (celkem 5 odrůd) ošetřených ve druhé generaci organofosfátem Reldan. Průměrná úroveň napadení ve druhé generaci neošetřených vinic byla 20,5 %, přičemž nejvyšší zjištěné napadení bylo 52 %, nejnižší napadení 2 %. V sedmi Reldanem proti 2. generaci ošetřených vinicích bylo průměrné napadení 16,9 %, přičemž maximum bylo 33 % a minimum 5 %. Význam dosažených výsledků Poměrně často se setkávám s otázkou, jak škodliví vlastně obaleči jsou. Rozsah tohoto příspěvku neumožňuje detailně tento problém analyzovat. Ale zcela nezbytná je alespoň krátká zmínka o vztahu mezi obaleči a plísní šedou. Němečtí výzkumníci publikovali výsledky prokazující, že v podmínkách Porýní jsou ztráty vyvolané poškozením hroznů botrytidou vyvolané primárně poškozením hroznů obaleči asi pětinásobně vyšší, než vlastní škody způsobené obaleči. Francouzští vinaři považují botrytidu za vůbec nejškodlivější chorobu révy vinné. Důvodem je skutečnost, že nezvládnutá botrytida vyvolá poškození hroznů, které nezvratně poškodí kvalitu vína. V časnou botrytidou masivně napadené části hroznu začne probíhat např. octové kvašení a tvorba dalších látek, které způsobují výskyt známých „těkavek“ ve víně. Stejně škodlivé je i napadení třapiny, kte-

ré zabrání dalšímu vyzrávání části hroznu ležícímu pod napadeným místem. Vzhledem k tomu, že zhruba 30 % vinic na jižní Moravě letos vůbec proti obalečům nebylo ošetřeno a výkupní ceny hroznů se letos pohybují někde mezi 6 až (výjimečně) 12 korunami za kilogram, jistě si mnoho čtenářů položí otázku, zda vůbec má smysl investovat do špičkových vinohradnických technologií. Vinaři hospodařící na všech výše uvedených 12 neošetřených vinicích nám svorně řekli svůj subjektivní názor, že s obaleči nemají problém. A to i tam, kde jsme nakonec zjistili více než 50% napadení hroznů. Obecně tedy přežívá mnoho desetiletí starý názor, že hrozny jsou jednou z nejlepších zemědělských komodit mimo jiné i proto, že za stejnou cenu prodám jak hrozny zdravé, tak „zhnilé“. Žel, ale i dnes je u nás tento názor částečně opodstatněný. Můžete namítnout, že za výkupní ceny letošního roku se nevyplatí vinici proti obalečům, a nejen proti nim, vůbec ošetřovat. Jistě, pokud bychom měli uvažovat o tom, že budeme dlouhodobě realizovat kilo hroznů za 6 Kč, pak je lepší nejen vinice proti obalečům neošetřovat, ale za úvahu stojí i to, zda by vůbec nebylo lepší se raději vinohradů zbavit a neztrácet čas, nervy a peníze neefektivní ztrátovou prací, ze které ještě máme platit daně. Asi se shodneme v tom, že vyrábět u nás, to znamená při severní hranici pěstování révy vinné v Evropě, hrozny vhodné pro výrobu průměrných stolních vín v dnešní Evropě bez hranic nemá smysl. Ve Španělsku a jinde na jihu lze skutečně se ziskem vyrobit litr stolního vína za cenu třikrát nižší než u nás. Co ale na jihu nejde, to je výroba pozdních sběrů, výběrů, bobulových výběrů a podobných nádherných vín s krásnou chlebovinkovou příchutí, kterou našim vínům nejvyšších kategorií dává fermentace zralých hroznů ušlechtilou formou plísně šedé. Pokud tedy přemýšlíme jak dál v současné době, kterou ekonomičtí odborníci nazývají dobou superkonkurence, pak zcela jistě má cenu uvažovat o tom, jak vyrobit dobře a rentabilně prodejná špičková vína. A vyrobit špičkové víno jde jen z nejkvalitnějších hroznů. Z hroznů zcela zdravých a prostých stop pesticidů. Odpověď první – vysoce rentabilní bude do budoucna především výroba těch nejvyšších kategorií vín. A ta skutečně ze špatných hroznů vyrobit nejdou. A druhá odpověď – víte, která vína obecně dnes v Evropě nemají problémy s odbytem? Jsou to kvalitní vína z certifikované biologické produkce. Jestliže dnes ve Francii zbývá ročně 30 % vína neprodaného, nemají ani francouzští, ani němečtí vinaři problém s prodejem certifikovaných biovín, a to za ceny o 15–20 % vyšší, než by odpovídalo jejich kvalitativním kategoriím. Zákazník dnes chce kvalitu, a pokud je někdo ochoten zaplatit za víno slušnou cenu, pak


Vinařský obzor (12/2005)

jej dnes také zajímá nejen chuť, ale stále víc i způsob, jak bylo víno vyrobeno, jaký je obsah reziduí pesticidů v tomto víně. Tuto informaci bych doporučoval neodbýt slovy „kdo mi to dokáže“ a „všecko je to stejně podvod“. Při dnešní úrovni analytických přístrojů není problém prokázat rezidua pěti set účinných látek pesticidů ve vzorku vína během 15 minut. Na této rovině se odehraje příští mar-

ketingová válka podobná rakouské etylenglykolové aféře před 20 lety. Možná nebude tak dramatická, aby při ní obchodníci s vínem páchali sebevraždy, ale svým významem bude jistě srovnatelná. K výrobě takových vín jistě nebude na škodu mít k dispozici metodu ochrany, která ekologicky naprosto bezpečně sníží množství napadených hroznů na desetiny procenta, zcela

603

vyloučí riziko reziduí insekticidů ve vínech a sníží i potřebu antibotrytidní ochrany, která je z hlediska reziduí ve vínech nejproblematičtější. Doufám a jsem přesvědčen o tom, že tuto metodu využijí naši vinaři stejně jako vinaři v ostatních zemích Evropské unie, kde se již dnes využívá asi na 120 000 hektarech.

1) Feromonový odparník – aby optimálně po celou vegetaci fungoval, měl by viset na tažni ve stínu révového keře

4) Masivní napadení plísní šedou nevratně poškozuje kvalitu budoucího vína 2) Motýl obaleč jednopásý

3) I trus a zbytky pro žíru housenek 1. generace v květenstvích mohou být zdrojem zvýšeného napadení hroznu botrytidou

5) V rámci jižní Moravy dlouhodobě obaleči silně napadená vinice v Kobylí. Na kontrole bylo i letos 30% napadení. Po aplikaci Isonetu L+ bylo zjištěno nulové napadení


604

Vinařský obzor (12/2005)

OSTRATICKÝ, spol. s r.o., 691 54 Týnec u BĜeclavi 142a Tel./fax: +420 519 342491(2), e-mail: info@ostraticky.cz, www.ostraticky.cz

Prodejce veškeré vinohradnické techniky a příslušenství Nabízí služby a přijímá objednávky na provedení těchto prací: – Kombajnovou sklizeň hroznů – Zatloukání a zatlačování sloupků – Zimní předřez révy vinné předřezávačem BINGER – Ožínání letorostů ožínací lištou ERO – Odsávání listů odsavačem listů ERO

OSLAVAN, a.s. Masarykovo nám. 939 675 71 Náměšť nad Oslavou

tel: 568 623 403 fax: 568 623 646

e-mail: oslavan@oslavan.cz internet: www.oslavan.cz


Vinařský obzor (12/2005)

605

Traktory Case IH v českých vinicích a sadech V nabídce pro vinaře jsou dvě řady viničních traktorů JXN a JXV a pro sady je určena řada JXC. Výkonově lze nabídnout traktory s výkonem od 60 do 95 koní. K pohonu slouží jak tříválcové, tak i čtyřválcové motory. Jejich hlavní devizou pro praxi je zejména velice nízká spotřeba paliva a také dlouhý interval výměn motorového oleje po 600 mth. K mazání motoru se používá originální olej CASE IH No. 1. Jedná se o vysoce výkonný minerální olej se zaručenou kvalitou, ale hlavně s velice příznivou cenou. Díky tomu lze ještě více minimalizovat provozní náklady. Značka CASE IH je ve světě a i ČR spojována především s velkými traktory s výkonem převyšujícím 200 koní. Její traktory jsou známé robustní konstrukcí, jednoduchým ovládáním a pak také svou spolehlivostí. Ačkoli jsou viniční traktory tím nejmenším v nabídce, jsou naprosto plnohodnotnými stroji, na které jsou kladeny stejně vysoké nároky jako na traktory vyšších kategorií. Z pohledu řidiče se jedná o jednoduché a přesné ovládání v příjemném pracovním pro-

středí, ve kterém se bude dobře cítit i v dlouhém pracovním dnu. Toto vše bezezbytku zaručuje nová přetlaková kabina CASE IH s moderní digitální přístrojovou deskou, převodovkou s řazením a reverzací pod zatížením, komfortním sedadlem, elektronicky ovládaným TBZ a mimořádně nízkou úrovní hluku. Z pohledu majitele je důležitá provozní spolehlivost, nízká spotřeba paliva, nenáročná

údržba a vysoká výkonnost. To vše jsou parametry, které rozhodují o dobré ekonomice provozu traktoru, kdy minimum ztrátových časů je předpokladem co nejvyšší využitelnosti traktoru. Viniční a sadové traktory JXN a JXC je možné agregovat se všemi druhy návěsné a přívěsné techniky pro ošetřování vinic a sadů od českých, tak i zahraničních výrobců. K dispozici pro pracovní nářadí je až 5 vnějších okruhů a TBZ se zvedací silou až 2440 kg (JXN). Vývodový hřídel má otáčky 540/540E/1000. Elektronické zapínání pohonu přední nápravy a uzávěrek diferenciálů je naprostou samozřejmostí. Vedle technických parametrů je důležitý i individuální a profesionální přístup ke každému zákazníkovi. Společnost Agri CS je připravena vyhovět vašim specifickým potřebám a na konec letošního roku připravila při objednání traktoru speciální slevy spolu s výhodným financováním. Společnost Agri CS děkuje všem obchodním partnerům za projevenou důvěru v roce 2005 a v roce příštím přeje mnoho úspěchů.

VINICNÍ A SADARSKÉ TRAKTORY Traktory pro sady, vinice a chmelnice o výkonech 60 - 95 k P¯i objedn·nÌ do konce roku speci·lnÌ slevy

P

R

O

V

Á

Š

Ú

S

P

Ě

C

H

www.agrics.cz AGRI CS a.s., výhradní dovozce CASE IH do ČR, Hybešova 14 , 693 01 Hustopeče, tel : 519 402 286, 602 202 855, info@agrics.cz


606

Vinařský obzor (12/2005)

KOVO PRUDÍK

v˘roba z nerezové oceli

Vinafii, uvaÏujete o pofiízení nerezov˘ch nádrÏí skladovacích, s plovoucím víkem, vinifikátorÛ? (v‰e z le‰tûného plechu)

VyuÏijte na‰ich 15-let˘ch zku‰eností, mimosezoních cen a nechte si u nás vypracovat cenovou nabídku. Rádi Vám poskytneme bliωí informace: KOVO-PRUDÍK, 691 46 Bfieclav-Ladná, Ml˘nská 66/1 tel.: 519 355 295, fax: 519 355 226, e-mail: prudik@iol.cz, IâO: 42599741

PODPOŘTE NÁS – KUPUJTE U NAŠICH INZERENTŮ! Obrázky k článku – Jsou viroidy u révy vinné nebezpečným patogenem? Obr. č. 1 rozdělení viroidů

Všechny viroidy se taxonomicky dělí na dvě skupiny pomocí srovnávací sekvenční analýzy dle toho, ve kterém místě se při této analýze štěpí kruhová DNA samotného viroidu. Názvy viroidů se nepřekládají.

Obr. č. 2


Vinařský obzor (12/2005)

607

Jsou viroidy u révy vinné nebezpečným patogenem? Ing. Vladimír Pacík, Ph.D. AMPELOS, Šlechtitelská stanice vinařská Znojmo, a.s. Z odborných debat je možno vyvodit dvě hypotézy vzniku viroidů, a to buď že jsou defektními viry, které ztratily schopnost kódovat svůj plášťový protein, a nebo by mohly být uniklými introny (úseky mRNA), které jsou po transkripci v buňce odstraněny, protože nekódují žádný protein. Popřípadě může jít i o introny, které kdysi byly součástí genetického aparátu mitochondrií, popřípadě chloroplastů. Viroidy jsou krátké cyklické molekuly RNA (asi kolem 400 nukleotidů). Tvoří je krátké dvojřetězcové oblasti, střídané ještě kratšími nespárovanými oblastmi (4). Podstatou viroidu je kovalentně uzavřená kruhová, samostatně se replikující molekula RNA bez bílkovinného obalu v hostitelské buňce, která je schopna vytvářet systémovou infekci. Viroidní infekce se mohou projevovat latentně nebo mírnými až silnými příznaky (v závislosti na hostiteli či kmenu viroidu) (1). Molekula RNA viroidu není schopna kódovat vlastní replikázu a ani neslouží jako mRNA, replikační proces je tedy úplně závislý na infikované buňce, kterou k tomuto procesu využívá. Bylo pozorováno, že viroidy způsobující onemocnění u jedněch rostlin, se mohou v jiných rostlinách neškodně replikovat. Viroidy tedy nejspíš potřebují konkrétní rostlinné enzymy, přítomné pouze v určitém druhu rostlin (5). Viroidy a jejich infekce vedou u rostlin ke značným hospodářským ztrátám jak na výnose, tak i na jeho kvalitě, což se nepříznivě projevuje

na efektivitě a rentabilitě pěstování (2). Příznaky infekce a jejich intenzita u jednotlivých infikovaných rostlin kolísá od žádných projevů (bezsymptomové viroidy) až po odrůdově specifické. Velmi často však probíhá pouze latentní infekce bez viditelných projevů. K přenosu viroidů dochází při vegetativním množení rostlin (1). Viroidy jsou označovány zkratkami, odvozenými od anglických názvů chorob, které způsobují (obr. 1). U révy vinné se jedná o dva viroidy, a to HSVd (Hop stunt viroid – viroid zakrslosti chmele) a GYSVd (Grapevine yellow speckle viroid – viroid žluté skvrnitosti révy vinné), jež se dále dělí na typy GYSVd – 1 (složen z 367 nukleotidů) a GYSVd – 2 (363 nt). U viroidu zakrslosti chmele se počet nukleotidů pohybuje od 297– 303 (5). Szychovsky a kol. dělí viroid GYSVd na tři typy a při testování používá teplotu 32 °C při plném umělém osvětlení (3). Dříve se detekce viroidů prováděla na indikátorových rostlinách (např. rajče „Rutgers“ pro PSTVd), a spolehlivost detekce podle příznaků nebyla vždy dostatečně průkazná. V současné době se přítomnost viroidů v rostlině detekuje podle sekvence nukleotidů pomocí elektroforézy na polyakrylamidovém gelu a také velký počet vzorků se detekuje hybridizací nukleové kyseliny jednotlivého viroidu. Na replikaci mnohých viroidů příznivě působí vyšší teploty 30–33 °C. V roce 2001 byl zahájen projekt NAZV MZe č. QC 1183 s názvem „Komplexní diagnostika a rozšíření viroidních patogenů chmele, brambor, révy vinné, ovocných a okrasných kultur v ČR“, jejímž spoluřešitelem byla i firma AMPELOS, ŠSV Znojmo, a.s. V rámci grantu bylo provedeno několik odběrů vzorků révy vinné různých odrůd a stáří, na stanovení a monitorování viroidů

Ekologické zemûdûlství

HSVd a GYSVd v révě vinné. Laboratorní diagnostika těchto patogenů byla provedena na Ústavu molekulární biologie rostlin AV ČR RNDr. Jaroslavem Matouškem, CSc. Již téhož roku proběhly 2 směsné odběry. Jednalo se o keře, které z fytopatologicko-morfologického hlediska ve srovnání s ostatními keři ve výsadbách neodpovídaly normálnímu vývoji během vegetace. Bylo odebráno 30 vzorků, z nichž 2 byly pozitivní (6,7 %) na přítomnost viroidu HSVd. Tento viroid se prakticky neprojevuje symptomy na postižené rostlině, je pro révu vinnou latentní chorobou, kdežto GYSVd se projevuje symptomy. Symptomy viroidu GYSVd na listech révy vinné jsou na obrázku č. 2. V dalším roce bylo odebráno 30 vzorků + 3 podezřelé keře se symptomy GYSVd. Výsledky testů prokázaly pouze jeden pozitivní vzorek na přítomnost viroidu GYSVd. Dále v tomto roce bylo odebráno 25 vzorků z jednotlivých odrůd starších výsadeb v udržovacím šlechtění s výsledkem 6 vzorků pozitivních na HSVd. Z toho 2 vzorky vykazovali jednoduchou infekci a 4 vzorky vykazovaly dvojitou (infekce HSVd i současně GYSVd). Vzorky s dvojitou infekcí byly eradikovány z výsadeb, s jednoduchou infekcí se ponechaly, označily a dále sledovaly. V posledním roce řešení projektu bylo provedeno 40 odběrů ve dvou fázích. V první fázi bylo odebráno 10 směsných vzorků odrůd. Výsledky analýz – 50 % vzorků silně pozitivních na HSVd, slabě pozitivních 10 % a negativních 40 %. Na přítomnost viroidu GYSVd bylo pozitivních 30 %, zbytek testovaných vzorků (70 %) negativních. V druhé fázi bylo odebráno 30 vzorků již z jednotlivých pozitivních keřů ze souboru jedinců z první fáze testování s výsledkem 100 % negativních. Infekce GYSVd byla v těchto vzorcích

280,(vã. 5% DPH)

Autofii: Jifií Urban, Bofiivoj ·arapatka a kol. • základy ekologického zemûdûlství, agroenviromentální aspekty a pûstování rostlin • obsahuje také kapitolu ekologické vinohradnictví • uãebnice pro ‰koly i praxi – I. díl.

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


608

Vinařský obzor (12/2005)

v opakovaných testech neprůkazná, což svědčí o výborném stavu oproti starším porostům révy, kde se viroid GYSVd vyskytoval v několika případech. Bylo potvrzeno, že infekce HSVd se pohybovala na vysoké úrovni. Je zřejmé, že odstranění takové infekce, kterou nelze vizuálně rozeznat (protože je tato choroba bezsymptomová), by vyžadovalo širokého použití meristémových kultur jako ozdravovací techniky (2). Diagnostika těchto patogenů v udržovacím šlechtění révy vinné by tedy měla být nedílnou součástí šlechtitelské práce. Neustálá vizuální kontrola zdravotního stavu (která je součástí práce v udržovacím šlechtění) jednotlivých keřů a celého šlechtitelského materiálu je základem k docílení eradikace patogena z produkčních výsadeb. Je třeba také podezřelé rostliny testovat a důkladně se přesvědčit o jejich zdravotním stavu na viroidy. Z výsledků projektu je zřejmé, že viroidy v révě vinné ovlivňují růst keře, vitalitu, výnos a kvalitu finálního produktu. V budoucnu při plošném rozšíření by mohly napáchat značné a nevratné škody, a je tedy nutno je nejen brát na zřetel, ale i tyto keře z výsadeb jednoznačně odstranit. Tento článek vznikl za podpory grantu Mze č. QC 1183 „Komplexní diagnostika a rozšíření viroidních patogenů chmele, brambor, révy vinné, ovocných a okrasných kultur v ČR“. Seznam použité literatury: (1) Šedivý, J., Táborský, V.: (1997). Rostlinolékařství, Credit Praha, 347 s.

(2) Svoboda, P. a kol.: (2005). Závěrečná zpráva grantu MZe QC 1183 „Komplexní diagnostika a rozšíření viroidních patogenů chmele, brambor, révy vinné, ovocných a okrasných kultur v ČR“. (3) SZYCHOVSKY, J. A. a kol.: in http: //www.ncbi.nlm.nih.gov/entrez/query.fcgi?cmd=Retrieve&db=PubMed&list_uids=9721 250&dopt=Abstract/on line 10.10.2005/. (4) http://www.biotox.cz/naturstoff/ biologie/bi–subvir.html /on line 10.10.2005/. (5) http://www.ncbi.nlm.nih.gov/ICTVdb/ ICTVdB/80000000.htm /on line 9.10.2005/.

nu látek) a dýcháni buňky. nukleotid – základní stavební jednotka nukleových kyselin (DNA, RNA). patogen – buněčný nebo nebuněčný organismus, který je schopen způsobit chorobu na jednom nebo více hostitelích. transkripce – přepis genetické informace z DNA do RNA. replikace – zvyšování počtu (množení), reprodukce. replikáza – enzym umožňující virům replikaci (zvyšování počtu – množení) v hostitelských buňkách.

Slovníček pojmů: bezsymptomové viroidy – viroidy, které nemají viditelné příznaky poškození na rostlině. eradikace – likvidace, vymícení. chloroplasty – organely (plastidy) v rostlinných buňkách obsahující chlorofyl. intron – nekódující sekvence RNA, vyčlení se během zrání RNA v jádře buňky. kódovat – zapisovat pomocí kódu (jednotlivé aminokyseliny). kovalentní vazba – vnitromolekulární forma chemické vazby založená na rovnocenném sdílení vazebného elektronového páru oběma vázanými atomy. mRNA – messenger RNA (mediátorová či informační ribonukleová kyselina). mitochondrie – zajišťuje metabolismus (přemě-

Ing. Vladimír Pacík, Ph.D., *1978. Po ukončení Střední zemědělské školy ve Znojmě studoval na Agronomické fakultě MZLU Brno obor Všeobecné zemědělství, který ukončil v r. 2001. V letech 2001 až 2004 absolvoval interní doktorandské studium na Ústav šlechtění a množení zahradnických rostlin ZF MZLU v Lednici. Byl spoluřešitelem projektů „Optimalizace technologických postupů při integrovaného pěstování listové zeleniny“ a „Komplexní diagnostika a rozšíření viroidních patogenů chmele, brambor, révy vinné a ovocných a okrasných kultur v ČR“. Nyní pracuje na projektu „Národní program konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agro–biodiversity“. Kontakt: pacik@ampelos.cz, tel.: 515 235 265

Stručné zhodnocení makroklimatu moravských vinařských podoblastí Ing. Tomáš Litschmann, Velké Bílovice

Na základě této definice bych chtěl hned v úvodu upozornit na poměrně časté nesprávné používání pojmu „klimatické podmínky“ ve vztahu k průběhu počasí v rámci jednoho roku, kdy je daleko vhodnější mluvit spíše o „povětrnostních podmínkách“ anebo prostě o „počasí“. U klimatu totiž hraje výraznou úlohu jeho dlouhodobost, během níž můžeme většinou podrobně zdokumentovat všechny jeho aspekty potřebné pro naše rozhodování. Klima umíme poměrně dobře popsat na základě měřených údajů, zatímco počasí a povětrnost předpovídáme poměrně složitým postupem na krátkou dobu s různou mírou přesnosti. Pokud chce tedy někdo svést špatnou úrodu na „klimatické podmínky“, měl by začít s hledáním chyb nejprve sám u sebe, poněvadž v tomto případě si je měl dopředu zjistit a v případě jejich nevhodnosti výsadbu vůbec nerealizovat. V tomto článku se pokusíme navzájem porovnat klimatické podmínky čtyř moravských vinařských podoblastí, tak jak je od loňského roku definuje zákon č. 321/2004. Do doby jeho platnosti existovalo na Moravě de-

set vinařských oblastí, relativně homogennějších a s lépe definovatelnými rozdíly pravděpodobně nejen v jednotlivých klimatologických prvcích. Po reorganizaci si zcela původní podobu a název zachovala pouze podoblast Mikulovská, ke Znojemské připadlo pár lokalit z Brněnska, stejně tak jako k Velkapavlovické, naproti tomu do nově vytvořené Slovácké podoblasti se sloučily téměř všechny vinařské obce od Břeclavi po Uherské Hradiště, tedy z oblastí poměrně výrazně se odlišujících jak v nadmořských výškách, tak i ve srážkových a teplotních poměrech. O klimatických pdmínkách vinařských oblastí psal Vinařský obzor již v roce 1940, lze v něm nalézt článek pánů doktorů J. Blahy a J. Mrkose na téma Réva vinná a podnebí v moravských poměrech. Mladší zájemci, kteří nenajdou příslušný výtisk VO ve svých knihovnách, se mohou s důvěrou obrátit na webové stránky www.zf.mendelu.cz/klima/reva.htm a použít zmíněný článek jako vhodné doplnění tohoto textu. Při interpretaci níže uvedených hodnot si musíme být vědomi toho, že se jedná o údaje makroklimatické, jejichž cílem je zachytit klimatické poměry dostatečně širokého okolí. V případě jednotlivých viničních tratí dochází k modifikaci základních makroklimatických prvků dalšími faktory, mezi něž patří především svažitost a orientace trati (ovlivňující pře-


Vinařský obzor (12/2005)

devším radiační poměry), převýšení nad celkovou úrovní okolního terénu (důležité kritérium pro intenzitu zimních mrazů a výskyt jarních mrazíků) apod. S těmito parametry se lze seznámit např. v publikaci J. Čepička a kol.: Rajonizace vinohradnictví v okrese Znojmo a Břeclav. Nevhodnou kombinací těchto faktorů se mohou stát některé oblasti s příznivými hodnotami makroklimatických charakteristik nevhodné pro ekonomické pěstování révy vinné a eventuálně i naopak. Typickým příkladem první varianty může být poměrně rozsáhlá rovinatá oblast Záhorské nížiny v okolí Malacek na Slovensku, popřípadě některé rovinatější části jižního Slovenska. Globální záření Charakterizuje celkové množství energie, které přichází ze Slunce ve formě krátkovlnného záření přímého a rozptýleného, dopadající na vodorovnou plochu. Toto záření je hlavní hnací silou všech dějů, odehrávajících se jak v atmosféře, tak v důsledku toho, že v sobě zahrnuje i fotosynteticky aktivní záření, i v biosféře. K dispozici máme údaje ze čtyř lokalit, rozmístěných na území Moravské vinařské oblasti. Na obr. 1 jsou znázorněny roční úhrny a úhrny za vegetační období (měsíce IV–IX) v MJ.m-1 , pro ty, kteří se lépe orientují v kWh.m-1, stačí uvedené hodnoty vydělit číslem 3,6. Mezi jednotlivými lokalitami nejsou výraznější rozdíly, které by výrazně limitovaly pěstování révy. Za povšimnutí stojí skutečnost, že 75–80 % celkové roční sumy tohoto záření připadá na teplou polovinu roku, zatímco pouhá pětina až čtvrtina na chladný půlrok.

609

podoblastí chladný stín dopadá i na bývalou oblast Podluží (nyní součást Slovácké), která má srovnatelné teplotní poměry jako bývalá oblast Velkopavlovická (v současném vymezení se stala i ta poněkud chladnější začleněním lokalit z Brna a okolí). Obdobné tendence se musí nutně projevit i na délce vegetačního období, které stanovíme jako období s teplotami nad 10 oC. Takto vymezené vegetační období trvá od 171 do 177 dnů, přičemž opět nejdelší je v Mikulovské podoblasti a nejkratší ve Slovácké. Jednou z často udávaných charakteristik při popisu určité lokality z hlediska vhodnosti pěstování révy je i suma aktivních teplot nad 10 oC. V moravských podoblastech se pohybuje od 2661 do 2833 oC a její grafické vyjádření lze nalézt na obr. 3.

Obr. 2

Obr. 1 Teplotní poměry K vyjádření teplotních poměrů jsme zpracovali údaje o průměrných měsíčních teplotách vzduchu a hodnotách sum aktivních teplot nad 10 oC pro jednotlivé obce příslušné vinařské podoblasti, tak jak jsou uvedeny na www.amet.cz/klima.htm. Zde rovněž odkazujeme zájemce o detailnější studium těchto prvků pro jednotlivé lokality, které nebylo možno v rámci tohoto zpracování postihnout. V celkovém souhrnu byly pro jednotlivé podoblasti výsledné hodnoty stanoveny jako tzv. vážený průměr, přičemž jako váha sloužila výměra vinohradů v konkrétní obci. Klimatické údaje z obce s větší výměrou vinohradů tak mají větší váhu, jelikož se předpokládá, že její podmínky pro pěstování jsou příhodnější, zatímco údaje z vinařských obcí, uvedených sice v zákoně, avšak vykazujících minimální, v některých případech až nulovou výměru, se na celkovém výsledku projevují rovněž minimální mírou. Na obr. 2 máme znázorněny výše popsaným způsobem vypočítané průměrné teploty za rok a za vegetační období pro jednotlivé oblasti. Jako nejteplejší byla vyhodnocena podoblast Mikulovská, naopak nejchladnější je oblast Slovácká. Bohužel, při takto daném stanovení jednotlivých

Obr. 3 Atmosférické srážky Kromě tepla a světla vyžaduje vinná réva ke svému růstu a dosažení kvalitní sklizně rovněž i dostatečné množství srážek. V posledních letech se stáváme svědky toho, že je jich buď příliš hodně (1997, 2002), anebo naopak příliš málo (2000, 2003). Díky těmto extrémům není jejich dlouhodobý průměr příliš ovlivněn a jeho roční hodnotu a hodnotu za vegetační období lze sledovat na obr. 4. Pouze ve Znojemské podoblasti roční úhrn srážek nedosahuje hodnoty 500 mm, ve zbývajících třech je mírně přesahován, nejvíce pak ve Slovácké podoblasti, opět díky začleněním vinařských obcí z vlhčího Dolnomoravského úvalu a jeho okolí. Nedostatek srážek ve Znojemské podoblasti je vyvolán především srážkovým stínem za Českomoravskou vrchovinou, ke zvyšování suchosti přispívá i vyšší podíl písčitých půd a otevřenost jihovýchodním větrům.


610

Vinařský obzor (12/2005)

entačnímu srovnání těchto podoblastí, jednak k tomu, aby si čtenář učinil prvotní představu o jejich podnebí. Jak je známo ze statistické literatury, „průměr je hodnota, která se v praxi nemusí vůbec vyskytnout“. Z toho vyplývá, že pokud bychom chtěli hlouběji proniknout do tajů klimatu jednotlivých podoblastí, museli bychom se zabývat též i proměnlivostí mezi jednotlivými ročníky, tj. variabilitou klimatu, která se projevuje větším či menším rozpětím uváděných hodnot, v jejichž důsledku je každý ročník neopakovatelný originál, projevující se v kvalitě vyrobeného vína. To je však již námět na další, daleko podrobnější zpracování, k n��muž nám doposud chybí i exaktněji vyjádřené vztahy mezi kvalitou vína a průběhem jednotlivých meteorologických prvků. srážky [mm]

teplota [oC]

Oblast

Obr. 4 Hodnoty jednotlivých klimatických charakteristik, tak jak jsou shrnuty v Tab. 1, je nutno považovat za typické pro celé vinařské podoblasti, v rámci kterých mohou být více či méně výraznější rozdíly. Rovněž je nutno si uvědomit, že se jedná o dlouhodobé průměry, sloužící jednak k ori-

období s teplotami nad 10 oC

rok

IV-IX

rok

IV-IX

nástup [datum]

konec [datum]

délka [dny]

suma [oC]

Mikulovská

504

323

9.2

15.6

19.4.

12.10.

177

2833

Slovácká

568

358

8.7

15.0

22.4.

8.10.

171

2661

Velkopavlovická

526

338

8.9

15.3

20.4.

9.10.

174

2735

Znojemská

460

306

8.9

15.3

20.4.

10.10.

174

2745

Tab. 1 Základní klimatické údaje jednotlivých podoblastí

Půdní zhutnění ve vinicích a možnosti jeho nápravy Ing. Burg Patrik, Ph.D., Ústav zahradnické techniky, ZF MZLU v Brně Vedle nedostatečného přísunu organických hnojiv do půdního prostředí je paradoxně jednou z hlavních příčin intenzifikace vinohradnické produkce. Ta je spojená s četnými přejezdy mechanizace v meziřadí vinic při často nevhodných fyzikálních podmínkách (zvýšená vlhkost půdy). Dochází tak ke zvýšení hustoty půdy (vzájemnému přiblížení půdních částic) a s tím souvisejícímu nárůstu hrudovitosti, zvýšení tahového odporu při zpracování půdy, úbytku půdního edafonu atd. Průjezdy mechanizace po půdě v nevhodném vlhkostním stavu (plastická konzistence) vyvolávají v extrémních případech tzv. efekt hnětení půdy. Výsledkem jsou poruchy půdní stavby a struktury, narušení vodního a vzdušného režimu a to nejen v orniční vrstvě, ale i v podorničí. Na viničních výsadbách se tento stav projevuje omezeným příjmem některých živin s následným vznikem chloróz. Nedojde–li ke sjednání včasné nápravy může celá

situace vyústit v pozvolné odumírání keřů a pokles výnosu. Četnost přejezdů se u jednotlivých variant technologických postupů uplatňovaných v našich vinohradnických podmínkách liší. Při běžné intenzitě hospodaření se jejich počet pohybuje na úrovni 13 – 15 za rok. Za nejrizikovější pracovní operace lze z tohoto pohledu označit chemickou ochranu a sklizeň hroznů. U chemické ochrany je v závislosti na infekčním tlaku rozhodující operativnost zásahu tzn. její včasné provedení bez ohledu na půdní podmínky. Negativně zde působí zejména vysoká hmotnost souprav (traktor agregovaný s rosičem se zásobní nádrží). Obdobná je situace při sklizni hroznů, kdy meziřadím projíždějí stroje s nákladem sklizeného produktu (Obr. 1). Nápravná opatření poškozených půd jsou často nákladná a dlouhodobá. Je proto lepší přistupovat k preventivním opatřením, která lze v zásadě rozčlenit do několika skupin: – zajištění pravidelného hnojení vinic vyššími dávkami organické hmoty (hnůj, kompost) – používání směsek na zelené hnojení u technologických postupů s kultivovaným meziřadím

– vhodné slučování pracovních operací za současného omezení počtu přejezdů – používání vhodných typů pneumatik u energetických prostředků i návěsného nářadí – přednostní využívání portálových multifunkčních nosičů nářadí – důsledné zpracování půdy s dostatečnou hloubkou kultivačního zásahu (orba s podrývákem, hloubkové kypření). Hnojení ve vinohradnictví vykazuje několik specifik. V technologických postupech s uplatněním černého úhoru by se hnojení hnojem nebo kompostem (Obr. 2) mělo provádět minimálně v tříletých cyklech v dávkách 50 a více t.ha–1, s požadavkem následného zapravení hmoty. To lze provést zaoráním nebo pomocí talířových podmítačů. Požadavek po takto zvýšených dávkách organické hmoty je dán jejich schopností zlepšovat fyzikální vlastnosti půdy, resp. mírnit následky pojezdů mechanizace. V technologických postupech se zatravněným meziřadím poskytuje rostlinná hmota půdě stálý zdroj humusu. Mulčováním trávy v meziřadí a v oblasti příkmenných pásů, které se v průběhu sezóny provádí 2–3(4)krát, připadne na jeden hektar vinice přibližně 20–30 tun organické hmoty, a proto se zde uplatňuje


Vinařský obzor (12/2005)

zpravidla jen hnojení průmyslovými hnojivy. Travní pokryv je navíc schopný do jisté míry tlumit kontaktní tlak působící na půdu. Zejména na méně úrodných půdách s nízkým obsahem humusu by mělo být do technologických postupů zařazeno používání ozimých nebo jarních směsek na zelené hnojení. Zelený pokryv se vedle tvorby humusu a zlepšení půdní struktury podílí také na podpoře výskytu širokého spektra hmyzu, čímž se snižuje nebezpečí přemnožení škůdců. Mezi limitující faktory zde lze uvést vzájemnou konkurenci o vláhu mezi směskou a porostem vinice, společně se zařazením dalších technologických operací do technologických postupů (předseťová příprava půdy a setí), které jsou spojeny s navýšením nákladů. Nelze zanedbat ani náklady spojené s pořízením osiva směsek. Snížit míru půdního zhutnění slučováním pracovních operací lze pouze za předpokladu důsledného dodržení všech agrotechnických opatření. Nelze zde opomíjet skutečnost, že se na jednu stranu sice sníží počet přejezdů mezi-

řadím vinice, ale na druhou stranu vzroste celková hmotnost soupravy (přenos tlaku do větší hloubky). Obdobná je situace spojená s požadavkem na vybavení traktoru kvalitními pneumatikami a pohonem všech 4 kol. Multifunkční portálové nosiče (Obr. 3) jsou dnes vybaveny výměnnými adaptéry např. pro předřez, chemickou ochranu, zelené práce, sklizeň. Jejich společným konstrukčním znakem je portálový (mostový) rám na 4kolovém podvozku, který se pohybuje nad řádkem vinice. Stopa kol tak vede středem meziřadí, takže zhutnění neproniká do kořenové zóny keřů v tak velké míře jako u klasických traktorů. Pro většinu běžných pěstitelů však i nadále zůstává hlavním problémem při využívání těchto strojů jejich relativně vysoká pořizovací cena. Orba radličnými pluhy (Obr. 4) doplněnými o podrývák společně s hloubkovým kypřením prováděným pomocí hloubkových kypřičů představují pracovní operace, které slouží k obnově příznivých poměrů v půdním profilu meziřadí. Jedná se především o jeho dostatečné pro-

vzdušnění, které napomáhá aktivaci aerobních bakterií, přeměňujících humus na živiny přístupné pro kořenový systém. Další efekt těchto operací spočívá v prokypření utuženého podorničí a velký význam především na svažitých pozemcích má tvorba tzv. zasakovacích pásů, které s velkou účinností omezují vodní erozi. Ústav zahradnické techniky řeší v současnosti řadu pokusných úkolů spojených s hodnocením vlivu vybraných druhů organické hmoty na eliminaci půdního zhutnění. Probíhají rovněž sledování počtu přejezdů a druhů mechanizačních prostředků vzhledem k hmotnosti a typu pneu (kontaktní tlak) na vybraných stanovištích. Autoři článku si tímto dovolují poděkovat za spolupráci Střední vinařské škole ve Valticích a Školnímu zemědělskému podniku v Žabčicích. Příspěvek vychází z řešení výzkumného projektu NAZV č. 1G46082 „Technologické systémy a ekonomika integrované produkce zeleniny a révy vinné“.

Obr. 2: Chlévský hnůj v meziřadí vinice před zapravením

Obr. 1: Kolejové stopy v meziřadí vinice po sklizni s využitím traktorového návěsu

Obr. 3: Multifunkční portálový nosič nářadí s adaptérem pro chemickou ochranu

611

Obr. 4: Meziřadí vinice po podzimním naorání


612

Vinařský obzor (12/2005)

Kvalita vína a malolaktická fermentácia

Lonvaud – Funel (Francúzsko) sa zaoberala tzv. divými MB a ich vývinom počas spontánnej MLF. Autorka rozoznáva hlavné a vedľajšie metabolizmy MB. Degradácia kyseliny jablčnej patrí z hľadiska výrobcu vína k hlavným metabolizmom. MB však môžu metabolizovať a iné zložky vína, ktoré pretransformujú. Tieto produkty sa akumulujú a vplývajú na konečné zloženie vína a metabolizmu MB. Systematicky sa metabolizmy MB rozdeľujú 1. na metabolizmus vlastný všetkým MB, 2. na často sa vyskytujúce metabolizmy a 3. na vzácne a príležitostné metabolizmy. Do prvej skupiny patrí dekarboxylácia kyseliny L – jablčnej, k druhej skupine využívanie sacharidov zanechaných kvasinkami po alkoholovej fermentácii, metabolizmus kyseliny citrónovej a arginínu a do tretej skupiny metabolizmus dekarboxylácia aminokyselín, degradácia glycerolu a tvorba exopolysacharidov. Autorka rozobrala dopad uvedených metabolizmov na kvalitu vína. Širší priestor ponechala aplikácii a selekcii štartérov MLF, molekulárnej biológii a ďalšiemu prehľbeniu poznatkov o MLF. Bartowski a Henschke (Austrália) sa podrobne venovali problematike vzniku diacetylu a možnej maslovej pachuti vína po MLF. Diacetyl je hlavným metabolitom MB vrátane Oenococcus oeni, preferovaných MB pre riadenú MLF. Diacetyl spôsobuje maslovú arómu a pachuť v mnohých skvasených potravinách, nápojoch vrátane vína. Biosyntéza diacetylu závisí od metabolizmu kyseliny citrónovej, v ktorom je intermediárnym produktom. Môže sa redukovať na acetoín a na polyol 2,3 – butándiol. K faktorom, ktoré ovplyvňujú tvorbu a koncentráciu diacetylu vo víne, patria prítomné MB, kmene MLF, chemické a fyzikálne parametre (pH teplota, kyselina citrónová, SO2, vetranie a prítomnosť kvasiniek). Za rôznych podmienok výroby možno riadiť a usmerniť produkciu diacetylu. Nanelli et al. (Taliansko) sa zaoberali schopnosťou uskutočňovať MLF v tvrdých (acídnych) vínach selektovanými a divými kmeňmi Oenococcus oeni. Autorky dokázali, že schopnosť vyvolávať MLF za prítomnosti vyššej acidity vína je úzko spätá s fyziologickými vlastnosťami O. oeni, ktoré sa do vína inokulujú. Niekedy kmeň

O. oeni, po inokulácii zostáva životaschopný a aktívny aj za ťažších fyzikálne-chemických podmienok a nedostatku živín. Väčšina kmeňov O. oeni je značne ovplynená tvorbou dostatku bioaktívnych metabolitov alebo dostatkom obsahu dusíkatých substancií produkovaných vínnymi kvasinkami. Niektoré testované kmene vyvolávajú iba skromnú MLF, bez toho, že by vo víne rástli. V ďalšej časti referátu autorky uviedli výskum kmeňov MB vzhľadom na kompatibilitu kmeňa kvasiniek použitých na alkoholovú fermentáciu. Cieľom ďalšieho bádania v tomto smere je zlepšiť priebeh MLF aj za vyššej kyslosti vína. Rauhut et al. (SRN, Poľsko) referovali o vplyve sírnych aminokyselín a glutationu na rast Oenococcus oeni a MLF. Predbežné výsledky štúdia ukázali, že prídavok cysteínu a glutatiónu k dokvasenému vínu po alkoholovej fermentácii podporuje MB i MLF. Tento účinok je ovplyvnený výškou koncentrácie sírnych aminokyselín a zložením žívín vína, podobne ako vínnych kvasiniek pri alkoholovej fermentácii. Veľký vplyv majú vždy použité kmene O. oeni. Možno pokladať za akciu SH – skupín cysteínu a glutatiónu s inými zložkami vína, ktoré menia efekt prídavku sírnych aminokyselín do rôz-

nych vín. Ďalší výskum sa zameria na možné organoleptické zmeny po prídavku sírnych aminokyselín a glutatiónu na aromatické zlúčeniny, ako aj na možnú zmenu kvantitatívneho zloženia zmien sírnych aminokyselín počas MLF. Henick – Kling et al. (USA) uviedli interakciu vínnych kvasiniek a mliečnych baktérií ako možné štratégie výživy. Podrobne opísali produkciu substancií produkované kvasinkami a mliečnymi baktériami a vplyvom kmeňa kvasiniek na priebeh MLF. Vyzdvihli význam živín a ich prídavku do substrátu na stimuláciu MLF. Osobitný význam pripisujú dusíkatým látkam kvasiniek nielen pre alkoholovú fermentáciu, od ktorej sa odvíja aj úspešný priebeh malolaktickej fermentácie. Veľa priestoru venovali autori výsledkom výskumu rivality súťaže a antimikróbnej aktivite medzi Saccharomyces a Oenococcus oeni, ktorá by mohla zvrátiť stratégiu zvýšenia dostupnosti aminodusíka pre O. oeni po skončení alkoholovej fermentácie. Upozorňuje sa, ako skorigovať nedostatok živín pre vínne kvasinky a osobitne pre MB. Príspevok amerických autorov objasňuje význam súťaživosti medzi kvasinkami a mliečnymi baktériami, čo má rozhodujúci význam pre MLF. Millas (USA) zvažuje praktické konzekvencie projektu genómu MB na malolaktickú fermentáciu. Vyvinuli návrh sekvencií genómu pre niektoré MB, napríklad pre O. oeni, Pediococcus pentosaceus, Lactobacillus delbrueckii, Leuconostoc mesenteroides, Lactobacillus casei, Streptococcus thermophilus ai. 5 druhov uvedených MB bežne izolujú z vína, čo značne zvyšuje poznatky o fyziológii a ekológii MB vína. Umožňujú definovateľnejšiu selekciu štartovacích kultúr MLF a podrobný pohľad na proces výroby vína, ktorý tieto kultúry MB ovplyvňujú. Bezprostredne aplikovateľné budú výsledky zo sekvencie genómu MB, ktorými sa zvyšujú možnosti rozlíšiť malolaktické kmene, čo umožní v blízkej budúcnosti definovať regionálne genotypy MB, ktoré vzniknú v rôznych vinohradníckych oblastiach. Vnemom senzorických defektov pôsobených na užívateľov vína, ktorý často vyvoláva nekontrolovateľná MLF, sa zaoberali Palacios et al. (Španielsko). Autori do vína pridávali chemické zlúčeniny, ktoré často vyvolávajú pachute


Vinařský obzor (12/2005)

vplyvom mikrobiálneho metabolizmu MB pri spontánnej MLF. Po skončení MLF mladé vína senzoricky posudzoval neprofesionálny panel a profesionálny panel degustátorov – skúsených enológov. Oba panely sa zhodli na chybách vín pri spontánnej MLF a bezvadnom stave vína po riadenej MLF. Zdôrazňuje sa opät význam aplikácie selektovaných kultúr O. oeni, kde je prítomnosť nežiadúcich vedľajších produktov zväčša zanedbateľná. Podčiarkuje sa zabránenie možnej kontaminácie priebehu MLF adekvátnymi podmienkami.

Theodore et al. (Francúzsko) vymenúvajú najčastejšie sa vyskytujúce kontaminujúce zlúčeniny, ktoré môžu vzniknúť pri spontánnej MLF vo víne, ich senzorické vnemy a možné koncentrácie vo vínach pri riadenej a spontánnej MLF: sú to putrescích (hniloba), kadaverín (nahnilé mäso), diacetyl (maslová pachuť), etylfenol (koňský pot), etylguajakol (spálená guma), acetaldehyd (prezreté zelené jablko), laktát etylový (mliečna pachuť), 4 – hydropyridín (myšina), etoxyhexándien (pelargóniová príchuť). Vymenúvajú sa opatrenia zabraňujúce pachutiam.

613

Na záver orálnych prednášok bola rozsiahla diskusia pri okrúhlom stole na tému „Ovplyvňujú malolaktické baktérie kvalitu vína?“, ktorú moderoval známy britský moderátor Tim Atkins (Master of Wine). Priebeh a záver diskusie, ktorá tvorí záver publikovaných prednášok, uverejníme čo najskôr. Literatúra: Proceedings of „Les XVI Entretiens Sientifiques Lallemand“, Lallemand SAS, Blegnac Cedex 2004. Erich Minárik

EUROSTAR – výrobce špičkových enologických strojů

Výrobní sortiment firmy zabírá především vymývání obalů, plnění tekutin nápojového průmyslu do obalů a jejich uzavírání. Konstrukce lahvovacích zařízení je realizována tak, aby stroj mohl pracovat se všemi druhy skleněných i PET lahví. Také z toho důvodu je každá jednotlivá část strojních zařízení vyrobena z kvalitní nerezové potravinářské oceli AISI 304 nebo AISI 316, a to podle kyselosti plněného materiálu. Jedním z cílů firmy EUROSTAR je zákazníkovi připravit vysoce kvalitní stroj, mezi jehož přední charakteristiky patří naprostá spolehlivost materiálů používaných pro výrobu a také snadná a přitom přesná obsluha.

Jak monobloky, tak unibloky ze soubežné řady výrobků jsou velmi jednoduše instalovatelné, snadno obsluhovatelné a udržovatelné. Pro zákazníky je též zajímavá kompaktnost a úsporné rozměry strojů. Výkon je pohodlně nastavitelný na přehledném a jednoduše ovladatelném řídicím panelu. Poháněcí jednotka je konstruována zcela v souladu s provozními bezpečnostními předpisy EU a je z materiálu odolného opotřebení. Přímý kontakt: EUROSTAR s. n. c., Regione Leiso, 86, 14050 San Marzano Oliveto (AT), Itálie, tel.: 0039-0141-856032, fax: 0039-0141-856996, http://www.eurostar.it, e-mail: eurostarinfo @eurostar.it Zástupce pro ČR a SR: COMPO spol. s r. o., Na Pankráci 30, 140 00 Praha, tel.: 234 633 280–5, fax: 234 633 290, e-mail: info@compo.cz (vo) (komerční prezentace) ny evropských zemí, ale má také zákazníky v severní i jižní Americe, v Rusku, v Asii, v Číně a také v Austrálii a na Novém Zélandě.

Vývojové a realizační středisko EUROSTAR sídlí v městečku San Marzano Oliveto v severoitalském regionu Asti, který je zároveň významným vinařským centrem oblasti Piedmont. Je neuvěřitelné, že ačkoli firma se pohybuje na poli vinařských technologií teprve 10 let, patří jí přední pozice na výsluní mezi špičkami v oboru. Firma dodává své výrobky nejen do větši-

Ze sortimentu: Monoblok z řady MEC LD, typ 9-1C Jednorychlostní motor tohoto stroje zabezpečuje perfektní synchronizaci všech pohybů, což zároveň snižuje hlučnost zařízení, neboť jsou minimalizovány nárazy lahví o sebe.


614

Vinařský obzor (12/2005)

Nemoci a vady vín (I.) – octovatění Ing. Václav Švejcar, CSc., Mutěnice

Podle změn, které ve víně nastaly, mluvíme o nemocných nebo vadných vínech. Nemocné víno je takové, ve kterém vznikly nežádoucí změny nejčastěji mikroorganismy (kvasinkami či bakteriemi), které mohou v některých případech vína úplně znehodnotit. Vadná vína vznikají nejčastěji fyzikálně-chemickými procesy. Jsou méně nebezpečná a v mnoha případech se dají odstranit. Jednou z nejčastějších nemocí je octovatění vína. V praxi se často hovoří, že víno má hodně těkavých kyselin, jejichž hlavním představitelem je právě kyselina octová. Tvoří až 90 % těkavých kyselin ve víně. Kyselina octová má práh vnímatelnosti v rozmezí 0,7–1,1 g.-1, v závislosti na typu vína. Uvedené množství je pro víno již nevhodné, a je tudíž snaha technologů mít vína s co nejnižší hladinou těkavých kyselin (0,2 až 0,7 g.l-1). Tvorbu těkavých kyselin způsobují, jak je již uvedeno, bakterie octového kvašení a apikulátní kvasinky, mnohdy za vydatné pomoci plísně šedé (Botrytis cinerea). Další těkavé kyseliny (propanová a butanová) jsou vedlejšími produkty alkoholového kvašení. V takovýchto případech je tvorba těkavých kyselin (resp. kyseliny octové) způsobena kvasinkami Saccharomyces cerevisiae a je ovlivněna obsahem cukru, pH a obsahem dusíku v moště. Bakterie octového kvašení jsou ve velké míře rozptýlené na hroznech, zejména napa-

dených botrytidou. V našich zeměpisných šířkách se nejčastěji vyskytují Gluconobacter oxydans (dřívější název Acetobacter suboxydans) na zdravých anebo jen málo poškozených hroznech botrytidou, dále Acetobacter aceti, Acetobacter pasteurianus a několik dalších. Dalším zdrojem infekce octovými bakteriemi jsou výrobní zařízení. Při nedostatečné hygieně jak sklepa, lisovny či dalšího zařízení jsou bakterie přítomné po celý rok, a nelze se tudíž divit, že se v některých vínech objeví vyšší hladina těkavých kyselin. Tyto kyseliny vznikají jednak činností kvasinek, zejména apikulátních v průběhu alkoholového kvašení, jednak aktivitou octových a mléčných bakterií během biologického odbourávání kyselin a následně i v mladých vínech. Při formování a zrání vín dochází také ke slučování kyselin s alkoholem a vznikají v různém množství estery. Je to skupina těkavých látek, které dodávají vínům převážně příjemnou vůni. Svěží ovocná aroma mladých vín pochází právě ze směsice různých esterů produkovaných v průběhu kvašení, proto se toto aroma obvykle nazývá kvasný buket. Tvorba esterů je největší ve fázi bouřlivého kvašení, později zpomaluje. Nejvýznamnějším esterem ve víně je etylacetát (octan etylový). Je-li jeho obsah ve víně vyšší (nad 150 mg.1-1), můžeme již mluvit o vadě vína. Tato vada se projevuje octovým zápachem. Tam, kde jsou ve víně i těkavé kyseliny, nelze již hovořit o vadě, nýbrž o nemoci, tedy naoctění vína. Aby bylo jasno. Etylacetát vnímáme jako nepříjemnou vůni, kdežto naoctění vína vnímáme vedle nepříjemné vůně také nepříjemným škrábáním v krku.

Sklepní hospodáfiství

Jak postupovat, aby byl výskyt této nepříjemné nemoci co nejnižší? V prvé řadě dodržovat vysokou hygienu v celém sklepním hospodářství, během vegetace chránit hrozny před botrytidou, kvasit mošty při nižších teplotách (max. do 18 oC) a udržovat stále plné nádoby, protože bakterie octového kvašení jsou závislé na kyslíku, resp. na vzduchu, a když jej nemají, nemohou se rozmnožovat. V neposlední řadě je rozumné používat při kvašení čisté kultury kvasinek (ASVK), protože neobsahují takové kmeny, které by produkovaly větší množství těkavých látek. Velkou roli v boji proti naoctění vína hraje oxid siřičitý (SO2). Jednak je velice vhodný k dezinfekci sklepů, kvasíren či lisoven a jednak se jeho účinky dají využít přímo proti bakteriím octového kvašení, protože tyto bakterie jsou na SO2 velice náchylné a při jeho použití rychle hynou. Je proto vhodné, hrozny silně napadené botrytidou zpracovávat zvlášť, za použití vyšších dávek SO2. Jen takovýmto způsobem se dá zabránit množení octových bakterií a vzniku nepříjemné kyseliny octové ve víně. Náprava naoctěného vína je prakticky nemožná. Nelze ani doporučovat zcelovat naoctěné víno s vínem zdravým, protože po zdánlivém snížení obsahu těkavých kyselin se ve zceleném víně nemoc zase brzy objeví. Objeví-li se naoctěné víno ve sklepě, je nutné se ho v co nejkratší době zbavit, protože naoctění je infekční choroba, která se v příznivém prostředí rychle šíří a může snadno napadnout další víno ve sklepě. V takovýchto případech hraje hlavní úlohu dokonalá hygiena.

450,-

Známá kniha rakouského odborníka dipl. Ing. Roberta Steidla, obsahující kompletní techno- (vã. 5% DPH) logii sklepního hospodáfiství od zpracování hroznÛ aÏ po marketing vína, je zaloÏena na souãasn˘ch technologick˘ch poznatcích a moderních pfiístupech pfii v˘robû vína. Vychází z rakousk˘ch zvyklostí a právních pfiedpisÛ, ov‰em text je doplnûn poznámkami vysvûtlujícími aplikace pfiíslu‰n˘ch témat na na‰e podmínky. • SklizeÀ, doprava a pfiíjem hroznÛ • Zpracování hroznÛ a získávání mo‰tu • Alkoholové kva‰ení • Biologické odbourávání kyselin • Vína s pfiívlastkem • Pfiíprava ãerveného vína • Zrání vína v sudech barrique • Vybavení sklepa • SloÏení vína, hodnocení vína • O‰etfiování a stabilizace vína • âifiení, filtrace a láhvování vína • Choroby a vady vína • Produkce hroznové ‰Èávy • Perlivé a ‰umivé víno, ostatní vína • V˘roba vínovice a ovocn˘ch pálenek • Právní pfiedpisy, vyhlá‰ka o hygienû potravin • Úvahy o ekonomice hospodafiení ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


Vinařský obzor (12/2005)

TOP KVALITA Z NEREZU

Technologie plnění bez přístupu vzduchu! Plnící linky

vystřikování - plnění - uzavírání

Mycí stroje archivních lahví

Etiketovací stroje a nasazovače záklopek

e vína!

ce oxidac k u d e r á k c ti s a Dr Výhradní dovozce pro ČR

Kontakt: Zádveřická 426, 763 11 Zlín tel./fax: +420 577 901 148

unimarco@unimarco.cz www.unimarco.cz

615


Rozmûry a ceny plo‰né inzerce ve Vinafiském obzoru Vinafisk˘ obzor

Vinafisk˘ obzor

Inzerce

FORMÁT 1/1 (A4)

■ na spadání – 210 x 297 mm ■ rámec sazby – 190 x 252 mm – uvnitfi: bar. 18 000,-, ãb. 15 000,– II. a III. strana obálky 25 000,– IV. strana obálky 30 000,Vinafisk˘ obzor

FORMÁT 1/2 – horizont.

■ na spadání – 190 x 123,5 mm ■ rámec sazby – 190 x 138,5 mm – uvnitfi: bar. 9 500,-, ãb. 7 500,– II. a III. strana obálky 13 000,-

Vinafisk˘ obzor

Inzerce

FORMÁT 1/4 – vertik.

■ rámec sazby – 92,5 x 123,5 mm – uvnitfi: bar. 5 000,-, ãb. 4 000,– II. a III. strana obálky 7 000,-

Inzerce

Inzerce

FORMÁT 1/8 – horizont.

■ rámec sazby – 92,5 x 59,5 mm – uvnitfi: bar. 2 500,-, ãb. 2 000,-

Vinafisk˘ obzor

Inzerce

FORMÁT 1/2 – vertik.

■ na spadání – 102,5 x 297 mm ■ rámec sazby – 92,5 x 252 mm – uvnitfi: bar. 9 500,-, ãb. 7 500,-

Vinafisk˘ obzor

Inzerce

FORMÁT 1/16 – vertik.

■ rámec sazby – 44 x 59,5 mm – uvnitfi: bar. 1 500,-, ãb. 1 200,-

Ceny fiádkové inzerce KOMERâNÍ – 2 Kã za znak vãetnû mezer, nejménû v‰ak 100 Kã, pfii zv˘raznûní (podtrÏení, tuãnû, rámeãek, negativ) pfiíplatek 50 %. Je moÏná pouze uvnitfi ãasopisu a ãernobíle. UvefiejÀuje se aÏ po pfiijetí platby. SOUKROMÁ – zdarma

Uvedené ceny neobsahují DPH 19%

Podrobnûji na www.vinarskyobzor.cz, e-mail: info@vinarskyobzor.cz nebo tel.: 519 348 980


Vinařský obzor (12/2005)

617

Sušené hrozienkové bobule ako nosiče imobilizovaných kvasiniek

Fumi et al. (1988) a Yamanashi et al. (1995) uvádzajú výsledky použitia imobilizovaných kvasiniek v pivovarníctve v priemyselnom merítku. Pri výrobe tichých vín navrhli rôzne nosiče pre primárnu alkoholovú fermentáciu. Anorganické nosiče, i keď sú lacné a možno ich opakovane používať, v praxi neuspeli, nakoľko nevyhovujú čistotou pre potravinárske účely. Zanechávajú v hotovom víne rezíduá minerálií. Veľmi intenzívny výskum možnosti aplikácie imobilizovaných vínnych kvasiniek na prirodzených nosičoch: kvasinky imobilizovali na materiáloch v podobe gélov, napríklad Ca – alginát, agar, celulózové materiály, kyselina pektínová ai. Prirodzené nosiče imobilizovaných kvasiniek s pomerne vysokou čistotou, napríklad celulózové materiály zbavené lignínu a gluténové peletky úspešne odskúšali Bardi et al. (1996). Mohli sa využívať pre nízke teploty a teploty prostredia pri výrobe prírodných hroznových vín. Výhodou bolo promptné prekvasenie sacharidov a dobrá kvalita dokvasených vín. Aby sa vyhovelo požiadavkám spotrebiteľov, niektorí výskumníci sa zamerali na imobilizačné nosiče typu ovocných častíc. Hotové produkty vykazovali výbornú arómu so zachovaním ovocného charakteru vína. Mallouchos et al. (2002) testovali šupky hrozna na imobilizáciu kvasiniek. Tieto nosiče vykazovali čistotu materiálu na úrovni potravín. Aplikáciu hrozienok ako imobilizovaných kvasiniek skúšajú teraz prvýkrát. Hrozienka sú dostupné v dostatočnom množstve a majú čistotu vhodnú pre potravinárske účely.

Hrozienka – nosiče imobilizovaných vínnych kvasiniek Nakoľko hrozienka sú úzko späté s hlavnou surovinou výroby vína – hroznom, je zjavné, že sú najbližším prirodzeným nosičom buniek vínnych kvasiniek. Spotrebiteľ vína by zaiste privítal a prijal tieto nosiče imobilizovaných kvasničných buniek ako najprirodzenejšie. Tsakiris et al. (2004) predpokladá, že hrozienka by boli vhodným prostriedkom ako nosič imobilizovaných kvasiniek pri modernej výrobe bielych suchých vín, čo by mohlo prispieť k zlepšeniu profilu arómy vína. Títo autori použili na fermentáciu kmeň Uvaferm 299 (Saccharomyces cerevisiae) a sušené hrozienka Sultanina ako nosič imobilizovaných kvasiniek. Pri 15 a 25 °C sa imobilizované kvasinky osvedčili aj pri opätovných aplikáciach vždy po dôkladnom premytí čistou vodou. Bunky S. cerevisiae dobre prilínajú na povrchu i vo vnútri nosiča. Predpokladá sa dobrá väzba proteínu kvasničných buniek s polyfenolmi (taninmi). Pred sušením hrozienok autori odporúčajú ponorenie do KOH, ktorý slúži ako delignifikátor (Georget et al. 1997). Umožňuje to o. i. ľahšiu elimináciu vody z vnútorných partií sušených hrozienok a uľahčuje vstup kvasiniek počas imobilizácie. Opakovateľnosť fermentácie sa robí porovnaním aktivity kvasničných buniek z nosiča s kontrolnými voľnými kvasinkami. Fermentačný test sa robí pri 15 a 25 °C. Kvasné krivky voľných a predtým imobilizovaných kvasiniek vykazovali úplne identický obraz pri teplotách fermentácie. Ako vidieť z tabulky 1, produkcia etanolu pri 15 a 25 °C bola pri imobilizovaných i voľných bunkách kvasiniek prakticky identická – 11,5 % obj. pri 100% konverzii sacharidov. Produkcie prchavých substancií vykazujú len malé dife-

S. cerevisiae

Teplota (°C)

Deň kvasenia

Konc. Etanolu (% obj.)

Zvyškové Konverzia sacharidy (%)

Imobilizované bunky

25

3

11,5

stopy

100

Imobilizované bunky

15

5

11,5

stopy

Voľné bunky Voľné bunky

25 15

3 5

11,5 11,5

stopy stopy

rencie, ktoré sú pôvodu dvoch rôznych fermentačných teplôt v tomto teste (tabuľka 2). Senzorická analýza vín pripravených za polprevádzkových podmienok imobilizovanými a voľnými kvasinkami poskytla porovnateľné kladné výsledky. Ukazuje sa, že imobilizované kvasinky produkujú menej nežiadúceho sírovodíka, ale aj ostatné prchavé zlúčeniny sa od seba podstatnejšie nelíšili, aróma vín kvasených imobilizovanými kvasinkami boli o odtieň aromatickejšie ako vína kvasené klasickými voľnými kvasinkami. Záver Hrozienka predstavujú materiál vhodný pre imobilizáciu kvasinkových buniek. Sú lacné, ľahko dostupné, nepotrebujú predbežné osobitné ošetrenie. Vykazujú vysoký stupeň potravinárskej bezpečnosti a stability. Sú vhodné na použitie v priemyslovom merítku. Imobilizáciou sa neznižuje tolerancia kvasiniek voči alkoholu. Vína vykazujú vysokú akosť, výrazné aromatické vlastnosti, nízku hladinu nežiadúcich prchavých zlúčenín vrátane acetaldehydu. Literatúra 1. E. P. Bardi et al.: Process Biochemistry 31, 1996, s. 425 – 430 2. M. D. Fumi et al.: American Journal of Enology and Viticulture 39, 1998, s. 267 – 272 3. D. M. Georget et al.: Thermochimica Acta 294, 1977, s. 71 – 79 4. A. Mallouchos et al.: Biotechnology Letters 24, 2003, s. 1391 – 1335 5. A. Tsakiris et al.: Food Chemistry 87, 2004, s. 11 – 15 6. Y. Yamanaschi et al.: Journal of Biotechnology 38, 1995, s. 101 – 108 Erich Minárik

S. cerevisiae

Teplota Acetaldehyd (°C) mg/L

Celkové Octan etylový Amylalkohol prchavé mg/L mg/L zlúčeniny mg/L

100

Imobilizované bunky

25

12–24

17–33

66–95

155 – 204

100

Imobilizované bunky

15

22–24

27–44

46–58

140 – 181

100

Voľné bunky

25

10–35

38–39

76–98

155 – 197

Voľné bunky

15

14–28

28–48

46–64

113 – 165

Tabuľka 1 – Produkcia alkoholu imobilizovanými vínnymi kvasinkami S. cerevisiae na nosičoch sušených hrozienok. (Tsakiris et al. 2004)

Tabuľka 2 – Produkcia prchavých zlúčenín imobilizovanými a voľnými bunkami S. cerevisiae


618

Vinařský obzor (12/2005)

Bořetice vesnicí roku 2005 Soutěž Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlašuje každoročně soutěž v rámci svého Programu obnovy venkova. Chce tak povzbudit obyvatele venkova k aktivní účasti na vývoji svého domova, zveřejnit rozmanitost a pestrost uskutečňování programů obnovy vesnic a prokázat široké veřejnosti význam venkova. Nejprve z každého kraje vzejde jeden finalista a z těch komise vybírá vítěze. Uděluje také různá dílčí ocenění, třeba diplom za květinovou výzdobu, rozvíjení tradic nebo stuhu za činnost mládeže či společenský život a další. Hodnotí se vše. Vesnice roku samozřejmě nesmí mít problémy s hospodařením a musí mít v pořádku územní plánování. Velmi důležitý je společenský život v obci, od tradic přes spolky až po obecní tiskoviny a knihovnu. Názory občanů musí brát podle podmínek soutěže na obecním úřadě vážně, do společenského

Autobusy musí zůstat na hranicích a turisté do sklípku dojít pěšky. Foto Petr Posolda života zapojit i mladé a také pomáhat starším. V kapitole podnikání je kladen důraz na agroturistiku, zemědělství a soběstačná řemesla. Obec musí být také pěkná – celkově i jednotlivá stavení. Zároveň musí být vybavená moderními inženýrskými sítěmi a mít vyřešený svoz odpadů. Tradice je pěkná věc, ale elektřina, telefon a další vymoženosti moderní doby se také hodí. Velký důraz je kladen na péči o veřejná prostranství, zeleň a krajinu a přírodu v obci i okolí. V hodnotící komisi mají své zástupce nejen vyhlašovatelé, tedy Ministerstvo pro místní rozvoj, Svaz měst a obcí a Spolek pro místní rozvoj, ale i další ministerstva, kraje, Folklorní sdružení, a dokonce zahradníci, knihovníci a prezident. Vítězná vesnice postupuje do jakéhosi evropského finále, o kterém se k nám ale nedonesly žádné podrobnosti.

Vítěz Vítěz a víno Vesnice roku 2005 získala čestné uznání Vynalézavým využitím vinařství k rozvoji za první místo v okresním kole už o tři roky obce je samozřejmě myšlena Kraví hora. O vidříve. A v Jihomoravském kraji Bílou stuhu za nicích v této oblasti je první dochovaná zmínka práci s mládeží. Má asi třináct stovek obyvatel už z roku 1355. Pěstuje se zde Modrý portugal, a tolik různých sdružení, že je tam nějak aktivní asi skoro každý. Kromě tradičních hasičů a myslivců tu mají i sbor pro občanské záležitosti, divadelní soubor Drcla loktěm o kredenc, několik pěveckých těles a sportovních oddílů a i bez vodní plochy dokonce padesát rybářů. „Spolky rádi podporujeme i z rozpočtu. Nejvíc dostává sport, pěvecký sbor mužáků letos dostal na kroje, církvi zase pomáháme s opravami kostela, něco zbude i na zkrášlování Kraví Hory,“ nezapomíná se pochlubit starosta obce Václav Petrásek. Bořetice se chlubí vyspravený- Letadlo u vjezdu do obce míří do výšin, stejně jako mi veškerými obecními budovami, vize Václava Petráska. Foto Petr Posolda deseti novými byty, novou knihovnou a mateřskou školou. Chybí jim Frankovka, Svatovavřinecké, André, Zweigeljen vlastní čistička odpadních vod. Každý rok trebe a Cabernet Moravia. Z bílých odrůd poprý opraví nebo vystaví nový křížek, kapličtom Neuburské, Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnku či boží muka. Letos dokončili stavbu novéský, Veltlínské zelené, Tramín a další. Svobodná ho hřiště s umělým povrchem pro míčové hry, kravihorská republika je důležitou mocností opravená je i tělocvična. Plán výstavby pro příšs vlastní ústavou, symboly a orgány. Například tích pět let není skromný, obsahuje mokřad, záprezidentem, který může do všeho kecat, všeho chytná parkoviště, už zmíněnou čističku, letišse účastnit a nic nedělat. Veškerá moc v republitě pro ultralehká letadla a rozhlednu na Kraví ce patří vinařům a že část území už neleží na boHoře. „Všechno je to otázka peněz, něco postařetickém katastru (spadá pod sousední Němčičky víme příští rok, něco za deset let, ale chceme to – pozn. red.) vyřešili šalamounsky – pojmenovali zvládnout všechno,“ říká odhodlaně Václav Petji Zahraničí. Kraví hora je také zakládajícím člerásek. Taky by chtěli rybářům zbudovat rybník, nem Burčákové unie a Moravské asociace týlové poslední tu zanikl roku 1835, rádi by vystavěli obrany (MATO), která je podle starosty krycím infrastrukturu pro čtyři desítky nových rodinnázvem pro Maso, Alkohol, Turistiku, Obžerství. ných domů a pro větší letní programy jim prý Její páteří je série dvoustranných smluv s jinými zatím dost chybí amfiteátr. mocnostmi o vzájemné pomoci a neútočení na Porota ocenila bohatý společenský život věčné časy a ani o minutu déle. „Zatím máme v Bořeticích, jejich upravenost a vynalézavé pakt s valašským královstvím Bolka Polívky, lašvyužití vinařství k rozvoji obce, obchodu a tuským markrabstvím Radima Uzla a správcem brristiky. Bořetice získají odměnou dotaci miliněnské Kraví Hory – městskou částí Brno-střed,“ on korun. Ta je ovšem podmíněna přidáním říká Václav Petrásek. vlastního milionu a investicí do výstavby. Plán Pro návštěvníky je připraveno 260 lůžek, výstavby naznačuje, že bude do čeho investoa například už teď jsou o víkendech rezervovávat. „Peníze půjdou do oprav chodníků a silna až do února. Turista si může vybrat ze dvou nic. Neustálým vylepšováním inženýrských hotelů – Kraví Hory a Mlýna a z mnoha ubytosítí za posledních deset let nejvíc trpěla právě ven, penzionů a soukromých pokojů. Do konce úprava povrchu, teď konečně může být opravroku by měl být otevřen nový penzion, a tak by du kvalitní a trvalá,“ prozradil už teď Václav mohla padnout hranice kapacity 300 lidí. „NePetrásek.


Vinařský obzor (12/2005)

619

Že část Republiky Kraví Hora mají v cizím katastru vyřešili šalamounsky. Foto Petr Posolda

Celnice není příliš opevněná, zato ideální k popíjení vína ve službě. Foto Petr Posolda

Bořetičtí pořádávají na Vinckově náměstí mezi sklepy řadu kulturních akcí. Foto Richard Stávek

Ze srpnového setkání u veršů Jana Skácela ve sklepě Bogdana Trojaka (zcela vpravo), zleva starosta Bořetic Václav Petrásek a herec Josef Somr. Foto Richard Stávek

Na vítězství v soutěži jsou v Bořeticích viditelně velmi hrdí. Foto Petr Posolda

Svatomartinskou tradici tu vítají. Svatého Urbana si ale už tradičně hýčkají. Foto Petr Posolda

ného setkávání místních. Koná se tu také den otevřených sklepů – letos jich bylo přes třicet, Běh za bořetickým burčákem, otvírání Svatomartinského vína (zatím jen ze Zaječí) a ochutnávky. Zajímavé je svěcení mladého vína v kulturním domě na svatého Jana Evangelisty, tedy 27. prosince. „Co se z požehnaného vína nevypije, rozlévá se do sudů, protože vinaři věří, že se potom víno nekazí,“ prozradil Václav Petrásek. Loni proběhl i první ročník sochařského sympózia a navíc s přistěhováním dalšího básníka, Bogdana Trojaka, nositele významných cen za literaturu, začaly i vernisáže a recitační večery. Na první pohled šílená obec s podivínským starostou. Na ten druhý možná spíše dobře zvládnutá propagace. „Když uděláme něco normálního, přijde jeden dva novináři. Když jsme 22. 2. 2002 vytáhli na Brno, abychom na náměstí Svobody demonstrovali za zastavení obřího kola ve vídeňském Prátru, protože nám na vinice fouká alp-

ský vzduch, seběhly se jich desítky,“ prozrazuje svéráznou marketingovou metodiku starosta. A dodává: „Přemýšlíme o vybudování pomníku kvasince. Pomník má kdekdo, ale velká pomocnice člověka kvasinka, bez které by nebylo ani chleba, ani kvašáků, ani vína, piva nebo pálenky, ta na svůj pomník teprve čeká. Bořetice budou zase jednou první.“ Petr Posolda Více informací najdete na www.boretice.cz a www.republikakravihora.cz

chceme být tranzitní obcí, děláme všechno proto, aby se tu turisté ubytovali a právě odtud podnikali výlety do širokého okolí. A večer se rádi vraceli do našich sklípků,“ vysvětluje Václav Petrásek. Podle něj tomu i odpovídá filozofie místních malých vinařů – co se tady vypěstuje, to se tu musí i vypít. O tom, co turisty láká, má bořetický starosta z nesčetných hovorů s nimi jasno: „Nechtějí vidět tankové haly a velkovýrobu. Nechtějí ani vinotéky a vinárny, těch mají v každém větším městě spousty. Chtějí vidět tradiční sklípek, moci se opřít o bečku a vidět, jak vinař natahuje koštýřem. A hlavně musí umět o víně a o místě jeho zrodu povyprávět. A zodpovědět dotazy, protože turista je druh velmi zvídavý.“ K tomu je důležité i drobné pohoštění, ale prý postačí i chleba se sádlem. V letní sezóně návštěvníci rádi využívají posezení, které pro ně bořetičtí co padesát metrů zbudovali. „Zatím mají jasnou převahu domácí turisté, ale nadějně vypadá i spolupráce s cestovními kancelářemi. Třeba nedávno se nám tu ubytovalo sedmdesát turistů z Chorvatska s vlastním knězem. V hotelu si večer sloužili mši,“ říká starosta. Recesistická republika, která má mimochodem jen dva stálé obyvatele – básníka Oldřicha Damborského a jeho družku, určitě není jen vesničkou vinných sklípků a dokonalou pastí na turisty, je také místem veselých koštů a druž-


Nabídka Vinafiského obzoru Zásilkov˘ obchod vinafisk˘ch publikací Vinafisk˘ marketing

Pûstujeme révu vinnou

Autor: Franz Gosch Podle poznatku, Ïe doba od uvedení produktu na trh aÏ po jeho vymizení trvá zhruba tfii roky, by mûla tato kniha b˘t pfiedev‰ím v souvislosti s kulturou stolování velkou realizaãní pomÛckou pfii v‰ech strategick˘ch marketinkov˘ch opatfieních pro Ïáky a studenty, ale hlavnû pak pro praktické vinafie. V‰echny oblasti prÛzkumu trhu, reklamy, podpory prodeje a PR jsou zobrazovány s velk˘m zamûfiením na praxi. Kã 199,00

Autofii: V. a V. Krausovi. Praktick˘ souhrn biologick˘ch, odrÛdov˘ch a pûstitelsk˘ch poznatkÛ, které jsou vhodné pro pfiírodní podmínky âeské republiky. Je vhodná pro zahrádkáfie, malovinafie i profesionály. Kã 98,00

Cesta ke ‰piãkovému vínu Autor: Robert Steidl, Georg Leindl PÛvodním impulsem ke vzniku této knihy byla dlouholetá poradenská a pracovní praxe a vlastní zku‰enost, Ïe pro neúspûch pfii v˘robû vína jsou velmi ãasto jen nepatrné dÛvody. Jak pfii získávání potenciálu hroznÛ, tak pfii zamezení ztrát dochází ãasto k chybám, které se bohuÏel stále opakují. JestliÏe se jich vyvarujeme, udûláme tak velk˘ krok vpfied k v˘robû ‰piãkového vína, nebo budeme minimálnû na dobré cestû k jeho získání. Kã 160,00

Problémy kva‰ení vín Autor: Robert Steidl Kniha se zab˘vá praktick˘mi moÏnostmi fie‰ení problémÛ pfii kva‰ení, jejich pfiíãinách, moÏnostmi pfiedcházení a pfiípadn˘m odstraÀování následkÛ neÏádoucího kva‰ení. Díky kvalitnímu pfiekladu bude jistû nezbytnou pomÛckou ãesk˘ch a moravsk˘ch vinafiÛ. Kã 160,00

Zrání vína v sudech barrique Autor: Robert Steidl, Georg Leindl Pfieklad moderní odborné publikace rakousk˘ch odborníkÛ R. Steidla a W. Renera. Obsahuje popis dfieva pro v˘robu sudÛ barrique, v˘roby sudÛ, postupy pfii zrání, pfiípravu vína a péãi o sudy barrique. Nezbytná publikace pro kaÏdého vinafie, kter˘ se chce v˘robou vín v sudech barrique serióznû zab˘vat. Kã 168,00

Vinafiem v Africe i leckde jinde Antonín Koneãn˘, nበpfiední vinafisk˘ odborník, bilancuje ve své první samostatné kníÏce svÛj bohat˘ Ïivot spojen˘ s révou vinnou a s vínem jako u‰lechtil˘m mokem. Seznamuje ãtenáfie, mimo jiné, i s tím, proã se stal vinafiem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinafiil v Etiopii, AlÏírsku, Bulharsku, Albánii ãi Maìarsku, ba i s tím, jak tráví svÛj zku‰enostmi nabit˘ Ïivot v malé moravské vesnici dnes. âtivé a poutavé vyprávûní doprovází mimofiádná fotografická pfiíloha. Kniha je urãena pro v‰echny milovníky ãtenáfisky vdûãn˘ch biografií. Kã 190,00

Sklepní hospodáfiství Známá kniha rakouského odborníka dipl. Ing. Roberta Steidla, obsahující kompletní technologii sklepního hospodáfiství od zpracování hroznÛ aÏ po marketing vína je opût k dispozici v zásilkovém nebo osobním odbûru v redakci VO. Je zaloÏena na souãasn˘ch technologick˘ch poznatcích a moderních pfiístupech pfii v˘robû vína. Kniha vychází z rakousk˘ch zvyklostí a právních pfiedpisÛ, ov‰em text je doplnûn poznámkami vysvûtlující aplikace pfiíslu‰n˘ch témat na na‰e podmínky. Témata: • SklizeÀ, doprava a pfiíjem hroznÛ • Zpracování hroznÛ a získávání mo‰tu • Alkoholové kva‰ení • Biologické odbourávání kyselin • Vína s pfiívlastkem • Pfiíprava ãerveného vína • Zrání vína v sudech barrique • Vybavení sklepa • SloÏení vína, hodnocení vína • O‰etfiování a stabilizace vína • âifiení, filtrace a láhvování vína • Choroby a vady vína • Produkce hroznové ‰Èávy • Perlivé a ‰umivé víno, ostatní vína • V˘roba vínovice a ovocn˘ch pálenek • Právní pfiedpisy, vyhlá‰ka o hygienû potravin • Úvahy o ekonomice hospodafiení Kã 450,00


Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba

roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Kã Kã Kã Kã Kã Kã Kã

290,00 330,00 380,00 420,00 450,00 490,00 550,00

Vinafisk˘ obzor roãníky 1999 – 2005 v ãerné deskové vazbû s raÏen˘m písmem.

Ostatní nabídka: Sklepy - opravy a rekonstrukce Michael Balík, Jifií Star˘

Kã 99,00

Speciální mechanizace - mechanizaãní prostfiedky pro vinohradnictví Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph. D., Ing. Patrik Burg, 2003 Kã 90,00 Vinohradnictví - odrÛdy révy vinné Ing. Pavel Pavlou‰ek, Ph. D., 1999

Kã 165,00

Autofii: Jifií Urban, Bofiivoj ·arapatka a kol. • základy ekologického zemûdûlství, agroenviromentální aspekty a pûstování rostlin • obsahuje také kapitolu ekologické vinohradnictví • uãebnice pro ‰koly i praxi – I. díl. Kã 280,00

Vinohradnické stavby na Moravû Jitka Matuzsková, Vûra KováfiÛ, 2004

Kã 590,00

VÍNO - pomocník pfii poznávání ãeského a moravského vína

Cykloturistická mapa – Moravské a vinafiské stezky – vyznaãené trasy, itineráfi, kontakty

Ekologické zemûdûlství

8stránková skládaãka se základními kapitolami souhrnnû, pfiitaÏlivû a srozumitelnû orientující zejména úplné zaãáteãníky v oblasti vína. Vhodné pro osvûtu zákazníkÛm. Pfiíjemn˘ pfiíruãní formát (‰ = 16 cm, v = 24 cm), pevn˘ kfiídov˘ papír v lesklé laminaci umoÏÀuje kaÏdodenní pouÏití. Kã 40,00 pfii vût‰ím odbûru sleva

Vinafiství - návody do laboratorních cviãení Autor: Ing. Josef Balík, 2004, MZLU Brno. Publikace mÛÏe v˘bornû slouÏit jako rukovûÈ pracovníkÛm laboratofií, v˘robním podnikÛm a obchodním organizacím zab˘vajícím se zkou‰ením a testováním vín a sledováním jejich látkového sloÏení, stability a jakosti. Obsahuje zejména metodické postupy pro praktické provádûní základního uvologického rozboru hroznÛ a chemického rozboru mo‰tÛ a vín a vybrané metody speciálních anal˘z jejich látkového sloÏení. Kã 70,00

Kapesní prÛvodce po vinafisk˘ch oblastech a vínech âeské republiky Helena Baker, 2004 Kã 160,00

Kã 90,00

Podnikatelské minimum pro vinohradníky a vinafie - Po vstupu do EU Jan Otáhal Kã 90,00 Jak a proã postavit vinn˘ sklep Richard M. Gold

Kã 199,00

Obrazov˘ atlas chorob a ‰kÛdcÛ ovocn˘ch dfievin a révy vinné – M. Hluch˘, P. Ackermann, M. Zachara, M. Bagar, E. Jetmarová, G. Vanek Kã 330,00 Vinafisk˘ slovník + CD-ROM – kolektiv autorÛ; stovky hesel, cizojazyãn˘ rejstfiík (A, N, F), sommeliérsk˘ slovníãek

Kã 490,00

S˘r je bratr vína I – Milan Magni

Kã 120,00

Pestujeme viniã – Ján Braun a Ga‰par Vanek

Kã 419,00

Portské a ostatní fortifikovaná vína Jan Stávek, 2004

Kã 299,00

Mapa vinafisk˘ch oblastí âeské republiky

Historie vinafiství na Moravû (komplet 3 publikací) Katefiina Smutná a kol., Ivan ·tarha Kã 450,00

• standardní rozmûr 960x660 mm • schematická mapa vinafisk˘ch oblastí a podoblastí podle nového vinafiského zákona 321/2004 Sb. a podrobná mapa jednotliv˘ch vinafisk˘ch podoblastí • uvedení ploch vinic s rozdûlením dle kategorizace vinic • vyznaãeny jsou velikosti vinafisk˘ch obcí dle plochy, katastrální hranice vinafisk˘ch obcí a vinafiské cyklotrasy • na rubové stranû je popis vinafisk˘ch podoblastí, seznam v‰ech viniãních tratí âR a adresáfi vinafisk˘ch institucí. Cena standardní skládané mapy Kã 75,00 Cena v neskládané roli Kã 75,00 Lamino Kã 300,00

Pfiehled odrÛd révy – Vít Hrdou‰ek

Kã 60,00

Pít ãi nepít – prof. MUDr. Milana ·amánek, DrSc., doc. MUDr. Zuzana Urbanová, CSc. Kã 75,00 Smrt vinafiského krále – Václav Litavansk˘

Kã 139,00

Oskeru‰e – Vít Hrdou‰ek

Kã 70,00

Víno z nebe na zem Autor Nicolas Joly popisuje principy biodynamiky ve vinohradnictví a sklepním hospodáfiství

Kã 299,00

Podrobnûji na www.vinarskyobzor.cz

(Pfii vût‰ím odbûru je moÏnost slev.)

V cenách není zahrnuto po‰tovné a balné. Ceny jsou uvedeny vãetnû DPH. Vinafisk˘ obzor, P.O.BOX 34, ÎiÏkovská 1275, 691 02 Velké Bílovice tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz, http://www.vinarskyobzor.cz/


Vinařský obzor (12/2005)

Taniny – stúpajúca kométa pri výrobe červených vín Počas niekolkých posledných rokov zaznamenal prídavok taninov do červeného vína bezprecedentný vzostup pri výrobe červených vín. Pre mnohých výrobcov vína sa taniny stali samozrejmosťou v snahe o výrobu akostných červených vín. Autor opisuje taniny vlastné hroznu a taniny cudzie vínu. Uvažuje časový termín najvhodnejší na prísadu do vína. Uvádza paletu taninov dostupných na trhu v NEMECKU. Osvetľuje vzájomné pôsobenia taninu a kyslíka. Graficky vyzdvihuje význam prídavku taninu do vína odrody Dornfelder. Vyzdvihuje najmä vplyv na farbu a senzorické vlastnosti tohoto odrodového červeného vína. Das Deutsche Weinmagazin 2004, č. 13, s. 12 – 16 (em) Objavili ďalší etylfenol, spoluzodpovedného za pavôňu spôsobenú Brettanomyces Účinkom Brettanomyces sp. sa v barikovom víne môže vyvinúť nepríjemná vôňa opísaná ako „myšina“ alebo „kovová pachuť“. Analýza takýchto vín poukázala na prítomnosť 4–etylkatecholu vedľa ďalších dvoch už predtým identifikovaných 4–etylfenolu a 4–etylguajakolu. Všetky tri zlúčeniny vznikajú aktivitou Brettanomyces sp. Eliminácia pavône je veľmi obťažná. Obst und Weinbau 2004, č. 13, s. 11 – 13 (em) Čírenie a environment Čírenie vína zahrnuje vždy aj separáciu menej koncentrovaných vinárskych odpadov a odpadných vôd, čo by zaťažovalo životné prostredie. Zvyšujú sa tým náklady s elimináciou odpadov, s čím treba vopred počítať. Revue Française d ´Oenologie 2004, č. 206, s. 16 – 17 (em) Vínne matoliny ako prirodzené antibiotikum Tureckí vedeckí pracovníci odhalili vínne matoliny ako účinné prirodzené antibiotika proti škodlivým baktériam. Matoliny sú účinné proti Escherichia coli a Staphylococcus aureus. Prísadou matolín do potravín možno zabezpečiť ich dlhšiu trvanlivosť. Tieto poznatky by prišli vhod pri hľadaní prirodzených prostriedkov, čo je súčasný trend vo svete. Der Winzer 2004, č. 3, s. 40 (em)

623

uhlie, sóly kyseliny kremičitej nepodliehajú zmenám E. Ú. Výrobky Erbslöh nie sú geneticky pozmenené produkty. Der Deutsche Weinbau 2004, č. 13, s. 27 (em) Vplyv čipov dubového dreva na uvoľnenie neprchavých látok Spektrofotometricky študovali uvoľnenie fenolových zlúčenín v modelovom víne. Sledovali čas kontaktu s vínom odporúčaný výrobcom čipov. Ukázalo sa, že čipy sú flexibilným nástrojom, ktorý môže sčasti nahradiť drahé barikové sudy. Treba však zvážiť veľkosť, úroveň toastovania, druh dubového dreva a dľžku pôsobenia čipov vo víne. Podľa zámeru výrobcu vína sa majú používať buď k ovplyvneniu chuti alebo ako stabilizujúci činiteľ pri zvýšení akosti vína. Bulletin de l ´O. I. V. 2004, č. 877 – 878, s. 276 – 299 (em) Polyetylénové tanky na fermentáciu a skladovanie vína Po úspešnom odskúšaní tzv. „Flextankov“ vo vinárskom priemysle Austrálie, výrobná firma tankov chce už pre kampaň 2005 vyrábať podstatne väčšie polyetylénové tanky s možnosťou samočistenia s rôznymi objemami, ale najmä tvarove rozdielne, prípadne s možnosťou chladenia. Firma FLEXTANK chce austrálsku vinársku verejnosť prekvapiť aj tankmi s možnosťou vyzrievania vína a dlhšieho skladovania bez ovplyvnenia vône a chuti vína. Australian Grapegrower and Winemaker 2004, č. 487, s. 93 – 98 (em) Aplikácia elektrickej impedancie na mikrobiologickú kontrolu fľašových vín V súčasnosti sa mikrobiologická kontrola v potravinárskom priemysle robí klasickými metódami. Kontrola však vyžaduje rýchlu, opakovateľnú, reprodukovateľnú a spoľahlivú detekciu prítomnosti prípadných mikrobiálnych kontaminantov. Elektrická impedancia pri mikrobiologickej kontrole sa môže využívať aj v kontrole vína. Doterajšie zaťaženie vína mikroorganizmami klasickou formou sa môže nahradiť elektrickým systémom merania impedancie. Táto metóda, ktorá sa podrobne opisuje, značne urýchľuje kontrolu kvality vína zaťaženie nežiadúcimi mikroorganizmami, čo je výhodné pre včasnú a rýchlu prepravu vína. Revue française d ´Oenologie 2004, č. 205, s. 34 – 36 (em)

Kniha o chémii vína R. J. Clarke at al.: Wine Flavour Chemistry (Chémie chuti vína), s. 336, vyd. Blackwell Publishing (London) Ł 85,00, 2004 Nová práve vyšlá kniha je určená predovšetkým porozumeniu vzťahov medzi vnemom vína – chuti a chemickým zložením – v svetle moderných poznatkov výskumu. Podrobne zahrnuje prchavé a neprchavé zlúčeniny relevantné chuti a vôni vína generované už v bobuliach hrozna a mušte. Rozoberajú sa reakčné dráhy tých zlúčenín vedno s agronomickými faktormi. Pozornosť sa venuje biochémii ušľachtilej hniloby (B. cinerea) a všeobecným vinárskym praktikám ovplyvňujúcim biochemizmus zložiak, chuti a vône vína. (em)

Selekcia mliečnych baktérií indukujúcich malolaktickú fermentáciu Zo 40 „divých“ prírodných kmeňov malolaktických baktérií izolovaných v dvoch pivniciach Španielska vyselektovali 2 kmene Lactobacillu plantarum a 1 kmeň Oenococcus oeni, ktoré podrobili testom na vhodnosť aplikácie pri malolaktickej fermentácií. Uvedené kmene spľňali tieto požiadavky MLF: 1. produkcia málo prchavých kyselín, 2. dobrá rezistencia voči SO2 a minimálna degradácia sacharidov vína. Všetky tri kmene sa používajú v praxi riadenej malolaktickej fermentácii. Vitis 43, 2004, č. 3, s. 149 – 153 (em)

Nepozmenené produkty genetickým inžinierstvom Známa nemecká firma ERBSLÖH uviedla nedávno, že v zmysle úpravy E. Ú. sa geneticky upravené potravinárske a krmovinársky produkty nemusia na obaloch deklarovať, povolovať či spätne sledovať. Firma vyvinula špeciálne vínne kvasinky Oenoferm PinoType na fermentáciu burgundských odrôd muštu. Vyvinuli aj komplex živín pre kvasinky Vitoferm. Odvolávajú sa na úpravu E. Ú. č. 1829/2003 a E. Ú. 1830/2003. Nezávisle na týchto úpravách firma uviedla, že všetky enzýmy, aktívne

Zemský soud Koblenz odsoudil vinaře za pančování vína Vinař ve věku 68 let byl podmíněně odsouzen na dva roky za pančování vína s přívlastkem řepným cukrem a nepovolenou aromatizaci tohoto vína pomocí broskvového a meruňkového aroma. Mimoto obdržel pětiletý zákaz výkonu povolání a pokutu 1 tisíc Eur. Při prozkoumání podniku bylo zajištěno celkem 22 tisíc litrů pančovaného vína. Část z toho vznikla jako směs červeného a bílého vína a byla vydávána za rosé, což odporuje předpisům ES. W10/3/JS


624

Vinařský obzor (12/2005)

Na Martina – husa a džbán vína (jak jinak než Svatomartinského) Producentem Svatomartinského se mohla stát kterákoliv zaregistrovaná tuzemská vinařská firma, která vyhověla několika základním požadavkům na složení a jakost Svatomartinského. Vinaři mohli dle regulí stanovených Vinařským fondem připravit Svatomartinské v těchto druzích a odrůdách: Svatomartinské bílé víno, a to z odrůd Müller Thurgau a Veltlínské červené rané. Charakteristika: příjemné, vyrovnané, svěží ovocité víno. Svatomartinské růžové víno, a to odrůd Modrý Portugal a Svatovavřinecké. Charakteristika: dobře pitelné ovocité růžové víno. Svatomartinské červené víno, a to z odrůd Modrý Portugal a Svatovavřinecké. Charakteristika: hladké sametové víno s vyrovnaným obsahem kyselin. Každý typ mohl být vyráběn z uvedených odrůd – buď jako samostatné odrůdy, nebo cuvée těchto odrůd. Před uvedením na trh bylo každé víno anonymně posouzeno komisí složenou z vinařů, která zhodnotila, zda senzorické parametry vína odpovídají požadované charakteristice. Vinaři mohli používat grafickou známku na svých vlastních etiketách nebo také užít společnou vzorovou etiketu. Dalším spojujícím kritériem bylo použití jednotných smršťovacích záklopek (kapslí) s grafickou značkou Svatomartinského. A tak přestože někteří vinaři ještě měli hrozny ve vinicích či jiní tiše sledovali dokvášení nebo čištění svých vín, sedmadvacet vinařů se čtyřmi tucty vín bílých, růžových a červených zahájilo 11. listopadu oficiální prodej svých mladých vín pod společnou značkou SVATOMARTINSKÉ.

Zřejmě největší akce pro veřejnost proběhla na Moravském náměstí v Brně (viz fota na titulní straně). Nápor milovníků vín na stánky s mladým Svatomartinským byl tak velký, že u několika výrobců došly navežené zásoby po třech hodinách od zahájení nalévání. Jistě i toto je důkazem, že naši konzumenti tuzemská vína zdaleka nezavrhují po náporu levných vín ze zahraničí, jak o tom již delší dobu píší některá periodika. V renovované značce Svatomartinských vín, která je nyní dostupná mnohem širšímu počtu vinařů, a zejména je sjednocena jednotným marketinkem, je bezesporu skryt nemalý potenciál. Načasování vín na 11. listopadový den je také dobré, neboť o zhruba týden předbíhá svého přechůdce a konkurenta – známé francouzské mladé víno Beaujolais. Jak se již v době psaní tohoto textu ukázalo, nemálo znalců vín letos tvrdí, že mladá Svatomartinská předběhla Beaujolais nejenom termínem,

ale zejména kvalitou. I z hlediska množství lahví Svatomartinských vín bude na příští rok žádoucí zapojení většího počtu výrobců, neboť letošních 153 tisíc lahví bylo vzhledem k zájmu zákazníků málo. V této formě tak budou výhodně prodejná zejména vína z panenských úrod hojných výsadeb před vstupem do EU, která by jinak byla obtížně srovnatelná s víny ze starších výsadeb. Někteří obchodníci vínem se vyjádřili v tom smyslu, že lze na tuzemském trhu a v případě Svatomartinského očekávat zájem nejméně do trojnásobku letošního množství, a to v závislosti na druhu marketinkové kampaně. Je zde tedy dostatečný prostor pro další zájemce z řad vinařů o zapojení se do projektu. Faktem ovšem je, že 95 % povědomí o našich vínech budou dělat vína běžná a vína uváděná pod značkou toho kterého vinařství. Netřeba tedy brát vážně obavy odpůrců značky Svatomartinské, že by naše vína mohla mít obrázek levných mladých vín. Rozhodně je to však zajímavý doplněk v sortimentu výrobků firmy a také efekt rychlé návratnosti a brzkého prodeje není pro mnohé vinaře zanedbatelný. Ve svatomartinský podvečer se v Praze a v Brně uskutečnily společenské večery za účasti významných osobností a partnerů akce, kde bylo kromě ochutnávání všech vín od 27 vinařů také k ochutnání tradiční Svatomartinská husa s doprovodnými pokrmy, jako jsou bramborové placky, bramborové noky, zelí apod. Jeden z typických moravských receptů, který vychází z rodinné tradice, uvádíme níže. (rs) Fota na titulní straně: R. Stávek a Agentura TPR pro Vinařský fond Logotyp – autor I. Štrouf

Martinská husa s červenými jablíčky na plechu rodinný recept, zapsal a upravil M. Magni Martinská husa Suroviny pro 4–6 osob: prsa a stehna ze dvou menších husí i s kůží, 0,5 l červeného vína, dop. Svatovavřinecké, 3 lžíce husího sádla, hrst oregana (dobromysle), sůl, černý pepř Postup: V přiměřeně velké zapékací nádobě nebo pekáčku na husím sádle zprudka osmahneme ze všech stran porce husy, vše urovnáme tak, aby

zbylo co nejméně volného místa, zalijeme bohatě vínem a dáme pod pokličkou péci do dobře vyhřáté trouby na zhruba 1 hodinu. Mezitím podléváme, ale neobracíme! Až je maso dostatečně měkké, okořeníme oreganem, osolíme a opepříme, porce otočíme a necháme ještě cca 20 min. v troubě bez poklice „zezlátnout“. Servírujeme na stůl v nádobě, ve které jsme zapékali, ideální přílohou jsou bramborové knedlíky, nebo podle rodinné tradice polenta (kukuřičná kaše) a nesmí chyběl horká jablíčka pečená na plechu. Ideálním společníkem této úpravě Martinské husičky je lahvově zralé

červené víno z těch nejlepších ročníků (nemusí být nutně to, kterým jsme podlévali). Červená jablíčka na plechu Suroviny pro 4–6 osob: 10 pěkných červených jablek, dop. s tvrdší slupkou a hodně nasládlé, 3 lžíce cukru, 150 g másla, 4 lžíce jablečného destilátu Postup: Jablka rozpůlíme (neloupeme!), vyřízneme jádřinec a nakrájíme na cca 2 cm silné prstence, které necháme půl hodiny marinovat v destilátu. Mezitím si vymažeme plech máslem, rozpá-


Vinařský obzor (12/2005)

líme troubu a až plátky jablíček budou krásně nasáklé destilátem, rozložíme je hustě na plech a dáme do trouby. Ztlumíme na minimum a necháme zhruba půl hodiny zapékat. Pak zkontrolujeme, dřevěnou špachtlí zlehka změklé plátky jablek stlačíme, posypeme cukrem (není nutné) a pokropíme máslem. Dopékáme zvolna pár minut, hmota by měla být na plechu kompaktní, ale ne kašovité konzistence. Na závěr mohou gourmeti ještě jablíčka flambovat! Servírujeme vždy horké. Poznámka autora: Pokud připravujeme Martinskou husičku po moravském způsobu, tj. podléváme při pečení červeným vínem (Svatomartinským) a předpokládáme servírování v doprovodu zase červené-

Kresba Martina Magni

625

ho vína, není možné k ní podávat zelí! A to platí obecně, ať už jde o zelí kvašené, červené, na „sladkokyselo“ apod. Červené víno je zelím ve všech úpravách absolutně znehodnoceno, kdo nevěří, ať to zkusí, senzoricky je to průkazné! Moravská tradice praví, že k Martinské huse patří přesňáky (recept pro omezený formát tohoto článku někdy příště), když už knedlíky, tak bramborové, ev. noky a zapomenuté recepty našich babiček uvádějí jako přílohu nejrůznější kompoty ze sušeného ovoce, zapékaná jablíčka apod. Husička se zelím a knedlíkem – nic proti tomu – ale to je klasická úprava českých regionů, k tomu sedí báječně pivečko, my na Moravě se držme svého. Ať žije Svatomartinská tradice, na zdraví a dobrou chuť !

Svatomartinská vína na Staroměstském náměstí

Jedna z akcí podporujících prodej Svatomartinských se uskutečnila (jak jinak než v pátek 11. 11.) na Staroměstském náměstí v Praze v Kavárně u Týna. Svá mladá vína zde představil Ing. Vladimír Šabata, vinař z Rakvic. Konkrétně se jednalo o Svatomartinské růžové a červené, obě z odrůdy Svatovavřinecké a taktéž pěkné „Mladé víno – Müller Thurgau“. Hrozny pro prvně jmenovaná dv�� vína pocházejí z jedné vinice, jsou ze stejného sběru a částečně prošly stejným procesem výroby. Tato skutečnost není jistě až tak zajímavá pro vinařské profesionály, běžní konzumenti byli ale mnohdy překvapeni, jak je vůbec možné vyrobit dvě tak odlišná vína ze stejné suroviny. Je až s podivem, kolik otázek na výrobu zejména růžového vína padlo. Celková nevědomost běžných konzumentů o růžových vínech je v tomto směru opravdu velká. Toho by si měli všimnout vinařští odborníci a zaměřit se více na osvětu v tomto směru. Právě Svatomartinské růžové se vypilo jako první, a bohužel, již v 18.00... Někoho by mohlo napadnout, zda je vůbec vhodné uspořádat podobnou akci v prostorách kavárny, která je svou obvyklou nabídkou zaměřená na specifický okruh zákazníků. Celý nápad je ale dle mého názoru výborný a je založen na spolupráci vinaře a provozovatele kavárny při absolutní shodě jejich jmen, – oba jsou totiž Ing. Vladimírové Šabatové. Kavárna má pak vynikající lokaci s velkým potenciálem návštěvníků s vysokým zastoupením především těch zahraničních. Oba pánové mají pozitivní vztah k vínu, a tak se moravská a česká vína bez problémů dostala na místo, odkud mohla oslovit

Vinař Vladimír Šabata představuje své Svatomartinské hostům Kavárny u Týna na Staroměstském náměstí v Praze. i netuzemské zákazníky... Pro ně ostatně byla na místě připravena i možnost výkladu ve dvou světových jazycích a byl k mání i dvojjazyčný vysvětlující leták. Podle plánů obou pánů může ze Staroměstského náměstí pro leckterého spokojeného zákazníka vést přímá cesta do moravských sklípků a do vináren za dalším poznáním našich vín...Nutno ovšem říci, že k tomu, aby personál kavárny přesvědčil své hosty o volbě lokálního vína před italským Pinot Grigio či Chardonnay, by potřeboval alespoň krátký sommeliérský výcvik... Ale to už je otázka jiná… Akce nebyla nijak zvlášť propagována, takže na slavnostní otevření prvního letošního vína se v 11.11 hod. dostavilo asi 40 osob, ostatní zájemci však přicházeli během celého dne, kdy měli možnost ochutnat uvedená mladá vína, posedět a rovněž vychutnat si vynikající Svatomartinskou husu s lokšemi (lokše jsou skvělé placky z brambor, krupice a vajec, pečené na sucho). Ti méně

hladoví konzumovali jen „obyčejnou“ škvarkovou pomazánku na čerstvém chlebu. Zájem byl veliký nejen o zmíněné tradiční svatomartinské jídlo (snědlo se téměř 100 porcí husy), ale hlavně o víno. Dokonce byl tak veliký, že zaskočil i organizátory akce, takže zásobení vínem nestačilo… A reakce návštěvníků? Velmi pozitivní! Většina zavrhla pití francouzského beaujolais a těší se zas na příští rok. Propagace lokálních mladých vín pod jednou značkou se tedy podařila a tato vína zaujala, byť je dle mého názoru škoda, že šlo o vína jen jednoho vinaře. Zájem by určitě byl ochutnat i další mladá vína. Snad se i v Praze příště podaří představit širší sortiment mladých vín… Klára Kollárová, sommelierka Fota archiv Vl. Šabaty

Autorka článku otvírá další láhev Svatomartinského a naslouchá dotazům přišedších milovníků vín, na které vzápětí odpovídá


626

Vinafisk˘ obzor vy‰el poprvé v roce 1907 Vinařský obzor (12/2005)

Po znovuobnovení zaãátkem 90. let jej v roce 1997 jako vydavatel pfievzala âeskomoravská vinohradnická a vinafiská unie. Nyní vychází jiÏ sedm˘m rokem jako mûsíãník.

ãíslo 11, roãník 95/2002

cena 45 Kã (pfiedplatné 33 Kã)

ãíslo 12, roãník 95/2002

cena 45 Kã (pfiedplatné 33 Kã)

ãíslo 1, roãník 96/2003

cena 45 Kã (pfiedplatné 33 Kã)

ãíslo 2, roãník 96/2003

cena 45 Kã (pfiedplatné 33 Kã)

ãíslo 3, roãník 96/2003

cena 45 Kã (pfiedplatné 33 Kã)

ãíslo 4, roãník 96/2003

cena 45 Kã (pfiedplatné 33 Kã)

Vinafisk˘ obzor Vinafisk˘ obzor Vinafisk˘ obzor Vinafisk˘ obzor Vinafisk˘ obzor Vinafisk˘ obzor Závlaha révy vinné

Po vstupu do EU

patfií mezi jedno z hojnû diskutovan˘ch témat. V dobû v˘skytu globálních v˘kyvÛ poãasí mÛÏe b˘t tudíÏ toto agrotechnické opatfiení v˘hodné z hlediska moÏnosti ovlivnûní biologie porostu. Kromû podpory optimální v˘Ïivy jde zejména o ovlivnûní vodního reÏimu rostlin napfi. v dobû, kdy je pfiísun vláhy rozhodující.

budou tuzemská vína vyrábûná z globálních odrÛd (Chardonnay, Cabernet Sauvignon apod.) vystavena silné konkurenci zahraniãních vín. Jednou z moÏností jak se bránit, je vysazování tradiãních odrÛd typick˘ch pro na‰e oblasti a jinde ve svûtû pûstovan˘ch pouze ojedinûle. Jednou z takov˘ch odrÛd je Frankovka.

TÉMATICKÁ P¤ÍLOHA: ZÁVLAHA RÉVY VINNÉ • Vliv závlahy na kvalitu hroznÛ z pohledu fyziologického • Potfieba závlah u révy vinné a její fiízení • Zku‰enosti s kapkovou závlahou v Itálii • Technologie kapkové závlahy vinohradu • Organizace závlahy vinice kapkovou závlahou Netafim

Problematika sektoru víno v Evropû v nejbliωím desetiletí

Úãinek jableãno-mléãného kva‰ení na víno odrÛdy Sauvignon Vinafiské putování po Tokaji Moravská vína na Novém Zélandu Martinská husa 100 let od zaloÏení Zemského vinafiského spolku pro markrabství moravské Nos vína

cena 45 Kã (pfiedplatné 33 Kã)

ãíslo 6, roãník 96/2003

cena 45 Kã (pfiedplatné 33 Kã)

ãíslo 7-8, roãník 96/2003

2

cena 90 Kã (pfiedplatné 66 Kã)

XV. mezinárodní rada AREV na Sicílii

Valná hromada Moravínu

V˘skyt chorob a ‰kÛdcÛ a vyhodnocení ochrany vinic v roce 2002 – ãást 2.

¤ez révy vinné a jeho v˘znam pro kvalitu hroznÛ

Dopad zpÛsobu o‰etfiování pÛdy na kyselost mo‰tu a vína Vinn˘ kámen Vinafiství regionu Anjou-Saumuru v údolí fieky Loiry Vinafiské osobnosti – Karel Votruba Vinafiova kuchynû ve znamení zvûrokruhu – Vodnáfi Vinafi je vlastnû umûlec, tvrdí Ken Chase Putování za vinafistvím Znojemska z pohledu turistÛ Odborné semináfie Moravínu a mnoho dal‰ích zajímavostí

cena 45 Kã (pfiedplatné 33 Kã)

Modré odrÛdy v na‰ich podmínkách Distribuce stopov˘ch prvkÛ v ãesk˘ch vínech v závislosti na pÛdním substrátu vinice Budeme pouÏívat „terroir“?

Pfiedv˘sadbová pfiíprava pÛdy Postfiehy z exkurze na ostrov Madeira

SklizeÀ mo‰tov˘ch hroznÛ v roce 2002 Upravení hladiny kyselin v mo‰tech a vínech

V˘sadba vinice – legislativa OdrÛdová náplÀ – tendence

Povûtrnostní podmínky v roce 2002

SoutûÏ v fiezu révy vinné 2003

ãíslo 9, roãník 96/2003

V˘sadba vinic do vstupu do EU

Dotace v roce 2003

Z Vinafiského fondu

·lechtitelská stanice Pole‰ovice – netradiãní ohlédnutí rostlinolékafie

9 771212 788000

9 771212 788000

a mnoho dal‰ích zajímavostí

Hodnocení vín pro mezinárodní soutûÏ GRAND PRIX VINEX 2003, která je letos doprovodn˘m programem G+H, brnûnského veletrhu gastronomie, hotelov˘ch sluÏeb a vefiejného stravování a zároveÀ nominaãní soutûÏí pro Salon vín 2003-2004, probûhlo ve dnech 25. - 27. 3. 2003 v degustaãní místnosti Národního vinafiského centra ve Valticích.

Vliv hustoty v˘sadby na tvorbu kyselin u odrÛdy Chardonnay Nûkolik poznámek k pfiípravû ‰umiv˘ch vín Patron vinafiÛ v pískovci Sauvignon – do roka a do dne!

5

Co nového ve Vinafiské ‰kole ve Valticích Historie vinafiství v Polabí Vinafiské osobnosti – Jan Sedláãek a mnoho dal‰ích zajímavostí

ãíslo 10, roãník 96/2003

·kodlivé organizmy – rizika pfii zakládání a obnovû vinic

4

3

Zásady v˘bûru podnoÏí Mechanizovaná a ruãní v˘sadba Nosná zafiízení vinic Formování porostu vinice Mechanizaãní prostfiedky pro pfiípravu pÛdy ¤ez podle ZdeÀka Pefiiny SoutûÏ v fiezu révy vinné 2003 Pfiehled pouÏívan˘ch hodnotících systémÛ tich˘ch vín a mnoho dal‰ích zajímavostí

V˘sledky podnoÏového pokusu

cena 45 Kã (pfiedplatné 33 Kã)

ãíslo 11, roãník 96/2003

Studijní obor Vinohradnictví a vinafiství na ZF MZLU Lednice Vína z interspecifick˘ch odrÛd – uplatnûní na trhu s vínem Vlivy rÛzn˘ch typÛ uzávûrÛ na oxidaci vína Pfiíprava mal˘ch mnoÏství vín Kvasinky rodu Schizosaccharomyces Technologie a kyseliny vína Salon vín 2002-2003 âesk˘ vinafi Josef ·imáãek a mnoho dal‰ích zajímavostí

9 771212 788000

Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinafiská unie | www.vinarskyobzor.cz

Sklepní plíseÀ Tanin z révov˘ch zrníãek

Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinafiská unie | www.vinarskyobzor.cz

Zweigeltrebe a André – konec diskuzím

Pfiedv˘sadbové úpravy pozemkÛ viniãních tratí a samotná v˘sadba vinice jsou poãátkem dlouholeté práce, ale nakonec i radosti, která se projeví po slastném zvuku otevírané láhve. Zamûfiili jsme se tentokrát na nûkteré aspekty, které pfiedcházejí samotné v˘sadbû a tak uvnitfi najdete nûkolik pohledÛ na toto téma.

V˘skyt chorob

MoÏnosti hubení plevelÛ v révû vinné

9 771212 788000

Do Evropské unie s hlavou vzhÛru Informace z Vinafiského fondu Vánoãní nabídka literatury a publikací O v˘sadbû vinic Na pfiehlídkách odrÛd v Oblekovicích Moderní vinafiská technologie a sloÏení taninÛ ãerven˘ch vín Oxid sifiiãit˘ – SO2, kysliãník sifiiãit˘ neboli „síra“ Polyfenolická zralost Stanovení optimálních dávek SO2 pfii v˘robû bílého vína U vína s Jifiím Gru‰ou Collegium vinitorum OÏehavé téma: povodÀová vína Po stopách lucembursk˘ch vín Vinafiova kuchynû: Kapr po Ïidovsku Vinafiské internetové servery Vinafiské vzpomínání – Josef Sedláãek a mnoho dal‰ích zajímavostí

1

Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáfiství a obchod vínem

a Ïivoãi‰n˘ch ‰kÛdcÛ je ovlivÀován pfiedev‰ím poãasím. Dal‰ími faktory, které mají vliv jsou mikroklima lokality, porostu a kefie, vnímavost ãi atraktivnost hostitele (druh, odrÛda, v˘vojová fáze, fyziologick˘ stav) a dobré pfietrvání ‰kodlivého organizmu pfies zimu. Uvnitfi tohoto ãísla najdete hodnocení situace v roce 2002

Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinafiská unie | www.vinarskyobzor.cz

DNA znaãky na vinûtách

1

Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáfiství a obchod vínem

9 771212 788000

80. let ·lechtitelské stanice vinafiské v Pole‰ovicích

Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinafiská unie | www.vinarskyobzor.cz

Mechanizovaná sklizeÀ hroznÛ na na‰ich vinicích

Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáfiství a obchod vínem

Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinafiská unie | www.vinarskyobzor.cz

Leto‰ní katastrofální povodnû v âechách si vybraly svoji daÀ i mezi vinafii. Jednoznaãnû nejhÛfie postiÏenou vinafiskou firmou je Vinafisk˘ dÛm Bacchus, kter˘ patfií rodinû Krausov˘ch. Velká voda zde poniãila nejenom révovou ‰kolku a podnoÏovou vinici, ale také sklepní, provozní a obytné budovy.

Pfiipravované roz‰ífiení Evropské unie

ãíslo 5, roãník 96/2003

Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáfiství a obchod vínem

9 771212 788000

Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáfiství a obchod vínem

Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinafiská unie | www.vinarskyobzor.cz

Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáfiství a obchod vínem

cena 45 Kã (pfiedplatné 33 Kã)

ãíslo 12, roãník 96/2003

cena 45 Kã (pfiedplatné 33 Kã)

Vinafisk˘ obzor Vinafisk˘ obzor Vinafisk˘ obzor Vinafisk˘ obzor Vinafisk˘ obzor Vinafisk˘ obzor Vinafisk˘ obzor Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáfiství a obchod vínem

Dal‰í zajímav˘ roãník za námi

Kvasinky rodu Brettanomyces

XVI. mezinárodní rada AREV (SdruÏení evropsk˘ch vinafisk˘ch regionÛ) zasedala ve Wiesbadenu

Stolní odrÛda Krystal

Nové pohledy na odrÛdu Sauvignon

Pfiehled klimatick˘ch a povûtrnostních podmínek za uplynulé období Kachetinská vína Destiláty z hroznÛ a vína Hugh Johnson, Jancis Robinson: Svûtov˘ Atlas Vína Vinafiské osobnosti – Ladislav âech Legenda o slepém Domu Perignonovi Vinafiská legislativa – HACCP a jejich v˘znam vinafiství Vinafiství Nového Zélandu: historie úspûchu Pfiedstavujeme... Collegium vinitorum: Jan Rajsk˘ a mnoho dal‰ích zajímavostí

Hrozen je dítû a vyÏaduje totální péãi, tvrdí Josef Pefiina Nûkolik poznámek k agrotechnice modr˘ch mo‰tov˘ch odrÛd Karbonická macerace V˘sledky pokusÛ s rÛzn˘mi zpÛsoby vinifikace modr˘ch mo‰tov˘ch odrÛd Jableãno-mléãná fermentace Zku‰enosti s pouÏíváním sudÛ „Barrique“ pfii v˘robû vína Vliv maceraãních postupÛ na obsah resveratrolu a celkovou jakost ãerven˘ch vín Vinafiské osobnosti – A. V. HorÀansk˘ Jubileum lednického Mendelea ·kolení na téma „Marketing vína“ 10 let od zaloÏení âMVVU a mnoho dal‰ích zajímavostí

cena 50 Kã (pfiedplatné 36 Kã)

PrÛbûh zmûn kvalitativních parametrÛ hroznÛ v roce 2003

Vliv stresu kvasinek na v˘konnost fermentace

Gravitaãní vinafiství lze praktikovat i v malov˘robû

Biodynamie ve vinohradnictví – m˘tus nebo realita? Riadenie v˘Ïivy kvasiniek pri v˘robe ãerveného vína ¤ízení jableãno-mléãného kva‰ení âervené víno na Everestu Nové knihy a mnoho dal‰ích zajímavostí

âisté kultury kvasinek v podmínkách fiízené fermentace Vliv ãifiicích bentonitÛ na obsahy stopov˘ch prvkÛ ve vínech V˘poãty objemu sudÛ Pfied 50 lety zanikla Vy‰‰í ovocnicko, vinafisko-zahradnická ‰kola v Lednici EUREGIO – vinafiské stezky – poznatky ze semináfie a mnoho dal‰ích zajímavostí

cena 50 Kã (pfiedplatné 36 Kã)

ãíslo 5, roãník 97/2004

Senzorická anal˘za a její vyuÏití ve vinohradnictví, vinafiství a marketingu vín AdjustáÏ láhve Slavná vína z Por˘ní a Mosely aneb Riesling über alles RUBÁ’IJÁT - âtyfiver‰í Omara Chajjáma o vínû Ing. Vojtûch Pazderka sedmdesátníkem Vinafiské osobnosti - Ctibor Blattn˘

cena 50 Kã (pfiedplatné 36 Kã)

ãíslo 6, roãník 97/2004

Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáfiství a obchod vínem

Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáfiství a obchod vínem

Rezistence révy

Vinafisk˘ veletrh VINEX

Obdivuji lopotnou

Valtické vinné trhy

k tlaku infekčních houbových chorob je snem mnoha šlechtitelů. O shrnutí šlechtění révy vinné na rezistenci ve světě a v České republice se pokusí příspěvek uvnitř tohoto čísla, který vychází z habilitační práce Doc. Ing. Miloše Michlovského, CSc.

se letos po dvouleté pfiestávce v prvním bfieznovém t˘dnu uskuteãnil v obou kfiídlech pavilonu A na brnûnském V˘stavi‰ti. Prudk˘ nárÛst v˘stavní plochy, poãtu vystavovatelÛ a také náv‰tûvníkÛ potvrdil, Ïe VINEX je jednoznaãnû nejv˘znamnûj‰ím vinafisk˘m podujetím v zemi.

práci vinafie Váni, fiekl prezident Václav Klaus, kdyÏ se vystoupal po pfiíkr˘ch stfiedovûk˘ch viniãních terasách kopce Hnûvína v Mostû, zhlédl vinafiovo dílo a sám také symbolicky zasadil kefi révy vinné, u ãehoÏ prohlásil, Ïe uÏ byl pfiítomen lecãeho, ale vinici je‰tû nezakládal.

se ve svém 37. roãníku uskuteãnily ve dnech 7. a 8. kvûtna 2004 v prostorách valtického Zámku. Kromû pfiedání diplomÛ a ochutnávání vín hostily napfi. prezentaci nového loga Jihomoravského kraje hejtmanem Juránkem a nebo pfiedstavení biograficko-cestopisné knihy Antonína Koneãného.

Leto‰ní rok bude dal‰ím historick˘m mezníkem

V˘znam „terroir“ v ãeském a moravském vinohradnictví a vinafiství

Vinafisk˘ zákon schválen v Poslanecké snûmovnû

12. valné shromáÏdûní a 17. mezinárodní rada AREV v portugalském Portu

âMVVU oslavila 10 let od svého zaloÏení

Testování viróz v technickém izolátu v Lednici pomÛÏe prodeji sazenic v Evropské unii

Prezentace jihomoravsk˘ch vín v Evropském parlamentu

EuropaForum Stuttgart 2004

Josef Blaha Jak dál s ãesk˘mi odborn˘mi v˘razy a mnoho dal‰ích zajímavostí

Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinafiská unie | www.vinarskyobzor.cz

O tvorbû cen u vinafiÛ Národní salon vín 2003/2004 Vinalies Internationales v PafiíÏi Polemika k zásadám a podmínkám pro hodnocení vín na prestiÏních soutûÏích vín Vinafiská historie: Robert TvarÛÏek – moravsk˘ vinafisk˘ historik Ohlédnutí za leto‰ním Vinexem

O kvasinkách trochu jinak Kategorizace viniãních tratí Jihomoravského a Zlínského kraje

Îiviny vinn˘ch kvasinek pfii v˘robû ãerven˘ch vín

Z historie v˘roby ‰umivého vína ve Francii Za ãesk˘mi vinafii v chorvatském Daruvaru

Vinafiské problémy pfied padesáti roky Strategick˘ marketing - dokonãení Pol‰tí „vinohradníci-polárníci“ Concours Mondial de Bruxelles Po stopách ãínsk˘ch vín

9 771212 788000

9 771212 788000 9 771212 788000

a mnoho dal‰ích zajímavostí

9 771212 788000

a mnoho dal‰ích zajímavostí

Polysacharidy vína

9 771212 788000

a mnoho dal‰ích zajímavostí

Anthokyaniny v ãerveném vínû

Noria, nová slovenská bílá odrÛda Budoucnost vín originální certifikace v ãeském a moravském vinohradnictví a vinafiství

9 771212 788000

a mnoho dal‰ích zajímavostí

Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinafiská unie | www.vinarskyobzor.cz

Nové vysvûtlení pfiízniv˘ch úãinkÛ vína Marketing vína

Australané plní víno do plechovek Vinafisk˘ marketing: Motivace kupujících, segmentace trhu

9 771212 788000

Japonské vinafiství

Maìarsko (staré) známé i (nové) neznámé

Vznik sirky a moÏnosti její prevence

Obsah olova a kadmia v hroznech a ve vínech

Struktura, kulatost a barva ãerveného vína

9 771212 788000

Zajímavosti z vinafiského svûta Kvasinky, teplota a kva‰ení

Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinafiská unie | www.vinarskyobzor.cz

Vznik a prevence korkové pachuti

Manoproteiny buÀkov˘ch stûn kvasinek a jejich vliv na stabilitu vína

9 771212 788000

Sudy v prÛbûhu vûkÛ Hygiena ve sklepû

Kvasinky a kfiís

Boj o slovensk˘ Tokaj pokraãuje

Zasedání stálé skupiny pro víno pfii Komisi ES a Pracovní skupina Víno pfii COPACOGECA

Poznámky a doporuãení k ochranû proti houbov˘m chorobám révy v roce 2004

Jak zmûfiit sud

9 771212 788000

Zmûny alkalick˘ch kovÛ ve vínû podle pouÏitého bentonitu

MoÏnosti vyuÏití inertních plynÛ v technologii v˘roby vína

Obsahy Ca2+ a Mg 2+ ve vínû v závislosti na poloze vinice Sedm schÛdkÛ k úspû‰nému prodeji vína

Stresové podmínky ve vinicích a moÏnosti jak s nimi bojovat a jak jim pfiedcházet

37. roãník Valtick˘ch vinn˘ch trhÛ 2004 má ‰ampiona

Polemika na téma nového vinafiského zákona

Vydává Svaz vinafiÛ âeské republiky | www.svcr.cz

Semináfie Moravínu

Veletrh Simei v Milánû

Nealkoholické víno – nov˘ trend?

Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáfiství a obchod vínem

Mladá vína

V˘sledky pokusÛ se stolními interspecifick˘mi odrÛdami na Zahradnické fakultû – Hodnocení odolnosti k plísni ‰edé (Botrytis cinerea)

Vinafiská ‰kolení v Národním salonu vín

cena 50 Kã (pfiedplatné 36 Kã)

resp. jejich uvádûní na trh nûkolik t˘dnÛ po sklizni mÛÏe b˘t zajímav˘m marketinkov˘m nástrojem tuzemsk˘ch vinafisk˘ch firem. JiÏ nûkolik let se po vzoru na‰ich francouzsk˘ch kolegÛ objevují etikety s nûkolika znaãkami mlad˘ch vín. Uvnitfi ãísla najdete úvahu nad tímto tématem pro zamy‰lení i diskuzi.

Jednání Pracovní skupiny „Víno“ pfii COPA/COGECA a Stálé skupiny pro víno pfii Komisi ES

Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinafiská unie | www.vinarskyobzor.cz

M‰iãka révokaz nadále váÏn˘m ‰kÛdcem vinic

·kodlivé organizmy - rizika pfii zakládání a obnovû vinic

Vinafisk˘ obzor Vinafisk˘ obzor Vinafisk˘ obzor

Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáfiství a obchod vínem

9 771212 788000

V˘sledky pokusÛ se stolními interspecifick˘mi odrÛdami na Zahradnické fakultû

Nosná zafiízení vinic

ãíslo 4, roãník 97/2004

Vinafisk˘ obzor

9 771212 788000

ReÏimy podpor ve vinohradnictví a vinafiství v EU

Druhy vín, jakostní víno stanoven˘ch pûstitelsk˘ch oblastí a vinafiské oblasti v âR po vstupu do EU

Ve v˘uce na SVi· Valtice novû Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinafiská unie | www.vinarskyobzor.cz

Zahájení provozu technického izolátu pro révu vinnou a teplomilné ovocné dfieviny v Lednici

Jaká je letos kvalita hroznÛ ve vinicích?

Príprava pôdy pred zakladaním vinohradu

Spoleãná organizace trhu s vínem v EU âeská vína na mezinárodním veletrhu v Lond˘nû uspûla

Vydává Svaz vinafiÛ âeské republiky | www.svcr.cz

ãíslo 1, roãník 97/2004

OdrÛdy révy vinné dnes a pfied ‰edesáti lety

V˘sledky pokusÛ se stolními interspecifick˘mi odrÛdami

9 771212 788000

9 771212 788000

a mnoho dal‰ích zajímavostí

O ‰paãkovi a jin˘ch

Vinafisk˘ fond informuje

9 771212 788000

Recenze - Moderní pfiíprava ãerveného vína; Zrání vína v sudech barrique; Oskeru‰e...od A do Z; Pestujeme viniã

Hygienické pfiedpisy EU t˘kající se vinafiství

9 771212 788000

IX. roãník mezinárodní soutûÏe vín Grand Prix Vinex 2002

bylo hlavním tématem z dal‰ích “moravínsk˘ch” zahraniãních v˘jezdÛ za poznáním. Tento nejvût‰í ostrov Stfiedozemního mofie produkuje nezanedbatelné mnoÏství vína a mnohé z tûchto vín dosahují velmi vysoké kvality. Zda mÛÏe b˘t sicilské vinafiství inspirací i pro na‰e vinafie, najdete na stranû 553.

Vstup âR do EU – referendum, pfiedpisy ES sektoru vína a nov˘ vinafisk˘ zákon

Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinafiská unie | www.vinarskyobzor.cz

VINOFORUM 2003

Vinafiství na Sicílii

‰kolou na území âeské republiky je Stfiední vinafiská ‰kola ve Valticích. Byla zaloÏena v roce 1873 a jejími absolventy jsou mnozí vinafii z âech, Moravy, Rakouska a Slovenska. Podrobnûj‰í ohlédnutí za posledními sto tfiiceti lety a souãasností najdete uvnitfi ãísla.

Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinafiská unie | www.vinarskyobzor.cz

Do Evropy mû pfiitáhly kofieny a historie vinafiství“, tvrdí novozélanìan Nigel Robinson

Nejstar‰í vinafiskou

neboli Blauer Hans vznikl podle Stummera mutací Veltlínského zeleného, s nímÏ má mnoho spoleãn˘ch znakÛ. Je dosti roz‰ífien kolem Pfiítluk a Zajeãí, místy na Îidlochovicku, na Slovácku kolem Velk˘ch Pavlovic a také na Slovensku. V âechách jej naz˘vali Brunát. Jména má od toho, Ïe ihned po odkvûtu dostávají mladé bobulky nafialovûlé zbarvení, které se pfied zráním mûní na tmavoãervené, pfii zrání bobule ‰ednou. (J. Blaha, 1961)

V˘sledky pokusÛ se stolními interspecifick˘mi odrÛdami – hodnocení zimovzdornosti Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinafiská unie | www.vinarskyobzor.cz

Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinafiská unie | www.vinarskyobzor.cz

Putování za fortifikovan˘mi víny Pyrenejského poloostrova

Modr˘ Janek

si za 12 let své existence vydobylo v˘znamné místo mezi mezinárodními konkurzy vín v celosvûtovém mûfiítku. Ve stfiedoevropském regionu se jedná o nejprestiÏnûj‰í soutûÏ vín. Letos se ãlenové odborné poroty sjeli do Valtic, kde poãátkem ãervence hodnotili bez tfií vzorkÛ pût stovek vín z tfiinácti zemí svûta. Zhodnocení v˘sledkÛ najdete uvnitfi ãísla.

Jaká bude pozice tuzemsk˘ch vín na na‰em trhu v období vstupu âR do Evropské unie

PouÏití rostlinn˘ch bílkovin na ãifiení mo‰tÛ a vín urãen˘ch pro v˘robu ‰umivého vína

Aktuální problémy francouzského vinafiství

VINOFORUM 2003

procházejí v souãasnosti vrcholem módní vlny. âasto se hovofií o jejich zdravotní prospû‰nosti. Jaké jsou technologicke aspekty vypûstování hroznÛ na‰ich odrÛd v na‰ich klimatick˘ch podmínkách a jaké poznatky ze sklepního hospodáfiství, se pokusila zodpovûdût skupina autorÛ ãlánkÛ na toto téma uvnitfi leto‰ního dvojãísla.

Kvalitativní studie ‰umiv˘ch vín v hypermarketech

Slámové víno

PÛvod ko‰íãku a jeho marketingové vyuÏití

âervená vína

9 771212 788000

Co je tfieba vzít v úvahu pfii hnojení vinic? Odborné vinafiské ‰kolství v Nûmecku, Rakousku a ·v˘carsku

Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáfiství a obchod vínem

mezinárodní vinafisk˘ veletrh v italské Veronû ve svém 37. roãníku ukázal, Ïe vinafiství a fenomén vína vÛbec se také globalizuje a to nejenom stoupajícím zájmem tuzemsk˘ch i zahraniãních vystavovatelÛ, ale zejména náv‰tûvníkÛ ze v‰ech koutÛ svûta. Letos se zde objevila také ãeská expozice.

Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinafiská unie | www.vinarskyobzor.cz

Vinafisk˘ fond informuje

Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáfiství a obchod vínem

9 771212 788000

Zprávy z OIV

Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáfiství a obchod vínem

VINITALY 2003

Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinafiská unie | www.vinarskyobzor.cz

v pozdnû letním ãi podzimním období mÛÏe pfiispût k oãistû a regeneraci lidského organismu. Hrozny díky svému nutriãnímu sloÏení jsou ideálním prostfiedkem pro takovou oãistu. Popis a návod na dietu pomocí stolních hroznÛ najdete uvnitfi tohoto ãísla.

Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáfiství a obchod vínem

9 771212 788000

Ozdravná hroznová kÛra

Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáfiství a obchod vínem

9 771212 788000

Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáfiství a obchod vínem

Chybí vám nûkter˘ z nich? Nebo si chcete doplnit svoji vinafiskou knihovnu o nûkterou z publikací nabízen˘ch uvnitfi ãísla? Kontaktujte nás na níÏe uveden˘ch adresách a nebo nav‰tivte osobnû, rádi vás uvidíme.

Vinafisk˘ obzor, P.O.BOX 34, ÎiÏkovská 1275, 691 02 Velké Bílovice tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz Podrobnûj‰í informace o obsahu jednotliv˘ch ãísel najdete na www.vinarskyobzor.cz


Vinařský obzor (12/2005)

627

Víno a mladí lidé ve Francii Podle statistiky ve Francii v roce 2001 konzumovalo víno méně než 16 % mládeže ve věku 15–19 let a 43 % ze skupiny ve věku 20 až 24 let. Je to značný pokles od roku 1980, kdy vínu holdovalo průměrně 70 % mladých lidí. Více než 70 % zákazníků přichází vínu na chuť v 35 letech (v roce 1980 již ve 20 letech) a přechází k pravidelné konzumaci v 60 letech, zatímco v roce 1980 v 25 letech. Přesto situace není tak špatná. V 75 % vyjadřují mladí lidé k vínu kladný postoj. Spojují jej s francouzskou kuchyní, s rodinným stolováním a přátelským pohoštěním. Víno není zcela mimo hru, obecně roste obliba šampaňského na diskotékách. Zájem o něj narůstá u mladých lidí po 25. roku. U mladší skupiny nemá víno takový úspěch, ta volí spíše z široké nabídky nealkoholických a také silně alkoholických nápojů. Vín silných značek s výraznou image, schopných na tomto trhu konkurovat, je nedostatek. Roli hraje i odmítání rodičovského modelu. Mladí lidé považují víno především za nápoj sváteční, k určité příležitosti, odmítají jej jako nápoj každodenní. Dávají přednost vínům perlivým a sladkým, spíše bílým a růžovým odrůdám. Mladé zákazníky je možné rozdělit na dvě skupiny, na ty zkušenější, kteří se drží tradice v konzumaci i balení, a neznalé, dávající většinou přednost jiným nápojům. Ty je třeba zaujmout lehce dostupnými víny v atraktivním balení za rozumnou cenu. Kromě toho je důležité vytvářet příležitosti k degustaci vín a nabídnout výběr z originálních produktů, doprovázených jednoduchými sděleními. Nižší obsah alkoholu Je třeba zmínit francouzskou politiku zaměřenou proti zneužívání alkoholu mladistvými, kteří se stávají více uvědomělými a zodpovědnými. V reakci na tuto politiku vinařské společnosti vyvíjejí vína méně alkoholická. V místech navštěvovaných mladými lidmi, nočních klubech a barech, jsou oblíbené především sycené nápoje. Zájem je o produkty „do ruky“, spíše sladké a málo alkoholické. Společnost Champagne Pommery uvedla řadu Pop, velmi sladkého šampaňského v lahvích o 0,2 l. Láhev má ocelovou barvu, zapadá tak do nočního života podobně jako plechovka piva. Ve stejném duchu je řada Nayandei (spojení „night and day“) bratří Rieu z jižní Francie. Jsou to méně alkoholic-

ká, lehká ovocitá vína. Červená a růžová vína jsou vyráběna z odrůd Syrah, Grenache noir a Carignan, bílá vína ze základu Sauvignonu, Grenache blanc a Macabeu. Společnost nabízí i Bubbles, šumivý muškát v různě zbarvených minilahvích, který má šanci konkurovat tradičnímu šampaňskému a prosadit se mezi mladými lidmi. Svěží vína Dalším způsobem, jak získat mladé francouzské spotřebitele, je pokusit se je přivést k pravidelné konzumaci nabídkou kvalitních vín, svěžích, s jemným ovocným aroma, snadno dostupných i zákazníkovi nezkušenému. Producent z Plaimontu vytvořil řadu nazvanou Vins de Soif (Vína žízně), z červených, rosé i bílých odrůd, s nižším obsahem alkoholu (9 – 10 %) určená k servírování za studena. Tato vína mají velký úspěch především při vývozu. Dále se vyvíjejí tří a pětilitrové BIB (bag in box – pozn. red.), které umožňují uchovávat víno v ledničce, a tedy pravidelně jej konzumovat. Aromata Aromatizace přináší ovocné a sladké chutě vyhledávané mladými lidmi. Společnost Diago uvedla Corellu, Chardonnay s polovičním množstvím alkoholu. Toto šumivé víno obohacené aromatem jahod se prodává ve čtvrtlitrových lahvích a je určené především ženám ve věku 25 až 34 let. Vinařská společnost z Donatien Bahaud z Nantes nabízí sycený koktejl nazvaný Masai na bázi bílého vína, s aromatem manga a hrušky s 5 % alkoholu. Zachovávajíce si charakter vína, může se Masai prosadit v barech, kde jsou originální sladké alkoholické nápoje a namixované koktejly žádány. Příkladem asociace vína s ovocem a večírky je španělská Sangría.

Víno a stolování Výběr vína ke každodenní tabuli je dobré mladým zákazníkům usnadnit. Většinou potřebují pomoci sladit chody s vhodnými odrůdami a typy vín. Na tom je založena koncepce společnosti Vinival z Val de Loire, která vytvořila celou řadu nazvanou Pít a Jíst.. Etikety jsou dostatečně názorné. Najdeme na nich piktogramy znázorňující maso či rybu podle typu vína. Usnadnit výběr vín je také možné pomocí prospektů, zadních etiket, vystavování podobných vín. Výsledná harmonie chutí zaručuje spokojenost klientely. Většina francouzských vinařských společností však zůstává věrna tradiční francouzské gastronomii, zachovává autentičnost produktů i etiket. Tato vína jsou určena o něco starším zákazníkům, nabízejí důvěryhodnost a jistotu typicky francouzského produktu. Při vytváření produktů pro mladé si francouzští producenti dávají pozor, aby se nedostali za hranice vkusu. Koktejly na bázi vína mohou snadno poškodit image vína. Je známo image horších vín, která je třeba ředit, aby se zlepšila jejich chuť. Stejně tak je důležité volit odpovídající design lahví, který může být kreativní, ale měl by se držet v určitých mezích, aby se nestalo, že bude příliš připomínat tvrdý alkohol, jinak je zde riziko poškození obrazu vína u zákazníků. A v neposlední řadě je dobré vyhnout se příliš komplikovaným etiketám s množstvím informací, zachovat jen informace nezbytné. Návrat ke kořenům a uvedení do světa vína Pro mladé Francouze ve věku 18 až 25 let víno symbolizuje typicky francouzský pro-


628

Vinařský obzor (12/2005)

dukt. Je synonymem určitého životního stylu a společenského postavení. Jsou však jednoduše ztraceni v příliš složité nabídce. Potřebují do světa vína zasvětit, seznámit s vinařskými regiony, charakteristikami vín a odrůd, způsobem servírování vína, se souladem vína a jídla. V několika francouzských regionech se konají výzkumné stáže. Asociace vinařů Côte du Rhône dodává každoročně vína do oenologických klubů, aby seznámili přes tisíc studentů s víny tohoto regionu. Organizují se degustace v průběhu studentských večírků, soutěže v ochutnávkách neprofesionálů a také lekce na internetu. V Itálii například běží národní program Vino e Giovani (Víno a Mládež), který se-

znamuje mladé Italy s vínem jako významnou součástí kultury jejich země. Ve skutečnosti většina mladých lidí nečeká nic jiného, než že producenti vína o ně projeví zájem a do světa vína je vtáhnou, avšak ve vší jednoduchosti. Je třeba předložit srozumitelnou a vstřícnou nabídku, sejmout vínu nálepku elitního produktu, vytvářet příležitosti k degustování. Je důležité oživit vzhled lahví, zjednodušit sdělení na etiketách, produkovat vína ovocná s nízkým obsahem tříslovin a alkoholu. Pokud vinaři vyslyší očekávání této skupiny zákazníků a půjdou jejich cestou, pak mohou očekávat, že vášni vína přirozeně podlehnou.

Produkty z řady nayandei zen – delikátní suchý muškát s aromatem jižního ovoce, hodí se k rybám i asijské kuchyni nolita – osvěžující vinný nápoj s extraktem z jahod a pouze 6° alkoholu Produkty z řady pop pop – staleté tradice ve spojení s novými trendy, nonkonformní šampaňské v malých lahvích z modrého skla Podle Revue des Oenologues připravila K. Coufalová http://www.nayandei.fr http://www.wineandco.com http://www.oeno.tm.fr/

Moderní vinařská firma Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice

Výroba vína vyžaduje spojení vědy, ekonomiky a umění – spojení jednotlivých tvůrčích a inovačních technologií. Do 2. poloviny 20. století to byl především výrobce vína, který určoval kvalitu vína. Moderní globalizovaný svět toto změnil a nyní o kvalitě vína rozhoduje spotřebitel. Marketing a senzorická zkušenost ve 21. století je stále více závislá na lepším chápání základní biologie lidských smyslů a chuťových a aromatických předností (PRETORIUS, 2003). Při tvorbě moderní vinařské firmy je třeba, aby si její tvůrce položil základní otázku: Co je vlastně kvalita ve spojení s vinohradnictvím, vinařstvím a obchodem s vínem? Úspěšné zahraniční vinařské podniky mají odpověď jasnou. Kvalita nebo kvalitní je takový výrobek, o kterém to prohlásí jeho spotřebi-

Ilustrativní foto R.Stávek

tel a bude na základě této zkušenosti tento výrobek neustále vyhledávat. A nemusí to být vždy víno nejvyššího kvalitativního stupně, např. ledové víno, ale může to být odrůdově typický Ryzlink rýnský nebo Veltlínské zelené s jasně specifikovaným geografickým původem, který je dnes v celosvětovém vinařství „in“. Kvalita myšlená „kvalitou hroznů ve vinici“ a „kvalitou zpracování hroznů ve vinařství – technologii zpracování“ je potom podřízena výrobku, o kterém spotřebitel prohlásí, že je kvalitní a prokáže, že se k němu bude vracet a vyhledávat. Je potom na zamyšlenou, zda-li je vhodné předkládat celou produkci ve výběrových a speciálních vínech, hledat spotřebitele, který by potom byl ochoten zaplatit odpovídající cenu za tyto výrobky. U menších vinařských firem je toto přirozeně možné, s růstem podniku do velikosti produkce se však vlivem fungování trhu a zákonů marketingu může stát, že bude třeba snížit cenu těchto výrobků. Je potom na zamyšlenou, zda chápat kvalitu co do kvalitativního stupně vín, nebo chápat kvalitu oblíbeností vína u zákazníků a ekonomicky výhodněji finalizovat taková vína na trhu. Zahraniční marketingové studie ukazují jako nejvýhodnější způsob vyrobit

výrobek na přání zákazníka a každoročně ho udržovat na stejné úrovni. Takový zákazník se pro tento výrobek bude neustále vracet, protože je „přesně podle jeho chuti“. Každý sám si položme otázku: Je toto možné u výběru z bobulí? Není počasí přece jenom silnější než-li naše přání? Další z vhodných strategií firmy je vhodné vytvořit určitou řadu výrobků, např. Základní segment, Premium a Superpremium, a jejich kvalitu neustále držet. Časté změny názvů řad svých vín jsou opět značně diskutabilní a myslím si, že nemají velký marketingový efekt, protože zákazník hledá víno z určité lokality a může ho spíše zmást, když ho nachází každé dva roky v jiné řadě. Nehledě na to, že propagace každé nové řady vín nese spolu zvýšené náklady na reklamu. Již od začátku je proto třeba jasně vyspecifikovat marketingovou strategii firmy a na ní stavět moderní vinařský podnik. Základem všeho je marketingový průzkum, který je zaměřený na vína z určité lokality, kde budu chtít svůj moderní vinařský podnik vytvořit. V našich podmínkách by bylo vhodné zaměřit se spíše na transformaci podniků do nové generace. Prvotním předpokladem je získání zpětné vazby od zákazníků a aplikace této zpětné vazby přímo ve svém podniku. Pokud si udělám pouze výzkum trhu a neaplikuji závěry ve svém vinařství, vynaložil jsem zbytečné finance. Aplikovat tyto výsledky ve svém podniku je třeba, i když se mi budou zdát nemožné, protože je třeba říci, že je to opět zákazník, který určuje kvalitu výrobku.


Vinařský obzor (12/2005)

Vývoj u nás ukazuje, že je vhodné, aby moderní vinařská firma měla vlastní produkci hroznů a vlastní zpracování hroznů. V případě nákupu hroznů je přitom vytvoření jasné specifikace kvality hroznů, při které producent hroznů a výrobce vína mají jasně specifikované svoje úkoly. Základem úspěšnosti je potom aplikace nejnovějších poznatků vědy do praxe přímo ve vinici a vinařském provozu. Několik základních postřehů pro moderní agrotechniku pěstování hroznů: Optimální zatížení keřů z pohledu získání požadované kvality hroznů. Kvalitně a včas provedené zelené práce – velký význam zelených prací lze spatřovat především jako možnost nepřímé ochrany proti houbovým chorobám. Dobře provzdušněný révový keř může ušetřit i několik ochranných zásahů za sezónu. Správné časování zelených prací z pohledu optimalizace aromatické a fenolické zralosti. Výživa a hnojení révy vinné – mnoho závažných problémů může být uschováno pod povrchem půdy a úkolem pěstitele je zjistit výživový stav a upravit na optimální úroveň. Nedostatek ve výživě není většinou vidět na cukernatosti hroznů, ale spíše na parame-

trech, jako je obsah kyselin, obsah dusíkatých látek, aromatický projev a extrakt vína. Přizpůsobení ošetřování půdy ve vinici na konkrétní podmínky stanoviště. Technologie sklizně a transportu hroznů – musí být co nejvíce šetrná ke kvalitě hroznů a nezavdat příčinu k rozvoji mikroorganismů při transportu a poškození kvality hroznů (oxidace, octové bakterie,…) Podobně lze potom postupovat i ve vztahu k rozvoji technologie zpracování hroznů. Možnost řízení teploty ve vinařském provozu a nádobách, ve kterých probíhá kvašení a zrání vína. Zabezpečení fyzikálních způsobů stabilizace vína a jejich upřednostnění před chemickou stabilizací vína. Aplikace kvasinek, enzymů a ostatních enologických přípravků ve vztahu ke kvalitě vína, požadované spotřebitelem. Vhodný způsob macerace u bílých i červených vín. V případě bílých vín je často třeba chlazení pro úspěšné provedení macerace. Využití mikrooxidace a zrání vína v sudech. Možnosti čiření a filtrace, které co nejméně negativně ovlivní kvalitu vína.

629

V neposlední řadě je potom třeba věnovat pozornost výběru láhve, vhodného uzávěru a vhodné etikety, která zaujme. Pokud víno vyrábíme v určitých kvalitativních řadách, měla by etiketa tuto řadu vín jasně charakterizovat. Zde je opět velmi důležitá zpětná vazba od zákazníka k výrobci. A jaká vína dnes zákazníci ve světě vín hledají? Jsou to vína s jasně vymezeným geografickým původem, kdy může zákazník získat vztah i k určitému místu a jeho kulturním tradicím, které mohou být velmi významné při prodeji vína. Druhým momentem je potom udržení kvality na každoročně stabilní úrovni. Zákazník nečeká výkyvy, ale že najde opět podobně skvělé víno jako v minulém roce. Chtěl bych proto, aby se co nejvíce vinařů zamyslelo nad tím, zda-li mají doma „moderní vinařskou firmu“ a nebo mají ještě mnoho zlepšovat, a nebo konstatovali, že to takto nemůže fungovat. Přesto to v celém vinařském světě na podobných principech funguje, tak proč by to nemohlo jít i u nás. Použitá literatura: PRETORIUS, I.S., 2003: The genetic analysis and tailoring of wine yeasts. In. De Winde, J.H., Functional Genetics of Industrial Yeasts. Springer Verlag Berlin, str. 99–142.

Za vínem od Čevelových ze Strážovického kopce

Manželé Čevelovi koupili před více než osmi lety dům situovaný nad vesnicí Strážovice. Pan Stanislav Čevela byl již v v minulosti drobným vinařem v Dolních Bojanovicích, odkud je původem. Rodinní pamětníci tvrdí, že jeho praděd, který se na Moravu vrátil z Itálie, byl první v obci, kdo začal s tehdy moderní ochranou révy postřikem. Po roce 1989, co začal Stanislav Čevela podnikat ve stavebnictví, nezbývalo mu už na jeho koníček tolik času. Po zakoupení nově postaveného domu, čnícího se vysoko na kopci, uzrála myšlenka vybudovat na místě, přímo kolem domu pěknou vinici a k ní patřičné sklepní hospodářství. „Úplně prvotní impuls realizace malého vinařství mě vnukl Ing. František Spěvák, který prohlásil, že by zde byl nádherný vinohrad s výhledem do kraje“, vzpomíná Stanislav Čevela. S tím výhledem je to pravda.

Při dobré viditelnosti z vinice obhlédnete věže několika desítek kostelů a více než 60 vesnic.


630

Vinařský obzor (12/2005)

Velký kus vinařské Moravy je zde jako na dlani – majitel vinice je hrdý na to, že je odsud vidět věže více než třiceti šesti kostelů – nepočítal jsem to, věřím mu. Místní pamětníci tvrdí, že dřívější vinice v této lokalitě jaktěživ nezmrzly. Výbornou devízou je i chráněná poloha a neustále vanoucí větry, které porost v kritických dobách rychle vysuší. Příprava půdy dala zabrat „Na svahu pod domem jsme vykoupili od celkem osmi původních majitelů 2,7 hektaru pozemků, které nyní tvoří pěknou ucelenou parcelu. A byl to docela kolotoč, protože jsme to chtěli realizovat ještě před vstupem do EU,“ sdělila nám paní Dana Čevelová. Skoupením ale příprava před samotnou výsadbou nekončila. Na svažitý pozemek, který se táhne od jihozápadní k jihovýchodní expozici, bylo kvůli vysokému obsahu vápníku nutno dodat velké množství humusu a biofermentovaných materiálů – celkem bylo na plochu současné 2,2 hektarové vinice navezeno asi tisíc tun těchto materiálů. Čevelovi si nechali udělat kompletní rozbor, řešili mnoho parametrů, zvažovali jaký dát spon, volbu podnože apod. Obsah vápníku se po čtyřech letech intenzivního zeleného hnojení a zušlechťování humusovými látkami, chlévským hnojem a přírodními fermentovanými materiály poněkud snížil a půda byla připravena přijmout oněch 11 tisíc sazenic několika výtečných odrůd. „Před sérií zušlechťovacích úkonů jsme měli v půdě jen 29 % humusové složky, která by byla optimální. Náročnými opatřeními se nám to však podařilo zvýšit až na požadovanou hladinu,“ sděluje spokojeně Stanislav Čevela.

Stanislav Čevela je ve své vinici denně. Je to snadné, dohlédne na ni přímo z obývacího pokoje Nakonec se rozhodli nechat si dopěstovat sazenice na podnoži SO4. Na řadu přišla také rigolace. „Dostal jsem tip, že ve Velké nad Veličkou ještě mají takový ten velký ruský pluh. Osobně jsem na to dohlížel, šlo to nejprve ztěžka, ale pak přece jenom a kousek po kousku. Pluh zajel místy do více než devadesáti centimetrů, takže když jsem viděl padat humusový materiál do takové hloubky půdního profilu, byl jsem

navýsost spokojený,“ pochvaluje si Čevela a do„Někdy se mě lidé ptají, proč jsem se rozdává: „Šlo nám prvořadě o kvalitu, a tak jsme hodl použít při stavbě drátěnky profilové oceloodebírali vysoce jakostní sazenice od firmy Vevé pozinkované sloupky. Zdají se mi jednoduše ritas. Vysadili jsme z bílých odrůd Rulandské vhodnější. A dodávala nám je firma HM Hodošedé, Tramín červený, Sauvignon, Ryzlink rýnnín, na kterou jsme měli dobré reference,“ vyský a Chardonnay, z modrých odrůd jsme se světluje Stanislav Čevela. rozhodli pro Merlot, Rulandské modré a Frankovku. Ujímavost byla celkem solidní, z celkoStavba sklepa vého množství jich nešla necelá dvě procenta, Myšlenkou zbudování malého rodinného vikterá jsem ovšem hned další rok podsadil.“ nařství přímo na kopci kolem domu se nadchla Celá vinice je už nyní pod systémem kapkové závlahy od firmy Netafim. Srážkově je tato lokalita poněkud chudší než okolní region, neboť kopec, čnící do výšky více než čtyři sta metrů, srážkovou oblačnost jdoucí od Chřibů poněkud rozráží. „Když už se tady ale v nějakém větším přívalu rozprší, umí zde být nepříjemná eroze půdy. To byl jeden z hlavních důvodů, proč jsme zavedli celoplošné zatravnění meziřadí. Loni mi bouřka místy odnesla až 10 cm půdy, kterou jsme museli dost pracně navážet zpět,“ postěžoArchitektura sklepa je velmi ojedinělá a lze se domnívat, val si Stanislav Čevela. Tříletá výsadba, která se že rodinné vinařství bude jednou opravdovou chloubou bude příští rok připravovat na a hojně navštěvovanou firmou svoji první hospodářsky výi zbývající část rodiny. Pana Čevelu jsem to odznamnou úrodu, už vyžaduje značnou péči. poledne viděl poprvé, ale už na první dojem je Čevelovi přes sezónu najímají čtyři šikovné důto velmi činorodý a houževnatý člověk, který chodce jako brigádníky, kteří mají na starosti umí uskutečnit svůj vytyčený plán. Nezůstal zelené práce. Další brigádník se celoročně věproto jen u projektu vinice, ale v hlavě se brzy nuje okopávání příkmenného pásu. Ošetřovázrodil plán vzorného sklepního hospodářství, ní a mulčování provádí sám pan Čevela, který které bude částečně fungovat na principech o práci traktorem ve vinici mluví s mimořádgravitačního vinařství. ným zaujetím a láskou. „Tak zde máme takovou skromnou laboratoř,“ překvapuje mne Stanislav Čevela. Místnost je vzorově čistá, několik přístrojů na nikoliv jen základní „hobby-rozbory“ je pečlivě zakryto rouškami, aby se na ně neprášilo. „Mladá vína sířím podle rozboru a podle potřeby, některá až nejdříve po třech měsících, což je umožněno i díky šetrným technologiím při zpracování hroznů a dopravě moštu a mladého vína,“ doplňuje vinař. Provozování vlastní stavební firmy je velkou výhodou v momentě, kdy chcete stavět sklepy. Čevelovi o tom ví své. „Začínali jsme malým sklípkem u domu, který měl sotva tři metry,“ líčí počátky Dana Čevelová. „Při další etapě budování jsme byli po stránce stavby soběstační, což usnadnilo a vyřešilo mnoho věcí. Například v zimě, kdy mívá odvětví stavebnictví obecně útlum, jsme několik našich pracovníků zaměstnávali na stavbě sklepních prostor,“ doplňuje Čevelová. Bratr Stanislava Čevely vede Jedna z chodeb je druhou propojena stystolárnu, a tak je hlavním dodavatelem vešlovými dveřmi ve tvaru čela sudu kerých dřevěných záležitostí ve sklepě. Pro-


Vinařský obzor (12/2005)

631

František Bílek, výrobce kvalitRyzlink vlašský 2003, cukernatost v hrozních filtrů, z nichž jeden pounech 23,2 °NM, původem ze staré vinižívám. Ověřoval jsem vína ze ce o 250 keřích, partie 100 l vína. Jde o vístejných hroznů z filtrovaných no dobře strukturované a příjemně ovocité. a nefiltrovaných moštů. Vína Vjem je kratší a štíhlý, ale technologicky čishodnotilo několik skupin detý. Zrálo v demijonu. gustátorů a většina preferovaRyzlink rýnský 2002, cukernatost v hrozla vína z filtrovaných moštů. nech 22,6 °NM, víno leží již dva roky v láhJistě, můžete sice namítnout, vi. Vůně je neutrální, chuť šťavnatá, plná že je to pracné a zvyšuje to a v závěru až s ušlechtilými nazrálými tóny. náklady, ale bereme v úvahu Dochutˇje dlouhá a typicky odrůdová. také fakt, že po první stáčce Rulandské bílé 2002, cukernatost v hrozz partie 1200 litrů jsem měl nech 22,6 °NM, jde o samotok, zbytkový jen 10 litrů kalů“, argumentucukr 1,6 g/l, hrozny měly původ v josefovje Čevela. ské trati Kukvice. Víno vyniká příjemnou Zatím připravujeme ročně pár stovek lahví vína pro rodiMladé vinařství bude v bunaleželostí a chlebovinkou, vůně, chuť i donu, přátele a obchodní partnery. Výhledově bychom chtě- doucnu dopěstovávat hrozny chuť jsou typické a dobře nazrálé. li ročně dodávat na trh 10 až 15 tisíc lahví vína především z vlastní přilehlé viTramín červený 2002, cukernatost v hroznice. Výrobní zaměření bude nech 25,2 °NM, hrozny původem z Čejkozejména na přírodní přívlastková vína a techvic, lahvováno v roce 2003. Víno na první jekt rozsáhlých sklepení je stále ve výstavbě. nologie bude upřednostTo prozradí sedm metrů hluboká šachta s výňována spádová. Klienty tahem, kterým se z podzemí dostávala veškese budou Čevelovi snará vytěžená hornina při ražbě. V jednom z rohů žit hledat ponejvíce v prišachty je točité schodiště, které umožní pohodlvátní sféře mezi přímými ně sejít až dolů, odkud se již pokračuje sklepníodběrateli. A je zjevné, že mi chodbami. V jedné ze sklepních prostor jsou to myslí dobře a upřímně, ve stěnách již připraveny výklenky pro nerezoneboť kvalita vín níže pové 1000litrové nádrže. V několika dalších jsou psaných byla velmi dobrá podél stěn vzorově nastožkovány láhve větších a vcelku korespondovala partií vína, v jiných zase zřejmě již raritní vzors ostatní zkušeností. ky, neboť jsou láhve pečlivě označeny a výklenek mřížován. Ochutnali jsme: Sklep sestává z labyrintu chodeb, nicméně Chardonnay 2004, cupři bližším vysvětlování na sebe vše důmyslkernatost v hroznech ně navazuje. „Tyto prostory, kudy nyní prochá23,2 °NM, 8,6 g/l zíme, budou určeny pro zrání červených vín. kyselin, 6,6 g zbytkoDalší místnost se promění v lahvovnu, která vého cukru, 77 mg / bude samostatně odvětraná, zateplená a vyol vázaného SO2. Víno Dana a Stanislav Čevelovi mítaná. Umístíme sem také poloautomatickou je poněkud ostřejšího etiketovačku. Přilehlou šachtou bude jezdit výpohled zaujme jantarovou barvou. Vůně je výrazu, nicméně ční z něj surovinová poctitah, kde se vleze celá paleta. Tu si přivezu náponěkud štíhlejší, v čemž se odráží redukvost a svěží ovocitost. kladním autem, které nacouvá až k rampě výtivnost vinifikace. Chuť je velmi typická tahu v domečku, jenž bude a dobře vyleželá. stát nad šachtou,“ vysvětDevín 2002, cukernatost v hroznech 25,4 luje plány Stanislav Čevela. °NM, hrozny původem z Čejkovic, alkohol Klimatizace ve skle14 %. Víno je velmi štíhlé a útlé, v prvních pě Čevelových bude samovjemech až neutrální. I zde je silný rukopis zřejmostí. Vzduch je veden přísné reduktivnosti zpracování. Jde o víno potrubím z venčí, přičemž poctivé, čisté, ale trošku osekané, v dochuti než přijde soustavou do s mírnou hořčinkou, která může mít původ samotného sklepa, je již při vymražování vína. ochlazen ze vstupní teploChardonnay 2003, cukernatost v hroznech ty v létě například 30 °C na 26 °NM, zbytkový cukr 5,6 g/l, kyseliny konstantní teplotu 12 °C. 7,6 g/l, alkohol 14,82 %. V první moment senzoriky upoutá velmi intenzivní a plFiltrace moštu? ný vjem tónů přezrálých banánů a jiného Ačkoli Stanislav Čevetropického ovoce, také chuť je velmi plná la nemá odborné vzdělání a ušlechtilá. Dochuť evokuje křížaly jablek v oboru, je velmi zběhlým či hrušek. Konečný vjem je dlouhý, viskózv moderních technologi- Dosud používám skleněné a plastové nádoby, do budoucna ní, až mazlavý. by však měly převládnout nerezové nádrže a barikové sudy, ích a inovacích. „MyšlenText a foto Richard Stávek ku filtrovat mošty mi vnukl tvrdí vinař Čevela


632

Vinařský obzor (12/2005)

Za vinaři ve Slovinsku – Vinogradništvo Slavinec, Mihalovci

Když někde v půli cesty mezi východoslovinskými městy Ljutomer a Ormož odbočíte poblíž osady Ivanovci doprava směrem na Jeruzalem, v kopcovité krajině u vesnice Mihalovci už podle směrovek, a tudíž snadno objevíte ro-

Slavincovi mají ve vinicích povrch půdy zatravněn, aplikují 3x ročně mulčování. Ve vinicích převažuje spon 1,8 x 1,2 metru a stáří vinic se pohybuje od pěti do třiceti pěti let. Půdy jsou hlinitopísčité s lokalitami s vyšším obsa-

Majitel firmy pan Jože Slavinec je bodrý třiasedmdesátiletý muž. dinnou firmu VINOGRADNIŠTVO IN KLETARSTVO SLAVINEC. Majitel firmy pan Jože Slavinec je bodrý třiasedmdesátiletý muž. Sám se svojí manželkou, jedním zaměstnancem, který má na starosti mechanizaci vinic, a sezónními brigádníky obdělávají osm hektarů vinice. Při obhlídce vinice jsem zmínil téma škod způsobených kroupami, neboť na Moravě do té doby (začátkem srpna) už intenzivní srážky s kroupami několikrát místně udeřily. „Ani mně nemluvte! Letos jsme tu měli ve vinicích už třikrát krupobití!,“ stěžuje si Slavinec a dodává: „Přímé škody nejsou tak velké, ale jak jistě víte, ty druhotné nebývají nijak zanedbatelné. Kvalita poškozených hroznů je už nyní snížena.“

kvašení,“ upřesňuje Jože Slavinec. Dole ve sklepě je ještě jedna místnost, oddělená od sklepa, s ležáckými dřevěnými sudy. Zde jsou instalovány nerezové nádrže. Sem Slavincovi umísťují již vyškolená a vyfiltrovaná vína určená k lah-

Do nerezu dávám až vyškolené a hotové víno než jde na lahvování, tvrdí Jože Slavinec

hem jílu. Některé tratě se nacházejí na svazích se sklonem až 45°. Odrůdová skladba je zaměřena na bílá vína, ve vinicích a následně i v láhvích najdete Šipon, Laški rizling (RV), Chardonnay, Renski rizling (RR), Sivi pinot (RŠ), Muškat otonel (MO) a Rumeni muškat. Absence modrých odrůd je pozůstatkem centrálního socialistického plánování, ale vinaře Slavince to zjevně nijak neznepokojuje, protože se svými bílými víny je navýsost spokojen. Sklepní hospodářství 300 let starého sklepa, který zakoupil před lety Slavincův otec, se nachází v suterénu domu. Ve sníženém přízemí je lisovna a nad ní obytné části usedlosti. „Provozujeme částečnou gravitační technologii – z lisovny samospádem pouštíme odkalený mošt dolů do sklepa na

vování. „Jaké víno do těch nerezů dám, takové tam zůstane – a to mi před lahvováním vyhovuje,“ zdůrazňuje Jože Slavinec. Ve sklepním hospodářství však pracuje také s dalšími výdobytky moderních technologií – například řízeným kvašením. Používá pneumatický lis o obsahu lisovacího koše 3000 l, odkalovací sklolaminátovou nádrž, odkud je mošt po 24 hodinách statického odkalování stáčen bez čerpadla samospádem do sklepa na kvašení. V lisovně je též výtah na jednu paletu lahví a obsluhu, který zabezpečuje pohyb obalového materiálu a hotových výrobků do a ze sklepa. V ležáckém sklepě jsou na školení a zrání vín používány dřevěné sudy o objemech 800 až 4500 litrů. „Produkce naší rodinné firmy je asi 50 tisíc litrů vína. Vše plníme do lahví, což si zabezpečujeme sami. Také značnou část prodeje si zajišťujeme sami – ve dvoře je místnost pro


Vinařský obzor (12/2005)

adjustaci lahví jdoucích do prodeje a sklad hotových výrobků. Je i prodejním místem s chladicími boxy a možností ochutnání vín. Spousta našich zákazníků tohoto několikrát ročně využívá,“ dodává na závěr Jože Slavinec. Ochutnali jsme Šipon 2002, suchý, 2,7 g zbytkového cukru na litr, alkohol 10,9 %. Jde o víno nazrálé (nazrálost bílých vín zrajících v sudu), extraktivní, dalo by se říci v optimální zralosti pro konzum. Vjem je velmi dlouhý, v dochuti jemný a srovnaný, lehce kořenitý. Prodejní cena 3 EUR. Renski rizling 2003, polosuchý, 11,1 g zbytkového cukru na litr, alkohol 11,39 %. Ve vůni i chuti tohoto vína lze identifikovat tóny zelených jablíček, v dochuti potom sušené meruňky. Jde o víno velmi pěkné, pitelné a čisté. Prodejní cena 3,50 EUR. Muškat otonel 2003, polosuchý, 28 g zbytkového cukru na litr, alkohol 10,5 %. Víno je nižší barvy, nicméně vůně je mimořádně vábivá, v chuti je příjemná šťavnatost a pitelnost, celkový dojem příznivě překvapivý. Prodejní cena 4 EUR. Chardonnay 2001, pozdna trgatev – jagodny sber, alkohol 9,6 %, 111,6 g zbytkového cukru na

litr. Džemové a příjemné tóny přezrálého bílého bobulového ovoce uvodí dobrý prvotní dojem. V dochuti lze najít přezrálé meruňky, cibéby, pitelnou ovocitost. Prodejní cena 12,50 EUR. Laški rizling 2000, sladké, 164 g zbytkového cukru na litr, alkohol 9,54 %, 5,3 g veškerých kyselin, pH 3,7, bezcukerný extrakt 44,2 g/ l, sklizeň 13. 11. 2000. Vůně tohoto vína je velmi noblesní a ušlechtilá, značně průrazná.

633

Chuť je lahodná a velmi harmonická, extraktivní a dlouhá. Prodejní cena 21 EUR. Slavinčevo 2004 – jedná se o směs odrůd Laški rizling, Šipon, Rumeni muškat, Müller Thurgau a Renski rizling. Snadno pitelné příjemné víno s pikantní nevtíravou kyselinkou, která vybízí k dalšímu doušku, suché. Prodejní cena 2,50 EUR. Text a fota Richard Stávek

Slavincův Laški rizling 2000 se stal Championem mezinárodní soutěže vín – viněta a medaile. Archiv Jože Slavinec

Korzické odrůdy součástí série Terra Nostra Společenství Vignerons Corsicans (Korzičtí vinaři), sdružující asi 60 vinařů hospodařících na 1 300 ha vinic na východním pobřeží Ostrova krásy, pracují už několik let na propagaci tří původních korsických odrůd: Sciaccarellu, Vermentinu a Nielucciu. Z průkopníka této strategie, série Terra Nostra, složené z jednoodrůdových vín, se v r. 2003 prodalo 84 000 láhví, v r. 2004 to bylo přes 200 000 prodaných láhví. Výběr ze tří odrůd nabízí regionální speciality bílých, červených a vín rosé. Tato vína distribuují firmy Leclerc, Cora a Auchan. Podle Vitisphere.com (ak) Víno a zdravie V Dánsku testovali v dlhodobej štúdii po dobu 7 rokov 26 000 mužov a 26 900 žien vo veku 55 – 65 rokov riziko úmrtnosti pri nepravidelnom a pravidelnom požívaní alkoholových nápojov vrátane vína. Zistili, že len pravidelné umiernené požívanie alkoholových nápojov pozitívne ovplyvňuje predľženie životnosti ľudí. Zníženie rizika sa prejavilo najvypuklejšie, ak sa denne požili 2 poháre (300 – 400 ml) suchého vína. Zvýšenie rizika úmrtnosti konštatovali pri úplných abstinentoch. Ak sa však denne pravidelne požilo viac ako 30 g alkoholu/deň, riziko úmrtnosti vzrastalo bez ohľadu na to, či sa toto množstvo alkoholu požilo za deň či za týždeň. Der Deutsche Weinbau 2004, č. 13, s. 8 (em) Analýza stopiek listov – užitočný nástroj dostatku živín viniča Analýza stopiek viničových listov je jednoduchou a efektívnou metódou na stanovenie dostatku či nedostatku živín viniča. V austrálskom vinohradníctve je to zaužívanou technikou na určenie potreby hnojenia a na diagnostiku problémov výživy. Poskytuje sa kľúč na analýzu stopiek a opisuje sa odoberania vzoriek. Na rozbor treba odobrať asi 150 stopiek. Upozorňuje sa, že stopky nemajú byť po postreku. V Austrálii je veľa laboratórií, kde stopky anylyzujú. Australian and New Zealand Grapegrower and Winemaker 2004, č. 490, s. 31–33 (em)

Novinka: simulátor pro „pilota révy vinné” Simulcep 3D je pro vinařství tím, čím jsou letecké simulátory pro letectví. Společný produkt FAFSEA a ENSESAD je didaktickou pomůckou schopnou simulovat růst vinného keře ve třech rozměrech. Tento nositel zlaté medaile na soutěži inovací SIVAL je pomocným nástrojem vzdělávání, který umožňuje uživatelům (zaměstnancům, studentům, vinařům, zájemcům o zaměstnání) praktikovat doslova u paty keře bez nevýhod praxe v terénu: omezení roční dobou, nevratnými zásahy při řezu, víceletým růstem viniče. Tento program na CD také umožňuje okamžitě porozumět následkům zásahů pro růst keře. Najdete jej na SIVAL ve stánku FAFSEA. Další novinky, přihlášené do soutěže o ZLATÝ SIVAL, budou jistě zajímat vinařské profesionály: prořezávačku s pružnými kabely od fy Egretier (STŘÍBRNÝ SIVAL) a šasi kultivačního traktoru fy Boisselet (STŘÍBRNÝ SIVAL). Objevte kompletní seznam vyznamenaných Soutěže novinek ZLATÝ SIVAL na adrese http://www.sival-angers.com/Sivaldorpalmares-2005 Podle Vitisphere.com (ak) Konzumácia vína na Slovensku očami zahraničnej odbornej tlači V porovnaní s Maďarskom, Českom a Rakúskom je ročná spotreba vína na Slovensku na osobu a rok podstatne nižšia. T. č. sa spotreba pohybuje okolo 12 litrov. Na Slovensku sú dve skupiny spotrebiteľov: jedna sa koncentruje na cenu vína, druhá na kvalitu. V posledných rokoch sa zmenili obyčaje konzumentov, keď sa zamierávajú hlavne na kvalitu, najmä tá druhá skupina. Vedomosti o vínach sa u väčšiny spotrebiteľov vína zvýšili. Vstupom do EÚ sa podstatnejšie zvýšila konkurencia schopnosť výrobcov vína na trhu vína. Zvýšila sa dynamickosť slovenského trhu vína a zvýšil sa aj dovoz vína, čo vyvíja tlak a kúpyschopnosť a odbyt domáciach a zahraničných vín. Bulletin de l ´ O. I. V. 77, 2004, č. 879 – 880, s. 461 (em)


634

Vinařský obzor (12/2005)

Za révou do jižní Anglie RNDr. Zdeněk Habrovanský, Šlechtitelská stanice vinařská, Polešovice

Celá oblast je ovlivněna teplým Golfským proudem, kde mezi četnými porosty vřesu, vřesovce a neproniknutelnými ostnitými porosty hlodáše sbíhají směrem k pobřeží Atlantiku i porosty palem. Před cestou jsem nastudoval příslušné statě o vinařství Velké Británie z Encyklopedie vín autora Toma Stevensona, který zde uvedl 142 různých vín oceněných na různých výstavách převážně z malých viniček. Po návratu domů z popisované cesty jsem svoje poznání obohatil o článek „Vinařská turistika ve Velké Británii“ autora B. Trojaka uveřejněném ve VO č. 7–8/2005. Na anglická vína vyrobená zde jsou Angličané patřičně hrdí a klidně se prodávají v obchodech a vinotékách za vyšší cenu, tj. za 9–12 liber. V Anglii po přistání v Bristolu jsme zažili nesčetné množství zážitků, avšak nejvíce mě zajímalo setkání s révou a se vším, co s ní souvisí. Ujeli jsme autokarem pro 14 lidí okruh dva tisíce kilometrů. Byli jsme přijati u starosty Bridgwateru bílým vínem Chardonnay 2004 z Chile a pak nám starosta nalil Cabernet Sauvignon také ročník 2004 z Chile. Postupně jsme projeli letním sídlem králů – Windsorem, ležícím na řece Temži, hrabstvím Surry, kde byla podepsána Janem Bezzemkem Velká charta svobod, a dostali jsme se západně od Londýna do obrovského paláce a zahrad Hampton Court. Tento zámek byl postaven téměř před 500 lety za vlády Jindřicha VIII. Stejně jak byl rozsáhlý zámek, kde se pro královský stůl vyrábělo víno v bečkách v zámeckém sklepě, byly ještě rozsáhlejší zahrady. Bečky měly tu zvláštnost, že místo obručí byly staženy jak prst silným vrbovým proutím rozřezaným v podélném směru. V jednom ze skleníků byla pěstována „velká réva“ Great vine, která nesla název Black Hamburgh, a tvrdí se o ní, že je nejstarší réva na světě. Tuto révu pravděpodobně zasadil schopný zahradník Lancelot Brown někdy mezi lety 1768 až 1744. Byl inspektorem královských zahrad a vod na zámku Hampton Court za vlády krále Jindřicha VIII. Réva se sem dostala jako řízek z révy zvané Black Hamburgh (Čer-

ný Hamburg) ze zahrad v hrabství Essex, které už dneska neexistuje. Sazenice byla zasazena ve skleníku postaveném vedle skleníku s exotickými rostlinami z tropů, které tvořily sbírku královny Marie. Kořeny révy jsou v půdě mimo skleník a letorosty byly vyvedeny do vnitřku skleníku, který byl o rozloze 20 x 4,7 metrů. V 90. letech 18. století se réva tak rozrostla, že skleník musel být prodloužen o další 4 metry. Ve 40. letech 19. století mohli viděl návštěvníci tuto révu poté, co královna Viktorie nechala zahrady otevřít veřejnosti. Dnešní hliníkový stánek pro révu byl zbudován v roce 1969, ale opěrná konstrukce a vchod do skleníku pochází z původního dřevěného skleníku z 19. století. V záznamech je uvedena sklizeň z roku 1798, bylo to 900 kg hroznů, v roce 1807 to bylo 1450 kg. V dnešní době se sklizeň udržuje průměrně na 250 kg. Hrozny jsou každoročně prodávány s hrdostí na sklonku srpna a září v obchodech zámku. Za velmi krásnou považuji prohlídku všech zámeckých zahrad. Další den jsme přijeli do Brightonu, přístavního letoviska a navštívili známý Royal Pavilion, který v roce 1822 nechal postavit Jiří IV. Tam mě zaujaly malované keramické nádoby na víno s pípou v prostorné zámecké kuchyni, která byla začátkem 19. století nejmohutnější široko daleko. Pokračovali jsme dále přes Arundel /známá katedrála/ do Chichesteru. Životním zážitkem pro nás suchozemce bylo přístavní město Portsmouth, kde právě probíhal světový festival plachetnic, které dosud brázdí světové oceány a moře. Kotvila zde loď Victory, na které zahynul admirál Nelson při bitvě u Trafalgaru. Z dalšího přístavu Southampton vyplula kdysi nepotopitelná loď Titanic. Dále jsme navštívili národní park „New Forest“ s majestátnými stromy a s vysokou zvěří. Viděli jsme zátoku pašeráků u Durdle Door. Prošli jsme keltské hradiště Maiden Castle, navštívili jsme opatství Glastonbury, zátoku s amonity (vymřelí, nyní zkamenělí hlavonožci) u Lyme Regis a pak Exeter s nejdelším svorníkem klenby v katedrále, Bodminská blata s přírodní rezervací Becky Falls. Z města Plymouth vyplouvali pracovití „otcové poutníci“ budovat Ameriku a zde jsme navštívili mořské akvárium. Přes město Polperro jsme se dostali do oblasti Cornwall, kde nedaleko města Boswinger jsme navštívili něco gigantického, a to Eden

Project. Představte si vytěženou obrovskou jámu po kaolinu o rozloze 36 fotbalových hřišť. V roce 1997 byl tento lom zrekultivován, odvodněn a na jeho dno a stěny bylo navoženo 83 tisíc tun zeminy. Do tohoto prostoru byly postupně přemisťovány rostliny snad z celé zeměkoule. Na dně a šikmých stěnách kráteru byly postaveny dva obrovské skleníky, které z ptačí perspektivy vypadají jako plástve včel. Ten větší tropický skleník je rozměrů 240 m délky, 110 m šířky a 50 m je výška. Jsou zde nasázeny rostliny z tropických ostrovů Malajsie, západní Afriky a tropů Jižní Ameriky. Skleník byl doplněn dobovými stavbami a jsou zde ukazovány práce v tropech včetně zpracování tropických plodů. Subtropický skleník ukazuje rostlinstvo Středomoří, Jižní Afriky a Kalifornie. Na suchých a mnohdy nevýživných půdách se pěstuje olivovník, réva vinná, korkové duby, citrusy a všude vás provází omamná vůně různých léčivých a aromatických rostlin. Z odrůd révy vinné jsou zde pěstovány: Flame Seedless, Pinot Noir, Viognier, Malvasia, Tempranillo, Chardonnay, Cabernet Sauvignon. V jednom z porostů révy jsem nafotil Dionysa, řeckého boha vína v mnoha podobách, jako býka s družinou menád – víl. V jednom rohu byl citát Murfyho: „Pokušení – réva se kroutí jako hadi a víno neublíží a slíbí lásku, kde není.“ Úžasné a nezapomenutelné byly oba skleníky. Třetí část Eden Projectu tvoří venkovní záhony, které jsou terasovitě umístěny v obrovském údolí. Jsou zde vysázeny kulturní i divoce rostoucí rostliny, které provází lidský život. Jsou to rostliny k jídlu, pití, oblékání. Představte si rozmanitost plodin od Indie po Cornwall v Anglii. Eden Project se stal nejrozsáhlejším kulturním a vzdělávacím zařízením na světě. Jsou zde také otevřeny dveře návštěvníkům z celého světa. Představuje sílu člověka, rozmanitost tvarů, spolupráci s přírodou na nápravě poškozených míst a zhoršujícího se životního prostředí. Je řízen Eden Trustem, což je jakási charitativní organizace, která získává peníze od světových sponzorů, ale hlavně od návštěvníků. Vždyť vstupné 12 liber není malé, ale stojí to za to. Eden Project je jakási průkopnická organizace, která patří všem, není na prodej, je řízen morálkou a chce si zachovat nezávislost. Až budete v této části země, doporučuji vřele navštívit tento projekt. Fota autor


Vinařský obzor (12/2005)

635

1. Vrbové pruty místo obručí na bečkách zámku Hampton Court

2. Pohled do skleníku na keře odrůdy Black Hamburgh

3. Keramické soudky na víno v kuchyni Royal Pavilionu

4. Jedny z největších skleníků na světě v Eden Project

5. Réva ve skleníku v Eden Project

6. Tančící Panova družina v révových porostech

PR O N ECO – Vá š t r a d i č ní do v o z c e z n ač ko vý c h pro duktů Uzávěry

Záklopky

přírodní aglomerované dvouploškové griffkorky kónické sektové syntetické

cínové polykapové termo sektové

Nakupujte pohodlně v naší internetové prodejně www.proneco.cz. Snadno a rychle si vyberete a nakoupíte různé typy uzávěrů a záklopek pro Vaše víno. Proneco, s. r. o. • provozovna 692 01 Klentnice č. p. 78 • tel./fax: 519 515 117, 519 515 290 • sekretariat@proneco.cz


636

Vinařský obzor (12/2005)

Prípravky na ošetrenie vína Vinárske potreby Drevené sudy Barikové sudy Cisterny VEĽMI DOBRÉ CENY NEREZOVÝCH NÁDRŽÍ A CISTERIEN!

BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK

FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK

KRÁL FILTRÒ • svíãky lichobûÏníkové s neomezenou Ïivotností • vyrovnávací tank s eliminací tlakov˘ch rázÛ • tlakov˘ odstfiel kalÛ

nov˘ model FKSV

Pfiedstavujeme novou fiadu svíãkov˘ch kfiemelinov˘ch filtrÛ FKSV. Díky v˘raznému sníÏení negativního vlivu tlakov˘ch impulzÛ v procesu filtrace prostfiednictvím pouÏit˘ch nedeformujících se ocelov˘ch svíãek s vinut˘m drátem lichobûÏníkového prÛfiezu a vyrovnávacího tanku, zafiazeného pfiímo v kompletu filtru, umoÏÀuje toto zafiízení ‰iroké spektrum selektivit filtrace mo‰tÛ a vín. To znamená, Ïe umí pracovat s hrub˘mi zákaly primárních (odkalen˘ch) mo‰tÛ stejnû v˘znamnû jako s vyzrál˘mi a vy‰kolen˘mi víny pfii mikrobiologické stabilizaci pfied lahvováním, kdy laboratorní rozbory na pfiítomnost kvasinek ve filtrátu ve vût‰inû pfiípadÛ vykazují nulov˘ poãet bunûk. S uplatnûním dávkování definovan˘ch pomûrÛ (kombinací) smûsí jednotliv˘ch typÛ kfiemelin dosahu-

• nejvy‰‰í úãinnost kfiemelinové filtrace • mikrobiologická stabilizace • vysoká rentabilita

je FKSV taktéÏ ‰piãkov˘ch prÛtokov˘ch a kapacitních v˘konÛ, které nadstandardnû pfiesahují moÏnosti nûkter˘ch jin˘ch, dosud uÏívan˘ch filtrÛ. Neménû dÛleÏitou skuteãností pfii pouÏití pfiírodních kfiemelin je nejménû agresivní (po‰kozující) úroveÀ tzv. „rozbití" vín pfii filtraci, na rozdíl od nûkter˘ch zauÏívan˘ch metod. Vypl˘vající ekonomick˘ pfiínos v˘raznû upfiednostÀuje jejich aplikace ve v‰ech profesionálních provozech. Filtry FKSV byly velmi úspû‰nû odzkou‰eny v provoznû nároãn˘ch podmínkách s dÛrazem na vysokou kvalitu vína. Jsou vyrábûny s velk˘m rozsahem filtraãní plochy a pfiíslu‰enství s ohledem na poÏadované v˘konové a kvalitativní parametry.

Vinafii, akce „FILTRACE“! mimofiádná sezónní

SLEVA

-10 %

do 23. 12. 2005

na v‰echna • filtry • vinifikátory

vyrábûná

• tlakové nádoby • tanky

zafiízení

• flotaãní a dávkovací zafiízení BÍLEK FILTRY s. r. o. Josefov 135, PSâ 696 21 tel.: +420-518-372 134 fax: +420-518-373 091 e-mail: info@filtrace.com http://www.filtrace.com

FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK

BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK

Royal – Hudec Miroslav, Na hriadkach 13/a, 841 07 Bratislava Tel./Fax: +421 (0)2/6477 4937, Mobil: 0903/829 216, 0903/829 217 E-mail: mhudec@stonline.sk


638

Vinařský obzor (12/2005)

Po roce v sadech ZEMOS

a živočišné výroby, pěstují révu vinnou na ploše převyšující sto hektarů a výměra ovocných sadů kolísá kolem 150 hektarů. Ze sortimentu ovoce převažují jádroviny, jabloně zaujímají plochu kolem sta hektarů. Výnos si lze docela snadno spočítat, když letos sklidili celkem 3 446 tun jablk. Dlužno dodat, že zdejší jablka svou kvalitou a chuťovými vlastnostmi patří k vyhledávané produkci. Vraťme se však k technologii a k technice. Zejména nová intenzivní výsadba jabloní s užšími řady 3,5 metru vyžaduje odpovídající mechaObr. 1 – Než se rok s rokem sešel, přibyl do traktorového par- nizaci, v první řadě vhodný traktor. ku společnosti ZEMOS další nový traktor Antonio Carraro „Oba traktory užíváme ke stejným TRG 9400. Řidič Tomáš Rohrer si ho velmi pochvaluje: „Vý- účelům“, vysvětluje nám pan Burian s pokračuje: „Jsou to především kulkonný, obratný a snadné ovládání“ tivační práce, manipulace při sklizni Proto jsme rádi vyslechli kvalifikované hoda chemická ochrana stromů. Pro naše podmínnocení obou traktorů z úst mechanizátora ky jsou traktory Antonio Carraro velmi vhodné, ZEMOS Jaroslava Buriana: „Traktůrky Antonio hodí se do intenzivní výsadby a vzhledem k poCarraro používáme pouze v sadech, kde jsou měrně malým rozměrům mají vysoký výkon 87 dobře využívány, ve vinicích pomáháme jen koní a jedinečnou obratnost. Reverzační převov naléhavých případech při chemické ochraně dovka s počtem stupňů 16 / 16 a rychlost jízdy rostlin. Protože jsme byli spokojeni s prvním až 40 km/h, posilovač řízení a pro nás nejdůletraktorem, v žádném případě jsme nemínili měžitější požadavek – otočné pracoviště řidiče, ktenit značku, ani model. Také vybavení se nám ré je nepostradatelné.“ plně osvědčilo.“ O tom jsme se přesvědčili už loni, když jsme Snad by neškodilo připomenout, že v tomto viděli práci traktoru s připojeným paletizačzemědělském podniku o výměře zhruba tří tisíním zdvihacím mechanismem Falconero o výšců hektarů s klasickým zastoupením rostlinné ce zdvihu 3,3 metru. Díky menší šířce traktorů mohou pracovat v nové výsadbě, aniž by poškozovaly ovoce. Co k tomu dodat? Určitě to, že dva mechanismy Falconero, které tady k oběma traktorům Antonio Carraro mají, nahrazují vlastně dva vysokozdvižné vozíky a přitom po odpojení Falconera lze využívat traktory k řadě dalších prací. Tedy nesporná výhoda všestranného využití traktorů. Jak jsme poznali, v ZEMOSu k traktorům Antonio Carraro výhodně používají též různé aktivně poháněné rotační pracovní stroje, rotavátor, travní sekačku, mulčovač a v poslední době i drtič Berti. „Ten se nám obzvlášť dobře osvědObr. 2 – Otočné pracoviště řidiče umožňuje pohotově využíčuje“, vstupuje do rozhovoru pan vat pracovní stroje pro jízdu vpřed i vzad

Obr. 3 – „Protože jsme byli spokojeni s prvním traktorem, v žádném případě jsme nemínili měnit značku, ani model“, říká Jaroslav Burian, mechanizátor ZEMOS, a.s., (vpravo) v rozhovoru s Ing. Radkem Maškem, zástupcem společnosti PEKASS, a.s.

Burian a dodává: „Pořizovali jsme ho hlavně kvůli tomu, že potřebujeme po řezu jabloní nějakým způsobem zlikvidovat větve. Vybrali jsme si robustnější variantu M, tedy drtič Berti řady TFB/M o záběru 220 cm a je pro nás dostačující. Používáme ho v agregaci s přihrnovačem a takto nařádkované větve drtíme.“ Jak silné větve drtí? „Byli jsme překvapeni, drtí větve až do průměru 15 cm, loni jsme tímto strojem zpracovali větve asi ze 60 hektarů, letos počítáme drtit z plochy 100 hektarů.“ A co děláte s podrcenou hmotou? „Nic“, usmívá se pan Burian, „neděláme žádnou kultivaci, až naroste travní porost do výšky 15 až 20 cm, znova se přejede drtičem a případné zbytky se rozdrtí, takže do podzimu lze říci, že dřevní hmota jako by tam nebyla.“ Takže nejen osvědčené traktory Antonio Carraro, ale i další italská značka Berti osvědčila v zemědělském podniku ZEMOS ve Velkých Němčicích dobrou pověst kvalitních a spolehlivých výrobků. Ing. František Král

ZEMĚDĚLSKÁ A KOMUNÁLNÍ TECHNIKA Přátelství 987, 104 00 Praha–Uhříněves telefon: 272 705 789, mobil: 777 730 845 Prodejci na Moravě: KABER Telnice u Brna 544 229 038, 603 533 404 UNIMARCO Zlín–Lípa 577 901 148, 603 836 092 LUKROM Nový Jičín 556 703 848, 602 755 160


Vinařský obzor (12/2005)

Kalifornie: Vinaři protestují proti evropské pomoci Asociace kalifornských vinařů (CAWG) dala najevo svou nespokojenost se sumou 450 mil. USD, kterou vydá EU na restrukturalizaci svých vinic. Soudí, že tato pomoc je v rozporu se závazky, které EU přijala ve vztahu k Světové obchodní organizaci (WTO). Asociace začala lobovat u americké vlády, aby byla tato pomoc definitivně zrušena na summitu WTO v Dohá. „Evropští producenti už dostali stamilióny dolarů od Komise na to, aby jejich vína byla více schopná konkurovat na mezinárodním trhu. Tato pomoc vinařům, kteří už ovládají 70 % mezinárodního trhu, je vypočítána tak, aby ještě zvýšila konkurenceschopnost jejich vín v neprospěch jiných vín, včetně amerických,” vyhlásila Karen Ross, prezidentka CAWG. (ako) Charta vinařství FNIVAB se realizuje v praxi Charta vinařství FNIVAB je logickým pokračováním biologických opatření ve vinohradnictví a vinařství, většího respektu k životnímu prostředí i ke spotřebiteli. Spočívá na zárukách, kontrolovaných certifikačním orgánem, minimálním a racionálním používání schválených enologických prostředků, vystopovatelnosti při výrobě vína, nepoužívání genov�� zmanipulovaných organismů či produktů z nich pocházejících, a omezení maximálních povolených celkových dávek SO2 ve srovnání s evropskými normami. První kontroly, týkající se kampaně r. 2003, byly provedeny při kontrole vinohradů v létě 2004. Kontroly byly tedy dodatečné, protože systém kontroly jednotlivých tratí je v současnosti příliš obtížný pro realizaci. V této kampani se kontrola týkala 17 vinařů v Akvitánsku, t. j. 284 ha, 12 tis. hl a 18 % objemu regionálních biologických hospodářství. V Languedocu Roussillonu se týkala 15 vinařů, 17 kooperujících, 614 ha a 28 300 hl, t. j. 23 % objemu regionálních biologických hospodářství. Následující etapy zahrnují informace o chartě, konkrétně u nákupců, kteří navštěvují salón Millésime Bio. Na salónu budou mít účastníci charty speciální označení, a také v katalogu. (ako) Italští výrobci budou investovat do propagace Při příležitosti fóra, které nedávno organizovala Contragricoltura, zdůraznili účastníci zpoždění marketingu italských vín ve srovnání s konkurencí, jak oznamuje místní tisk. Tato situace se stává zvlášť problematickou v situaci, kdy prodej australských vín na americkém trhu poprvé předstihl prodej italských vín. Růst eura, který se projevil zvýšením cen italské produkce o 30 %, částečně tuto tendenci vysvětluje. Aby ji zvrátili, musí se italští producenti sami zabývat propagací svých vín v cizině. Marketing italských vín by se měl dít na národní, nebo až evropské úrovni. Existují skutečně možnosti, jak zdůraznili účastníci, když klasifikace „DOC” se už stala synonymem kvality. Odvětví může také počítat s finanční podporou EU, konkrétně po r. 2007, kdy bude rozvoji zemědělství věnováno více zdrojů. (ako) Boom prodeje vín v Jižní Koreji Podle ekonomické mise v Soulu se dovoz vín v prvních 6 měsících roku (2004) zvýšil o 44 %. V r. 2003 se přitom zvýšil o 55 %. Ve stejné době import whisky a koňaku poklesl o 27 %, resp. 52 %. Z prvních analýz plyne, že víno těží z „francouzského paradoxu”. Generace pětadvacetiletých až pětatřicetiletých v obavě o své zdraví nahradila tvrdý alkohol vínem. Dynamika trhu demokratizuje víno s bezprostředním prospěchem pro výrobky střední až nižší kategorie. Francie, proslulá svými vynikajícími víny, má potíže se svojí regionální diverzitou ve srovnání s jednodušší nabídkou vín z Nového světa. Francie se snaží udržet svůj podíl na trhu (44,8 % v prvních šesti měsících roku 2004 ve srovnání s 49,5 % v r. 2003). Hlavní podíl na tomto růstu dovozu vína má Chile a v menší míře Španělsko a Německo. (ako)

639

Sortiment vín v kartónových obalech po 500 ml Canandaigua, filiálka americké skupiny Constellation, uvedla na trh sortiment vín pod svojí značkou Vendange v kartónových obalech Tetra Prisma po 500 ml. Je to poprvé, co se nějaká značka vína prodává v tomto obalu (Canandaigua už s úspěchem vyzkoušela v dubnu uvedení na trh sangrie v obalu Tetra Prisma). Osmihranný obal umožňuje naplnit něco víc než tři sklenice. Cíloví zákazníci: mladí spotřebitelé, hledající snadno použitelný obal. Prodávají se takto čtyři odrůdy: Cabernet Sauvignon, Chardonnay, Pinot šedý a Syrah. Canandaigua se snaží vézt na vlně zájmu o vína, balená v krabicích: v minulém roce se ve světě prodalo 1,3 miliardy balení Tetra Pak (čtverhranné krabice). (ako) Uvedení první počítačové hry o spolupráci vinařů Mladí družstevní vinaři departementu Bouches du Rhône se chystají vydat první počítačovou hru o spolupráci vinařů. Sestává se ze 400 otázek týkajících se spolupráce ve vinařství, departementu Bouches du Rhône, místního vinařství a družstevních sklepů departementu. Propaguje i souvislosti mezi provensálskou kuchyní a vínem z družstevních sklepů, nabízí i mapu pokladu ve sklepech departementu a degustační lístky. Kromě své pedagogické a herní funkce má tato počítačová hra i vyšší ambice: nácvik vinařské degustace v duchu umírněné konzumace, protože nabízí také dvě degustační sklenky od INAO. Počítačová hra, realizovaná s podporou rady departementu Bouches du Rhône a Federací družstevních sklepů departementu Bouches du Rhône, je v současnosti k dostání v 18 družstevních sklepech departementu za 13 eur. (ako) EU: COAG protestuje proti výjimce, udělené argentinským vínům COAG, jedna z nejdůležitějších španělských zemědělských organizací, protestuje proti udělení výjimky argentinským vínům, dováženým do EU. Do některých vín, vyráběných v Argentině, je k úpravě acidity přidána kyselina jablečná, což je metoda zakázaná v EU. V očekávání závěru jednání mezi EU a Argentinou o této otázce se EU rozhodla povolit výjimku na dovoz argentinských vín. Problém: i když bylo určeno pevné datum (30. září 2004), jednání ještě neskončila, a podle COAG se EU chystá prodloužit výjimku o rok. COAG protestuje proti tomuto „nelogickému” rozhodnutí a zdůrazňuje, že v posledních letech dovoz argentinských vín do Španělska prudce vzrostl. (ako) Hardy ruší svou účast ve „Wine Fundu” Australská firma Hardy, filiálka skupiny Constellation prodala podstatnou část své účasti (kolem 15 %) v International Wine Investment Fund (IWIF), jednom z hlavních investičních fondů v oblasti vína. Části byly prodány investorům, jejichž totožnost nebyla zveřejněna. Vysvětlení tohoto prodeje: IWIF nebyl v Constellation, mateřské firmě Hardy považován za strategickou investici. Hardy se pustil nedávno do lukrativních nákupů (hlavně Mondavi). International Wine Investment Fund, založený v r. 1989, naopak zachoval svůj podíl téměř 60 mil. USD ve skupině Constellation. IWIF je kapitálově přítomen asi v 50 skupinách, mezi nimi i ve francouzských Laroche a Gabriel Meffre. (ako) Obchodné značky vína – zákonná perspektíva z pohľadu spotrebiteľa Kým mnohí konzumenti sa nazdávajú, že obchodná značka na etikete vínne fľaše zabezpečuje spotrebiteľovi aj jasnú indikáciu o víne, pre výrobcov a obchodníkov je jasné, že obchodná značka konzumenta neinformuje konzistentne. Pre rozdielne štandardy v rôznych krajinách sú často rozdielne aj nekonzistentné praktiky etiketovania: pre konzumenta bývajú málo zrozumiteľné, konfúzne až zavádzajúce. Australian and New Zealand Grapegrower and Winemaker 2004, č. 481, s. 74–75 (em)


640

Vinařský obzor (12/2005)

Španělská vína očima historických literárních děl Např. A. Jouvin ve své rozsáhlé knize Le Voyageur d´Europe (Paříž, 1672) píše: „Nikde ve Španělsku nenajdete víno dobré kvality, protože jej Španělé uchovávají i uzavírají na slupkách, díky nimž víno dostává odpornou chuť. Je také výjimkou nalézt ve Španělsku víno, které je uskladněné ve sklepech. Na místo toho je ponecháno v místnostech, kde nepříznivě působí vysoká teplota. Některá obstojná vína jsou však vyráběna v Andalusii, Extramaduře, Granadě a taky v Aragonii a Kastilii.“ Sám Cervantes opěvoval vína ze Ciudad Real a červená vína z oblasti San Martín de Valdeiglesias. A nejenom on. Chválou nešetřili ani ostatní známí spisovatelé jako Vincente Espinel, Tirso de Molina a Lope de Vega, kteří oceňova-

li tato hutná, sladká, alkoholická vína. Víno ze San Martín de Valdeiglesias mělo dokonce své čestné místo na dvorních hostinách. I jiná města a regiony však dostály chvály a uznání.

intenzivní barvy a vysokého obsahu alkoholu se ředila vodou nebo byla míchána s víny bílými. V klasické španělské literatuře se chválou vín z oblasti La Manche nešetří.

Madrid Miguel Herrero García (1895–1961, docent španělské literatury a autor mnoha studií klasických textů) ve svém díle Vida Espanola del Siglo XVII vysvětluje různá nedorozumění a předsudky o španělském vínu, přestavuje některá z nejlepších druhů stolních vín a především vyzdvihuje excelentní moscateles (muškáty) madridského regionu. Valdemoro, vesnice oblasti Madridu, nabízela skvělé víno Real Palacio, oblíbené zvláště u dvora. Vytříbený madridský vkus jej tak oceňoval a chránil, až byly jeho prodej a konzumace ve vesnici zakázány jenom proto, aby byl garantován dostatek zásob pro samotný Madrid. Proslulý muškát z Pinka, jehož věhlas přesáhl i hranice regionu, byl používán k výrobě oblíbeného nápoje carraspada: červené víno s vodou, medem a kořením. U madridského dvora dámy rozradostňovala sladká vína s květinovým aroma, zvláště muškát z Alcalá de Heneres.

Aragonie V Aragonii se v Cervantesově době produkovala silná červená vína z místní odrůdy zvané Carinena. Při procházce takovými vinicemi se vrátíme alespoň nakrátko do minulosti tehdejší krajiny – málo se změnilo, jen kdysi dominantní Carinena je dnes bohužel už téměř vzpomínkou. Kromě bílých a červených vín se Aragonie pyšnila svou jemnou odrůdou Malvasia, z níž se vyrábělo lahodné dezertní víno.

Toledo Oblíbenými víny v regionu dozajista byly Yepes a Esquivias, o kterých nešetřili chválou ve svých románech jak Cervantes, tak Lope de Vega. A Tirso de Molina prohlásil: „Esquivias z Toleda vstoupí do Vaší duše s polibkem míru na rtech….“ La Mancha Ta nejlepší vína oné doby se vyráběla v Ciudad Real, v oblasti La Manche. Pro svou důležitost a prestiž se název Ciudad Real stal synonymem kvality. Vydatná a ovocitá červená vína

Andalusie Andalusie, jedna z nejvýznamnějších španělských vinařských oblastí, nabízí vysoce ceněné víno Cazalla de la Sierra, mající svůj věhlas již od středověku. Jeho sláva je zachycena též v oblíbeném pořekadlu: „Abrigarse con la manta de Cazella“ (Zahal se do pláště Cazally), které vyzdvihuje vysokou kvalitu a naráží na bohatý obsah alkoholu. Za zmínku dozajista také stojí víno z Luceny – běžný nápoj na královském stole. Nebo víno manzanilla, mající původ svého jména ne v barvě heřmánkového čaje (neboť manzanilla je španělský překlad heřmánku), ale v názvu vesnice, odkud odrůda pochází. Katalánsko Vína produkovaná v této oblasti nepřesáhla nijak význačně hranice regionu. Výjimkou bylo víno Priorato vyráběné mnichy, kvalifikovanými a zapálenými pijany té doby. Jak shrnout Cervantesův pohled na produkci a výrobu vína v don Quijotské době? Don Quijote de la Mancha rád vychutnával sladká aromatická bílá a silná červená vína s vysokým obsahem alkoholu a sytou barvou, která dotvářela ráz španělské kultury, a Cervantes ve svém románu maličko poodhaluje tajemno oné doby právě také skrze poloplné či poloprázdné poháry vína. Zpracováno podle: SLOW – the magazine of the Slow Food Movement, 03/2005, roč. X. Ivana Slámová


Vinařský obzor (12/2005)

641

Můj první útěk z „Reichu“ Poněvadž nastaly nějaké menší neshody s otcem, uvítal jsem pozvání od kamaráda z vinařské školy, abych za ním přijel do Vídně, kde by měl pro mne zajištěné místo v oboru, ke kterému jsme oba byli předurčeni. Jmenoval se Jaroslav Vysloužil, dobrý Hanák, který měl již slušné postavení jako technik u světoznámé firmy J. Meinl. Měl jsem jisté informace od místního pašeráka, a tak jsem autobusem a dále pak rychlíkem přes Břeclav dorazil do Vídně Lundenburg. Pas či nějaké doklady jsem neměl. Ve vlaku vedle mne seděl německý voják. Najednou se otevřou dveře a do velkého kupé vstupuje voják se svítící cedulí na prsou a zavolá …?. ahcckontroll. V prvním momentě jsem si myslel, že je se mnou konec, ale něco mi říkalo: „Opakuj si to zvolání znova!“ Teď jsem si uvědomil, že nezavolal ten vojenský policajt Passkontroll, ale Wehrmachtskontroll! Šel přímo k onomu vojákovi vedle mne, já vytáhl stříbrnou tabatěrku a zapálil si cigaretu. Měl jsem tedy vyhráno a přistál jsem šťastně ve městě mých milých valčíků ve Wien – Vídni. Tehdy se mohlo kouřit jak ve vlacích, tak také v tramvajích (pokud bylo co kouřit). První noc jsem přežil až do rána jakžtakž, díky tomu, že jsem trefil na sympaťáka s cvikrem na červeném nose, což zvěstovalo, že uspěji se slivovicí, kterou jsem mu diskrétně nabídnul. Slovo dalo slovo, za chvíli jsme byli „Kriegskameraden“. Osobně mě zavedl až do pokoje ve 3. patře s tím, že nesmím do rána vyjít z pokoje a nerozsvěcovat! Toto vše jsem přežil při teplotě asi 5 °C v hotelu Frankfurt na Alserstrasse. Předkové onoho recepčního byli prý Češi, on ale česky neuměl ani slovo. Zastavil jsem se v kavárně, kde jsem dostal černou kávu (nějakou Meltu) a dvě tabletky sacharinu. Zapálil jsem si cigaretu (po nabídnutí číšnikovi, ten po ní skočil jako vlk). Nějakou futráš jsem měl z domova, posnídal jsem a odjel na smluvené místo. Když jsem vstoupil jakýmsi bočním vchodem do závodu, uslyšel jsem rachot sklenic a tu najed-

nou jsem byl šokován, spatřivše kamaráda, také vinařáka Karla Hetfleische, jak obsluhuje mamutí plničku lahví a právě plní Gumpoldskirchen Spätlesse. Hned mi dal koštovat a děl, že se mám dostavit večer do české hospody, kde se nás sejde několik Čechů. Tento podnik byl firma Knorr, velkoproducent vín, destilátů a výrobce sáčkových polévek. (Snad je tomu tak dodnes.) Dostavil jsem se k provoznímu, který ač měl české jméno, Svoboda, byl skalním Němcem. Poslal mne na úřad práce, kde se mám odvolat na jeho jméno. Neměl jsem žádné papíry, tak jsem dumal, dlouho, a jak jsem tak pozoroval asi deset úředníků sedících v jednom sále, jímal mě strach při pomyšlení, že kdyby to prasklo, tak za to, jak jsem byl již dříve informován, by bylo dva měsíce ve vídeňském lapáku, při venkovní teplotě mínus 18 °C. Kapituloval jsem! Večer jsem se dostavil do české hospody, bylo nás šest, kolem 22. hodiny byli hoši už pořádně stříknutí, venku zpívali, spíše hulákali, proto já s kolegou zmizel a tuto noc jsem strávil v ubikacích fy Knorr. Spalo se na pryčnách, vedle mne spal Ital, na druhé straně Francouz, s kterým jsem ráno prohodil pár slov. Asi deset let po válce jsem se dozvěděl, že tento Francouz je velký boháč, vlastnící velké vinice a lanýžovou plantáž, tuším, že se jmenoval Boudoin či Boudoen. Kolega Jaroslav byl u něj dvakrát, já mu zpracovával filmy, které tam nafotil. Třetí den jsem od rána byl u Jaroslava, bydlel v 17. Bezirku u Frau Psota. Já měl čekat na něj, až přijde odpoledne z práce. Nevím, z jakého důvodu mne zamknul? Za pár hodin jsem měl malou potřebu a co teď? Na štěstí jsem mezi almarou a postelí našel krásnou pistoli od Ryzlinku a použil jsem ji jako nemocničního bažanta. Samozřejmě, že jsem zapomněl toto oznámit Jardovi. Sbalil jsem za chvíli ruksak, Jára mne doprovodil na Bahnof a já jel do Lundenburgu – Břeclavi. Zde jsem vystoupil a čekal na úplnou tmu, abych se vydal na přechod hranic

Smrt vinařského krále

do Protektorátu a domů. Přesný „itinerář“ mně byl znám, ale byla jasná sluneční noc, 30 cm sněhu, –18 °C, měsíc svítil a já sám voják v poli. Blízko osamělé chalupy štěkající pes, jistě mne spatřil, takže několikrát jsem se schoulil v brázdě, nevěda, co bude se díti dále. Změnil jsem „trasu“ a doplazil se asi deset metrů pod kolejiště a najednou slyším tajemné zvuky. Schoval jsem se do sněhu za křovím a za chvíli slyším: „Ešče kúsek“? Sláva, jsem zachráněn, myslil jsem si a dobře! Byli to tři „naši staří“ pašeráci, kteří pomáhali Adolfovi zásobovat moukou aj. kontrabandem jeho ovečky. Hned mne vzali „do vleku“ a za deset minut jsme se přeplazili přes silnici a byli jsme doma, v blízkosti nádraží Hrušky. Tam jsme sedli do vláčku a brzy jsme dorazili do Hodonína. Já si vzal hned pokoj v hotelu Slavia a ubytoval se. Hodil jsem se do glancu a šel do restaurace na Plzeň. Udělal jsem asi osm kríglů, dobře se vyspal a ráno směr Kyjov a s Ondráčkem do Žarošic. Za týden jsem obdržel dopis z Vídně, katastrofa! „Ty prase, ty hovado, víš cos udělal?“ Domyslel jsem si to. Jarda měl návštěvu a nalil do pohárku to „moje víno“! Na štěstí zůstalo jen u nosu. Za pár let jsme spolu pracovali v Bruntálském nápojovém průmyslu, kde měl Jarda na starosti likérku a já lisovnu ovoce, výrobu moštů, sirupů a ovocného vína. Járovi jsem dodával spritované sukusy na výrobu ovocných exportních likérů. Jednou jsem onu historku dal do placu na výrobní poradě a Jardova manželka se mnou dva roky nemluvila. Jaroslav byl jistou dobu ředitelem známé likérky „Starorežná Prostějov“. Byl však omylem čtyři roky vězněn, ale vyučil se v kriminále zedníkem. Od spoluvězně, Němce, získal recept na nejmodernější technologii výroby octa. Pochovali jsme ho v roce 1992 (v 72 letech) v Prostějově. Já, 83letý a zatím ještě furt žiju. Oldřich Malík

Cena 139 Kč (vč. 5% DPH)

Téměř padesát historek a pověstí zaznamenal v moravských vinařských obcích Václav Litavanský, dlouhá léta pracující jako novinář se zaměřením na venkov a zemědělství. Často poučné, veselé i vážné příběhy doplňují vinařská přísloví, citáty a kapitolky z historie vinařství. Vydalo nakladatelství Šimon Ryšavý, stran 152, rok vydání: 2003 Širš í nabídku publikací a kontakt y najdete v zadní části časopisu a nebo na w w w.vinarskyobzor.cz


642

Vinařský obzor (12/2005)

Význam vína pro zdraví člověka Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Ústav vinohradnictví a vinařství, ZF MZLU Lednice

Současné znalosti o zdravotní prospěšnosti a nevýhodách konzumace vína Tomera, J. F., 1999: Current knowledge of the health benefits and disadvantages of wine consumption. Trends in Food Science and Technology. 10, 129–138 Tato publikace soustřeďuje informace o různých sloučeninách, které jsou obsažené v bílých a červených vínech, a jejich pozitivních a negativních účincích na zdraví člověka. Z pohledu pozitivního vlivu na lidské zdraví jsou velmi významné především fenolické látky. Zdrojem, zdraví prospěšných látek je především slupka bobulí a v nich obsažené resveratroly a piceidy. Studie potom podrobně rozebírá výsledky klinických studií ve spojení s konzumací vína.

Následující tabulka ukazuje obsah resveratrolu u jednotlivých odrůd zjištěný v této studii:

Obsah resveratrolu v hroznech a červených vínech v závislosti na ročníku a termínu sklizně. Eder, R., Wendelin, S., Vrhovsek, U., 2001: Resveratrolgehalte von Trauben und Rotweinen in Abhängigkeit von Lesejahr und Lesetermin, Mitteilungen Klosterneuburg 51, 64–78. Resveratroly jsou fytoalexiny, které se vytváří v různých orgánech révy vinné v důsledku mikrobiálního a nebo abiotického stresu. V hroznech jsou obsažené přinejmenším 4 formy: trans- a cis-resveratrol a jeho glukosid trans- a cis-piceid. V rámci této studie bylo hodnoceno 440 rakouských červených vín a 6 ročníků. Nejvyšší obsah celkového resveratrolu byl zjištěný ve víně odrůdy Rulandské modré (17,7 mg/l). Nejnižší obsah byl stanovený u hybridu „Othello“ (0,4 mg/l).

Trans-resveratrol ve vínech z hlavních řeckých bílých a modrých odrůd révy vinné Gerogiannaki-Christopoulou, M., Athanasopoulos, P., Kyriakidis, N., Gerogiannaki, I.A., Spanos, M., 2005: trans-resveratrol in wines from the major Greek red and white grape varieties. Food Control. Resveratrol je syntetizovaný v hroznech jako odpověď na mikrobiální infekci nebo stres. Vytváří se rovněž po chemickém ošetření, jako například použití herbicidů nebo fungicidů. Rovněž se tvoří jako odpověď na vystavení rostliny na UV záření. Technologické zásahy – jako je čiření vína a filtrace, mohou se podílet na snížení obsahu resveratrolu. Ve studii bylo analyzování 13 červených vín a 18 bílých vín. Koncentrace resveratrolu v červených vínech se zdá být vel-

Odrůda Frankovka Deckrot Rulandské modré Blauburger Svatovavřinecké Cabernet Sauvignon Seifert* Zweigeltrebe Blauer Wildbacher Modrý Portugal

Průměrný obsah resveratrolu (mg/l) 7,6 6,7 6,2 5,8 5,7 5,5 5,5 5,3 5,2 4,6

*interspecifická odrůda

Pít ãi nepít Autofii: prof. MUDr. Milan ·amánek, DrSc., doc. MUDr. Zuzana Urbanová, CSc. 68 stran, broÏ., formát A5

mi závislá na různých faktorech, jako je odrůda, podnebí a technologie zpracování hroznů. Obsah trans-resveratrolu v řeckých červených vínech se pohyboval v rozsahu 0,352 mg/ l – 1,991 mg/l. Obsah trans-resveratrolu v bílých řeckých vínech se pohyboval v rozmezí 0,005 mg/l – 0,571 mg/l. Lepší víno pro lepší zdraví – skutečnost nebo smyšlenost Hoj, P., 2005: Better Wine for Better Health – Fact or Fiction?, 20 str. Skvělý přehled všech agrotechnických a technologických vlivů na obsah zdraví prospěšných látek ve vínech. Vinohradnicko-agrotechnické vlivy: odrůda – podnebí a počasí – termín sklizně – napadení houbovými chorobami – stresové situace (sucho), UV záření – odlistění zóny hroznů Technologické vlivy: způsob technologie použité při maceraci – teplota, při které probíhá macerace – výběr kvasinek pro kvašení bílých a červených vín – prostředky a technologie stabilizace a filtrace vína. Položí-li si někdo otázku: Jaké je využití sledování zdraví prospěšných látek? Odpověď je zcela jednoznačná: Uplatnění v marketingu vín, protože právě naše klimatické oblasti a odrůdy jsou ideální pro produkci vyšších, zdraví prospěšných obsahu resveratrolu. A potom: Kde si takovou analýzu objednat? Tyto analýzy provádíme i na ústavu vinohradnictví a vinařství. Takže rozhýbejme konečně marketing vín tím správným směrem.

75,(vã. 5% DPH)

Zájem souãasn˘ch lékafiÛ o víno není náhodn˘, ale je zaloÏen na pozorování zdravotního stavu lidí konzumujících pravidelnû víno ve srovnání s abstinenty. Îe mÛÏe b˘t moderátní konzumace vína zdraví prospû‰ná, o tom pojednává pfiesvûdãivû podan˘ v˘klad na‰eho pfiedního kardiologa prof. MUDr. Milana ·amánka, DrSc. a jeho spolupracovnice doc. MUDr. Zuzany Urbanové, CSc. Odpovídají v nûm fundovanû na ve‰keré dotazy t˘kající se správného pojetí konzumace vína.

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


Vinařský obzor (12/2005)

Degustace ve vinném klubu EUROWINES se uskutecnila druhý listopadový čtvrtek. Tým odborníků zkušených v propagaci a vinné osvětě se zaměřuje na vyhledávání malých a středních šarží vysoce jakostních vín, která nejsou nabízena v sítích velkoobchodů a supermarketů. Vína vybírají velmi pečlivě, uskladňují v ideálních podmínkách klimatizovaného skladu se stálou teplotou a v horizontální poloze. Na degustaci byli pozvání zejména členové klubu, kteří měli možnost ochutnat sérii zajímavých vín vysoké kvality za příznivé ceny. Ochutnávka byla rozdělena na volnou a v druhé části na placenou, kde byla nabízena špičková vína z Francie a Bulharska, a dokonce dva exkluzivní koňaky. Pracovníci z EUROWINES pořádají řízené i volné degustace s možností tématického výběru vín, přednášky a kurzy o víně a také degustace v anglickém jazyce. Aktivity se týkají také oblasti gastronomie – EUROWINES vybere víno na míru dle zaměření restaurace a skladby pokrmů, provede gastronomické realizace a zajistí prodej vín do gastro-

Členka týmu Eurowines Renata Hradilová (vlevo), v pozadí její kolega Vladimír Šupina nomických zařízení za zajímavé ceny. V oblasti uskladnění vín pomohou s realizací vlastních prostor a nebo nabízejí možnost uskladnění v zajištěných prostorách. Ochutnávka a zejména slovní doprovod a její moderování byly profesionální a potvrzují tak fakt, že v dnešní době je k dispozici milovníkům další odborný rádce, který může být vhodným prostředníkem mezi zákazníkem a vinařem. Více na www.eurowines.cz (rs) Vinařská turistika na veletrhu MADI v Praze Programy vinařské turistiky se v listopadu prezentovaly na 12. ročníku mezinárodního kontraktační veletrhu cestovního ruchu a hotelnictví MADI ve veletržním areálu v Praze-Letňanech. Je to jedno z největších obchodních setkání profesionálů z oboru cestovního ruchu ve střední Evropě. Účast vinařů zajišťovalo Národní vinařské centrum, které prezentovalo mimo jiné degustační expozici Salonu vín ČR. Dále se svou nabídkou vinařské turistiky představily čtyři vinařské firmy: Vinné sklepy Valtice, Zemědělská, a.s., Čejkovice, Znovín Znojmo a Zámek Mělník & vinné sklepy Jiřího Lobkowicze. Podobná prezentace programů vinařské turistiky se uskuteční také v lednu 2006 v Brně na veletrhu GO/Regiontour. (pk) SIMEI 2005 Ve dnech 22. až 26. listopadu proběhlo v Miláně letos již 21. bienále veletrhu SIMEI 2005 věnovaného enologickým a lahvovacím technologiím. Tato výstava, která se koná vždy jednou za dva roky již od roku 1963, je největší výstavou svého druhu na světě. Od roku 1997 je její součástí specializovaná výstava ENOVITIS, která je tématicky zaměřena na stroje a vybavení pro vinaře a vinohradníky. Na celkové výstavní ploše okolo 75 000 m2 ve třech no-

643

vých dvoupodlažních pavilonech letos vystavovalo přes 750 vystavovatelů z 23 zemí téměř ze všech kontinentů. Vedle evropských firem se veletrhu zúčastnily firmy z Jižní Koreje, Austrálie a USA. Africký kontinent byl zastoupen účastí dvou pozvaných novinářů z Jihoafrické republiky. Nejvíce vystavovatelů (a to kolem 570) bylo tradičně z řad domácích, tedy italských výrobců vinohradnických a vinařských technologií. Předcházející veletrh SIMEI 2003 navštívilo okolo 49 000 hostů z řad převážně odborné veřejnosti z více než stovky zemí. Konečné číslo počtu návštěvníků letošního ročníku zatím pořadatelé (italská společnost pro enologické výstavy – E.M.E.) nevydali, ale již tedˇ lze říct, že toto číslo bude obdobné. Podrobnější reportáž z veletrhu SIMEI přineseme v příštím čísle. (zv) Nižší objem sklizně v Rakousku Rakušané letos vyrobí výrazně méně vína (2 milióny hl), než činí dlouhodobý průměr (2,5 miliónů hl). Předpokládaný pokles produkce odpovídá nepřízni počasí po většinu roku. Dle rakouských zdrojů lze očekávat vysoce aromatická odrůdově typická bílá vína a delikátně ovocitá štíhlejší a harmonická červená vína. Dobré klimatické podmínky v podzimním období zlepšily vyhlídky sladkých vín. (podle Vinimarket.com zpracoval MUDr. Martin Křístek) XIX. setkání přátel vín v Ostravě Dne 26. listopadu 2005 uspořádalo ostravské sdružení K.A.H.A.N. pod vedením prof. Viléma Krause hodnocení vín skupiny barvířek. Nominováno bylo 26 vzorků (8x Nt, 10x Rt, 8x At), hodnotilo se 100b. systémem dle OIV s následnou diskusí o každém hodnoceném vínu. V prvé odrůdové kategorii, Neronety (průměr 76,87 b.), byl nejvýše hodnocen Neronet 2003 (RŽ Zaječí) (82 b.). Další kategorie, Rubinety, byla hodnocena výrazně lépe (průměr 84,37 b.). Celkovým šampiónem barvířek se tak stal Rubinet 2003 (Kraus) (91 b.), o jehož celkovém vítězství rozhodoval při rovnosti mediánu lepší bodový průměr. Druhé místo v kategorii obsadil Rubinet 2003 (Weingut Jäger) (89 b.) z oblasti Rheinhessen. Kategorii Alibernetů (průměr 79,00 b.) ovládly vzorky ze Slovenska : Alibernet 2000 (VPS Pezinok) (91 b.) a Alibernet 2004 p.s. (Karpatská Perla) (85 b.). Výsledky hodnocení opět potvrdily známý fakt, že Alibernet patří jen do těch nejteplejších poloh, a současně naznačily, že novošlechtění Rubinet (původní název Tintet) může být nejen barvířkou vhodnou pro naše klimatické podmínky, ale i odrůdou pro konzumenta mimořádně přitažlivou. (mk) Švýcarsko podporuje výměnu odrůd Švýcarsko, jako nečlen EU, zavedlo státní podporu na snížení plochy odrůd Chrupka bílá a Müller Thurgau. Cílem je zredukovat do roku 2011 jejich plochu o 500 až 1 000 ha. V minulém roce byly vyklučeny 204 ha Chrupky bílé a 20 ha odrůdy Müller Thurgau. V nových výsadbách převládaly odrůdy Gamaret, Merlot, Garanoir, Syrah a Petite Arvine. V minulém roce se ve Švýcarsku snížila spotřeba vína o 1,3 % a nyní průměrná roční spotřeba činí 38,2 l/osobu. DDW11/1/JS

Dne 25. 12. 2005 uplyne 20 let od okamžiku, kdy od nás navždy odešel náš tatínek a dědeček pan František BUZRLA, vinařský inspektor a dlouholetý předseda Státní inspekce jakosti vín. Všem, kteří vzpomenou s námi, děkují dcera a syn s rodinami.“


644

Vinařský obzor (12/2005)

Výstava v Uherském Hradišti Územní rada Českého zahrádkářského svazu v Uherském Hradišti spolu s Klubem kultury a Akademií třetího věku uspořádaly ve dnech 22. a 23. října letošního roku velkolepou, v pořadí druhou oblastní výstavu ovoce, zeleniny, révy vinné, květin a okrasných dřevin. Byla uspořádána u příležitosti 100. výročí pořádání první výstavy ovoce v Uherském Hradišti. Na chvályhodné výstavě bylo možné si názorně vedle sebe srovnat 671 vystavených exponátů od 150 vystavovatelů. Podobná výstava je, a nadále bude organizována v Uh. Hradišti každým druhým rokem. Vždy mezi tím se hradišťští zahrádkáři zúčastňují výstavy v Olomouci. Odbornou přednášku o novinkách v pěstování ovoce přednesl Ing. Nesrsta z ÚKZÚZ Želešice. Vzorků révy vinné bylo méně než ovoce. Dvěma stoly výstavu obohatily také vzorky hroznů, převážně novošlechtění ze Šlechtitelské stanice vinařské v Polešovicích. Výstavu navštívilo 650 návštěvníků z řad zahrádkářů, vinařů, široké veřejnosti a škol jak z tuzemska, tak z Německa a ze Slovenska. (zh) Instalace vystavených novošlechtění ze ŠSV Polešovice Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – prosincová výročí 2. 12. 1925 náhle zemřel František Konečný z Nového Poddvorova, který byl velmi aktivním vinařem ve spolkové i odborné činnost. Věnoval se především zkoušení nových odrůd a kříženců révy vinné. VO 19, 1925, č. 10, str. 165. 80 let zvelebovací služby vinařské na Moravě – popsána odborná, organizační a šlechtitelská práce vinařů. Vinohrad, 68, 1975, č. 12, str. 274. Čtyři jubilanti – Josef Černý, vinařský inspektor ve Znojmě, František Fert, vedoucí vinic st. statku ve Vrbovci, Jan Petrák, učitel a historik z Kobylí a Prof. Ing. Miloslav Vávra, CSc., z Brna převzali vyznamenání při příležitosti svých 75. narozenin na plenární schůzi Moravínu. Vinohrad 78, 1985, č. 12, str. 286. Ladislav Čech – 100 let od narození (12. 12. 1975) profesor na vinařské škole v Bzenci, kde vyučoval vinohradnictví, ovocnictví a sklepní hospodářství. V r. 1905 inicioval zahradnickou výstavu v Uherském Hradišti. Byl literárně velmi činný. Napsal několik odborných knih a učebnic, jeden rok byl redaktorem Vinařského obzoru. Odešel do důchodu jako ředitel Zemské ovocnické školy ve Vizovicích. Vinohrad 69, 1976, č. 2, str. 46. Podle uvedených zdrojů zpracoval Ing. Drahomír Míša Vína a sýry v Prachaticích V historickém centru renesančního města Prachatic ve dnech 9. a 10. června tohoto roku proběhl 2. ročník přehlídky sýrů a vín. Cílem této přehlídky byla nejen propagace a podpora sýrů a vín, ale i zvýšení kultury konzumace sýrů a kultury pití vína. Také nám šlo o poznání o vytvoření ideálních chuťových kombinací a vyvolání zájmu a přesvědčení účastníků o neustálé potřebě experimentování, vytváření nových kombinací k dosažení dokonalé harmonie jídla a chuti. Přehlídky se zúčastnilo sedm výrobců sýrů s více než čtyřiceti vzorky a dvacet devět vinařů s více než sedmdesáti vzorky. Všichni výrobci byli výhradně z Čech a Moravy. Přehlídku pro odbornou veřejnost zahájily slavnostní fanfáry v provedení žáků umělecké školy ze Lhenic. Po zahajovacím slovu přivítal hosty zástupce města Mgr. Alexandr Zikmund. Se svou přednáškou Rok v Evropské unii vystoupil Ing. Antonín Králíček z MZe ČR, dále vystoupila

Ing. Jarmila Štípková na téma Spotřeba mléka a sýrů v ČR v porovnání se zahraničím. Tajemník Agrární komory ČR Ing. Jan Záhorka promluvil k současnému stavu zemědělství a na závěr vystoupili viceprezident Asociace kuchařů a cukrářů ČR Ing. Jindřich Žydek a zástupci vystavujících firem. Kladného hodnocení se dostalo naší přehlídce také od Ing. Jakuba Šebesty – ústředního ředitele Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Poté již následovala samotná degustace. Jak vystavující, tak pozvaní odborníci konstatovali, že takto koncipovaná přehlídka sýrů a vín na našem trhu chybí a že má jedinečný charakter. Odborníci hodnotili přehlídku jako vítanou akci, která poskytuje možnost informovat veřejnost o bohatství produktů, jak mlékárenských výrobků, tak i množství kvalitních vín. V příštím roce v červnu připravujeme 3. ročník naší, tentokráte již Národní přehlídky sýrů a vín a zároveň Vás zveme na podzimní 1. ročník gastronomické přehlídky pod názvem HARMONIE – ryby a víno Prachatice 2006. Za organizační tým Michal Kočan. Kontakt: tel.: 608 973 318, e-mail: kocan@nettel.cz Kalendář vinařských akcí Řízená degustace S. Šida, tel.: 602 515861, GALERIE 24. 11. 2005 vín – Templářské stanislav.sida@bankavin.cz, HLINKY, BRNO sklepy Čejkovice www.bankavin.cz

26. 11 .2005

Den otevřených sklepů v Pavlově

Ochutnávka vín 30. 11. 2005 v Moravském sklípku v Šatově

Pavlov – vinotéka a vinné sklepy

P. Krška, tel.: 721 414 575, pavel.krska@tiscali.cz, www.obec–pavlov.cz

Šatov, Moravský sklípek

www.znovin.cz, tel.: 515 232 218

2. 12. 2005

Košt mladých vín, Mělník

Mělník, SZŠ

www.cechcv.cz, Vojtěch Kušina, tel.: 606 633 591

3. 12. 2005

Výstava archivních vín regionu Podluží

Prušánky, Kulturní dům

www.nechory.cz., L. Košut, tel.: 728 676 326, nechory@kosut.net

Mikulášský košt 9. 12. 2005 archivních vín, Valtice

Valtice, sál Vin. školy

M. Sedláček, Vl. Černý, tel.: 519 352 184,777 580 059, sedlacek@svisv.cz, mr.wain@quick.cz

Ochutnávka vín 14. 12. 2005 v Moravském sklípku v Šatově

Šatov, Moravksý sklípek

www.znovin.cz, tel.: 515 232 218

26. 12. 2005

Svěcení vína Ivana Tomanová, Moravská Nová – Moravská Nová 777 561 353, Ves, sokolovna Ves IvanaTomanova@seznam.cz

12. –15. 1. 2006

GO / Region Tour

Brno – výstaviště

www.bvv.cz/regiontour, go@bvv.cz

Bez záruky. Kalendář akcí byl ke dni 21. 10. a pro období 24. 11. až 15. 1. převzat z internetové stránky www.wineofczechrepublic.cz, kde naleznete i podrobnosti k jednotlivým akcím.


Vinařský obzor (12/2005)

645

Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem Vydává Svaz vinařů České republiky Kontakt: Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1275, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz, http://www.vinarskyobzor.cz Šéfredaktor: Ing. Richard Stávek Redakční rada: Ing. Václav Švejcar, CSc., Ph.D., (předseda); Ing. Petr Ackermann, CSc.; RNDr. Zdeněk Habrovanský; Ing. Antonín Králíček; Ing. Jaroslav Machovec; Libor Nazarčuk; Ing. Pavel Pavloušek; Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc.; Ing. Martin Půček; Ing. Jiří Sedlo, CSc.; Bc. Milan Sedláček; Ing. Jaromír Veverka

Abecední seznam autorů a článků ročníku 2005 Ackermann Petr Jak zajistit efektivní ochranu proti padlí révy ....................................... 267 Měďnaté fungicidy a jejich použití v integrovaném systému pěstování révy ...................................................................................... 319 Chřadnutí a odumírání keřů révy (Esca) ...............................................444

(VO 6) (VO 9)

Baker Helena Česká republika získala opět zlato v Paříži ............................................ 175 Concours Mondial de Bruxelles: dvě zlaté a pět stříbrných medailí pro Českou republiku!...........................................................................340 VINEXPO BORDEAUX 2005 ................................................................ 412 Fenavin 2005 – Ciudad Real ................................................................ 412 Ohlédnutí za veletrhem Víno & Destiláty 2005 .................................... 419 Welcome to Petrolina – the future is here! ........................................... 519

(VO 6) (VO 7–8) (VO 7–8) (VO 7–8) (VO 10)

Baker John VINEXPO BORDEAUX 2005 ................................................................ 412

(VO 7–8)

Balík Josef Možnosti chemického odkyselování moštů a vín .................................. 130 Hodnocení obsahu kyselin a kyselosti révových vín .............................387 Problematika analýzy, technologie a řízení jakosti révových vín ........... 555 Bublíková Lenka O povinnosti státu uznávat soutěže vín ................................................. 597

(VO 5)

(VO 4)

(VO 3) (VO 7–8) (VO 11) (VO 12)

Burg Patrik Hodnocení vlivu kapkových závlah na růst révy vinné a kvalitu její produkce.......................................................................................... 127 Hodnocení mechanizované sklizně hroznů .......................................... 184 Vinohradnické traktory ........................................................................253 Aspekty obnovy vinohradnické techniky .............................................265 Zahradnická fakulta v Lednici slaví 20. výročí svého založení .............468 Trendy ve výzkumu a vývoji strojů a technologií ve vinohradnictví .....549 Půdní zhutnění ve vinicích a možnosti jeho nápravy............................. 610

(VO 3) (VO 4) (VO 5) (VO 5) (VO 9) (VO 11) (VO 12)

Coufalová Kateřina Preference německých spotřebitelů vína .............................................. 577 Víno a mladí lidé ve Francii ................................................................... 627

(VO 11) (VO 12)

Čačík Josef Za závlahami vinic v Izraeli .................................................................504

(VO 10)

Čačík Tomáš Naše vinařství si zaslouží důstojnější internetovou prezentaci .............. 516

(VO 10)

Holleinová Věra Činnost technického izolátu révy v Lednici v roce 2004 ....................... 191

(VO 4)

Horešovský Jan Otazníky nad ochrannou známkou Martinské a Svatomartinské ............43 Daňová poradna: Dodatečné vyměření daně z příjmů právnických osob .62 Daňová poradna – dodatečně vyměřená daň ......................................... 201 Daňová poradna: poskytnutí výrobních prostředků za úplatu a spotřební daň......................................................................................242 Daňová poradna ....................................................................................328 Daňová poradna ...................................................................................356 Daňová poradna: daňová kontrola ........................................................462 Daňová poradna – odpisy vinice ...........................................................492 Daňová poradna – silniční daň .............................................................545 Dobrá zpráva daňovým poplatníkům .................................................... 596

(VO 5) (VO 6) (VO 7–8) (VO 9) (VO 10) (VO 11) (VO 12)

Hrabal Miroslav Za Janem Havlíkem ..............................................................................480

(VO 9)

Hrabětová Simona O povinnosti státu uznávat soutěže vín ................................................. 597

(VO 12)

Hričková Jitka Vinohradnické stavby v obci Veletiny ...................................................338 Vinohradnické stavby v obci Vrbice .......................................................402

(VO 6) (VO 7–8)

Hruška Petr Jak zdokonalit chemickou ochranu ......................................................364

(VO 7–8)

Hubáček Erik Na vinici v Blahoticích ........................................................................... 74 Pražská Arcibiskupská vinice jede dál ..................................................420

(VO 2) (VO 7–8)

Hubáček Vítězslav Moravák ze Ždánic zakládal Litoměřické vinařství ...............................343

(VO 6)

Hubáčková Marta Několik poznámek k nově zaregistrované odrůdě révy vinné Auxerrois blanc ..................................................................................... 126

(VO 3)

Hynek Petr Bez lásky nelze nikdy vyrobit dobré víno, říká sklepmistr školního sklepa Pavel Buriánek.............................................................................. 75

(VO 2)

Jandurová Olga Nově uznaná stará odrůda Auxerrois ...................................................300

(VO 6)

(VO 1) (VO 2) (VO 4)

Čepička Jaromír Konečný stav registrace vinic v ČR ..........................................................69

(VO 2)

Karasová Martina Za závlahami vinic v Izraeli .................................................................504

(VO 10)

Drábek Jiří Bioinformatici se vrhli na révu vinnou . . . ............................................. 67

(VO 2)

Kollárová Klára Svatomartinská vína na Staroměstském náměstí ...................................625

(VO 12)

Dvořáková Iva 6. košt vín v Moravanech aneb Cesta za folklórem a tajemstvím vína ... 145

(VO 3)

Fic Vlastimil Počátky traktorů pro vinohradnictví v Československu ........................248

(VO 5)

Habrovanský Zdeněk Ještě k Chardonnay ................................................................................. 71 Hrozny na slámové víno v Kobylí u Špačků ............................................ 73 Že by okurková sezóna?.........................................................................354 Stubaiské údolí a schizofrenie moravských vín ....................................569 Slovácké slavnosti vína v Uherském Hradišti ........................................580 Za révou do jižní Anglie ........................................................................634

(VO 2) (VO 2) (VO 7–8) (VO 11) (VO 11) (VO 12)

Hájek Jakub Znojemský hrozen 2005, chuťovky pro všechny smysly ....................... 474

(VO 9)

Hejduk Karel Definice a výroba růžových vín ............................................................ 452

(VO 9)

Hluchý Milan Motýli a vinice ......................................................................................362 Matení obalečů feromony – nová metoda ochrany vinic........................ 601

(VO 7–8) (VO 12)

Konečný Antonín Zprávy z vinařského světa ....................................................................... 12 Katastrofický ročník 2004 .......................................................................42 Zprávy ....................................................................................................59 Ing. Josef Vozdecký šedesátníkem ...........................................................99 Prodej vína ze sklepa – přímý prodej vína zákazníkům ......................... 178 Lis na hrozny pro 21. století .................................................................. 197 Děti a víno ........................................................................................... 275 Zastavme „satanizaci“ vína! .................................................................. 313 Zlepší se spolupráce enologů a agronomů?.............................................320 Tvorba cukerných kyselin octovými bakteriemi na hroznech a ve vínech ........................................................................................... 321 Biologické vinohradnictví v Lucembursku ............................................369 Víno na tabuli francouzských gurmánů ............................................... 567

(VO 6) (VO 7–8) (VO 11)

Kostroun František Ing. Jaroslav Švásta, CSc. – propagátor vysokého vedení révy vinné .... 572

(VO 11)

Kraus Vilém Praktické zkušenosti s odrůdou Hibernal ................................................72 Praktické zkušenosti s odrůdou Rubinet .............................................. 371 Charakter a přednosti moravských vín .................................................502

(VO 2) (VO 7–8) (VO 10)

(VO 1) (VO 1) (VO 1) (VO 2) (VO 4) (VO 4) (VO 5) (VO 6) (VO 6)


646

Vinařský obzor (12/2005)

Králíček Antonín Nejdůležitější změny legislativy v oblasti vinohradnictví a vinařství ....492 Nový povinný údaj na etiketě vína .......................................................492

(VO 10) (VO 10)

Krejzar Václav Bakteriální nádorovitost v nových výsadbách révy vinné ......................306

(VO 6)

Krejzarová Radka Bakteriální nádorovitost v nových výsadbách révy vinné ......................306

(VO 6)

Krška Pavel Vztah místních výstav vín k zákonu o spotřebních daních ................... 158 Semináře „Vína originální certifikace“ a „Národní vinařský marketing“ ............................................................................................ 376 SVATOMARTINSKÉ – (Staro)nová národní značka pro mladá moravská a česká vína .......................................................................... 461 Nová webová prezentace našeho vinařství spuštěna ............................. 461 Zájem o využití značky „Svatomartinské“ je velký ...............................505 Ad „Naše vinařství si zaslouží důstojnější internetovou prezentaci“ ..... 518 Křístek Martin Nové poznatky o vztahu vína a zdraví III. ............................................... 91 Cuvée 2005 – „Není Cuvée jako Cuvée“ ............................................... 421 Ženy – nový cíl obchodníků s vínem .................................................... 459 Budoucnost vinařství a obchodu s vínem dle představ Roberta Parkera ....................................................................................505 Křižan Břetislav Činnost technického izolátu révy v Lednici v roce 2004 ....................... 191

(VO 3) (VO 7–8) (VO 9) (VO 9) (VO 10) (VO 10) (VO 2) (VO 7–8) (VO 9)

(VO 1) (VO 2) (VO 2) (VO 2) (VO 3) (VO 4) (VO 5) (VO 6) (VO 7–8) (VO 7–8) (VO 9) (VO 9) (VO 9) (VO 9) (VO 10) (VO 10) (VO 11) (VO 11) (VO 11) (VO 12) (VO 12) (VO 12)

(VO 10) (VO 4)

Kubatová Alena Réva vinná, toxinogenní vláknité mikroskopické houby a ochratoxin A (II.) ................................................................................389

(VO 7–8)

Kumšta Michal Mladivin 3,5–diglucosid – další úskalí na cestě „interspecifických odrůd“ do vinohradnické a vinařské praxe ............................................ 123

(VO 3)

Kůdela Václav Bakteriální nádorovitost v nových výsadbách révy vinné ......................306

(VO 6)

Ludvíková Ivana Nově registrované odrůdy révy vinné ..................................................... 21

Čo najviac ovplyvňuje chuť bieleho barikového vína ...............................30 Prestup vzdušného kyslíka cez barikové drevo suda do červeného vína .. 75 Význam aktivátorov kvasenia typu bunkových stien kvasiniek ..............77 Číňania a vinohradníctvo Kalifornie ......................................................96 Z histórie barikov vo svete .................................................................... 129 Novšie poznatky o význame polyfenolov vína ....................................... 195 Ovplyvňujú malolaktické baktérie kvalitu vína? ................................... 270 Vzájemné pôsobenie malolaktických baktérií a vínnych kvasiniek počas malolaktickej fermentácie ............................................ 321 Inhibícia vínnych kvasiniek mliečnymi baktériami ..............................380 Základné substancie na výrobu syntetických zátok vínnych fliaš .........395 Tajomná odroda viniča Zinfandel .........................................................436 Vplyv vinárskych praktík na interakciu kvasiniek a mliečnych baktérií ................................................................................................ 451 Brettanomyces bruxellensis – škodlivá súčast kvasinkovej flóry červených vín ...............................................................................455 Úloha taninu pri výrobe červených vín ................................................ 457 Z histórie odrôd viniča a vína v Kalifornii ............................................ 501 Inhibícia malolaktických baktérií vínnymi kvasinkami .......................509 Stimulácia malolaktických baktérií vínnymi kvasinkami .....................554 Potreba výživy dusíkom vínnych kvasiniek .......................................... 559 Význam tiaminu v alkoholovej fermentácii ..........................................563 Kvalita vína a malolaktická fermentácia ................................................ 612 Sušené hrozienkové bobule ako nosiče imobilizovaných kvasiniek ....... 617 Technologické zprávy ............................................................................622

(VO 1)

Tomáš Litschmann Stručné zhodnocení makroklimatu moravských vinařských podoblastí..............................................................................................608

(VO 12)

Macura Jan 120 let mělnické Zahradnické školy ..................................................... 413

(VO 7–8)

Míša Drahomír Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – lednová výročí ...........................................................................40 Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – únorová výročí........................................................................... 91 Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – březnová výročí ....................................................................... 160 Před šedesáti lety se vinaři rozloučili s vynikajícím odborníkem........... 216 Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – dubnová výročí ........................................................................ 218 Odešel dobrý vinař a učitel ....................................................................285 Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – květnová výročí .......................................................................287 Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – výročí v září .............................................................................480 Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – říjnová výročí ........................................................................... 521 Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – listopadová výročí ....................................................................582 Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – prosincová výročí.....................................................................644

(VO 12)

Moravcová Kateřina Rozlišení Rulandských a jim příbuzných odrůd pomocí molekulárně-genetických metod ..........................................................232

(VO 5)

(VO 1) (VO 2) (VO 3) (VO 4) (VO 4) (VO 5) (VO 5) (VO 9) (VO 10) (VO 11)

Mádl František Pár slov k výstavám vín ...........................................................................84

(VO 2)

Musilová Ivana Blahopřání k padesátinám Ing. Ludvíkovi Michlovskému ....................583

(VO 11)

Magni Milan Valle d´Aosta – za horskými víny .......................................................... 475 Martinská husa s červenými jablíčky na plechu ....................................624

(VO 9) (VO 12)

Muška František Rojení chroustů a škodlivosti ponrav v roce 2005 v České republice ..... 180

(VO 4)

Macháčková Kateřina Vliv asimilovatelného dusíku na kvašení a možnosti jeho stanovení ..... 201

(VO 4)

Novák Pavel Hodnocení mechanizované sklizně hroznů .......................................... 184

(VO 4)

Malík Oldřich Vinařské vzpomínání – Joža Úprka a František Kretz ............................328 Jak Johan Snášel hrál karty s kronprincem Rudolfem ........................... 521 Můj první útěk z Rajchu ........................................................................ 641

(VO 6) (VO 10) (VO 12)

Novotný Jaroslav Zákal ve víně a nefelometrie .................................................................396

(VO 7–8)

Otáhal Jan Informace z Moravínu ...............................................................................7 Informace z Moravínu ............................................................................. 59 Informace z Moravínu .......................................................................... 115 Informace z Moravínu ..........................................................................299 Informace z Moravínu ..........................................................................355 Informace z Moravínu ..........................................................................435 Informace z Moravínu .......................................................................... 491 Informace z Moravínu ..........................................................................543 Informace z Moravínu ........................................................................... 595

(VO 1) (VO 2) (VO 3) (VO 6) (VO 7–8) (VO 9) (VO 10) (VO 11) (VO12)

Ostratický Radek Regenerace kořenového systému révy vinné ......................................... 251

(VO 5)

Malůšek Jiří Ještě k Svatomartinskému .......................................................................83 Ceny vín a cenová politika ...................................................................408 Degustace naslepo je loterie i pro znalce ..............................................460

(VO 2) (VO 7–8) (VO 9)

Matoušek Karel Poznatky z jednání pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA v Bruselu ze dne 6. 9. 2005 ..................................................................506

(VO 10)

Matula Karel Réva vinná, toxinogenní vláknité mikroskopické houby a ochratoxin A (II.) ................................................................................389

(VO 7–8)

Mayer Pavel Víno – Evropa – Nový svět ........................................................................8

(VO 1)

Michlovský Ludvík Konečný stav registrace vinic v ČR ..........................................................69

(VO 2)

Mlateček František Vinohrádky na Boskovicku a Blanensku ................................................ 213 Vinohrádky na Boskovicku a Blanensku ................................................ 276 Minárik Erich Zprávy ze světa..........................................................................................9 Aktívne suché vínne kvasinky versus spontánna fermentácia .................29

(VO 4) (VO 5) (VO 1) (VO 1)

Ostrý Vladimír Réva vinná, toxinogenní vláknité mikroskopické houby a ochratoxin A (I.) .................................................................................330 Réva vinná, toxinogenní vláknité mikroskopické houby a ochratoxin A (II.) ................................................................................389

(VO 7–8)

Pacík Vladimír Jsou viroidy u révy vinné nebezpečným patogenem? ............................607

(VO 12)

Pánková Iveta Bakteriální nádorovitost v nových výsadbách révy vinné ......................306

(VO 6)

Pátek Jaroslav Vinařské centrum Kojetice .................................................................... 579

(VO 11)

(VO 6)


Vinařský obzor (12/2005)

Pavelka Bronislav Informace Státní potravinářské a zemědělské inspekce k pořádání výstav ....................................................................................39 Pavelková Irena Geneticky modifikované organismy, kvasinky a genetika ..................... 132 Kvasinky a killer faktor ......................................................................... 327 Vliv kvasinek na kvalitu vína ...............................................................399 Vliv různých druhů ASVK na prokvašení moštů a kvalitu vína – výsledky pokusu ...............................................................................456 Kvasinky a aroma vína ......................................................................... 557 Pavloušek Pavel HACCP a GMP ve vinohradnictví a vinařství .......................................... 10 Začínáme s péčí o nové výsadby révy vinné ............................................ 19 Mladivin 3,5–diglucosid – další úskalí na cestě „interspecifických odrůd“ do vinohradnické a vinařské praxe ............................................ 123 Výsledky hodnocení odolnosti podnožových odrůd k révokazu ............ 182 Terroir nebo Víno originální certifikace – Budoucnost této kategorie vína? ......................................................................................209 Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc., osmdesátiletý ................................... 215 „Traubenwelke“ – nové nebezpečí pro naše vinice? .............................. 314 Možnosti nalezení optimálního termínu sklizně hroznů pro výrobu kvalitních vín .................................................................... 381 Několik postřehů před letošním vinobraním ........................................462 Za inspirací, poznáním a spoluprací do Jižního Tyrolska ...................... 472 Aktuální postřehy přímo z vinice k aromatické a fenolické zralosti hroznů ...................................................................................... 493 Ústav vinohradnictví a vinařství informuje o aktuálních poznatcích v oblasti vinohradnictví, vinařství a obchodu s vínem .......................... 512 Odrůda měsíce října ............................................................................. 513 Téma měsíce: Technologie výroby červených vín ................................. 514 Z diplomovaných prací ZF MZLU Lednice: Sledování elitních interspecifických moštových odrůd .......................................................549 Odrůda měsíce listopadu – Müller Thurgau ......................................... 550 Obsah kyselin a aromatická zralost jsou důležitým ukazatelem pro sklizeň ........................................................................................... 561 Rivaner v Německu ..............................................................................565 Odrůda měsíce – Hibernal.....................................................................600 Moderní vinařská firma .........................................................................628 Význam vína pro zdraví člověka............................................................642 Pazderka Vojtěch Vrchní rada, prof. Albert Stummer ..........................................................40 Již 40 let slouží Moravín vinařské veřejnosti ...........................................88 Vinařství na Golanských výšinách – RAMAT HA GOLAND ................282 Posolda Petr Projekt mapování jihomoravského vinařského klastru nabírá obrátky ...................................................................................................25 První jihomoravské vinařské firmy již plánují založení klastrové iniciativy .................................................................................................82 Soutěž Top 77 vín České republiky doplnila již podruhé konference Víno a zdraví .........................................................................85 Moravští vinaři poznávají svou historii a francouzští sommelieři jejich vína ............................................................................................. 120 Přípravy na založení vinařského klastru zastaveny ............................... 146 Získat podporu ze strukturálních fondů EU bude pro vinaře obtížné ................................................................................................. 146 Kdo jen sedí ve sklepě, ten může jít těžko s dobou, říká Pavel Pavloušek ..............................................................................................200 V Hustopečích o ekonomice, politice a vínech ......................................334 Ohlédnutí za Vinitaly 2005 ..................................................................335 Šampiónem 38. ročníku Valtických vinných trhů se stalo cuvée ...........340 Velké Pavlovice přichází s plánem vybudovat centrum vinařství ..........407 Festival Znojemský hrozen 2005 nabídne lahůdky pro tělo i duši..........420 Mezinárodní výstava Grand Prix Austerlitz 2005 ................................ 474 Jaroslav Pátek připravuje další knihu – bilancující autobiografii ............ 477 Špačci sklidili u Hustopečí desítky hektarů vinic .................................. 547 Bořetice vesnicí roku 2005 .................................................................... 618 Procházka Petr Může být agroturistika šancí i pro vinaře? ..............................................86 Venkovská turistika .............................................................................. 211 Agroturistika a marketingový mix .......................................................458 Za inspirací, poznáním a spoluprací do Jižního Tyrolska ...................... 472 Procházková Ivana Réva vinná, toxinogenní vláknité mikroskopické houby a ochratoxin A (II.) ................................................................................389 Půček Martin Sklizeň moštových hroznů v roce 2004 v ČR .......................................... 13 Chaos v dani z nemovitostí ....................................................................58 Výtah ze závěru pracovní podskupiny pro enologické postupy ze dne 29. 10. 2004 ................................................................................. 78 Možnosti dotačních prostředků v roce 2005 ........................................ 114 GRAND PRIX VINEX: Domácí bílá i červená vína porazila zahraniční konkurenci .......................................................................... 144 Duben – ještě tam budem ..................................................................... 174 Rok po vstupu do EU ............................................................................230 Květen, měsíc veletrhů ..........................................................................298

(VO 1) (VO 3) (VO 6) (VO 7–8) (VO 9) (VO 11) (VO 1) (VO 1) (VO 3) (VO 4) (VO 4) (VO 4) (VO 6) (VO 7–8) (VO 9) (VO 9) (VO 10) (VO 10) (VO 10) (VO 10) (VO 11) (VO 11) (VO 11) (VO 11) (VO 12) (VO 12) (VO 12) (VO 1) (VO 2) (VO 5)

(VO 1) (VO 2) (VO 2) (VO 3) (VO 3)

V italské Aostě proběhlo Mimořádné valné shromáždění, XIII. řádné valné shromáždění, XVIII. mezinárodní rada AREV a jednání předsednictva CEPV .............................................................. 357 Oči pro pláč ...........................................................................................490 Tak jaké bude to letošní? Sežrané! ........................................................542 Legislativní zúčtování roku 2005 .......................................................... 594

647

(VO 7–8) (VO 10) (VO 11) (VO 12)

Račický Miroslav Konečný stav registrace vinic v ČR ..........................................................69 Povinnosti vinařů z pohledu novely vyhlášky 323/2004 Sb. ve vztahu k ÚKZÚZ ...............................................................................436

(VO 9)

Rucki Vít Nově registrované odrůdy révy vinné ..................................................... 21

(VO 1)

Rudolfský Stanislav Informace z Cechu českých vinařů ...........................................................7 Informace z Cechu českých vinařů ......................................................... 59 Informace z Cechu českých vinařů .......................................................356 Informace z Cechu českých vinařů ....................................................... 595

(VO 1) (VO 2) (VO 7–8) (VO 12)

Ruprich Jiří Réva vinná, toxinogenní vláknité mikroskopické houby a ochratoxin A (II.) ................................................................................389

(VO 7–8)

Růžička Jan Chemická regulace plevelů v révě vinné ............................................... 193 Svlačec rolní a jeho chemická regulace v révě vinné ............................437 Pýr plazivý a jeho chemická regulace v révě vinné .............................. 553

(VO 4) (VO 9) (VO 11)

Řezáč Oldřich Očkujeme révu vinnou............................................................................ 16

(VO 1)

Sedlo Jiří Jak vinaři České republiky vstupovali do Evropské unie ...........................6 Sklizeň moštových hroznů v roce 2004 v ČR .......................................... 13 Dovoz vína do ČR v květnu až říjnu 2004 ............................................... 31 Pracovní skupina „Víno“ při COPA/COGECA a poradní skupina „Víno“ při Komisi ES ve dnech 10. a 11. ledna 2005 ................................60 Dovoz vína do České republiky v roce 2004 ......................................... 157 Ze zasedání pracovní skupiny Víno při COPA – COGECA v Bruselu ............................................................................................... 178 V italské Aostě proběhlo Mimořádné valné shromáždění, XIII. řádné valné shromáždění, XVIII. mezinárodní rada AREV a jednání předsednictva CEPV .............................................................................. 357 Poznatky z jednání Pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA a Poradní skupiny „Víno“ při komisi ES .................................................358 Zahraniční obchod s vínem ČR rok před a rok po vstupu do EU ............ 378 Trh s vínem v rozšířené EU ...................................................................400 Zemědělské pozemky v České republice jsou vhodné pro technoparty! ..................................................................................434 Poznatky z jednání pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA v Bruselu ze dne 6. 9. 2005 ..................................................................506 Mezinárodní představenstvo AREV v Jižních Tyrolech (Bozen) 15. 9. 2005 ..............................................................................508 Čestní členové Svazu vinařů České republiky ......................................546 První předseda Českomoravské vinohradnické a vinařské unie, Ing. Břetislav Palička, CSc., oslavil 55. narozeniny ...............................583

(VO 2)

(VO 1) (VO 1) (VO 1) (VO 2) (VO 3) (VO 4) (VO 7–8) (VO 7–8) (VO 7–8) (VO 7–8) (VO 9) (VO 10) (VO 10) (VO 11) (VO 11)

(VO 3) (VO 4) (VO 6) (VO 6) (VO 6) (VO 7–8) (VO 7–8) (VO 9) (VO 9) (VO 11) (VO 12) (VO 2) (VO 4) (VO 9) (VO 9)

(VO 7–8) (VO 1) (VO 2) (VO 2) (VO 3) (VO 3) (VO 4) (VO 5) (VO 6)

Severa Vladimír Regulační systém pro řízené kvašení a fermentaci vína ........................268

(VO 5)

Slámová Ivana Afghánistán býval nazýván cukrovarem světa ..................................... 570 Španělská vína očima historických literárních děl .................................640

(VO 11) (VO 12)

Stávek Jan Portské a portugalské Moscately .............................................................32 Ušetřete na povinném zavádění systému HACCP .................................. 199

(VO 1) (VO 4)

Stávek Richard Editorial ....................................................................................................3 Editorial .................................................................................................55 Státní zemědělská a potravinářská inspekce kontrolovala kvalitu nejlevnějších stolních vín ........................................................................79 Vážím si kultury a tradice evropského vinařství, říká australský vinař ......................................................................................................80 Ve Starém Plzenci investovali v uplynulých letech mnoho stovek miliónů korun .........................................................................................90 Naše sklepy jsou čistě v rukou žen, ale vína mohou pít samozřejmě i muži, tvrdí Donatella Cinelli Colombini ...............................................92 VINITECH Bordeaux 2004: Bez kvalitní technologie není kvalitních vín ..........................................................................................94 Editorial ................................................................................................111 Vinotéka Obůrka představila mladá vína ............................................... 158 Editorial ............................................................................................... 171 Vinařský veletrh PROWEIN patří ke světové špičce ...............................207 Editorial ................................................................................................227 Editorial ................................................................................................295 Sabrage aneb setněte si svůj sekt ...........................................................332 „O špačku a hrozních“ ......................................................................... 351 Editorial ............................................................................................... 431

(VO č.1) (VO 2) (VO 2) (VO 2) (VO 2) (VO 2) (VO 2) (VO 3) (VO 3) (VO 4) (VO 4) (VO 5) (VO 6) (VO 6) (VO 7–8) (VO 9)


648

Vinařský obzor (12/2005)

Nový Zéland nabízí mladým možnost získání praktických zkušeností ve vinařství.......................................................................... 470 Editorial ...............................................................................................487 Letos tlačila peronospora nejsilněji před květem, tvrdí František Hlaváč ..........................................................................499 V Polsku se rodí noví hrdinové extrémního vinařství .......................... 522 Jan Skácel a víno u Bogdana Trojaka aneb Sklepní Trojčení .................. 527 Editorial ...............................................................................................539 Špačci sklidili u Hustopečí desítky hektarů vinic .................................. 547 Editorial ................................................................................................ 591 Na Martina – husa a džbán vína ...........................................................624 Za vínem od Čevelových ze Stražovického kopce .................................. 629 Za vinaři ve Slovinsku – Vinogradništvo Slavinec, Mihalovci ................632

(VO 10) (VO 10) (VO 10) (VO 11) (VO 11) (VO 12) (VO 12) (VO 12) (VO 12)

Sůkal Josef Za Janem Havlíkem ..............................................................................480

(VO 9)

(VO 9) (VO 10)

Těkavé kyseliny ve víně .......................................................................322 Nejdůležitější plísně hroznů a sklepů.....................................................397 Vliv kvasinek na kvalitu vína ...............................................................399 Ještě k růžovým vínům ........................................................................454 Nemoci a vady vín – octovatění ............................................................ 614

(VO 6) (VO 7–8) (VO 7–8) (VO 9) (VO 12)

Tománek Alois Rulandské šedé – návrat do první ligy ................................................... 179

(VO 4)

Trojak Bogdan Slezské víno ...........................................................................................32 Vinařská turistika ve Velké Británii ......................................................408

(VO 1) (VO 7–8)

Týmová – Malcová Alena Vinařství v Praze před rokem 1358 ....................................................... 578

(VO 11)

(VO 7–8) (VO 3)

Svoboda Jiří Zhutnění půdy ve vinicích .................................................................... 257

(VO 5)

Vajčner Pavel Réva vinná, toxinogenní vláknité mikroskopické houby a ochratoxin A (II.) ................................................................................389

Svoboda Josef Kdy méně je ve vinici více ..................................................................... 374

(VO 7–8)

Večeřa Pavel Informace z Vinařského fondu .............................................................. 115

Šamalík Jan Na co je třeba dbát při nákupu techniky pro prostorové plodiny ...........259 Mechanizace ochrany révy vinné II. Seřízení aplikační techniky ...............................................................................................308 Mechanizace ochrany révy vinné III. Zásady použití strojů v ochraně révy .....................................................................................365 Šamšula Jakub Analýza senzorických a obsahových parametrů révových destilátů ................................................................................ 510

(VO 5) (VO 6) (VO 7–8)

(VO 10)

Škarková Jarmila Réva vinná, toxinogenní vláknité mikroskopické houby a ochratoxin A (II.) ................................................................................389

(VO 7–8)

Švejcar Václav Geneticky modifikované organismy, kvasinky a genetika ..................... 132 Kyseliny ve víně a jejich úprava ............................................................. 196 Cserszegi füszeres – pozoruhodná maďarská odrůda ...........................236

(VO 3) (VO 4) (VO 5)

Veverka Jaromír Za inspirací, poznáním a spoluprací do Jižního Tyrolska ...................... 472 Z diplomovaných prací ZF MZLU Lednice . . . Netradiční využití vína – vinné želé ...................................................................................562

(VO 11)

Veverka Vladimír Hodnocení vlivu kapkových závlah na růst révy vinné a kvalitu její produkce ........................................................................... 127

(VO 3)

Weber Petr Vinná tečka Kosher vína .......................................................................334

(VO 6)

Zemánek Pavel Vinohradnické traktory ........................................................................253 Zahradnická fakulta v Lednici slaví 20. výročí svého založení .............468 Profesor Fic osmdesátiletý .................................................................... 527

(VO 5) (VO 9) (VO 10)

Zvolenský Josef Zhodnotenie ochrany viniča v roku 2004 ............................................. 117

(VO 3)

(VO 9)

Předmětový seznam článků ročníku 2005 Z redakční pošty Z redakční pošty .........................................................................................4 (VO 1) Z redakční pošty .......................................................................................56 (VO 2) Z redakční pošty .....................................................................................111 (VO 3) Z redakční pošty .....................................................................................172 (VO 4) Z redakční pošty .....................................................................................228 (VO 5) Z redakční pošty .....................................................................................296 (VO 6) Z redakční pošty .....................................................................................352 (VO 7–8) Z redakční pošty .....................................................................................432 (VO 9) Z redakční pošty .....................................................................................488 (VO 10) Z redakční pošty ....................................................................................540 (VO 11) Z redakční pošty .....................................................................................592 (VO 12) Spolkové informace Jak vinaři České republiky vstupovali do EU (J. Sedlo) .................................6 (VO 1) Informace ze SV ČR ...................................................................................6 (VO 1) Informace z Moravínu ................................................................................7 (VO 1) Informace z Cechu českých vinařů .............................................................7 (VO 1) Chaos v dani z nemovitosti (M. Půček) .....................................................58 (VO 2) Informace ze SV ČR .................................................................................58 (VO 2) Informace z Moravínu (J. Otáhal) .............................................................59 (VO 2) Informace z Cechu českých vinařů (S. Rudolfský) .....................................59 (VO 2) Možnosti dotačních prostředků v roce 2005 (M. Půček) .........................114 (VO 3) Informace ze SV ČR ...............................................................................114 (VO 3) Informace z Moravínu ............................................................................115 (VO 3) Duben – ještě tam budem (M. Půček).....................................................174 (VO 4) Informace ze SV ČR ...............................................................................174 (VO 4) Dne 3. 3. 2005 proběhla v podniku Vinium Velké Pavlovice valná hromada Svazu vinařů ČR .....................................................................176 (VO 4) Rok po vstupu do EU (M. Půček)............................................................230 (VO 5) Informace ze SV ČR ...............................................................................230 (VO 5) Květen, měsíc veletrhů (M. Půček) ........................................................298 (VO 6) Informace ze SV ČR ...............................................................................298 (VO 6) Informace z Moravínu ............................................................................299 (VO 6) Informace z Cechu českých vinařů .........................................................299 (VO 6) Že by okurková sezóna? (Z. Habrovanský) ..............................................354 (VO 7–8) Informace ze SV ČR ...............................................................................354 (VO 7–8) Informace z Moravínu ............................................................................355 (VO 7–8) Informace z Cechu českých vinařů .........................................................356 (VO 7.8) Zemědělské pozemky v České republice jsou vhodné pro technoparty! (J. Sedlo) ......................................................................434 (VO 9) Informace ze SV ČR ...............................................................................434 (VO 9) Informace z Moravínu ............................................................................435 (VO 9) Kutnohorské Svatováclavské slavnosti 2005 ...........................................435 (VO 9) Oči pro pláč (M. Půček) .........................................................................490 (VO 10)

Informace ze SV ČR ...............................................................................490 Informace z Moravínu ............................................................................491 Přehlídka českých vín v kutné Hoře ........................................................491 Taj jaké bude to letošní? Sežrané! (M. Půček) ........................................542 Informace z Moravínu ...........................................................................543 Čestní členové Svazu vinařů České republiky (J. Sedlo) ...........................546 Legislativní zúčtování roku 2005 (M. Půček) ..........................................594 Informace z činnosti SV ČR ....................................................................594 Informace z Moravínu ............................................................................595 Informace z Cechu českých vinařů .........................................................595

(VO 10) (VO 10) (VO 10) (VO 11) (VO 11) (VO 11) (VO 12) (VO 12) (VO 12) (VO 12)

Česká republika a Evropská unie Ze zasedání pracovní skupiny Víno při COPA – COGECA v Bruselu (J. Sedlo) .................................................................................178 (VO 4) V italské Aostě proběhlo Mimořádné valné shromáždění, XIII. řádné valné shromáždění, XVIII. mezinárodní rada AREV a jednání předsednictva CEPV (J. Sedlo, M. Půček) ................................357 (VO 7–8) Poznatky z jednání Pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA a Poradní skupiny „Víno“ při Komisi ES (J. Sedlo) ...................................358 (VO č, 7,8) Vinařský fond Informace z Vinařského fondu ...............................................................115 (VO 3) Zprávy z OIV Víno – Evropa – Nový svět (P. Mayer) .........................................................8 Vinohradnictví Sklizeň moštových hroznů v roce 2004 v ČR (M. Půček, J. Sedlo) .............13 Očkujeme révu vinnou (O. Řezáč) ............................................................16 Začínáme s péčí o nové výsadby révy vinné (P. Pavloušek).........................19 Nově registrované odrůdy révy vinné (I. Ludvíková, V. Rucki) ...................21 Zkušenosti z praxe s nově registrovanými odrůdami (V. Kraus, I. Musilová, M. Michlovský) .....................................................................23 Bioinformatici se vrhli na révu vinnou . . . (J. Drábek) ...............................67 Konečný stav registrace vinic v ČR (L. Michlovský, J. Čepička, M. Račický) ............................................................................69 Ještě k Chardonnay (Z. Habrovanský) .......................................................71 Praktické zkušenosti s odrůdou Hibernal (V. Kraus) ...................................72 Hrozny na slámové víno v Kobylí u Špačků (Z. Habrovanský) ....................73 Zhodnotenie ochrany viniča v roku 2004 (J. Zvolenský) ..........................117 Malvidin 3,5-diglucosid – další úskalí na cestě „interspecifických odrůd“ do vinohradnické a vinařské praxe (P. Pavloušek, M. Kumšta) .....123 Několik poznámek k nově zaregistrované odrůdě révy vinné Auxerrois blanc (M. Hubáčková) ............................................................126 Hodnocení vlivu kapkových závlah na růst révy vinné a kvalitu její produkce (P. Burg, V. Veverka) ..........................................................127

(VO 1) (VO 1) (VO 1) (VO 1) (VO 1) (VO 1) (VO 2) (VO 2) (VO 2) (VO 2) (VO 2) (VO 3) (VO 3) (VO 3) (VO 3)


Vinařský obzor (12/2005)

Rulandské šedé – návrat do první ligy (A. Tománek) ...............................179 Rojení chroustů a škodlivosti ponrav v roce 2005 v České republice (F. Muška) ..............................................................................................180 Výsledky hodnocení odolnosti podnožových odrůd k révokazu (P. Pavloušek).........................................................................................182 Hodnocení mechanizované sklizně hroznů (P. Burg, P. Novák) ................184 Činnost technického izolátu révy v Lednici v roce 2004 (V. Holleinová, B. Křižan) .......................................................................191 Chemická regulace plevelů v révě vinné (J. Růžička) ...............................193 Rozlišení Rulandských a jim příbuzných odrůd pomocí molekulárně-genetických metod (K. Moravcová) .....................................232 Cserszegi füszeres – pozoruhodná maďarská odrůda (V. Švejcar)..............236 Počátky traktorů pro vinohradnictví v Československu (V. Fic) ................248 Regenerace kořenového systému révy vinné (R. Ostratický) ....................251 Vinohradnické traktory (P. Zemánek, P. Burg) .........................................253 Zhutnění půdy ve vinicích (J. Svoboda) ...................................................257 Na co je třeba dbát při nákupu techniky pro prostorové plodiny (J. Šamalík) ............................................................................................259 Aspekty obnovy vinohradnické techniky (P. Burg) ...................................265 Jak zjistit efektivní ochranu proti padlí révy (P. Ackermann) ....................267 Nově uznaná stará odrůda Auxerrois (O. Jandurová) ...............................300 Terroir Morava – sdružující aspekty podoblastí jako základ jejich jedinečnosti (M. Sittek, P. Pavloušek) .............................................301 Bakteriální nádorovitost v nových výsadbách révy vinné (V. Kůdela, V. Krejzar, R. Krejzarová, I. Pánková) .....................................306 Mechanizace ochrany révy vinné II. Seřízení aplikační techniky (J. Šamalík) ............................................................................................308 „Traubenwelke“ – nové nebezpečí pro naše vinice? (P. Pavloušek) ..........314 Měďnaté fungicidy a jejich použití v integrovaném systému pěstování révy (P. Ackermann) ...............................................................................319 Zlepší se spolupráce enologů a agronomů? (A. Konečný) .........................320 Motýli a vinice (M. Hluchý) ...................................................................362 Jak zdokonalit chemickou ochranu (P. Hruška)........................................364 Mechanizace ochrany révy vinné III. Zásady použití strojů v ochraně révy (J. Šamalík) .....................................................................365 Biologické vinohradnictví v Lucembursku (A. Konečný) ..........................369 Praktické zkušenosti s odrůdou Rubinet (V. Kraus) ..................................371 Kdy méně je ve vinici více (J. Svoboda) ...................................................374 Tajomná odroda viniča Zinfandel (E. Minárik) .........................................437 Svlačec rolní a jeho chemická regulace v révě vinné (J. Růžička) .............437 Chřadnutí a odumírání keřů révy (Esca) (P. Ackermann) ........................444 Aktuální postřehy přímo z vinice k aromatické a fenolické zralosti hroznů (P. Pavloušek) .................................................................493 Letos tlačila peronospora nejsilněji před květem, tvrdí František Hlaváč (R. Stávek) ...........................................................499 Z histórie odrôd viniča a vína v Kalifornii (E. Minárik) .............................501 Charakter a přednosti moravských vín (V. Kraus) ...................................502 Za závlahami vinic v Izraeli (M. Karasová, J. Čačík) ................................504 Špačci sklidili u Hustopečí desítky hektarů vinic (P. Posolda, R. Stávek) ...547 Trendy ve výzkumu a vývoji strojů a technologií ve vinohradnictví (P. Burg) ................................................................................................549 Z diplomových prací ZF MZLU Lednice: Sledování elitních interspecifických moštových odrůd (P. Pavloušek) ...................................549 Odrůda měsíce listopadu – Müller Thurgau (P. Pavloušek) .....................550 Pýr plazivý a jeho chemická regulace v révě vinné (J. Růžička) ...............553 Odrůda měsíce – Hibernal (P. Pavloušek) ................................................600 Matení obalečů feromony – nová metoda ochrany vinic (M. Hluchý) ......601 Jsou viroidy u révy vinné nebezpečným patogenem? (V. Pacík) ................607 Stručné zhodnocení makroklimatu moravských vinařských podoblastí (T. Litschmann) ......................................................................................608 Půdní zhutnění ve vinicích a možnosti jeho nápravy (P. Burg) .................610 Vinařská technologie Aktívne suché vínne kvasinky versus spontánna fermentácia (E. Minárik)..29 Čo najviac ovplyvňuje chuť bieleho barikového vína (E. Minárik) ..............30 Prestup vzdušného kyslíka cez barikové drevo suda do červeného vína (E. Minárik) .............................................................................................75 Bez lásky nelze nikdy vyrobit dobré víno, říká sklepmistr školního sklepa Pavel Buriánek (P. Hynek) ..............................................................76 Význam aktivátorov kvasenia typu bunkových stien kvasiniek (E. Minárik) .............................................................................................77 Výtah ze závěrů pracovní podskupiny pro enologické postupy ze dne 29. 10. 2004 (M. Půček) ...............................................................78 Z histórie barikov vo svete (E. Minárik)...................................................129 Možnosti chemického odkyselování moštů a vín (J. Balík) .......................130 Geneticky modifikované organismy, kvasinky a genetika (V. Švejcar, I. Pavelková) .........................................................................132 Novšie poznatky o významne polyfenolov vína (E. Minárik) ....................195 Kyseliny ve víně a jejich úprava (V. Švejcar) ............................................196 Lis na hrozny pro 21. století (A. Konečný) ..............................................197 Vliv asimilovatelného dusíku na kvašení a možnosti jeho stanovení (K. Macháčková) ....................................................................................201 Regulační systém pro řízené kvašení a fermentaci vína (V. Severa) ...........268 Ovplyvňujú malolaktické baktérie kvalitu vína? (E. Minárik) ...................270 Vzájomné pôsobenie malolaktických baktérií a vínnych kvasiniek počas malolaktickej fermentácie (E. Minárik) ..........................................321 Tvorba cukerných kyselin octovými bakteriemi na hroznech a ve vínech (A. Konečný)........................................................................321 Těkavé kyseliny ve víně (V. Švejcar) ........................................................322 Kvasinky a killer faktor (I. Pavelková) .....................................................327 Réva vinná, toxinogenní vláknité mikroskopické houby a ochratoxin A (I.) (V. Ostrý) ......................................................................................330

(VO 4) (VO 4) (VO 4) (VO 4) (VO 4) (VO 4) (VO 5) (VO 5) (VO 5) (VO 5) (VO 5) (VO 5) (VO 5) (VO 5) (VO 5) (VO 6) (VO 6) (VO 6) (VO 6) (VO 6) (VO 6) (VO 6) (VO 7–8) (VO 7–8) (VO 7–8) (VO 7–8) (VO 7–8) (VO 7–8) (VO 9) (VO 9) (VO 9) (VO 10) (VO 10) (VO 10) (VO 10) (VO 10) (VO 11) (VO 11) (VO 11) (VO 11) (VO 11) (VO 12) (VO 12) (VO 12) (VO 12) (VO 12) (VO 1) (VO 1) (VO 2) (VO 2) (VO 2) (VO 2) (VO 3) (VO 3) (VO 3) (VO 4) (VO 4) (VO 4) (VO 4) (VO 5) (VO 5) (VO 6) VO 6) (VO 6) (VO 6) (VO 6)

Inhibícia vínnych kvasiniek mliečnymi baktériami (E. Minárik) ...............380 Možnosti nalezení optimálního termínu sklizně hroznů pro výrobu kvalitních vín (P. Pavloušek) ...................................................................381 Hodnocení obsahu kyselin a kyselosti révových vín (J. Balík) ...................387 Réva vinná, toxinogenní vláknité mikroskopické houby a ochratoxin A (II.) (V. Ostrý, J. Škarková, A. Kubatová, I. Procházková, J. Ruprich, P. Vajčner, K. Matula) ...........................................................389 Základné substancie na výrobu syntetických zátok vínnych fliaš (E. Minárik). 395 Zákal ve víně a nefelometrie (J. Novotný)................................................396 Nejdůležitější plísně hroznů a sklepů (V. Švejcar) ....................................397 Vliv kvasinek na kvalitu vína (V. Švejcar, I. Pavelková).............................399 Vplyv vinárskych praktík na interakciu kvasiniek a mliečnych baktérií (E. Minárik) ...........................................................................................451 Definice a výroba růžových vín (K. Hejduk) ...........................................452 Ještě k růžovým vínům (V. Švejcar) .........................................................454 Brettanomyces bruxellensis – škodlivá súčast kvasinkovej flóry červených vín (E. Minárik) .............................................................455 Vliv různých druhů ASVK na prokvašení moštů a kvalitu vína – výsledky pokusu (I. Pavelková) ............................................................456 Úloha taninu pri výrobe červených vín (E. Minárik) ................................457 Několik postřehů před letošním vinobraním (P. Pavloušek) ......................462 Inhibícia malolaktických baktérií vínnymi kvasinkami (E. Minárik) ..........509 Analýza senzorických a obsahových parametrů révových destilátů (J. Šamšula) ...........................................................................................510 Ústav vinohradnictví a vinařství informuje o aktuálních poznatcích v oblasti vinohradnictví, vinařství a obchodu s vínem (P. Pavloušek) ........512 Odrůda měsíce října (P. Pavloušek) .........................................................513 Téma měsíce: Technologie výroby červených vín (P. Pavloušek)...............514 Stimulácia malolaktických baktérií vínnymi kvasinkami (E. Minárik) .......554 Problematika analýzy, technologie a řízení jakosti révových vín (J. Balík) .555 Kvasinky a aroma vína (I. Pavelková) .....................................................557 Potreba výživy dusíkom vínnych kvasiniek (E. Minárik) ..........................559 Obsah kyselin a aromatická zralost jsou důležitým ukazatelem pro sklizeň (P. Pavloušek) .......................................................................561 Z diplomovaných prací ZF MZLU Lednice. . . Netradiční využití vína – vinné želé (J. Veverka) ............................................................................562 Význam tiaminu v alkoholovej fermentácii (E. Minárik) .........................563 Rivaner v Německu (P. Pavloušek) ..........................................................565 Kvalita vína a malolaktická fermentácia (E. Minárik) ...............................612 Nemoci a vady vín – octovatění (V. Švejcar) ............................................614 Sušené hrozienkové bobule ako nosi��e imobilizovaných kvasiniek (V. Švejcar) .............................................................................................617 Technologické zprávy .............................................................................622

649

(VO 7–8) (VO 7–8) (VO 7–8) (VO 7–8) (VO 7–8) (VO 7–8) (VO 7–8) (VO 7–8) (VO 9) (VO 9) (VO 9) (VO 9) (VO 9) (VO 9) (VO 9) (VO 10) (VO 10) (VO 10) (VO 10) (VO 10) (VO 11) (VO 11) (VO 11) (VO 11) (VO 11) (VO 11) (VO 11) (VO 11) (VO 12) (VO 12) (VO 12) (VO 12)

Zprávy z domova i ze světa Zprávy z domova i ze světa ......................................................................45 (VO 1) Zprávy z domova i ze světa ....................................................................100 (VO 2) Zprávy z domova i ze světa.....................................................................159 (VO 3) Zprávy z domova i ze světa.....................................................................217 (VO 4) Zprávy z domova i ze světa.....................................................................287 (VO 5) Zprávy z domova i ze světa.....................................................................341 (VO 6) Zprávy z domova i ze světa.....................................................................422 (VO 7–8) Zprávy z domova i ze světa.....................................................................478 (VO 9) Zprávy z domova i ze světa ....................................................................528 (VO 10) Zprávy z domova i ze světa ....................................................................576 (VO 11) Zprávy z domova i ze světa ....................................................................581 (VO 11) Zprávy z domova i ze světa.....................................................................643 (VO 12) Vinařství v zahraničí Slezské víno (B. Trojak) ............................................................................32 (VO 1) Portské a portugalské Moscately (J. Stávek) ...............................................32 (VO 1) Naše sklepy jsou čistě v rukou žen, ale vína mohou pít samozřejmě i muži, tvrdí Donatella Colombini (R. Stávek) ...........................................92 (VO 2) VINITECH Bordeaux 2004: Bez kvalitní technologie není kvalitních vín (R. Stávek) .........................................................................................94 (VO 2) Číňania a vinohradníctvo Kalifornie (E. Minárik) .......................................96 (VO 2) Vinařský veletrh PROWEIN patří ke světové špičce (R. Stávek) ................207 (VO 4) Vinařství na Golanských výšinách – RAMAT HA GOLAND (V. Pazderka) 282 (VO 5) Ohlédnutí za Vinitaly 2005 (P. Posolda) ..................................................335 (VO 6) Vinařská turistika ve Velké Británii (B. Trojak) .........................................408 (VO 7–8) VINEXPO BORDEAUX 2005 (H. a J. Baker) ...........................................412 (VO 7–8) Fenavin 2005 – Ciudad Real (H. Baker) ..................................................412 (VO 7–8) Nový Zéland nabízí mladým možnost získání praktických zkušeností ve vinařství (R. Stávek) ...........................................................................470 (VO 9) Za inspirací, poznáním a spoluprací do Jižního Tyrolska (P. Pavloušek, P. Procházka, J. Veverka) ........................................................................472 (VO 9) Valle ďAosta – za horskými víny (M. Magni) ...........................................475 (VO 9) Welcome to Petrolina – the future is here! (H. Baker) ............................519 (VO 10) V Polsku se rodí noví hrdinové extrémního vinařství (R. Stávek)..............522 (VO 10) Stubaiské údolí a schizofrenie moravských vín (Z. Habrovanský) ............569 (VO 11) Afghánistán býval nazýván cukrovarem světa (I. Slámová) ......................570 (VO 11) Za vinaři ve Slovinsku – Vinogradništvo Slavinec, Mihalovci (R. Stávek) ..632 (VO 12) Za révou do jižní Anglie (Z. Habrovanský).............................................. 634 (VO 12) Polemika Ještě k Svatomartinskému (J. Malůšek) .....................................................83 Obchod vínem Dovoz vína do ČR v květnu až říjnu 2004 (J. Sedlo) ..................................31 Zprávy (A. Konečný) ................................................................................59 Pracovní skupina „Víno“ při COPA/COGECA a poradní skupina „Víno“ při Komisi ES ve dnech 10. a 11. ledna 2005 (J. Sedlo) ..................60

(VO 2) (VO 1) (VO 2) (VO 2)


650

Vinařský obzor (12/2005)

Pár slov k výstavám vín (F. Mádl)..............................................................84 (VO 2) Může být agroturistika šancí i pro vinaře? (P. Procházka) ..........................86 (VO 2) Dovoz vína do České republiky v roce 2004 (J. Sedlo) ............................157 (VO 3) Prodej vína ze sklepa – přímý prodej vína zákazníkům (A. Konečný) .......178 (VO 4) Terroir nebo Víno originální certifikace – Budoucnost této kategorie vína? (P. Pavloušek) ................................................................................209 (VO 4) Venkovská turistika (P. Procházka) ..........................................................211 (VO 4) Zahraniční obchod s vínem ČR rok před a rok po vstupu do EU (J. Sedlo) ................................................................................................378 (VO 7–8) Trh s vínem v rozšířené EU (J. Sedlo) ......................................................400 (VO 7–8) Ceny vín a cenová politika (J. Malůšek) ..................................................408 (VO 7–8) Agroturistika a marketingový mix (P. Procházka) .....................................458 (VO 9) Ženy – nový cíl obchodníků s vínem (M. Křístek)....................................459 (VO 9) Degustace naslepo je loterie i pro znalce (J. Malůšek) ..............................460 (VO 9) Zájem o využití značky „Svatomartinské“ je velký (P. Krška) ...................505 (VO 10) Budoucnost vinařství a obchodu s vínem dle představ Roberta Parkera (M. Křístek) ...........................................................................................505 (VO 10) Poznatky z jednání pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA v Bruselu ze dne 6. 9. 2005 (J. Sedlo, K. Matoušek) ...............................506 (VO 10) Mezinárodní představenstvo AREV v Jižních Tyrolech (Bozen) 15. 9. 2005 (J. Sedlo) ............................................................................508 (VO 10) Preference německých spotřebitelů vína (K. Coufalová) .........................577 (VO 11) Víno a mladí lidé ve Francii (K. Coufalová)..............................................627 (VO 12) Moderní vinařská firma (P. Pavloušek) ....................................................628 (VO 12) Zprávy o obchodu vínem ........................................................................639 (VO 12) Vinařská historie Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století (D. Míša) 40 (VO 1) Vrchní rada, prof. Albert Stummer (V. Pazderka) .......................................40 (VO 1) Již 40 let slouží Moravín vinařské veřejnosti (V. Pazderka) ........................88 (VO 2) Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – únorová výročí (D. Míša) ..........................................................................91 (VO 2) Vinohrádky na Boskovicku a Blanensku (F. Mlateček) .............................213 (VO 4) Před šedesáti lety se vinaři rozloučili s vynikajícím odborníkem (D. Míša) 216 (VO 4) Vinohrádky na Boskovicku a Blanensku (F. Mlateček) .............................276 (VO 5) Vinařské vzpomínání – Joža Úprka a František Kretz (O. Malík) ..............328 (VO 6) Vinohradnické stavby v obci Veletiny (J. Hričková) ..................................338 (VO 6) 120 let mělnické Zahradnické školy (J. Macura) ......................................413 (VO 7–8) Vinohradnické stavby v obci Vrbice (J. Hričková) .....................................402 (VO 7–8) Zahradnická fakulta v Lednici slaví 20. výročí svého založení (P. Zemánek, P. Burg) .............................................................................468 (VO 9) Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – říjnová výročí (D. Míša) ..........................................................................521 (VO 10) Vinařství v Praze před rokem 1358 (A. Týmová-Malcová) .......................578 (VO 11) Španělská vína očima historických literárních děl (I. Slámová) .................640 (VO 12) Povídka S Josefem Sukem v bzeneckém sklípku (O. Malík) ..................................210 Jak Johan Snášel hrál karty s kronprincem Rudolfem (O. Malík) .............521 Můj první útěk z Rajchu .........................................................................641

(VO 4) (VO 10) (VO 12)

Hodnocení vín Soutěž Top 77 vín České republiky doplnila již podruhé konference Víno a zdraví (P. Posolda) .........................................................................85 (VO 2) GRAND PRIX VINEX: Domácí bílá i červená vína porazila zahraniční konkurenci (M. Půček)...........................................................................144 (VO 3) Vinotéka Obůrka představila mladá vína (R. Stávek) ................................158 (VO 3) Česká republika získala opět zlato v Paříži (H. Baker) ..............................175 (VO 4) Šampiónem 38. ročníku Valtických vinných trhů se stalo cuvée (P. Posolda) ............................................................................................340 (VO 6) Concours Mondial de Bruxelles: dvě zlaté a pět stříbrných medailí pro Českou republiku! (H. Baker) ...........................................................340 (VO 6) Cuvée 2005 – „Není Cuvée jako Cuvée“ (M. Křístek) ............................421 (VO 7–8) Vinařské aktivity Projekt mapování jihomoravského vinařského klastru nabírá obrátky (P. Posolda) ..............................................................................................25 První jihomoravské vinařské firmy již plánují založení klastrové iniciativy (P. Posolda)................................................................................82 Moravští vinaři poznávají svou historii a francouzští sommelieři jejich vína (P. Posolda) .....................................................................................120 6. košt vín v Moravanech aneb Cesta za folklórem a tajemstvím vína (I. Dvořáková) ........................................................................................145 Přípravy na založení vinařského klastru zastaveny (P. Posolda) ................146 Získat podporu ze strukturálních fondů EU bude pro vinaře obtížné (P. Posolda) ............................................................................................146 Sabrage aneb setněte si svůj sekt (R. Stávek) ...........................................332 V Hustopečích o ekonomice, politice a vínech (P. Posolda) ......................334 Vinná tečka Koster vína (P. Weber) .........................................................334 Semináře „Vína originální certifikace“ a „ Národní vinařský marketing“ (P. Krška) ...............................................................................................376 Velké Pavlovice přichází s plánem vybudovat centrum vinařství (P. Posolda) ...........................................................................................407 Ohlédnutí za veletrhem Víno & Destiláty 2005 (H. Baker) .......................419 Festival Znojemský hrozen 2005 nabídne lahůdky pro tělo i duši (P. Posolda) ............................................................................................420 Pražská Arcibiskupská vinice jede dál (E. Hubáček) .................................420 SVATOMARTINSKÉ – (Staro)nová národní značka pro mladá moravská a česká vína (P. Krška) ............................................................................461 Nová webová prezentace našeho vinařství spuštěna (P. Krška) .................461 Znojemský hrozen 2005, chuťovky pro všechny smysly (J. Hájek) ...........474 Mezinárodní výstava Grand Prix Austerlitz 2005 (P. Posolda) ..................474

(VO 1) (VO 2)

Naše vinařství si zaslouží důstojnější internetovou prezentaci (T. Čačík) .516 Ad “Naše vinařství si zaslouží důstojnější internetovou prezentaci“ (P. Krška) ..............................................................................................518 Jan Skácel a víno u Bogdana Trojaka aneb Sklepní Trojčení (R. Stávek) ....527 Vinařské centrum Kojetice (J. Pátek) .......................................................579 Slovácké slavnosti vína v Uherském Hradišti (Z. Habrovanský) ...............580 Bořetice vesnicí roku 2005 (P. Posolda) ..................................................618 Na Martina – husa a džbán vína (R. Stávek) ............................................624 Svatomartinská vína na Staroměstském náměstí (K. Kollárová) ................625 Společenská rubrika Ing. Josef Vozdecký šedesátníkem (A. Konečný) ........................................99 Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc., sedmdesátiletý (P. Pavloušek) ..............215 Odešel dobrý vinař a učitel (D. Míša) ......................................................285 Moravák ze Ždánic zakládal Litoměřické vinařství (V. Hubáček) ..............343 Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – výročí v září (D. Míša) .........................................................................480 Za Janem Havlíkem (M. Hrabal, J. Sůkal) ................................................480 Profesor Fic osmdesátiletý (P. Zemánek) ..................................................527 Blahopřání k padesátinám Ing. Ludvíkovi Michlovskému (I. Musilová) ...583 První předseda Českomoravské vinohradnické a vinařské unie, Ing. Břetislav Palička, CSc., oslavil 55. narozeniny (J. Sedlo) ..................583 Víno a zdraví Nové poznatky o vztahu vína a zdraví III. (M. Křístek) ..............................91 Děti a víno (A. Konečný) ........................................................................275 Zastavme „satanizaci“ vína! (A. Konečný) ...............................................313 Význam vína pro zdraví člověka (P. Pavloušek) .......................................642

(VO 10) (VO 10) (VO 10) (VO 11) (VO 11) (VO 12) (VO 12) (VO 12) (VO 2.) (VO 4) (VO 5) (VO 6) (VO 9) (VO 9) (VO 10) (VO 11) (VO 11) (VO 2) (VO 5) (VO 6) (VO 12)

Vinařská legislativa HACCP a GMP ve vinohradnictví a vinařství (P. Pavloušek) ......................10 (VO 1) Informace státní potravinářské a zemědělské inspekce k pořádání výstav (B. Pavelka)..............................................................................................39 (VO 1) Otazníky nad ochrannou známkou Martinské a Svatomartinské (J. Horešovský) .........................................................................................43 (VO 1) Daňová poradna: Dodatečné vyměření daně z příjmů právnických osob (J. Horešovský) .................................................................................62 (VO 2) Státní zemědělská a potravinářská inspekce kontrolovala kvalitu nejlevnějších stolních vín (R. Stávek) ........................................................79 (VO 2) Vztah místních výstav vín k zákonu o spotřebních daních (P. Krška) ........158 (VO 3) Ušetřete na povinném zavádění systému HACCP (J. Stávek) ...................199 (VO 4) Daňová poradna – dodatečně vyměřená daň (J. Horešovský) ...................201 (VO 4) Daňová poradna: poskytnutí výrobních prostředků za úplatu a spotřební daň (J. Horešovský)...............................................................242 (VO 5) Daňová poradna (J. Horešovský) .............................................................328 (VO 6) Daňová poradna (J. Horešovský) .............................................................356 (VO 7–8) Povinnosti vinařů z pohledu novely vyhlášky 323/2004 Sb. ve vztahu k ÚKZÚZ (M. Račický) ...........................................................436 (VO 9) Daňová poradna: daňová kontrola (J. Horešovský) ..................................462 (VO 9) Daňová poradna – odpisy vinice (J. Horešovský) ....................................492 (VO 10) Nejdůležitější změny legislativy v oblasti vinohradnictví a vinařství (A. Králíček) ...........................................................................................492 (VO 10) Nový povinný údaj na etiketě vína (A. Králíček) ......................................492 (VO 10) Seznam vinařských důvěrníků pro rok 2005 ..........................................493 (VO 10) Seznam laboratoří pověřených Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí ................................................................................................544 (VO 11) Daňová poradna – silniční daň (J. Horešovský) ........................................545 (VO 11) Dobrá zpráva daňovým poplatníkům (J. Horešovský) ...............................596 (VO 12) O povinnosti státu uznávat soutěže vín (S. Hrabětová, L. Bublíková) .......597 (V0 12) Představujeme… Na vinici v Blahoticích (E. Hubáček) .........................................................74

(VO 2)

Portrét Jaroslav Pátek připravuje další knihu – bilancující autobiografii (P. Posolda) ............................................................................................477 Za vínem od Čevelových ze Stražovického kopce (R. Stávek) ..................629

(VO 9) (VO 12)

Na volné téma Katastrofický ročník 2004 (A. Konečný) ....................................................42

(VO 1)

Rozhovor Vážím si kultury a tradice evropského vinařství, říká australský vinař (R. Stávek) ...............................................................................................80 Kdo jen sedí ve sklepě, ten může jít těžko s dobou, říká Pavel Pavloušek (P. Posolda) ............................................................................................200

(VO 4)

Reportáž Ve Starém Plzenci investovali v uplynulých letech mnoho stovek miliónů korun (R. Stávek) .....................................................................................90

(VO 2)

Vinařská gastronomie Víno na tabuli francouzských gurmánů (A. Konečný) ..............................567 Martinská husa s červenými jablíčky na plechu .......................................624

(VO 11) (VO 12)

Vinařské osobnosti Ing. Jaroslav Švásta, CSc. – propagátor vysokého vedení révy vinné (F. Kostrhun) ........................................................................572

(VO 11)

Recenze „Vinařská mapa podoblastí jižní Moravy“ šetřila papírem (R. Stávek) .......575

(VO 11)

(VO 3) (VO 3) (VO 3) (VO 3) (VO 6) (VO 6) (VO 6)

(VO 2)

(VO 7–8) (VO 7–8) (VO 7–8) (VO 7–8) (VO 7–8) (VO č..9) (VO 9) (VO 9) (VO 9)


Vinařský obzor (12/2005)

Vážení zákazníci, děkujeme Vám za projevenou důvěru v roce 2005 a těšíme se na spolupráci s Vámi v roce 2006.

651


Fotografie k článku Odrůda měsíce – Hibernal, str. 600

3

1

2

5

7

4

6

8

9 fota 1–5 Pavel Pavloušek, 6–9 Richard Stávek


Vinařský obzor 12/2005