Page 1

9 771212 788000


538

Vinařský obzor (11/2005)

Prodejce veškeré vinohradnické techniky a příslušenství Nabízí služby a přijímá objednávky na provedení těchto prací: – Kombajnovou sklizeň hroznů – Zatloukání a zatlačování sloupků – Zimní předřez révy vinné předřezávačem BINGER – Ožínání letorostů ožínací lištou ERO – Odsávání listů odsavačem listů ERO

OSLAVAN, a.s. Masarykovo nám. 939 675 71 Náměšť nad Oslavou

tel: 568 623 403 fax: 568 623 646

e-mail: oslavan@oslavan.cz internet: www.oslavan.cz


Vinařský obzor (11/2005)

539

Vážení čtenáři, dlouze jsem dumal, zda mám na tomto místě psát o dvou ožehavých tématech – nakonec jsme obě dvě zpracovali rozsahem, který překračuje prostor vymezený úvodníku – jak téma „špaček“ (viz reportáž na stranách 547–548 a fota na titulní straně), tak téma dalšího hochštaplerství při vydávání vinařských publikací (na straně 575). Jsem rád, že dilema se vyřešilo a na tomto místě se opět po nějaké době vrátím k tématu víno a zdraví. Dostala se mi do rukou jedna ze slavných knih, Matthioliho herbář, a zřejmě je to profesní deformace či co, samozřejmě jsem jako jednu z prvních věcí v rejstříku hledal „Vitis vinifera L.“ – réva vinná. Matthioli se k potěše čtenáře-vinaře zabývá révou vinnou dosti podrobně a jeho postřehy s mnoha odkazy na středověké, a dokonce antické autory jsou skutečně pozoruhodné. Vypíchnu z nich jen několik v tomto období aktuálních, dalšími se budeme zabývat v některém z dalších čísel VO. „Kvasnice čili vinné droždí, latinsky Fex vini, Sanies vini, Crassamen & Crassamentum vini, mají také svůj užitek v lékařství i mimo něho. Pálí se z nich víno všude obyčejné a známé, téže přirozenosti, moci a vlastností, jako má též Spiritus vini, až na to, že kvasnicové víno pálené není tak silné. Proti rakovině jest dobré přikládati směs stejného množství vinných kvasnic a kamence čili alaunu. Proti křeči pocházející ze zranění vezmi kvasnice vinné a přidej do nich trochu utlučeného alaunu. Má to býti dobrý lék. Vinštýř čili vinný kámen pochází také z pokolení vinných kvasnic, které se přidrží sudu a ztvrdnou. Latinsky mu říkají Tartarum nebo Lapis vini, vlašsky Feccia, španělsky Rasura de vino, německy Weinstein. Paulu Aegineta píše, že vinštýř silně vysušuje a také trochu rozděluje s mocí stahující. Prospěšně se užívá proti vlhkým neduhům těla. Dodonaeus jej doporučuje pro leukophlegmatiky, mají užívati z něho prášek ráno na lačný život, neboť stravuje a vysušuje vodnaté vlhkosti, vyvádí je močí a takové špatné materie vyhání ven stolicemi. Zevně přiložený jako Cataplasma na žaludek zastavuje dávení a běhavku. Proti šeredným a nečistým zubům vezmi půl lotu vinného kamene, utluc na drobný prášek, prosij hustým sítkem, vymyj ho v dobrém víně a jím si pak vytírej zuby každého dne jednou, potom zuby propláchni vodou ne příliš studenou.“ Tak toliko Matthioli. Richard Stávek

Obsah Editorial ..................................................................................................................................................... 539 Z redakční pošty ........................................................................................................................................ 540 Předplatné 2006 ........................................................................................................................................ 541 Spolkové informace Martin Půček: Tak jaké bude to letošní? Sežrané! ................................................................................ 542 Informace z činnosti SV ČR ....................................................................................................................... 542 Informace z Moravínu ................................................................................................................................ 543 Jiří Sedlo: Čestní členové Svazu vinařů České republiky .................................................................... 546 Legislativa Seznam laboratoří pověřených Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí ............................. 544 Jan Horešovský: Daňová poradna – silniční daň .................................................................................... 545 Vinohradnictví Špačci sklidili u Hustopečí desítky hektarů vinic............................................................................... 547 Patrik Burg: Trendy ve výzkumu a vývoji strojů a technologií ve vinohradnictví ............................ 549 Z diplomových prací... ............................................................................................................................ 549 Pavel Pavloušek: Odrůda měsíce – Muller Thurgau............................................................................... 550 Jan Růžička: Pýr plazivý a jeho chemická regulace v révě vinné ....................................................... 553 Vinařská technologie Erich Minárik: Stimulácia malolaktických baktérií vínnymi kvasinkami ......................................... 554 Josef Balík: Problematika analýzy, technologie a řízení jakosti révových vín .................................. 555 Ledové víno – informace a doporučení ................................................................................................ 556 Irena Pavelková: Kvasinky a aroma vína ................................................................................................. 557 Erich Minárik: Potreba výživy dusíkom vínnych kvasiniek ................................................................ 559 Pavel Pavloušek: Obsah kyselin a aromatická zralost jsou důležitým ukazatelem pro sklizeň................................................................................................................................561 Jaromír Veverka: Netradiční využití vína – vinné želé.......................................................................... 562 Erich Minárik: Význam tiamínu v alkoholovej fermentácii ................................................................. 563 Samolepící etikety a jejich malosériový dotisk ................................................................................... 564 Pavel Pavloušek: Rivaner v Německu ...................................................................................................... 565 Vinařská gastronomie Antonín Konečný: Víno na tabuli francouzských gurmánů .................................................................. 567 Vinařství v zahraničí Zdeněk Habrovanský: Stubaiské údolí a schizofrenie moravských vín ............................................... 569 Afghánistán býval nazýván cukrovarem světa ................................................................................... 570 Recenze Richard Stávek: „Vinařská mapa podoblastí jižní Moravy“ šetřila papírem ...................................... 575 Obchod vínem Preference německých spotřebitelů vína ............................................................................................ 577 Vinařská historie Alena Týmová–Malcová: Vinařství v Praze před rokem 1358 .............................................................. 578 Vinařské osobnosti František Kostrhun: Ing. Jaroslav Švásta CSc. – propagátor vysokého vedení révy vinné ................ 583 Vinařské aktivity Jaroslav Pátek: Vinařské centrum Kojetice ............................................................................................ 579 Zdeněk Habrovanský: Slovácké slavnosti vína v Uherském Hradišti ................................................... 580 Zprávy z domova i ze světa ......................................................................................................................... 581 Společenská kronika Jiří Sedlo: Břetislav Palička se dožívá 55 let .......................................................................................... 583 Ivana Musilová: Padesátiny Ludvíka Michlovského ............................................................................. 583


540

Vinařský obzor (11/2005)

Vinařský obzor číslo 11, ročník 98 (2005) Vydává: Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor: Ing. Richard Stávek (e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Sekretariát redakce: Barbora Válková (barbora.valkova@vinarskyobzor.cz) (předplatné, inzerce, vinařské publikace) tel./fax: 519 348 980 Jana Studýnková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 e-mail: jana.studynkova@svcr.cz Redakční rada: Ing. Václav Švejcar, CSc., (předseda) (svejcar.vaclav@seznam.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc. (ackermann@srs.cz) RNDr. Zdeněk Habrovanský, (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Antonín Králíček (kralicek@mze.cz) Ing. Jaroslav Machovec, (machovec@vinarskyfond.cz) Libor Nazarčuk, (nazarcuk@post.cz) Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., (pavlous@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček, (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc., (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček, (sedlacek@svisv.cz) Ing. Jaromír Veverka, (veverkaj@zf.mendelu.cz) Sazba a zlom: Adam Kepert, tel.: 777 807 874, kepert@breclav.net Grafická koncepce: Bedřich Vémola Jazykový poradce: Hana Vídenská Tisk: Grafotisk Pálka Břeclav, tel./fax: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630. Vychází měsíčně. Cena jednoho čísla je 53 Kč (včetně 5 % DPH). Rozšiřuje: PNS, a.s., MORAVAPRINT, s.r.o., Břeclav, MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři. Předplatné: V redakci – 1 číslo 38 Kč (včetně 5 % DPH) (celý ročník 454 Kč (včetně 5 % DPH)) Předplatné pro Slovensko: Mediaprint – Kapa Pressegrosso, a.s., P. O. BOX 183, 830 00 Bratislava, tel.: (00421)2/524 44 980, e-mail: predplatne@abompkapa.sk Adresa redakce a vydavatele: SVČR – Vinařský obzor, P.O. BOX 34, Žižkovská 1275, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 31. 10. 2005 Toto číslo vychází 5. 11. 2005 ISSN: 1212–7884

Vinařský obzor ® Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak dále šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpovídá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlých do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu.

Beaujolais versus Svatomartinské O tom, že francouzské mladé víno Beaujolais je především skvělý marketingový tah, se ví. Vedle této bombastické značky se jeví naše Svatomartinské jako velmi chudý příbuzný. I když i to se bude díky aktivitám Vinařského fondu postupně měnit k lepšímu. Ale zde se mi jedná o jinou stránku věci – o přímé porovnání kvality našich a francouzských vín, nejlépe anonymně. Zkoušel to někdo? A s jakým výsledkem? V Jaroměři existuje občanské sdružení Klub přátel vína a jeho členové pravidelně již od r. 2000 porovnávají kvalitu těchto dvou značek. Jedná se o dostatečně reprezentativní vzorek padesáti až šedesáti zkušených konzumentů, kteří skutečně anonymně degustují šest různých typů Beaujolais a šest domácích mladých vín. Výsledky jsou velmi zajímavé. Když pomineme u nás nevydařený ročník 2001, vždy zvítězilo naše víno. A to jsou zařazena i špičková mladá francouzská vína od renomovaných producentů v hodnotě cca Kč 200,– i více. A jsme u dalšího aspektu srovnání – ceny. Naše vína jsou za poloviční ceny, kvalitativně minimálně srovnatelná, ne-li lepší. Na základě těchto kritérií je tedy výběr jasný. Naše vína vyhrávají. Přátelé vinaři, nebojte se nikoho, umíte dělat nádherná vína! Přátelé konzumenti, pijte naše vína, protože jsou nejlepší na světě! A basta Stanislav Rudolfský, Jaroměř

Potraviny a také nápoje – mohou sloužit jako naše nejlepší léky? Vlastně je to docela jednoduché. Jíme a vypijeme jistá kila potravin/litry tekutin za týden, abychom načerpali novou energii. To, pro co se rozhodneme, může ovlivnit naše zdraví. Chceme, aby jídlo/pití chutnalo dobře, aby nás nasytilo, ale také chceme jídlem posílit naše zdraví. Musíme jíst a pít nejenom dobře, ale také zdravě. To znamená jídlo, které posílí imunitní ochranu těla a poskytne nám také psychické uspokojení. V podstatě se to týká také toho, že jsme časem vyvinuli jisté typy jídel a pití, které se hodí k našim genům a která se v etapách vývoje lidstva vytvořila podle naší potřeby životního prostředí a stylu našeho života. Vše, co jíme, ovlivní náš imunitní systém, hormony, naši nervovou soustavu, naše myšlení a pocity. Jídlo, které je dobré, nám dá vyváženou výživu. Dobré jídlo a nápoje jsou podmínkou pro naše kreativní myšlení, umožní koncentraci, vyzve nás k učení nových věcí a je podmínkou, abychom mohli citově dobře fungovat. Možná se jisté změny dají vyjádřit tak, že do první světové války celou dobu vývoje bylo jídlo identické s naším okolím a s námi. A to se během

posledních 70 let naprosto ztratilo. Jídlo a také nápoj se změnil na výrobek a tím ztratil duši. Výrobek je něco, co se dobře zabalí, ne vždy se klade váha na to, co obsahuje a jak je konzumován. Dostupnost a trvanlivost výrobku je důležitější, než jaké jsou jeho vlastní kvality. Nyní bych se rád vrátil k článku Vinařský obzor č. 12, roč. 97/2004, strana 504, kde autor popisuje praktickou práci s odrůdou Dornfelder a zahřívá drť na 80 °C (flash détent). Dovolte mi položit několik otázek: 1. Proč usilovat o vyšší ovocný tón u moravských vín na úkor kvality konečného produktu? 2. Jaká je motivace takový nápoj použít sám nebo takový dát na trh? 3. Kolik výživných látek zůstává v takovém nápoji? 4. Jakou roli hraje zákazník v tomto procesu? 5. Žádá si trh skutečně přizpůsobení jistým krátkodobých trendům a není snad vhodnější šlechtit kvalitu a osobitost specifických regionů? Věřím, že znáte někoho, kdo by mohl komentovat moje otázky, a rád bych Vám předem poděkoval za odpověď. Vladimír Černý, t. č. Stockholm, e–mail : vc@tele2.se

Odpověď na jistě podnětné otázky pana Černého bude vyžadovat více prostoru a zaslouží si jí věnovat samostaný příspěvek s širším záběrem. Autenticita původu potravin, kam bezesporu víno na rozdíl od mnoha jiných alkoholických nápojů patří, s příhledem na účinky na lidské zdraví a osobnost celkově, je problematika, která dnes, po oněch mnoha desetiletích bezbřehé industrializace potravinářské výroby a v kontextu současného tématu celosvětové globalizace, nabývá na velké aktuálnosti. Víno je i přes všechny technologické zásahy nejmodernější techniky živoucí nápoj – i po sterilní filtraci může obsahovat několik tisíc buněk kvasinek v jedné láhvi. Navíc nese v případě originálního původu kulturní poselství, odkaz předků a nakonec i genius loci – ať už původu hroznů = vinice, či místa zrození = sklepa. Nakonec i faktor lidský – rukopis sklepmistra, je něco, co víno dotváří k jeho jedinečnosti. Richard Stávek (v některém z příštích čísel se k této tématice vrátíme a také vy, čtenáři, se můžete zúčastnit svými názory k tomuto tématu. Vybrané příspěvky budou zveřejněny – pozn. red.)


Vinařský obzor (11/2005)

541

Předplatné pro rok 2006 Vážení čtenáři, Vinařský obzor vstupující do roku, kdy si bude připomínat 24. ledna 99 let od vydání prvního čísla Vinařského obzoru, vyjde v tomto roce v deseti vydáních. Novinkou je zavedení zimního dvojčísla, v kterém budou sloučeny lednové a únorové číslo. Vydání bude mimo jiné zaměřeno k odbornému mezinárodnímu vinařskému veletrhu Vinex, který se odehrává s dvouletou periodici-

tou. Následné březnové číslo se bude věnovat Vinexu též a upřesní nejaktuálnější data o tomto významném vinařském bienále s uvedením nejaktuálnějších údajů a popřípadě pozvánek vystavovatelů. Níže uvádíme informace o možnosti objednání předplatného i jiných produktů. Již stávající předplatitelé najdou v tomto vydání Vinařského obzoru vložený dopis se složenkou

a informacemi jak postupovat při objednávání předplatného pro příští rok. Pozitivní informací pro vás je bezesporu to, že se nám opět podařilo zachovat výši předplatného. Věříme, že jste byli v letošním roce s Vinařským obzorem spokojeni a že se sejdeme nad našimi stránkami i v roce 2006. Vaše redakce


542

Vinařský obzor (11/2005)

Tak jaké bude to letošní? Sežrané! Takovou otázku dostávají snad všichni vinaři v průběhu každého roku. Zejména novináři to zkouší neustále. Ovšem jak na tuto otázku odpovědět? Pravdivě. Celá věc však má jedno ovšem, neboť to opět vypadá, že letošní ročník bude nadprůměrný. A v posledních letech těch nadprůměrných ročníků již bylo pořádně za sebou. Bude to tím, že nám příroda nyní přeje a pravděpodobně jsme v periodě dobrých let. Tedy nám nezbývá nic jiného než letošní ročník opět za nadprůměrný prohlásit. Kvalita našich vín neustále stoupá, ale každoročně stoupá také agresivita špačků. Ovšem nestoupá jen jejich agresivita, ale dovolím si tvrdit, že také jejich množství. Řešení tohoto problému je neustále nejasné, i když se do problému zapojil Jihomoravský kraj. Podívejme se trošku zpět, jak se tento problém v minulosti vyvíjel. V roce 2001 byl přijat myslivecký zákon, do kterého se podařilo dostat špačka obecného jako zvěř, kterou je možno obhospodařovat lovem. V červnu v roce 2002 byla vydána vyhláška, která stanovovala dobu odstřelu špačků od 15. června do 30. listopadu. Tolik naplnění legislativy. Vinaři, resp. myslivci měli možnost v roce 2002 špačka v tomto období střílet, a pokud si dobře vzpomínám, tak tento rok byl velmi pozitivně hodnocen, pokud jde o možnost ochrany proti špačkům. Vzhledem k tomu, že se objevily hlasy ze strany vinařů, že budou požadovat škody po uživatelích honiteb, kde nejsou schopni udržet stavy špačků v rozumné míře, byla vydána koncem roku novela vyhlášky, která dobu odstřelu špačka zrušila, což znamenalo, že špaček se střílet dál nemohl. Proto SV ČR přistoupil k hromadným žádostem za všechny pěstitele, kdy na všechny obce s rozšířenou působností mající pod sebou vinařské obce byla zaslána žádost o stanovení doby lovu. Pozitivní ohlas a rozhodnutí přišlo pouze z některých obcí, pravděpodobně těch, kde seděli rozumní lidé a i v roce 2003 byl, i když jen částečně, problém se špačkem řešen. Následoval rok 2004, a tedy vstup ČR do EU a platnost směrnice o ochraně volně žijících ptáků, která byla implementována do našeho zákona o ochraně přírody. V roce 2004 tedy SV ČR rozeslal obdobu dopisů na jednotlivé pověřené úřady a v podstatě se opakovala situace z roku 2003, kdy byl povolen lov špačků v uvedeném termínu. Jednotlivé úřady si však udělaly nový právní rozbor a dospěly k situaci, která nastala v letošní sezóně. V létě se sešli zástupci SV ČR a Jihomoravského kraje na společném jednání a byla vypracována metodika pro povolení odstřelu špačka podle nové legislativy. Současně Jihomoravský kraj požádal ministerstvo životního prostředí o vydání vyhlášky, která by situaci řešila definitivně. Zpočátku byla představa, že vyhláška bude aplikovatelná ještě v letošním roce, ale legislativní proces není jednoduchý, již delší dobu je zřejmé, že v letošním roce rozhodně uvedená vyhláška v platnosti nebude. Dle informací, které máme, hodlá opravdu ministerstvo zmiňovanou vyhlášku s platností od roku 2006 vydat, avšak s tím, že bude povolen lov pouze 2 špačků za den a na každých 500 ha honitby! Současně SV ČR rozeslal dopisy na 13 úřadů s rozšířenou působností, kde bylo zahájeno správní řízení ve věci stanovení odchylného postupu u ochrany špačka podle zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění. Záměrně jsme zaslali tyto dopisy na úřady, u kterých jsme viděli snahu vinařům pomoci, a nikoliv na úřady, o kterých jsme věděli, že se i v minulosti k problematice stavěly negativně. Ze všech úřadů přišel zpět dopis s doručenkou do vlastních rukou (29 Kč) s oznámením o zahájení správního řízení. Samozřejmě, že nikoliv pouze nám, ale všem účastníkům správního řízení. Celkem se jednalo o 391 dopisů. Počítejme dohromady. 391 x 29 Kč = 11 339 Kč. V těchto dopisech nám bylo také sděleno, že máme mimo jiné dodat plné moci k zastupování od všech vinařů, kteří mají v žádosti uvedených katastrech své vinice. No nedovedu si představit těch bezmála patnáct tisíc plných mocí realizovat. Zajímavé je, že tento údaj nepožadovaly všechny úřady, jen některé. Pravděpodobně každý rozhoduje podle jiného předpisu. Po stanovené lhůtě přišel další dopis, který buďto oznámil, že se řízení přerušuje, respektive v obcích, kde nebyly požadovány plné moci, oznámení stanoviska České ornitologické společnosti (ČOS). Samozřejmě negativního. Počítejme tedy dále, dalších 11 339 Kč. Následná komunikace již byla pouze se 4 obcemi, tedy v přepočtu se 132 dotčenými místy. Od těchto obcí následoval dopis se stanovisky stran, které reagovaly (tedy ČOS a SV ČR), kde byl stanoven odchylný postup. Tedy účet od České pošty dalších 3 828 Kč. Následovalo odvolání ČOS, které samozřejmě musí úřad oznámit všem účastníkům řízení, tedy dalších 3 828 Kč. Nyní je správní řízení na Krajském úřadě a bude následovat sdělení konečného rozhodnutí všem účastníkům, tedy 3 828 Kč. Sečteno a podtrženo, 34 162 Kč vyletělo komínem jen za poštovné a zdůrazňuji, nic není vyřešeno! Strávený čas všech zúčastněných byl rozhodně dražší. Krajský úřad pravděpodobně rozhodne ve prospěch vinařů, avšak v době, kdy špačci již nyní jsou v teplých krajích. Nyní jsou jen sežrané vinice jako od kombajnů, milionové škody na hroznech a podle mého názoru nám nezbývá nic jiného než po někom požadovat vzniklou škodu, a třeba i soudní cestou. Vždyť tato vznikla tím, že stát chrání přemnožené špačky. Takže vidíte sami, co je to boj s větrnými mlýny. Tedy vlastně českými úředníky. No řekněte sami, nejsme náhodou národ Švejka? Martin Půček, tajemník SV ČR

Informace ze SV ČR V úterý 20. 9. zasedalo představenstvo SV ČR. K hlavním bodům jednání patřila krize ve vinohradnictví, stav novely vinařského zákona a zákona o osivu a sadbě, právních předpisů, které by měly usnadnit činnost drobným vinařům. Projednán byl i projekt Svatomartinského vína a téhož dne jednal šéfredaktor VO s novým externím spolupracovníkem redakce Z. Vrbíkem o možnostech propagace VO na veletrzích v Itálii. 22. 9. se v Praze uskutečnil komoditní výbor pro víno při SZIF. Projednávána byla restrukturalizace vinic, integrovaná produkce a možnosti řešení krize vinohradnictví. Na restrukturalizaci bylo vyplaceno 25 milionů Kč, na integrovanou produkci je přislíbeno 28 milionů Kč. V obou případech nyní probíhá novela příslušných nařízení vlády, jejichž cílem je přiblížení těchto předpisů reálné praxi. Za SV ČR se jednání účastnil předseda a místopředseda. 26. 9. vedl šéfredaktor v praze jednání s potenciálními inzerenty a také se zúčastnil Tiskové konference k veletrhu BioFach. 27. 9. jednali předseda s tajemníkem s předsedou zemědělského výboru PS PČR Ing. Skopalem o problematice krize ve vinařství v ČR. Na schůzce byly dohodnuty základní směry, které budou předloženy na společné schůzce Agrární komory a SV ČR s ministrem zemědělství. Následně pak projednali na ministerstvu zemědělství návrh novely nařízení vlády o restrukturalizaci vinic a odpoledne vznesli připomínky při připomínkovém řízení novely nařízení vlády, která řeší integrovanou produkci hroznů. Odpoledne 29. 9. jednali předseda SV ČR, člen představenstva AK ČR Ing. V. Hlaváček, CSc., předseda OAK Břeclav Ing. J. Hajda a ředitel OAK Břeclav Ing. L. Sečkář s ministrem zemědělství Ing. P. Zgarbou a předsedou zemědělského výboru PS PČR Ing. L. Skopalem o možnostech řešení krize v zemědělství a ve vinařství. V úterý 4. 10. proběhla v prostorách Agrární komory ČR v Praze tisková konference, kde zástupci SV ČR a OAK Břeclav prezentovali krizi ve vinařství v ČR. Odpoledne 5. 10. se v budově krajského úřadu JMK v Brně uskutečnilo jednání Regionální agrární komory JMK se zástupci vedení kraje a se starosty obcí za účasti zástupců SV ČR ke krizi v zemědělství a vinařství. Po jednání následovala tisková konference. 6. 10. jednal šéfredaktor VO o výsledcích a spolupráci s organizátory soutěže TOP 77 vín České republiky Od pondělí 10. 10. byl výkonem vedení Národního vinařského centra Valtice pověřen Svaz vinařů, který tím pověřil svého zaměstnance Ing. P. Kršku.


Vinařský obzor (11/2005)

11. 10. proběhly v Brně a Praze souběžně tiskové konference na téma „Svatomartinské víno“. Uvedený termín byl zvolen symbolicky z důvodu jednoho měsíce před uvedením do oběhu nového mladého vína z ČR ročníku 2005.

13. 10. projednali předseda s tajemníkem v PS PČR v Praze s poslancem Koudelkou návrhy na změny v zákoně o spotřebních daních. Navržené změny jsou obdobou toho, co již bylo dříve navrhnuto, ale neschváleno. Předpokládá

543

se umožnění prodeje vína ve výši max. 2000 litrů. V tomto případě nebude nutná registrace jako plátce spotřební daně a ani podání daňového přiznání. (sv)

Informace z Moravínu MORAVÍN – svaz moravských vinařů, Zámek 1, 691 42 Valtice

Malý vinohradník a vinař o vinobraní 2005

Ovšem třeba zákon o spotřebních daních rozumí malým výrobcem vína fyzickou nebo i právnickou osobu, která vyrobí ročně do 1 000 hl tichého vína – to je ale pořádně velký malý vinař. . . Faktem je to, že v letošním vinobraní nastává zásadní průlom do rentability pěstování révy vinné vlivem enormního snížení výkupních cen hroznů, a to se dotkne především každého pěstitele, který je závislý na odprodeji hroznů – ti, kteří měli o vinobraní prázdné sklepy, tak mohou ještě dále přežívat, ale jak dlouho? Co se stalo, že po loňském vcelku ideálním vinobraní jak pro vinohradníky, tak i pro vinaře, přišlo najednou k takovému zásadnímu zlomu? Především je třeba příčinu hledat v tom, že se k nám po vstupu do EU dostala spousta vína (stolního a levného) z dovozu a obchodní řetězce jsou předzásobeny nadlouho dopředu, takže domácí producenti vína měli větší zásoby vína, než by před sklizní potřebovali a necítili potřebu vykoupit veškeré hrozny, které se jim každoročně nabízejí. Navíc i při výkupu se musí dodržovat přísnější ustanovení zákona o vinohradnictví a vinařství kvůli kontrolám a hrozícím sankcím, a tak si výkupci hroznů vybírali, od koho a kterou odrůdu a za kolik vykoupí – to vše jim pochopitelně zákonné předpisy umožňují. Dále mno-

ho vinohradníků vysadilo v posledních letech vinice nejdříve s dotací ministerstva zemědělství a později s podporou Vinařského fondu a jeho návratných finančních podpor a zavázali se hospodařit na vinici nejméně 15 let – samozřejmě v naší demokratické společnosti se každý mohl svobodně rozhodnout, zda vysadí a jestli využije dotace či podporu a nikdo nikomu negarantoval, že jeho vyprodukované hrozny budou výhodně nebo vůbec vykoupeny. Velké vinohradnické společnosti a firmy mají uzavřeny dlouhodobé smlouvy se svými producenty hroznů, a protože jde o vzájemnou spolupráci, tak se jich letošní situace tolik netýká (očekávalo se snížení výkupních cen o cca 10–15 %). Horší ale byla situace u těch menších vinohradníků, kteří nemají sklepní hospodářství ani uzavřenou smlouvu o výkupu a spoléhali na to, že jako v předchozích letech, tak i letos za dobré ceny hrozny prodají. Při letošní výkupní ceně kolem 5–6 Kč za 1kg hroznů odrůd RV, VZ, NG, ale i MT jen o korunu dražší se asi o vzájemné symbióze vinohradníků a vinařů uvažovat nedá. Poněkud lepší ceny byly u aromatických odrůd a rulandských (10 až 13 Kč/kg) a nejlépe na tom byli ti vinohradníci, kteří mohli nabídnout modré odrůdy (11,50 až 15,50 Kč/kg). Ani vysoká cukernatost (nad 21 stupňů NM) neby-

Ekologické zemûdûlství

la malým vinohradníkům nic platná, neboť výkupci si podmínili přívlastkové ceny dodaným množstvím hroznů vyšším než 1 500 kg. A to nejlepší nakonec: král vín a víno králů Ryzlink rýnský je u nás hodně zastoupen ve vinicích a ten se vykupoval za 10–12 Kč/kg – podobně i Chardonnay, ale to přece není naše typická odrůda. . . Je zřejmé, že je nutno obnovit diskusi o programu na klučení starších vinic s málo prodejnými odrůdami, který může být dokonce podporován finančně z EU. Tak se malí vinohradníci a vinaři nedočkali naplnění velkohubých slibů od našich politiků, ba ani ty nejpotřebnější úlevy nejsou v dohlednu: možnost prodeje vína „ze dvora nebo pod víchem“ či zjednodušení evidence kolem hroznů a vína, a každý si musí poradit demokraticky sám. MORAVÍN aspoň seznamoval malé vinohradníky a vinaře průběžně se situací, ale je třeba říci, že bylo jenom málo zájemců o důležitá fakta a hlavně mladí vinohradníci a vinaři se stále zřejmě spoléhají na to, že veškeré problémy vyřeší „někdo nahoře“ jako dříve. Podrobnější informace o této problematice na www.moravinvaltice.cz. Ing. Jan Otáhal, CSc.

280,(vã. 5% DPH)

Autofii: Jifií Urban, Bofiivoj ·arapatka a kol. • základy ekologického zemûdûlství, agroenviromentální aspekty a pûstování rostlin • obsahuje také kapitolu ekologické vinohradnictví • uãebnice pro ‰koly i praxi – I. díl.

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


544

Vinařský obzor (11/2005)

Seznam laboratoří pověřených Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí

Pověřené laboratoře (ke dni 31. 10. 2004): Šlechtitelská stanice vinařská Velké Pavlovice, spol. s r.o., IČ 60717670, Velké Pavlovice 565, 691 06 Velké Pavlovice (pro laboratoř se sídlem Velké Pavlovice 565, 691 06 Velké Pavlovice) Statutární zástupce: Jan Havlík Bohemia Sekt, Českomoravská vinařská akciová společnost, IČ 45358711, Smetanova 220, 332 02 Starý Plzenec (pro laboratoř se sídlem Smetanova 220, 332 02 Starý Plzenec) Statutární zástupce: Ing. Josef Vozdecký Vinné sklepy Valtice, a.s., IČ 46346783, Vinařská 1, 691 42 Valtice (pro laboratoř se sídlem Vinařská 1, 691 42 Valtice) Statutární zástupce: Ing. Antonín Šťastný ZNOVÍN ZNOJMO, a.s., IČ 46900144, Šatov 404, 671 22 Šatov (pro laboratoř se sídlem Šatov 404, 671 22 Šatov) Statutární zástupce: Ing. Pavel Vajčner Družstevní vinné sklepy Hodonín, spol. s r.o., IČ 46978968, Zámecké náměstí 1, 695 01 Hodonín (pro laboratoř se sídlem Zámecké náměstí 1, 695 01 Hodonín) Statutární zástupce: Ing. Petr Dobrý Činnost laboratoře byla ukončena z důvodu konkursu společnosti. Výzkumná stanice vinohradnická, s.r.o., IČ 49971263, Šlechtitelská 348, 696 11 Mutěnice (pro laboratoř se sídlem Šlechtitelská 348, 696 11 Mutěnice) Statutární zástupce: Ing. Břetislav Palička, CSc. Marie Houdková, IČ 68704461, Bzenecká 1000, 696 42 Vracov (pro laboratoř se sídlem Zámecká 17, 696 81 Bzenec) Statutární zástupce: Marie Houdková VINIUM, a.s., IČ 46900195, Hlavní 666, 691 06 Velké Pavlovice (pro laboratoř se sídlem Hlavní 666, 691 06 Velké Pavlovice) Statutární zástupce: PhDr. Ing. Pavel Stefanovič VÍNO Mikulov, a.s., IČ 46347208, Průmyslová oblast 1220, 692 01 Mikulov (pro laboratoř se sídlem Průmyslová oblast 1220, 692 01 Mikulov) Statutární zástupce: Ing. Jaroslav Hlaváč VINSELEKT MICHLOVSKÝ, a.s., IČ 26312999, Luční 858, 691 03 Rakvice

(pro laboratoř se sídlem Luční 858, 691 03 Rakvice) Statutární zástupce: Doc. Ing. Miloš Michlovský, CSc. Proneco, s.r.o., IČ 46994645, 763 15 Březová 150, (pro laboratoř se sídlem 692 01 Klentnice 78) Statutární zástupce: Ludvík Řemenovský VÍNO BLATEL, a.s., IČ 47917709, Blatnice pod Sv. Antonínkem 855, 696 71 Blatnice pod Sv. Antonínkem (pro laboratoř se sídlem 696 71 Blatnice pod Sv. Antonínkem 855) Statutární zástupce: Ing. Vojtěch Olbrecht, CSc. Vinné sklepy Chomutov, s.r.o., IČ 25001477, Lipská 2023, 430 03 Chomutov (pro laboratoř se sídlem Lipská 2023, 430 03 Chomutov) Statutární zástupce: Ing. Pavel Tůma Moravské vinařské závody, s.r.o., IČ 47683295, Hukvaldy 29, 739 46 Hukvaldy (pro laboratoř se sídlem Červeného kříže 7, 702 00 Ostrava 1) Statutární zástupce: Ing. Pavel Mikuš Ing. Alice Becková, IČ 69731900, Koněvova 10, 692 01 Mikulov (pro laboratoř se sídlem Koněvova 10, 692 01 Mikulov) Statutární zástupce: Ing. Alice Becková Vinařství Mutěnice, s.r.o., IČ 25348701, Údolní 1174, 696 11 Mutěnice (pro laboratoř se sídlem Údolní 1174, 696 11 Mutěnice) Statutární zástupce: Miroslav Jagoš Mimo uvedený seznam SZPI pověřila ještě dvě akreditované laboratoře Ludmila Salayová, IČ 41531671, Podivínská 655, 691 02 Velké Bílovice (pro laboratoř se sídlem Podivínská 655, 691 02 Velké Bílovice) Statutární zástupce: Ludmila Salayová Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, IČ 71009396, Partyzánské náměstí 7, 702 00 Ostrava (pro laboratoře Odboru hygienických laboratoří ZÚ se sídlem v Ostravě, Partyzánské náměstí 7, 702 00 Ostrava) Statutární zástupce: RNDr. Petr Hapala (Zpracováno podle údajů dostupných k 28. 9. 2005 na www.szpi.cz)

Vinafiství - návody do laboratorních cviãení

(J. Balík)

70,(vã. 5% DPH)

Publikace primárnû urãena posluchaãÛm ZF MZLU Brno mÛÏe také v neposlední fiadû v˘bornû slouÏit jako rukovûÈ pracovníkÛm laboratofií, v˘robním podnikÛm a obchodním organizacím zabývajícím se zkou‰ením a testováním vín a sledováním jejich látkového sloÏení, stability a jakosti. Obsahuje zejména metodické postupy pro praktické provádûní základního chemického rozboru mo‰tÛ a vín a vybrané metody speciálních anal˘z jejich látkového sloÏení. Zvlá‰tní pozornost je vûnována hodnocení hroznÛ a mo‰tÛ jako suroviny, zji‰Èování stability vína pfied lahvováním a postupÛm umoÏÀujícím správnou volbu technologick˘ch opatfiení zabezpeãujících jejich stabilitu. Mikrobiologická cviãení se zab˘vají zejména hodnocením aktivních su‰en˘ch vinn˘ch kvasinek a vyprodukovanou kvasniãní biomasou. V závûreãné ãásti je vûnována pozornost základním statistick˘m hodnocením získan˘ch dat a pfiípravû vybran˘ch odmûrn˘ch roztokÛ pouÏívan˘ch ve vinafiské analytice. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


Vinařský obzor (11/2005)

545

Daňová poradna – silniční daň

Vaši problematiku upravuje zákon č. 16/1993 Sb. o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, který v ustanovení § 4 odst. 1 vymezuje pojem poplatníka silniční daně mimo jiné jako provozovatele vozidla registrovaného v České republice v registru vozidel a je zapsána v technickém průkazu, což bude Váš případ. Podle § 2 odst. 2 tohoto zákona zemědělské a lesnické traktory ani jejich přípojná vozidla nejsou předmětem silniční daně. Co se tedy týče osobního vozidla, plátcem silniční daně jste, v případě traktoru tomu tak není. Na tuto skutečnost nemá žádný vliv ani finanční leasing. U osobního vozidla vzniká daňová povinnost počínaje kalendářním měsícem, v němž zača-

lo být používáno k podnikání (§ 8 odst. 1 zákona). Ve Vašem případě, pokud jste vůz zakoupil v květnu, budete platit silniční daň už od května včetně. Daň zaplatíte buď jednorázově za celý zbytek roku, a to do 15. července, nebo budete platit následující zálohy na daň: do 15. července za květen a červen (tedy jednu šestinu roční sazby daně), do 15. října za červenec, srpen a září (jednu čtvrtinu roční sazby), do 15. prosince opět jednu šestinu, a to za říjen a listopad, za prosinec zaplatíte zbývající dvanáctinu roční sazby daně do 15. ledna, kdy budete zároveň podávat i daňové přiznání, do kterého uvedete všechny předchozí platby (§ 10 zákona). Daňové přiznání podáte u místně příslušného správce daně, sazbu daně najdete v pokynech pro vyplnění daňového přiznání. Roční sazba daně ze základu daně se počítá podle zdvihového objemu motoru a činí u osobních vozidel nejvýše 4 200,– Kč. K otázce na uplatnění slev – ve Vašem případě bohužel žádné slevy nepřicházejí v úva-

hu. Na Vaše osobní vozidlo nelze vztáhnout ani slevy uvedené v § 6 odst. 5 zákona, ani v odst. 6 a 7 téhož paragrafu, jelikož se jedná o slevy poskytované pro nákladní vozidla. V úvahu by mohl přijít pouze pokyn ministerstva financí – Rozhodnutí o snížení daně silniční D–270, které se týká fyzických osob s příjmy z podnikání, které mohou vést daňovou evidenci. Těmto osobám se pak za podmínky, že neprovozují silniční nákladní dopravu pro cizí potřeby ani jim není povolena tato živnost koncesní listinou ani vozidla nepronajímají, snižuje příslušná roční sazba daně včetně snížení, popřípadě zvýšení, o 70 %, daň činí 30 % příslušné roční sazby daně, nejméně 7 800,– Kč. Vzhledem k maximální možné sazbě daně ze základu daně pro osobní vozidla to ovšem podle Vámi uváděných skutečností zřejmě opět není Váš případ. Jan Horešovský, daňový poradce, Praha

Inzerce

Podnikatelské 90,minimum pro vinohradníky a vinafie - Po vstupu do EU

(vã. 5% DPH)

Aktualizovaná verze praktického prÛvodce v‰ech, kdo se jiÏ zab˘vají a nebo teprve chtûjí zab˘vat vinohradnictvím a vinafistvím, po vinafiské legislativû, doplnûná ke vstupu do Evropské unie.

Pestujeme viniã Kniha obsahuje základní informace o anatomii a fyziologii révového kefie, doporuãení volby odrÛd a kompletní popis postupu.

419,(vã. 5% DPH)

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


546

Vinařský obzor (11/2005)

Čestní členové Svazu vinařů České republiky

Prof. Ing. Vlastimil Fic, DrSc. (1925) – pracoval léta jako vedoucí Výzkumné stanice vinařské v Mutěnicích, byl prvním děkanem Zahradnické fakulty MZLU v Lednici, vede vinařský podnik Vinopol Velké Bílovice. Aktivně pracoval v Moravínu. Jaromír Hnidák (1929) – pracoval jako ekonom v JZD v Poddvorově, byl aktivním předsedou místní organizace ČZS, kdy se zasloužil o vznik ČMVVU. Pracoval jako předseda kontrolní komise ČMVVU, má vlastní vinařský podnik. Vítězslav Hubáček (1926) – dlouholetý vedoucí Výzkumné stanice vinařské v Karlštejně, zakládající člen a předseda Cechu českých vinařů. Spoluautor řady odborných knih o vinařství. Ing. Antonín Konečný (1923) – pracoval ve Slovenských vinařských závodech v Bratislavě, z toho podstatnou část svého života prožil jako vinařský expert v Etiopii a Alžírsku, napsal několik vinařských knih. Je aktivním překladatelem kratších zahraničních článků pro Vinařský obzor. Prof. Ing. Vilém Kraus, CSc. (1924) – pracoval léta jako vedoucí katedry vinohradnictví Zahradnické fakulty MZLU, sám vyšlechtil a podílel se na vyšlechtění řady odrůd révy – Neronet, Rubinet, Malverina, Laurot a podnože LE K–1. Napsal řadu odborných knih. Zakládal Moravín. Ing. Václav Křivánek (1927) – pracoval většinu svého aktivního věku na Šlechtitelské stanici v Polešovicích. Vyšlechtil a podílel se na vyšlechtění řady odrůd révy – Muškát moravský, Olšava, Vitra, Pola a podnože Amos. Vedl šlechtění révy v Československu. Aktivně pracoval v Moravínu.

Jan Lebloch (1931) – pracoval jako mechanizátor v JZD Velké Bílovice, byl dlouhodobým předsedou místní organizace ČZS, zasloužil se o vznik ČMVVU. Pracoval jako předseda kontrolní komise ČMVVU. Ing. Drahomír Míša (1933) – odborný učitel vinařské střední školy ve Valticích, později Zahradnické fakulty v Lednici. Zastával různé funkce v ČZS, včetně celostátních. Autor řady článků o vinařství, aktivně pracoval v Moravínu. Ing. Břetislav Palička, CSc. (1950) – pracuje ve Výzkumné stanici vinařské v Mutěnicích, od roku 1984 jako vedoucí stanice. Byl členem ústředního výboru ČZS, zasloužil se o vznik ČMVVU a byl jejím prvním předsedou. Jaroslav Pátek (1921) – dlouholetý náměstek ředitele vinařského závodu Mikulov, tajemník oceňovací komise pro víno, autor a spoluautor knih o vinařství. V letech 1994 až 2001 člen redakční rady Vinařského obzoru. Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. (1935) – dlouholetý učitel vinohradnictví Zahradnické fakulty v Lednici, aktivně pracoval v ČZS a v Moravínu, přednášel praktickým vinařům. Od obnovení činnosti Vinařského obzoru (1991) je členem redakční rady, v letech 1997 až 2000 byl jejím předsedou. Ing. Jaroslav Šťastný (1926) – celý aktivní život učil na vinařské škole ve Valticích, v letech 1964 až 1970 byl ředitelem této školy. Byl členem ústředního výboru ČZS, redakční rady časopisu Vinohrad. Sám napsal a je spoluautorem několika vinařských publikací.

Ing. Václav Švejcar, CSc. (1924) – pracoval jako učitel vinařství na středních školách a od roku 1961 na Zahradnické fakultě v Lednici. Napsal více odborných knih. Od roku 1994 je členem redakční rady Vinařského obzoru, od roku 2001 jejím předsedou. Ing. Josef Veverka (1922) – celý svůj aktivní věk se věnoval šlechtění révy, byl postupně vedoucím šlechtitelských stanic ve Velkých Pavlovicích a v Perné. Je autorem odrůdy Pálava a spoluautorem odrůdy Aurelius. Vedl šlechtění révy v Československu. Čestnými členy byli od založení ČMVVU i dnes již zesnulí vinaři: Josef Černý (1910 až 2002) – nejdříve pracoval jako vinohradnický a vinařský inspektor v Brně a Znojmě, později v oblasti šlechtění a produkce sazenic. Ing. Jaroslav Horák (1922 až 1994) – dlouholetý vedoucí Šlechtitelské stanice Velké Pavlovice, autor odrůdy André. Ing. František Konůpka (1914 až 2003) – ředitel SZTŠ v Lednici a Děčíně, dlouholetý učitel vinařství v Bzenci. Napsal mimo jiné učebnici Vinohradnictví. Ing. Vojtěch Pazderka (1933 až 2005) – celý aktivní život učitel vinařské školy ve Valticích, v letech 1990 až 1993 její ředitel. Výborný organizátor odborných zájezdů, výstav vína, aktivní pracovník Moravínu, později jeho předseda. V roce 1991 obnovil vydávání Vinařského obzoru, do roku 1997 byl jeho šéfredaktorem. Připravil Jiří Sedlo


Vinařský obzor (11/2005)

547

Špačci sklidili u Hustopečí desítky hektarů vinic

„Nedalo se vůbec nic dělat, měli jsme tam všechny naše hlídače, myslivci stříleli do vzduchu, traktoristé jezdili mezi ptáky, ale oni si z toho vůbec nic nedělali,“ přibližuje události víkendu ředitel firmy ZVOS Hustopeče Václav Hlaváček. Scéna prý připomínala hororové filmy. Ptáci, kteří drobnými výpady mapovali terén už dva předchozí dny, se nejprve zkušebně snesli na jedno pole, které zcela zničili. Potom už se lavina nedala zastavit. „Vinice připomínaly mraveniště, byly úplně pokryté černým, pohyblivým kobercem. Polovina ptáků pochodovala po zemi a druhá útočila ze vzduchu, dohromady zabrali ptáci desítky hektarů plochy,“ popisuje Václav Hlaváček. Špačci jsou vybíraví a jen to zachránilo alespoň část úrody v nejvíce postiženém trojúhelníku Uherčice, Starovice, Velké Němčice. Nechutnal jim totiž Cabernet Sauvignon a ani Frankovku příliš nemilují, sklidili jí jen polovinu. Nesežrali ani všechno Veltlínské zelené, zato po Rulandském modrém, šedém i bílém a Sauvignonu se jen zaprášilo. Další škody hlásí vinařství Trčka & spol. ze Starovic a mnozí jiní. „Tak rozsáhlý nálet tady žádný místní vinař nepamatuje. I lidé, kteří nemají se zemědělstvím nic společného, říkali, že ti ptáci se chovali jakoby zešíleli. Hlad byl asi silnější než pud sebezáchovy,“ přemítá Václav Hlaváček. Celý nálet trval asi čtyřicet minut, zůstaly po něm škody za miliony korun. Jejich přesnou výši zjišťovali hustopečští vinaři ve spolupráci se Zemědělskou agenturou Břeclav, Státní rostlinolékařskou správou Břeclav a Odborem životního prostředí MěÚ Hustopeče. „Chceme mít škodu odborně písemně zdokumentovanou, aby bylo možné zvažovat další kroky – třeba podání žaloby,“ říká Václav Hlaváček. Žalovat chtějí ZVOS Hustopeče a další postižení vinaři zřejmě stát nebo Českou společnost ornitologickou. Ta měla znemožnit udělení výjimky pro odstřel špačků, o kterou vinaři usilovali od začátku léta a která mohla úrodu zachránit. „Pokud chce stát chránit špačky, ať je chrání, proti tomu nic nemám. Ale stejně musí potom chránit majetek

občanů před nimi. A pokud to nedělá, tak je něco špatně a musíme se bránit,“ říká Václav Hlaváček. Petr Berka z hustopečského odboru životního prostředí nevidí situaci tak jednoznačně: „Faktem je, že v tomto konkrétním případě nenabylo naše rozhodnutí ve věci odstřelu špačka právní moci kvůli zásahu České společnosti ornitologické, rozhodně se ale správního řízení, které mimochodem v tyto dny ještě probíhá (24. 10. 2005 – pozn. red.), účastnili v rámci zákona a svého poslání chránit přírodu. Plnou vinu na ně svalovat se také nedá. Domnívám se, že pokud by Svaz vinařů podal žádost dříve než v sedmém měsíci, mohla být vyšší pravděpodobnost, že se toto správní řízení stihne ukončit do vinobraní. Je to přece věc, kterou šlo předpokládat.“ Věc dovysvětluje Martin Půček, tajemník Svazu vinařů: „Pan Berka má sice pravdu, faktem ale zůstává, že nikdo z nás nepředpokládal, že úředníci budou rozhodovat jinak než v roce 2004, protože legislativa se ne-

změnila. Svaz udělal uplně to stejné jako v roce 2004 a podal žádosti v tomto (červencovém – pozn. red.) termínu. To jsme klidně mohli požádat rok předem, když je u nás tak kvalitně propracovaný systém. To, že úřady rozhodovaly jinak než v roce 2004 je zajímavé – jak je možné, že loni odstřel povolily a letos postupovaly uplně jinak? Nakonec lokálně povolily odstřel dvou špačků za den na každých 500 ha honitby, což je směšné a k ničemu“. Mezi dalšími poškozenými vinaři jsou i zemědělská společnost ZEMOS, a. s., Velké Němčice a nebo Vinařství Trčka a spol. ze Starovic. „Během vinobraní jsme měli najato několik hlídačů, v době předpokládaného zvýšeného náletu špačků jsme oslovili ještě další čtyři myslivce, kteří hlídkovali ve vinicích, ale nic z toho nepomohlo,“ řekl Vinařskému obzoru ředitel velkoněmčické firmy Ing. Miroslav Vávra a dodal: „V ono páteční odpoledne jsme v jedné trati přišli během asi devadesáti minut o 2 vagóny hroznů. Bilance je to skutečně děsivá a vypovídá mnohé o síle mohutného špaččího náletu.

Valtický vinař Ludvík Budín ohledává škody na zcela zdecimovaném keři. Foto V. Šálek


548

Vinařský obzor (11/2005)

Rizika vinohradníka jsou různá, v letošní sezoně však naprosto nečekaným rozsahem zaútočil špaček. Pro mě nová zkušenost a jen bych si přál, aby se neopakovala. Hospodaříme s rodinou na 14 ha ve stejné lokalitě jako ZVOS, a.s. Hustopeče. Celou dobu až do 10. října byl ve Starovicích relativně klid. ZVOS hlídá vinice stálými pracovníky, my při výskytu špačků ptáky plašíme, neustále monitorujeme situaci, protože jsme denně na vinicích. K plašení používáme signální pistole s nástavcem pro dělbuch, což se doposud vždy osvědčilo – ne však letos. Od pondělka 10. 10. jsme zvýšili zásoby střeliva z důvodu výskytu velkých hejn. 13. října se začaly dít zvláštní věci. Špačci byli očividně agresivní, napadali jednotlivá místa v komplexu cca 100 hektarů vinic. Nejhorší situace nastala v neděli 16. října. Na polích mezi Starovicemi a dálnicí D2 bylo černo na ploše cca 50 hektarů, tolik špačků jsem v životě neviděl. Po poledni zahájili koordinovaně ničení úrody. Ze záložní plochy na polích po dobu víc jak 6 hodin disciplinovaně dvěma trasami vzlétali směrem k vinicím. Jakékoliv poplašné výstřely a zvuky nefungovaly, had se okamžitě opět spojil. Místa napadení na 100 ha vinic neustále měnili. Pověstné tornádo během okamžiku mělo v průměru až 100 metrů. Plná vinice špačků. Jakmile se jednotlivci nažrali, vzlétli nahoru a nad hady směrem k vinicím se vraceli na záložní plochu vytrávit. Šest hodin neustálého hemžení pořád dokola tam a zpět, šest hodin bezmocnosti člověka. Kdo neviděl, nemohl by snad uvěřit. Škody na našich vinicích se ukázaly ještě vyšší, než byl původní odhad, a to bezmála 10 tun hroznů, z toho 2 tuny v kategorii výběru z bobulí. Vůbec bych se nedivil, kdyby firmě ZVOS Hustopeče to dělalo i víc než desetinásobek. Od pátku do pondělí jsme vystříleli 2500 dělbuchů, v neděli dopoledne jsme nestačili doplnit zásoby střeliva na cca 2 hodiny, což byla docela stresová situace, špačci nás v tu dobu masověji trestali. V pondělí z rána se asi na dvě hodiny hemžilo už jen jakoby na rozlučku asi 10 % špačků z minulých dnů. Po té jako když utne, špačci byli pryč, předvedli nám dělbu práce, jak mravenci. Byla to však velmi vysoká cena za to představení. Co si můžu vytýkat sám sobě: snad jen mít vždy okamžitě k dispozici třeba i nadměrné množství střeliva nebo jiných účinných nástrojů, včetně lidí ochotných se rozestavit snad po 10 metrech. Co můžu vytknout jiným: sousedu /ZVOS a.s./ nic a myslím, že je to i obráceně. Někdo tady ale přece jenom je, i když individuálně

Útočící hejno špačků v katastru Valtic. Foto V. Šálek

Poškozené hrozny ve vinicích hustopečské firmy ZVOS. Foto archiv ZVOS neviditelný. Je to úředník s kompetencemi. Mělo být povoleno chránit vinice v koordinaci s myslivci. Nejsem přesvědčen o vztahu k předpisům EU, které údajně brání odstřelu špačků při ohrožování úrody na vinicích. Odvolání, kterým ochranáři oddálili rozhodnutí o výjimce, bylo účelové od lidí, kteří se nadřazují nad jiné, i když vůbec není pravda, že bychom my, kteří jsme v přírodě celý rok, k ní byli necitelní. Naopak, omezit prevenci je necitelný projev jak úředníka, tak údajných ochránců. Špačkovi nelze vytknout nic, a v tom vidím tu tragédii. Zdeněk Trčka, Starovice Vedení Regionální agrární komory a Svaz vinařů ČR vyzvaly prostřednictvím Okresních

agrárních komor Hodonína, Břeclavi a Znojma ostatní vinaře, aby zdokumentovali škody způsobené špačky na svých vinicích a k následným právním krokům se připojili. Česká společnost ornitologická na svých webových stránkách ke špačkovi uvádí následující: „Mnoho ptáků zemědělské krajiny, jejichž stavy byly zdecimovány intenzivním zemědělstvím v 70. a 80. letech 20. století, začalo od začátku 90. let zase přibývat. Příkladem je špaček obecný (Sturnus vulgaris)... V některých zemích Evropy je jeho populace stabilní, přesto celkově poklesla o více než 10 %. Naopak v ČR začal v průběhu 90. let přibývat. Petr Posolda, Richard Stávek


Vinařský obzor (11/2005)

549

Trendy ve výzkumu a vývoji strojů a technologií ve vinohradnictví Ing. Patrik Burg, Ph.D., MZLU v Brně, Zahradnická fakulta – Ústav zahradnické techniky Břeclav Celou akci uspořádal Ústav zahradnické techniky (ZF MZLU v Brně) ve spolupráci s Výzkumným ústavem zemědělské techniky Praha – Ruzyně. Na setkání se sešla řada předních odborníků z oblasti vinohradnické produkce, kteří zde prezentovali své zkušenosti a nejnovější výzkumné poznatky. Workshop zahájil úvodním příspěvkem na téma „Význam přírodních podmínek a odrůdové skladby pro jakost moravských vín“ Prof. Ing. Vilém Kraus, CSc. Ve svém vystoupení objasnil termín „moravské víno“, který v sobě vždy zahrnoval rozmanitost pocházející nejen z bohatého sortimentu odrůd, ale i z rozdílných přírodních podmínek moravských vinařských krajin a současně i z rozdílného názoru obyvatelstva na vhodnost odrůd pro místně oblíbený typ vín. Příspěvek na téma „Deficience mikroelementů ve výživě révy vinné“ přednesl Prof. Ing. Jaroslav Hlušek, CSc. Upozornil na nutnost zabezpečení optimální výživy révy vinné s ohledem na zajištění dostatečného přísunu mikroelementů.

V případě jejich deficitu se totiž mohou dostavit vážné fyziologické poruchy, které jsou příčinou sníženého výnosu a hlavně kvality produkce. Pro zlepšení výživného stavu keřů v takovýchto případech bylo doporučováno využití mimokořenové výživy. Její výhodou je menší spotřeba hnojiv než při běžné aplikaci do půdy a rychlejší změna k lepšímu. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., objasnil význam fyziologické a fenologické zralosti hroznů a zdůraznil význam defoliace v příspěvku s názvem „Vliv agrotechnických zásahů na kvalitu hroznů ve vinici“. Výsledky pokusných prací při likvidaci matolin technologií kompostování v pásových hromadách s využitím traktorového rotorového překopávače PKS 2,8 prezentoval titulem „Kompostování odpadů z vinohradnické produkce“ Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D. Velmi poutavý byl referát Prof. Ing. Vlastimila Fice, DrSc., na téma „Přírodní antioxidační látky ve víně“, který zdůraznil význam jejich dlouhodobého výzkumu. Důvodem je jejich příznivý vliv na lidský organizmus, neboť tyto látky zpomalují v buňkách nebezpečné oxidační procesy. Ze zahraničních hostů (Slovenská poľnohospodárská univerzita v Nitře) přiblížila současný stav vinohradnictví ve Slovenské republice se

zaměřením na plně mechanizovanou sklizeň hroznů Ing. Božena Vitásková (Obr. 2).

Z dalších referátů a přednášejících lze uvést např.: – „Srovnání obsahu vybraných kyselin v bílých vínech a úprav jejich kyselosti“, Ing. Josef Balík, Ph.D. – „Hodnocení mechanizované sklizně hroznů“, Ing. Patrik Burg, Ph.D., a řada dalších. Z pracovního setkání byl vydán sborník příspěvků, který je k dispozici na Ústavu zahradnické techniky. Příjemnou atmosféru celého setkání vhodně doplnila řada informačních a propagačních materiálů a posterů s tématikou vinohradnické techniky firem AGROTEC, a.s., Hustopeče a Ostratický, s.r.o., Týnec.

Z diplomových prací ZF MZLU Lednice: Sledování elitních interspecifických moštových odrůd

Předmětem sledování byla nová interspecifická odrůda „Laurot“ a křížence Mi-5-26, Mi5-76 a Mi-5-114. Z pohledu využití výsledků ve vinohradnické praxi jsou především výsledky dosažené u odrůdy Laurot. Odrůda Laurot prokázala velmi dobrou odolnost k houbovým chorobám, a to jak plísni révové, tak i padlí révovému na hroznech i listech. Odrůda má vysokou násadu květenství a je proto velmi zajímavé provádění regulace násady hroznů v době vegetace a částečného

odlistění zóny hroznů. Tato témata byla předmětem řešení dalších diplomových prací. Odrůda má dobrou odolnost k zimním mrazům. U křížence s označením Mi-5-114 bylo v roce 1997 pozorované silnější poškození zimními mrazy, což je bohužel negativní vlastnost jinak perspektivního křížence. Mi-5-26 byla hodnocena jako kříženec s velmi dobrou odolností k houbovým chorobám a zimním mrazům. Kříženec má sklon ke sprchávání, což se pozitivně odráží ve kvalitě hroznů a nepotřebuje

doplňkové regulační zásahy. Mi-5-76 je kříženec rovněž s velmi dobrou odolností k houbovým chorobám a zimním mrazům a opět o něco vyšším výnosem. Předmětem řešení nebylo hodnocení kvality vín. Sledované křížence byly předmětem řešení dalších diplomových prací. Autor práce: Ing. Rastislav Benčurik Vedoucí diplomové práce: Ing. Pavel Pavloušek Podle diplomové práce zpracoval Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.


550

Vinařský obzor (11/2005)

Odrůda měsíce listopadu – Müller Thurgau Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., vedoucí Ústavu vinohradnictví a vinařství, ZF MZLU Lednice

S nástupem genetické analýzy do vinohradnictví se vynořily spekulace o původu této odrůdy. Regner a kol. (1996) uvádí, že se pravděpodobně jedná o křížence Ryzlink rýnský x Chrupka (Chasselas). Více podrobná analýza potom upřesňuje tuto Chrupku jako „Chasselas de Courtiller! (Sefc a kol., 1997). Dettweiler a kol. (2000) uvádí, že odrůda Müller Thurgau je kříženec mezi Ryzlinkem rýnským x Madlenka královská. Toto předpokládá i Frei a kol. (2005), kteří k výzkumu použily materiál z původní révy, která byla do Wädenswilu přenesena. Ampelografická charakteristika List je velký, zvlněný, hluboce pětilaločnatý. Řapíkový výkrojek je uzavřený s eliptickým průsvitem. Hrozen je středně velký až velký, středně hustý, válcovitý až kuželovitý. Bobule je středně velká, slabě elipsovitá, žlutozelená. Dužnina má jemnou muškátovou příchuť. Pěstitelské vlastnosti Odrůda raší středně pozdně, v poslední dekádě dubna. Kvete ve druhé dekádě června. Zaměkání bobulí začíná v první polovině srpna. Hrozny dozrávají ve druhé polovině září. Odrůda je poměrně nenáročná na polohu, a proto ji můžeme vysazovat i v méně kvalitních polohách. Hodí se do všech vinařských oblastí u nás. Měla by se však vysazovat na svahovité pozemky. Musíme se vyhýbat rovinatým pozemkům, případně spodním částem svahů, kde je zvýšené nebezpečí poškození zimními mrazy. Méně vhodné jsou východní expozice. Nejlépe jí vyhovují hlubší, rovnoměrně vlhké půdy. Vyžaduje dobrou výživu, nesnáší přehnojování. Má střední až nižší odolnost oček k zimním mrazům. Dobře plodí i z podoček nebo spících

oček, takže i při silném poškození je zabezpečena určitá sklizeň. Odrůda je značně citlivá na poškození houbovými chorobami. Musíme provádět včasnou a důslednou ochranu proti plísni révové a padlí révovému. V období dozrávání a zejména při deštivém počasí bývá poškozována plísní šedou. Odrůda má sklon k výskytu chloróz. Na vápenatých půdách je proto vhodné pěstování na podnoži SO4, která vykazuje vysokou snášenlivost k obsahu aktivního vápna. SO4 má střední růst a můžeme proto volit hustší spony. Do širších sponů, tzn. větší vzdálenosti keřů v řadě (1,1–1,2 m), můžeme používat bujněji rostoucí podnože Kober 5 BB a Kober 125 AA. Většina nových výsadeb je na středním vedení s řezem na jeden tažeň. Pro dosažení kvalitní sklizně a neoslabování vitality révového keře je vhodný řez na jeden dlouhý tažeň. Doporučované zatížení potom je asi 6–8 oček na m2. Zejména v mladých výsadbách není vhodné přeplozování keřů, protože je tím negativně ovlivňována vitalita a kvalitativní vlastnosti výsadby. V případě nadměrného přeplození je možné i část hroznů odstranit. V případě rovnoměrné násady se regulace násady v době vegetace nemusí provádět. Přetěžování keřů negativně ovlivňuje i mrazuodolnost této odrůdy. Velmi důležité je správné provádění zelených prací. Včas a dobře provedené zelené práce mohou napomoci snížit napadení houbovými chorobami. Není však vhodné nadměrné odlisťování v zóně hroznů, protože díky tomu dochází ke zvýšenému odbourávání kyselin, čímž trpí kvalita hroznů a následně vína. Enologické vlastnosti Při dozrávání této odrůdy lze za základní kvalitativní parametr považovat obsah kyselin a tomu podřídit i termín sklizně. Vhodná jsou proto vína vyráběná v kabinetním stupni s obsahem kyselin okolo 6 g/l v moštu. Z pohledu udržení svěžesti vína výrazného aromatu se

zdá vhodné kvašení v chladnějších podmínkách 15–18 °C, které velmi dobře zvýrazní primární aromatické látky v hroznech, tzn. muškátové a ovocné tóny. Odrůdu je možné využít i jako velmi vhodného partnera do „cuvée“. Využití odrůdy Müller Thurgau je typická moštová odrůda. U nás se používá na výrobu odrůdových vín nebo k výrobě „cuvée“. Při dnes používaném nižším zatížení má velmi příjemné muškátové aroma a příjemnou kyselinu. V letech s vyšší cukernatostí a horkým a silně slunečným letním počasí musíme dávat pozor na obsah kyselin. Příliš nízký obsah kyselin v bobulích se negativně odrazí na kvalitě vína. Použitá literatura Dettweiler, E., Jung, A., Zyprian, E., Töpfer, R., 2000: Grapevine cultivar Müller Thurgau and its true to type descent. Vitis, 39, (2), 63–65. Frei, A., Porret, N.A., Baumgartner, D., Frey, J., Gauner, J., 2005: Rebsortenbestimmung mit „kriminaltechnologischen“ Methoden. Schweiz. Z. Obst–Weinbau, 19, 10–13. Regner, F., Steinkellner, H., Turetschek, E., Stadlhuber, A., Glössl, J., 1996: Genetische Charakterizierung von Rebsorten (Vitis vinifera) durch Mikrosatellitenanalyse. Mitt. Klosterneuburg 46, 52–60. Sefc, K.M., Wagner, H.W., Glössl, J., Regner, F., 1997: Application of microsatellite markers to parentage studies in grapevine. Vitis 46, (4), 179–183. Fotografie k článku z poslední strany obálky: 1 – keř, foto P. Pavloušek 2 – keř, foto P. Pavloušek 3 – hrozny, foto R. Stávek 4 – list, foto P. Pavloušek 5 – keř, foto R. Stávek 6 – hrozen, foto R. Stávek

Nepřetržitý příjem inzerce: Tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz


Vinařský obzor (11/2005)

Dokonalé čištění naplněných lahví ost! h c u d edno j a a t i Kval Čistící hlava lahví Cleanett • jednoduché zařízení pro ruční mytí • důkladné očištění a vysušení lahve • snadná manipulace • lahev je připravena pro aplikaci etikety

Dovozce pro ČR

551

SNADNÁ APLIKACE

SAMOLEPÍCÍCH ETIKET NA STROJÍCH

Model ADS/2 • aplikace přední a zadní etikety • poloautomat • výkon až 600 lahví/hod. • nerezové provedení • mobilní

a Kvalitbrou cenu! za do Kontakt: Zádveřická 426, 763 11 Zlín tel./fax: +420 577 901 148 unimarco@unimarco.cz www.unimarco.cz

Výhradní dovozce pro ČR

Kontakt: Zádveřická 426, 763 11 Zlín tel./fax: +420 577 901 148 unimarco@unimarco.cz www.unimarco.cz


552

Vinařský obzor (11/2005)

Prípravky na ošetrenie vína Vinárske potreby Drevené sudy Barikové sudy Cisterny VEĽMI DOBRÉ CENY NEREZOVÝCH NÁDRŽÍ A CISTERIEN!

BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK

FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK

MODULOV¯ FILTR • uzavfien˘ systém • ideální v hygienicky nároãn˘ch provozech • bez úkapu a odparu • perfektní sanitovatelnost

˘ v o n

t Vinafii, akce k u d „FILTRACE“! o r p

mimofiádná sezónní

SLEVA

-10 %

do 30. 11. 2005

na v‰echna

• filtry • vinifikátory

vyrábûná

• tlakové nádoby • tanky

zafiízení

• flotaãní a dávkovací zafiízení

FILTRAâNÍ MODULY • efekt deskové filtrace s jednodu‰‰í manipulací • regenerovatelnost modulÛ • znásobení filtraãní plochy prost˘m pfiidáním modulÛ

BÍLEK FILTRY s. r. o. Josefov 135, PSâ 696 21 tel.: +420-518-372 134 fax: +420-518-373 091 e-mail: info@filtrace.com http://www.filtrace.com

FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK

BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK

Royal – Hudec Miroslav, Na hriadkach 13/a, 841 07 Bratislava Tel./Fax: +421 (0)2/6477 4937, Mobil: 0903/829 216, 0903/829 217 E-mail: mhudec@stonline.sk


Vinařský obzor (11/2005)

553

Pýr plazivý a jeho chemická regulace v révě vinné Ing. Jan Růžička, SRS SPOR Brno

Pýr plazivý je vytrvalá, středně vysoká, matně zelená až sivě ojíněná, mělčeji kořenící, dosti proměnlivá tráva. V půdě dobře setrvává tuhými, po celé délce článkovanými, v mládí žlutavě bílými, stářím hnědnoucími oddenky. Na každé uzlině článku je patrný stonkový pupen, chráněný v mládí tuhou šupinou, koncová šupina je ostře špičatá. Plodná stébla jsou až přes 120 cm vysoká, přímá až kolénkatě vystoupavá, lysá, někdy nahoře drsná. Listy mají oblé, neuzavřené, lysé, chlupaté až draslavé pochvy, s kratičkým jazýčkem a postranními delšími oušky. Jejich ploché, tuhé, lysé až roztroušeně chlupaté čepele jsou v pochvě stočené a zejména na neplodných, nižších stéblech jsou rovné a šikmo odstálé (nikoliv převislé). Přímý, tuhý, dvouřadý lichoklas má vejčitě kopinaté, zploštělé, vícekvěté klásky, postavené širší ploškou k drsnému vřetenu. Kvete od června až do pozdního podzimu. Pýr se intenzivně rozmnožuje obilkami i oddenky. Tvorba obilek převládá hlavně na sušších a chudších půdách, naopak na úrodných půdách převládá rozmnožování oddenky, které se rozrůstají všemi směry, tvoří hustou spleť a velká ohniska zaplevelení. Oddenky mají vysokou re-

generační schopnost a jsou odolné k vysychání a vymrzání. Obilky jsou přenášeny osivem, zvířaty a spolu s oddenky také komposty, půdou, nářadím apod. Obilky jsou již po uzrání dobře klíčivé, nejlépe v hloubce kolem 1 cm. Na ulehlých půdách setrvávají spolu s oddenky několik let živé. Roste v celém státě, na všech půdách v nížinách až v podhůří, na polích, zahradách, parcích, loukách a ostatních travnatých plochách. Zapleveluje všechny jednoleté i víceleté plodiny a vytrvalé kultury. Konkurenční schopnost je vysoká. Při silném výskytu dokáže úplně potlačit všechny kulturní rostliny. Do půdy vylučuje alelopatické látky, jimiž potlačuje ostatní rostliny. Jedná se o glykosid agropyren, který je uvolňován z živých i odumírajících rostlin. Proto jsme velmi často svědky růstové deprese zemědělských plodin i po použití účinných herbicidů proti pýru plazivému. Přípravky, které obsahují účinnou látku glyphosate, jsou neselektivními listovými herbicidy se systemickým účinkem. Rostliny je přijímají výhradně zelenými částmi, listy a oddenky, a asimilačním prouděním jsou rozvedeny do celé rostliny. Touto translokací se docílí zničení i podzemních kořenových systémů odolných vytrvalých plevelů. Nejsou přijímány kořeny a nepůsobí na semena. Předpokladem úspěšného hubení

Pro chemickou regulaci v révě vinné lze využít herbicidy uvedené v následující tabulce: Plevel nebo skupina plevelů

Rámcové Přípravek období aplikace

Účinná látka

Obsah

Tank mix, poznámka

BRONCO

glyphosate-IPA

480 g/l

DAM 390, smáčedlo

DOMINATOR

glyphosate-IPA

480 g/l

glyphosate-IPA glyphosate-IPA glyphosate-IPA glyphosate-IPA glyphosate-IPA glyphosate-IPA sulphosate glyphosate-IPA haloxyfop-methyl quizalofop-P-ethyl

480 g/l 480 g/l 680 g/l 480 g/l 607 g/l 162 g/l 480 g/l 480 g/l 108 g/l 50 g/l

KERB FLO

propyzamid

500 g/l

KERB 50 W

propyzamid

50 %

GLYFOGAN 480 SL Jednoleté ROUNDUP BIAKTIV a vytrvalé V době plevele, mléče, aktivního růstu ROUNDUP FORTE pcháče, pýr plevelů ROUNDUP KLASIK plazivý ROUNDUP RAPID STING CT TOUCHDOWN CLINIC Ve fázi 3–5 listů GALLANT SUPER Pýr plazivý pýru TARGA SUPER 5 EC Pýr plazivý, jednoděložné a dvouděložné plevele

Pozdě na podzim

Od 3. roku po výsadbě Od 3. roku po výsadbě

vytrvalých hlubokokořenících plevelů je vytvoření dostatečné listové plochy v době aplikace, aby se zabezpečil co největší příjem účinné látky do rostlin a aktivní růst plevelů z důvodu translokace přípravků do podzemních částí rostliny. Příznaky působení jsou postupné vadnutí, žloutnutí, zhnědnutí až zasychání zasažených rostlin během 10–14 dnů. Za chladného a suchého počasí se příznaky mohou projevit později. Účinek se zvětšuje vyšší intenzitou světla a vyšší relativní vlhkostí vzduchu. Déšť do 6 hodin po ošetření účinek snižuje. Všechny kultivační práce se


554

Vinařský obzor (11/2005)

mohou provádět až v době, kdy se plně projevily příznaky účinku. Herbicid TOUCHDOWN má obdobné použití i účinnost jako přípravky na bázi glyphosatu. GALLANT SUPER a TARGA SUPER 5 EC účinkují jako systémové herbicidy (graminicidy). Přijímány jsou převážně listovou plochou, a pak rozváděny do celé rostliny včetně kořenového systému a podzemních orgánů. Používají se k hubení vzešlých jednoletých i vytrvalých jednoděložných plevelů. Jejich vysoká selektivita umožňuje použití v jakékoliv růstové fázi a stáří révy vinné. Nejlepšího účinku na trávovité plevele se dosáhne v jejich raných růstových fázích (2 pravé listy až konec odnožování) a za příznivých podmínek, tj. za teplého a vlhkého počasí. Na pýr plazivý a další vytrvalé trávovité plevele se aplikují při výšce 10–15 cm za pokud mož-

no pro růst příznivých podmínek, tj. za teplého a vlhkého počasí. Po vlastní aplikaci na vytrvalé trávovité plevele se doporučuje vynechat 2– 3 týdny kultivační zásahy, aby mohla být účinná látka rozvedena i do podzemních orgánů. KERB 50 W a KERB FLO působí jako kořenové herbicidy. Účinnost je podporována vlhkým

a chladným počasím, při teplotách nad 15 °C je třeba přípravek co nejrychleji zapravit do půdy 4-6 cm hluboko nebo ošetřený pozemek důkladně zalít. Plevele jsou citlivé především ve fázi děložních listů, mají-li více než 2 pravé listy, není účinnost přípravku dostatečně uspokojivá. Nezabraňují klíčení semen plevelů, avšak vzešlé semenáčky citlivých plevelů odumírají za příznaků chlorózy. Na lehkých půdách není účinnost přípravku tak uspokojivá, neboť rychle odeznívá. Působí hlavně na jednoleté plevele, ale silně potlačuje i pýr plazivý a přesličku rolní. Při výběru přípravků se vždy řídíme platným Seznamem registrovaných přípravků na ochranu rostlin a při vlastním použití pak instrukcemi uvedenými na etiketě, která je nezbytnou součástí každého přípravku.

Stimulácia malolaktických baktérií vínnymi kvasinkami Fornachon (1968) už dávnejšie predpokladal, že úkaz stimulácie MB vínnymi kvasinkami všeobecne súvisí s látkami, ktoré sa uvoľňujú pri autolýze kvasiniek, pričom sa jedná hlavne o dusíkaté substancie vrátane aminokyselín, na čo neskôr poukázali aj Guilloux – Benatier et al. (1985). Nejde iba o potrebu špecifických aminokyselín, ktoré sú pre vývin MB nevyhnutné (isoleucín, tryptofán, arginin a kyselina glutámová), ale aj dôležité rastové látky, vitamíny, steroly atď. Zložky zlúčenin dusíka vína bývajú rozdielne podľa odrody viniča, stupňa zrelosti hroznových bobúľ a kmeňa kvasiniek. Majú aj vplyv na alkoholovú fermentáciu (Henschke, Jiranek 1993). Naviac, autolytická aktivita vínnych kvasiniek počas zrenia vína na kvasniciach môže značne ovplyvňovať koncentráciu N, jeho zložiek (aminokyselín, peptidov a proteínov ) (Alexandre et al. 2001). Počas autolýzy sa uvoľňujú aj polysacharidy, glukány a manoproteíny, ktoré hrajú dôležitú úlohu pri vývine MB a MLF. Feuillat et al. (1977) zistili, že aj peptidy vykazujú pozitívny vplyv na MB a MLF. Zdôraznili najmä veľkosť makromolekúl (vyjadrené v Daltonoch), ktoré stimulujú rast MB. Lonvaud – Funel et al. (1988) uviedli, že zlúčeniny s molekulovou hmotnosťou nad 12 000 Da majú vysokopozitívny účinok na MB a MLF.

Aj naše výsledky pokusov neskôr potvrdili pozitívny účinok makromolekúl bunkových stien kvasiniek na vývin Saccharomyces cerevisiae a Oenococcus oeni (nezverejnené výsledky, 2000). Zdá sa, že O. oeni sú schopné hydrolyzovať kvasničné polysacharidy prítomné vo víne po skončení alkoholovej fermentácie. Vedie to k vzniku aminokyselín a peptidov, ktoré MB využívajú. Manoproteíny kvasiniek predstavujú hlavnú zložku makromolekúl produkovaných vínnymi kvasinkami: sú asociované so stimuláciou rastu MB vo víne. Guilloux – Benatier et al. (1995) to vysvetľuje tým, že manoproteíny uvoľňované počas alkoholovej fermentácie alebo autolýzou kvasiniek majú tiež vlastnosť adsorbovať mastné kyseliny so strednou dľžkou uhlíkového reťazca, ktoré syntetizujú S. cerevisiae a ktoré, ako sa uviedlo v predchádzajúcom príspevku o inhibícii týchto kyselín voči MB, sa z vína eliminujú, čo prispieva k stimulácii MB a MLF detoxikáciou média. Hydrolýzou manoproteínov a iných makromolekúl a polysacharidov mliečnymi baktériami sa zvyšuje obsah živín vo víne, čím sa obohacuje o substancie prispivevajúce stimulácii rastu MB. Je zrejmé, že fyziologické vlastnosti vínnych kvasiniek (proteázové aktivity, produkcia makromolekúl, autolytická kapacita) majú výrazný stimulačný účinok na rast mliečnych baktérií Oenococcus oeni a na malolaktickú fermentáciu.

Tým sa súčasne znižuje inhibičný účinok niektorých, druhov vínnych kvasiniek na MB a MLF. Treba ešte podotknúť, že aj iné doposiaľ neurčené pozitívne reagujúce substancie môžu prispieť celkovej stimulácii MB a MLF vína (vitamíny, nukleotidy, lipidy a asi aj mastné kyseliny s dlhším reťazcom uhlíka). O týchto látkach dosiaľ sa vie len málo, či a ako stimulujú rasť MB a MLF. Literatúra 1. Alexandre, E., Fleet, G: H., Cox, J. M., Kolak, D. Leung, T.: Journal of Indestrial Microbiology and Biotechnology 26, 2001, s. 235 – 240 2. Feuillat, M., Bidan, P., Rusier, Y.: Anales de Technologie, 19, 1977, s. 141 – 154 3. Fornachon, J. C. M.: Journal of the Science of Food and Agriculture 19, 1968, s. 174 – 178 4. Guilloux – Benatier, M. Feuillat, M. Ciolfi, B.: Vitis, 1985, s. 59 – 74 5. Guilloux – Benatier, M. Guerreau, J. Feuillant, M.: American Journal of Enology and Viticulture 46, 1995, s. 186 – 192 6. Henschke, P. A., Jiranek, V.: Wine Microbiology and Biotechnology, Harwood Academic Publishers, Chur 1993, s. 77 – 164 7. Lonvaud – Funel, A. Masclef, J. - P., Joyeux, A.: Connaissance de la Vigne et du Vin 22, 1988, s. 11 – 24 8. Minárik E.: Nepublikované výsledky Erich Minárik


Vinařský obzor (11/2005)

555

Problematika analýzy, technologie a řízení jakosti révových vín (v závěrečných pracích studentů Ústavu posklizňové technologie zahradnických produktů Zahradnické fakulty v Lednici) Ing. Josef Balík, Ph.D., Ústav posklizňové technologie zahradnických produktů ZF Lednice

Posluchač Jan PAVLICA obhájil bakalářkou práci na téma MODERNÍ TECHNOLOGICKÉ TRENDY VE VÝROBĚ BÍLÝCH VÍN. Cílem bylo vysvětlit problematiku moderních technologických trendů při výrobě bílých vín ve vztahu k látkovému složení a legislativním požadavkům na jejich výrobu a jakost. Popisuje technologické zásady moderní vinifikace od zpracování hroznů až po finalizaci révových vín. Pojmenovává a charakterizuje jednotlivé druhy fermentace a speciální přístupy v technologii révových vín, jako jsou např. „sur lies“, používání sudů barique, inertních plynů aj. V závěru je kladen důraz na vybrané postupy školení a stabilizaci bílých vín. Bakalářská práce TECHNOLOGICKÉ A LEGISLATIVNÍ ASPEKTY JAKOSTNÍ PRODUKCE OVOCNÝCH DESTILÁTŮ byla obhájena Jánem GAJDOU, kde se zaměřil na otázky látkového složení ovocných kvasů a technologické principy výroby ovocných destilátů. Popsal a charakterizoval používané podmínky fermentace, metody destilací ovocných kvasů, požadavky na jakostní parametry ovocných destilátů a na zákonná omezení při jejich výrobě. Práce pojednává o mnoha základních stavebních kamenech výroby jakostních ovocných destilátů a zdůrazňuje dopad mnoha operací na kvalitu produktu, a to ve smyslu pozitivním i negativním. Zaměřuje se na látky, které se nachází v již připravených ovocných kvasech z pohledu kladného, ale i na sloučeniny, jejichž přítomnost je nežádoucí s důrazem na postupy, které jsou nutné pro efektivní výrobu ovocných pálenek. Student Vlastimil ČERNÝ obhájil bakalářskou práci s názvem MODERNÍ TECHNOLOGICKÉ TRENDY VE VÝROBĚ ČERVENÝCH VÍN s cílem podat přehled možných postupů vedou-

cích k autentickému kvalitnímu červenému vínu s odrůdovým charakterem nebo v podobě cuvée. Modernizace již známých postupů spočívá ve stále dokonalejším poznávání všech částí procesu alkoholového kvašení, interakcí mezi primárními a sekundárními produkty kvašení a jejich následnými přeměnami při školení a zrání vína, s využitím řízené macerace barviv, kvašení a malolaktické fermentace vhodně doplněné o postupy makro a mikrooxidace a technologie barrique. Obhájená bakalářská práce studenta Ondřeje VESELÉHO na téma OBSAH A STABILITA AROMATICKÝCH LÁTEK VE VÍNĚ posuzovala látkové složky přiboudliny, které se tvoří v hlavní fázi kvasného procesu (izopropanol, n– propanol, izobutanol, aktivní amylalkohol, izoamylakohol) a analytické techniky pro stanovení kvasných metabolitů, které jsou uvedeny jednak klasickými analytickými postupy založenými na vážkové analýze s předcházející úpravou kvasného produktu destilací do předlohy. Pozornost byla věnována separačním technikám GC a CGC v návaznosti na SPME (CGC/SPME). Do samostatných kapitol jsou začleněny údaje o kvasných a vyšších alkoholech a z hlediska jejich chemického složení a účinků na kvasný proces. Pro posouzení jakosti hotového výrobku jsou rozebrány látkové složky vzniklé působením méně žádoucích rodů kvasinek a bakterií ať už ve fázi hlavního alkoholického kvašení, nebo následného jablečnomléčného kvašení. Jsou popsány další faktory, které ovlivňují obsah diacetylu ve víně a jeho metabolismus, syntézy esterů, zejména acetátových. V roce 2005 obhájil posluchač Marian ŠTVRTECKÝ diplomovou práci HODNOCENÍ JAKOSTNÍCH PARAMETRŮ RÉVOVÝCH VÍN SENZORICKOU ANALÝZOU. Řešením práce bylo stanovit ve vzorcích révových vín vybrané jakostní parametry a srovnat výsledky získané chemickou a senzorickou analýzou. Pro účely experimentální práce byly použity vzorky bílých a červených vín dvou ročníku různých jakostních stupňů. Chemickými a fyzikálními meto-

dami byly stanoveny intenzita a odstín barvy, trichromatické charakteristiky barevnosti, koncentrace alkoholu, veškerého extraktu, veškerých titrovatelných a těkavých kyselin. Senzorickou analýzou byla stanovena intenzita barvy, intenzita červeného, oranžového a fialového odstínu u vzorků červených vín, lihovitost, plnost a kyselost chuti u vzorků bílých vín. Vysoce statisticky významná korelace byla prokázána mezi senzorickým a spektrofotometrickým stanovením intenzity barvy červených vín a mezi chemickým a senzorickým stanovením kyselosti bílých vín. Statisticky neprůkazné výsledky byly dosaženy při senzorickém stanovení lihovitosti a plnosti experimentálních vzorků. Vysoká závislost byla nalezena mezi spektrofotometrickým způsobem stanovení intenzity barvy červených vín a trichromatickým parametrem L mezinárodního barevného systému CIELAB. Všechny úspěšně ohájené závěrečné práce posluchačů jsou uloženy v původní i v elektronické podobě v knihovně Zahradnické fakulty v Lednici. V současné době jsou s uvedenou tématikou na Ústavu posklizňové technologie zahradnických produktů řešeny tři bakalářské práce – Obsah aldehydů v révovém víně v závislosti na aplikaci oxidu siřičitého, Hodnocení jakosti a autentičnosti révových vín, Obsah hlavních látkových složek v přívlastkových vínech regionu jižní Morava, šest diplomových prací – Srovnání čiřicích účinků bentonitu na jakost révových vín, Hodnocení jakosti a aromatického profilu révových vín, Barevné parametry modrých hroznů, Srovnání jakosti révových vín a vinných destilátů, Sledování polyfenolů a anthokyaninů v červených vínech, Nedostatky a vady ve vzhledu révových vín, jejich prevence a eliminace a čtyři doktorandské práce – Vývoj ovocnářství a vinohradnictví ve znojemském regionu, Hodnocení jakosti červených vín ve vztahu k parametrům barevnosti, Marketingová studie vinoték v moravském a českém vinařství, Vliv suroviny a technologie na kvalitativní parametry růžových vín.


556

Vinařský obzor (11/2005)

LEDOVÉ A SLÁMOVÉ VÍNO – informace a doporučení

Výroba ledového vína Sběr: Hrozny musí být přirozeně zmrzlé a ve zmrzlém stavu posbírané a následně vylisované. Teplota sběru (teplota hroznů) by se měla pohybovat v rozmezí –7 až –8 °C a níže. Za takových podmínek by se hustota moštu měla pohybovat více než 120 °Oechsle, což odpovídá více než 24 °KNB. Souhrnně platí následující pravidlo: °Oechsle = 21+17 x minusová teplota Příklad: pro –8 °C: 21 + 17 x 8 = 157 °Oechsle Mošt: Sběr, transport do studené lisovny a začátek lisování musí proběhnout co nejdříve. Lis se plní celými hrozny. Jedno naplnění smí zaplnit maximálně 2/3 lisovacího prostoru. V průběhu lisování je důležitá kontrola hustoty moštu. Když požadovaná hustota spadne pod hranici, je lisování ukončené. Tlak lisování musí úměrně stoupat s odtokem šťávy. Maximálně po 15 minutách je potřebné koláč v lisu rozbít a lisovací cyklus spustit nanovo. Při dlouhodobém lisování se v lise vytváří ledový koláč, který už nelze rozbít. Pozor – možné poškození lisu! Výlisnost se pohybuje v množství cca 60–70 l z 1 000 kg hroznů. Ošetření moštu: Čerstvý mošt doporučujeme ošetřit 10 g/ hl Kadifitu a zahřát na 15 °C. Při hroznech, které vykazují více než 20 % poškození, je dobré aplikovat Trenolin Rapid DF v množství 5 g/hl a nechat ležet 4– 5 hodin. Potom je vhodné mošt ošetřit Granucolem GE cca 50– 100 g/hl podle stupně poškození, Mostgelatine 150 ml/hl a 150 g/hl NaCalit. Odstranění kalů po 15–20 hodinách za Mostgelatine použití kalolisu, event. vakuového filtru. Prokvášení: Mošt a samotný kvasný proces doporučujeme upravit čistými kulturami kvasinek Oenoferm Freddo, Oenoferm InterDry nebo Oenoferm Klosterneuburg v dávce cca 30 g/hl. Kvasinky by měly být rehydratované a adapto-

vané v prostředí moštu a pomalu doplněné do celkového množství. Teplotu kvašení udržovat v rozmezí 18–22 °C. Po dosažení 8 až 11 % objemového alkoholu zastavit kvašení podchlazením. Po 5 až 10 dnech čištění vína stočit a zasířit. Ošetření mladého vína: Provést kontrolu volného SO2 a dosířit na 40 mg/l volné SO2. Následně ošetřit použitím bentonitu, CombiGelu, Klar-solu Super a následně vyfiltrovat. Harmonizace chuti lze dosáhnout současně s čiřením použitím preparátu SensoVin při dávce 20–50 g/1 hl. SensoVin se přidává jako poslední komponent. Na dosažení krystalické stability využít dlouhodobého uložení v chladu nebo vymrazení. Pomocí přípravku MetaGum lze prodloužit ochranu vína před krystalickým vysrážením – MetaGum se přidává přibližně jeden týden před lahvováním. Brzké plnění do láhví – březen/ duben – je vhodné pro zachování ovocnosti.

Výroba slámového vína Sběr a ošetření Hrozny musí být zdravé a v nepoškozeném stavu. Následně se hrozny rozloží po dobu minimálně 3 měsíců na čistou slámu do dřevěných (eventuálně umělohm.) přepravek, nebo příp. na rošty s rozprostřenou slámou. V místnosti, kde jsou hrozny uloženy na slámě, musí být zajištěno větrání, stálá teplota a stabilní nízká vlhkost vzduchu. Tato opatření jsou nutná, aby nedocházelo ke hnilobným procesům a plesnivění suroviny. Hrozny průběžně kontrolujeme a provádíme probírku, kdy odstraňujeme ze slámy hrozny, které vykazují poškození plísní nebo hnilobou. K zahuštění cukru dochází postupným zasycháním bobulí. Po dosažení požadované cukernatosti lze přistoupit k lisování. Při dodržení těchto podmínek by měla cukernatost moštu vykazovat minimálně 27 °NM. Doporučujeme zpracovávat pouze zdravé a nepoškozené hrozny.

Mošt Lis se plní celými hrozny a šetrně lisuje. Doporučuje se minimální počet otáček koše lisu mezi jednotlivými stlačeními suroviny. Také doporuMost-rein čujeme oddělit první podíl lisování (kvalitní mošt) od podílu získaného za vyšších tlaků. Ošetření moštu Mošt co nejdříve ošetřit 10 g/hl Kadifitu a zahřát na 17–18 °C. Poté mošt ošetřit Mostgelatinou 70–100 ml/ hl a 100–150 g/hl Most-rein. Most-rein nechat nabobtnat v 5násobném množství vody, po 3–6 hodinách přebytečnou vodu slít a preparát dokonale promíchat s moštem, následně aplikujeme Mostgelatinu, taktéž dokonale promícháme. Sedimentace kalů trvá 6–12 hodin. Kaly zpracovat na kalolisu, event. vakuovém filtru.

Oenoferm Klosterneuburg

Prokvášení Mošt a samotný kvasný proces doporučujeme upravit výživou Vitamon Ultra 40 g/hl a zakvasit čistou kulturou kvasinek Oenoferm InterDry v dávce 30 g/hl. Kvasinky by měly být rehydratované a adaptované v prostředí moštu a pomalu doplněné do celkového množství. Nádobu uzavřít kvasnou zátkou. Teplotu kvašení udržovat v rozmezí 18–22 °C. Po dosažení 8 až 11 objem. % alkoholu zastavit kvašení podchlazením. Po 5 až 10 dnech čištění vína – stočit a zasířit.

Oenoferm Freddo

Ošetření mladého vína Provést kontrolu volného SO2 a dosířit na 40 mg/l volné SO2. Následně ošetřit použitím bentonitu (NaCalit, popř. Aktivit), CombiGelu, Klar-Solu Super a následně vyfiltrovat. Na dosažení krystalické stability využít dlouhodobé uložení v chladu nebo vymražení. Ing. Jan Elšík, David Ochman Technologové firmy Proneco, s.r.o.

Oenoferm Interdry


Vinařský obzor (11/2005)

557

Kvasinky a aroma vína Bc. Irena Pavelková, Mutěnice

Hlavní těkavé produkty metabolismu kvasinek – etanol, glycerol a oxid uhličitý – vytvářejí relativně malý, nicméně podstatný základ aroma vína. Do skupiny složek, které tvoří kvasný buket, řadíme organické kyseliny, vyšší alkoholy, estery a aldehydy. Pokud se některá složka projevuje ve víně více, vnímáme ji jako nežádoucí. Nejméně žádoucími složkami aroma vína jsou redukované sirné sloučeniny, hydrogensulfid, organické sulfidy a thioly. Kvasné aroma není vytvářeno jen přímo zkvasitelnými látkami, ale také mastnými kyselinami s dlouhým řetězcem, organickými složkami obsahujícími dusík a síru a mnoha dalšími. Tyto složky jsou schopné proniknout z moštu do kvasinky přes její buněčnou membránu a následně se účastnit biochemických reakcí, jejichž produktem jsou různé těkavé látky. Obsah a množství aromatických látek ve víně je ovlivněno faktory prostředí (půda, klima), odrůdou, zdravotním stavem hroznů, podmínkami fermentace (pH, teplota, mikroflóra, přítomnost živin v moště) a následnou post-fermentační úpravou. Kromě Saccharomyces cerevisiae existuje ještě několik dalších kvasinkových druhů a rodů, které přispívají k tvorbě aroma vína. Jedná se zejména o rody Brettanomyces, Candida, Cryptococcus, Debaryomyces, Hanseniaspora, Hansenula, Kloeckera, Kluyveromyces, Pichia, Metschnikowia, Torulaspora, Zygosaccharomyces a Rhodotorula. K zajištění toho, aby tyto kvasinky přispěly k tvorbě aroma vína, je nezbytné plně pochopit jejich roli ve fermentačním procesu. Je tudíž nutné znát taxonomii jednotlivých druhů přispívajících k fermentaci, rychlost růstu jednotlivých druhů, biochemické vlastnosti těchto kvasinek a chemické změny, které produkují. Mikroflóra hroznů je vysoce proměnlivá s tím, že převažují kmeny s nízkou tolerancí k alkoholu – Hanseniaspora, Kloeckera a různé druhy rodu Candida, zatímco kmeny Saccharomyces cerevisiae jsou zastoupeny v ma-

lém množství. Vliv, který mají tyto kvasinky na aroma vína, závisí na několika faktorech, jimiž jsou zejména metoda sklizně (ruční nebo mechanická), transport (trvání přepravy, teplota a přídavek sulfitu) a zdravotní stav hroznů. Kvašení může být spontánní nebo pomocí ASVK (aktivní suché vinné kvasinky). Druhý způsob eliminuje činnost divokých kvasinek, které jsou schopné jak aerobního, tak anaerobního růstu a mohou přetrvávat v průběhu fermentace a soutěžit s kvasinkami Saccharomyces o výživu a dále mohou produkovat estery mastných kyselin a jiné látky ovlivňující kvasný buket vína. Velmi málo těchto kvasinek je tak alkoholu tolerantních jako Saccharomyces, a tudíž ke konci fermentace jsou ve víně již téměř nezaznamenatelné. Ve víně jsou obsaženy těkavé kyseliny, jejichž obsah se pohybuje v rozmezí 500– 1 000 mg.l-1, což představuje 10–15 % celkového obsahu kyselin. Obvykle jsou těkavé kyseliny ve víně až z 90 % tvořeny kyselinou octovou. Kyselina octová má práh vnímatelnosti v rozmezí 0,7–1,1 g.l-1 v závislosti na typu vína a její optimum se pohybuje v rozmezí 0,2–0,7 g.l-1. Vysoké hladiny kyseliny octové mohou být ovšem také důsledkem činnosti bakterií mléčného a octového kvašení. Jiné těkavé kyseliny – propanová a butanová – jsou vedlejšími produkty fermentace, i když jejich výskyt je spojován taktéž s činností bakterií. Na množství kyseliny octové mají vliv nejen bakterie octového a mléčného kvašení, ale také kmen kvasinek. Tvorba kyseliny octové kvasinkami Saccharomyces cerevisiae je ovlivněna obsahem cukru, pH a obsahem dusíku. Kyselina octová se vytváří v počátečních fázích fermentace a její tvorba ustává, jakmile je cukr zkvašen. Větší množství kyseliny octové je vytvářeno při hodnotě pH pod 3,2 a dále při hodnotách nad pH 4. Dalšími významnými těkavými kyselinami jsou např. kyselina mravenčí a propionová. (Lambrechts, Pretorius 2000) Vyšší alkoholy jsou kvantitativně nejširší skupinou aromatických látek nejen ve víně, ale v alkoholických nápojích obecně. Jsou to sekundární produkty alkoholového kvašení. Vnímáme je jako ostře se projevující složky chutě a vůně vína, můžeme říci, že mají štiplavý zápach a chuť. Ovšem v hodnotách pod 300 mg.l-1 nám

dotváří příjemnou a požadovanou komplexnost vína. Bílá vína obsahují obecně více vyšších alkoholů než vína červená. Důležitým vyšším alkoholem je tyrosol. Je to kvasinkami syntetizovaný fenol, který dodává vínu jemnou vůni včelího vosku a medu. Dalším významným vyšším alkoholem syntetizovaným v průběhu fermentace je isoamylalkohol. Velký vliv na aroma vína má dále např. propanol, isobutylalkohol, amylalkohol a geraniol. Pěstební podmínky a použití různých kvasinek přispívají k rozdílům v množství a poměru vyšších alkoholů. Vyšší alkoholy jsou důležitými prekurzory esterů a tyto estery jsou spojeny s příjemnou vůní vína. Produkce vyšších alkoholů je individuální vlastností jednotlivých kmenů. Schopnost kmenů produkovat různá množství vyšších alkoholů může být využita jako určující vlastnost při selekci kvasinek pro průmyslové využití. Pokusy bylo prokázáno, že kvasinky Kloeckera apiculata a Torulaspora delbrueckii (dříve Saccharomyces rosei) produkují vína, jejichž složení těkavých látek bylo rozdílné od vín, která byla vyrobena pomocí Saccharomyces cerevisiae. Dále bylo zjištěno, že existují velké rozdíly v tvorbě vyšších alkoholů mezi jednotlivými kvasinkami. Byla také dokázána mnohem vyšší produkce vyšších alkoholů ve vínech vyráběných pomocí Saccharomyces spp. než ve vínech vyráběných pomocí čistých kultur apikulátních kvasinek. Dalším zjištěním bylo, že vína inokulována smíšenou kulturou Saccharomyces spp. a apikulátními kvasinkami produkovala větší celkové množství vyšších alkoholů a aromatických látek než vína inokulována čistou kulturou Saccharomyces spp. Tvorba vyšších alkoholů je výraznější v provzdušňovaných moštech. Za oxidativních podmínek kvasinky s omezenou fermentační schopností (Pichia sp., Hansenula anomala a Candida sp.) produkují značné množství vyšších alkoholů ze zkvasitelných cukrů. Výsledkem provzdušnění je zřejmě stimulace růstu a biosyntetické aktivity kvasinek, a tudíž vzrůst v „poptávce“ po dusíkaté výživě. Estery jsou skupinou těkavých látek, které dodávají vínu převážně příjemnou vůni. Většina esterů, která byla nalezena v alkoholických nápojích, je produkována v průběhu fermenta-


558

Vinařský obzor (11/2005)

ce jako sekundární produkt metabolismu cukrů a vytvářejí jednu z nejdůležitějších skupin látek ovlivňující aroma. Nicméně určité aroma, resp. jeho vlastnost, může být výjimečně spojována s pouze jedním specifickým esterem. Svěží ovocné aroma mladých vín pochází ze směsice různých esterů produkovaných v průběhu fermentace, proto se toto aroma obvykle nazývá jako kvasný buket. Dalo by se říci, že nejvýznamnějším esterem vyskytujícím se ve víně je etylacetát. Etylacetát přispívá výrazně k vadě vína, pokud je překročena jeho určitá hranice vnímatelnosti, a tou je množství 150–200 mg.l-1. Tato vada se projevuje octovým zápachem vína. To je způsobeno pochopitelně také přítomností kyseliny octové, nicméně nezávisí to pouze na ní, ale také na poměru této kyseliny a etylacetátu. A dále – etylacetát vnímáme jako nepříjemnou vůni, kdežto kyselinu octovou vnímáme vedle toho také jako nepříjemné škrábání v krku. Existuje několik faktorů, které ovlivňují tvorbu esterů během fermentace. Patří mezi ně například zralost hroznů a obsah cukrů, použité kmeny kvasinek, teplota fermentace, metody vinifikace, odrůda, pH moštu a oxid siřičitý. Dále existuje několik faktorů, které ovlivňují obsah esterů v průběhu zrání vína po fermentaci. Množství esterů se různí podle použitého kmene kvasinek. Během zrání a skladování vína se odehrává nespočet biochemických reakcí a tyto změny mohou velmi ovlivnit aroma a kvalitu vína. V závislosti na teplotě skladování může ovocný charakter mladých vín zmizet velmi rychle. Konečné množství esterů závisí na jejich tvorbě a destrukci během fermentace a procesu zrání a jejich rozdělení mezi vínem a kvasinkami. Zvláštní pozornost byla v mnoha studiích věnována tvorbě esterů různými kvasinkami. Ukázalo se, že kvasinky Hansenula anomala a Candida crusei produkují více etylacetátu než Saccharomyces cerevisiae, Schizosaccharomyces pombe a Pichia membranaefaciens. V jiné studii bylo prokázáno, že Pichia fermentans produkuje vyšší množství etylacetátu než jiné kmeny Saccharomyces cerevisiae. Dalšími estery ve víně jsou například octan izoamylnatý, mravenčnan metylnatý, octan metylnatý. (Lambrechts, Pretorius 2000) Významnou složkou tvořící sekundární aroma vína jsou karbonylové sloučeniny. Patří mezi ně mimo jiné těkavé aldehydy. Ty mají „na svědomí“ vůně po jablku, po citronu, po ořešáku – to vše v závislosti na jejich struktuře. Spolu s ketokyselinami jsou aldehydy klíčovou složkou v biochemických reakcích zahrnujících tvorbu vyšších alkoholů z aminokyselin a cukrů kvasinkami. Jsou vytvářeny v buňce kvasinky a poté přenášeny do vína. Aldehydy jsou velmi důležité pro aroma vína, mají níz-

Obrázek 1: Znázornění tvorby aromatických látek v buňce kvasinky (převzato z Henschke & Jiranek, 1993) kou senzorickou hodnotu vnímatelnosti. Mezi nejdůležitější aldehydy patří acetaldehyd, který tvoří více než 90 % veškerého obsahu aldehydů ve vínech. Acetaldehyd je běžný produkt alkoholového kvašení a jeho množství ve víně se pohybuje v rozmezí od 10 do 300 mg.l-1 s prahovou hodnotou vnímání 100 mg.l-1. Sherry a Tokajská vína obsahují relativně vysoké množství acetaldehydu, a to díky tomu, že jsou vyráběna za oxidativních podmínek. Běžně vína obsahují 0,2–0,3 mg.l-1 diacetylu (další karbonylová sloučenina), který produkují kvasinky. Tato látka, která poskytuje máslové aroma, je vnímatelná v hodnotách od 1 do 4 mg.l-1. Tyto vysoké hodnoty se objevují díky činnosti bakterií mléčného kvašení. Proto také produkce diacetylu těmito bakteriemi je významnější než jeho malé množství, které je vyrobeno kvasinkami během vinifikace. Ke karbonylovým sloučeninám, které mají vliv na aroma vín, dále patří například formaldehyd, aceton, benzaldehyd ad. (Lambrechts, Pretorius 2000, Wondra, Berovič 2001) Veškerý obsah aldehydů se liší podle typu použitého kvasinkového kmene. Jejich obsah se pohybuje od 6 do 190 mg.l-1. Jiné studie ukazují, že kmeny Saccharomyces cerevisiae vytvářejí relativně velké množství acetaldehydu (50 – 120 mg.l-1), zatímco jiné kvasinky, jako například Kloeckera apiculata, Candida crusei, Candida stellata, Hansenula anomala a Metschnikowia pulcherima, produkují malé množství acetaldehydu (kolem 40 mg.l-1). Tzv. myšina je důsledkem činnosti kvasinek Brettanomyces. Kvasinky Brettanomyces/ Dekkera spp. mají škodlivý vliv na organoleptic-

ké vlastnosti vína tím, že vytvářejí nepříjemné aroma. Jsou zodpovědné za vznik fenolického charakteru červeného vína. Etylfenoly vnímáme jako nepříjemný zvířecí zápach. Kvasinky Brettanomyces jsou silně acidogenní kvasinky a mají schopnost vytvářet kyselinu octovou. Brettanomyces/Dekkera nejsou naštěstí převládajícími organismy během kvašení. Nicméně dobře se prosadí v prostředí vína, kde je již málo konkurujících mikroorganismů, které vyžadují ke své činnosti určité množství cukru. Predispozicí k vývoji Brettanomyces/Dekkera ve víně je obsah zbytkového cukru a fakt, že jsou méně náchylné k uhynutí v prostředí s množstvím etanolu. (Silva, Cardoso, Erós 2004) Fenolické látky jsou velmi důležité pro chuť, barvu a aroma vín. Nejdůležitější fenolické látky jsou: 4-vinylguajakol, 4-vinylfenol, 4-etylguajakol a 4-etylfenol. Tyto fenolické látky nemají přímý vliv na aroma vína, soudí se, že ovocné fenoly obecně mají větší význam jako estery kyseliny hydroxyskořicové. V tomto ohledu jsou důležité estery kyseliny kumarové a ferulové, jelikož mohou být přetransformovány na těkavé fenoly během fermentace. Vinylfenoly ve vínech bílých a etylfenoly ve vínech červených jsou kvantitativně nejvýznamnější fenoly identifikované jako běžné součásti aroma vína. Objevují se v množství 0–6047 µg.l-1, a pokud překročí určitou hranici, můžou také způsobovat nežádoucí „vůně“, jako je koňský pot, nemocniční pach, hnůj atd. Tato „pavůně“ v červených vínech nejčastěji vzniká během zrání a skladování vína, především ve starých sudech. Deriváty 4-etylguajakolu a 4-vinylguajakolu mohou vínu poskytovat kouřové aroma, aroma vanilky a hřebíčku.


Vinařský obzor (11/2005)

Na aroma vína mají nemalý vliv sirné sloučeniny. Tyto látky mohou významně přispívat k vůni vína díky své reaktivitě a extrémně vysoké hodnotě vnímatelnosti. V některých případech jsou pochopitelně původcem nepříjemných zápachů po síře (zkažená vejce, moč atd.). To je způsobeno zejména díky přítomnosti sloučenin, jako jsou metylmerkaptan, etylmerkaptan atd. Pozitivní působení sloučenin síry na aroma vína se projevuje jako vůně jahod, citrusových plodů či pražené kávy.

Je zřejmé, že téměř všechny důležité složky aroma vína se vytvářejí v procesu kvašení moštu. Je proto nutné dbát na správný průběh kvašení, který je ovlivněn vhodným výběrem kvasinek, teplotou, hygienou a dalšími faktory. Důraz má být kladen na pomalé kvašení za nízkých teplot, protože v opačném případě se stane, že velké množství těkavých látek unikne. Literatura: Lambrechts, M. G., Pretorius, I. S.: Yeast and its Importance to Wine Aroma – A Review.

559

South African Journal od Enology and Viticulture, Vol. 21, 2000, s. 97–129 Silva, P., Cardoso, H., Erós, H.: Studies on the Wine Spoilage Capacity of Brettanomyces/ Dekkera spp. American Journal of Enology and Viticulture, 55:1, 2004, s. 65–72 Wondra, M., Berovič, A.: Analyses of Aroma Components of Chardonnay Wine Fermented by Different Yeast Strains. Food Technology and Biotechnology, 39 (2), 2001, s. 141–148

Potreba výživy dusíkom vínnych kvasiniek Mnohí autori sa zaoberali asimiláciou dusíka v komplexnom médiu, akým je hroznový mušt, víno alebo rmut. Je však málo prác, ktoré by sa zaoberali účinkom potrieb dusíka pre kmene vínnych kvasiniek (Beli et al. 1990). Manginot et al. (1998) sledovali rozdiely požadované kmeňmi kvasiniek; zamerali sa na potrebu dusíka v stacionárnej fáze rastu kvasiniek, pretože táto fáza má veľký technologický dopad vo vinárstve, keď najviac či väčšina sacharidov je metabolizovaná, keď sa rast kvasiniek zastavuje. Prídavok zdroja dusíka je v tejto fáze fermentácie aspoň tak dôležitý ako pred začiatkom fermentácie. Je tiež známe, že asimilácia dusíka kvasinkami je úplne odlišná počas rastu kvasiniek napríklad v logaritmickej fáze a búrlivej fermentácii. Títo autori zistili a kvantifikovali efekt adície dusíka počas stacionárnej fázy rastu vínnych kvasiniek. Zistili, že fermentačná rýchlosť sa môže regulovať na konštantnú počas celého procesu fermentácie od vrcholnej rychlosti na začiatku fermentácie do okamihu, keď koncentrácia cukru sa stáva limitujúca pre prídavok dusíka. Počet kvasničných buniek a špecifická rýchlosť fermentácie zostávajú konštantné. Prídavok dusíka pre reguláciu fermentácie je tak dobrým kritériom počas stacionárnej fázy rastu kvasiniek.

Stacionárna fáza sa začína pri konštantnej rýchlosti fermentácie pri uvoľnení 0,7 g CO2/ L/h, čo býva maximálna rýchlosť fermentácie, resp. degradácia sacharidov pri 24 °C. Vplyv prídavku dusíka Porovnali 13 rôznych kmeňov vínnych kvasiniek po prídavku amoniakálneho dusíka. Pri prídavku 10 – 50 g/L uvoľňovanie oxidu uhličitého prebiehalo vždy lineárne, no sklon kvasných kriviek závisel od kmeňa kvasiniek. Istým prekvapením bolo, že kmeň kvasiniek s najväčšou potrebou asimilovateľného dusíka neobsahoval vždy v biomase aj najvyšší obsah dusíka. Účinok zdroja dusíka Z rôznych testovaných zdrojov dusíka bola aminokyselina glycín najúčinnejšia, kým metionin bol najmenej účinný. Pre počiatočnú fázu fermentácie bol najúčinnejší amoniakálny dusík (fosforečnen amónny, síran amónny a pod). Závery Priemyselné vínne kvasinky majú signifikantne rôzne požiadavky dusíka, ktorý je pre rôzne kmene kvasiniek určujúci bez ohľadu na zloženie počiatočného živného prostredia (muštu) a pridaného zdroja dusíka. Všeobecne sa konštatuje, že

požiadavky na zdroj dusíka je najväčší v stacionárnej fáze rastu kvasiniek. Ďalší výskum by bol potrebný, aby sa vysvetlili rozdielne potreby dusíkovej výživy pri rôznych kmeňoch kvasiniek. Je predpoklad, že to súvisí so schopnosťou kvasiniek udržovať alebo reaktivovať syntézu proteínov pre rôzne funkcie, napríklad pre transport sacharidov. Technologické dopady týchto rozdielov sú dôležité, keď uvážime rôzne trvanie fermentácie podľa použitého kmeňa kvasiniek. (Jiranek et al. 1990), čo by však ešte nevysvetlilo vleklé až predčasne zastavené kvasenie. I keď dusík patrí k hlavným limitujúcim faktorom pre kinetiku väčšiny fermentačných pochodov, nemá vplyv na kinetiku na konci fermentácie (Sablayrolles et al. 1996). Aj iné parametre sú významné (napríklad kyslík). Literatúra M. Beli et al.: Journal of Fermentation and Bioengineering 70, 1990, č. 4, s. 246–252 V. Jiranek et al.: Proceedings of the 7th Australian Wine Industry Technical Conference, Adelaide 1990 C. Manginot et al.: Enzyme and Microbial Technology 23, 1998, s. 511–516 J. M. Sablayrolles et al.: Journal of Fermentation and Bioengineering 82, 1999, s. 377–381 Erich Minárik

Řádková nekomerční inzerce ZDARMA


560

Vinařský obzor (11/2005)

Robino & Galandrino

– výrobce špičkových enologických strojů

Více než 40 let zkušeností a neustálé spolupráce s vinařskými profesionály nejenom domovského Asti, významného vinařského regionu italského severozápadu, ale zejména také ostatních světových vinařských velmocí, umožňuje opravdovou specializaci, a to nejenom na segment vína, ale nápojů obecně. Spolupráce se špičkovými vinaři se vyplatila – od roku 1964 firma vyrůstala a zrála s mnohými z nich v oboustranné spolupráci a k oboustranné spokojenosti a dnes patří k nejuznávanějším dodavatelům vinařských strojů.

Pohled na výrobní halu v Canelli; řady monobloků čekají na kompletaci, odzkoušení a transport k zákazníkovi

záklopkovacích strojů s velkou variabilitou pracovní rychlosti. V segmentu jednohlavých monobloků je třeba zmínit typ VULCAN 3000 G, automatický model pro distribuci, dávkování a smršťování záklopek z PVC a zahlazování záklopek z cínu a polylaminátu a kapslí pro šumivá vína. Tento stroj je kromě jiného ještě vybaven šikmým zásobníkem záklopek, automatickým dávkovačem těchto záklopek a nebo zařízením pro dokonalé nasunutí záklopky. Tento model dosahuje maximální produktivity 3000 lahví za hodinu.

údržby, snadnou ovladatelnost a snížení hlučnosti. Technici od Robino & Galandrino jsou po instalaci stroje u klienta neustále k dispozici, vždyť některá velká vinařství plní často ve vícesměnném provozu a delší odstávka by mohla způsobit značné problémy. Jejich poprodejní servis je skutečně špičkový, v Itálii dorazí řešit provozní problém do 24 hodin, v zahraničí je to pak do 48 hodin kdekoli na světě.

Jeden z prvních strojů z poloviny šedesátých let. Materiál a provedení byly tak vysoké kvality, že v několika severoitalských vínařstvích běží tyto stroje při běžné údržbě dodnes. Robino & Galandrino zaměstnává několik desítek inženýrů–techniků, kteří se velmi pečlivě věnují každé jednotlivé zakázce. V takovém specializovaném odvětví je individuální přístup k zákazníkovi velmi důležitý, často se totiž jedná o originální stroje na zakázku. O odpovědnosti ve kvalitě svědčí i to, že v Robino & Galandrino si nemalou část z dílů strojů vyvíjí a vyrábí sami, neboť často se jedná o skutečné kusové záležitosti s potřebou rychlého termínu dodání, precizního provedení a vysoké kvality použitého materiálu. Společnost vychází svým klientům všemožně vstříc, série podrobných konzultací vývoji a konstrukci stroje nejenom předchází, ale pokračuje i dále během jeho dolaďování. Vinařům se dostane na základě jejich požadavků doporučení nejnovějších technických řešení s maximální flexibilitou v provozu, přičemž největší důraz je kladen na zvýšení efektivnosti, snížení podílu zmetků, minimalizaci

Detail pracovní hlavy pro agrafy na šumivá vína Monoblok Vulcan 3000 G Záběr produktivnosti vyráběných strojů je skutečně široký a uspokojí mnohé – Robino & Galandrino dodává poloautomatické a plně automatické stroje s hodinovou produkcí 500 až 30 000 lahví. Pestrá je také paleta samotných vyvíjených a dodávaných strojů – distributor záklopek a uzávěrů (cínových, hliníkových, polylaminátových, PET a PVC), zatlačovací stroje (pro cínové, hliníkové a polylaminátové záklopky a uzávěry), stroje na tepelné smršťování PVC a PET záklopek, distributory širších záklopek pro šumivá vína, záklopkovací zařízení pro šumivá vína, universální stroje typu monoblok, umožňující všechny zmíněné operace v jednom, stroj na distribuci, umístění a utažení košíčku u šumivých vín a nebo také zátkovačky. Univerzální monobloky Robino & Galandrino ve svém výrobním programu nabízí několik typů univerzálních

Vyšší třídou v tomto segmentu strojů je model FENIX, který je schopen distribuovat, dávkovat a uzavírat všechny druhy záklopek a uzávěrů, a to s produktivitou 3000 až 5000 lahví za hodinu. Firma dodává do vinařsky nejvyspělejších regionů světa – monobloky s logem Robino & Galandrino najdete ve Francii, Španělsku, Portugalsku, Německu, Rakousku, Řecku, Izraeli, Maďarsku, Rumunsku, v zemích bývalé Jugoslávie, v JAR, USA, Argentině, Chile, Brazílii, Uruguayi, Peru, Bolivii, Austrálii a také na Novém Zélandě. Přímý kontakt: Robino & Galandrino, Viale Italia 140/ 142, 14053 Canelli AT – Itálie, tel.: +39 0141 821411, fax: +39 0141 832539, www.robinoegalandrino.it, sales@robinoegalandrino.it Zástupce pro ČR a SR: COMPO spol. s r. o., Na Pankráci 30, 140 00 Praha, tel.: 234 633 280–5, fax: 234 633 290, e–mail: info@compo.cz (vo)


Vinařský obzor (11/2005)

561

Obsah kyselin a aromatická zralost jsou důležitým ukazatelem pro sklizeň Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice na Moravě Znovu lze konstatovat, že cukernatost je pouze jedním, nikoliv jediným parametrem kvality sklizně a prakticky nám určuje pouze možný obsah alkoholu v budoucím víně. Přeceňování cukernatosti jako kvalitativního parametru není jenom náš problém, ale téměř všech zemí, které využívají „německý systém klasifikace vín“. Bylo by však vhodné věnovat se dalším kvalitativním parametrům, jako je např. – obsah kyselin v moštu. Podobně jako cukernatost, tak i obsah kyselin v hroznech je závislý na průběhu počasí a na mesoklimatu lokality a mikroklimatu vinice. Hrozny odrůdy Müller Thurgau, která je pěstovaná na Znojemsku, a stejné odrůdy, která je pěstovaná na Uherskohradišťsku, mohou mít sice identickou cukernatost, avšak velmi rozdílný obsah kyselin. Při cukernatosti 21 °NM to mohou být na Znojemsku 4–5 g/l, zatímco na Uherskohradišťsku 6–7 g/l. Položmě si potom otázku, která z těchto dvou surovin je kvalitnější? Ale můžeme se v praxi setkat i se zcela opačným případem z identických lokalit. Odrůdy Ryzlink rýnský bude mít v obou oblastech 22 °NM, ale na Znojemsku 8 g/l kyselin a na Uherskohradišťsku 11 g/l kyselin. A můžeme si myslet, že hrozny sklizené při 22 °NM v pozdním sběru jsou kvalitní surovina, přesto obsah kyselin je rozdílný, ve druhém případě velmi vysoký a management kyselin při výrobě vína může být velmi obtížný. Přesto je toto všechno charakteristikou dané lokality a úkolem pěstitele je přizpůsobit tomuto stavu ošetřování vinice. Velmi bych se proto přimlouval, abychom přestali pět ódy na vysokou cukernatost a zaměřili jsme se spíše na to, co může zákazníkovi otevřít nové obzory a daleko více ho přitáhnout k vínům z jednotlivých podoblastí nebo lokalit. Mám tím na mysli již dříve zmiňovanou aromatickou zralost zejména u bílých vín. Ni-

kdo určitě nepochybuje, že moravská bílá vína jsou zajímavá především díky svěžímu a výraznému aromatickému projevu a nikoliv kvůli vysoké cukernatosti. Hrozny sklizené v optimální aromatické zralosti poskytnou ve víně spotřebiteli daleko větší chuťový zážitek, nežli například výběr z bobulí na hranici mnoha vadných tónů ve víně. Cílem všech vinohradníků a vinařů by mělo být dokonalé zmapování trhu s vínem v České republice a směřovat produkci vína přímo na tento trh. Myslím, že naše vinařství má velkou potřebu podrobné marketingové studie, která zmapuje konzumenty jednotlivých kvalitativních stupňů vín, odrůd, regionů apod.

Nedávno jsem si na internetu našel několik marketingových studií z Austrálie, Nového Zélandu, USA, Jižní Afriky a myslím si, že právě tam je pro nás vhodná inspirace. Evropské vinařské státy mají totiž mnohdy stejné problémy jako Česká republika a měli bychom do oblasti marketingu vín vnést nové proudy, kterými země „Nového světa“ pronikají na evropský trh. Může zde být námitka, že jsou to výhodnější klimatické podmínky, levnější pracovní síla – a toto všechno je bezesporu pravda. Přesto si myslím, že jsou to ale hlavně jasně zpracované marketingové strategie a uplatňování jejich výsledků nejen při agrotechnických zásazích ve vinici, ale i technologii jednotlivých kvalitativních stupňů vín.

Důležité je na tomto místě také zmínit problematiku nízkých cen hroznů v letošním ročníku. Mnoho producentů hroznů již dokázalo, že je schopno vypěstovat hrozny vysoké kvality. Producent hroznů a jejich zpracovatel by proto měli uzavírat smlouvy dopředu a jasně specifikovat svoje požadavky, aby každý producent hroznů věděl, jako kvalitu se má snažit vyprodukovat. Tento vzájemný vztah by měl specifikovat jednotlivé klíčové požadavky, jako jsou: výnos, cukernatost, obsah kyselin, zdravotní stav hroznů, termíny vzájemným kontrol a rovněž jasně specifikovat v % sankce za snížení kvality v jednotlivých parametrech. Součástí přirozeně musí být i odhad ceny za kg hroznů s co největší přesností, dejme tomu s 15% rozdílem nahoru a dolů. Pěstitel potom jasně bude vědět, jakou kvalitu hroznů se má snažit dodat a výrobce vína zase co může od daných hroznů očekávat. Vraťme se nyní zpět k hlavní tezi tohoto příspěvku: jak je to s obsahem kyselin a aromatickou zralostí jako ukazateli pro zvolení optimálního termínu sklizně? Bude letošní ročník opět vynikající? Z pohledu bílých vín bude tento ročník nepochybně velmi zajímavý. Ve vínech budou výrazné tóny domácího ovoce (jablka, meruňky, hruška…) převažovat nad tóny tropického ovoce, což je třeba opět marketingově zužitkovat. Někdy vyšší kyselina bude vyžadovat větší pozornost a případné sladění s obsahem zbytkového cukru. U vín červených nám pravděpodobně chybělo trochu více letního slunce k lepší fenolické vyzrálosti hroznů. Mnoho, zejména pozdních odrůd už tento deficit nedohnalo. Je proto třeba zohlednit tento kvalitativní parametr v délce macerace a zároveň v dalších krocích technologie červeného vína, jako jsou mikrooxidace a jablečno-mléčná fermentace. Skutečnou kvalitu ročníku však lze v této chvíli pouze předpokládat a až kvalitativní hodnocení mladých vín ukáže, jaký skutečně tento ročník 2005 byl. Ilustrativní foto R. Stávek


562

Vinařský obzor (11/2005)

Z diplomových prací ZF MZLU Lednice... Netradiční využití vína – vinné želé

Cílem bylo zjistit, která receptura je pro daný výrobek nejvhodnější a dle senzorického hodnocení posoudit, který výrobek je pro spotřebitele nejchutnější a nejzajímavější. VINNÉ ŽELÉ – tato pochutina zatím u nás není k dostání, ale v budoucnu by ji měla obchodní síť určitě nabízet. Vinné želé se vyrábí ve Francii, Německu nebo v zámořské Kalifornii a Kanadě. Vinné želé je v podstatě vinný rosol, vyroben na stejné bázi jako rosol ovocný. Při současném trendu snižování energetické hodnoty potravinářských výrobků je snaha omezit obsah cukerné sušiny, popř. nahradit přídavek sacharosy nekalorickými sladidly. S tímto souvisí i nutnost použití takových rosolotvorných činidel, která budou schopna tvořit gel i v prostředí s nízkým obsahem cukru. Vedle alginátů nebo karagenanů je pro tento typ použití velmi vhodný nízkoesterifikovaný pektin o stupni esterifikace 36–38 %. Rosoly s nízkým obsahem cukerné sušiny je nutné konzervovat chemicky (sorban nebo benzoan) nebo šetrnou sterilací. Jednotlivé výrobky byly vyrobeny dle vlastní receptury s přídavkem různých druhů želírovacích látek, cukru a kyseliny citronové v různém poměru. Tyto rosoly byly vyrobeny ze 3 odrůd vín a dle shodné receptury také z hroznového moštu, rovněž ze 3 odrůd. Z každé odrůdy vína bylo tedy vyrobeno 7 variant rosolů v různém poměru vína, cukru a kyseliny, z toho ve dvou z nich byl cukr nahrazen aspartamem. Pro výrobu byly použity tyto odrůdy: Tramín červený, Ryzlink vlašský a Frankovka. U výroby rosolu z moštu bylo postupováno stejným způsobem, avšak bez přídavku cukru nebo náhradního sladidla. K výrobě byly použity tyto odrůdy: Tramín červený, Neronet, Frankovka, Ryzlink vlašský a Nativa. Želírovací látky: Želatina; Dort–želé, jehož složení je: cukr, karagenan, hydrogenvinan draselný; Želírovací směs Gelfix super 3:1, jehož složení je: fruktosa, pektin (24,4 %), kyselina citronová, kyselina sorbová, ztužený rostlinný tuk a odpěňovací látka; Agar–agar. Náhradní sladidlo – Aspartam. Označení a příprava jednotlivých výrobků: V – želé z vína, M – želé z moštu TR – Tramín červený, RV – Ryzlink vlašský, FR – Frankovka, NE – Neronet, NA – Nativa

1VTR 4VTR 5VTR 6VTR 7VTR

1–3 4 5 6 7

TR TR TR TR TR

t = max. 60 °C var 1 min. var 3 min. var 3 min do rozpuštění

Výsledky: 1. vinné želé z vína Obsah kyselin v jednotlivých výrobcích se pohyboval v rozmezí 0,34 až 1,16 %. Obsah cukrů stanovený metodou podle Rebeleina se pohyboval v rozmezí 1,2 až 16,6 %. Nejvyšší obsah byl naměřen u vzorku 6VRV, nejnižší u vzorků 3VTR a 3VRV (u těchto vzorků byl použit aspartam), nízký obsah cukru byl naměřen rovněž u těchto vzorků : 3VFR (1,7 %), 5VFR (3,5 %), 5VTR (3,9 %) a 5VRV (4,7 %), kde bylo použito rovněž umělé sladidlo. Obsah alkoholu byl v rozmezí 7,44 až 10,46 obj. %. Nejvíce měl vzorek 3VTR, vyrobený z vína odrůdy ‘Tramín červený‘, u kterého byla naměřena hodnota 11,95 obj. %. Pokles obsahu alkoholu byl tedy minimální, protože pro jeho výrobu bylo použito varianty č. 3, jejíž příprava byla při t = max. 60 °C, tudíž nedocházelo k tak velkému úniku alkoholu. Nejnižší obsah měl vzorek 6VFR, který byl vyroben z vína odrůdy ‘Frankovka‘, u něhož byl obsah alkoholu 11,20 obj. %. Tento vzorek byl vyroben dle varianty č. 6, u které proběhl var 3 minuty. Pevnost se pohybovala v rozmezí 1,4 až 22,1 kPa. Nejvyšší pevnost měl vzorek 5VFR, u něhož byla jako želírující látka použita želatina. Nejnižší pevnost byla neměřena u vzorků 7VFR a 7VTR. Při výrobě těchto vzorků byl použit jako želírovací prostředek agar–agar. 2. vinné želé z moštu Rozpustná sušina dosahovala hodnot v rozmezí 13 až 24,5 °Rf. Nejvyšší hodnotu měl vzorek 6MNE, nejnižší vzorek 7MNA. Pevnost byla naměřena v rozmezí 0,8 až 35,8 kPa. Nejvyšší pevnost měl vzorek obsahující želatinu – 3MTR, nejnižší pevnost byla naměřena u vzorku vyrobeného pomocí agaru–agaru. Výsledky senzorického hodnocení výrobků Celkově lze konstatovat, že nejlepší konzistenci u želé z vína měly v průměru vzorky vyrobené dle varianty č. 6 (želírovací prostředek –

Receptura: Výroba z vína Výroba z moštu Složky pro výrobu želé z vína jednotlivých odrůd v g na 1000 ml Složky pro výrobu želé z moštu jednotlivých odrůd v g na 1000 vína ml moštu varianta 1 2 3 4 5 6 7

želírovací látka [g.1000 ml–1] Želatina 30 Želatina 35 Želatina 40 Dort–želé 30 Gelfix 50 Gelfix 40 Agar–agar 18

víno cukr aspartam k. citronová [ml] [g.1000 ml–1] [g.1000 ml–1] [g.1000 ml–1] 1000 150 ––– 4 1000 120 ––– 4 1000 ––– 0,6 4 1000 120 ––– ––– 1000 ––– 0,6 ––– 1000 150 ––– ––– 1000 120 ––– 4

varianta 1 2 3 4 5 6 7

želírovací látka [g.1000 ml–1] Želatina 30 Želatina 35 Želatina 40 Dort–želé 30 Gelfix 50 Gelfix 40 Agar–agar 18

mošt [ml] 1000 1000 1000 1000 1000 1000 1000

k. citronová [g.1000 ml–1] 6 6 6 ––– ––– ––– 6


Vinařský obzor (11/2005)

Gelfix) (tabulka č. 4 – přílohy), nejlepší odrůdou byl ‘Tramín červený‘ (tabulka č. 6 – přílohy). U želé z moštu byla v průměru nejlepší variantou varianta č. 2 (želírovací látka – želatina) (tabulka č. 5 – přílohy), nejlepší odrůdou ‘Tramín červený‘ (tabulka č. 7 – přílohy). Jednoznačně nejhorší variantou pro výrobu želé z vína i moštu byla varianta č. 7 (želírovací látka – agar–agar) (tabulka č. 4 a 5), což souhlasí s mými předpoklady. Celkově lze konstatovat, že vzorky s nejlepší chutí byly u želé z vína vyrobeny průměrně dle varianty č. 6 (želírovací prostředek – Gelfix), nejlepší odrůdou byl ‘Tramín červený‘. U želé z moštu to byla varianta č. 3 (želírovací látka – želatina), odrůda ‘Tramín červený‘. Nejhorší variantou z hlediska chuti u želé z vína byla v průměru varianta č. 1 (želírovací látka – želatina) a č. 7 (želírovací prostředek – agar–agar), u želé z moštu varianta č. 7 (želírovací látka – agar–agar). Lze říci, že v chuti stejně jako ve vůni se odráží charakter odrůdy. Nejlépe hodnoceným vzorkem byl 6VFR (21,4 bodu), vyrobený z vína odrůdy ‘Frankovka‘, dle varianty č. 6 (želírovací prostředek – Gelfix). Dalšími byly 3MTR (21,1 bodu), vyrobený z moštu odrůdy ‘Tramín červený‘, dle varianty č. 3 (želírovací látka – želatina) a 2VTR (21,0 bodu), vyrobený

563

z vína odrůdy ‘Tramín červený‘, dle varianty č. 2 (želírovací látka – želatina). Nejhůře byl ohodnocen vzorek 7MNA (13,4 bodu), vyrobený z moštu odrůdy ‘Nativa‘, podle varianty č. 7 (želírovací látka – agar–agar). Dále pak 7MNE (13,5 bodů), vyrobený z moštu odrůdy ‘Neronet‘, dle varianty č. 7 (želírovací látka – agar–agar) a 7MTR (14,8 bodu), který byl vyroben z moštu odrůdy ‘Tramín červený‘, dle varianty č. 7 (želírovací látka – agar–agar). Nejlepší variantou u želé z vína byla varianta č. 6 (želírovací prostředek – Gelfix). Nejlepší variantou u želé z moštu byla varianta č. 5 (želírovací prostředek – Gelfix). Jednoznačně nejhorší variantou z u želé z vína i moštu byla varianta č. 7 (želírovací látka – agar–agar). Nejlepší odrůdou pro výrobu želé z vína i moštu byl ‘Tramín červený‘. Autor diplomové práce: Ing. Jana Marie Štípská Vedoucí diplomové práce: Ing. Jaromír Veverka Podle diplomové práce zpracoval Ing. Jaromír Veverka

Význam tiaminu v alkoholovej fermentácii

Vitamíny možno rozdeliť do dvoch skupín: 1. Rozpustné v tukoch, nepolárne /vitamíny A, D, E, K/ 2. Rozpustné vo vode, polárne /vitamíny B1 /tiamín/, B6, /niacín/, kyselina pantotenová, biotin, kyselina askorbová/vitamín C/ a mezoinozit. Vačšinu vitamínov potrebujú vínne kvasinky pre svoj rast. Za ich nedostatku môže to viesť k dramatickým zmenám vo fermentačnej schopnosti kvasiniek. V tabuľke sa uvádzajú najdôležitejšie vitamíny potrebné pre rast vínnych kvasiniek ich funkcie /Sablairolles, Salmon 2001/.

Asimilácia tiamínu Tiamín sa veľmi rýchle asimiluje ešte pred rastom vínnych kvasiniek a asimiláciou dusíka. Najväčšia asimilácia sa prejavuje pri Saccharomyces cerevisiae /asi po 15 h/. „ Divé“ kvasinky spontánnej mikroflóry, napríklad Kloeckera apiculata, konzumujú tiamín rýchlejšie S. cerevisiae. Už za 24 hodín môže byť hroznový mušt bez tiamínu.

Požiadavky kvasiniek a fermentácie na tiamín Koncentrácia tiamínu má veľký dopad na kinetiku fermentácie. V prostredí bez tiamínu majú síce kvasinky S. cerevisiae schopnosť Dôležité enzýmy vínnych kvasiniek syntetizovať tiamín, no alkoholová fermentácia a ich funkcie prebieha pomerne liknavo a aj rast Enzým Funkcia vínnych kvasiniek je dosť obmeBiotín koenzým karboxylácie dzený. Prítomnosť tiamínu zvyMezoinozit metabolizmus uhlovodíkov a lipidov Kyselina pantotenová metabolismus uhlovodikov a lipidov šuje produkciu biomasy kvasiniek Tiamín koenzým oxidácie a karboxylácie oxokyselín a rýchlosť alkoholovej fermentáKyselina nikotínová /niacín/ koenzým dehydrogenáz cie. Veľmi záleží od výšky konKyselina p–aminobenzoová koenzým transféru jednouhlíkových jednotiek centrácie asimilovateľného dusíka /aminokyseliny, amoniakálny V ďalšom uvedieme, akú úlohu zohráva tiadusík/ kvasinkami. Asimilovateľný dusík podmín v muštoch a vínach. poruje pozitívny účinok tiamínu na kinetiku alkoholovej fermentácie. Potvrdili to aj Bataillon Funkcia tiamínu et al 1996. Najväčšia časť vitamínov /70 %/ je v hroznovej šťave. Počas zberu jeho hladina zostává Účinnosť prídavku tiamínu do nezmenená. Počas alkoholovej fermentácie tiamuštu mín spotrebujú kvasinky a kvasinkové mikroPri úplnom nedostatku tiamínu vo fermenorganizmy. Hladina tiamínu býva dosť variabiltačnom prostredí je alkoholová fermentácia ná. Počas školenia vína, najmä pri vyzrievaní značne obmedzená. Prídavok 250 mg/L tiamína vínnych kvasniciach, je obsah tiamínu vyšší nu do muštu pred začiatkom kvasenia alebo pri ako v mušte.

spomalení fermentácie má zvyčajne pozitívny účinok na priebeh celej fermentácie. Z uvedeného vyplýva, že obsah tiamínu v hroznovom mušte je životne dôležitý pre aktivitu kvasiniek. Nedostatok tiamínu možno sčasti kompenzovať vyššou koncentráciou asimilovateľného dusíka. Týká sa to prakticky všetkých na trhu dostupných kmeňov ASVK. Súhrn Tiamín hrá významnú úlohu v kinetike alkoholovej fermentácie hroznových muštov. Pri spontánnej fermentácii Kloeckera apiculata prednostne využívajú tiamín často až do úplného vyčerpania v mušte. Saccharomyces cerevisiae môže syntetizovať časť tiamínu, nedostatok vitamínu však kompenzuje vyššia hladina asimilovateľného dusíka. Zdá sa, že aj Kloeckera apiculata môže uvoľniť malú časť tiamínu vo fáze úmrtnosti buniek. Zásadne však možno konštatovať, že tieto kvasinky treba čo najrýchlejšie potlačiť ASVK, aby sa obsah tiamínu neznížil na úkor pravých vínnych kvasiniek pred spontánnou fermentáciou. Literatúra M. Bataillon, A. Rico, J.M. Sablayrolles, J.M. Salmom, P. Barre: Journal of Fermentation and Bioengeneering 82, 1996, č. 2, s. 145–150 J. M. Sablayrolles, J.M. Salmon: Synergy between Yeasts and Bacteria. Nutritional Aspects II. Symposium Lallemand, s. 11–15, Perugia 2001 Erich Minárik


564

Vinařský obzor (11/2005)

Samolepicí etikety a jejich malosériový dotisk

kající trvanlivostí a je z hlediska stability tisku při skladování a následné manipulaci s lahvemi srovnatelná s běžným ofsetovým tiskem. výhody: – malé až středně velké série, počet neovlivňuje cenu za kus – libovolná změna textu dle aktuálních požadavků – dotisk na vlastní „bianko“ etikety – možnost výběru z různých vzorů bianko etiket – tisk čárových kódů – operativnost tisku a rychlost dodání – kvalitní a trvanlivý tisk

Vhodnou a dobrou alternativou pro malé a střední vinaře je dotisk na takzvané „bianko“ etikety. V principu má vinař vyrobeny prázdné samolepicí etikety se svojí grafikou – jednotným podkladem, které jsou navinuty na pásy a dle aktuální potřeby si na ně můžeme nechat dotisknout potřebné texty. Návin s potřebným počtem etiket se již jen vloží do etiketovačky (při velmi malých sériích můžeme etikety vkládat i ručně) a etikety jsou připraveny k lepení na lahve. Mluvíme zde zejména o sériích 50–1000 kusů, je však možno dotiskovat libovolný počet. Velkou výhodou je pružnost na jakékoliv změ-

ny, úpravy textu a potřebné množství etiket. Předurčenou a vhodnou technologií pro malosériový dotisk je „termotransfer“, u této technologie se tisk na etikety, ať již bílé či bianko, provádí přes speciální fólii, která v místě zahřátí uvolňuje barvu na papír. Nejčastěji se tisk provádí černou barvou, běžně v základních barvách, ale také například zlatou, fluorescentní nebo netradiční bílou. Cena tisku je dána zejména spotřebou materiálu, tj. barevné fólie. Celkový počet kusů, který je dotiskován, má jen minimální vliv na cenu jedné dotištěné etikety. Tato tisková technika poskytuje záznam s vyni-

Firma BS VINAŘSKÉ POTŘEBY, s.r.o., nabízí malým a středním vinařstvím novou službu, malosériový dotisk etiket. Jsme schopni natisknout na bianko etikety text či grafiku dle Vašich představ, a to vše v množství, které právě potřebujete. Pokud nevlastníte své etikety, není překážkou, máte možnost vybrat si z nabídky přímo u nás. Jsme také schopni zajistit vytvoření bianko etiket přímo pro Vás a ty následně dle potřeby dotiskovat. Věříme, že se nám podaří zjednodušit a zlevnit dostupnost etiket všem vinařům, kteří chtějí dopřát všem svým lahvím kvalitní etiketu bez ohledu na jejich počet.

Jak a proã postavit vinn˘ sklep Zajímavá a rozhodnû inspirující kníÏka nejen jak postavit vinn˘ sklep, ale i jak archivovat víno atd. Pfieklad z angliãtiny.

199,(vã. 5% DPH)

První polovina knihy je vûnována pfieváÏnû stavebním záleÏitostem. Pojednává o konstrukci sklepa, o izolaãních materiálech, pozitivních a negativních vlivech prostupu tepla a vlhkosti... Druhá ãást knihy je vûnována v˘bûru a nákupu vína, otázkám jeho skladování, vedení sklepní knihy, v˘bûru pomÛcek ke správnému podávání vína, pofiádání fiízen˘ch degustací... Navíc obsahuje konkrétní vína z âeské republiky vhodná k archivaci, jejich charakteristiku a pfiedpoklad jejich v˘voje v láhvi v prÛbûhu dal‰ích 5 let. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


Vinařský obzor (11/2005)

565

Rivaner v Německu Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Ústav vinohradnictví a vinařství, ZF MZLU Lednice Již v minulém roce byla v Německu, v zemi Porýni–Falc, vyhlášena akce „Rivaner im November“ zaměřená na prodej mladého vína vyrobeného z odrůdy Müller Thurgau. Je proto vhodné seznámit se s některými materiály připravenými pro hladký průběh celé akce. V minulém roce byla tato akce publikovaná s dostatečným předstihem na internetu, že se s ní prakticky každý mohl seznámit. Z některých informací k tomuto tématu vybírám následující. Se svěžím aromatem brzy na trh U jednoduchých bílých vín jsou mladá vína lepší a oblíbenější především díky svému svěžímu aromatu. Na těchto zásadních výrocích, které zjistil Prof. Dieter Hoffmann z FA Geisenheim, na základě dotazování mladších spotřebitelů, při pravidelné konzumaci vína, postavil novou strategii pro bílá vína v oblasti Porýní– Falcko. Pokud se podaří se svěžím, mladým bílým vínem dostat se brzy na trh, může se otevřít potenciál trhu, který byl doposud odevzdán dovozu ze zahraničí. Díky svému ranému dozrávání, jisté kvalitativní úrovni a na základě svojí aromatiky se hodí Müller Thurgau nebo Rivaner velmi dobře pro vstup na trh. Logickým důsledkem těchto znalostí je iniciativa „Rivaner im November 2004“ , která byla podpořena Ministerstvem pro hospodářství, dopravu, zemědělství a vinohradnictví. Termín prezentace je naplánovaný na 24. listopad 2004 v Mainzu. Celkově bylo na podzim 2003 v Porýní– Falcku vyrobeno okolo 1 milionu hektolitrů moštu z odrůdy Müller Thurgau. Podíl vyrobených stolních vín byl asi 9% (87 000 hl). Vedle čisté odrůdy se využil i pro výrobu „cuvée“ nebo burčáku. Jakostního vína bylo vyrobeno 473 000 hl, z toho 347 000 hl bylo označeno jako Müller Thurgau a 125 000 hl označeno jako Rivaner. Zajímavé jsou také trendy chuťového profilu odrůdy Müller Thurgau. V roce 2003 prošlo státními zkouškami asi 55 % suchých vín, 37 % sladkých vín (s vyšším obsahem zbytkového cukru). V chuťovém směru je poznat jednoznačný trend k suchým vínům. Se synonymy Müller Thurgau a Rivaner vzniká pro výrobce možnost svůj sortiment, uvnitř jedné odrůdy, na základě chuťového profilu lépe strukturovat. Také státní zkoušení vín Müller Thurgau a Rivaner umožňuje chuťové roztřídění.

Vína s označením Müller Thurgau leží z 66 % v oblasti suchých vín, 7 % jakostních vín bylo v roce 2003 polosuchých a 27 % sladkých vín. Také zde je pozorován trend ve směru suchých vín. Vína s označením Rivaner byla v roce 2003 z 23 % v oblasti suchých vín, 12 % bylo polosuchých a 65 % bylo sladkých. Müller Thurgau suchý je pevná veličina na trhu s vínem. Varianty se zbytkovým cukrem (polosladké a sladké) mají svůj trh a při odpovídajícím označení mohou najít svého spotřebitele. Dále potom následoval celkový časový plán celé akce, což lze považovat za základní při výrobě tohoto typu vína a při těchto marketingových akcích. I v letošním roce se s dostatečným předstihem objevovaly v odborném tisku články k akci Rivaner v roce 2005, z nichž vybírám některé podstatné informace. Oberhofer, J., Götz, G., 2005: Unterschätzt? Rivaner oder Müller Thurgau. Der Deutsche Weinbau, 13, str. 20–23. Stupeň výroby

1

Produkce hroznů

2

Sklizeň

3

Ošetření rmutu

4 5 6 7

Lisování Ošetření moštu Odkalení Přicukření

8

Přídavek kvasinek

9 10 11 12

Kvašení Stáčení a síření Čiření Filtrace

13

Kupážování

14 15 16 17

Senzorické hodnocení Plnění-lahvování Zatřídění Prezentace

Publikace se věnuje podrobně agrotechnickým zásahům ve vinici v celém vegetačním období, které mají vyústit v produkci hroznů, právě pro tento požadovaný typ vína. Základní momenty jsou potom shrnuty v následujících bodech v závěru: – Důležité je harmonické hnojení výsadby a správně zvolené ošetřování půdy, uzpůsobené na podmínky počasí ve vegetačním období. – Dobré upevnění listové stěny do drátěnky umožňuje stabilní listovou stěnu a tím i dostatečně vysokou listovou stěnu. – První osečkování provádět co možná nejpozději po kvetení, aby se zabrzdil brzký transport živin do bobulí, který by stimuloval nárůst bobule. Druhé osečkování provádět o něco výše, aby se využilo zálistkové plochy. – Olistění udržovat v dobrém zdravotním stavu a minimalizovat poruchy ve výživě, při cíleném použití mimokořenové výživy. – Odstranění krátkých výhonů nejpozději před kvetením.

Provedený zásah Střední výnos. Fyziologická zralost hroznů. Cukernatost 70 °Oe (15,4 °NM), Kyseliny – 7 g/l. Zdravé hrozny. Možné provedení negativního výběru. Sklizeň v ranních hodinách. Šetrný transport hroznů. Použití enzymů. SO2 až na 50 mg/l Doba ležení maximálně 6 hodin. Tlak až 1,2 bar Želatina, bentonit, popřípadě aktivní uhlí. Sedimentace, flotace Cílem je maximálně 12 % alkoholu. a) větší objem moštu – silně a rychle prokvašující kvasinky (VB1, Oenoferm fredo, Anaferm 4) b) menší objem moštu – aromaticky výrazné kvasinky (Simi White, Siha Cryarome) Řízené kvašení

Optimální senzorický profil – aromatika, kyselina, zbytkový cukr Společné senzorické hodnocení – cílem je nejméně 3,5 DLG bodu

Termín realizace

30. září

1. říjen

2. říjen

3.–13. října 20. října 21. října 25. října 26. října 27. října 2. listopadu 4. listopadu 24. listopadu


566

Vinařský obzor (11/2005)

– Dbát na dostatečnou ochranu proti plísni šedé. – Vyhnout se přetížení keřů v mladých výsadbách. Provést v mladých výsadbách dostatečnou regulaci násady a vyhnout se stresovým situacím pro keře révy vinné. – Cílená závlaha, která bude podporovat kvalitu hroznů, nikoliv kvantitu. – V době zaměkání bobulí provést regulaci násady na průměrně 1,5 hroznu na letorost. Přitom upřednostnit hrozny, které mají náskok v zrání. – Nejlepší výsledky je možné docílit přes půlení hroznů. Před zaměkáním je proto vhodné odstranit spodní polovinu hroznu. – Použití kyseliny giberelové není u této odrůdy vítané. – Při sklizni mít podíl hroznů napadených plísní šedou maximálně 5–10 %. Fischer, U., 2005: Rivaner 2005: oenologischer Fahrplan. Der Deutsche Weinbau, 19, str. 34–35. V tomto příspěvku uvádí autor některé další postřehy k enologickým zásahům při vý-

robě vína určeného pro akci Rivaner 2005. Velmi zajímavá je přesná specifikace vlastností, které by mělo takové víno splňovat, aby mohlo být prezentované jako Rivaner 2005: – Čerstvý buket po jablku, ananasu a banánech. – Jemná kyselina (až 6 g) a svěžest díky CO2. – Vlastní fruktózový zbytkový cukr (až 6 g). – Střední obsah alkoholu (11,5–12,0 %). – Absence zelených a kyselých tónů. – Víno nemá být težkopádné a široké. – Ve víně by neměl být zvýrazněný alkohol a horké tóny. – Absence sladkých a lepivých tónů. Poměrně zásadní jsou i údaje o zralosti, která se má pohybovat mezi 75–90 °Oe (16,7–20,8 °NM), obsah kyselin v moštu potom mezi 6– 7 g/l. Z pohledu pěstitele i technologa jsou toto velmi důležité informace, protože z pohledu výroby svěžího vína je obsah kyselin zásadní. Co říci závěrem. Snad, že bychom se s naším „Svatomartinským vínem“ měli inspirovat a společnými silami tuto akci připravit pěstitelsky a technologicky do nejmenšího detailu,

aby bylo možné vůbec dodržovat uvedené termíny, které jsou pro mnohé výrobce s méně dokonalou technologií téměř utopií. A přesto i tito umí vyrobit reprezentativní mladé víno a chtěli by je prezentovat. Dalším úkolem by měla být opravdu dobrá specifikace požadavků na toto víno a především hodnocení komisí nezávislých odborníků, nikoliv výrobců vín. Vždyť toto víno má oslovit spotřebitele a nikoliv výrobce vína, takže ideální mohou být ti, co přímo pracují se zákazníkem – hoteliéři, sommeliéři, majitelé fonoték, marketingoví zástupci. Věřím, že tato krátká exkurze do marketingu vína u našich západních sousedů nám bude dobrou inspirací do dalších ročníků našeho „Svatomartinského vína“. (Když jsem tento článek psal, netušil jsem, že se za 3 dny tyto popisy vín objeví v poště ze Svazu vinařů ČR. Nicméně, aby mohl výrobce vyrobit víno podle těchto popisů vín, měl by je znát již v době dozrávání hroznů, aby mohl daným způsobem řídit dozrávání a termínovat sklizeň.)

Krátké zprávy Fyzikální postupy při frakcionizaci vína Fyzikální postupy frakcionizace umožňují rozdělení vína na různé frakce, které je potom možné zpracovat samostatně. Významnou úlohu hraje tzv. Spinning Cone Colon. Tato metoda frakcionizace bude mít pravděpodobně v budoucnu stále větší význam. Není ještě jasný právní statut tohoto postupu, jelikož umožňuje optimalizovat celkovou jakost vína bez přidávání cizích substancí. Cílem je vyšší kvalita při zachování charakteru terroir. Der Deutsche Weinbau 2004, č. 13, s. 16–19 Želatina a alternativy při čiření vína Kvalita vína, jeho čirost a stabilita jsou rozhodující pro zákazníka. Podstatný podíl na kvalitě vína má čiření bentonitem, želatinou, solí kyseliny křemičité a dalšími čiřidly. Předpokladem úspěchu je přesný výběr, množství a čas použití čiřicích prostředků. Zásadní problémy kvality a stability vína v souvislosti s těmito prostředky jsou zkoumány v článku. Das Deutsche Weinmagazin 2004, č. 23, s. 15–17 Biologická aktivita půdy – metody hodnocení Velký význam vinařství a vinohradnictví má vyhodnocení půdy z hlediska biologické aktivity. To se provádí na základě mikrobiální biomasy, organické hmoty a mineralizace uhlíku a dusíku. Text vysvětluje různé enzymové aktivity půdy a možnosti jejich mikrobiologických měření. Vinaři se seznamují s metodikou interpretace výsledků, vlivem podnebí a využitím mikrobiologických indikátorů, resp. hustoty populace mikroorganismů. Le Progrès Agricole et Viticole 121, 2004, č. 21, s. 455–459 Svět vína má velké cíle Vedoucí vinařské země světa mají v posledních letech vize, plány a strategie na zajištění prosperity vinařství a vinohradnictví na globálním trhu. Diskuse jsou dosti emotivní, jde o budoucnost celého odvětví. Zdá

se, že Nový svět udává tempo vývoje. Je třeba podpořit hlavně regiony. Ačkoliv si vinaři myslí, že právě jejich víno je kvalitní, nakonec rozhodne vždy trh a spotřebitel. Das Deutsche Weinmagazin 2004, č. 23, s. 18–22 Je Dornfelder zemské, nebo stolní víno? Je otázkou, jestli je červené víno Dornfelder zemským, stolním či QbA vínem. Vždy záleží na cukernatosti moštu, obsahu alkoholu a barvě vína. Obsah alkoholu by měl být max. 12 % obj. u bílého a 11,5 % u rosé vína. Pro označení QbA musíme vycházet z min. 68 ºOechsle (německá jednotka cukernatosti), pokud má méně, je označeno jako zemské nebo stolní. Dornfelder Classic musí mít cukernatost alespoň 75 ºOechsle. Der Deutsche Weinbau 2004, č. 22, s. 25 Kongres OIV 2004 ve Vídni 28. světového kongresu OIV ve vídeňském Hofburgu, bývalém bydlišti královny Sisi, se zúčastnilo 450 delegátů a politiků. V příspěvku jsou citovány nejvýznamnější referáty, zejména zaujala témata ochratoxinu A, malvidinu červených vín a glutationu. Uvedeny jsou i schválené rezoluce a vyzdvižen celkový vliv kongresu na dění ve vinařském světě. Došlo i k výměně předsedy OIV, kterým se stal prof. Wittkowski, a generálního ředitele, kterým je nyní Frederico Castellucci. Der Deutsche Weinbau 2004, č. 15, s. 30–31 Snížení spotřeby nápojů v Německu v roce 2003 Alkoholické nápoje zaznamenaly v roce 2003 snížení spotřeby asi o 5 litrů na osobu a rok. O 0,5 l poklesla i spotřeba vína na 19,8 litru na osobu a rok. Výrazně vzrostla spotřeba nealkoholických nápojů na 20 l na osobu a rok. Tento nárůst je přičítán mimořádně horkému létu 2003, počasí ovlivní i další vývoj. Rebe und Wein 57, 2004, č. 11, s. 4 (em)


Vinařský obzor (11/2005)

567

Víno na tabuli francouzských gurmánů

Tato vysoká spotřeba vína je dána systémem stravování, protože ve Francii je víno jeho neodmyslitelnou součástí. Bylo to v dávných historických dobách a přetrvalo až do dnešních dní, a to nejen u tabulí vladařů, ale i u stolu gurmánů a prostých lidí. Svědčí o tom historické záznamy, kde se popisují dopodrobna jednotlivé chody a podávaná vína. Francouzi si velmi váží tradicí. V každém francouzském domě hrdě ukazují nábytek po předcích, který, pokud je to možné, stále využívají, ale také si ctí tradice stravování. Ve Francii bylo vydáno a stále se vydává nepředstavitelný počet kuchařských knih, ve kterých skoro každý recept se odvolává na staré kuchařky a kuchaře z povolání anebo na již nežijící členy rodiny. Ve Francii bývalo a ještě je dnes také velký počet společností gastronomů – labužníků a gurmánů – požitkářů, které byly založeny na oslavu požitku z jídla a dobrého pití. Kdysi jsem si koupil ve Francii životopis nejznámějšího francouzského gastronoma, jménem Curnonsky, ve kterém jsou mezi jiným popisovány s pečlivou podrobností mnohé hostiny a z jejich jídelních lístků jsem vybral ty nejzajímavější, týkající se hlavně podávaných vín. Po první světové válce v r. 1919 bylo ve Francii více než 30 společností a některé měly zajímavé názvy jako: Akademie gastronomů, Akademie psychologů chuti, Akademie francouzského vína, Rytíři degustátorské misky, Velitelství modré stuhy, Řetěz grilů, Bratrství francouzského Pinot, Znalci a spojenci Bordóského atd. V roce 1927 volila Pařížská bohéma pět „knížat“: poezie, humoru, hororu, vypravěčů a zpěváků šansonů. Padla otázka, proč nezvolit i kníže gurmánů – labužníků. Bylo tedy vyhlášeno referendum, kterého se zúčastnilo 3 338 osob a 1 823 hlasů dostal známý pařížský novinář a gurmán Curnonsky, vlastním jménem Edmund-Maurice Sailland (1872–1956). Důstojným dekretem bylo založeno „Knížectví gastronomie“, které vyhlásilo časopis „Le Bon Gite et la Bonne table – Dobrý domov a dobrý stůl“ za svůj úřední list, v kterém uveřejňovalo pro všechny labužníky, požitkáře, mlsouny, žrouty, hltavce a jedlíky zákony, dekrety a manifesty vyhlášené nebo vydané ve „svaté věci dobře jíst a dobře pít.“ Věta o insigniích knížectví zněla: „Jeho trůn je sud a žezlo vidlička!“

Ilustrativní foto R. Stávek Podle vzoru francouzské Akademie věd byla založena Akademie gastronomů, která měla také 40 členských míst pojmenovaných po význačných francouzských osobách, jako Honoré de Balzac, Louis Pasteur, François Rabelais, Alexandre Dumas aj., které se uvolňovaly jen úmrtím anebo odstoupením člena. Na prvním zasedání Akademie gastronomů byla podávána tato jídla a vína: Pro navození dobré chuti malý pikantní úvod Humr po Bretaňsku v lístkovém těstě Vařené kuře á la Henri IV podávané na míse obložené novou zeleninou Skopová šunka na rožni Římský salát s estragonovým octem Zákusek se šlehačkou z čerstvé smetany z Isigny Domácí jahody Šálka kávy Corcellet Na velký císařský závěr koňak Courvoisier VÍNA Beaujolaies a Vin Rubis v karafě Riesling Kugler z Gertwilleru Šumivé Vouvray Clos du Bourg 1924

Vavasseur a Bernardet Clos Deschamps-Decourt 1923 (pečetěné) Premier cru du Moulin à Vent – pozornost podniku Collin et Bourisset à Mâcon Champagne Mumm cordon rouge (červená stuha) Na jedné velmi skromné večeři pro členy Akademie se podávala guinejská housata po orientálsky flambovaná Armaňakem a k tomu se nalévala: Corton Charlemagne 1928, Château Ausoe 1921, Romanée Conti 1929, Château Yquem 1901, Vielle Cur (première cuvée) 1911 a na závěr Fin réserve Compiègne 1828. Po válce uspořádal jeden člen představenstva Akademie večeři jen pro 12 svých věrných přátel: Husí játra s Périgordskými lanýži v želé Clicquot rosé 1928 v láhvi magnum Lososi z řeky Loire s holandskou omáčkou Tramín Roeder 1923 Pečená jehněčí svíčková s hráškem a chřestovými hlavičkami Šumivé Roeder 1923 Hříbky à la bordelaise Bordeaux Corton 1929 Sýrová mísa Roeder 1923


568

Vinařský obzor (11/2005)

Těchto dvanáct hostí vypilo tři láhve Tramínu, tři magnum láhve Clicquot rosé, deset lahví šumivé Roeder a tři láhve Corton. Vykouřili jednu krabici doutníků Coronas. Při jiné příležitosti byla podávána v restauraci pana Braquesaca: Drůbeží paštika Langusty zapečené v těstíčku Lanýže na šampaňském Sousedská paštika na želé z Portského vína Plněná rajčata Sýry Mražený kaštanový nákyp Vína Xérès Soléra 1847 Poilly 1911 - magnum Chambertin 1906 – magnum Mumm – magnum Prosper Montagné, člen Akademie, svým hostům nabídl: Pudink gastronomů, Plněná kambala á la Nantes, Kachní játra v želé podle vinaře, Salátová srdéčka se smetanou, sýry, zákusky a černá káva. Z vína: Pouily-Fuissé 1922, Chamberin 1915, Šampaňské přírodní. Na večeři pro 14 členů Akademie bylo podáváno: Předkrmy teplé a studené, Humr Thermidor, Chřest po polsky, Mladá vykrmená šťavnatá slepice, Hřiby na česneku, sýry, větrníky s meruňkami a ovoce. Zapíjelo se to: Chablis Vaudésir, Tramíner 1928, Clos Vougeot 1919, Champagne 1915. Na cestě do oblasti Cognac, na pozvání výrobců koňaku, 14 členů Akademie vedených knížetem, na jedné malé hostině zapíjeli ústřice lehkým šampaňským, pečeni na uhlí Bordóským, slepici na hříbkách velkým třiceti-

letým šampaňským, ke kterému se vrátili u zákusků a závěr potvrdili nejlepšími koňaky. Při jiné příležitosti byly knížeti Curnonskému nabídnuty: Medailonky z ústřic se smetanou, Sekanina z mořského jazyka po gurmánsky, Hovězí filé podle Sarah Bernhardt, zeleninový salát, sýry, zmrzlina. Z vín bylo podáváno: Bordeaux a Vouvray v karafě, Montrachet 1915, Château Pichon Longueville 1896, Gevray Chambertin 1911, Krug 1913. Curnonsky byl jednou pozván na svatbu dcery jeho známého farmáře, na které bylo podáváno jen víno z oblasti Anjou a jídla z receptů španělské kuchyně. Jídelní lístek má představovat jídlo venkovana z konce 19. století: Polévka Ze zeleného hrášku (vařený s lusky v masovém vývaru a odstraněnými těsně před podáváním) Předkrm Teplé jitrnice ze Saint Hilaire Bílá jelítka Ryby Platýz z řeky Loire na bílém másle Úhoří ragů se švestkami

Pokles spotřeby vína ve Francii Podle posledních průzkumů nepije víno více než 40 % dospělých Francouzů. V současnosti je ve Francii 32 miliónů konzumentů vína, což je o 1 milión méně nežli v roce 2000. Kromě toho klesá podíl pravidelné konzumace na úkor příležitostného pití (1980 60 %, 1995 40 %, 2005 33 %). Pokles obliby vína je nejvíce patrný u Francouzů mladších 35 let, kteří se na rozdíl od svých předků jen málokdy stávají pravidelnými konzumenty. (mk)

Maso Pikantní dršťky na víně Anjou Pečené telecí stehno špikované slaninou Drůbež Zadělávané kuře á la Angevine Zvěřina Zaječí paštika Saint Georges sur Loire Slučí paštika ze Saumon Zelenina Dušené zelené Piachonské zelí Pampeliškový salát s vařenými vajíčky Sýry Měkký tvaroh z Anjou (sedlé mléko) Sýr ze Chouzé Sladkosti Šlehačka z Angers Mandlové-oříškové koule Cukrovinky Anýzové piškoty Saint- Julien Suchary Château-Gontier Vína Suchá vína Ingrades Dobré víno Saint Emilion k pečeni Silné víno Burgundské ke zvěřině A na zakončení: dvě velká vína Anjou Le Quart de Chaumes (grand cru blanc), La coulée de Serrant (appelation 3 ha), káva, matolinový destilát z oblasti Anjou a hruškový destilát. Svatební hostina trvala sedm hodin, při které se nejméně dvacetkrát připíjelo na zdraví mladomanželům. Takže, když Francouzi dodržují jen trochu tradice stolování, není se co divit jejich spotřebě vína na hlavu, a nám nezbývá než jim popřát: „Ať Vám slouží na zdraví!“ A ono jim slouží – viz francouzský paradox. Ing. Antonín Konečný, Šitbořice

Armagnac : Budoucnost odrůdy Baco Dle pravidel A.O.C. Armagnac mohou místní výrobci využívat k destilaci hrozny odrůdy Baco (22A). Tento francouzský přímoplodný hybrid I. generace vyšlechtil v roce 1898 Francois Baco křížením Folle Blanche a amerického přímoplodného hybridu Noah (V.labrusca x V.riparia) (pozn. dříve u nás Chorvát). Dnes se Baco pěstuje na písčitých půdách oblasti Bas-Armagnac a jeho podíl na produkci Armagnacu činí téměř 40 %. (mk)

Vinafiem v Africe i leckde jinde

190,-

Antonín Koneãn˘, nበpfiední vinafisk˘ odborník, bilancuje ve své první samostatné kníÏce svÛj (vã. 5% DPH) bohat˘ Ïivot spojen˘ s vinnou révou a s vínem jako u‰lechtil˘m mokem. Seznamuje ãtenáfie mimo jiné i s tím, proã se stal vinafiem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinafiil v Etiopii, AlÏírsku, Bulharsku, Albánii ãi Maìarsku, ba i s tím, jak tráví svÛj zku‰enostmi nabit˘ Ïivot v malé moravské vesnici dnes. âtivé a poutavé vyprávûní doprovází mimofiádná fotografická pfiíloha. Kniha je urãena pro v‰echny milovníky ãtenáfisky vdûãn˘ch biografií. Nakladatel CARPE DIEM, ISBN 80-86362-48-5, Rok vydání 2004 Poãet stran 202 + 16 stran fotopfiílohy, Formát 12 x 18,8 cm, Vazba váz. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


Vinařský obzor (11/2005)

569

Stubaiské údolí a schizofrenie moravských vín Zdeněk Habrovanský, Šlechtitelská stanice vinařská, Polešovice Dvanáctého srpna letošního roku jsem se vypravil s turisty z Valašského Meziříčí na vysokohorskou turistiku do rakouských Alp, které se jihovýchodně od Insbrucku nazývají Stubaiské Alpy. Rozkládají se vpravo a vlevo kolem rozsáhlého údolí, které nese název podle velikánů Stubaiské údolí. Samotné Stubaiské údolí leží ve výšce 1100 metrů nad mořem, vrcholy pak dosahují 1900–3300 metrů nad mořem, tedy do výšek, kde leží věčný sníh a led, ledovec. Na svých cestách vždy hledám svoji oblíbenou kulturu révu vinnou. Tady přece nemůže růst, pomyslel jsem si cestou autobusem. Po probdělé noci autobusem nás přivítalo Stubaiské údolí s blankytně modrou oblohou, horskými domy s balkony ověšenými různobarevnými muškáty, čistotou a perfektním pořádkem kolem domů, jako by se zde ani zemědělsky nehospodařilo. A hospodařilo, především jsou zde pastviny a louky a chová se zde dobytek. Hnůj byl srovnán do přesných pyramid v organickém sepětí u domů. A jaký zázrak. Ve jmenované nadmořské výšce 1100 metrů nad mořem u stěn domů, přímo nalepené na stěnách pěstuje domácí obyvatelstvo i teplomilné dřeviny jako meruňky, jablka, hrušně, ryngloty a také teplomilnou révu vinnou. Pěstované odrůdy jsem nezjistil, ale světe div se, réva tam rostla využívaje vysluněných lokalit a tepla z domovů. Nestačil jsem cvakat fotoaparátem. Lanovkami jsme vyjížděli do vysokých nadmořských výšek, denně jsme chodili po horských úzkých pěšinkách, lezli na různé vrcholy hor a jako botanik jsem si užil i vysokohorské květeny, která tam rostla jako plevel. Sportovní osvěžení nám přinášely vnitřní i venkovní plavecké bazény. Doposud bylo všechno dobré, až na třetí večer, kdy jsme po dobré večeři zaregistrovali, že prodávají v ubytovacím hotýlku naše moravské víno z Mikulova. Nejprve kamarádi koupili Frankovku 2003 z Mikulova. Jak jsme se zaradovali jako patrioti moravských vín. Zadní etiketa nám prozrazovala, že jde o vynikající víno světle červené barvy s jemnou kyselin-

Kolem stavení se pnou nejenom rozličné tvary ovocných stromů, ale také keře révy vinné (na snímku vpravo okolo sloupu). Foto autor kou, připomínající ostružiny a někdy i skořici. Pak následovalo doporučení ke zvěřině, tmavým masům a ušlechtilým sýrům. Ale ejhle! Velmi malým písmem, jako když dostanete nůž do prsou, velmi drobným písmem – země původu Maďarsko. Druhý večer jsem koupil zase já sedmičku, tentokrát bílého vína Müller Thurgau r. 2003, opět z Moravy, z Mikulova, kde zadní etiketa hlásala: vynikající víno zelenkavě žluté barvy s typicky jemnou muškátovou až broskvoňovou vůní a příjemnou harmonickou chutí. Doporučení k pokrmům z ryb a bílým sýrům. A zase velmi malým písmem země původu tentokrát Rakousko. Polkl jsem a zalitoval, proč jsem si rovnou nekoupil originální víno maďarské nebo rakouské. Svůj příběh jsem povyprávěl kamarádovi z Velkých Bílovic, a ten říká: „To je schizofrenie moravského vinařství!“ Souhlasím – je. Úmyslně neuvádím výrobce či dovozce vína citovaného ve Stubaiském hotýlku, protože takových výrobců z dovezených hroznů či lahvovačů přímo dovezených vín, jak jsem později zjistil, je více. I když je etiketa vyrobena podle litery Vinařského zákona, cítím se ochuzen

obsahem láhve. Je to v tom kus schizofrenie. Někdo chtěl blondýnu, dostal černovlásku, někdo chtěl moravské víno a dostane maďarské, rakouské, chilské, argentinské či bůhví jaké, které se skrývá pod rouškou etikety MORAVA, moravské. Velmi pěkný článek napsal pan profesor Kraus ve VO č. 10 z letošního roku o charakteristice moravských vín. Myslím, že si sami podrážíme nohy a sami likvidujeme a znehodnocujeme moravské vinařství. Copak v oblasti Mikulova není dostatek vína k lahvování, stejně jako všude jinde na Moravě?. Co se bude dít s hrozny a vínem z vinic, narychlo vysazenými před vstupem do Evropské unie? Mým přáním by bylo, aby si výrobci a lahvovači vín našli cestu k domácím zdrojům a cizí vína s jejich vlastní etiketou přenechali dovozcům, když už se nám svět tak otevřel.

Inzerce ve Vinařském obzoru přináší ovoce


570

Vinařský obzor (11/2005)

Afghánistán býval nazýván cukrovarem světa

Po několik staletí je historie města Herat těsně vázána s různými odrůdami révy vinné, a pokud se pozorněji začteme do řádek historických knih, neunikne nám, že autoři zmiňují heratské hrozny vždy, když toto město vzpomenou. Podle starodávných textů sahá historie města a jeho vinic do dob před 4000 lety. Pěstitelské postupy a metody, závisející na geografických podmínkách Heratu, nenajdeme nikde jinde na světě. Poprvé byly popsány před 500 lety v zemědělské příručce Qasem–ebn–e– Yusof, a od těch se dob se nijak významně nezměnily. Některé z nich nejsou vědecky podloženy, ale heratští pěstitelé se drží svých tradic. V knihách o Heratu je zmiňováno kolem 120 odrůd hroznů. Ne všechny se však bohužel dochovaly dodnes ve vinicích. Nyní je zaregistrováno 72 odrůd, z nichž 7 níže popsaných je vysoké kvality a jsou také v oblasti nejoblíbenější. Lal Lal je jednou z nejznámějších odrůd vynikající svou kvalitou a sladkostí. Hrozny jsou jak červené, tak bílé, malé nebo velké, s jemnou slupkou. Běžně se konzumují jako čerstvé ovoce nebo jsou sušeny na rozinky či používány k získání hroznových extraktů.

Rozinky odrůdy Lal Fakhery Fakhery je věhlasnou odrůdou červených až světle růžových hroznů, taktéž extrémně sladkou. Tato sladkost dvojnásobí během posledních

dnů zrání. Bobule hroznů mají docela jemnou slupku. Konzumují se čerstvé. Saheby Hrozny této odrůdy jsou jak červené, tak bílé, s jemnější slupkou než Lal. Jsou sladké a křupavé, jedí se čerstvé. Dnes už jsou vzácné. Pushangy Odrůda Pushangy pochází ze zvláštní heratské oblasti, její hrozny jsou podlouhlé, oválné, sladké a křupavé, s tuhou slupkou. Jedí se čerstvé nebo se suší na rozinky. MirAhmandi Žlutězelené hrozny s tuhou slupkou jsou nejčastější a nejoblíbenější odrůdou, která je pěstována pouze na výrobu rozinek. Loqi Její tmavé, kulaté hrozny s tuhou slupkou jsou díky vysokému obsahu cukru velice nasládlé chuti. Převážně bývají pěstovány na výrobu octu a hroznového extraktu. Seedles raisin grape (angl. Bezsemenný hrozen – pozn. překladatele) Z bobulí této odrůdy, jejíž hrozny jsou žlutězelené či červené barvy, je připravena většina rozinek určených na export. Metody pěstování v Heratu Začátek zimy je dobou přípravy sazenic a prořezávání. Z mateřské rostliny jsou řezány metrové řízky a po 48 hodin ponechány ve vodě (čímž se docílí vyšší ohebnosti). Následující 4 měsíce jsou umístěny v jemné půdě, poté vyjmuty a takto připraveny k výsadbě do 30 až 60metrových hrůbků (1m širokých; 1,5 m hlubokých), jež jsou hloubeny východozápadním směrem. V těchto zákopech je nejprve spodní vrstva půdy zorána do hloubky nejvýše 20 cm, poté jsou zákopy naplněny 30–40 cm vody a výsadba řízků se provádí ne svisle, ale šikmo s vrcholem směřujícím na jih, a to tak, že 1/3 rostlinky je ponořena ve vytvořeném blátě.

V prvním roce se ponechává pouze 10– 15 cm řízku nad povrchem půdy, letorosty vyrůstající navíc jsou odstraněny. Ve druhém roce je již ponecháno 20 – 30 cm a ve třetím 30 – 50 cm. Pokud je réva vysazována v zimě, jižní okraj zákopu postupně mizí a vytváří pomyslný pravoúhlý trojúhelník, o který se réva může během 3. a 4. roku opírat (pomyslná přepona tohoto trojúhelníku je 2 – 3 m dlouhá). Ve 4. roce vinice poprvé plodí, zatím však jen v omezené míře. Maximální zralosti a plodnosti dosahuje až v 7. roce. Agrotechnická opatření 1. Prořezávání Prořezávání se provádí dvakrát do roka: jednou po sklizni a podruhé během zimy. Liší se vzhledem k odrůdě a podle síly keře, ale vesměs se zastřihují letorosty ve vzdálenosti 1cm od hlavního kmene. 2. „Vonění révy“ Pomocí některých základních zásahů na hlavním kmeni můžeme pěstovat hrozny s dlouhotrvajícím aroma rozmanitých fragrancí. Toho docílíme naříznutím kmene a vstříknutím požadované esence dovnitř kmene, asi 5 cm hluboko, poté nakapáním na vrchol kmene 2–3 cm3 vody s výtažky z růží, či s jinými vonnými složkami, a nakonec zacpáním vzniklé ranky bavlnou a stáhnutím nylonovou páskou. Od druhého roku se můžeme těšit z hroznů s cíleným aroma. 3. Zavlažování Intenzita zavlažování se různí v závislosti na ročním období: v létě je vinice zavlažována každých deset dnů, na podzim dvakrát až třikrát, v zimě a na jaře každých 20 dnů. V zimě, když klesne teplota, se zákopy plní vodou, jejíž zmrznutí není na škodu, naopak pěstitelé věří, že tím jejich réva zesílí. 4. Hnojení Biologická hnojiva jsou pro pěstitele finančně dostupná, a tedy pravidelně používána. Z nich nejběžnější je holubí trus, který se smíchaný s půdou sype do 10cm hloubky viničních zákopů. Na holubníky proto ve vinařských oblastech narazíme téměř na každém kroku.


Vinařský obzor (11/2005)

Výroba rozinek Existují 3 způsoby, jak z heratských hroznů vyrobit rozinky: 1. ve stínu, 2. na přímém slunci, 3. varem. Ad Sušení ve stínu Pro sušení hroznů není potřeba žádných speciálních prostorů. Tradičně stavěné domy, kde je umožněna cirkulace vzduchu, se osvědčily být tím nejvhodnějším místem. Jenom je potřeba vytvořit konstrukci pro jejich zavěšení, k čemuž jsou využity stonky rákosu. Hrozny se smáčí směsí uhličitanu draselného a parafínového oleje. Tím dojde k očištění zrn od prachu a k urychlení jejich vysušení. Poté se hrozen věší na rákosovou trubku, kde je po 2 týdnech dílo téměř dokonáno. Teď už jen stačí, po precizní kontrole kvality každé z nich, vysušené bobule odstřihnout a uložit je do bavlněných pytlů. Takto vyrobené rozinky mají zlatězelenou barvu. Ad Sušení na slunci Na slunci se suší zrnka nižší kvality. Přímý sluneční svit zbarvuje rozinky do tmavých odstínů a způsobuje jejich tužší konzistenci. Ad Varem Při takové výrobě rozinek jsou hrozny též smáčeny ve směsi uhličitanu draselného. Ten však předtím prošel varem a byl scezen. Ná-

Stánek heratských producentů rozinek na světovém sympóziu Terra Madre v říjnu 2004 v Turíně

sledně probíhá sušení na slunci a rozinky získávají žlutězelenou barvu.

V Německu bylo v roce 2004 celkem 102 240 ha vinic. Bílé moštové odrůdy tvoří 64 %, modré 36 % a v minulém roce se ještě podíl modrých odrůd zvyšoval. Nejčastěji pěstovanou odrůdou je stále Ryzlink rýnský (20 %), následovaný odrůdou Müller Thurgau (15 %). Nejrozšířenější modrou odrůdou je Pinot noir (11 %) a Dornfelder již dosáhl 8 %. 5% rozšíření vykazují odrůdy Sylvánské zelené, Kerner a Modrý Portugal. DDW9/1/JS USA: RAP propaguje rosé Skupina kalifornských producentů vína zakládá novou organizaci na podporu rosé, píše Wine Business Monthly. Byla nazvána „Rosé Avengers and Producers”(RAP), a jejím cílem je demystifikovat obraz rosé u amerických spotřebitelů, jejichž většina příliš tuto kategorii vína necení. Skupina, vedená Jeffem Morganem a Danielem Moorem, výrobci značky “SoloRosa”, předpokládá, že první akci provede na jaře. Oficiální vznik RAP a vytvoření její webové stránky se předpokládá v brzké době. Podle Vitisphere.com zpracoval A. Konečný ml. Veletrh INTERVITIS VIENNA, který se konal začátkem letošního května hodnotí pořadatel (Messe Stuttgart) i rakouská strana pozitivně. Na 12 tisících m2 výstavní plochy bylo 163 vystavovatelů ze 13 států. Veletrh navštívilo 5.600 osob, z nich bylo 31 % ze zahraničí. Nejvíce návštěvníků bylo z Česka, následovalo Maďarsko, Německo, Slovensko a Slovinsko. DDW10/1/JS Vinařství v Číně Čína mimo zvyšování plochy vinic se také otvírá světu. Od roku 2001 je členem WTO a má ambice stát se vedoucím státem ve světě vína. Historické kořeny vinařství jsou v Číně hlubší než v Evropě, v roce 200 př. n. l. je zmiňováno již jako silně rozvinuté. Počátek novodobého vinařství v Číně je datován rokem 1892. Již první pětiletka po vzniku Čínské lido-

571

Afghánistán akceptoval standardy pro vývoz rozinek a nejexportovanějším zbožím se staly velice sladké, žlutězelené bezsemenné rozinky sušené ve stínu, nabízené ve třech tvarech – kulaté, oválné a podlouhlé. Z výše zmíněných odrůd získáváme rozinky jak zelené, tak tmavé, v závislosti na způsobu sušení. Před válkou směřoval vývoz zelených a seedless rozinek převážně do USA, černých rozinek do Ruska a zelených Fakhri rozinek do Indie a Pákistánu. Bohužel, následkem sucha, hladu a četných emigrací, byl tolik potřebný vývoz těchto produktů pozastaven. Obrovský dopad mělo též vypalování většiny zahrad, sadů a vinic na severu země, v oblasti zvané Shumali, v područí vlády Talibanu. Ještě horší však je, že okolní svět zavřel oči před páchanými krutostmi. Kvůli nedostatečné vládní a mezinárodní finanční pomoci stále nedošlo k jejich obnově a pěstitelé, jejichž sady byly spáleny na popel, neobdrželi žádnou náhradu. Doufejme, že s pomocí mezinárodních organizací bude v blízké budoucnosti možno kompenzovat ztráty a škody a zároveň znovu dosáhnout předchozí slávy a cti afghánských vinic. Zpracovala Ivana Slámová, zdroj – Abdul Walli Jami, Mohammed Naser Jami: The Grapes Of Herat, Slow – the magazine of the slow food movement, čís. 03/2005, roč. X, str. 86) Fota R. Stávek

vé republiky podporovala vznik a rozvoj vinařských podniků. Ve druhé pětiletce se začaly dovážet sazenice révy z Bulharska, Maďarska a SSSR, současně byl zaveden vlastní program šlechtění odrůd v Číně. V sedmdesátých letech minulého století překročil počet vinařských podniků 100 a plocha vinic 25 tisíc ha. Koncem 70. let se v Číně v rámci společných podniků angažovali Francouzi. V současnosti 10 největších podniků produkuje 80 % čínského vína, celkem se na trhu podílí asi 300 podniků. Z původních státních podniků stát postupně odstupuje, ale půda se neprivatizuje, je pouze pronajímána maximálně na 50 let. V roce 1999 byla zpracována koncepce čínského vinařství, podle které měla být roční produkce vína letos kolem 9 milionů hl a v roce 2010 by kvalita vína měla dosáhnout světového standardu. K tomu má přispět lepší výsadbový materiál, zapojení se do mezinárodního výzkumu a investic, zlepšení kontroly a vinařského práva. Ve skutečnosti činila již v roce 2003 roční produkce 12 mil. hl a tomu přibližně odpovídala i spotřeba. Čína je spotřebou a produkcí vína, stejně jako plochou vinic, 6. největší zemí světa. Na tuto pozici se vypracovala z nevýznamného postavení během posledních třiceti let. Současná plocha vinic přesahuje 400 tisíc hektarů a trvale narůstá. K nejčastěji vysazovaným odrůdám patří Cabernet Sauvignon, Merlot, Chardonnay, Sauvignon a Ryzlink vlašský. Často jde o nám dobře známou drátěnku s betonovými sloupky. Průměrná spotřeba vína na rok a obyvatele u 1,3 miliardy obyvatel Číny nedosahuje ani jednoho litru. Víno je ale vhodným dárkem, jeho spotřeba tvoří asi 1 % spotřeby veškerých alkoholických nápojů. Předpokládá se roční nárůst trhu s vínem o 7 až 8 %. Víno se stává stále oblíbenějším nápojem, spotřeba lihovin klesá. Přibližně 70 % spotřeby vína tvoří víno červené, zbytek bylo dříve sladší bílé víno, nyní se trh orientuje na vína suchá. 65 % celkového objemu spotřebovaného vína se prodává prostřednictvím supermarketů, 25 % v gastronomii, 9 % v barech a jen 1 % ve vinotékách. DDW25-26/2/JS


572

Vinařský obzor (11/2005)

Ing. Jaroslav Švásta, CSc. – propagátor vysokého vedení révy vinné

V průběhu 50. let minulého století dochází zásluhou Vinařského ústavu tehdejší Vysoké školy zemědělské v Brně k propagaci a praktickému zavádění velkovýrobních forem pěstování révy vinné. Zasloužili se o to pracovníci vinařského ústavu Ing. Vilém Kraus a Ing. Jaroslav Švásta. Představovat profesora Viléma Krause vinařské veřejnosti není třeba. Jeho zásluhy o rozšíření vysokého vedení, nových způsobů řezu vinné révy a šlechtění nových odrůd jsou dostatečně známy. Méně znám je podíl Ing. Jaroslava Švásty na zavádění nových forem pěstování révy vinné. Narodil se 26. dubna 1924 ve Velkých Pavlovicích. Středoškolské vzdělání získal na rolnicko-vinařské škole v Bzenci a ukončil maturitou na Vyšší ovocnickovinařské a zahradnické škole v Mělníku. Vysokou školu zemědělskou absolvoval v letech 1946–1950. Od roku 1949 působil na vinařském ústavu VŠZ v Brně jako asistent, později jako odborný asistent téhož ústavu, který se přestěhoval do Lednice jako součást Zahradnické katedry. Po celou dobu působení na uvedeném ústavu se zaníceně věnoval propagaci zavádění Moserova vysokého vedení a středního vedení po vyklučení vinice ob řádek. Tím byl dán základní předpoklad pro kultivaci a ochranu vinic traktory. Tento systém byl realizován na státních statcích a nejprogresivnějších JZD. Své síly spojil s Ing. Vilémem Krausem, který již jako posluchač vysoké školy propagoval Moserovo vysoké vedení. Výsledkem jejich spolupráce bylo v roce 1955 vydání odborné publikace „Vedení a řez

révy vinné“ s podtitulkem „možnosti použití vysokého vedení v našich vinařských oblastech“. Nové poznatky si Ing. Švásta ověřoval na pokusných vinicích státního statku Znojmo a na viničním hospodářství v Dolních Dunajovicích. I ve Velkých Pavlovicích měl pokusnou vinici na Šlechtitelské stanici vinařské a na státním statku. Na části vinice svého bratra Josefa Švásty v trati Ostrovec si ověřoval přebudování vinice na vyšší způsoby vedení. Základní námitky proti vysokému vedení, které se tradovaly při zavádění vyšších způsobů vedení, byly v zásadě dvě: První – vysoké zmrzání keřů zimními mrazy Druhá – zhoršená kvalita vína Během 10letého pozorování u pokusů s přebudováním starých plodných vinic na vysoké nebo střední vedení ukázaly výsledky, že výnosy jsou v průměru vyšší, aniž by poklesla jakost sklizně. Nutno však počítat s vyšším obsahem kyselin, s výjimkou ročníků ponechaných při příznivém počasí k pozdější sklizni. Vína z vysokého vedení na řadě výstav a srovnávacích degustací obstála velmi dobře. V Časopisu Vinohrad ročník 1965 č. 9 v článku Výsledky pěstování révy vinné při použití nové technologie a vedení Ing. Švásta píše:

„Začátky se zaváděním nových způsobů vedení révy nebyly lehké. Které faktory stály v cestě k rychlému rozšíření nových způsobů pěstování révy? V prvé řadě to byla konzervativnost praktiků a především některých našich teoretiků, kteří bránili zavádění středních a vysokých způsobů vedení révy. Hospodářské podmínky a především nedostatek pracovních sil v té době byly však silnější než názory jednotlivců. Z prvních pokusů s několika málo keři na malých plochách v různých obcích se postupně stále rychleji šířila znalost nových způsobů pěstování. Kdo dnes je vůbec ochoten uvěřit a zhodnotit, kolik nadšení a práce bylo potřeba k prolomení starých názorů.“ Ing. Švásta s velkým zanícením přesvědčoval na odborných přednáškách i při praktických ukázkách pro pěstitele révy vinné o přednostech středního a vysokého vedení. Řadu článků otiskl i v odborném časopise Vinohrad. Od roku 1959 působil jako agrotechnik na viničním hospodářství státního statku Dolní Dunajovice. V roce 1963 přechází pracovat jako agronom speciálních plodin na výrobní zemědělskou správu v Břeclavi. Patřil k zakládajícím členům MORAVÍNU v roce 1964 a k jeho prvnímu vedení. Ministerstvo zemědělství a výživy ho v roce 1966 vysílá jako odborného experta pro pěstování révy vinné do Mongolska. Po čtyři roky pracuje v tvrdých podmínkách pouště Gobi při ověřování možnosti pěstování různých odrůd a kříženců révy vinné. Buduje závod na zpracování bobulí pouštní rostliny Charmak na destilát. Ing. Švásta pracoval jako předseda JZD Rakvice a vedoucí závlahových soustav při stavebním sdružení Hustopeče. Podíl Ing. Jaroslava Švásty na zavádění vysokého vedení na Moravě je nezpochybnitelný. Patřil mezi významné osobnosti moravského vinařství po druhé světové válce a průkopníky nových forem řezu a vedení nejen v zemědělské velkovýrobě, ale i u drobných pěstitelů révy vinné. V roce 2004 by se dožil 80 let. Nebylo mu dopřáno dožít se tak vysokého věku. Umírá v roce 1984 ve věku nedožitých 60 let. Ing. František Kostrhun, Velké Pavlovice Fota archiv autora


Změna termínů vyhrazena.

2. 5. 2006

2. 6. 2006

3. 8. 2006

4. 9. 2006

červen – 6/2006

červenec – srpen – 7,8/ 2006

září – 9/2006

říjen – 10/2006

3. 11. 2006

3. 4. 2006

květen – 5/2006

prosinec – 12/2006

3. 3. 2006

duben – 4/2006

3. 10. 2006

3. 2. 2006

březen – 3/2006

listopad – 11/2006

6. 1. 2006

podklady pro zpracování

leden–únor – 1–2/2006

číslo vydání

11. 9. 2006

10. 8. 2006

9. 6. 2006

10. 5. 2006

10. 4. 2006

10. 3. 2006

10. 2. 2006

12. 1. 2006

redakční uzávěrka

18. 9. 2006

17. 8. 2006

19. 6. 2006

17. 5. 2005

18. 4. 2006

17. 3. 2006

21. 2. 2006

18. 1. 2006

odevzdání k sazbě

27. 9. 2006

29. 8. 2006

7. 7. 2006

29. 5. 2006

27. 4. 2006

29. 3. 2006

27. 2. 2006

24. 1. 2006

odevzdani k tisku

8. 11. 2006 10. 11. 2006 16. 11. 2006 28. 11. 2006

6. 10. 2006 10. 10. 2006 17. 10. 2006 30. 10. 2006

7. 9. 2006

8. 8. 2006

7. 6. 2006

5. 5. 2006

6. 4. 2006

8. 3. 2006

8. 2. 2006

10. 1. 2006

hotové podklady

5. 12. 2006

6. 11. 2006

5. 10. 2006

7. 9. 2006

14. 7. 2006

5. 6. 2006

4. 5. 2006

5. 4. 2006

3. 3. 2006

31. 1. 2006

expedice z tiskárny

Vinařský obzor (11/2005) 573

VINIâNÍ TRAKTORY

Landini

Moreau Agri spol. s r.o., 615 00 Brno-Îidenice, Nopova 70 provozovna: 687 03 Babice, Hu‰tûnovice 370 tel.: 572 586 030-4, mobil: 724 041 340, fax: 572 586 016 e-mail: moreau.agri@moreauagri.cz

Redakční termíny Vinařského obzoru v roce 2006


Vinařský obzor (11/2005)

575

„Vinařská mapa podoblastí jižní Moravy“ šetřila papírem

Po vydání pochybného produktu tvářícího se jako vinařská mapa mikroregionu Hustopečska jsme zaregistrovali, že mezi vinaři dále kolují nabídky na účast v knize o významných vinařích jižní Moravy. Ivan a Růžena Zuzákovi, které vydavatel vysílá na „lov“ mezi vinaře, tedy nabízeli (samozřejmě za poplatek) se stát jedním z nejvýznamnějších vinařů na Moravě. Jak prostá a jednoduchá cesta k úspěchu, že? Nesourodý produkt, který ze sebe vydavatel vysoukal, je jednou z nejhorších publikací, které za poslední roky na téma tuzemského vinařství byly vydány. Faktem bohužel je, že vydavatelům skočilo na špek několik významných osobností a vinařských firem. Po vydání této knížky, která má laciný koženkový přebal a zlaté písmo, jsme mezi vinaři zaznamenali kritickou diskuzi a věřili jsme, že Zuzákovi svých úporných snah už nechají. Bohužel, nenechali. Několik dní před odevzdáním tohoto čísla VO do tisku se mi dostala do rukou mapka plná reklam s názvem „Vinařská mapa podoblastí jižní Moravy“. Ubohá grafika titulní strany si ani nezaslouží místo k publikaci v našem časopise, přesto ji sem dávám pro rychlou orientaci čtenáře. Vím, že projekt mapy, zejména s takovými vyobrazeními, jako jsou viniční plochy, je náročná záležitost, neboť kolegové ze Svazu vinařů před nedávnem podobný projekt realizovali. Neznám pozadí realizace této mapy, přesto mi není jasné, kde vydavatel, který se ani neobtěžuje uvést autorská práva na kartografická data, získal podklady pro právě kartografickou část projektu. Uvádí, že mapa byla zpracována dle databáze ÚKZÚZu, ale nikde není ono „(c)“ uvádějící autorská práva. Pokud by jinak mapa byla v pořádku, jedná se o detail, který většina uživatelů nepostřehne, a přesto může mapu užívat ke svému informování. Nejhorší ale na tom je, že autoři mapy vinařská území Moravy ořízli poměrně neférovým způsobem. Těžko říct, co je k tomu vedlo, zda šetřili papírem, nebo na vinařským lokalitám ukradené místo dali raději placenou inzerci, ať už je to ovšem tak nebo tak, z dílka se stává polodílko, půlpráce, půlčák, nedodělek a tím pádem zmetek, který si zaslouží být okamžitě stažen z distribuce a neprodleně skartován a recyklován. K této výzvě by se měli přidat zejména vinaři či

Takzvaná „Vinařská mapa podoblastí jižní Moravy“

zástupci vinařských obcí, kteří byli tak nekompromisně odřezáni – například raritní vinařství Sádek v Kojeticích, chybí zde téměř všechny vinařské lokality ve městě Brně (Bystrc, Medlánky, Řečkovice, Maloměřice, Obřany, Vinohrady a Židenice), z důvodů zisku či hochštaplerství se sem nevešly ani Tvarožná, Viničné Šumice, Sivice či Velatice, ukrojen je kus Napajedelska a zcela opomenut například Horní Lapač. Tvůrci z firmy KOMPAKT konečně pochopili rozdíl mezi chmelnicí a vinicí a na mapě už toto označují oproti první mapce správně. Nicméně vůbec si nelámou hlavu s tím, rozlišit plochy skutečně vysazené a plochy registrovaných viničních tratí, kde se v současné době réva nepěstuje, a to je na pováženou. Zmiňovat se dále o takových záležitostech při vydávání map a publikací, jako je například uvedení ISBN či autorů grafické části práce, už se zdá jako malichernost oproti těm hlavním a zásadním nedostatkům. Zajímavá je nicméně ještě také

Krásné viniční svahy v obcích Tvarožná, Viničné Šumice, Sivice či Velatice jako by neexitovaly

zadní část mapy. Vydavatel oslovil několik firem a osob, které za sebe dodaly různé texty. Zdůrazňuji slovo různé, protože celek je nesourodý a naprosto bez koncepce. Asi jako když kočička a pejsek vařili dort. Ingredience každá za sebe dobrá, ale výsledek hrozný a bolí z něj břicho (v tomto případě málem i hlava). Koncepce celého dílka není zřejmá ani v inzertní části, která je samozřejmou součástí každého díla, které si na sebe musí vydělat. Mix inzerce malých, středních i velkých vinařů dohromady s dodavateli vinařských potřeb a technologií ukazuje, že vydavatelé nevidí rozdíl mezi cílovou skupinou konzumentů a milovníků vín, kterým měla být mapa zřejmě určena, a vinaři, kteří se zde povětšinou prezentují (a cílovou skupinou by být tedy něměli). Nebudu vyzývat k bojkotu a nespolupráci s pochybnými aktivitami poděbradské firmy KOMPAKT, rozhodnutí o tomto nechť každý učiní sám a na základě vlastního rozhodnutí. Je nepochybné, že osvěta a propagace našeho vinařství je potřebná. Je však otázka, jestli za každou cenu, když se jedná o taková odbytá a poloviční dílka. Vinař, který si zaplatí nemalý peníz za umístění své annonce, by neměl být šizen na kvalitě provedení a je faktem, že není v silách každého z nich toto pohlídat. Richard Stávek


576

Vinařský obzor (11/2005)

Příprava letošního Svatomartinského finišuje K projektu letošního „Svatomartinského“ se přihlásilo přes 30 vinařů a předběžně je deklarováno cca 150 000 láhví, které by měly být 11. listopadu uvedeny na trh pod touto společnou značkou našich mladých vín. Láhve budou používat nejen společnou slovní značku, ale i grafickou značku a logotyp, které vytvořil grafik Ivan Štrouf. Všechny láhve Svatomartinského budou mít společnou jednotnou záklopku. Grafickou značku a logotyp mohou vinaři zapracovat do své etikety, případně mají možnost využít společných vinět. Intenzivně se pokračuje na přípravě hodnocení a zejména propagační kampaně, která bude obnášet akce pro veřejnost i novináře v Praze a v Brně, inzerci v médiích a podpůrné materiály (plakáty, letáčky, poutače na stoly, samolepky na dveře). Společnou propagaci letos poprvé zajišťuje Vinařský fond ve spolupráci se Svazem vinařů ČR. Přestože se v letošním ročníku jistě vyskytnou problémy a bude mnoho námětů pro další zlepšování, podařilo se i přes velmi krátký čas na přípravu (akce se začala připravovat teprve ve druhé polovině srpna) všechny zásadní problémy překonat a značka „Svatomartinské“ skutečně vstupuje do povědomí vinařů i veřejnosti v celé zemi. Pavel Krška Německo předpokládá dobrou kvalitu vín Letošní sklizeň byla v Německu zahájena s týdenním předstihem a optimální průběh počasí dává předpoklad vysoké kvality hroznů. Všechny německé vinařské regiony hlásí průměrné hodnoty objemu očekávané sklizně. Celková letošní produkce se má pohybovat kolem 10 miliónů hl vína, což odpovídá průměru posledních let. Ceny vín ročníku 2005 zůstanou dle všech předpokladů na loňské úrovni. (mk) Vinařské semináře MORAVÍN – svaz moravských vinařů ve spolupráci s Národním vinařským centrem a Národním salonem vín ve Valticích uspořádají v přednáškovém sále na valtickém zámku v období ve dnech 10. listopadu, 24. listopadu, 1. prosince, 8., 15. a 22. prosince 2005 cyklus vinařských seminářů pro vinařskou i pro nevinařskou veřejnost se zaměřením na tradiční a moderní metody technologie výroby bílých a červených vín jakostních a přívlastkových, včetně degustace vín z České republiky i ze zahraničí – podrobnosti na tel. 606 100 434 nebo www.moravinvaltice.cz Jan Otáhal Španělsko očekává menší úrodu hroznů Španělští vinohradníci letos očekávají mnohem nižší sklizeň nežli v loňském roce. Léto s nedostatkem srážek způsobí pokles produkce vína na necelých 40 miliónů hl (2004 50 miliónů hl). Polovinu tohoto množství vyprodukuje region La Mancha, následuje Katalánsko (3 milióny hl), Extramadura (2,7), Valencie (2,1), Rioja (1,9), Andalusie, Leon a Galície (1,7). Španělští producenti věří, že nižší objem sklizně povede k vzestupu cen, které v posledním roce významně poklesly. (mk) XXIX. Svetový kongres viniča a vína O. I. V. 2006 Najbližší Svetový kongres viniča a vína Medzinárodnej organizácie viniča a vína (O. I. V.) usporiadajú v Španielsku v Logroňo (Rioja) 25.–30. júna 2006. Súčasne bude prebiehať výročné plenárne zasadanie O. I. V. Hlavná téma kongresu: „Vinič a víno, kultúra, inovácia a podnik“. Odborná časť kongresu bude prebiehať v troch sekciách a v jednej spoločnej sekcii: I. Sekcia Vinohradníctvo 1. Vinič a jeho genetická diverzita 2. Inovácia rastu viniča 3. Modely využitia vína II. Sekcia Enológia 1. Inovácia v technológii a praktiky enológie 2. Mikroorganizmy enologického významu 3. Techniky kontroly kvality a senzorická analýza

III. Sekcia Ekonómia 1. Vinohradnícky a vinársky „terroir“ 2. Inovácie vinohradníckych a vinárskych produktov pre rozvoj trhu 3. Komunikácia a image vinohradnícko–vinárskych produktov Spoločná sekcia – Diverzita produktov viniča a ich úloha ako potravina Dôležité informácie – Sekretariát kongresu: Subdireccion General de Calidad y Promocion Agroalimentaria Ministerio de Agricultura, Pesca y Alimentacion, Paseo de la Infante Isabel 1, E–2871 Madrid, www.oivesp.org. Miesto konania kongresu: Riojaforum Congress and Auditorium Hall of la Rioja Logroňo. Termíny prezentácie prednášok – December 2005: Posledný termín na prezentáciu prednášky, Február 2006: Oznámenie o výbere prednášok, 30. April 2006: Konečný termín prijatia definitívnej prednášky, Oficiálne jazyky kongresu: francúzština, angličtina, nemčina, taliančina, španielčina. Erich Minárik BIOFACH 2006: 16. až 19. února v Norimberku V únoru příštího roku se ve výstavních halách 1, 2, 4, 5, 6, 7, 8 a 9 norimberského Veletržního centra uskuteční další ročník mezinárodní výstavy biopotravin a bioproduktů, přírodní kosmetiky, textilií a bytových doplňků, zemědělských potřeb a dalších produktů ekologického zemědělství. Obor se v posledním desetiletí velmi rozvíjí, což se odráží i v každoročně narůstajícím počtu vystavovatelů. Ve statistice návštěvnosti patří Česká republika mezi „TOP země“ (je první mezi novými členy EU), neboť jí patří čtvrtá příčka. Ale i mezi vystavovateli máme své zastoupení. Loni zde na společné expozici vystavoval PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, který na tomto stánku hostil vinařskou firmu POLLAU z Pavlova, která produkuje biovína a biobyliny. Biovína budou mít dokonce na veletrhu svoji samostatnou halu. V roce 2005 byl otevřen nový pavilon, kde je velkoryse řešena degustační zóna. Také v únoru 2006 budou biovinaři s napětím sledovat klání ve světové špičce biovín. Obrat v maloobchodě s biopotravinami má celosvětově prudce rostoucí trend, nyní je to asi 27 mld. USD a také v následujících letech je optimistická prognóza a předpoklad dalšího růstu. Organizátoři únorové přehlídky bioprodukce očekávají 2070 vystavovatelů, přičemž 2/3 bude ze zemí mimo Německo. Jako návštěvníci budou pozváni němečtí i zahraniční obchodníci, velkoobchody, dovozci a importéři. Neopomenutelným faktem je to, že zájem o bioprodukci začínají také projevovat obchodní řetězce a supermarkety. Odborníci tedy předpokládají, že prodej biopotravin se už nebude odehrávat výhradně jen ve specializovaných obchůdcích. Pořadatelé plánují, stejně jako loni, že budou namátkově kontrolovat stánky vystavovatelů, zda jsou nabízeny skutečně biopotraviny s garantovaným původem. Každý rok je zvolena „Země roku“ veletrhu, loni to byla Brazílie, letos to bude Polsko, které do roku 2006 plánuje zdvojnásobení ekologicky obhospodařovaných ploch na 200 000 hektarů. Hlavním tahounem naší bioprodukce je sdružení PRO–BIO a jeho členové. Svaz pro své členy zabezpečuje poradenství, vzdělávání, osvětu, zastupuje jejich zájmy a samozřejmě lobbuje. Komunikuje s orgány státní správy a zajišťuje například marketingovou podporu. O možnostech zapojení do aktivit a do produkce biopotravin se můžete dozvědět blíže: PRO– BIO Svaz ekologických zemědělců, www.pro-bio.cz, tel.: 583 216 609. Veletrh bude otevřen denně od 9 do 18 hodin, on-line předprodej vstupenek a katalogů bude zahájen 2. února, při objednání od poloviny prosince ušetříte až 20 EUR: www.biofach.com, www.biofach.de/ticketshop Oficiální zastoupení veletržní společnosti v ČR: Česko–německá obchodní a průmyslová komora, Václavské náměstí 40, Praha, tel.: 221 490 305, fax: 221 490 332, messe1@dtihk.cz, kontaktní osoby: Kamila Hlavsová, Naďa Lichte (rs)


Vinařský obzor (11/2005)

577

Preference německých spotřebitelů vína

Za posledních pět let zvyklosti v otázce pití zaznamenaly v Německu velkou změnu. Především ze zdravotních důvodů Němci snížili spotřebu piva a naopak zvýšili konzumaci vína. Obrat byl statisticky zaznamenán v roce 2001. Tento trend pokračuje i nadále a zdá se, že bude trvalý, neboť je tu nová generace mladých konzumentů seznamující se s vínem mnohem dříve než generace předchozí. Změny jsou i v povaze a původu vín. Červená vína vítězí nad bílými a evropská vína (Francie, Itálie, Španělsko) jsou porážena víny ze zámoří. Německý vkus je dnes více ovlivněn světovou produkcí. Rozlišit lze tři typy konzumentů dle různých preferencí. Nevyhraněný vkus zákazníků supermarketů Téměř polovina objemu prodeje vína v Německu se odehrává v supermarketech, které lákají především cenami, akčními nabídkami a množstevními rabaty. Nabídka zde bývá většinou redukována na patnáctku vín. Pocházejí z celého světa a odrůdy se většinou vztahují k určitým oblastem: Tempranilo ze Španělska, Cabernet Sauvignon z Kalifornie, Merlot z Chile, Chardonnay z Francie nebo Itálie, Müller Thurgau a Ryzlink z Německa. Tato vína jsou výrazně nízké kvality, nevýrazné chuti a bez charakteru. Jsou určena spotřebiteli, který ne-

pozná, které víno je dobré, ani jaká jsou kritéria posuzování kvality. Odrážejí skutečnou krizi vkusu těch Němců, kteří nemají dostatečný cit pro chuť. Věří reklamním tvrzením a jsou věrni jedné značce. Infantilní vkus běžných spotřebitelů Tato skupina představuje také téměř polovinu spotřebitelů (45%). Jsou to většinou vyšší sociální vrstvy, k ceně vína méně přihlížející. Přivážejí si vína ze svých cest, vyhledávají specializované obchody s vínem nebo jej objednávají přímo u domácích či zahraničních producentů. Vyhledávají barvu, sílu a aroma. Většinou je to právě aroma, které rozhoduje. Žádaná je intenzita a plnost, oblíbená jsou ovocitá a dřevitá aromata. Německý vinař se řídí heslem „ryzlink musí připomínat ovocný salát, nebbiolo jahodovou marmeládu a syrah čokoládový sirup.“ Světová produkce dnes vychází těmto požadavkům intenzivního, avšak dočasného aroma vstříc technikami, jako je například inverzní osmóza. Pro tyto konzumenty umíme vyrobit vína, která začínají ovocnou explozí, která však veškerou přitažlivost vzápětí ztrácejí. To, že jsou tato vína v Německu velmi oblíbena, lze vidět na příkladu Beaujolais, jehož bylo Německo v roce 1999 největším nefrancouzským odběra-

Jak úspû‰nû prodávat víno Marketing vína v praxi

telem (78 tis. hl) a o toto prvenství přišlo pouze v roce 2002, kdy je předstihlo Japonsko, především díky Japonkám. Podle některých sociologů a novinářů, ekonomická krize začátku 21. století povede k oblibě vůní a chutí připomínající rodinné prostředí jistoty a stability, což je možné chápat jako návrat ke kořenům. Vyzrálý vkus znalců V Německu jsou náročnější spotřebitelé minoritní skupinou. Momentálně představují 10 až 12 % všech spotřebitelů, jejich podíl však neustále stoupá. Jde o věkovou skupinu mezi 30 a 50 lety vyšších společenských vrstev. Tito milovníci vín se průběžně zdokonalují ve znalectví vína i v umění degustace, prostřednictvím klubů nebo neformálních přátelských večírků. Vyhledávají vína komplexní a vybraná vína především národní produkce. Díky této skupině zažívá v posledních letech německý ryzling velký rozkvět. Ceněna je jeho přirozená pikantní kyselinka, což se projevuje na poklesu zájmu o Chardonnay ze zámoří, příliš dřevitého, sladkého a alkoholického. Nezbývá než doufat, že Evropa rozšíření tohoto nového trendu napomůže. Podle Revue des Oenologues zpracovala K. Coufalová

290,(vã. 5% DPH)

(Autor Prof. Otto Schätzel, pfieklad Prof. Vilém Kraus, INCOTERMS, 235 stran) Marketing, strategické otázky • Praktick˘ marketing • Marketingov˘ mix •Produkt • Komunikace • Cena • Prodej • Cílové skupiny na poptávkovém trhu • Cílové skupiny • Zákaznick˘ management • Orientace na zákazníka • Management reklamací • Vedení databáze zákazníkÛ • Anal˘za zákazníkÛ • Získávání nov˘ch zákazníkÛ • Strategické plánování • Metoda koncentrace na úzká místa • Návod k exportu vína • V˘stavy a veletrhy • Doplnûk – aplikace knihy na trh vína v âeské republice • NejdÛleÏitûj‰í pravidla mezinárodních obchodních podmínek ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


578

Vinařský obzor (11/2005)

Vinařství v Praze před rokem 1358

Víno bylo třeba k liturgickým účelům, a proto byly v okolí klášterů vysazovány vinice. O tyto vinice se kromě řeholníků starali poddaní, zvaní viničníci – vinitores. O nich se dovídáme z listin a kronik 10., 11. a 12. století. Příkladem mohou být nadační listiny Břevnovského kláštera, který byl založen v roce 993 za vlády knížete Boleslava II. nebo také Vyšehradské kapituly, kterou nechal postavit roku 1070 Vratislav II. Projděme se nyní po místech, kde bývaly vinice, náležející nejen klášterům a kostelům, ještě před nařízením Karla IV. Již z dob panování knížete Boleslava II., tedy mezi lety 972 až 999, jsou písemné zmínky o vinicích mezi Veleslavínem a Radlicemi. O kousek dál na území dnešního Bubenče a Troji (v dřívějších dobách zvaných Přední a Zadní Ovenec) měly kolem roku 1228 vinice jeptišky z kláštera sv. Jiří na Pražském Hradě. Vedle Bubenče tady v Holešovicích daroval roku 1234 vladyka Zdislav kostel a 40 korců polí a vinic (rozloha dnešních 11,4 ha) Křížovníkům Jeruzalémským – strážcům Božího hrobu v Jeruzalémě. Půjdeme-li z Holešovic přes Hradčany na Malou Stranu, dojdeme ke stráním Petřína, kde je roku 1146 připomínaná vinice patřící premonstrátům za Strahovského kláštera. Kousek dál se rozkládal vinohrad, který v roce 1159 Vladislav II. daroval nově založenému klášteru rytířů řádu Johanitů. Ten byl postaven na Malé Straně kolem kostela Panny Marie pod řetězem. Na území dnešního Smíchova, přibližně v místech dnešního Arbesova náměstí, stával kostel sv. Filipa a Jakuba a kolem něj byla vesnička s vinicemi. Tyto majetky patřily již zmíněným jeptiškám Svatojiřským., kterým také patřily pozemky s vinicemi v Košířích. Téměř na samém kraji dnešní Prahy se nachází Zbraslav, kde král Přemysl Otakar II. (1253–1278) nechal postavit lovecký dvůr a okolní stráně se proměnily ve vinohrady. K tomuto účelu byla na příkaz krále přivezena réva z Rakouska, jak nám dokládá zápis kronikáře ve Zbraslavské kronice: „Tak připadlo to místo zastřenou výměnou do rukou knížat a během času prospívalo a bo-

Repro z knihy „Čechy, díl III. – Praha“, vydal J. Otto v Praze, archiv autorky hatlo na polích, lukách, vinicích a pastvinách. Neboť král tam stavěl budovy, zřizoval poplužní dvory a poslav pro révu do Rakouska, sázel a pěstoval vinice po okolních kopcích.“ Nikoliv náhodou, jeho syn Václav II. (1278– 1305) na tomto místě později založil klášter řádu cisterciáckého, jak se v téže kronice píše: Vinice mezi Veleslavínem a Radlicemi Vinice na Petříně Strahovského 1146 kláštera Vinice na Petříně kláštera 1159 Johanitů 1178 Vinice v Modřanech Vinice od Sviňské brány ke 1183 Karlovu Před r. 1200 Vinice na Smíchově 1222 Vinice v Nuslích a Podolí 1234 Vinice na Letné 1253–1278 Vinice na Zbraslavi 1311–1328 Vinice ve Vršovicích 972 – 999

Přehled vinic doložených před rokem 1358 na území Prahy

„…totiž proto, že místo oplývajíc vodami, lukami a vinicemi a také jinými věcmi pro klášter šedých mnichů potřebnými.“ Vydáme-li se po druhém břehu řeky Vltavy zpět k centru Prahy, přijdeme do dnešní městské části Modřany. Tady bývaly vinice již kolem roku 1178. V tomto roce věnoval kanovníkům Vyšehradské kapituly ves Modřany i s vinicemi král Soběslav II. Kousek dál se rozkládá Michle. Zde máme doloženy vinice kolem roku 1348. V té době byla Michle s poplužním dvorem, mlýnem, loukami, vinicemi a zahradami prodána Břevnovskými řeholníky Křížovníkům Jeruzalémským ze Zderazského kláštera, který stával v místech dnešní ulice Na Zderaze nedaleko Karlova náměstí na Novém Městě. Vedle Michle se rozprostírá Nuselské údolí, kde máme doloženy viničky již kolem roku 1222. Půjdeme-li dále ke středu města, dojdeme k Folimance. Není bez zajímavosti, že právě zde byla v roce 1353 vinice patřící Jakubu Folimanovi, po němž získala jméno. Dnes zde stojí sportovní hala. Odtud je již jen kousek k Novému Městu, kde se od Sviňské brány (v dnešní Ječné ulici) až ke Karlovu prostíraly vinice, které od roku 1183 i s kostelem sv. Jana na Bojišti náležely již zmiňovanému klášteru rytířů řádu Johanitů. Při našem putování bychom neměli zapomenout na Vršovice, kde také bývaly vinice ještě před nařízením Karla IV. Majitelem této vsi byl Albrecht Štuk (poprvé jmenovaný roku 1311 mezi předními měšťany Staroměstskými), který ji s poli, zahradami, vinicemi, rybářstvím a kostelem v roce 1328 prodal Německým rytířům u sv. Benedikta. Stěží si dnes představíme, že také v okolí potoka Botiče, který se pod Vyšehradem vlévá do Vltavy, bývaly vinice. Lučiny kolem tohoto potoka byly kultivovány již ve 12. století a vinice zde máme doloženy ve století třináctém. A zde naší malou procházku po pražských vinicích ukončíme. Určitě není bez zajímavosti, že to ani tehdejší vinaři neměli jednoduché. To nám dokazují


Vinařský obzor (11/2005)

zápisy v kronikách, kde jsou popisovány úmorná sucha, mrazy, povodně a jiné nepřízně počasí, které pěstování révy nepřálo. Mezi velké zvláštnosti však patří jev, který se vyskytl v létě roku 1338: „V létě toho roku zjevil se neobyčejný, od žádného z tehdejších lidí v zemi nevídaný úkaz přírody. Aegyptské kobylky objevily se v Čechách, jakž okolo téhož času ve mnohých zemích okolních, přiletěvše od Rakaus. Hejno jich, mající několik mil zdéli a zšíři, bylo tak husté, že zakrývaly slunce na způsob mraků; pro chřest jejich nebylo slyšeti lidí mezi sebau mluvících, ano ani zvonění zvonů; puch veliký šel od nich; kdež pak koly spustily se na zem, tam požraly trávu, seno, obilí, všec-

ko nač padly, i bývalo jich na sobě tolik, že šlo koni až po kolena. Na zprávu o jejich přívalu do země drželo v Praze duchovenstvo s lidem processí a modlení za odvrácení tohoto zlého. Kobylky přiblížily se až ku Praze, nejspíš ale již zřidlé pojitím mnohých; neboť ptactvo, které jinde ze strachu před nimi zalézalo do děr a v nich mřelo hladem, zde postavilo se na odpor; velká hejna havranů, vran, kavek, strak ve množství podivném shlukla se a dala se srdnatě do kobylek, až přinuceny jsau k letu v jinau stranu.“ Tato pohroma postihla nejen vinaře, ale i rolníky a zahradníky. Z tohoto krátkého přehledu je patrné, že vinařství na území dnešní Prahy kvetlo a rozvíjelo se již v 10., 11., a 12. století, a že předko-

579

vé Karla IV. dali základ pěstování vinné révy na území dnešní Prahy. Použitá literatura: Tomek, V. V.: Dějepis města Prahy I. Praha 1855 Ruth, F.: Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha 1904 Výrut, K.: Kapitoly z Pražské historie, Pelhřimov 2001 Havránek, E. Th.: Neznámá Praha. Praha 1939 Král, J.: Zeměpisný průvodce Velkou Prahou a její kulturní oblastí. 1946 Zelinka, T. Č.: Pražská předměstí. 1953 Zbraslavská kronika. Praha 1976 Zpracovala Alena Týmová-Malcová

Vinařské centrum Kojetice době se provádí tzv. opatrné odlisťování, to proto, aby k hroznům měly lepší přístup sluneční paprsky. Řez révy zde provádí na dva tažně na každém keři. Rovněž provozní místnosti, sklepy a WC, kuchyně i společenské místnosti, jsou zde udržovány na vysoké úrovni. V sortimentu jsou zastoupeny odrůdy Muškát moravský, Frankovka a další, zejména bílé odrůdy. Vinice rostou na jižním svahu kopce a nezmrzají, násada je veliká. Hrozny se zde zpracovávají na moderním pneumatickém lisu. Víno se skladuje v dřevěných sudech, cisternách z nerezových plechů a pak – před expedicí – také v láhvích s obsahem 0,75 l. Vedení révy je polovysoké nebo různé, převážně 3 m. Jaroslav Pátek

Název podniku je Vinařské a kulturní středisko – centrum Sádek, s. r. o., majitelé jsou Ing. Lubomír Lampíř a Ing. Ladislav Čech. Monumentalitou tohoto vinařského skvostu jsem byl příjemně překvapen. Pod kopcem, na jehož vrcholu stojí mohutný zámek, byl v minulých letech vybudován moderní vinařský závod s 10 stálými zaměstnanci a s výměrou asi 4 ha mladých vinic, s moderní lisovnou, třemi mohutnými sklepy, restaurací a vinárnou. Ve vinicích rodí dobře hlavně bílé odrůdy révy vinné, vyšlechtěné v Perné a Velkých Pavlovicích.

Půda je zde písčito-vápenitá s propustnou spodinou, značně vysýchavým povrchem, takže vedení podniku zvažuje v budoucnu možnost zavlažování. Půda obsahuje hojnost draslíku, vápníku i dusíku. Před výsadbou byl proveden chemický rozbor půdy a podle toho se řídí doplňování potřebných živin. Vinice jsou dobře živeny a jejich růst i násada hroznů je velmi uspokojivá. I zdravotní stav je dobrý, pouze jeden keř trpí žloutenkou. Doporučil jsem zalít jej roztokem zelené skalice. Postřiky byly provedeny třikrát. V současné

Kupujte u našich inzerentů – podpoříte nás!


580

Vinařský obzor (11/2005)

Slovácké slavnosti vína v Uherském Hradišti Slovácké slavnosti vína byly koncipovány ke dni otevřených kulturních památek a evropského dědictví. V pátek, v předvečer akce, se sešli v místní Redutě ředitelé významných hradišťských podniků s herci a ředitelem pražského Národního divadla. V sobotu se v Uherském Hradišti vystřídalo na pětadvacet tisíc návštěvníků slováckých slavností vína, vinohradnictví a vinařství, aby zhlédlo perfektně vystrojený průvod složený ze 46 obcí sešikovaný do mikroregionů Staroměstsko, Ostrožsko, Východní Slovácko, Dolní Poolšaví, Za Moravů, obce z chřibské oblasti a bezprostředního okolí hostitelského města, nazvaný Slovácko. Průvod byl seřazen v mařatských vinohradech, došel před tribunu na hlavní Masarykovo náměstí, kde četné cimbálové a dechové muziky a také jejich tanečníci předvedli své folklorní umění. Průvod postupně pokračoval na místa otevřených kulturních památek, kde měly obce své předvádění – na Kolejní nádvoří, nádvoří Reduty, nádvoří Staré Radnice, do pasáže Gyros, do pasáže hotelu Slunce, Františkánského kláštera, areálu Slováckého muzea a Smetanových sadů. Ve Smetanových sadech proběhla dopoledne prezentace tradičních řemesel – práce řemeslníků se dřevem, textilem, keramikou, kůží a kovem a byla nabídnuta ochutnávka specialit lidové kuchyně. V odpoledních hodinách na pódiu v programu „Pime, chlapci, pime víno...“ vystoupila řada známých cimbálových muzik a tanečních souborů, převážně z Hradišťska. Stejně tak na hlavní tribuně na Masarykově náměstí v programu „Vítejte v Uherském Hradišti“ a „Když sú naši ve vinohradě“ vystoupili krojovaní tanečníci a zpěváci. Na tyto dva programy navázala impozantní přehlídka dětských svátečních krojů. Nesčetné množství burčáků, vína bílého i červeného se nalévalo ve stáncích po celém okresním městě. Na všech náměstích a v rozličných zákoutích někdo zpíval. Byla to přepestrá přehlídka krojů, lidových písniček, jásotu a veselí. Akce svým charakterem připomněla a pozvedla vinařství na Uherskohradišťsku a přilehlých regionů a určitě se budou vracet návštěvníci z celé republiky pro víno právě sem. Se Slováckým vinobraním je každoročně spojeno také vyhlášení nejlepší stavby roku ve měs-

tě. Letos tuto cenu získala rekonstruovaná budova hlavního vlakového nádraží. Sobotní večer patřil návštěvníkům v otevřených mařatských sklepech, kde v každém z nich hrála cimbálová muzika a koštovalo se víno do pozdních nočních hodin. Slovácké slavnosti vína byly zakončeny v neděli dopoledne koštem vína v prostorách Reduty. I letos se koštu ujali mařatští vinaři. Bylo Strýci Pagáčové v krojovaném průvodu. Foto autor. vystavováno na tři sta padesát vzorků vín, byli redaktoři týdeníku DDK a Miroslav Valenta převážně z vinařské podoblasti Slovácko. Před senior, vášnivý milovník vína, který stál u zropolednem byly vyhlášeny výsledky soutěže Vidu celého nultého ročníku soutěže Vinař 2005. nař roku 2005. Soutěž vyhlásil týdeník Dobrý Každý z pěti soutěžících dostal diplom Vinař den s kurýrem /DDK/. Bylo vybráno pět soutě2005 vždy v jedné z uvedených kategorií. Vížících vinařských podniků a soukromých vinatězem v kategorii Nejvyšší počet SMS čtenářů řů z regionu. V dvouměsíčním předstihu před týdeníku Dobrý den s Kurýrem se stala firma slavnostmi vína každý soutěžící postupně předVíno Blatel, a.s., Blatnice pod sv. Ant., v katevedl svá vína ve vinném sklepě Synot v Mařagorii nejvyšší objem prodaného vína zvítězila ticích, a to vždy v pátek večer před veřejností, firma Bisenc, s.r.o., Bzenec, v kategorii nejlepa byla hodnocena kvalita předváděcí akce. To ší prezentace ve vinném sklepě Synot získalo bylo jedno kritérium soutěže. Následující ponVinařství Vaďura z Polešovic. V kategorii Názor dělí o tomto vinaři napsal týdeník Dobrý den odborné veřejnosti zvítězilo Vinařství Polehňa s kurýrem celou stranu prezentačního textu z Blatnice pod sv. Ant. Vinař 2005 z pohledu šia fotografií, což přineslo pro veřejnost poznároké laické veřejnosti získala Šlechtitelská staniní firmy. Od tohoto pondělí do dalšího ponděce vinařská, s.r.o., Polešovice. lí se celý týden nabízelo a prodávalo víno dané Prezentace firem před veřejností, ve vinném firmy ve všech prostorách hotelu Slunce a v zasklepě Synot, na stránkách deníků Dobrý den hrádce na Masarykově náměstí. Množství pros kurýrem, v prodeji vína a formou SMS hlasodaného vína bylo dalším bodem hodnocení. Pro vání ukázala širokou škálu vín z regionu. Přiveřejnost byla vypsána soutěž v podávání SMS spěla k nárůstu sebevědomí soutěžících vinazpráv do redakce. Přišlo jich na 2700 a vznikla řů a příští ročníky soutěže Vinař roku naváží na další dvě kritéria, a to největší počet SMS zpráv tento nultý ročník. pro jednotlivého vinaře a největší rozsah SMS Zdeněk Habrovanský, zpráv pro hodnocení široké laické veřejnosti. Staré Město Pátým bodem hodnocení bylo hodnocení odborné poroty, v jejímž čele stál Ing. Libor Zlomek, majitel firmy Lipera. Další členové komise


Vinařský obzor (11/2005)

TOP 77 zná vítěze Brněnská společnost MAMA Trading uspořádala letos již 7. ročník spotřebitelské soutěže TOP 77 České republiky. Soutěž je od svého počátku určena pro všechna vína, která byla vyrobena z hroznů vypěstovaných na území Čech a Moravy. Podmínkou organizátorů oproti jiným soutěžím je, aby v hodnotitelských komisích zasedali nezávislí degustátoři, kteří nejsou nijak spjati s výrobci vín. Vína jsou oceněna v kategoriích: Mimořádné víno *****, Výborné víno **** a velmi dobré víno***. TOP 77 vín České republiky 2005–2006 Mimořádné víno ***** Muškát moravský 2003 výběr z bobulí – Vladimír Zborovský, V. Pavlovice, Ryzlink rýnský 2003 slámové – Víno Blatel, a.s., André 2003 pozdní sběr – Moravíno Valtice, s.r.o., Cabernet Sauvignon 2003 výběr z hroznů – Vinné sklepy Valtice, a.s. Výborné víno **** Muškát moravský 2004 jakostní – Vinařství Tetur V.Bílovice, Pálava 2004 pozdní sběr – Věstonické sklepy, s.r.o., Rulandské bílé 2003 výběr z hroznů – BISENC, s.r.o., Bzenec, Rulandské bílé 2004 výběr z hroznů – RÉVA Rakvice, s.r.o., Rulandské šedé 2004 pozdní sběr – Ing. Luboš Oulehla Nové Bránice, Ryzlink rýnský 2004 kabinet – REISTEN, s.r.o., Valtice, Ryzlink rýnský 2003 výběr z hroznů – Lobkowiczké zámecké vinařství Roudnice – Sauvignon 2004 výběr z hroznů – Ludvík Maděřič, Moravský Žižkov, Veltlínské zelené 2003 slámové – Vinné sklepy Lechovice, s.r.o., André – Svatovavřinecké Cuvée 2004 – ZVOS Hustopeče, a. s., Frankovka 2003 pozdní sběr – LIVI, s.r.o., Dubňany, Frankovka 2003 pozdní sběr – Vinné sklepy Valtice, a.s., Modrý Portugal 2002 jakostní – Vinařství Tetur V. Bílovice, Modrý Portugal 2003 jakostní – Víno Mikulov, a. s., Rulandské modré 2002 výběr z hroznů – České vinařství Chrámce, s.r.o., Rulandské modré 2003 výběr z hroznů – Vinné sklepy Valtice, a.s., Svatovavřinecké 2003 jakostní barrique – Lobkowiczké zámecké vinařství Roudnice, Svatovavřinecké 2003 pozdní sběr – Vinné sklepy Valtice, a. s.

Zasedání hodnotících komisí, v popředí vpravo subkomisař Eduard Postbiegl diskutuje s Jaromírem Veverkou. Foto archiv Mama Trading Vína, která získají ocenění budou dále prezentována prostřednictvím rádia, tisku i televize. Bude také vydána publikace Průvodce vínem TOP 77, kde budou tato vína podrobně popsána. Vyhlášení výsledků a degustace pro všechny milovníky vína proběhne v pátek 4. 11. 2005 v 17.30 hodin v prostorách Masarykovy univerzity na Vinařské ul. v Brně a v Praze se bude konat 9. 11. 2005 v 18.30 hodin v Parkhotelu. (vo) Světová spotřeba vína v roce 2004 Odhady loňské celosvětové konzumace vína (228,3–238,4 miliónu hl) odpovídají údajům za rok 2003 (233,8 miliónu hl). Spotřeba vína roste např. v Irsku (+13 %), Finsku (+10 %), Velké Británii (+5,1 %) a poněkud překvapivě ve Francii (+0,6 %). Snižuje se konzumace stolních vín: –25 % ve Francii a –20 % v Itálii. Ve Španělsku klesla spotřeba stolních vín v le-

581

tech 2000–2002 dokonce o 50 %. Podle údajů OIV činí podíl zemí tzv. Nového světa na globálním obchodu s vínem 24,3 % (+ 19 % oproti roku 2001), Francie 19 %, Španělska a Itálie shodně 18 %. (mk) Z Cechu českých vinařů Z důvodu vinobraní je měsíc říjen jediným měsícem roku, kdy se neschází na pravidelné schůzi předsednictvo Cechu. Zdá se, že se začíná naplňovat prognóza o možné nadprůměrnosti letošního ročníku. Tedy alespoň co se kvality hroznů týká. Většina českých vinařů sklízí hrozny v přívlastkových kategoriích, jsou dokonce i výběry, botrytické výběry a někteří mají políčeno na víno ledové. Ať se vše vydaří a hlavně ve sklepě dotáhnout slibný začátek do vítězného konce. Pozvánka na zájezd: v termínu 24. 11. až 27. 11.2005 pořádá CČV zájezd ke svým kolegům do Německa. Zájezd je otevřen pro všechny případné zájemce. Více informací na www.cechcv.cz Stanislav Rudolfský Víno a alkohol: Přítel či nepřítel kardiologů? Francouzská společnost pro aterosklerózu (NSFA) před nedávnem zveřejnila novou studii týkající se vztahu alkoholu a kardiovaskulárních chorob. Autor, kardiolog Jacques Bonnet, vycházel z faktu, že povědomí o tzv. francouzském paradoxu je dnes ve veřejnosti natolik rozšířené, že se otázky doporučené konzumace alkoholu staly denním chlebem lékařů, zabývajících se nemocemi srdce a cév. Prof. Bonnet ve své práci nejprve upozorňuje na škodlivé účinky alkoholu. Těžké pijáky např. častěji postihne cévní mozková příhoda na podkladě mozkové hemoragie (krvácení). Nicméně novější studie ukazují, že umírnění konzumenti vykazují stejné riziko krvácení do mozku jako abstinenti. Kardiologové vědí, že alkohol, zvláště není–li konzumován spolu s jídlem, zvyšuje krevní tlak. Více než dvě sklenky vína denně navíc nepříznivě ovlivňují výskyt srdečních dysrytmií (poruch rytmu). Přesto lze, jak zdůrazňuje prof. Bonnet, nadále tvrdit, že alkohol je zdraví prospěšný. Podle údajů NSFA umírněný příjem alkoholu, zejména vína, chrání konzumenty před výskytem kardiovaskulárních chorob a snižuje riziko kognitivních poruch (např. Alzheimerovy demence). Jak vysvětlit prospěšnou roli konzumace vína na výskyt onemocnění srdce a cév? Zaprvé vedou konzumenti vína obvykle zdravější životní styl nežli pijáci jiných alkoholických nápojů. Umírněný příjem alkoholu také snižuje stres, a tím i riziko infarktu myokardu. Každopádně nejdůležitějším aspektem příznivého působení je ovlivnění hladin HDL cholesterolu (tj. „hodné“ složky lipidového spektra), fibrinogenu (faktoru ovlivňujícího srážlivost krve) a HbA1C (tzv. glykovaného hemoglobinu). Jacques Bonnet a NSFA uzavírají: „Konzumace alkoholu, zvláště pak vína, chrání konzumenty před kardiovaskulárními chorobami, pokud pijí současně s jídlem a umírněně (0.25 l/den)“. Podle zahraničních zdrojů upravil MUDr. Martin Křístek Odborný veletrh SIMEI 2005 Podle odborných odhadů se ve světě za jeden rok vypije přes čtyři miliardy hektolitrů balených nápojů všech druhů a toto číslo neustále roste. Nejedná se pouze o alkoholické nápoje, ale také o nápoje nealkoholické. Neustále vzrůstající spotřeba nápojů vyvolává poptávku po rychlejších, provozně ekonomičtějších a technologicky dokonalejších strojích. Na tuto všeobecnou světovou poptávku reaguje veletrh SIMEI, který se od roku 1963 koná každé dva roky v italském Miláně. Jak název veletrhu napovídá (zkratka je odvozena od Salone Internazionale Macchine per Enologia e Imbottigliamento – tedy „Mezinárodní výstava strojů pro enologii a lahvování“), do tématického okruhu zaměření veletrhu spadají i jiné než pouze vinařské technologie, například pivovarnické a technologie pro likérky. Proto od roku 1997 probíhá současně s veletrhem SIMEI také veletrh ENOVITIS, který je tématicky zaměřen výhradně na stroje


582

Vinařský obzor (11/2005)

a vybavení pro vinaře a vinohradníky. Oba veletrhy pořádá italská společnost pro enologické výstavy (E.M.E.). Na letošním, v pořadí už jedenadvacátém veletrhu SIMEI, který se bude konat ve dnech 22.–26. listopadu, bude vystavovat okolo 570 italských a asi 180 zahraničních firem, celkem tedy přibližně 750 vystavovatelů. Očekává se účast okolo 18 000 návštěvníků z řad převážně odborné veřejnosti. Zdeněk Vrbík Sklidil hrozny mimořádných rozměrů Hrozny Veltlínského zeleného neobvyklých rozměrů sklidil ze své vinice Ing. Radovan Tomeš z Hustopečí. Hrozen o rozměrech 26 x 20 cm vážil úctyhodných 950 gramů. „Všiml jsem si již po odkvětu, že na jedné hlavě budou mimořádně velké hrozny. Objevily se na konci tažně, kde má réva nejvíc energie.“ Podělil se o svoji radost pan Tomeš a dodal. „V polovině září visely hrozny jen deset centimetrů nad zemí. Tak jsem je obalil papírem, aby mi je bažanti nesezobali.“ Běžná hmotnost hroznů Veltlínského se pohybuje kolem 250 gramů. Není tedy pochyb o tom, že pan Tomeš letos sklidil skutečnou raritu. Jak sám uvedl, za svoji mnohaletou vinařskou praxi se s něčím takovým dosud nesetkal. Dagmar Humpolíková, foto autorka

Investice do výroby šroubovacích uzávěrů Alcan Inc., největší producent hliníkových obalů na světě (70 000 zaměstnanců v 55 zemích), buduje pobočku v australském Adelaide. Nové výrobní zařízení je odpovědí na růst poptávky po šroubovacích uzávěrech typu Stelvin. Zahájení výroby je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku. Německo: Růst exportu díky Ryzlinku Objem i hodnota vývozu německých vín roste čtvrtý rok v řadě. Poslední údaje hovoří o ročním exportu 2 600 000 hl v hodnotě 445 miliónů eur. Základem úspěchu je stoupající obliba Ryzlinku v USA, které se staly druhým nejvýznamnějším dovozcem. Hodnota vín exportovaných do USA se za posledních 5 let zdvojnásobila, když jen za poslední rok stoupla o 12 % a dosáhla 68,6 milionů eur. Podle Vinimarket.com zpracoval MUDr. Martin Křístek

Nízká úroda hroznů v Jižní Africe Objem sklizně ročníku 2005 (1 157 631 tun) byl v Jižní Africe o 11,8 % nižší nežli v roce 2004. Nedostatek srážek a vyšší teploty vedly ve srovnání s loňskem k zahájení sklizně o 4 týdny dříve. Vinaři předpokládají příznivý vliv ročníku na červená vína, naopak kvalitního Chardonnay, Sauvignonu a bílých vín jako celku bude letos nedostatek.

Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – listopadová výročí Výročí 100 let zahradnického školství v Lednici na Moravě je široce popsáno ve Vinařském obzoru od jeho vzniku až po současnost. VO 88, 1995, č. 11–12, str. 103 a 105. Výročí 100 let šlechtitelské stanice ve Znojmě. Byla původně zřízena jako C.K. technická stanice pro potírání révokaza, ale hned následně se začala věnovat šlechtění révy vinné. Vzešly z ní již uznané odrůdy Veritas a Vrboska, dále velké množství klonů uznaných odrůd a kříženců zejména s odrůdami ranými, které jsou zatím zkoušeny. VO 88, 1995 č. 9–10, str. 93. 8. 11. 1995 bylo oslaveno 110 let vinařského školství v Bzenci. Škola byla otevřena 1. prosince 1885 a následně 4. prosince 1885 byla zahájena výuka. Její učitelé od samého začátku byli vždy velmi aktivní v odborné i společenské vinařské činnosti. VO 88, 1995, č.3–4, str. 34. Podle uvedených zdrojů zpracoval Ing. Drahomír Míša

Rekordní sklizeň v Austrálii I přes rekordní loňskou úrodu sklidili letos Australané o dalších 100 000 tun (tj. o 6 %) hroznů více. Celkový objem sklizně v roce 2005 dosáhl 1 900 000 tun. Vysoký nárůst zaznamenala produkce bílých odrůd. Zdá se, že se vinohradníci přizpůsobují přebytku červených vín na trhu. Např. Chardonnay (+ 34 %) předstihlo v objemu sklizně (416 000 tun) Cabernet Sauvignon.

Kalifornie očekává větší úrodu hroznů V letošním roce sklidí kalifornští vinohradníci 2,95 miliónu tun hroznů, tj. o 6,5 % více nežli v roce 2004. Pokud se tyto předpoklady potvrdí, pak půjde o největší sklizeň od roku 2001. I přesto se vzhledem ke stoupající poptávce dají očekávat výkupní ceny nad loňským průměrem 571 $ za tunu. Cena hroznů přitom už v roce 2004 vzrostla o 7,7 % a celková hodnota sklizně činila 1,8 miliardy $. (mk)

Kalendář vinařských akcí 11. 11. 2005 12. 11. 2005

SVATOMARTINSKÉ víno SVATOMARTINSKÁ HUSA A MLADÉ VÍNO

18.–20. 11. 2005 VÍKENDOVÝ SEMINÁŘ O VÍNĚ 19. 11. 2005

Otevírání archivu, 3. ročník

19. 11. 2005

Košt mladých vín

26. 11.

Den otevřených sklepů v Pavlově

Praha, Brno a celá ČR Brno, RESTAURANT HLINKY – celý objekt Učebna vinařské akademie a sklep vinařské školy, Valtice Most Kulturní dům Velké Němčice Pavlov, vinotéka a vinné sklepy

Více informace v rubrice „Aktuality¨“ na stránce www.wineofczechrepublic.cz Stanislav Šida, 602 515861, stanislav.sida@bankavin.cz, www.bankavin.cz Ing. Šárka Nádvorníková, 519 352 083, 777 743 496, vin.akad@telecom.cz České vinařství Chrámce, Ing. Váňa, 603 383 846 Začátek v 19.00, každý vinař může přinést vzorek vlastního mladého vína www.obec–pavlov.cz, ing. Pavel Krška 721 414 575, pavel.krska@tiscali.cz

2. 12. 2005 3. 12. 2005

Ochutnávka vín v Moravském sklípku v Šatově Košt mladých vín, Mělník Výstava archivních vín regionu Podluží

9. 12. 2005

Mikulášský košt archivních vín, Valtice

Valtice, sál Vin. školy

14. 12. 2005

Ochutnávka vín v Moravském sklípku v Šatově

Šatov, Moravksý sklípek

www.znovin.cz, tel.: 515 232 218

Svěcení vína – Moravská Nová Ves

Moravská Nová Ves, sokolovna

Ivana Tomanová, 777 561 353, IvanaTomanova@seznam.cz

30. 11. 2005

26. 12. 2005

Šatov, Moravský sklípek

www.znovin.cz, tel.: 515 232 218

Mělník, SZŠ Prušánky, Kulturní dům

www.cechcv.cz, Vojtěch Kušina, tel.: 606 633 591 www.nechory.cz., Ing. Luděk Košut 728 676 326, nechory@kosut.net Bc. SEDLÁČEK Milan, ČERNÝ Vlastimil, 519 352 184,777 580 059, sedlacek@svisv.cz, mr.wain@quick.cz

Bez záruky. Kalendář akcí byl ke dni 20. 10. a pro období 10. 11. až 31. 12. převzat z internetové stránky www.wineofczechrepublic.cz, kde naleznete i podrobnosti k jednotlivým akcím.


Vinařský obzor (11/2005)

583

Blahopřání k padesátinám Ing. Ludvíkovi Michlovskému Po úspěšném ukončení nastoupil do Šlechtitelské stanice vinařské v Perné jako šlechtitel. Zde se aktivně zapojil do rozjetého šlechtitelského programu. Prováděl vlastní hybridizaci zaměřenou na zvýšení odolnosti proti houbovým chorobám a mrazu, hodnotil získané semenáče, zpracovával vzorky v mikrovinifikačním sklepě. Stal se spoluautorem odrůd Agni, Ariana a Lena zapsaných do Státní odrů-

dové knihy v roce 2001. Stejně aktivně se zapojil do udržovacího šlechtění, klonové selekce zejména u odrůd Sauvignon, Ryzlink vlašský, Muškát Ottonel, Pálava. Zabezpečoval selekci a sklizeň množitelského materiálu, školkařskou produkci stanice, obnovu vinic s klonovým materiálem pro produkci rozmnožovacího materiálu. Spolupracoval s ostatními šlechtitelskými stanicemi na hodnocení odrůd, plastičnosti klonů, komplexním plánu šlechtitelské práce Oseva, s.p., Brno. Účastnil se zkoušení nových přípravků chemické ochrany vinic prováděných ÚKZÚZ Brno. V roce 1995 začal pracovat na ÚKZÚZ Brno, pracoviště Znojmo, oddělení ovocnářství a vino-

hradnictví. Spolupracoval na evidenci a kategorizaci viničních tratí, registraci vinic. V současné době je vedoucím oddělení registru vinic ve Znojmě, který je součástí odboru trvalých kultur. Svoje zkušenosti v této oblasti uplatnil zejména v posledních letech spojených s hektickými výsadbami před vstupem ČR do EU a následně při párování vinic po vstupu do EU, nutných pro získání dotačních titulů EU. Jubilantovi přejeme hodně zdraví, spokojenosti, elánu, životního optimismu a úspěchů nejen na poli pracovním, ale i osobním a hudebním. Ing. Ivana Musilová, Ph.D., ÚKZÚZ, OTK Brno

První předseda Českomoravské vinohradnické a vinařské unie, Ing. Břetislav Palička, CSc., oslavil 55. narozeniny

Po návratu ze základní vojenské služby nastoupil jubilant v roce 1976 do JZD Mikulov, kde pracoval jako vedoucí vinic. V roce 1979 přešel na KVÚVV Bratislava, Výzkumnou stanici vinohradnickou v Mutěnicích. Po šesti letech, v roce 1984 byl ustanoven vedoucím této stanice. Působil také jako předseda dozorčí rady KVÚVV Bratislava. Po rozdělení Československa, v roce 1993, vznikla z této stanice společnost s ručením omezeným, jejímž je jednatelem. V letech 1979 až 1998 byl řešitelem, případně spoluřešitelem celé řady výzkumných úkolů, zejména v oblasti šlechtění, množení, ekono-

miky pěstování révy vinné a adaptace vinařství ČR na vstup do EU. V roce 1984 úspěšně obhájil disertační práci na téma Vliv biologické hodnoty množitelského materiálu na výtěžnost révových sazenic. V roce 1993, při vzniku Českomoravské vinohradnické a vinařské unie, byl Ing. Břetislav Palička, CSc., zvolen jejím předsedou a v této funkci působil až do roku 2000, kdy pro časové zaneprázdnění se již o předsednictví neucházel. V září 2000 jej předsednictvo ČMVVU jmenovalo čestným členem unie. Byl členem rezortní komoditní rady pro víno a členem pracovní skupiny pro víno odboru evropské integrace MZe. Aktivně pracuje v Komisi expertů, až do roku 1993 byl členem ústředního výboru ČZS, v ČZS pracuje i nyní. Trvale je členem představenstva Svazu vinařů ČR, na který se bývalá ČMVVU v roce 2004 transformovala. I jeho zásluhou vznikl v roce 1992 me-

zinárodní vinařský veletrh VINEX, stejně jako v roce 1994 mezinárodní soutěž vín GRAND PRIX VINEX. Od dětství se aktivně věnoval sportu a rovněž v současnosti většinu volného času tráví při tenisu, kopané nebo rybolovu. Při příležitosti deseti let od založení ČMVVU v roce 2003 byl oceněn pamětní medailí ČMVVU a jeho zásluhy o rozvoj zemědělství ocenila v roce 2004 pamětní medailí i Agrární komora České republiky. Břetislave, jako tvůj bývalý tajemník Ti přeji k těm dvěma pětkám hodně zdraví, osobního štěstí, úspěchů v podnikání i uspokojení při sportu. Ing. Jiří Sedlo, CSc., předseda SV ČR


584

Vinařský obzor (11/2005)

Firma zabývající se dovozem vinařských přípravků přijme do stálého pracovního poměru pracovníka na pozici

obchodně technický zástupce – enolog Požadujeme: odpovídající vzdělání v oboru prezentační a komunikační dovednosti řidičský průkaz sk. B ochotu cestovat znalost AJ slovem i písmem výhodou Nabízíme: základní plat + podíl na hosp. výsledku zaškolení v sídle zahraniční firmy služební vůz a mobilní telefon Nástup možný ihned. Písemné nabídky s životopisem a motivačním dopisem zasílejte na e-mailovou adresu jvr.trsice@seznam.cz

I zde může být příště vaše reklama! Tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz

Dřevěné vinohradnické a sadařské sloupky rozměry: 70 x 70 x 2 200–2 600 mm jiné rozměry možné dle dohody materiál: DUB, JASAN a jiné vyrábí a dodává firma: TEMATSERVIS, spol. s r.o. Cihlářská 1153, 686 04 Kunovice tel.: 604 526242 tel / fax: 572 548 306

Stefan WIESINGER A-2244 Spannberg D. Rakousko Tel.+fax: +43-2538-85208 Tel.: +420-606 578 347

SUDY OD 5 l do 15 000 l BARRIQUE SUDY DŘEVOŘEZBA ČEL SUDŮ


Nabídka Vinafiského obzoru Zásilkov˘ obchod vinafisk˘ch publikací Sklepy - opravy a rekonstrukce

Dotisk knihy

Publikace popisuje typy suterénÛ, jejich orientaci vÛãi nadzemním ãástem stavby z hlediska konstrukce a dispozice. Zab˘vá se zejména jejich závadami z hlediska stavebního statického a vlhkostního a navrhuje konkrétní moÏnosti oprav. Kniha zahrnuje základní typy sklepÛ, vãetnû samostatn˘ch, a poskytuje informace i o provozování sklepÛ. Kã 99,00

Sklepní hospodáfiství

Pûstujeme révu vinnou Praktick˘ souhrn biologick˘ch, odrÛdov˘ch a pûstitelsk˘ch poznatkÛ, které jsou vhodné pro pfiírodní podmínky âeské republiky. Je vhodná pro zahrádkáfie, malovinafie i profesionály. Autofii: V. a V. Krausovi. Kã 98,00

Vinafiem v Africe i leckde jinde Antonín Koneãn˘, nበpfiední vinafisk˘ odborník, bilancuje ve své první samostatné kníÏce svÛj bohat˘ Ïivot spojen˘ s révou vinnou a s vínem jako u‰lechtil˘m mokem. Seznamuje ãtenáfie, mimo jiné, i s tím, proã se stal vinafiem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinafiil v Etiopii, AlÏírsku, Bulharsku, Albánii ãi Maìarsku, ba i s tím, jak tráví svÛj zku‰enostmi nabit˘ Ïivot v malé moravské vesnici dnes. âtivé a poutavé vyprávûní doprovází mimofiádná fotografická pfiíloha. Kniha je urãena pro v‰echny milovníky ãtenáfisky vdûãn˘ch biografií. Kã 190,00

Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba

roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku

1999 2000 2001 2002 2003 2004

Kã Kã Kã Kã Kã Kã

290,00 330,00 380,00 420,00 450,00 490,00

Vinafisk˘ obzor roãníky 1999 – 2004 v ãerné deskové vazbû s raÏen˘m písmem.

Ekologické zemûdûlství Autofii: Jifií Urban, Bofiivoj ·arapatka a kol. • základy ekologického zemûdûlství, agroenviromentální aspekty a pûstování rostlin • obsahuje také kapitolu ekologické vinohradnictví • uãebnice pro ‰koly i praxi – I. díl. Kã 280,00

Známá kniha rakouského odborníka dipl. Ing. Roberta Steidla, obsahující kompletní technologii sklepního hospodáfiství od zpracování hroznÛ aÏ po marketing vína je opût k dispozici v zásilkovém nebo osobním odbûru v redakci VO. Je zaloÏena na souãasn˘ch technologick˘ch poznatcích a moderních pfiístupech pfii v˘robû vína. Kniha vychází z rakousk˘ch zvyklostí a právních pfiedpisÛ, ov‰em text je doplnûn poznámkami vysvûtlující aplikace pfiíslu‰n˘ch témat na na‰e podmínky. Témata: • SklizeÀ, doprava a pfiíjem hroznÛ • Zpracování hroznÛ a získávání mo‰tu • Alkoholové kva‰ení • Biologické odbourávání kyselin • Vína s pfiívlastkem • Pfiíprava ãerveného vína • Zrání vína v sudech barrique • Vybavení sklepa • SloÏení vína, hodnocení vína • O‰etfiování a stabilizace vína • âifiení, filtrace a láhvování vína • Choroby a vady vína • Produkce hroznové ‰Èávy • Perlivé a ‰umivé víno, ostatní vína • V˘roba vínovice a ovocn˘ch pálenek • Právní pfiedpisy, vyhlá‰ka o hygienû potravin • Úvahy o ekonomice hospodafiení Kã 450,00

VÍNO - pomocník pfii poznávání ãeského a moravského vína 8stránková skládaãka se základními kapitolami souhrnnû, pfiitaÏlivû a srozumitelnû orientující zejména úplné zaãáteãníky v oblasti vína. Vhodné pro osvûtu zákazníkÛm. Pfiíjemn˘ pfiíruãní formát (‰ = 16 cm, v = 24 cm), pevn˘ kfiídov˘ papír v lesklé laminaci umoÏÀuje kaÏdodenní pouÏití. Kã 40,00 pfii vût‰ím odbûru sleva

Speciální mechanizace mechanizaãní prostfiedky pro vinohradnictví Autofii: Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph. D., Ing. Patrik Burg, 2003, MZLU Brno Publikace se zamûfiuje na ve‰kerou mechanizaci potfiebnou v moderním vinohradnictví od pfiedv˘sadbové pfiípravy pÛdy, pfies mechanizované agrotechnické zásahy ve vinici a zpracování pÛdy, aÏ po sklizeÀ hroznÛ. Kã 90,00


Vinafiství - návody do laboratorních cviãení Autor: Ing. Josef Balík, 2004, MZLU Brno. Publikace mÛÏe v˘bornû slouÏit jako rukovûÈ pracovníkÛm laboratofií, v˘robním podnikÛm a obchodním organizacím zabávajícím se zkou‰ením a testováním vín a sledováním jejich látkového sloÏení, stability a jakosti. Obsahuje zejména metodické postupy pro praktické provádûní základního uvologického rozboru hroznÛ a chemického rozboru mo‰tÛ a vín a vybrané metody speciálních anal˘z jejich látkového sloÏení. Kã 70,00

Mapa vinafisk˘ch oblastí âeské republiky • standardní rozmûr 960x660 mm • schematická mapa vinafisk˘ch oblastí a podoblastí podle nového vinafiského zákona 321/2004 Sb. a podrobná mapa jednotliv˘ch vinafisk˘ch podoblastí • uvedení ploch vinic s rozdûlením dle kategorizace vinic • vyznaãeny jsou velikosti vinafisk˘ch obcí dle plochy, katastrální hranice vinafisk˘ch obcí a vinafiské cyklotrasy • na rubové stranû je popis vinafisk˘ch podoblastí, seznam v‰ech viniãních tratí âR a adresáfi vinafisk˘ch institucí. Cena standardní skládané mapy Kã 75,00 Cena v neskládané roli Kã 75,00 Lamino Kã 300,00

Ostatní nabídka: Kapesní prÛvodce po vinafisk˘ch oblastech a vínech âeské republiky Helena Baker, 2004 Kã 160,00 Cykloturistická mapa – Moravské a vinafiské stezky – vyznaãené trasy, ityneráfi, kontakty

Kã 90,00

Podnikatelské minimum pro vinohradníky a vinafie - Po vstupu do EU Jan Otáhal Kã 90,00 Jak a proã postavit vinn˘ sklep

Kã 199,00

Obrazov˘ atlas chorob a ‰kÛdcÛ ovocn˘ch dfievin a révy vinné

Kã 330,00

Vinafisk˘ slovník + CD-ROM – kolektiv autorÛ; stovky hesel, cizojazyãn˘ rejtfiík (A, N, F), sommeliérsk˘ slovníãek

Kã 490,00

S˘r je bratr vína I

Kã 120,00

Pestujeme viniã

Kã 419,00

Autor: Ing. Pavel Pavlou‰ek, Ph. D., 1999 Morfologie a funkce jednotliv˘ch ãástí révy vinné • PÛvod a klasifikace ãeledi Vitaceae • Ampelografie révy vinné • PodnoÏe pro odrÛdy révy vinné • Mo‰tové odrÛdy révy vinné • Stolní odrÛdy révy vinné • ·lechtûní révy vinné na Moravû • Slovenské novo‰lechtûní odrÛd révy vinné • Literatura • Obrazová pfiíloha Kã 165,00

Portské a ostatní fortifikovaná vína Jan Stávek, 2004

Kã 299,00

Historie vinafiství na Moravû (komplet 3 publikací)

Kã 450,00

Pfiehled odrÛd révy – Vít Hrdou‰ek

Kã 60,00

Vinohradnické stavby na Moravû

Pít ãi nepít – prof. MUDr. Milana ·amánek, DrSc., doc. MUDr. Zuzana Urbanová, CSc.

Kã 75,00

(Pfii vût‰ím odbûru je moÏnost slev.)

Vinohradnictví odrÛdy révy vinné

Autor: Jitka Matuzsková, Vûra KováfiÛ, 2004 Publikace atraktivním zpÛsobem seznamuje ãtenáfie nejen se zajímav˘mi lidov˘mi stavbami, které se jak˘mkoli zpÛsobem váÏí k pûstování hroznÛ a v˘robû vína. Její autorky, obû etnografky, se lidovému stavitelství vûnují profesionálnû jiÏ nûkolik desítek let a poutavû pfiibliÏují ãtenáfii atmosféru vinafisk˘ch oblastí na jiÏní Moravû, zvyky a obyãeje, minulost i souãasnost v˘roby vína u nás, stav vinafisk˘ch památek a jejich ochranu a údrÏbu. Kromû více neÏ 600 fotografií obsahuje publikace i mapky a informace o jihomoravsk˘ch vinafisk˘ch stezkách a poster s mapou vinafisk˘ch stezek. Kã 590,00

Smrt vinafiského krále – Václav Litavansk˘ Oskeru‰e – Vít Hrdou‰ek Víno z nebe na zem Autor Nicolas Joly popisuje principy biodynamiky ve vinohradnictví a sklepním hospodáfiství Podrobnûji na www.vinarskyobzor.cz

V cenách není zahrnuto po‰tovné a balné. Ceny jsou uvedeny vãetnû DPH. Vinafisk˘ obzor, P.O.BOX 34, ÎiÏkovská 1275, 691 02 Velké Bílovice tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz, http://www.vinarskyobzor.cz/

Kã 139,00 Kã 70,00

Kã 299,00


BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK

Nabídka Vinafiského obzoru Novinky v zásilkovém obchodu Vinafisk˘ marketing

Autor: Franz Gosch Pfieklad knihy rakouského autora, která velmi pochopitelnou formou pojednává o vinafiském marketingu, jeho zákonitostech, sloÏitostech a v˘znamu s velk˘m zamûfiením na praxi. „Podle poznatku, Ïe doba od uvedení produktu na trh aÏ po jeho vymizení trvá zhruba tfii roky, by mûla tato kniha b˘t pfiedev‰ím v souvislosti s kulturou stolování velkou realizaãní pomÛckou pfii v‰ech strategick˘ch marketinkov˘ch opatfieních pro Ïáky a studenty, ale hlavnû pak pro praktické vinafie. V‰echny oblasti prÛzkumu trhu, reklamy, podpory prodeje a PR jsou zobrazovány s velk˘m zamûfiením Cena 199 Kã na praxi“ (z pfiedmluvy autora). ISBN 80-903201-5-5, cca 126 stran, formát A5

Problémy kva‰ení vín

Autor: Robert Steidl Kniha se zab˘vá praktick˘mi moÏnostmi fie‰ení problémÛ pfii kva‰ení, jejich pfiíãinách, moÏnostmi pfiedcházení a pfiípadn˘m odstraÀováním následkÛ neÏádoucího kva‰ení. Díky kvalitnímu pfiekladu bude jistû nezbytnou pomÛckou ãesk˘ch a moravsk˘ch vinafiÛ. V první ãásti jsou analyzovány vinohradnické faktory (zásobení révy Ïivinami, obdûlávání pÛdy, o‰etfiování révy), vãetnû faktorÛ sklizÀov˘ch a v návaznosti na to problémy kva‰ení. Pfiedãasné zastavení kvasného procesu pfiedstavuje ztrátu na kvalitû. Odstranûní kvasné poruchy vyÏaduje zv˘‰enou pracnost a náklady. Pfiíãinou mohou b˘t rÛzné dÛvody, které nejsou vÏdy na první pohled patrné. Teprve kdyÏ se projeví, lze jejich problém cílevûdomû fie‰it. Kniha se zab˘vá praktick˘mi moÏnostmi, jak problémy s kva‰ením posuzovat a odstraÀovat, popfiíCena 160 Kã padû jak jim pfiedcházet. ISBN 80-903201-3-9, cca 74 stran, formát A5

Zrání vína v sudech barrique Autor: Robert Steidl, Georg Leindl Pfieklad moderní odborné publikace rakousk˘ch odborníkÛ Roberta Steidla a Georga Leindla. Obsahuje popis dfieva pro v˘robu sudÛ barrique, v˘roby sudÛ, postupy pfii zrání, pfiípravu vína a péãi o sudy barrique. Nezbytná publikace pro kaÏdého vinafie, kter˘ se chce v˘robou vín v sudech barrique serióznû zab˘vat. Zrání vína v sudech barrique je dnes v‰eobecnû akceptovanou metodou. Jako jedna z fiady moÏností vinifikace pfiedává vínu charakteristické aroma. Aby bylo dosaÏenou optimálního v˘sledku, jsou k dispozici komplexní moÏnosti v˘bûru dfieva, zpracování a skladování vína, které v‰ak vyÏadují vysokou míru zku‰eností. Poznání základÛ o volbû vhodného dfieva, prÛbûhu reakcí ve vínû a rozhodujících faktorech o zrání je dÛleÏité pro optimální vyzrání pfiíslu‰ného vína. Kniha si klade za cíl podpofiit vinafie pfii pfiedcházení vadám vína a pfii pfiijímání Cena 168 Kã správn˘ch rozhodnutí. ISBN 80-903201-1-2, cca 72 stran, formát A5

Cesta ke ‰piãkovému vínu Autor: Robert Steidl, Georg Leindl Kvalita vína je v˘sledkem míry vyuÏití potenciálu hroznÛ a ztrát pfii zpracování. Ani u vín ‰piãkové kvality to není jiné. PÛvodním impulsem ke vzniku této knihy byla dlouholetá poradenská a pracovní praxe a vlastní zku‰enost, Ïe pro neúspûch pfii v˘robû vína jsou velmi ãasto jen nepatrné dÛvody. Jak pfii získávání potenciálu hroznÛ, tak pfii zamezení ztrát dochází ãasto k chybám, které se bohuÏel stále opakují. JestliÏe se jich vyvarujeme, udûláme tak velk˘ krok vpfied k v˘robû ‰piãkového vína, nebo budeme minimálnû na dobré cestû k jeho Cena 160 Kã získání. ISBN 80-903201-4-7, cca 68 stran, formát A5

V cenách není zahrnuto po‰tovné a balné. Ceny jsou uvedeny vãetnû DPH. Vinafisk˘ obzor, P.O.BOX 34, ÎiÏkovská 1275, 691 02 Velké Bílovice tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz, http://www.vinarskyobzor.cz/


Fotografie k článku Odrůda měsíce – Müller Thurgau, str. 550

1

2

4 3

5

6

Vinařský obzor 11/2005  

Vinařský časopis

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you