328
Vinařský obzor (6/2005)
Daňová poradna Jan Horešovský, daňový poradce, Praha Dotaz Provozujeme pěstitelskou pálenici, nejsme dosud plátcem DPH. Cena za vypálení se skládá ze 2/3 ze spotřební daně, kterou měsíčně odvádíme a z 1/3 z nákladů na pálení a zisku. Tržby pěstitelské pálenice za kalendářní rok činí cca 1 600 000 Kč. Započítává se do obratu pro účely registrace za plátce DPH u pěstitelské pálenice i spotřební daň? Staneme se z tohoto důvodu plátcem DPH (překročením limitu ve výši 1 mil. Kč za kalendářní rok)? Odpověď Z hlediska určení výše obratu podle § 6 odst. 2 zákona o DPH se obratem u osob, které jsou povinny vést účetnictví nebo účetnictví vedou dobrovolně, rozumí výnosy za uskutečněná plnění s výjimkou plnění, která jsou osvobozena od daně bez nároku na odpočet daně (např. nájmy bytů a nebytových prostor apod.)
a u ostatních osob se obratem rozumí příjmy za uskutečněná plnění s výjimkou plnění, která jsou osvobozena od daně bez nároku na odpočet daně. Další plnění, která se případně zahrnují do obratu, jsou uvedena v § 6 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb. o DPH. Spotřební daň, kterou je obec povinna u pěstitelského pálení odvést podle zákona o spotřebních daních, není výnosem ani příjmem osoby, která službu pěstitelského pálení poskytuje (obec je pouze tou osobou, které zákon ukládá tuto spotřební daň odvést). Částka spotřební daně se tedy do obratu pro účely DPH nezahrnuje. Dotaz Podle § 36 odst. 3 písm. b) zahrnuje základ daně i spotřební daň (pokud § 41 zákona o DPH nestanovuje jinak). Jak se do základu pro výpočet DPH zahrnuje spotřební daň u pěstitelského pálení, kdy z ovoce dodaného pěstitelem, které je stále majetkem pěstitele, je vypálen destilát, který je předán pěstiteli? Odpověď U pěstitelského pálení se z hlediska DPH postupuje tak, že vzhledem k tomu, že pěstitelské pálení je službou (nejedná se o dodání zboží), základem pro výpočet daně je částka sjednaná
za poskytnutí služby a součástí základu daně za poskytnutou službu není tedy spotřební daň. Pálenice odvádí spotřební daň u produktů pěstitelského pálení podle zákona č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních, ale nezahrnuje částku spotřební daně do základu pro DPH.
Dotaz Je přijatá kauce nebo jistina, z které jsou postupně odečítány jednotlivě vzniklé pohledávky, popř. vzniklé škody považována za zdanitelné plnění, když daň je vypočítána až z odebraného množství zboží nebo služby? Zákazník si může nevyčerpaný zůstatek jistiny kdykoliv vyzvednout. Odpověď Pokud má tzv. kauce nebo jistina charakter zálohové platby, to znamená, že jsou z této platby odečítány vzniklé pohledávky, vztahuje se na ni ustanovení § 21 a vzniká povinnost z této platby odvést daň. Pokud se bude jednat o kauci či jistinu jako zástavní právo, tedy za splnění podmínek daných občanským zákoníkem, nejedná se z hlediska zákona o DPH o platbu před uskutečněním zdanitelného plnění a nevzniká povinnost přiznat daň na výstupu.
Vinařské vzpomínání – Joža Úprka a František Kretz Už přes sto let uplynulo ode dne narození těchto dvou významných mužů, a já je mám stále v živé paměti, neboť jsem s nimi býval často ve styku. Oba si získali velkých zásluh o naše Slovácko. Joža Úprka jako velký umělec – malíř a František Kretz jako spisovatel a zejména jako sběratel klenotů tvořivosti slováckého lidu, jeho krojů, výšivek, krajek, keramiky, nábytku apod. Národopisné sbírky v muzeích Brno, Praha, Joža Úprka Uh. Hradiště jsou živými svědky jeho sběratelské činnosti. Ale ještě v jednom důležitém oboru našeho slováckého kraje uplatnili se oba jmenovaní mistři – ve vinařství. Bez tohoto významného
oboru zemědělské František Kretz dělal zase velvýroby, bez vinokou reklamu slováckému vínu hradů, bez révy vina byl nazýván Apoštolem Sloné, bez hroznů, bez vácka. Rád navštěvoval Bzenec, vína a slováckých sklepy Leopolda Skály a při Bzebúd nelze si tento necké lipce podařenými vtipy bakraj Moravy vůbec vil celou společnost. Rád citoval představit. tuto pravdu: „Když udeřil Mojžíš Joža Úprka byl na skálu, tekla voda, když jsme také vinohradníudeřili v Bzenci na Skálu, tekkem. Měl vlastní vilo víno“. nohrad, měl hrozny, Leopold Skála byl hoteliérem víno a vinný sklep. František Kretz v Bzenci. Byl znamenitým vinaTomuto říkal – Lurřem a významnou osobou města dy. Do těchto Lurd rád každý den putoval a svoBzence. Zemřel 1. srpna 1938, v den svých 86. je věrné přátele hostil. Vidím ho živého před senarozenin. Doprovodil jsem ho na poslední cesbou, jak koštýřem vína ze sudů „natahoval“ tě a promluvil nad jeho hrobem. Celý podnik a do úhledných pohárků svým hostům naléval. Leopolda Skály přešel na Vinařské družstvo, jež