Page 1

9 771212 788000


110

Vinařský obzor (3/2005)

SPOLEHLIVÁ FILTRACE Přejete si, aby Vaše víno bylo spolehlivě a hospodárně filtrováno, my se o to umíme postarat. Tradiční výrobce a dodavatel filtračních materiálů a zařízení. HOBRAFILT hloubkové filtrační desky řady N pro spolehlivou filtraci nejen v nápojovém průmysl ORBIFILT filtrační modul, efekt deskové hloubkové filtrace, tradiční filtrační medium pro technologii filtrace bez přístupu vzduchu a úkapů CANDEFILT/CLAROX filtrační svíčky, membrány pro filtraci nápojů před lahvováním HOBRACOL deskové a naplavovací filtrační zařízení celonerezové konstrukce s plastovými nebo nerezovými opěrnými deskami ORBICOL modulové filtrační zařízení, kompaktní uzavřený systém, celonerezové provedení CANDECOL svíčkové-membránové filtrační zařízení, uzavřený filtrační systém v různých variantách velikostí svíček i provedení

HOBRA

Š KOLN Í K VÁŠ SP O LE H LIVÝ PARTN E R

FILTRAČNÍ MÉDIA A ZAŘÍZENÍ

HOBRA-ŠKOLNÍK s.r.o. SMETANOVA UL., 550 01 BROUMOV, ČESKÁ REPUBLIKA TEL: +420 491 580 111, FAX: +420 491 580 140 E-MAIL: HOBRA@HOBRA.CZ, WWW.HOBRA.CZ

Fotografie k článku na straně 123. Fota P. Pavloušek

Fotografie k článku na straně 126. Foto R. Stávek

Regent

Seibel 13666

Auxerrois


Vinařský obzor (3/2005)

111

Vážení čtenáři, záležitost samolepících etiket, o nichž se dočtete uvnitř tohoto čísla, není zdaleka žhavou novinkou, nicméně se vyvíjí a zdá se, že v moderním vinařském provozu bude její zastoupení nabývat na významu, a to z mnoha pozitivních faktorů, které jmenuje autor příspěvku na prostřední dvoustraně a dokládá je několika vzorky archů těchto samolepek. Konkrétní pro a proti ve smyslu použití ve vaší praxi tedy určitě dobře zvážíte nejlépe sami podle vašich individuálních potřeb a nároků firmy. Březnové číslo Vinařského obzoru se v několika příspěvcích zabývá vinařskou literaturou. Stejně jako téma legislativní, chceme také téma zdrojů informací hovořících o zájmech viničního a sklepního hospodářství hojně zmiňovat a aktuálně o nich informovat. Určitě nezůstaneme jen u vinařských knih; kromě komentářů a upozornění na ostatní tištěná média sledujeme rozhlas, televizi a internet, kde je, obzvláště v poslední době, zaznamenána až exploze prezentací, magazínů a ostatních blíže nezařaditelných stránek s tématikou vína. Zejména internet poskytuje neuvěřitelné možnosti a naprosto svobodnou tvorbu. Ve věcech vinařských zde najdeme jak naprosté perly, originální názory a dobrou reflexi, tak bohužel i krádeže textů, často opsaných i s chybami původních autorů, chaotické kompilace, výlevy grafomanů či zneuznaných „géniů“. Velkou výhodou je na internetu znalost jazyků, ponejvíce asi angličtiny. Obdivuji vinaře, a znám jich několik, kteří se ve středním či pokročilém věku stali samouky či navštěvují jazykové kurzy a dohánějí to, co dříve opoměli nebo jim nebylo umožněno. A mnozí se naučili (a nebo byli nuceni se naučit) pracovat s počítačem a využívat internet. Znalost těchto výdobytků moderních komunikací je v dnešním zesložiťujícím se světě bezesporu konkurenční výhodou. Ano, zesložiťujícím se – ačkoli by se mohlo zdát, že svět se pro člověka zmenšuje a zjednodušuje, opak je pravdou: složitost a komplikovanost světa roste a odráží se to jak v každodenním lidském životě, tak i ve vinařství. Budu-li se na to dívat z absolutního hlediska, už například přečtením tohoto sloupku jste zvýšili chaos ve svém denním přídělu informací. Tím ovšem neodrazuji od čtení následujících více než padesáti stran. Obraťte směle list a vzhůru do čtení! (nečtete-li úvodní sloupky úplně až nakonec) Richard Stávek

Obsah Editorial ...................................................................................................................................................... 111 Z redakční pošty .........................................................................................................................................112 Ještě k Vinařskému fondu – dotazy a odpovědi ...................................................................................116 Spolkové informace Martin Půček: Možnosti dotačních prostředků v roce 2005 ................................................................ 114 Informace z činnosti SV ČR ........................................................................................................................ 114 Informace z Moravínu .................................................................................................................................115 Informace z Vinařského fondu ....................................................................................................................115 Vinohradnictví Josef Zvolenský: Zhodnotenie ochrany viniča v roku 2004 ................................................................... 117 Martin Kumšta, Pavel Pavloušek: Malvidin 3,5-diglucosid – další úskalí na cestě „interspecifických odrůd“ do vinohradnické a vinařské praxe ....................................... 123 Marta Hubáčková: Několik poznámek k nově zaregistrované odrůdě révy vinné Auxerrois blanc....................................................................................................................... 126 Patrik Burg, Vladimír Veverka: Hodnocení vlivu kapkových závlah na růst révy vinné a kvalitu její produkce ........................................................................................................... 127 Vinařská technologie Erich Minárik: Z histórie barikov vo svete ............................................................................................. 129 Josef Balík: Možnosti chemického odkyselování moštů a vín ............................................................. 130 Václav Švejcar, Pavelková: Geneticky modifikované organismy, kvasinky a genetika .......................132 Vinařské aktivity Petr Posolda: Moravští vinaři poznávají svou historii a francouzští sommelieři jejich vína ............ 120 Iva Dvořáková: 6. košt vín v Moravanech aneb Cesta za folklórem a tajemstvím vína .....................145 Petr Posolda: Přípravy na založení vinařského klastru zastaveny ...................................................... 146 Získat podporu ze strukturálních fondů EU bude pro vinaře obtížné ..............................................147 Březen – měsíc knihy Nové publikace ....................................................................................................................................... 148 Vysokoškolská skripta s vinařskou tématikou .....................................................................................149 Co nabízí antikvariáty? ...........................................................................................................................149 Jan Stávek: Jak úspěšně prodávat víno – Vinařský marketing v praxi (recenze) .............................. 150 Petr Posolda: Smrt vinařského krále (recenze) ......................................................................................151 Richard Stávek: Lexikon moravského vinařství – díl. II. – Slovácko (recenze) ..................................152 Ostatní vinařské knihy na současném trhu a co se připravuje... ...................................................... 153 Obchod vínem Martin Půček: GRAND PRIX VINEX – Domácí bílá i červená vína porazila zahraniční konkurenci .......................................................................................................... 144 Vína zařazená v Salonu vín České republiky 2004/2005.................................................................. 154 Jiří Sedlo: Dovoz vína do České republiky v roce 2004 ........................................................................157 Vinotéka Obůrka představila mladá vína ............................................................................................ 158 Vinařská legislativa Pavel Krška: Vztah místních výstav vín k zákonu o spotřebních daních ........................................... 158 Zprávy z domova i ze světa ..........................................................................................................................159


112

Vinařský obzor (3/2005)

Vinařský obzor číslo 3, ročník 98 (2005) Vydává: Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor: Ing. Richard Stávek (e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Sekretariát redakce: Barbora Válková (barbora.valkova@vinarskyobzor.cz) (předplatné, inzerce, vinařské publikace) tel./fax: 519 348 980 Jana Studýnková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 e-mail: jana.studynkova@svcr.cz Redakční rada: Ing. Václav Švejcar, CSc., (předseda) (svejcar.vaclav@seznam.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc. RNDr. Zdeněk Habrovanský, (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Antonín Králíček (kralicek@mze.cz) Ing. Jaroslav Machovec, (machovec@vinarskyfond.cz) Libor Nazarčuk, (nazarcuk@post.cz) Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., (pavlous@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček, (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc., (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček, (sedlacek@svisv.cz) Ing. Jaromír Veverka, (veverkaj@zf.mendelu.cz) Sazba a zlom: Adam Kepert, tel.: 777 807 874 Grafická koncepce: Bedřich Vémola Jazykový poradce: Hana Vídenská Obálka a barevné přílohy: Jiří Střelský, tel.: 777 335 865 Tisk: Grafotisk Pálka Břeclav, tel./fax: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630. Vychází měsíčně. Cena jednoho čísla je 53 Kč (včetně 5 % DPH). Rozšiřuje: PNS, a.s., MORAVAPRINT, s.r.o., Břeclav, MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři. Předplatné: V redakci – 1 číslo 38 Kč (včetně 5 % DPH) (celý ročník 454 Kč (včetně 5 % DPH)) Předplatné pro Slovensko: Mediaprint – Kapa Pressegrosso, a.s., P. O. BOX 183, 830 00 Bratislava, tel.: (00421)2/524 44 980, e-mail: predplatne@abompkapa.sk Adresa redakce a vydavatele: SVČR – Vinařský obzor, P.O. BOX 34, Žižkovská 1275, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 28. 2. 2005 Toto číslo vychází 4. 3. 2005 ISSN: 1212–7884

Vinařský obzor ® Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak dále šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpovídá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlých do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu.

ERRATA VO 2/98 r. 2005: str. 75, článek „Bez lásky nelze nikdy vyrobit dobré víno...“, druhý sloupec, 9. řádek – správně mělo být uvedeno Irsai Oliver VO 2/98 r. 2005: str. 84, 3. sloupec, 2. odstavec, 2. řádek – správně: „...chleba nebo sýr.“ VO 2/98 r. 2005: str. 103, 2. sloupec, zpráva Jubilejní výstava vína v Šitbořicích, 5. řádek – správně: Nazarčuk Ad recenze v č.12/2004, str. 592 Propagační brožura o českém a moravském vinohradnictví a vinařství byla zhotovena na zakázku pro Vinařský fond. Z hlediska obsahového je autorem textů náš přední odborník přes vinařství pan doc. E. Postbiegl, proto nás překvapila kritika části obsahové stránky brožury. Brožura má za úkol seznámit české, ale především zahraniční obchodníky s vínem se současným stavem vinohradnictví a vinařství v ČR včetně aktuálních vinařských map dle současného zákona. Dle našich informací brožura v této obsahové kvalitě dosud u nás chyběla a vstupem naší země do EU určitě přispěje k rychlému se zorientování zahraničních obchodníků v našem vinařství a vinohradnictví. Brožura byla zhotovena v češtině, angličtině, němčině a ruštině. Kritická recenze, týkající se především německé verze brožury, byla bezpředmětná, protože se náklad ihned stáhl a během týdne se dodala opravená mutace. Kritická recenze nás mrzí o to více, neboť se brožura setkala s pozitivním ohlasem jak v tuzemsku, tak i v zahraničí. Ing. Jaroslav Vondruška, ředitel agentury EXPO-Consult+Service Šlo jen a pouze o vyjádření mého subjektivního názoru k tomu, co se mi dostalo do rukou. Hodnocený materiál jsem konfrontoval se svými zkušenostmi a poznatky v této oblasti z četných zahraničních stáží a exkurzí a toho, co je nabízeno zahraničním hostům. Ing. Richard Stávek, autor recenze

Vinotéka u Kamenného domu v Kutné Hoře připravila degustaci vín firmy Víno Masaryk ze Skalice na Slovensku. Pozvání na tuto akci jsem uvítal, neboť v listopadu loňského roku jsem měl možnost navštívit firmu přímo v jejich výrobních prostorách. Již tehdy na mě udělala dojem jejich červená vína. Na degustaci si pan Masaryk připravil 15 vzorků především ročníku 2004. Tato mladá vína účastníky překvapila a milovníci vína se mají opravdu na co těšit, např. Chardonnay 2004 ve výběru z hroznů nebo Irsai Oliver 2004 jakostní byly

vynikající. Pět vzorků ze sklizně 2004 doplnil Tramín 2003 výběr z hroznů, Pálava 2003 výběr z hroznů a Sauvignon 2003 výběr z bobulí. Poté následovala vína červená, 6 vzorků ročníku 2004 a jeden vzorek 2003 (Alibernet 2003 kabinet). Účastníci byli červenými víny překvapeni a navíc měli možnost ochutnat slovenskou odrůdu Dunaj v provedení výběr z hroznů ročník 2004. Degustace byla vítaným zpestřením, neboť po delší době byla možnost ochutnat slovenská vína, která v současné době většinou ve vinotékách schází. Vladimír Hrouda, Praha

Ad Daňová poradna: Fortifikovaná vína Chci reagovat na odpověď daňového poradce Spolku přátel vína Jana Horešovského, publikovanou v časopise Vinařský obzor, číslo I/ 2005, vztahující se k dotazu pana Jiřího N. z Břeclavska, zda fortifikovaná vína podléhají zákonu č. 353/2003 Sb. o spotřební dani? S výkladem pana Horešovského lze souhlasit mimo zařazení fortifikovaných vín mezi vína tichá ve smyslu ustanovení § 93 odst.3 písm. c) zákona č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o SPD“) a dále pokud jde o podání žádosti o sazební zařazení zboží na Generální ředitelství cel. Mezi fortifikovaná vína, dle předchozího zákona o spotřebních daních, tzn. zákona č.587/ 1992 Sb., patřila vína označovaná jako dezertní (madeira, marsala, malaga, sherry a portské) a vína označovaná jako kořeněná (aperitivy, vermuty a vína kořeněná speciálními přísadami). Tato dezertní a kořeněná vína byla předmětem daně dle ustanovení § 35 písm.d) zákona č. 587/1992 Sb. a zdaňována dle ustanovení § 37 tohoto zákona sazbou daně ve výši 16,40 Kč/litr. Zákon č. 115/1995 Sb. o vinohradnictví a vinařství ve znění pozdějších předpisů tato dezertní a kořeněná vína zařazoval ve smyslu ustanovení § 9c jako vína aromatizovaná a ustanovení § 9d jako vína likérová. Současný zákon o vinohradnictví a vinařství č. 321/2004 Sb. likérová vína vymezuje v ustanovení § 22, definice tohoto druhu vína je však uvedena v Příloze I, bodu 14 Nařízení rady (ES) č. 1493/ 1999 o společné organizaci trhu s vínem. Aromatizovaná vína zákon č. 321/2004 Sb. uvádí v ustanovení § 24, i když definice tohoto druhu vína je uvedena v článku 2 odst. 1 písm. a) a odst. 3 Nařízení Rady (ES) č. 1601/91 o obecných pravidlech pro definici, označování a obchodní úpravu aromatizovaných vín, aromatizovaných vinných nápojů a aromatizovaných koktejlů z vinařských produktů. Bohužel, současný zákon o SPD pojem „dezertní ani kořeněná vína“ nezná, ale místo


Vinařský obzor (3/2005)

těchto pojmů užívá ve smyslu ustanovení § 93 odst. 4 pojem „meziprodukty“, mezi něž by tato fortifikovaná vína měla patřit a ne mezi tichá vína ve smyslu ustanovení § 93 odst.3 písm. c) zákona o SPD, jak je uvedeno v odpovědi pana Horešovského, protože v ustanovení § 93 odst. 3 písm. c) zákona o SPD se množství celkového obsahu alkoholu od 1,2 do 10 % objemových, jenž nemusí být plně kvasného původu, vztahuje jak na výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2204 a 2205, tak na výrobky uvedené pod kódem nomenklatury 2206, pokud nepodléhají dani z piva. Meziprodukty jsou zdaňovány dle ustanovení § 96 zákona o SPD sazbou daně ve výši 2340 Kč/ hl. Bohužel vybrané výrobky, označované jako meziprodukty, musí být v souladu s ustanovením § 3 písm. f) zákona o SPD vyráběny pouze v daňovém skladu, kdežto tiché víno má tu výjimku, že v tomto daňovém skladu dle ustanovení § 99 odst. 3 zákona o SPD být vyráběno nemusí za předpokladu, že je určené výhradně pro spotřebu na daňovém území České republiky. Aby výrobce fortifikovaných vín mohl tento druh vína vyrábět, musí v souladu s ustanovením § 20 zákona o SPD požádat celní ředitelství (v tomto případě Celní ředitelství Brno) prostřednictvím Celního úřadu Břeclav o vydání povolení k provozování daňového skladu, a pokud mu bude toto povolení vydáno, bude tento výrobce fortifikovaných vín odebírat líh přímo od jeho výrobce (z lihovaru) v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně, s tím, že nebude přiznávat a platit daň z lihu, ale bude přiznávat a platit daň z vína a meziproduktů. Samozřejmě je potřeba se také na celním úřadě před zahájením výroby tohoto druhu vína zaregistrovat ke spotřební dani z vína a meziproduktů. Co se týká odkazu na podání žádosti o zatřídění zboží do příslušné podpoložky celního sazebníku na Generální ředitelství cel v případě pochybností se zatříděním tohoto druhu vína, s tímto nemohu úplně souhlasit, protože žádost o vydání závazné informace o sazebním zařazení zboží se dle ustanovení § 4 odst. 7 zákona č. 185/2004 Sb. o Celní správě České republiky nepodává na Generální ředitelství cel, ale pouze na Celní ředitelství Praha, Washingtonova 11, Praha 1, PSČ 113 54, jež je oprávněno tyto Závazné informace o sazebním zařazení zboží vydávat. Ing. Pavel Gryc, Celní úřad Břeclav

Vážený pane inženýre, dovolím si vyjádřit svůj názor k Vašemu stanovisku k výkladu § 93 odst. 3 písm. c) zákona č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních. Ustanovení § 93 definuje pojem „meziprodukty“ a taktéž pojem „tiché víno“. Splnění podmínek těchto definic je určující pro daňové zatížení u vybraných výrobků, neboť spotřební daň u tichých vín má nulovou sazbu, zatímco daň u meziproduktů je 2340 Kč/hl. Jak jste uvedl, jsou s tímto hodnocením spojeny další náročné povinnosti výrobce, např. zřídit daňový sklad. Je tedy velmi důležité správně posoudit výrobky podle platného znění zákona. Jak jsem již minule publikoval, domnívám se, že fortifikovaná vína (tedy i likérová, vermuty, portské, sherry atd.) zákon v současném znění řadí mezi vína tichá. Je to jistě novum ve srovnání se zněním předchozího, dnes již neplatného zákona o spotřebních daních, jakož i novum ve vztahu k zákonným úpravám jinde ve světě. Takový však už náš právní řád je, že přináší leckterá překvapení, a to nejen v oblasti daňové. Ve svém stanovisku uzavíráte, že „…v ustanovení § 93 odst. 3 písm. c) zákona o SPD se množství celkového obsahu alkoholu od 1,2 do 10 % objemových, jenž nemusí být plně kvasného původu, vztahuje jak na výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2204 a 2205, tak na výrobky uvedené pod kódem nomenklatury 2206, pokud nepodléhají dani z piva“. Řekl bych, že toto by bezezbytku bylo možno dovodit z této (neobyčejně komplikovaně formulované) zákonné úpravy snad jen tehdy, pokud by za slovy „2204 a 2205 a nejsou uvedeny v písmenu a) ani b)“ uvedenými v § 93 odst. 3 písm. c) nebyla oddělovací čárka a slova „a dále“. Tato formulace dle mého názoru určuje význam ustanovení písmene c) tak, že jsou od sebe odděleny dvě části tohoto ustanovení, přičemž první část (spolu s předchozími písmeny odst. 3) de facto říká, že tichým vínem je každé víno, které není vínem šumivým, je-li zařazeno v kódu 2204 a 2205. Druhá část pak samostatně řeší výrobky zařazené v kódu 2206. Z uvedeného tedy vyplývá, že takové víno je tichým vínem za

113

uvedených podmínek vždy, a to bez ohledu na obsah a povahu obsaženého alkoholu. Meziprodukty se pak vymezují v odst. 4 vůči tichému vínu explicitně. Ocitáme se tedy v situaci, kdy zásadně odlišný výklad umožňuje pouhá čárka v textu nebo poněkud nepřesná formulace. Spolu s přirozenou, leč veskrze nesprávnou tendencí orgánů veřejné moci vykládat zákon ve prospěch státu je pak neštěstí subjektu podléhající dani na světě. Z praxe musím uvést zkušenost, že toto není vůbec výjimečná situace a při výkladu daňových zákonů se setkávám s tímto fenoménem opakovaně. K tomu si dovoluji citovat právní větu nálezu Ústavního soudu sp.zn. IV. ÚS 666/02 ze dne 15. 12. 2003: Za situace, kdy právo umožňuje dvojí výklad, nelze pominout, že na poli veřejného práva mohou státní orgány činit pouze to, co jim zákon výslovně umožňuje; z této maximy pak plyne, že při ukládání a vymáhání daní dle zákona (čl. 11 odst. 5 Listiny), tedy při de facto odnětí části nabytého vlastnictví, jsou orgány veřejné moci povinny ve smyslu čl. 4 odst. 4 Listiny šetřit podstatu a smysl základních práv a svobod – tedy v případě pochybností postupovat mírněji (in dubio mitius). Jak víme, závazně vykládat zákon je oprávněn pouze soud. V této věci však dosud žádný soud dle mých zjištění nerozhodoval. Daňový subjekt je tedy ve složité situaci právní nejistoty – musí se sám rozhodnout, podle jakého výkladu zákona bude při zdaňování postupovat. V případě, že bude postupovat podle nepříznivého výkladu, bude se muset vyrovnat s myšlenkou, že možná platí daň zbytečně. Pokud bude postupovat dle příznivého výkladu, pravděpodobně se setká s odporem mj. též Vašeho úřadu, který zastává Vámi vyjádřený postoj. Je na osobní povaze a odvaze každého výrobce vína, kterou cestu si zvolí. A je rolí daňového poradce zastupovat zájmy daňových subjektů s veškerou odbornou péčí a minimalizovat tak jejich rizika nejen daňově-majetková, ale i ve sporech se státní správou. S úctou Jan Horešovský, daňový poradce, Praha

Hodnocení vín z VO Čechy Je samozřejmé, že nikdo nemůže vědět všechno. Ani europoslanec p. Vladimír Železný. Ale předpokládal bych, že právě on zná sílu médií a ve svých výrocích bude rozvážnější. Dne 11. 2. 2005 přijel do Lovosic na setkání s novináři a hodnotil zde mj. stav českého vinařství. Jak již bylo řečeno, nikdo nemůže znát všechno, a proto mu nebudu vytýkat jeho blahosklonné hodnocení části českého vinařství, nicméně výroky o vínech jednoho vinařského podniku by mohly znamenat vážné ohrožení samotné jeho existence, minimálně ztrátu či snížení jeho reputace. A to je na pováženou. Navíc od člověka, který by měl naše vinaře zastupovat v Bruselu. Vážený pane Železný, vinaři z Čech se s Vámi rádi kdykoliv setkají, aby Vám osobně poreferovali o svých problémech i úspěších, o své práci a rádi Vám nalijí čistého vína. Tento krátký příspěvek je reakcí na článek v Mladé Frontě Dnes, Severní Čechy, dne 12. 2. 2005. Stanislav Rudolfský, tajemník Cechu českých vinařů


114

Vinařský obzor (3/2005)

Možnosti dotačních prostředků v roce 2005

Informace ze SV ČR

Tak jako se postupně odkrajují den po dni ty zimní ponuré večery, pomalu zase svítá naděje, na jejímž konci je to všemi očekávané jaro. S jarem přichází také činnost ve vinohradech od výsadby vinic počínaje, až řezem konče. Chci na tomto místě prezentovat možnosti dotačních prostředků, které jsou a které dává jak stát, tak možnosti, které nám dal vstup do Evropské unie. Začněme možnostmi z Evropské unie. Zde je možnost využití prostředků z programu restrukturalizace vinic. Jedná se čistě o finanční prostředky z Evropské unie, tedy stát zde nepřispívá a ani nemůže přispívat žádnými finančními prostředky. Tento program je prováděn nařízením vlády č. 245/2004 Sb. Žadatelé měli možnost podávat žádosti loni výjimečně do 30. 11. 2004 a projekty restrukturalizace se týkaly hospodářského roku 2004/2005, tedy projekty uskutečněné do 31. 7. 2005. Finanční prostředky pro rok 2005/2006 ještě nebyly Evropskou unií přiděleny, ale doufejme, že minimálně ve stejné výši budou také letos. Podle nařízení vlády budou projekty přijímány prostřednictvím SZIFu do 31. 5. 2005, podle stejných pravidel. Upozorňuji tímto, že mimo již v minulosti často diskutovanou restrukturalizaci vinic, je možné čerpat finanční prostředky také v rámci podprogramu „ochrana vinic před škodami způsobovanými zvěří“. V rámci tohoto podprogramu je možné čerpat finance na oplocení vinic, na nákup ochran proti okusu, na nákup chemických prostředků proti okusu, ale také je možné pořídit sítě proti ptactvu – míněno zejména špačci, nákup plynových děl či různých plašičů. Možná se jedná o informaci pro někoho novou, ale v každém případě platí ode dne vstupu ČR do EU. Je nutno si uvědomit, že tyto podpory jsou pod přísným dohledem EU, tudíž je nutno mít párované půdní bloky s registrem vinic, aby mohly být finanční prostředky vyplaceny. I do budoucna, pokud bude někdo někde chtít čerpat finanční prostředky ze „zemědělských peněz“ z EU, bude muset mít tyto bloky spárovány. Pokud jde o budoucnost těchto finančních prostředků, tak je potřeba říci, že dříve nebo později musí dojít k revizi tržního řádu s vínem. Systém podpor pro destilaci je nastaven tak, že jej nemůžou využívat severní vinařské státy ES a je nutná jeho změna. Svaz vinařů bude do budoucna prosazovat ponechání finančních prostředků na program restrukturalizace, tak aby byly postupně přestárlé vinice obnovovány, ale také je nutné se zaměřit na podpory směřující do podpor rizik souvisejících s polohou České republiky, tedy oblastí s rizikem poškození mrazem. Z pozornosti nelze pustit také vytvoření programu podpor technologie zpracování, a to zejména u kategorie středních vinařských firem, tak aby měli tito možnost zdokonalit svou produkci na bázi technologie. Novinkou pro letošní rok je možnost čerpání finančních prostředků na integrovanou produkci. Jedná se o program HRDP, který je spolufinancovaný částečně z prostředků z ČR. Bohužel, prozatím není schváleno nařízení vlády, které řeší podrobnosti k tomuto programu, neboť jej Evropská komise vrátila státu k přepracování. Předpokládá se však, že integrovaná produkce již zde zařazená bude. Bohužel jen, že nikoliv v takové výši, které je obdobná např. v sousedním Rakousku. I pro tento program bude nutno mít spárovány půdní bloky s registrem vinic. Bylo by nanejvýš vhodné, aby ti, kteří budou chtít mít bloky spárovány, využili možnosti volné kapacity pracovníků ÚKZÚZ a domluvili si termín co nejdříve. V každém případě bude na jaře v Oblekovicích velký počet žadatelů a budou se tam tvořit fronty. Důležité upozornění pro ty, kteří se budou chtít zařadit do tohoto programu v budoucích, třeba i následných letech (2007 a dále), aby sledovali tuto skutečnost a přihlásili se do tohoto programu v každém případě letos, do termínu, který bude v nařízení vlády uveden. Následně již nebude možnost se k programu přihlásit a všichni budou muset počkat na další termín. V programu HRDP zůstává program podpory ekologického zemědělství – podprogram ekologického vinohradnictví ve stejné výši jako v loňském roce. Pokud jde o finanční prostředky z domácích zdrojů, tak stále existují Zásady pro poskytování finančních podpor podle zákona o zemědělství. Podle těchto programů mají všichni možnost požádat o podporu vybudování kapkové závlahy ve vinicích, která je poskytována až do výše Kč 60 000,uznatelných nákladů, což je poměrně významná podpora. Závlaha se v posledních letech ukázala jako velmi vhodný stabilizující faktor úrody a pravděpodobně i do budoucna bude jeden z velmi důležitých faktorů. Pro množitele révy je možno opět využít finančních prostředků v rámci programu „podpory ozdravování polních a speciálních plodin“. Zde je možno čerpat finanční prostředky na množitelský materiál v prostorových izolátech. Martin Půček, tajemník SV ČR

V úterý 25. 1. se uskutečnilo na ZF v Lednici jednání rady technického izolátu za účasti předsedy SV ČR. Byly prodiskutovány dosažené výsledky a další budoucnost. Šéfredaktor VO jednal na SRS Brno s novými autory o článcích s tématikou ochrany révy. Ve středu proběhlo za účasti předsedy a dalších členů svazu ve Valticích zasedání Rady Vinařského fondu, odpoledne pak jednání správní rady Národního vinařského centra. 27. 1. 2005 proběhla obhajoba práce společného projektu řešeného PEF MZLU Brno a SV ČR. Řešitelé projektu vyhodnotili zhotovenou práci a dohodli se na dalším postupu. V pátek 28. 1. se předseda svazu spolu s místopředsedou J. Machovcem zúčastnili jednání na ministerstvu zemědělství k prováděcí vyhlášce k vinařskému zákonu týkající se Fondu. Ve středu 2. 2. pak proběhlo v Praze další následné jednání za účasti stejných osob. Ve dnech 1.–4. 2. proběhlo hodnocení soutěže Grand Prix Vinex 2005. Podrobné výsledky jsou ke stažení na www.svcr.cz. Bližší informace jsou uvedeny také na straně XX. Dne 1. 2. jednal šéfredaktor na Ústavu zahradnické techniky ZF MZLU v Brně o bližší spolupráci s redakcí VO, den poté s brněnskými nakladatelstvími ERA a Ryšavý o distribuci jejich knižních titulů s vinařskou tématikou prostřednictvím redakčního obchodu vinařských publikací. 7. 2. 2005 proběhlo další kolo jednání za účelem jednání k založení vinařského klastru na jižní Moravě v rámci Operačního programu průmysl a podnikání (OPPP). Hlavním bodem jednání byla překvapivá informace zástupce CzechInvestu o upozornění Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, že jmenované činnosti spojené s výrobou potravinářských výrobků a nápojů nejsou podporovatelné z OPPP. Tato informace je bohužel zvratem v dosavadní přípravě mapovaní a založení vinařského klastru. Zúčastněné vinařské firmy dále jednaly separátně k variantě založení vinařského klastru i bez podpory OPPP 8. 2. 2005 proběhlo jednání na Celním ředitelství v Brně u ředitele Ing. O. Knechta. Jednání se účastnili místopředseda SV ČR Ing. Machovec, Ing. M. Olbrecht a tajemník. V rámci vstřícného jednání byl domluven společný postup ve věci problematiky spotřebních daní. Následně 8. 2. 2005 odpoledne proběhlo jednání představenstva SV ČR. Přítomní projednali mimo jiné seznam připomínek k novele vinařského zákona. Byl stanoven termín valné hromady na 3. 3. 2005 ve 13.00 v Velkých Pavlovicích v sále společnosti VINIUM, a.s.


Vinařský obzor (3/2005)

9. 2. 2005 se tajemník SV ČR účastnil jednání na Úřadu vlády, kde byla řešena problematika drobných vinařů. Přítomní jednání byli právníci z Úřadu vlády ČR JUDr. M. Richter a ministerstva zemědělství JUDr. J. Urfus, společně s Ing. A. Králíčkem, poradce 1. místopředsedy vlády Ing. Kostelecký a ředitel kabinetu 1. místopředsedy vlády Mgr. Hanáček. Na jednání byla osvětlena problematika a stanoven další

postup v této problematice. Šéfredaktor VO jednal v ten den u obchodních partnerů na Uherskohradišťsku a Zlínsku. 10. 2. se šéfredaktor VO zúčastnil hodnocení vín odrůd Rulandské bílé a Rulandské šedé v NVC ve Valticích pro redakční spotřebitelský test deníku MF Dnes. Výsledky testu byly publikovány 4. 3. 17. 2. 2005 proběhlo za účasti předsedy a ta-

115

jemníka svazu další kolo jednání na Úřadu vlády, kde byli také přizváni pracovníci ministerstva financí. Byly řešeny záležitosti dotýkající se ministerstva financí a malých vinařů. V pátek 18. 2. byl předseda SV ČR přítomen na semináři k restrukturalizaci vinohradnictví v Moravské Nové Vsi. Celou zdařilou akci pořádala agrární komora, zúčastnilo se jí asi 100 vinařů. (sv)

Informace z Moravínu MORAVÍN – svaz moravských vinařů, Zámek 1, 691 42 Valtice Odborné semináře MORAVÍNU. MORAVÍN – svaz moravských vinařů uspořádal ve spolupráci se Svazem vinařů ČR a Národním vinařským centrem ve Valticích ve dnech 24. až 27. ledna 2005 tradiční odborné semináře pro vinohradníky a vinaře opět v areálu PATRIA Kobylí, a.s. Partnery pořadatelů byly: Mze ČR – oddělení pro víno, Krajský úřad Jihomoravského kraje v Brně, Bricol–M, s.r.o., Valtice, AGROTEC Hustopeče, a. s. a domácí PATRIA Kobylí, a.s. MORAVÍN organizuje odborné semináře každoročně především pro malé a střední vinohradníky a vinaře, ale protože odborný program má „široký záběr“, rádi se zde zúčastňují také pracovníci z velkovýrobních obchodních vinohradnických a vinařských společností a firem, jakož i zástupci dodavatelů ochranných prostředků pro vinice a jiných materiálů i výrobci vinařských technologií. Po vstupu do EU se výrazně změnily podmínky pro malé vinaře především z hledisek legislativních, a tak byli do odborného programu zařazeni také odborníci na vinařskou legislativu (Ing. Antonín Králíček z Mze ČR) a slovo dostali také zástupci Vinařského fondu a ÚKZÚZ v Brně

a v Oblekovicích (REGISTR) – registrace vinic, párování ploch a vůbec styk s REGISTREM vyžadovaly zveřejnění a prodiskutování některých málo známých skutečností. Vinohradnického semináře se zúčastnilo 115 pěstitelů révy vinné a zástupců prezentujících se odborných firem z České republiky i ze zahraničí. V letošním roce byly na programu vinohradnického semináře především ty informace, které jsou momentálně aktuální – ošetřování nově vysázených vinic, jejich ochrana a vhodná mechanizace a také produkce kvalitních révových sazenic. Blok k ochraně révy vinné k výskytu chorob a škůdců v roce 2004 a vyslovení prognózy ochrany pro rok 2005 byl zaměřen na nejproblematičtější choroby a škůdce i v návaznosti na prezentaci firem dodávajících vinohradníkům ochranné přípravky. Večerní degustace 45 vzorků vín, která si účastníci semináře přivezli s sebou, ukázala stále přetrvávající rozdílnou technologickou úroveň různých výrobců vín i stávající zastoupení pěstovaných odrůd. Vinařského semináře se zúčastnilo 150 výrobců vín, obchodníků s vínem a zástupců prezentujících se odborných firem z České republiky i ze zahraničí (Itálie, Německo). Odborný program byl zaměřen na porovnání různých technologií při výrobě růžových vín u nás a v Rakousku. O významu etanolu ve vínech přednesl zajímavou přednášku profesor Fedor Malík

z Modry na Slovensku. Bylo možné srovnat výrobu růžových vín u nás (Ing. Jiří Hort ze Znojma) a v Rakousku (Franz Strohmeier ze Štýrska) včetně degustace typických růžových vín. Účastníky semináře přijel pozdravit také hejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek a ubezpečil vinaře, že krajský úřad jim bude i nadále v rámci svých možností napomáhat. Večerní degustace 140 vzorků vín (80 bílých, 9 růžových a 46 červených vín) ukázala poměrně lepší technologickou úroveň u zúčastněných firem a společností než na vinohradnickém semináři, ale také typičnost předešlých ročníků a měnící se zastoupení pěstovaných odrůd. Druhý den byl ve znamení technologie červených vín (úvod Ing. Josef Balík ze Zahradnické fakulty v Lednici, prezentace firmy NEREZ Šťastný z Blučiny – nový typ vinifikátoru pro nakvášení červených vín – bohužel, vinař z Rakouska uvízl ve sněhové nadílce) a prezentace firem Bricol–M z Valtic a BS VINAŘSKÉ POTŘEBY z Velkých Bílovic umožnily přítomným vinařům získat mnoho cenných poznatků. Odborné semináře i v letošním roce, podle ohlasu zúčastněných vinohradníků a vinařů, zástupců prezentujících se firem i dle vyjádření domácích a zahraničních přednášejících, svým odborným pojetím napomohly všem zúčastněným získat potřebné vědomosti i praktické poznatky z oboru. Ing. Jan Otáhal, CSc.

Informace z Vinařského fondu Vzhledem k blížícímu se termínu podání daňového přiznání je třeba upřesnit některé informace. Týká se těch, kteří v roce 2004 vysadili vinice s podporou Vinařského fondu. Podle novely zákona o dani z příjmů (vyšla ve Sbírce zákonů pod č. 669/2004) jsou podpory z Vinařského fondu pro fyzické osoby od daně osvobozeny. Podle předpokladů bude toto obdobným způsobem upraveno novelou zákona i u právnických osob, a to do konce měsíce března (doporučujeme sledovat Aktuality na www.vinarskyfond.cz). Pokud by se tak nestalo, je možno využít institutu daňového poradce a zajistit si tak prodloužení doby podání daňového přiznání až do června. To již vše bude upraveno tak, jak bylo původně zamýšleno, tzn., že podpory z Vinařského fondu

za rok 2004 nebudou daněny, a to bez ohledu na to, jedná-li se u příjemce podpory o fyzickou nebo právnickou osobu. Aktuální informace budeme jako obvykle zveřejňovat na našich webových stránkách. O připravované databázi vinařů na internetu jsme vás již informovali. V lednu jsme obeslali vinaře, kteří poprvé nereagovali a v únoru zahájili přípravy na zpracování databáze. Návratnost formulářů byla solidní, z 655 rozeslaných dotazníků se nám vrátila přibližně třetina. Předpokládáme, že databáze by měla ve formě vyhledávače začít fungovat v průběhu měsíce dubna. V žádném případě se nebude jednat o konečnou verzi, počítáme postupně s jejím rozšířením a doplněním. Případní další zájemci mohou vyplnit for-

mulář na našich stránkách a do této databáze budou postupně zařazováni. Na závěr vás chci informovat o současné situaci kolem Vinařského fondu. Množí se názory, že Vinařský fond v současné době pro vinaře nevyvíjí žádnou činnost. Situace je komplikovaná tím, že doposud nebyl vydán prováděcí právní předpis k vinařskému zákonu, který má stanovit podrobnosti k podporám z Fondu a dále pak tím, že podpory z Vinařského fondu mají být notifikovány komisí EU. V současné době probíhají intenzivní práce na přípravě podkladů pro notifikaci EU a pokud vše poběží dobře, mohly by být komplikace s tímto spojené vyřešeny do konce měsíce května. Mgr. Pavel Večeřa, Vinařský fond


116

Vinařský obzor (3/2005)

Ještě k Vinařskému fondu – dotazy a odpovědi

DOTAZ Vážená redakce, již delší dobu přemýšlím nad moravským fenoménem zvaným Vinařský fond. VF po svém vzniku z neznámého důvodu převzal agendu Ministerstva zemědělství ve věci poskytování dotací na výsadbu vinic. Zatímco ti šťastní, kteří čerpali „ministerské“ peníze (tzn. do roku 2003) a postupovali zaběhnutým způsobem při účtování dotací, žadatelé, kteří dostali příspěvky od VF musí polovinu peněz vrátit a druhou polovinu zdanili. Později se sice podařilo dosáhnout úlevy u Finančních úřadů, nicméně dle stanoviska Finančního úřadu a i sdělení VF jde o peníze ze soukromých zdrojů. Takže vyvstává otázka: Je VF soukromá osoba nebo není? Pokud je soukromá osoba a půjčuje peníze (na celkem slušný 6% úrok), jak to, že má pravomoci státního úřadu při vymáhání odvodů z produkce vína? A jak to, že jí (soukromé osobě) stát věnoval peníze, které bude VF zpětně vybírat, a to nikoliv do státního rozpočtu, ale na svůj vlastní účet? Ve skutečnosti tedy stát daroval VF peníze, které VF rozdělil mezi žadatele ve dvou polovinách. Následně stát dostal z jedné poloviny daně a VF druhou polovinu půjčil proto, aby ji zase dostal zpět včetně úroků. Za rok 2004 byla sice učiněna ze zákona výjimka (další rok už se peníze danit nebudou), což jen potvrzuje skutečnost, že VF, ačkoliv má v „rodném listu“ psáno státní fond, za něj není žádným kompetentním úřadem považován. Proto navrhuji: – Aby se tímto zabývali jak zástupci vinohradníků ze Svazu vinařů, tak zástupci Jihomoravského kraje, – Především aby rada VF navrhla pro narovnání podmínek hospodářské soutěže zrušení závazku návratné podpory. Nyní však ke žhavé současnosti. VF má propagovat spotřebu vína původem z ČR, posilovat obecné povědomí o něm atd. Jenže skutečnost je trochu jiná. Zatímco v ostatních státech vznikly obdoby VF především kvůli tlaku vinařů a vinohradníků, aby pomohly s odbytem vína v situaci, kdy byl domácí trh nasycen a nebyly na něm další odbytové možnosti. Náš VF pracuje v naprosto jiné situaci, kdy především díky poctivé práci vinařů vzniklo obecné povědomí o kvalitě mo-

ravského vína. A nakonec také díky malé rozloze domácích vinic výroba moravského vína nestačí. V těchto podmínkách je dle mého soudu naprosto zbytečné zaměstnávat z našich kapes dobře placené úředníky na práci, na kterou větší firmy zaměstnavají týmy lépe motivovaných a zkušenějších marketingových odborníků. Naopak nám chybí to, na co měl např. rakouský sedlák 40. resp. 50. let a po čem volají mnozí, kteří myslí na rozvoj venkova. A to je navázání osobních styků mezi výrobcem a spotřebitelem, což nemůže VF zajistit. Proto dále navrhuji, aby existovaly jiné alternativy než centrální fond a jeho přispivatelé si sami mohli rozhodovat o využití příspěvků. Doufám, že na tento můj článek bude reagovat někdo ze zástupců VF a vyvede mě z omylu. Samozřejmě věřím, že vznikne diskuze všech zúčastněných stran Ivo Bukovský, vinohradník a vinař, Kobylí, ivo.bukovsky@tiscali.cz ODPOVĚĎ Považuji za nutné reagovat na dopis pana Bukovského. Domnívám se, že řada nepochopení různých opatření vinařskou veřejností pochází převážně z nedostatečného vysvětlení problému. Problém je v tom, že nejsme organizací, která by měla profesionální tiskové mluvčí, kteří by nedělali nic jiného, než vysvětlovali každodenně jednotlivé návrhy a opatření v oblasti vinařství. Ale na konkrétní dotazy lze přesto

Ilustrativní foto R. Stávek

konkrétně odpovědět. Tak činím i v případě dopisu pana Bukovského: 1. Je potřeba zmínit, že Vinařský fond zřízený zákonem č.115/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů nepřevzal agendu Ministerstva zemědělství, jak uvádí ve svém dopisu pan Bukovský, ale dostal ze zákona do vínku podporovat z 95 % svých příjmů výsadbu a obnovu vinic a z 5 % podporovat prodej vín. Tedy v první fázi šlo o výraznou podporu novým výsadbám před vstupem do EU, pro kterou by v takovém rozsahu nebyla politická podpora, tzn. z dotací by to řešit nešlo. Současně však bylo cílem založit novou instituci podle vzoru všech vinařských členských zemí na podporu marketingu. Při podporách z Vinařského fondu byla ještě možnost získání podpory z dotačního titulu Restrukturalizace. Výsledkem byl nárůst plochy vinic ČR před jejím zmrazením vstupem do EU o 25 %! Je to jak v historii našich zemí, tak v historii členských zemí EU rekord, nyní již EU přijímá opatření, jak by něčemu obdobnému zabránila. Původně ČR žádala o možnost dosažení výměry vinic z roku 1989 (15 000 ha), na což EU nepřistoupila. Vláda ČR, na návrh ministra zemědělství J. Fencla, tehdy přijala protiopatření, které se ukázalo být lepším než žebrat o nějakou výjimku. 2. Těžko lze z dotazu odvodit, jak přišel tazatel k výpočtu 6% úroku. Částky poskytované VF jako návratná finanční podpora jsou naprosto bezúročné a navíc mají první splátku odloženu o 6 let. Tyto prostředky dle zákona poskytoval Fondu stát a Fond je musí po jejich navrácení vinohradníky vrátit v celém rozsahu zpět do státního rozpočtu. K návratné finanční podpoře pak Fond přidal prostředky vybrané za odvody za víno a hektary vinic („tzv. nenávratná finanční podpora“). Není tedy pravda, že celá část podpory pocházela ze státních zdrojů a Fond ji podle libovůle přerozděloval. Navíc


Vinařský obzor (3/2005)

se vrací pouze přibližně polovina poskytnutých prostředků, neplatí se úrok a splatnost celé půjčky je do 20 let po výsadbě. Každý, kdo umí počítat, si z toho vyvodí své závěry o výhodnosti či nevýhodnosti takové podpory. Nakonec hodnocením výhodnosti byl i zájem vinařů o tuto podporu. Bohužel došlo k tomu, že bylo nutné za rok 2003 nenávratnou část podpory zdanit jako příjem. Úpravou v zákoně o dani z příjmů za rok 2004 bude tato záležitost napravena a daně z příjmů nebudou z nenávratné podpory poskytované Vinařským fondem vybírány. Nicméně, toto nejde řešit se zpětnou platností, a tudíž se nezdanění bude týkat pouze nenávratných podpor poskytnutých v roce 2004. 3. Na otázku, zda je Vinařský fond státním fondem, lze rovněž odpovědět jednoznačně. Vinařský fond byl zřízen ze zákona a zákon upravuje jeho postavení. Fond má podle ustanovení § 31 odst. 2 postavení orgánu veřejné moci a při správě odvodů postupuje dle zákona o správě daní a poplatků. Nejedná se tedy o „soukromou osobu“ ve smyslu uváděném pisatelem. Ale současně není státním fondem. To jsme ani nechtěli, protože jsme považovali za nutné, aby o Fondu rozhodovali sami vinaři. Je jasné, že z 18 tisíc vinařů může mít 7 tisíc jiný názor, ale o aktivitách Fondu rozhoduje Rada Fondu, jmenovaná

ministrem zemědělství na návrh volených zástupců vinařů. Úvahou o možnosti odpuštění návratných podpor státu se zabývá Svaz vinařů ČR i další kompetentní orgány od samého vzniku Fondu. O této záležitosti ovšem musí rozhodnout Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Úkolem pro všechny vinaře je snažit se tuto záležitost prosadit. Chci jen upozornit, že zde nemůže být hovořeno o porušení podmínek hospodářské soutěže. Podmínky byly pro všechny příjemce podpory stejné. 4. Jestliže se pisatel domnívá, že v naší republice je situace naprosto jiná než sousedních zemích a z toho vyvozuje nepotřebnost instituce jako je Vinařský fond, je to jeho právo, ale neodpovídá to situaci. Nejen díky poctivé práci vinařů, ale i aktivitami vinařských institucí vzniklo obecné povědomí o kvalitě moravských vín. Vše se vším souvisí. Dobře víme, jakou má v dnešní době sílu reklama a dobře zvládnutý marketing. Ve spojené Evropě bychom měli mít k dispozici stejný nástroj jako naši vinařští sousedé a konkurenti, jinak nás „převálcují“. Mohli jsme se o tom přesvědčit v období před vstupem do EU, kdy se jasně projevilo, že zboží dotované z EU je levnější než naše. Čím větší hospodářství zahrnuje daný celek, tím více si může dovolit reklamy či podnákladového prodeje v určitém časově

117

vymezeném prostoru. Jde o to, aby i přes malou rozlohu našich vinic nedošlo nakonec k jejich útlumu díky velmi silné konkurenci ze zahraničí. Příkladem může být třeba německý trh, který je rovněž většinou zásobený dovezeným vínem a podíl německého vína je podobný jako v ČR podíl našeho vína. Přesto nikdo roli vinařského fondu tam nezpochybňuje a naopak mimo celostátního fondu mají vinařské fondy i podle jednotlivých spolkových států a do všech tamější vinaři přiměřeně svým příjmům přispívají, v každém případě vyšší částkou, než je tomu u nás. 5. Ještě se vrátím k úvodu dopisu pana Bukovského, ve kterém tvrdí, že Vinařský fond je záležitostí pouze jižní Moravy. Je pravdou, že 97 % vinic leží na jižní Moravě, nicméně hlavní úlohou Vinařského fondu je podpora vinařství a vinohradnictví v celé České republice (i vinaři z Čech do Fondu přispívají). Pisatel má pravdu v tom, že osobní styky mezi výrobcem a spotřebitelem nemůže Vinařský fond zajistit. To samozřejmě ne a ani si to nikdy za cíl nekladl. Může ale pomocí vhodně podpořených aktivit k tomu výrazně napomoci. Jde zejména o obecné kladné povědomí o našem oboru a produktu. Ing. Jiří Sedlo, CSc., předseda Svazu vinařů ČR a místopředseda rady Vinařského fondu

Zhodnotenie ochrany viniča v roku 2004 (30 rokov signalizácie chorôb a škodcov viniča na Slovensku Muškovou metódou)

Prvýkrát bola poľnohospodárska prax oboznámená s možnosťou vypracovania týchto týždenných predpovedí výskytu chorôb a škodcov u viniča v časopise Vinohrad v príspevku Ing. A. Mušku „Poznatky z ochrany révy vinnej vo vegetačnom roku 1974” presne pred tridsiatimi rokmi. V nasledujúcich rokoch bola táto metóda intenzívne overovaná na 15 podnikoch v Československu. V rokoch 1981–1984 overovalo túto jedinečnú metódu vo vybraných poľnohospodárskych závodoch aj Ministerstvo poľnohospodárstva. Pre podrobné štúdium tejto metódy si môžu čitatelia zaobstarať publikáciu MP a V SR vydanú v roku 1990 v náklade 10 000 kusov pod názvom „Metodika prognózy a signalizácie peronospóry, múčnatky a plesne sivej na viniči“. V rokoch 1985 až 1992 bola signalizácia uverejňovaná v Roľníckych novinách, a neskôr (r. 1990–1991) aj v rozhlase a televízii s platnosťou pre celé Slovensko. V období rokov 1993–1996 sa aktivita Ing. A. Mušku na Slovensku prerušila. Od začiatku rokov 1997 až do súčasnosti spolupracu-

je Ing. Muška s poradenskou a distribučnou firmou Zenagro, pomocou ktorej sú tieto metódy, aj keď iba v obmedzenom rozsahu lokality Trnava a okolie, stále využívané v poľnohospodárskej praxi na Slovensku. Pre zaujímavosť možno uviesť, že spoľahlivosť tejto metódy neotestovali iba naši vinohradníci, ale v rokoch 1986–1989 (4 roky) bola táto metóda overovaná na 10 miestach v Maďarsku, v spolupráci s VÚ Vinárskym v Kecskemete. Túto spoluprácu medzi Dr. Lajosom Szökem z maďarského Kecskemetu a Ing. A Muškom koordinoval Ing. Gašpar Vanek, CSc., ktorý slúžil zároveň aj ako prekladateľ v ich vzájomnej komunikácii. Výsledky tejto štvorročnej spolupráce boli veľmi pozitívne zhodnotené v časopise Vinohrad číslo 5, ročník 1989, str. 99–101 v článku Ing. G. Vaneka, CSc. „Prognóza výskytu chorôb a škodcov a signalizácia chemickej ochrany v Maďarsku“. Význam používania tejto metódy potvrdil aj priebeh vegetácie v minulom roku, kedy bol

jej vývoj oneskorený oproti normálu o 10–12 dní. V takýchto výnimočných ročníkoch sú totiž paušálne metódy signalizácie chorôb (kalendárne metódy) nepoužiteľné. V roku 2004 sme k vyhodnocovaniu týždenného priebehu počasia využívali hlásenia nasledujúcich podnikov: PD Piešťany, PD Nižná, PD Hlohovec, Semat a.s. Trnava, Agrovin Častá, a.s., Agro Mačaj, s.r.o. Senec, RD Petrova Ves, Poľnohospodár Nové Zámky, a.s. Týždenné úhrny zrážok z lokality Hlohovec a Nové Zámky boli nahlásené dodatočne od polovice marca do 8. júna, takže prvá týždenná predpoveď pre tieto dve oblasti bola vypracovaná spätne až k 9. júnu. Samotný zber a hlásenie vstupných údajov pre vypracovanie signalizácie prebieha nasledovne:, každý pondelok ráno počas obdobia od 2. týždňa marca do 2. týždňa októbra nahlasujú určení pracovníci z vyššie spomenutých podnikov týždenné úhrny zrážok a počas vegetácie i fenologické pozorovania vývoja viniča. Keď sú zozberané údaje kompletné, telefonicky ich náš pracovník na-


118

Vinařský obzor (3/2005)

hlási na spracovanie do Brna Ing. A. Muškovi, ktorý predpoveď spracuje a ešte v ten deň, alebo v noci ju nahlási na tel. záznamník. Na druhý deň ráno poznáme prognózu intenzity výskytu chorôb a škodcov pre dané lokality. S aktuálnou situáciou oboznamujeme spolupracujúce podniky formou elektronických správ, listom a taktiež telefonicky, ak si to situácia vyžaduje. Je samozrejmé, že je nám Týždenná predpoveď zasielaná aj v písomnej podobe, aby sme ju mohli archivovať a v prípade potreby sa k nej mohli vrátiť . . . Situácia vo vegetačnom období roku 2004 bola v menovaných 8 lokalitách nasledovná: Peronospóra viniča (Plasmopara viticola) Tesne pred začiatkom kvitnutia viniča bol pre sledovanú oblasť signalizovaný prvý postrek meďnatým prípravkom, okrem oblasti Hlohovca a Nových Zámkov, kde bolo treba použiť systémový fungicíd. Ihneď po 100% odkvete sme potom signalizovali 2. postrek kontaktným (meďnatým) prípravkom, včítane oblasti Hlohovca. V lokalite Petrova Ves bolo však treba použiť v tom čase (po odkvete) systémový prípravok. Ďalšie postreky signalizované neboli, pretože neboli splnené podmienky a predpoklady pre hospodársky významný výskyt choroby. Zaujímavosťou z hľadiska priebehu meteosituácie vo vzťahu k vývoju chorôb v minulom roku bol výskyt ranných hmiel v dňoch 19. a 26. júna. Daždivé počasie v júni v kombinácii s rannými hmlami naznačovalo predpoklad intenzívneho výskytu plesňových chorôb na viniči. Je samozrejmé, že sa v tomto období na mnohých miestach vyskytli lokálne prejavy napadnutia mladých listov a zálistkov viniča peronospórou. Avšak intenzita napadnutia nikde nepresiahla prah hospodárskeho významu. Práve v tomto období mnohí vinohradníci „ spanikárili“, čo sa im nedá najmä pri veľkých výmerách vyčítať, a napriek tomu, že signalizácia choroby nebola, aplikovali postrek proti peronospóre. Z uvedeného je zrejmé, že pokiaľ bol dodržaný uvedený sled postrekov včítane doporučených fungicídov, peronospóra na strapcoch bola bezvýznamnou chorobou. Múčnatka viniča (Uncinula necator) patrila v minulom roku k vážnej chorobe vínnej révy. Pokiaľ nebol dodržaný odporúčaný sled ošetre-

ní, boli strapce napadnuté v hospodársky významnom rozsahu. Tesne pred začiatkom kvitnutia sme signalizovali pre danú oblasť (Piešťany, Nižná, Trnava, Častá, Senec) ošetrenie kontaktnými (sírnatými) prípravkami v kombinácii s prípravkami proti peronospóre (viď vyššie). Toto ošetrenie nebolo signalizované v oblasti Nových Zámkov a Hlohovca. Ihneď po 100% odkvete bol signalizovaný 2. postrek prípravkom Discus resp. (IQ Crystal) v kombinácii s meďnatými prípravkami proti peronospóre. Toto ošetrenie nebolo signalizované v oblasti Petrova Ves. V oblasti Hlohovca bol signalizovaný v tomto období prvý postrek sírnatým prípravkom v kombinácii s meďnatým. V oblasti Nových Zámkov bolo treba aplikovať prvý postrek s prípravkom Discus v kombinácii s meďnatým prípravkom. Za 18 až 21 dní bol v sledovanej oblasti signalizovaný 3. postrek prípravkom Karathane. V Petrovej Vsi bol však signalizovaný 2. postrek sírnatým prípravkom a na 14. deň potom, tretí postrek prípravkom Discus. V Hlohovci sme v tomto období signalizovali druhý postrek prípravkom Discus resp. (IQ Crystal) a potom cca za 18–21 dní postrek prípravkom Karathane. V N. Zámkoch bol za 18–21 dní po aplikácii prípravku Discus (viď vyššie) signalizovaný postrek prípravkom Karathane a po ňom za 14 dní tretí postrek znovu prípravkom Discus resp. (IQ Crystal). Štvrtý postrek sme v celej sledovanej oblasti signalizovali za 21 dní po treťom. Odporúčali sme prípravky zo skupiny azolov: Topas, Domark, Bumper . . . Odporúčanie používať v prvých postrekoch pred kvitnutím, resp. po odkvitnutí viniča kontaktné prípravky (síra, meď), pokiaľ to intenzita infekčného tlaku chorôb dovoľuje, má za cieľ spôsobiť zhrubnutie listových pletív, čím dochádza k podstatnému obmedzeniu šírenia múčnatky viniča počas vegetácie. Pleseň šedá (Botrytis cinerea) Základným ošetrením, ktoré odporúčame paušálne podľa Ing. Mušku, bez ohľadu na priebeh meteosituácie je ošetrenie pred uzatvorením strapcov. Ak sa v danom čase postrek neurobí a v nasledujúcom období je priaznivý priebeh počasie pre výskyt choroby, potom dôjde k rozšíreniu choroby z neošetrenej strapiny cez stopku na bobule. Zaháje-

Podnikatelské 90,minimum pro vinohradníky a vinafie - Po vstupu do EU

(vã. 5% DPH)

Aktualizovaná verze praktického prÛvodce v‰ech, kdo se jiÏ zab˘vají a nebo teprve chtûjí zab˘vat vinohradnictvím a vinafistvím, po vinafiské legislativû, doplnûná ke vstupu do Evropské unie.

nie postreku až na začiatok zamäkania bobúľ už hrozno pred jeho silným napadnutím neochráni. Priebeh meteosituácie vo vegetačnom období minulého roku nebol priaznivý pre hospodársky významný výskyt botritídy na viniči. Z toho dôvodu sme proti botritíde signalizovali iba prvý postrek. Odporúčané prípravky: Ronilan, Rovral, Sumilex, Euparen . . . Druhý postrek, ktorý sa obyčajne plánuje na obdobie zamäkania bobúľ nebol teda signalizovaný. Obaľovač pásový (Eupoecilia ambuquella) a Obaľovač mramorovaný (Lobesia botrana) patria k vážnym škodcom v prípade, že sú v priebehu vegetácie priaznivé podmienky pre ich vývoj. Predpoveď výskytu týchto škodcov možno robiť v zásade tromi spôsobmi: 1) pomocou sledovania ich náletu na feromonové lapáky 2) skutočným sledovaním liahnutia motýľov z prezimujúcich kukiel, kladenia vajíčok a následného liahnutia húseníc 1. generácie (tzv. klietková metóda) 3) na základe zhodnotenia meteosituácie vo vegetačnom období Na základe zhodnotenia meteosituácie vo vegetačnom období roku 2004 nebolo nutné ošetrenie tak proti prvej ako ani proti druhej generácii, pretože k hospodársky významnému výskytu nemohlo dôjsť. Záver: Metódy krátkodobej prognózy a týždenných predpovedí z menovaných ôsmich lokalít nášho záujmového územia v roku 2004 nás v dostatočnom predstihu upozornili na hospodársky významný výskyt múčnatky viniča. Naproti tomu nám tieto metódy dopomohli ku skvalitneniu našich rozhodnutí pri negatívnej prognóze výskytu peronospóry, botritídy a obaľovačov, proti ktorým sme v minulom roku ošetrovali iba paušálne, respektíve v prípade obaľovačov sme ošetrenie celkom vynechali. Tridsať rokov využívania jedinečnej „Muškovej metódy“ v ochrane viniča sa nielen ušetrili nemalé finančné prostriedky našich vinohradníkov, ale bezpochyby sa takto prispelo aj k uchovaniu nášho životného prostredia. Ing. Jozef Zvolenský, ZENAGRO, s.r.o.

Pestujeme viniã Kniha obsahuje základní informace o anatomii a fyziologii révového kefie, doporuãení volby odrÛd a kompletní popis postupu.

419,(vã. 5% DPH)

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


120

Vinařský obzor (3/2005)

Moravští vinaři poznávají svou historii a francouzští sommelieři jejich vína

Moravská banka vín Moravská banka vín je obchodní značkou Ing. Ireny Svobodové a Stanislava Šidy už od roku 1993. Společnost provozuje dvě vinotéky, velkoobchod s klubem pro obchodní partnery, restauraci ve Slavkově u Brna a třípatrovou budovu v Brně na Hlinkách, kde najdete kromě vinného restaurantu i bar a galerii. Firma pořádá množství degustací a doprovodných akcí, z nichž část je určena pouze pro obchodní partnery, v nabídce však najdete i zájezdy s vinařskou tematikou nebo Reprezentační vinařský ples. Zajímavostí jsou pronájmy boxů na archivování vín v ideálním prostředí jejich sklepa nebo školení zájemců na odborná vinařská témata. Obchodní činnost tedy rozsáhlá, Stanislav Šida však podotýká, že v poslední době tvoří až třetinu jejich marketingových aktivit akce, propagující moravské vinařství jako celek. Historie vinařství na Moravě Poskytování nadhodnoty k prodávanému vínu s cílem rozvinout chuťový vjem v širší, kulturně-sociální zážitek je v poslední době moderní téma, zmiňované například v souvislosti s agroturistikou a s konkurenceschopností našeho vinařství v nových podmínkách. Tato myšlenka stála podle organizátorů i u zrodu projektu Historie vinařství na Moravě (jak se dozvíme i ze sympaticky upřímné tiskové zprávy nazvané Moravská banka vín Brno podporuje svůj obchod s vínem zavítáním do historie), což ovšem nijak nesnižuje jeho přínos, který rozměr prostého marketingového tahu přesahuje. Projekt podpořil Vinařský fond a odbornou práci odvedl kolektiv moravských státních okresních archivů, Archivu města Brna a Moravského zemského archivu, pod vedením jeho ředitelky PhDr. Kateřiny Smutné. Moravský zemský archiv si tak zároveň připomněl 165. výročí svého založení. Výběrová bibliografie K dějinám a současnosti moravského vinařství a tematický soupis z archivních fondů Prameny k dějinám vinařství na Moravě mají potenciál stát se základními pomůckami nejen pro vinaře, kteří se chtějí z jakéhokoliv důvodu dovědět více o historii své oblasti či obce, ale i pro histori-

Stanislav Šida při zahájení konference o Historii moravského vinařství ky a další badatele, zabývající se dějinami vinařství a vinohradnictví. Velmi pěkný stručný sešit Historie vinařství na Moravě – Pohled do archivních pramenů je uvedením do problematiky pro nehistoriky, představuje jednotlivé druhy archivních pramenů a jejich význam, který demonstruje na příkladech. Předmluvu napsal prof. Ing. Vilém Kraus, CSc. a text doplňuje mnoho fotografií různých dokumentů od třináctého až po polovinu dvacátého století. Nejzajímavější archiválie byly zapůjčeny na výstavu, kterou bylo možno navštívit v Moravské bance vín v Brně, poté ve Znojmě, od dubna do konce září bude ve spolupráci s firmou Znovín umístěna v premonstrátském klášteře v Louce u Znojma a na příští rok se počítá s jejím zapůjčením do Prahy. U příležitosti zahájení výstavy se ve dnech 16. a 17. září konala ve Slavkově u Brna odborná konference Historie vinařství na Moravě, které se zúčastnily téměř tři desítky odborníků z jihomoravských archivů a univerzit. Přednášky se zabývaly historií moravských obcí a historickými osobnostmi s vínem svázanými. Svátky jara moravských vín v Paříži „Klíčovým momentem pro úspěch soutěže se stalo její zařazení do projektu Austerlitz 2005 – tedy nadcházejících slavností u příležitosti výročí bitvy u Slavkova, ten pojem má totiž pro Francouze obrovský význam, je jednou ze zásadních událostí jejich národní historie,“

řekl Stanislav Šida a dodal, že i díky tomu se podařilo získat do hodnotitelské komise osobnosti, jako jsou Jean-Michel Deluc, prezident asociace sommelierů Pařížské oblasti, Dominique Laporte, nejlepší sommelier Francie roku 2004 nebo Philippe Faure-Brac, nejlepší světový sommelier roku 1992. Celou akci zaštítil velvyslanec České republiky ve Francii Pavel Fischer a na jejím pořádání se dále podílelo České centrum v Paříži, Česká asociace sommelierů, Vinařský fond a propagátor napoleonských bitev Miroslav Jandora, jehož společnost Davay Communications stojí za celým projektem Austerlitz 2005. Do soutěže bylo přihlášeno 43 vzorků (1 sekt, 1 klaret, 26 bílých vín, 9 červených vín a 5 slámových vín), které dodalo jen 15 vinařských firem ze stovky oslovených. Hodnotilo se naslepo a bodové maximum bylo 50 bodů od jednoho hodnotitele, tedy celkem 300 bodů. Nejvyšší počet dosažených bodů byl 240 a nejnižší 160 (44 a 21 u jednoho člena komise). Podle Stanislava Šidy je zajímavé, že hodnocení jednotlivých degustátorů se příliš nelišila, a to ani mezi dvěma českými a čtyřmi francouzskými porotci. Absolutním vítězem soutěže se stalo Slámové víno Ryzlink rýnský 2000 z Vinařství Marcinčák, zlatou medaili za bílá vína získala Pálava 2002 z Vinařství Pavlov, stříbrnou Rulandské bílé, výběr z hroznů 2001 z Tanzbergu Mikulov a bronzovou Ryzlink Vlašský, výběr z hroznů 2002 opět z Vinařství Marcinčák. Tam putovala také jediná udělená medaile za červené víno, a to stříbrná za Zweigeltrebe 2000. Soutěž by se měla stát tradicí, její druhý ročník se uskuteční za přítomnosti hejtmana Jihomoravského kraje 22. března, opět v Českém centru v Paříži. Stanislava Šidu jsme požádali o krátký rozhovor. S výsledkem pařížské soutěže jste tedy spokojen . . . Víc než spokojen, jsem potěšen úspěchem moravských vín. Ukázalo se, že se naši vinaři bojí silné mezinárodní konkurence trochu zbytečně, že umí vyrobit velmi kvalitní bílá a speciální vína a tím se mohou prosadit


Vinařský obzor (3/2005)

i v zahraniční, a dokonce možná i na takovém trhu, jako je francouzský. Už to, že takové sommelierské osobnosti hodnotily naše vína je úspěch, oni však byli navíc velmi příjemně překvapeni. Jak se to projevilo? Mistr sommelier Jean-Michel Deluc řekl: „Ochutnal jsem tu mnoho vín, jednotlivá vína si pamatovat nebudu, ale určitě si budu pamatovat, že jsem pil vína z České republiky a tato vína ve mně zanechala příjemný pocit, který si zapamatuji do smrti.“ Ostatní reagovali podobně a myslím, že to je rozhodně velký úspěch. Mimochodem, akce se zúčastnilo přes dvacet novinářů z velkých francouzských médií, takže akce myslím dosti přispěla ke zvýšení povědomí o našich vínech. Takže bílá a speciální vína jsou správnou cestou, jak konkurovat vinařským velmocem? Určitě slámová vína a další speciality a bílá přívlastková vína. Ale nejen v samotném produktu jsou skryty možnosti získání konkurenční výhody. Například to, že naši vinaři pěstují takovou škálu odrůd je věc jinde nevídaná a určitě by jí měli využít. Francouzští novináři vůbec nemohli pochopit, jak je něco takového možné.

Zrovna v minulém čísle našeho časopisu prosazoval jiný obchodník s vínem přesně opačný názor . . . Já si nemyslím, že je nutné bez rozmyslu všechno kopírovat ze zahraničí. My nejsme vinařská velmoc, těžko předběhneme třeba Francii na jejím vlastním hřišti. Můžeme se ale odlišit a ten výběr odrůd proměnit v originální výhodu, kterou zúročíme v agroturistice a podobně. Pokud se naši vinaři nebudou bát a pokud dostanou pomocnou ruku třeba od Vinařského fondu . . . Vy jste spokojený s činností Vinařského fondu? Určitě si myslím, že bychom měli být velmi rádi, že takovou instituci máme. Vždyť během dvou let se tu vysadilo 3500 ha nových vinic a na to všechno fond přispěl, a ne málo. Teď fond pomáhá propagaci našich vín a naštěstí má malý aparát tvořený vinařskými odborníky a není to nějaká úřednická mašinérie. Přestože, a to je pochopitelné, chtějí všechny projekty předem podrobně znát, tak se mi s nimi velmi dobře spolupracuje. Ovšem není to jen Vinařský fond. Máte na mysli Moravský zemský archiv? Ano, bez toho by projekt Historie vinařství na Moravě nemohl vůbec vzniknout. Morav-

121

ský zemský archiv usoudil, že je to prospěšná věc, a tak desítky archivářů bádaly přímo jako pracovní úkol v několika moravských archivech. Pokud bychom to chtěli udělat nějak vlastními silami, v otvírací době, dělali bychom to roky, ne-li desetiletky, protože to není nijak jednoduché, ty archiválie nejsou vždy v archivu té oblasti, ke které se vztahují, jsou roztroušeny po celé Moravě. Když viděl ty publikace prof. Kraus, tak neskrýval nadšení. Říkal, že by ho ani nenapadlo, že je vůbec možné takový rozsáhlý výzkum realizovat. Prozradíte na závěr čtenářům něco ze svých plánů do budoucna? Nevím, je to zatím spíše myšlenka, ostatně myslím, že by to mělo zajímat i vinaře. Díky výsadbě vinic před vstupem do unie budeme mít výhledově mnoho panenských vín. Za ty tři roky, kdy bude první sklizeň z největší vlny výsadby bychom toho rozhodně měli využít a uspořádat spoustu promočních akcí, získat k tomu podporu Vinařského fondu, kraje a dalších institucí. Budeme mít totiž zřejmě nejvíce panenských vín v Evropě a to se nám pak už dlouho nepodaří. Děkuji za rozhovor a přeji mnoho dalších úspěchů. Petr Posolda


122

Vinařský obzor (3/2005)

Z naší nabídky: • mulčovací stroje • velkoplošné sekačky • ožínací lišty • okopávačky příkm. pásu • ometače kmínků • vyvazovače letorostů • kultivátory a hloubkové kypřiče • postřikovače herbicidních pásů • hroznové kombajny • viniční traktory • příslušenství pro výstavbu drátěnky Jinma Traktor 204 S náhonem na 4 kola • Tažná síla 5600 N Rychlost 0,3–25 km/h • Motor TY290X 2válec Výkon /kW/ při ot/min: 14,72/2300

OSLAVAN, a.s. Masarykovo nám. 939 675 71 Náměšť nad Oslavou

tel: 568 623 403 fax: 568 623 646 e-mail: oslavan@oslavan.cz

www.oslavan.cz


Vinařský obzor (3/2005)

123

Malvidin 3,5-diglucosid – další úskalí na cestě „interspecifických odrůd“ do vinohradnické a vinařské praxe Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice na Moravě Ing. Michal Kumšta, Vysoká škola chemicko-technologická, Praha

Problémy s pěstováním a výrobou vína z „interspecifických odrůd“ se objevují prakticky od jeho počátku k zavádění do vinohradnické a vinařské praxe. Zatím se však vinohradnickému a vinařskému výzkumu podařilo všechny negativní postoje k tomuto šlechtitelskému směru úspěšně vyvrátit a musíme se snažit, aby to bylo i v případě malvidin 3,5-diglucosidu. Již v roce 1944 psal Vinařský obzor následující věty: „Již před řadou let byl ve všech vinařských státech evropských zahájen boj proti vážnému nebezpečí, jež začalo ohrožovati samý kořen jakostního vinařství a pěstování révy ušlechtilé. Bylo to šíření různých kříženců révy podložkové a americké s odrůdami nosnými, zvanými přímoplodící hybridy, nebo správně americké plodné hybridy. Mezi ně patří nejen kříženci novější (Seibel, Gailllard, Couderc a.j.), vyšlechtění v tisících různých typů a forem a často i nazvaní zvučnými jmény, ale i staré odrůdy hybridů, přinesené kdysi z Ameriky (Othello, Noah, Isabella apod.), jež se i u nás místy rozšířily. Některé z nich dostaly se k nám směrem z jihu a dostaly proto souhrnný název Chorvát, Slovák, Derek a pod. Už tehdy zazněly plamenné věty proti „interspecifickým odrůdám“ a od té doby i přes tyto nepříznivé vlivy bylo registrováno mnoho nových „interspecifických odrůd“ v Německu, Maďarsku, Rakousku, ale i České republice. Prvním krokem pro registraci nových „interspecifických odrůd“ je zaregistrování odrůd jako Vitis vinifera.

Rozhodnutí, zda-li nově vyšlechtěná odrůda patří k botanickému druhu Vitis vinifera, je založeno na ampelografických znacích, které umožňují ověřit, zda-li morfologické znaky této nové odrůdy patří mezi morfologické znaky existujících odrůd Vitis vinifera. Tento proces probíhá v rámci přípravy odrůd na udělení právní ochrany k odrůdě na základě klasifikátoru UPOV. PHYTOWELT (2003), uvádí, že registrace odrůdy do národní, „Státní odrůdové knihy“ probíhá na základě vyhodnocení důležitých pěstitelských vlastností a kvality vína. Pouze v případě, že oba požadavky jsou splněny, tzn. je zejména dokázáno, že nová odrůda není odlišná od odrůd druhu Vitis vinifera a je prokázána vysoká kvalita vína, může být povolena nová odrůda pro výrobu jakostních vín. Hodina vzniku šlechtění na odolnost k chorobám a škůdcům u révy vinné leží asi v roce 1880, kdy Millardet, ve Francii, předpokládal, že musí být možné kombinovat kvalitu evropské kulturní révy s rezistencí amerických divokých druhů. Kombinace rezistence k houbovým chorobám, vysoké hladiny výnosu a kvality hroznů a vína vyžaduje z hlediska genetiky velmi komplexní postupy. Protože jsou tyto vlastnosti polygenně zakotveny, může se dosáhnout úspěchu pouze po jednotlivých krocích. Evropská kulturní réva (Vitis vinifera L.) je proti plísni révové a mšičce révokazu náchylná. Buď nevlastní žádné genetické vlastnosti rezistence, nebo by se dalo říci, že jsou tak slabé, že se ve středoevropských klimatických podmínkách neprojevují. Záměrem šlechtitelů je od evropských odrůd přenášet na potomstvo stabilní výnos, kvalitu hroznů a vína, přizpůsobivost půdním a klimatickým podmínkám, zatímco od amerického partnera především rezistentní vlastnosti. Tato šlechtitelská metoda se skládá z postupných malých kroků, kdy přes řadu křížení pozvolně přizpůsobujeme vyšlechtěné semenáče ke šlechtitelskému cíli, aby se po ukončení šlechtitelského procesu dostala požadovaná kombinace vlastností (ALLEWELDT, 1970).

Tento šlechtitelský směr byl v průběhu svého vývoje několikrát silně postižen, zejména vzhledem k otázkám kvality hroznů a budoucího vína. Asi nejcitelnější rána pro tento šlechtitelský proces přišla v 60. letech 20. století. V letech 1964–1973 publikovali BREIDER a kol., poplašnou zprávu pro vinohradnický svět a konzumenty vína. Na základě pokusů s kuřaty předpokládali, že rezistence k houbovým chorobám u nových odrůd koreluje se sloučeninami ve víně – tzn. biostatiky, které ovlivňují negativně lidské zdraví. BREIDER a WOLF, (1967), uvádí u odrůdy Siegfriedrebe (Ryzlink rýnský x Oberlin 595), že kuřata, která konzumovala mošty z této odrůdy, byla slabě vyvinuta a měla deformované potomstvo. Později bylo dokázáno některými vědci (LEUSCHNER a LEUSCHNER, 1966, SCHURICH a kol., 1968, STOEVSAND a kol., 1969) vyvrácení těchto hypotéz a prokázána zdravotní nezávadnost těchto odrůd. Tyto diskuse však velmi negativně ovlivnily tento šlechtitelský směr v uvedeném období. Počátek nového, 21. století však s sebou přinesl některé nové problémy týkající se kvality nových „interspecifických odrůd“. GLATT, (2004), uvádí, že Jihoevropané mají velké výhrady proti šlechtění na odolnost k houbovým chorobám. Nařízení Evropské unie uvádí, že se „interspecifické odrůdy“ mohou použít pro výrobu stolního vína a jakostní víno se smí vyrábět pouze z odrůd Vitis vinifera. Potud by bylo všechno v pořádku, kdyby se jako klíčové neukázaly antokyaninová barviva, jmenovitě diglucosidy. Pro odrůdy Vitis vinifera je hraniční hodnota malvidin-glucosidu 15 mg/l. Tuto hodnotu však mnohé nové „interspecifické odrůdy“ překračují. REGNER a kol., (2004), popisuje nové rakouské odrůdy Roesler a Ráthay. Tyto odrůdy přiřazuje mezi čisté odrůdy Vitis vinifera a jsou určeny pro výrobu jakostních vín. Byla u nich jasně prokázána nepřítomnost „fox-tónu“ a nepřítomnost malvidin 3-5- diglucosidu.


124

Vinařský obzor (3/2005)

REGNER, (2004), však zmiňuje i problémy s německou novou odrůdou Regent. Regent je sice v Německu registrovaný pro produkci jakostního vína, nedosahuje ale kvalitativně této úrovně. V mnoha letech obsahuje víno „vadné“ tóny, které lze sice odstranit pomocí „cuvéé“ nebo uložení ve dřevěném sudu, ale nezlepší pověst odrůdy. Kromě toho je odrůda nosič diglucosidů a tím spadá do oblasti hybridních vín, i když odrůda botanicky odpovídá spíše Vitis vinifera. Přednosti odrůd, kterými je především vyšší odolnost k houbovým chorobám, nižší počet aplikací přípravků na ochranu rostlin a ekologická produkce hroznů, ale i dobrá kvalita vína se tím dostávají znovu do pozadí. V průběhu šlechtění „interspecifických odrůd“ se zvýšenou odolností k houbovým chorobám a zimním mrazům se objevily následující kvalitativní problémy: 2,5-dimethyl-4-hydroxy-2,3-dihydro-3-furanon (furaneol) methylanthranilat methanol malvidin 3,5-diglucoside Methanol představuje zdraví škodlivou látku, jehož negativní působení, může vyskytnout zejména při výrobě destilátů. Methanol, který se nachází ve vínech, je vytvářen při enzymatické degradaci pektinů, které se nachází v rozemletých hroznech. Tvorba methanolu ve vínech je závislá na mnoha faktorech, takových, jako jsou odrůda révy vinné (zejména na slupce bobulí, která má vysoký obsah pektinů), zdravotním stavu hroznů, způsobu použité macerace při výrobě vína, teplotě kvašení a ošetření pektolytickými enzymy (CABEROGLU, 2005). Díky vyššímu obsahu pektinů ve slupkách hybridů mají vína dělaná z hybridů vyšší obsah methanolu než-li odrůdy Vitis vinifera (RIBÉREAU-GAYON a kol., 2000). RIBÉREAU-GAYON, (1982), dále uvádí, že červená vína obsahují vyšší obsah methanolu, než-li vína růžová a bílá. OIV uvádí hraniční limity pro obsah methanolu ve vínech jako – 150 mg/l pro vína bílá a růžová a 300 mg/l pro červená vína.

LEE a kol. (1975), sledoval obsah methanolu v mnoha „interspecifických odrůdách“ a odrůdách Vitis vinifera. Některé výsledky uvádí tabulka 1. Typ odrůdy

Odrůda

Cabernet Sauvignon Rulandské modré Vitis vinifera Rulandské bílé Ryzlink rýnský Tramín Seyve Villard 2318 Ravat 51 Interspecifické Seyval (Seyve odrůdy Villard 5276) Aurore (Seibel 5279) Concord Catawba „Labruscové“ Isabella odrůdy Delaware Niagara

Obsah methanolu (ppm)

ších interspecifických odrůd, jako je např. Castor, je jahodový tón rovněž ještě zřetelně rozeznatelný. V nových interspecifických odrůdách a odrůdách Vitis vinifera jsou obsahy furaneolu tak nízké, že „jahodové aroma“ není možné prakticky rozeznat.

88 111 31 49 26 183 20 40 88 402 273 216 201 50

Obrázek 1: Obsah methanolu (ppm) ve vybraných odrůdách podle Lee a kol. (1975) Po prostudování tabulky jasně vychází, že obsah methanolu je skutečně závislý na charakteru slupky a způsobu a délce macerace. Vyšší obsah methanolu mají modré odrůdy, které podléhají při výrobě červeného vína delší maceraci. Vysoký obsah u „labruscových odrůd“ je opět potvrzením teorie o charakteru slupky, pokud si vzpomeneme, jakou má Isabella slupku a dužninu. U nových „interspecifických odrůd“ se tento charakter slupky již nevyskytuje a slupka má podobný charakter jako odrůdy Vitis vinifera. 2,5-dimethyl-4-hydroxy-3-furanon (furaneol) byl identifikovaný jako sloučenina, která způsobuje nežádoucí „jahodový tón“ ve vínech z amerických divokých druhů (např. Vitis labrusca) a několika nových novošlechtěních (RAPP a kol., 1980). Podle složení vína (extrakt, obsah cukru a aroma vína) je prahová hodnota pro senzorické rozpoznání „jahodového tónu“ ve víně na hodnotě 80–150 ppb furaneolu (RAPP a ENGEL, 1995). RAPP a ENGEL, (1995), uvádí výsledky sledování obsahu furaneolu u vybraných odrůd révy vinné, které uvádí tabulka 2. Ve vínech z amerických divokých druhů jsou obsahy furaneolu vysoké, v oblasti ppm. Také ve vínech star-

Odrůda 1992 Isabella 1992 Noah 1992 Castor 1991 Phoenix 1991 Orion 1994 Regent 1992 Ryzlink rýnský 1993 Scheurebe 1993 Sylvánské zelené 1992 Rulandské modré 1992 Rulandské modré (teplá cesta)

Obsah furaneolu (ppb) 2340 1350 325 10 6 5

Senzoricky rozeznatelný „jahodový tón“ + + + – – –

7

21

Méně než 1

8

84

Tabulka 2: Obsah furaneolu (ppb) u vybraných odrůd podle RAPP a ENGEL (1995)

Chemický vzorec furaneolu V červených vínech je možné ovlivnit zřetelné zvýšení obsahu furaneolu pomocí různých technologií výroby (RAPP a ENGEL, 1995). Asi nejstarším kvalitativním problémem, který se objevil u odrůd tohoto šlechtitelského směru, je senzorický projev „fox – tónu“ nebo-li liščiny. Již v roce 1921 zjistili POWER a kol. (1921), souvislost mezi obsahem methylanthranilatu a charakteristickým aromatem u vín vyrobených z Vitis labrusca a jeho kříženců. Prahová hodnota pro senzorické hodnocení „fox – tónu“ ve víně je 300 µg/l a vína s tímto a vyšším obsahem jsou potom výrazná v tomto aromatickém projevu. Spoluzodpovědný za hybridní „fox – tón“ ve víně je také 2-aminoacetophenon, který vykazuje podobný aromatický projev jako methylan-

Ekologické zemûdûlství

Ekologické vinohradnictví

Autofii: Jifií Urban, Bofiivoj ·arapatka a kol. • základy ekologického zemûdûlství, agroenviromentální aspekty a pûstování rostlin • obsahuje také kapitolu ekologické vinohradnictví • uãebnice pro ‰koly i praxi – I. díl.

Autor: Jifií Sedlo • réva vinná v historii • popis a funkce jednotliv˘ch ãástí rostliny révy vinné • v˘voj rostliny révy vinné • poÏadavky révy vinné na stanovi‰tû • ampelografie • zpÛsoby mnoÏení révy vinné • produkce sazenic révy vinné • zaloÏení nové vinice • cyklické práce ve vinohradû • sklizeÀ hroznÛ • struãné zásady zpracování biohroznÛ • ekonomika vinohradnického podniku • vinohradnictví v âeské republice • vinohradnictví ve svûtû

280,(vã. 5% DPH)

99,-

(vã. 5% DPH)

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


Vinařský obzor (3/2005)

thranilat. Prahová koncentrace pro 2-aminoacetophenon je 0,7–1,0 µg/l. 2-aminoacetophenon je rovněž zodpovědný za UTA „netypické stárnutí révových vín“ (RAPP a VERSINI, 1996). Methylanthranilat se vyskytuje rovněž i u odrůd Vitis vinifera, jak to dokázali MOIO a ETIEVANT (1995). Ve vínech Rulandského modrého zjistili obsah 0,06–0,7 µg/l. Tabulka 3 uvádí obsah methylanthranilatu a 2-aminoacetophenonu u některých odrůd podle RAPP a VERSINI (1996).

Ročník/Odrůda 1995/ Noah 1995/ Isabella 1995 / Niagara 1990 / Pollux 1994 / Orion 1994 / Phoenix 1994 / Sirius 1993 / Ryzlink rýnský* 1994 / Ryzlink rýnský 1994 / Sylvánské zelené

Obsah 2-aminoacetophenonu (µg/l) 6,5 5,0 4,5 0,6 0,3 0,2 0,2

Obsah methylanthranilatu (µg/l) 350 220 420 0,3 0,1 Méně než 0,1 Méně než 0,1

1,15

0,2

0,2

Méně než 0,1

0,15

Méně než 0,1

Tabulka 3: Obsah 2-aminoacetophenonu a methylanthranilatu podle RAPP a VERSINI (1996) * víno s UTA. RAPP a VERSINI, (1995), nezjistili vliv odrůdy na obsah 2-aminoacetophenonu. Vyšší obsah 2-aminoacetophenonu byl způsoben spíše v polohách poškozených suchem a vyvolal problém UTA. Fenolické sloučeniny hrají důležitou úlohu při výrobě vína, zejména díky přímému vlivu na některé důležité senzorické vlastnosti červených vín, jako jsou barva, stabilita barvy, hořké tóny a chuťový projev tříslovin. Antokyaniny jsou potom červená barviva, která jsou zodpovědná za barvu hroznů a vína. Vytváří se ve slupce od zaměkání do zralosti hroznů. Antokyaniny jsou také rozděleny podle počtu molekul cukru navázaných na antokyanidinin. U většiny druhů rodu Vitis se vytváří monoglukosidy a diglukosidy. Diglukosidické antokyaniny se zdají být více stálé, než-li monoglukosidy, ale jsou více citlivé k hnědnutí (ROBINSON a kol., 1966). Odrůdy Vitis vinifera syntetitují pouze monoglukosidické antokyaniny, díky nedo-

1. Chemický vzorec methalanthranilátu. 2. Chemický vzorec 2-aminoacetophenonu

statku dominantních alel pro tvorbu diglukosidických antokyaninů. První generace interspecifických kříženců s Vitis vinifera tvoří mono i diglukosidické antokyaniny. Komplexní hybridy, které vznikly zpětným křížením s Vitis vinifera mohou tvořit pouze monoglukosidické antokyaniny, jestliže nevlastní dominantní alely pro syntézu diglukosidů (VAN BUREN a kol., 1970). Tabulka 4 potom uvádí hodnocení monoglukosidů a diglukosidů na základě výsledků, které uvádí VAN BUREN a kol., (1970), jako % vyjádření. Odrůda

Monoglukosidy

Seibel 13 666

100

Diglukosidy 0

Seyve Villard 12 481

100

0

Isabella

45

55

Leon Millot

30

70

Vitis amurensis

40

60

Tabulka 4: Procentické vyjádření mono a diglukosidů u vybraných odrůd podle VAN BUREN a kol. (1970) Pro české šlechtění interspecifických odrůd z uvedené tabulky vyplývá pozitivní informace, protože používaný donor resistence Seibel 13666 je podle těchto výsledků výhradně monoglukosidickou odrůdou. Negativně naopak působí informace o vyšší převaze diglukosidů u botanického druhu Vitis amurensis, který se rovněž hojně používá ve šlechtění.

Požadavek jižních vinařských zemí, že botanický druh Vitis vinifera obsahuje pouze monoglukosidické antokyaniny, je další z řady úskalí při pěstování „interspecifických odrůd“, se kterým se bude třeba poprat. U odrůd z tohoto šlechtitelského směru, které jsou již registrované v České republice, což je Malverina a Laurot, bychom měli již dnes hovořit jako o odrůdách Vitis vinifera. Zahradnická fakulta MZLU v Lednici na Moravě uchovává a sleduje poměrně široký genofond „interspecifických odrůd“, který představuje ideální výchozí materiál pro sledování všech zásadních kvalitativních parametrů u těchto odrůd. Cílem musí být dokázat na základě jasných analytických výsledků, že je možné tyto odrůdy zatřídit mezi Vitis vinifera a vyrábět z těchto odrůd jakostní vína. Na základě spolupráce spoluautorů publikace, a tím Zahradnické fakulty MZLU a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, započne počátkem roku 2005 sledová-

125

ní obsahu malvidin 3,5,-diglucosidu v hroznech a vínech vyrobených na Zahradnické fakultě. Výsledky takového výzkumného programu budou sloužit nejenom všem šlechtitelům révy vinné, ale i pěstitelům révy vinné a výrobcům vína. Aby mohlo dojít vždy v pravý okamžik k řešení určitého výzkumného problému, je třeba vždy finančních prostředků. Budeme-li žádat o grantovou podporu, trvá to často 1 až 2 roky, než bude daný úkol schválen, což představuje v dynamicky se rozvíjejícím vinohradnictví a vinařství značné prodlení. K započatí tohoto sledování malvidin 3,5-diglukosidu je k dispozici veškerý materiál pro toto sledování. Použitá literatura: ALLEWELDT, G. Hat die Zűchtung interspezifischer Kreuzungen eine Zukunft? Der Deutsche Weinbau, 1970, Vol. 31, no. 24, s. 1146–1148. BREIDER, H., WOLF, E., 1967: Qualität und Resistent V. Über das Vorkommen von Biostatica in der Gattung Vitis und ihren Bastarden. Der Züchter 36, 366–379. CABAROGLU, T., 2005: Methanol contents of Turkish varietal wines and effect of processing. Food Control 16, 177–181. GLATT, J., 2004: Interspezifische Rebsorten als Qualitätswein? Der Winzer 5, str. 5. PHYTOWELT, 2003: Study on the use of the varieties of interspecific Vines. Final Report. 227 str. LEE, C.Y., ROBINSON, W.B., VAN BUREN, J.P., ACREE, T.E., STOEWSAND, G.S., 1975: Methanol in wines in relation to processing and variety. American Journal of Enology and Viticulture 4, 184–187. LEUSCHNER, F., LEUSCHNER, A., 1966: Red Einfluss von Hybridweinen im Vergleich mit dem Wein aus Europäerreben auf den Fettgehalt der Rattenleber bei länger dauernder Verabreichung. Vitis 5, 482–490. MOIO, L., ETIÉVANT, P.X., 1995: Ethyl anthranilate, ethyl cinnamate, 2,3,–dihydrocinnamate und methyl anthranilate: Four important odorants identified in Pinot noir wines of Burgundy. American Journal of Enology and Viticulture 46, 392–398. POWER, F.B., CHESNUT, V.K., 1921: The occurence of anthranilate in grape juice. J. Amer. Chem. Soc. 43, 1741–1742. RAPP, A., KNISPER, W., ENGEL, L., ULLMEYER, H., HEIMANN, W., 1980: Fremdkomponenten im Aroma von Trauben und Weinen interspezifischen Rebsorten. Die Erdbeernote. Vitis 19, 13–23. RAPP, A., ENGEL, L., 1995: Nachweis und Bestimung von „Furaneol“ (2,5–dimethyl–4– hydroxy–3–furanon) in Weinen von Vitis vinifera–Sorten. Vitis 1, 71–72. RAPP, A., VERSINI, G., 1995: Fehlaroma: Die untypische Alterungsnote. Der Deutsche Weinbau 18, 18–22.


126

Vinařský obzor (3/2005)

RAPP, A., VERSINI, G., 1996: Vergleichende Untersuchungen zum Gehalt von Methylanthranilat („Foxton“) in Weinen von neueren pilzresistenten Rebsorten und Vitis vinifera–Sorten. Vitis 35, 215–216. REGNER, F., KASERER, H., EISENHELD, C., 2004: Rebsorten für den (Bio–) Weinbau: Roesler und Ráthay. Der Winzer 5, 13–16. REGNER, F., 2004: PiWi–Kelter und Tafeltrauben: Wiederentdeckte Vielfalt. Der Winzer 10, 22–25. RIBÉREAU–GAYON, P., DUBORDIEU, D.,

DONECHE, B., LONVAUD, A., 2000: Handbook of Enology. John Wiley and sons. ROBINSON, W.B., BERTINO, J.J., WHITCOMBE, J.E., 1966: Objective measurement and specification of color in red wine. American Journal of Enology and Viticulture 17, 118–125. SCHÜRCH, A.J., LANDIS, J., HEUSSER, H., RÜTTNER, J., FRITZSCHE, R., RENTSCHLER, H., 1968: Versuche über eine allfälige Wirkung von Traubensäften von Hybridreben auf den Gesundheitzustand wachsender Ratten und Küken. Schweiz. Land–wirtschaft. Forsch. 7, 161–174.

STOEWSAND, G.S., BERTINO, J.J., ROBINSON, W.B., 1969: Response of growing chicks to varietal wines and juices. American Journal of Enology and Viticulture 20, 48–55. VAN BUREN, J.P., BERTINO, J.J., EINSET, J., REMAILY, G.W., ROBINSON, W.B., 1970: A comparative study of the anthocyanin pigment composition in wines derived from hybrid grapes. American Journal of Enology and Viticulture, 1970, 117–130. Fota k článku jsou také na straně 110. Foto P. Pavloušek.

Několik poznámek k nově zaregistrované odrůdě révy vinné Auxerrois blanc Jednu ze šesti nově zaregistrovaných odrůd – Auxerrois blanc jsem měla možnost sledovat v extrémních podmínkách pro pěstování révy vinné ve Výzkumné stanici v Karlštejně více než 30 let. Tato odrůda poprvé významněji upoutala moji pozornost po katastrofálních mrazech 1984–1985, 1985–1986 a 1986–1987. Na rozdíl od většiny jiných odrůd ze skupiny Vitis vinifera L., v té době jich tam bylo v kolekci genetických zdrojů více než 100, kmínky keřů odrůdy Auxerrois blanc nebyly vůbec poškozeny. Po všech uvedených zimách na jaře část oček vyrašila a přinesla malou úrodu, přibližně ve stejné výši jako odrůda Ryzlink rýnský. Ryzlink rýnský patří mezi ty odrůdy Vitis vinifera L., které se vyznačují relativně vysokou odolností k zimním mrazům. V uvedených letech byly zimními mrazy v České vinařské oblasti u převážné většiny odrůd totálně zničena nejen očka, ale i kmínky keřů. V roce 1988 poskytla odrůda Auxerrois blanc v Karlštejně úrodu hroznů 2,9 t, ale po regeneraci v následujícím roce 1989 až 13,5 t. ha-1. Relativně velmi dobré výsledky zimovzdornosti uvedené odrůdy byly pro mě impulsem, abych vyhodnotila odolnost oček této odrůdy vůči zimním mrazům také v kontrolovaném prostředí ve speciálně upravených mrazících komorách. Získané výsledky jsem publikovala ve vědeckém časopise tehdejší Československé akademie zemědělské – Genetika a šlechtění (Hubáčková, 1991). Potvrdily naše předchozí pozorování v přírodním prostředí, že odolnost odrůdy Auxerrois blanc je přibližně stejně vysoká jako odrůdy Ryzlink rýnský. V jednotlivých termínech zimy 1988–1989 a 1989–1990 a po různých mrazových stresech byla životnost oček jednou vyšší ve prospěch odrůdy Auxerrois blanc, jindy ve prospěch odrůdy Ryzlink rýnský. Rozdíly, zejména v průměrných hodnotách, však nebyly vysoké.

Pro čtenáře, kteří se o odrůdu Auxerrotvím již vzpomenutého vědeckého časopisu Geis blanc zajímají více, přikládám dvě tabulky. netika a šlechtění doporučila využít ve šlechtění V první tabulce je uvedena životnost oček po při vnitrodruhové i mezidruhové hybridizaci, naspeciální úpravě před mrazovými stresy. Specivrhla zařadit do předepsaných státních zkoušek ální úprava spočívala v tom, že stejně velké skua po jejich ukončení zvážit možnost zapsání tehpiny oček byly po odřezání z keřů na konci listody do Listiny povolených odrůd. padu 1988 vystavené na dobu 72 hodin mrazu Literatura: –10 °C (doplňkové otužení) a následně po stejHubáčková, M.: Toleranci viniča odrody Aunou dobu teplotě +12 °C (imitace teplé zimxerrois blanc voči zimným mrazom. Genetika ní periody) a potom na 20 hodin jedna skupia šlechtění, 27, 1991, č. 1, s. 71–77 na oček mrazovému stresu –16 °C, druhá –19 Doc. Ing. Hubáčková Marta, DrSc., Praha °C a třetí –22 °C. Rychlost poklesu a vzestupu Foto k článku je na str. 110 teplot byla 3 °C hod.–1. Životnost oček po mrazových stresech byla vyhodnocena podle rašení Životnost Životnost po X po oček na jednoočkových řízcích. v době Odrůda mrazových stresech mrazových odřezání Ve druhé tabulce jsou hodnoty životnosti –16 °C –19 °C –22 °C stresech z keřů oček po mrazových stresech ve dvou termínech Auxerrois v lednu 1990. Jednoleté výhony s očky byly vy95,0 85,7 85,8 7,5 59,7 blanc staveny odstupňovaným mrazovým stresům bezprostředně po odřezání z keřů. Jednalo se tedy Ryzlink 91,4 88,2 75,0 0,8 54,7 o aktuální odolnost v daných termínech zimy. rýnský Rychlost snižování teploty od úrovně ve vinohradu a při roztávání po 20 hodinovém působeTab. 1 ní mrazového stresu byla taková, jako i v předProcento vyrašených oček po mrazových chozím roce, 3 °C hod.-1. stresech, kterým předcházelo doplňkové Kromě toho, že jsme odrůdu Auxerrois blanc, otužení a teplá perioda v kontrolovaném jako jednu z položek v kolekci genetických zdroprostředí v listopadu 1988 jů podrobně popsali podle předeŽivotnost psaného klasifikátoru, vícekrát Životnost po mrazových X po v době Termín Odrůda stresech mrazových jsme komisionálně vyhodnotili odřezání –17 °C –20 °C –23 °C stresech z keřů i víno z hroznů této odrůdy. StejAuxerrois blanc 83,5 95,6 93,3 3,3 64,4 2. 1. ně jako odbor odrůdového zkušebRyzlink rýnský 77,5 93,1 75,0 0,0 56,0 nictví révy vinné dospěli jsme k po–17 °C –19 °C –21 °C znatku, že je velmi dobré kvality, 19. 1. Auxerrois blnc 94,7 86,2 46,5 75,8 82,6 Ryzlink rýnský 88,3 92,5 66,5 82,4 s jemnou aromatickou chutí. 95,0 Na základě uvedených velmi dobrých výsledků s pěstováním Tab. 2 této odrůdy a pro její relativně dob- Procento vyrašených oček po mrazových stresech v konrou odolnost k zimním mrazům trolovaném prostředí bezprostředně po odřezání z keřů jsme jí v roce 1991 prostřednic- v lednu 1990


Vinařský obzor (3/2005)

127

Hodnocení vlivu kapkových závlah na růst révy vinné a kvalitu její produkce Ing. Burg Patrik, Ph.D. Ing. Vladimír Veverka Ústav zahradnické techniky, ZF MZLU Lednice

V ČR se v současnosti réva vinná pěstuje na ploše přibližně 19 000 ha. Převážná většina pěstitelských ploch se nachází v teplých jižně exponovaných polohách s menším úhrnem srážek v průběhu vegetace. Zpravidla se jedná o pozemky s nízkou hladinou podzemní vody nebo o pozemky, na kterých je voda pro révu nedostupná v důsledku nepropustných matečních hornin uložených pod orniční vrstvou (VANEK, 1996). S ohledem na možnost využití mechanizace je převážná část stávajících i nových výsadeb založena v širokých sponech, s vysokým vedením a řezem na dlouhé tažně. Uvedené důvody jsou spojené se zvýšenými nároky révy na vodu. Množství přirozených srážek v našich vinohradnických oblastech není schopné tuto potřebu pokrýt v dostatečné míře. Vzniká tak jednoznačná potřeba zřízení systémů doplňkových kapkových závlah. Vybudování závlah ve vinicích představuje poměrně nákladnou investici (cca 100 000 Kč.ha–1). MZe ČR řeší tento stav poskytováním dotací na podporu vybudování kapkových závlah ve vinicích. I přes skutečnost, že s kapkovou závlahou vinic nejsou v podmínkách

ČR velké zkušenosti, vzrůstá v posledních letech výrazně zájem pěstitelů o zavádění tohoto moderního způsobu pěstování. Pěstitelské praxi chybí jednotné metodické pokyny využitelné při řízení množství, četnosti a termínu aplikace závlahových dávek, eventuálně jejich propojení s doplňkovou výživou. Zpracované postupy a metodiky, které jsou k dispozici, jsou z velké části převzaté a modifikované ze zahraničních materiálů. Hlavním cílem výzkumného projektu řešeného na Ústavu zahradnické techniky je ověřit a zhodnotit vliv kapkových závlah na růst révy vinné a kvalitu její produkce v klimatických a půdních podmínkách jižní Moravy. Následně formulovat platné závěry pro provozovatele kapkových závlah, které napomohou jejich efektivnímu využití za současného zajištění pravidelných, vysoce jakostních sklizní. Současná pokusná pozorování a měření probíhají ve vinicích firem: ZEMOS, a.s., Velké Němčice, na odrůdě Zweigeltrebe (rok výsadby vinice 2000) – spon: 3,0 x 1,0 m – technologický postup: celoplošné zatravnění s chemickou kultivací příkmenných pásů – typ vedení: vysoké vedení na dva tažně – půda: středně těžká hlinitá s proměnlivým obsahem jílnatých částic, sprašové podloží AGRO Stošíkovice, s.r.o., na odrůdě Rulandské šedé (rok výsadby vinice 2002) – spon: 3,0 x 1,0 m – technologický postup: celoplošné zatravnění s chemickou kultivací příkmenných pásů – typ vedení: vysoké vedení na jeden tažeň – půda: středně těžká písčitá až štěrkovitá, podloží tvořené říčními sedimenty


128

Vinařský obzor (3/2005)

Experiment je na obou stanovištích založen ve 4 řádcích vinice (Obr. 1). V každém řádku jsou 4 pokusné úseky o délce 25 m (pokusné opakování). Každý z těchto úseků je v průběhu vegetace zavlažován rozdílným způsobem, daným typem nainstalovaného kapkovacího potrubí (pokusná varianta): – potrubí bez kapkovačů – kontrola bez závlahy – potrubí s kapkovači s průtokem 1,6 l.h–1 – snížená závlaha – potrubí s kapkovači s průtokem 2,3 l.h–1 – standardní závlaha – potrubí s kapkovači s průtokem 3,5 l.h–1 – zvýšená závlaha Vedle sledování atmosférických srážek pomocí srážkoměrů je u jednotlivých pokusných variant v 60 minutových intervalech monitorována vlhkost půdy pomocí snímačů půdní vlhkosti VIRRIB (slouží ke stacionárnímu měření objemové vlhkosti v půdním prostředí) zakopaných v hloubce 0,5 m pod půdním povrchem (Obr. 2). Snímače jsou napojeny na programovatelný a záznamový přístroj VIRRIBLOGER (Obr. 3). Z jednotlivých naměřených hodnot jsou vypočítávány průměrné denní hodnoty vlhkosti půdy. Z evidenčních údajů spolu zúčastněných podniků jsou zjišťována celková množství dodané závlahové vody. Množství vody dodaná rostlinám u jednotlivých pokusných variant jsou stanovena na základě délky intervalu, kdy byl závlahový systém v činnosti, a průtoku konkrétních kapkovačů. VANEK (1996) uvádí, že závlahové dávky výrazně ovlivňují příjem živin. Při zvýšených závlahových dávkách se zvyšuje koncentrace živin v listech. Tento vztah platí pro všechny živiny, avšak není ve všech případech stejný. Podle platné metodiky pro listovou diagnózu byly provedeny laboratorní rozbory listových vzorků odebraných z jednotlivých pokusných variant. Výsledky statistického hodnocení jednoznačně prokázaly vysoce průkazný rozdíl mezi dávkami závlahové vody (jednotlivými typy kapkovačů) a příjmem živin rostlinami. Tab. 1 uvádí přehled pokusných variant, ve kterých byl nejvíce ovlivněn příjem hodnocených živin (u těchto variant bylo zjištěno nejvyšší množství živin v analyzovaných listech). Tab. 1: Pokusné varianty s největším vlivem na příjem hodnocených živin (Vysvětlivky: K – kapkovač) Odrůda

Dusík (N)

Fosfor (P)

Draslík (K)

Vápník (Ca)

Hořčík (Mg)

Zweigeltrebe

K 1,6 l.h–1

K 3,5 l.h–1

K 2,3 l.h–1

Kontrola

K 3,5 l.h–1

Rulandské šedé

K 3,5 l.h–1

K 1,6 l.h–1

Kontrola

Kontrola

K 1,6 l.h–1

Při sklizni byly hrozny z jednotlivých variant sklizeny odděleně. Vedle průměrného výnosu na jeden keř a hmotnosti tisíce bobulí byl proveden laboratorní rozbor moštu se stanovením pH, obsahu kyselin a cukrů, společně s přípravou mikrovzorků (Obr. 4). Přehled výsledků z obou pokusných stanovišť uvádí Tab. 2 a Tab. 3. Tab. 2: Laboratorní rozbor moštu – Zweigeltrebe (termín sklizně 13. 10. 2004) Varianta

pH

Obsah kyselin [g.l–1]

Hmotnost Cukernatost Výnos na 1000 bobulí [°NM] jeden keř [kg] [g]

Kontrola

2,79

10,10

18,9

1500,3

3,70

Kapkovač 1,6

2,84

9,90

18,1

1434,3

3,54

Kapkovač 2,3

2,82

10,20

20,3

1561,7

3,78

Kapkovač 3,5

2,90

10,00

19,3

1566,0

4,07

Tab. 3: Laboratorní rozbor moštu – Rulandské šedé (termín sklizně 4. 11. 2004) Varianta

pH

Obsah kyseliny [g.l–1]

Hmotnost Cukernatost 1000 bobulí [°NM] [g]

Výnos na jeden keř [kg]

Kontrola

2,77

7,80

23,5

734,0

1,20

Kapkovač 1,6

2,81

7,70

22,9

955,3

1,40

Kapkovač 2,3

2,83

8,40

24,2

1150,3

1,43

Kapkovač 3,5

2,84

8,50

25,2

838,7

1,18

Na obou pokusných stanovištích byl prokázán vysoce průkazný rozdíl mezi dávkami závlahové vody (jednotlivými typy kapkovačů) a hodnotou pH moštu, obsahem cukrů, hmotností tisíce bobulí, výnosem hroznů na jednom keři. Vysoce průkazný rozdíl na obsah kyselin byl prokázán pouze u odrůdy Rulandské šedé. Tab. 4 uvádí přehled pokusných variant u kterých byly nejvíce ovlivněny hodnoty sledovaných parametrů (u těchto variant byly zjištěny jejich nejvyšší hodnoty). Tab. 4: Varianty s největším vlivem na hodnocené parametry Vysvětlivky: K – kapkovač Odrůda

pH

Zweigeltrebe

K 3,5

Rulandské šedé

K 3,5

Obsah kyselin

Cukernatost

Hmotnost tisíce bobulí

Výnos na jeden keř

K 2,3

K 3,5

K 3,5

K 3,5

K 3,5

K 2,3

K 3,5

Předpokládáme, že na základě opakovaných (víceletých) měření bude možné zpracovat jednotnou metodiku na řízení kapkových závlah s ohledem na možnost dosažení optimálního výnosu a jakostních parametrů hroznů (obsah cukru, kyselin atd.). Pokusná pozorování plánujeme rovněž rozšířit o sledování dynamiky rozvoje kořenového systému a transpirace zavlažovaných rostlin (hospodaření rostlin s vodou). Předběžné výsledky lze shrnout v následujících bodech: Existuje vysoce průkazný vliv obsahu půdní vláhy, resp. dávkou závlahové vody a: – příjmem živin – pH moštu – cukernatostí hroznů – hmotností tisíce bobulí – výnosem hroznů Vliv závlah na obsah kyselin v moštu byl prokázán pouze u odrůdy Rulandské šedé. Obsah článku je čerpán z výsledků projektu IGA č. 35/2004. Použitá literatura: VANEK, G. et. al. Vinič 3 – pestovanie. 1. vyd. Bratislava: Príroda, 1996. 150 s. ISBN 80–07–00759–8. WALG, O. Taschenbuch der Weinbautechnik. 1. Auflage. Kaiserlautern: Rohr–Druck, 2000. 432 s. ISBN 3–921156–45–9 Seznam fotografií: Obr. 1: Pokusná vinice s kapkovou závlahou (ZEMOS, a.s.) Obr. 2: Snímač půdní vlhkosti VIRRIB Obr. 3: Záznamový přístroj VIRRIBLOGER – přenos dat do notebooku Obr. 4: Příprava mikrovzorků (hydrolis) Foto archiv autorů


Vinařský obzor (3/2005)

129

Z histórie barikov vo svete

Hyams potvrdil, že prakticky skladovania a prepravy vína v drevených sudoch skutočne pochádzajú od Allobrogov. Uvedený antický historik sa však aj domnieva, že prvé bariky spomínal už Herodotus (484 – 425 pred naším letopočtom). Uviedol, že zvyk obchodovať a prepravovať víno v sudoch z palmového dreva po rieke Eufrat z Arménska sa dialo v člnoch z kože. Strabo (63 – 64 pred naším letopočtom) informoval, že víno v cisalpskom Gaule skladovali v sudoch väčších ako dom. Ilírovia prevážali svoje vína z Aquiley na rôzne trhy v drevených sudoch výmenou za otrokov, rožný statok a kožušiny. Rimania podobne ako Gréci a Egyťania skladovali a prevážali svoje vína v hlinených amforách; boli prekvapení inováciou drevených sudov. Hyams sa domnieva, že táto inovácia skladovania vína vo veľkých kontajneroch zložených z viacerých oddelených kusov závisel od miernejšieho podnebia, ktoré prevládalo v nižších Alpách, kde sa barikové sudy mohli ľahšie udržovať v porovnaní s horúcim suchým podnebím stredomoria. V drevených sudoch bolo možné víno skladovať vo väčšom množstve pri pozoruhodne nižších nákladoch ako v ľahko rozbitných amforách s obsahom 255 litrov. Zdá sa, že príspevok západného štýlu života spočíval ani nie tak na tomto fakte, ako skôr na skutočnosti, že umožňoval najlepšie ročníky vína skladovať za priaznivejších podmienok vyzrievania.

Možno to považovať za veľký rozdiel medzi vínami staroveku, ktoré sa pripravovali zo sladkých, málo kyslých hrozien, ktoré sa skladovali v amforách utesnených smolou s malou možnosťou zrenia v porovnání s vínami pripravovaných z kyslejšieho hrozna, ktoré bolo vystavené vplyvu kyslíka cez póry dreva. Keď naši predkovia mali problém skladovať väčšie množstvo vína, umiestnili ich vo veľkých hlinených nádobách (dolia) zakrytých konvexným vrchnákom (operculum) utesneným smolou. Nádoby umiestnili po vrchný okraj do hlbokých piesčitých jám. Veľké dolia boli zrejme značne nákladné, nakoľko sa pálili v neobvykle veľkých peciach. Ich transport bol pomerne rizikový pre možnosť rozbitia krehkého materiálu. Barikový sud takéto riziká nemal, pretože bol zložený z viacerých úzkych dúžok (tabulae), ktoré boli zovreté železnými obručami (circuli). Objem sudov bolo možné zväčšiť do predtým nepredstaviteľných veľkostí. Svedčia o tom veľké sudy v zámku Heidelberg (Nemecko) a Maison Carrée v Nimes (Francúzsko). Preprava takýchto veľkých sudov bola jednoduchá, nakoľko sa vyrobili na mieste potreby. Menšie bariky bolo možné rolovať po zemi. Bariky bolo možné ľahko opatriť výtokovým kohútom v porovnaní s hlinenou amforou (dolia) ponorenej v zemi. Výhodou dreveného suda bolo tiež, že výtokový otvor sa pri zrení vína nemusel otvárať. Najstarší zachovaný barikový sud vyzdvihli vedno s početnými rímskymi predmetmi z ryb-

Víno z nebe na zem

níka v okolí mesta Mainz v Nemecku. Pozdľž Dunaja, Rýna a Temže našli okolo 80 dobre zachovaných barík, ktoré pochádzali z 3. storočia nášho letopočtu. Sudy slúžili na prepravu vína. Prvé vyobrazenie barikového suda našli na Trajanovom stľpe z roku 113 nášho letopočtu, kde rímski vojaci nakladajú sudy v pevnosti do dunajského člna. Tento výjav vidieť aj na početných kamenných gallo–rímskych reliéfoch. Najstarší spoľahlivý stredoveký barik z dúžok dubového dreva našli v St. Galle vyrobený pre benediktínsky kláštor. Pochádza z prvej polovice 9. storočia. Pivnica (cellarium) vytvára integrálnu čásť kláštora Mníchov. Nachádzalo sa tu 5 väčších barikov (maiores tunnae) a 9 menších barikov (minores tunnae). Caz úzke dvere pivnice sa väčšie bariky nemohli dostať dnu, t. j. museli byť vyrobené priamo v pivnici. Podobné bariky ukazujú aj v armáde Williama Dobývateľa Anglicka z roku 1066: prevážajú na kárach zásoby vína s nápisom: „Hic trahunt carrum cum vino et armis“ (tu ťahajú káru s vínom a výzbrojou). Prameň: W. Horn, E. Born: The Plan of St. Gall. University of California Press, s. 293 – 305, Berkeley and Los Angeles 1979 D. Muscatine, M. A. Amerine, B. Thompsom (eds.): Book of California Wine, s. 614, University of California Press) Sotheby Publication. Berkeley, Los Angeles, London 1984 Erich Minárik

299,-

Nicolas Joly je ve svûtû vína znám˘ zavedením biodynamiky ve svém prestiÏním vinafiství Coulée de Serrant uÏ v roce (vã. 5% DPH) 1984. V novû redigovaném a roz‰ífieném vydání knihy, která se stala jiÏ klasikou vinafiské literatury, odhaluje nûkterá tajemství svého vinafiského umûní. Díky této knize a velkému poãtu pofiádan˘ch pfiedná‰ek pfiispívá autor k popularizaci biodynamiky. Má stále více zastáncÛ jak mezi milovníky dobr˘ch vín, tak mezi samotn˘mi vinafii. Pomocí citliv˘ch postupÛ umoÏÀuje biodynamika vrátit vínu osobitost viniãní tratû a opût dát v˘znam oznaãení A. O. C. (appellation d'origine contrôlée) „âím více se budeme vzdalovat zákonÛm Ïivota, tím více budeme závislí na umûl˘ch náhraÏkách, které jsme pÛvodnû nepotfiebovali ani k o‰etfiování vinice ani k zvelebování vína“ uvádí autor. V fieãi pfiístupné i nezasvûcenému, odhaluje Nicolas Joly originalitu tohoto zpÛsobu vinohradnictví, které zdárnû a úspû‰nû praktikuje. Nezamûfiuje se pouze na posílení pÛvodní formy Ïivota v pÛdû dadáváním Ïivoãi‰n˘ch a rostlinn˘ch látek, ale také na vyuÏití rÛzn˘ch biodynamick˘ch preparátÛ, pomáhajících rostlinû vstfiebávat svûtlo a teplo (zlep‰it její fotosyntézu). Inspiruje se my‰lenkami vizionáfie Rudolfa Steinera, autora popisujícího pÛdu jako poslední meziãlánek pfied citliv˘m, ménû hmatateln˘m svûtem, nacházejícím se v atmosféfie. Zab˘vá se rovnûÏ rolí astronomie, protoÏe biodynamika povaÏuje pÛdu za zrcadlov˘ odraz kosmu.

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


130

Vinařský obzor (3/2005)

Možnosti chemického odkyselování moštů a vín Ing. Josef Balík,Ph.D. Ústav posklizňové technologie zahradnických produktů Zahradnická fakulta Lednice MZLU Brno

V roce 2004 spousta vinařů opět podcenila možnost stanovení celkového obsahu kyselin v hroznech neboli v moštech. Již předem by tak věděli o problémech, které se objeví u dokvašených mladých vín a mohli udělat určitá opatření. Vína ročníku 2004 budou výjimečná především čistými aromatickými tóny ve vůni a chuti, protože kyselé mošty mají vysokou potlačovací schopnost vůči mnohým bakteriím, plísním a neušlechtilým kvasinkám. Jestliže pro červená vína je nejlepším řešením, jak snížit jejich kyselost, odbourání kyseliny jablečné pomocí jablečno-mléčné fermentace, u některých bílých odrůd nebo vyráběných typů bílých vín to není nevhodnější řešení. Nehledě k tomu, že u velmi kyselých vín je velký problém malolaktickou fermentaci vůbec nastartovat a často potřebujeme nejdříve nějaké ty desetinky kyselin odstranit chemicky. Ve výhodě jsou všichni ti, kteří stanovili obsahy kyselin v moštech a ještě před kvasným procesem přidali jak do bílých moštů, tak červených rmutů uhličitan vápenatý a odkyselili podle potřeby o jedno až dvě promile. Vytvořili tak dostatečný prostor pro nastartování jablečno-mléčné fermentace v mladých vínech nebo pro menší chemickou úpravu kyselin v hotových vínech bez vysokých rizik spojených se změnami v jejich chuťovém a aromatickém profilu. Jiní ještě teď „batonážují“ a čekají, jiní zkoušejí bakterie, ale při vysokých kyselinách a nízkých teplotách to nejde vůbec nebo velmi pomalu, a není pravdou, že se to časem samo spraví v tanku nebo až ležením v lahvi. Kyselé zůstane kyselé. Rovněž musím připomenout, že velikost chemické úpravy kyselin v moštu a v raných stádiích tvorby vína platná legislativa neomezuje, ale u hotových vín je možné odstranit pouze

jedno promile, což u mnohých současných mladých vín je zcela chuťově nedostačující. Mnoho vinařů se chemického odkyselování obává a někteří mají i špatné zkušenosti s výsledky, protože se po odkyselení velmi změnil charakter vína. Problém je většinou v tom, že vinaři mají malé zkušenosti s chemickým odkyselováním, s potřebnými výpočty a samotným odkyselovacím postupem. Na tomto místě chci zdůraznit, že i správné propočty dávek a postup odkyselení chemickým způsobem přináší někdy rozpačité výsledky podobně jako jablečno-mléčné odbourávání. Výhoda chemického odkyselení před bakteriálním odstraňováním kyseliny jablečné je v tom, že jej lze vyzkoušet v malém, pak senzoricky srovnat různé stupně odkyselení i různé odkyselovací prostředky a vybrat optimální řešení pro celý objem vína. Dnes pro celou vinifikaci hroznů platí, že technologie nabízí více cest a variant řešení jak vyrobit kvalitní víno, ale nesmíme si to plést s alchymií. Nejlepším řešením pro chemické odkyselování je každou uvažovanou dávku i odkyselovací prostředek nejdříve otestovat a odkyselení provést jen v litru vína a pak, po několika dnech stání odkyseleného vína v uzavřené lahvi, víno ochutnat a rozhodnout. Mnoho vinařů nemá možnosti jak taková malá množství odkyselovacích prostředků navážit, ale pomalu v každé druhé obci je lékárna, výdejna léků nebo nadšenec, který potřebné dávky naváží. Je třeba jen chtít, stojí to zato, vždyť víno si každou práci navíc zaslouží a pak vděčně vrátí. Jaké tedy máme možnosti chemického odkyselení. Nejrozšířenější je použití uhličitanu vápenatého (CaCO3), a to při jednoduché variantě odkyselování nebo podvojném způsobu odkyselování. Jednoduché odkyselování s uhličitanem vápenatým je založeno na reakci s kyselinou vinnou, kdy vypadává krystalický vinan vápenatý za současného prudkého uvolnění plynného oxidu uhličitého. Abychom zabránili nekontrolovatelnému úniku vína z nádoby při odkyselování, je vhodné rozmíchat

celou navážkou uhličitanu vápenatého v otevřené nádobě, která má větší objem než je objem odkyselovaného vína. Na odstranění 1 g.l-1 kyselin (v tomto případě pouze kyseliny vinné) je potřeba odvážit 67 g uhličitanu vápenatého na 100 l vína. Za většinu kyselosti v našich vínech je však zodpovědná kyseliny jablečná, kterou ovšem jednoduchým odkyselováním z vína nelze odstranit. Z těchto důvodů se nedoporučuje bez znalosti přesné koncentrace kyseliny vinné odkyselovat jednoduchým způsobem více jak o 1 až 2 g.l-1 kyselin. Je zcela nezbytné, aby při jednoduchém, případně podvojném odkyselování s uhličitanem vápenatým zůstal ve víně určitý minimální zbytek kyseliny vinné (0,5–1 g.l-1), jinak hrozí vínu zemitá příchuť po rozpustném jablečnanu vápenatém, příliš vysoké zvýšení pH vína, případně dodatečné vápenaté zákaly již vyškolených vín. Jestliže je nutné snížit kyseliny o 2 g.l-1 a více, je vhodné přistoupit k podvojnému odkyselování s uhličitanem vápenatým, při kterém vedle oxidu uhličitého vzniká krystalická podvojná vápenatá sůl kyseliny vinné a jablečné. Je to způsob, kterým můžeme snížit jakékoli množství kyselin v moště nebo víně, ale jedná se zároveň o nejnáročnější chemické odkyselování co do potřebných analýz, výpočtů a dodržení technologického postupu odkyselení. Množství uhličitanu vápenatého na snížení o 1 g.l-1 kyselin je totožný jako při jednoduchém odkyselování, a to 67 g uhličitanu vápenatého na 100 l vína. Podvojná sůl se však tvoří pouze při pH nad 4,5, a proto musíme cíleně tyto podmínky vytvořit. Je tedy nutné vypočítat nejenom dávku uhličitanu vápenatého, ale i množství vína, které budeme neutralizovat (kam přidáme celé množství navážky uhličitanu). Uhličitan vápenatý nejdříve rozmícháme asi v 1/10 vypočítaného objemu vína k neutralizaci a pak za stálého intenzivního míchání (aby nám oxid uhličitý nesnižoval pH) pomalu přidáváme zbylý vypočítaný objem vína. Při této


Vinařský obzor (3/2005)

operaci se nám začínají tvořit krystaly podvojné soli, které musíme následně od zcela odkyseleného vína oddělit. Tyto krystaly hůře sedimentují a zabírají poměrně velkou část objemu. Po jejich usazení víno stočíme z krystalů a vrátím ke zbytku vína a tím vlastně upravíme jeho kyselost. Na celou operaci je potřeba se připravit, abychom ji udělali dostatečně rychle, protože zcela odkyselená část vína je náchylná k oxidaci a jiným změnám. Vhodným řešením pro stáčení zneutralizovaného objemu vína je použití křemelinové filtrace a následná kontrola koncentrace oxidu siřičitého. Ukázky výpočtů pro jednoduché a podvojné odkyselování jsou uvedeny v přiložené tabulce, která rovněž poukazuje na to, že klasický způsob podvojného odkyselování nemůže být v každém víně stejně úspěšný a u některých vín, které nemají vyvážený obsah kyseliny vinné a jablečné, je potřeba v části vína určené k neutralizaci obsah kyseliny vinné záměrně zvýšit, aby podvojná sůl mohla vůbec vznikat a ve víně nezůstal jablečnan vápenatý, který víno senzoricky znehodnotí a bude zdrojem budoucí nestability vína. Většina technologů doporučuje přídavek kyseliny vinné do neutralizovaného objemu vína až po přídavku navážky uhličitanu vápenatého a ukončení uvolňování oxidu uhličitého. Odvážené množství kyseliny vinné pak přidáváme pomalu za stálého míchání, kdy se opět uvolňuje oxid uhličitý a vytvářejí se krystaly podvojné soli, které musíme následně od zcela odkyseleného vína oddělit, a teprve pak přidat ke zbytku vína jako v předchozím případě klasického podvojného odkyselování. Dále vinařský zákon umožňuje použití jemně drceného vinného kamene nebo směsi s neutrálním vinanem draselným k vyprovokování vypadnutí vinného kamene a určitého množství kyseliny vinné při současném zchlazení vína, tzv. kontaktní způsob odkyselování a stabilizace vín proti vypadávání krystalických zákalů. Víno se ochladí na 0 °C a přidá se jemně mletý vinný kámen nebo směs s neutrálním vinanem draselným a cca 2 hod se neustále pomalu míchá a následně se víno při uvedené tep-

Inzerce

lotě oddělí od krystalů – víno bude stabilní proti vypadávání vinného kamene při teplotách skladování nad 0 °C. Dobrým předpokladem cíleného a nerušeného vypadávání vinného kamene je dokonalé vyčiření vína (víno jiskrné, zbavené termolabilních bílkovin) před zahájením této technologické operace. Dále legislativa EU umožňuje odkyselení s hydrogenuhličitanem draselným (KHCO3). V některých českých překladech je zatím chybně uveden uhličitan draselný (K2CO3). Hydrogenuhličitan draselný je vhodný pro jemná odkyselení s nižší změnou pH vína než při použití uhličitanu vápenatého. Při tomto způsobu odkyselení vypadává z vína vinný kámen, tedy opět odstraňujeme pouze kyselinu vinnou za prudkého uvolnění plynného oxidu uhličitého. Proto postupujeme podobně jako v případě jednoduchého odkyselování s uhličitanem vápenatým (na odstranění 1 g.l-1 kyselin je potřeba od-

131

vážit 67 g hydrogenuhličitanu draselného na 100 l vína). Často se doporučuje nejdříve odvážené množství hydrogenuhličitanu draselného rozpustit v 10 až 15násobku vody. Před lahvováním takto odkyseleného vína je potřebné testovat jeho stabilitu proti vypadávání krystalických zákalů (nebezpečí vysoké koncentrace nevysráženého vinného kamene ve víně). Tento způsob odkyselování je vhodné kombinovat s výše uvedeným způsobem kontaktní metody odkyselování a stabilizace. Na závěr musím zdůraznit, že víno po každém chemickém odkyselení není připraveno k lahvování a musí minimálně několik týdnů stát. Je přitom potřeba sledovat jeho další vývoj jak po stránce senzorické, tak po stránce jeho krystalické stability, přičemž každý přídavek jiného vína do takto ošetřeného vína se může stát zdrojem vysoké nestability a vyžaduje prodloužení času ležení před lahvováním.

Příklady odkyselování uhličitanem vápenatým Jednoduché odkyselení Původní koncentrace titrovatelných kyselin TK (g.l-1) z toho kyselina vinná KV (g.l-1) Rezerva kyseliny vinné KVr (g.l-1) Max.možnost odkyselení O (g.l-1) Zůstatek kyselin (g.l-1) Celkový objem vína V (l) Objem vína pro neutralizaci Vn (l) Dávka CaCO3 (g) Přídavek kyseliny vinné do objemu vína pro neutralizaci (g)

Podvojné odkyselení Bez přídavku S přídavkem kyseliny vinné kyseliny vinné

9,2

9,2

9,2

1,5

1,5

1,5

1,0

1,0

1,0

TK – KVr 1,5 – 1 0,5

TKx(KV–KVr)/(TK–KV) 9,2x(1,5 – 1)/(9,2 – 1,5) 0,6

Volba: 2,0

8,7

8,6

7,2

2300

2300

2300

O x V x 0,67 0,5 x 2300 x 0,67 771

(V x O)/TK (2300 x 0,6) / 9,2 150 O x V x 0,67 0,6 x 2300 x 0,67 925

(V x O)/TK (2300 x 2) / 9,2 500 OxVx1,34x(TK – KV)/TK 2x2300x1,34x(9,2–1,5)/9,2 5159

0

0

OxVx(TK – 2xKV)/TK 2x2300x(9,2 – 2x1,5)/9,2 3100

2300


132

Vinařský obzor (3/2005)

Geneticky modifikované organismy, kvasinky a genetika Ing. Václav Švejcar, CSc., Bc. Irena Pavelková ml., Mutěnice

Tato skutečnost vedla a dosud vede mnohé mikrobiology a enology k různým genetickým úpravám kvasinek. Záměr je to jistě dobrý, nicméně je třeba zvážit, zda milovníci vín budou vína vyrobená pomocí geneticky modifikovaných mikroorganismů (GMO) akceptovat. Zdá se, že podle zpráv z různých zahraničních médií to vína vyrobená pomocí GMO nebudou mít snadné. Nelze opomenout, že celosvětově se zachovává poměrně velký odstup od geneticky upravovaných potravin. Důkazem, že tlaky veřejnosti proti používání geneticky upravovaných potravin jsou skutečně nezanedbatelné, podává zpráva o tom, že v Kalifornii, v okrese Mendocíno je úředně zakázáno používat při přípravě vína modifikované kvasinky. I přesto je ale třeba zdůraznit, že genetické technologie mají velký význam jak pro vinohradnictví, tak i pro vinařství, protože za určitých okolností mohou v budoucnu produkovat lepší a snad i zdravější mošty a tím také lepší vína. V této souvislosti je nutné připomenout slova a práce australského mikrobiologa a biotechnologa Pretoria, který to nejen tvrdí, ale je

také zaníceným zastáncem nepoužívání geneticky modifikovaných mikroorganismů. Vzdor tomu ale také dodává: „Stagnace znamená smrt v životě i ve výzkumu“. Z řečeného vyplývá, že jisté genové manipulace připouští. Právě v Austrálii biotechnologové chtějí s geneticky upravenými kvasinkami docílit odstranění nežádoucích bakterií z vína, které víno devastují. Pokusy jsou zatím na bázi experimentu. Při posuzování biotechnologických operací či výstupů musíme vycházet ze skutečnosti, že kvasinky jako mikroorganismy doprovázely člověka už od starověku. Člověk jich využíval pro přípravu poživatin dřív, aniž by jejich přítomnost tušil nebo snad o nich něco věděl. V současné době jsou kvasinky stále studovány a dochází k zajímavým poznatkům zejména proto, že výsledky bádání posledních desetiletí prokázaly, že mikroorganismy jsou ideální pro biochemické a genetické studie. Z těchto důvodů patří dnes genetika mikroorganismů k nejrychleji se rozvíjejícím odvětvím biologických věd. U mikroorganismů, konkrétně v našem případě u kvasinek, u nichž není možné spájení buněk sexuálním nebo parasexuálním způsobem, můžeme většinou získat hybridy a rekombinanty pomocí fúze protoplastů. Zajímavými příspěvky k řešení této tématiky přispěli i čeští mikrobiologové. Protože se jedná, jak bude dále uvedeno, o nezanedbatelné poznatky mající praktický dopad na výrobu vína, stručně se o nich zmíníme. Obnažené protoplasty poprvé popsal Giaja v roce 1919 ve studiu o buněčné fyziologii. Nečas (1961) objasnil, zda buněčná stěna reprezentuje autoproduktivní buněčnou strukturu nebo

může vzniknout de novo bez jakékoliv spojitosti s existující strukturou či prestrukturou. Mezidruhové hybridní buňky připravené splýváním protoplastů se mohou lišit, nicméně jejich další vývoj směrem k pravým hybridním organismům nebyl dosud zpozorován. Zdá se však, že ke studiu morfogeneze produktů splývání jsou mikrobiální protoplasty velmi vhodné, což již v roce 1980 prokázal Svoboda. Při získávání mezidruhových hybridů mezi dvěma odlišnými kvasinkovými druhy Saccharomyces cerevisiae a Schizosaccharomyces pombe přes fúzi jejich protoplastů prokazatelně zjistil, že ke splynutí skutečně došlo a že fúzované protoplasty byly schopné růstu na povrchu vybraného media. Pro úplnost je třeba také dodat, že nebyly podány žádné důkazy, že zřídka se objevující prototrofní buňky byly skutečnými mezidruhovými hybridy. Na Svobodovu práci navázal Carrau (1981) s cílem vyhodnotit techniku splývání protoplastů jako nástroj k přenesení schopnosti rozkládat kyselinu L – jablečnou z kmenů Schizosaccharomyces do kmenů Saccharomyces využívaných při výrobě vína a dále ke zdokonalení činnosti Schizosaccharomyces, zejména co se týká rychlosti jejich růstu, rychlosti kvašení a zvláště pak zlepšení enologických kvalit produktů fermentace. Dalším cílem práce bylo položit pevné základy, na kterých může být jablečno-mléčné kvašení přeměněno v rutinní operaci, dostatečně jednoduchou, aby ji zvládli všichni vinaři a byla snadno použitelná pro veškeré vinařské podniky. Zde je dlužno poznamenat, že se stále jedná jen o využitelnost schopností kvasinek Schizosaccharomyces sp. k odbourávání kyseliny

Jak a proã postavit vinn˘ sklep Zajímavá a rozhodnû inspirující kníÏka nejen jak postavit vinn˘ sklep, ale i jak archivovat víno atd. Pfieklad z angliãtiny.

199,(vã. 5% DPH)

První polovina knihy je vûnována pfieváÏnû stavebním záleÏitostem. Pojednává o konstrukci sklepa, o izolaãních materiálech, pozitivních a negativních vlivech prostupu tepla a vlhkosti... Druhá ãást knihy je vûnována v˘bûru a nákupu vína, otázkám jeho skladování, vedení sklepní knihy, v˘bûru pomÛcek ke správnému podávání vína, pofiádání fiízen˘ch degustací... Navíc obsahuje konkrétní vína z âeské republiky vhodná k archivaci, jejich charakteristiku a pfiedpoklad jejich v˘voje v láhvi v prÛbûhu dal‰ích 5 let. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


Vinařský obzor (3/2005)

L – jablečné. V žádném případě nejde o používání bakterií Oenococcus oeni, jak je technologům stále doporučováno a i v praxi používáno. Zatím se musíme spokojit s vyjádřením Šilhánkové (1995), že nezbývá nic jiného, než konstatovat, že aplikace vzpomenuté technologie do produkce mikroorganismů pro průmyslové účely je na samém začátku, protože produkty fúzí mezi taxonometricky vzdálenými jedinci jsou stále značně nestálé. Na fúzování protoplastů se stále pracuje. Do této sféry spadají také práce francouzských mikrobiologů, týkající se často v praxi používaných kvasinek Saccharomyces bayanus var. uvarum. Studiem této kvasinky, která má blízký příbuzenský vztah k Saccharomyces cerevisiae, byly vyřešeny problémy týkající se zejména genové sekvence stabilních haploidních kmenů. Následným použitím UV indukované mutace a narušením genů vytvořili mikrobiologové kolekci auxotrofních odvozenin (vyžadujících větší množství určité látky, jelikož nejsou schopné jejich syntézy). Dále zdokonalili metody kultivace buněk k získání zygot a spor, čímž výrazně přispěli k tomu, že uvedené nástroje

mohou být nyní využívány vědeckými institucemi ke studiu biologie těchto druhů. I přes ohromné možnosti, které genetika kvasinek nabízí, nelze počítat s tím, že v nejbližších deseti, patnácti letech se ve světě objeví vína vyrobená z geneticky upravených kvasinek. Rovněž pokusné pěstování geneticky upravených odrůd révy vinné se zatím nesetkalo s pochopením. Jak již bylo uvedeno, celosvětově je zatím velký odstup od geneticky upravovaných poživatin, kam víno bezesporu patří, a není tudíž možné nutit milovníky vína a ostatní spotřebitele k pití geneticky upravovaného vína. Literatura: CARRAU, J., L.: Spheroplast Fusion in the Development of Yeast for Oenological Purposes. A Dissertation Presented to The Faculty of the International Institute for Advanced Studies. St. Louis 1981. GIAJA, J.: Emploi des ferments dans les étude de physiologie cellulaire. Le globule de levure dépouilé de sa membrane. Soc. Biol. 82, 1919, s. 719–720.

Zork namiesto korku? Istá firma z južnej Austrálie v Adelaide vyvinula nový systém uzáverov vínnych fliaš – systém Zork. Pozostáva z plastovej kapsle, z plastovej zátky a z tesnenia, ktoré zabezpečuje perfektnú ochranu vína pred oxidáciou. Prednosťou systému je, že k otvoreniu fľaše nie je potrebný otvárač ako pri korkových uzáveroch. Nový systém uzatvárania vínnych fliaš už používá renomovaná firma D´ Arenberg z McLaren Vale. Zdá sa, že systém „Zork“ bude zaujímavý pre mnohé vinárske podniky Austrálie. Der Winzer 2004, č. 10, s. 42 Vplyv koncentrácie polyfenolov na vývin malolaktickej fermentácie Na potieranie nietorých nežiadúcich mliečnych baktérií ako Lactobacillus plantarum, Pediococcus sp. ruskí autori navrhujú pred malolaktickou fermentáciou do vína pridať tanin a vápník, prípadne iné katióny eliminovať na najnutnejšiu mieru, čím sa dosiahne väčšia stabilita vína. Vinodelie i Vinogradarstvo 2004, č. 5, s. 12–13 Aké testy by sa mali robiť vo vlastnom vinárskom laboratóriu Vinári zakladajúci si vinársko–kontrolné laboratórium mali by si zaobstarať výbavu na stanovenie oxidu siřičitého oxidačnou metódou, stanovenie kyseliny jablčnej tenko–vrstvovou chromatografiou, pH–meter, stanovenie cukrov podľa metódy Rebeleina, prchavých kyselín destiláciou vodnou parou, alkoholu destiláciou (pyknometricky). Mali by mať samozrejme aj svetelný mikroskop. Náročnější si môžu zasobstarať aj plynový chromatograf. Každý vinár si musí uvedomiť, čo preňho má prioritu. Australian and New Zéland Grapegrower and Winemaker 2004, č. 489, s. 98–99 Potenciál vínnych kvasiniek S. cerevisiae na zlepšenie farby červených vín Dokázali signifikantnú interakciu medzi Saccharomyces cerevisiae a hroznom modrých odrôd, ktorá má dopad na intenzitu farby červeného vína. Pozitívny vzťah zistili aj medzi kmeňom vínnych kvasiniek a fenolovými zlúčeninami. Širší kolektív autorov v Austrálii sa chce taraz zame-

133

NEČAS, O.: Physical conditions of important factors for the regeneration of naked yeast protoplast. Natura, 192, 1961, s. 580–581. SVOBODA, A.: Intergeneric Fusion of Yeast Protoplasts Saccharomyces cerevisiae and Schizosaccharomyces pombe. In: Advances in Protoplast Research. Akadémia Kiadó, Budapest 1980, s. 119–124. ŠILHÁNKOVÁ, L.: Mikrobiologie pro potravináře a biotechnology. 2. vydání. Victoria Publishing. Praha 1995, s. 361, ISBN 80–85605– 71–6. Vysvětlení některých pojmů: Genová sekvence – pořadí genů v DNA Zygota – opylené vajíčko, které má diploidní počet chromozomů (2n) Haploidní kmeny – mají jen jednu sádku chromozomů (1n) Diploidní kmeny – mají dvě sádky chromozomů (2n) UV indukovaná mutace – změna genetické informace nebo změna v pořadí genů vyvolaná UV zářením, které má povahu fyzikálního mutagenu

rať na viaceré odrody viniča a selektované kmene kvasiniek a určiť, ktoré kmene sú pre intenzifikáciu červeného vína najvhodnejšie. Australian and New Zéland Grapegrower and Winemaker 2004, č. 490, s. 83–85 Vplyv prídavku taninu na aktivitu laktázy B. cinerea pri kvasení Študovali prídavok taninu rôzneho botanického pôvodu na aktivitu lakázy botrytického hroznového muštu a muštov s prídavkom rôznych množstiev SO2. Sledovali zníženie aktivity lakázy podľa dávky taninu. Autori prezentovali účinky za pivničnej praxe pred fermentáciou muštu a dopad na farbu a senzorické vlastnosti hotového vína. Výsledky testov boli vždy pozitívne. Australian and New Zéland Grapegrower and Winemaker 2004, č. 482, s. 78–86 Prídavok kyslíka počas ošetrovania vína Charakterizuje sa vplyv aerácie vína počas ošetrovania a školenia. Použili polarografickú sondu Clarka, pomocou ktorej možno sledovať zmeny aj na začiatku a v priebehu pivničných operácií. Sonda poskytuje cenné informácie z čírenia, filtrácie, odstredenia a vyzrievania vína. Metóda je vhodným doplnkom poznatkov vinárov, čo sa deje počas ošetrovania, školenia a vyzrievania vína. Bulletin de l ´O. I. V. 2004, č. 879–880, s. 454–455 připravil Erich Minárik

PODPOŘTE NÁS – – KUPUJTE U NAŠICH INZERENTŮ


134

Vinařský obzor (3/2005)

Ochrana révy vinné pro letošní ročník Každý rok je jedinečný a málokdy se opakující, obzvláště u tak speciální kultury, jakou bezesporu réva vinná je. Specifičnost ročníku se projevuje především množstvím dešťových srážek a průběhem teplot po jednotlivá údobí roku. S tím pak přímo souvisí intenzita výskytu té či oné choroby nebo škůdce. Hlavně v podnicích s velkou výměrou, ale ani v menších vinohradech nelze předem podcenit žádnou z četných chorob nebo výskyt některého ze škůdců. Přípravky do révy vinné od společnosti Bayer CropScience jsou schopné zajistit celoroční fungicidní i herbicidní ochranu vašich vinohradů na nejvyšší úrovni. Stejně jako v minulých letech zůstává strobilurinový přípravek Zato 50 WG základním fungicidem při ochraně proti houbovým chorobám. V modelu celoroční ochrany je kombinován a doplňován dalšími kontaktními a systémovými fungicidy tak, aby byla zabezpečena plná šíře fungicidního spektra. Tento systém ošetření tak respektuje zásadu střídání a kombinování přípravků s různým způsobem účinku pro zajištění dostatečné antirezistentní prevence. Všechny přípravky, o kterých je psáno v tomto příspěvku, vyhovují zásadám integrované produkce a neškodí dravým roztočům. Jak tedy vypadá letošní model ochrany proti houbovým chorobám? Již ve fázi 5–6 listů révy je vinohrad vystaven nebezpečí infekcí peronospory i padlí. Ideální a plně dostačující je v tomto období aplikovat kontaktní fungicidy obsahující síru, vhodné jsou také přípravky s azolovou účinnou látkou. Ochranu před peronosporou v období před květem až počátkem kvetení zabezpečíme pomocí systémového fungicidu Aliette Bordeaux. Vyznačuje se vysokou jistotou a dlouhou dobou preventivního působení proti této chorobě. Má také vedlejší účinek na botrytidu květů. Pro zajištění účinnosti i na padlí je vhodná směs Aliette Bordeaux 3–4 kg/ha + Falcon 0,3–0,4 kg/ha. Možné jsou i tank mixy s jinými přípravky proti padlí (Karathane LC, IQ Crystal, síra, azoly). Alternativně lze také použít dvousložkový systémový přípravek Hattrick. Již v dávce 1,5 kg/ha dokáže révu v této vývojové fázi kompletně ochránit jak před padlím a peronosporou, tak i preventivně před botrytidou. Zároveň účinkuje i na černou skvrnitost, červenou spálu a výrazně omezuje svilušky a hálčivce. Nejvyšší vnímavost bobulí na padlí nastává v období konce kvetení a trvá až do vzniku voskové vrstvičky zaměkajících bobulí. Včasnost a kvalita ošetření právě v této době nejčastěji rozhoduje o rozsahu napadení padlím. Zde je místo pro špičkové fungicidy Zato a Falcon. Zato představuje výkonný strobilurin, který vedle vynikajícího preventivního účinku proti padlí působí dobře i na peronosporu a plíseň šedou. Pro posílení účinku na peronosporu je ideální připravit směs s přípravkem Euparen Multi. V této kombinaci dávkujeme Zato 0,15 kg/ha + Euparen Mul-

ti 1,5 kg/ha. Možné jsou i kombinace s mědí nebo folpetem. Ekonomické směsi s kontaktními přípravky na bázi účinných látek metiram nebo mancozeb lze také použít, ale ve vinicích s introdukcí dravého roztoče jsou možné maximálně dvě aplikace za sezónu. Ke dvousložkovým přípravkům s obsahem mancozebu patří Mikal M. Používá se preventivně v dávce 2,5–3 kg/ha a vedle peronospory účinkuje velmi dobře i proti černé skvrnitosti a červené spále, má také silný vedlejší účinek na botrytidu květů. Mikal M je nejvhodnější zařadit v době počátku kvetení. Nelze ho ovšem míchat s přípravky Discus, Falcon, Mythos, tekutými formulacemi síry a kapalnými hnojivy obsahujícími dusík. Jelikož sled ošetření strobilurinem Zato je nutné minimálně jednou přerušit přípravky z jiné chemické skupiny, je ideální pro období po odkvětu použít tank mix Falcon 0,3–0,4 l/ha + Aliette Bordeaux 4 kg/ha, který bude spolehlivě chránit vinohrad před padlím i peronosporou. Třísložkový Falcon nejen preventivně chrání, ale dokáže zastavit i již vzniklou infekci padlí, ovšem za použití horní hodnoty dávkovacího rozpětí. V období bobulí velikosti hrášku je opět místo pro Zato 0,125–0,15 kg/ha + Aliette Bordeaux 3–4 kg/ha. Zato zabezpečuje velmi dobrou kontrolu nad padlím, Aliette Bordeaux zařazujeme v případě silného tlaku peronospory. Fáze uzavírání hroznů je obdobím pro směs Zato 0,15 kg/ha + Euparen Multi 1,5 kg/ha. Dávka 1,5 kg/ha přípravku Euparen Multi působí spolehlivě na peronosporu, ve směsi se Zato je plnohodnotně zabezpečena účinnost na padlí, plíseň šedou a bílou hnilobu. V počátku zrání je velmi důležité ochránit asimilující mladé listy a zálistky před peronosporou a zamezit rozvoji kleistosthécií padlí na dřevnatějících výhonech. Asimilující zdravá listová plocha v tomto období je základním předpokladem dobré cukernatosti a pro následující rok si také zabezpečíte zdravé a vyzrálé réví. Lze použít kombinaci, jejíž součástí budou kontaktní měďnatý fungicid + Teldor (nebo jiný botryticid s ohledem na ochrannou lhůtu a termín sklizně) nebo Aliette Bordeaux + Zato. Je ale nutné mít na paměti, že Zato lze použít v průběhu roku maximálně 3x. Záleží tady na četnosti jeho použití v předcházejících obdobích. Respektujte také zásadu, že strobilurin Zato bude v postřikovém sledu použit pouze 2x bezprostředně po sobě. Proti plísni šedé ve fázi první poloviny zaměkání lze využít speciální botryticid nové generace Teldor v dávce 1 l/ha. Tento fungicid se vyznačuje novým a hlavně zcela odlišným mechanismem účinnosti oproti všem dosud používaným přípravkům. Plíseň šedá je chorobou, která závažným způsobem snižuje kvalitu a množství sklizně a přitom u ní rezistence vzniká poměrně snadno a rychle. Proto zde každý přípravek s novým principem účinku hraje velmi důležitou roli. Teldor je nutné aplikovat výhradně

preventivně. Vedle velmi dobré účinnosti je jeho významnou předností i krátká ochranná lhůta 14 dní. Pro dobré mikroklima a bezproblémovou agrotechniku je důležité udržovat vinohrad v bezplevelném stavu. Pro toto účel je k dispozici neselektivní herbicid Basta 15. Působí proti všem důležitým jednoletým trávovitým a dvouděložným plevelům, včetně nadzemních částí přesličky rolní. Má velmi rychlý účinek a dobu působení až 4 měsíce. Plevele se ošetřují při velikosti 7–12 cm, ne více než 20 cm. Basta má omezené systémové působení, takže při úletu na necílový porost kulturních rostlin nehrozí jejich totální likvidace. Optimální výživa je naprosto nezbytnou součástí intenzivního pěstování révy vinné. Listová hnojiva řady Wuxal představují moderní trend ve výživě rostlin. Plná chelatizace kompletního spektra stopových prvků zajišťuje jejich snadný příjem. Vyznačují se také velmi efektivní pufrovací schopností, která umožňuje neutralizovat postřikovou jíchu, což je jedním z předpokladů optimálního příjmu živin i účinných látek. Listová hnojiva Wuxal jsou vyrobena ze surovin nejvyšší kvality, obsahují speciální adjuvanty, které zlepšují jejich přilnavost a dobu působení na listové ploše. Wuxal SUS Boron je vysoce koncentrované suspenzní hnojivo s velkým množstvím bóru, obsahující také dusík, fosfor a plně chelatizované stopové prvky. Používá se v době před květem pro zlepšení opylení a proti sprchání květů. Velmi vhodným listovým hnojivem pro révu je Wuxal SUS Kombi Mg s vysokým množstvím hořčíku, dále obsahuje dusík, draslík a plně chelatizované stopové prvky. Zabezpečí kompletní spektrum živin pro zdárný vývoj a vývin. Aplikuje se po odkvětu spolu s fungicidy. Vysoké množství vápníku, dále dusík, hořčík a plně chelatizované stopové prvky obsahuje Wuxal SUS Kalcium. Do révy vinné je optimální jeho aplikace od fáze bobulí velikosti hrachu. Výrazně tím omezíme předčasné zasychání třapiny a dojde ke zpevnění slupky bobulí. Jsem si plně vědom, že nelze dát paušální návod na celoroční ochranu vinic. Vinař musí do své činnosti vložit zkušenosti, cit a intuici pro lokalitu a správný okamžik. Jeho rozhodnutí musí být cílené a účelné, samozřejmě také ekonomické. Nikdo z nás není v těchto dnech schopen odpovědně předpovědět, jaký bude nastávající ročník. Jisté však je, že nároky spotřebitelů se vzrůstající oblibou kvalitních vín neustále stoupají. K jejich naplnění je ovšem nutné v první řadě vyprodukovat zdravé hrozny. Nedílnou součástí celoroční péče o vinohrad je tak i spolehlivá a vhodně zvolená ochrana a výživa. O přípravky Bayer CropScience se v tomto směru můžete plně opřít. Ing. Marian Havliček Bayer CropScience


Vinařský obzor (3/2005)

135


136

Vinařský obzor (3/2005)

VINIâOVÉ SADENICE MU·TOVÉ A STOLOVÉ ODRODY • vlastná produkcia • uznané UKSUPom • cena 26 Sk mu‰tové odrody a 30 Sk stolové odrody u nás • odber aj vo väã‰ích mnoÏstvách

www.vinohradnictvo.sk

Jana ëuríková Opatovská Nová Ves 991 07 Slovenské ëarmoty Slovenská republika Tel.: 00421 905 385 007 Fax: 00421 47 4894362 E-mail: vitis@vinohradnictvo.sk


Vinařský obzor (3/2005)

Kvalitní technologie postřiku

137

JARO S HARDI

iče Ros ů sad a c i in ké do v m patic ! y y cen za s

AUTORIZOVANÝ PRODEJ A SERVIS Zádveřická 426, 763 11 Zlín tel./fax: +420 577 901 148 unimarco@unimarco.cz www.unimarco.cz

PEKASS Praha · tel.: 272 705 789 TEROP Smiřice · tel.: 495 421 178 MULTIAGRO Slatina · tel.: 465 423 291 AGRIE Brno · tel.: 549 131 323

ZEOS AGRI Hořovice · tel.: 311 512 385 1. SLEZSKÁ STROJNÍ Opava · tel.: 553 791 950 LUKROM Kroměříž · tel.: 585 945 508 SOME Jindřichův Hradec · tel.: 384 372 010

STROJPOL Hlohovec · tel.: 00421 337 424 919 AGRO Zvolen · tel.: 00421 455 320 255 D.A.H. AGRO Prešov · tel.: 00421 517 599 790 D.A.H. AGROBEN Prešov · tel.: 00421 517 581 150 SOME Slovakia Holíč · tel.: 00421 346 602 331

MORAVSKÉ BEDNÁŘSTVÍ výrobně obchodní družstvo Modřice dodává • sudy dubové a akátové, kulaté i oválné od 3 do 5000 litrů • sudy barrique • stylové vybavení vinoték • uměleckou řezbu

Kontakt: 664 42 Modřice, Brněnská 543 tel.: 547 242 252, fax: 547 242 567 www.bednari.com e-mail: bednari@bednari.com


138

Vinařský obzor (3/2005)

Samolepicí etikety ve vinařství, výhody automatického etiketování Ing. Jan Novák Area sales manager for South East Europe AVERY DENNISON Roll Materials Europe AVERY DENNISON, Praha, spol. s r.o.

V tomto článku bych se rád krátce zamyslel nad významem vinné etikety, trendu v oblasti vinných etiket a způsobů etiketování. Také segment vinných produktů prošel řadou změn, tak jako je tomu i v ostatní segmentech trhu nápojů. Tam, kde pro prodejnost bývaly dříve klíčovými body dědictví minulosti a tradice, stává se dnes vzhled obalu jedním z rozhodujících impulsů pro kupující. S ohledem na intenzivní konkurenční prostředí stojí totiž v poslední době hodně úsilí upoutat pozornost zákazníků na konkrétní produkt. A to bývá často teprve ta snazší část, protože jakmile jednou výrobky upoutaly pozornost konzumentů, musejí si ji udržet a odolat tak tlakům konkurence, a zejména musejí zaručit konzistentní atraktivní vzhled obalu také při transportu, skladování a samozřejmě i konzumaci, tak aby neutrpěl premium vzhled u konečného spotřebitele. Následující článek by pro vás mohl být první inspirací, jak nalézt odpověď na stále sílící požadavky od obchodních řetězců na atraktivní vzhled, podporující rychlou prodejnost zboží, a zejména zvyšující se požadavek na flexibilitu, tj. možnost nabídnout širokou škálu výrobního portfolia i při nízkých objednacích množstvích v krátkých dodacích lhůtách. Dekorační technologie využívající samolepicí etikety, může být totiž jednou z cest odlišení vašich produktů v přeplněných prodejních regálech a současně také naplnit očekávání vašich odběratelů také v oblasti flexibility dodávek. V současné době, kdy se kvalita obalu stává stejně důležitá jako kvalita výrobku, který je v něm zabalen, jistě nepředstavují následující řádky jen prázdný požadavek a gesto. Podle posledních statistik, které jsou k dispozici, přesahuje roční produkce vína v Evropě množství 180 milionů hektolitrů. Podíl vína stáčeného do lahví se stále zvyšuje a ročně se v Evropě vyrobí více než 20 miliard lahví vína. Každá z těchto lahví je opatřena alespoň jednou etiketou a celkem se na označení lahví v Evropě spotřebuje více než 370 milionů metrů čtverečních etiketovacích materiálů ročně. Následující graf ukazuje historický vývoj evropského trhu vinných etiket, použití různých druhů dekoračních technologií a naznačuje předpokládané trendy v tomto odvětví v příštích letech.

Evropský trh vinných etiket, historie a předpokládaný trend vývoje. lepení za mokra samolepicí etikety 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 r. 1999

r. 2000

r. 2001

r. 2002

r. 2003

r. 2004

r. 2005

r. 2006

r. 2007

r. 2008

Z předchozího grafu vyplývá, že celková produkce vína, jakož i celková spotřeba etiketovacích materiálů je jen velmi slabě rostoucí, meziročně cca o 1,1 %. Použití samolepicích etiket má však výraznou dynamiku a roste meziročně o více než 20 %, a to hlavně na úkor etiket aplikovaných technologií tzv. mokrého lepení, resp. lepení za mokra, a během několika málo let se stane dominantní technologií na trhu. Tento trend není patrný jen v evropských vinařských velmocích, jako jsou Francie, Itálie nebo Španělsko, ale v drtivé většině evropských zemí, je logickým vyústěním řady předností samolepicí etikety proti standardní papírové etiketě, které oceňují stále více jak velcí, tak i menší producenti vína. Hlavní výhody použití samolepicích etiket v rolích: 1/ Mimořádného a atraktivního vzhledu samolepicí etikety je možno docílit použitím široké škály barevných, metalických nebo strukturovaných materiálů. Atraktivní samolepicí etiketa „prodává“ výrobek, upoutává pozornost zákazníka mimořádným vzhledem, je důležitým kritériem při porovnávání podobných výrobků a v mnoha případech je spolu s tvarem láhve základním rozhodovacím kritériem např. při koupi atraktivního dárku apod. 2/ Na trhu samolepicích etiket působí celá řada výrobců, kteří jsou schopni zákazníkovi nabídnout celou škálu zajíma-


Vinařský obzor (3/2005)

vých tiskových technologií /flexotisk, knihtisk, offset, sítotisk/ a doplňků těchto technologií /horká a studená ražba, sleporažba/ a uspokojit i ty nejnáročnější zákazníky nejen ve velkých objemech, ale i ve velmi malých sériích a uspokojit tak celé spektrum zákazníků, velkých vinařských firem i středních a malých vinařů. Samolepicí etiketa je díky možnostem malonákladových tisků dostupná v perfektní kvalitě i pro menší vinaře, navíc umožňuje dodatečný termotransferový dotisk libovolných informací. 3/ Na jedné etiketě je možno kombinovat několik různých tiskových technologií a na jedné láhvi je možno kombinovat několik samostatných a oddělených etiket. Je možno využít velkou variabilitu tvarů etiket včetně etiket asymetrických. Kombinací specifického materiálu, tiskové technologie a originálního tvaru etikety nebo i použitím několika oddělených etiket ze shodného nebo i odlišného materiálu lze snadno vytvořit označení typické pro značkový výrobek, některé tyto prvky mohou být navíc použitelné i jako jistá ochrana značky proti zneužití. 4/ Je možno použít fóliových etiket místo klasických etiket papírových, tyto etikety se navíc výrazně lépe přizpůsobují i případnému speciálnímu tvaru lahví. Použitím tzv. „No label look“, neviditelných etiket, tj. absolutně čirých etiket, je možné věrně napodobit přímý tisk na sklo. Tyto materiály, tj. kombinace horní PP folie na PET podložce, jsou dnes standardně používány i na šampaňská vína v donedávně velmi konzervativní oblasti Chardonay 5/ Aplikace samolepicích etiket je velmi jednoduchá, zajišťuje jistější lepení, umožňuje rychlé změny etiket a tím zvyšuje pružnost celého procesu etiketování např. u různých sérií vína. Aplikátory samolepicích etiket, tzv. etiketovačky, jsou levnější než aplikátory na mokrý proces. Široká škála etiketovaček, od jednoduchých pomalejších, až po složitější a velmi rychlé stroje uspokojí všechny zájemce o tento moderní postup aplikace etiket, samolepicí etiketa navíc zajišťuje dokonalé nalepení etikety po celé její ploše.

6/ Použitím různých typů lepidel je možno splnit nejen veškeré požadavky na lepivost na chladných a vlhkých površích, ale i na snadnou snímatelnost etiket v alkalické lázni v případě systému vratných lahví. Pro konkrétní podmínky použití je možno použít lepidla silně lepivá na bázi kaučuku pro chladné a vlhké povrchy nebo pro stálost v chladících dózách. V případě požadavku na vratný systém lahví a snímatelnost etiket v mokré lázni jsou dodávány papírové etikety s lepidly rozpustnými v slabě alkalickém nebo mýdlovém roztoku. Velmi praktické jsou i tzv. etikety s repozičními lepidly, které umožňují opětovné nalepení nesprávně umístěné etikety na lahvi. 7/ Samolepicí papírové etikety jsou ošetřeny antifungicidními látkami, které výrazně snižují možnost vzniku plísní ve vinných sklípcích.

139

Největší světový výrobce samolepicích materiálů v rolích, americká firma AVERY DENNISON, dodává na trh pod značkou FASSON velmi široký sortiment samolepicích papírů a folií pro výrobu etiket na vinné lahve, který uspokojí požadavky všech zákazníků. V nabídce papírů, které jsou bez výjimky vlhku a plísním odolné, najde zákazník papíry matné, pololesklé i lesklé, bílé i krémové, stříbrné i zlaté, hladké i strukturované, materiály holografické, materiály se speciálními efekty, papíry simulující „ stáří “ etikety i přímo zákaznicky vyvinuté materiály, které vždy zajistí etiketě mimořádný vzhled nebo originalitu. V nabídce fólií jsou folie PE, PP, PET, transparentní, bílé i stříbrné, lesklé i matné, s podkladovým silikonovým papírem. V případě požadavku na vysokou průzračnost etikety je jako nosič použita průzračná PET podložka. V příloze tohoto čísla časopisu Vinařský obzor jsme pro vás připravili několik typických ukázek papírových samolepicích etiket na materiálech značky FASSON, dodávaných zákazníkům z distribučního centra firmy AVERY DENNISON v Praze. Etikety jsou vyrobeny našimi zákazníky s použitím několika tiskových technologií, flexotisku, knihtisku i v kombinaci se sítotiskem a horkou ražbou. Vzorek č. 1 – FASSON VERGE BLANC – tištěno technologií flexotisku a horké ražby Vzorek č. 2 – FASSON VERGE CREME – tištěno technologií knihtisku a horké ražby Vzorek č. 3 – FASSON ALINEA BLANC – tištěno technologií knihtisku a horké ražby Vzorek č. 4 – FASSON TRAME BLANC – tištěno technologií flexotisku a horké ražby Vzorek č. 5 – FASSON MAILE CREME – tištěno technologií flexotisku a horké ražby Vzorek č. 6 – FASSON HIGH GLOSS WINE – tištěno technologií knihtisku a horké ražby Vzorek č. 7 – FASSON CREAM ANTIQUE – tištěno kombinovanou technologií flexotisku, rotačního sítotisku a horké ražby Vzorek č. 8 – FASSON MATT WINE – tištěno kombinovanou technologií flexotisku, rotačního sítotisku a horké ražby Vzorek č. 9 – FASSON PP TOP TRANS – tištěno kombinovanou technologií flexotisku, rotačního sítotisku a horké ražby

Kontaktní adresa: AVERY DENNISON Praha, spol s r.o. Mezi Úvozy 2431/2, 193 00 Praha 9–Horní Počernice tel.: +420 – 281 021 111, fax: +420 – 281 021 139


140

Vinařský obzor (3/2005)


ETIFLEX, s.r.o. Národních hrdinů 17, 690 02 Břeclav tel./fax:+420 519 372 015 e-mail: obchod@etiflex.cz

etikety v rolích cké fi a r •g k ní s á i t v o ý r adov í • perfo l k á alon íslován m • bou knih • č ž a r kou vazby r o h cení vizitky • a l z ket • knihy • i t e isky logy • t o d ty • y • kata e k i t ekt co e bian y • prosp h návr

etikety v arších

GRAFOTISK – BLAŽEJ PÁLKA Národních hrdinů 17, 690 02 Břeclav tel./fax: +420 519 374 305 e-mail: obchod@grafotisk.cz


142

Vinařský obzor (3/2005)

Malotraktor MKS – JM – 204

VINAŘSKÝ DŮM BACCHUS Přístavní 1282, 276 01 MĚLNÍK tel: + 420 315 670 062, fax: + 420 315 671 814 e-mail: vilemkraus@quick.cz

Nabízíme štěpované sazenice révy vinné běžného sortimentu a pěstovaných odrůd na různých podnožích z našich školek a i od zahraničních školkařů. Dodáme též sazenice nově registrovaných odrůd: Dornfelder, Hibernal, Domina a Rubinet. Děkujeme za vaši a přízeň a důvěru.

Vázací bužírky vytlačování plastů Prusinky 1260, 763 61 NAPAJEDLA tel./fax: 577 941 546, mobil: 602 529 298 e-mail: intris@volny.cz Vázací bužírky patří k moderním prostředkům péče o vinohrad. Umožňují vytvářet elastické a trvanlivé úvazky. Vázací bužírky vyrábíme v průměrech 2 mm, 3 mm, 4 mm. Balení: velké – náviny 2 kg na kartonovém jádru manipulační – náviny 0,75 kg v síťce se závěsnou páskou

osvědčený výrobek

Výkon 20HP, vodou chlazený diesel, pohon 4x4, uzávěrka diferenciálu, dvojitá spojka, hydraulický tříbodový závěs, vývod. hřídel 540/1000 ot., šířka 1225 mm, posilovač řízení.

Cena 199 000,– Kč bez DPH možnost leasingu, schválen k provozu na veřej. komunikacích – SPZ.

Zahradní technika Grado

Hlavní 288, 696 21 Prušánky. Tel./fax.: 518 374 375, 187, mobil: 737 936 915 e-mail: obchod@zahradnitechnikagrado.cz www.zahradnitechnikagrado.cz

ALBERTINA Trading, spol. s r.o. 686 03 Staré Mûsto, Velehradská 2005 tel.: 572 542 932-3, fax: 572 542 937 albertina@albertina-trading.cz www.albertina-trading.cz Prodej âechy: 110 00 Praha 1, Klimentská 24 tel.: 222 317 536, fax: 222 316 803 e-mail: alberti@mbox.vol.cz

• V˘hradní zastoupení rotaãních a lineárních strojÛ NUOVA BRB pro aplikaci samolepících a papírov˘ch etiket • V˘hradní zastoupení samolepících etiketovacích zafiízení ETIPACK


Vinařský obzor (3/2005)

143

Kvalitní víno ve spolehlivé a atraktivní lahvi Vyrobit kvalitní víno je věda. Neméně těžké, ne-li ještě složitější, je udržet typické atributy daného druhu vína i po stočení do lahve, abychom si jeho buket i charakteristické chuťové znaky mohli vychutnat i po několikaměsíčním, či dokonce mnohaletém skladování. Barva skla hraje v tomto směru zásadní roli. A stále důležitější roli sehrává sklo také jako marketingový nástroj, pomáhající k dobrému prodeji vína. Cuvée jako trezor Barva skla je rozhodující nejen pro vzhled obalu, nýbrž i pro jeho funkčnost. Existují totiž produkty, které potřebují efektivnější ochranu před světlem, a tudíž i tmavší barevný tón. Světlo je vlastně energie, proto spouští a urychluje procesy, které poškozují kvalitu dotyčného zboží. Možné negativní důsledky vlivu světla jsou: barevné změny, ztráta některých látek, vznik nežádoucích aroma – a to vesměs nezávisle na teplotě okolí. Všechny tyto negativní vlivy se však dají volbou vhodného zabarvení skla potlačit. Není světlo jako světlo. Stejně jako rozhlasové vlny, mikrovlny a rentgenové záření je v podstatě elektromagnetickým vlněním, takže účinek je silně závislý na konkrétní vlnové délce. My lidé vnímáme jen malou část světelného záření: v oblasti mezi 400 (fialová) a 700 nanometry (červená), respektive mezi zářením ultrafialovým a infračerveným. Přitom platí, že čím kratší jsou vlny záření, tím více energie obsahují – a tím škodlivější jsou pro potraviny a nápoje.

Vlnové délky, které jsou pro potraviny a nápoje kritické, se liší podle konkrétního výrobku. Pro většinu výrobků je nejnebezpečnější světlo z oblasti ultrafialových paprsků, proto se světelné propustnosti u různých barev skla přikládá takový význam. Každá barva má dokonce svoji vlastní křivku transmise, neboli propustnosti světla. Takže například sklo v barvách cuvée a hnědá vykazuje nejlepší světelnou ochranu. Dobrou ochrannou funkci plní i nuance vetrogrün. Zelená, feuille–morte a olivová leží ve střední oblasti spektra možností, barvy bílá a primeur už prakticky proti světlu nechrání. Jako světelná ochrana však nemusí být bezpodmínečně použito barevné sklo. Existují i jiná opatření, jimiž lze zabránit poškození produktu vlivem světelných paprsků. Pomoci může vhodný přebal a správné skladování. Ochrannou funkci může převzít i lakování či potahová fólie.

nástrojem marketingu, schopným uvádět produkty na trh beze slov. Vetropack nejenže reaguje na aktuální vývoj a trendy na trhu, ale rovněž aplikuje ve své nabídce i nejnovější poznatky z oblasti psychologie barev. Například teplá barva oliv působí smyslně, vyzařuje útulnou atmosféru a vysokou hodnotu. Díky tomu je olivová barva přímo stvořena pro spojení s ušlechtilými víny, a stává se tak ideálním marketingovým nástrojem. Zelená představuje nezdolnou sílu přírody, vzbuzuje důvěru a skýtá bezpečí. Feuille–morte vyzařuje kouzlo révy na sklonku podzimu, zvlhlé země v paprscích ranního slunce a třpyt orosených hroznů. Světlé sklo zase vyniká významnou vlastností: nabízí pohled dovnitř na samotný produkt a vzbuzuje tak důvěru, pocit kvality a přírodnosti. Bílá a primeur barvy jsou vhodné pro svěží, mladá bílá vína. Každá barva má své tajemství slovy nesdělitelné.

Řeč barev Skleněný obal zcela jistě volí i ti výrobci, kteří chtějí zdůraznit kvalitu a výjimečnost produktu, protože sklo propůjčuje svému obsahu punc vysoké jakosti. Různé studie potvrzují, že o nákupech až z 80 % rozhodují emociální motivy a 60 % nákupů není vůbec plánováno. Proto je tak důležité, aby výrobek zapůsobil obalem, designem, vhodnou prezentací. Vedle tvaru a způsobu zpracování ještě důležitější roli sehrávají barvy. Barvy mluví jazykem pocitů a dokáží navodit konkrétní motivace. Proto je barva významným

Sklo má i další přednosti Sklo je navýsost ušlechtilý materiál, dá se tvarovat a je možné na něm vytvářet reliéfy. Je jedním z nejflexibilnějších obalových materiálů. Už sama rozmanitost tvarů a barev podtrhuje individualitu značky výrobku. Další designérské komponenty, jako skleněný reliéf, sítotisk, lakování či etiketa dotvářejí dokonalý optický dojem. Skleněný obal je proto dnes víc než kdykoli dříve nanejvýš vhodným nástrojem pro úspěšný vstup na trh. Jana Barčáková (komerční prezentace)

696 696 17 17 Dolní Dolní Bojanovice Bojanovice Josefov Josefov 135 135 -- provoz, provoz, CZ CZ tel.: +420-518-372 tel.: +420-518-372 075 075 tel./fax: tel./fax: +420-518-372 +420-518-372 134 134 e-mail: mail@bilek-filtry.cz e-mail: mail@bilek-filtry.cz http://www.bilek-filtry.cz http://www.bilek-filtry.cz

• • • •

filtry nádrÏe tanky vinifikátory


144

Vinařský obzor (3/2005)

GRAND PRIX VINEX: Domácí bílá i červená vína porazila zahraniční konkurenci Ing. Martin Půček, Svaz vinařů České republiky

GPV již tradičně organizuje Svaz vinařů České republiky a tento rok je organizována jako jeden z doprovodných programů veletrhu G+H, mezinárodního veletrhu gastronomie a hoteliérství, který proběhne na brněnském výstavišti ve dnech 1. 3. až 3. 3. 2005. Soutěže se v letošním ročníku účastnilo 370 vzorků vín, což je v rámci historie této soutěže rekordní počet a stejně tak je prezentován rekordní počet vystavovatelů – 93. Vystavovaná vína podle původu byla z celkem 7 zemí světa (Česká republika 297, Rakousko 33, Slovensko 21, Argentina 6, Rumunsko 5, Maďarsko 5, Bulharsko 4,). Podle ročníku měla zastoupení vína r. 2003 – 283, 2002 – 46, 2001 – 14, 2000 – 16, 1999 – 6, 1998 – 1, 1997 – 1, 1995 – 1. Podle jakostních kategorií: jakostní víno – 65, kabinet – 18, pozdní sběr – 126, výběr z hroznů – 87, výběr z bobulí – 15, ledové víno – 12, slámové víno – 11, šumivé víno – 19, ostatní – 17. Soutěžní vína byla rozdělena do soutěžních kategorií podle obsahu cukru. V kategorii 1 (bílá vína do 4 g/l zb. cukru) bylo 108 vzorků, v kategorii 2 (bílá vína od 4 do 45 g/l zbytkového cukru) 83 vzorky, kategorii 3 (bílá vína nad 45 g/l zbytkového cukru) 32 vzorky, v kategorii 4 (růžová vína) 6 vzorků, v kategorii 5 (červená vína do 4 g/l zb. cukru) 120 vzorků, v kategorii 6 (šumivá vína) 19 vzorků a v kategorii 7 (ostatní vína) 2 vzorky. Přihlášená vína byla rozdělena do 9 komisí. Každý degustátor si vylosoval své místo v jednotlivých komisích. Vždy 3 nejlépe ohodnocená vína z každé kategorie (kategorie, které byly rozděleny více komisím) postoupila dále a komise složená z předsedů určila pořadí na prvních 3 místech v dané kategorii. Následně byl ze všech vítězů jednotlivých kategorií vybrán Champion Grand Prix Vinex 2005. Ceny výrobcům vítězných vín budou předány na společenském galavečeru veletrhu G+H ve dnech 1.–3. 3. 2005. Všechny vzorky může veřejnost ochutnat v pavilonu A brněnského výstaviště při veletrhu G+H ve dnech 1.–3. března 2005. Titul Champion Grand Prix Vinex 2005 získal Ryzlink vlašský, výběr z hroznů, 2003 č. šarže 681 firmy Vinselekt Michlovský, a.s. z Rakvic. Přehled vítězů uvádí tabulka č. 1

Ing. Josef Peřina při degustaci Foto: M. Půček Přehled vítězů jednotlivých kategorií - Grand Prix Vinex 2005 Kategorie 1 (bílá vína do 4 g/l zb. cukru) Firma

Ročník

č. šarže

Pořadí

Habánské sklepy, spol s r.o., Velké Bílovice

Ryzlink rýnský

Název výrobku

pozdní sběr

zařazení

2003

344

1

Vinařství Trpělka & Oulehla

Sauvignon

pozdní sběr

2003

14

2

Agrodružstvo – družstvo, Nový Šaldorf

Rulandské bílé

pozdní sběr

2003

315

3

Vinselekt Michlovský a.s., Rakvice

Ryzlink vlašský

výběr z hroznů

2003

681

CH

Weinbau, Fam. Anton Steineder, Maustrenk

Chardonnay

Auslese

2003

P544/04

2

Reisten, s.r.o., Valtice

Rulandské bílé

výběr z hroznů

2003

303

3

Znovín Znojmo, a.s.

Veltlínské zelené

ledové víno

2003

246

1

Vinařství Líbal, s.r.o.

Veltlínské zelené

slámové víno

2003

03/100

2

Réva Rakvice, s.r.o.

Ryzlink vlašský

ledové víno

2003

3149

3

Kategorie 2 (bílá vína 4 až 45 g/l zb. cukru)

Kategorie 3 (bílá vína nad 45 g/l zb. cukru)

Kategorie 4 (růžová vína) (Kategorie má pouze vítěze, neboť ostatní vína nedosáhla potřebných 80 bodů pro udělení dalšího pořadí) Zweigeltrebe Víno Marcinčák, Mikulov výběr z hroznů 2003 14/1/04 1 - klaret Kategorie 5 (červené víno do 5 g/l zb. cukru) Maláník Štěpán, Mikulčice Šlechtitelská stanice vinařská, s.r.o., V. Pavlovice Rostislav Žďárský, Zaječí

Cabernet Moravia

pozdní sběr

2003

13/003

1

Frankovka

pozdní sběr

2003

1603

2

Zweigeltrebe, barrique

jakostní

2003

03017/B

3

jakostní šumivé víno

2001

155

1

626

2

2002

3196

3

Kategorie 6 (šumivá vína) Ing. Jan Petrák, Kobylí Víno Nitra, s.r.o. Víno Mikulov, a.s.

Chardonnay Sekt Pálffy extra suché Venuše demi sec

akostné šumivé víno jakostní šumivé víno

Cena Agrární komory ČR za nejlépe ohodnocenou kolekci vín Bonus Eventus – Milan Sůkal, Nový Poddvorov Vína mající hodnocení min. 79,00 bodů získávají diplom

V případě kategorie 7 nebylo uděleno v souladu se Statutem GPV 2005 žádné umístění, protože nebylo v soutěži více jak 6 vzorků.


Vinařský obzor (3/2005)

Nejvíce vzorků bylo dodáno v odrůdách Rulandské bílé (8,06 %), Chardonnay (8,06 %), Ryzlink rýnský (7,8 %), Veltlínské zelené (6,72 %), Frankovka (6,18), Zweigeltrebe (5,91 %), Svatovavřinecké (5,38 %). Průměrné hodnocení všech vín bylo 73,41 bodů. Nejlépe hodnoceny byly odrůdy Zweigeltrebe s průměrem hodnocení 80,32 bodů, Modrý Portugal 79,38 bodů, Cabernet Moravia 79,33 bodů, Ryzlink vlašský 77,90 bodů, Rulandské bílé 77,76 bodů a Sauvignon 77,45 bodů. Nejlépe hodnocená vína s průměrem 77,50 bodů byla u ročníku 1999 z celkového počtu 6 vzorků. Vína ročníku 2000

s průměrem 77,33 se 16 vzorky, vína ročníku 2002 76,88 se 46 vzorky. Deset nejlépe hodnocených vín u vystavovatelů, kteří dodali 3 a více vzorků (70 podniků) uvádí tabulka 2. Firma Bonus Eventus – Milan Sůkal, Nový Poddvorov získala cenu Agrární komory ČR za nejlépe ohodnocenou kolekci vín od jednoho vystavovatele. Tato kolekce je počítána podle průměrného hodnocení vín po třetím dnu hodnocení, tedy tehdy, jakmile jsou ohodnocena všechna vína. Podrobné výsledky je možno nalézt na adrese www.svcr.cz.

145

Tabulka 2 Název firmy Bonus Eventus – M. Sůkal, N. Poddvorov

Průměrné hodnocení 81,89

Rostislav Žďárský, Zaječí

81,72

Weingut Hirtl, Poysdorf

81,67

Weinbau, Fam. Anton Steineder, Maustrenk

81,56

Weingut Walek, Poysdorf

81,27

Vinařství Trpělka & Oulehla, Nové Bránice

80,73

Reisten, s.r.o., Valtice

80,67

Belvedere ČR, s.r.o., Praha

80,50

MORAVÍNO, s.r.o., Valtice

80,42

Ing. Ladislav Musil, Dolní Kounice

80,25

6. košt vín v Moravanech aneb Cesta za folklórem a tajemstvím vína

Pozvali mě na Moravu, ze které znám pouze a okrajově jen Brno. Řekli, přijeď se podívat, jak se tady bavíme, pěstujeme révu, děláme víno a máme rádi naše lidové písničky. Vzpomněla jsem si na dědečka, se kterým jsem se jako malá pravidelně dívala v televizi na Moravanku. Děda folklór miloval, zpíval z plna hrdla, a já jsem se divila, proč v té televizi tak divně mluví. Tak právě kvůli němu jsem chtěla poznat, co jej tak bralo za srdce. V sobotu 22.1.2005 jsem po ránu sedla do auta, vybavila se nejrůznějšími módními i usedlejšími hadříky (snad tam nepůjdou všichni v kroji!) a jela jsem. Trochu nervózní z té dálky a z toho, zda se vůbec pobavím. Jestli mi ta Morava sedne. Akce v Moravanech u Kyjova začínala ve tři hodiny odpoledne a pořádal ji Český zahrádkářský svaz a Mladí vinaři z Moravan. Měla jsem být na místě přesně. Obávala jsem se, že tam budu sedět sama. Ale omyl. V sále kulturáku vládl čilý ruch a už bylo skoro obsazeno. Zaplatila jsem vstup, vyfasovala mrňavou skleničku (ujistila jsem se, že je opravdu na víno – dívali se na mě divně, prý co byste chtěla, koštovat z půllitru?) a nějaký katalog. Ten už všichni pilně studovali. Konečně jsem se rozhlédla po místnosti. Mezi svátečně oblečenými lidmi se pohybovali hoši v tzv. pracovních krojích – pořadatelé. Krásní a ztepilí – radost pohledět. A měli vše perfektně pod kontrolou. Od nalévání vzorků, přes zasvěcené výklady nevzdělancům, po organizaci programu. Fascinovaně jsem hleděla na výstavku 300 vzorků vín. Ve třech řadách nad sebou, láhve označené jen číslem a každý, kdo přišel ochut-

Foto autorka nat, nějaké to tajemné číslo vyřkl. Pochopila jsem, proč mám katalog a nechala se poučit, jak s ním pracovat. Tak tady se víno opravdu nedá objednat stylem: chtěla bych nějaké bílé suché. Nejprve jsem koštovala vína podle toto, jak mi byla sympatická jména pěstitelů, nenechala si ujít vzorek od dvou žen vinařek. Pozorovala jsem místní, kteří si do katalogu dělali nejrůznější poznámky. Zkrátka znalci. Já jsem si s některými pěstiteli povídala, dost jsem se o vínu dozvěděla a pak jejich značku ochutnala. Chutnalo mi téměř vše. Naivně jsem se otázala, zda je nutné ochutnat všech 300 vzorků. Pořadatel na mě mrkl a řekl: „Zkus to!“ Trapas laika, kterému jsme se zasmáli všichni společně. Dalším příjemným překvapením byl program, který souzněl s koštem a dokonale na sebe navazoval. Dětská cimbálovka Duvaj a folklórní soubor Rosenka prostě válely. Téměř mě dojalo, s jakou radostí a temperamen-

tem ty děti, nastrojeny do krojů, hrají a zpívají lidovky, zvlášť dnes – v době Superstar. Děti pak vystřídal ženský pěvecký sbor TETKY z Kyjova. Usměvavé dámy s desítkami spodniček, dokonale naškrobenými šátky zpívaly jak o život. Střídaly se s mužkým sborem Ostrovánek. Pánové v nejlepších letech, hlasy jako zvony a na pohled pěkní mužští. Pochopila jsem konečně kouzlo folklóru. Je to barevné, hezké pro oko, vychází to z tradice a každý se může přidat. I já jsem si v koutku nejednou broukla známou melodii. Pak už se tančilo při cimbálové muzice Javor. A tančili všichni: mladí, staří. Krojovaní i v civilu. Zábava plynula a přesto nebylo vidět ani jeden opilecký incident. Tady se prostě umí pít a bavit se dohromady. S půlnocí se vytratily kroje a nastoupila diskotéka. Jako mávnutím proutku se atmosféra změnila. Koštující vytrvalci nadále testovali a přitom tančili na moderní notu. Prostě přehodili výhybku do třetího tisíciletí a zase se nenuceně bavili. Odcházelo se k ránu a já se divila, že necítím únavu. Jen hezký pocit z příjemně stráveného večera s lidmi, které jsem před pár hodinami neznala. Dík za pozvání, za dobré víno a pohodovou atmosféru. Za program dokonale zorganizovaný, za nové vědomosti a za to, že jsem poznala fajn lidi. Fajn národ. Určitě se sem vrátím. Iva Dvořáková, Mnichovice


146

Vinařský obzor (3/2005)

Přípravy na založení vinařského klastru zastaveny

Na začátku jednání shrnuli iniciátoři projektu Ing. Marek Sittek a Ing. Tomáš Kubala z Regionální rozvojové agentury jižní Moravy (RRAJM) dosavadní vývoj a prezentovali konkrétní možnosti dalšího postupu. Poté přednesl Ing. Broukal účastníkům sdělení MPO (podrobněji k jeho obsahu viz Získat podporu ze strukturálních fondů EU bude pro vinaře obtížné), ze kterého vyplynulo, že potenciální projekt klastrové iniciativy nebude moci být podpořen z programu Klastry OPPP, protože výroba vína spadá dle legislativy EU do oblasti zemědělství. „Bohužel, teď nevím, jestli to někdo měl nebo mohl vědět dřív, zatím nevím ani, kde se přesně stala chyba. Ačkoliv nadále intenzivně jednáme s ministerstvem o dalších podrobnostech, v současné situaci je pravděpodobnější, že čerpat peníze skrze naši agenturu na rozjetí klastru nebude možné,“ prohlásil poté Ing. Broukal s tím, že s projektem mapování by být problém neměl a navíc, že toto setkání dokládá, že jeden z hlavních cílů klastru – zahájení neformální spolupráce mezi firmami v regionu – byl již naplněn. Jeho informace přítomné nepříjemně překvapila a vyvolala delší diskusi, na které byly probírány možnosti dalšího postupu. V průběhu jednání zazněly nejrůznější návrhy, zejména na jednání se státními orgány na různých úrovních a zdůrazněna byla potřeba dalších informací. Někteří diskutující se podivovali nad účelností vynakládání prostředků na mapování klastru, který poté nebude moci být dále podpořen, jiní navrhovali zaměřit sna-

hu na definitivní začlenění vinařství pod jediný resort, aby se podobná situace nemohla opakovat. V závěru se přítomní zástupci vinařských firem shodli na tom, že RRAJM předkládaná institucionalizovaná forma klastrové iniciativy s vlastním, byť skrovným týmem, je bez podpory ze strukturálních fondů nereálná a rovněž se značně zpomalí celý vývoj klastru, neznamená to však, že by tuto myšlenku zcela opustili. Někteří zdůraznili velké problémy, které jim toto omezení přinese i v jiných souvislostech, jelikož se chystali využít i dalších programů podpory vypisovaných MPO. Požádali skrze Ing. Kršku SV ČR, aby se situací ohledně evropských podpor rovněž zabýval a dohodli se s Ing. Sittkem, že se bude nadále snažit získat finanční podporu a bude je informovat. Přítomní se shodli, že za této situace není účast RRAJM v projektu nadále nezbytně nutná a agentura by se mohla soustředit spolu s CzechInvestem na snahu o získání prostředků z jiných zdrojů. „Je samozřejmé, že bez základního kapitálu se tento projekt na potřebné úrovni rozjet nedá,“ komentoval to po skončení jednání Ing. Sittek. Již nyní je jasné, že získat příspěvek na jihomoravský vinařský klastr bude velmi složité, ačkoliv agentura CzechInvest ve stanovisku z 11. února stále věřila v úspěch: „…podle nás se nejedná o přímou podporou firem. Program Klastry není veřejnou podporou; jedná se o podporu a rozvoj infrastruktury… …hlavním smyslem fungování klastru by byl rozvoj přidružených odvětví a potažmo rozvoj daného regionu. Na-

víc příjemce podpory, klastr, se nebude zabývat činností uvedenou v seznamu, ale činnostmi vedoucími k rozvoji spolupráce mezi členy…“ Pozdější prohlášení MPO, tlumočené ředitelem odboru strukturálních fondů JUDr. Ing. Břetislavem Grégrem, již není tak jednoznačné. Projekt mapování sice považuje za nenapadnutelný, k projektu klastru ale uvedl: „…musel by se podrobně zkoumat jeho charakter. Pokud by účelem klastru bylo jednotně provádět marketing, podporovat vyšší kvalitu a objemy produkce a prodeje vína, takovýto klastr by byl zjevně z OPPP nepodporovatelný. Pokud by klastr sledoval jiné než ekonomické činnosti, bylo by zřejmě možné o určité podpoře uvažovat…“ Je však otázkou, jestli by klastr sledující čistě neekonomické cíle nadále naplňoval svou definici, odpovídající stanoveným kritériím. Spíše se zdá, že nikoliv, a takovému projektu by pak nehrozilo zamítnutí z důvodu kolize se systémem přidělování podpor do zemědělství, ale možná z důvodu nesplnění obecných podmínek programu OPPP Klastry. Řešení nenabízí ani Ministerstvo zemědělství: „V současné době není možné čerpat podporu na rozjezd a fungování klastrů do doby, než bude Komisí notifikován Vinařský fond. Děje se to na základě Nařízení rady č. 659/1999. Proces by měl být dokončen v tomto roce, ale s ohledem na 18měsíční termín, který k tomu má Evropská rada k dispozici, nelze nyní říci ani přibližný termín.“ Petr Posolda

Získat podporu ze strukturálních fondů EU bude pro vinaře obtížné Podniky, jejichž činnost spadá alespoň částečně pod tzv. Společnou zemědělskou politiku Evropské Unie (SZP) a přitom nejsou čistě zemědělskými prvovýrobci, se ocitají při snaze získat podporu ze strukturálních fondů EU v nejasném postavení, které ještě více komplikuje již

tak složitý proces získávání této podpory. Zatímco české úřady při vytváření stávajících programů podpory s těmito podniky počítaly převážně do Operačního programu pro podporu průmyslu a podnikání (OPPP), evropská legislativa je řadí do oblasti zemědělství, které Evrop-

skou komisí schválená pravidla OPPP i stávající legislativa z programu vylučují. Zemědělství je určen Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (OPZ), který však s podporou zpracovatelského průmyslu také příliš nepočítá. Dobrá zpráva je, že se to netýká všech


Vinařský obzor (3/2005)

potravinářských odvětví. Špatná – vinařů bohužel ano. Zemědělci do jiných programů nesmí Již od počátku všechny schválené dokumenty zemědělství z programu OPPP vylučují, včetně Rámce podpory společenství (RPS) z roku 2003, mezistupně mezi obecnějším Národním rozvojovým plánem a pěti konkrétními programy čerpání podpory ze strukturálních fondů EU (OPPP, OPZ, Společný regionální rozvojový program a Operační programy Infrastruktura a Rozvoj lidských zdrojů), jehož účelem je definovat institucionální uspořádání pro čerpání pomoci a její finanční vymezení. RPS, který má charakter smlouvy mezi vládou ČR a Evropskou komisí (EK), říká: 3.2.2 Vnitřní soudržnost RPS . . . Veškeré aktivity spojené s infrastrukturou pro podnikání budou podporovány v rámci OP Průmysl a podnikání. 4.1.2 Priority (rozuměj OPPP) Podpora v OP se zaměřuje na konkurenceschopnost podnikatelského sektoru (kromě cestovního ruchu a zemědělství) a na jeho restrukturalizaci. 4.4 OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství Obsah OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství je vymezen vzhledem k obsahu ostatních operačních programů tak, aby nedocházelo k vzájemným překryvům. Z toho plyne, že podpora zemědělství je negativně vymezena vůči ostatním programům, nejedná se tedy o žádnou novinku. Zatímco podpora pro průmysl je podle zaměření rozdělena mezi čtyři programy, prováděné různými ministerstvy, podpora směřující do zemědělství spadá zcela do působnosti MZe a jeho OPZ, a to i v případě, že nesměřuje přímo do výroby, ale týká se infrastruktury, lidských zdrojů, vyrovnávání ekonomické úrovně slabších regionů nebo čehokoliv jiného. Důvodem jsou odlišná kritéria pro schvalování této podpory, kdy je nutno respektovat pravidla SZP a jejích jednotlivých společně organizovaných trhů, včetně trhu s vínem, jak je stanoví komunitární právo. Loňská nařízení EK č. 1/2004 a č. 364/ 2004, mj. vylučující výrobky spadající pod SZP z podpor malého a středního podnikání, v tomto směru jen deklarovala platný stav. Rozdíl je v definicích zemědělství Publikace MPO Průvodce podnikatele OPPP ještě v listopadu 2004 z programu nepřesně vylučuje pouze zemědělskou prvovýrobu, pod kterou naše právo (§ 67c (2) zákona 328/1991 Sb.) rozumí: „…hospodaření na zemědělských pozemcích, jehož výsledkem jsou rostlinné nebo živočišné produkty před jejich dalším zpracováním.“ Vstupem do EU se však stala pro Českou

republiku a tím i pro všechny české podnikatelské subjekty závaznou Příloha I ke Smlouvě o ES, která vypočítává výrobky spadají pod SZP – definuje tedy vlastně pojem zemědělství. Použity jsou kategorie evropského celního sazebníku (nařízení EK č. 1789/2003), kde je také možno dohledat jednotlivé položky. Z kapitoly 22 – Nápoje, lihoviny a ocet – jsou do Přílohy I ke Smlouvě o ES zařazeny také podkapitoly 22.04 a 22.05, tedy vína z čerstvých hroznů, vinné mošty a kořeněná vína z čerstvých hroznů. Jejich výroba proto nesmí být penězi ze strukturálních fondů podporována jinými programy, než programem OPZ. Ačkoliv podle vyjádření Kristiána Chalupy z odboru tisku a informací Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) nespadá zemědělství do působnosti úřadu, je toto vymezení podle jejich názoru v současné době platné a také to v rámci konzultace sdělili MPO. Chalupa zdůraznil, že jejich názor není závazný a konečné rozhodnutí je na ministerstvech. Podle JUDr. Ing. Břetislava Grégra z MPO je tento výklad nadále určující pro další postup v přidělování podpor z programu OPPP. „Zásadním vymezením při posuzování, zda zpracovaný projekt je, či není podporovatelný z OPPP, je skutečnost, zda-li výsledný produkt podporované činnosti spadá do Přílohy I k Smlouvě o ES před zpracováním i po něm – v takovém případě jde o zemědělský produkt a jeho podpora z OPPP není možná,“ uvedl dr. Grégr a MPO to také zveřejnilo již počátkem února na svých internetových stránkách. Naopak MZe zcela nepochopitelně ještě 15. února tvrdilo, že: „Při tomto výkladu, který je však nutno konzultovat v příslušných orgánech EU, by bylo možné z programu OPPP podporovat pouze výrobu pečiva, včetně trvanlivého, výrobu cukrovinek, potravinářských přípravků, balených vod a nealko nápojů a piva.“ Hugo Roldán z MZe ve stanovisku navíc předem odmítl jakékoliv jeho upřesnění s tím, že v případě nových informací vydá ministerstvo tiskovou zprávu. Potravináři si možná počkají téměř dva roky Podle dr. Grégra se žádný z dosud patnácti definitivně schválených projektů OPPP netýkal sporné oblasti, nicméně více než sto jich je těsně před rozhodnutím, jedenáct již bylo doporučeno Hodnotitelskou komisí ke schválení a ve třech případech už chyběly k vydání rozhodnutí jen administrativní úkony. Všechny tyto projekty budou muset být znovu přezkoumány, a zatím se zdá, že většině nebude možné podporu OPPP přiznat. Jak MPO tak ÚOHS se shodují, že přiznat podporu v rozporu se schválenými podmínkami EK by znamenalo porušení evropských norem a mělo za následek nejen vymáhání podpory zpět, ale i sankce proti ČR. Dr. Grégr dále uvedl, že z jednání s MZe vyplynulo, že

147

většina projektů by měla najít uplatnění v rámci OPZ, nikoliv však všechny. MZe ale s penězi do potravinářství z OPPP počítá ve značných objemech i v oficiální Koncepci potravinářství ČR pro období po vstupu ČR do EU (2004–2013), naopak v OPZ se o potravinářském průmyslu příliš nezmiňuje. Snad jediné opatření OPZ, které by mohlo přinést podporu i zpracovatelům, je opatření 1.2. – Zlepšení zpracování zemědělských výrobků a jejich marketing, které je cílené: „…na zlepšení zpracování vybraných produktů zahrnutých v Příloze I Smlouvy, a to zpracování masa, mléka, ovoce, zeleniny, drůbeže, produktů mlýnského průmyslu a škrobu v prvním stupni zpracování.“ Na otázky, jestli se změní struktura podpor OPZ, případně v jakém časovém horizontu MZe odmítlo zatím odpovědět z důvodu probíhajících jednání. V Hospodářských novinách ze 14. února, v článku Spor úředníků blokuje dotace z unie, je však citován státní tajemník MZe Miroslav Toman: „Je to určitě věc průmyslu. My navíc teď nemáme žádný předpis ani zdroje, abychom podpory mohli zprostředkovat.“ Pro období 2004–2006 je tedy změna struktury programu OPZ velmi nepravděpodobná a nejspíš i technicky a právně nemožná. Místo závěru Zatím je jisté jen to, že část potravinářského průmyslu včetně vinařů nebude moci čerpat podporu ze strukturálních fondů EU mimo program OPZ. Obě ministerstva se však v současnosti shodují pouze na tom, že je celý problém předmětem dalších jednání jak mezi nimi, tak s orgány EU. Ačkoliv z dostupných informací vyplývá, že chyba se stala už nejméně před rokem a zodpovědnost za ni nenese zdaleka jen MPO, právě toto ministerstvo je zatím jediným použitelným zdrojem informací, jak si v nové situaci počínat. Na jeho internetových stránkách je k dispozici průběžně aktualizované prohlášení, které obsahuje kromě dalších podrobností i rady jak zjistit, jestli bude konkrétní projekt potravinářské firmy splňovat kritéria pro přidělení podpory z OPPP. Ministerstvo také slovy dr. Grégra přislíbilo potravinářům maximální možnou podporu. Těm, kteří mají možnost projekty upravit, aby dopadaly jen na výstupy nespadající pod evropskou definici zemědělství, přesto zřejmě nezbude nic jiného, než je přepracovat. Vinařským firmám a dalším zpracovatelům, u kterých to nepřipadá v úvahu, lze jen doporučit, aby se obrátili se svými dotazy a žádostmi na MZe. V textu je využito veřejně dostupných úředních dokumentů z www.mpo.cz, www.mze.cz a www.strukturalni-fondy.cz. Petr Posolda


148

Vinařský obzor (3/2005)

Březen – měsíc knihy

aneb nové vinařské publikace pro vaši knihovnu

Prameny k dějinám vinařství na Moravě Autor: Kateřina Smutná a kol. (Autorka je ředitelkou Moravského zemského archivu se sídlem v Brně) 235 stran, černobílá, brožovaná, 210 x 300 mm, rok vydání 2004 Prodejné pouze jako soubor 3 publikací spolu s „Bibliografie k dějinám a současnosti moravského vinařství“ a „Historie vinařství na Moravě – pohled do archivních pramenů“. ISBN: 80-239-3544-5 Celkem 5301 záznam podchycuje listiny, aktový materiál, účty, pozemkové knihy, mapy a plány, typáře a jejich otisky na pečetích, jakož i fotografie a jiný dokumentační materiál k tématu vinařství tak, jak je zachycen ve stávajících archivních inventářích nebo soupisech. Je rozdělen podle jednotlivých archivů, v nichž jsou vždy úvodem každého soupisu uvedeny základní informace o archivu, potřebné pro styk s veřejností, jakož i celková charakteristika pramenů vztahující se k vinařství ve vymezeném okrese a uložených v rámci jednotlivých archivních fondů. V rámci každého okresu je pak archivní materiál uveden abecedně podle obcí a měst, v rámci obce nebo města pak podle archivních fondů. Každý záznam obsahuje inventární číslo nebo signaturu pramene, pod kterým je ho třeba hledat v archivním fondu, dále jeho stručný či obsáhlejší obsah, záležející na kvalitě archivní pomůcky, ze které bylo čerpáno, a nakonec časový rozsah pramene a pořadové číslo celkového spisu. Pro snadnější přístup uživatelů a zájemců o dějiny vinařství je soupis opatřen místním rejstříkem, podle kterého si badatel může snadno zjistit prameny k dějinám vinařství pro obec nebo město, které jej budou zajímat a s jejichž prameny se chce

seznámit, což si vyhledá prostřednictvím uvedených pořadových čísel soupisu v posledním sloupci záznamu. (citace z publikace) Bibliografie k dějinám a současnosti moravského vinařství Výběrová bibliografie z knižních fondů jihomoravských archivů Autor: Kateřina Smutná a kol. (Autorka je ředitelkou Moravského zemského archivu se sídlem v Brně) 134 stran, černobílá, brožovaná, 148 x 210 mm, rok vydání 2004 Prodejné pouze jako soubor 3 publikací spolu s „Prameny k dějinám vinařství na Moravě“ a „Historie vinařství na Moravě – pohled do archivních pramenů“. ISBN: 80-239-3460-0 „Výběrová bibliografie k dějinám a současnosti moravského vinařství byla sestavena jihomoravskými archiváři z knižních fondů a sbírek Moravského zemského archivu v Brně, Archivu města Brna a státních okresních archivů v Rajhradě, Mikulově, Hodoníně, Uherském Hradišti, Vyškově a Znojmě. Bibliografické záznamy byly řazeny s ohledem na budoucí uživatele podle jednotlivých teritorií tak, že v úvodní části jsou práce zahrnující celomoravskou nebo jihomoravskou oblast, dále vlastní město Brno a lokality z teritoria mimo participující okresy. Poté byly řazeny záznamy podle jednotlivých okresů (Brno, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Uherské Hradiště, Vyškov, Znojmo) při zachování stejného principu předřazení celookresních prací, za nimiž byly abecedně řazeny jednotlivé obce a města okresů. Všechny záznamy byly průběžně pročíslovány, takže dílo podchycuje 2462 bibliografických záznamů. Pro snadnější orientaci byly připojeny

resjtříky jmenný a místní, odkazující na pořadové číslo záznamu.“ (citace z publikace) Historie vinařství na Moravě – Pohled do archivních pramenů Autor: Ivan Štarha 30 stran, celobarevná, vazba V1, 210 x 300 mm Prodejné pouze jako soubor 3 publikací spolu s „Prameny k dějinám vinařství na Moravě“ a „Bibliografie k dějinám a současnosti moravského vinařství“. Rok vydání 2004 Předmluva prof. Vilém Kraus „Jde o stručný orientační pohled na archivní prameny, uložené v jihomoravských archivech, které obsahují informace o historii vinařství na Moravě. Doprovodný text informuje o významu jednotlivých druhů archiválií a o možnostech jejich badatelského využití. Jde o prameny od pergamenových listin, vydaných českými králi a moravskými markrabaty moravským klášterům, po aktový materiál národních podniků druhé poloviny 20. století včetně propagační a soudobé dokumentace. Již z předkládaného výběru je zřejmé, že tradice moravského vinařství je doložena od počátku 12. století a trvá kontinuálně až po dnešní dobu, takže moravští vinaři mohou dnes úspěšně navázat na dědictví svých předků.“ (citace z publikace) Cena za soubor 3 publikací (Prameny k dějinám vinařství na Moravě“, „Bibliografie k dějinám a současnosti moravského vinařství“, „Historie vinařství na Moravě – pohled do archivních pramenů“) 450 Kč. Možnost objednání mailem, telefonicky či faxem a nebo zakoupení v sídle redakce. Podrobnější nabídka a informace na stranách 165–166.


Vinařský obzor (3/2005)

149

Vysokoškolská skripta s vinařskou tématikou Speciální mechanizace – mechanizační prostředky pro vinohradnictví Autoři: Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D., Ing. Patrik Burg 98 stran, rok vydání 2003, vydání první, MZLU Brno, ISBN 80–7157–739–1, cena 90 Kč Publikace se zaměřuje na veškerou mechanizaci potřebnou v moderním vinohradnictví od předvýsadbové přípravy půdy, přes mechanizované agrotechnické zásahy ve vinici a zpracování půdy, až po sklizeň hroznů Z obsahu: Úvod – Pěstitelské technologie a mechanizace – Vinohradnické traktory – Mechanizační prostředky pro přípravu půdy před výsadbou vinice – Mechanizační prostředky pro výsadbu sazenic révy – Mechanizační prostředky využívané při stavbě opěrné konstrukce – Mechanizační prostředky využívané při řezu vinic – Mechanizační prostředky pro drcení a mulčování – Mechanizační prostředky pro hnojení – Mechanizační prostředky pro zpracování půdy a kultivaci – Mechanizační prostředky pro chemickou ochranu – Mechanizační prostředky pro provádění zelených prací – Mechanizační prostředky pro sklizeň hroznů – Efektivnost vinohradnické techniky – Seznam použité literatury

Vinařství – návody do laboratorních cvičení Autor: Ing. Josef Balík, 98 stran, rok vydání 2004, vydání druhé, MZLU Brno, ISBN 80– 7157–809–6, cena 70 Kč Publikace primárně určena posluchačům ZF MZLU Brno oboru zahradnictví a zpracování zahradnických produktů může také v nespolední řadě výborně sloužit jako rukověť pracovníkům laboratoří, výrobním podnikům a obchodním organizacím zabávajícím se zkoušením a testováním vín a sledováním jejich látkového složení, stability a jakosti. Obsahuje zejména metodické postupy pro praktické provádění základního chemického rozboru moštů a vín a vybrané metody speciálních analýz jejich látkového složení. Zvláštní pozornost je věnována hodnocení hroznů a moštů jak suroviny, zjišťování stability vína před lahvováním a postupům umožňující správnou volbu technologických opatření zabezpečujících jejich stabilitu. Mikrobiologická cvičení se zabývají zejména hodnocením aktivních sušených vinných kvasinek a vyprodukovanou kvasniční biomasou. V závěrečné části je věnována pozornost základním statistickým hodnocením získaných dat a přípravě vybraných odměrných roztoků používaných ve vinařské analytice.

Vinohradnictví – odrůdy révy vinné Autor: Ing. Pavel Pavloušek, Ph. D., 122 stran, rok vydání 1999, vydání první, MZLU Brno, ISBN 80–7157–415–5, cena 165 Kč Publikace skripta v úvodní části stručně informují o morfologické stavbě révy vinné a botanické charakteristice révovitých rostlin. V další části jsou studenti seznamováni se stručnou charakteristikou nejpoužívanějších podnoží pro révu vinnou a jejich významem pro pěstování révy vinné. Podstatná část textu je určena popisu morfologických, hospodářských vlastností a odolnosti ke stresovým faktorům u odrůd registrovaných ve Státní odrůdové knize. Poslední část skript je věnována novošlechtěním domácího původu a okolních vinohradnických zemí, které se u nás postupně rozšiřují. V „Příloze“ jsou perokresby nejdůležitějších poznávacích znaků u našich odrůd, které napomohou při studiu praktické ampelografie. (Z obsahu: Morfologie a funkce jednotlivých částí révy vinné – Původ a klasifikace čeledi Vitaceae – Ampelografie révy vinné – Podnože pro odrůdy révy vinné – Moštové odrůdy révy vinné – Stolní odrůdy révy vinné – Šlechtění révy vinné na Moravě – Slovenské novošlechtění odrůd révy vinné – Literatura – Obrazová příloha) Všechny tři skripta jsou v nabídce zásilkového obchodu vinařských publikací – více viz strany 165–166

Co nabízí antikvariáty Réva vinná (Doc. Ing. Josef Blaha), Nakladatelství ČSAV, Praha, 1961 Kniha patřící mezi klasiku se v regálech antikvariátů nezdrží nijak dlouho. Kromě shrnutí poválečného vinohradnictví je většina publikace zaměřena na ampelografii odrůd v té době pěstovaných, s vyobrazeními hroznů a také s fotografiemi listů. Četné názvy odrůd znějí už dnešním pěstitelům snad až archaicky – z bílých Madlenka raná či královská, Malingre, Královna vinic, Hedvábné žluté, Barbarossa, Ortlibské, Medovec, Slankamenka, Kamenorůžák; z modrých potom například Muškát hamburský, Blussard, Trolínské či Volské oko. Kniha má téměř 500 stran a bývá k mání za cca 100 Kč. Nový brevíř o víně (Jindřich Hauft), Svépomoc, Praha 1988 Jde o zábavné čtení pro milovníky vín. Kniha se zabývá možnostmi nákupu vína na trhu, stolováním s vínem, najdeme zde kapitolu o užití vína v kuchyni, zalistujeme výtahy z vinařských historických análů, dozvíme se spoustu zajímavostí o víně – z poezie, literatury, architektury, lidových rčení, pranostik a pověr, vinařských kuriozit a rekordů a na závěr také trošič-

ku vinařského zeměpisu. Knihu doprovodil ilustracemi Jiří Winter-Neprakta. Má 336 stran a lze ji koupit do stokoruny. Hrozny a víno z vinice i zahrady (V. Hubáček, V. Kraus), SZN, Praha 1982 Jedna z nejvydávanějších a nejrozšířenějších publikací pro drobné pěstitele révy vinné a malovinaře-samozásobitele, která vycházela v sedmdesátých a osmdesátých letech. Pojednává o zakládání vinice, pěstování, sklepním hospodářství a také senzorické hodnocení. Její cena bývá 40–60 Kč. Z dalších knížek vyskytujících se v antikvariátech: Umění koštérské (Fr. Čebiš), Praha, 1957 Vinárstvo I. (J. Farkaš), Bratislava, 1958 Moderní vinař (T. Dohnal, V. Kraus, J. Pátek), Praha, 1975 Spracovanie hrozna (A. Gavorník), Bratislava, 1976 Vinařství (S. Musil, J. Menšík), Praha, 1970 Jihomoravské vinohradnictví (V. Frolecú, Brno, 1984 O víně (F. Kouhout), Praha, 1982


150

Vinařský obzor (3/2005)

Jak úspěšně prodávat víno – Vinařský marketing v praxi (Otto Schätzel, Frank Doka, Klaudia Mahlendorf-Schäfer)

Skupina autorů, v čele s jedním z nejvýznamnějších odborníků na vinařský marketing v Německu Otto Schätzelem, velmi přehledně a jednoduše popisuje základní marketingové principy, ne dlouhými nepochopitelnými teoriemi, ale krátkými příběhy z běžné vinařské praxe. Jedná se ovšem o vinařskou praxi v Německu, což v některých případech, zvláště v případě legislativních rozdílů, může způsobovat horší orientaci čtenáře. Dozvíme se dále také o několika německých vinařských organizacích, na několika místech knihy jsou za největšího nepřítele německých vín označována vína francouzská. Která vinařská země hrozí nejvíce českým a moravským výrobcům vína? Jeden z hlavních marketingových nástrojů, marketingový mix, tzv. čtyři P, tedy výrobek, cena, distribuce a reklama (product, price, place, promotion), jsou vtipně vysvětleny na četných příkladech z běžné praxe středního rodinného vinařského podniku. Dle mého názoru se tak kniha stává velmi čitelnou a použitelnou

právě pro tuto skupinu výrobců vín a čtenář si už v průběhu četby knihy může zpracovávat své marketingové plány. Jsou zde také popisovány návody, jak správně vybrat strategii podniku zvolením cílové skupiny zákazníků, tipy pro udržení zákazníkovy spokojenosti apod. Velmi široce je rozepsána kapitola o reklamě, zvláště návod na sestavení náborového dopisu, doporučení nejvhodnějšího termínu jeho odeslání, sestavení podnikového prospektu tak, aby byl pro zákazníka co nejatraktivnější, sestavení nabídkového listu a ceníku, což u nás i některým velkým výrobcům pravděpodobně činí potíže, protože mají ceník sestavený pouze v jednoduché tabulce programu Excel. Některé praktiky, zejména reklamní triky, jako je reaktivace zákazníků nebo telefonické hovory, jsou ovšem příliš germánsky tvrdé, na což by někteří tuzemští zákazníci nemuseli slyšet nebo by je to odradilo, či dokonce urazilo. Za velmi užitečnou považuji zmínku o tvorbě cen vína. Autoři se této problematice věnují poměrně intenzivně. Úvahy nad kalkulací ceny nebo např. nad rozpisem nákladů na distribuci produktů mohou čtenáře – výrobce vést ke zjištění, že se v jeho podniku něco neprovádí rentabilně nebo efektivně. Kapitola věnovaná exportu vína upozorňuje na vhodnost úpravy etiket a ceníků z hlediska přehlednosti a čitelnosti pro zahraniční partnery. Opět zajímavou kalkulací je vyčíslení ceny exportovaného vína, která je v průběhu distribuční cesty obohacována přinejmenším o přirážku exportéra, velko a maloobchodníka. Pro většinu našich podniků patrně méně využitelné, přesto poučné rady, jak se prezentovat na zahraničních veletrzích a také stručný výpis pravidel mezinárodních dodacích podmínek – INCOTERMS poslouží spíše podnikům většího objemu výroby. Z mého pohledu nejvýznamnější kapitola je věnována marketingu s vínem v České republice. Autor Ing. Pavel Krška se zde věnuje při-

jatelnosti cen konzumenty, kupnímu chování zákazníků, tvorbě cen, segmentaci sortimentu výrobků. Svůj text doplňuje o zajímavá data (v podobě tabulek a grafů) z marketingových výzkumů a studií v ČR. Nemalou zásluhu na kvalitě knihy má také fakt, že byla přeložena panem profesorem Vilémem Krausem, nestalo se tedy, že by došlo k některým překladatelským chybám, jak tomu v dnešní době u některých odborných vinařských publikací je. Kniha je v podstatě souhrnem rad a doporučení pro stávající nebo začínající výrobce vína. Dozvíme se, že efektivnost prodeje lze zvýšit pořádáním víkendových seminářů nebo pobytů, rozšířením sortimentu o speciality (vinné želé, likérové víno, sekt, vinný destilát, vinná šťáva), reklamou na správném místě ve správnou dobu atd. Když jsem se zamyslel nad všemi popsanými doporučeními, uvědomil jsem si, že spoustu z nich tuzemští výrobci již jaksi podvědomě v zájmu zachování existence firmy provádí, i když ne komplexně a cíleně pomocí vytvořené strategie. K dokonalosti provádění marketingu v praxi jim může bezpečně posloužit právě tato publikace. Musím říci, že mi kniha pomohla sblížit se s marketingovým myšlením, i když stále zůstávám v určitých pohledech skeptikem nebo mi spíše do kultury vína příliš nesedí některé názory, jako např.: „Ten, kdo umí dobře mluvit a svou řečí lidi ovlivňovat, obvykle bývá úspěšný!“ „Svou nabídku předkládá zkušený prodavač až poté, co jsou zákazníkova přání přesně analyzována.“ „Hektarový výnos je tedy pro výši výrobních nákladů rozhodujícím faktorem. Žádná jiná veličina neovlivňuje náklady více než velikost sklizně.“ Jan Stávek, ZF MZLU Lednice (K niha je taktéž k zakoupení v redakci VO – pozn. red.)


Vinařský obzor (3/2005)

151

Václav Litavanský: Smrt vinařského krále (Historky ze sklípků a vinohradů)

Nelze také místy snadno rozeznat, jestli v první osobě zrovna vypráví autor, nebo jde o vyprávění zaznamenané, a jelikož byl materiál sbírán mnoho let, občas se některé myšlenky v povídkách opakují. Srdce vinaře knížka přesto potěší, je totiž psána s láskou a úctou ke starému umění. Autor obdivuje práci vinařů a vyznává se z lásky k vínu přímo či nepřímo na každé stránce. Nechybí ani důkazy, že se nevyplatí krást hrozny nebo lít vodu do vína, s čímž sympaticky kontrastuje shovívavost k nejrůznějším vylomeninám, které lidé natropí, třeba když jdou v té správné náladě nad ránem ze sklepa. Povídek je v knížce na padesát a spojuje je na první pohled jen to víno. Název sbírky, možná ne úplně výstižně zvolený, je také názvem až lyrického holdu lidem, kteří věnovali vínu celý svůj život. Takovýchto vážnějších textů je však v knížce menší část, více je historek nevážných. Veselé pohádky o kozlíkovi pijákovi či historku o zlobivé koze Míně, která se nakonec k smrti upila, střídají fantastické pověsti, nechávající na čtenáři rozhodnutí, jestli mají původ v příliš důkladném koštování či reálný základ. Doba, v níž se příběhy odehrávají, je různá, pocházejí však téměř výhradně z jihomoravských

vinařských obcí, kde tak může knížka potěšit dvojnásob. Velkou roli v příbězích hrají často i různé tradice, které se zejména na Slovácku kolem vína udržely. Kromě zábavy se autor snaží čtenáře i poučit o výrobě vína či pěstová-

ní révy, ale třeba také o cikádách, oškeruších nebo chování k přírodě, škoda jen, že pravděpodobnými čtenáři této knihy jsou právě ti, kteří tyto věci dobře znají – osvětová snaha autora tak vyjde trošku naprázdno. Zajímavé je i použití nejrůznějších historických pramenů, které povídky vhodně doplňují a dokreslují jejich dobovou atmosféru, přestože se rozhodně nesnaží o vědeckou přesnost. Celá kniha je zakončená sbírkou přísloví a citátů o vínu a vysvětlením historických vinařských měr. Možná, že by si publikace zasloužila od brněnského nakladatelství Ryšavý výraznějších redakčních úprav, například roztřídění povídek do několika oddílů, například podle vážnosti děje či datování. Také místo ilustračních fotografií by se jistě daly najít autentické obrázky se vztahem k obsahu a jazyk by potřeboval na některých místech sjednotit. Sám autor však říká, že hlavním cílem jeho sbírky je prodloužit život zajímavým příběhům, které by bylo škoda zapomenout, a to se mu rozhodně zdařilo, navíc milým a zasvěceným způsobem. Petr Posolda (Kniha je taktéž k zakoupení v redakci VO – pozn. red.)

Vinohradnické stavby na Moravě

Její autorky, obě etnografky, se lidovému stavitelství věnují profesionálně již několik desítek let a poutavě přibližují čtenáři atmosféru vinařských oblastí na jižní Moravě, zvyky a obyčeje, minulost i současnost výroby vína u nás, stav vinařských památek a jejich ochranu a údržbu. Kromě více než 600 fotografií obsahuje publikace i mapky a informace o jihomoravských vinařských stezkách a poster s mapou vinařských stezek. Kniha vyšla ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm v Brně. Kniha je komponována jako dvojjazyčná, všechny texty jsou řazeny česky a anglicky. Je rozdělena do dvou částí: Tradiční vinařství

na Moravě (přehled problematiky vinařství od historie vinohradnictví až po zvyky a obyčeje, přehled typologie vinohradnických staveb, památková ochrana) a Oblasti a sklepy (vybrané vinařské obce v jednotlivých regionech a jejich sklepy, zasvěcený popis těchto staveb). Jitka Matuzsková, Věra Kovářů: Vinohradnické stavby na Moravě 304 stran, celobarevná, brožovaná, 165 x 235 mm, vydalo nakladatelství ERA, Brno, 2004, ISBN 80-7366-001-6. Knihu je možné zakoupit v redakčním obchodě vinařských publikací za 590 Kč. Více na stranách 165–166.


152

Vinařský obzor (3/2005)

Lexikon moravského vinařství – díl. II.

Tentokrát se Doležal ve svém vinařském putování vydal na Slovácko, kde navštívil několik desítek sklepů. Zřejmě měl však na mysli nějaké etnografické folklórní členění, a nikoli vinařskou podoblast Slovácko, neboť mu sem například uskočila Vrbice, která spadá do vinařské podoblasti Velkopavlovické. Ostatně nebude sám, kdo mate milovníky vín v tom, kde je a není Slovácko (míněno vinařsky). Dalším, ovšem nesrovnatelně horším faux pas, je blud hned v úvodní části na straně 10, kde se autor snaží přiblížit legislativní změny v označování vín. Místo kategorie vín aromatizovaných se domnívá, že to jsou vína aromatická . . . Autor, jako již v minulém díle, pokračuje několika vinařskými obcemi, které při svém zřejmě nepříliš dlouhém putování navštívil. Zabývá se v odkazech na letopočty jejich historickými milníky, až se dostává k současným dobám a modernímu dnešku. Tedy nejenom s faktickými údaji si Petr Doležal neláme hlavu, ale dokonce sebejistě nazývá své knihy reprezentativní či velké, přitom slohová, stylistická, typografická a zejména gramatická úroveň textů druhého dílu Lexikonu moravského vinařství je doslova otřesná, nemluvě o naivní, až hochštaplersky pojaté grafické podobě. Velké perly gramatické, jako například (v závorce uveden správný tvar): aby jsi se (aby ses), barrigue (barrique), od sud (odsud), směsy (směsi), aby jste (abyste), více krát (vícekrát), ostravsko (Ostravsko), monzumovými (monzunovými), součastných (současných), kameno sochař (kamenosochař), másu vína (mázu vína) a mnoho dalších, raději už nedohledaných, hovoří opravdu za vše. Z faktických či odborných nonsensů vyberme, nelze opomenout nesprávné formulace hlavy révy vinné (když už se několik desítek let pěstují keře révy), Kobr 5bb (Kober 5BB), vinařské cyklotrasy (cyklostezky), ovocný buket (ovocitý = připomínající ovoce, ovocný = z ovoce), Portugalské modré (Modrý Portugal), stříhání hroznů za zelena (vinař autorovi zřejmě sdělil, že redukuje úrodu probírkou hroznů; jedná se o nejasnou formulaci), Vavřinecké (Svatovavřinecké), Podvorov (Starý nebo Nový Poddvorov) a mnoho dalších, jejichž výčet by zaplnil místo, které je lépe věnovat něčemu jinému, přínosnějšímu.

(V tento moment psaní recenze jsem tuto chtěl ukončit, ba vymazat a nepublikovat, ale pak jsem si uvědomil, že pokud chválíme a upozorňujeme na hodnotné knihy, jež přispívají k osvětě mezi vinaři a nebo mezi konzumenty jejich vín, je třeba také ukázat a říci kritické slovo k publikacím odbytým.) V dnešní době vychází nepřeberné množství všelijakých vinařských průvodců, lexikonů, encyklopedií, mnoho z nich je překladem od zahraničního autora, každopádně je každá propagace a osvěta mezi milovníky vín potřebná a důležitá. Je ovšem na zváženou, zda akceptovat polopráce grafomanů, kteří dokonce pravděpodobně čerpají příspěvky na vydání knihy ze státních prostředků (viz poděkování Ministerstvu zemědělství ČR). V recenzi na první díl lexikonu o vinařské Moravě jsem projevil přání, aby vinaři, o kterých bude P. Doležal psát v dalším díle, vyžadovali autorizaci textu. Dle slov V. Bundži z Bzence, který je v knize prezentován, bylo třeba celý text zcela překopat, a stejně je to celé slátanina. Zaujalo mne také, že autor přistupoval ke každému vinaři velmi individuálně co se týče příspěvku za umístění v knize. Zajímal jsem se o to z toho důvodu, že zde někteří významní vinaři regionu chybí. Z těch, o kterých je psáno, přispěli někteří v řádech stokorun, po jiných chtěl při prvním kontaktu, často telefonickém, mnohatisícové částky, po některých nic. Kdoví, jaká byla ona šablona, podle které se řídil. Domnívám se, že není správné v lexikonech či encyklopediích vyžadovat po vinařích za to, že o nich píše, peníze, bez toho, aniž by to bylo v knize uvedeno. V okamžiku takového příspěvku se totiž jedná o reklamu a takto by to také mělo být označeno. Kniha je tím pádem degradována na reklamní katalog a jako taková by měla být rozdávána zdarma po domácnostech . . . . . . ovšem ještěže tak není činěno. Naši konzumenti by totiž byli uváděni v omyl takovými bludy, jako například, že vinař Jakubík (známý „Burgundský král“) uvádí hotová vína do 18 dní od dne sklizně na trh a prezentuje je jako špičková, s neomezenou záruční lhůtou a jako vzácnosti vyhledávané sběrateli zahraničních vín. Škoda, že neuvádí, za jaké

ceny se tato vína prodávají. Autor také naletěl stejnému pánovi a v knize napsal: (doslovná citace – i s hrubkami) „Dne 7. listopadu 1971 byl prvním kdo uvedl na Československý trh Ledové víno (hrozny sklízel v 25 cm vysoké sněhové závěji-dne 7. 11. při teplotě –7 °C“. Laický čtenář se pak z úst pana Jakubíka také prostřednictvím Doležalova nesmysly nefiltrujícího pera také dozví, že alkohol je ve víně špatný, je potřeba jej snižovat. Jistě, pánové Jakubíku a Doležale, navrhuji, abyste například sklízeli zelené hrozny a mošt ředili vodou. Alkohol je opravdu špatný, vždyť jde nahradit různými chemickými konzervovadly a nebo sírou, že? Ale když se řekne A, je třeba říct také B. Publikace má několik světlých míst, která je bohužel těžko hledat pod nánosem prachu věcí mizerných. Jedná se o některé kapitoly, kde si dal autor práci s vyhledáváním v historických pramenech a zmiňuje věci, které jsou opravdu důležité, zajímavé a chvályhodné, ať už jsou to slavné značky vín, jako Blatnický roháč, Bzenecká lipka či Chateau Bzenec a nebo osobnost Leopolda Skály, bzeneckého průkopníka, záležitost vlastnění vinice J. A. Komenským v Blatnici a nebo také návštěva v bývalé vinařské škole v Bzenci. Nevím, jaké má Petr Doležal vzdělání a kvalifikaci, z jeho bohaté publikační činnosti v minulosti však vyplývá, že je skutečný grafoman, hledající seberealizaci v psaní, a to za každou cenu, třeba i s výhledem potupy. Jisté ovšem je, že pokud by si knihy nevydával sám vlastním nákladem, neměl by dle stávající kvality toho, co napsal, šanci najít nakladatele. Chci na tomto místě apelovat na vinaře, které už kontaktoval či bude kontaktovat kvůli vydání posledního dílu Lexikonu, aby si pečlivě pohlídali, co a jak bude psát. Když si představím, že knihu si v dobré víře zakoupí někdo ze zahraničí, například někdo z bývalých emigrantů, a porovná to s tím, co vychází ve světě, nebude mít věru dobrý obrázek o našem vinařství. Úplně nejraději bych ovšem byl, kdyby autor zavadil o trochu soudnosti a vrhl se na jiný obor lidské činnosti, než je literatura či vinařství. Vždyť svět je tak pestrý . . . Richard Stávek


Vinařský obzor (3/2005)

153

Z další nabídky vinařské literatury dostupné na trhu Sklepy – opravy a rekonstrukce Publikace popisuje typy suterénů, jejich orientaci vůči nadzemním částem stavby z hlediska konstrukce a dispozice. Zabývá se zejména jejich závadami z hlediska stavebního statického a vlhkostního a navrhuje konkrétní možnosti oprav. Kniha zahrnuje základní typy sklepů, včetně samostatných a poskytuje informace i o provozování sklepů. Cena 99 Kč

ce výroby vína, především s důrazem na vliv jednotlivých látek v rozhodujících stádiích výroby) Problémy kvašení vín (Kniha se zabývá praktickými možnostmi řešení problémů při kvašení, jejich příčinách, možnostmi předcházení a případným odstraňování následků nežádoucího kvašení. Díky kvalitnímu překladu bude jistě nezbytnou pomůckou českých a moravských vinařů.) Chystá se: Marketing vína

Pěstujeme révu vinnou Praktický souhrn biologických, odrůdových a pěstitelských poznatků, které jsou vhodné pro přírodní podmínky České republiky. Je vhodná pro zahrádkáře, malovinaře i profesionály. Autoři: V. a V. Krausovi. Cena 98 Kč Obě publikace možno objednat v redakci Vinařského obzoru

Nakladatelství GRADA NOVINKA: Italská vína (Autorka Helena Baker. Kniha představuje vinařskou Itálii ze všech zajímavých aspektů, tj. vinařské oblasti, typické odrůdy, značky vín, vinařské firmy, hodnocení vín, způsoby a rady pro skladování vín, technologie výroby, zajímavosti ze světa vinařů atd.)

Z nabídky Národního salonu vín (www.salonvin.cz) V distribuci: Cesta ke špičkovému vínu (Kniha se zabývá možnými přístupy v problemati-

Nakladatelství REBO Productions Lexikon vín – autorka Christina Fischer. Vše o víně a požitku z vína: barva, aroma, chuť, produkce – odrůdy, vinařské regiony a země –

A KCE

v centru pozornosti: šumivá vína, módní a klasická vína – tipy na ochutnávku, nákup a skladování – recepty a rady sommeliérů. Další chystanou vinařskou knihou bude Nová encyklopedie českého a moravského vinařství, kterou vydají Bohumil Vurm a Zuzana Foffová. Publikace bude doplněným pokračováním původní knihy z roku 1997. Představí se zde nové vinařské oblasti a podooblasti, čtenáře jistě zaujme kapitola o historii vinařského práva nebo statě o příznivých účincích konzumace hroznů na lidské zdraví. Kniha by měla být k dostání v průběhu měsíce dubna. Nakladatelství GRADA připravuje ve spolupráci s Ing. Pavlem Pavlouškem, Ph. D., publikaci s pracovním názvem Výroba vína u malovinařů, která by měla vyjít na podzim tohoto roku. Ing. Antonín Konečný pracuje na knize Réva a víno v Talmudu, Bibli a Koránu, s jejímž vydáním se počítá koncem tohoto nebo během příštího roku. (vo)

M Ě SÍCE !

BŘEZEN=MĚSÍC KNIHY, takže jste–li předplatitel*, máte nárok na slevu –5 % na všechny vinařské publikace nabízené redakcí Vinařského obzoru (více na stranách 165 a 166 nebo na www.vinarskyobzor.cz a nebo osobně v redakci: Žižkovská 1275, 691 02 Velké Bílovice, tel./zázn./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz) *a máte–li uhrazeno předplatné 2005

Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba

roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku

1999 2000 2001 2002 2003 2004

Kã 290,00

(vã. 5% DPH)

Kã 330,00

(vã. 5% DPH)

Kã 380,00

(vã. 5% DPH)

Kã 420,00

(vã. 5% DPH)

Kã 450,00

(vã. 5% DPH)

Kã 499,00

(vã. 5% DPH)

(k dispozici od 17.12.)

Vinafisk˘ obzor roãníky 1999 – 2004 v ãerné deskové vazbû se zlat˘m písmem. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


154

Vinařský obzor (3/2005)

Vína zařazená v Salonu vín České republiky 2004/2005 Výrobce - název

Víno - odrůda, název

Kategorie

Výrobce - název

Víno - odrůda, název

Kategorie

Vinselekt Michlovský, a.s.

Alibernet

JAK

2000

Milan Vašíček, Prušánky

Rulandské bílé

PS

2003

Vinařství Zaječí, s.r.o.

André

JAK

2003

Mikros-vín Mikulov, kom. spol.

Rulandské bílé

VZH

2001

Vinselekt Michlovský, a.s.

Aurelius

PS

2002

Mikros-vín Mikulov, kom. spol.

Rulandské bílé

VZH

2003

Vinselekt Michlovský, a.s.

Aurelius

PS

2003

Neoklas, a.s., Šardice

Rulandské bílé

VZH

2003

Baloun Radomil, V. Pavlovice

Aurelius

VZH

2002

Reisten, s.r.o., Valtice

Rulandské bílé

VZH

2003

Vinselekt Michlovský, a.s. Bohemia Sekt, Českomoravská vinařská, a.s. Vinselekt Michlovský, a.s.

Aurelius

VZH

1999

Víno Marcinčák

Rulandské bílé

VZH

1999

Bohemia Sekt Prestige brut

šumivé

2001

Znovín Znojmo, a.s.

Rulandské bílé

VZH

2003

Cabernet Moravia

JAK

2002

Moravíno, s.r.o., Valtice

Rulandské modré

PS

2003

Vinselekt Michlovský, a.s.

Cabernet Moravia rosé

JAK

2003

Vinné sklepy Valtice, a.s.

Rulandské modré

PS

2003

2002

Vinné sklepy Valtice, a.s.

Rulandské modré

VZH

2003

Rulandské modré

VZH

2002

Habánské sklepy, spol. s r.o.

Cabernet Sauvignon

JAK

Ročník

Ročník

Habánské sklepy, spol. s r.o.

Cabernet Sauvignon

JAK

2003

Winberg, s.r.o., Mikulov

Vinselekt Michlovský, a.s.

Cabernet Sauvignon

JAK

2002

Vinařství Mikulica, Velké Pavlovice

Rulandské šedé

SLA

2003

Rulandské šedé

VZH

2002

Vinselekt Michlovský, a.s.

Cabernet Sauvignon

KAB

2002

Winberg, s.r.o., Mikulov

Vinné sklepy Valtice, a.s.

Cabernet Sauvignon

PS

2003

Reisten, s.r.o., Valtice

Ryzlink rýnský

KAB

2003

2003

Chateau Bzenec, spol. s r.o.

Ryzlink rýnský

PS

2003

2003

Moravíno, s.r.o., Valtice

Ryzlink rýnský

PS

2003

Ryzlink rýnský

PS

2003

Ryzlink rýnský

SLA

2003

Moravíno s.r.o., Valtice Vinné sklepy Valtice, a.s.

Cabernet Sauvignon Cabernet Sauvignon

VZH VZH

Víno Mikulov, a.s.

Cabernet Sauvignon

VZH

2003

Reisten, s.r.o., Valtice

Vinné sklepy Valtice, a.s.

Cabernet Sauvignon - barrique

PS

2003

Baloun Radomil, V. Pavlovice

Vinné sklepy Valtice, a.s.

Cabernet Sauvignon - barrique

VZH

2003

Tanzberg Mikulov

Ryzlink rýnský

VZH

2000

Ryzlink vlašský

KAB

2002 2002

VINIUM, a.s.

Frankovka

JAK

2000

Moravské vinařské závody, s.r.o.

Moravíno, s.r.o., Valtice

Frankovka

PS

2003

Josef Mráz, Břeclav

Ryzlink vlašský

LED

2003

ZD Sedlec

Ryzlink vlašský

LED

2002

Ryzlink vlašský

PS

2001 2003

Patria Kobylí, a.s., Kobylí

Frankovka

PS

Víno Mikulov, a.s.

Frankovka

PS

2002

Mikros-vín Mikulov, kom. spol.

Vinselekt Michlovský, a.s.

Harmony Modrý Portugal

ZN

2003

Mikros-vín Mikulov, kom. spol.

Ryzlink vlašský

PS

2002

Moravíno s.r.o., Valtice

Ryzlink vlašský

PS

2003

Ryzlink vlašský

PS

2002 2002

Baloun Radomil, V. Pavlovice

Chardonnay

PS

Habánské sklepy, spol. s r.o.

Chardonnay

PS

2003

Vinselekt Michlovský, a.s.

Moravíno, s.r.o., Valtice

Chardonnay

PS

2002

Věstonické sklepy, s.r.o.

Ryzlink vlašský

VZB

2002

Mikros-vín Mikulov, kom. spol.

Ryzlink vlašský

VZH

2002

Sauvignon

JAK

1998

Neoklas, a.s., Šardice

Chardonnay

PS

Reisten, s.r.o., Valtice

Chardonnay

PS

2003

Agrodružstvo, Nový Šaldorf

VINIUM, a.s.

Chardonnay

PS

2002

Vinařství Trpělka & Oulehla

Sauvignon

PS

2003

Sauvignon

PS

2002 2003

Znovín Znojmo, a.s.

Chardonnay

PS

2003

Víno Mikulov, a.s.

Cíchová Alena, Blatnice

Chardonnay

SLA

2003

Moravíno, s.r.o., Valtice

Sauvignon

VZH

2002

Vinařství Kovacs, s.r.o.

Sauvignon

VZH

2003

Sauvignon

VZH

2002

Selection barrique

ZN

2002

Svatovavřinecké

JAK

2003

Svatovavřinecké

JAK

2003

Mikros-vín Mikulov, kom. spol.

Chardonnay

VZB

Vinařství Zaječí s.r.o.

Chardonnay

VZH

2003

Znovín Znojmo, a.s.

Irsai Oliver

JAK

2003

Vinselekt Michlovský, a.s.

Malverina

VZH

2002

Vinselekt Michlovský, a.s. Bohemia Sekt, Českomoravská vinařská, a.s. Vinařství Zaječí, s.r.o.

Vinselekt Michlovský, a.s.

Malverina

VZH

2003

Znovín Znojmo, a.s.

Habánské sklepy, spol. s r.o.

Modrý Portugal

JAK

2002

Vinselekt Michlovský, a.s.

Sylvánské zelené

VZH

2003

ŠSV Velké Pavlovice

Modrý Portugal

PS

2003

Znovín Znojmo, a.s.

Tramín červený

VZH

2003

Vinné sklepy Valtice, a.s.

Modrý Portugal

PS

2003

Moravíno s.r.o., Valtice

Veltlínské červené rané

PS

2003

Víno Mikulov, a.s.

Müller Thurgau

JAK

2003

Habánské sklepy, spol. s r.o.

Veltlínské zelené

JAK

2003

Moravíno, s.r.o., Valtice

Müller Thurgau

PS

2003

Baloun Radomil, V. Pavlovice

Veltlínské zelené

KAB

2003

Víno Mikulov, a.s.

Müller Thurgau

PS

2003

Nečas a Průdek, Rakvice

Veltlínské zelené

LED

2002

Vinselekt Michlovský, a.s.

Müller Thurgau

PS

2003

Znovín Znojmo, a.s.

Veltlínské zelené

LED

2003

SViŠ a SOU Valtice

Muškát moravský

KAB

2003

Znovín Znojmo, a.s.

Veltlínské zelené

LED

2001

Glosová Helena, M. N. Ves

Muškát moravský

VZB

2003

Vinařství Kovacs, s.r.o.

Veltlínské zelené

PS

2003

Vinařství Zaječí, s.r.o.

Neronet

JAK

2003

Vinařství Zaječí, s.r.o.

Veltlínské zelené

PS

2003

Víno Marcinčák

Neuburské

SLA

2002

Habánské sklepy, spol. s r.o.

Zweigeltrebe

JAK

2002

Vinselekt Michlovský, a.s.

Pálava

KAB

2003

Habánské sklepy, spol. s r.o.

Zweigeltrebe

JAK

2000

VÍNO BLATEL, a.s.

Rulandské bílé

LED

2001

Víno Mikulov, a.s.

Zweigeltrebe

JAK

2003

Vysvětlivky: JAK – jakostní, PS – pozdní sběr, KAB – kabinet, VZH – výběr z hroznů, VZB – výběr z bobulí, SLA – slámové, LED – ledové, ZN – známkové Zdroj: NSV Valtice. Podrobněji s komentářem na www.salonvin.cz


Vinařský obzor (3/2005)

155

Veletrh technologie výroby vína

Veletržní centrum ve Vídni 4. – 7. května 2005 Mezinárodní vystavovatelé představí nejnovější stav technologie v oblastech: techniky pěstování sklizně, úpravy a zpracování vinařství plnění, zavírání a balení prodeje a marketingu INTERVITIS VIENNA – veletrh pro všechny: výrobce vína zpracovatele ovoce a výrobce moštů provozovatele vinných sklepů lihovary vinařské školy a instituce Garant: Rakouský vinařský svaz Pořadatelé: Veletrhy Stuttgart Německý vinařský svaz registr. spolek Další informace Vám poskytne: Česko-německá obchodní a průmyslová komora Václavské námesti 40, 11000 Praha 1 Tel.: 221 490 325, e-mail: messe-stuttgart@dtihk.cz

www.intervitis-vienna.at

II. roník mezinárodní soutže ržových vín

Jarovín Rosé 2 0 0 5

Úspěšná vína pocházející z ČR , která budou nominována na hodnocení pro Národní salon vín r. 2005 mají proto velmi vysokou šanci na zařazení do Salonu. Dležité termíny výstavy : Přihláška: na adresu Ing. Jiří Hort, Pražská 44, Znojmo 669 02 nebo na e-mail: info@vinohort.cz Dodání vzorků: Vinařství Hort 671 82 Dobšice 89 v době od 1.3. do 11.3.2005 Ing. Jiří Hort 00420602149445

Vinotéka Veronský dům Míšeňská 8, 110 00 Praha 1 v době od 28.2. do 9.3.2005 Martin Sýkora 0420603227007

Termín hodnocení: Dne 16.3. v sokolovně v Dobšicích od 10 hodin. Termín výstavy: Dne 26.3.2005 v sokolovně v Dobšicích od 15 hodin. Termín výstavy v Praze: Dne 1.4.2005 v Lustermannském sklepě a Vinotéce Veronský dům, Míšeňská 8, Praha 1. Výsledky budou zveřejněny na www.vinnysklep. cz, www.vinom.info, www.misenska.cz, Týdeníku Rovnost (Znojemské noviny), Znojemsko, Vinařský obzor, Sommelier, Vino Revue, Fatem TV a Radio Blaník.


Je nejvy‰‰í ãas rozhodnout se pro roz‰ífiení a modernizaci Va‰ich zpracovatelsk˘ch kapacit. Máme pro Vás fie‰ení: ✓ ml˘nkoodzrÀovaãe ✓ ventilátory na dopravu tfiapin ✓ vinifikátory ✓ pneumatické a vakuové lisy ✓ kompletní chladící systémy pro fiízené kva‰ení ✓ vakuové filtry na sedimenty a kaly ✓ kfiemelinové filtry ✓ cross flow filtry ✓ vakuové odparky ✓ pístová ãerpadla COSTRUZIONE MACCHINE ENOLOGICHE

COMPO spol. s r.o., Na Pankráci 30, 140 00 Praha 4 tel.: 234 633 280-5, fax: 234 633 290, e-mail: info@compo.cz


Vinařský obzor (3/2005)

157

Dovoz vína do České republiky v roce 2004 Ing. Jiří Sedlo, CSc., Svaz vinařů ČR

V rámci EU se nevybírá clo a pro třetí země platí celní sazebník EU. Objem dovozu se ve srovnání s rokem 2003 mírně zvýšil (1,188 mil. hl oproti 1,028 mil. hl v roce 2003, tj. o 15 %), průměrná dovozní cena se však zvýšila výrazněji (19,70 Kč/l oproti 15,70 Kč/l, tj. o 25 %). Je otázkou, kolik z těchto 15 % se promítlo v meziročním nárůstu spotřeby vína a kolik zůstalo v meziskladech mezi dovozcem a spotřebitelem, případně i na zásobách u konečného spotřebitele. Z hlediska zvýšení dovozní ceny je zajímavé, že se zvýšila právě o 25 %, tedy o částku, která byla před vstupem ČR do EU vybírána jako smluvní sazba cla. V obou letech bylo přes 60 % vína dodáno z Rakouska, Španělska a Itálie. Dovoz vína v obalech do 2 litrů (tzv. lahvové víno) dosáhl 350 tis. hl při průměrné ceně 35,40 Kč/l a meziročně se tak zvýšil o 28 % (80 tis. hl), zatímco průměrná cena narostla o 7 Kč/l (25 %). Takže dovoz se zde výrazně zvýšil a konečná průměrná cena je srovnatelná s cenou před vstupem do EU po proclení. V této kategorii lze očekávat růst dováženého množství i průměrné ceny také v příštích letech. Víno v obalech nad 2 litry (tzv. sudové víno) bylo dovezeno v celkovém objemu 820 tis. hl při průměrné ceně 11,90 Kč/l. Meziročně se dovoz zvýšil o 10 % (70 tis. hl) a průměrná cena narostla jen o 1,30 Kč/l (12 %). Zatímco v roce 2003 tvořilo červené víno 38 % z dovezeného vína celkem, v roce 2004 to bylo jen 35 %. Vezmeme-li v úvahu, že se jedná o údaje za 24 měsíců, na produkci ČR se červené víno podílelo 33 % (2003) a 34 % (2004) a náš vývoz byl zanedbatelný, pak nemůže být pravdou, že červené víno se podílí na spotřebě vína v ČR 50 %. Jak vyplývá z předešlého, podíl červeného vína na spotřebě vína v ČR tvoří 36 až 37 %.

Usuzovat na to, že už začal klesat zájem spotřebitelů o červené víno na základě těchto dat z posledních dvou let, zatím nelze, ale možný trend to je. Celkem bylo dovezeno víno v hodnotě 2,3 miliardy Kč, zatímco v roce 2003 to bylo 1,6 miliardy Kč (+ clo do státního rozpočtu). Vývoz vína z ČR byl opět zanedbatelný, vyvezeno bylo 28 tisíc hl převážně lahvového vína za 116 milionů Kč (2003: 19 tisíc hl za 96 mil. Kč). Nárůst exportu meziročně činil tedy v objemovém vyjádření 47 %, v hodnotovém vyjádření jen 21 %. ČR nyní vyváží přibližně 5 % dovozu v hodnotovém vyjádření. Obchodní bilance ČR v komoditě víno se tedy meziročně zhoršila a činí –2,2 miliardy Kč (2003: –1,5 miliardy Kč). U dovozu jde především o víno stolní a víno k dalšímu zpracování. Tato kategorie vína není přímou konkurencí našeho vína. Zdroj: ČSÚ, SZIF, Svaz vinařů ČR. Všechny údaje jsou zaokrouhleny.


158

Vinařský obzor (3/2005)

Vinotéka Obůrka představila mladá vína Odborný tým pod vedením paní Evy Kloudové připravil průřez čtyřmi desítkami odrůd bílých, růžových a červených vín od 12 malých, středních i větších vinařkých firem z různých koutů jižní Moravy. Během čtyř dnů přišlo mladá vína porovnat téměř 330 milovníků vín. Překvapivě na nás zapůsobil pozdněsběrový Müller Thurgau ze Znovínu Znojmo, který evokoval ovocitost přezrálých broskví a vábil harmoničností kyselin a zbytkového cukru. Znovínská firma také dodala další vynikající vzorek a tím bylo Rulandské bílé a nezklamalo ani plné, komplexní a intenzivní Rulandské šedé, také v pozdním sběru. Ale abychom nezůstali jen u Znovínu a ŠSV V. Pavlovice – dle slov sommeliérky Veroniky Petříčkové patřilo mezi nejžádanější vína během několikadenní prezentace také Veltlínské zelené od popického vinaře Málka nebo dubňanský Aurelius ze společnosti

LIVI. Mezi návštěvníky byla uspořádána anketa, která vína je nejvíce zaujala. Nejčastěji jmenovaným bílým vínem byl pozdněsběrový Sauvignon ze ŠSV V. Pavlovice, v těsném závěsu za ním skončilo výtečné Veltlínské zelené Stanislava Málka z Popic. Červeným vínům dominoval ZW p.s. taktéž z ŠSV V. Pavlovice a následoval jej jakostní Modrý Portugal Karla Reichmanna z V. Pavlovic. Zeptali jsme se také manželů Kloudových, majitelů vinotéky, jaké jsou dnes trendy obliby vín mezi konzumenty z řad jejich zákazníků. „Stále jedeme na vlně červených vín, alespoň tak usuzujeme dle zájmu o vína. Zajímavé je, že poměrně oblíbený je v dnešní době Cabernet Moravia, z bílých vín pak obecně rodina „pinotů“ – Rulandské bílé, Rulandské šedé a také Chardonnay,“ sdělila Vinařskému obzoru Eva Kloudová (rs)

Na snímku nalévá slečna Renata Dvořáková z vinotéky Obůrka velmi zajímavý Zweigeltrebe z hroznů o cukernatosti v pozdním sběru ze ŠSV Velké Pavlovice Petru Posoldovi.

Vztah místních výstav vín k zákonu o spotřebních daních Ing. Pavel Krška, Svaz vinařů ČR

Protože je tato problematika velmi aktuální a v poslední době se v tisku vyrojilo mnoho nepřesných a zavádějících informací, oslovili jsme přímo kompetentního zástupce Celní správy, konkrétně Ing. Oldřicha Knechta, ředitele Celního ředitelství Brno. Z našeho cca hodinového rozhovoru vyplynula jasná a přehledná doporučení jak pro přihlašovatele, tak pro organizátory k tomu, aby výstavy vín probíhaly v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních, v platném znění (dále jen „ZSD“).

Zjednodušeně lze přihlašovatele na tyto místní výstavy vín rozdělit na dvě kategorie: 1. Výrobci vína, kteří jsou registrováni jako plátci spotřební daně u příslušného Celního úřadu a kteří víno běžně prodávají. 2. „Drobní vinaři“ (zahrádkáři), kteří vyrábí tiché víno pouze pro vlastní spotřebu, spotřebu členů své domácnosti, osob jim blízkých nebo jejich hostů, u kterých roční výroba nepřekročí 1000 l a vyrobené víno neprodávají. Tito drobní vinaři nemusí podle ZSD vést žádnou evidenci. Obavy z porušení ZSD jsou vyjadřovány zejména ze strany oněch „drobných vinařů“. V § 92 odst. 1 ZSD je uvedeno, že „Plátcem není fyzická osoba, která spolu s osobami tvořícími s ní domácnost vyrobí pro vlastní spotřebu, pro spotřebu členů její domácnosti, osob jí blízkých nebo jejích hostů tiché víno podle § 93 odst. 3 v celko-

vém množství nepřesahujícím 1000 litrů za kalendářní rok za podmínky, že nedojde k jeho prodeji“. Při definici pojmů „domácnost“ a „osob jí blízkých“ se ZSD odkazuje na občanský zákoník, který je definuje takto: „Domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby“ a „Osobou blízkou je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní“. ZSD v § 92 neupravuje, kde a jakým způsobem může drobný vinař vyrobené víno spotřebovat ani kde a jak může dojít ke spotřebě vína jeho hosty, tzn. kde a jakým způsobem je může hostit. Lze tedy připustit výklad, kdy bude drobný vinař hostit své hosty na výstavě vína.


Vinařský obzor (3/2005)

ZSD také neupravuje, zda může své hosty „hostit“ pouze drobný vinař, některý z členů jeho domácnosti nebo osoba mu blízká. Obecně lze také připustit, že se nechá v této činnosti drobný vinař zastupovat jinou, k tomu zmocněnou osobou, kterou může být např. pořadatel výstavy vín. V uvedeném případě by tedy pořadatel výstavy vín tichá vína nabízel (hostil) jménem jejich výrobců (drobných vinařů). V žádném případě však nesmí dojít k prodeji takto nabízených vín hostům výstavy a ani drobný vinař, který vína na výstavu vín poskytl, za ně nesmí dostat v žádné formě zaplaceno. Z pohledu drobného vinaře lze tedy možnost vystavovat specifikovat následujícím způsobem: 1. Drobný vinař přihlásí své víno na výstavu vín za účelem prezentace vína jako produktu svých pěstitelských a vinařských schopností. V přeneseném slova smyslu jde vlastně o prezentaci tohoto vína jeho hostům (hoštění), přičemž tato prezentace může probíhat např. v kulturním domě a hosty pak budou všichni návštěvníci výstavy. Samotnou prezentaci vína (hoštění) pak může jménem drobného vinaře zajišťovat organizátor výstavy (hostitel). 2. Přihlášené víno zůstává stále majetkem drobného vinaře až do zkonzumování návštěvníky výstavy. 3. Podmínkou tohoto způsobu prezentace je, že vinař nedostane za přihlášené a na výsta-

vu dodané víno žádnou finanční ani jinou náhradu. Dalším pohledem je pohled organizátora výstavy – např. místního zahrádkářského spolku k ZSD. Ani ten by neměl mít se ZSD problém za dodržení následujících podmínek: 1. Nesmí prodávat víno vyrobené drobným vinařem (§ 92 ZSD), resp. může prodávat pouze víno od výrobců, kteří jsou registrovanými plátci spotřební daně. 2. Při ochutnávce vín vyrobených drobným vinařem organizátor zprostředkovává návštěvníkům výstavy pohoštění – prezentaci vín jménem přihlášených drobných vinařů. 3. Návštěvník zakoupením vstupenky nesmí platit za ochutnávané vzorky vín vyrobených drobným vinařem, byť mu její zakoupení ochutnávku vín umožňuje. Zisk z prodeje vstupenek může být použit k jakémukoliv účelu (náklady organizátora, kulturní program...) s výjimkou placení za víno dodané a vystavované drobným vinařem. Nesmí jít tedy o prodej vína, ale o vstupné na akci. Správce spotřební daně by se pak zřejmě při případné kontrole výstavy vín zaměřil zejména na skutečnost, zda nedochází k prodeji vína od výrobců, kteří nejsou registrovaní jako plátci SD (drobní vinaři) hostům. Současný pokles zájmu o vystavování vín na místních výstavách souvisí s obavou drobných výrobců, že celní úřady budou podle katalogu

Chcete popíjet víno zadarmo? Přání popíjet víno a ještě za to dostat odměnu se může vbrzku splnit některým Západočechům. Odborníci z plzeňské fakultní nemocnice budou totiž zkoumat, zda pití bílého vína a zároveň užívání vitaminů či přírodní látky betainu pozitivně ovlivní lidské zdraví. K popíjení vína budou hledat zhruba 180 dobrovolníků starších 40 let. Začít vědci chtějí v polovině února, závěry studie by mohly být známy o prázdninách. Informoval o tom člen výzkumného týmu Daniel Rajdl. „Pokud to dopadne podle našeho očekávání, měla by se veřejnost dovědět, zda je vhodnější dát si k vínu zdroj vitaminu B – tedy například chleba či sezamovou tyčinku, nebo raději zelí, které obsahuje kyselinu listovou, nebo špenát, červenou řepu či krevety, v nichž je betain,“ vysvětlil Rajdl. Odborníci Ústavu klinické biochemie a hematologie Lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice v Plzni tak navazují na výzkum, který provedli před dvěma lety. Tato studie ukázala, že alkohol prokazatelně chrání před kornatěním tepen, protože zvyšuje HDL cholesterol. Zároveň však zvyšuje i hladinu aminokyseliny homocystein. Ta může urychlit rozvoj chorob, jako je srdeční infarkt, mozková mrtvice nebo demence Alzheimerova typu. Odborníci tedy chtějí zjistit, zda některý z vitaminů nebo přírodní látka betain nemohou tomuto vzestupu zabránit. Účastníci studie budou rozděleni do šesti skupin. Jedna bude užívat s vínem vitamin B6, druhá vitamin B12, třetí kyselinu listovou, čtvrtá betain a pátá neúčinnou látku (placebo). Šestá skupina bude pít jen víno. První měsíc budou účastníci abstinovat, druhý měsíc pít necelé čtyři decilitry bílého vína denně, (ženy jen dva), třetí měsíc budou opět bez alkoholu. Po každém měsíci se podrobí odběru krve. Po skončení výzkumu je lékaři seznámí s tím, jak jsou náchylní onemocnět aterosklerózou. Přihlášky už jsou na internetových stránkách fakultní nemocnice. Výzkum financuje Grantová agentura Univerzity Karlovy. Víno částečně hradí společnost Bohemia Sekt. www.novinky.cz

159

výstavy provádět kontroly vinařů ve sklepích. K tomu je možno říct jen jedno: každý vinař se musí rozmyslet, jestli bude vinařem – podnikatelem, tj. víno bude prodávat a plnit veškeré podmínky dané zákonem o spotřebních daních, vinařským zákonem a dalšími zákonnými předpisy; a nebo bude tzv. drobným vinařem a bude vyrábět tiché víno do 1000 l/rok pro potřebu své domácnosti a svých přátel za předpokladu, že toto víno nebude prodávat. Pokud splní podmínky pro jednu, či druhou kategorii, nemá se čeho obávat. Pokud někdo vyrábí tiché víno nad 1000 l/rok nebo jej prodává a není zaregistrován jako plátce spotřební daně, riskuje postih ze strany orgánů celní správy, případně SZPI, a to bez ohledu na to, jestli víno přihlásí na výstavu či ne. Realitou je, že prodej vína „načerno“ jednoduše končí. Na závěr rozhovoru mne pan ředitel Knecht ujistil o tom, že zájmem celní správy v žádném případě není šikana drobných vinařů či pořadatelů výstav vín. Poznámka: Svaz vinařů České republiky nyní provádí analýzu stávajících národních a evropských předpisů v oblasti vinohradnictví a vinařství, s cílem navržení možného zjednodušení evidenčních a výkaznických povinností. Nelze si ale myslet, že bude možno vyrábět a prodávat víno bez evidence a kontroly – to není možné v žádné zemi EU.

Argentina má pro vinařství svůj strategický plán až do roku 2020 Argentinský prezident v září 2004 podepsal strategický plán rozvoje vinařství. Cílem je dosáhnout na mezinárodním trhu s vínem obratu ve výši 2 miliard dolarů a 10 % podílu na světovém exportu vína. K tomu má napomoci: podpora menším producentům hroznů, aby získali pozice na obchodu s vínem, získání odbytiště na latinskoamerickém trhu s vínem, zlepšení pozic argentinských odrůdových vín vyšších kategorií na velkých trzích severní polokoule. (js) Francouzští vinaři protestovali rozdáváním vína Výrobci vína z Bordeaux uspořádali v létě 2004 protestní akci v místech, kde se platí dálniční poplatky při výjezdu z města. Cílem bylo upozornit turisty na hromadící se problémy vinařů, jako zvyšující se zásoby, snižující se ceny a agresivní konkurence ze zámoří. „Jelikož nemůžeme naše víno prodat, tak ho jednoduše rozdáme,“ znělo vysvětlení patnácti set lahví, které byly rozdávány s cedulkou „Zachraňte naše dědictví, pijte Bordeaux“. V roce 1990, když se za barel běžného červeného platilo 1500 GBP, mnozí vinaři investovali do nového vybavení a půdy, nyní však mohou za stejné množství vína dostat nejvýše 700 GBP. Didier Cousiney, prezident nově založené organizace Collectif des Viniculteurs, žádá od úřadů a organizace CIVB (Conseil Interprofessional du Vin) větší pomoc s marketingem a distribucí a také garanci minimální ceny 1000 GBP za barel. „Nejsme odborníci na marketing a to je důvod, proč platíme členské příspěvky,“ říká. Malí výrobci se stávají ještě menšími, zatímco velcí dál rostou.“ S tímto názorem nesouhlasí CIVB ani její prezident Christian Delpeuch.


160

Vinařský obzor (3/2005)

Plánuje údajně několik důkladných opatření, která by měla zažehnat krizi, demonstraci však považuje za chybu. „Měli bychom si vzít z krize poučení, které nám umožní učinit nutné změny v chodu celého odvětví,“ dodává Delpeuch. Podle časopisu Decanter (pp) Slámové víno v Kutné Hoře Dne 9. února se Kutnohorští dočkali další vinařské lahůdky – slámového vína. Lisovaly se hrozny odrůdy Chardonnay, sklízené 5. listopadu minulého roku při cukernatosti 21 st. NM. Z původních 250 kg hroznů do malého ručního lisu přišlo 80 kg zdravých vysušených hrozinek a výsledkem bylo 35 litrů moštu o cukernatosti 30,4 °NM. Na průběh celého procesu dohlíželo mnoho zvědavých milovníků vína, novinářů a zástupců kutnohorské radnice. Ovšem nade všemi dominoval inspektor SZPI ing. Miroslav Láska, který musel zaskočit za nemocnou kolegyni paní Irenu Chleborádovou. Všichni se shodli na výjimečné chuti moštu s říznou kyselinkou a tóny lískových oříšků. Ovšem až čas ukáže, jak si s touto nádhernou matérií poradí sklepmistr malého vinařství v Kutné Hoře pan Jozef Žáček. (vo) O veletrh INTERVITIS VIENNA je velký zájem INTERVITIS VIENNA slibuje úspěch už od samého začátku: Již tři měsíce před zahájením veletrhu bylo dosaženo stanoveného cíle – napoprvé více než 100 vystavovatelů. A zájem o stánky v hale A ve veletržním centru ve Vídni od 4. do 7. května 2005 nadále trvá. Společnost Messe Stuttgart (Veletrhy Stuttgart) pořádá ve spolupráci s Německým vinařským svazem (Deutscher Weinverband) a Rakouským vinařským svazem (Österreichischer Weinbauverband) jako garantem ve Vídni poprvé vlastní odborný veletrh technologie výroby vína. Podle vzoru stuttgartské INTERVITIS INTERFRUCTA jako nejmezinárodnějšího veletrhu tohoto druhu na světě by se veletrh INTERVITIS VIENNA měl v budoucnosti každé tři roky stát – ovšem v podstatně menším měřítku a se zaměřením na technologii výroby vína – inovačním a informačním fórem pro vinaře z Rakouska a sousedních vinařských oblastí – Česka, Slovenska, Maďarska, Chorvatska a Slovinska. Na prvním veletrhu od 4. do 7. května 2005 očekávají organizátoři přibližně 5 000 návštěvníků z řad odborníků. Tržní potenciál pro veletrh INTERVITIS VIENNA je zcela zjevný: jenom z Rakouska je 52 000 hektarů vinic a přibližně 40 000 závodů, z toho 6 500 výrobců s vlastní distribucí, v České republice 19 000 hektarů, na Slovensku 19 000 hektarů, v Maďarsku 93 000 hektarů, Chorvatsku 59 000 a Slovinsku 17 000 hektarů vinic. A navíc: těchto pět zemí má výstaviště ve Vídni takřka „za dveřmi“ a lze se sem bez problémů dostat i jinak než letadlem. Spektrum výrobků a služeb je na veletrhu INTERVITIS VIENNA rozděleno na pět oblastí: techniku pěstování jako největší sektor, sklizeň a zpracování, vinařství, plnění, zavírání a balení a dále prodej a marketing. K cílové skupině návštěvníků patří pěstitelé révy vinné a vinařské závody, dále sdružení vinařů, vinařské školy a instituce, vinařské firmy zaměřené na mladé víno, zpracovatelé ovoce, výrobci moštů a lihovary. Zatímco získávání vystavovatelů a návštěvníků veletrhu INTERVITIS VIENNA je v rukou společnosti Messe Stuttgart, za rámcový program zodpovídá Německý vinařský svaz a Rakouský vinařský svaz. Rakouský vinařský svaz plánuje ve veletržním centru ve Vídni na pátek 6. května „Rakouský den vinařství“, kromě toho se v hale A bude konat „koutek s ochutnávkami“ se zkušebními víny rakouských spolkových institucí a vinařských škol. Dalším odborným příspěvkem bude během všech čtyř dnů veletrhu po deseti podnětných referátech k tématům jako mechanizace ve vinařství, aplikační technika, ošetřování půdy a řízení výsadby, řízení kvašení a regulace tříslovin při výrobě vína, mikrobiologie nebo stavební technika a architektura. Kromě toho se během veletrhu INTERVITIS VIENNA 2005 plánuje „Vinařské fórum pro střední Evropu“, v jehož rámci si výrobci z Česka, Slovenska, Maďarska, Chorvatska a Slovinska mohou podiskutovat s kolegy z oboru a s odborníky EU z Rakouska

a Německa o otázkách týkajících se odbytu vína, státních předpisů, daní u alkoholu, marketingu a dále o problémech s maloobchodem potravin. Veletrh INTERVITIS VIENNA 2005 je otevřený od 4. do 7. května denně od 9 do 18 hod. Vstupné činí 12 euro (v předprodeji 8 euro), pro žáky, studenty a seniory snížené vstupné 5 euro. Další informace najdete na internetu na www.messe–stuttgart.de/intervitis–vienna. (pr) Cech českých vinařů pořádá 9denní poznávací zájezd do Itálie Cílem zájezdu je návštěva srdce Itálie – krásného Toskánska. Budeme se zajímat nejen o vína, ale i o kulturní a historické pamětihodnosti. Zájezd se uskuteční v termínu 21. 5.–29. 5. 2005 a jeho cena je 16 700 Kč pro členy CČV, 17 600 Kč pro ostatní zájemce. Cena zahrnuje dopravu dálkovým autokarem, 6x ubytování v hotelu s polopenzí, jednotlivé degustace, vstupné na vyjmenované památky a muzea. Bližší informace vám poskytne Stanislav Rudolfský, tel. 605 265 245, rudolfsky@cechcv.cz (tajemník CČV, přihlášky), průvodcem a tlumočníkem bude akademický sochař Petr Novák. Přihlášky zasílejte elektronickou poštou nebo na adresu: Stanislav Rudolfský, náměstí ČSA 31, 551 01 Jaroměř. Více též na www.cechcv.cz. (vo) 1. ročník soutěžní výstavy vín „O hustopečskou pečeť“ 2005 Soutěžní přehlídka vín „O Hustopečskou pečeť“ navazuje na dlouhou vinařskou tradici města Hustopečí. Cílem soutěže je další propagace a podpora vína, zejména odrůd typických pro hustopečský region, a propagace vinařství České republiky obecně. Prezentace výsledků soutěže a předání diplomů bude součástí mezinárodního odborného sympozia „České a Moravské vinařství – 1. rok v EU“, které se uskuteční 29. dubna 2005. Soutěže se mohou účastnit tichá odrůdová vína kategorií od „jakostní víno“ do „výběr z hroznů“ odrůd Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský, Svatovavřinecké, André a Modrý Portugal. Vzorky spolu s přihláškou je nutno doručit od 30. 3. do 1. 4. do Stálé vinařské expozice v Hustopečích. Informace na telefonu 519413792 a 728337542. Za přihlášení každého vzorku zaplatí přihlašovatel částku 100 Kč. Částka se vybírá v hotovosti při předání vzorků a přihlášky. Soutěže se mohou účastnit vína ze sklizně ročníků 2001, 2002 a 2003. Výrobce oceněného vína obdrží certifikát – diplom s uvedením získaného ocenění. Oceněná vína budou do doby dalšího ročníku vystavována ve Stálé vinařské expozici v Hustopečích v „čestných boxech“. Oceněná vína budou mít právo být označována dodatečnou vinětou ve formě pečeti. Soutěž je nyní ve schvalovacím procesu na MZe pro uznání soutěže dle vinařského zákona. Další informace – statut a přihláška jsou ke stažení na internetové adrese www.svcr.cz. (pk) Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – měsíc březen 10. 3. 1925 zemřel blatnický vinař Josef Trojanec, předseda vinařské besídky a propagátor Blatnického Roháče. VO 19, 1925, č. 4, str. 38. Dr. Emil Reich se dožil 17. 3. 1925 padesáti let. Byl učitelem na zemědělských školách až docentem VŠZ v Brně. V r. 1918 byl jmenován odborným radou na ministerstvu zemědělství a zasloužil se o budování vinařských škol, poradenství, pokusnictví a výzkumu ve vinohradnictví a sklepním hospodářství. VO 29, 1935, č. 4, str. 61. Při příležitosti plenární členské schůze Moravínu přednášel 12. 3. 1965 Lenz Mozer z Rohrendorfu o problematice pěstování révy vinné na vysokém vedení. Vinohrad 58, 1965, č. 5, 4. str. obálky. Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc., padesátníkem. Vinohrad 78, 1985, č. 5, str. 118 a šedesátníkem VO 88,1995, č. 3–4, str. 36


Vinařský obzor (3/2005)

100 let od začátku výuky na zahradnickém školství v Mělníku. Popsána historie vinařství, založení školy výnosem z 29. 11. 1883. Výuka zahájena 15. 3. 1885. Vinohrad 78, 1985, č. 6, str. 130–133 a č. 9, str. 204. Josef Černý se 29. 3. 1995 dožil 85 let. Byl vinařským inspektorem na Znojemsku, v roce 1955 na šlechtitelské stanici ve Znojmě a od r. 1964 vedoucí vinic semenářského státního statku v Prosiměřicích. VO 88, 1995, č. 7–8, str. 77 Podle uvedených zdrojů zpracoval Ing. Drahomír Míša XV. setkání přátel vín v Ostravě Dne 5. února 2005 se v restaurantu Koras konalo hodnocení 15 nominovaných vín odrůdy Modrý Portugal. Zatímco pětici členů klubu K.A.H.A.N. nejvíce zaujal bronzovou medailí oceněný Modrý Portugal 2000 (Trpělka & Oulehla) (84.5 b.), titul šampióna dvanácti ostravských hodnotitelů získal Modrý Portugal 2003 (Trpělka & Oulehla) (86.5 b.), který při shodném mediánu předčil Modrý Portugal 2003 Cuvée Harmony (Michlovský) zásluhou vyššího bodového průměru. Stříbrnou medaili obdržel Modrý Portugal 2002 (Habánské sklepy) (86 b.), medaili bronzovou Modrý Portugal 2003 p.s. (Skoupil) (85 b.), atypický Modrý Portugal 2003 p.s. (Vaněk) (84.5 b.) a Modrý Portugal 2003 p.s. bq (Hrdina) (84 b.). Nejrozporuplněji (86…58 b.) byl pro animální tóny hodnocen Modrý Portugal 2003 (Rajský) (76 b.) a nevhodné podmínky archivace neprospěly Modrému Portugalu 2000 (Musil) (74 b.). Nejhorší poměr cena:kvalita zaznamenal Modrý Portugal 2003 (Baltizarová) (70 b.). (mk) Ad „Nově registrované odrůdy révy vinné“ V čísle I, ročník 98/2005 Vinařského obzoru v článku Nově registrované odrůdy révy vinné bylo představeno 6 odrůd, které byly registrovány v r. 2004. U sedmé odrůdy Rubinet jsme uvedli poznámku, že se předpokládá registrace koncem roku 2004. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, odbor odrůdového zkušebnictví rozhodl o registraci odrůdy Rubinet ke dni 28. 1. 2005. Ing. Ivana Ludvíková, Oddělení vinohradnictví, ÚKZÚZ Brno, ZS Oblekovice

ředitelka Ing. Ivana Machovcová. Historie obou institucí se prolíná již delší dobu. Vinařská akademie Valtice byla dokonce založena při škole, a to v roce 1993 při příležitosti 120. výročí založení školy. Obě instituce se společně podílely na projektu Naučné vinařské stezky ve Valticích, kde SViŠ vytvořila výukovou vinici s popisy jednotlivých odrůd a s ukázkami tvarů vedení keřů révy. Podpis smlouvy vytvořil předpoklad pro další rozvoj spolupráce, jejímž cílem je společná propagace a vzdělávání v oblasti vinohradnictví a vinařství. V praxi se projeví rozšířením počtu vzdělávacích akcí a jejich zesouladěním tak, aby se vzájemně nepřekrývaly. Díky větším možnostem a rozsáhlejšímu zázemí dojde také ke zkvalitnění výuky. SViŠ i VAV zůstávají samostatnými subjekty, které budou nadále vyvíjet i své další aktivity. Společně pořádané akce se budou konat pod hlavičkou: Střední vinařská škola Valtice (jakožto státní vzdělávací instituce uváděná na prvním místě) a Vinařská akademie Valtice (občanské sdružení). Pro zájemce o základní znalosti hodnotitelů vína je na 18. březen připraven Kurz degustátorů. Vhodný je zejména pro hodnotitele na místních výstavách, otestovat své schopnosti však mohou i účastníci z řad široké veřejnosti. Těm je určen i kurz ABC o víně v termínu 25.–27. 3., jehož prostřednictvím bude možné proniknout do romantického světa vína. Zejména zástupci hotelů a restaurací naleznou potřebné informace z vinohradnictví, vinařství a servisu vína v intenzivním čtrnáctidenním kurzu Sommelier, jehož první část pro velký zájem začíná netradičně již na jaře. Vědomosti a vinný entuziasmus budou účastníci kurzu čerpat především od nestora českého vinařství prof. Krause. O dalších připravovaných i již uskutečněných akcích je možné se informovat na webových stránkách www.svisv.cz a www.vinarska–akademie.cz. Šárka Nádvorníková

Občanské sdružení – Vinaři Mařatice pořádají v neděli 1.5.2005 jubilejní XXVII. výstavu vín Uherskohradišťského regionu spojenou s ochutnávkou. Výstava se koná v prostorách Zimního stadionu v Uherském Hradišti v době od 9.00 do 16.00 hod. Odborné hodnoceni – degustace se bude konat v neděli 24. 4. 2005 od 10.00 hod. v sále kulturního zařízení v Mařaticích stobodovým systémem. Na Vaši hojnou účast se těší pořadatelé. 4. Přehlídka vín a sýrů HRUŠKY 2005 Místní organizace ČZS a Obecní úřad Hrušky zvou v sobotu 26. 3. 2005 od 10.00–22.00 do tělocvičny místní ZŠ všechny milovníky dobrého vína na každoroční ochutnávku místních i přespolních vín. Loni byla již potřetí výstava koncipována jako přehlídka vín (vína nebyla bodována) a byla spojena s ochutnávkou českých i zahraničních sýrů. Pro velký zájem a kladné reference od návštěvníků se organizátoři rozhodli i nadále pokračovat v tomto spojení vín a sýrů. Loňská přehlídka byla propagována v regionálním tisku, na internetu a v odborném tisku. I letos doufáme, že toto přivede do Hrušek spoustu spokojených návštěvníků z nejbližšího okolí i celé republiky. Richard Tichý Podpis smlouvy o spolupráci Již v předchozích letech započatá spolupráce Vinařské akademie Valtice (VAV) se Střední vinařskou školou Valtice (SViŠ) byla zpečetěna v lednu letošního roku podpisem smlouvy o spolupráci obou zmíněných stran. Za VAV podepsal dokument prezident Ing. Jiří Kopeček, SViŠ zastoupila

161

nabízí k prodeji Sterilizátor lahví značky PERLA 3, sterilizace prováděna roztokem SO2. Maximální výkon stroje 6 000 ks lahví / hod. Uvedení do provozu 12/1997. Pro bližší informace volejte 519 504 227 nebo 602 734 449 (Ing. Luskač).


162

Vinařský obzor (3/2005)

Vinařské akce v období 10. 3. až 30. 4. datum 12. 3. 2005 12. 3. 2005 12. 3. 2005 12. 3. 2005 12. 3. 2005 12. 3. 2005 13. 3. 2005 18. 3. 2005 19. 3. 2005 19. 3. 2005 19. 3. 2005 19. 3. 2005 19. 3. 2005 19. 3. 2005 19. 3. 2005 19. 3. 2005 19. 3. 2005 19. 3. 2005 19. 3. 2005 27. 3. 2005 27. 3. 2005 27. 3. 2005 27. 3. 2005 27. 3. 2005 27. 3. 2005 27. 3. 2005 27. 3. 2005 27. 3. 2005 27. 3. 2005 27. 3. 2005 27. 3. 2005 27. 3. 2005 27. 3. 2005 27. 3. 2005 27. 3. 2005 27. 3. 2005 27. 3. 2005 27. 3. 2005

název Místní výstava vín Lanžhot Místní výstava vín Vranovice Místní výstava vín Nosislav Místní výstava vín Vacenovice Místní výstava vín Kozojídky Místní výstava vín Blatnice pod Sv. Antoníčkem Místní výstava vín Kurz degustátorů Místní výstava vín Březí Místní výstava vín Krumvíř Místní výstava vín Horní Bojanovice Místní výstava vín Bulhary Místní výstava vín Sedlec Místní výstava vín Přibice Místní výstava vín Hovorany Místní výstava vín Skalka Místní výstava vín Místní výstava vín Kyjov Místní výstava vín Strážnice Místní výstava vín Místní výstava vín Hlohovec Místní výstava vín Dolní Dunajovice Místní výstava vín Ivaň Místní výstava vín Dolní Věstonice Místní výstava vín Šitbořice Místní výstava vín Podivín Místní výstava vín Zaječí Místní výstava vín Šakvice Místní výstava vín Drnholec Místní výstava vín Archlebov Místní výstava vín Bukovany Místní výstava vín Domanín Místní výstava vín Hroznová Lhota Místní výstava vín Milotice Místní výstava vín Násedlovice Místní výstava vín Rohatec Místní výstava vín Vnorovy Přehlídka vín s ochutnávkou a posezením u cimbálu Čejč

misto Sál Podlužan, od 10.00, hodnocení 5.3. ve Společenském domě Hala, od 14.00, hodnocení 5.3. v Restauraci u nádraží Sportovní hala, od 13.00, hodnocení 6.3. ve 13.00 Kulturní dům, od 14.00, hodnocení 6.3. 12.3. a 13. 3. 2005, Obecní úřad, od 9.00 hod., hodnocení 6.3.

kontakt ČZS Břeclav, tel. 519 373 060 a místní obecní úřad. ČZS Břeclav, tel. 519 373 060 a místní obecní úřad. ČZS Břeclav, tel. 519 373 060 a místní obecní úřad. ČZS Hodonín, tel. 518 353 861 a místní obecní úřad. Hodonín, tel. 518 353 861 a místní obecní úřad.

Od 17 hod. hraje cimbálová muzika.

Stanislav Vyskocil 518 331 356, 608 86 11 46

Mutěnice, KD, od 9.00 hodin Vinařské akademie Valtice Sál OÚ, od 13.00, hodnocení 13.3. od 9.00 Kulturní dům, od 14.00, večer taneční zápava. Hodnocení 13.3. od 9.30. Kulturní dům, od 14.00, hodnocení 13.3. od 14.00 Kulturní dům, od 16.00, hodnocení 5.3. v jídelně ZD od 9.00 Kulturní dům, od 10.00, hodnocení 6.3. od 9.00 Obecní hostinec, od 9.30, hodnocení 13.3. od 9.30 Sokolovna, od 13.00 hod., hodnocení 12.3. Vinárna ve Skalce, od 14.00 hod., hodnocení 12.3. Žižkov, od 13.00 Městské kulturní středisko, od 14.00, hodnocení 12.3. Kulturní dům, od 13.00, degustace 13.3. Rakvice, od 10.00 hod., sokolovna Kulturní dům, od 10.00, hodnocení 20.3. od 10.00 Kinokavárna, od 9.00, hodnocení 13.3. od 13.00 Restaurace Ivaňka, od 14.00, hodnocení 20.3. od 10.00 fara Ivaň Kulturní dům, od 9.00, hodnocení 20.3. od 9.00 na myslivně. Sokolovna, od 10.00, hodnocení 20.3. od 13.00 Městský sál, od 9.00, hodnocení 20.3. od 9.00 Sokolovna, od 10.00, hodnocení 20.3. od 9.00 sklep Nosreti Sokolovna, od 10.00, hodnocení 19.3. od 14.00 Kinosál, od 10.00, hodnocení 20.3. od 9.00 Základní škola, od 10.00 hod., hodnocení 13.3. Sokolovna, od 13.00., degustace 18.3. Dělnický dům, od 13.00 hod., degustace 20.3. Kulturní dům, od 9.30, degustace 20.3. Kulturní dům, od 13.00 hod., degustace 13.3. Kulturní dům, od 10.00 hod, hodnocení 18.3. Kulturní dům, od 10.00 hod., hodnocení 20.3. Lidový dům, od 13.00 hod.

F. Dubina – 606 731 042 www.vinarska-akademie.cz ČZS Břeclav, tel. 519 373 060 a místní obecní úřad. Karel Rozsypal, tel.: 519423334 ČZS Břeclav, tel. 519 373 060 a místní obecní úřad. ČZS Břeclav, tel. 519 373 060 a místní obecní úřad. ČZS Břeclav, tel. 519 373 060 a místní obecní úřad. ČZS Břeclav, tel. 519 373 060 a místní obecní úřad. ČZS Hodonín, tel. 518 353 861 a místní obecní úřad. ČZS Hodonín, tel. 518 353 861 a místní obecní úřad. hodnocení probíhá 13.3. Od 9:30 ČZS Hodonín, tel. 518 353 861 a místní obecní úřad. ČZS Hodonín, tel. 518 353 861 a místní obecní úřad. [vinarstvivajbar@centrum.cz] ČZS Břeclav, tel. 519 373 060 a místní obecní úřad. ČZS Břeclav, tel. 519 373 060 a místní obecní úřad. ČZS Břeclav, tel. 519 373 060 a místní obecní úřad. ČZS Břeclav, tel. 519 373 060 a místní obecní úřad. ČZS Břeclav, tel. 519 373 060 a místní obecní úřad. ČZS Břeclav, tel. 519 373 060 a místní obecní úřad. ČZS Břeclav, tel. 519 373 060 a místní obecní úřad. ČZS Břeclav, tel. 519 373 060 a místní obecní úřad. ČZS Břeclav, tel. 519 373 060 a místní obecní úřad. ČZS Hodonín, tel. 518 353 861 a místní obecní úřad. ČZS Hodonín, tel. 518 353 861 a místní obecní úřad. ČZS Hodonín, tel. 518 353 861 a místní obecní úřad. ČZS Hodonín, tel. 518 353 861 a místní obecní úřad. ČZS Hodonín, tel. 518 353 861 a místní obecní úřad. ČZS Hodonín, tel. 518 353 861 a místní obecní úřad. ČZS Hodonín, tel. 518 353 861 a místní obecní úřad. ČZS Hodonín, tel. 518 353 861 a místní obecní úřad.

Sokolovna, od 14.00 hod.

www.cejc.cz

27. 3. 2005 Místní výstava vín Viničné Šumice

Sokolovna ve Vin.Šumicích.Od 9.00 hod.

30. 3. 2005 1. 4. 2005 2. 4. 2005 10. 4. 2005 16. 4. 2005

Moravský sklípek, Šatov Litoměřice Litoměřice Veselí nad Moravou, zahrádkářký areál Benátky, od 9.00 Šardice, od 14 hod., Obecní hala Orla

Stanislav Kříž Mob.602743023; f.rihacek@seznam.cz Mob.721878464. www.znovin.cz www.cechcv.cz www.cechcv.cz místní organizace ČZS Hodnocení 8.4. tamtéž, nesporova@telecom.cz

Velké Pavlovice. Hodnocení vín je dne 15. 4. 2005.

www.velke-pavlovice.cz

Ochutnávka vín Vinařské Litoměřice Vinařské Litoměřice Místní výstava vín Veselí nad Moravou Místní výstava vín Forum Moravicum 2005 – nom. výstava 22. 4. 2005 Velkopavlovické podoblasti 23. 4. 2005 Výstava vín Sady u Uh. Hradiště Forum Moravicum 2005 – nom. výstava 23. 4. 2005 Velkopavlovické podoblasti 23. 4. 2005

Výstava vín Podluží 2005, Dolní Bojanovice

24. 4. 2005 Místní výstava vín Dolní Bojanovice Výstava vín Podluží 2005, Dolní 24. 4. 2005 Bojanovice 27. 4. 2005 Ochutnávka vín Odborný seminář „České a moravské vinařství – 1. rok v EU” spojený 29. 4. 2005 s vyhlášením soutěžní přehlídky vín „O hustopečskou pečeť” 30. 4. 2005 Stavění májky u Nechor 30. 4. 2005 5. Místní výstava vín v Lovčičkách 30. 4. 2005 Místní výstava vín Pohořelice 30. 4. 2005 Místní výstava vín Ratíškovice

KZ-Sady, Uh. Hradiště

p. Medek 603 847421

Velké Pavlovice. Hodnocení vín je dne 15. 4. 2005.

www.velke-pavlovice.cz

Kulturní dům, od 10.00

Vinařský spolek Dolní Bojanovice, Odběr vzorků probíhá ve dnech 9.–10. 4. 2005 od 14.00 do 18.00 v prostorách vinného sklepu Zádruha v Dolních Bojanovicích. ČZS Hodonín, tel. 518 353 861 a místní obecní úřad.

Obecní dům v Dolních Bojanovecích, 10.00–22.00

Vinařský spolek Dolní Bojanovice

Moravský sklípek, Šatov

www.znovin.cz

Obecní dům v Dolních Bojanovecích, 14.00–22.00 hod., hodnocení 17.4. od 9.30

Společenský dům a hotel Centro. Sběr vzorků na soutěž od 30. 3. do 1. 4. ve www.hustopece-city.cz Stálé vinařské expozice – Dům u Synků Hustopeče Vesnička vinných sklepů Nechory u Prušánek Lovčičky - sál Sokolovny, zahájení v 10.00 od 13.00 hod.cimbálová muzika Sál radnice, od 9.00, hodnocení 24.4. od 9.00 Restaurace u Šťastných, od 14.00 hod., hodnocení 24. 4.

www.nechory.cz Jaroslav Rozsypal 608 75 85 11 ČZS Břeclav, tel. 519 373 060 a místní obecní úřad. ČZS Hodonín, tel. 518 353 861 a místní obecní úřad.

Kráceno. Kompletní přehled vinařských akcí je na internetové adrese www.svcr.cz/vinarskeakce, kde lze i přidávat upozornění na nové akce. Anonci na vinařskou akci lze poslat i e-mailem na svcr@svcr.cz. Některé březnové a dubnové akce byly již prezentovány v únorovém čísle Vinařského obzoru. Údaje jsou bez záruky.


Vinařský obzor (3/2005)

Sazenice révy vinné

163

Chcete doopravdy kvalitní korky . . . ?

Rulandské modré, Modrý Portugal, Tramín červený, Zweigeltrebe, Svatovavřinecké, Alibernet, Müller Thurgau, Sauvignon minimální odběr 50 ks Cena 33 Kč bez DPH Vilém Kraus – Mělnické vinařství Kraus Přístavní 1282, 276 01 Mělník tel.: +420 315 67 00 62, fax: +420 315 67 18 14 E-mail: krausvilem@seznam.cz T-mobile: +420 603 89 48 05

Martin Hicl Dlouhá 49, 691 06 Velké Pavlovice Tel./fax: 519 429 316, mobil: 608 821 343

řádková inzerce Prodám sklep v Zaječí. Vhodný na uskladnění vína archiv. Tel.: 604 550 376 Sazenice révy vinné: Sauvignon, Svatovavřinecké, Ryzlink vlašský, André, Müller Thurgau, Modrý Portugal, Rulandské modré, Irsai Oliver, Tramín červený. Cena 30 Kč + DPH. Tel:. 515 230 320, 737 721 765 Prodám cca 500 vinných přepravek. Tel.: 604 830 231, 220 970 269 Prodám plnouatomatickou plničku se 12 jehlami + zátkovačka přírodní korek + kruhová etiketovačka se 2 stanicemi. 40x40 filter. Lis 400 l nerezový koš, 500 l dřevěný koš. Oba plně automatické. Kontakt 00436642810011 Prodám nerezový pres HOVART, objem 1200 kg. Tel.: 606 385 553 Kdo prodá knihu Minárik, Navara: Chémia a mikrobiológia vína a Farkaš: Biotechnológia vína? tel.: 775 197 443 Rád bych poděkoval paní Heleně Baker za pomoc při zpracovávání knihy Portské a ostatní fortifikovaná vína. Děkuji za její drahocenný čas při čtení rukopisů, psaní mailů, připomínek, výběru a zaslání fotografií. Jan Stávek, autor Prodám „Barrique“ sudy dub. nové. 1. tř. Původně pro franc. odběr. I větší množ. Cena 13 500 kč/ks. Tel. 737 070 027

Vinafiem v Africe i leckde jinde

190,-

Antonín Koneãn˘, nበpfiední vinafisk˘ odborník, bilancuje ve své první samostatné kníÏce svÛj (vã. 5% DPH) bohat˘ Ïivot spojen˘ s révou vinnou a s vínem jako u‰lechtil˘m mokem. Seznamuje ãtenáfie mimo jiné i s tím, proã se stal vinafiem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinafiil v Etiopii, AlÏírsku, Bulharsku, Albánii ãi Maìarsku, ba i s tím, jak tráví svÛj zku‰enostmi nabit˘ Ïivot v malé moravské vesnici dnes. âtivé a poutavé vyprávûní doprovází mimofiádná fotografická pfiíloha. Kniha je urãena pro v‰echny milovníky ãtenáfisky vdûãn˘ch biografií. Nakladatel CARPE DIEM, ISBN 80-86362-48-5, Rok vydání 2004 Poãet stran 202 + 16 stran fotopfiílohy, Formát 12 x 18,8 cm, Vazba váz. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


164

Vinařský obzor (3/2005)


Nabídka Vinafiského obzoru Zásilkov˘ obchod vinafisk˘ch publikací Víno z nebe na zem „âím více se budeme vzdalovat zákonÛm Ïivota, tím více budeme závislí na umûl˘ch náhraÏkách, které jsme pÛvodnû nepotfiebovali ani k o‰etfiování vinice ani k zvelebování vína“ (Nicolas Joly, autor) Autor v knize odhaluje nûkteré aspekty biodynamie vinohradnictví a vinafiství, které sám úspû‰nû praktikuje ve své vinafiské firmû. Kã 299,00

Pít ãi nepít Îe mÛÏe b˘t moderátní konzumace vína zdraví prospû‰ná, o tom pojednává pfiesvûdãivû podan˘ v˘klad na‰eho pfiedního kardiologa prof. MUDr. Milana ·amánka, DrSc., a jeho spolupracovnice doc. MUDr. Zuzany Urbanové, CSc. Odpovídají v nûm fundovanû na ve‰keré dotazy t˘kající se správného pojetí konzumace vína. Kã 75,00

Vinafiem v Africe i leckde jinde Antonín Koneãn˘, nበpfiední vinafisk˘ odborník, bilancuje ve své první samostatné kníÏce svÛj bohat˘ Ïivot spojen˘ s révou vinnou a s vínem jako u‰lechtil˘m mokem. Seznamuje ãtenáfie mimo jiné i s tím, proã se stal vinafiem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinafiil v Etiopii, AlÏírsku, Bulharsku, Albánii ãi Maìarsku, ba i s tím, jak tráví svÛj zku‰enostmi nabit˘ Ïivot v malé moravské vesnici dnes. âtivé a poutavé vyprávûní doprovází mimofiádná fotografická pfiíloha. Kniha je urãena pro v‰echny milovníky ãtenáfisky vdûãn˘ch biografií. Kã 190,00

Portské a ostatní fortifikovaná vína • Portské (historie v˘roby, krajiny údolí fieky Douro, vinohradnictví v Douru, tradice souãasnost v technologii portsk˘ch vín, tfiídûní portsk˘ch vín, portské a stolování..) • Sherry (historie, pÛda a podnebí, vinohradnictví, postup v˘rby, typy..) • Madeira • Malaga • Ostatní fortifikovaná vína (Marsala, Moscatel de Setúbal, Mistelle, Pineau des Charentes, Macvin du Jura, Jerepiga...) • fortifikovaná vína âeské republiky 144 stran, vázaná, formát 148 x 210 mm Kã 299,00

VÍNO - pomocník pfii poznávání ãeského a moravského vína 8 stránková skládaãka se základními kapitolami souhrnnû, pfiitaÏlivû a srozumitelnû orientující zejména úplné zaãáteãníky v oblasti vína. Vhodné pro osvûtu zákazníkÛm. Pfiíjemn˘ pfiíruãní formát (‰ = 16 cm, v = 24 cm), pevn˘ kfiídov˘ papír v lesklé laminaci umoÏÀuje kaÏdodenní pouÏití. Kã 40,00 pfii vût‰ím odbûru sleva

Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba

roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku

1999 2000 2001 2002 2003 2004

Kã Kã Kã Kã Kã Kã

290,00 330,00 380,00 420,00 450,00 490,00

Vinafisk˘ obzor roãníky 1999 – 2004 v ãerné deskové vazbû se zlat˘m písmem.

Pfiehled odrÛd révy • anal˘za stavu vinohradnictví v âR • popis jednotliv˘ch odrÛd s uvedením pÛvodu odrÛdy, odrÛdov˘ch znakÛ, odolnosti chorobám, vhodnosti poloh a podnoÏe, vedením a fiezu, udrÏovatelÛ odrÛdy, charakteristiky vína • odrÛdy podnoÏové, mo‰tové i stolní, seznam odrÛd a klonÛ vãetnû jejich udrÏovatelÛ Na témûfi stovce stran najdete 50 barevn˘ch vyobrazení hroznÛ odrÛd znám˘ch i nedávno novû registrovan˘ch (Dornfelder, Auxerrois, Hibernal, Vrboska, Domina, Dornfelder, Laurot, Rubinet) (Pfii vût‰ím odbûru je moÏnost slev.) Kã 60,00

Speciální mechanizace mechanizaãní prostfiedky pro vinohradnictví Autofii: Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph. D., Ing. Patrik Burg, 2003, MZLU Brno Publikace se zamûfiuje na ve‰kerou mechanizaci potfiebnou v moderním vinohradnictví od pfiedv˘sadbové pfiípravy pÛdy, pfies mechanizované agrotechnické zásahy ve vinici a zpracování pÛdy, aÏ po sklizeÀ hroznÛ. Kã 90,00


Vinafiství - návody do laboratorních cviãení

Ostatní nabídka:

Autor: Ing. Josef Balík, 2004, MZLU Brno, 70 Kã Publikace mÛÏe v˘bornû slouÏit jako rukovûÈ pracovníkÛm laboratofií, v˘robním podnikÛm a obchodním organizacím zabávajícím se zkou‰ením a testováním vín a sledováním jejich látkového sloÏení, stability a jakosti. Obsahuje zejména metodické postupy pro praktické provádûní základního uvologického rozboru hroznÛ a chemického rozboru mo‰tÛ a vín a vybrané metody speciálních anal˘z jejich látkového sloÏení. Kã 70,00

Moravská a ãeská vína, prÛvodce roãníkem 1999 a jeho hodnocení Kã 130,00 Moravská a ãeská vína, prÛvodce roãníkem 2000 a jeho hodnocení Kã 149,00 Moravská a ãeská vína, prÛvodce Kã 175,00 roãníkem 2001 a jeho hodnocení Autorsk˘ kolektiv E. Postbiegl, I. Petránek, L. Machala, M. Ja‰ek.

Vinohradnictví - odrÛdy révy vinné Autor: Ing. Pavel Pavlou‰ek, Ph. D., 1999 Morfologie a funkce jednotliv˘ch ãástí révy vinné • PÛvod a klasifikace ãeledi Vitaceae • Ampelografie révy vinné • PodnoÏe pro odrÛdy révy vinné • Mo‰tové odrÛdy révy vinné • Stolní odrÛdy révy vinné • ·lechtûní révy vinné na Moravû • Slovenské novo‰lechtûní odrÛd révy vinné • Literatura • Obrazová pfiíloha Kã 165,00

Vinohradnické stavby na Moravû Autor: Jitka Matuzsková, Vûra KováfiÛ, 2004 Publikace atraktivním zpÛsobem seznamuje ãtenáfie nejen se zajímav˘mi lidov˘mi stavbami, které se jak˘mkoli zpÛsobem váÏí k pûstování hroznÛ a v˘robû vína. Její autorky, obû etnografky, se lidovému stavitelství vûnují profesionálnû jiÏ nûkolik desítek let a poutavû pfiibliÏují ãtenáfii atmosféru vinafisk˘ch oblastí na JiÏní Moravû, zvyky a obyãeje, minulost i souãasnost v˘roby vína u nás, stav vinafisk˘ch památek a jejich ochranu a údrÏbu. Kromû více neÏ 600 fotografií obsahuje publikace i mapky a informace o jihomoravsk˘ch vinafisk˘ch stezkách a poster s mapou vinafisk˘ch stezek. Kã 590,00

Zrání vína v sudech barrique R. Steidl a W. Rener

Kã 160,00

Kapesní prÛvodce po vinafisk˘ch oblastech a vínech âeské republiky Helena Baker, 2004 Kã 160,00 Oskeru‰e – Vít Hrdou‰ek

Kã 70,00

Sommelier, povolání budoucnosti

Kã 150,00

Setkání s vínem – Vilém Kraus, Jifií Kopeãek

Kã 349,00

Cykloturistická mapa – Moravské a vinafiské stezky

Kã 90,00

Ekologické vinohradnictví – Jifií Sedlo

Kã 99,00

Podnikatelské minimum pro vinohradníky Kã 90,00 a vinafie - Po vstupu do EU Mapa jiÏní Morava vinohrady a vinné sklepy

Kã 60,00

Jak a proã postavit vinn˘ sklep

Kã 199,00

Velk˘ atlas odrÛd ovoce a révy

Kã 399,00

Obrazov˘ atlas chorob a ‰kÛdcÛ ovocn˘ch dfievin a révy vinné

Kã 330,00

Vinafisk˘ slovník + CD-ROM

Kã 490,00

Nevûsty z Moravy – Jan Kostrhun

Kã 600,00

S˘r je bratr vína I a II

Kã 120,00 / 130,00

KdyÏ se fiekne víno

Kã 350,00

Smrt vinafiského krále

Pestujeme viniã

Kã 419,00

Témûfi padesát historek a povûstí zaznamenal v moravsk˘ch vinafisk˘ch obcích Václav Litavansk˘, dlouhá léta pracující jako novináfi se zamûfiením na venkov a zemûdûlství. âasto pouãné, veselé i váÏné pfiíbûhy doplÀují vinafiská pfiísloví, citáty a kapitolky z historie vinafiství. Kã 139,00

Ekologické zemûdûlství

Kã 280,00

Mapa vinafisk˘ch oblastí âeské republiky - standardní skládaná mapa Kã 75,00 - neskládaná role Kã 75,00 - laminovaná Kã 300,00

V cenách není zahrnuto po‰tovné a balné. Ceny jsou uvedeny vãetnû DPH. Vinafisk˘ obzor, P.O.BOX 34, ÎiÏkovská 1275, 691 02 Velké Bílovice tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz, http://www.vinarskyobzor.cz/


Vinařský obzor 3/2005  

Vinařský časopis

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you