Page 1

BUĎ FIT TÉMA: Začátek semestru

OSOBNOST: Vojtěch Mikšů Heslo ČVUT

LinuxDays 2013

FIT v rekonstruovaném Áčku

Google glass

září 2013


Propagační předměty FIT ČVUT prodej na PR oddělení (NB ČVUT, T9:313)

http://fit.cvut.cz/pr/propagacni-predmety


V akademickém roce 2013/2014 vstupuje Fakulta informačních technologií již do pátého roku své existence. Přestože zájem absolventů o technické obory dlouhodobě klesá, velice nás těší stoupající zájem uchazečů. Zatímco v loňském roce se k nám do českých programů hlásilo 2147 uchazečů, do nadcházejícího akademického roku se nám sešlo 2519 přihlášek. Naše fakulta se snaží tento zájem uspokojovat, a to i přes pro nás nevýhodnou strategii financování studentů na ČVUT, a tak máme 809 nových bakalářů a 257 nových magistrů a dále asi 30 nových samoplátců studujících v anglickém jazyce. ČVUT má v současnosti 23 662 studentů a naše fakulta je s 2 453 studenty čtvrtou největší fakultou. Jako každý rok i letos se nám daří obměňovat hardware v učebnách. Zřejmě největší dopad bude mít zcela nové vybavení počítačové učebny v Národní technické knihovně. Na nových výkonných strojích bude provozován Linux a učebna bude využívána zejména prvními ročníky. Kromě pracovních stanic jsou pro učebnu k dispozici 4 terminálové servery pro vzdálený přístup a diskové pole pro uložení dat uživatelů. Učebna byla pořízena z projektu FRVŠ 652/2013 „Vytvoření počítačové laboratoře pro výuku programování a operačních systémů“. Rád bych využil této příležitosti a upozornil naše studenty na možnost vycestování do zahraničí v rámci studentských mobilit. Velice atraktivní jsou týdenní kurzy v rámci programu Athens spojujícího 17 významných technických univerzit v Evropě. Kurzy probíhají v listopadu a březnu, uzávěrka pro listopad bude již 27. 9. 2013. Pro bližší informace i o dalších kurzech, stážích a stipendijních programech navštivte stránku http://www.cvut.cz/pracoviste/mezinarodni-styky/ stranky/studium-v-zahranici. Mějte na paměti, že výběrové řízení pro delší studijní pobyty trvá poměrně dlouhou dobu a pro vycestování v příštím akademickém roce je nutné začít jednat již na začátku tohoto akademického roku.

Jako celou dobu od vzniku FITu jsme se i letos snažili o zlepšení studijních materiálů. Kromě kontinuální aktualizace předmětů odrážející neustálý technologický vývoj, se nám v letošním roce podařilo získat grant „Rozvoj a inovace bakalářských studijních programů Informatika na Fakultě informačních technologií ČVUT v Praze“ z Operačního programu Praha adaptabilita. Podpora je poskytována Evropským sociálním fondem a rozpočtem hlavního města Prahy. Mottem tohoto programu je Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Celková dotace převyšující 2 milióny Kč umožňuje vznik 6 e-learningových podpor pro předměty BI-PA1, BI-UOS, BI-ZMA, BI-PA2, BI-LIN a BI-ZWU, tedy podpory předmětů, jejichž absolvování činí našim bakalářským prvním ročníkům největší problémy. V rámci projektu dále výrazně inovujeme dalších 15 bakalářských předmětů. Pro nastupující magisterské studenty bude největší novinkou rozdělení předmětu Paralelní algoritmy a systémy na dva menší, kde jednodušší je věnován praktickému programování a druhý akcentuje teoretické poznatky. Spolu s FEL a FJFI pracujeme na dalším OPPA grantu „Vyrovnávání příležitostí SŠ studentů pro vstup na technické univerzity“. V tomto projektu zaštiťuje FIT hlavně programátorskou soutěž pro uchazeče ze středních škol. Rádi bychom úspěšným řešitelům této soutěže nabídli prominutí přijímací zkoušky. Uvědomujeme si, že naše fakulta je náročná, a tak chci ujistit všechny studenty, že pokud se budou snažit, nezůstanou ve výuce sami, naši pedagogové jsou tu a rádi jim pomohou. Závěrem bych chtěl popřát všem studentům hodně úspěchů v jejich studiu, sobě a mým kolegům mnoho pilných studentů.

Miroslav Balík, proděkan pro studijní a pedagogickou činnost

03


OBSAH AKTUÁLNÍ DĚNÍ NA FIT

Volba kandidáta na funkci děkana FIT ČVUT Zahájení zimního semestru 2013/2014 Rozvoj fakulty a informačního systému FIT v rekonstruovaném Áčku BI-3DT: Nový volitelný předmět 3D tisk Výběrové předměty katedry teoretické informatiky Výukový systém Dráček Centrum pro konceptuální modelování

AKTUÁLNÍ DĚNÍ NA ČVUT

Heslo ČVUT Web ČVUT v novém kabátku ČVUT zlepšuje své umístění

POZVÁNKY

Pravidelné přednášky v zimním semestru 2013/2014 LinuxDays 2013

TÉMA: Začátek semetru

Seznamovák FIT 2013 Sportovní vyžití při studiu FIT Menzy a jiná stravovací zařízení Studium na dvou vysokých školách zároveň První krůčky za Kariérou

OSOBNOST

Vojtěch Mikšů

TECHNOLOGIE

Google Glass Martin Pelant, FIŤák s Google Glass 04

06 06 07 08 10 11 12 13

14 16 17

18 19

20 25 26 27 28

30

34 36


STALO SE

100. narozeniny FIT ČVUT FIŤák akademického roku 2012/2013 LAW FIT 2013 ACM ICPC SCOPE

ZÁVĚREM

Království FIT Přidej se k nám Hlášky z FITu Básnický koutek

38 39 40 42 44

46 46 47 48

Tiráž Šéfredaktorka: Eliška Hrubá Zástupce šéfredaktorky: Veronika Dvořáková Redaktoři: Jan Bouchner, Richard Holaj, Adam Kučera, Václav Strnad, Tomáš Sýkora Grafické zpracování a sazba: Veronika Dvořáková Jazyková korektura: Eliška Hrubá Fotografie: Archiv PR FIT

http://fit.cvut.cz/casopis casopis@fit.cvut.cz Přetisk článků je možný pouze se souhlasem redakce a s uvedením zdroje.

05


AKTUÁLNÍ DĚNÍ NA FIT Volba kandidáta na funkci děkana FIT ČVUT Volbu děkana upravuje zákon o vysokých školách, konkrétně paragraf 27, a tato kompetence je svěřena akademickému senátu fakulty. Přesně řečeno, akademický senát nevolí přímo děkana, ale hlasuje o návrhu na jmenování děkana, který se přeposílá panu rektorovi, který následně děkana jmenuje. Jedná se o volbu tajnou a aby se úspěšný kandidát mohl stát děkanem, musí získat nadpoloviční počet hlasů všech senátorů. Konkrétně v našem případě musí

úspěšný kandidát získat alespoň 6 hlasů. Funkční období děkana je čtyřleté a funkční období aktuálnímu děkanovi končí ke konci září. V pondělí 16. 9. 2013 se uzavírala možnost podávání přihlášek do této volby a přihlásili se 2 kandidáti: prof. Ing. Róbert Lórencz, CSc. a prof. Ing. Pavel Tvrdík, CSc. (http://fit. cvut.cz/kandidati-2013). Vlastní volba proběhla na zasedání AS FIT ve čtvrtek 26. 9. 2013 od 16:00, kde byl zvolen kandidát na děkana prof. Ing. Pavel Tvrdík, CSc. hned v prvním kole s počtem hlasů 9:3, přičemž senátoři měli možnost hlasovat pro jednoho nebo oba kandidáty, případně se zdržet hlasování. Michal Šoch, člen AS FIT

Zahájení zimního semestru 2013/2014

V září na FIT nastoupili

Před zahájením v pořadí již 9. semestru FIT svolal pan děkan, prof. Ing. Pavel Tvrdík, CSc. na 19. září 2013 celofakultní schůzi, kde zaměstnance, učitele a doktorandy seznámil se změnami v nadcházejícím semestru a představil nové zaměstnance. Fakulta se rozvíjí a počty zaměstnanců se zvyšují, v současné době fakulta čítá 140 zaměstnanců, z toho 8 profesorů, 14 docentů, 84 odborných asistentů a zbývající část zajišťuje „skvělý“ chod fakulty (musíme se pochválit, nikdo to za nás neudělá :)). Ve svém proslovu se děkan zmínil především o problematice financování MSP, volbě rektora ČVUT, anglické výuce, grantech a konferencích a také informoval o svých prioritách při znovuzvolení, což je hlavně reakreditace oborů, akreditace habilitačního řízení, vybudování IS FIT, nový web, úvazkování a dobudování infrastruktury „A“. Proděkan Ing. Miroslav Balík, Ph.D. ve své zajímavé a veselé prezentaci ukázal studentskou matematiku (počty studentů, přihlášek, apod.) a pan doc. RNDr. Josef Kolář, CSc. pohovořil o možnostech spolupráce s evropskými a latinskoamerickými univerzitami. Poté dostal slovo i Ing. Pavel Kordík, Ph.D. na téma „Rozvojová vize“ a Ing. Jiří Škvor poreferoval o rekonstrukci budovy „A“.

Ing. Pavla Nikolovová, KSI RNDr. Michal Žemlička, KSI

Ing. Jan Železný, tajemník

doc. RNDr. Ing. Marcel Jiřina, Ph.D., KTI RNDr. Jiřina Scholtzová, KTI Ing. Radomír Polách, KTI Ing. Jan Trávníček, KTI Ing. Alexandru Moucha, Ph.D., KPS Ing. Viktor Černý, KPS Mgr. Lenka Fryčová, oddělení věda a výzkum Hana Křížová, studijní oddělení Ing. Dagmar Malá během podzimu posílí osobní oddělení ve funkci personalistky Libuše Pochová přešla na oddělení agendy pro státní závěrečné zkoušky k paní Olze Vrtiškové Slovy pana děkana přeji: „Šťastné vykročení do nového semestru!“ Romana Skořepová, personální a mzdové odd.


Rozvoj fakulty a informačního systému Naše fakulta do svého rozvoje každý rok investuje nemalé prostředky. Na tento rok se podařilo získat podporu z Fondu rozvoje vysokých škol na vytvoření počítačové laboratoře pro výuku programování a operačních systémů a laboratoře pro výuku hardwarových předmětů v celkovém objemu přes 3 mil. Kč. Dále se podařilo se získat 2 OPPA projekty Rozvoj a inovace BSP na FIT – na přípravu materiálů pro distanční vzdělávání a na propagaci informatiky na středních školách, také celkem za 3 mil. Kč. Další 4,5 mil. Kč je letos investováno z prostředků MŠMT (decentralizované rozvojové projekty) do zvýšení propustnosti naší serverovny, rozvoje informačního systému a internacionalizace. K celkem cca 10 mil. z externích zdrojů je třeba ještě připočítat několik miliónů z fakultního rozpočtu na vybavení nově rekonstruované budovy A, rozvoj IS a grantový systém pro budování vědeckovýzkumných kapacit na fakultě. Vedle rozvoje tradiční infrastruktury je naší prioritou také zásadní zkvalitnění podpory našich činností informačním systémem. V tomto roce fakulta finančně přispěla na profesionalizaci vývojového týmu a díky tomu se již tento semestr můžeme těšit na nasazení hned několika nových komponent. Na srazu absolventů bude představen portál pro absolventy, InfoFIT bude nahrazen moderním systémem pro správu a oběh dokumentů, poběží portál pro zadávání závěrečných prací, v magisterském oboru ZI bude nově nasazen portál pro spolupráci s průmyslem, bude postupně vznikat nový web fakulty a do provozu půjde i fakultní chat pro přímou komunikaci (nejen) v rámci portálu. Na vedení ČVUT se podařilo prosadit projekt integrace fakultních datových služeb, což v příštím

roce umožní ještě vylepšit parametry našich služeb (KOSapi, VVVSapi, USERMAPapi, DOCUMENTapi) a demonstrovat jejich přidanou hodnotu na aplikacích typu KOS pro Android vyvíjený na FEL týmem J. Šedivého. Nyní jednáme o koordinaci našich procesních aktivit (portály ZP, SZZ DSP) s aktivitami na dalších fakultách a na rektorátu, což by mohlo znamenat alespoň částečnou standardizaci procesů na ČVUT, lepší datovou integritu, ale zároveň i flexibilitu pro dílčí úpravy procesů. Pavel Kordík, proděkan pro rozvoj

Pokud máte nápad, jak přispět k rozvoji fakulty, dejte nám vědět! https://rozvoj.fit.cvut.cz/ Main/jak-prispet-k-rozvoji

07


AKTUÁLNÍ DĚNÍ NA FIT FIT v rekonstruovaném Áčku Z našeho prvního dočasného působiště v Kolejní ulici se měla podle prapůvodních plánů stěhovat fakulta do opravené budovy A (ve správě FSv) už před dvěma lety. Nepovedlo se – také třeba z důvodu výměn na ministerských křeslech. Ve zdržení ale hledejme i pozitiva – na fakultě mezitím uzrála řada potřeb, které se mohly promítnout do řešení rekonstrukce. A vyzkoušeli jsme si fakultní odolnost – přečkali jsme období provizorií i útrapy během vlastní rekonstrukce. Přežili jsme! Výměnu pláště budovy zaznamenal asi každý. Staré nevyhovující tzv. Boletické panely byly nahrazeny modernějšími – tepelně odolnějšími, někdejší sauně na straně užšího – kancelářského traktu (na jihozápad) bylo úspěšně zabráněno izolačními trojskly a venkovními žaluziemi. Letošní horké léto nebylo za tímto krytím tak horké :). Protější učebny vystačí pouze s dvojsklem a vnitřními žaluziemi, však jsou orientované na severovýchod. A pokud by bylo parno, pomůže vzduch v učebnách ochladit klimatizace. V budově je klimatizace ještě jedna – na rozdíl od učeben není pro „obyčejné smrtelníky“ běžně k vidění, ale pouze ke slyšení, bručí v chodbě 13. podlaží – ochlazuje veledůležitou fakultní součást – serverovnu. Do deseti racků oddělení ICT postupně skládá servery dosud roztroušené po okolí na FSv a FA. Serverovna je spojena se světem optickými 10 Gb vlákny, konektivitu zajišťuje Cisco Catalyst 6500, po jednotlivých podlažích jsou potom roztroušeny switche Cisco Catalyst 3750X. Tyto switche jsou na páteřní přepínač připojeny opět 10 Gb optikou. Do učeben vede dostatečný počet metalických připojení, všechna podlaží jsou navíc pokryta signálem WiFi. Budova A je pro vzdělávací účely poněkud nešikovná – přístup do vyšších pater je praktický jenom výtahy a pěším výstupem do učeben by mnozí vypustili duši (i když jsme FIT, jen si to přiznejme!). Proto zůstává převážná většina výukových prostor ve 3. podlaží Nové budovy ČVUT Dejvice, v Áčku budou 4 seminární učebny (převážně menší anglická výuka), učebny pro předměty KČN s potřebou většího zázemí a další specializované laborky. Do 14. patra se ve spolupráci s Cesnetem přemístí i teleprezenční učebna s velkoplošnými LCD panely dočasně dlící v Institutu intermédií. Když už jsme naťukli výtahy: slouží už řádku desetiletí, nestíhají a jsou poruchové. Jejich výměna se chystá již delší dobu, soutěž na dodavatele se podařilo uzavřít až během letošního léta. Jinými slovy: se starými výtahy musíme přežít do Vánoc. Během zkouškového se nejprve odstaví 2 výtahy menší (bu-

08

dou nahrazeny kabinami pro 16 osob), následovat budou protější. Výtahy budeme ovládat podobně jako v NB, údajně se má i s přispěním tohoto řešení jejich kapacita zvýšit až o 70 %. No, uvidíme. Co dalšího se tedy v budově A ještě změnilo? Všude jsou nové parapety s novým kabelovým vedením (silno a slabo), za ním je ještě schováno nové topení. Proběhneme po nové podlaze – položeno je marmoleum. Jak praví výrobce, je ryze přírodní, ekologické a i jinak všemožně úžasné. Je však zranitelnější, než běžné PVC, snad nám tedy nějakou dobu vydrží. Do kanceláří pořídila fakulta nový nábytek, nově budou vybaveny i pracovny doktorandů, některé učebny a laborky. Oproti dřívějšímu uspořádání před rekonstrukcí stojí za povšimnutí respiria – pro zaměstnance jsou připraveny ve 4 podlažích nové prostory mezi chodbami v místě dřívějších skladů, studentům poslouží v každém patře hned u výtahů respiria o výměře 36 m2 k čekání na výuku či k odpočinku. Nebo spíše k bušení do noťasů :). Zatím jsou připravena pouze v patrech, kde se již učí (9, 13, 14) a jsou vybavena provizorně. Časem může přibýt i nějaký ten „bagetomat“ či „kafomat“. Fakulta je nakloněna myšlence obnovy provozu kavárny ve 14. patře, samozřejmě s nějakým inovovaným názvem (pracovně „FIT café“). Myšlenka pěkná, její ztělesnění však nebude zadarmo, a tak provedení spadne až do roku 2014. O to déle se na šálek dobré kávy s pěkným výhledem na Hradčana můžeme těšit :). Co zůstalo dosavadního, je střední trakt se sociálním zázemím. Tato část se do rekonstrukce nevešla, ač z rektorátních zdrojů probleskla zpráva o rekonstrukci pojaté komplexně. Je to zkrátka velká škoda. Budeme se muset s tím v dalším období poprat (ve spolupráci se správcem budovy FSv) a na WC nahradit třeba nesmyslné spojení pohybových čidel a zářivek. Letošní akademický rok začínáme tedy v opravených a vylepšených prostorách, budeme moci konečně začít v Áčku plně využívat téměř 6000 m2 přidělené plochy. Ať se nám tu všem daří! Jiří Škvor, oddělení ICT


Víte že… • • • • • • • •

Budova A je vysoká 51,5 m (bez strojoven výtahů) V plášti budovy lze otevřít 29 = 512 oken, pěkné číslo :) V našich podlažích máme 864 vnitřních žaluzií a k nim 864 ovládacích řetízků Ve starém plášti budovy byl použitý azbest, ale hygienická měření neprokázala žádný jeho únik Do našich pater se vešlo 110 km kabelů FFTP cat. 7 Rekonstrukci za 220.000.000 Kč vyhrála Skanska s nabídkou 162.000.000 Kč Nejběžnější díl fasády měří 3000 x 3600 mm a váží zhruba 500 kg Některá čísla místností chybějí – číslování místností respektuje rastr budovy, dveře v různých podlažích nad sebou mají potom vždy stejná čísla • 6 studentských respirií nabízí asi 220 m2 což je 3x víc, než je respirium v Nové budově • Budoucí kavárna zabere plochu asi 150 m2

Srdce fakulty – serverovna Áčko s novým kabátem

Dávná historie – prostorově nevyhovující příčky vybourány

Respirium pro studenty

Áčko bez fasády k NB, jak po náletu. Zespodu už roste nová fasáda

09


AKTUÁLNÍ DĚNÍ NA FIT BI-3DT: Nový volitelný předmět 3D tisk Od zimního semestru akademického roku 2013/2014 otevírá Katedra softwarového inženýrství nový volitelný předmět 3D tisk, který povedou členové laboratoře 3D tisku. Studenti se naučí ovládat 3D tiskárny RepRap a připravovat optimální 3D modely pro tisk. Předmět 3D tisk je určen primárně studentům bakalářského studia. Je vypsán v hodinové dotaci 0+3, což znamená, že nemá přednášky, ale na 135 minutovém cvičení je látka vyložena a rovnou procvičena. Kvůli pokračující rekonstrukci budovy A si studenti začátkem semestru tiskárny příliš neosahají, ale budou se zabývat přípravou objektů pro tisk, později už se budou naplno věnovat tisku. Na prvním cvičení se studenti seznámí s projektem RepRap a tím, co je v průběhu semestru čeká – jaká je cesta od návrhu modelu až po jeho finální výtisk. Druhý týden se vrhnou na modelování pomocí programu OpenSCAD, což by jim jako programátorům mělo být blízké – na rozdíl od jiných modelovacích nástrojů se v OpenSCADu nemodeluje WYSIWYG metodou, ale naopak exaktně, pomocí kódu. Skládáním jednotlivých 3D primitiv (koule, kvádr, jehlan apod.), transformací (posun, škálování nebo rotace) a booleovských operací (průnik, rozdíl apod.) vznikají parametrické objekty nejen pro 3D tisk. Na dalším cvičení se budou studenti věnovat práci s 3D modely ve formě meshí – opravě modelů a jiným modifikacím potřebným k tisknutelnosti modelu. Studenti budou pracovat s programy Meshlab,

10

Netfabb Studio Basic a 3D tiskovou nadstavbou známého programu Blender. Ve čtvrtém týdnu už by měla být přístupná Laboratoř 3D tisku v budově A a studenti si tak budou moci tiskárny nejen osahat, ale i postavit. To je ostatně nejlepší cesta k tomu, jak jim porozumět. V průběhu tří cvičení by mělo společnou prací cvičících i studentů vzniknout několik tiskáren, při jejichž stavbě se studenti naučí tiskárny kalibrovat a ovládat je pomocí programu Printrun. Po dokončení tiskáren se budou cvičení točit kolem slicerů, speciálních programů, které převádějí 3D reprezentaci modelu na jednotlivé tiskové vrstvy. Předváděny budou programy Slic3r a Skeinforge. Ve zbývající části semestru se studenti budou naplno věnovat semestrální práci, která bude spočívat v komplexním úkolu – od návrhu objektu až po jeho výtisk. Studenti dle zadání navrhnou parametrický 3D model, ten vhodně předzpracují a vytisknou. Hodnotit se bude jak kvalita výtisku, tak kroky, které k němu vedly. Semestrální práce tvoří podstatnou část hodnocení předmětu, společně s dílčími domácími úkoly a úlohami na cvičení. Hodnotí se však primárně schopnosti, nikoli slepě naučené znalosti – v předmětu není žádný test. Miroslav Hrončok , Laboratoř 3D tisku [foto: C. Barton, J. Prikner a M. Žehra]


Výběrové předměty katedry teoretické informatiky Fakulta informačních technologií je nejmladší fakultou ČVUT v Praze a můžeme říci, že stále, čtyři roky po svém založení, prodělává naše fakulta období bouřlivého vývoje. V oblasti výuky studentů kolektiv pracovníku fakulty deklaruje již od počátku poměrně obtížný úkol být na jednu stranu fakultou ke studentům přátelskou, na druhou stranu, po stránce požadavků na výstupní znalosti absolventů, být zároveň fakultou náročnou. V prvních letech fakulty se vyvíjely a etablovaly náročné povinné předměty, jako jsou Programování a algoritmizace 1 a 2, Úvod do operačních systémů, Automaty a gramatiky, Paralelní algoritmy a systémy, nebo celá řada matematických předmětů zaměřených zejména na základní a nutné znalosti z oblasti diskrétní matematiky. Absolvování těchto předmětů má dnes již jistě svoji známou hodnotu: ve známost se dostalo, že získání zkoušky z těchto předmětů většinou není zadarmo. Absolvování těchto předmětů je tak zcela jistě výzvou pro studenty, kteří se zajímají o informatiku a berou vážně úkol rozumět a obsáhnout znalosti informatiky v celé její šíři. Po nastartování těchto zmíněných „předmětů hromadné výuky“ nastává čas zaměřit se také na předměty výběrové, které by byly určeny pro nadané studenty, kteří se chtějí vzdělávat o něco více nad rámec běžných předmětů, či případně rovnou reálně uvažují o budoucím pokračování v doktorském studiu. Tím si studenti mohou prohloubit své znalosti a často jsou na ně kladeny ještě náročnější požadavky na hlubší pochopení věci. V tomto článku chci popsat právě takové nové předměty, které vznikly zejména v poslední době jako aktivita Katedry teoretické informatiky. Předměty lze rozdělit do dvou skupin: 1. Skupina předmětů podporujících schopnosti efektivně řešit a implementovat algoritmické a kombinatorické problémy. 2. Skupina předmětů seznamujících studenty s aktuálními tématy a problémy současného vědeckého poznání v oblasti teoretické informatiky.

k vytvoření a jako příprava fakultních studentských týmů, které se účastní celosvětové programátorské soutěže ACM International Collegiate Programming Contest (zkráceně ACM Contest), viz webové stránky soutěže na adrese http://icpc.baylor.edu. Jedná se tedy také o prestižní reprezentaci naší fakulty. V předmětech rádi přivítáme co nejvíce studentů, kteří by si chtěli toto soutěžení a své schopnosti v jednom z fakultních týmů zkusit. Zároveň chceme poznamenat, že náš pedagogický tým má se soutěží ACM Contest dlouholeté zkušenosti: tým každoročně organizující a implementující kolo soutěže na ČVUT je z velké části tvořen zaměstnanci Katedry teoretické informatiky FITu, studentské týmy FITu pravidelně postupují do evropského kola, zaměstnanec katedry Ing. Martin Kačer, Ph.D. je dlouholetým mezinárodním porotcem na evropských kolech i v celosvětovém finále soutěže, v 90. letech se náš tehdejší tým účastnil celosvětového finále. Do druhé skupiny předmětů náleží verze předmětu Teoretický seminář, kterých existuje nyní osm: BI-TI1 až 4 a MI-TI1 až 4. Jedná se o výběrové předměty, na kterých si v jednotlivých semestrech jednotliví vyučující mohou vypisovat své tzv. tracky. Každý semestr mohou být vypsány úplně rozdílné tracky, podle rozhodnutí vyučujících. Každý track je zaměřen na jedno výzkumné téma a na předmětu se probírají současné vědecké články na toto dané téma. Je nutná velmi aktivní účast studentů. Vyučující si určí požadavky na získání zápočtu a pokud je student splní, získává zápočet a s tím související kredity. Předmět je tak přímo přípravkou pro budoucí doktorské studium. Pokud si chcete vyzkoušet, jak by Vás výzkumná témata bavila, neváhejte se, prosím, do předmětu přihlásit. V prvním běhu předmětu v letním semestru akademického roku 2012/13 byly vypsány dva tracky, kterých se účastnilo celkem 14 studentů. Závěrem chci poděkovat všem učitelům a studentům, kteří se na těchto výběrových předmětech podílí, a přispívají tak k budování excelence na naší fakultě. Jan Janoušek, vedoucí KTI

Do první skupiny předmětů patří volitelné předměty Efektivní programování (zkratka EP) a Programovací praktika (zkratka ACM). Předměty jsou uvedeny v pořadí, jak by na sebe měly navazovat: BI-EP1, BI-EP2, BI-ACM1 a BI-ACM2 (účast v předmětech BI-ACMx, 1<=x<=2, bez předchozí účasti v BI-EPz, 1<=z<=2, je možná). Tyto předměty slouží nejen ke zdokonalení se ve vytváření efektivních algoritmů, ale slouží zároveň

11


AKTUÁLNÍ DĚNÍ NA FIT Výukový systém Dráček Díky grantu středočeského kraje pro rozvoj školství vzrostla v posledních letech vybavenost českých škol. Jednou z těchto škol byla také středočeská ZŠ Smečno, která se rozhodla, že by pro své žáky ráda získala multimediální výukový program. Ale jelikož nemohli nalézt výukový program, který by vyhovoval jejich potřebám, rozhodli se, že si vytvoří vlastní. Ke spolupráci na vývoji oslovili Fakultu informačních technologií ČVUT, a tak jsme se k projektu dostali my, její studenti. Cílem projektu je vytvořit výukový systém pro žáky základních škol, cílený především na žáky s poruchou učení, jejichž výuka je častokrát obtížnější a systém by ji měl zjednodušit. Systém se skládá z několika aplikací, z nichž hlavní aplikací je aplikace pro žáky. V této aplikaci si budou moci žáci procvičovat probranou látku pomocí zábavných her a cvičení. Tato cvičení byla navržena přímo pedagogy ZŠ Smečno, aby pokrývala přesně látku, kterou s žáky probírají. Výsledky vyplněných cvičení se poté skladují v serverové aplikaci, z níž mohou učitelé tato data získat a popřípadě na jejich základě pozměnit výuku či domácí přípravu konkrétních žáků. „Když jsem se před rokem a půl k projektu dostal, tak jsem jakožto nepříliš zkušený programátor nevěděl, co od něj očekávat. Lákala mne ale práce na projektu, o němž jsem věděl, že bude v budoucnu reálně nasazen. Za začátku jsem se trochu bál práce v týmu, ale tyto obavy se ukázaly jako přehnané. Ne vždy je práce v týmu jednoduchá a komunikace s kolegy může být vyčerpávající, ale všichni členové se snažili svými nápady a svou prací přispět ke společnému výsledku. Což je jeden z důvodů, díky čemuž jsme to dokázali dotáhnout až takto daleko. Ze zpětného hlediska hodnotím účast na projektu jako velikou zkušenost, která mne mnohému naučila a dovolila mi získat spoustu praktických znalostí, které budu moci uplatnit jak v profesním, tak v osobním životě. Výměnou za stovky hodin, které jsem strávil řešením projektu, jsem získal obrovské množství zkušeností. Kdybych měl možnost se opět rozhodnout, zda bych do projektu šel znovu, pak bych s kladnou odpovědí neváhal.” Ondřej Kužela, člen projektu Dráček

Ukázka cvičení na vyjmenovaná slova.

12

V současné době se projekt nachází ve stavu beta verze. Ta byla vytvořena již v červnu letošního roku a její testování bylo, zvláště co se nadšení žáků-testerů týče, velmi úspěšné. Tudíž nic již nebrání tomu, aby byl systém od začátku letošního školního roku spuštěn k ostrému testovacímu provozu při výuce na ZŠ Smečno. Ač se může zdát, že je projekt skoro již u konce, pak opak je pravdou. Současná verze projektu je pouze zlomkem plánovaného rozsahu finální práce. Obsahuje pouze omezený počet cvičení‚ a jednotlivé aplikace ještě nepodporují zdaleka takové funkce, jako jsme si na začátku představovali. Časem bychom rádi projekt rozšířili na větší počet škol a tím ho také rozšířili o další funkcionalitu a zněkolikanásobili počet dostupných cvičení. Pokud Vás náš projekt zaujal a rádi byste se stali jeho součástí, tak rádi uvítáme nové členy v našem týmu. V současné době plánujeme spustit minimálně jeden další tým v rámci předmětů BI-SP1,BI-SP2 a BI-MGA. V případě Vašeho zájmu prosím kontaktujte Ing. Jiřího Chludila (jiri.chludil@fit.cvut.cz). Těšíme se na případnou spolupráci. projektový tým Dráček

Název Dráček vzniknul podle legendy O Smečenském draku.


Centrum pro konceptuální modelování

Centrum pro konceptuální modelování je centrum excelence budované na fakultě. Centrum se zformovalo v r. 2012 a můžeme se již pochlubit obhájenými závěrečnými pracemi, běžícími studentskými projekty a několika publikacemi na renomovaných konferencích. Jádro skupiny je tvořeno členy Katedry softwarového inženýrství (KSI), nicméně úzce spolupracujeme s ostatními fakultami, především s fakultou elektrotechnickou (FEL). Spolupracujeme též s dalšími partnery z oblasti vědecko-výzkumných institucí, např. s holanskou univerzitou v Delftu, brazilskou výzkumnou skupinou Ontology & Conceptual Modeling Research Group (NEMO). Mezi průmyslové partnery Centra patří GS1 Czech Republic, Československá obchodní banka, a.s. a Profinit, s.r.o. Vizí Centra je být top partnerem pro výzkum a praxi v oblasti konceptuálního modelování. Jelikož tato oblast není zatím pro širokou odbornou veřejnost dostatečně známá, naší vizí je též přispět širšímu pochopení důležitosti a významu konceptuálního modelování. Konceptuálním modelováním se zabýváme v celé jeho šíři (viz obrázek), nicméně naši excelenci budujeme především na našich silných stránkách, a tou jsou softwarové inženýrství a softwarové implementace. CCM se konkrétně zabývá metodikami a nástroji pro modelování reality na konceptuální, které: • jsou položeny na pevných formálních základech, • mají vysokou výrazivost, • jsou praktické pro použití v praxi, • mají vysoký potenciál vytvořit pozitivní pákový efekt, pokud jsou správně použity.

V tuto chvíli se jedná především o metodiku OntoUML pro konceptuální modelování složitých strukturálních aspektů a metodiku DEMO pro enterprise engineering. Obě metodiky učíme též na FIT: základy OntoUML v předmětu BI-OMO a DEMO v předmětu MI-MEP. Činnost v oblasti konceptuálního modelování je v CCM zacílen především do oblastí softwarových implementací a aplikací. Mezi jedno z důležitých témat CCM patří též programovací jazyky a styly: opět z konceptuálního pohledu. V této oblasti bohužel za poslední desítky let nedošlo k velkým posunům. Pokud se vám něčemu takovému nechce při pohledu na váš hypermoderní tablet věřit, poslechněte si na YouTube přednášku Breta Victora „The Future of Programming“... No a co se v CCM aktuálně děje? Běží nám diplomky, studentské projekty a projekty s průmyslem. A prozradíme, že chystáme naprostou pecku: navazujeme spolupráci s univerzitou v Antwerpách, kde pracují na velkém průlomu v softwarovém inženýrství za posledních možná několik desítek let: aplikování teorie normalizovaných systémů na udržitelnost rozvoje velkých informačních systémů. Ačkoliv udržitelnost rozvoje je tradiční téma, přístup, jaký jsme viděli v Antwerpách je výjimečný v tom, že je exaktní a dokazatelný. Z tohoto přístupu vyplývají exaktní kritéria, jak posoudit, jestli určitý softwarový systém je či není udržitelný a v jakém řádu poroste počet nutných změn systému v čase. Robert Pergl, KSI

Zaujalo vás Centrum pro konceptuální modelování? Na stránkách

http://ccm.fit.cvut.cz naleznete další informace. Uvítáme posily z řad studentů, doktorandů i zaměstnanců, kteří by se rádi podíleli na naplňování vizí Centra!

13


AKTUÁLNÍ DĚNÍ NA ČVUT

Heslo ČVUT Důvody pro zavedení Hesla ČVUT V průběhu letního semestru 2012/13 vyvrcholily přípravy dlouho připravované akce, kterou znáte jako zavádění Hesla ČVUT. Asi se ptáte, proč celá ta akce vůbec probíhá, co nového přinese a jaké má technické pozadí? Dosud bylo zvykem, že si každá fakulta budovala nějaký svůj vlastní systém autentizace a autorizace pro přístup do fakultních aplikací. A velmi často provozovala i „hesla nižší kategorie“ pro práci v počítačových učebnách. Pro přístup do celoškolských aplikací, např. KOS, pak byla možná dvě řešení. Buď použít celoškolský systém hesel, říkejme mu pro zjednodušení usermap. Nebo pro vstup do celoškolských aplikací použít heslo fakultní. To se dělalo tak, že se do uživatelského záznamu v usermapu vložil příznak odkazující na autentizační systém dotyčné fakulty. Z pohledu jednotlivých administrátorů a strážců bezpečnosti se jednalo o systém, který za cenu své relativní složitosti umožnil pracovat s hesly různého stupně důležitosti a zabezpečení. Ze strany uživatelů však systém více hesel nebyl vždy přijímán s nadšením. Proč musím mít tolik hesel, proč nesmějí být všechna stejná? S takovými otázkami jsme se setkávali poměrně často.

14

ČVUT chce být moderní školou a podporuje horizontální prostupnost mezi fakultami. Pod tímto termínem si představme i možnost snadno si zapisovat předměty i z jiné než mateřské fakulty. Účast na takto poskytnuté výuce narážela na komplikace technického rázu. Mnohdy se třeba až při prvním počítačovém cvičení semestru zjistilo, že na daný předmět chodí i někdo „cizí“. Než se vše usadilo a než onen vetřelec získal všechna potřebná hesla navštěvované fakulty, tak čas vesele ubíhal. Ještě hůře na tom byli studenti přijíždějící ze zahraničí na výměnný studentský pobyt. A to zvláště v případě, kdy si zapsali předměty několika fakult. Postup zavádění Hesla ČVUT Zavádění Hesla ČVUT probíhá v několika krocích. Na FITu jsme si prožili nejprve nastavení hesla a v srpnu jsme začali Heslo ČVUT používat pro přihlašování do vnitřních aplikací provozovaných na FITu. Po celou dobu přechodu je souběžně provozován i původní systém tak, aby jednotlivé prováděné změny měly pokud možno minimální dopad na uživatele a aby každá fakulta na ČVUT mohla nový systém implementovat tak, jak to nejlépe vyhovuje jejím lokálním potřebám a možnostem po stránce technické i termínové. Blíží se závěrečný krok plného spuštění Hesla ČVUT. K němu dojde dne 5. listopadu 2013. V ten-


to den bude ukončen provoz původního systému a rychle se ukáže, jak jsme se všichni, uživatelé i administrátoři, na zavedení Hesla ČVUT připravili. Kdo z uživatelů si dosud nové Heslo ČVUT nenastavil, ten se už nikam nepřihlásí. A do aplikací nepřipravených svými administrátory na Heslo ČVUT se nebude možné přihlásit ani se správným heslem.

Directory sloužící čistě jen pro autentizaci uživatelů. Při změně hesla se nastavuje nové heslo současně v obou dvou systémech na stejnou hodnotu. Na FITu se snažíme i nadále udržet vlastní LDAP server. Udržujeme informace o fakultních uživatelích, přičemž vlastní autentizaci jsme již zmíněnou metodou pass-through přenesli jinam.

Technická realizace Nový systém Hesla ČVUT se připravoval poměrně dlouho. Nejprve šlo vlastně o debaty a sjednocování názorů na to, co by autentizační systém ČVUT měl umět, jak se na něj dají nebo nedají navázat typické aplikace či fakultní autentizační systémy, co nového nám přinese, co zkomplikuje a jaké problémy pravděpodobně nevyřeší, či dokonce jaká negativa přinese. Později bylo přikročeno k volbě konkrétní technologie, vybrán byl systém Kerberos. Kerberos není žádnou převratnou novinkou, jde o léty prověřenou technologii. Používá jej i několik větších tuzemských univerzit. Takže šlo o sázku na jistotu. Chceme Kerberos využít při přihlašování do operačního systému v učebnách i kancelářích, pro systémy unixové i na bázi MS Windows. Chceme jej použít i pro přihlašování do webových či jiných aplikací. Kde to bude výhodné, bude autentizace probíhat přímo proti Kerberu. Dosavadní celoškolský autentizační systém LDAP (usermap) bude i nadále k dispozici, ale v pozměněné podobě. Bude přepracován, zanikne frontend řešící odkazy na fakultní autentizační systémy a samotná LDAP autentizace bude technikou pass-through přesměrována na Kerberos server. V průběhu testů se ukázalo, že dokážeme na Kerberos navázat přímo či nepřímo téměř všechny aplikce a operační systémy, které dosud byly na ČVUT provozovány. Problémy se ale ukázaly u některých aplikací od Microsoftu, například Office365. Zřejmě by se po vynaložení určitého úsilí podařilo i ony aplikace autentizovat proti Kerberu. Ale pro zachování podpory ze strany dodavatele je u oněch aplikací vyžadováno použití Active Directory. Takže bylo přijato kompromisní technické řešení, kdy souběžně s Kerberos servery je provozován i systém Active

Co dalšího připravujeme na FITu? V oblasti autentizace a autorizace se stále něco děje. V okamžiku psaní tohoto textu vrcholí naše přípravy na nasazení Hesla ČVUT v další oblasti. V počítačových učebnách se budete při přihlašování do operačního systému prokazovat Heslem ČVUT. Zpočátku ale jen při práci s Linuxem. Operační systémy firmy Microsoft přijdou na řadu později, pravděpodobně až v dalším semestru. Sjednocením dosavadních hesel do jediného Hesla ČVUT zákonitě stoupá četnost používání tohoto hesla a roste i počet míst, kde se s ním uživatelé prokazují. Tím vzrůstá i nebezpečí prozrazení a zneužití hesla. Na úrovni fakulty budeme proto důsledněji vyžadovat nasazování webové technologie Shibboleth. V této technologii je samotná autentizace prováděna na samostatném serveru (Identity Provider, IdP), přičemž samotný aplikační server (Service Provider, SP) s heslem uživatele vůbec nepřijde do styku. Další výhodou pro uživatele je, že při zahájení komunikace s jinou aplikací (jiným SP) se využívá již jednou ověřené identity uživatele. Odpadá tak opakované zadávání stále stejných autentizačních údajů. Ve výsledku vzniká Single-Sign-On systém pro práci s webovými aplikacemi. Na FITu je již provozováno několik „shibboletizovaných” aplikací. Od aplikací spíše ověřovacích a určených menšímu okruhu uživatelů jsme se posunuli dále. Z masověji používaných služeb je již pod systémem Shibboleth k dispozici oblíbený Progtest. V přípravě jsou i další všeobecně užívané aplikace, jako např. Edux, nový webmail a Google Apps. Martin Bílý, oddělení ICT

15


AKTUÁLNÍ DĚNÍ NA ČVUT Web ČVUT v novém kabátku Jistě si mnozí z vás všimli, že v polovině září se web ČVUT (http://cvut.cz) objevil v novém moderním designu, přitom zůstalo zachováno barevné ladění do modré barvy, která je oficiální barvou ČVUT v Praze. Kromě změny designu došlo také k novému pojetí celého webu. Užitečný je chytrý rozcestník ve spodní části stránky, kde návštěvníci webu najdou rychle a jednoduše potřebné informace. To reflektuje požadavky moderní doby – co nejrychleji najít to, co hledám. Z menu také zmizely informace pro studenty a zaměstnance, které lze ale nově najít na intranetu (http://intranet.cvut.cz). Zde je dočasně umístěna původní verze webu a budou zde nadále zveřejňovány interní informace. Pro podrobnější informace navštivte web ČVUT, kde najdete oficiální zprávu. A nám na závěr nezbývá než popřát novému webu hodně jedinečných přístupů :). Eliška Hrubá

16


ČVUT zlepšuje své umístění Žebříček QS World University Rankings se zabývá hodnocením světových univerzit a patří k nejprestižnějším na světě. Celkem je zde 700 nejlepších škol a mezi nimi je hned 5 českých (UK, ČVUT, MUNI, VUT a VŠE). Nejlépe se již tradičně umístila Univerzita Karlova, a to na 233. místě. ČVUT se v celkovém žebříčku nachází mezi 451. a 460. místem, což je skvělým pokrokem oproti letům předchozím, kdy se jednalo o 501. až 550. místo. Kromě celkového žebříčku jsou zde také jednotlivé žebříčky podle zaměření školy. V kategorii Engineering and Technology je ČVUT na 207. místě, což je nejlepší pozice ze všech českých univerzit. Eliška Hrubá [foto: ČVUT]

http://www.topuniversities.com

Pořadí českých univerzit v celkovém žebříčku 233 Karlova univerzita 451-460 České vysoké učení technické v Praze 551-600 Masarykova univerzita 651-700 Vysoké učení technické v Brně 651-700 Vysoká škola ekonomická v Praze Pořadí českých univerzit v kategorii Engineering and Technology 207 České vysoké učení technické v Praze 339 Vysoké učení technické v Brně 370 Akademie věd ČR 398 Karlova univerzita

17


POZVÁNKY Pravidelné přednášky v zimním semestru 2013/2014 S novým akademickým rokem tu máme novou vlnu zajímavých přednášek, které se konají na naší fakultě. Z těch pravidelných si zmíníme Informatické večery, aDev Meetups, Czech SCALA Enthusiasts a SEDMA. Informatické večery Původně Informatické středy, poté Inf. pondělky, nakonec jsou z toho jednoduše Informatické večery. Jedná se o přednášky či workshopy českých i zahraničních odborníků a jsou určeny studentům a zaměstnancům ČVUT i široké veřejnosti. Konají se jednou týdně (den se může různit v jednotlivých semestrech), v zimním semestru 2013/2014 konkrétně v pondělí od 18 hodin v posluchárně T9:107. http://fit.cvut.cz/fakulta/pravidelne-akce/ informaticke-vecery

TIP

Zajímá tě dění na fakultě a chceš vědět, kdy se co koná? K tomu můžeš využít fakultní kalendář, který můžeš odebírat. Pak ti neunikne žádná zajímavá přednáška nebo akce.

aDev Meetups Android Developer Meetups je cyklus Androidích přednášek a setkání Android vývojářů, který se zaměřuje především na problémy a zákoutí, nad kterými vývojáři stráví několik hodin nebo dokonce dní. Akce je především pro ty vývojáře, co už mají s vývojem pro Android zkušenosti, avšak není nutné být přímo profesionál ve vývoji Androidích aplikací. Cyklus je ideální pro absolventy předmětu BI-AND. Přednášky se konají se jednou měsíčně (15. října, 12. listopadu a 10. prosince) vždy v úterý od 18 hodin v posluchárně T9:111, v českém nebo anglickém jazyce a jsou zdarma (vždy pouze nutná registrace). http://fit.cvut.cz/fakulta/pravidelne-akce/ android

www.fit.cvut.cz/kalendar

Czech Scala Enthusiasts Czech Scala Enthusiasts jsou nadšení SCALA programátoři, kteří pravidelně organizují technologické přednášky, coding dojos a workshopy určené pro začátečníky i pokročilé programátory. Podrobný program pro zimní semestr 2013/2014 bude zveřejněn na fakultním webu. http://fit.cvut.cz/fakulta/pravidelne-akce/ scala

18

SEDMA SEminář Dějiny Matematiky, Informatiky a Astronomie (SEDMA) je seminář Fakulty informačních technologií ČVUT ve spolupráci s Jednotou českých matematiků a fyziků (PP JČMF) a Českou astronomickou společností ČAS. Podrobný program pro zimní semestr 2013/2014 bude zveřejněn na fakultním webu. http://fit.cvut.cz/fakulta/pravidelne-akce/ sedma Eliška Hrubá


POZVÁNKY

5.–6. 10. 2013 http://linuxdays.cz O víkendu 5. a 6. října proběhne v pražských Dejvicích druhý ročník konference LinuxDays. Návštěvníky čekají dva dny plné přednášek, stánků nejen českých projektů a mnohé další aktivity. Těšit se mohou na stavbu 3D tiskárny, možnost získat profesionální LPI certifikát nebo na elektro bastlírnu pro děti. Druhý ročník konference LinuxDays proběhne opět v pražských Dejvicích na Fakultě informačních technologií ČVUT v Praze. Připraveno je více než 30 přednášek předních českých odborníků na počítačové technologie, mezi kterými je řada vyučujících z FIT ČVUT, ale i zástupci důležitých českých linuxových komunit. „Našim cílem je vytvořit konferenci od lidí pro lidi. Chceme být alternativou ke komerčním konferencím, kterých je všude plno. Nás zajímají především technologie samotné, což se projevuje ve výběru přednášek, ale i ve volbě akademického prostředí,“ říká hlavní organizátor Petr Hodač. Konference není určena zdaleka jen profesionálům, část konferenčního programu je zaměřená také na nové studenty informačních technologií, kteří zde mohou načerpat nejen mnoho užitečných informací do začátku, ale také se seznámit s prostředím školy či potkat své budoucí vyučující. „Chceme vyjít vstříc budoucím studentům FIT ČVUT i těm, kteří právě čerstvě nastoupili. Sobotní program je určen k lepšímu startu na naší fakultě. Doufáme, že jim předané informace spolu s exkurzí po fakultě a areálu pomohou dosáhnout lepších výsledků během studia,“ říká Petr Hodač. Letos se návštěvníci mohou opět těšit na stánky, u kterých budou čeští zástupci prezentovat linuxové projekty. Bude mezi nimi například Ubuntu, Debian, openSUSE, Fedora, Gentoo či originální česká distribuce Slax.

Kromě toho bude k vidění zajímavý hardware a bude možné potkat vývojáře mnoha linuxových projektů. „V loňském roce byla konference LinuxDays spojená ještě se dvěma dalšími akcemi a dohromady se zúčastnilo přibližně 600 návštěvníků. Doufáme, že letos dosáhneme podobného čísla i bez přidružených akcí,“ říká Petr Hodač. „Rozhodně se mají návštěvníci nač těšit,“ dodává. Pro účastníky jistě bude velmi atraktivní možnost postavit si vlastní 3D tiskárnu. Ty se stávají čím dále populárnějšími a umožňují v domácích podmínkách modelovat reálné objekty z plastu. Po internetu kolují stovky návodů, jak podobné zařízení sestavit a oživit, ale jen na LinuxDays bude možné se zúčastnit hromadné stavby a odnést si tiskárnu domů. „Celou stavbu povedou odborníci z Laboratoře 3D tisku při FIT ČVUT. Součástky na stavbu dodal přední český vývojář 3D tiskáren Josef Průša, takže kvalita je zcela zaručena. Tvůrce si za dva dny odnese domů plně funkční 3D tiskárnu včetně tiskového materiálu na první výtvory,“ říká Petr Hodač. Úplnou novinkou bude také možnost získání profesionálního LPI certifikátu za zvýhodněných podmínek. Po složení písemné zkoušky a zaplacení poplatku bude možné navíc zdarma získat také CLA certifikaci od společnosti Novell. To vše za konferenční ceny, které jsou nižší o desítky eur. „Chtěli jsme návštěvníkům nabídnout také nějakou přidanou hodnotou, kterou podle nás certifikáty odbornosti jednoznačně jsou. Ze zkušenosti z předchozího ročníku i jiných konferencí totiž víme, že nás navštěvuje řada opravdových profesionálů nejen z oblasti linuxových serverů, ale také sítí, bezpečnosti a dalších,“ říká Petr Hodač. Celá akce je díky obrovské podpoře FIT ČVUT, společností Red Hat, SUSE, Active24 a serverů Root.cz a HW Kitchen pro všechny účastníky zdarma. Vyžadována je jen bezplatná registrace, ve které si už dnes můžete například navolit chutný oběd v nedaleké menze. Pro všechny účastníky je také připraveno malé občerstvení, u kterého se mohou setkávat a vyměňovat si své dojmy a zkušenosti. „Komunitní charakter akce je pro nás naprosto klíčový. Chceme, aby byla konference LinuxDays především místem setkání. Nadšenců s profesionály, uživatelů s vývojáři, studentů s vyučujícími nebo prostě lidí s lidmi,“ dodává Petr Hodač. organizátoři LinuxDays

19


TÉMA: Začátek semetru Seznamovák FIT 2013 Ještě se z klávesnic nestačily vypařit slzy a pot Progtestem, matematikou a operačními systémy zdecimovaných, avšak nabranými zkušenostmi již poměrně zocelených, loni nastoupivších prváků, a před branami FIT se shlukuje další fronta zájemců. Se dvěma turnusy po 75 lidech jsme se opět po roce podívali do kempu v Plasech u Plzně, prožili dny plné her, přednášek, zábavy a snad předali i to nejcennější, takzvané „know how“ – zkrátka řidičák na školu. Jak jsme byli úspěšní, to ukáže až čas (a statistiky na konci letního semestru). Níže nabízíme k přečtení hodnocení dvou letošních účastníků. Z prvního turnusu, který se uskutečnil v termínu 30. 8.–2. 9., přináší reportáž Tomáš Nováček. O druhém termínu (2.–5. 9.) se rozepsala Anežka Štěpánková. Také se můžete dočíst, jak celou akci vnímal jeden z organizátorů Honza Friedl. Na úplný závěr jsme pak vyzpovídali loňského účastníka Michala Majera a zajímalo nás hlavně to, jak na Seznamovák vzpomíná dnes. Seznamovák očima účastníka Pomalu jdu po pražském hlavním nádraží, táhnu za sebou cestovní tašku a prohlížím si jednoho kolemjdoucího za druhým. Děti spěchající do školy, muži a dámy spěchající do práce, ale sem tam v tom davu zahlédnu i postavu, která odpovídá mému myšlenkovému popisu – nevýrazný, uťápnutý, na sobě tričko League Of Legends... Ale pak přicházím do malého hloučku lidí, kde mu odpovídá málokdo, dokonce méně lidí, než bych čekal. Dostávám se do světa, kterého jsem se od začátku trochu bál, ale co jiného je strach než jen softwarová chyba. Dostávám se do světa, kde každý je FIT. Ve vlaku směr Plzeň povětšinou vládne ticho, i když sedím s pár lidmi, které znám. Spásná soutěž o nejlepší vtip vyhlášená organizátory trochu rozproudila diskuzi, a tak do základního tábora Máj – Plasy přijíždíme pořád nervózní, ale už ne tak zamlklí. Prvotní neklid z nás postupně opadává, když se ubytováváme v chatkách a pak vykukováním ze dveří zjišťujeme, jestli se náhodou někde něco neděje. Abychom zabili čas, než přijedou ostatní účastníci zájezdu, vytahujeme z místního inventáře míče a ve snaze zůstat FIT se hraje nějaká ta plácaná a kopaná. Později odpoledne ale volno končí a může začít pořádné seznamování. To se neděje jinde než ve velikém kruhu, kde se každý po jednom představuje. Po prvních deseti jménech si nepamatuji ani jméno své oblíbené počítačové hry a jen se snažím si v hlavě sesmolit, co bych měl tak ze svého života vypíchnout, abych nebyl za úplného blba hned první den. Tak snad… Večer vypuká týmová hra (rand()%7), plná běhání po temných okolních lesích, plnění questů spojených s matematikou, FITem a ČVUT celkově (náš tým obsadil krásné poslední místo, snad to při zkouškovém dopadne lépe), ale pak už všechny aktivity raději končí a usedá se do společenské místnosti, neboť byla konečně otevřena místní pípa. Ale ani díky ní jsem zatím nepotkal ani jednoho člověka ze svého kruhu.

20

Sobotní ráno už tak veselé nebylo. Brzká rozcvička pravého informatika trochu probrala alespoň ty, kteří se na ni uráčili vstát, ale někteří klimbali ještě v průběhu celého dopoledne. A dělali chybu. Bylo totiž zaměřené na první ČVUŤácké přednášky, kterých se nám dostalo. Školou-již-zkušení instruktoři nám povídali o kantorech, předmětech, ďábelském Progtestu, ale i o mimoškolních aktivitách, kterých na můj vkus není málo. Celé povídání mě poněkud vyděsilo, ale to byl asi hlavní účel, abychom neudělali to, co nám celou dobu vtloukali do hlavy – nepodcenili studium. Odpoledne je opět zaplněné hrami (ano, existují i jiné než počítačové), při kterých například FIT tým dokázal porazit tým pražských volejbalistek, a celé to nebylo zakončené nijak jinak než bojovkou, opět na téma FIT. A všichni jsme si při ní sáhli až na dno. Jak na dno kýble s jídlem z posledních dvou dnů, tak poté pivních půllitrů, když pípa opět otevřela své hrdlo. Stále se však neobjevil ani jeden student z mého kruhu. Kde všichni jsou? Nedělní vstávání už není doprovázené rozcvičkou, což většina kvituje s povděkem, o to je ale náročnější celé dopoledne, které ne každý přežil s plným počtem HP, zvlášť hututu si vyžádalo nejedno mechanické poškození na našem hardwaru. Naštěstí odpolední program už je více o zručnosti, tudíž se můžeme trochu zmátořit. No i když… Na dušení moukou při hře Perly sviním (cílem je vylovit pusou co nejvíce perel z umyvadel plných džusu, vody s olejem a mouky) nikdy nezapomenu. (Teď mě tak napadá – my jsme ty svině?!) Večer se zapaluje Eliášův oheň, opékají se buřty, točí se pivo, zpívají se písně a utužují se nově získaná přátelství. Samozřejmě byly proneseny výroky, které se zapíšou do dějin FITu, ale raději je nechám kolovat pouze v ústní podobě, aby se neztratilo jejich kouzlo a slečny paní z baru v rekreační středisku Plasy se neurazily. Poslední ráno kromě rosy padá i místní wifi a server ÚTVS. Všichni se totiž marně snaží přihlašovat na aqua aerobik, irské tance nebo zdravotní


TV, ale štěstí přeje jenom některým. Proto se raději přesouváme i s věcmi do společenské místnosti, kde probíhá vyhlášení výsledků všech soutěží, co za víkend proběhly. A tak získávám pár věcí s logem školy a dojem, že když jsem zvládnul tohle, studium bych mohl zvládnout taky. To už přijíždí další turnus, lehce se navzájem obhlížíme, ale naší prioritou je hlavně stihnout ten vlak do Prahy, se kterým to je jen tak tak… Domů přijíždím stále trochu vyděšený z toho, co mě čeká, ale odhodlaný začít se připravovat, abych přežil alespoň první zkouškové. Sice mě trochu mrzí, že jsem nenašel nikoho ze své skupiny, nicméně více je mi líto těch skvělých lidí, které jsem na Seznamováku poznal, ale ve škole možná ani nepotkám. Málokdo je totiž Sheldon nebo Leonard. Jsou to prostě lidi jako všude jinde po světě. Mají dvě nohy, dvě ruce, jenom kolečka v hlavě se jim občas točí trochu jiným směrem. A to z nich dělá někoho, s kým budu rád dalších pár let chodit do jedné budovy, sedět v jedné přednáškové místnosti, jíst v jedné menze a hlavně se společně protloukat jedním těžkým, ale o to lákavějším studentským životem. Tomáš Nováček

Seznamovák bych shrnula jen jedním slovem: NEJLEPŠÍ!!! Neskutečně jsem si ho užila, a i když jsem toho moc nenaspala, byly to fakt super čtyři dny. První den jsem byla trochu nervózní, když jsem přišla na nádraží a viděla jen 12 holek a asi 60 kluků, ale to se zlomilo hned ve vlaku, kde jsme se dali všichni do řeči a byla sranda. A úplně mě nervozita přešla při seznamovacím kolečku, kdy jsem zjistila, že nejsem jediná, kdo o programování jen slyšel a že mají všichni včetně organizátorů smysl pro humor. Ty první hry byly takové ještě trochu opatrnější, protože jsme se moc neznali, ale to se vše změnilo večer u hraní stolních her a druhý den už o zábavu rozhodně nebyla nouze. A to díky super organizaci, super hrám, a hlavně přístupu všech účastníků i organizátorů. Díky tomu, že nás organizátoři při každé hře rozdělili do družstev jinak, jsme se opravdu poznávali všichni mezi sebou a o to lepší byl poslední den, kdy už jsme se vůbec neostýchali a díky tomu máme spoustu nezapomenutelných zážitků (i my holky, ale řekla bych hlavně všichni pánové). Špatné je, že to uteklo hrozně rychle. Najednou jsme seděli u táboráku a byl tu poslední večer. Ten byl perfektní a pro mě osobně velmi dlouhý, protože jsme se ještě s jedním organizátorem vsadili, že vůbec nepůjdeme spát, což byla strašná pitomost, ale vydrželi jsme to a rozhodně na to nikdy nezapomenu. Hlavně na to, jak mi bylo druhý den! Nejhorší byla cesta domů. Nikomu se nechtělo odjet, protože to byla opravdu bomba. Nejradši bychom tam zůstali mnohem déle. Ale aby to nebylo tak hrozné, tak jsme se hned domluvili, kdy se zase sejdeme. A co mi vlastně Seznamovák přinesl? Důležité informace o předmětech, tělocviku a celé škole, ale hlavně pocit, že jdu sice do neznámého prostředí nové školy, ale se známými lidmi, a taky vědomí, že je tu někdo starší a zkušenější u koho můžu hledat pomoc. Myslím tedy, že když řeknu, že to bylo perfektní, tak budu mluvit za všechny organizátory a snad i za všechny účastníky. Hned bych se tam vrátila. Anežka Štěpánková

21


TÉMA: Začátek semetru Seznamovák očima organizátora Je 30. srpna, 8:00 ráno a zvoní budík. Tentokrát ani nenadávám na tak brzké vstávání. Proč? No, protože nám opět po roce začíná Seznamovák. Seznamovák, na který se těší 160 nových studentů FITu a zhruba 15 organizátorů. Vstávám a spěchám na nádraží, kde máme sraz s účastníky prvního turnusu, kteří zvolili společnou dopravu z Prahy. Letos překvapivě nejsem nervózní tak jako v předchozích letech, kdy jsem nevěděl, co můžu čekat od účastníků, jestli všichni dorazí nebo jestli jsme na něco nezapomněli při přípravě. Vše jde ale jako po másle a v deset hodin odcházíme na peron, kde máme rezervovaný celý jeden vagon. Odjíždíme směrem na Plzeň, kde při přestupu nabereme další lidi a do Plas pokračujeme kvůli výluce autobusem. Již ve vlaku jsme začali účastníky seznamovat s tím, co je čeká v prvních dnech školy, ale také s tím, co je čeká na Seznamováku v průběhu dalších 4 dní. Cesta uběhla poměrně rychle, při příchodu do areálu na nás čeká už pár lidí, kteří se dopravili sami. Následuje ubytování účastníků, my si zařizujeme klubovnu a vybalujeme 2 auta plná věcí potřebných na hry, přednášky a další aktivity. Po předchozích ročnících už máme vše celkem zažité, jde to celkem rychle, přesto se nakonec nevyhneme menšímu prostoji, takže účastnící jsou víc a víc nedočkaví, co se bude dál dít. Zařazujeme první hry, tzv. „icebreakery“, jak říká Bouchy (organizátor Jan Bouchner, pozn. red.). Jako organizátoři se zapojujeme také, abychom utvrdili účastníky v tom, že jsme stejní jako oni a že ty hry opravdu nejsou pro malé děti :). Následuje tzv. kolečko, kde se s účastníky navzájem představíme. Pak už je večer, my si dáváme první poradu před noční bojovkou a účastníci se zatím baví, hrají volejbal nebo frisbee, někteří ještě vybalují. Při setmění vyrážíme do lesa a čekáme na první účastníky, než přiběhnou luštit šifry. Po šifrovačce máme večerní poradu, hodnotíme právě proběhlý první den a dolaďujeme program na další den. Večer zakončujeme spolu s účastníky u pár pohárů zlatého moku. Druhý den je program mnohem více nabitý než první, hned ráno nás čeká ajťácká rozcvička v červených trenkách a bílém tričku, prostě cool. Na dopoledne máme připravené přednášky. Samozřejmě časově nestíháme, protože chceme účastníkům předat mnohem víc informací a doporučení, než se dá za dopoledne stihnout. Časový skluz ale nenecháme na sobě znát a upravujeme program tak, abychom stihli naplánované odpolední hry. Během poledního klidu účastníci hrají volejbal anebo se opět seznamují (jak jinak), někteří účastníci vyráží za bránu areálu, kde jsme pro ně postavili mezi

22

stromy lanovou překážku. Pro některé odvážlivce byl přechod přes deset metrů vysokou překážku pořádná zkouška odvahy. Poté jdeme do lesa kousek od areálu připravit 2 odpolední hry. Dračí doupě jsme nachystali tak, aby si vyzkoušeli něco málo ze studentského života, při Historické hře se nejen naučí různé matematické zákony, ale také je předají dál. Na večer je již nachystána Stezka ajťáka, kde je zkoušíme ze znalostí, které použijí v prvním semestru. Některé z nich se dozvěděli na dopoledních přednáškách. Večer končíme opět poradou a pak nad sklenkou zlatavého moku s účastníky. Na třetí den dopoledne máme připraveno pár her na vyblbnutí, nejvíce se asi uchytila hra na muflony. Přeci jen není nic lepšího, než praštit svého budoucího spolužáka přes hlavu bamboochou neboli dekou smotanou do ruličky. Do těchto dopoledních her se samozřejmě také zapojuji, sranda musí být a organizačně se to dá zvládnout i jako hráč. Po poledním klidu si připravujeme s organizátory jednotlivá stanoviště na herní vrchol Seznamováku, Pevnost Boyard. Pro letošek mě napadla hra, při které musí účastníci držet rovnováhu na jedné noze na kolíku zapíchnutém v zemi po určitý čas. I přesto, že jsem nasadil časový limit poměrně vysoko, tak to spousta účastníku dokázala splnit. Za to jim vysekávám poklonu. Po základní části následoval ještě boj


o zlato, prostě stejně jako v televizním seriálu. Na večer jsme naplánovali táborák, kde jsme si trochu zahalekali s kytarou. Co naplat, první turnus skoro končí, tentokrát si naplánuji jít spát trochu dřív, protože brzy ráno vyrážím do Prahy pro druhý turnus. Bohužel se dřívější spánek nekoná, spát jdu až pozdě k ránu, a tak když mě vzbudí budík v 5:00, tak mám za sebou hodinu a půl spánku a před sebou cestu do Prahy. „Něco málo dospím v autobuse, zbytek dospím snad jindy,“ říkám si. Do Prahy na nádraží samozřejmě dorážíme o 15 minut pozdě, protože měl autobus zpoždění. Nová várka účastníků je už nervózní, když se ale objevíme, tak je vše ok. Vlak stíháme, autobus v Plzni taky a dorážíme do Plasů, kde se potkáváme s první skupinou. Druhý turnus posíláme ubytovat se do chatek, zatímco s prvním turnusem se loučíme. Nyní nám začínají předchozí 4 dny nanovo. Přestože je naplánován ten samý program, druhý turnus probíhá občas trochu jinak. Někde nabereme v programu zpoždění, jinde ho zase oproti prvnímu termínu dokážeme potlačit. Na druhý turnus se nám nepodařilo dostat ajťáckou rozcvičku (všichni organizátoři zaspali :D), zatímco vzhledem k lepšímu počasí zařazujeme hru Dehydratace. Do této hry jsme jako organizátoři nasadili vlastní tým s cílem jako vždy vyhrát, což se nám podařilo. Tato hra nenašla v očích některých účastníků zalíbení, někteří si ji naopak pochvalovali, každopádně pamatovat na ni budou určitě všichni. Poslední čtvrtý den pobytu je obvykle vyhlášení výsledků celkového bodování her. Pro nejlepší účastníky jsou připraveny věcné ceny a ceny od sponzorů. Následuje už jen úklid a předání areálu, pro nás organizátory ještě uklizení klubovny a předání místností a chatek zpět správci areálu. Cesta do Prahy už je jen absolutní tečkou za posledních 7 dní strávených s novými studenty, za měsícem intenzivních příprav a více jak půlrokem zařizování všech dalších věcí. V dohledné době proběhne ještě pár akcí pro letošní účastníky a poté se vrhneme na přípravu dalšího ročníku, který proběhne 29. srpna až 4. září 2014 opět v Plasech u Plzně. Z pohledu organizátora považuji letošní ročník za nejzdařilejší ze všech tří proběhlých ročníků. Svou roli na tom hraje jistě větší sehranost a vyzrálost organizátorského týmu. Vždyť už to děláme třetím rokem! Na závěr bych rád v těchto řádcích poděkoval všem organizátorům za výborné nasazení při přípravě a v průběhu Seznamováku. Také bych rád poděkoval sponzorům FIT ČVUT, ČVUT, Silicon Hill a Techsys za jejich dary pro nejlepší účastníky. Jan Friedl, organizátor Seznamováku

23


TÉMA: Začátek semetru Seznamovák a jeho přínos očima loňského účastníka K vyzpovídání jsem si přizval loňského účastníka Seznamováku Michala Majera. Zajímalo mě především to, s jakou na akci vzpomíná, co užitečného si z ní odnesl a jak se mu nyní po roce daří ve škole. Je to rok a pár dní, co jsi přijel z Plas u Plzně a za sebou měl třídenní seznamovací akci pořádanou studenty FIT. Dokážeš si ještě vybavit, jak na tebe kurz působil první den, co sis říkal v jeho průběhu a jaké jsi měl pocity po návratu domů? Začněme tím prvním dnem. Jako asi každý jsem byl trochu nervózní. Přeci jen to byl první moment, kdy jsem měl přijít do styku s lidmi, které budu následujících několik let potkávat. Účastnilo se nás několik lidí ze stejné střední, a tak nebyl problém, že by vázla komunikace a nebyla témata k hovoru. Nejprve jsme se bavili takto v kroužku lidí, co jsme se znali. Postupně se k nám přidávali další a tím jsem získávali své první vysokoškolské kontakty. Zanedlouho po příjezdu do areálu pak následovaly první hry, které měly za úkol nás co nejvíce sblížit a odbourat ledy. Hry trvaly až do večera a po jejich skončení jsme sedli na pivo a seznamování mohlo pokračovat. Co další dny? Lidé, program, zábava a podobně? Vzhledem k průběhu večerů byla rána dalších dnů dost krušná a nejednou se nám stalo, že první naše jídlo byl až oběd. Odpolední program byl však pečlivě připraven. Většina her vyžadovala spolupráci ve dvojicích, které se často obměňovaly, a člověk tak přicházel do styku stále s novými lidmi. Krom toho byla často do her zapojována tematika předmětů a tím jsme získávali představu o tom, co nás ve škole čeká. A po návratu domů? Ihned po návratu domů, jakmile jsem zapnul počítač, tak se mi seznam přátel na Facebooku rozrostl jako nikdy předtím. Rozesílali jsme si kontakty na nové známé, se kterými jsme se seznámili buďto při hrách, nebo ve volném čase u piva. Mám takový pocit, že jsme ještě před začátkem semestru s několika lidmi ze Seznamováku zašli na pivo. Jak probíhaly tvé první dny na nové škole? Můj první školní den začínal tělocvikem a už tam jsem potkal dva účastníky Seznamováku. Následovalo mé úplně první cvičení BI-UOS a opět se nás ve třídě vyskytlo několik známých lidí. Měl jsem z toho radost, protože jsme měli s kým jít na oběd a popřípadě na pivo po škole, zatímco ostatní se teprve začali poznávat. Přestože člověk ve škole potkává stále

24

nové lidi, není to už takové prostředí, které by nahrávalo seznamování po stylu střední školy. Často jsou na cvičeních a přednáškách úplně jiní studenti, a tak jsem velmi rád, že jsem mohl využít 3 prázdninové dny k nalezení nových přátel ještě před samotným začátkem semestru. Jak jsi na tom teď po roce? Zajímá mě hlavně tvá úspěšnost ve škole a taky to, zda se ještě vídáš s některými lidmi, se kterými ses poznal na Seznamováku? Prvák jsem úspěšně zvládl bez ztráty kreditu, stejně jako většina ostatních lidí ze Seznamováku. Nevím, zda-li je to tím, že jsme již tušili do čeho jdeme, že je nutné se učit a měli tipy od starších spolužáků, kteří akci pořádali. Další možnost je, že na Seznamovák se hlásí více lidé, kteří mají zájem školu udělat a být aktivní. Popřípadě je to od všeho trochu. Faktem ale zůstává, že bez známostí a lidí, kteří byli ochotni si během semestru pomáhat s přípravou a učením na testy, by pro mě možná Dejvice byly pouze přestupní stanicí. Takže bys doporučil Seznamovák mladším kamarádům, kteří uvažují o studiu na FIT? Samozřejmě! Dokonce se domnívám, že vedle intenzivního učení je to jedna z věcí, která se do nadcházejícího studia velmi kladně promítne. Krom toho jsme si Seznamovák všichni užili, a i kdybych školu náhodou nedodělal, tak jsem rád za všechny super lidi, co jsem tam potkal. Jan Bouchner


Sportovní vyžití při studiu FIT Počítač svítící do noční tmy hraje barvami Eduxu a v dalších pootevíraných záložkách prohlížeče se dají kromě chatovacích oken sociálních sítí tušit také prohlížené materiály z již uplynulých prezentací. Občas problikne vývojové prostředí s narychlo psaným zdrojovým kódem a komorní atmosféru s příkazovou řádkou narušuje pouze hmyz poletující před monitorem. Návštěvy přednášek a cvičení se po vítané letní přestávce znovu staly denním chlebem a jak to tak vypadá, ten dnešní večer, kdy je třeba vyřešit ještě dvě úlohy a připravit se na písemku, se protáhne až do zítřejšího rána. Tento týden již potřetí. Nejen školou živ je student, je třeba posilovat i ducha (někdo by řekl zdravý rozum) a tělo. Atmosféru zmíněnou v úvodu jsme si zažili jistě všichni, a to nejednou. Pokračování takovým tempem s odpíráním jakékoliv formy relaxace ale časem znamená i pro toho nejotrlejšího jedince postupné vyhořívání a jednou z mnoha osvědčených aktivit, které dopomáhají k pročištění mysli, je sport. Pokud člověk jen trochu chce, v rámci školy i mimo ni si jej užije dosyta. Sport jako tělocvik Současní studenti FIT už jistě za nějaký ten rok působení na škole ví, že než dokončí bakaláře, musí mít v indexu splněny dva semestry povinného tělocviku. To je minimum, pod které se zkrátka nejde. Naštěstí tu neexistuje omezení na maximální počet zápisů. Nabídka ze strany Ústavu tělesné výchovy a sportu ČVUT je dost lákavá a rozmanitá na to, aby se studium dalo projít i se dvěma zapsanými tělocviky každý semestr. Vždyť k některým sportům by se člověk na takové úrovni a za daných okolností, ať už finančních či prostorových, mimo studium ani nedostal, tak proč nevyužít šance? Na konci každého semestru si lidé chválí poněkud netradiční sporty jako golf, curling, frisbee, ale také vodní sporty, které se provozují na Malé Chuchli. Špatným tahem určitě nejsou ani klasické běhací či skákací sporty, kterých je v nabídce ÚTVS přes čtyřicet.

jednodenní sportovní klání mezi týmy složenými ze studentů a zaměstnanců příslušných fakult. Naše fakulta se do akce zapojila samozřejmě hned od samotného počátku. Hlavní motivací je probudit v lidech zdravou soutěživost a zjistit odpověď na každoroční otázku života, vesmíru a vůbec, která zní: „Která z fakult má nejlepší sportovce?“ Na akcích vždy panuje dobrá atmosféra, samozřejmostí je občerstvení s pípou a tuna nových zážitků ze sportů, které by si člověk opět možná nikdy nevyzkoušel – například dračí lodě. Vždyť kdy jindy je možné pádlovat na jedné úzké palubě společně s dalšími devatenácti budoucími inženýry, zatímco celý váš výkon řídí bubeník udávající rytmus a společně se snažíte předjet a ponížit dalších čtyřicet pádlujících skoro-inženýrů v okolních lodích? FIT se do toho pustil s vervou a v historickém prvním ročníku soubojů (ak. rok 2011/2012) obsadil celkové 2. místo poté, co celý rok okupoval čelní pozice a teprve ve finále při dračím pádlování jej dokázala porazit FJFI. Uplynulý rok už nebyl tolik úspěšný a i přesto, že se nám podařilo dvakrát umístit na medailových pozicích (florbal, frisbee), skončili jsme na nepříliš populárním 6. místě z 8 zúčastněných týmů. Ambice do dalších let jsou nicméně velké a s radostí přivítáme každou novou a odhodlanou krev. Stačí sledovat náš fakultní Facebook, kde na chystané souboje pravidelně upozorňujeme a verbujeme nové lidi do fakultních týmu. Takže na viděnou při soubojích, FIŤáci! Jan Bouchner

Souboj fakult Aby všeho toho pohybu nebylo málo, v akademickém roce 2011/2012 vznikl i takzvaný Souboj fakult. Jedná se o jednu z mnoha aktivit Studentské unie ČVUT (studentská organizace sdružující různé kluby působící na půdě školy), která si tímto dala za úkol organizovat v pravidelných měsíčních intervalech

25


TÉMA: Začátek semetru Menzy a jiná stravovací zařízení Sedíš v tzv. „tédevítce” (to je označení pro budovu, kde FIT sídlí, podle její adresy – Technická 9 – se jí přezdívá právě takto) v přednáškové místnosti a očima hypnotizuješ hodiny v pravém horním růžku svého notebooku, aby již konečně zahlásily 12:30. To totiž znamená (pokud máš štěstí a tím pádem přívětivý rozvrh) jediné – je čas oběda! Kam se ale v průběhu téměř dvouhodinové přestávky vydat? Studentský dům (červená menza) Červená menza, která své označení získala podle barvy fasády, se nachází hned za budovou FITu; v budově sídlí také Vydavatelství průkazů a v nejvyšším poschodí se nachází poliklinika. Pokud máš hlad, můžeš zamířit do jedné z několika jídelen menzy, popřípadě se najíst v Pizzerii la fontanella, která kromě jídel z klasického jídelního lístku nabízí denní menu se slevou pro studenty, a navíc se zde dá platit ISIC kartou. Menza samotná má celkem 3 jídelny, z nichž jedna je vegetariánská. Ne vždy jsou ale otevřeny všechny jídelny, často jsou v provozu pouze dvě sousedící, kde je umístěn společný salátový bar. Pokud po jídle „chytíš slinu“, můžeš se občerstvit i v přilehlém bufetu, kde si můžeš koupit různé sladkosti, točenou malinovku anebo třeba párky. Technická menza (modrá) Technická menza se nachází asi 400 metrů od FITu. Kromě obvyklých menzovních jídel si zde můžeš dát některou z minutek – nabízejí zde jídla jako pizzu, vepřové koleno s křenem a hořčicí, steak s hranolkami a mnohá další, neméně lákavá. Minutky jsou dražší než klasická jídla, ale chutí i vzhledem se víc podobají jídlům v klasických restauračních zařízeních. Stejně jako ve Studentském domě zde najdeš velké množství zákusků (Míša řezy, jahodový pohár, rolády, apod.), bagety i ovocné džusy. Masarykova kolej Tato menza sídlí ve studentské koleji hned vedle akademické restaurace. Je nejmenší ze všech tří uvedených menz a denně nabízí pouze 1 až 2 hlavní jídla a polévku. Většinou zde nejsou žádné zákusky, ale dá se zde zakoupit rozpékané pečivo, saláty nebo ovocné kelímky, které jsou velmi dobré a v žádné jiné menze v Dejvicích je nenajdeš. I přes malý počet jídel a delší vzdálenost je tato menza velmi oblíbená, protože zde velmi dobře vaří, dávají poměrně velké porce a většinou není problém přidat omáčku nebo knedlík. To se bohužel často projevuje na velmi dlouhé frontě. A pokud máš opravdu rozvrh celý den, jistě oceníš i to, že zde nabízí snídaně i večeře. Takže hlady určitě neumřeš.

Pokud nemáš čas na regulérní oběd anebo se cítíš spíš na něco menšího (a to kdykoli během dne, nejen o obědové pauze), máš na výběr ještě několik jiných možností. Předně je nutné zmínit bufet BUF FAT na fakultě stavební; budova je s FITem propojená chobotem (skleněným průchodem), takže jsi tam raz dva. Nabídka jídel je velice vstřícná, stejně jako ceny, protože jsou zde studentské slevy. Můžeš si zde dát polévku (velká miska za 20,-), rychlovku typu smaženka či řízek, ale mají zde i mnohé jiné potraviny, například sýry, ovoce, zeleninové saláty, müsli na váhu (na snídani ideální!), jogurty, pečivo a mnoho dalšího. Výhodou je také to, že nemusíš mít peníze na kontě na svém ISICu, můžeš totiž platit penězi. BUF FAT někdy jistě navštiv, možná budeš příjemně překvapen. Kromě stavárny mají bufet i na FELu a na fakultě strojní. Velikostí a sortimentem se s BUF FAT nedají srovnat, ale když máš hodinu v prostorách FELu, bufet se leckdy hodí. Pokud tě někdy přepadne hlad, aniž bys měl výhled na delší přestávku, existuje ještě jedna varianta, a to dát si bagetu z automatu na FITu. Bagety za studentské ceny (na FELu a strojárně za plnou cenu) se dají sice pořídit ve kterémkoli z výše zmíněných zařízení, ale automaty jsou zpravidla nejblíže. Kromě baget zde najdeš i sladkosti, přesnídávky a pití. Jestli máš hlad a nechceš jít do menzy naslepo, můžeš se na webu SUZu (http://agata.suz.cvut.cz/ jidelnicky/index.php) podívat na jídelníčky jednotlivých menz, včetně jejich otevírací doby. Je nutné brát v potaz, že od jednotlivých jídel mají menzy jen omezené množství, takže čím dřív člověk přijde, tím větší má výběr. Jídelníčky menz ČVUT můžeš mít i ve svém smartphonu. Existuje totiž mobilní aplikace pro iOS, Android i Windows Phone, kde můžeš jednotlivá jídla také hodnotit anebo se třeba podívat se na mapu, kde přesně se menza nachází. Pokud si projdeš (ať už na webu nebo na mobilu) všechna jídla a stejně si nevybereš, můžeš se jít najíst do některé z mnoha dejvických restaurací. Věz, že jich je v okolí školy jako hub po dešti; referovat o nich již ovšem není náplní tohoto článku. Eliška Hrubá, Zuzana Matiášová

http://agata.suz.cvut.cz/jidelnicky/index.php 26


TIP Nepamatuješ si, jestli máš na kartě dostatek peněz a nechceš to řešit až u poklad-

ny? V některých menzách jsou sice čtečky karet, které ti sdělí aktuální zůstatek peněz na kontě, ale ty jsou ovšem často rozbité… Možná tě potěší, že je tu nová aplikace Strávník, která ti umožní prohlédnout si stav svého konta z pohodlí domova (nebo třeba přednáškové místnosti). Kromě zůstatku na kartě si zde můžeš prohlédnout i všechny předchozí transakce – co jsi měl který den k obědu, kolik tě to stálo, a to včetně podrobného rozpisu, takže vidíš, co je cena jídla, kolik z toho DPH a kolik je příspěvek na jídlo. Své výdaje za jídlo v menzách tak můžeš mít rázem snáz pod kontrolou. http://agata.suz.cvut.cz/jidelnicky/stravnik.php

Studium na dvou vysokých školách zároveň Po dlouhých hodinách strávených nad zapeklitým problémem v Progtestu a po nocích probdělých s automaty a překladači se může studium na FITu zdát jako dostačující výzva a časová zátěž, avšak i tak je možné využít příležitost a skloubit studium informatiky s nějakým dalším oborem – přihlásit se na druhou vysokou školu. Alfou a omegou je rozvrh K čemu to vlastně může být dobré? Informatika samotná je velice lukrativní obor, co se budoucí kariéry týče, ale při správné volbě druhého oboru si můžete rozšířit obzory a stát se tak zajímavějším pro své budoucí potencionální zaměstnavatele nebo získat zkušenosti a kontakty pro založení vlastního podnikání. Samozřejmě nic není zadarmo. Kromě poplatku, jenž se platí za prodloužené studium (u bakalářských programů studujete rázem „šest let“ místo hrazených čtyř) a který je naštěstí výrazně nižší, než když nějakou školu prodlužujete, vás samozřejmě studium bude stát drahocenný čas. Nemusí jít tak úplně o omezování sociálních aktivit, ale spojit dvě univerzity např. ještě s nějakým tím přivýdělkem již v podstatě nejde. Při prvním pohledu do svého rozvrhu se vám už nyní může tajit dech, ale při správném nastavení priorit lze sestavit relativně stravitelný rozvrh zahrnující hned dvě vysoké školy naráz. Ne každá univerzita má stejnou dotaci hodin jako FIT, ne všude je tak důležité navštěvovat přednášky a ne ze všech předmětů je nutné mít excelentní výsledky. Při plánování takového rozvrhu je ale nesmírně důležité brát v potaz zkušenosti starších studentů na obou školách, rozhodně se proto nebojte zvědavě vyptávat.

tvorbě rozvrhu a i tak se smířit s tím, že pohledy na znuděné obličeje cestujících pražskou MHD budou vaším denním chlebem. Už jsem vás dostatečně vystrašil? Pokud si člověk dokáže chytře sestavit rozvrh a během semestru pak efektivně zvládat včasné plnění všech úkolů, má už téměř vyhráno. Mírně stresující může být také zkouškové, kdy vás každý týden čekají dvě až tři zkoušky, ale i to se dá při správném naplánování a rozložení lehčích a těžších předmětů zvládnout. Není to tak zlé, jak to může vypadat. Kromě velkého rozsahu nových znalostí a rozšíření obzorů totiž získáte i mnoho dalších přátel a kontaktů, a tak je myslím jasné, že tyto benefity převáží nad zmenšením množství volného času, který možná teď máte. Zkuste to! Pokud vás tedy zajímá ještě nějaký další obor mimo sféru IT a myslíte si, že vám v budoucnu jeho znalost může být užitečná, rozhodně se nebojte překážek a vyzkoušejte to! Za pár let by se vám to mělo vyplatit... Adam Kučera

Nezapomeňte knížku do metra... Oříškem kromě časových dispozic může být také realita prostorová – všechny školy se bohužel nenacházejí na stejném místě a často jsou naopak i jednotlivé výukové prostory roztroušeny po celé Praze. Rozhodně je s tím tedy nutné kalkulovat už při

27


TÉMA: Začátek semetru První krůčky za Kariérou Co se Vám vybaví při vyslovení slova Kariéra? Někomu možná kariérista, tedy člověk, který postupuje na pomyslném kariérním žebříku bez ohledu na ostatní. Jinému snaha udělat „díru do světa“ u nějaké nadnárodní firmy. Pro mnohé otravné slovo, které je skloňováno ve všech pádech, a které je v tuto chvíli nezajímavé, protože se přece týká pracujících a oni ještě studují. Proč byste se měli zabývat kariérou, když ještě studujete? Není to záležitost pracujících lidí, kteří se den za dnem lopotí ve svých zaměstnáních? Pro studenta něco vzdáleného, neuchopitelného, nezajímavého. Je tu však i jiný pohled, kariéra jako celoživotní vzdělávací proces. Nedílná oblast životního směřování, za kterou si zodpovídáme každý sám. Která je v dnešní době neuvěřitelně pestrá, proměnlivá a přitom nejistá. Máme úžasnou možnost vybrat si, co budeme dělat, nabízí se nám prakticky neomezeného množství variant, každé uplatnění může mít spoustu drobných nuancí. Přesto, nebo snad právě proto má na naše směřování stále větší vliv náhoda. A ne nadarmo se říká „štěstí přeje připraveným“. Pokud víte, co je pro

28

Vás důležité, co pro Vás znamená úspěch, máte představu o tom, co chcete dělat, s kým to chcete dělat, za jakých podmínek a kde, tak máte velkou šanci, že se objeví ta „správná“ náhoda. Jako ajťáci, potažmo technici, nebudete mít problém najít „nějakou“ práci v oboru. Ale otázka je, která je ta pravá práce, která má na sobě vyražené Vaše jméno. A jestli je v pořádku spokojit se s „nějakou“ prací, nebo zda chcete práci, na kterou se budete těšit, každodenně tam budete uplatňovat to, v čem jste dobří a budete za to náležitě odměněni. Stará moudrost praví, že po cestě nejspíše dojdeme tam, kam směřujeme. Kam nyní směřujete Vy? Co je cílem Vašeho studia? V čem jste opravdu dobří? Jak můžete uplatnit to, v čem jste dobří, v práci která Vás bude bavit a dostat za to náležitě zaplaceno? Jak bude vypadat Vaše budoucí povolání či poslání? Co potřebujete k tomu, abyste se uplatnili, dokázali se prodat a mohli si vybírat? To jsou otázky, které je užitečné si klást již v průběhu studia a ne až na jeho konci. A právě to je jedním ze smyslů Kariérního centra ČVUT (dále KC) – pomoci Vám klást si ty správné otázky včas, nabídnout prostor k jejich zodpovězení a připravit Vás na vstup na trh práce. Pokud ještě nevíte, co chcete v budoucnu dělat, tak pro Vás nabízíme možnost strávit čas s kariérním


poradcem, hledat své silné stránky, zhodnotit možnosti a ujasnit si své plány a vize. Dále nabízíme osobnostní testování, kdy strávíte 2 hodiny vyplňováním testů a následně dostanete půl hodinovou zpětnou vazbu na to, jací jste. Poslední možností je účast na některém z mnoha seminářů a přednášek, které se zabývají osobním rozvojem. V tomto semestru jsou to například velká přednáška „Sebepoznání, sebeřízení, stres“ se známým lektorem Jiřím Plamínkem (7. 10.) nebo inspirativní Comeback na ČVUT s Ivanem Pilným, bývalým generálním ředitelem Microsoftu v ČR, který se v přednášce „Máte na víc“ (30. 10.) zaměří na to, jak podpořit fungování našeho mozku. Pro menší skupinu účastníků připravujeme interaktivní semináře „Hledání silných stránek a talentů“ či „Budování vlastní kariéry“. Na konec semestru plánujeme také hravé „Odpoledne plné her“ zaměřené na sebepoznání a ujasnění představ o budoucí práci. Novinkou je cyklus 6 seminářů „Přednost přednostem“, nabízený ve spolupráci se SCIO, který je zaměřený na hledání, rozvoj a uplatnění silných stránek na trhu práce. Pokud již máte mlhavou představu, co dále po škole, či se blíží Váš konec studia, pak doporučujeme cyklus tří seminářů „Jak uspět na trhu práce“, kde se zaměříte na konkretizaci budoucí práce, procvičíte si psaní životopisu a motivačního dopisu a vyzkoušíte si modelovou část pohovoru. Máte-li jasnou představu, tak Vám nabízíme konzultace přímo s personality z velkých firem, kteří Vám pomohou s životopisem nebo přípravou na pohovor. Dále nabízíme semináře a tréninky na rozvoj dovedností – celodenní semináře „Efektivní komunikace“ či „Vyjednávání“, odpolední semináře „Praktické využití myšlenkových map“, „Time management 1 a 2“, „Prezentační minimum“, „Networking“ či večerní seminář „Jak vést tým“. Na většině seminářů je omezen počet účastníků na 16 či 24 lidí, aby byla zachována jejich interaktivita. Z tohoto důvodu je třeba se na semináře hlásit na stránkách KC. Začít hledat práci a získávat kontakty až po dokončení studia je již poněkud pozdě. Nejlepší je, pokud se dobře zapíšete v nějaké firmě či začnete podnikat již v průběhu studia. K získání kontaktů a zkušeností výborně poslouží například studentské soutěže, které jsou vypisovány přímo firmami, nebo soutěže EconTech, které pořádá KC ve spolupráci s Vysokou školou ekonomickou. Econtech nabízí výbornou příležitost vyzkoušet si spolupráci v týmu s ekonomy při řešení reálného problému zadaného velkou společností. Tato zadání bývají často z oblasti IT. V rámci soutěže máte možnost seznámit se s prostředím ve firmě, navázat kontakty během konzultací a v případě dobrého ohlasu často i pokračovat ve spolupráci. Více o EconTechu se dočtete přímo na stránkách http://econtech.cz.

Další výbornou příležitostí jak nahlédnout do praxe již během studia je program Mentoring, který běží na ČVUT již několik let. Na stránkách http://mentoring.cvut.cz si najdete mentora, manažera nebo specialistu z velké firmy, pošlete krátký motivační dopis a životopis, přijdete do KC na pohovor, a pokud si Vás mentor vybere, tak k němu v následujících měsících docházíte do firmy, kde Vám předává své zkušenosti z praxe. Přihlašování na Mentoring je vždy v průběhu března, tedy až v letním semestru, nyní je možné si na stránkách Mentoringu prohlédnout letošní nabídku mentorů a udělat si představu, kdo v programu figuruje. Mezi jinými například bývalá manažerka roku Senta Čermáková pracující pro HP, ale i řada dalších úspěšných absolventů ČVUT. Poslední, čím Vám může být KC užitečné, jsou přímo nabídky pracovních příležitostí, stáží, trainee programů a praktické rady, tipy a odkazy, které naleznete spolu s celkovou nabídkou KC na stránkách http://kariernicentrum.cz. Máme zde pro vás také nabídku knih, které si můžete zapůjčit v naší Knihovně KC. Stačí si na mailu kariera@cvut.cz ověřit, zda je titul k mání a přijít si jej vyzvednout do kanceláře Odboru vnějších vztahů na Rektorátu ČVUT. Kariérní centrum ČVUT Vám přeje úspěšné vykročení za Vaší kariérou. Lukáš Kučera, Kariérní centrum ČVUT

www.kariernicentrum.cz

29


OSOBNOST Vojtěch Mikšů

http://priznej.cz

Dvaadvacetiletý rodák z Humpolce, Vojtěch Mikšů, student posledního ročníku bakalářského studijního oboru teoretická informatika a v poslední době především světoběžník po Spojených státech amerických. Nejen u nás na fakultě je znám svým projektem Přiznání, které slouží pro anonymní svěřování se s tajemstvími, jež se pak objevují na k tomu určených stránkách na Facebooku. Vojta toho má ale na svědomí víc než jeden úspěšný internetový projekt. Za poslední rok stihl zažít tolik, co mnozí nestihnou za celé své pětileté studium. Proto dostal v tomto čísle prostor, aby se s námi podělil o svou cestu a třeba i motivoval zatím nerozhodnuté lidi stojící na prahu nějakého životního rozhodnutí. I přes časové pásmo, které Vojtovi nebylo zrovna nakloněno, jsme si povídali více než dvě hodiny. Rozhovor pro něj skončil před druhou hodinou ranní, zatímco já šel pomalu chystat oběd. Když jsem ti včera večer posílal žádost o rozhovor, z legrace jsem se zeptal, jestli nejsi náhodou na cestě do San Francisca. Jaké pak bylo mé překvapení, když mi o pár hodin později blikla na Facebooku fotka tebe stojícího před Golden Gate Bridge. Kde se zrovna teď nacházíš a co děláš? Momentálně jsem ještě pořád v San Franciscu a zítra odjíždím směrem na východ, kde navštívím několik národních parků, Las Vegas a Denver. Takže užíváš cestování po Americe. Denver bude konečná zastávka před návratem do České republiky? Snažím se stihnout před návratem ještě co nejvíc. Ano, po Denveru už následuje jenom let New York-Londýn-Praha. Přejděme teď k tématu Přiznání, což je v současnosti tvůj asi nejznámější projekt. K tvému pobytu v USA se ale ještě později vrátíme. Prozraď mi, s jak velkým zájmem o svou osobu ses setkal po spuštění projektu? S větším, než jsem si kdy dokázal před tím představit. Udělal jsem postupně asi 20 rozhovorů, a to včetně jednoho pro rádio. Zdvojnásobil se mi počet followerů na Twitteru a Facebooku. Rozproudil se mi také profil na Linkedinu. Začal jsem dostávat pravidelně spousty emailů, které se Přiznání nějak týkaly.

O dnech otevřených dveří jsem dojel do dolní úvrati páternosteru, kde jsem udělal stojku. Když jsem pak dojel do prvního patra, křičel jsem: „pomoc!“ Dost středoškoláků uvěřilo, že kabinky se dole otáčí. 30

Jak vidíš projekt s odstupem času? Porovnej svou vizi a motivaci, kterou jsi měl při spouštění projektu, a jakou máš teď, když už nějaký ten měsíc běží? Vidím ho podobně tak jako na počátku. Vždycky to měla být věc jen pro pobavení a v tom svůj účel rozhodně splnila. Samozřejmě přes léto zájem a nadšení dost upadly, a to jak ze strany návštěvníků, tak i mojí. Nicméně prázdniny jsou skoro už u konce a mám nějaké nápady, kam to dále směřovat.

Nejde líp zahájit studium na novém oboru než přijít po propařeném večeru pozdě na zápis a tam následně usnout... Je mezi těmi nápady třeba to, jak by se na Přiznání dalo vydělat? Všiml jsem si, že ani na webových stránkách, ani na stránkách na Facebooku se neobjevují žádné formy reklamy. Ne. Reklamy by Přiznání ihned zabily a rozhodně by se nedalo hovořit o pravidelném či stabilním výdělku. Stačí mi i to, že jsem si díky tomu udělal nějakou osobní reklamu a také mám teď možnost jednoduše oslovit prakticky (nejen) všechny VŠ studenty v ČR, což se může hodit i pro nějaký můj další projekt. Takže máš ještě další internetové projekty? Dříve jsem zaregistroval agregátor facebookových příspěvků Fiťák.cz. Zatím kromě Fiťáka a Přiznej nic dalšího. Pár nějakých nápadů mám, ale nechávám je ještě dozrát. Většina jich totiž po čase vychladne. A také jsem neměl poslední měsíce moc čas se něčemu dalšímu věnovat.


Nedostatek času určitě souvisí s tím, co jsme nakousli už ze začátku. Poslední rok jsi strávil jako výměnný student na Milwaukee School of Engineering v Americe, kde se pořád ještě nacházíš. Co byl vůbec ten první impuls? Kdy tě napadlo, že by sis rád rozšířil obzory někde dál ve světě? Ve skutečnosti jsem poslední měsíce strávil stáží. Škola tolik času nezabírala. První impuls? Ani nevím, tak nějak vždycky jsem věděl, že je potřeba někam na čas vycestovat a všichni mě v tom utvrzovali. Plánoval jsem to už na střední škole, když jsem přemýšlel o té vysoké. Jeden z důvodů, proč jsem skončil na ČVUT, jsou jejich mezinárodní dohody.

Vraťme se teď na začátek loňského srpna, kdy jsi do Ameriky odjížděl. Jak jsi to měl s angličtinou? Byl jsi dostatečně jazykově vybavený nebo ses pořádně rozmluvil až na místě? Angličtinu jsem měl naposledy na střední škole a pak 2 roky na FITu vůbec nic. Měl jsem nakoukáno hodně filmů a i leccos načteno, takže jsem celkem slušně rozuměl. Mluvení bylo ale mnohem slabší. Jsem ten typ, co se hrozně bojí mluvit jiným jazykem. Spíš měli Američani problém rozumět mně, než já jim. V Milwaukee mají celkem znatelný akcent oproti běžné angličtině, která je třeba ve filmech. Tohle se však celkem rychle zlepšovalo a sebevědomí také narostlo.

Když je nám umožněno používat na nějaké zkoušce kalkulačku, počítám na ní i ty nejjednodušší příklady typu 3*5, aby to náhodou nebylo špatně

Určitě tomu napomohlo i to, že jsi nebyl celou dobu zavřený na pokoji jen s počítačem. Co párty? Cestování? Bydlel jsem na koleji, kde jsme měli téměř všichni otevřené dveře. Tudíž nebyl problém si s kýmkoliv dojít popovídat, na jídlo, kouknout na film, zahrát si na xboxu a najít si tak spoustu super kamarádů. Také jsme chodili často na všelijaké house party či do barů. Další nespočet akcí pořádala přímo škola, od blbůstek na 2 hodiny, přes celodenní výlety na baseball až po dlouhodobé ligy v různých týmových sportech. A samozřejmě byl také čas na menší i větší výlety.

O čem stáž byla? A jak se ti podařilo se k něčemu takovému nachomítnout? Byla pro Westinghouse Electric Company ve Windsoru, CT. Westinghouse navrhuje, staví a udržuje jaderné elektrárny. Já jsem pracoval na jejich simulátoru. Dostal jsem se k tomu opět přes ČVUT, a dokonce přímo přes FIT. Simulátor jaderné elektrárny zní skvěle. Chtěl by ses něčemu takovému věnovat i nadále, nebo je tvá budoucnost v algoritmech, internetových projektech a čisté informatice? Dokázal bych si představit tam zůstat i déle než tři měsíce. Informatika bývá nejzajímavější, když se smíchá s nějakým dalším oborem.

Díky zkouškám jsem se začal dívat na seriál „My little pony“.

Jednou nám učitel řekl, že vajíčko díky jeho dokonalému tvaru člověk nerozmáčkne v ruce. Nevím, za co se nám takovou poučkou chtěl pomstít... kuchyň jsem čistil ještě dva dny. Určitě jste jezdili v nějakých větších skupinkách. Kam všude jste se podívali? Když zkusíš porovnat své kamarády a spolužáky u nás v České republice a ty nové v Americe, je tam nějaký výrazný rozdíl? Většinou jsme cestovali v české skupince o 3 až 5 lidech. Dali jsme se dohromady ještě s ČVUŤáky z Madisonu a také Kansasu. Já osobně jsem se podíval několikrát do Madisonu, Chicaga, Miami a celkově jižní části Floridy, New York City, Bostonu, Baltimoru, Washingtonu D.C., Connecticutu (státu, kde jsem pracoval) a teď San Francisca a pár dalších míst mě ještě čeká. Výrazný rozdíl? Kdepak, jsou jako my :). Možná jsou malinko více snaživější, co se týče školy, což je vzhledem k penězům, které je to stojí, celkem pochopitelné.

31


OSOBNOST Co ti na USA nejvíce vadilo? A naopak. Čím by se mohla Česká republika inspirovat za oceánem? Co tě vyloženě nadchlo a v ČR ti bude chybět? Uvedu jen jednu malichernou věc - zákony týkající se alkoholu. Věkový limit 21 let, zákaz pít na veřejnosti, ukazovat IDčko úplně všude a vždy (někdy uznávali pouze pas) a zákaz prodávat alkohol od jisté večerní hodiny. Doteď nechápu, proč z toho dělají takové tabu. Co mě nadchlo? Z pohledu geeka služby typu Netflix, Pandora, Amazon, Google Now (a další jejich služby) aneb technologické věci, které tu perfektně fungují a u nás ne.

Když na Strahově hrály rybičky 48, tak cestou na záchod jsem přemýšlel, od čeho tam je jeden dlouhý kabel. Ze zvědavosti jsem ho odpojil a ejhle – byl od pódia. Zkus prosím porovnat kvalitu a přístup ČVUT a MSOE z hlediska náplně učiva, týmových projektů a vyučujících. Měl jsi možnost to pozorovat rok, což je dostatečně dlouhá doba na to, udělat si nějaký obrázek. MSOE navštěvuje celkově jenom 2000 lidí. Třídy mají maximálně 20 lidí. Všechny hodiny učí a cvičí pouze profesoři. MSOE je hodně prakticky zaměřená škola. Skoro v každé hodině dostanete nějaký domácí úkol. S profesory tudíž vybudujete mnohem osobnější vztahy, mají na vás spoustu času, jsou připraveni vám kdykoliv pomoct třeba v rámci konzultací. Každý student navíc dostane k ruce i mentora, peer asistenta, 2 studijní poradce a na koleji i RA. Aneb všichni se vám snaží maximálně vyjiít vstříc a naučit vás co nejvíce. Centrem dění je tu student a všichni zaměstnanci školy se k němu chovají maximálně přátelsky a nápomocně. Učitelé mají většinou bohaté zkušenosti z praxe a je vidět, že to co dělají, je hodně baví. Na FITu bych nejspíše ani po 2 letech nenašel učitele, který zná moje jméno.

Díky škole začínám degenerovat. Dneska jsem se dívce místo na prsa podíval na to, co používá za notebook.

32

To je nejspíš cena za to, že u nás nemusíme platit školné. Přijímací řízení vychrlí do prváku každý rok přes 700 nových studentů a atmosféra je pak anonymnější. Je to tak. Nechci tím FIT nijak shazovat, vím, že za to nemůže.

Dveře v MHD zásadně otevírám doubleclickem... Vzpomeneš si na nejlepší předmět, který jsi na MSOE měl? Nejlepší? Uvedu schválně netechnický – Innovation and Business Markets. Během něho jsme si vytvořili imaginární firmu, napsali business plán, nacvičili elevator pitch pro investory, probrali i spoustu aktuálních událostí týkajících se ekonomiky a také udělali výlet na jednu konferenci zabývající se startupy. Dalo mi to krásný náhled do toho, jak Američané o podnikání a ekonomice přemýšlí.

Opisoval jsem i při testu, který byl anonymní a nehodnotil se... Jak moc tě po celý ten rok podporovala rodina? Co říkala tehdy na to, když jsi jim oznámil, že budeš rok pryč? Finančně ani moc nemusela, páč je to paradoxně levnější než rok v Praze. Nejdříve moc nadšeni nebyli, ale postupem času pochopili, jak skvělá zkušenost, to je.

Napadla mě lepší substituce v integrálu než Mathematicu! Dozvěděl jsem se také, že jsi byl aktivním účastníkem programu Mentoring. Programu, kde se úspěšní lidé z českých i zahraničních firem dělí se studenty o své know-how. Tvým mentorem byla Senta Čermáková z Hewlett-Packard. Proč sis vybral zrovna Sentu? Senta je jeden z nejúspěšnějších českých manažerů, dělá v oblasti, která mě zajímá a má dost blízko také k USA (studují tam její děti a má tam také svojí kancelář).


Jak probíhal pohovor? Čím myslíš, že jsi Sentu ve finále zaujal? Otázky se týkaly toho, co od mentoringu očekávám a také co mohu nabídnout. Mentor totiž očekává, že i jemu to přinese nějakou hodnotu. Sentě se líbilo, že pojedu studovat do USA (její syn si v té době vybíral školu) a také jsem jako jediný využil možnosti ji i dodatečně kontaktovat i po pohovoru, což brala jako známku mého odhodlání :). Jak dlouho jste spolupracovali? Co nejdůležitějšího ti tohle spojení přineslo? Spolupracujeme dodnes. Volali jsme si i během posledního roku a v září se plánujeme opět setkat. Dostal jsem spoustu rad a náhled na to, co obnáší práce managera. Také je skvělé, že znám dalšího zkušeného člověka, na kterého se můžu obrátit, když budu potřebovat udělat nějaké důležité životní/kariérní rozhodnutí. Z toho, co jsme si zatím řekli, to vypadá, že se nebráníš novým výzvám. Máš v plánu něco dalšího? Co všechno teď čeká Vojtěcha Mikšů v následujícím roce? Naopak, ve skutečnosti jsem plachý introvert a tohle celé je jen jeden velký experiment, jak tenhle můj bug fixnout :). No v následujícím roce musím hlavně dotáhnout bakaláře na FITu, na což budu mít hrozně moc času, jelikož rok přetahuji. A z novinek? Chci se více zapojit do International Student Clubu na ČVUTu a budu také pomáhat cvičit PA1. Musím také navíc už přemýšlet o tom, co po bakaláři. Plánuji si dát několik přihlášek na americké graduate školy. Pokud to nevyjde, tak budu pokračovat dále na FITu a ještě alespoň jednou využiji naše úžasné zahraniční dohody (Jižní Korea? :)). Říkej tomu jak chceš, ale na mě to všechno působí tak, že z plachého introverta se stal za jeden rok protřelý světoběžník. Na závěr máš jedinečnou příležitost udělit jednu cennou radu všem čtenářům, co vytrvali až do konce. Co bys jim rád vzkázal? Zapojte se do ISC a využijte vše, co vám škola nabízí (zahraniční výjezdy, mentoring, nabídky stáží). Tam venku je celý nový svět :).

Je docela sranda, když si vzpomenu, jak jsem přišel poprvé do areálu ČVUT jakožto čerstvý student a zeptal jsem se náhodného kolemjdoucího, kde že je moje fakulta, že je první den a já jdu pozdě na předmět. On se mne zeptal na který, načež jsem mu odpověděl, že to si nepamatuji, jen vím, že mi spolubydlící řekl, že můj cvičící je nemilý a přísný pán. Muž mi řekl, ať jdu s ním, že mě zavede někam, kde mi poradí. V budově mě opustil a šel si po svých. Když jsem konečně zjistil, kde mám předmět a dostal se do učebny, nestačil jsem se divit. Onen pán stál u tabule a mluvil k žákům. Oslovil mne: „Ale, ale, pane kolego, tak toho spolubydlícího dořešíme později, teď si sedněte.“ Všichni na mě koukali jako na blázna. Celá hodina proběhla v pohodě, jen jsem jako jedniý ze třídy nešel k tabuli. Po skončení hodiny se mě cvičící zeptal, jestli ještě mám další předmět, já mu řekl, že teď mám 2 hodiny pauzu. Načež mi řekl: „Dobře, tak jdem!“ Nechápal jsem, ale šel jsem s ním... přímo do hospody :DDDD Jan Bouchner

33


TECHNOLOGIE Google Glass Google Glass jsou horká technologická novinka poslední doby. V médiích vzbuzují nadšení a obavy zároveň. O co jde? Jsou to tzv. chytré brýle. Přináší spoustu funkcí chytrých telefonů ve formátů brýlí. Nejde tedy o vylepšení zraku jako u běžných brýlí, ale o zobrazení užitečných informací přímo ve Vašem zorném poli. To zní jako science fiction, že ano? Spousta sci-fi technologií už nyní běžně používáme, ani si to neuvědomujeme. Např. tablety se poprvé objevily v seriálu Star Trek. Ve firmě Google mají speciální laboratoř přenášení těchto technologií do běžného života – jmenuje se Google[x]. Tuto laboratoř vede samotný Sergey Brin, jeden ze zakladatelů firmy. Google[x] propaguje myšlenku tzv. moonshots – zdánlivě neuskutečnitelných nápadů, které výrazně posunou technologický vývoj kupředu. Když prezident Kennedy oznámil cíl dostat Američany na Měsíc, málokdo věřil, že se to podaří. V té době mělo slovo moonshot trochu pohrdavý význam – ale stejně se to nakonec podařilo. V Googlu to vysvětlují tak, že díky vysokým ambicím moonshotů dokážou přilákat ty nejlepší odborníky v oboru, kteří společně promění nápad v realitu. Mezi další moonshoty od Google[x] patří projekt samořídících aut a Project Loon – levný internet prostřednictvím stratosférických balónů pro rozvojové země. Právě z Google[x] v dubnu 2012 vzešel projekt Google Glass. Ptáte se proč je vůbec něco jako chytré brýle potřeba? Jaký lidský problém řeší? Není to jenom zbytečná technologická hračka? Google na všechny tyto otázky odpovídá tímto obrázkem:

Tento obrázek je záběr z volby papeže v roce 2005 a 2013. Jistě si všimnete výrazného rozdílu. V dnešní době prožíváme revoluci chytrých telefonů a tabletů. Je skvělé, že nám tyto zařízení umoňují sdílet

34

naše zážitky odkudkoli s kýmkoli na světě. Má to ale i svou stinnou stránku – kvůli častému sledování displeje chytrého zařízení jsme tak trochu odpoutaní od vlastního dění a neužíváme si danou událost tak, jak bychom mohli. Právě tento problém se snaží Glass vyřešit – budete mít stále k dispozici úžasné možnosti chytrého telefonu, ale zařízení vám nebude překážet v tom, abyste danou událost prožívali naplno. Glass vám podají užitečné rychlé informace, kdy je potřebujete – ale zároveň budou většinu času vypnuté. Google Glass jsou ukázkovým příkladem trendu „wearable computers“ (nositelné počítače) a „internet of things“ (internet věcí, síť mezi těmito počítači). Předpokládá se, že právě tyto dva trendy budou další „velká věc“ po současném boomu smartphonů a tabletů. Neznamená to, že tyto zařízení nahradí smartphony a tablety. Budou se vzájemně doplňovat, stejně jako smartphony se doplňují s desktopovými počítači, desktopové počítače se zase doplňují s televizí, papírovými novinami atd.


Zpět k historii projektu: • Projekt byl představen ve formě konceptu v dubnu 2012. Protože se jedná o úplně nový způsob interakce s elektronikou, Google se snaží vše komunikovat na veřejnost už v ranné fázi, odstraňovat obavy a iterovat na designu zařízení. • V červnu 2012 všechny účastníky konference Google I/O překvapilo okázalé demo brýlí, při němž parašutisti vybavení brýlemi seskočili ze vzducholodě a přistáli přímo na střechu konferenční budovy. Vše bylo vidět z prvního pohledu parašutistů přes brýle. Účastníci konference z USA si také mohli předobjednat prototyp pro vývojáře za 1500 dolarů. • V únoru 2013 byl spuštěn program #ifihadglass. Kdokoliv z USA mohl nasdílet svůj nápad na použití brýlí na sociální sítě a Google umožnil koupi prototypu těm 10 000 nejkreativnějším. • V květnu 2013 se konečně prototyp brýlí dostal k vybraným vývojářům a nadšencům. Předání brýlí probíhalo okázalou formou – např. v nejvyšším patře mrakodrapu v New Yorku se šampaňským nebo na palubě rychlostní lodi v San Franciscu. • Do České Republiky se prototyp dostal v červnu 2013. Sdružení GUG.cz pořádalo první představení Google Glass v Praze, Pardubicích, Liberci a Brně. Poprvé si veřejnost mohla brýle vyzkoušet „na vlastní hlavě“. Nyní už konkrétněji k tomu, co umí současný prototyp pro vývojáře. Hardwarově se zařízení dá srovnat s telefonem Galaxy Nexus. Má podobný procesor, paměť atd. Na brýlích běží osekaný Android 4.0.4. K internetu se brýle připojují buď přes WiFi nebo skrz smartphone přes Bluetooth. Brýle také obsahují spoustu senzorů – GPS, kompas, akcelometr, mikrofon, 5Mpx foťák, možnost natáčení 720p videa. Zajímavý je zvukový výstup – zvuk se předává do ucha vibracemi na lebeční kost. Nemáte tedy v uchu žádné sluchátko a slyšíte vše okolo vás. Brýle se ovládají buď hlasem nebo touchpadem na pravé straně brýlí. A co software? Zde se dostáváme k tomu, co brýle už dnes umí. Není toho málo! Když brýle zapnete, vidíte čas a máte možnost základních hlasových příkazů. Těmi spustíte tyto funkce: • vyhledávání Googlem, • vyfocení fotky, • nahrání videa, • spuštění navigace, • poslání SMS, • telefonní hovor, • videokonference přes G+ Hangouts, • vytvoření poznámky, • sdílení na sociální sítě.

Kromě těchno zabudovaných funkcí si jako u každého chytrého zařízení můžete do brýlí instalovat aplikace, kterým se říká glassware. Jsou dostupné aplikace pro největší sociální sítě, zpravodajské aplikace, poznámkové aplikace, různé hry atd. V České republice již dvě vývojářská studia zahájila vývoj aplikací pro Glass – jsou to firmy Inmite a eMan. Většinu lidí zajímá hlavně dostupnost a cena. Komerční prodej brýlí byl oznámen na začátek roku 2014 v USA. Do dalších zemí se brýle budou dostávat postupně, jak je u nové elektroniky zvykem. O ceně se ještě vedou spekulace, jediné co bylo oznámeno je že brýle budou stát „výrazně méně než cena stávajícího prototypu“. Očekává se cena srovnatelná s cenou high-end smartphonů. Závěrem bych chtěl popsat osobní zkušenost s brýlemi. Měl jsem možnost si je vyzkoušet na konferenci Google I/O 2013 jako jeden z prvních Čechů. Překvapilo mě jak jsou lehké a odolné. Skutečně je půjde používat během sportu. Také mě překvapila velikost displeje v zorném poli – je menší než jsem čekal. Rozpoznávání hlasu funguje velmi dobře, i pro mojí angličtinu s českým přízvukem. Ovládání přes touchpad je intuitivní a rychle se na něj dá zvyknout. Při chůzi po ulici jsem při interakci s brýlemi nedával takový pozor na to, co se kolem děje. Ale určitě to je lepší, než když jdu po ulici a sleduji displej smartphonu. Navíc většinu času jsou brýle vypnuté, na to je potřeba nezapomínat. Celkově brýle překonaly moje očekávání, jsem z nich nadšen a dokáži si představit, že je budu denně používat. Ostatně na konferenci Google I/O je měl na hlavě tak každý třetí účastník. Nikdo se tam nad tím nepozastavoval, bylo to „běžné“. Byl to zajímavý pohled do budoucnosti. David Vávra, GDG ČVUT

O autorovi David Vávra je absolvent magisterského studia FEL ČVUT, v současnosti pracuje jako Android vývojář ve společnosti Inmite. Je aktivním členem GDG ČVUT a GDG Prague, sdružení nadšenců okolo Googlích a internetových technologií, kde pořádá akce pro veřejnost jako bylo První představení Google Glass v ČR, Glass hackathony a aDevMeetups na ČVUT FIT. V současné době se zajímá o nové trendy nositelných počítačů a internetu věcí.

35


TECHNOLOGIE Martin Pelant, FIŤák s Google Glass Martin Pelant, student Fakulty informačních technologií ČVUT. Pracuje jako Android vývojář ve společnosti eMan. Letos úspěšně zakončil bakalářské studium s vyznamenáním a pokračuje na magisterském studiu v oboru softwarové inženýrství. Mezi jeho zájmy patří nové technologie, skydiving a jiné adrenalinové sporty a cestování, a tak jsou pro něj Google Glass jako vyšité. Jak se takový student FIT ČVUT dostane ke Google Glass? Podařilo se mi to díky ročnímu studijnímu pobytu na MSOE, kam jsem se dostal díky rektorátním bilaterárním dohodám na ČVUT, a díky štěstí, že jsem se dostal na Google I/O 2012. Pouze návštěvníci této konference, kdo měli americkou adresu, se mohli zaregistrovat do Glass Explorers programu, a právě díky velkému štěstí jsem v tu dobu splňoval obě podmínky. Při registraci jsem dostal pořadové číslo 975. Zhruba po roce (v květnu 2013) mi přišla možnost si brýle za 1500 dolarů koupit. Na nic jsem nečekal a díky finanční podpoře ze společnosti eMan jsem si je koupil.

dím, kolik zbývá do konce hodiny. Kdo nevyzkoušel, nepochopí :)

Nedávno jsi úspěšně složil bakalářské státnice. Jaké to bylo skládat je s Google Glass a posléze si s nimi i převzít diplom v Betlémské kapli? Google Glass bohužel přišly v nešťastnou dobu (cca 10 dní před státnicemi), a tak jsem je musel nechat ležet na stole, abych se mohl soustředit na učení. Když jsem šel na samotné státnice, tak už o nich pan děkan věděl a musel jsem je tak během skládání závěrečné zkoušky sundat, s čímž jsem tak trochu počítal :). Na promoci už naštěstí nebyl důvod je zakazovat, a tak jsem převzetí diplomu nahrál z unikátního pohledu první osoby.

A jak je používáš v běžném životě? Jak jsem již psal výše, nejvíc návykové je mít čas pořád před očima. Opravdu se stačí podívat nahoru a vidíte, kolik máte času například do odjezdu metra, jestli se ještě vyplatí běžet nebo počkat na další. Dále mi slouží jako nadprůměrný foťák, který díky tomu, že se vám hlava netřepe tolik jako ruce, může vytvářet fotky s delší expozicí, které přesto zůstávají ostré. Pak je samozřejmě příjemné, když přijde nový e-mail, tak ho mít hned na očích a nemuset pro to nic dělat. V neposlední řadě, když jsou propojené s mobilním telefonem, tak s nimi můžete přijímat i hovory stejně jako s klasickým handsfree. Takže například při navigaci v autě, když vám někdo zavolá, tak nemusíte dávat ruce z volantu a stačí říct pouze „ok glass, answer call“ a už s dotyčným mluvíte. Po ukončení hovoru se navigace opět obnoví.

Vyžíváš Google Glass během výuky? Momentálně mám za sebou teprve 2. den po zahájení školního roku, a tudíž jsem je zatím k výuce nepoužil. Nicméně v místnostech bez hodin jsou neocenitelné, neboť kdykoli se podívám nahoru, vi-

36

Nošení brýlí lidem často překáží. Jak se nosí takové Google brýle? Lze si nimi provozovat i nějaké sporty? Mně osobně Google Glass nijak nepřekáží. Co se týče sportu, tak úplně ideální jsou na kolo, kdy nemá člověk volné ruce, aby odněkud vytahoval mobil, když mu někdo volá nebo se někam potřebuje navigovat. Dále bych si je chtěl vzít příště, až půjdu skákat, a zkusit to, co ukazovali tvůrci v promo videu – jak si poradí v extrémních podmínkách za volného pádu.


nativní aplikace speciálně upravené pro rozhraní Google Glass. V současné podobě mi osobně přijdou nejužitečnější aplikace přímo od Google, jako je Gmail, Google Now nebo kalendář. Já osobně pro Glass také vyvíjím, zatím však spíš pouze na vyzkoušení – shopping list. Jakmile bude GDK dostupné, napadá mě hned pár užitečných aplikací jako jsou například stopky, alarm nebo právě výškoměr pro skydiving (Glass by samozřejmě musely být připojené k telefonu s barometrem).

Stává se ti, že tě lidé na ulici zastaví a vyzvídají nebo jen zvědavě okukují? Jaké jsou jejich reakce a jak moc tuhle technologickou novinku znají lidé mimo obor IT? Rozhodně, většina lidí spíš zvědavě okukuje, což je dáno zřejmě odlišnou mentalitou v ČR oproti USA, kde jsou obecně lidé víc otevření. Nicméně tak 1–2x týdně mě někdo zastaví a zeptá, jestli to jsou opravdu „ty Google brýle“. Je příjemné vidět, že se kolikrát ptají i holky ;). Zatím byly reakce vesměs pozitivní. Pouze jednomu nebo dvěma lidem se nelíbil vzhled, ale displej před očima má zaručený WOW efekt u kaž– dého, kdo si je vyzkouší. Které funkce ti v Google Glass zatím chybí? Vyvíjíš sám nějaké takové aplikace? V současné době je možné vyvíjet pouze aplikace, které běží na serveru, a posílají do brýlí pouze karty přes JSON. Tím pádem jsou tyto aplikace velmi limitované – nemají přímý přístup k HW a vyžadují k provozu neustálé připojení k internetu. Jelikož ale v zařízení běží Android ve verzi 4.0.4, je možné na nich spustit i nativní Androidí aplikace, nicméně tyto aplikace se pak nikde v zařízení nezobrazují, a tak je třeba je spouštět přes USB. Tím pádem zatím použitelné nejsou. Google již před nějakou dobou oznámil, že vyvíjí tzv. GDK, který právě umožní vytvářet

A na závěr nás samozřejmě zajímá, jakou vidíš v této platformě budoucnost? Aktuální podobu je potřeba brát jako prototyp, který má svoje mouchy. Ve finální verzi musí definitivně zvýšit výdrž (zvlášť při zátěži – konstantního nahrávání videa to vydrží pouze 44 minut, což je tragické). Zároveň musí být oficiální cesta, jak Google Glass používat s dioptrickými brýlemi. (Zatím to lze pouze neoficiální cestou, kterou je odšroubování Glass jednotky od rámečku a připevnění k rámečku od dioptrických brýlí, nicméně tento postup vyžaduje zdatnou zručnost). Jakmile se odstraní všechny mouchy, myslím, že by se to mohlo uchytit podobně, jako se uchytily dotykové smartphony. Veronika Dvořáková


STALO SE 100. narozeniny FIT ČVUT 1. července roku 2009 se ČVUT v Praze narodila zatím nejmladší fakulta. Fakulta informačních technologií, náš FIT. Společně s ní vznikla i velmi příjemná tradice oslavit den, kdy fakulta vznikla. A protože letos máme rok 2013, oslavili jsme s FITem koncem června 100. narozeniny. Za ty roky, co působím na fakultě, jsem pozorováním oslav narozenin došel k zajímavé hypotéze. Lichý věk slaví fakulta pod širým nebem, sudý pod střechou. Jelikož je letos zbytek po celočíselném dělení stáří fakulty dvojkou roven nule, oslava narozenin se zákonitě musela konat někde uvnitř. Pro letošek byla PR týmem zvolena břevnovská kavárna Do Větru. Program byl skutečně nabitý. Slavnostní zahájení by se i letos nemohlo obejít bez vyhlášení ankety FIŤák akademického roku 2012/2013, která se pomalu ale jistě stává další fakultní tradicí. Hudební podkreslení akce zahájila zpěvačka Holly Ervin, následovala kapela Jezinky, hudební duo Alžběta Stříbrná a Leo Lukáš. Živou hudební produkci pak zakončila kapela Tamdoletma a pro tancechtivé FIŤáky a FIŤačky ve večerních hodinách se svým precizně sestaveným playlistem nastoupil DJ Jakub Prikner. Celý večer nám navíc dělal společnost kameraman AVC ČVUT společně s moderátorskou dvojicí Pepa&Pepa, jejichž všetečné dotazy dokázaly překvapit, zaskočit i pohladit. Stejně jako v minulých letech, i letos na narozeninách nechybělo dobré jídlo a pití. Na venkovním grilu si návštěvníci mohli pochutnat na steaku či klobásce, ke které se dokonale hodilo pivo. Skvělou zprávou pro všechny milovníky pěnivého moku bylo, že na čepu byla k dostání výhradně piva z Únětického pivovaru, který letos získal cenu pro nejlepší malý pivovar od České a moravské pivovarské akademie. Inu, nejlepší pivo na oslavě narozenin nejlepší fakulty. Na akci se letos dostavilo 201 platících gratulantů a doufáme, že jich nejméně tolik dorazí fakultě popřát i příští rok! Václav Strnad

38


FIŤák akademického roku 2012/2013 Soutěž o NEJlepšího FIŤáka doprovází od loňského roku fakultní oslavu narozenin. Jedná se o veřejnou pochvalu děkana za určitý akademický rok. Ve dvou kolech se zvolí nejlepší student, vyučující a zaměstnanec. První kolo jsou tzv. nominace, kdy každý, kdo se pohybuje na akademické půdě, může nominovat libovolné množství osob, se kterými má kladnou zkušenost. Je vždy nutné uvést jméno, důvod nominace a příslušnou kategorii. Poté přijde na řadu samotná volba, kdy je možné hlasovat opět pro více osob. Až do poslední chvíle je hlasování velmi napínavé, protože často rozhoduje o výherci jeden nebo dva hlasy. Vloni i letos se také stalo, že někteří jmenovaní získali úplně stejný počet hlasů (v letošním roce je sdílené třetí místo v kategorii NEJlepší student, které obsadili Eliška Šestáková a Michal Štádler). Nakonec jsou tedy hlasy sečteny a jsou známa první místa. NEJlepšími FIŤáky akademického roku 2012/2013 se stali Vojtěch Mikšů v kategorii Student, Ladislav Vagner v kategorii Vyučující a Olga Vrtišková v kategorii Pracovník. Všem výhercům gratulujeme. Eliška Hrubá

NEJlepší student 1. Vojtěch Mikšů 2. Veronika Dvořáková 3. Eliška Šestáková a Michal Štádler NEJlepší vyučující 1. Ladislav Vagner 2. Miroslav Balík 3. Martin Novotný NEJlepší pracovník 1. Olga Vrtišková 2. Alena Libánská 3. Libuše Pochová 39


STALO SE LAW FIT 2013 Konference, kde downloading nebyl tabu

http://law.fit.cvut.cz

Studenti FITu mají již během prvního ročníku v rámci předmětu Právo a informatika možnost se seznámit se základními právními problémy, které se týkají informačních technologií. Dne 13. května 2013 fakulta vtáhla do diskuse nad aktuálními problémy práva a informatiky odbornou i laickou veřejnost uspořádáním konference o právu na FITu – LAW FIT. Již první ročník ukázal, že téma právních aspektů v IT nezajímá jen právníky, ale i významné společnosti z oblasti informačních technologií. Mezi diskutujícími se totiž objevili i zástupci Google Czech Republic, GTS Czech, Centrum Holdings, AutoCont CZ, ČEZ nebo ORACLE Czech. V prvním ročníku účastníci konference diskutovali nad tématem odpovědnosti na internetu. obsahu na těchto serverech se Česká protipirátská unie zaměřuje na mazání nelegálních souborů, přičemž v prvním čtvrtletí roku 2013 jich bylo smazáno již více než 600 tisíc. Podle Prchalové jeden z problémů tkví v nesprávně implementované evropské směrnici do českého právního řádu a s tím souvisejícím omezením odpovědnosti provozovatelů těchto serverů. Proti tomu se na konferenci ostře ohradil Matěj Vácha z advokátní kanceláře Pelikán Krofta Kohoutek, který právně zastupuje i provozovatele jednoho z největších filesharingových serverů u nás, uloz.to. Podle Váchy nelze, aby provozovatelé těchto serverů neustále monitorovali jejich obsah před tím, než je někdo na porušování autorských práv upozorní. Prací provozovatele by se tak stala i redakce obsahu, což je proti smyslu právní úpravy. Eva Martinicová z Google Czech mimo jiné upozornila na systém Content ID, který je k dispozici držitelům autorských práv pro identifikaci videí tvořených jejich díly na YouTube. Jedná se o inspirativní formu, která může úložišti velkého množství sdílených dat pomoci v boji proti porušování autorských práv.

Sdílet či nesdílet? Dopolední část konference přinesla bouřlivou diskusi nad embeddovanými odkazy. Markéta Prchalová, ředitelka České protipirátské unie poukázala na usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 8 Tdo 137/2013, podle kterého je umístění embeddovaného odkazu na webovou stránku samostatným způsobem užití díla. To by znamenalo, že uživatel k němu potřebuje souhlas majitele autorského práva. Pokud by tedy souhlas majitele autorského práva k dílu, které je dostupné na embeddovaném odkazu (např. na seriál), neměl, autorské právo porušuje. V takovém případě může nastoupit civilní či trestněprávní sankce. Diskuse se později stočila na sdílení děl prostřednictvím filesharingových serverů. Markéta Prchalová upozornila, že vzhledem k množství nelegálního

40

Stahovat či nestahovat? V otázce, zdali je prosté stažení díla z internetu, které je chráněno autorským právem, pro osobní potřebu v rozporu se zákonem, jednoznačná odpověď na konferenci nepadla. Jedním z důvodů je aplikace interpretačně sporného tříkrokového testu na tuto situaci, jak naznačil Matěj Myška z Masarykovy univerzity. Podle tohoto testu lze v zákonem stanovených případech práva autora omezit. Jedná se však o případy, které nejsou v rozporu s běžným způsobem užití díla a ani jimi nejsou nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora. To by ale mohlo znamenat výklad, že by každý, kdo dílo stahuje z internetu, musel zkoumat, zdali test porušuje či nikoli. Na čem se však účastníci konference shodli je nutnost přehodnotit současné pojetí autorského práva směrem k jeho liberálnějšímu pojetí, jak shrnul Zdeněk Kučera vyučující na FIT ČVUT, který konferenci organizoval a předsedal.


Trestní právo a outsourcing v IT Odpolední program konference byl věnován trestněprávním otázkám a odpovědnosti při outsourcingu služeb v IT. Karel Kuchařík z Policejního prezidia v úvodu informoval, že více jak 50 % trestných činů v oblasti IT jsou podvody s tím, že v roce 2012 se škoda spáchaná těmito trestnými činy pohybovala v řádech 100 milionů Kč. Michal Matějka z Baker & McKenzie připomněl, že od 1. ledna 2012 jsou za porušování autorského práva trestně odpovědné i právnické osoby. Společnosti by v této oblasti měly vydat vnitřní předpisy regulující užívání software zaměstnanci na firemních počítačích a zejména větší společnosti by měly provádět pravidelně softwarové audity. Milan Chromý z AutoCont CZ v této souvislosti upozornil, že podle něj 80 % uniklých dat odcizili zaměstnanci. Poukázal též na to, že Česká republika se nachází mezi 10 zeměmi světa s největším výskytem serverů hostujících malware. V závěru představil Tomáš Ščerba z advokátní kanceláře Pokorný, Wagner & partneři a Jiří Sedlák z ČEZ své zkušenosti z oblasti plánování outsourcingu IT služeb. Zajímavá byla statistika úspěšnosti projektů v oblasti outsourcingu IT, která se pohybovala okolo 10–20 %. Konferenci pořádal tým pod vedením vyučujícího FITu Zdeňka Kučery ve složení Eliška Hrubá, Veronika Dvořáková, Alena Libánská, Adam Zíka, Jaroslav Ramba, Zdeněk Svačina, Martin Pozděna a Martin Feigl. Konference se zúčastnilo 150 posluchačů a druhý ročník konference je plánován na jaro 2014. Zdeněk Kučera, organizátor LAW FIT

41


STALO SE ACM ICPC Na podzim 2012 sedíme v budově ČVUT FEL na Karlově náměstí a účastníme se prvního kola programovací soutěže ACM ICPC, v neposlední řadě proto, že by nám mohla přinést pár bonusových bodů v různých předmětech. Povedlo se nám vyřešit pár lehčích úloh a nějakou tu čtvrthodinku před koncem víme, že už nic dalšího nestihneme. Nezbývá tedy než koukat z okna na první sníh, dokrmovat se u stolů s občerstvením nebo pasivně sledovat již zmrazený žebříček, kde nás určitě ještě nějaký tým předběhne a vytlačí z postupových pozic, na které jsme se dostali asi nějakým nedopatřením... Tak přesně takhle může začít i vaše cesta do vyšších kol této zajímavé a náročné soutěže, kterou se vám v této reportáži pokusíme přiblížit. Co je to ACM ICPC Slyšíte o ACM ICPC prvně? Nevadí. My jsme se o ní dozvěděli až na hodinách předmětu EFA ve třetím semestru. ACM ICPC, neboli ACM International Collegiate Programming Contest, je soutěž v programování pořádaná ACM (Association for Computing Machinery), významnou organizací ve světě IT. O co v této soutěži jde? Hlavní princip je jednoduchý. Sestavíte si tříčlenný tým a dostanete úlohy k naprogramování, jeden počítač a pět hodin času. Úlohy se odevzdávají podobně jako na Progtestu, jen se například tolik neřeší, jestli ošetřujete všechny vstupy, jde především o to, aby vaše řešení bylo dostatečně efektivní. Navíc si můžete vybrat z více programovacích jazyků (C, C++, Java, dříve byl i Pascal). Úlohy mají různou obtížnost a většina týmů zvládne vyřešit alespoň jednu, proto se vůbec nebojte přihlásit ;-). Soutěž probíhá ve více kolech. ČVUT FIT se týkají kola CTU Open Contest, Central European Regional Contest a World Finals. Náš tým se probojoval do Central European Regional Contest, brány světového finále nám zůstaly zavřeny. Tam se probojují vždy jen ti opravdu nejlepší. Z naší fakulty se to zatím nepovedlo nikomu, můžete být první. CTU Open Contest První den soutěže začal tím, že jsme si vystáli frontu na registraci ve skleněné hale ČVUT na Karlově náměstí. Dostali jsme papíry se základními instrukcemi a šli se podívat na slavnostní zahájení, po kterém následovalo povídání o průběhu soutěže. Dozvěděli jsme se, že ve stejný čas s námi soutěží i další univerzity z České republiky a Slovenska. Byli jsme upozorněni i na jeden tým z Ukrajiny, který zde byl neoficiálně, tzn. soutěžit mohl, ale bez možnosti postoupit dále. V závěru odpoledne nás čekala ta nejzajímavější část, a to zkušební kolo. Účastníci se zde na několika lehčích úlohách seznamují se systémem a organizátoři testují, jestli vše běží tak, jak má. Poprvé jsme si zkusili, jak bude fungovat náš tým. Nepřišli jsme s nějakými velkými nadějemi na postup dále, proto jsme nijak zvlášť netrénovali. Popravdě jsme moc úloh nevyřešili ani v tomto zkušebním kole a pak jsme se jen tloukli do hlavy, proč nás řešení něčeho tak jednoduchého nenapadlo.

42

Do druhého dne jsme vyrazili s cílem dát alespoň jednu úlohu. Při přečtení zadání jsme se hned zarazili. Úlohy byly hodně podobné těm včerejším. Při druhém přečtení jsme pochopili, že jsou trochu poupravené, a díky tomu mnohem komplikovanější. Pro začátek jsme si vybrali těžší úlohu, a tak naše první čtyři odevzdání dopadla neúspěchem, vždy se zprávou „time limit“. Nevzdávali jsme to, zkusili jsme jinou úlohu a vyplatilo se to. Obecně je dobré sledovat, které úlohy již byly vyřešeny a kolika týmy, dá se tak vyhnout právě takovýmto uváznutím. Celkem se nám podařilo odevzdat tři úlohy, ale že by to mohlo stačit na postup, jsme moc nevěřili, přestože jsme v žebříčku figurovali docela vysoko. Navíc asi hodinu před koncem došlo jako obvykle ke zmrazení žebříčku, na vyhlášení jsme tedy šli napjati, jak to tedy nakonec dopadlo. Za naši fakultu postupovaly do dalšího kola dva týmy a my jsme byli ti druzí šťastlivci, a tak jsme se mohli začít těšit na výlet do Krakova. Celé kolo vyhrál člověk v jednočlenném týmu. Ač to zní neuvěřitelně, bylo nám následně vysvětleno, že se jedná o bývalého soutěžícího z MFF – Michala Daniláka, který se dříve dokonce podíval do světového finále. Byl však jen neoficiálním účastníkem, a proto se vítězem nakonec stal tým z UK MFF ve složení Lukáš Folwarczný, Filip Hlásek a Jakub Zíka. Central European Regional Contest Jak již bylo naznačeno, po úvodním kole následují regionální kola. Účastníků z ČR se týká středoevropské kolo (CERC, Central Europe Regional Contest), kde se utkávají týmy ze 6 převážně středoevropských zemí včetně velice silného Polska. V našem případě šlo celkem o 77 týmů. Oficiálně zde má být i Rakousko jako 7. země, ale nevzpomínáme si, že by se nějaký rakouský tým tohoto kola skutečně účastnil. Regionální kolo probíhá v zásadě obdobně jako to úvodní, je zde však ještě mnohem větší konkurence. Do celosvětového finále pak postupují pouze tři nejlepší týmy. V roce 2012 se středoevropské kolo konalo na Jagellonské univerzitě v Krakově, stejně tomu bude i letos. Do Krakova jsme společně s ostatními účastníky z ČVUT a doprovodem přijeli nočním vlakem. Soutěž byla naplánována na víkend. První den byl jako


obvykle věnován organizačním záležitostem a zbylo nám i poměrně dost volného času. V neděli už začala ta pravá soutěžní vřava. K tradicím těchto vyšších kol patří průběžné udělování různobarevných balonků za vyřešené úlohy, což soutěž ještě více vyhecuje. To když vám třeba slavnostně přinášejí druhý balonek, zatímco kolegové naproti už jich mají tolik, že zřejmě za chvíli začnou levitovat u stropu. Povedlo se nám rychle vyřešit 2 lehčí úlohy, ale to bylo z naší strany všechno, nic dalšího se nám ve zbylých 4 hodinách nepodařilo dotáhnout do konce. Žádný mimořádný výkon, ale stačilo to na 47. místo. Jeden ze dvou týmů z FELu se se 4 úlohami dostal ještě o 10 míst výše. Nejlepší byl nakonec tým z Univerzity Komenského v Bratislavě, který společně s druhým týmem z Krakova vyřešil 10 úloh z 11, v čele jinak jako tradičně dominovaly týmy z Polska. Nejtěžší úlohu, kterou jeden z polských organizátorů vysvětloval na tabuli tak dlouho, až ho ostatní museli přátelsky utnout, nevyřešil sice nikdo, ale aspoň s jedním balonkem se nakonec mohl po městě potulovat každý tým. Návštěva historického města Krakov Středoevropské kolo není jen o samotné soutěži, ale je zde i dostatek prostoru podívat se do pořádajícího města. I my jsme této šance využili a navštívili centrum Krakova. A to dokonce dvakrát. Hned po příjezdu, ještě před zahájením soutěže, jsme si prošli místní univerzitu, na které se soutěž konala. Na náš první výlet do centra jsme vyrazili v sobotu večer po zahájení soutěže. Prohlédli jsme si Královský hrad, prošli si řadu úzkých uliček v centru a podívali se na náměstí. Bohužel nám nepřálo počasí, byla značná mlha. V neděli mezi samotnou soutěží a vyhlášením výsledků byl další volný čas, a tak jsme se rozhodli opět vyrazit do centra. Při cestě tam tramvají jsme zažili místní živý hlásič příštích stanic z úst jedné postarší paní. Tentokrát nám počasí přálo více, nebyla ani mlha ani tma, a tak jsme si pořádně prošli celý Královský hrad, který jsme znali zatím jen zvenku. Shrnutí naší účasti v soutěži To, že jsme se v soutěži dostali až do druhého kola, nás mile překvapilo a určitě jsme zde nasbírali Podrobnější informace o letošním ročníku naleznete na stránce http://contest.felk.cvut.cz/13prg/. Registrace je do 17.10. 2013, tak neváhejte! Chystá se cvičná soutěž ACM ICPC v rámci předmětu Programovací praktika. V případě zájmu napište e-mail na tomas.valla@fit.cvut.cz.

spoustu cenných zkušeností. Soutěž dokáže člověku otevřít nové obzory. Potkáte zde špičkové studenty-programátory podobného věku, díky kterým zjistíte, že se máte stále hodně co učit. A pokud máte dobrý tým plný příjemných lidí, pak víkend strávený s nimi není jen o samotném soutěžení, ale i o poznávání cizích krajů a zábavě. Účast v soutěži určitě stojí za to. Podpora ACM ICPC na FITu Chtěli byste se na soutěž nějak připravit a zdá se vám, že povinné předměty jsou málo? Na FITu existují dva předměty věnující se přípravě studentů na ACM ICPC. První se jmenuje Efektivní programování, je dvousemestrální a vede ho pan Kačer, bývalý úspěšný soutěžící. V předmětu se postupně proberou všechny nejdůležitější okruhy algoritmů, se kterými se může soutěžící potkat. Témata jsou procvičována pomocí úloh z minulých ročníků soutěže. Druhým předmětem jsou Programovací praktika, od letošního roku také dvousemestrální. Na starosti ho mají Ondra Suchý, Ivan Šimeček a Tomáš Valla. Příprava soutěžících zde však probíhá jinak než na Efektivním programování. Ze studentů se utvoří tříčlenné týmy a ty pak každý týden řeší sadu úloh, stejně jako je to na soutěži. Týmy tak mají dobrou možnost zvyknout si na sebe a vyladit svoji spolupráci, znalosti a zkušenosti, které pak můžou zúročit na soutěži. Využívá se zde serveru onlinejudge.org, jenž je velmi podobný soutěžnímu systému, úlohy si na něm lze bez omezení procvičovat i ve volném čase. Poděkování Poté, co jsme se dozvěděli o našem postupu do středoevropského kola, se nás velice ochotně ujal Tomáš Valla, který s námi trávil svůj volný čas a připravoval nás na různé typy problémů, dával nám cenné rady a hlavně nás motivoval. Touto cestou bychom mu chtěli veřejně poděkovat. Nemalé díky si zaslouží i všichni organizátoři soutěže a také doprovod, jenž s námi jel do Krakova. Jan Veselý, Jan Navara a Tomáš Krabáč


STALO SE SCOPE

http://get-in-scope.cz

Letos mezi řadu zajímavých letních akcí přibyl zcela nový projekt studentské organizace IAESTE jménem SCOPE. Projekt se konal v průběhu celých prázdnin, a to od 1. července do 13. září. A co se pod tajemným názvem skrývá? SCOPE je zkratkou Summer of Code, Outstanding Programming Experience. Ale nakolik výjimečná byla tato zkušenost pro účastníky a organizátory? Projekt vznikl s cílem poskytnout studentům IT možnost vyzkoušet si „nanečisto” týmovou práci na mezinárodním projektu. Účastníci si vyzkoušeli celou řadu platforem – např. PHP, Grails, ale také stále populárnější vývoj pro Android či iOS. Podíleli se na vývoji několika aplikací (mimo jiné jobportálu iKariéra.cz), které používá celá řada jejich známých a spolužáků. Pomáhali jim při tom zkušení team leadeři a mentoři s léty praxe v oboru. Účastnili se zajímavých odborných přednášek, kulturních akcí a teambuildingových aktivit. A tak se účastníci SCOPE setkali například s profesorem Janem Šedivým, navštívili Štefánikovu hvězdárnu nebo si užili trochu adrenalinu při paintballu. Vyzpovídal jsem člena IAESTE ČVUT Praha a jednoho z hlavních organizátorů projektů Václava Havlína. První ročník projektu skončil před několika dny, celý projekt zabral dva a půl měsíce, a to je docela dlouhá doba. Co tě přimělo rozhodnout se strávit léto organizováním SCOPE? Úplně na začátku to byla zvědavost, chtěl jsem se přesvědčit, zda existují studenti, kteří si místo brigády nebo dovolené zvolí práci, za kterou nedostanou peníze, ale „pouze“ praxi a příležitost se dál rozvíjet. A také jestli si to nerozmyslí. Jakmile to začalo naostro tak i já zjistil, že zde můžu získat mnoho nových zkušeností a ohromné nasazení dalších organizátorů a pozitivní reakce účastníků mě hnaly dopředu. Další otázku budeš asi čekat, co ti ty necelé tři měsíce daly? Z odborné stránky to byly predevším velké zkušenosti s vedením týmu, vedením projektu, organizováním a motivováním takového množství lidí. Začal jsem si všímat, že nejsou důležité pouze odborné znalosti, ale i jak vývojáři dokáží spolupracovat, zlepšovat se v průběhu projektu a jak reagují pod tlakem. Unikátní pro SCOPE bylo během tak krátké doby získat kamarády v tolika ruzných zemích a naučit se o jejich kultuře a historii. A je nějaký okamžik, vzpomínka, která se ti pokaždé vybaví? Je mnoho okamžiků, které jsme prožili společně, a nemůžu je tu vyjmenovat všechny. Osobně mi stá-

44

le leží v hlavě dva. Když mi jednou večer volalo číslo s cizí předvolbou a ozval se Hassaan z Pakistánu, že po několika odkladech přece jen dostal vízum do České republiky a za tři dny přiletí, v té době už jsme pomalu ztráceli naději. A rozhovor s Milošem z Bosny zatímco jsme čekali na ostatní, ptal jsem se ho jak je spokojený s lidmi, s ubytovaním a s rozhodnutím za námi přijet. Jeho odpověď bych nedokázal zopakovat, ale byla a stále je to pro mě velká motivace pokračovat. Zákeřná otázka, kdybys nebyl organizátor, zaujal by tě projekt jako potenciálního účastníka? Teď když se ohlédnu zpět tak můžu říct, že pokud bych nebyl organizátor, určitě bych chtěl být u toho jako účastník. Opravdu jsem se každé ráno těšil na svůj tým, na nové nápady pro projekt, společnou snídani i oběd a věřím, že to tak bylo i u ostatních. A samozřejmě nerad bych si nechal ujít akce jako ultimate frisbee, motokáry nebo paintball. Mám ještě poslední otázku, budu trochu vyzvídat. Chystáte se pokračovat i příští léto a pokud ano, je něco, co byste chtěli zlepšit nebo změnit? Vždycky je co zlepšovat a pokud nevíte, co dál zlepšit, je to znamení, že nejspíš něco děláte špatně. První ročník vždycky provází „porodní bolesti“, letos jsme spoustu věcí dělali v časovém presu a občas se něco stihlo tak tak, ale myslím, že nakonec všechno dopadlo dobře.


Projekt má za sebou svůj první ročník a podle ohlasů účastníků se zdá, že se za rok můžeme dočkat druhého. Určitě se jedná o zajímavou příležitost pro studenty IT, jak nejen získat zkušenosti, ale také poznat studenty ze všech koutů světa a zlepšit si angličtinu. Právě to mě na SCOPE zaujalo nejvíce, tento projekt ukazuje, že studenti z velice odlišných zemí dokáží společně pracovat, vzájemně se od sebe učit a vytvořit dohromady užitečné aplikace. Pokud vás projekt zajímal můžete se dozvědět více na webu http://get-in-scope.cz nebo na Facebooku /iaestescope. Richard Holaj [foto: Filip Ekl]

Názory účastníků SCOPE Práce, zábava, nové znalosti. SCOPE není běžná praxe, je to víc, všechno je to o lidech, učíte se kreativním a zábavným způsobem s talentovanými a inspirujícími lidmi. Zdokonalil jsem se v programování a přitom jsem si celou dobu užíval spoustu zábavy s přáteli z celého světa. Miloš Oroz, Bosna

Přišel jsem do týmu super lidí. Jelikož u nás bylo dost zahraničních účastníků, vždy se bylo o čem bavit. Nejednalo se jen o nějaké nudné sezení a programování – za tu dobu se udála spousta věcí. Určitě by stál za zmínku paintball, motokáry a přednášky k tématu i mimo naše zaměření. Lukáš Vozáb, student FIT ČVUT

V projektu SCOPE jsem pracovala jako QA. Získala jsem nejen mnoho zkušeností z IT (oborem jsem chemik), ale především jsem poznala mnoho skvělých lidí z ČR i ze zemí jako je Pakistán, Japonsko nebo třeba Bosna. Další obrovskou výhodou bylo to, že jsem se hodně procvičila v angličtině. Scope projekt můžu jen a jen doporučit :).

SCOPE v číslech 1. ročník 55 dní 100 zájemců z 27 zemí 35 účastníků z 11 zemí 12 organizátorů 7 projektů

Lenka Kadeřábková, studentka VŠCHT

SCOPE, to je místo, kde jsem získal spoustu přátel z různých zemí. Zdokonalil jsem se v angličtině (a češtině). Naučil jsem se spoustu o programování, vývoji a ladění v týmu. A taky jsem si užil život v České republice, stejně jako českou kuchyni. Suzuki Takeru, Japonsko Díky projektu SCOPE jsem měl možnost poprvé zažít, jak funguje týmový vývoj projektu a extrémní programování v praxi. Poznal jsem nové lidi z různých koutů světa a měl tak zároveň možnost procvičit své jazykové znalosti. Při vývoji stránek iKariera.cz jsem měl možnost osvojit si základy programování v Grails, což pro mě byla zcela nová zkušenost. Zajímavé byly také prezentace firem z oblasti IT a společné akce pořádané s trainees IAESTE. Vojtěch Houžvička, student TUL

45


ZÁVĚREM Království FIT Bylo nebylo jedno opuštěné království, jež se rozhodla asi tisícihlavá skupina mladých mužů a žen uzmout pro sebe. Mužů bylo na první pohled víc, ale populační problémy, které to mohlo přinést v budoucnosti, si samozřejmě zatím nikdo ani trochu nepřipouštěl. Království neslo jméno Fat Integers Territory neboli FIT, pravděpodobně kvůli původním obyvatelům intům, kteří zde na rozdíl od zbytku světa byli abnormálně vzrostlí a potřebovali osm nohou místo běžných čtyř. Většinou byli ale převážně neškodní. To už se ale říct nedalo o šesti strašlivých pánech, kteří krajině vládli. Poutníci věděli, že budou-li chtít v království zůstat, musí se se všemi povinně utkat a zvítězit. Vytvořili si proto výcvikový plán a po dobu třinácti týdnů se připravovali na závěrečnou bitvu‚ o převzetí moci. Někteří tréninkové tempo a nasazení nevydrželi a vzdali, u jiných se zase ukázalo, že vlastně vůbec neměli v plánu kohokoli vyzývat k boji, a k poutníkům se přidali jen proto, aby si prodloužili své krátké mládí. Ještě před prvními střety se tak velikost armády povážlivě zmenšila. Nejprve se vydali skoncovat s pánem intelektuální oblasti, jíž se mnozí obávali, protože měla pramálo společného s jejich nacvičenými schopnostmi. Pán Advokátů-Informatiků je už očekával. Souboj se naštěstí ukázal být relativně jednoduchým a většina vojáků, která totálně nepodcenila trénink, si s nepřítelem poradila. Nemnoho problémů měli také s pánem elektřiny – s Členem Administrativy Obvodů, který když viděl, jak poctivě se na něj někteří vojáci připravovali, sám se jim předběžně vzdal. Hned poté vyrazili pokořit velitele všech algoritmů – Programovacího Autokrata 1. Už dopředu tušili, že to bude těžký oříšek, a proto si velká část poutníků při-

pravovala zbraně již od prvních týdnů svého tréninku. Dřina se jim vyplatila, ti bez zkušeností se je totiž snažili smontovat poprvé až na bojišti a byli roztrháni nelítostným vlkem Progtestem. Už tady se jejich řady opět začaly ztenčovat… Ve velkém spěchu se proto vydali do podivuhodných krajin matematiky obývaných zrádnými funkcemi, derivacemi nebo konjunkcemi a implikacemi. Museli se vypořádat se Zrůdným Matematickým Analyzátorem a Mimořádným Logickým Operátorem, předtím, než spojí své síly a nastolí všude pevný a ničím nerušený logický řád. Boje byly náročné a způsobily jim mnoho ztrát, ale po zkrocení nejdivočejších integrálů je nakonec dovedly do vítězného konce. Zbýval už jen poslední protivník, nejkrutější, nejsilnější a nejobávanější vládce celého tohoto královského systému – Úspěšný Operátor v Shellu. Jeho krutost se projevovala hlavně v nelítostnosti vůči zajatcům – zatímco ostatní jeho kolegové zajatce po první nebo i druhé prohrané bitvě po chvíli zase pustili domů, ÚOS si nebral servítky a bez výčitek ukončoval naděje leckterých bojovníků hned po jejich prvním selhání. Taktika však byla jasná – využít přesně naučené pohyby a chvaty, jelikož jakékoli zaváhání nebo odchýlení se mohlo mít fatální následky. Po dlouhém a nelítostném boji však nakonec velitelé armády konečně vydali ty správné příkazy, nepřítele porazili a království FIT bylo jejich. První krok úspěšně zvládli, ale mír neměl trvat dlouho. Za hranicemi se už totiž připravovala obávaná Svatá Trojice, strašnější než cokoli předtím potkali... Adam Kučera

Přidej se k nám

46

Buď FIT

ČVUT Navigátor

Zajímá tě aktuální dění (nejen) na fakultě, rád píšeš články, sázíš nebo děláš korektury? Hledáme všechny nadšence do psaní, grafiky nebo prostě jen někoho, kdo by chtěl být s námi v týmu. Pokud se chceš přidat do naší redakce, ozvi se na casopis@fit.cvut.cz, rádi tě mezi námi uvítáme!

Pro projekt ČVUT Navigátor sháníme nového webmastera z řad studentů nadšených pro nové technologie. V případě zájmu kontaktujte Ing. Jiřího Chludila (jiri.chludil@fit.cvut.cz). Více informací najdete na stránce http://navigator.fit.cvut.cz.

casopis@fit.cvut.cz

http://navigator.fit.cvut.cz


Hlášky z FITu @student: „Jste si určitě jistý, že Softwarové inženýrství I. má být v KOSu v roli Povinná tělesná výchova?“ @kalvotom: „ROFL, takže to mám rozvrhovat do tělocvičny?“ [PA2][L. Vagner] Při konzultaci síťové komunikace po spuštění serveru a zobrazení tabulky využití CPU: „Tady vidíte, že procesor se nudí… dokonce vypíná větráček!“ [PJV][M. Balík] „Klíčový výraz package friendly, v překladu: má rád Balíka.“ [BEZ][T. Zahradnický] Potom, co při zapisování známek v jedenáctém patře slyšel, jak se na chodbě vyvolávají lidi ve frontě jako meruňkové a pistáciové zadání, jel s námi výtahem s novými zkouškovými testy v podpaží. Když si všiml, jak pokukujeme po žlutých a růžových papírech, vesele povídá: „Dnes podáváme vanilkovou a jahodovou.“ [ETI][V. Slámečka] „Pokud sem teď vtrhne nějaký šílený student a bude chtít zabít tady pana kolegu, třeba jen proto, že mu nedal opsat v testu, tak se přece taky semkneme jako jeden muž... a dvě ženy…“

[PA1][M. Balík] „A pak byly hrdinské systémy, jako třeba Win 98, ty vám ten program sice sestřelily, ale pak si řekly: Když on, tak já taky!“ [SAP][H. Kubátová] „Pro výsledky si pak přijďte do laborky, na Áčko nemůžete, tam nám chybí stěna a fouká tam vítr…“ [ADU][Muzikář] „Představte si, že vám přistává letadlo a teď máte plnej swap... tak než doběhnete koupit disk, tak to letadlo spadne, že…“ [PGR][student] „Už mi z toho PGR jdou oči shaderem…“ [PJV][M. Balík] „Ta Java je takovej dávací předmět. Vždyť ho udělá skoro 30 % studentů.“ [PA2][L. Vagner] „Funguje mi to a nevím proč. Jsem z toho celej zarmoucenej…“ L. Bařinka: „Tohle ale validátor neviděl, co?“ student: „Viděl...“ L. Bařinka: „Viděl a zhrozil se?“ student: „Ne, zhrozil jsem se já, tak jsem to zavřel.“


ZÁVĚREM Básnický koutek Slyš tu píseň studentů (Slyš tu píseň zástupů cover) Slyš tu píseň studentů z dejvického kampusu, chcem tady žít, už máme zkoušek dost i vět a důkazů. Víme jen, že přijde den, kdy sbohem dáme Progtestu, s profesory zúčtujem a diplom přijde k nám.

Na tebe myslím v noci a často sním… (chvilka romantického ticha) …večeře druhou porci.

Třikráte jsem v životě musel věšet prádlo. Jednou dneska po ránu, a pak když dvakrát spadlo.

Zítra cvičící už nesmějí si s námi jen tak hrát. My navštívenku ohnivou jim pošlem přes SSH. Vždyť ten, koho garanti milují, může dostat A. Slyš tu píseň studentů z dejvického kampusu, chcem tady žít, už máme zkoušek dost i vět a důkazů. Víme jen, že přijde den, kdy sbohem dáme Progtestu, s profesory zúčtujem a diplom přijde k nám.

Jestli náš svět někdo řídí, tak je vidět na pohled, že na to má málo lidí a hubený rozpočet.

Půjdem hájit svou práci vzpřímeni i kredity dáme všanc, naše trikolóra zavlaje a neztratíme glanc, jen ať žije svoboda, život a smích. Viva FIT! Slyš tu píseň studentů z dejvického kampusu, chcem tady žít, už máme zkoušek dost i vět a důkazů. Víme jen, že přijde den, kdy sbohem dáme Progtestu, s profesory zúčtujem a diplom přijde k nám. Richard Holaj 48

Jsem student techniky, jaké pak cavyky, jaké pak zapírání! Umím to s knoflíky, pod mými dotyky žádná se neubrání.

Tomáš Sýkora


UT? V Č a n t a udov t s i s l e š i je? ě d e s Ahoj, př o c em, š v o t ě d Chceš vě

v ČVUT! e r a b o d léct

:-)

b

Přijď se o

KDY: Pondělí–pátek, 8.00–18.00 hodin KDE: Infocentrum ČVUT V přízemí budovy Rektorátu ČVUT, na rohu Šolínovy a Zikovy ulice.

CO SI MŮŽEŠ KOUPIT? Pánská mikina (např. černá, modrá, červená atd.) 540 Kč Dámská mikina (růžová, žlutá, zelená, modrá) 549 Kč Tričko ČVUT pánské 199 Kč Tričko ČVUT dámské 420 Kč Notes 69 Kč Termohrnek 79 Kč Propiska 15 Kč

A spousta dalšího na tebe čeká v Infocentru. Platit můžeš v hotovosti i kartou. Pokud máš jakýkoliv dotaz, neváhej a kontaktuj nás na infocentrum@cvut.cz


Vemte si na cesty a akce vaše FIT triko!

fotky zasílejte na mail pr@fit.cvut.cz (připište i místo pořízení)

Vaše fotky v albu FIŤáci. http://fit.cvut.cz/photopic

Buď FIT  

Časopis Fakulty informačních technologií ČVUT, září 2013.

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you