Issuu on Google+

Integrace a SaaS Zpracoval Václav Štrupl.

Obsah 1

Cíl práce .............................................................................................................................. 2

2

Integrace a SaaS ................................................................................................................. 3 2.1

Co je to SaaS ................................................................................................................ 3

2.2

Porovnání SaaS a tradičního modelu provozování software....................................... 3

2.3

Přínosy a omezení při využití SaaS............................................................................... 5

2.4

Platební modely SaaS .................................................................................................. 6

2.4.1

Transakční............................................................................................................. 6

2.4.2

Subskripční (předplatitelský) ................................................................................ 7

2.4.3

Licenční ................................................................................................................. 7

2.4.4

Partnerství ............................................................................................................ 7

2.5

Konkrétní aplikace a odvětví pokryté SaaS.................................................................. 7

2.6

Podmínky integrace SaaS aplikací ............................................................................... 8

3

Závěr ................................................................................................................................. 10

4

Seznam literatury ............................................................................................................. 11


1 Cíl práce Cílem této práce je popsat, co je to SaaS (Software as a Service), jaké jsou základní principy tohoto přístupu a jak vychází z porovnání s tradičním software (založeným na nákupu licencí). Zároveň bych rád popsal možnosti integrace SaaS do podnikových informačních systémů a stručně se zmínil o možných modelech platby. Protože nemám dostatek praktických zkušeností s integrací ani SaaS, při psaní vycházím především z přečtených zdrojů (viz Seznam literatury), jejichž poznatky se snažím vhodně shrnout a uceleně prezentovat v jediném dokumentu.

2


2 Integrace a SaaS 2.1 Co je to SaaS Zkratka SaaS označuje pojem Software as a Service, česky tedy Software jako služba. Jedná se o model, ve kterém je software provozován jako aplikace hostovaná na serveru dostupná zákazníkům přes internet. Na rozdíl od klasického software se tedy neplatí za licenci, ale využívají se odlišné platební modely (viz dále), a zároveň odpadá nutnost instalace a provozu aplikace s využitím vlastních prostředků. Právě to v poslední době činí z SaaS velmi oblíbený způsob provozu aplikací. První zmínky o konceptu software jako služby pocházejí z roku 1999, zkratka SaaS byla však poprvé použita až v roce 2001 v knize Strategic Backgrounder: Software as a Service.1 Protože je tento model vysoce závislý na dobré konektivitě a tedy dostupném vysokorychlostním připojení k internetu, k jeho největšímu rozvoji dochází až v posledních letech. V této době je ale trend spočívající ve využívání hostování aplikací o to silnější a vychází z mnoha výhod SaaS oproti klasickému modelu. Rozdílům se blíže věnuje následující odstavec.

2.2 Porovnání SaaS a tradičního modelu provozování software Následující tabulka zachycuje hlavní rozdíly mezi klasickým software a modelem software jako služba. Vychází především ze zdroje *2]. Vlastnost

SaaS

Klasický software

Základní princip

Provozovatel udržuje softwarové i hardwarové zázemí aplikace a poskytuje ji ve formě služby dostupné na internetu velkému počtu zákazníků.

Aplikaci vytváří a instaluje specializovaná firma, za její provoz v rámci ICT infrastruktury a dodávku služeb uživatelům zodpovídá příslušný útvar podniku.

Způsob financování

Platí se za služby, které zákazník v daném období využívá. Nedochází k nákupu licencí.

Zákazník kupuje softwarové licence v počtu odpovídajícím jeho potřebám. Nákupy licencí je potřeba důkladně plánovat.

Náklady (finance, zdroje)

Aplikace vyžaduje minimální zatížení lidských zdrojů na straně zákazníka, finanční náklady jsou transparentní a snadno předvídatelné. Náklady na využívání aplikace přesně odrážejí objem odebíraných služeb.

Provoz software vyžaduje značné lidské zdroje a vytváří finanční náklady investičního charakteru. Náklady odpovídají maximálnímu předpokládanému zatížení a nikoliv aktuálnímu množství odebíraných služeb.

Vývoj a provoz aplikace

Aplikaci provozuje specializovaná firma, která se stará o její návrh a

Aplikaci obvykle jedna firma vyvíjí, další společnosti se starají o její

1

Více viz zdroj *1+.

3


vývoj. Zodpovídá za technologický, procesní i obchodní model provozu aplikace.

implementaci a customizaci a běžný provoz si zajišťuje sám zákazník.

Rozvoj a údržba

Všichni zákazníci obvykle využívají stejnou verzi aplikace a k upgradu dochází u všech v stejném okamžiku. O rozvoj služby se stará provozovatel.

Upgrade probíhá u každého zákazníka individuálně, a to většinou v delších cyklech než v případě SaaS. Zákazník realizuje instalaci nové verze sám.

Rozšiřitelnost

Jak z pohledu škálovatelnosti aplikace (tj. změna počtu uživatelů, objemu dat apod.), tak z pohledu rozšiřování funkcionality je systém velice flexibilní. Umožňuje relativně rychlé změny a díky přímému kontaktu provozovatele a zákazníků také opravy chyb. Pružnost je tím vyšší, čím větší je konkurence v daném segmentu.

Systém je obvykle postaven s daným maximálním počtem uživatelů a toto množství nelze operativně navýšit. Drobné změny v aplikaci lze obvykle provést velmi pružně, větší úprava funkcionality je ale zcela závislá na dodavateli aplikace.

Customizace

Přizpůsobení specifickým požadavkům zákazníka je možné jen v omezené míře a v rozsahu podporovaném aplikací.

Customizace je možná ve velkém rozsahu, zároveň je ale velice nákladná a znamená komplikaci při instalaci nových verzí aplikace.

Dostupnost

Implementace je zpravidla rychlá a nevyžaduje žádné instalace na straně zákazníka. K aplikaci je možné přistupovat kdykoliv, jedinou podmínkou je přístup k internetu.

Implementace obnáší složitý proces zahrnující instalaci HW i SW a školení uživatelů. Přístup k aplikaci může být omezen na koncová zařízení s instalovaným konkrétním software.

Spolehlivost

Většinou velmi vysoká, protože na ní závisí příliv/odliv zákazníků provozovatele. Samozřejmě závisí také na spolehlivosti internetového připojení zákazníka.

Často je pro zajištění spolehlivosti nutná vysoká investice, zákazníci se tedy nezřídka spokojují s nižší spolehlivostí vykompenzovanou dosaženými úsporami.

Uživatelské rozhraní

Jediným přístupovým způsobem je obvykle internetový prohlížeč.

Aplikace obvykle využívá více různých rozhraní, přičemž mnohá z nich jsou vyvinutá na míru, a tudíž je třeba separátně je vyvíjet, instalovat a provozovat.

Funkcionalita

Obvykle méně rozsáhlá a silně jednoúčelová – šitá na míru konkrétnímu účelu nebo segmentu zákazníků.

Typicky široká, instalovaná v plném rozsahu – tzn. dochází k instalaci i těch funkcí, které konkrétní zákazník nevyužívá.

Zodpovědnost

Zodpovědnost je zcela na straně provozovatele služby.

Za provoz aplikace je zodpovědný ICT útvar podniku, přičemž často využívá služby externích partnerů.

4


Bezpečnost dat

Vysoká, za předpokladu dostatečných opatření na straně provozovatele aplikace. Data jsou uložena na jednom místě, zálohována a uživatel k nim přistupuje pouze v předem definovaném rozsahu svých práv.

Zcela závisí na konkrétní implementaci – v případě dostatečných bezpečnostních opatření může být vysoká.

Oba modely by bylo možné srovnat ještě z dalších pohledů, ty ale zasahují mimo rozsah této práce a nejsou pro její téma stěžejní. I z uvedených klíčových měřítek však plyne, že princip SaaS nabízí ve většině ohledů výhodnější a efektivnější řešení než tradiční koncepce softwarových aplikací. Výsledné přínosy shrnuje následující odstavec.

2.3 Přínosy a omezení při využití SaaS Pokud se podnik uchýlí k využívání software jako služby, může očekávat především následující přínosy [3]: 

 

 

Snížení nákladů, a to jak v oblasti vynaložených lidských zdrojů, tak investic do hardware a software. Vynaložené prostředky se odvíjejí od přínosů služby a nikoliv od pořizovací ceny aplikace, a jsou tudíž lépe predikovatelné. Vyšší flexibilita především v otázce šíře odebíraných služeb a také počtu placených uživatelů. Nedochází tedy k platbám za nevyužité licence. Servis zahrnutý ve službě – podpora a rozvoj služeb, stejně jako zabezpečení dat a spolehlivosti je plně v rukou provozovatele. Ten je na kvalitě poskytovaných služeb zcela závislý, protože v případě selhání by mohl přijít o všechny zákazníky. Snazší změna dodavatele v případě nespokojenosti s poskytovanými službami. Rychlejší rozvoj aplikace plynoucí z přímého kontaktu provozovatele a zákazníků, kteří využívají vždy stejnou verzi aplikace, k níž posílají své požadavky a podněty.

Ze všech výše uvedených bodů plyne, že díky využití SaaS se může podnik zaměřit na hlavní předmět svého podnikání a nezatěžovat se investicemi do lidí a prostředků, které vyžaduje klasický aplikační software. Zároveň jsou tyto výhody klíčové pro malé a střední firmy, pro něž byl dosavadní model výrazně diskriminační a vysokými vstupními náklady je znevýhodňoval proti velkým korporacím. SaaS naproti tomu funguje z pohledu financování zcela „výkonově“ a umožňuje snadnou predikci i optimalizaci nákladů. Kromě přínosů zachycených v předchozích bodech a částečně i ve výše uvedené tabulce s sebou využití modelu SaaS samozřejmě přináší i jistá rizika či omezení. Patří mezi ně zejména (viz zdroje [1] a [4]): 

Nejistota v otázce spolehlivosti a dostupnosti služby. Byť lze předpokládat, že provozovatel dělá maximum pro zajištění kvalitních služeb, není tato otázka v rukou podniku, a tudíž v ní lze spatřovat potenciální riziko. 5


Hrozba úniku citlivých dat. Tento bod je sice spíše obavou než skutečným rizikem, faktem ale je, že při využití SaaS dochází k posílání dat „mimo podnik“, což může být především psychologickou bariérou využití software jako služby. Nutnost přizpůsobit architekturu informačního systému. Zapojení SaaS s sebou nese nutnost přizpůsobit vlastní procesy i podnikové prostředky novému systému. Propojení aplikace SaaS s ostatními systémy ve firmě je obtížnější, byť lze v této oblasti pozorovat značný pokrok. Obtížná customizace byla problémem především v úplných začátcích provozu SaaS. V dnešní době již mnoho poskytovatelů těchto aplikací umožňuje i relativně rozsáhlé úpravy podle potřeb konkrétního zákazníka, kromě toho někteří z nich nabízejí hotové balíčky pro úpravy vhodné v konkrétním odvětví podnikání. Otevření systému ve smyslu vazeb na okolní svět. Oproti klasickému modelu není možné uzavřít všechny systémy do interní architektury a minimalizovat počet kontrolovaných vazeb na okolí.

Vezmeme-li tedy v úvahu, že první dva body jsou spíše psychologickými bariérami využití aplikací SaaS a ostatní vyplývají především z jejich prozatím krátkého vývoje, lze s vysokou mírou pravděpodobnosti předpokládat, že SaaS se stane významným trendem následujících let a jeho využívání se rozšíří v masovém měřítku do společností všech velikostí. Dojde tak k naplnění současné transformace IT průmyslu, kterou někteří autoři (viz např. *2+) označují jako přechod ke službám. Tato transformace v sobě zahrnuje fakt, že z informačních technologií jako celku se stává spíše komodita než konkurenční výhoda a pouhou investicí do IT si firmy ještě nutně nezajistí náskok před konkurencí. Využití aplikací SaaS zároveň na trh přináší nové obchodní modely, kterým se budu věnovat v následující části.

2.4 Platební modely SaaS Jak správně uvádí *5+, základním kritériem pro členění platebních modelů za SaaS může být prostý fakt, zda k nějaké platbě dochází či nikoliv. Kromě běžných ziskových modelů se totiž na trhu setkáme i s modely neziskovými, u nichž provozovatele SaaS aplikací sledují jiné než přímé finanční cíle. Příkladem takového modelu může být výrobce nábytku, poskytující bezplatně aplikaci pro plánování interiérů (konfigurátor) svým distributorům. Ti díky této službě zvýší své prodeje a tudíž i zisk výrobce. Častější jsou na trhu ale rozhodně modely ziskové, které můžeme rozdělit do následujících skupin [5]: 2.4.1 Transakční Platí se za každé využití služby, přičemž každá činnost má svou předem určenou cenu podchycenou smluvním vztahem mezi zákazníkem a poskytovatelem služby. Následně dochází obvykle k periodickému vyúčtování využitých služeb a samotné platbě.

6


2.4.2 Subskripční (předplatitelský) Platí se obvykle předem za určité období či počet využití služby. Cena se odvíjí od šíře odebíraných služeb a lze určit různé úrovně přístupu s odlišnými cenami. 2.4.3 Licenční Tento model je obvyklý především u velkých firem, které realizují vysoký počet transakcí a využívají možnosti customizace. Zákazník má na základě platby zpřístupněn určitý objem služeb nebo komponent, které může využívat. 2.4.4 Partnerství V podstatě se jedná o barter, kdy dochází k vzájemné výměně služeb mezi partnery namísto placení za realizované transakce. Model může být nastaven velice progresivně, zároveň v sobě ale nese riziko plynoucí ze závislosti na výsledcích partnera.

2.5 Konkrétní aplikace a odvětví pokryté SaaS Přestože se SaaS nachází teprve na začátku svého vývoje, aplikace založené na tomto principu už pokryly značnou část odvětví informačních technologií. Demonstruje to i následující obrázek *6+:

Obrázek 1: Mapa odvětví, ve kterých fungují aplikace SaaS a konkrétní příklady těchto aplikací. Zdroj: [6]

7


Zároveň podle *4] studie provedená společností AMR Research ukázala, že ke konci roku 2007 se:    

61 % dotazovaných firem chystalo využívat SaaS pro jeden nebo více jejich podnikových procesů založených na ERP, 52 % firem chystalo využívat SaaS pro jeden nebo více jejich podnikových procesů založených na Supply Chain Management, 56 % firem chystalo využívat SaaS pro jeden nebo více podnikových procesů založených na CRM, 49 % firem chystalo využívat SaaS pro jeden nebo více podnikových procesů založených na Human Capital Management.

Stejná studie ukazuje, že nejrozšířenější aplikací SaaS a zároveň nejvyužívanějším podnikovým procesem je v současné době CRM, ostatní aplikace ale nemají velký odstup. Je tedy patrné, že aplikace SaaS už dnes pronikají téměř do všech oblastí pokrytých informačními systémy a tento trend bude do budoucna posilovat. Aby však integrace SaaS aplikací v rámci informačních systémů byla možná, je třeba splnit některé zásadní podmínky.

2.6 Podmínky integrace SaaS aplikací Plné zapojení aplikací SaaS do podnikových informačních systémů vyžaduje ze strany managementu firem a především IT manažerů především následující opatření (více viz *1+, [3], [4], *8+ a další):  

Důvěra směrem k provozovateli je základní podmínkou využívání SaaS aplikací. Bez ní by se do přechodu na SaaS neměla pouštět žádná firma. Návrh vhodných metrik úspěšnosti – před přechodem na SaaS aplikaci bychom měli definovat metriky, pomocí kterých ověříme úspěšnost tohoto kroku. Metriky vždy plně závisí na segmentu našeho podnikání a účelu SaaS aplikace. Přesná definice SLA a záruk ze strany provozovatele – kontrakt s provozovatelem služby by měl obsahovat přesné vymezení podmínek používání služby (SLA – servicelevel agreements), které zaručují dostatečný výkon, dostupnost a bezpečnost služby, a určují sankce za porušení těchto podmínek. Vhodný výběr komponent a platebního modelu – aby systém fungoval co nejlépe a zároveň byl efektivní z pohledu nákladů, je nutné zvolit vhodnou kombinaci funkčních komponent, a pokud to provozovatel aplikace umožňuje, pak také nejefektivnější platební model. Určení bezpečnostních pravidel – a to nejen ve vztahu k vlastní organizaci, ale také ve formě dohody s provozovatelem služby. Při využívání SaaS aplikací se často dostávají citlivá data mimo systém podniku, a je tudíž nutné zajistit jejich maximální ochranu. Vytvoření strategie přechodu – tou je myšlena strategie pro případ, kdy bychom chtěli zvolené aplikační řešení opustit. V takovém případě bychom neměli být na 8


provozovateli SaaS závislí a měli bychom mít možnost přenést data využívaná aplikací jinam. Určení pravidel reportování – pro úspěšný přechod na SaaS a integraci této aplikace do současného informačního systému je stěžejní určit pravidla, jakým způsobem a jak často bude provozovatel aplikace vytvářet vhodné reporty provozu a fungování služeb. Redefinice procesů a zodpovědností – změna používaného systému s sebou nese také změny v organizační struktuře. Je nutné vytvořit nové procesy, určit zodpovědné osoby a rozdělit rozhodovací pravomoci. Určení způsobu synchronizace dat – je třeba určit, jakým způsobem bude aplikace SaaS spolupracovat se současným informačním systémem a jak bude probíhat předávání dat. Existuje více možností, mezi základní patří push (při změně dat v aplikaci se tato odesílají ostatním aplikacím), pull (při potřebě konkrétních dat nebo v pravidelném intervalu si aplikace „sáhne“ pro data do zdrojového systému), publish and subscribe (předávání dat založené na událostech – při změně dat ve zdrojové aplikaci se vyšle zpráva a ostatní aplikace se mohou k odebírání změn přihlásit). Integrace přihlašování – aby uživatelé mohli aplikaci SaaS pohodlně využívat, je nutné zajistit jednoduchý způsob přihlašování ideálně shodný s přihlašováním do vlastního informačního systému.

Kromě těchto bodů je samozřejmě nutné přesně redefinovat architekturu celého informačního systému, formát a způsob transformace dat a další vlastnosti nově nastaveného systému. Detailní popis těchto bodů už ale spadá mimo rozsah této práce.

9


3 Závěr Z předchozích odstavců lze snadno dospět k názoru, že SaaS je jedinou možnou cestou v dalším vývoji firemních a později možná i osobních aplikací IT a lze tedy očekávat jeho rychlý nástup. Já se s tímto názorem ztotožňuji, byť určitě stojí za zmínku, že právě zatím relativně obtížná integrace SaaS aplikací do podnikových informačních systémů je jejich největším omezením, a dokud nebude u nejdůležitějších podnikových systémů (ERP, BI, CRM) zjednodušena, nelze očekávat rychlý nástup nového trendu. V každém případě lze už dnes pozorovat zvýšený zájem směřující k SaaS aplikacím téměř ve všech funkčních oblastech software, a to ze strany firem všech velikostí. Právě tuto vlastnost SaaS – tedy snadnou přístupnost pro velké i miniaturní firmy – považuji za jeden z hlavních přínosů tohoto přístupu, protože z odstranění bariér využívání moderních informačních technologií, a tedy i zvýšení konkurence na trhu, bude nakonec nejvíce těžit zákazník. Myslím si, že se mi podařilo splnit cíl této práce, kterým bylo uvést čtenáře do problematiky SaaS, popsat její specifika v porovnání s klasickým software a úskalí, která je dobré mít na paměti při zavádění aplikací SaaS do podnikových informačních systémů. Stručně jsem se také zmínil o platebních modelech a současném stavu na trhu. Omezením práce je kromě rozsahu samozřejmě velká složitost problematiky integrace informačních systémů, a to především v technických oblastech. Práce proto záměrně nezachází do podrobností týkajících se datových formátů, způsobu přenosu dat nebo jejich zabezpečení. Nedostatek zkušeností mi také neumožnil poskytnout dostatečně sofistikovanou predikci dalšího vývoje a přesný popis průběhu transformace klasických systémů do modelu SaaS. Na druhou stranu věřím, že dostatek informací k těmto tématům poskytuje odkazovaná literatura a moje práce tedy plní svůj účel.

10


4 Seznam literatury [1]

Wikipedie: Otevřená encyklopedie: SaaS [online]. 2008 [cit. 14. 12. 2008+. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=SaaS&oldid=3381740>

[2]

POLANSKÝ, Ondřej; VOŘÍŠEK, Jiří. SaaS model dodávky aplikací a z něho vyplývající transformace IT průmyslu. Systémová integrace. 2008, č. 1. Dostupný též z WWW: <http://nb.vse.cz/~vorisek/FILES/Clanky/2008_PolanskyVorisek_SaaS_a_transformace_IT_prumyslu.pdf>

[3]

SKOP, Tomáš. Prodáváme software jako službu [online]. 2008 [cit. 14. 12. 2008]. Dostupný z WWW: <http://www.progress.com/progress_software/worldwide_sites/cz/docs/soa/prodava me_software_jako_sluzbu.pdf>

[4]

SKOP, Tomáš. Software jako služba mění obchodní vztahy [online]. 2008 [cit. 14. 12. 2008+. Dostupný z WWW: <http://www.progress.com/progress_software/worldwide_sites/cz/docs/soa/software _jako_sluzba_meni_vztahy.pdf>

[5]

GISOLFI, Dan. Web services architect, Part 2: Models for dynamic e-business developerWorks. IBM.com [online]. 1. 4. 2001 [cit. 14. 12. 2008]. Dostupný z WWW: <http://www.ibm.com/developerworks/webservices/library/ws-arc2.html>

[6]

LAIRD, Peter. Understanding the Cloud Computing/SaaS/PaaS markets: a Map of the Players in the Industry. Laird OnDemand [online]. 2. 5. 2008 [cit. 14. 12. 2008]. Dostupný z WWW: <http://peterlaird.blogspot.com/2008/05/understanding-cloudcomputingsaaspaas.html>

[7]

CARRARO, Gianpaolo; CHONG, Fred. Software as a Service (SaaS): An Enterprise Perspective. MSDN Architecture Center *online+. Říjen 2006 *cit. 14. 12. 2008+. Dostupný z WWW: <http://msdn.microsoft.com/en-us/library/aa905332.aspx>

11


Integrace a SaaS