Issuu on Google+

Jak správně psát Jak správně psát velká počáteční písmena velká počáteční písmena v češtině v češtině MILENA FUCIMANOVÁ

Aa?

Aa?

Den upálení mistra Jana Husa • Fakultní nemocnice U sv. Anny • bonboniéra Sladká vášeň • Computer centrum, s. r. o. • Bible kralická i Kralická bible • 12. (Dvanáctý) mezinárodní veletrh Svět knihy Praha 2006 • Spojené království Velké Británie a Severního Irska • dohoda o provedení práce • lékárna U Bílého koně • Řád Zlatého rouna • Charta Organizace spojených národů • souhvězdí Jižní kříž • Jihomoravský kraj i kraj Jihomoravský • řeka Svatého Vavřince • Malé Antily • pramen Knížete Václava • vnější strana Vnitřních Západních Karpat • Vaše Magnificence • rybník Nový Vdovec


OBLMBEBUFMTUWÓ


MILENA FUCIMANOVÁ

Jak správně psát velká počáteční písmena v češtině


MILENA FUCIMANOVÁ

Jak správně psát velká počáteční písmena v češtině Příručka pro gymnázia, střední odborné školy, střední odborná učiliště i širší veřejnost

Vakát Brno 2008


Copyright © Milena Fucimanová, 2008 Cover & Layout © Bedřich Vémola, 2008 Edition © Nakladatelství Vakát, s. r. o., 2008 ISBN 978-80-903815-1-3


Obsah Úvod................................................................................................................ 9 Psaní velkých písmen .................................................................................11 Oddíl A: Velké písmeno na začátku věty........................................... 13 Oddíl B: Velké písmeno v ustálených zkratkách, značkách a zkratkových slovech............................................................................. 15 Oddíl C: Velké písmeno ve vlastních jménech a ve jménech užívaných jako vlastní ............................................................................ 18 Pravidla psaní velkých písmen u vlastních jmen ...........................18 Typy vlastních jmen podle pojmenované skutečnosti.................. 20 I. kapitola: Jména osob a zvířat ................................................... 21 Výklad .....................................................................................................21 Texty ....................................................................................................... 25 Cvičení ................................................................................................... 34 II. kapitola: Jména zeměpisná — Česká republika ..................38 Výklad .................................................................................................... 38 Texty ....................................................................................................... 43 Cvičení ................................................................................................... 50 III. kapitola: Jména institucí, provozoven, dokumentů a děl ................................................................................53 Výklad .................................................................................................... 53 Texty ....................................................................................................... 62 Cvičení ................................................................................................... 70 IV. kapitola: Jména výrobků, plodů a rostlin ............................ 74 Výklad .....................................................................................................74 Texty ....................................................................................................... 75 Cvičení ....................................................................................................81


V. kapitola: Jména událostí, období, vyznamenání a cen ...........................................................................85 Výklad .................................................................................................... 85 Texty ....................................................................................................... 88 Cvičení ................................................................................................... 95 VI. kapitola: Jména hvězdářská a zeměpisná — svět ..............98 Výklad .................................................................................................... 98 Texty ......................................................................................................102 Cvičení ..................................................................................................109 Klíč ke cvičením ..............................................................................112


Úvod Psaní velkých počátečních písmen patří v češtině mezi nejobtížnější pravopisné dovednosti. K tomu, aby se člověk naučil velká písmena správně používat, nestačí totiž jen dobrá znalost mateřského jazyka. Nezbytný je také všeobecný rozhled pisatele, znalost zeměpisných, historických a společenských reálií. Tato příručka se pokusí pomoci těm, kteří v pravopisu velkých písmen dosud tápou. Vycházíme z koncepce platných Pravidel českého pravopisu, školního vydání včetně Dodatku (dále jen Pravidla českého pravopisu), a to jak v rozvržení látky, tak v pojmosloví a formulacích výkladových pasáží. Obsah knihy je rozdělen do tří oddílů: A. Psaní velkých písmen na začátku větných celků. B. Psaní velkých písmen v ustálených zkratkách, značkách a zkratkových slovech. C. Psaní velkých písmen ve vlastních jménech a jménech užívaných jako vlastní. Oddíl C tvoří těžiště publikace; zaujímá téměř dvě třetiny jejího rozsahu a je dále členěn do šesti kapitol. Toto členění odráží typologii vlastních jmen podle pojmenované skutečnosti. Problematika psaní velkých písmen ve vlastních jménech je pojata široce a kreativně. V každé kapitole následuje po úvodním výkladu, zahrnujícím množství konkrétních ukázek, literární (textová) část, která je tvořena tematickými monology šestice chlapců a děvčat. Jejich promluvy, příkladně nasycené probíranými jmény, vycházejí ze současného stavu jazyka i společnosti a reagují na všechny nové podněty společenského, politického i praktického života. Takto široký záběr umožňuje budovat mezipředmětové vztahy, což se týká zejména

9


oblasti kulturní, dějepisu, zeměpisu, občanské nauky, ale i přírodních věd. Pravopisným poučením tedy možnosti této příručky nekončí — jednotlivé texty přinášejí i poznatky z různých oblastí života, přičemž prvotní úkol, tj. zvládnutí správného psaní velkých písmen, zůstává nezastíněn. Závěr každé kapitoly tvoří cvičební část. Uživatelé příručky si v ní mohou ověřit, do jaké míry si osvojili probraná pravopisná pravidla. K tomu jsou jim k dispozici jednak klasické „školní úlohy“, jednak úkoly vyžadující invenci a kreativitu. Jejich řešitelé budou vedeni k tomu, aby používali odborné publikace a vyhledávali i ověřovali faktografické údaje. Kniha tedy může oslovit jak ty, kteří rádi získávají nové poznatky, tak také ty, kteří si chtějí a umějí hrát. Zejména pro ty první je připojen Klíč ke cvičením.

10


Psaní velkých písmen Psaní velkých počátečních písmen činí mnoha uživatelům českého jazyka potíže, neboť neexistuje pouze jedna pravopisná zásada, jak vlastní jména psát. Při rozhodování, zda napsat u daného slova nebo slovního spojení velké, nebo malé písmeno, se v češtině bohužel často neobejdeme bez věcných znalostí. Také při překladech z cizojazyčných textů je třeba si uvědomit, že každý jazyk má své zásady psaní velkých písmen, a proto se nelze řídit podobou ve výchozím jazyce, ale pravidly platnými pro češtinu. Žádný seznam všech oficiálních vlastních jmen neexistuje. U jmen, u nichž je způsob psaní závislý na věcných znalostech, se můžeme pouze opírat o encyklopedie, geografické slovníky a některé další, speciální příručky. Pokud v nich některé z pojmenování nenalezneme — jde zejména o různé názvy organizací, staveb a dokumentů —, lze se pouze řídit obecným pravidlem, jak daný typ psát. Obecné zásady jsou kodifikovány v základní pravopisné příručce — v Pravidlech českého pravopisu, podrobněji v akademické verzi, stručněji ve školní. Podle platných Pravidel českého pravopisu (1999) píšeme velké počáteční písmeno: A. B. C. D.

Na začátku větných celků. V ustálených zkratkách, značkách a zkratkových slovech. Ve vlastních jménech a ve jménech užívaných jako vlastní. K vyjádření zvláštního vztahu k osobě nebo věci.

11


Naše příručka slučuje bod C a D do jednoho oddílu: o velkých počátečních písmenech jako prostředku k vyjádření zvláštního vztahu k osobě nebo věci hovoříme v souvislosti s psaním velkých písmen u vlastních jmen osob.

12


ODDÍL C

Velké písmeno ve vlastních jménech a ve jménech užívaných jako vlastní Vlastní jména jsou podstatná jména nebo slovní spojení, v nichž je podstatné jméno základem, která odlišují určité a jednotlivé osoby, zvířata nebo věci od jiných podobných jednotlivin. Jejich základní funkcí je tedy přesně identifikovat, určit označovaný jev (Radek Kovařík — určitá osoba, Ostrava — určité město, Svitava — určitá řeka, Den nezávislosti — určitý den atd.). Tato funkce významově odlišuje vlastní jména od jmen obecných (osoba, město, řeka, den). PRAVIDLA PSANÍ VELKÝCH PÍSMEN U VLASTNÍCH JMEN 1. V jednoslovných vlastních jménech se píše počáteční písmeno velké: Jiří, Vltava, Francie, Afrika. U cizích jmen, zejména osobních, se však dodržují zvyklosti příslušného jazyka: d’Artagnan, de Grieux, McDonald apod. 2. V souslovných vlastních jménem se píše velké počáteční písmeno většinou v prvním slově: Česká republika, Rudé moře, Orlické hory, Pohár mistrů evropských zemí, Devatero pohádek. Je-li však součástí sousloví vlastní jméno, píše se rovněž s písmenem velkým: Vysoké Tatry, Univerzita Karlova, Akademie věd České republiky, Nuda v Čechách (titul knihy). 3. V souslovných vlastních jménech užívaných pro osídlená místa se píše velké počáteční písmeno ve všech slovech kromě předložek: Karlovy Vary, Bělá pod Bezdězem, Lázně Bělohrad, Nové Město na Moravě, Malá Strana, Královo Pole. Avšak je-li sídlo blíže

18


určeno samostatným souslovím (zpravidla za předložkou), platí pro toto sousloví výše uvedené pravidlo 2: Rokytnice v Orlických horách, Kostelec nad Černými lesy, Sídliště Českých legií. 4. Stojí-li na začátku souslovného pojmenování obecné jméno druhové, které se v názvech podobných jevů často opakuje, píše se s písmenem malým, velké počáteční písmeno má až rozlišující bližší určení: hotel Diplomat, kino Oko, zámek Hrubý Rohozec, ulice M. D. Rettigové, třída Kapitána Jaroše, poloostrov Kola, mys Dobré naděje. Totéž platí o jménech, v nichž je obvyklejší opačný pořádek slov: moře Středozemní (Středozemní moře), poloostrov Apeninský, průplav Panamský, most Palackého, ulice Vodičkova. 5. Začíná-li takové bližší určení předložkou, píše se s velkým písmenem též slovo po předložce následující, ať je od původu jménem obecným, nebo vlastním: restaurace U Medvídků, dům U Dvou slunců, ulice K Lipám, Na Můstku, náměstí Mezi Zahrádkami. Pokud však předložky není v dané souvislosti užito jako součásti názvu, píše se s počátečním písmenem malým: Sešli jsme se na Můstku. Seděli jsme u Medvídků. 6. Může se však stát, že první, jinak obecné jméno patří k názvu, a je tedy součástí jména vlastního (Divadlo Husa na provázku, Nakladatelství Odeon). Pokud v podobných případech pisatel váhá, měl by se rozhodně přesvědčit o oficiální podobě sporného názvu. Pokud v pátrání neuspěje, ať dá raději přednost psaní s velkým písmenem v prvním slově (Důl Hlubina). Poznámka Pro pořádek uvádíme okruhy pojmenování, která jsou stále považována za obecná, a navzdory vlivu angličtiny je tudíž píšeme s malým počátečním písmenem: — funkce, pracovní zařazení (prezident republiky, generální guvernér, ministr financí); — jazyky (čeština, angličtina, portugalština); — učební a studijní předměty, obory (český jazyk, matematika, historie, současný český jazyk 1, zkouška z lexikologie, zápočet z makroekonomie, učební obor prodavač);

19


— názvy dnů a měsíců (pondělí, úterý, leden, únor); — názvy měn (koruna, euro, americký dolar); — názvy zvířecích plemen (německý ovčák, jorkširský teriér). Právě tyto typy jmen jsou častým předmětem dotazů směrovaných na jazykovou poradnu Ústavu pro jazyk český AV ČR. TYPY VLASTNÍCH JMEN PODLE POJMENOVANÉ SKUTEČNOSTI Pravidla českého pravopisu dělí z hlediska pojmenované skutečnosti vlastní jména do sedmi skupin: 1. Jména živých bytostí a bytostí takto pojatých (a přídavná jména přivlastňovací utvořená od nich příponami -ův, -ova, -ovo, -in, -ina, -ino). 2. Jména hvězdářská a zeměpisná. 3. Oficiální jména významnějších institucí, organizací, jejich stálých orgánů, samostatných provozoven apod. 4. Jména dokumentů, výtvorů slovesných, výtvarných, jména hudebních, tanečních a tělocvičných skladeb, která jim byla dána anebo jsou jim připisována tradicí. 5. Jména některých výrobků, plodin, rostlin a některých dopravních prostředků. 6. Označení významných událostí a období. 7. Jména vyznamenání a cen. Naše příručka toto dělení dodržuje, ovšem jednotlivé okruhy mírně přeskupuje do šesti kapitol: I. Jména osob a zvířat II. Jména zeměpisná — Česká republika III. Jména institucí, provozoven, dokumentů a děl IV. Jména výrobků, plodů a rostlin V. Jména událostí, období, vyznamenání a cen VI. Jména hvězdářská a zeměpisná — svět Každá z uvedených kapitol je členěna na výkladovou, textovou a cvičební část.

20


I. kapitola

Jména osob a zvířat VÝKLAD V této kapitole budou předmětem našeho zájmu vlastní jména osob, zvířat a bytostí pojímaných jako osoby a rovněž přídavná jména přivlastňovací, která od těchto vlastních jmen odvozujeme příponami -ův, -ova, -ovo, -in, -ina, -ino. Uvedená skupina jmen je bohatě typologicky členěna; jelikož bylo naším cílem tuto pestrost co nejlépe postihnout, uvádíme u každého typu jmen množství příkladů. Na závěr výkladu připojujeme pasáž pojednávající o psaní velkých písmen k vyjádření zvláštního vztahu k osobě nebo věci. Probíraná vlastní jména mohou tedy označovat: 1. osoby a) jako jednotlivce, tj. jména rodná (křestní), příjmení, přídomky, přezdívky apod. Marie Svobodová, Josef Mikovec, Honza Vaněček, Zuzanka, Pepča, Václav Špála, Antonín Dvořák, J. A. Komenský — Učitel národů, Svatý otec, Karel IV.(Čtvrtý) — Otec vlasti, Božena Němcová, Karel Hynek Mácha, Karel Čapek, William Shakespeare, Alexandr Sergejevič Puškin, Archimedes, Platon, Aristoteles, Sofokles, Isaak Newton, Mikuláš Koperník, Johann Kepler, Charles Darwin, Blaise Pascal, Tomáš Alva Edison, Albert Einstein; Ludwig van Beethoven, Rembrandt van Rijn, Johann Wolfgang von Goethe; Orlí oko, Spící tuleň, Mrňous, Váleček, Boubelka, Kruťas apod. Také ustálená označení neznámých autorů: Anonym perský, Mistr vyšebrodský (i Vyšebrodský mistr), Mistr třeboňský (i Třeboňský mistr), Mnich sázavský.

21


Malým počátečním písmenem však píšeme vlastní jména, která užíváme v obecném smyslu: švejk = vychytralý, mazaný člověk; donkichot = důvěřivý snílek; donchuán = svůdce; lazar = ubožák, nemocný, nemohoucí; jidáš = zrádce; nána = hloupá žena; nanynka = naivní dívka; mánička = dříve tak označen mladík, který nosil dlouhé vlasy; kašpar = někdo, kdo je všem pro smích. Malé počáteční písmeno píšeme také u jmen v ustálených obratech a slovních hříčkách: Poradil se s vaňkem = utekl; Pamatuj na navrátila = vrať se nebo vrať mi, co sis vypůjčil; Co mi dáš letos k ježíšku? = Co dostanu jako vánoční dárek? Znám své pappenheimské = vím, co jsou zač apod. Vlastní jména mohou označovat i postavy z pohádek či pověstí nebo postavy literární: Šípková Růženka, Červená karkulka, Sněhurka, Zlatovláska, princ Bajaja, Krakonoš, děd Vševěd, Plaváček, Zlatoroh, Pastýřka a Kominíček, Cínový vojáček, Malá mořská víla, Golem, Blaničtí rytíři, Modrovous, Spejbl a Hurvínek, Švejk, Hamlet, Orfeus, Oidipus, Elektra apod. Velkým počátečním písmenem píšeme také jména obecná (druhová), pokud například v divadelní hře nebo v pohádkách označují jedinečné bytosti: Rusalka, Černokněžník, Mrak, Velký mág, Věštec, Posel, Žebrák, Zrádce, Cukřenka, Pastýřka apod. Přídavná jména odvozená od vlastních jmen jednotlivců píšeme rovněž s velkým počátečním písmenem: Libušin soud, Jeníkův tatínek, Mariin dům, Aladinova lampa, Archimedův zákon, Newtonovy zákony gravitace, Koperníkova heliocentrická teorie, Keplerovy zákony, Pascalův objev, Edisonova žárovka, Ampérovo pravidlo levé a pravé ruky, Einsteinova teorie relativity, Darwinova nauka, Lomonosova univerzita, Celsiova stupnice, Shakespearova dramata, Čapkovy spisy, Špálův obraz, Mozartovy opery, Schindlerův seznam apod. b) jako příslušníky rodů, rodin a skupin osob téhož jména Mojmírovci, Přemyslovci, Slavníkovci, Pšované, Doudlebové, Lucemburkové, Habsburkové, Romanovci, Arpádovci, Anjouové, Bočkajovci, Černínové, Medicejští, Novotní, Motáčkovi (členové rodiny Motáčků)

22


i Motáčkové (nositelé toho jména), Kudrnovi, Příleských, z Kouniců, z Polanských, Kinských apod. c) jako příslušníky národů a kmenů Čech (také Nečech, Ultračech), Slovák, Moravan, Slezan, Angličan, Francouz, Lužický Srb, Rus, Bělorus, Rom, Ital (i Talián), Slovan, Neslovan, Volyňský Čech, Řek, Peršan, Babyloňan, Azték, Inka, Germán, Viking, Žid (jako příslušník národa, nikoliv jako vyznavač judaismu), Arab, Tatar, Tadžik, Eskymák (dnes raději Inuita), Číňan, Vietnamec, Mongol, Ind, Čečenec, Berber, Konžan (i Kongan), Azték, Apač, Abcház, Adygejec, Khmer, Tuareg, Tagal, Cebuánec, Ilokánec apod. d) jako obyvatele místa nazývaného vlastním jménem Evropan, Američan, Afričan, Skandinávec, Seveřan, Pražan, Brňan, Ostravák, Opavan, Zlíňan, Uherskohradišťan, Vlčnovjan, Lhocan, Klobučan, Chod, Tepličan; Pařížanka, Kyjovanka, Bzenečanka; ale i Staroměstští, Novohradští, Pelhřimovští, Mostečtí, Záhořanští, Opavští, Brněnští, Havlíčkobrodští, Klobučtí apod. Patří sem i Marťan, Venušan aj., ale nebešťan, cherubín, pozemšťan, mimozemšťan píšeme s malým písmenem. S malým počátečním písmenem píšeme vždy názvy příslušníků různých společenství, členů organizací, názorových skupin, politických stran, sportovních sdružení, náboženských vyznání, mnišských řádů, zaměstnanců závodů, členů kulturních těles apod. — chápou se totiž jako jména obecná: staročeši, májovci, děkabristé, pražané (příslušníci křídla husitského hnutí), jezuité, benediktini, františkáni, voršilky; křesťan, katolík, evangelík, protestant, luterán, žid, muslim, darwinista, marxista, komunista, chartista, arabista, hispanista, spartakovec, masarykovec, skaut, sokol, filharmonik, škodovák, tatrovák apod. S malým počátečním písmenem píšeme i jména příslušníků antropologických skupin (neandrtálec, homo sapiens, běloch, černoch, rudoch, indián, cikán — jako národnost však Cikán), nositelů funkcí a šlechtických titulů (prezident ČR, ministr dopravy, generální ředitel; arcivévoda habsburský, vévoda orleánský).

23


2. postavy náboženské, mytologické a alegorické Bůh (v obecném smyslu bůh — řecký bůh, malé písmeno píšeme taktéž v odvozených částicích a citoslovcích — bůhsuď, bůhvíkde, bůhvíco apod.), Pán Bůh (i pánbůh), Jahve, Alláh, Vykupitel, Panna Maria, Kristus, Duch svatý (ale svatý Duch), svatá Trojice, svatí Otcové, Prorok Mohamed (prorok se píše s velkým počátečním písmenem pouze v tomto případě), Zeus, Pallas Athéna, Venuše, Prométheus, Sisyfos, Hesperidky, Medúza, Krišna, Perun, Radegast, Vesna, Odin, Velká Matka, Pražské Jezulátko; alegorická a oslavná označení, jako Svoboda (socha Svobody), Vítězství, Vlast. 3. zvířata kocour Mikeš, pes Lajka, kůň Šemík, kůň Černý blesk, liška Bystrouška, kačer Donald, lvice Elsa, fretka Miňa, včelka Mája, brouk Pytlík, Beruška, pták Ohnivák… Také pro přídavná jména odvozená od jmen zvířat platí, že se píší s počátečním velkým písmenem: Šemíkův skok, Lajčin let do vesmíru, Elsina věrnost, Pytlíkova nešikovnost apod. S velkým písmenem se píše také první slovo (rodové jméno) latinských názvů živých organismů: bakterie Escherichia coli, ploštice Graphosoma lineatum (kněžice páskovaná), Vulpes vulpes (liška obecná) atd. Názvy plemen hospodářských a domácích zvířat píšeme s malým počátečním písmenem: leghornka bílá (slepice), kuní bílopesíkatý hnědý (králík), americký vodní španěl (pes). Velká počáteční písmena jako prostředek k vyjádření zvláštního vztahu k osobě nebo věci Velké písmeno píšeme 1. jako výraz úcty a) v dopisech u osobních a přivlastňovacích zájmen druhé osoby: Ty, Vy, Tobě, s Vámi, Tvůj, Váš…; V důvěrných, soukromých dopisech můžeme tato zájmena psát s malým písmenem. b) v některých tradičních titulech, užívaných pro významné osobnosti: Vaše Jasnost, Jeho Milost, Vaše Magnificence, Excelence, Mistře

24


(oslovení umělců, ale jako historický akademický titul píšeme malé písmeno: mistr Jan Hus, v tradiční zkratce ovšem M. Jan Hus); 2. jako prostředek zdůraznění, neobvyklého pojetí nebo vztahu citového to byl Pan herec; on je Někdo; oblast Já; ve dveřích stála Ona apod.

TEXTY Seznamujeme se — vzájemně se představíme a povíme něco o sobě a své rodině. Také o našich domácích mazlíčcích. Je nás tady šest, tři děvčata, tři chlapci. Andrea, Saša, Zuzka, Pepa, Vláďa a Antoine. Dostali jsme nevídanou šanci: vydat se na mimořádnou dobrodružnou výpravu za velkými písmeny. Jsme plni napětí a očekávání, protože to jsme ještě nezažili. Zveme i ostatní mladé lidi, jejich rodiče i známé. Postup je podobný, jak jej znáte z různých táborových her. Před námi je vždy určitý úsek trasy, když jej zdoláme, čeká nás další úkol. Sledujte naši trasu, držte nám palce a povzbuzujte nás. Kdybychom potřebovali pomoc, tak věříme, že nám pomůžete. Jak? To se cestou uvidí. Andrea Moje jméno už znáte. Pocházím z nevelkého města. Moje maminka se jmenuje Božena Horáková a tatínek je Libor Horák. Bydlí s námi babička Anežka a děda Josef Doleželovi, jsou to rodiče mé maminky. Dědeček je vášnivý nimrod. Mám ještě sestru Naďu. Je skautka. Bratra Honzu zase zajímá historie Indiánů. Všichni bydlí ve Strážnici a jsou hrdí na to, že jsou Strážničané. Moji další příbuzní jsou Podskaláci a přátelé naší rodiny jsou dokonce Marijci. Někdy se jim také říká Čeremisové. Žijí v Povolží. Jsou to vlastně přátelé dědečka Horáka. Byl v Rusku jako legionář, účastnil se mnoha bojů s bělogvardějci. Jeho žena je Sibiřanka, Čuvaška. Jmenuje se Valentina Dmitrijevna. Ale sama říká, že se už považuje za Češku. Její sibiřská rodina — to byli

25


mužici, kteří svého pána pokorně oslovovali Vaše Blahorodí, rusky Vaše Prevoschoditělstvo. Můj otec je učitel. V pracovně má obraz Učitele národů — Jana Amose Komenského. Otce fascinuje, že se Komenský uplatnil i mezi Neslovany. Tvrdí, že je to pořád ještě problém. Sleduje se zájmem kulturu a literaturu Lužických Srbů. Maminka pracuje se zdravotně postiženými lidmi. Soucítí se všemi, kteří procházejí těžkými životními zkouškami. Hodně se zajímá o Černohorce. Zajímá ji soužití křesťanů a muslimů. Ona sama je Židovka. Její rodina zahynula v koncentračním táboře. Velmi ji trápí, že náboženství staví lidi proti sobě. Maminka je přesvědčená, že při dobré vůli se mezi sebou dorozumí židé, hinduisté, taoisté i buddhisté. Zájmy mého otce i maminky se netýkají jen Slovanstva. Právě naopak. Díky babičce Valentině víme dost o tom, jak žijí Abcházové, Gruzínci, Osetinci nebo Adygejci. A samozřejmě jsme sledovali tragické střety mezi Rusy a Čečenci. Jedna naše známá je Volyňská Češka. Vrátila se s rodinou zpět do vlasti. Její čeština už není čistá, ale domluví se celkem slušně. Ona i další Volyňští Češi dostali slušné ubytování ve staré vile po Modřinských. Už se zabydleli, svědčí o tom tři toulavé kočky, které u nich našly nový domov. Naďa s Honzíkem si s Micinkou, Lízinkou a Lucinkou dobře rozumí. I lidé v nejbližším okolí, kterým se říká Potočané, mají své nové sousedy rádi. Saša Tak já jsem Saša. Vlastně Alexandra. Mám mladšího brášku Jarinka. A mám také moc krásného kocourka. Jmenuje se Matýsek. Maminka je Jarmila Chovancová, tatínek František Chovanec. Říká o sobě, že je Moravan půlkou duše, tou druhou půlkou je spíš Afričan. Jeho maminka, moje babička, je zase celou duší Slovenka. Říká, že je pravá Myjavanka, ale v Myjavě se nenarodila. Jmenuje se neobvykle: Zlatica. Moji rodiče hodně cestují. Otec je novinář a maminka fotografka. Otec píše cestopisné knihy a maminka je doprovází fotografiemi. Minulý rok byli v Africe. Zajímají se o život afrických kmenů. Z jejich knihy

26


jsem se dověděla, jak žijí bantuští černoši Mbundové a Kongové v Angole. A začala jsem se díky rodičům zajímat o náboženské zvyky a rituály, které dosud praktikují Akanové, Kruové, Voltové nebo Mandingové. Jsou to černoši, kteří obývají Pobřeží Slonoviny. Pak se mi dostala do rukou kniha Bílá Masajka a překvapil mě způsob života Masajů. Jak už jsem řekla, otec je sice Uherskohradišťan, ale někdy tvrdí, že je vlastně Afričan. Je opálený tak, že jeho pleť nemá daleko do pleti černochů nebo aspoň mesticů či mulatů. Maminka je světlejší. Já jsem typická Seveřanka, říká, třebaže žiji celé měsíce na rovníku. Přivezla nové fotografie Berberů a Arabů a dalších kmenů. Mají zajímavé výrazy. Jen Tuaregům není vidět do tváře, u nich se totiž zahalují muži. Otec se pořád soustředí na bantuské černochy. Teď ho plně zaujali Bembové, Maravi a Tongové ze Zambie. Také Nyamwezi, Sukumové, Svahilci a Makondové z Tanzanie. A také Fangové, Bubové a Dualové z Rovníkové Guineje a samozřejmě Gandové, Tesové, Nkolové a Sogové z Ugandy. Moje teta, Adéla Rubínková, je to, čemu se říká typická domorodka. Je to Nivničanka a výborná kuchařka. Její muž je Opavan a je to na jeho řeči znát. Považuje se za Slezana, fandí Slezanům, ale z lásky k tetě i Moravským Slovákům. Já fandím všem. Zuzka Jmenuji se Zuzka. Jsem Češka, i moji rodiče jsou Češi, ale tatínkova maminka je Němka. Je rodilá Berlíňanka a jmenuje se Hildegarda, za svobodna Freiberg. Dětství i mládí prožila v Sasku, její otec byl velice militantní Sas. Když prý si ji dědeček Roubalů přivedl a řekl, že je Saska, ujala se pro ni přezdívka Sasanka. Můj otec, Štefan Krejčí, chová koně. Jeden je můj oblíbený, jmenuje se Zorkán. Má dokonce rodný list, jako mají lidé, protože patří k ušlechtilému chovu. Maminka se jmenuje Jarmila Krejčí. V naší rodině se vždycky muselo o lásku bojovat. Začalo to u Roubalů bojem mezi Germány a Slovany. Dokonce se tvrdí, že dědeček babičku Sasanku unesl. Jejich dcera, moje maminka Jarmila, to také neměla lehké. Byla Dolňačka a Dolňáci proti Horňákům vedli dlouho-

27


letou válku. Tatínek byl samozřejmě Horňák, takže jejich historie trochu připomíná Shakespaerovo drama — nenávist Kapuletů a Monteků. Naštěstí to moji rodiče přežili. Ale rozhodli se bydlet na neutrální půdě, koupili bývalý statek Kašovských. Původní majitelé Kašovští se odstěhovali. Maminka si také cení, že její muž se nechová jako Othello. Jinak by musel žárlit na její vysněné hrdiny. Je to především don Quijote a d’Artagnan. Ten první — Španěl — rozhodl o jejích studiích. Maminka je totiž hispanistka. Zajímá ji především španělský a portugalský jazyk a také literatura a historie. Dovede poutavě vyprávět o neolitických kočovných kmenech Iberů, o horských kmenech, kterým se říkalo Asturové, o několika vlnách Keltů, o prvních osadách, které zakládali Baskové. O španělské pobřeží se také zajímali Féničané, Řekové i Kartáginci. Zemi ohrožovali také Vizigóti, Frankové i Švábové. A nejvíc zemi poznamenali Maurové. Tři sta let trvala nadvláda muslimů nad křesťany. Ale i historie dnešních Katalánců nebo Andalusanů je velmi pestrá a zajímavá. Pepa Já jsem Pepa, nejstarší člen výpravy. Úředně se jmenuji Josef Palečník. Můj otec je také Josef, ale říká se mu Josku. Toto jméno má mnoho podob. Maminka je Ilona. Je Romka. Je hodná a nadaná, umí hrát na housle, na klavír i na kytaru. Není oslnivě společenská, ale není to ani žádná nanynka. Hraje v našem amatérském divadle a měla velký úspěch v roli Popelky a stejně se jí povedla i role Sněhové královny. Tatínek není Rom, je Čech. Ale jeho pradědeček byl Francouz. Bojoval prý v Napoleonově armádě. Napoleon, to ví každý, byl velký vojevůdce. Já se zajímám o významné vojevůdce minulosti i současnosti. Třeba takový Alexander Makedonský. Také se mu říká Alexander Veliký. Zdolali ho až Peršané, jejich král Dareios. A co takový Čingischán nebo jeho nástupce Tamerlán! Vpády Hunů a později Tatarů, Turků nebo Kuruců byly strašně krvavé. Na mnoha místech na Moravě se o tom můžeme dovědět víc. Proto nechal Přemysl Otakar I. stavět pevné hrady. Také jsem hodně četl o rus-

28


kém carovi Petru Velikém. Četl jsem nějaké dokumenty, adresované Jeho Blahorodí. Nebo Její Výsosti Kateřině Veliké. Historie Francouzů se zase hemží Ludvíky. Ludvík XIV. byl nazýván král Slunce a Ludvík XVI. a jeho manželka Marie Antoinetta skončili na popravišti. Tragický osud postihl i Janu z Arku, řečenou Panna orleánská. Ani Angličané nemají nekrvavou historii. Stačí si vzpomenout na Richarda II. nebo na nešťastnou skotskou královnu Marii Stuartovnu. Naše historie také nezůstala pozadu. Vzpomeňme na krutosti Mojmírovců, kdy synovec vraždí strýce, nebo na vyvraždění Slavníkovců, na věčné boje mezi českými kmeny a rody, ať to byli Přemyslovci, Pšované nebo Vršovci. Ale jsme právem hrdí na slavného Lucemburka Karla IV., Otce vlasti. Historii zpravidla tvořili muži — válečníci, ale my máme také nezapomenutelnou Elišku Přemyslovnu nebo Anežku Českou. Smutný je osud slabého krále Václava IV., za jehož vlády už začaly bitvy husitů. Četl jsem hodně o adamitech, což byla sekta uprostřed husitů, která byla celému hnutí nebezpečná. Raději si vyprávějme o jiných slavných, kteří nepáchali zlo. Pro mne je takovým příkladem Svatý otec — Jan Pavel II. Vladimír J�� jsem Vladimír Jasenský. Maminka se jmenuje Olga Jasenská. Představte si, že se za svobodna jmenovala také tak, jenže krátce: Jasenska. Ona je totiž Polka. Její tatínek je Kazimier Jasenski. To jméno prý moje rodiče sblížilo. Máme psa Hektora, fretku Majku a papouška Bobo. Jezdíme často k babičce a dědečkovi Jasenským na prázdniny. Oba jsou Znojemáci. Na své město nedají dopustit. Děda je nadšený sokol, třebaže už necvičí, sleduje všechno, co sokoli v městě podnikají. Je také přesvědčený masarykovec. Dříve se podobným lidem říkalo písmáci. Jeho dědeček pracoval jako adjunkt na panství Jeho Jasnosti knížete Rosemberga. Děda nemá vysokoškolské vzdělání, ale vyzná se v mnoha oborech. O sobě tvrdí, že je darwinista, a vysvětlil mi proč. V mládí prý byl hegelián, ale tomu jsem dobře nerozuměl.

29


O babičce říká, že je to naše vestálka. Což byla bohyně domácího krbu. Bohyně Vestálka. Dědeček ale chce tím malým písmenem naznačit, že babička není žádná bohyně. Babička je prostá žena. Je věřící křesťanka, katolička, ale je tolerantní ke všem vyznáním. Což si velice cením. Když jsem byl malý, mluvila se mnou často o Ježíškovi, ale později spíše o Bohu. Mluvila o Všemohoucím, někdy říkala: Hospodin. Vyprávěla také o svaté Hedvice, své patronce. Babička se jmenuje Hedvika, za svobodna Jírů. Vypravuje velmi poučeně o ubohém Jobovi nebo o statečné Ester. Později jsme si role vystřídali a já jsem jí četl o jiných bozích. Třeba o Odinovi, bohu Skandinávců, nebo o Perunovi, bohu Slovanů. Překvapilo mne, kolik zná babička bájí, týkajících se Morany, slovanské bohyně smrti, nebo o Radegastovi. Indičtí bohové Višnu nebo Šiva ji nezaujali. Ale chtěla hodně vědět o egyptských faraonech, Achnatonovi, o tajemné Nefertiti nebo o Tutanchamónovi. A divila se, když jsem jí vyprávěl o řecké bohyni Pallas Athéně, která se svému otci Diovi narodila z hlavy. A divila se podruhé, když slyšela, že není žádný bůh Dius, ale Zeus. Tatínek je ekolog. A také velký slávista. Maminka je náruživá tanečnice. Je Krakovjanka a tam prý všichni tancují krakovjak. Ale ukázalo se, že Znojemští se mají k tanci také. Antoine Já jsem Antoine. Mé jméno se vyslovuje „antoán“. Jsem po otci Francouz, ale moje maminka je Češka. Moje příjmení je de Bergerac (vyslov de beržerak). Tak se jmenuje jeden slavný francouzský literární hrdina. Cyrano de Bergerac. Můj otec Jean-Paul je trpělivý člověk. Věnoval se mi a jen díky němu jsem nakonec pochopil Keplerovy zákony, zákon Pascalův i Ampérovo pravidlo pravé a levé ruky. Názorně mi vysvětlil Archimedův zákon. Maminka se jmenuje Klára, za svobodna Rabštajnová. Říká, že až půjde do důchodu, začne sestavovat rodokmen své rodiny. Určitě jsou potomci Jana z Rabštejna. Babička z maminčiny strany se jmeno-

30


vala Poděbradská, co jestli její rodokmen sahá až k českému králi Jiřímu z Poděbrad? A moje teta Vanda je Kapucínová. V Brně jsme jednou navštívili kryptu, kde leží kapucíni, což ovšem není jméno rodiny, ale označení mnišského řádu. Zajímám se o původ jmen. Mám strýce Miklase, je to Valach jako poleno (to říká on!) a ukázalo se, že jeho příjmení je původem maďarské a znamená Miklos čili Mikuláš. Když se strýc Miklas sejde s kamarádem Tonkem, který je zase Hanák jako poleno, je úsměvné poslouchat, jak mluví každý ve svém nářečí. Strýc Miklas byl kdysi misionářem. Dodnes má přátele mezi Indiány, ukázal mi dopisy, které mu posílali Kečuové nebo Ajmarové z Bolívie a Peru. Zvláště si cení psaní od náčelníka Bílého chrta a jeho bratra, který se jmenuje Šakalí zub. Ale poznal i severoamerické národy. Má kamarády mezi Kanaďany i Mexičany, ale velmi si váží přátelství Eskymáků, Aleutů a Havajců. Poznal i život Thajců. Když v jejich zemi pobýval, překvapili ho Laové a Malajci a také způsob života Vietnamců a Khmerů. Strýčkova neteř Elena je světoběžnicí po něm. Dopisuje si s mladým Tibeťanem a strýc se smíchem říká, že kdyby to šlo, zavedla by korespondenci i s Marťany a Venušany. Ona ovšem tvrdí, že ji přitahují jen pozemšťané, o nebešťany nemá zájem. Teď třeba nadšeně mluví o jednom Keňanovi, slavném sportovci. A do třetice objevila na internetu jednoho zajímavého Núbijce. Strýc jim říká tři mušketýři a prozradil, že jako malá měla panenku Habešana. Ale provdá se nejspíš za Pavla Sýkoru, talentovaného filharmonika a smetanovce, Kroměřížana. Elena obdivuje, jak si Kroměřížští zkrášlili své město. A jak si váží Maxe Švabinského. Elena má vztah k výtvarnému umění. Sama je výtvarnice a vytváří nádherné dřevěné loutky. Obdivuji její Zlatovlásku a Dobroděje, Rusalku, Múzy a Zaklínače. Její Aladinova lampa získala čestné umístění v soutěži mladých výtvarníků. Přeji jí hodně dobrých nápadů.

31


Někteří ze skupiny posílají domů pohlednice, chtějí se průběžně dělit o zážitky: Ing. Stanislav Jasný ulice U Pošty 5 Brno Milý strýčku Stando, posílám Ti pěkný pozdrav z výpravy za velkými písmeny. Rád se s Tebou setkám ještě před Tvým odjezdem na dovolenou. Mám pro Tebe i Tvou ženu velké překvapení. V duchu Vás oslovuji moje Duo. Je už večer, když Ti píšu, ale předpokládám, že ani Tobě se ještě nechce spát. Zatím tě zdraví Tvůj Pepa

JUDr. Marie Zvoníková Mozartova 6 Praha Milá Maruško, ještě jednou děkuji za pozvání k promoci. Nebyl ten muž, kterého oslovovali Vaše Magnificence, Tvůj vedoucí diplomové práce? Nebo si ho s někým pletu? A co Ty? Za jak dlouho budou i Tebe oslovovat Ctihodnosti? Říkalas, že chceš být jednou soudkyně. Doufám, že si zatím užíváš volna. Tady je krásně. Škoda, že tu nejsi se mnou. Jsou tu bezvadní lidičkové, pak Ti budu vyprávět. Tvoje Saša

32


Mgr. Jana Plíhalová náměstí Pod Kaštany Praha Milá paní učitelko, zdravím Vás z naší výpravy. Včera jsem si vzpomněla na Vaše slova, že všechno musíme dělat s nadšením, jinak se nám bude zdát úkol nad naše síly. Zatím Vás chci ujistit, že nadšení tady nikomu nechybí. Doufám, že Vy si v těchto dnech užíváte zasloužené prázdniny. Po příjezdu bych se moc ráda za Vámi stavila. Přinesu Vám slíbené fotografie z premiéry naší primabaleríny. Některé novinové titulky ji označují jako Nenapodobitelnou. To je potěšitelné, nemyslíte? Moc Vás zdraví Vaše Zuzka

Libor Malý ul. Za Náhonem Nedašova Lhota Zdar! Doufám, že podle písma poznáš, že ti píše Šedý vlk. Až ti zbude chvíle, můžeš se ozvat také. Adresu jsem ti napsal na futro. Chtěl jsem k tobě zajít ještě před odjezdem, ale byl jsi v kině. Tak ti budu občas referovat. Pozdravuj také ostatní, zvlášť naši Ochranitelku, však už víš. Řekni, ať se o mne nebojí, je tu fajn. Tvůj Vláďa

33


CVIČENÍ 1. Našli jsme několik neúplných textů ze starých novin. Některá písmena chybí nebo jsou těžko čitelná. Pokuste se napravit to. a) V horní části obrazu _yšebrodského _istra nás překvapí neobvyklé použití barev. Takovou vzácnost nám záviděl i rod _absburků. Dílo musí být uchováváno v místnosti, kde je neustále jen 18 stupňů _elsia. Když bylo poprvé předvedeno na veřejnosti, všichni _yšebrodští byli právem hrdí. Výstavu zahájil _tarosta obce, pan _rantišek _anák. Příští týden se můžeme těšit na výstavu rodáka _loise _oráka. Představí své fotografie z cest a seznámí nás s kmeny _hmerů, _alajců, ale také s kulturou _uaregů, _ečuů a _skymáků. Málokdo z nás zná tak dobře historii, a především současnost _antuských _ernochů a také osudy _esticů a _ulatů. Před měsícem jsme otevírali výstavu o _ernštejském rodu _itrovců. Tito _itrovští měli skutečně nezáviděníhodné osudy. b) Zdá se, že se nikdy nepoučíme z varovných signálů dějin civilizace. Znovu si — jen s jinými jmény — prožíváme krvavé střety _lavníkovců a _řemyslovců. Uvědomujeme si, jaké nedozírné následky měly vpády _uruců, _atarů a _urků? A znáte historii ruských _ěkabristů? Je obdivuhodné, jak _retoňci milují svůj jazyk i zemi. Měli bychom se od _olynésanů učit žít v souladu s přírodou. Všichni členové naší rodiny jsou přesvědčení _idovci. Můj otec je zase zapálený _arwinista. V naší ulici žije hodně _ietnamců, ale žádný _íňan ani _orejec. Největší bůh _kandinávců se jmenuje _din. V mytologii _eků je hlavním bohem _eus. Myslíte opravdu, že _enušané nosí jméno po bohyni _enuši? Nevím, _imozemšťané mě nikdy nezajímali. Ale zajímají mne záhadné nápisy _iktů. c) O tamním rodu _tříteckých se vyprávějí legendy. Měli prý v erbu vlka _tříbrňáka. Byli tak bohatí, že odkoupili i panství _ansfieldů. Nejstarší z _ansfieldů byl uctivě oslovován _aše _asnosti, ale mezi lidmi si vysloužil přiléhavé jméno _atriarcha. Ale jednomu

34


z jeho synů se říkalo _ezprsťák, třebaže se honosil jménem _aldemar. Oženil se s dcerou žambereckého radního, která se tak v očích _ambereckých stala novodobou _opelkou, jež se provdala za prince. Prý byl ten _aldemar skutečný _emokrat, upřímně nesnášel _onarchisty. Také psal básně a hlásil se k _umírovcům. Několik starých _ambereckých občanů si na něho ještě vzpomíná. Ale mladí _amberečtí už tuto historii neznají. To už si mnohem víc pamatují historky z nedalekých Divnic: jeden z obyvatel, _ivničan _ntonín _vorský, prý tvrdil, že viděl na vlastní oči _arťany. Ale skutečnost byla taková, že jeden jeho příbuzný přinesl z cest fotografie _ibeťanů. Aspoň _ivničané jsou o tom přesvědčeni. 2. Kdo nejdřív najde všechny chyby v psaní velkých písmen v následujícím textu? Stopněte si čas. Můj tatínek, Petr Dub, hraje na hoboj v České filharmonii. Patří k nové generaci Filharmoniků. Jeho bratr Bohuslav hraje zase ve Smetanově kvartetu. Je nadšený Smetanovec. My jsme velice hudební rodina. Já se učím na housle a hraji už Bachovy sonatiny. Sestra Ivana zase hraje na klavír Dvořákovy skladby. Mě hraní baví, ale nejraději bych si hrál na indiány. Jsem indiánský náčelník a jmenuji se Havraní Oko. Moje sestra chce zpívat árie z Rusalky. Zatím hraje v ochotnickém souboru Červenou karkulku. A má slíbenou roli cukru v moderní pohádce. Mám bujnou fantazii, ale slabou paměť na Archimedův Zákon nebo Zákon Pascalův. To už mě spíše baví dějepis. Dokonce jsem zkusil napsat pojednání o Čingischánovi. Dost toho také vím o vpádech kuruců na naše území. Také mě zajímá historie panovnických rodů. Nemyslím jen Přemyslovce, ale třeba také ruské Romanovce nebo maďarské Arpádovce. Musím ještě zjistit, zda se poslední potomek pánů z Yorku jmenoval Richard III. A plni překvapení jsou i filištínští nebo markomani. Dopisuji si s jedním andořanem. Ten si zase dopisuje s adygejcem. Můj kamarád má mezi přáteli Thajce. Můj kamarád umí tři cizí řeči,

35


člověk by ani neřekl, že je roduvěrný Zálužan. Ale jeho babička je Pařížanka, učila ho francouzsky od dětství. Ona je typická Evropanka, s Asiaty si moc nerozumí. Seznámila ho také s veselými Burgunďany. On ji zase seznámil se zajímavým mauricijcem. 3. Tvořivé úkoly a) Připojte se k naší výpravě a představte se. Řekněte jména rodičů a prarodičů, sourozenců, blízkých i vzdálených příbuzných, prozraďte, odkud členové vaší rodiny pocházejí, s kým se přátelí, jaké mají vzdělání a zájmy. b) Zkuste napsat pohádku nebo bajku se zvířecími hrdiny nebo s úplně neznámými pohádkovými bytostmi, kterým přidělíte zajímavá jména. c) Zjistěte původ křestních jmen ve vaší rodině nebo ve vašem okolí. Pokuste se určit křestní jména cizího původu a křestní jména česká. d) Zvolte si tři křestní jména ze svého okolí a zapište co nejvíce jejich domáckých podob. e) Vypište několik zajímavých příjmení a objasněte, jak vznikla. f) Pátrejte po nejčastějších příjmeních vašeho kraje, obce apod. Možná zjistíte zajímavé informace. g) Víte, jak vzniklo příjmení Beneš, Vávra, Bárta? Znáte původ jména Krakonoš? h) Pojmenujte hříbě, které se narodilo v chovatelské stanici a jehož rodiče, hřebec i klisna, patří k úspěšným dostihovým koňům. Jméno hříběte bude oficiálně zapsáno v jeho rodném listě. Pojmenujte nově narozené telátko, které se narodilo ve vesnici, kde bydlíte, případně kde trávíte prázdniny. i) Pokuste se dát příhodné jméno osobě, která je: vylekaná, trucovitá, zbrklá, krutá, krásná, hloupá, tajemná. j) Zjistěte, kde žijí nebo žili Rétorománci, Něnci (nikoli Němci!), Vizigóti, Ostrogóti, Hunové, Kruové, Voltové, Mandingové, Mbundové, Kečuové.

36


k) Víte přesně, co znamená, když se řekne: klariska, trapista, děkabrista, chartista, arabista, hispanista, sionista, sinolog, bělogvardějec, legionář, misionář, veterán? l) Dokážete vlastními slovy vysvětlit (případně přesně citovat), co znamená, když se řekne: Newtonovy zákony gravitace, Pascalův zákon, Thaletova věta, Eukleidova věta, Archimedův zákon, Darwinova nauka, Ampérovo pravidlo pravé a levé ruky, Einsteinova teorie relativity, Mendělejevova soustava prvků, Ludolfovo číslo? m) Dovedete vlastními slovy objasnit, v jakých případech píšeme názvy ampér, watt, joule, rentgen, pascal apod. s malým počátečním písmenem? Pokud si s posledními úkoly nevíte rady a chtěli byste si znalosti doplnit, pomůže vám internetová encyklopedie Wikipedia.

37


Tato publikace je dílem dlouholeté pedagožky a zkušené autorky jazykových učebnic Tato publikace jeknih. dílemPříručka dlouholeté pedagožky a zkušené jazykových učebnic i beletristických vychází z Pravidel českéhoautorky pravopisu a je určena pro igymnázia, beletristických knih. Příručka vychází z Pravidel českého pravopisu a je určena pro střední odborné školy, střední odborná učiliště i pro širší veřejnost. Všichni gymnázia, střední odborné školy, střední odborná učiliště i pro širší veřejnost. Všichni zájemci se v ní dozvědí, jak správně psát velká počáteční písmena zájemci se v ní dozvědí, jak správně psát velká počáteční písmena • v ustálených zkratkách a značkách; • v•ustálených zkratkách a značkách; v ustálených zkratkách a značkách; •• ve osob aa zvířat; ve jménech osob zvířat; • jménech ve jménech osob a zvířat; ve jménech zeměpisných hvězdářských; •• ve zeměpisných aa hvězdářských; • jménech ve jménech zeměpisných a hvězdářských; •• vv•názvech institucí, provozoven, dokumentů aa děl; názvech institucí, provozoven, dokumentů děl; v názvech institucí, provozoven, dokumentů a děl; • v•názvech výrobků, plodů a rostlin; v názvech výrobků, plodů a rostlin; v názvech událostí, období, vyznamenání a cen. • v•názvech událostí, období, vyznamenání a cen. To vševše prostřednictvím výkladů, názorných textů a užitečných cvičení. • To prostřednictvím výkladů, názorných textů a užitečných cvičení.

  

Čech, Nečech, Ultračech • Gymnázium Na Vítězné pláni Praha • sparťan, indián, ministr dopravy • železniční stanice Zastávka u Brna • Blízký východ • jablko Golden Delicious • Losování Šťastných 10 a Šance milion • prof. Ing. Jaroslav Navrátil, DrSc., dr. h. c. • Pohár mistrů evropských zemí • pamatuj na navrátila • Místní úřad v Senohradech • Uherskohradišťan • kuní bílopesíkatý hnědý • křesťanskodemokratická strana • Zeď nářků v Jeruzalémě • Rokytnice v Orlických horách • Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR • Klub přátel česko-německého porozumění • Modrý Portugal


Jak spravne psat velka pocatecni pismena v cestine