Issuu on Google+

Svatý Václav


Životopis Svatý Václav se narodil v roce 907 asi v Praze a zemřel 28. září 929 nebo 935 ve Staré Boleslavi. Byl českým knížetem, světcem a mučedníkem, který se proslul svou zbožností, úctou a je považován za hlavního patrona české země.

Původ Český kníže Václav byl synem knížete Vratislava a jeho manželky Drahomíry, která pocházela z kmene Stodaranů, tehdy obývajících území dnešního Braniborska. Vratislav a Drahomíra měli dva syny, první syn byl Václav a druhý Bořivoj. Jejich prarodiči byli první historicky doložený přemyslovský kníže Bořivoj I. a jeho žena svatá Ludmila. Svatý Václav byl nejprve vzdělán ve slovanském písmu, později na Budči se naučil latinsky a řecky. Vyznačoval se výjimečnou vzdělaností a zbožností. A jeho Babička svatá Ludmila, která ho vychovávala a vzdělávala písmu svatém a psaném.

Vláda v Čechách Roku 921 zemřel kníže Vratislav I. Václavovi bylo tehdy teprve 13 let, proto se poručnické vlády ujala jeho matka Drahomíra a vykonávala ji až do roku 924 nebo 925. Poté vládl Václav osobně. Byl pravděpodobně ženatý, ale jeho manželka mu neporodila syna (buď byla bezdětná nebo se z tohoto svazku narodily pouze dcery). Údajného syna Zbraslava, kterého opět vzpomínají legendy, by Václav zřejmě zplodil se svojí souložnicí. V počátečním období vlastní vlády si podmanil kouřimského knížete, prameny uváděného jako Radslava (Zlického). V rámci upevňování moci podporoval církev, založil na Pražském hradě (tehdy spíše hradišti) kostel sv. Víta, pro nějž získal ostatek tohoto světce od saského Jindřicha. V r. 924 se Václav ujal vlády nad velmi nestabilním územím: území českého knížectví bylo částečně pohanské, částečně křesťanské. Na jihovýchodě neustále hrozil vpád Maďarů, bavorský vévoda Arnulf považoval Čechy za oblast, kterou by si rád podmanil, saský Jindřich I. Ptáčník, nově zvolený německý král, usiloval o sjednocení Německa. České knížectví nemělo ještě vlastního biskupa, ale spadalo do pravomoci řezenské diecéze se nacházela v Bavorsku. V této složité situaci potřeboval Václav dlouhodobou politickou oporu, kterou nalezl u Jindřicha I. náhradou za poplatek 500 hřiven stříbra a 120 volů, který se nazýval Tribut pasic (tehdy běžný poplatek za mír, obdobný poplatek platil např. Jindřich I. Maďarům).


Vláda v zahraničí Vztah k východofranské říší Důležitým problémem Václavovy vlády se stal vztah k východofranské říši, nebo lépe řečeno, k tomu, co z ní v té době ještě zbývalo (především kmenová vévodství Sasko a Bavorsko). Nebyl pouze důsledkem událostí, které se odehrály za jeho vlády, ale výslednicí dlouhodobějšího vývoje situace v této oblasti. Roku 895 uznala „knížata Čechů“ lenní závislost (byla ve středověku označována jako vlastnictví půdy nebo úřadů na základě lenní smlouvy, která mohla být jak ústní, tak písemná) na východofranské říši, jejíž místo postupně zaujalo Bavorsko v čele s vévodou Arnulfem z rodu Liutpoldovců. České knížectví se tak za vlády knížat Spytihněva I. a Vratislava I. orientovalo na bavorské vládce, v nichž byla spatřována opora nejprve proti velkomoravské říši, později především proti Sasku. Saští vévodové válčili směrem na východ proti polabským Slovanům (již počátkem 10.století napadli Lužické Srby a rychle si je podmanili), proto představovali pro Čechy vážné nebezpečí. Kromě toho uzavřeli jak Češi, tak Bavoři mírovou smlouvu s Maďary. Situace v říši se začala měnit po roce 911, kdy vymřeli vládci z rodu Karlovců. Roku 919 byl východofranským králem zvolen saský vévoda Jindřich I. Ptáčník . Roku 929 vtrhla saská a bavorská vojska ze severu a jihozápadu do Čech. Útok nebyl očekáván, a tak útočící vojska pronikla celkem bez problémů až k Praze. Václav si nepřál, aby jeho země byla vypleněna a vydrancována, a raději se podrobil. Výsledkem jednání bylo podepsání mírové smlouvy.

Smrt Smrt Václava v 01:31

Posmrtný život Svatý Václav je prvním českým světcem, příslušníkem první dynastie panovníků – rodu Přemyslovců, symbolem české státnosti a patronem České země. Je jedním z nejoblíbenějších českých svatých, mučedník, postava, jejíž tradice sehrála velmi důležitou úlohu v emancipaci českého státu a přemyslovské dynastie v rámci křesťanské Evropy. Václavova obliba je také daná dlouhou církevní tradicí, později byla posílena obrozeneckými potřebami.


Vyzdvihovanými přednostmi jsou: zbožný a mravný život, horlivost pro čest a slávu Boží, péče o rozšíření křesťanské víry v celém národě, stavba četných křesťanských kostelů, častá návštěva bohoslužeb, všestranné konání skutků milosrdenství a lásky. Václav ctil svou babičku, pečoval o chudinu, nemocné a sirotky, poskytoval přístřeší a pohostinství pocestným a cizincům a netrpěl, aby se komukoliv stala křivda. Byl osobně statečný. Jako kníže byl výborný jezdec na koni. Toto vše se dle tradice událo v období mezi jeho 18. a 22., resp 28. rokem života až do jeho smrti. Někdy mezi lety 972 – 975 při příležitosti založení pražského biskupství - byl Václav ověnčen mučednickou svatozáří neboť církev potřebovala domácího světce konajícího zázraky. Koncem 10. či začátkem 11.století bylo Václavovo jméno pojato do seznamu svatých.

Ostatky Ostatky sv. Václava jsou uloženy na Pražském hradě v katedrále sv. Víta ve svatováclavské kapli. Lebka bývá při slavnostních příležitostech vystavována. Podle nařízení Karla IV. měla na ní spočívat v době mimo korunovační ceremonii tzv. svatováclavská koruna českých králů, kterou Karel symbolicky českému světci a svému křestnímu patronovi věnoval. Svatováclavská přílba Svatováclavská přilba je součástí Svatováclavské zbroje, která je uložena v chrámovém svatovítském pokladu a patří k ní ještě pláštík, kroužková drátěná košile a i meč sv. Václava.

Symbol českého státu Sv. Václav se stal symbolem české státnosti; jeho obraz je na pečetích zemského soudu i pražské univerzity, Svátek sv. Václava je od r. 1670 v celosvětovém církevním kalendáři, slaví se 28. září. Je zobrazován na dvacetikoruně, dále na sochách a mnoha obrazů. Kodex vyšehradský - vydaný při příležitosti korunovace prvního českého krále Vratislava I., zpodobněn trůnící sv. Václav na iluminaci na rubu mincí byl Václav uváděn jako "věčný panovník" pomník svatého Václava, symbolický střed Václavském náměstí a místo národních demonstrací.


Svatý Václav na dvacetikoruně

Myslbekova socha Svatého Václava na Václavském náměstí


Svatý Václav na Karlově mostě


Zdroj textu Wikipedia.cz Panovnici.cz Apha.cz Catholica.cz Zivotopisyonline.cz

Zdroj obrázků Wikipedia.cz Cestovani.idnes.cz Ceskyweb.blogspot.cz Nakladatelství Fragment


Svatý Václav