Page 1

BUĎ FIT zima 2014

HOVERBOARD

TÉMA:

NOVÉ PŘEDMĚTY

NOBELISTA NA ČVUT 1


ÚVOD AKTUÁLNÍ DĚNÍ NA FIT

Zkouškové je super! eduroam na vlakových nádražích Online uložiště ownCloud CESNET Soutěž FIT budoucnost

4 4 5 5

AKTUÁLNÍ DĚNÍ NA ČVUT

AIR House nově poskytuje zázemí Informačnímu centru ČVUT CIRCus na ČVUT

POZVÁNKY

UnIT - programovací soutěž s nápadem Co@FIT Ness: Cobol is not dead! Studenti dostanou možnost poznat firmy

TÉMA: NOVÉ PŘEDMĚTY

Co je třeba splnit pro vytvoření nového předmětu? Průzkum mezi studenty: jaké předměty na FITu by Vás zajímaly? Git na FIT! Data jsou nová ropa BI-ACM BI-VMM MI-REV: Reverzní inženýrství MI-VYC + MI-MSI MI-IOT BI-TEX

TECHNOLOGIE

Hoverboard – fikce se stává skutečností

2

7 9

10 11 12 14

16 17 18 19 19 19 20 21 22 23

24


STALO SE

ACM aneb progtest revisited coreboot na FITu Nobelista na ČVUT Hear me roar aneb #DOD_FIT_CVUT TRUDEVICE 2014 – Letní škola v Portugalsku (ne)Mít za šéfa Billa Gatese Student FITu zabodoval v soutěži se svou diplomkou

FIŤÁCKÉ PROJEKTY

Junior Tech University – výška nanečisto Sochařské řemeslo ožívá ve virtuální realitě: seznamte se s 3D sculptingem!

TVORBA

Mýty studia v zahraničí (Union College - USA) Indie pro začátečníky Můj život s ajťáky

ZÁVĚREM

Herní tipy Filmové tipy Randall Munroe: What if? / Co kdyby? aneb Vážné vědecké odpovědi na absurdní hypotetické otázky Mensa úlohy

26 28 29 30 31 32 33

34 36

38 40 41

42 43 44 45

TIRÁŽ Šéfredaktor: Kamila Pětrašová Zástupce šéfredaktora: Veronika Dvořáková Redaktoři: Zdeněk Kasner, Tomáš Nováček, Richard Holaj Grafické zpracování a sazba: za skupinu Grafit Vadim Petrov, Kája Solanská, Filip Trefil Jazyková korektura: David Knap, Kamila Pětrašová Fotografie: Archiv PR FIT, pokud není uvedeno jinak. http://fit.cvut.cz/casopis casopis@fit.cvut.cz Přetisk článků je možný pouze se souhlasem redakce a s uvedením zdroje.

3


AKTUÁLNÍ DĚNÍ NA FIT

Zkouškové je super! 3… 2… 1… Poslední sekundy zápočtového testu z PS1 probíhají. To znamená pro většinu studentů jediné, všechny zápočty už jsou splněny a nás čekají Vánoce. Jako vánoční dárek si ještě spousta lidí dá pod stromeček známku z PAI, z předmětu, na který nemusela být vůbec žádná příprava. Stačilo pouze dobře logicky uvažovat (což by pro fiťáka neměl být problém) a přijatelná známka byla na světě.

Na FIT je výuka postavená tak, že přes celý semestr tvrdě dřete, děláte progtestové úkoly na PA1, poctivě se připravujete na PS1 nebo počítáte příklady na ZMA a nemáte čas na nic jiného. A po semestru přijde na řadu zkouškové období. V něm máte několik možností. Buď si odbudete všechny zkoušky hned zkraje ledna a pak se měsíc nudíte nebo se vám nebude chtít ihned dokončit nějaký předmět, a tak si zkoušku z něho pro jistotu jednou nebo dvakrát zopakujete. Uznejte sami, kdo by taky chtěl být celý měsíc bez progtestu nebo bez marastu? Ti, co zvolí druhou možnost, mají jedinečnou příležitost se sblížit s profesory. Člověk si vás lépe zapamatuje, když vás vidí několikrát během pár týdnů, jak se trápíte nad jejich testem a po něm ho jdete prosit na kolenou, aby se nad vámi smiloval a neopravoval tak přísně. Další výhodou je také to, že danou látku skvěle pochopíte. Také aby ne, když se jí učíte několikrát a kvalifikované osoby vám neustále ukazují vaše nedostatky.

To, co se osvědčilo už v průběhu semestru, je skupinové učení. S několika lidmi si sednete nad učením v NTK (pokud najdete volné místo nebo volnou učebnu) a navzájem si pomáháte pochopit látku. Zároveň pak s nimi můžete diskutovat příklady z písemky ze ZMA („já tam fakt měl ten příklad co byl v testu na fit-wiki“), divit se, jaktože na MLO mají jiné logické uvažování než ostatní („šel jsem na to selským rozumem a normálně jsem to nedal“) a také pak společně budete nadávat nad obtížností teoretických testů z PA1 („takový hezký kód z toho mohl být, dobře čitelný, a oni ho takhle zprasili, vždyť to ani sám Vagner nemůže vyřešit“). A samozřejmě pak skončíte hezky na dobrém pivu a budete řešit, jak si poskládáte rozvrh na další semestr, říkat, že od pondělka fakt bude příprava v semestru lepší a další zkouškový uděláte všechny zkoušky v prvním týdnu a pak vás budou čekat několikaměsíční prázdniny. Dan Březina

eduroam na vlakových nádražích Síť eduroam není v akademickém prostředí žádná neznámá. V současné době představuje pokrytí eduroam v České republice 652 lokalit, ale uživatelé se mohou stejně snadno připojit i v přibližně 5000 lokalitách v 69 zemích po celém světě.

4

Mezi zajímavé lokality se díky spolupráci sdružení CESNET a ČD-Telematika zařadila na podzim 2014 i tři významná vlaková nádraží (Hlavní a Masarykovo v Praze a Hlavní nádraží v Pardubicích). Od spuštění provozu připojení využilo přibližně 2100 uživatelů. Bezdrátové připojení k  internetu je tak na cestách stejně snadné jako ve škole. Ve statistikách si můžete všimnout rozdílů v průběhu školního roku i víkendů. Radovan Igliar


Online uložiště ownCloud CESNET ownCloud je služba pro ukládání, synchronizaci a sdílení souborů, provozovaná na úložištích sdružení CESNET. Služba nabízí možnost uložení zdarma až 100GB dat po rychlé síti CESNET, synchronizaci dat mezi počítači a mobilními zařízeními, webový přístup, verzování a mnoho dalšího. Účet si vytvoříte prostřednictvím loginu ČVUT, ověřením přes federaci identit eduID.cz. Radovan Igliar

Pro přístup ke službě použijte https://owncloud.cesnet.cz

Soutěž FIT budoucnosti Poslední den v lednu skončilo první kolo soutěže nazvané FIT budoucnosti pořádaná studentskou grafickou skupinou Grafit. Soutěž souvisí s momentálně probíhající reakreditací FITu. Vzhledem k tomu, že bakalářský program prošel několika významnými změnami, obrátili se na nás naši kolegové z roku 2100, kteří se potýkají s podobnými problémy, kterým čelila fakulta před reakreditací. Požádali profesorský sbor, abychom studentům předali úkol vymyslet nové předměty, které budou oni sami v rámci reakreditace v roce 2100 na FITu vyučovat. Zúčastnit soutěže se může kdokoliv, kdo je přesvědčen, že by mohl v roce 2100 takový předmět učit. První kolo soutěže trvalo od 1. prosince 2014 do 31. ledna 2015. Po uzavření vybere porota slo-

Více informací naleznete na http://grafit.fit.cvut.cz/soutez

žená z pedagogů a studentů Grafitu účastníky, kteří postoupí do 2. kola. Po té bude vyhlášena veřejná anketa mezi studenty a pedagogy na FITu, kteří vyberou tři první místa. Všechny navržené předměty, které postoupí do druhého kola, budou v roce 2100 zařazeny do reakreditace a jejich tvůrci budou v tom roce osloveni s žádostí o jejich vyučování. Předměty na prvních třech místech budou zařazeny rovnou do vyučovacího plánu v akademickém roce 2100/2101. Pro výherce prvních 3 míst je zajištěna odměna z 3Dlabu. Na všechny účastníky pak čekají hodnotné ceny, které dodá Fakulta informačních technologií z roku 2100. Karolína Solanská

5


AKTUÁLNÍ DĚNÍ NA ČVUT

CIRCus na ČVUT Co se vám vybaví, když se řekne „cirk“? Milovníkům dějin jistě úchvatná antická podívaná, jiným možná taková ta velká barevná věc plná zvířat, umělců a cukrové vaty... Určitě se ale spoustě z vás stejně jako mně vybaví CIIRC, chcete-li ČIIRK, tedy Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky. CIIRC je na ČVUT dlouho skloňovaný pojem a snad není nikdo, kdo by o něm alespoň nezaslechl. Už jen proto, že jeho založení jako samostatného ústavu v  rámci ČVUT odhlasoval Akademický senát v dubnu roku 2013 o jeden pouhý hlas. I proto jste možná o CIIRC slyšeli spoustu dobrého, spoustu zlého, a třeba nakonec ani nic z toho není pravda. Ono těžko pravdu jako takovou hledat, tu ukáže nejspíš až čas, pokud vůbec někdo. Pokusím se vám teď alespoň shrnout některá další fakta a obrázek si už udělejte sami. CIIRC jako vysokoškolský ústav byl založen 1. 7. 2013 na základě rozhodnutí Akademického senátu ČVUT z  dubna téhož roku. Již v té chvíli pod vedením profesora Vladimíra Maříka CIIRC vší silou sháněl finance na stavbu budovy, ale také přístrojové vybavení, tvorbu výzkumných týmů a další budování zázemí. Nyní přicházíme ke kapitole, která se řadového studenta FIT dotkla nejvíce. Tou je samozřejmě rekonstrukce Technické menzy a s ní související uzavření hojně navštěvovaného supermarketu v budově Technické menzy, který nejen svoji vstřícnou otevírací dobou těšil nejednoho z nás. Obojí bohužel skloubit nešlo, a  to už kvůli tomu, že budova CIIRC a Technické menzy měla být rekonstruována za velkého přispění evropských dotací v rámci OP VaVpI (operační program Výzkum a vývoj pro inovace). Tento způsob financování striktně vylučuje, aby část objektu byla pronajímána nejen za účelem působení prodejního řetězce. Nutno říci, že bez dotací by si ČVUT jen velmi těžko mohlo dovolit stavbu v hodnotě převyšující miliardu korun. I  když nakonec do rekonstrukce budovy netečou peníze evropské, ale pouze státní, pro ČVUT je rozdíl v podstatě minimální. Stále pro zjednodušení platí, že ČVUT ve výsledku reálně zaplatí přibližně 10 procent ceny celého projektu, přičemž v ulici Jugoslávských partyzánů bude mít ČVUT zrekonstruovanou budovu stále obsahující Technickou menzu, nově mající některé části budovy

6

včetně podzemního parkoviště, avšak postrádající supermarket. Samotná stavba konsorcia společností Hochtief CZ a VCES byla zahájena 6.  11.  2014 a dokončena by měla být do konce tohoto roku. Ptáte se, co se vlastně na CIIRC bude dít? CIIRC by se měl stát významným výzkumným centrem, díky kterému ČVUT nejenže udrží více svých schopných a nadějných absolventů, ale také přiláká další podobné výzkumníky ze zahraničí. Tito výzkumníci zde budou pracovat na moderním vybavení, pomocí kterého budou dosahovat skvělých vědeckých výsledků, a které budou také během studia využívat studenti různých fakult ČVUT. Zní to jako pohádka? Možná... Určitě je to ovšem cíl všech, kteří to s ČVUT myslí dobře. Snad nebude realita od této pohádky příliš vzdálená. To by totiž za supermarket trochu dál od školy určitě stálo! Myslím, že zrovna FIT je ukázkou toho, že něco nového nemusí být vždy problém. Naopak FIT se stal rovnocenným partnerem pro spolupráci a současně konkurentem, který zdravým způsobem motivuje k lepším výkonům. Proto přeji CIIRC a především celému ČVUT, aby se CIIRC nestal soupeřem, ale partnerem, který svými úspěchy pomůže nám všem.

Standa Jeřábek


AIR House

nově poskytuje zázemí Informačnímu centru ČVUT Každý si ho již všimnul, když šel okolo, někdo možná i lehce nahlédnul zvenku a někdo se zašel i podívat dovnitř. Spousta studentů ale ještě stále nemá přesnou představu o tom, jaká je historie toho nového „domku” před Fakultou stavební. Seznamte se: toto je AIR House, stojí zde zásluhou studentů ČVUT a znají ho i ve světě. JAK TO VŠE ZAČALO

Na podzim 2011 se spojilo třicet studentů napříč různými fakultami ČVUT s velkou vizí – postavit energeticky soběstačný dům se vším všudy. Začali dávat dohromady jednotlivé nápady, postarali se o financování a propagaci v médiích. Spolupráce v tomto unikátním složeném týmu se dařila a pod rukama jim začal vznikat velice zajímavý projekt, který vzbudil zájem na různých místech. Tým brzo získal podporu nejen od děkana Fakulty architektury a rektora ČVUT, ale i záštitu Ministerstva zahraničí. Proč zrovna od

něj? Po kladných ohlasech v domácím prostředí totiž studenti dostali skvělou příležitost mířit i k vyšším cílům – každoroční soutěž Solar Decathlon, která se v roce 2013 konala v Kalifornii, se zdála pro tento projekt jako stvořená.

SOLAR DECATHLON

Název možná trochu připomíná náročnou atletickou disciplínu ve stylu soutěže Ironman. Skutečnost není příliš daleko, pouze atletiku byste tu hledali asi marně. Jedná se o prestižní studentskou soutěž, ve které

7


AKTUÁLNÍ DĚNÍ NA ČVUT dostane dvacet univerzitních týmů z celého světa za úkol stvořit dům, jehož jediným zdrojem energie je Slunce. A to se vším všudy – to znamená postarat se o projektování a návrh, stavbu domu, až po provoz tohoto výsledku v reálných podmínkách. Náš tým složený ze studentů ČVUT se do finále této soutěže probojoval a stal se tak prvním českým týmem, kterému se podobný úspěch podařil.

PRŮBĚH DESETIBOJE

Tím ovšem série úspěchů neskončila. Během deseti dnů strávených v prosluněném Orange County Great Park s konkurencí dalších devatenácti týmů převážně z domácího prostředí (USA) se jim podařilo zaujmout nejen odbornou porotu, ale následně i veřejnost. Na solární městečko se během veřejné přehlídky přišlo podívat přes 200 000 návštěvníků. Tlak určitě nebyl zrovna zanedbatelný, AIR House však i pod tímto náporem obstál. Po velice vyrovnaných soubojích nakonec zvítězil v kategorii Architektura, v několika dalších kategoriích obsadil přední příčky a celkově se umístil na 3. místě.

AIR HOUSE

A čím dokázal AIR House tolik zapůsobit? Jeho základem je tzv. koncept „domu v domě”. Nad tepelně izolovanou obálkou obytného prostoru je vystavěno dřevěné trámoví, které poskytuje stín v průběhu celého roku a výrazně zmírňuje tepelnou zátěž při vysokých teplotách. Pro podmínky Kalifornie je navržen jako energeticky soběstačný dům, který veškerou potřebnou energii získává ze slunečního záření. V jeho interiéru naleznete kromě samotného obytného prostoru i koupelnu, technickou místnost,

venkovní kuchyň a sklad; jako rozšíření vnitřního prostoru pak funguje velká terasa. Protože jedním z důležitých aspektů byla nízká náročnost při výrobě a možnost recyklace po dožití stavby, je celý dům (včetně nosné konstrukce, izolace, fasády, vnitřního povrchu a vestavěného nábytku) vyroben ze dřeva.

INFORMAČNÍ CENTRUM ČVUT

Celý příběh má navíc i happy end. AIR House ani po soutěži neskončil ve skladu rozmontovaný na kusy a místo toho teď slouží k účelu, který by možná leckoho v počátcích projektu překvapil. Téměř přesně rok poté, co tato stavba vznikla na opačném konci světa, se objevily jeho základy na travnaté ploše před Fakultou stavební. A nápis nyní hovoří jasně – tento energeticky ekologický dům nyní slouží jako Informační centrum ČVUT. To znamená, že propagační materiály ČVUT již nehledejte ve vchodu do Kloknerova ústavu; všechna trička a mikiny, „placky”, sešity a propisky se nyní přesunuly právě sem. Kromě postupných vylepšení interiéru je v plánu využít prostor jako místo, kde se mohou studenti sejít a odreagovat na chvíli od studia. Řekněte, kde jinde získáte tak skvělý výhled přímo na prostor před budovami dejvického kampusu? Na závěr bych chtěl poděkovat Bc. Nikol Frančeové z Informačního centra ČVUT, která mi poskytla podporu při tvorbě tohoto článku, a Kateřině Rottové jako PR manažerce AIR House týmu za bohaté zdroje informací o průběhu projektu, ze kterých jsem mohl čerpat.

Zdeněk Kasner

VÍTE, ŽE...?

• • • • • 8

Fotovoltaický systém domu je složený z 33 ks monokrystalických panelů o celkovém výkonu 6 105 kWp. Pro dopravu do USA byl dům zabalen do 7 námořních kontejnerů a během 27 dní dlouhé plavby urazil 10 511 námořních mil. AIR House stál nějakou dobu i přímo v prostoru před Novou budovou ČVUT – studenti si vyzkoušeli jeho stavbu v červnu 2013. Dům byl následně rozmontován a jeho díly byly převezeny na soutěž do Kalifornie. Slavnostní otevření Informačního centra ČVUT proběhlo ve středu 3. prosince 2014. Zúčastnilo se ho kolem stovky pozvaných hostů, včetně rektora ČVUT prof. Petra Konvalinky. Z celé akce byl pořízen videozáznam, který najdete na YouTube kanálu ČVUT, https://www.youtube.com/CVUTPraha. Mnoho dalších informací jak o samotném AIR House, tak o průběhu celého projektu, naleznete na oficiálním webu http://www.airhouse.cz/. Materiály z Informačního centra ČVUT (a mnoho dalšího) můžete nakupovat i online v e-shopu https://eobchod.cvut.cz/.


9


POZVÁNKY

UnIT - programovací soutěž s nápadem Přichází nová výzva! Věříš v týmovou spolupráci a „žereš” různé soutěže, chceš si ale zároveň prověřit, jak by tvé schopnosti obstály v reálném světě? Pak určitě nepřehlédni UnIT! Jde o zcela novou soutěž, která se zaměřuje na programování v praxi a navázání kontaktů mezi studenty a firmami. Poznamenej si do kalendáře, že to celé vypukne 21. dubna 2015. “ACM-KO” ZNÁM, CO PŘINÁŠÍ UNIT NAVÍC?

University a IT – to jsou dva hlavní prvky této akce, které se slily do jedné zkratky. Půjde o týmovou programovací soutěž s doprovodným programem, která chce pomoci studentům IT oborů sblížit se s firmami přímo na půdě ČVUT. Pořádat ji bude studentská organizace BEST, stejně jako inženýrskou soutěž EBEC (http://ebec.bestprague. cz/), která letos úspěšně proběhla již čtvrtým rokem. Na její principy chce nyní navázat i UnIT. Hlavní myšlenkou celého projektu je umožnit studentům vyzkoušet si své znalosti při řešení praktického problému, k čemuž často ve škole nebývá příležitost.

PRŮBĚH SOUTĚŽNÍHO DNE

Jak se bude UnIT odehrávat? Soutěžícím v čtyřčlenných týmech bude představen problém z praxe, na jeho vyřešení budou mít osm hodin. Závěrečné hodnocení vytvořených řešení provede porota složená z akademických pracovníků ČVUT a odborníků od

• • • 10

hlavního firemního partnera soutěže. Během doby, kdy se týmy budou zabývat řešením zadaného úkolu, bude v místě konání probíhat doprovodný program – návštěvníci a kolemjdoucí budou moci poměřit své síly v herních mini-turnajích a pro všechny budou navíc připraveny informační stánky a workshopy. Začni tedy pomalu shánět parťáky do týmu a přijďte společně poměřit své síly, nebo prostě strávit se svými přáteli zajímavý den a užít si jednou zábavu i při programování!

KDE SE O SOUTĚŽI MOHU DOZVĚDĚT VÍCE?

Informace o soutěži nalezneš na webu, který právě vzniká. Také sleduj naši Facebook stránku, vše potřebné se zde včas objeví. Zatím se zde můžeš dozvědět o dalších akcích, které BEST Prague pořádá a kterých se můžeš zúčastnit, protože toto není zdaleka vše. A kdyby tě to opravdu zaujalo, můžeš se k nám i přidat!

Zdeněk Kasner

web soutěže – http://unit.bestprague.cz FB BEST Prague – https://www.facebook.com/BESTPragueCTU pro zájemce – http://bestprague.cz/co-můžeš-zažít-v-bestu-aneb-přidej-se-k-nám


11


POZVÁNKY

Ness: Cobol is not dead! Takový název si zvolila firma Ness Technologies pro přednášku, organizovanou 16. 2. 2014 od 18:00 v T9:111 rámci cyklu informatickoodborně-popularizačních akcí Informatických večerů, které jsou organizovány na FIT ČVUT v Praze již šestým rokem.

Kolegové z firmy Ness Nessu říkají: COBOL je dnes už mrtvý jazyk, nové programy v něm nevznikají. Nicméně banky a instutuce mají v COBOLu napsány své core systémy. Na trhu v ČR i v zahraničí existuje velmi malé množství programátorů, kteří jsou schopni v tomto programu provést změny a jsou doslova ceněni zlatem. Cílem této vzdělávací akce je vysvětlit principy COBOLu, tržní potenciál a zaregistrovat zájemce o bezplatné školení COBOLu a spolupráci s firmou Ness v této oblasti. Firma Ness má zájem povzbudit studenty ke studiu COBOLu a slibuje jim lukrativní zaměstnání u svých bankovních klientů.

Petr Kania (Ness) pronese příspěvek „COBOL a české banky“. Ondřej Fusek (Ness): příspěvek „Postupná změna jádra: Zkušenosti z programování s COBOLEM, migračních procesů a situací v českých bankách. Po skončení prezentací a diskusní části je plánována registrace zájmu na bezplatné školení a neformální část (hospoda) v nedaleké restauraci Podloubí… COBOL is not dead! Hm, to zase bude v alejích nablito!

Vítězslav Praks

I v novém semestru se opět můžete těšit na sérii témat z různých IT oborů, o kterých budou přednášet odborníci a lidé z praxe. Připravte si ve svém rozvrhu chvíli času v pondělí od 18:00 a nenechte si je ujít! O nadcházejících přednáškách Informatických večerů FIT se vždy včas dozvíte na http://fit.cvut.cz/informaticke-vecery

12


Informatický večer s Ness Technologies

16. 2. 2015

L O B CO ead ! d t o n is

COBOL je dnes už mrtvý jazyk, nové programy v něm nevznikají. Nicméně banky a instituce mají v COBOLu napsány své core systémy. Na trhu v ČR i v zahraničí existuje velmi malé množství programátorů, kteří jsou schopni v tomto programu provést změny a jsou doslova ceněni zlatem. Cílem této akce je vysvětlit principy COBOLu, tržní potenciál a zaregistrovat zájemce o bezplatné školení COBOLu a spolupráci s firmou Ness v této oblasti.

pondělí 16. února 2015 | 18–20 hod. Nová budova ČVUT (Thákurova 9) posluchárna T9:111 Agenda �

COBOL a české banky – Petr Kania (Ness)

Postupná změna jádra. Zkušenosti z programování s COBOLEM, migračních procesů a situace v českých bankách – Ondřej Fusek (Ness)

Registrace bezplatného školení na COBOL – (Ness)

Diskuze a neformální část večera

www.ness.cz

13


POZVÁNKY

Studenti dostanou možnost poznat firmy Firmy přijedou hledat talenty a spolupracovníky ve středu 4. 3. 2015 na veletrh iKariéra, který pořádá studentská organizace IAESTE ČVUT v Praze. Zeptali jsme se koordinátorky akce Senty Vítkové, jak bude 21. ročník vypadat.

Můžete čtenářům vysvětlit, co se skrývá pod názvem Veletrh iKariéra?

Veletrh iKariéra je akce, která se koná přímo v kampusu ČVUT v Praze. Máme zde přes stovku firem a jejich zástupce, kteří studentům a hlavně budoucím absolventům představují své programy a možnosti uplatnění po škole.

Jak Vás napadlo tuto akci koordinovat?

Mám velmi ráda organizování akcí již od střední školy a veletrh takového rozměru je pro mě výzvou. Zamýšlela jsem veletrh organizovat již v předchozím roce, ale kvůli jiným povinnostem jsem nemohla. Je to velmi náročné, ale člověka to naučí spoustu věcí, které jsou v praxi velice užitečné. A lepší, než jen teorie z knížky je praktická činnost.

Našla jsem, že Veletrhy iKariéra jsou na více univerzitách. Organizujete je také?

Ne, úplně stačí tento jeden. (smích) V rámci IAESTE České republiky máme různá centra a tak pořádají svůj veletrh, tedy když je veletrh v Brně, mají ho na starost členové lokálního centra v Brně. O to více lidí si v praxi může organizaci vyzkoušet a firmy tak mohou oslovit mnohem více studentů.

Co všechno veletrhu předchází? Co je potřeba zařídit?

No, kdybych se měla zmínit o všech detailech, asi byste v rámci tohoto čísla mohli vydat celou knihu. Veletrhu předchází půlroční přípravy. Je to od domlouvání prostor se školou, jednání s dodavateli stánků, přes komunikaci se zástupci firem, či vedení výběrových

14

řízení na tisk až po propagaci mezi studenty. Časově nejnáročnější je komunikace s firmami, protože jich je hodně a my se snažíme co nejvíce všem vyjít vstříc.

Na které firmy se mohou letos návštěvníci těšit?

V letošním roce máme potvrzenou účast firem, které s námi spolupracují dlouhodobě, jako Škoda Auto, ČEZ, HP, Procter and Gambel, či Deloitte. Přihlásily se nám ale i firmy nové, menší, povětšinou z oboru IT. Stejně jako v předchozích letech studenti dostanou možnost poznat firmy z různých odvětví.

Jak se mohou studenti na takovouto akci připravit?

Aby studenti z veletrhu získali co nejvíce, je dobré si projít facebookovou událost, kam od začátku února budeme vkládat seznam vystavujících firem. Jednou za čas také zmíníme, koho firmy hledají. Zde si tedy student může udělat představu, co vše firmy požadují. Je vhodné si na veletrh přinést svůj životopis, který může s personalisty prodiskutovat, účastnit se soutěží nebo ho věnovat firmě, u níž má zájem o pracovní pozici.

Co bude letos novinkou na Veletrhu iKariéra?

Jako v roce 2013, budeme i letos vystavovat v Národní technické knihovně. Zde najdou návštěvníci především firmy z oboru IT. K tomuto opatření jsme museli přistoupit kvůli probíhající výstavě závěrečných prací studentů v atriích budovy Fakulty architektury a Fakulty informačních technologií ČVUT. Budeme


pořádat panelovou diskuzi, které se zúčastní velké osobnosti personalistiky. Dokonce i pan Petr Konvalinka, rektor Českého vysokého učení technického v Praze, nám potvrdil svou účast. Velkou novinkou může být účast startupů, o které v tuto chvíli uvažujeme. V letošním roce se soustředíme hlavně na to, co bylo od roku 2014 možné změnit.

Má IAESTE nějaké podobné akce?

IAESTE pořádá mnoho personalistických projektů. Dalším po veletrhu je Katalog iKariéra, kde firmy prezentují většinou stáže, které mají pro studenty přes léto. Vydáváme také Průvodce prváka a Diář studenta, což jsou tištěné materiály, které rozdáváme přímo studentům. Dále to jsou potom různé konference, na kterých se naši členové učí organizace, firmy se mohou prezentovat před studenty a studenti získávají informace, většinou personalistického rázu.

Markéta Jílková

Informace naleznete i na Facebookové stránce události https://www.facebook.com/events/1540488102885654

15


TÉMA: NOVÉ PŘEDMĚTY

Co je třeba splnit pro vytvoření nového předmětu? Tématem našeho zimního čísla jsou „nové předměty“. To tak volně navazuje na předchozí číslo, které do hloubky rozebralo změny a novinky, které s sebou přinesla nová akreditace bakalářského studijního programu Informatika. Kromě povinných předmětů, které musí procházet schválením v rámci akreditace, se objevují i předměty volitelné, které mají odlišný a poněkud jednodušší proces vzniku.

U všech předmětů je samozřejmě nejzásadnější přijít s novým nápadem na předmět, který buďto vychází z poptávky či zájmu studentů, nebo z nutnosti, které s sebou přináší nové trendy a technologie. Pedagog, který vymyslí nový předmět, jej musí specifikovat ve studijním plánu předmětu a přiřadit náležitého garanta předmětu. Nový předmět může vznikat potřebou úprav stávajícího předmětu či jako zcela nový předmět. Jestliže dojde k zásadní změně obsahu či rozsahu předmětu a tedy například i ke změně kreditové dotace či názvu, vzniká nový předmět, který má kód vycházející z původního předmětu, například z předmětu MI-TES vznikl MI-TES.1. Předmět BI-PS1 je jiným příkladem předmětu, který nahradil předmět BI-UOS. Název nyní lépe odráží změny a posun v obsahu proti původnímu předmětu. Jako zcela nový vznikl předmět BI-AND – Programování pro operační systém Android. Tento předmět vznikl v souvislosti s rozšířením této technologie. Při vytváření nových předmětů se snažíme reflektovat vznik a rozvoj moderních technologií. Hlavními aktéry při vzniku a formování obsahu nových předmětů jsou naši andragogové, studenti a partneři z praxe. Jak již bylo zmíněno, s novou akreditací vzniklo či bylo výrazně inovováno mnoho předmětů.

16

Obsahy, logické a chronologické návaznosti, vzájemné překryvy a doporučené průchody vytvářelo vedení FITu, garanti oborů, zaměření i garanti předmětů. Zcela nové předměty mají schvalování jednodušší. Aby takový předmět vznikl, musí existovat garant – interní či externí učitel, který zajistí vytvoření podkladů a bude předmět vést (přednášet, organizovat). Podle oboru většinové náplně je předmětu přiřazena zodpovědná katedra (většinou garantuje obor, pro který je předmět hlavně určen, ale může být nabízen všem studentům), která zajišťuje integraci a vymezení obsahů s ostatními předměty. Poté je předmět představen na grémiu děkana (poradní sbor děkana, členy jsou děkan, proděkani, vedoucí kateder, zástupce AS FIT), kde dochází k posledním úpravám a případnému schválení předmětu. Poté již následují administrativní úkony, které zajistí vypsání předmětu v IS KOS, zařazení do studijních plánů, vyplnění všech potřebných dat, vygenerování do Bílé knihy a EDUXu, vypsání předmětu do semestru a nastavení kapacity pro studenty. Tento postup tvorby volitelných předmětů je možné využít 2x za semestr, vždy před začátkem nového semestru, nejpozději však před zahájením předběžných zápisů. Miroslav Balík, Kamila Pětrašová


Průzkum mezi studenty: jaké předměty na FITu by Vás zajímaly? Na FITu se poslední dobou objevují nové předměty jeden za druhým, o mnohých z nich vám v tomto čísle přinášíme podrobnější informace. Naši redakci ale zajímalo i to, co si o současné nabídce předmětů myslí sami studenti, a tak jsme se jich sami zeptali v průzkumu, který jsme založili na webu askfit.cz. Pod odkazem naleznete plné znění všech odpovědí a jejich autorů; následující text je pak shrnutím především těch, které dostaly největší podporu. NAVAZUJÍCÍ MATEMATICKÉ PŘEDMĚTY

Ze tří nejobsáhlejších matematických předmětů bakalářského studia (BI-ZMA, BI-LIN a BI-ZDM) mají dva v názvu slůvko „základy“. Je to samozřejmě z důvodu, že se jedná o povinné předměty pro všechny studenty na naší IT škole (a že by zde jinak za chvíli možná zely chodby prázdnotou), v určitých oborech by se ovšem studentům mohly hodit i určité pokročilejší metody. První vlaštovkou bude předmět BI-VMM, který se bude vyučovat v letním semestru a který bude navazovat na znalosti matematické analýzy, více látky by se ale určitě dalo najít i pro lineární algebru a diskrétní matematiku (omlouvám se, v tuto chvíli si již někteří čtenáři zcela jistě zakrývají hrůzou oči). Dalším návrhem je více provázat stávající předměty s praxí v IT, jako je kryptoanalýza nebo aplikace v grafice.

VÝVOJ OPEN-SOURCE APLIKACÍ

Zcela suverénně nejvíce hlasů získal názor, že by si FIT zasloužil předmět zabývající se způsoby vývoje

open-source softwaru. Témata, která by podobný předmět mohl pokrývat, by mohla být například free software licence, platformy pro vývoj a vydávání open-source softwaru, komunikační kanály, zapojení komunity do vývoje, dokumentace nebo distribuce balíčků. Mezi dalšími návrhy padla zmínka o tom, že by předmět mohl pro určité obory (mimo samotné SI, to by asi bylo trochu nešťastné) nahradit povinný předmět Softwarové inženýrství 1, ve kterém je potřeba pracovat s komerčním programem Enterprise Architect.

C++ NA POKRAČOVÁNÍ

Ne na všech zanechal Progtest doživotní újmu, i po absolvování BI-PA2 (nebo možná právě po něm?) se najdou lidé, kteří by ocenili i předmět BI-PA3. Řešit by se v něm mohlo C++ ještě více do hloubky ­– autor příspěvku navrhuje například template meta-type programming, SFINAE nebo standardy ISO C++11/ C++14/C++17, případně určité best-practices při programování v C++, testování a optimalizace. P.S. Převládá zde i poměrně jasný názor na vhodného vyučujícího.

https://www.askfit.cz/question/1701/pruzkum-jake-predmety-na-fitu-by-vas-zajimaly

17


TÉMA: NOVÉ PŘEDMĚTY POKROČILÁ UMĚLÁ INTELIGENCE

Předmět BI-ZUM je, s trochou nadsázky, poměrně nebezpečná záležitost. Mnoha studentům totiž otevře oči a začnou si uvědomovat, kolik dalších neprozkoumaných oblastí IT ještě existuje. A v tu chvíli je začne i napadat – to se na FITu nedočkáme žádného pokračování? Předmět BI-PUM, aneb umělá inteligence 2.0 (zatím, do palubního počítače Červeného trpaslíka Hollyho je pořád ještě daleko), by navazoval na zmíněné Základy umělé inteligence a zabýval by se více do hloubky oblastmi, jako jsou neuronové sítě nebo multi-agentní systémy. Součástí by mohla být i semestrální práce většího rozsahu.

CONTENT MANAGEMENT SYSTEMS

Volání se ozývá i po předmětech, ve kterých by si studenti vyzkoušeli konkrétní systémy v praxi. Předmět BI-CMS by osvětlil principy fungování systémů pro správu obsahu, nejčastěji používané CMS (WordPress, Drupal,…) a vhodnost jejich použití pro různé případy. Na Drupal by se poté mohl zaměřit samostatný předmět, jehož základem by byla semestrální práce.

JAVASCRIPT PRO POKROČILÉ

Odnést si 4 kredity za letmou znalost syntaxe a vlastností JavaScriptu mnohé potěší (pro mnohé je to i  poslední kousek záchranného lana), ale pro plnohodnotnou práci s tímto programovacím jazykem to úplně nestačí. A jak uvádí autor tohoto příspěvku, obyčejný smrtelník se JavaScriptu jen těžko vyhne.

Git na FIT!

18

Každý, kdo někdy pracuje s počítačem, se o svá data musí zákonitě trochu bát. Něco si ale smažeme i sami: špatné kusy kódu, špatné nápady, text který nám v daný moment nedává smysl. Ale co když se chceme k tomu, co jsme zavrhli, někdy vrátit? A co když se chceme vracet k nápadům nejen svým, ale i kolegů? Jak s nimi vůbec spolupracovat, abychom nemrhali zbytečně čas při slévání nesourodých kusů? Nebo jak svůj projekt otevřít světu, aniž by ve všem vznikl chaos? Distribuovaný verzovací systém Git je odpovědí na všechny předchozí otázky a pochybnosti. Každý člen má u sebe kopii veškeré práce, neexistuje tedy jedno zranitelné místo. Všechny verze jsou uloženy jako plné dokumenty, odpadá tak zdlouhavé přetáčení revizí nebo strach o výpadek jedné z nich. A nikdo se nemusí bát experimentovat - vše se dá přeskládat, opravit, rozvětvit, sloučit, …, smazat a často i obnovit.

Proto navrhuje v tomto navazujícím předmětu probrat prakticky JavaScriptové knihovny a frameworky, jako je Backbone. Pokud jde o poslední dva návrhy, přinášejí s sebou otázku, zda má univerzita poskytovat plnohodnotné předměty na konkrétní technologie. Touto otázkou následně vyvolávají velmi rétorickou debatu.

HISTORIE INFORMATIKY

Ucelený vývoj informatiky od Gödela a Turinga po současnost, to by mohlo být náplní tohoto předmětu, který by mohl vhodně doplnit panoptikum humanitních předmětů na FITu. Narozdíl od FI-HMI by se měl zabývat více do hloubky právě informačními technologiemi – vyzdvihnout důležité události a jména, zmínit se o historii UNIXu nebo jazyka C  a  zabrousit i do oblasti hardwaru. Autor dokonce navrhuje i termín, ve kterém by se tento předmět mohl vyučovat: páteční odpoledne. Prostě taková oddychovka ke konci týdne.

VŠE JE ZATÍM OTEVŘENÉ

Tímto posledním příspěvkem seznam návrhů ještě zcela nekončí. Menší ochutnávka dalších návrhů: programování pro Windows Phone, více předmětů na síťové technologie nebo základy kryptoměn. Pokud i vás (tím myslím typického čtenáře čistě našeho časopisu, který netráví čas ani na Facebooku, ani na AskFITu) napadá nějaký další návrh, neváhejte a do zmíněného vlákna ho přidejte. I když už nezaujmete zraky žádného vyučujícího, který by zrovna váš návrh podpořil a převedl do praxe, u srdce vás může hřát alespoň několik nových odznáčků a karma získaná za podnětný příspěvek. Stejně tak jako autory všech zde zmíněných příspěvků, kterým tímto děkuji. Zdeněk Kasner Git je ale mnohem víc. Spíš než nástroj, který umožňuje pouze držet verze mnoha účastníků projektu na jednom místě, jde o nástroj, který se dokáže přizpůsobit pracovnímu postupu unikátnímu pro váš projekt. I proto se Git těší poměrně velké oblibě a začíná se ve velké míře využívat i u nás na fakultě. Na druhou stranu se ale v některých předmětech předpokládá, že Git už znáte nebo že se ho naučíte sami. A tak jsme se rozhodli, že vám během devíti hodin ukážeme co Git vlastně je, a co všechno umí (a umíme to i my :)). Pěkně od základů až po detaily vnitřní implementace. Letos jsme otevřeli nultý ročník, který proběhl ve dnech 9., 10. a 11. února, vždy od 11:00 do 14:30 v přednáškové místnosti T9:107. Bohužel to bylo bez kreditů, ale doufáme, že to i tak stálo za to!

Petr Pulc, Robin Obůrka


Data jsou nová ropa Cílem předmětu bylo uvést studenty do problematiky velkých dat. Od kdy je možné označit některá data za velká? Obecně od té chvíle, kdy přestávají na jejich zpracování stačit konvenční relační databáze. Technologií, kterými je možné zpracování řešit, je množství a kurz BI-BIG se soustředil na představení nejdůležitějších z nich. Bylo to opravdu spíše představení, protože pro každou z těchto cca 4 možností zpracování by bylo možné vypsat vlastní předmět. Konkrétně jsme na cvičeních pracovali s DataStax Enterprise, který v sobě zahrnuje Cassandru, Hadoop, Hive či Solr. Tři přednášky byly věnovány expertům z oboru, pro které se povedlo získat zástupce firem Avast, GoodData a Seznam a jejich návštěvnost značně přesahovala kapacitu místnosti. Předmět byl slavnostně zakončen vánoční besídkou a neformální konzumací limonády v restauraci Klubovna. Vše, co jste hráli před kobylkou, budete nyní hrát za kobylkou. Jestli jste připraveni zahájit denormalizaci vašich DB schémat, můžete si BI-BIG opět zapsat v zimním semestru 2015. Josef Gattermayer

BI-ACM Nastupuješ teď do druháku nebo jsi prvák, co prošel na SŠ olympiádami? Máš každou progtestovou úlohu za hodinku hotovou a nevíš nudou co dál? Nejsou pro tebe progtestové úlohy dostatečně obtížné a hledáš skutečnou výzvu? Chceš to v soutěži nandat ostatním fakultám v ČR? Tak trénuj na programátorsko-algoritmizační soutěž ACM v rámci předmětu BI-ACM! Hledáme: - ty nejlepší z nejlepších, hlavně ty kteří zrovna nastupují do druháku - ty, kteří se nebojí obtížných algoritmů a matematiky - ty, kteří jsou ochotní podstoupit trénink každý týden Ivan Šimeček

BI-VMM Katedra aplikované matematiky (KAM) pro letní semestr akademického roku 2014/2015 připravila nový předmět Vybrané matematické metody (BI-VMM). Výuka bude probíhat formou pravidelných přednášek a cvičení v dotaci 2+2. Přednášky a cvičení povedou Tomáš Kalvoda a František Štampach. Cílem předmětu je navázat a dále rozvinout látku probíranou v Základech matematické analýzy (BI-ZMA) a Lineární algebře (BI-LIN). Předmět obsahuje látku, která bývala obvykle zahrnována do základních matematických kurzů na technických univerzitách, ale pro kterou na FITu v povinných předmětech bakalářského studijního programu nezbylo místo. Předmět cílí zejména na studenty s větším zájmem o matematiku. Klademe proto velký důraz na přesnou matematickou formulaci, postupné odvozování a pochopení fundamentálních výsledků. Vybíráme však matematická témata s důležitými aplikacemi v informatice. Sílu a krásu probíraných metod ilustrujeme při řešení zajímavých praktických problémů. Nejprve se budeme zabývat diskrétní Fourierovou transformaci (DFT) a její efektivní implementací, rychlou Fourierovou transformací (FFT). DFT nachází uplatnění mimo jiné v analýze digitálního zvukového signálu nebo zpracování obrazu. V další kapitole vyložíme základy teorie funkcí více proměnných a  jejich analýzy. Jako aplikaci si ukážeme formulaci a způsob řešení některých vícerozměrných optimalizačních úloh, vysvětlíme tzv. metodu nejmenších čtverců a uvedeme vybrané postupy pro numerické hledání extrémů. V poslední části předmětu se bude zabývat úlohami lineárního programování a jejich řešením pomocí Simplexového algoritmu. Na závěr připomeňme, že podle Společnosti pro průmyslovou a aplikovanou matematiku [B. A. Cipra, SIAM News, Vol. 33, Num. 4] patří jak rychlá Fourierova transformace, tak Simplexová metoda mezi 10 nejdůležitějších algoritmů 20. století.

Tomáš Kalvoda

19


TÉMA: NOVÉ PŘEDMĚTY

MI-REV: Reverzní inženýrství Softwarové inženýrství se zabývá návrhem, implementací a údržbou počítačového softwaru. Každý softwarový inženýr spravuje zdrojový kód svého produktu, který má lidsky čitelnou podobu. Procesem překladu vzniká z lidsky čitelného zdrojového kódu kód binární, kód vhodný pro vykonávání na procesoru fyzickém anebo virtuálním. Překladem z kódu zdrojového do kódu binárního, spustitelného, se z původního kódu vytrácí řada informací a kód se pro člověka stává nečitelným. Dostaneme-li spustitelný soubor bez dalších informací, neumíme tak snadno, jako v případě, kdy máme zdrojový kód k dispozici, říci, jak se bude tento kód chovat a bude-li pro nás užitečný, neškodný, anebo dokonce škodlivý. Abychom mohli na tuto a řadu dalších otázek typu: Jaké algoritmy program používá? Jaká je struktura souboru, do kterého program ukládá data? Jakým protokolem program komunikuje po počítačové síti? Proč potřebuje aplikace realizující kapesní svítilnu v mobilním telefonu přístup ke kontaktům uživatele?, je nutné aplikaci blíže prostudovat a popsat ji. Analýzu chování by bylo velmi složité provádět na binárním kódu, proto potřebujeme proces softwarového inženýrství aplikovat pozpátku – postupovat směrem od spustitelného kódu ke kódu v lidsky čitelném, případně i ve vyšším programovacím jazyce. O tomto procesu budeme nadále mluvit jako o  zpětném (reverzním) inženýrství (RI). Při RI budeme studovat

existující produkt, nikoliv nutně softwarový – stejně dobře bychom mohli kolečko po kolečku rozebírat třeba automatické hodinky – důležité je, že získávané poznatky budou dokumentovány a budou dále využity. RI se často používá v konkurenčním boji, pro výrobu kopií produktů, lze ho však také použít pro odhalování škodlivosti počítačového kódu antivirovým softwarem, hledání zranitelností v počítačovém kódu, při auditu počítačového softwaru, k vývoji propojení vývojářova produktu s produkty třetích stran třeba v případě, kdy výrobce produktu nedokumentuje anebo odmítá poskytnout specifikaci např. souborového formátu anebo síťového protokolu. Znalost RI je pro softwarové vývojáře výhodou. Umí si představit způsoby útoků na svůj kód a dokáží rychle analyzovat, případně i upravit kód cizí a svůj kód s cizím propojovat. ČVUT FIT nabízí od letního semestru akademického roku 2014/2015 nový volitelný předmět magisterského studijního programu Informatika – Reverzní inženýrství (zkratka MI-REV). V předmětu se studenti dozví o metodách RI a o způsobech, jak analyzovat kód. Studenti se také seznámí se metodami obrany proti RI pomocí použití obfuskace, packerů a dalších technik. Předmět má rozsah 1 hodiny přednášek týdně a 2 hodin cvičení týdně.

Tomáš Zahradnický

MI-VYC + MI-MSI Katedra aplikované matematiky otevře v letním semestru 2014/15 nový předmět Vyčíslitelnost (MI-VYC, 2+2, Jan Starý).

20

Před osmdesáti lety stála rodící se informatika (a její starší sestra, matematická logika) před otázkou, kterou už nešlo odkládat: co přesně je algoritmus? Co přesně máme na mysli, když říkáme, že nějaké číslo, slovo, důkaz atd. lze získat mechanickým postupem? Jakou funkci můžeme považovat za mechanicky vyčíslitelnou, tj. takovou, že výpočet jejích hodnot lze svěřit nějakému (ideálnímu) stroji? Taková otázka má dokonce filosofický přesah: do jaké míry může být rozum nahrazen strojem, a kde přesně leží hranice, za níž se neobejdeme bez rozumu?


Během třicátých let vzniklo několik formalizací pojmu algoritmu: rekursivní funkce, Turingovy stroje, lambda kalkulus, Markovovy řetězce, register machines, a další. Postupně se ukázalo, že jejich výpočetní síla je stejná. Například rekursivní funkce je právě taková, kterou vyčísluje nějaký Turingův stroj. To vedlo ke všeobecně přijímané Chorchově tezi, podle které existuje jedna „správná“ představa algoritmu, kterou jen popisujeme různými způsoby. V přednášce popíšeme rekursivní funkce a Turingovy stroje (podle času i další formalizace) a předvedeme jejich vzájemnou ekvivalenci. Popíšeme universální funkce a universální stroje. Zformulujeme Halting Problem a předvedeme jeho algoritmickou neřešitelnost. Předvedeme souvislosti s logikou a aritmetikou: kódování jazyka a rekursivní axiomatisovatelnost. Zformulujeme a podle možností dokážeme Godelovy věty o nerozhodnutelnosti a neúplnosti.

Katedra aplikované matematiky také nabízí v letním semestru 2014/15 předmět Matematické struktury v informatice (MI-MSI, 2+1, Jan Starý).

mou) operaci v paměti či registrech. Tato přirozená úvaha je základem tzv. operační sémantiky programovacích jazyků. Stejně přirozená je však i následující námitka: v takové sémantice je „význam“ kódu závislý na překladači, procesoru, a konkrétní reprezentaci dat v paměti. Existují ale přeci programy běžící na různých procesorech s různými instrukčními sadami, napsané v různých programovacích jazycích, které v nějakém dobrém smyslu „dělají totéž“ – přestože na nejnižší úrovni se jedná o jiné operace nad jinou reprezentací dat. Je přirozené požadovat, aby „význam“ takových programů byl tentýž. Takový požadavek znamená, že „význam“ kódu by neměl být závislý na překladači a architektuře, ba ani na jazyce. Popíšeme Scottovu denotační sémantiku, která je matematickým modelem takového „významu“. Za tím účelem zavedeme základní algebraické a topologické pojmy potřebné k takovému popisu, popíšeme datové typy jako svazy opatřené jistou topologií, a procedury jakožto spojitá zobrazení mezi datovými typy.

Jan Starý

Jedná se o přehled matematických metod, které nalezly uplatnění při popisu základních pojmů informatiky. Cílem je získat důkladnější pochopení těchto metod v kontextu ostatní matematiky, ale i předvedení konkrétních aplikací na problémech. Zdrojový kód programu je text v jakémsi formálním jazyce. Tak jako ostatní jazyky, ať už přirozené či umělé, mají i programovací jazyky svou syntax a svou sémantiku. Zatímco syntax stanovuje gramatická pravidla, tj. popisuje, které řetězce považujeme vůbec za slova a věty (jména proměnných, příkazy, ...), a jakými způsoby můžeme z jednoduchých výrazů skládat složitější, sémantika přiřazuje výrazům jazyka „význam“, resp. ptá se, co tyto výrazy „znamenají“. Co „znamená“ zdrojový kód programu? Jedna možná odpověď se nabízí: „významem“ zdrojového kódu je právě a jen ta sada instrukcí, která vzejde z kompilace; tyto instrukce pak bude vykonávat nějaký (předem známý) procesor, na kterém každá z těchto instrukcí znamená jistou (předem zná-

21


TÉMA: NOVÉ PŘEDMĚTY

MI-IOT Předmět Internet of Things (Internet věcí) seznamuje studenty s technologiemi, které tvoří základnu pro systémy distribuovaného dohledu a řízení, v některých oblastech již používané (moderní PLC technologického řízení, počítačová podpora v automobilech), v jiných se rozvíjející (inteligentní budovy, zdravotnický dohled). Cílem předmětu je porozumění metodám efektivního vývoje takových aplikací.

Využití mikroprocesorů a později mikropočítačů prošlo od 70. let postupným vývojem. Od malých mikroprocesorů jako byl čtyřbitový Intel 4040 se kvalita posunula k současným mikropočítačům (i vícejádrovým) založeným na architektuře ARM, schopným jak pro podporu v technologické oblasti (třeba ARM Cortex Mx), tak pro realizaci mikropočítačových systémů (třeba ARM Ax pro mobily, tablety, notebooky pod operačními systémy jako je Android). Předmět je orientován na oblast hardwarových, síťových a softwarových technologií této oblasti. Jeho obsahem je proto seznámení s dnes dostupnými vývojovými prvky (Raspberry Pi, Arduino Due), s „historickým“ jazykem pro efektivní vývoj

22

aplikací a jejich modifikace (GNU Forth) a s efektivnější formou internetové komunikace (ASN.1). Práce v předmětu vyžaduje znalosti z oblasti počítačového hardware, programovacích jazyků jako jsou C, C++ a/nebo Java a schopnost pracovat jak s elektronickými rozhraními počítačů, tak s operačním systémem Linux. Nutnou podmínkou je i využívání internetové komunikace na úrovni transportní vrstvy (TCP, UDP).

Jan Janeček


Typografie a TEX Na FITu otevíráme nový volitelný předmět, ve kterém se budeme moci poněkud podrobněji podívat na zoubek typografii a TEXu. Technikálie

Předmět otevíráme ve spolupráci s katedrou teoretické informatiky FIT ČVUT a je určen pro bakalářské, magisterské i doktorské studium napříč fakultami ČVUT. Je sice označen jen předponou BI, ale byl jsem ujištěn, že jej budou moci zapsat i ostatní studenti.

O co jde

TEX je program na zpracování textů za účelem vytvoření sazby. Přitom umožní ctít zásady dobré typografie. Je vybaven silným, ale poměrně neobvyklým makrojazykem. Asi nejznámějším makrobalíkem pro TEX je Lamportův LATEX. Je ale potřeba rozhodně vymýtit bohužel hodně rozšířený omyl, že to je všechno a že TEX rovná se LATEX. Na vstupu je dobře označkovaný text (jak, to záleží na použité sadě maker). TEX dále čte příslušná makra, metriky fontů a další potřebná data a na výstupu najdeme dnes typicky PDF obsahující sazbu. TEX je tedy automatický sazeč. Co naprogramujete, to udělá. Zkušený programátor maker vymezí způsob značkování zdrojového dokumentu, podle kterého autoři dokument připraví, a má nad výsledkem sazby, tedy nad designem dokumentu, absolutní kontrolu. Koho zajímá typografie a nebojí se potýkat s neobvyklým jazykem TEXu, má možnost rozšířit svůj zájem v toto předmětu.

Historie a současnost

Ačkoli TEX patří mezi počítačové dinosaury, protože byl vytvořen Donaldem Knuthem v letech sedmdesátých minulého století, je na rozdíl od skutečných dinosaurů stále živý. Existuje po celém světě početná komunita uživatelů a programátorů TEXu, která je poměrně aktivní. To poznáte, pokud nahlédnete například na fórum tex.stackexchange.com, kde poslední aktivity typicky nastaly v řádu v minut a tázající se dočkají odpovědi zhruba stejně rychle. V současné době probíhá bouřlivý vývoj zejména kolem následníků TEXu zvaných XeTEX a LuaTEX. Například druhý jmenovaný propojuje veškeré mož-

nosti klasického TEXu se skriptovacím jazykem Lua. Asi proto, že klasický makrojazyk TEXu je skutečně na hony vzdálen běžným procedurálním jazykům, na které jsou zvyklí současní programátoři, takže tito programátoři do TEXu zakomponovali něco, s čím umějí lépe pracovat. Rovněž nové rysy formátu fontů OpenType nabízejí netušené možnosti. Přitom software, kde je možné tyto možnosti typicky jako první využít, bývá XeTEX a LuaTEX. http://petr.olsak.net/typotex.html Na počátku zrodu TEXu dal Knuth světu program, který na míle předběhl svou dobu v důkladnosti řešení typografických otázek. Teprve dnes nejnovější verze Adobe InDesignu a podobných komerčních programů na přípravu sazby v některých rysech konečně dohánějí TEX: mikrotypografická rozšíření, víceprůchodový algoritmus na zlom řádků atd. V čem ale TEX nedoženou nikdy, je koncept automatického programovatelného sazeče, protože úlohou zmíněných programů je pouze poskytnout lidskému sazeči uživatelské rozhraní.

Poznámky na závěr

Jsem zvědav, zda předmět zaujme v době Google dokumentů, dotykových obrazovek, mobilních zařízení a sociálních sítí i současnou generaci nastupujících IT odborníků a vůbec někdo se přihlásí. Pochopitelně požadavky na počítačovou typografii se od dob, kdy Knuth vytvořil TEX, výrazně změnily. Ovšem základní koncepce TEXu je natolik nadčasová, že má dle mého názoru stále co říci i v dnešní době. Mezi důležitá pravidla typografie patří zásada nerušit čtenáře, tedy jinými slovy nebýt vidět. Dostal jsem od redakce nabídku tuto stránku pro časopis Buď FIT udělat v TEXu. A za splnění uvedené zásady považuji to, že si čtenáři nevšimli, že je tato stránka skutečně udělaná v TEXu. Petr Olšák, FEL ČVUT

23 23


TECHNOLOGIE

Hoverboard – fikce se stává skutečností Tůtůůtůtů, tududůtůtůtů, tududu! Nepoznali jste? Ústřední melodie jedné z nejkultovnějších sci-fi sérii – Návratu do budoucnosti – složená světoznámým hudebníkem jménem Alan Silvestri (který mimo jiné dělal hudbu například pro film Forrest Gump) ale není to, co filmy proslavilo.

24

Trilogie z let 1985 – 1990 vypráví příběh mladého Martyho McFlye a jeho potrhlého známého doktora Emmeta Browna, který předělal auto DeLorean na stroj času. Díky tomu se dostanou nejen do doby, kdy Martyho rodiče byli mladí či na divoký západ, ale také do budoucnosti. Přesněji řečeno do roku 2015. A i když bych se rád rozepsal o úžasně vymyšlených a geniálně vtipných příhodách Martyho a „Doktora“, můj článek vypráví o něčem trochu jiném. Ve filmu Návrat do budoucnosti II, kde hlavní hrdinové cestují z roku 1985 do již zmíněného roku 2015, se kromě svých starých já setkají s mnoha věcmi z budoucnosti – pro nás již přítomnosti. Samozřejmě byly většinou jejich představy trochu uhozené – jak už to ve většině filmů, odehrávajících se v  budoucnosti, bývá, ale sem tam se myšlenky scénáristů zas tak nelišily od reality. Kromě častých futuristických vizí, jako hologramy a létající auta byl ale film inovativní v jedné důležité věci, o které snad alespoň jednou snil každý, kdo Návrat do budoucnosti viděl. Marty (a plno jiných, nedůležitých dětí) se po Hill Valley z roku 2015 totiž prohání na hoverboardu – levitujícím skateboardu bez koleček. A protože na rozdíl od Martyho to obchodnímu průmyslu myslí čtyřrozměrně, vidí v hoverboardech velkou budoucnost. I když už rok 2015 nastal, hoverboardů se ale asi jen tak v obchodech nedočkáme. Ztrácet hlavu je zatím zbytečné, zvlášť, když už pokusů o vytvoření takového stroje nebylo poskvornu, ale většinou to byly výtvory domácích kutilů nebo skupinek lidí a žádná větší společnost snahu o vytvoření hoverboardů nevyvinula. Když nepočítám pokus v pořadu Ali G, kde stejnojmenný komik navrhoval prostě sundat ze skateboardu kolečka, většina snah o vytvoření hover-

boardu byla na principu desky nadnášené foukačem na listí (nedělám si srandu). Jedna verze byla ještě k tomu poháněná motorem. Tedy, přesněji řečeno větrákem. No prostě žádná sláva. V roce 2011 vytvořil Nils Guadagnin hoverboard na principu magnetické odpudivé síly, díky které mohla deska s lasery (kvůli stabilizaci) a elektromagnetickým systémem levitovat nad magnety pokrytou plochou. Bohužel, neunesla žádný náklad. Ve stejném roce přišla jedna francouzská univerzita s prototypem zvaným mag surf, supravodivou desku levitující tři centimetry nad magnetickými kolejemi. Mag surf dokázal unést až 100 kilogramů. Největší šílenství kolem hoverboardů v reálném světě rozpoutal sám Christopher Lloyd (představitel doktora Browna ve filmové sérii), když se v roce 2014 objevil ve videu společnosti HUVr, kdo se po boku Tonyho Hawka a Mobyho proháněli po Los Angeles na hoverboardu. Video se ihned stalo hitem, vše vypadalo velmi nadějně, dokud... Dokud se neukázalo, že je to samozřejmě podvrh a Lloyd se v dalším videu fanouškům omluvil. I když jeho omluva byl další vydařený fórek. V roce 2014 ale


začalo opravdu svítat na lepší časy. Ukázalo se, že magnety nejsou zas tak špatný nápad, a tak vynálezce Greg Henderson představil prototyp hoverboardu, který fungoval na stejném principu, jako asijské maglevy. Maglev (zkratka z magnetická levitace) je v současné době nejmodernější druh kolejové dopravy. Vlaky se pohybují na polštáři magnetického pole, který je vytvářen soustavou supravodivých magnetů, zabudovaných v trati i ve vlaku. Hendersonův Hendo Hoverboard už je dokonce v takové fázi, že nejen unese dospělého člověka, ale lze jej dokonce i ovládat, i když pohyb funguje částečně na dálkové ovládání. Ale i tak je to velký krok kupředu. Henderson ale nevyvíjí primárně hoverboard. Technologii vytvořil víceúčelovou – od jednoduššího přesouvání objektů, přes levitující auta, až po domy chráněné před zemětřesením. Jeho technologie je totiž velmi lehce škálovatelná (buď zvětšením počtu magnetů nebo jejich velikosti), takže levitující domy začínají být na dosah. Hoverboard ale tvůrce vybral právě kvůli jeho popularitě. Je to skvělý způsob, jak technologii dostat do lidského povědomí, a podle jeho slov „pokud si alespoň jeden z deseti lidí uvědomí, že se tato technologie dá použít nejen na hoverboard, tak je to úspěch“. Peníze na Hendo Hoverboard byly vybrány pomocí Kickstarteru, kde podle výše příspěvků se buď přispěvatelé mohli na hoverboardu proletět pět minut, hodinu nebo dokonce dostat funkční hoverboard domů. Další si odnesou developer kit s funkčním levitačním strojkem. Celkově projekt na Kickstarteru vybral něco přes půl milionu dolarů, což je dvakrát víc, než jaký si Hen-

derson dal cíl. Teď nám tedy nezbývá nic jiného než čekat: prvním platícím totiž hoverboard přijde až 21. 10. 2015 – v den, do kterého Marty McFly v Návratu do budoucnosti přicestuje časem. A když budeme mít štěstí, Henderson třeba na záchodě uklouzne, upadne, praští se do hlavy o mísu a přitom jej napadne indukční kapacitátor. To bychom si pak mohli funkční hoverboard přivést rovnou z budoucnosti. Jen abychom neporušili časoprostorové kontinuum! Pokud ale Henderson nedokáže hoverboard z filmu zprovoznit, nikdo mu to do smrti smrťoucí nevodpáře a všichni budou říkat, že Clint Eastwood je největší zbabělec na divokym západě!

Tomáš Nováček Foto: Hendo: https://www.kickstarter.com/ BTTF Hoverboard: http://blogs.discovermagazine.com

25


STALO SE

ACM

aneb progtest revisited O ACM už jsem slyšel předtím. Všude po škole jsou vylepeny letáky na ACM SPY (soutěž o nejlepší studentský IT diplomový projekt), ale o ICPC (International Collegiate Programming Contest) jsem slyšel poprvé až na prvním cvičení BI-EFA (Efektivní algoritmy), kde pan inženýr Chludil lákal na bonusové, ale těžce získané body – dva body za každou vyřešenou soutěžní úlohu na regionální úrovni, tedy na klání českých a slovenských vysokých škol CTU Open. Samozřejmě, že mě představa bodů navíc lákala (koho taky ne), ale samotná soutěž pro mě začala být čím dál tím větší výzvou. Progtestové úlohy mě vždy bavily, i když jsem si nad nimi vytrhal nejeden vlas, a tak už chybělo jenom jediné – tým. I když jsem sám ještě byl na vážkách, zeptal jsem se své kamarádky Lucky, jestli by do toho nešla se mnou. Překvapivě bez váhání odpověděla že ano, a tak nám zbýval jenom poslední člen, aby náš tým byl kompletní. A oba jsme věděli, za kým jít.

26

Kryštof vždy byl na progtestovém žebříčku TOP programátorů kdesi nahoře, a tak naše kroky mířily za ním. Po krátkém, ale účinném nátlaku Kryštof nemá jinou možnost, než sednout za počítač a projít až příliš zdlouhavou registrací na webových stránkách soutěže. Pak už nám zbývá jen vymyslet chytlavé jméno pro náš tým. Padají takové návrhy jako New Hope, Judgement Day, Two Towers nebo X-Men: First Public Class, ale i více programátorské jako #include <vector>, Segfault či Codementi. Po zdlouhavém hlasování a mnoha zamítnutých návrzích zadáváme do systému něco, na čem se můžeme shodnout všichni. Magické zaklínadlo „g++ -Wall -pedantic“. CTU Open vypuká až v pátek 17. 10. 2014 v odpoledních hodinách, kdy v budově FELu na Karlově náměstí začíná slavnostní zahájení. Bohužel hned po chvíli lituji, že jsem vůbec přišel. Schopnost organizátorů jak organizovat, tak mluvit není úplně nejlepší


a část mne umírá při každé druhé větě, a to nejsem žádný grammar nazi. Po úmorných dvou a půl hodinách představování všech možných hostů, sponzorů a hlavně progtest-like systému vyhodnocování úloh se konečně dostáváme k hlavnímu bodu dne – zkušebnímu kolu celé soutěže. Cestou si ale pokládáme zásadní otázku: Jak je to s tím občerstvením? Než si na ni ale stíháme odpovědět, zkušební kolo začíná a my si pročítáme zadání čtyř zkušebních úloh, ale nevíme, kterou začít. Všechny jsou pro většinu účastníků až urážlivě lehké: výpočet faktoriálu, výpis věty reverzně, či dokonce prostý součet dvou čísel! Asi po hodině máme všechny úlohy hotové (zdržel nás pomalý systém či nefunkční příkaz compile, takže jsme museli kompilovat názvem našeho týmu), a tak můžeme pro dnešek jít domů. Pocit, že opravdová soutěž bude o něco těžší, se nám ovšem potvrdí hned další den. Když se ráno scházíme se svým týmem po noci, kdy se nám všem zdálo plno snů o tom, jak projedeme celou soutěž, nešťastně jdeme opět do přednáškového sálu FELu, kde čekáme stejnou hrůzu jako včera, ale mýlíme se. Je to ještě horší. Ta zvěrstva, co se předchozí den děla v češtině, se dnes dějí v angličtině, ale pod stůl padám až po větě: „There is lot of koláčes.“ Nejdřív jsem si myslel, že si organizátor dělá srandu, ale když ten paskvil zopakoval ještě několikrát, bylo mi do breku. Následovalo dlouhé povídání o tom, proč včera nefungovalo to, co mělo, následované sliby, že dnes bude fungovat i to, co nemělo. Samozřejmě příkaz compile na začátku opět nefunguje, nemluvě o tom, že na začátku nefunguje ani náš počítač. Když ale překonáme prvotní nesnáze, začínáme si pročítat zadání soutěžních deseti úloh. Tam přestává všechna sranda.

Úlohy jsou všechny docela obtížné a podobají se těžším úkolům z PA2. Ovšem místo jedné úlohy na šestnáct dní zde je deset úloh na pět hodin, a tak musíme zabrat, abychom stihli alespoň něco. Zdárně odevzdáváme dvě úlohy, ale při třetí, čtvrté a páté, kde nám základní vstupy fungují, máme buď pro ostatní vstupy pomalý program nebo špatné výstupy. Bohužel jsou základní vstupy ke  každému úkolu jenom dva, a tak se program velmi špatně ladí. A tak přes všechny pokusy po pěti hodinách máme odevzdané jenom dvě úlohy, ostatní těsně před správným vyřešením, což nás mrzí o to víc, ale nedá se nic dělat. Výsledné 47. místo z cca 90 týmů není zas tak hrozné.

Jak jinak, CTU Open kralovaly týmy z Matfyzu, které obsadily první dvě místa, následované týmem z brněnské Masarykovy univerzity, čímž výhercům gratuluji a přeji jim hodně štěstí v dalším kole, které se koná v Polsku. I když má náš tým do postupu velmi daleko, tak nás více mrzí fakt, že jsme u několika úloh byli opravdu blízko. Proto se už psychicky připravujeme na příští ročník, který si rozhodně nenecháme ujít. I když organizace celé soutěže trochu pokulhávala, adrenalin z řešení úloh vše přebil. A o co jiného v životě jde, než si dobře zaprogramovat.

Tomáš Nováček Foto: https://picasaweb.google.com/contestacm/ CTUOpen2014

27


STALO SE

coreboot na FITu Navštívil jsem fakultu hned dvakrát, poprvé se několik dní schovával ukryt ve flash pamětech v hromadě různého hardwaru v prosklené zasedací místnosti 342. Podruhé jsem již směle vykukoval ze slajdů během Informatického večera v hlavní roli: x86 od první instrukce s corebootem.

Letos oslavím už šestnácté narozeniny. Narodil jsem se jednomu inženýrovi v americké národní laboratoři v Los Alamos (LANL), který se staral o velké výpočetní clustery. Ten inženýr nesnášel jednu věc a tou bylo zdánlivě nevinná chyba vypsaná BIOSem během startu počítače: Keyboard Error! Press F1 to continue. Problém je, že cluster není jenom jeden počítač, ani deset, ale v tomhle konkrétním případě to bylo hned 1024 počítačů. Zkuste si je oběhnout s klávesnicí všechny, schválně jak dlouho vám to bude trvat. Ty počítače v tom clusteru měly hloupý BIOS a prostě se to nedalo nijak obejít kromě toho doslovného způsobu. A tak jsem se narodil já, náhrada za BIOS. Tehdá to bylo tak, že jsem byl v podstatě součást Linuxového jádra, která zinicializovala RAM a chipset a pak nastartovalo klasické jádro a zbytek systému ze sítě. Už tehdy jsem bydlel v EEPROM paměti v motherboardu, ale jmenoval jsem se jinak než dnes, snad díky tomu Linuxu mi říkali LinuxBIOS. Za těch 16 let jsem vyspěl, ale původní cíle se nezměnily. Pořád umím zinicializovat celý počítač a předat řízení operačnímu systému. Dnes umím kromě architektury x86 i jiné jako třeba ARM a nebo risc-v. Dneska mě najdete třeba v chromeboocích od Google, ale zpátky k mojí návštěvě. Prvně jsem byl na fakultě informatiky v učebně 342, kde jsem se schovával v různých deskách rozložených na pracovních stolech, kde kolem na židlích pracovala a diskutovala dobrá dvacítka vývojářů z různých koutů Evropy i Ameriky. Náhodní kolemjdoucí mě pěkně okukovali, protože tolik různých motherboardů a dost rozebraných laptopů asi v této učebně nikdy neviděli.

28

Důvodů k setkání bylo několik, vylepšit moje funkce ale hlavně se i osobně poznat s ostatními. Na našem setkání se podílel i CESNET, který občerstvoval mé vývojáře . Dokonce se na nás přišel podívat i profesor Tvrdík, ačkoli nikomu samozřejmě neřekl, že je děkan. Těch pár dní uteklo jako voda. Bylo to vydařené setkání a tak za něj moc díky. Podruhé jsem vystupoval na fakultě v přednášce Rudolfa Marka, který mě v rámci Informatických večerů představil studentům. Jestli jste přednášku nestihli, tak se podívejte na záznam. Rudolf též známý jako Ruik, mě vyvíjí už řádku let a tak kromě úvodu stihl probrat i různá úskalí systémové inicializace. Abych nezapomněl, budu se účastnit zase Google Summer of Code (GSOC), kde Google platí přes  léto studenty, aby vylepšovali různé open source projekty. Tedy i mě! Tak třeba zase někdy na viděnou!

Za coreboot - Rudolf Marek


Nobelista na ČVUT Naši fakultu navštívil ve dnech 4. a 5. listopadu 2014 velice vzácný host, a to Dr. Robert W. Wilson, držitel Nobelovy ceny za fyziku, za objev reliktního záření. Pokud jste neměli to štěstí se účastnit ani jedné ze dvou přednášek, tak je tato krátká reportáž právě pro vás!

Také vás od dětství fascinoval vesmír, astronomie, astrofyzika a vše kolem? Mne ano, a tak v okamžiku, kdy jsem se o této přednášce Dr. Wilsona dozvěděl, jsem byl rozhodnut, že ji musím navštívit. Není nejspíše nutno říkat, že když jsem dorazil, přednášková síň praskala ve švech, což byl pohled, který se v polovině semestru člověku příliš často nenaskytne. Usadil jsem se tedy na jedno z mála volných míst na schodech a nedočkavě očekával začátek. Samotné přednášce předcházel ještě krátký úvod od prorektora ČVUT pro vědu a výzkum docenta Petráčka a zástupce firmy Honeywell, která návštěvu Dr. Wilsona v rámci svého programu Honeywell Initiative for Science and Engineering společně s ČVUT zorganizovala. Dr. Wilson pojal přednášku více jako vyprávění o cestě, která k jeho objevu vedla, počínaje jeho postgraduálním studiem na California Institute of Technology. Právě téma jeho dizertace ho zavedlo v roce 1963 k práci v Bellových laboratořích, kde  spolu s kolegou Arnem Penziasem chtěli provést sérii měření, která by opravila závěry jejich dizertačních prací. Bellovy laboratoře vlastnily v té době nejpokročilejší anténu určenou pro tato měření, a tak byli oba přesvědčeni, že získají potřebné výsledky. Po měsících usilovné práce se však stále nemohli hnout z místa a získávali z měření neodpovídající vý-

sledky. Domnívali se tedy, že důvodem musí být neznámý zdroj rušení či mechanická závada na anténě. Postupně vyloučili veškeré možnosti včetně kuriozit, například že je rušení způsobeno holubím trusem na anténě. Jakmile bylo rušení mimo hru, začali se oba zaobírat možností, že se může jednat o dosud neznámý zdroj záření. Rozhodli se tedy poradit se s profesorem Burkem z MIT, který je odkázal na výzkumnou skupinu na Princetonské univerzitě. Právě tato spolupráce pak vedla k objevu reliktního záření, jež se stalo jedním ze  základních poznatků na   kterých staví Teorie velkého třesku a díky kterému získali jak Robert Wilson, tak  Arno Penzias Nobelovu cenu za fyziku. V závěru přednášky Dr. Wilson ještě shrnul současné poznatky v  oblasti teorie gravitace a velkého třesku a následně zodpověděl několik otázek publika. Pro mě osobně šlo o obrovský zážitek, koneckonců držitele Nobelovy ceny nepotkáte každý den a tato přednáška mi pomohla ukázat také tu „lidskou část“ za velkými objevy. Ukázala, že občas můžete dojít k velkému poznání tehdy, když to nejméně čekáte a také, že něco podstatného se nejdříve může zdát takovou drobností jako je holubí trus na anténě.

Richard Holaj

29


STALO SE

Hear me roar aneb #DOD_FIT_CVUT Není to tak dávno, co jsem já byl ten vystrašený studentník, který přišel na Den otevřených dveří do nové fakulty FITu, abych se podíval, kam to vlastně nastupuji. Teď, o dva roky později, se hlásím jako dobrovolník na organizaci DOD, takže kromě okukování budoucích prváků mám i lví podíl na přípravách. A to doslova. Ze všech možných pozic, které jsou k dispozici, si totiž vybírám promotéra, tedy dostávám kostým modrého lva (znak ČVUT), abych propagoval nejen FIT, ale i ČVUT jako takový. Ani mě tak neláká potit se celý den v již tak ne úplně voňavém a ani trochu sexy oblečku, ale pocit anonymity, který kostým poskytuje, je něco, po čem občas touží každý. A tak vzpomínám na typické hlášky filmových a seriálových lvů, kterými bych mohl oblbovat příchozí slečny, od Hakuna Matata až zpívání Dešťů Kastameru, ale zjišťuji, že přes masku není můj hlas slyšet. Král ČVUTí džungle si tedy může maximálně brblat pod vousy. Ale to už přicházejí první návštěvníci. Nevím, jestli jsou tak vyjukaní z naší školy, nebo jestli modrého lva vidí poprvé, ale snažím se jim trochu vykouzlit úsměv na rtech opičárnami. Nebo spíše lvovárnami? U některých se mi to daří a vesele plácají do mé nastavené tlapy, další na  mě koukají s  ještě větším znechucením a odcházejí ke stánkům, kde se kromě prodeje FIŤáckých triček rozdávají informace o Seznamováku, chodu školy, ale hlavně nové akreditaci. To však není to jediné, co DOD prvákům nabízí. Samozřejmostí je přednáška o studiu v NTK, ale také například prohlídky SAGE laboratoře, nebo stánky, kde byla představována technologie Google Glass, či projekt Spolupráce s průmyslem. A kvůli tomu všemu se sešly stovky adeptů na budoucí studenty, takže čas na lenošení byl málokdy. Pokaždé se našel někdo s dotazy ohledně školy, harmonogramu DOD nebo kdo chtěl prostě získat nějaké know-how od nás, studentů. Když se ale našla chvíle, kdy davy na chvíli pominuly, užíval jsem si své role vlka v kůži lví a navštěvoval jsem různé přednášky. Jako první byli mojí návštěvou poctěni současní prváci s paní doktorkou Trlifajovou a její MLO. „To je pěkné!“ zasmála se na mě paní doktorka, když jsem vstoupil do posluchárny. „Nechcete se po-

30

sadit?“ nabízí mi a já její nabídku přijímám. Asi jsem jsi trochu překvapil, když jsem si nesedl mezi studenty, ale vedle ní, přímo pod projektor. Prvotní rozpaky ale hned odhodila a pokračovala dál ve výkladu. Po chvíli mě ale přednáška začíná nudit (za což ale nemůže ani paní doktorka, ani lví oblek, ale má neschopnost soustředit se), a tak vstanu, krátce zatleskám a odcházím. Cestou si mě ještě odchytí dvě studentky, které se se mnou chtějí vyfotit, načež dostávám vánoční perník, který kvůli lví hlavě nemůžu sníst. Pak jdu ještě s druhým ČVUT lvem do jámy lvové – přednášku z DBS. Pan doktor Valenta z nás vypadá trochu vyplesklejší, než paní doktorka Trlifajová, tak mu pouze přeházíme pár slidů v prezentaci, laškovně mu prohrábneme jeho dlouhý vlas a vydáváme se zase na cestu zpět k budoucím prvákům. Zbytek dlouhého a upoceného dne už probíhá celkem v klidu, i když jsem večer rád, že ze sebe můžu smýt všechnu tu špínu lví hřívy. Doufám, že jsi den otevřených dveří budoucí prváci užili tak, jako já, a že je brzy uvidíme v respiriu s otevřeným progtestem. Tímto bych chtěl složit poklonu a vyjádřit mé díky paní doktorce Trlifajové, doktoru Valentovi a  všem ostatním, kteří si nechali rozbořit hodinu a všechny naše vylomeniny brali s humorem. Hlavně díky nim je FIT o něco veselejší místo, kde trávit dlouhé hodiny studia.

Tomáš Nováček


TRUDEVICE 2014 –

Letní škola v Portugalsku Součástí praktické části byla soutěž o nejrychlejší extrakci tajného klíče, kde nejúspěšnější řešitelé prolomili šifru za 0,33 sekundy. Celá akce se setkala se vřelým přijetím jak ze strany návštěvníků tak i ze strany organizátorů, kteří se již nyní těší na další spolupráci a se kterými se v současnosti domlouvá smlouva o výměnných pobytech studentů v rámci programu Erasmus.

Filip Štěpánek, Martin Novotný

Ve dnech 14.–18. července 2014 se konala na půdě Instituto Superior Técnico v Lisabonu letní škola v  oblasti návrhu a výroby bezpečného hardware TRUDEVICE 2014 (Training School on Trustworthy Manufacturing and Utilization of Secure Devices). Celá letní škola byla zaštítěna evropskou společností COST pro spolupráci v oblasti vědy a  techniky (European Cooperation in Science and Technology), kde na programu bylo množství state-of-the-art přednášek odborníků z praxe i z akademické půdy o návrhu, výrobě a testování bezpečného počítačového hardware. Návštěvníci byli uvedeni do základů užívání náhodných generátorů, ohodnocení bezpečnosti zařízení, do útoků na fyzické vrstvě jako jsou útoky postranními kanály, injektováním poruch či zabudování škodlivého obvodu do návrhu (tzv. Hardware trojanu) a přirozeně i do obranných praktik proti zmíněným útokům k zajištění bezpečnosti daných systémů. Příklady byly vysvětlovány ať již čistě v teoretické rovině, tak i na známých příkladech typu „jak napadnout svůj iPhone 4 nebo XBOX 360“. Za FIT ČVUT byli organizátory pozváni Jiří Buček, Filip Štěpánek a Martin Novotný, kteří přednášeli o základních útocích postranními kanály a pro účastníky se podíleli na přípravách praktické části letní školy ve formě měření spotřeby čipové karty a následné extrakce tajného klíče za pomoci algebraických systémů a připravených šablon v podobě, jakou znají naši studenti z předmětu MI-BHW (Bezpečnost a technické prostředky).

MATERIÁLY A PŘEDMĚT

Materiály z letní školy jsou k dispozici online na stránkách http://sips.inesc-id.pt/~trudevice/ a pokud by Vás problematika fyzické bezpečnosti počítačových systémů zajímala více, neváhejte si zapsat předmět MI-BHW!

31


STALO SE

(ne)Mít za šéfa Billa Gatese Nejvýše postavený Čech v americké centrále Microsoftu – absolvent FEL ČVUT, Aleš Holeček, si před Vánoci povídal v Národní technické knihovně nejen se studenty ČVUT. O své cestě do Ameriky, do nadnárodního korporátu Microsoft nebo o tom, jak se spolupracuje s Billem Gatesem. Na 12. 12. 2014 přichystalo Kariérní centrum ČVUT přednášku současného viceprezidenta vývoje Windows, který se svým šestisetčlenným týmem aktuálně pracuje na nové verzi operačního systému Windows 10. Aleš Holeček prozradil, že při vývoji nových verzí operačních systémů má každé ráno celý tým na svém počítači nejaktuálnější verzi s veškerými změnami a  novinkami, které se vyvinuly během předchozího dne. Na zkoušení funkčnosti se tedy pracuje ihned a zlepšení se používají okamžitě v praxi. Kromě novinek, na kterých se v Microsoftu momentálně pracuje, diskutoval Aleš Holeček s návštěvníky i o problémech, které se řeší napříkad s internetovým prohlížečem Internet Explorer nebo také o tom, že Windows 8 byly inspirované dotykovými technologiemi, které ale nakonec v tomto odvětví neprodělaly takový boom, jaký se očekával.

32

Došlo samozřejmě i na povídání o zakladateli společnosti Microsoft a ač měla přednáška název „Mít za šéfa Billa Gatese“, Gates není přímý nadřízený Aleše Holečka. To ale neznamená, že by nebyli společně v kontaktu. Bill Gates v americké základně průběžně navštěvuje veške ré pracovní týmy a má skvělý přehled o tom, na čem se pracuje, a tak koordinuje členy z různých týmů dohromady, aby mohli spolupracovat na konkrétnímu úkolu. Celá přednáška se nesla ve velmi přátelském duchu, Aleš Holeček je pozitivní osobnost, která vás strhne svým entuziasmem. Až nás opět navštíví – třeba když bude zase v komisi, která vybírá nové talenty z celé Evropy do centrály v USA – neváhejte a přijďte se s tímto zajímavým absolventem ČVUT seznámit.

Kamila Pětrašová Foto: Kariérní centrum ČVUT

Další přednášky Kariérního centra ČVUT, které můžete zdarma navštívit, sledujte na: http://kariernicentrum.cz/seminare


Student FITu zabodoval v soutěži se svou diplomkou Informační technologie patří k oborům, o jejichž odborníky je stále velký zájem. Pravidlem bývá, že ti, co se snaží nejvíc, pak sklízí i největší úspěchy. A co jiného, než akademická půda by měla rozvíjet znalosti a talent budoucích expertů? Ještě větší kreativitu pak u studentů budí zápolení se jejich kolegy z konkurenčních škol. A o to se stará soutěž ACM SPY. ACM SPY (Czech ACM Chapter & Slovakia ACM Chapter Student Project of the Year) je oficiální soutěž nejprestižnějších českých a slovenských univerzit o nejlepší diplomovou práci v oblasti informatiky a informačních technologií. Každá univerzita, na které se informační technologie studují, má možnost zaslat až 10 vyjímečných diplomových prací, které posuzuje odborná porota

a vybírá finalisty. V roce 2014 reprezentoval ve finále naši fakultu Luboš Krčál se svou závěrečnou prací Incremental Clustering-Based Compression a umístil se na 6. místě. Diplomová práce se zabývá velmi efektivním systémem komprese souborů, při které se využívají odkazy na podobné soubory v daném systému. Vedoucím práce byl prof. Jan Holub, který je pro ČVUT ambasadorem soutěže a zároveň jedním z členů odborné poroty. Kamila Pětrašová Foto: http://www.acm-spy.cz/fotogalerie/

33


FIŤÁCKÉ PROJEKTY

Junior Tech University – výška nanečisto Od roku 2011 pořádá ČVUT individuální stáže pro středoškolské studenty zapálené pro techniku pod názvem Junior Tech University. Zájemci mají za úkol zaujmout motivačním dopisem, ve kterém píší o tom, co je na technice zajímá a na které fakultě by si chtěli zkusit studium. Dle osobního zájmu středoškolského studenta je vybrán jeho mentor, se kterým student stráví na konkrétním projektu celé tři měsíce. Ročník 2014 přivítal na fakultách ČVUT celkem pět stážistů, z toho dva, Šimona a Honzu, přímo u nás na fakultě. Jelikož byli kluci moc šikovní a nadšení do své práce, rozhodli jsme se, že je vám představíme krátkým rozhovorem.

ŠIMON MANDLÍK KDE JSI SE O JTU DOZVĚDĚL?

Na sociálních sítích, konkrétně na Facebooku. Jedno nedělní odpoledne jsem se nudil a jen tak projížděl po „zdi“, tak jsem zabrousil na stránku Sedmi Statečných a pak už to šlo rychle :) Stránka JTU mě zaujala, a když jsem na fotkách z minulého ročníku viděl mojí bývalou spolužačku, neváhal jsem.

NA ČEM JSI PRACOVAL A S KÝM?

Mým mentorem se stal Ing. Filip Štěpánek. Pár dní jsme si vyměňovali emaily a jen tak se oťukávali, pak mi byl zadán úkol pro mou stáž. Její cílem bylo vytvořit jednoduchý program, který by dokázal řadit čísla podle nějakého klíče. To se provádělo pomocí tzv. řadících algoritmů.

34

CO SES V RÁMCI JTU NAUČIL?

Musím říct, že mě mnohdy až překvapilo, kolika způsoby se dají různé funkce v jazyku Java naprogramovat. Naše stáž probíhala tak, že jsem Filipovi vždy poslal své prozatimní řešení, a on mi poslal nazpět své připomínky. Já poté program předělal. Když už byl kód v pořádku a bez chyb, přidával jsem novou funkčnost programu (například měření času, za který se čísla seřadila). Při přidávání funkcí jsem se naučil další nové programové struktury, a tak to šlo dál a dál.

BUDEŠ NĚJAK DÁLE ROZVÍJET SVŮJ PROJEKT?

Co se týče programu, tak ten už asi zdokonalovat nebudu, protože splnil svůj úkol. Navíc jeho cílem nebylo něco vytvořit, ale spíše se něco naučit při té tvorbě. Filip mě ale odkázal na Informatické večery, které probíhají na FITu, a také na stránku s internetovými kurzy.Takže mám do budoucna určitě co studo-


vat. Navíc jsem získal kontakt na odborníka, který mi vždy poradí, když budu mít nějaký problém.

POMOHLO TI JTU A POBYT NA FIT ROZHODNOUT SE, KAM SI PODAT PŘIHLÁŠKU?

Jestli mám být upřímný, tak ne docela. Pořád váhám mezi dvěma školami. Co mi ale JTU dala, byla určitě představa. O škole, o možnostech a tak. Teď už vím, že jít na FIT určitě nebude špatná volba.

CO SE TI ZATÍM NEJVÍCE LÍBILO NA ŽIVOTĚ NA VYSOKÉ ŠKOLE?

Hodně se mi líbí studentský život, narozdíl od střední je zde člověk víceméně pánem svého času a  může si většinu věcí zorganizovat. Také jsem byl příjemně překvapen postojem všech studentů. Líbí se mi, jak všichni přemýšlí podobně a jsou zapálení pro stejnou věc. To se u nás na všeobecném gymnáziu rozhodně nestává.

HONZA - HUY DU DOC KDE JSI SE O JTU DOZVĚDĚL?

S tímto projektem mě seznámil můj kamarád, když mi jednoho prázdninového odpoledne poslal odkaz na JTU. Po přečtení několika řádků jsem měl jasno a rozhodně jsem nemohl promeškat takovou příležitost.

NA ČEM JSI PRACOVAL A S KÝM?

Téma mojí stáže bylo zprovoznění SAGE vrstvy na vlastním počítači. SAGE je softwarová vrstva pro ovládání velkoplošné zobrazovací stěny, která se nachází právě v SageLab na Fakultě informatiky. Mojí

práci vedl Ing. Jiří Chludil, který mě i naučil samotnou SAGE ovládat a nechal mě jí používat, což pro mě byl nezapomenutelný zážitek. Patří mu za jeho otevřenost a laskavost velké díky.

CO SES V RÁMCI JTU NAUČIL?

Používat Linuxový operační systém. Do té doby jsem s těmito systémy neměl příliš velké zkušenosti, ale čas, který jsem trávil s jeho instalací a konfigurací mě v tomto směru velmi obohatil. Třešničkou na dortu bylo používání samotné SAGE a jejích aplikací, protože to je opravdu unikátní zařízení.

BUDEŠ NĚJAK DÁLE ROZVÍJET SVŮJ PROJEKT?

S Jirkou jsme domluveni na další spolupráci, kdy bych několika studentům FITu pomáhal vyvíjet API pro SAGE. Pokud se vše podaří, mohl bych se do laboratoře připojit z vlastního počítače a pracovat na ní i třeba z domova.

POMOHLO TI JTU A POBYT NA FIT ROZHODNOUT SE, KAM SI PODAT PŘIHLÁŠKU?

Rozhodně jsem se utvrdil pro studium technických oborů a především informatiky. Každopádně je mým velkým favoritem právě ČVUT, které si mě tímto projektem docela získalo.

CO SE TI ZATÍM NEJVÍCE LÍBILO NA ŽIVOTĚ NA VYSOKÉ ŠKOLE?

Stravování. Oproti středoškolským jídelnám, to pro mě byl velmi zajímavý poznatek, jakým způsobem se mohou studenti najíst a je to jedna z věcí, na kterou se velmi těším. Kamila Pětrašová Foto: Jiří Ryszawy

35


FIŤÁCKÉ PROJEKTY

Sochařské řemeslo ožívá ve virtuální realitě: seznamte se s 3D sculptingem!

Je to jako při tvorbě hudby – někdy stačí pouze vyzkoušet nápad, který nikdo předtím nezkusil. Přesně o tohle se pokusil bývalý student FITu Vojtěch Krs při tvorbě své bakalářské práce. A zabodoval! Se svým softwarem pro 3D modelování, brýlemi Oculus Rift na očích a ovladačem Razer Hydra v rukou slaví úspěchy na všech frontách a jeho projekt oceňují i profesionální grafici. Sám při tom tvrdí, že myšlenka musela být předem zřejmá každému, kdo se v tomto oboru pohybuje.

pak zobrazí do brýlí na virtuální realitu, Oculus Rift, které taktéž sledují polohu a orientaci. Nejzajímavější na tom je právě interakce s modelem a to, že ho lze vidět jakoby byl přímo před vašima očima, včetně vjemu hloubky a velikosti.

MĚL JSI PŘÍLEŽITOST SI VYZKOUŠET POTŘEBNÉ VYBAVENÍ (OCULUS RIFT, RAZER HYDRA) JIŽ PŘED ZAČÁTKEM CELÉHO PROJEKTU?

Měl, ale jenom krátce. Než jsem na tom začal dělat, tak jsem všechno koupil z vlastní kapsy.

ZA SVOU BAKALÁŘSKOU PRÁCI JSI ZÍSKAL CENU DĚKANA, SOFTWARE VRCLAY UŽ ZNAJÍ I ZA HRANICEMI, ALE VĚTŠINA STUDENTŮ FITU O NĚM NEJSPÍŠ JEŠTĚ NESLYŠELA. DOKÁZAL BYS JEDNODUŠE POPSAT JEHO PRINCIP?

Jedná se o software, který umožňuje modelovat 3D objekty metodou sculptingu („sochání”). Uživatel interaguje s modelem pomocí ovladačů Razer Hydra, které sledují polohu a orientaci rukou a mají tlačítka a joysticky podobné hernímu gamepadu. To celé se

36

JAK SES DOSTAL K MYŠLENCE 3D MODELOVÁNÍ? SOUVISELO TO PŘÍMO S TVÝM STUDIJNÍM OBOREM?

Můj studijní obor byl Softwarové inženýrství, takže to úplně nesouviselo. Nicméně už jsem se dlouho zajímal o počítačovou grafiku a chtěl jsem psát bakalářku, která by ji využívala. K myšlence 3D modelování jsme došli po diskuzi s vedoucím, Ing. Ondřejem Jamriškou z DCGI FEL. Převratná myšlenka to nebyla - pro kohokoliv, kdo se pohybuje ve 3D grafice, to je jasné využití virtuální reality. Spíš šlo o to, že to zatím nikdo nezkusil.


CO PLÁNUJEŠ SE SVÝM PROJEKTEM DO BUDOUCNOSTI - BUDEŠ HO ROZVÍJET DÁL SÁM, UVOLNÍŠ PRO DALŠÍ ZÁJEMCE NEBO HO TŘEBA SCHOVÁŠ DO ARCHIVU?

Po obhajobě se do projektu připojil můj vedoucí a odvedl na tom hodně práce. Před dvěma týdny jsme software uvolnili volně ke stažení na vrclay.com a zatím jsme měli velice pozitivní ohlasy a spoustu feedbacku. Momentálně je plán dál vyvíjet a vylepšovat a mimo jiné udělat podporu pro jiná zařízení. Do budoucna to dost záleží na tom, jak moc se headsety na virtuální realitu ujmou, od toho se pak bude odvíjet směr projektu.

OD LETOŠNÍHO LEDNA STUDUJEŠ NA PURDUE UNIVERSITY V INDIANĚ. JAKÉ JSOU TVÉ PRVNÍ DOJMY?

JAKÝ BYL NEJVĚTŠÍ PROBLÉM, KTERÝ JSI PŘI PROGRAMOVÁNÍ A NÁSLEDNÉM LADĚNÍ SOFTWARE MUSEL VYŘEŠIT? ŠLO NAOPAK NĚCO AŽ NEČEKANĚ JEDNODUŠE?

Zatím super, pomalu si zvykám na jinou kulturu a na to, že na mě všichni mluví anglicky. Škola mi začne až za pár dní a zrovna jsem začal pracovat jako research assistant. Už jsem tu potkal několik zajímavých lidí, takže jsem nadšený a těším se až začne semestr. Jen je tu hrozná zima: -20° C!

DÍKY A HODNĚ ŠTĚSTÍ JAK PŘI DALŠÍM STUDIU, TAK DO ŽIVOTA!

Nejtěžší bylo dát do kupy algoritmy a datové struktury, které se staraly o deformaci modelu a hlavně přepočítávání trojúhelníkové sítě, kterou byl reprezentován, o ladění ani nemluvě. Nečekaně jednoduchá byla pak integrace ovladačů Razer Hydra.

Zdeněk Kasner

KTERÝ Z OHLASŮ NA TVOU BAKALÁŘKU TĚ NEJVÍCE POTĚŠIL?

Asi to, že někdo udělal z videa různé gify a ty pak prolétly sociálními sítěmi a různými stránkami, jako například Reddit.

Trojrozměrné modelování ve virtuální realitě – plné znění bakalářské práce http://www.diplomovaprace.cz/173/BP_Krs_Vojtech_2014.pdf Web projektu :http://www.vrclay.com/ Seznam vítězných diplomových prací : http://www.diplomovaprace.cz/vitezne-prace.php

37


TVORBA

Mýty studia v zahraničí (Union College - USA) O studiu v zahraničí alespoň jednou v životě přemýšlel snad každý ČVUŤák. A měl k tomu dobrý důvod, ČVUT má totiž dvoustranné dohody se zhruba 500 zahraničními institucemi. Co to znamená? Především spoustu příležitostí k získání nových zkušeností, cestování, ale i zábavy. Naneštěstí Češi jsou národem poněkud pesimistickým, a tak místo hledání způsobu, jak se na některou z univerzit dostat, hledají důvody, proč se na taková místa podívat nechtějí. A jaké jsou hlavní mýty a polopravdy, které studenty odrazují od poslání přihlášky? STUDIUM V ZAHRANIČÍ JE DRAHÉ

Určitě to tak na první pohled vypadá, třeba na Union College Američani platí základní školné přes $60 000/rok, za které kromě vzdělání studenti dostanou i ubytování, prakticky neomezený přísun jídla a moře dalších výhod (bazén, posilovny, sporty, výlety po okolí, paintball – vše samozřejmě v ceně školného). A kolik že za tento all-inclusive hotel zaplatí ČVUŤák na výměnném pobytu? Nic. Má to zadarmo. Celé to ale úplně zadarmo není, je potřeba počítat s jednorázovým povinným výdajem asi 40 000 korun na letenky, pojištění a víza. Schválně jsem nezmínil kapesné, to je totiž značně individuální. Teoreticky se dá přežít i s pár dolary na měsíc, většina lidí ale určitě bude

chtít vyzkoušet nejlepší burger ve městě, zajít na koncert své oblíbené kapely a hlavně cestovat (třeba během šestitýdenních zimních prázdnin projet Střední Ameriku (~$1500)). Naštěstí se dá v kampusu i pracovat a vzhledem k minimální mzdě ve státě New York ($8/hod) není nereálné si na cestování vydělat přímo na Unionu.

NA ZAHRANIČNÍ UNIVERZITU JE SLOŽITÉ SE DOSTAT

Tohle je možná pravda na jiných univerzitách, na ČVUT je ale situace docela jiná. Díky relativně velké kapacitě míst a malému zájmu studentů se ČVUT daří vyslat na výjezd většinu studentů, kteří si podají přihlášku a projdou rektorátními jazykovými testy (minimální úroveň je B2, což by mimochodem měl zvládat každý absolvent bakalářského programu na FITu). U žádanějších univerzit musí studenti napsat i motivační dopis a projít pohovorem (všechno v jazyce, ve kterém chtějí v zahraničí studovat - většinou v angličtině).

STUDIUM V ZAHRANIČÍ JE NÁROČNÉ

Náročnost studia se odvíjí od hostující univerzity a skladby předmětů, které si zvolíte. Někde budete potit krev a vzpomínat, jaká byl Progtest pohoda, někde se budete cítit jak na střední. Záleží tak na každém studentovi, jestli se chce vzdělávat spíš kulturně nebo akademicky.

38


Pravda je, že na Unionu se v informatických předmětech nikdo z Čechů snahou nepřetrhne, na to tu nemají dostatek pokročilých kurzů. Na druhou stranu tu ale učí vysoce kvalifikovaní lidé, v Computer Science department nenarazíte na člověka, který by neměl PhD z jedné z top amerických technických škol (třeba MIT, Caltech, Stanford, Cornell, Carnegie Mellon…). Kdyby člověk ale přece jenom chtěl zkusit něco náročnějšího, může si zapsat „Independent study“ nebo některý z opravdu široké nabídky netechnických předmětů.

STUDIUM V ZAHRANIČÍ JE ZTRACENÝ ČAS

Tohle je asi nejodvážnější tvrzení, které jsem slyšel od lidí, kteří v zahraničí na studijním pobytu nebyli. Zahraniční pobyt je především obrovská zkušenost. Člověk zjistí, že většina věcí jde jinak. Neříkám hůř nebo líp, prostě jinak. Setká se s novými způsoby myšlení a životního stylu. Získá vyšší nadhled, vzroste mu sebedůvěra, mentálně i intelektuálně dospěje a stane se daleko samostatnější. A taky potrénuje cizí jazyk(y).

TO ZNÍ FAJN, ALE ODJET NA PŮL ROKU OD MAMINKY SI POŘÁD NEVĚŘÍM

To vůbec nevadí, ČVUT nabízí i spoustu „Erasmů na zkoušku“. První možností je kurz ATHENS, projekt spojující 17 technických evropských univerzit. Díky ATHENS může student ČVUT vyjet na týdenní intenzivní kurz, který obvykle zahrnuje 30 hodinovou odbornou část doplněnou o 15 hodin kulturního programu. Druhou možností je BEST Prague (bestprague.cz). BEST kromě jedno až dvoutýdenních vzdělávacích kurzů na vybraná témata nabízí i inženýrské soutěže a volnočasové kurzy. Pokud by člověk hledal spíš pracovní zkušenost, může zkusit některou z mezinárodních stáží od IAESTE. Krom výše zmíněných je na ČVUT velice aktivní International Student Club (isc.cvut.cz), jehož členové se starají o zahraniční studenty přijíždějící na ČVUT. ISC je především sladkou a nezávaznou ochutnávkou života stráveného v mezinárodním prostředí a výbornou příležitostí k nalezení kamarádů (kamarádek ;) ) z celého světa bez opuštění pohodlí domova. A na závěr ještě zmíním, že se nám letos docela daří udržovat blog o studiu na Union College aktuální, takže zájemci mohou najít spoustu dalších informací na http://uc-2014.blogspot.cz.

Michal Štádler Foto: Šárka Sochorová, Michal Majer

39


TVORBA

Indie pro začátečníky

PROLOG

V následujícím odstavci rozhodně nemám v úmyslu filosofovat o Prologu ani jiných deklarativních programovacích jazycích, zato bych rád tebe, čtenáři, pozval ke sledování série článků popisujících cestování a život v zemi za zeměmi z pohledu začátečníka vyskytnuvšího se na území indického subkontinentu. Po červnových magisterských státnicích jsem si naplánoval dvě cesty. První, třítýdenní, na Kavkaz, druhou o trochu delší, též do Asie, ale ještě o pár stovek kilometrů vzdálenější. Výchozím bodem bylo Nové Dillí, odtud dál do růžového města Jaipur, přes svaté pouštní město Pushkar do „Indických Benátek“ (sic!) Udaipuru. Zajeli jsme i do Agry k Taj Mahalu, též do starodávného Khajuraha proslaveného chrámovými výjevy z Kámasútry a navštívili jsme i Varanasi, město poslední cesty, a také Bodgayu – místo Buddhova osvícení. Odtud dále přes ohyzdnou Patnu a New Jalpaiguri až

Více už v pravidelných dávkách na http://indie.janbouchner.cz

40

do mraků k osmitisícovkám - vstříc Darjeelingu. Cesta tam a zase zpátky do Dillí. Během putování jsme se nechali parkrát okrást, vyzkoušeli nespočet jídel, pořídili desítky fotek, půjčili si motorku a vydali se s ní za městečko do pouště, poznali spoustu dost otravných lidí, spoustu otravných lidí i pár skvělých a normálních lidí (převážně indické couchsurfery a spolucestující ve vlacích), smočili se po kolena v posvátné Ganze a v Darjeelingu vlezli úplnou náhodou do zrovna rekonstruovaného buddhistického chrámu. Na cestě mě doprovázela FIŤačka Babu Červenková. Díky jejím skvělým deníkovým záznamům se mi podařilo na většinu věcí nezapomenout a po návratu vygenerovat docela obsáhlý cestopis. Celý by byl ve své současné podobě pro časopis těžko stravitelný, a zredukovat měsíční zážitky na dvě stránky á pětkového formátu se mi pro změnu nezamlouvalo. Rozhodl jsem se proto zápisky rozsekat a každý týden zveřejnit na webu jednu část vyprávění doplněnou o fotky a případné tipy. Přípravy před cestou, informace o tom, jak si zařídit vízum nebo jakou látku je třeba nechat si vpravit pod kůži, se mohou též objevit, ale ruku do ohně bych za sebe nedal.

Jan Bouchner


Můj život s ajťáky V září se na FITu změnila dvojice na PR oddělení. Novým pomocníkem se stala absolventka Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění, což je na první pohled trochu podivná kombinace. Ale zatím to vypadá, že svět jedniček a nul se s backgroundem zakořeněným v symfoniích a kavárenském povalečství spojit dá. Občas se mi stává, že lidi na FITu mluví a já je sice slyším, ale absolutně nerozumím, i když se jejich řeč jeví jako čeština. Od začátku jsem například dost často slýchávala tajemné spojení “diskrétní matematika”. Obecně mám z matematiky husí kůži, a teď jsem si navíc ještě lámala hlavu s tím, co na ní má být diskrétního? Jakože výsledky jsou tajné? Ale třeba takové slovíčko “algoritmus” jsem už zařadila do svého běžného slovníku, jako “hmmm, tak to by mě zajímalo, podle jakého algoritmu tohle vybírali…”. Mnoho ze studentů má dokonce trpělivost a ochotu mě zasvěcovat dále do informatických tajů, takže jsem si prošla třeba vysvětlováním Bubble sort.

Už se vidím, jak s touhle znalostí zafrajeřím u mých kamarádů IT technikou absolutně nepolíbených. Jsem ale ráda, že je na FITu PR chápáno správně, ne třeba jako v jednom mém předchozím zaměstnání, kde byla tahle známá zkratka mylně interepretována jako “Plakáty-Roznos”. Dokonce jsem už párkrát místním přispěla svými znalostmi “sekretářských programů” (jak jeden student nazval Word a Excel), a po takovém úspěchu mám vždycky blízko k vítězoslavnému zpěvu “We are the Champions”.

Kamila Pětrašová Foto: Archiv FIT

41


ZÁVĚREM

Herní tipy GRAND THEFT AUTO V

A je to tady. Další díl nejznámější herní série po roce a půl modlení všech hráčů vychází i na počítače, které pro studio Rockstar už dávno nejsou hlavní cílovou platformou. Po deseti letech se vracíme do San Andreas, přesněji do fiktivního města Los Santos, kde se vžijeme do role ne jednoho, ale rovnou tří (anti) hrdinů Michaela de Santy, Franklina Clintona a Trevora Philipse, se kterými budeme plnit šílené mise při honbě za bohatstvím. Novinkou oproti předchozím dílům je kooperace, tedy alespoň její zvláštní odnož, při které budete při misích střídat postavy, abyste zásahem jedné zachránili život té druhé. Ale kromě misí nás samozřejmě budeme moci pobíhat otevřeným světem, který jenom čeká na rozmlácení baseballovou pálkou.

Datum vydání: 27. 1. 2015 Platformy: Windows

EVOLVE

Evolve je asymetrický multiplayer, který nabízí hráčům možnost vžít se do dvou kůží. Jeden tým o čtyřech hráčích tvoří parta Lovců, nahánějících pátého hráče, Monstrum. Monstrum bude moci zabíjet menší zvířata, díky čemuž se bude moci vyvinout, a mít větší šanci oproti Lovcům, kteří jsou v početní převaze. Hra láká líbivou grafikou a hlavně děsivou atmosférou, která může boj Lovců a Monster posunout o nějaký ten level výš. Proslýchá se něco i to singleplayerové kampani, ale tvůrci zatím jen mlží. Musíme se tedy nechat překvapit. Datum vydání: 10. 2. 2015 Platformy: Windows, Xbox One, PS4

42

ZAKLÍNAČ 3: DIVOKÝ HON

Příběh Bílého vlka Geralta z Rivie od polského CD Projektu si získal miliony fanoušků po celém světě. Poslední díl trilogie o putování nejznámějšího zaklínače slibuje velkolepý finiš, při kterém se lehce opustí téma her o trůny z druhého dílu, abychom se spíše podívali na střet králů a bouři mečů, neboť do válkou zmítané země kromě Nilfgaardské armády vtrhl přízračný Divoký hon, který se živí na smrti a utrpení. Geralt jej ale pronásleduje z jiného důvodu, než aby zastavil další krveprolití. Chce dostat zpátky čarodějku Yennfer, svoji životní lásku, kterou Hon unesl. Na jeho cestě mu budou pomáhat jak staří, tak noví přátelé, mezi kterými se objeví postavy z předchozích dílů, ale i z knižní předlohy, takže se rozhodně máme na co těšit. Datum vydání: 25. 2. 2015 Platformy: Windows, Xbox One, PS4 Imitation Game


Filmové tipy IMITATION GAME

Alan Turing. Každý správný ajťák a historik ho zná. Turingův stroj, Turingův test, ale hlavně turingovo rozluštění nacistické Enigmy. Mladý matematik, logik a kryptoanalytik Alan Turing (Benedict Cumberbatch) byl za druhé světové války naverbován od Spojenců, aby pomohl dešifrovat zprávy posílané Němci. A tak začíná boj o čas, kde každá sekunda práce na dešifrování stojí život několika lidí. Příběh založený na autobiografické knize Alan Turing: The Enigma popisuje nelehkou cestu, na které může, ale nemusí, stát konec 2. světové války. Premiéra: 29. 1. 2015 Režie: Morten Tyldum Obsazení: Benedict Cumberbatch, Keira Knightley

JUPITER VYCHÁZÍ

TEORIE VŠEHO

Sourozenci Wachowski, kteří stáli nejen za trilogií Matrix, ale i takovými povedenými adaptacemi jako je V jako Vendeta nebo Atlas mraků, na kina brzy zaútočí s dalším epickým opusem. Jupiter vychází sleduje příběh uklízečky záchodů Jupiter (Mila Kunis), kterou jednoho dne začne sledovat Caine (Channing Tatum). Caine je geneticky modifikovaný armádní lovec, díky kterému Jupiter zjistí, že je reinkarnací vládkyně vesmíru, a že má vládnout celému vesmíru. To se ale nelíbí současným vládcům, a tak začíná další boj o nadvládu nad celým vesmírem, který nemusí skončit vůbec dobře... Premiéra: 5. 2. 2015 Režie: Andy Wachowski, Lana Wachowski Obsazení: Channing Tatum, Mila Kunis

Stephen Hawking je jeden z největších mozků současné vědy, pokud ne tím největším. Otevřel svět fyziky široké veřejnosti, ale cesta k tomu pro něj byla velmi složitá. V jednadvaceti letech mu diagnostikovali laterální sklerózu s tím, že mu zbývají dva roky života... Teď je ale Hawkingovi 72 let a i když je na vozíku a dokáže mluvit jen pomocí počítače, stále je na poli vědy aktivní. Hawking byl také dlouhou dobu zastáncem Teorie všeho, podle které tvůrci pojmenovali i nové zpracování Hawkingova (Eddie Redmayne) života, kde s ním prožijeme jeho studentská léta, stejně tak jako krušné časy prvních let po jeho diagnóze, ale i setkání s jeho ženou Jane (Felicity Jones). Premiéra: 26. 2. 2015 Režie: James Marsh Obsazení: Eddie Redmayne, Felicity Jones

43


ZÁVĚREM

Randall Munroe: What if? / Co kdyby?

aneb Vážné vědecké odpovědi na absurdní hypotetické otázky Kdo nezná webkomiks http://xkcd.com, ať se na něj okamžitě podívá. Když už ho znáte, tak vás nejspíš pobaví druhý projekt jeho autora Randalla What if? Co kdyby člověk, který opustil NASA, aby se živil kreslením komiksů, odpovídal internetu na otázky typu “Co by se stalo, kdybych hodil míč rychlostí světla?” Internet by hltal jeho odpovědi natolik, že by se Randall eventuelně rozhodl to celé vydat knižně. Což se také stalo, rovnou v sedmnácti jazycích. Okamžitě jsem si tedy pořídil českou versi, už jen proto, abych podpořil takový lidský krok jako je vícejazyčné první vydání. Kniha nezklamala, je plná přesně toho, co byste od ní čekali, a ještě pár bonusů navíc. Horší je překlad. Lehce kulhá, když překládá Dartha Sidiouse jako “Císaře” – copak se v tradičnám českém dabingu nepoužíval zásadně imperátor? Co hůř, překladatelé asi neví nic o hudbě, protože se jim povedlo poplést dobu, beat (což občas znamená doba a občas ne, navíc je to anglicky, takže se o překladu moc mluvit nedá) a takt (což jsou typicky tři nebo čtyři doby). No fuj. Doporučuji tedy spíše anglický originál, který je tak trochu jako Wolverine – moc toho nedělá, ale v tom, co dělá, je nejlepší.

Vadim Petrov

44


Mensa úlohy DEŠTNÍKY

Zakreslete do diagramu deštníky, aby splňovaly tyto podmínky: 1. Čísla nahoře diagramu udávají, kolik kapek dopadne dovnitř diagramu v příslušném sloupci (respektive po svislé rastrové čáře). Čísla pod diagramem poté určují počet kapek, které dopadnou na zem (rovněž podél rastrové čáry). 2. Pokud se kapka nedotkne žádného deštníku, padá svisle. 3. Dopadá-li kapka nalevo od středu deštníku,

sklouzne k jeho levému kraji. Dopadá-li napravo, sklouzne k pravému okraji. V obou případech poté spadne kolmo na zem (může však samozřejmě klouzat i po více deštnících). 4. Pokud kapky dopadnou na střed deštníku, rovnoměrně se rozdělí doleva a doprava.. Deštníky jsou vysoké jen na jednu řádku a mají různou šířku. Šířka je uvedena na levém okraji diagramu. U více deštníků v jednom řádku jsou údaje uvedeny v pořadí, v jakém jdou deštníky po sobě. Deštníky mohou ležet v sousedních polích, nesmí se však křížit nebo se vyskytovat ve stejném poli.

PŘÍKLAD ZADÁNÍ

PŘÍKLAD ŘEŠENÍ

Úloha 1

Úloha 2

Úloha 3

45


ZÁVĚREM LOGIK

Hledáme kód složený ze 6 písmen. Tento kód najdete určitě v každé encyklopedii. Stejně jako ve hře Logik (anglicky Mastermind), symboly na pravé straně od jednotlivých slov mají následující význam: - prázdné kolečko: ve slově se nachází správné písmeno, ale na špatné pozici

BYS TEST 1

46

- plné kolečko: ve slově se nachází správné písmeno na správné pozici. Tedy slovo PATZER obsahuje 4 písmena z hledaného kódu, ovšem žádné z nich se nenachází na správném místě.

2


3

4

ŘEŠENÍ DEŠTNÍKY: Úloha 1

Úloha 2

Úloha 3

LOGIK: MOZART BYS TEST: 1) C, 2) C, 3) C, 4) D i F

47

Buď FIT zima 2014  

Časopis Fakulty informačních technologií ČVUT, březen 2014

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you