Buď FIT jaro 2015 by Vadim Vooku Petrov

BUĎ FIT jaro 2015

BINAURÁLNÍ AUDIO

TÉMA:

PROPOJENÍ IT A DALŠÍCH OBORŮ 1

ÚVOD

AKTUÁLNÍ DĚNÍ NA FIT

I naše fakulta přivítá dívky v rámci GirlsDay Pátý ročník konference Enterprise Engineering Working Conference v Praze Na FIT vzniká CASE/CABE nástroj nové generace Spolupráce s firmou Codiscent na projektivních technologiích Jak na všudypřítomný malware?

4 4 6 7 8

POZVÁNKY

Konec volného internetu?

AKTUÁLNÍ DĚNÍ NA ČVUT

Senát ČVUT

TÉMA: PROPOJENÍ IT A DALŠÍCH OBORŮ Informatika a multimédia Budova tak inteligentní, že si s vámi zahraje Aktivity? Technologie v NTK: do útrob fungování budovy Pro banky je IT hnacím motorem inovací IT a disciplína Enterprise Engineering

12 13 14 17 19

PORTÁL SPOLUPRÁCE S PRŮMYSLEM Jak moderní technologie z vysokoškolských kolejí ovlivňují další odvětví?

TECHNOLOGIE

Binaurální audio

STALO SE

Netradiční Večer otevřených dveří Podporujeme mladé nadané talenty Setkání Co@FIT Přehled událostí na ČVUT v kostce hyperkrychli

TVORBA

Teoretický seminář S bakalářkou za dveřmi Dělají z nás moderní technologie lovnou zvěř?

ZÁVĚREM

Herní tipy Filmové tipy Knižní recenze: První biologický virus na světě? Mensa úlohy

28 29 32 33

36 37 38

40 41 42 43

TIRÁŽ Šéfredaktor: Kamila Pětrašová Zástupce šéfredaktora: Veronika Dvořáková Redaktoři: Zdeněk Kasner, Tomáš Nováček, Richard Holaj Grafické zpracování a sazba: za skupinu Grafit Vadim Petrov, Kája Solanská, Filip Trefil Jazyková korektura: David Knap, Kamila Pětrašová Fotografie: Archiv PR FIT, pokud není uvedeno jinak. http://fit.cvut.cz/casopis casopis@fit.cvut.cz Přetisk článků je možný pouze se souhlasem redakce a s uvedením zdroje.

AKTUÁLNÍ DĚNÍ NA FIT

I naše fakulta přivítá dívky v rámci GirlsDay GirlsDay, který letos připadl na 23. dubna, je dnem, kdy se všude možně na světě otevírají technické školy, podniky a výzkumná centra dívkám, aby společně ukázala, že technika není jen mužská záležitost. Letos se k akci připojujeme i my!

Kromě naší fakulty se holky ještě podívají na FEL a FSv a návštěvu zakončí v nejnovějším přírůstku dejvického kampusu – Air House (o kterém jsme psali v minulém čísle). Kamila Pětrašová

Na FITu holkám předvedeme velmi oblíbený 3D tisk a seznámíme je s naším humanoidním NAO robotem, který ukáže, co nového ho naši studenti naučili.

Pátý ročník konference Enterprise Engineering Working Conference v Praze EEWC je prestižní setkání vědců a odborníků z praxe v oblasti inženýrství podniků. Letošní ročník se bude konat 15.-19. června v pražském hotelu Clarion. Akci pořádá Katedra softwarového inženýrství ve spolupráci s Centrem pro konceptuální modelování a implementace v rámci zapojení do sítě Ciao! http://ciaonetwork.org/. Na konferenci vystoupí řada předních odborníků z oblasti Enterprise Engineering, Information Management a Computer Science. Součástí konference je i doktorandské konsorcium, kde mají doktorandi příležitost prezentovat své (mezi)výsledky a získat kvalitní zpětnou vazbu a tipy pro další práci. Robert Pergl

http://ccmi.fit.cvut.cz/eewc2015/

AKTUÁLNÍ DĚNÍ NA FIT

Na FIT vzniká CASE/CABE nástroj nové generace CASE = Computer-Aided Software Engineering, tedy nástroje podporující práci softwarového inženýra. CABE = Computer-Aided Business Engineering, tedy nástroje podporující business modelování, především inženýrství podniků (Enterprise Engineering). V Centru pro konceptuální modelování a implementace vyvíjíme novou platformu DynaCASE. Platforma je určena pro studenty, výzkumníky i odborníky z praxe. Platforma umožňuje snadné vytváření nových typů prvků, diagramů, gramatik a jejich zobrazování, validace a transformace. Platforma DynaCASE navazuje na myšlenku nástroje OpenCASE/OpenCABE http://opencase.net vyvíjeného na Katedře softwarového inženýrství Mgr. Martinem Podlouckým v minulých letech. Oproti OpenCABE na platformě

Eclipse se DynaCASE vyznačuje jednoduchou, čistou, přístupnou architekturou postavenou na čisté objektové technologii Pharo http://pharo.org. Pro implementaci vlastních modelů a algoritmů tak stačí znalost jednoduchého jazyka Smalltalk, např. v rozsahu předmětu BI-OOP. O tomto zajímavém projektu se dočtete více v některém z dalších čísel časopisu.

Robert Pergl

https://github.com/dynacase/ dynacase

Spolupráce s firmou Codiscent na projektivních technologiích Firma Codiscent je autorem revolučních technologií usnadňujících programování rozsáhlých aplikací sestávajících z různých technologií a programovacích jazyků, kde se opakují stejné konceptuální vzory nad různými syntaxemi – např. GUI + databáze + logika nad vícero platformami (desktop, mobilní zařízení, web, apod.). Na rozdíl od konkurenčních řešení projektivní technologie i přes svou vlastní inteligenci neodstiňují programátora od generovaného zdrojového kódu, zůstává tak nad ním plná kontrola. FIT je akademickým partnerem Codiscent a v současnosti běží dvě závěrečné práce na Katedře softwarového inženýrství zaměřené na využití projektivní technologie v oblasti migrace databázových schémat (bp – Christian Golian) a generování webových rozhraní (mp – Bc. Jakub Červenka). Projektivní technologie též bude součástí připravovaného předmětu zaměřeného na pokročilé .NET technologie.

Robert Pergl, Ondřej Dvořák

AKTUÁLNÍ DĚNÍ NA FIT

Jak na všudypřítomný malware? V úterý 21. 4. jsme si užili přednášku slovenského specialisty na reverzní inženýrství Ing. Juraje Malcha na téma aktuální malware scéna. Přednášející skvěle komunikoval se studenty, jeho projev byl uvolněný a prošpikovaný množstvím vtípků. Nové informace se dozvěděli nejen studenti, ale i běžní uživatelé, kteří se v IT technice, natož reverzním inženýrství, nevyznají.

O zajímavosti tématu napovídal i plný Ballingův sál. Byl to i trochu mezinárodní „večírek”, protože náš host mluvil slovensky a prezentaci měl v angličtině (prý především proto, že je líný), takže pozornost byla nejméně na 100 procentech. Kromě představení některých technologií a postupů, jak ESET pracuje s malwarem, ukázal Juraj i vzkazy v kódech od protivníků. Nebo také to, jak se malware dá použít výjimečně k prospěšné věci, ale v takovém případě hraje velkou roli kreativita „škůdců”. Na konci od studentů a hostů přišlo několik doplňujících dotazů. Juraj ujistil, že společnost ESET sama malware nevyvíjí. A především připomněl, že v dnešní době být paranoidní je poměrně nedosta-

čující. Své povídání ukončil prohlášením, že pro studenty, kteří mají možnost studovat techniku, je to zároveň výsada stejně jako povinnost zkoumat, vyvíjet se a zdokonalovat se. Juraj Malcho je od roku 2011 ředitel pro výzkum ESET, oddělení, které je zodpovědné za detekci malwaru, stejně jako návrh, vývoj a údržbu ESET technologií zahrnující nejznámější produkt ESET NOD 32 Antivirus a ESET Smart Security. Pravidelně přednáší v prestižních mezinárodních institucích (NATO), i na univerzitách, především na Slovensku, v České republice a Kanadě. Sám absolvoval na Slovenské technické univerzitě v Bratislavě.

Kamila Pětrašová

POZVÁNKY

Konec volného internetu? Přijďte si poslechnout špičky z IT i práva na konferenci LAW FIT

Internet už dnes není zcela volný a svobodný. Neomezenou svobodu na něm stále častěji omezují jak státy, tak soukromé společnosti, v čele s poskytovateli připojení.

Na jedné straně se svádí bitva mezi telekomunikačními a internetovými společnostmi o takzvanou síťovou neutralitu. Na straně druhé se blokování přístupu k obsahu využívá jako metoda, jak zabránit přístupu k některým webovým stránkám. Existuje tedy ještě jeden, rovný internet? Právě tyto otázky se budou diskutovat na již 3. ročníku konference LAW FIT. Konference se bude ve třech blocích věnovat technickým a právním omezením volného internetu. První blok se bude věnovat regulačnímu rámci a vystoupí na něm mimo jiné předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu Jaromír Novák. Další příspěvky přednese vyučující FITu, advokát Zdeněk Kučera a IT konzultant a vyučující MFF UK Jiří Peterka Druhý blok přinese diskuse předních hráčů na českém trhu telekomunikací nad omezením rychlosti internetu a blokováním přístupu k různým službám ze strany poskytovatelů připojení. Těšit se můžete na interview s Petrem Slováčkem, členem představen-

stva O2 a zajímavou diskusi Ondřeje Filipa, výkonného ředitele CZ.NIC, Zdeňka Cendry, spoluzakladatele Peering.cz a Jana Klesly z Lidových novin. Třetí blok se pak soustředí na omezení přístupu k obsahu internetu ze strany poskytovatelů připojení a internetových vyhledávačů. Jejich praxi poodkryje Eva Martinicová z Google a Martin Cach z UPC. Právní pohled pak obstará soudkyně Veronika Křesťanová z Městského soudu v Praze a Matěj Vácha z advokátní kanceláře Pelikán Krofta Kohoutek. Nenechte si ujít tuto ojedinělou událost, kdy se na FITu sejdou špičky z české IT scény. Konference proběhne 18. května 2015 v prostorách Nové budovy ČVUT. Registrace probíhá zdarma na webových stránkách www.law.fit.cvut.cz.

Zdeněk Kučera Foto: http://fb.com

AKTUÁLNÍ DĚNÍ NA ČVUT

Senát ČVUT Když jsem byl po napsání článku o CIIRC požádán o další příspěvek do fakultního časopisu z oblasti akademického senátu ČVUT, přemýšlel jsem, o čem by asi měl být... Samozřejmě by se toho nejvíc dalo napsat o chystané změně Studijního a zkušebního řádu, ale moje zkušenosti z nedávné doby mě vedou k něčemu naprosto jinému. Získal jsem pocit, že spousta studentů z ČVUT obecně neví, k čemu je takový akademický senát dobrý, co se tam řeší, a jak to všechno probíhá. Vůbec se tomu nedivím, protože před rokem a půl jsem na tom byl hodně podobně. Proto bych se s vámi rád ve zkratce podělil o zkušenosti a poznatky získané za rok a půl v senátu.

Co to je akademický senát? Je to zákonem stanovený kontrolní orgán každé vysoké školy. Jsou do něj voleni zástupci jak z řad akademických pracovníků, tak z řad studentů. Studentů pak musí být v takovém senátu nejméně třetina a nejvýše polovina členů. ČVUT se s poměrem dvou pětin pohybuje tak někde mezi. Tento poměr používá také „malý“ fakultní senát na FITu. O čem rozhoduje akademický senát? Tou nejzásadnější pravomocí je možnost volit a také odvolat rektora v případě senátu celé školy, v případě senátu fakultního pak volit a odvolat děkana. Vzhledem k tomu, že jsem ve fakultním senátu nikdy nepůsobil, tady moje zmínky o něm končí. Více se možná dočtete třeba už v příštím čísle od některého z fakultních senátorů... ;) Dále senátem procházejí všemožné dokumenty od rozpočtu celé školy přes prodej nemovitostí (např. Hotelu Krystal), harmonogram akademického roku, ubytovací řád SÚZ ČVUT včetně harmonogramu ubytování a spoustu dalších dokumentů, až po interní předpisy jako Stipendijní řád nebo Studijní a zkušební řád a schvalování in-

terních předpisů fakult, již schválených senátem fakultním. Zdaleka jsem nevyjmenoval vše, zkrátka je toho hrozně moc, přičemž některé dokumenty senát opravdu schvaluje a k jiným se pouze nezávazně vyjadřuje. V každém případě však platí, že senát sám od sebe žádný předpis „nezařídí“, neboť veškeré dokumenty předkládá formálně rektor, přičemž autory jsou typicky lidé z vedení samotného ČVUT a jednotlivých fakult. Upřímně řečeno, kdo je opravdu autorem, senátory vlastně nezajímá. Na nich pouze je, aby vhodnost předkládaného dokumentu posoudili, přičemž typicky navrhují změny takové, aby dokument poté mohli s čistým svědomím co nejvýraznější většinou podpořit. To, že se senátoři nepodílí od prvních chvil na tvorbě dokumentů je jistě správné, neboť tak při samotném konečném rozhodování nejsou tvorbou nijak zatíženi a neztrácí tak potřebný nadhled. Aby senát zvládl nápor veškeré pracovní náplně, existují v něm pracovní komise, které dokumenty týkající se jejich oblasti do všech detailů projdou

Více informací jistě najdete na již zmíněných facebookových stránkách (https://www.facebook.com/ascvut), kde se bez obav můžete také ptát. 10

a ostatním senátorům, kteří dokument projdou více po povrchu, pak doporučí, jak hlasovat. Je to složité, je toho moc, já vím... I proto jsme se jako studenti rozhodli razantně oživit komunikaci se všemi členy akademické obce, což jistě mnozí z vás postřehli a teď již sledujete stránky Akademického senátu ČVUT na Facebooku. Vaše názory, náměty a v neposlední řadě i podpora jsou pro nás velmi důležité. Že jsme se vydali správnou cestou podporuje i fakt, že senátoři z řad akademických pracovníků na minulém zasedání zmínili potřebu ještě více se zaměřit na sociální sítě. A abych jenom neplkal... V posledním období jsme například mluvili o možném prodeji nevyužívaných pozemků ČVUT za cílem získat dostatečné finance na investice do infrastruktury a vybavení v dalších letech. A samozřejmě ten studijní a zkušební řád... Těžko se mi o něm píše, protože i když je už jen den před uzávěrkou tohoto čísla, bojím se, že situace se do uzávěrky ještě třikrát změní. V původním návrhu, který přišel do senátu, bylo několik velmi kontroverzních bodů: docházka na přednášky deklarována jako povinná, při druhém zápisu předmětu jenom jeden opravný zkouškový termín, kredity za předměty mimo studijní plán nepočítány do limitu pro postup do dalšího úseku studia, zrušení tištěného výkazu o studiu a změny v pravidlech pro hodnocení celkového prospěchu. O těchto bodech se vedla celkem vášnivá diskuze na několika frontách, přičemž u některých se relativně snadno došlo ke shodě. Například jsme byli ujištěni, že elektronický index bude fungovat spolehlivě a bude procesně nastaven tak, aby mohlo dojít maximálně k rychle a snadno napravitelnému pochybení

na straně uživatelů. V případě celkového prospěchu (fialové a červené diplomy) se bude fialový rušit a pro červený se ruší podmínka maximálně jednoho předmětu klasifikovaného E, přičemž v magisterském studiu se posunuje hranice průměru na 1,3. Studentů již studujících se změna nedotkne díky přechodnému ustanovení. Mnohem zajímavější diskuse se točila kolem ostatních zmíněných bodů. Argumentem pro povinné přednášky byla malá účast studentů, kteří prý po dokončení střední školy dostanou najednou příliš mnoho svobody a všude kolem slyší hesla typu „Co bys tam chodil, když nemusíš“. V případě počtu zkouškových termínů a počítání kreditů nám byly vyjmenovány způsoby, jakými někteří studenti těchto „děr“ zneužívají. Momentálně jsem přesvědčen, že se nám povedlo najít taková řešení, která zmíněným jevům sice zabrání, ale současně se nedotknou poctivých studentů. Povinné přednášky jsou zažehnány, nadále bude možné zapisovat si pro IT relevantní (nikoli nesmyslné) předměty z ostatních fakult aniž by se student musel bát, že možná právě kvůli tomuto předmětu nesplní limit kreditů pro postup do dalšího ročníku, a změny v počtu zkouškových termínů alespoň trochu svědomitý student reálně nepocítí. Více informací jistě najdete na již zmíněných facebookových stránkách, kde se bez obav můžete také ptát. A pokud z nějakého důvodu nemáte rádi Facebook, použijte třeba mail nebo jinak kontaktujte svého senátora. Jako by nestačilo, že se SZŘ věnuji téměř denně již měsíc a půl... Za méně než 12 hodin v tom zase budu pokračovat. Tak snad to dobře dopadne! Standa Jeřábek

TÉMA: PROPOJENÍ IT A DALŠÍCH OBORŮ

Informatika a multimédia Počítače proměnily svět. A hodně patrné je to ve světě multimédií. Na film už nemusíme do kina, ale můžeme si ho pustit na svém notebooku, tabletu nebo telefonu. Vznikly i nové formáty: seriály, videoklipy, přímé přenosy... Ale o mnoho zajímavější jsou změny na druhé straně barikády – u tvůrců obsahu. Už dávno se nestříhá celuloid nůžkami. Místo toho se za sebe skládají jednotlivé digitální obrázky, často výrazně upravené nebo dokonce počítačem generované. Ty se pak ještě zabalí do formátu, který se pokusí ušetřit něco na datové lince. Ale to vše něco stojí – a v našem případě platíme křemíkem. Na typický FullHD přímý přenos si i dnes troufne třeba jen herní notebook nebo high-endový plno-

hodnotný procesor. A grafickou akcelerací se zrovna v tomto případě nezachráníte, protože tu zatím málokdo umí využít. Ale i pak jsou objemy dat nezanedbatelné (jednotky i desítky GB za hodinu FullHD). A tak v AVC disponujeme nejen výkonnými pracovními stanicemi, ale i datovou a obecně výpočetní infrastrukturou, která je jen z části pokrytá externími subjekty.

Máme tedy servery na kolejích v Podolí a Strahově, datové úložiště a výpočetní uzel na naší fakultě, 10TB pásek v Plzni a virtuál kdesi za Prahou. A teď to všechno spojte do jednoho systému. Navíc, když dnes je nutností pracovat v rozlišení FullHD a 4K klepe na dveře. Typicky to pak vypadá třeba tak, že na Mezinárodním filmovém festivalu Praha – Febiofest máme až 6 kamer připojených přes střižnu do PC s 4-jádrovým Xeonem, ze kterého posíláme cca 8 Mb H.264 signálu za vteřinu na YouTube nebo jakýkoliv jiný

(a třeba i náš) streamovací server, zároveň data ukládáme a archivujeme. Zajímá vás víc? Chcete si hrát s velkým množstvím obrazových dat? Pošlete mi zprávu na petr.pulc@avc-cvut.cz. Uspořádáme drobné setkání a rádi se o tom rozpovídáme osobně!

Petr Pulc Foto: archiv AVC

Budova tak inteligentní, že si s vámi zahraje Aktivity? Na ČVUT je jeden magisterský studijní program, který se jmenuje Inteligentní budovy, ale zklamu asi skalní nadšence vědomostních her, zatím si s výtvory zdejších studentů moc her nezahrajete.

Program Inteligentní budovy vznikl na ČVUT v roce 2009 a do jeho výuky se zapojily už od počátku tři fakulty, jsou jimi Fakulta elektrotechnická, Fakulta strojní a Fakulta stavební. Každá fakulta zde má nezastupitelnou roli. Inteligentní budovy nejsou jen o velkém množství systémů, které třeba i uvaří kávu přesně na sedmou hodinu ráno, je to hlavně o kvalitním vnitřním prostředí, ve kterém se vždy budeme cítit komfortně, technice prostředí, kde čerstvý vzduch je základ, řídících systémech, ovládajících vše potřebné a v neposlední řadě služby a management. Ve všem je brán zřetel na to, aby byla budova efektivní ekonomicky, energeticky a fungovala s minimálním environmentálním dopadem.

A co znamená tento program pro studenty?

Neuvěřitelná příležitost mezioborové spolupráce, kdy se ajťáci a elektrotechnici zbavují ponorkové

TÉMA: PROPOJENÍ IT A DALŠÍCH OBORŮ nemoci, strojaři dostávají kopřivku při slově elektřina a studenti FSv se také podívají na Karlovo náměstí. Pro všechny je to velké testování kritického myšlení. A už navždy ví, že bionafta není tak bio, jak se tvrdí. „Budovy jsou jednou z oblastí s nejvyšším potenciálem pro dosažení energetických úspor a pro podstatné snížení negativního dopadu lidské aktivity na životní prostředí. K využití tohoto potenciálu je nezbytný integrovaný přístup ke všem fázím životního cyklu budov, a to jak stávajících, tak nových.“ prof. Zdeněk Bittnar

Univerzitní centrum energeticky efektivních budov

Zkráceně UCEEB je jistým svatostánkem pro program Inteligentní budovy. Již samotná výstavba byla realizována za užití všech základních pilířů udržitelného stavebnictví. Nachází se v Buštěhradě v prostoru průmyslového areálu. V laboratořích tu vzniká budoucnost pod rukama špičkových akademiků z FEL, FS, FSv a FBMI.

Jan Malý

Technologie v NTK: do útrob fungování budovy Přiznejte se – překvapila vás Národní technická knihovna, když jste ji poprvé viděli? A jak to vnímáte nyní? Je to stále ona mocná a tajuplná budova, která se nepodobá žádné jiné knihovně, do které jste kdy chodili?

Pro studenty FIT symbolizuje NTK, nepřehlédnutelná dominanta ve středu dejvického kampusu, především vítané místo ke studiu a odpočinku. Na pozadí této impozantní budovy otevřené v roce 2009 ovšem funguje mnoho zajímavých technologií, které návštěvníci považují za samozřejmost. Vzhledem k samotném principu této knihovny, která má sloužit mimo jiné jako středisko studentů technických škol, a k její celkem krátké historii, jde o moderní systém, který se i přes pár neduhů snaží uspokojit požadavky i těch nejnáročnějších návštěvníků. A takový návštěvník NTK, to zdaleka nemusí být vášnivý čtenář!

Jak vznikla tato reportáž

Rozhodl jsem se, že se na technologie uvnitř budovy NTK, kterou denně navštěvují stovky studentů ČVUT, podívám zblízka. Za tímto účelem jsem se se-

šel s Ing. Ondřejem Kochem, vedoucím odboru pro informační technologie, ICT služby a infrastrukturu. Díky němu jsem se dozvěděl o vnitřním fungování knihovny, mohl jsem si vše prohlédnout na vlastní oči a získal jsem od něj také popisy technických detailů v následující části článku.

Koloběh půjčování knih

Nebýt registrační přepážky, kterou musíte projít, když si chcete v NTK půjčit nějakou knihu, vystačíte si při této činnosti zcela sami. Základem jsou RFID čipy uvnitř každé knihy, které umožňují evidenci knih vypůjčených jednotlivými zákazníky a které poskytují knihovníkům přehled o jejich pohybu uvnitř knihovny. Čipy jsou dostatečně silné, aby umožnily například i částečnou kontrolu umístění knih v regálech pomocí čteček. A pokud se pokusíte projít rámem

s nenačtenou knihou ven, po varovném signálu vám pracovník může rovnou i oznámit název knihy, kterou máte skrytou v tašce. Vracet knihy zpět můžete v kteroukoliv dobu, kdy je otevřený parter NTK. Stará se o to tzv. „vracečka“, přístupná z vnějšku, která dokáže knihu v mžiku oka roztřídit do příslušného koše podle podlaží. Systém monitoruje zatížení jednotlivých košů a pracovníci knihovny se starají jejich rozvážení na příslušná patra.

Vnitřní klima budovy

Prostory jsou vytápěny třemi různými způsoby – otopnými registry, systémem pro aktivaci betonového jádra a podlahovým vytápěním, které se nachází v betonové desce v 1. a 2. NP. Vytápění pomocí betonového jádra funguje na systému plastových trubek v betonových stropech, kterými proudí podle

potřeby topná nebo chlazená voda. Teplonosná látka předává betonové hmotě teplo, které se zde akumuluje. Obdobně je tomu pak v chladicím období, kdy chlazená voda teplo z materiálu stropů pro změnu odebírá. Zdrojem chladu je kompresorová chladicí jednotka se vzduchem chlazeným kondenzátorem, primární okruhy chlazené vody jsou pak naplněny nemrznoucí směsí. V letním období je využíváno noční ochlazování studeným venkovním vzduchem přiváděným otevíratelnými okny ovládanými servopohony řízených počítačem – tímto způsobem je zajištěno přirozené větrání a odvádění tepla s minimálními nároky na energie. Při vyšších teplotách v letním období se provozuje chladicí stroj pro předchlazení objektu systémem aktivace betonového jádra. Chlazení centrální serverovny je zajištěno systémem přesné klimatizace se čtyřmi klimatizačními jednotkami s vlastními zdroji chladu.

Vzduchotechnika

O výměnu vzduchu uvnitř knihovny se stará zařízení vzduchotechniky. Budova je větrána ve všech prostorách buď nuceným odvětráním vzduchotechnikou, nebo přirozeně okny s využitím komínového efektu atria. Prostory volných výběrů knih jsou větrány ve značné míře přirozenou cirkulací, pokud to nestačí, vypomohou ventilátory na střeše s plynule regulovanými otáčkami. Jednotky jsou vybaveny výměníky pro ohřev i chlazení vzduchu a dále komorami s elektrodovými vyvíječi páry. Vzduch je do větraných prostor přiváděn podlahovými vyústkami. Prostory kanceláří jsou větrány přirozeným způsobem otvíratelnými okny v kombinaci s nuceným větráním, zasedací místnosti jsou větrány samostat-

TÉMA: PROPOJENÍ IT A DALŠÍCH OBORŮ

ně. Množství přiváděného a odváděného vzduchu je minimalizováno, jelikož se počítá s kombinací s přirozeným větráním.

WiFi a bezdrátový signál

NTK je rájem pro notebooky a mobilní telefony: v celém objektu je k dispozici jak bezdrátová síť pro registrované zákazníky, tak síť eduroam pro studenty. Tedy alespoň teoreticky. Jak už to tak bývá, praxe je trochu jiná a problémy s připojením do WiFi sítě bývají častým zdrojem stížností. Z větší části jde o fyzikální problém – může za to nepříznivá kombinace konstrukce budovy, použitých materiálů a množství typů klientů bezdrátové sítě.

Hlavní příčiny problémů

Konstrukce budovy neposkytuje dostatek překážek pro šíření 2.4Ghz signálu napříč budovou. Vzhledem k tomu, že na 2.4Ghz frekvencích jsou pouze 3 nepřekrývající se pásma, je prostor pro efektivní nasazení pro stovky klientů v jednom prostoru limitovaný z principu technologie. Použité materiály pláště budovy odrážejí bezdrátový signál v 2.4Ghz pásmu. Ocelí zesílený beton a pokovené sklo jsou bohužel právě ty materiály, které mají vysokou odrazivost pro bezdrátový signál v pásmu 2.4Ghz. Dalším problémem jsou kovové překážky v podobě regálů na knihy uvnitř budovy. Enormní množství klientů. Dle dohledového systému není problém dostat se ve špičce přes 1200 klientů. K tomu se připojuje pro WLAN řešení nevýhodný poměr klientů komunikujících v pásmu 2.4 Ghz (přes 80 %) a 5 Ghz (méně než 20 %). Absence kontroly nad nastavením a aktuálními ovladači bezdrátových adaptérů jednotlivých klientů. Vysílací výkon klientů je bohužel standardně

nastaven na maximální hodnotu, klienti tedy sami vytvářejí rušení pro spoustu okolních AP. Dle WiFi standardu si koncový klient sám rozhoduje, ke kterému AP se připojí. WiFi systém se sice může snažit klienta odpojit a uměle ho tak „nutit“, aby se připojil na jiné AP, ale hlavní rozhodovací slovo zůstává vždy na klientovi. Co mohou tedy návštěvníci vyzkoušet pro lepší připojení? Můžou zkusit: • preferovat 5 Ghz (pokud lze), • aktualizovat ovladač své bezdrátové karty, • snížit vysílací výkon své bezdrátové karty (pozor, toto nastavení pomůže klientům uvnitř NTK, na jiném místě ale může naopak připojení znemožnit), • zapnout v nastavení bezdrátové karty agresivnější nastavení pro roaming (či naopak méně agresivní – zde záleží na aktuální pozici klienta, pakliže je na rozhraní několika AP, je nutné být naopak méně agresivní). Další postup NTK se nese především v duchu obměny technického řešení. Bezdrátová technologie 3Com Wireless Switch, která byla nainstalována v roce 2008, je nyní již mimo oblast morální životnosti (její výroba byla ukončena v roce 2010). Technické vlastnosti nových bezdrátových systémů v oblasti real-time automated optimalization a globální nasazení 802.11n mohou pomoci – jedná se zejména o funkce Dynamic client load balancing a AirTime Fairness a Beamforming. Realizace této obměny je naplánována na rok 2015.

Kabelová LAN

Poměrně nedávno zpřístupnilo NTK návštěvníkům pro připojení k síti i ethernetové zásuvky umístěné ve stolech. Ne všechny zásuvky ve veřejné části jsou

ovšem zasíťované – důvodem bylo rozhodnutí při výstavbě budovy, že bude investováno především do chytré kabeláže a patchpanelů, namísto do dostatečného množství switchů. Proto v některých rozvodnách chybí dostatek portů u switche. Tento problém je možno vyřešit přesunutím jiných switchů z jiných rozvoden a kompletní výměně rozvoden, z nichž budou switche přesunuty. Tuto akci plánuje NTK na první půlku roku 2015. Důvodem, proč nelze pouze doplnit nové switche, je především stáří těch současných a to, že jejich výrobce 3Com již de facto neexistuje. Switche jsou zapojeny do stacků, kterýmžto pádem je možno mít v rozvodnách jen stack kompatibilních switchů.

A nejen to…

V NTK usnadňuje návštěvníkům život i mnoho dalších technologií – ať už jsou to samoobslužné skříňky, do kterých si můžete přes den uložit věci, veřejné počítače s terminálovým přístupem nebo multifunkční zařízení pro skenování a kopírování. Pro

vstup do vnitřních prostor lze použít jednorázový kód, případně pak pro pravidelné vstupy libovolnou čipovou kartu. Nejvyužívanější jsou v současnosti karty ISIC (studentské průkazy), resp. karty Opencard (u veřejnosti).

Závěrem

Ačkoliv zde budova NTK stojí teprve necelých 6 let, sdílí stejný úděl, jako všechny současné moderní technologie – zařízení použitá ve vnitřních systémech rychle (morálně i funkčně) zastarávají. Je tedy právě na technickém zázemí, aby i při nepřetržitém celoročním provozu byly v NTK všechny služby dostupné v kvalitě, kterou zákazníci očekávají. Zatím se to (i přes drobné zádrhely) daří a Národní technická knihovna je stále místem, kam se rádi vracejí nejen studenti z okolních vysokých škol, ale i ostatní návštěvníci.

Zdeněk Kasner foto: archiv NTK

Pro banky je IT hnacím motorem inovací Bankovní sektor je jedním z odvětví, ve kterých informatika hraje klíčovou roli. Díky technologiím můžeme platit platebními kartami, používat internetové bankovnictví nebo mít přístup k hotovosti z kteréhokoli bankomatu. I do tohoto konzervativního prostředí však vstupují nové IT trendy, které v konečném důsledku určují vítěze a poražené. Jak mohou technologie pomoci ke zvýšení konkurenceschopnosti bank? I tímto tématem se naši studenti zabývají. Na první pohled se může zdát, že banky jsou velké a nudné instituce, kterých se technologické trendy příliš netýkají. Při důkladnějším prozkoumání však zjistíme, že opak je pravdou. Za hradbami z poboček, bankovních poradců a sazebníků se „ukrývá“ nemalé množství lidí, snažících se posunout celou organizaci kupředu. Ať už v rámci služeb poskytovaných klientům nebo v interním fungování. Banky jsou však v zavádění novinek mnohem opatrnější než zbytek

trhu. Hlavním důvodem jsou bezpečnostní pravidla, odpovídající povaze finančních dat. Přeci jen by bylo nemilé, aby se údaje o vašich finančních transakcích dostaly do cizích rukou. Nemluvě o možnosti zadávat platební příkazy. Když navíc připustíme, že velké české banky mají statisíce klientů a celkovou sumu vkladů v řádu stovek miliard korun, je odpovídající zabezpečení rozhodně na místě. To však neznamená, že se bankovní služby neinovují.

TÉMA: PROPOJENÍ IT A DALŠÍCH OBORŮ Přestože se na první pohled může zdát, že taková virtuální peněženka je v principu jednoduchá věc, není tomu tak. Na úrovni IT architektury a zabezpečení dat jde o komplikovaný projekt a může trvat i roky s takovou službou přijít na trh. Banky technologické trendy bedlivě sledují a snaží se hledat způsoby, jak jejich adaptační proces zvládnout co možná nejrychleji a zároveň vyhovět všem regulatorním a bezpečnostním předpisům se zachováním únosné míry reputačního rizika. Proto se snaží inovovat nejen finanční služby, ale i interní fungování organizace, které má na rychlost a kvalitu dodaných řešení výrazný vliv.

Inovační laboratoř Komerční banky spolupracuje se studenty FIT ČVUT

Konkurence mezi „virtuálními trezory“ nespočívá jen v úrokových sazbách

Říkáte si, že hlavní marketingovou zbraní klasických bank je úroková sazba? Z velké části máte pravdu, nicméně je zde jedno velké „ale“. Představte si například to, že byste ke svému bankovnímu účtu neměli internetové bankovnictví. Chtěli byste takový účet? Pravděpodobně ne. Možnost zadávat platby a kontrolovat výpisy přes internet je dnes samozřejmostí, ale ne vždy tomu tak bylo. Podobným procesem dnes prochází mobilní bankovnictví, které se pomalu stává standardem. Model služeb u bankovních produktů je dnes komplexnější než kdy předtím. Kromě internetových a mobilních bankovnictví se můžeme setkat s řadou finančně orientovaných služeb, jako jsou NFC platby, internetové platební systémy (například PayPal), virtuální peněženky (například Apple Pay či Google Wallet) nebo personální finanční manažeři. Všechny tyto služby stojí a padají právě na informačních technologiích a schopnostech interního IT týmu úzce spolupracovat s ostatními odděleními podniku (v IT terminologii s „byznysem“).

Čím se v KB studenti FITu zabývají?

Každá banka přistupuje k technologickým inovacím trochu jiným způsobem. Například v Komerční bance vznikl pod vedením Ing. Jana Malého takzvaný Innovation Lab, který je součástí IT architektury a má za úkol přinášet, podporovat a ověřovat nápady na zkvalitnění služeb i vnitřních procesů. Pro generování a zpracování inovací navíc nevyužívá pouze interní zdroje a externí firmy, ale intenzivně spolupracuje i s univerzitami, včetně FIT ČVUT! Spolupráce mezi naší fakultou a inovační laboratoří Komerční banky započala již na jaře roku 2014 pod odbornou záštitou prof. Ing. Jana Dohnala, CSc. Od té doby se tým FIT ČVUT podílí na několika inovačních aktivitách z oblasti Social Computing, Mobile Computing či Digital Banking. Studenti jsou zapojeni do konkrétních projektů a mohou tak důkladně poznat aktuální situaci. Zároveň mají šanci spolupracovat na konceptech a reálných řešeních, která na své produkční použití teprve čekají. Nabyté poznatky navíc mohou využít pro své bakalářské či diplomové práce. Součástí spolupráce s KB je i podpora výzkumných aktivit z oblasti metod Enterprise Engineering, které jsou na FIT ČVUT vyučovány v rámci Centra pro konceptuálního modelování a implementaci (CCMi). Pavel Krejčí

• Návrh intranetového řešení na bázi principů a metod Social Computing – v kterých oblastech a procesech banky je možné podpořit obchodní model nástroji a metodami Social Computing. • Digital Marketing a Digital Banking - jakým způsobem integrovat různé prodejní a komunikační online kanály do jednoho a jak výsledná data využít. • Bi-Modal IT – nastavení pravidel, rolí a procesů pro paralelní souběh dvou přístupů k vývoji IT řešení – klasického „vodopádového“ modelu a agilních přístupů. • Návrh pravidel a procesů pro sběr a vyhodnocení inovací. • Využití principů gamifikace při adaptaci nových IT technologií.

IT a disciplína Enterprise Engineering Navrhování, vytváření a realizace podnikových struktur, procesů, pravidel a jejich informační podpory se stává uznávanou inženýrskou disciplínou se vznešeným názvem Enterprise Engineering. Leckterý jaderný fyzik možná ohrne nos, faktem však je, že vyladit obrovský podnik čítající třeba desítky tisíc zaměstnanců do optimálního fungování není vůbec jednoduchá záležitost. Pokud se chvíli pobavíte třeba s konzultantem z některé velké konzultantské firmy jako je Deloitte, E&Y nebo PWC, tak zjistíte, že ani v mnohem menších firmách to často nefunguje tak, jak by mělo, a není vůbec jednoduché fungování firmy správně nastavit. Proč ne? Každý inženýr totiž nejdříve potřebuje znát a chápat teoretické základy, na kterých daná disciplína stojí a vládnout fungujícími metodami, jak pracovat. Stavař a architekt se učí chápat a využívat statiku, mechaniku, chemii, geometrii a další nutné teoretické základy a na nich postavené postupy. Co má inženýr podniků? Donedávna to byl pouze „selský rozum“, který je fajn, ale... Skutečně byste chtěli bydlet v domě postaveném metodou selského rozumu? Asi ne. Naštěstí jsme v posledních letech svědky etablování právě disciplíny Enterprise Engineering (EE, česky by se dalo přeložit jako „inženýrství podniků“). Tato disciplína studuje teorie z oblasti sociologie, psychologie, ontologie a informatiky a formuluje z nich klíčové teorie a postupy pro EE, které jsou následně aplikovány do praxe v podobě metod. Za otce EE je považován Prof. Dr.ir. Jan L. G. Dietz, emeritní profesor z holandské technické university v Delftu. Prof. Dietz je autorem klíčových teorií, na kterých stojí EE. Ty jsou označeny řeckými písmeny např. τ, δ, β, ψ apod. Prof. Dietz je autorem monografie „Enterprise Ontology – Theory and Methodology“, která je cosi jako bible enterprise inženýra. Zajímavé, ale začínáte usínat? Tak to je čas na jednu perličku, která vás zaručeně probere! Jelikož zaznívala řada nářků, že učebnice je moc teoretická a prof. Dietz je nejen špičkovým odborníkem, ale má i velký smysl pro humor, rozhodl se vyhovět těmto

TÉMA: PROPOJENÍ IT A DALŠÍCH OBORŮ stížnostem a napsal pohádku (ano, čtete správně, pohádku), ve které se Alenka dostane do říše trpaslíků (přesně gnómů), kteří jsou mistři v inženýrství podniků, a tito trpaslíci odhalí Alence tajemství (přesně esenci) této disciplíny a jejich teorií. Tím humor ještě nekončí, na tuto knížku totiž navazuje ještě téměř dobrodružná „kniha pro velké děti“, ve které se Alenka vrací z říše trpaslíků a aplikuje nabyté poznatky pro inženýrství svého tenisového klubu Volley. Teď jsme to trochu odlehčili, nicméně pravdou zůstává, že, jak pravil Kurt Lewin, „není nic praktičtějšího než dobrá teorie“ a vskutku, teorie EE se i přes svoji relativní mladost již osvědčily v praxi. Samotná teorie však nestačí, pro praxi potřebujeme uchopitelnou metodu a tou je v EE metoda DEMO. Nenechte se mýlit, není to žádná „demo verze“, ale zralá „Design & Engineering Method for Organisations“ (smysl pro humor prof. Dietze jsme si již představili). Tato metoda nás učí různé postupy a diagramy, které lze aplikovat v projektech EE. Můžeme zmínit třeba projekt pro Aerospace Logistic, divizi Air-France-KLM Cargo, Ford, projekty pro různé instituce. Pokud vás bude zajímat více, podívejte se na http://www.demo.nl/practical-case-studies. Jedná se o stránky Enterprise Engineering Institute (EEI),

jakési „cechovní instituce inženýrů podniků“, která nabízí kurzy, poradenství, materiály, apod. EEI sídlí v Holandsku, působí však po celém světě, podobně jako síť Ciao! (http://ciaonetwork.org/, za domácí úkol máte zjistit, co tento další vtipný akronym znamená), ve které se sdružují univerzity a firmy zabývající se EE a metodou DEMO. FIT je též členem této sítě a díky tomu můžeme našim studentům nabídnout v našich předmětech kurzy metody DEMO certifikované EEI. Enterprise Engineering je však velmi zajímavá disciplína i z hlediska IT. Ale nejdříve musíme trochu zabrousit do teorie EE, konkrétně teorie ψ. Základem je několik axiomů, nejdůležitější je asi transakční axiom (transaction axiom), který hovoří o tom, jakým způsobem spolu lidé komunikují, když se snaží něco společně vytvořit. Teorie říká, že naše komunikace sestává z určitých komunikačních vzorů, které souhrnně nazýváme transakce. Transakce v pojetí DEMO je vždy o tom, že jeden aktor (např. Lenka) něco chce po jiném aktorovi (např. Frantovi), vytvoření nějakého produktu hmotného (výrobku) či nehmotného (služby, ale i učinění rozhodnutí apod.). Transakční axiom nám říká, z jakých kroků se taková transakce může obecně skládat. Tzv. základní transakční vzor vidíme

na obrázku, ale průběh může být mnohem složitější. To ale teď necháme stranou a místo toho si představíme další důležitý axiom, axiom rozlišení (distinction axiom), který nám mj. říká, že v podniku lze rozlišit tři typy takovýchto transakcí. Tyto tři typy jsou: Na úrovni nejvyšší jsou tzv. ontologické transakce, které označujeme červenou barvou. Jejich produkty jsou určitým způsobem originální, tzn. nelze je odvodit ani spočítat z něčeho, co už existuje, nýbrž někdo povolaný musí cosi vytvořit (ještě jednou: z hlediska EE je i rozhodnutí důležitým produktem, nejen výrobek typu „ocelová trubka“). Tyto transakce tvoří tzv. O-organizaci v rámci organizace. Druhá úroveň obsahuje transakce infologické mající barvu zelenou. Ty pracují s informacemi. Ty již nepovažujeme za originální produkty, jelikož pouze hovoří o něčem, co existuje, tedy o originálních (ontologických, červených) produktech: můžeme o nich poskytovat určité informace, dále můžeme počítat z těchto informací nějaké další informace (např. statistiky, reporty), a též potřebujeme informace uchovávat a sdílet. Soubor zelených transakcí tvoří tzv. I-organizaci, tedy myšlenkovou podorganizaci starající se o informatické činnosti v rámci podniku. Třetí, nejnižší úrovní je úroveň obsahující modré, datalogické transakce. Zde pracujeme pouze s daty, pro které je charakteristické, že již nepotřebujeme ani znát jejich význam pro organizaci, pouze pracujeme s jejich formou – data ukládáme, získáváme, kopírujeme, apod. Někdy se říká, že je to „úroveň cvičené opice“, jelikož může pracovat s daty, aniž by rozuměla jejich obsahu. Tato úroveň tvoří D-organizaci. Jistě vás již napadlo, že my jako informatici se v zásadě zabýváme úrovní zelenou, infologickou a úrovní modrou, datalogickou. To ale není všechno. Jde totiž hlavně o to vyladit navzájem tyto tři úrovně, a to není vůbec jednoduché. Možná jste si všimli, že „červená“, „zelená“ a „modrá“ úroveň na sebe přirozeně navazují: transakce nižší úrovně poskytují služby úrovni vyšší. Pro správné fungování podniku potřebujeme všechny tyto úrovně správě sladit jako hodinový strojek. Jak jsme si vysvětlili, zelená a modrá úroveň je dnes typicky zajišťována softwarovými systémy (i když to tak obecně být nemusí). Jejich ultimátním úkolem v podniku je poskytovat služby ontologickým transakcím. Například: finanční ředitel byl požádán představenstvem o vytvoření finančního plánu pro následující rok (červená transakce).

K tomu si potřebuje vytáhnout řadu informací z různých informačních systémů (zelené transakce). Tyto systémy následně spoléhají na úložiště dat a získávají z nich potřebná data (modré transakce). Další výzvou EE pro softwarové inženýry je poté návrh a implementace vztahu zelené a modré úrovně. V tomto kontextu je představuje zelená, infologická úroveň práci s informacemi, tedy výpočty, algoritmy, aplikační logiku a dále interakci s uživatelem, tedy získávání vstupů, zobrazení výstupů, zaslání e-mailu apod. Modrá, datalogická úroveň se poté zabývá prací s daty a persistencí tak, jak ji znáte třeba z předmětů zaměřených na databáze. Navíc tato úroveň zahrnuje i různé platformy, na které aplikaci chceme „zhmotnit“, např. desktop (Linux/Windows/ Mac), web, mobilní aplikace pro Android, iPhone, Windows Phone a též různé databázové technologie, REST služby, apod. Kdo někdy dělal trochu složitější aplikaci, ví, že dobře sladit zelenou a modrou úroveň není vůbec jednoduché. A teď si představte třeba ekosystém desítek různých technologií... Navíc ke každé ontologické transakci je možné vytvořit různé infologické transakce a je třeba rozhodnout, které typy informací a v jaké struktuře budou potřeba. Podobně ke každé infologické transakci existuje řada alternativ datalogické podpory (zmíněné platformy a různé typy databází). Jak je vidět, informatik či softwarový inženýr jsou důležitými parťáky inženýra podniků. Co říci na závěr? Rozlišování červené, zelené a modré úrovně a dalších dovedností, které nás učí disciplína Enterprise Engineering, je klíčovým prvkem budování fungujících podniků a informačních systémů pro jejich podporu. Navíc, jejich znalostí a používáním se inženýři podniků ve spolupráci s informačními a softwarovými inženýry mohou hrdě podívat do očí inženýrům, kteří staví mosty či navrhují jaderné reaktory. Robert Pergl, Pavel Krejčí

PORTÁL SPOLUPRÁCE S PRŮMYSLEM

Jak moderní technologie z vysokoškolských kolejí ovlivňují další odvětví? Průmysl. Výroba. Marketing. Bezpečnost. To jsou jen některá odvětví, do kterých zejména v posledním letech výrazně promluvily moderní internetové technologie. Svým způsobem tyto výdobytky moderní doby mají vliv i na náš každodenní život. Ač to možná ani sami nevíte, tak některé z těchto revolučních technologií vznikly právě díky spolupráci FIT ČVUT s komerčním sektorem. Tak mohl kupříkladu vzniknout software postavený na bázi umělé inteligence a mnohé další produkty, které jsou ojedinělé i ve světovém měřítku.

Umělá inteligence

Už dříve vědci spekulovali o tom, jestli rychlý nástup počítačů a vývoj umělé inteligence nebude mít za následek, že stroje brzy nahradí člověka. Tato doba je asi ještě daleko. Člověk je v mnoha ohledech stále nenahraditelným prvkem u mnoha činností. Nicméně počítačové technologie již dnes dokázaly v mnoha ohledech svého tvůrce, člověka, překonat. Anebo mu alespoň výrazně zjednodušit práci.

Jedna z prvních českých vlaštovek na pomezí marketingové automatizace a artificial intelligence?

Jedním z takových „chytrých“ nástrojů poslední doby je i Sales Booster. Produkt určený zejména pro zákazníky z oblasti bankovnictví, telekomunikací a e-commerce segmentu, jenž slouží k optimalizaci a automatizaci marketingové komunikace. Sales Booster využívá prediktivní engine Modgen pracující na bázi umělé inteligence, který vznikal postupně v rámci FIT ČVUT. Jedná se o online nástroj, který dokáže na základě toho, co internetový uživatel v minulosti udělal, předpovědět jeho další možné chování a akce.

Sales Booster získává data z poboček, call centra, ale i z webových portálů, self-care zón a dalších komunikačních kanálů. Na druhé straně tyto cenné informace kombinuje s interními daty. Typicky sleduje, jaké produkty uživatele zajímají, jaké provádí transakce a k tomu přidává také další dostupné informace (rok narození, sociální status, jeho zájmy atd.) i řadu dalších ukazatelů. Díky tomu si dokáže software vytvořit komplexní pohled na každého zákazníka a odhadnout jeho chování, které se může dynamicky měnit v čase. Samotné řešení se dokáže samo přizpůsobovat změnám ve vzorcích chování uživatelů a na základě všech sesbíraných dat pak Sales Booster dovede vyhodnotit tu nejlepší strategii pro oslovení či získání klienta. Tak, aby neměl pocit, že je obtěžován nežádoucí marketingovou komunikací. Software také umí klientovi na základě jeho předchozích akcí nabídnout jen produkty, které jej zajímají anebo ty, u kterých je největší předpoklad, že si je zakoupí. Samozřejmě využití tohoto produktu může být daleko širší. Ale je to jen jedna z vlaštovek, které vznikly díky spolupráci s FIT ČVUT.

Když jen člověk nestačí

Jak roste význam počítačů a internetových technologií, zvyšuje se také důležitost všemožných zabezpečovacích systémů. To se týká nejčastěji finančních institucí, které se dennodenně potýkají s problémem, jak zabránit všemožným transakčním podvodům a samotné prevenci – tedy – jak je včas odhalit. I na vývoji tzv. Anti Fraud Solution se podílelo FIT ČVUT ve spolupráci se společností Profinit. Studenti ČVUT měli možnost vyvíjet produkty, které slouží k detekci online podvodů, ke grafovému vyhledávání a automatizovanému zpracování textových dat z veřejných zdrojů.

Automatizované zpracování textových dat z veřejných datových zdrojů

Profinit ve spolupráci s FIT ČVUT vyvinul software pro efektivní prohledávání webových zdrojů a sociálních sítí se zaměřením na informace z bezpečnostní oblasti. Součástí tohoto projektu bylo sestavení slovníků klíčových slov a slovních spojení v oblasti bezpečnosti a automatizované zpracování českého jazyka.

http://www.profinit.eu/

Detekce online podvodů v přímých kanálech

Ve spolupráci s ČVUT vznikl systém včasné výstrahy, který sleduje chování uživatelů v přímých komunikačních kanálech. Podařilo se tak zkonstruovat řešení, které vyhodnocuje odchylky chování klienta od jeho obvyklého vzorce a dokáže tak automaticky zastavit platbu a ochránit klientovy prostředky a dobrou pověst banky.

Grafové vyhledávání

V rámci experimentálního výzkumu grafového vyhledávání došlo také na vývoj algoritmů pro hledání opakujících se vzorců v síťových datech. Takové vzorce mohou zachycovat schémata nejčastějších typů podvodů a přispět tak k jejich včasnému odhalení. Tato technologie se uplatňuje zejména při odhalování podvodných žádostí o úvěr.

SVAT

Další produkt, který se rozvíjí díky spolupráci firmy Profinit a FIT ČVUT, je SVAT. Je to ryze český produkt sloužící pro vizuální analytiku dat (v oblasti bezpečnosti), který využívají zejména vyšetřovatelé. Těm umožňuje rychle a přehledně zmapovat vazby mezi subjekty. Urychluje pochopení situace. Ukazuje hierarchii a podstatu dat. Umožňuje spolupráci mezi více odděleními a nabízí vysoký výkon.

http://www.nfgsvat.com/

PORTÁL SPOLUPRÁCE S PRŮMYSLEM

SVAT podporuje mnoho datových zdrojů, které dokáže rychle a přehledně zobrazit na jednom místě. Vhodným nastavením umožní i nezasvěceným osobám rychlou orientaci v zobrazeném případu bez znalosti SQL jazyka. SNA algoritmy, implementované také ve spolupráci s FIT ČVUT, dokáží odhalit i ve velkých grafech souvislosti, které člověk snadno přehlédne. Implementované metriky degree, centrality, eigenvector, betweeness a Erdos number jsou detailně popsány a vysvětleny tak, aby je uživatelé mohli intuitivně používat bez větších matematických znalostí. Výsledek SNA analýzy je zobrazen přímo v grafu pomocí barev. Další oblastí, kde se spolupráce s FIT ČVUT uplatnila, jsou dodávky specializovaných mo-

dulů pro SVAT, které se zabývají umělou inteligencí a prediktivními modely, jež hodně souvisí s předcházejícím tématem AFS. Vyšetřovatelé tak mohou rychleji a přesněji vyhodnotit nastalou situaci a reagovat na ni.

Manta

Posledním startupem, který určitě stojí za zmínku, je Manta. I tento projekt vznikl za přispění akademické půdy.

http://mantatools.com/

Manta umožňuje zákazníkům naprosto podrobně zmapovat jejich datové sklady a informační toky. Něco podobného zvládají i jiné softwarové nástroje od poměrně velkého množství firem, včetně těch velkých jako jsou IBM, Oracle či Microsoft.

Manta jde ale mnohem dále a umí se na celý proces podívat více do hloubky. Umí vlastně laicky řečeno rozebrat data včetně kódu a analyzovat, co přesně dělají a zda je s nimi v rámci datových skladů nakládáno efektivně. A ušetřit tak firmám klidně i milionové částky. I tento projekt je svým způsobem ojedinělý a mohl by udělat díru do světa. Což dokazuje také to, že Manta se nedávno vydala do Silicon Valley.

Spolupráce mezi komerční a akademickou sférou je výhodná pro obě strany

A co oceňují na této spolupráci samotní zúčastnění? Studenti oceňují především možnost vyzkoušet si práci s enterprise nástroji v týmu v přední české softwarové firmě s mezinárodním přesahem. Tyto praktické úkoly, které je čekají během práce na podobných projektech, spojené s aktuálními teoretickými problémy pak mohou zahrnout do své diplomové práce nebo doktorátu a získat tak cenné zkušenosti a poznatky přímo z praxe. Oba tyto faktory jim pak mohou výrazně usnadnit přestup z akademické sféry do komerčního sektoru hned po škole. A i komerční sektor, v těchto konkrétních případech zastupovaný společností Profinit, si tuto spolupráci sám pochvaluje. Což dokládá zejména fakt, že pak většině absolventům po dokončení školy společnost Profinit sama nabízí pracovní uplatnění a pořádá pro ně i speciální náborové akce – z poslední doby je to například Měsíc absolventa. Vstup do pracovního života jim tak podobné akce výrazně ulehčují. Jak je možné vidět na několika příkladech výše, efektivní spolupráce akademického sektoru s komerční sférou je možná. A může být přínosná pro všechny zúčastněné strany. Právě díky této spolupráci pak mohou vznikat ojedinělé produkty, které se ani ve světě neztratí. Stačí jen chtít.

Tomáš Krátký, Director, Products and Services Foto: Autor, zmíněné weby projektů

http://mesicabsolventu.jobs.cz/profinit/zajimavosti-o-firme

TECHNOLOGIE

Binaurální audio Od počátku kinematografie už uběhla dlouhá doba. Velký průlom v technice, když stroj dokázal zachytit nejen obraz, ale i pohyb, změnil od základů zábavní průmysl, a od té doby se způsoby zachycování obrazu stále jenom vyvíjejí. Černobílé filmy, barevné filmy, 3D, IMAX... filmy se čím dál tím víc blíží realitě, až z toho člověku (doslova) přecházejí oči. Na co se ale stále tak trochu zapomíná, je audio. A přitom i tam se technologie posunula o velký krok kupředu. Doby, kdy byly filmy němé, jsou sice dávno pryč, nicméně i zvuková stránka filmů se pořád zlepšuje. Nevýhodou je, že tam ten posun není tak znatelný jako u obrazu. A přitom se soudruzi z NDR stále snaží udělat zážitek co nejrealističtější, nejen díky počtu bedniček. Surround systémy jako třeba 5.1 nebo 7.1 se snaží navodit pocit 3D zvuku pomocí rozložení audia na více kanálů, tedy dopomáhající k lehčí lokalizaci zdroje. O level výše je ale něco, čemu se říká binaurální audio. Tato technologie se snaží napodobit reálné prostředí a způsob, jakým lidské ucho zaznamenává zvuk. Kromě klasického levo-pravého nahrávání

(tedy fakt, že k jednomu z uší přijde zvuk o sekundu dříve, než k tomu druhému), které je využíváno při klasickém záznamu zvuku, se využívá i takzvané HRTF (head-related transfer function). HRTF bere v potaz, jak se frekvence zvuku šíří kolem hlavy a do ucha, ve vnějším a vnitřních uchu či eustachovou trubicí. Na binaurální nahrávání se používá uměle vymodelovaná lidská hlava (tedy tzv. dummy head recording) a dva mikrofony, čímž je simulováno, jak člověk zvuk opravdu slyší. Výsledný efekt se bohužel nedá používat například v kinosálech, protože efekt je znatelný pouze při poslechu audia ze stereo sluchátek, o to je však

zvuk více autentický. Při poslechu opravdu máte pocit, jako byste byli ve stejné místnosti s hudebníkem, přednášejícím či dokonce zubařem. Binaurální audio ale není výdobytkem moderní vědy. První binaurální nahrávka byla pořízena již v roce 1881. Tehdy se používal takzvaný Théâtrophone, (The theatre phone), díky kterému bylo možno si vychutnat operu či divadlo na dálku přes telefon. Byl to první použití vícekanálového zvuku na světě. O čtyřicet let později se rádiostanice v americkém Connecticutu pokusila vysílat své rádiopořady za pomoci binaurálního zvuku, ale aby posluchači mohli tuto vychytávku opravdu ocenit, museli mít dvě rádia, což si většina lidí v té době nemohla dovolit, a tak rádiostanice upadla v zapomnění. V roce 1978 ale vychází první komerčně úspěšná a známá binaurální píseň. Lou Reed kombinuje živou a studiovou nahrávku a vydává píseň Street Hassle. Moderní doba totiž přinesla velké změny, a tak je nahrávání i přehrávání jak klasického, tak binaurálního zvuku mnohem levnější, a tak se touto techno-

logií nahrávají i celá alba. Ale nejen to. V roce 2013 dokonce vyšel krátký australský film The Blind Passenger, který rozhodně stojí za to vidět. Kam se ale bude audio vyvíjet, je stále ve hvězdách. Třeba se jednou dočkáme nějakého binaurálního 3D blockbusteru. Rozhodně by to byl zajímavý zážitek.

Tomáš Nováček

Pro zažití binaurálního zvuku na vlastní kůži doporučuji například tato videa: https://www.youtube.com/watch?v=IUDTlvagjJA (Virtual Barber Shop) https://www.youtube.com/watch?v=NncADNIFHXQ (Virtual dentis binaural recording) https://www.youtube.com/watch?v=Y3l4wOLvVEo (The world‘s first binaural music video)

STALO SE

Netradiční Večer otevřených dveří Na 5. března si naše fakulta připravila Večer otevřených dveří. Ten obvykle sloužil pro zájemce o magisterské studium na FIT a v rámci takového večera proběhla prezentace magisterských oborů. Letos jsme ho ale pojali trochu netradičně a spojili jsme ho s otevřením laboratoří FIT.

Pro zájemce o magisterské studium byly připraveny dvě prezentace oborů. Za mikrofonem bylo možno vidět garanty jednotlivých oborů, ale také proděkany a samotného děkana fakulty. Atmosféra byla uvolněná a přátelská. Otevření laboratoří bylo určeno nejen pro zájemce o magisterské studium, ale i pro další studenty, včetně těch mimo FIT, kteří se v rámci své výuky běžně do labů nedostanou, a stejně tak pro širokou veřejnost, kterou práce na našich projektech zajímá. Kromě našich stálic jako je 3D Print Lab, SAGElab, hardwarová laboratoř s NAO robotem nebo bez-

pečností čipových karet, jsme tentokrát představili zájemcům novou AppleLab, forenzní laboratoř a DataLab. Jsme rádi, že jsme mohli Večerem otevřených dveří rozšířit povědomí o vědě na FIT a zájemcům o studium snad pomohli v těžkém procesu rozhodování.

Kamila Pětrašová Foto: Ondřej Brém

Podporujeme mladé nadané talenty Na FIT ČVUT rádi podporujeme nadané studenty ze středních a základních škol se zájmem o informační technologie. Proto v našich prostorách pravidelně vítáme soutěže právě pro tyto studenty do 19 let. V březnu, měsíci přihlášek na vysoké školy, proběhly na fakultě hned dvě takovéto akce. Přečtěte si, co všechno zvládnou vaši mladší kolegové, pokud mají dost nadšení a snahy! Blackout na Cisco Networking Academy Games

„V celé čtvrti došlo vlivem kybernetického útoku k rozsáhlému výpadku elektřiny. Vy nyní přicházíte do kancelářské budovy, kde došlo v důsledku výpadku proudu ke kolapsu informačních systémů. Vaším úkolem je během následující hodiny obnovit provoz všech IT systémů.“ To bylo zadání, které dostali finalisté letošního ročníku Networking Academy Games (NAG) v kategorii H3S, které se konalo 27. března 2015 opět v učebnách naší fakulty. Úkol řešily tříčlenné týmy studentů středních škol zapojených do programu Cisco Networking Academy. Soutěž tohoto formátu má za cíl rozvíjet především talenty v oblasti síťových technologií. Těmto nadaným studentům dává možnost otestovat si na reálném příkladu své znalosti a dovednosti a hlavně je porovnat se studenty ostatních škol. Pro mnohé z nich je velkou motivací zjištění, že jejich schopnosti nejsou zdaleka tak dobré, jak se domnívali. Přesto by však mnohý z účastníků soutěže strčil do kapsy leckterého vysokoškoláka. Tito studenti si navíc účastí v NAG mohou otevřít dveře k dalšímu studiu na vysoké škole. Vítězný tým studentů totiž získá možnost přijetí bez přijímacích zkoušek právě na FIT ČVUT v Praze.

Letošními vítězi se v konkurenci třinácti týmů stal tým zastupující Střední školu informatiky a finančních služeb v Plzni. Pod vedením lektora Petra Zimy v něm své znalosti prokázali studenti 3. ročníku Radek Miklánek, Jan Klán a Kristýna Lepší. O tom, že výuka IT na této škole má skutečně vysokou úroveň svědčí i fakt, že stejnou školu reprezentovali také vítězové loňského ročníku Networking Academy Games. Během soutěžního dne byly pro finalisty také připraveny přednášky o nejmodernějších technologiích od dlouhodobých partnerů soutěže Intercom Systems a Bluecom, kteří věnují i věcné ceny pro vítěze.

http://www.netacad-games.cz/terminy-a-mista/hs3

STALO SE Doufáme tedy, že se středoškolákům u nás líbilo a jsme rádi, že jsme jim mohli poskytnout možnost seznámit se nejen s námi, ale hlavně s jejich budoucností v síťových technologicích. Těšíme se tedy na další talenty v příštím ročníku, se kterým snad opět spolek i-com-unity o.s. zavítá na naši fakultu.

Junior internet - úspěch mladých na internetu

Jak podpořit mladé nadějné „děti internetu”? To je otázka, kterou řeší organizace Junior Internet, jejíž nezisková činnost má za cíl poskytnout mladým talentům prostor ukázat se, a podpořit tak jejich profesní start. Za podpory Nadace Vodafone, CZ.NIC, Avast a Active24 proto organizuje soutěže, Junior camp a různé vzdělávací aktivity. Jednou ze soutěží je i stejnojmený Junior Internet, který finalistům navíc dává možnost prezentovat svou práci na každoroční konferenci Junior Internet.

Letos se tato akce konala 28. března 2015 opět v prostorách FIT ČVUT. V úvodu akce soutěžící motivoval svou řečí i proděkan doc. RNDr. Ing. Marcel Jiřina, Ph.D., který studentům popřál klid a pevné nervy při prezentování. Možnost vyzkoušet si prezentaci před plným sálem vyzvihl jako jeden z velkých plusů této akce. Soutěžní kategorie pro tento ročník byly Junior Web, Junior Design, Junior Mobile, Junior Erb a Junior Text s tématem: „Kam kráčíš, internete?”. Junior Mobile byl letos novinkou, která reagovala na stále se zvětšující popularitu mobilních aplikací, pro které chtějí tvořit již mladí programátoři a grafici. V kategoriích zabývajících se mobilními, webovými a dalšími aplikacemi měla porota těžké rozhodování, neboť se nehodnotilo pouze zpracování, ale také účel projektu, tvůrčí postup a vize do budoucna. A jak to všechno dopadlo? Podívejte se na vítězné projekty! Junior Web – starší Burza učebnic – Lukáš Holeczy http://znamky.8u.cz/ucebnice/ Junior Web – mladší GyBook.cz, sociální síť pro Gymnasium Turnov – Daniel Zikmund http://www.gybook.cz/ Junior Design – starší Redesign systému Krajské knihovny Vysočiny – Tomáš Koťara http://tomaskotara.cz/work/ Junior Design – mladší Dětský filmový ateliér – Ester Vilímková http://detskyfilmovyatelier.cz/ Junior Erb – celorepublikové finále Matematická olympiáda v Praze, tvorba webu – Vojta Švandelík http://mo-praha.hys.cz/ Junior Mobile Fameies, sociální síť ke sdílení selfies s lidmi kolem vás – Tomáš Koťara, Mikuláš Pokorný, David Novák, Šimon Appelt https://play.google.com/store/apps/details?id=com.fameiesteam.fameies Junior Text Ono místo – Kristýna Filipová (text bohužel není veřejně dostupný)

Kromě publicity a kontaktů, ze kterých se odrazila nejedna úspěšná kariéra, čekala na soutěžící i řada atraktivních cen. Jednou z odměn byl také odpolední blok přednášek. Účastníci i návštěvníci konference se mohli dozvědět o Android Wear Development od Davida Vávry, člen poroty Lukáš Hurych motivoval přednáškou „Rozjeď vlastní podnik!”, jak na Code Management poradil Petr de Gier (Active24) a dlouholetý organizátor akce Vítek Ježek měl pro mladé talenty přednášku na téma „Za co bych se upsal ďáblu? Kdybych věděl již v 18, co vím teď.” Pro fakultu byla akce

opět příjemným setkáním s talentovanými studenty, kteří budou jednou na ČVUT možná studovat a nebo přijdou k nám na fakultu předat své zkušenosti přednáškou. Jedním z důkazů úspěchu účastníků Junior Internetu je i zmiňovaný David Vávra, absolvent FEL ČVUT (protože FIT ještě tou dobou nebyl :)), který přednáší na mnoha konferencích a získal již i status Google Developer Expert.

Veronika Dvořáková

http://www.juniorinternet.cz/konference/

STALO SE

Setkání Co@FIT Již podruhé v tomto akademickém roce se u nás na Fakultě informačních technologií uskutečnilo setkání zástupců firem a studentů Co@FIT (Companies at FIT). Co@FIT je akce, která má za cíl zprostředkovat studentům kontakt s průmyslem, zejména pak s našimi dlouhodobými průmyslovými partnery, a umožnit společně definovat praktická a ve výuce uplatnitelná zadání, jenž studenti mohou kombinovat se svým studiem a pracovním rozvojem.

V tomto letním semestru se akce Co@FIT zúčastnili naši partneři (Profinit, Lely Industries, SuseLinux, Mikenopa, Barclays, Gemalto, Ackee) a mnoho dalších firem. V průběhu celého CO@FITu byly v předsálí umístěny kiosky s informačními materiály a tak studenti mohli využít prostor ke komunikaci s firmami. Studenti se seznámili nejen s firmami, ale zjistili více informací o jejich práci a používaných technologií. Dále si s nimi mohli domluvit témata jejich semestrálních a diplomových prací, která si nejen mohou nechat uznat do předmětů, ale také za ně být finančně ohodnoceni. Byla možnost dozvědět se více i o portálu Spolupráce s průmyslem (SSP) u našeho stánku a zasoutěžit si s námi o hodnotnou cenu. V pozdějších hodinách se studenti mohli zúčastnit prezentace našich zlatých (Profinit, Lely) a stříbrných (SuseLinux, Mikenopa) partnerů ve velké přednáškové místnosti. Bohužel tato přednáška byla

poznamenána nízkou účastí studentů, ačkoli témata prezentována našimi partnery byla velmi zajímavá. Na závěr večera byla vyhlášená soutěž o X-Box ONE, které se mohli účastnit všichni studenti, kteří nám vyplnili v průběhu akce anketu. Výherci gratulujeme! Toto setkání firem se studenty se plánuje organizovat dvakrát ročně, vždy začátkem semestru. Tak neváhejte a přijďte se podívat v příštím semestru na již třetí pořádanou akci Co@FIT a dozvědět se užitečné informace, které se vám budou hodit jak v průběhu vašeho studia, tak i do vašeho profesního života. Pokud byste k akci měli nějaké připomínky či dotazy, neváhejte se na nás obrátit (rozvoj@fit.cvut. cz). Děkujeme za Vaši účast a v příštím semestru se na vás budeme těšit. Váš tým Co@FIT. Lucie Kolomazníková

Přehled událostí na ČVUT v kostce hyperkrychli Asi mi dáte za pravdu, že přes semestr se ze všech stran valí množství událostí, které téměř přesahují rychlost, kterou je kalendář schopný zaznamenávat, mozek zpracovávat a ústa předávat dál – obzvlášť s normálním školním režimem a různými požírači času (nejen) šedo-zeleného zbarvení. A kdo to má pak teprve stíhat všechno navštěvovat?

Náš časopis je sice celkem nafukovací, alespoň v současné elektronické podobě, tento fakt už ovšem tolik neplatí o pozornosti čtenářů po záplavě článků s událostmi za posledních čtvrt roku (nehledě na zdevastované klávesnice redaktorů - na ty by byl potřeba pořádně nafukovací rozpočet). Proto všechny události, které se nedočkaly samostatného článku, shrnuji do pár vět na této časové ose:

4. března – Volba Miss a krále Majálesu

Naše univerzita na Majálesu obhajuje loňské vítězství, a tak i letos probíhala ve strahovském Klubu 007 volba Miss a krále. Vítězi se stali Tereza Křižánková s Michalem Matesem (Mykhaylos, Per Partes), kteří budou reprezentovat ČVUT na 11. Pražském Majálesu 1. května na Letišti Letňany.

4. března – Veletrh iKariéra

Každoroční veletrh pracovních příležitostí pořádaný studentskou organizací IAESTE zavítal počátkem března i na půdu ČVUT. Více než 130 technicky zaměřených firem se zde setkalo se studenty na stáncích, u workshopů i v panelových diskuzích a představilo jim svoji nabídku, včetně plánovaných stáží a volných pracovních míst. Součástí veletrhu byly i přednášky a další doprovodný program.

http://seznamsesfirmou.cz/ https://www.facebook.com/ events/416464111856237/

STALO SE

20. března – Zatmění Slunce

Díky doc. Šolcové a vhodnému počasí mohli přijít před prostory Fakulty stavební pozorovat částečné zatmění Slunce studenti i zaměstnanci ČVUT. K dispozici zde bylo svářečské sklo, dalekohled, sextant a celý jev byl promítaný pomocí zrcátka i „ve velkém”. Další částečné zatmění bude možné na našem území sledovat až v roce 2021.

24. března – Jarní koncert

Historické prostory Betlémské kaple byly svědkem Jarního koncertu ČVUT. Pod vedením dirigenta Ondreje Lenárda zde vystoupil Symfonický orchestr Českého rozhlasu a návštěvníci si mohli užít výjimečný kulturní zážitek s hudbou od Rossiniho, Chopina a Beethovena.

21. března – Studentský ples

Na Masarykově koleji se konal již 12. ročník Studentského plesu ČVUT pořádaného Studentskou unií ČVUT a SÚZ, tentokrát na téma filmových a seriálových hrdinů. Při tanci studenty doprovázely kapely April a VOLANT, součástí programu byly různé soutěže a pro afterparty byl připravený Underground klub se sloganem Punk’s not dead.

http://studentskyples.cvut.cz/2015

http://koncerty.cvut.cz/

31. března – V síti

Přímého přenosu vysílání diskuzního pořadu Fokus VM, který se zabýval aktuálními záležitostmi ze světa internetu a virtuální reality, se zúčastnili v publiku mezi ostatními studenty vysokých škol i studenti FITu. Hostem byl například nejúspěšnější český instagramista Jiří Šiftař nebo bývalý předseda Pirátské strany Ivan Bartoš. Celý pořad je možné pustit i ze záznamu.

http://czch.tv/12uMM

1. dubna – Založení fakulty cyklotechnologií

Na současné potřeby v dopravě, zdravotnictví a průmyslu zareagovalo ČVUT založením 9. fakulty se dvěma novými studijními obory – Moderní trendy v cyklistice a Restaurátorství kol. Ihned po založení zde obdržel ke 120. výročí svého narození čestný doktorát vynálezce létajícího kola, Jan Tleskač. K založení fakulty došlo 1. 4., což může napovídat, že šlo o aprílový žert, facebooková stránka ovšem funguje i nadále…

https://www.facebook.com/ cyklotechnologie

Informatické večery

Od začátku semestru proběhlo několik pravidelných informatických večerů, přednášek od odborníků z nejrůznějších oblastí IT. Nejvíce návštěvníků si přišlo poslechnout, jak probíhá Výzkum umělé inteligence v Keen Software House. Další přednášky se

pak zabývaly programovacími jazyky COBOL, Swift a Dart a technologiemi s nimi spojenými. Cyklus pokračuje až do konce semestru a jeho rozpis naleznete na fakultním webu.

http://fit.cvut.cz/fakulta/ pravidelne-akce/informaticke-vecery

SEDMA

Cyklus s celým názvem SEminář Dějiny Matematiky, Informatiky a Astronomie je také již v kuloárech FITu poměrně zavedený, i když nepřitahuje tak širokou veřejnost. Během března a dubna se v rámci semináře SEDMA konaly na FITu přednášky o historii diofantických rovnic, určování času pomocí GPS nebo o grafových algoritmech od českých matematiků.

http://fit.cvut.cz/fakulta/ pravidelne-akce/sedma

Zdeněk Kasner foto: FB FIT ČVUT, Marie Hoťková (FB Majáles), autor (zatmění Slunce)

TVORBA

Teoretický seminář Na této škole máme několik oborů, ale jeden z nich se od ostatních podstatně liší. Teoretická informatika mezi ostatními vyniká tím, že umožňuje studentům v rámci výzkumné činnosti vyvíjet inovativní postupy pro řešení mnoha různorodých problémů. Právě zde můžete přijít s něčím, co pomůže posunout vědu kupředu, a časem se může postup osvědčit a fungovat v praxi ku prospěchu ostatním odvětvím informatiky. Běžně je však pro studenta poměrně obtížné se do vědecké činnosti zapojit bez uvedení, a právě proto vznikl Teoretický seminář. TS - Teoretický seminář - je předmět, který vnikl pro podporu studentů v bádání. TS si může zapsat kdokoli, protože je vypisován každý semestr bakalářského i magisterského programu a může být zapsán i vícekrát po sobě. Běžně hodina probíhá tak, že někdo (student nebo učitel) přednáší o jednom z vybraných vědeckých článků. Všichni přítomní se tak seznámí s novou problematikou, a často i s algoritmem řešení problému. Na konci se v kolektivu probírá, co článek přináší nového, kde se nové postupy dají použít a jak by mohlo vědecké bádání v dané oblasti pokračovat. Pokud se zajímáte o teoretickou informatiku, ale nevíte, jak byste si vybrali téma závěrečné práce, tak je pro vás seminář zajímavou volbou. Prostudování článků vám dodá inspiraci na téma závěrečné práce, a můžete buď navázat na existující článek a rozvinout uvedený postup hlouběji, nebo přijít s vlastní variantou řešení problému. Sám už jsem si zažil druhý běh tohoto semináře a oba za to stály. Z prvního běhu jsem si odnesl téma na bakalářskou práci a z druhého několik pojmů, o kterých jsem předtím nikdy neslyšel. V minulém semestru se mi na Teoretickém semináři přihodilo něco neobvyklého. O víkendu jsem si nad článkem sedl a postupně se prokousával všemi zákoutími dané problematiky. Článek se zabýval jednou z mnoha variant problému String pattern matchingu a uváděl vylepšenou variantu staršího algoritmu, který problém řeší. Samotný String pattern matching se zabývá hledáním výskytu nějakého slova nebo části slova v textu. Varianta, kterou se v článku zabývaly, navíc dovoluje určitým způsobem prohazovat písmena.

Studoval jsem článek asi den a půl, když jsem si uvědomil, že by algoritmus mohl mít drobnou vadu na kráse. Zdálo se totiž, že si algoritmus neudržuje dostatek informací k tomu, aby mohl vždy správně rozhodnout jestli opravdu našel výskyt hledaného slova nebo ne. Po chvíli jsem našel konkrétní vstupy, které při ručním projití postupu dávaly nesprávný výsledek. Pak jsem si pro jistotu algoritmus naprogramoval a program se choval stejně, jako při ručním průchodu. Jelikož jsem nechtěl na TS přednést jenom myšlenku algoritmu a nakonec říct, že nefunguje, tak jsem navíc vytvořil funkční variantu algoritmu. Jak chybu, tak novou verzi algoritmu, jsem odpřednášel hned na dalším semináři. Po konci mi učitel řekl, že odpřednášená látka by se hodila na závěrečnou práci a nabídl se, že by ji vedl. A tak v současné době píšu závěrečnou práci, která se od ostatních docela liší. Není potřeba sice nic kódit, ale všechny myšlenky a postupy je nutné exaktně a srozumitelně definovat, když chcete vydat závěrečnou práci jako vědecký článek. Aktuálně: V květnu se naskytne skvělá příležitost rozšířit si obzory na STIGMA – týden plný přednášek studentů a doktorandů o vědeckých článcích či vlastním výzkumu, přednášky mladých vědeckých pracovníků o jejich výzkumu a prostor na řešení otevřených problémů. Pro víc info viz http://www.turing. cz/~tom/stigma.html. Pokud vás oblast výzkumu zajímá, tak se o tom s někým pobavte! K neformálnímu rozhovoru jsem samozřejmě k dispozici, rozhodně kontaktujte mě nebo Katedru teoretické informatiky. Václav Blažej

S bakalářkou za dveřmi Po třech letech se mé dobrodružství zvané bakalářské studium softwarového inženýrství na FIT ČVUT pomalu chýlí ke konci. A nespočet čtverečků, obdélníčků, koleček a kosočtverců spojených do monstrózních UML diagramů, tisíce řádků kódu a litry slz, potu a krve z Progtestových úloh teď musím přetavit na nejsvětější artefakt bakalářského studia – bakalářku. Během celého studia by se člověku mohlo zdát, že než se pustíte do psaní bakalářky, musíte složit ódu na Láďovu klávesnici a rituálně spočítat motýlky na Olšákových skriptech, ale naštěstí to už všichni stihnou za tři, čtyři či více let studia, takže jediný rituál je obětovat bezdrátovou myš, aby fungoval systém na zadávání prací a pustit se do práce. Hmm, to zní nějak moc jednoduše. Když jsem zíral několik hodin do LaTeXové šablony a oko mi začalo tikat do rytmu blikajícího kurzoru, tak mi došlo, že to jednoduše opravdu jenom znělo. Moc rád píšu, napsal jsem už rozhodně víc jak padesát nebo šedesát stran, ale stačilo pár dní nad posvátným dokumentem a tahle chuť mě přešla. Zvláštní je, že bakalářská práce není podle mě to nejtěžší s čím se během bakalářského studia na FITu setkáte (magisterské studium, to je pak kapitola sama pro sebe) a přesto je to stále stejný příběh. Zdá se, že z vypracování bakalářské/diplomové/ dizertační práce se po celém světě každý rok stává několikaměsíční odyssea až překvapivě se podobající pěti fázím umírání dle Elisabeth Kübler-Rossové. Svou práci na bakalářce obvykle začínáte popíráním – „To nic není. Všechno je v pohodě. Mám to na háku. Zvládnu to za týden.” Následuje vztek, agrese: „Proč já? To není fér! Proč se to do háje nechce zkompilovat! Proč jsem si vybral tak stupidní zadání!” Tato

fáze plynule přechází ke smlouvání: „Prosím mohu si změnit zadání? Mohu vynechat tuhle část?”, „Stačí mi to na éčko!”. Předposledním stádiem je deprese: „Nemá to cenu, stejně to nedám. Tak si o půl roku prodloužím. Stejně by mě vylili u státnic. Měl jsem jít na hnojárnu.” (Při poslední větě se vám o stupeň zhorší známky ze všech předmětů). Na závěr snažení přichází smíření: „Nějak to dopadne. Nechali projít horší. Pořád lepší vyhozenej z FITu než absolvent hnojárny.” (Známky se vrátí na původní hodnotu).

Nakonec i u mě začaly stránky a řádky kódu přibývat, možná je celý tenhle proces dán tím, že něco končí, on ten bakalář, ZMA počínaje a OSY konče, byla docela dlouhá a vyčerpávající cesta. Takže nezbývá asi než dál usilovně zírat do šablony a popřát všem spolupisatelům alespoň minimální množství spánku, normostranu textu za den a snad i štěstí u státnic. A teď mě omluvte, musím dopsat tu svou dnešní normostranu, i když se nejdřív možná podívám na nějaký film a radši ještě zkontroluju emaily, pro jistotu dvakrát… ach jo... Richard Holaj

TVORBA

Dělají z nás moderní technologie lovnou zvěř? Podle The Social Skinny polovina uživatelů Facebooku ve věkovém rozmezí 18–24 let zkontroluje novinky této sociální sítě ihned po probuzení, celkem půl miliardy lidí navštíví Facebook každý den. Facebook je dnes naprosto běžným nástrojem komunikace mladé generace. I když můžete namítnout, že jsme přece všichni byli na ICQ, až rozmach chytrých telefonů s mobilním připojením společně se sociálními sítěmi umožnil komunikaci v reálném čase kdykoliv a kdekoliv.

Právě o sociálních sítích a digitální demenci jsme diskutovali po živém vysílání pořadu Fokus Václava Moravce na Kavčích horách s kolegy z Fakulty informačních technologií. Coby publikum jsme chtě nechtě museli souhlasit s Karlem Olivou, ředitelem Ústavu pro jazyk český AV ČR, že online diskuze mění český jazyk. Na to jsme si už zvykli a umíme s tím žít. Ovlivňuje ale internet i naše vztahy? Hlavní změnou oproti době před chytrými telefony je okamžitá dostupnost přítele/přítelkyně prakticky v kteroukoliv denní dobu. Z určitého pohledu je to bezpochyby změna k lepšímu nemusíte čekat až dorazí večer k počítači (8 let zpátky) nebo k placenému rodinnému telefonu (15 let zpátky). Současně však (nesplněné) očekávání okamžité odpovědi přináší velký nápor, a to dle mého názoru, zejména na mužskou část mladé společnosti. Je totiž vědecky prokázáno, že muži obecně během dne komunikují méně, než ženy. „Proč mi neodepisuje, když je online a dokonce si to přečetl?!”, „Zrovna se přihlásil do události na Facebooku, ale mně od včerejška nenapsal! :(“ A nava-

zující: „To mě asi nemá rád, když neodepisuje...”, „To asi není moc dobrý kamarád, když neodepisuje...“ Po tom, co plníte očekávání ve škole, v práci i doma, může být plnění facebookových očekávání značně frustrující. Navíc, na rozdíl od práce a školy se Facebook rozhodně neomezuje na určitou denní dobu. Pokud nebudete aktivitu na sítích kontrolovat, snadno můžete nabýt pocitu lov(e)né zvěře z titulku tohoto článku. Není tedy vlastně ta denně propíraná ztráta soukromí, spíše než kontrolovatelné sdílení osobních dat na sociálních sítích, nekontrolovatelný každodenní nátlak přátel požadujících komunikaci? Zkuste se zamyslet, kolikrát za den vám někdo kvůli chatu přeruší příjemnou chvilku, ať už jste sami nebo s přáteli? Řešení nemusí být jednoduché, zvlášť pokud chcete zachovat dobré vztahy s přáteli a dál využívat chatovacích platforem. Třeba již svojí svobodu komunikace řešíte, potom dobře pro vás, já zkouším alespoň první krok k příjemnějšímu spánku –vypínám na noc telefon. A svět do rána počká.

Jiří Moss

Pořad Fokus Václava Moravce s podtitulem „V síti“ můžete zhlédnout v internetovém archivu České televize. http://www.ceskatelevize.cz/porady/11054978064fokusvaclavamoravce/

ZÁVĚREM

Herní tipy

BATMAN ARKHAM KNIGHT

Velké finále příběhu největšího detektiva světa bylo už několikrát odloženo. Doufejme, že i díky tomu to bude nejlepší díl série, protože laťka je předchozími díly nastavena hodně vysoko. V Arkham Knight je Batman na vrcholu svých schopností, když do Gothamu přichází nový zloduch, který byl vytvořen přímo pro potřeby hry. Arkham Knight začne Temnému rytíři zatápět jako nikdo předtím. K tomu se ještě do města vrací Scarecrow, aby sjednotil Batmanovi nepřátele a za-

sadil mu závěrečnou ránu. Pro maskovaného rytíře stínů to nevypadá dobře... Že by mu konečně přišla pomoct Justice League?

Datum vydání: 2. 6. 2015 Platformy: Linux, Windows, PS4, Xbox One POLDA 6

Ano, vím, že datum vydání je dávno pasé. Ale kromě toho, že je herní okurková sezóna, tak tohle rozhodně stojí za zmínku. Za prvé to je jedna z nejlepších českých sérií, za druhé je to moje srdcovka. Policista Pankrác se vrací! Po dlouhých deseti letech se nejslavnější český policista od Majora Zemana vrací, aby opět natrhl pár bránic a ztrapnil všechny české instituce. Série Polda se ale kromě humoru může pyšnit jedním z nejlepších herních dabingů, protože postavy namluvili takové hvězdy jako je Luděk Sobota, Jiří Lábus, Jiří Krampol nebo Martin Dejdar. Co víc si od hry přát?

Datum vydání: 3. 12. 2014 Platformy: Windows

Filmové tipy AVENGERS: AGE OF ULTRON

A je to tu! Pokračování jednoho z nejvýdělečnějších blockbusterů tohoto milénia a must-see všech geeků a nerdů se po nekonečném mučení v podobě nabušených trailerů dostává do kin. Po zhlédnutí zrození všech hlavních superhrdinů a jejich následné sjednocení do týmu Avengers nahnalo do kin miliony lidí, a tak i dvojka má návštěvnost jasnou. Tony Stark v ní vytvoří umělou inteligenci, Ultrona, který má lidstvo chránit, protože superhrdinové jsou podle Starka přežitek. Když se ale Ultron rozhodne, že přežitek je celé lidstvo, Avengers se opět musí sjednotit a tentokrát jejich boj nemusí dopadnou dobře...

Premiéra: 30. 4. 2015 Režie: Joss Whedon Obsazení: Chris Evans, Robert Downey Jr.

JURRASIC WORLD

Filmový průmysl rád oživuje mrtvé věci. Ať to jsou dávno zapomenuté (byť kultovní) série, nebo dávno mrtví tvorové. Obojí ale opět přijde k životu v již čtvrtém díle o geneticky vzkříšených dinosaurech, které až doteď žili šťastně na ostrovech nedaleko Kostariky. Pak se ale společnost Masrani Global pokusila obnovit sen Johna Hammonda o Jurském parku a tentokrát se jim to podařilo. Nicméně chamtiví majitelé společnosti chtěli na parku vydělat ještě více, a tak vytvořili vlastního, geneticky zmutovaného dinosaura. Kdo uhádne, co bude dál?

Premiéra: 11. 6. 2015 Režie: Colin Trevorrow Obsazení: Chris Pratt, Bryce Dallas Howard

TERMINÁTOR GENISYS

Mohl bych se opět rozepsat o oživování mrtvých, ale nerad se opakuji, a hlavně, tady by to nebyla úplně tak pravda. Kromě toho, že od posledního Terminátora uteklo „pouhých“ šest let, tak tohle není tak úplně pokračování, jako dobře promyšlený reboot. Ano, je v tom zapojené cestování v čase a vytvoření alternativních realit, jako to bylo v novém Star treku, ale když to fungovalo tam, proč ne tady? Film, kde Arnie ochraňuje Daenerys Targaryen, a u toho říká „I‘ll be back“ a další kultovní hlášky, přece nemůže být úplný propadák...

Premiéra: 9. 7. 2015 Režie: Alan Taylor Obsazení: Emilia Clarke, Arnold Schwarzenegger

Tomáš Nováček

ZÁVĚREM

Knižní recenze: První biologický virus na světě? Představte si, že píšete svůj první román v životě a vůbec se nebojíte zabrousit na témata jako pokročilé informační technologie, neurologie, mezinárodní vztahy a teroristické skupiny. Že na 427 stránkách poputujete ze Švédska přes Francii do Izraele, kde se dostanete do hledáčku jak Mosadu, tak Hizballáhu. Že to je trochu moc? Dan T. Sehlberg si to nemyslí a vše dokázal ve své prvotině uspořádat do napínavé finální podoby. Eric Söderquist, uznávaný profesor informačních technologií, právě dokončuje svůj projekt Mind Surf. Ten by měl umožnit prohlížení internetu hendikepovaným osobám, jelikož ho lze ovládat pouhou myšlenkou. Přibližně o 3 000 tisíce kilometrů dál Samír Mustafá dopsal zatím nejsofistikovanější počítačový

virus Mona. A nejde jen o nejničivější virus, ale také o první biologický počítačový virus, který nejen že zasáhne všechny počítačem řízené systémy, ale dokáže nakazit i člověka. Mona (jméno Samírovy dcery) je dílem pomsty. Odplata za zmařený život rodiny Samíra, kterého naverboval Hizballáh, aby jeho virus použil na zničení státu Izrael. Akce je spuštěna, Mona jako první zasahuje izraelskou banku TBI, v jejíž švédské pobočce pracuje Söderquistova manželka Hanna. Ta při zkoušce Mind Surfu prohlíží pracovní mail a poté se začne cítit oslabená a upadá do komatu. Eric je přesvědčen, že Hannu nakazila právě Mona, ale pro ostatní je to tak nepravděpodobné, že musí hledat záchranu sám. Vypátrat Samíra, nyní nejhledanějšího teroristu, a získat antivir. Co Erica na cestě za záchranou čeká, je jedna velká dobrodužná pouť, která vás nenechá v klidu. Dan T. Sehlberg se jako nováček na poli detektivním ukázal jako velmi nadějný autor. Příběh sice obsahuje mnoho témat (a ještě více postav), ale všechna jsou popsána naprosto srozumitelným jazykem, není nutné být odborníkem. To knihu katapultuje k široké základně čtenářů. Na tento rok je nachystané i volné pokračování knihy s názvem „Sinón“ a jestliže Sehlberg dokáže udržet tempo napětí, tak jak to předvedl v Moně, myslím, že se na švédském literárním nebi zrodila nová hvězda, velmi podobná úspěšným autorům jako Stieg Larsson nebo Lars Kepler. Jestli je možné vytvořit biologický počítačový virus? To netuším, ale po přečtení článku o výzkumu na čvutí Fakultě biomedicínského inženýrství o nanodiamantech, které by měly napomoci spojení počítače a mozku, už to jako takové sci-fi nevypadá…

Kamila Pětrašová Foto: kosmas.cz

Mensa úlohy TEPLOMĚRY

Doplňte, kam až vystoupila rtuť teploměrů, pokud se zrovna nejedná o teploměry prázdné. Čísla kolem

udávají, na kolika políčcích se v příslušném řádku či sloupci vyskytuje část teploměru se rtutí.

PŘÍKLAD ZADÁNÍ

PŘÍKLAD ŘEŠENÍ

Úloha 1

Úloha 2

Úloha 3

Úloha 4

ZÁVĚREM Mřížka musí být rozdělena na menší oblasti tak, aby každá oblast obsahovala přesně jedno černé kolečko.

STŘEDOVÁ SOUMĚRNOST

Každá oblast také musí být středově souměrná podle tohoto vnitřního černého kolečka. Každé políčko diagramu musí být součástí právě jedné oblasti.

PŘÍKLAD ZADÁNÍ

PŘÍKLAD ŘEŠENÍ

Úloha

BYS TEST 1

ŘEŠENÍ TEPLOMĚRY: Úloha 1

Úloha 2

Úloha 3

Úloha 4

STŘEDOVÁ SOUMĚRNOST:

BYS TEST: 1) C, 2) C, 3) A, 4) F