Buď FIT by Vadim Vooku Petrov

BUĎ FIT prosinec 2013 VOLBA REKTORA

ACM SPY 2013 FIT OBSADIL 1. MÍSTO

TÉMA:

FIT APLIKACE DEVFEST PRAHA 2013

OBSAH

AKTUÁLNÍ DĚNÍ NA FIT

ACM SPY 2013 - FIT obsadil 1. místo Kryptoanalýza šifry BABY RIJNDAEL Rozhovor Úspěchy studentů FIT Exkluzivní report z EJ-SÍ-EM-AJ-SÍ-PÍ-SÍ léta páně 2013 Laboratoř 3D tisku opět v provozu Rekonstrukce budovy A pokračuje Veselé Vánoce ve fakultním tričku Jmenování proděkanů Bioinformatika na ČVUT FIT Přednáškový cyklus prof. Svobody Rozhovor s prog. Jean-Luc Gaudiotem Smutné zprávy na fakultě AVC FIT ČVUT

AKTUÁLNÍ DĚNÍ NA ČVUT

Volba kandidáta na rektora ČVUT

POZVÁNKY

Plesová sezóna se blíží...

TÉMA: MOBILNÍ APLIKACE

FIT Checker Menzy ČVUT Photoshape, vítězná aplikace Dominika Veselého Rozhovor s Dominikem Veselým Předmět BI-IOS Kdo si hraje, učí se Portál pro spolupráci studentů s průmyslem I FIT a FEL pomáhají pacientům s epilepsií Brigády do kapsy KOSeek Trello, mocný pomocník týmových projektů Portál Najdi-lekarnu.cz i s mobilní aplikací

STALO SE

DevFest Praha 2013 Khanova škola se vrací na místo činu 3. místo ve volejbale a bowlingu na souboji fakult ČVUT Movember 2013 Veletrh studia v zahraničí 2013 Kavárenský seminář z práva: embedované odkazy, s.r.o. za korunu nebo ochrana nápadů Šel jsem s proudy Strahov OpenAir 2013 — historie a letošní ročník

ZÁVĚREM

Tajemství druhého semestru poodhaleno aneb království FIT 2 Hlášky z FITu

4 5 5 7 8 9 10 11 11 12 16 17 19 20

26 27 28 30 32 34 36 40 41 42 46 47

48 52 53 54 55 57 58 61

64 65

ÚVODNÍ SLOVO

ÚVODNÍ SLOVO Jednou událostí akademického roku 2013/2014, která má na FIT velký dopad, je postupné zabydlování postupně rekonstruované budovy A. Učitelé sídlí v kancelářích v menším počtu, než tomu bylo před rekonstrukcí. Přímé konzultace jsou pro studenty i učitele snáze realizovatelné a lepší prostředí výrazně přispívá k pohodovější atmosféře. Dalším bonusem jsou studentská respiria na každém patře. Alespoň v 9. patře je tento prostor intenzivně využíván od pozdních ranních do brzkých nočních hodin. Chtělo by se říci, že tohle je přeci základním požadavkem pro důstojné studium a práci, jakýsi standard. Jistě, ale buďme rádi, že ho máme! Tohle prohlášení zní dost málo pateticky na to, že je součástí úvodního slova. Nehledejte v něm žádnou ironii ani sarkasmus, pouze úlevné a dlouhé vydechnutí, že to klaplo. Jako člen grémia děkana vím dobře, kolik nadstandardního úsilí bylo dosažení standardu věnováno! Dosažení standardu tohoto typu si, myslím, zaslouží v úvodníku pochvalnou a pozitivní zmínku, zvláště když je vykoupeno předchozím nepohodlím. Studentům i učitelům za to patří zvláštní pochvala za trpělivost. Ještě není všechno hotové a není všechno na svém místě. Dokončení učeben, laboratoří a konzultačních místností je už ale natolik blízko, že si o něm troufnu psát jako o téměř hotové věci. Z hlediska potřeb Katedry softwarového inženýrství a jejích studentů přicházejí nové prostory

TIRÁŽ

přibližně za vteřinu dvanáct. V nadcházejícím semestru budeme mít k dispozici konzultační místnosti určené především pro týmové projekty (předměty BISP1 + BI-SP2). V letním semestru jich bude startovat více než 30. Zároveň s nasazením nového portálu pro spolupráci s průmyslem počítáme, že část projektů bude zadávána přímo našimi průmyslovými partnery, jejichž zástupci budou docházet na schůzky týmů a koordinovat návrh a implementaci z pohledu zadavatele. To by bez nových prostor nešlo. Od letního semestru začne svou činnost v nových prostorách (A:957) Centrum pro konceptuální modelování (http://ccm.fit.cvut.cz/), kde budou moci studenti pracovat na větších a déledobějších projektech řešených s tuzemskými i zahraničními partnery v aplikaci i výzkumu. Rozšíření kancelářských prostor umožnilo KSI rozšířit řady interních zaměstnanců. Díky tomu přechází většina výuky ekonomicko-manažerských předmětů přímo na FIT. Věřím, že zejména studenti oborů ISM v bakalářském i magisterském programu ocení větší integraci jejich oborových předmětů do kontextu interní výuky FIT. Jedinou zdánlivou překážkou pro úplné oživení horních pater nové budovy A se zdají být staré výtahy s malou kapacitou. I to by se částečně od letního semestru mělo změnit. Čeká nás výměna dvou výtahů ze čtyř. Pesimista prohlásí, že to znamená ještě větší nedostupnost alespoň po dobu výměny. Ano, jistě, naštěstí máme možnost volby: buď buďme trpěliví (to už umíme, bylo to empiricky prokázáno) nebo choďme více po schodech a buďme fit dvakrát.

Michal Valenta, vedoucí KSI

Šéfredaktorka: Eliška Hrubá Zástupce šéfredaktorky: Veronika Dvořáková Redaktoři: Jan Bouchner, Richard Holaj, Zdeněk Kasner, Adam Kučera, Tomáš Nováček, Tomáš Sýkora Grafické zpracování a sazba: Lukáš Hůrek, Vadim Petrov, Veronika Stojanová Jazyková korektura: Filip Drsek, Gabriela Hánová, David Knap Fotografie: Archiv PR FIT Foto na obálce je distribuováno pod CC BY 2.0, Autor: http://www.flickr.com/photos/82197523@N00/ Licence: http://creativecommons.org/licenses/by/2.0/legalcode Dílo nebylo nijak upraveno. http://fit.cvut.cz/casopis casopis@fit.cvut.cz Přetisk článků je možný pouze se souhlasem redakce a s uvedením zdroje.

AKTUÁLNÍ DĚNÍ NA FIT

ACM SPY 2013 FIT OBSADIL 1. MÍSTO Stejně jako v předchozích ročnících se FIT i letos zúčastnil prestižní soutěže ACM SPY. Po úspěchu z roku 2012, kdy se FIT zúčastnil poprvé Tomáš Borovička se se svojí prací umístil na krásném 3. místě, se dostavilo vítězství, kterého dosáhl náš doktorand Josef Kokeš.

ACMSPY (Czech ACM Chapter  &  Slovakia ACM Chapter Student Project of the Year) je soutěž o nejlepší diplomovou práci v oblasti informatiky a informačních technologií v rámci České republiky a Slovenska. Ačkoli by se na první pohled mohlo zdát, že soutěž samotná nemá příliš dlouhou historii, její kořeny jsou mnohem hlubší, neboť vznikla spojením dvou předchozích soutěží ACM Student Research Competition (od r. 2003) a IT Diplomka roku (od r. 2007). V dnešní podobě je soutěž organizována soukromými firmami (hlavním organizátorem je firma Profinit) a českými a slovenskými univerzitami, které organizačně zastřešuje ČVUT.

PRAVIDLA

V každém ročníku soutěže může fakulta přihlásit maximálně 10 diplomových prací, které byly obhájeny v daném akademickém roce (letos tedy 2012/2013). Tento počet ovšem nesmí překročit 10 % všech absolventů druhého stupně. V letošním roce se soutěže zúčastnilo 16 fakult ze 14 univerzit. Celkem na účastnících se fakultách bylo obhájeno více než 2000 diplomovou práci v oboru IT.

POROTA

Práce, které postoupí do finále, vybírá odborná porota. Ta je složená ze zástupců českých a slovenských univerzit a odborníků z praxe. Předsedou poroty je docent z naší fakulty, Jan Holub. V letošním roce porota vybrala k postupu do finále 9 prací.

FINÁLE

Finále soutěže probíhalo 27. listopadu na půdě naší fakulty. Porotci hodnotili kromě práce samotné také

formu prezentace a schopnosti čerstvého absolventa. Zatímco porota hodnotila výkony finalistů, diváci soutěže mohli navštívit přednášky odborníků a zúčastnit se soutěže o iPad. Odpoledne byli vyhlášeni vítězové – jedním byl šťastný majitel iPadu z řad diváků a druhým šťastný výherce celé soutěže z řad finalistů. Tím se stal náš doktorand Josef Kokeš s diplomovou prací „Kryptoanalýza šifry Baby Rijndael“ pod  vedením prof. Róberta Lórencze. Odměnou za velmi dobře odvedenou práci je mu výhra v podobě 1 000 €. Na druhém místě se umístil Kekely Lukáš z VUT v Brně, třetí místo obsadil Líška Martin v MU v Brně. Všichni finalisté získali hodnotné ceny.

Eliška Hrubá

KRYPTOANALÝZA ŠIFRY BABY RIJNDAEL Ve své práci jsem se zabýval lineární kryptoanalýzou šifry Baby Rijndael. Co si pod tím představit? Kryptoanalýza je vědní obor, který zkoumá bezpečnost šifer. Jednou z jejích základních technik je lineární kryptoanalýza, která se snaží část šifry vyjádřit v podobě pravděpodobnostní lineární funkce se známou pravděpodobností splnění. S její pomocí pak můžeme hledat šifrovací klíč po částech, a tedy s mnohem menší pracností než při běžném zkoušení hrubou silou.

BABY RIJNDAEL A AES

Baby Rijndael je výuková šifra odvozená od AES, současné nejpoužívanější šifry. Bylo by jistě pěkné zaměřit se přímo na AES, ten je však natolik rozsáhlý, že jeho kryptoanalýza je velmi složitá a výpočetně náročná. Baby Rijndael, který je vlastně zmenšeninou AES, však lze analyzovat poměrně snadno. Přitom je utvářena tak, aby z jejího chování šlo usuzovat na chování AES – je to zajištěno tím, že Baby Rijndael vznikala podle totožných pravidel jako AES, používá

totožné principy a operace, v několika klíčových bodech však má zmenšené rozměry.

PRŮBĚH PRÁCE

V práci jsem se v první řadě zaměřil na to, abych ověřil, že Baby Rijndael skutečně je dobrým modelem AES. Poté, co jsem to dokázal, jsem se pustil do samotné lineární kryptoanalýzy. V jejím průběhu jsem zjistil několik zajímavých nových poznatků jak o Baby Rijndael, tak o samotné lineární kryptoanalýze, a vytypoval si tak oblasti, které stojí za to zkoumat podrobněji. Nepodařilo se mi ale Baby Rijndael přímo prolomit, tedy ani AES není běžnou lineární kryptoanalýzou prolomitelná. Nalezená slabá místa však mají potenciál bezpečnost AESu ohrozit. To je však otázka dalšího výzkumu.

Josef Kokeš, výherce ACM SPY 2013

ROZHOVOR Jsi čerstvým výhercem soutěže ACM SPY. Jaký je to pocit, stát se prvním studentem FITu, který tuto soutěž vyhrál?

Teď už je to skvělý pocit. Před finále to bylo v pohodě, protože moje jméno vlastně nikde nepadlo jinak než v rozsáhlém seznamu „top“ prací, kde jsem se nelišil od ostatních. Ovšem vstupem do finále jsem se musel vypořádat s tím, že teď už jsem explicitně jmenován a mám před sebou z loňska našeho Tomáše Borovičku, kterého musím aspoň dohnat, když už ne předehnat.

Jak tě napadlo se do soutěže přihlásit? Byl to tvůj nápad, nebo tě někdo přemluvil?

Otázka mi není neznámá, stejnou jsem dostal i přímo ve finále soutěže. Ale dosud tápu v jejím smyslu: Pokud jsem něco zásadního nepřehlédl, tak se člověk nemůže jen tak rozhodnout, že chce bojovat v ACM-SPY, a podat přihlášku; škola musí jeho práci vybrat jako jednu z nejlepších a ohlásit ji pořadate-

lům, teprve potom může nastoupit student se svojí iniciativou. Takže v mém případě to vypadalo tak, že jsem někdy začátkem září dostal e-mail, že fakulta vyhodnotila moji práci jako jednu z nejlepších, přihlásila ji do ACM SPY a že mám nyní postupovat podle návodu na stránkách soutěže. Což jsem udělal, protože když už práce byla jednou napsaná, tak proč ji nezhodnotit ještě jednou... Ale možná byla směrovaná spíš na to, jestli jsem cíleně psal diplomku tak, aby se mohla soutěže účastnit. V tom případě je odpověď „ne“ – diplomku jsem psal co nejlépe, jak jsem to uměl, prostě proto, že mě téma zajímalo (a stále zajímá) a sám jsem chtěl vědět, jak to tedy s tou bezpečností AES opravdu je. Že mi za vypracování hrozilo udělení titulu, to jsem od počátku bral jako příjemný bonus, ne jako hlavní věc.

AKTUÁLNÍ DĚNÍ NA FIT Kolik času ti zabrala příprava na samotnou soutěž? Bylo to hodně časově náročné?

Většinu práce už jsem samozřejmě odvedl na diplomce samotné a ve srovnání s tím už dodatečné úpravy pro soutěž příliš náročné nebyly. Ale zase tak úplně bezpracná ta příprava není: V první fázi jsem musel připravit jednostránkový leták o tom, o čem ta práce vlastně je. To pro mě byla asi největší překážka, protože s grafikou si vůbec nerozumím a tady jsem potřeboval něco, co na první pohled zaujme; naštěstí jsem to mohl přehodit na bratra, ale už jenom vymyslet „téma“ toho letáku stálo spoustu času. Následně jsem si musel připravit tři prezentace, na 10 minut, 5 minut a 1 minutu: první je určena pro hodnotící komisi, druhá pro veřejnost v případě, že budu na prvních třech místech, a třetí pro veřejnost, pokud skončím od čtvrtého místa dále. Ty kratší prezentace byly poměrně jednoduché, víceméně jsem jen vyškrtával slajdy z desetiminutové verze, ale desetiminutová verze byla pracná dost, mimo jiné i proto, že můj vedoucí prof. Lórencz je dost perfekcionista a nenechal mě oddechnout, dokud to nebylo špičkové. Včetně testovacích prezentací na čas. Připravit dokument s odpověďmi na otázky, co jsou hlavní výsledky mojí práce nebo jak jsou v praxi uplatnitelné v dlouhém i krátkém období, to už byla proti tomu oddychovka.

Viděl jsi prezentace svých spolusoutěžících? Napadlo tě při pohledu na ostatní, že bys mohl vyhrát? V okamžiku zveřejnění finalistů jsem si samozřejmě provedl „průzkum trhu“, abych věděl, kdo budou moji konkurenti. Nejnebezpečnější mi od počátku připadal Lukáš Kekely se svým hardwarově akcelerovaným monitorováním sítí, protože to je téma velmi praktické a aktuální a navíc snadno představitelné pro každého IŤáka. Ostatní práce mi až tak ohrožující nepřipadaly, protože byly stejně jako moje dílo zaměřené spíš teoreticky a z hlediska teoretického zvládnutí problému jsem se cítil dost jistě. Takže jsem do finálového kola šel s tím, že mám slušné šance na druhé nebo třetí místo, ale moc jsem nepočítal s prvním.

Jak probíhalo samotné finále? Byl jsi nervózní, nebo tě uklidňovalo známé prostředí fakulty?

Finále probíhalo velmi podobně jako obhajoba u státnic: Nejprve jsme všichni přednesli komisi svoje desetiminutové prezentace, za kterými následovaly otázky porotců. Šel jsem na řadu až čtvrtý, to bylo příjemné, protože jsem aspoň měl možnost

vidět, jak se s prezentací a otázkami popralo několik dalších. Trochu mě vyděsilo to, že všichni už měli spoustu umístění práce na konferencích, zatímco já ne, na druhou stranu otázky porotců mě potěšily, protože vesměs mířily na místa, kde jsem si svou prací byl jistý. K prezentaci jsem nastupoval v dobré náladě a bez nervozity a zjevně se mi podařilo porotce přesvědčit. Po mně následoval oběd a prezentace ostatních soutěžících, pak komise hodinku diskutovala o samotě a už se šlo na vyhlášení. Teprve tam začaly ty správné obavy. Známé prostředí fakulty je jistě bonus, stejně jako přítomnost vedoucího práce při prezentaci, ale klíčem k úspěchu je podle mě příprava: Vřele doporučuji všem studentům, využívejte každou možnou příležitost k trénování prezentací, opravdu se to vyplatí: až budete mít za sebou dvacet nebo padesát „nepodstatných“ prezentací, tak ty dvě tři důležité (státnice, ACM SPY, získání práce) už budou hračka. Samozřejmě ani na ně nepodceňujte důkladnou přípravu včetně zkušebních prezentací, člověk se hned cítí jinak, když ví, co bude říkat, jak to bude říkat a co může přidat nebo vypustit, když zjistí, že čas dochází nebo ho je naopak nazbyt.

Moc děkuji za odpovědi. Je něco, co bys chtěl vzkázat našim čtenářům, kteří třeba právě pracují na své závěrečné práci?

Vzkaz těm, kdo právě pracují na své závěrečné práci: Neodkládejte ji! Člověku se zdá, že květen (a termín odevzdání) je ještě daleko, ale rychle zjistíte, že zas tak vzdálená budoucnost to není. Rozhodně se lépe pracuje, když už poslední měsíc víte, že jenom pilujete detaily, než když tři dny před termínem odevzdání poprvé sedáte k textovému editoru. Vzkaz těm, kdo práci teprve psát budou: Vymyslete si téma práce, které vás zajímá a bude vás bavit, a pak si najděte vedoucího, se kterým se vám bude dobře pracovat a který vám k vašemu tématu udělá zadání. Je to mnohem lepší než „z povinnosti“ řešit nějaké cizí téma, které vám nic neříká.

Eliška Hrubá

http://www.acm-spy.cz

ÚSPĚCHY STUDENTŮ FIT ACM SPY 2012 3. místo - Tomáš Borovička, Training Set Construction Method, vedoucí Pavel Kordík ACM SPY 2013 1. místo - Josef Kokeš, Kryptoanalýza šifry Baby Rijndael, vedoucí Róbert Lórencz

AKTUÁLNÍ DĚNÍ NA FIT

EXKLUZIVNÍ REPORT Z EJ-SÍ-EM-AJ-SÍ-PÍ-SÍ LÉTA PÁNĚ 2013 (ať už ta zkratka znamená cokoliv)

Pro našince to byla možná běžná sobota, kdy si člověk přispí a celý den se pak válí u televize s  radostí, že nemusí ven do podzimního počasí. Zcela jinak to ale vidělo pár stovek ajťáků, kteří se sešli v prostorách FELu s  jediným cílem – změřit své síly v hlavní disciplíně: Programování! Nehledě na lehké mrholení se nešetřilo ponožkami v sandálech, ačkoliv mnohé týmy po tréninku přezuly do prestižek. Zarostlé tváře dávaly najevo, že forma se ladila dlouho dopředu. Mezi účastníky nechyběly ani týmy reprezentující největší mistry programování mezi učiteli FITu, jmenovitě Vallíme, Svědkové Vagnerovi, Dobrý co? a především Vogel Brothers – elitní tým #include<Kuki> a <Kuki.jr>. Před začátkem hlavní soutěže probíhal ještě vedlejší program, jako hádka o nejlepší verzi Javy a tortura ve formě prohlížení fotek všech vítězů soutěže za posledních padesát let s doprovodným komentářem ženy jménem „Bobo“. A pak to vypuklo! Páteční tréninkové kolo jsme skipnuli, takže na nás čekalo pár překvapení (Kdepak je asi to stanoviště A43? Proč nám na klávesnici chybí tlačítka?), ale zachovali jsme rozvahu a hned po začátku soutěže napsali příkaz print „Kontrola tiskarny. Chystame neco velkeho, pripravte dost papiru.“, sebrali zadání a opustili místnost. Zatímco ostatní týmy řešily spor, kdo se chopí klávesnice první, Vogel Brothers v klidu u kelímku čaje rozmýšleli, jak řešit úlohy ze života farmy a kdy už asi přivezou jídlo. A pak začal ten kolotoč: příkazem print bash man jsme zablokovali tiskárnu na několik dní, načež jsme v bleskovém tempu naprogramovali první úlohu. Odevzdávací systém odmítal vydat body, tak jsme zkusili progtestový triky, jako poslat to pětkrát a doufat, že už to projde, ale ukázalo se, že tentokrát čelíme mocnějšímu soupeři.

Loňský favorit z matfyzu zatím chrlil jedno řešení za druhým, tak jsme usoudili, že musíme vybalit nejsilnější kalibr: Extrémní extrémní programování, tedy metodu, kdy na jedné klávesnici píšou dva lidi najednou! A ejhle, první úspěšné odevzdání na sebe nenechalo dlouho čekat. Vzápětí jsme odevzdali i druhou úlohu a začínalo se zdát, že to bude ještě napínavý souboj mezi matfyzákem z matrixu a Vogel Brothers z FITu. Jenže pak přivezli koláčky, řízečky a okurky a bylo jasno, že na programování dalších úloh už nebude čas. Jakožto týmový veterán jsem si vzpomněl, jak v minulém ročníku veterán našeho týmu marně bojoval až do poslední chvíle, a poučen chybami předchůdce jsem se raději naplno věnoval jídlu. Nebyl jsem sám, takže se u občerstvovacího stolu rozpoutal nelítostný boj ve vedlejší disciplíně: kdo toho sní nejvíc před závěrečnou sirénou. Ta nakonec zazněla, a tak jsme se s tvářemi plnými koláčků odebrali poslechnout si správná řešení a zatleskat matfyzákovi, který zase zvládl vyřešit všechno. Několik chvályhodných postřehů nakonec: V top ten skončily hned dva týmy z FITu, Vogel Brothers nebyli poslední a v kuloárech se hovoří o tom, že by mohli patřit mezi velká jména příštího ročníku, ať už půjde o hlavní nebo vedlejší disciplínu.

Jan Kukačka, student FIT

LABORATOŘ 3D TISKU OPĚT V PROVOZU Po dlouhé několikaměsíční pauze, kdy docházelo k rekonstrukci budovy A, je 3D laboratoř znovu otevřená. Z původního 12. patra se finálně přesunula o dvě patra níže do místnosti 1051 a administrativně se zařadila pod Katedru softwarového inženýrství. V rámci výuky nového předmětu BI-3DT byly postaveny hned 4 nové tiskárny typu Prusa i3, které rozšířily řady fakultních 3D tiskáren na 7 kusů. Zároveň také došlo k posílení týmu laboratoře o nováčka z řad studentů již zmíněného předmětu 3D tisk.

Eliška Hrubá Foto: Marek Žehra

AKTUÁLNÍ DĚNÍ NA FIT

REKONSTRUKCE BUDOVY A POKRAČUJE, DOČKÁME SE NOVÝCH VÝTAHŮ Budova A prošla rekonstrukcí a je opatřena novým pláštěm. Vnitřní prostory byly také zrekonstruovány (někde jsou práce ještě dokončovány), máme navíc respiria pro studenty a zaměstnance v každém z pater. Bolístkou však stále zůstávají výtahy… ale není třeba se bát, i na ty je myšleno v další etapě rekonstrukce. Staré výtahy V3 a V4 (vpravo od vstupu) budou demontovány již od 16. prosince 2013 a v týdnu po 16. únoru 2014 by měly být uvedeny do provozu nové. Zbylé dva výtahy budou vyměněny v průběhu letního semestru 2013/2014, kdy už budou v provozu dvě nové kabiny s kapacitou 2 × 1000 kg.

Eliška Hrubá Foto: Jiří Škvor

Výtahy V3 a V4 (vpravo od vstupu) demontáž: 16. prosince 2013 – 12. ledna 2014 montáž: 13. ledna 2014 – 16. února 2014 uvedení do provozu (kolaudace): v týdnu po 16. únoru 2014

Výtahy V1 a V2 (vlevo od vstupu) demontáž: 10. března 2014 – 6. dubna 2014 montáž: 7. dubna 2014 – 11. května 2014 uvedení do provozu (kolaudace): v týdnu po 11. květnu 2014

VESELÉ VÁNOCE VE FAKULTNÍM TRIČKU Ano, oblečení prostě pod stromečkem být musí. Co takhle místo ponožek pro změnu fakultní tričko? Jelikož chápeme, jak náročné studium na naší fakultě je, chceme ho aspoň zpříjemnit novým kouskem oblečení pod stromečkem, a proto je speciální vánoční sleva na všechna fakultní trička, která můžete zakoupit na PR oddělení za 200 Kč/ks. Akce trvá do konce ledna a nevztahuje se na edici Kočka s počítačem.

Eliška Hrubá

JMENOVÁNÍ PRODĚKANŮ Spolu s dalším rokem fungování naší fakulty skončilo funkční období nejen našemu děkanovi, ale také proděkanům. Po znovuzvolení prof. Pavla Tvrdíka děkanem navrhl jmenování nových proděkanů – nově nastoupivšího docenta Marcela Jiřinu na pozici proděkana pro vědu a výzkum, ostatní proděkani zůstali stejní. Akademický senát na svém jednání dne 3. října tyto nominace podpořil.

Eliška Hrubá

Ing. Miroslav Balík, PhD. proděkan pro studijní a pedagogickou činnost doc. RNDr. Josef Kolář, CSc. proděkan pro vnější vztahy Ing. Pavel Kordík, Ph.D proděkan pro rozvoj doc. RNDr. Ing. Marcel Jiřina, Ph.D. proděkan pro vědu a výzkum

AKTUÁLNÍ DĚNÍ NA FIT

BIOINFORMATIKA NA ČVUT FIT

Nový meziuniverzitní studijní program ČVUT FIT společně s VŠCHT a Akademií věd ČR otvírá od září 2014 nový meziuniverzitní studijní program „Chemická informatika a bioinformatika“ s bakalářským a navazujícím magisterským oborem Bioinformatika. O čem vlastně pojednává bioinformatika, se dozvíte v následujících řádcích.

Je nepopiratelnou skutečností, že mezi současnými vědními obory hraje biologie jednu z klíčových rolí. Biologie se zabývá životem a živými organismy a popisuje jejich strukturu, funkci, vývoj, evoluci, distribuci a taxonomii. Moderní biologie je košatým a různorodým oborem sestávajícím z mnoha podoblastí. Přestože biologie má takový široký záběr, existuje v ní několik obecných a sjednocujících principů. Biologie uznává buňku jako hlavní jednotku života, gen jako hlavní jednotku dědičnosti a evoluci jako hybnou sílu pro vznik nových druhů. Biologické obory jsou definovány škálou, na které jsou organismy studovány, typem studovaných organismů a metodami používanými k jejich studiu. Tedy například, biochemie zkoumá chemické základy života, molekulární biologie studuje molekulární mechanismy fungování organismu, buněčná biologie se zbývá základním stavebním prvkem života – buňkou, botanika studuje biologii rostlin a zoologie biologii živočichů, evoluční biologie zkoumá jevy spojené se vznikem diverzity života a ekologie se zabývá interakcemi organismů s jejich životním prostředím.

MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE

V následujícím výkladu se zaměříme především na  molekulární biologii, jejíž obrovský rozmach je  důsledkem fenomenální práce pánů Watsona a Cricka, kteří v roce 1953 opublikovali notoricky známou dvojšroubovicovou strukturu deoxyribo-

nukleové kyseliny. Jejich objev je klíčový především v tom, že elegantně vyřešil otázku uchovávání a přenosu genetické informace. Dnes je již považováno za úplnou samozřejmost, že genetická informace je uchovávána v organismu zakódovaná do sekvence deoxyribonukleové kyseliny DNA, dlouhého řetězce sestávajícího z posloupnosti pouhých čtyř písmen A (adenin), T (tymin), G (guanin) a C (cytosin).

PROTEINY

Ale co je to vlastně kódováno v posloupnosti těchto písmen? A co se vlastně rozumí pod pojmem „genetická informace“? Abychom mohli na tyto otázky odpovědět, musíme se seznámit s biomolekulami, kterým se říká proteiny. Ty slouží jako tažní koně plnící v organismu mnoho životně důležitých funkcí. Proteiny jsou také dlouhé řetězce sestávající tentokrát z posloupnosti 20 možných písmen. A je to právě sekvence DNA, na základě které vznikají v organismu ve správný čas, na správném místě a ve správném množství správné proteiny. Tedy, jinak řečeno, sekvence DNA, která se označuje jako gen, je molekulárním aparátem přepisována na sekvenci proteinu. Sekvence proteinu pak udává jeho třírozměrné uspořádání (tzv. strukturu), které následně určuje jeho funkci. Veškerá DNA jedince je uložena v jádře každé jeho buňky, a vyskytuje se tedy v těle v mnoha a mnoha kopiích.

GENOM

Zatímco pod pojmem „gen“ se rozumí pouze sekvence DNA, která je odpovědná za kódování proteinu, pod pojmem „genom“ se rozumí sekvence veškeré DNA. Pro představu se podíváme na genom člověka, který sestává z 3,3 miliardy písmen. Kdybychom ho celý vytiskli do Zlatých stránek, pak na sebe naskládané svazky by vytvořily sloup srovnatelně vysoký s největším monolitem na světě, Washingtonským monumentem, který měří 169 metrů. V oněch 3,3  miliardách písmen je však skryto pouhých cca 20 000 genů a oblasti kódující proteiny představují toliko 1,5 % genomové sekvence. Zbytek genomové sekvence se nazývá odpadní (junk) DNA a její funkce není stále dostatečně objasněna.

SEKVENACE GENOMU

Vyřešení genomu člověka představuje další z důležitých milníků na poli moderní biologie. Sekvenace lidského genomu započala v roce 1990 a představovala ve své době jeden z nejambicióznějších mezinárodních vědeckých projektů. Celé úsilí, vedené Ministerstvem energie USA (DOE) a americkým Národním ústavem zdraví (NIH), trvalo 13 let a stálo 3 miliardy dolarů. Souběžně s vládním konsorciem pracovala na vyřešení genomu člověka též soukromá firma Celera. Její vstup do hry vyprovokoval závod o co nejrychlejší sekvenaci genomu a představuje tak zajímavou demonstraci faktu, že věda je řízena především egem vlastních výzkumníků. Ke konci bitvy nakonec Celera a vládní konsorcium spojily své síly a ohlásily úspěšné osekvenování lidského genomu společně. Nejvýznamnějším důsledkem této bitvy, ze které může dnešní věda jenom těžit, je neuvěřitelný posun ve vývoji technologie sekvenace. Vždyť co tehdy trvalo 13 let a stálo 3 miliardy dolarů, je dnes možné realizovat za 1 – 2 dny v ceně 3 – 5 tisíc dolarů! Ano, opravdu, tak málo stojí v současnosti kompletní sekvenace genomu každého z nás. Nicméně zjištění sekvence genomu člověka představuje teprve začátek. Vždyť k čemu nám je 169 metrů vysoký sloupec Zlatých stránek, když informace v nich obsažené nám nedávají žádný smysl, nejsme schopni je interpretovat?

DALŠÍ VÝZKUM

Vývoj vědeckého poznání jde samozřejmě kupředu a za dalších 10 let od zveřejnění kompletní sekvence lidského genomu se naše znalosti molekulárně-biologických jevů posunuly opět o notný kus dále.

Vědci osekvenovali genomy mnoha dalších organismů a srovnáním mezi nimi byli schopni identifikovat úseky DNA, které zůstaly prakticky nezměněné v celém průběhu evoluce. Lidská DNA např. obsahuje 5 – 8 % takových sekvencí. Ani otázka odpadní DNA nezůstala stranou zájmu a více než 400 výzkumníků z 32 laboratoří roztroušených po celém světě založilo konsorcium ENCODE (ENCyclopedia Of DNA Elements). V roce 2012 pak ENCODE konsorcium opublikovalo důležité zjištění, že více než 80 % odpadní DNA přece jenom vykazuje biologickou funkci. Jiný směr výzkumu se zaměřil na variabilitu v rámci lidského genomu, tedy jak moc se liší genomy lidí od sebe navzájem. Zajímavým zjištěním je skutečnost, že genomy jsou variabilní asi jenom z jedné desetiny procenta. Výzkum těchto variací potom představuje jeden z hlavních klíčů k porozumění lidského zdraví a nemocí. Projekt tisíce genomů (1000 Genomes Project) si klade za cíl studovat zástupce zdravých a nemocných populací s cílem identifikovat genetické varianty spjaté s jednotlivými onemocněními. Dostupnost sekvenace a analýzy genomu konkrétních jednotlivců a změny ve způsobu, jakým jsou získávány a používány medicínské informace, jsou podnětem k nástupu tzv. personalizované medicíny. Ta přináší nejen nové možnosti, ale i nové výzvy.

BIOLOGIE A INFORMATIKA

Žádný z výše uvedených objevů na poli molekulární biologie a biomedicíny by se však neobešel bez použití výpočetní techniky. Informatika hrála významnou roli od samého počátku při sekvenování lidského genomu, neboť není technicky možné přečíst naráz celou sekvenci zvíci tří miliard písmen. Místo toho se DNA rozbije na kratší úseky, ty se osekvenují a pak se v počítači zpětně skládají do výsledné podoby úplné genomové sekvence. A právě požadavek vyvinout metody pro ukládání sekvencí a algoritmy pro jejich skládání, způsoby vyhledávání v takových datech a především postupy pro analýzu tohoto druhu dat daly vzniknout začátkem 90. let minulého století nové mezioborové disciplíně známé pod názvem bioinformatika.

VÝZNAM BIOINFORMATIKY

V dnešní době není bioinformatika omezena pouze na práci se sekvenčními daty, ale rozvinula se v bohatou vědní disciplínu řešící široké spektrum biologických problémů. Mezi ně patří např. rekonstrukce

AKTUÁLNÍ DĚNÍ NA FIT evolučních stromů z DNA sekvencí různě příbuzných organismů (tzv. fylogenetická analýza), analýza prostorového uspořádání nukleových kyselin či proteinů a hledání vztahů mezi jejich strukturou a funkcí (tzv. strukturní bioinformatika), či počítačové simulace buněčných systémů (tzv. systémová biologie). Bioinformatika čerpá z natolik odlišných oblastí lidského poznání, jako jsou biologie a biochemie, počítačové vědy a informatika či statistika a matematika.

VÝUKA BIOINFORMATIKY

Bioinformatik je pak člověk, který rozumí biologickým datům a problémům. Ví, jak se taková data uchovávají, jak se v nich vyhledává a především jak se dají interpretovat a analyzovat. Spolu s exponenciálním nárůstem množství dat přírodovědného charakteru poptávka po takto široce vzdělaných odbornících v  posledních desetiletích prudce roste. Bohužel, Prahu bylo možno považovat až donedávna v jistém smyslu v této oblasti za zaostalou, neboť žádná z pražských vysokých škol nenabízela ucelené bakalářské a magisterské studium bioinformatiky. Z tohoto důvodu se spojily dvě kvalitní pražské univerzity (VŠCHT a ČVUT) se dvěma ústavy Akademie věd (Ústavem molekulární genetiky ÚMG a Ústavem organické chemie a biochemie ÚOCHB) a vytvořily bakalářský a navazující magisterský obor Bioinformatika.

VŠCHT A ČVUT

VŠCHT je špičkovou univerzitou nabízející vzdělání a provádějící výzkum v přírodních vědách, jako jsou např. chemie a biochemie, biologie, biotechnologie či bioinformatika. Fakulta informačních technologií ČVUT je zaměřena na výuku informatiky orientované jak směrem praktickým, tak směrem teoretickým. Na zainteresovaných ústavech AV ČR působí dvě největší pražské bioinformatické skupiny (skupina na ÚMG patří k zakladatelům a průkopníkům české bioinformatiky a ÚOCHB je sídlem národního uzlu evropské bioinformatické ESFRI infrastruktury ELIXIR), jejichž výzkumné zájmy a odborné znalosti pokrývají celou šíři bioinformatiky, od zpracování sekvencí až po systémovou biologii. Kromě toho mají specialisté z těchto ústavů bohaté přednáškové zkušenosti z výuky v rámci četných bioinformatických kurzů či z mezinárodních konferencí a setkání. Takto

vystavěný pedagogický tým dává záruku vysoké kvality výuky ve všech klíčových disciplínách, kterými musí absolvent bioinformatického oboru vládnout.

PROFIL ABSOLVENTA

Bakalářský a navazující magisterský studijní obor „Bioinformatika“ si klade za cíl vychovat všestranné odborníky na analýzu, zpracování a interpretaci dat získaných v biologii, biochemii, biomedicíně a dalších souvisejících oblastech. Absolvent studia je chápán jako biolog/přírodovědec, který získá vzdělání v oblastech informatiky a tyto znalosti pak využívá k řešení biologických problémů. Výuka informatiky je cílena nejen teoretickým, ale hlavně aplikačním směrem do sféry přírodních věd a zahrnuje metody vytěžování znalostí z dat, principy návrhu efektivních algoritmů a jejich praktickou implementaci či práci s velkými objemy dat. Takto profilovaný bioinformatik bude schopen pracovat v multidisciplinárních týmech zaměřených na interpretaci experimentálních dat, vyvíjet softwarové nástroje zjednodušující práci s biologickými, medicínskými či farmaceutickými daty, nebo bude zajišťovat komunikaci mezi přírodovědci a informatiky-programátory. Kromě toho mu jeho programátorské a analytické schopnosti umožní hledat uplatnění i ve firmách z oblasti informačních technologií, statistické analýzy či zpracování dat. Doufáme, že vás naše povídání zaujalo a navnadilo. Obor Bioinformatika (bakalářský i magisterský) otevíráme ke studiu v září 2014, a pokud byste se o něm rádi dozvěděli více, navštivte stránku http://studuj.bioinformatiku.cz/. Nebo nás zkontaktujte přímo na e-mailu, budme se těšit.

Doc. Daniel Svozil, VŠCHT Praha, svozild@vscht.cz Doc. Jan Holub, FIT ČVUT, Jan.Holub@fit.cvut.cz

PRVNÍ ROČNÍK Zimní semestr Název předmětu P+C+L Zakončení Kredity Obecná a anorganická chemie I 3+2+0 z, Zk 8 Biologie I 3+0+0 Zk 5 Operační systémy a sítě 2+2+0 z, Zk 4 Matematika I 3+4+0 z, Zk 9 Programování a algoritmizace 1 2+4+0 z, Zk 6 Volitelné předměty pro 1. semestr Letní semestr Název předmětu P+C+L Zakončení Kredity Organická chemie I 2+2+0 z, Zk 6 Matematika II 3+3+0 z, Zk 8 Fyzika I 3+2+0 z, Zk 7 Objektové programování v Javě 2+5+0 z, Zk 7 Odborný jazyk I 0+2+0 z 1 Volitelné předměty pro 2. semestr

http://studuj.bioinformatiku.cz/

AKTUÁLNÍ DĚNÍ NA FIT

PŘEDNÁŠKOVÝ CYKLUS PROF. SVOBODY V tomto semestru (tedy v zimním semestru 2013/2014) byl na fakultě založen další přednáškový cyklus pojmenovaný na počest světově proslulého českého průkopníka počítačových věd profesora Svobody. Cílem této série přednášek je přivést na půdu ČVUT renomované světové odborníky, kteří významně přispěli výzkumu v oblasti informatiky. Prvním význačným hostem byl prof. Jean-Luc Gaudiot z Kalifornské univerzity v Irvine.

Profesor Antonín Svoboda (14.10.1907 ČR – 18.5.1980 USA) začal po studiích na ČVUT a UK pracovat na protiletadlových zaměřovačích. Během 2. světové války byl dle jeho návrhu sestrojen mechanický analogový počítač, který byl součástí zaměřovacího systému MARK 56. V roce 1948 získal ocenění Naval Ordnance Development Award za své zásluhy a ve stejném roce vyšla i jeho kniha Computing Mechanisms and Linkages, která je považována za první knihu o počítačích vůbec. Po válce se stal vedoucím Ústavu matematických strojů ČSAV, kde vyvíjel projekt československého reléového počítače SAPO a po dokončení tohoto projektu elektronkový počítač EPOS. Z politických důvodů však musel tuto práci ukončit a v roce 1964 emigroval do USA, kde se stal profesorem na Kalifornské univerzitě. V roce 1999 udělil prezident republiky Václav Havel profesoru Svobodovi in memoriam medaili Za zásluhy 1. stupně. Tento přednáškový cyklus slouží jako památka a zejména vzpomínka na profesora Svobodu, českého průkopníka počítačových věd. Jako první host tohoto cyklu byl pozván prof. Jean-Luc Gaudiot z Kalifornské univerzity v Irvine. Ve dnech 12. a 14. listopadu přednášel na FITu na téma EHA: The Extremely Heterogeneous Architecture, v mezičase se pak účasnil seminářů s vědeckými skupinami na naší fakultě. Přednášky byly natáčeny ve spolupráci s AVC ČVUT, takže kdo se nemohl osobně dostavit, může si je prohlédnout z pohodlí domova na stránce fit.avc-cvut.cz poté, co budou zpracovány.

Pokud se chcete dozvědět více životopisných informací o profesoru Svobodovi a hostech, vše potřebné najdete na fakultním webu na adrese http://fit. cvut.cz/prednaskovy-cyklus-prof-svobody, kde budete také informováni o další významné osobnosti.

Eliška Hrubá

http://fit.cvut.cz/prednaskovy-cyklus-prof-svobody

ROZHOVOR S PROF. JEAN-LUC GAUDIOTEM Z AMERICKÉ UNIVERSITY OF CALIFORNIA V IRVINE Poznámka prof. Gaudiota: Následující odpovědi představují mé vlastní názory a nereprezentují nutně postoje mého zaměstnavatele University of California, mé hlavní grantové agentury National Science Foundation, nebo vědecké společnosti, pro kterou provádím nejvíce dobrovolné práce, IEEE Computer Society.

Na co se má podle Vás zaměřit moderní studijní program v oblasti Computer Science?

Moderní studijní programy v oblasti Computer Science by se měly co nejvíce zaměřovat na inspirování studentů k „celoživotnímu sebevzdělávání“. Vždy platilo, že inženýři musí neustále sledovat nové trendy, avšak nyní se to stalo prioritní záležitostí: říká se, že „poločas rozpadu znalostí“ získaných na univerzitě je kolem 5 let!

Je podle Vás praxe v IT firmě nutnou součástí takového programu?

Určitě. Toto platí jak pro bakalářské, tak magisterské a doktorské studium. Bakalářští studenti tak okusí, jaký je skutečný život technického pracovníka. Co se týče magisterských studentů a doktorandů, podle mé zkušenosti někteří z nich využívají zkušeností ze stáží jako inspiraci pro více prakticky orientovaný výzkum. Stáže v USA jsou relativně dobře placené a studenti si dokonce můžou dovolit dočasně se přestěhovat. Například několik studentů podílejících se na mém výzkumu takto vycestovalo do Bay Area (oblast San Francisca pozn. překl.) na stáže u firem Google a Intel.

Sledujete nějaké náznaky toho, že „časy se mění“ v tom smyslu, že stále více studentů během studia pracuje na plný úvazek a že magisterské a doktorské studijní programy se jim v tom snaží vycházet vstříc? Například tím, že doktorské studium se více než dříve zaměřuje na aplikované vědy a má užší záběr, nebo že má snadnější zkoušky?

Žádného takového trendu jsem si nevšiml. Jakožto tradiční učitelé musíme však zůstat flexibilní a pečlivě brát v úvahu nové technologie (video přednášky, MOOC, učebny „naruby“) a použít je podle potřeby, pokud jsou vhodné. (MOOC jsou masivní otevřené online kurzy; v učebnách „naruby“ se video přednášky sledují z domova a tradiční domácí úlohy se vypracovávají ve škole − pozn. překl.) Jsem přesvědčen, že doktorský studijní program by měl mít tři fáze: 1. Student absolvuje povinné a výběrové předměty, které jsou vhodné pro její/jeho plánovanou oblast výzkumu. Ty by měly být završeny zkouškou (případně jednou písemnou a jednou ústní), jejímž cílem je odpovědět na otázku: „Má student dostatečné základní znalosti nutné pro výzkum v dané oblasti?“ 2. Student připraví návrh svého výzkumu a prezentuje jej u ústní zkoušky, jejímž cílem je odpovědět na otázku: „Načrtl student zajímavý výzkumný záměr, položil rozumné otázky a nabídl metodologii, která pravděpodobně povede k úspěšnému završení?“ 3. Student obhájí své výsledky u závěrečné ústní zkoušky, jejímž cílem je odpovědět na otázku: „Přinesl student do dané výzkumné oblasti signifikantní poznatky, které jsou hodny doktorátu?“

AKTUÁLNÍ DĚNÍ NA FIT Je plagiátorství problém na univerzitách v USA?

Pro ilustraci, University of California zavedla přísný „Kodex Cti“ (Honor Code). Přestupky jsou projednávány extrémně vážně, s téměř nulovou tolerancí a přísnými tresty. Například podvádění během písemného testu v průběhu semestru, nebo dokonce jen při přípravě domácího úkolu může vést k propadnutí z celého kurzu. Opakované přestupky jsou důvodem k vyloučení z univerzity. Podvádění je definováno jako nepřiměřené přijetí, předání, nebo umožnění předání informací vztahujících se k dané úloze.

Překlad: Rudolf Blažek, KAM Otázky: Josef Kolář, proděkan pro vnější vztahy a Rudolf Blažek, KAM rozhovor převzat z časopisu Pražská technika

Prof. Jean-Luc Gaudiotem

SMUTNÉ ZPRÁVY NA FAKULTĚ V hlubokém zármutku oznamujeme, že v tomto semestru došlo bohužel hned ke dvěma smutným událostem. Dne 19. listopadu 2013 nás po dlouhé nemoci opustil ve věku 35 let Ing. Pavel Loupal, Ph.D., který patřil mezi zakládající členy naší fakulty. Působil nejprve na Katedře počítačů na FEL ve výzkumné skupině Software Engineering (SWING). Po vzniku Fakulty informačních technologií působil jako výzkumník a vyučující na Katedře softwarového inženýrství, podílel se na analýze, návrhu a realizaci částí nového IS a v době od 19. 3. 2010 do 30. 6. 2011 byl také vedoucím ICT oddělení. Z důvodu boje s nemocí se jeho činnost na fakultě zmenšovala, avšak až do poslední chvíle vedl a konzultoval závěrečné práce.

Po velmi krátké době přišla druhá bolestná zpráva, když dne 3. prosince tragicky zemřel ve věku 47 let Ing. Petr Jendele, který dlouho působil na Katedře počítačů FEL, kde učil programovací jazyky a databázové systémy. V 90. letech se aktivně se podílel na návrhu a implementaci informačního systému. Patřil do skupiny zaměstnanců, kteří na FIT působí od jeho vzniku. Pracoval na Katedře softwarového inženýrství, kde vyučoval Databázové systémy, Administraci webových a databázových systémů a vedl závěrečné práce. I když naši kolegové již nebudou mezi námi, zůstanou navždy v našich srdcích.

Eliška Hrubá

Ing. Pavel Loupal, Ph.D.

Ing. Petr Jendele

AKTUÁLNÍ DĚNÍ NA FIT

AVC FIT ČVUT Vysoká škola je nejen místo pro studium neboli, jak zákon říká „soustavnou přípravu na budoucí povolání“, ale také životním obdobím, ve kterém se člověku otevírají obrovské možnosti vlastní realizace mimo oblast svého normálního působení.

Audiovizuální centrum (nikdo nám ale neřekne jinak, než AVéCéčko) je skupinou lidí, která s nadšením studentů, očima umělců a duší vědců zachycuje nevšední okamžiky pomocí moderní techniky. Už deset let pro vás všechny natáčíme a občas i po Internetu streamujeme zajímavé akce, konference, přednášky nebo i umělecká videa.

PŘIDEJ SE K NÁM

Rádi mezi sebou přivítáme nové tváře. Pokud se zajímáš o informatiku schovanou za zpracováním a přenosem videí, natáčení, střih, speciální efekty nebo kteroukoliv jinou oblast audiovizuální tvorby, neváhej nám napsat na nabor@avc-cvut.cz

Michal Štádler student FIT a AVC PR guy

ÚSPĚCHY

Máme za sebou spolupráci na dvou studentských filmech, jeden dokonce vznikal i v naší produkci. Dlouhodobě pak spolupracujeme třeba se společností Febio, kterým přenášíme tiskové konference z Febiofestu. Jako FIŤáky vás určitě hodně zajímá web avc.fit.cvut.cz, kam umisťujeme všechny přednášky a Informatické večery, které natočíme.

VÝBAVA

I díky spolupráci s ČVUT a sdružením CESNET máme k dispozici techniku, kterou se nebojíme prohlásit za profesionální. Tak například poslední hračka, kterou jsme měli možnost si vyzkoušet, byla kamera Sony XDCAM EX3. Musím přiznat, že držet v ruce kameru, která má stejnou peněžní hodnotu jako nové auto nižší třídy je pocit docela vzrušující. Kromě objevování kouzel techniky, kterou máme k dispozici, se ve svém volném čase snažíme vytvořit i něco uměleckého nebo užitečného, mimo produkce všeho toho audiovizuálního materiálu organizujeme workshopy pro odbornou i laickou veřejnost.

TECHNICKÉ OKÉNKO

...aneb proč přednášky i v hypermoderní Nové budově natáčí lidé. Nová budova je při její ceně téměř jeden a čtvrt miliardy korun vybavená vším možným. Vlastní inteligence žaluzií a oken je dnes už legendární. Není tak žádným překvapením, že všechny čtyři přednáškové sály v přízemí jsou vybaveny kompletní videotechnikou včetně několika kamer. Zajisté jste si všimli, že z minulosti jsou na eduxu i záznamy z těchto kamer. Za největší posluchárnou číslo 105 je pak schovaná technická místnost, odkud je možné všechny sály včetně oněch kamer ovládat, zaznamenávat obraz a dokonce i streamovat. Teoreticky.

ÚSPĚCHY

Všechny kamery jsou analogové v rozlišení PAL, tedy 720x576 pixelů a navíc z nich není signál pravděpodobně tahán po úplně správné kabeláži. To má v kombinaci s osvětlením tabule za důsledek to, že pokud na ní někdo začne psát, v záznamu z toho není vidět vůbec nic.

VŠECHNO ŠPATNĚ

Kamery by se daly ovládat, aby se zabralo vždy to co se na tabuli píše, ale to není technicky možné dělat pro několik sálů najednou a už vůbec ne na dotykovém panelu, který je jediným rozhraním ke kamerám. Záznam se kdysi prováděl serverem, který

nebyl ale úplně spolehlivý a letos pravěpodobně není k dispozici vůbec. Navíc budova fakticky patří Fakultě architektury a ta své přednášky zaznamenávat nepotřebuje / nechce. Celý systém je pak i podle techniků FA velice špatně zdokumentovaný a pokud potřebujeme někde přepojit nějaký kabel, často to děláme úplně naslepo. A tak jsme prozatím rezignovali na jakkoliv chytrý systém v nové budově a natáčíme přednášky HD kamerou na stativu. Tu získal FIT také díky grantu FRVŠ, jehož jsem byl spoluřešitelem.

Petr Pulc student FIT a předseda AVC Foto: Archiv AVC ČVUT

facebook.com/AVC.CVUT avc-cvut.cz

AKTUÁLNÍ DĚNÍ NA ČVUT

VOLBA KANDIDÁTA NA REKTORA ČVUT Dojmy přímého účastníka Jak většina z nás zaznamenala z Internetu, televize a/nebo jiných sdělovacích prostředků, akademický senát ČVUT na svém zasedání dne 23. října 2013 zvolil kandidáta na rektora ČVUT, kterým se stal prof. Ing. Petr Konvalinka, CSc., z fakulty stavební.

Oficiální název pozice zvoleného je skutečně „kandidát na rektora“ (a ne rektor), protože rektorem se zvolený kandidát stává až po jmenování prezidentem republiky. Vedle prof. Konvalinky byl jeho protikandidátem ve volbě doc. RNDr. Vojtěch Petráček, CSc., současný prorektor ČVUT pro vědu a výzkum. Cílem tohoto článku není opakovat již uveřejněné informace o volbě, či rektorské projekty kandidátů volby, protože všechny tyto informace je možné nalézt na příslušných webových stránkách (viz např. zde: http://www.cvut.cz/volba-rektora-2013). Cílem článku je poskytnout stručný subjektivní pohled/reportáž přímého účastníka volby z akademického senátu ČVUT. Pokud bych měl volbu kandidáta na rektora a její průběh vyjádřit jedním výrazem, napadá mne slovo „pozitivní“, a není to skutečně případné diplomatické paušální vyjádření. Pozitivně byla vedená kampaň obou kandidátů, která se uskutečnila bez vzájemných výpadů a byla pro oba velmi náročná a intenzivní. Troufám si tvrdit, že tolik konzultací s kandidáty nad problémy na ČVUT v tak krátkém časovém úseku lze udělat snad jenom před volbou nové hlavy ČVUT, kdy se voliči na fakultách snaží zjistit intenzivním způsobem, jak by ten který kandidát při řešení problémů postupoval, a naopak, kandidáti se snaží zjistit, které problémy fakulty nejvíc „pálí“. Pozitivní byla i volba, kdy zvolený kandidát uspěl již v prvním kole a získal tak výraznou podporu (a deklarovanou důvěru) senátu ČVUT. Pozitivní je i další současný vývoj, kdy oba kandidáti vytvořili spolupracující tandem, který se bude společně podílet na vedení ČVUT a využije všech nejlepších vlastností a zkušeností obou kandidátů. U vítězného kandidáta je potřeba vyzdvihnout,

vedle nezpochybnitelného vysokého morálního kreditu, jeho výbornou znalost prostředí ČVUT a schopnosti nalézat konkrétní řešení ve prospěch ČVUT. Tyto schopnosti prof. Konvalinka prokázal nejednou jako člen senátu ČVUT a jeho ještě nedávný předseda. Z úhlu pohledu rozvoje informačních technologií na ČVUT bude podle mého názoru velmi důležitá nová připravovaná pozice prorektora pro informační strategie, která byla oznámena poprvé v rektorském projektu vítězného kandidáta a měla by zajistit především efektivnější hospodaření s finančními prostředky při zajišťování IT služeb i samotné zlepšení IT služeb na celém ČVUT. Z dalších plánů nového vedení ČVUT chci pochválit zejména snahu o posílení spolupráce uvnitř ČVUT, zlepšování prostředí dejvického kampusu nebo snahu o celkovou koordinaci důležitých projektů na celém ČVUT. Nový rektor by se měl své funkce ujmout 1. února 2014 a nezbývá než mu popřát mnoho síly a moudrých rozhodnutí ve prospěch ČVUT.

Jan Janoušek, vedoucí KTI, zástupce FIT ČVUT v ASČVUT za zaměstnance

http://www.cvut.cz/volba-rektora-2013

Prof. Ing. Petr Konvalinka, CSc.

doc. RNDr. Vojtěch Petráček, CSc.

JAK JSEM VEČEŘEL S REKTOREM Volbu rektora provázela řada doprovodných akcí a jednou z nich byla soutěž o pozvánku na večeři s novým rektorem. Šťastným výhercem této facebookové soutěže se stal Michal Štádler, student FIT. „Probrali jsme mnoho témat, od vážných věcí na ČVUT, přes studentský život, cestování, veselé historky ze zkoušek, až po listopad 89. Pan Profesor Konvalinka je velmi pohodový a inteligentní člověk, který detailně zná problémy současného ČVUT, dokáže je pojmenovat a nebojí se je řešit. Celá akademická obec ČVUT může být hrdá, že se stal rektorem právě on,“ řekl re-

dakci Michal. „Každopádně musím přiznat, že pár minut před samotným setkáním jsem trošku nervózní byl, neměl jsem úplně představu, o čem se budeme bavit. Celé bych to asi přirovnal k pocitu před zkouškou z PA1 (moje první zkouška na ČVUT). Obavy se ale nakonec nevyplnily a řeč nestála ani chvilku. Celkově to byl velmi pohodově strávený večer,“ dodává.

Eliška Hrubá, Michal Štádler

POZVÁNKY

PLESOVÁ SEZÓNA SE BLÍŽÍ... Uvažujete teď nad tím, co budete podnikat o sobotní noci 22. února 2014? Jestliže ano, pak vyslyšte slova rektora ČVUT a přijďte si zatančit a pobavit se na náš VIII. reprezentační ples! Uskuteční se přímo v srdci Prahy, v novorenesančním Paláci Žofín na Slovanském ostrově. Jakmile nastane sedmá hodina večerní, spustí se bohatý program, který bude probíhat současně ve třech sálech a ve kterém se dočkáte jak hudebních vystoupení (Melody Makers, Marcel Flemr Trio a další), tak i soutěže o hodnotné ceny. Celým večerem vás bude provázet moderátorka Tereza Kost-

ková. Cena pro studenty je pouze 200 Kč, tak neváhejte! Vstupenky si můžete zakoupit už nyní na jednom z prodejních míst. Více se o celé akci můžete dozvědět na http://www.plescvut.cz.

Zdeněk Kasner Foto: Dimitry Mihluk

http://www.plescvut.cz

Fotografie z předešlých ročníků

TÉMA: FIT aplikace

FIT Checker Znáte to. Poslední písemka za semestr, potřebujete nutně získat 10 bodů. Už uběhl téměř týden a EDUX stále zatvrzele odmítá ukázat jakýkoliv náznak výsledků. Klávesa F5 začala již po několika hodinách vykazovat známky opotřebení a nyní se začíná dokonce povážlivě viklat. Navíc vaši spolužáci, kteří právě procházejí podobnými maniodepresivními stavy, spáchali společným úsilím nevědomky DDoS útok na školní stránky a ty jsou nyní nefunkční. Vaše sebevědomí se propadá na to nejhlubší dno a dále klesá...

Naštěstí někteří FIŤáci se rozhodli proti podobným situacím bránit. Na počátku byl nápad, jehož princip byl v podstatě velmi jednoduchý. Co takhle vzít stránku s hodnocením na EDUXu, kterou je jinak nutno hledat v hlubokých zákoutích každého z předmětů, a přeparsovat ji tak, aby ji mohl mít každý hned na očích? Nápad se ujal, a tak už v prosinci 2010 vznikl první FIT Checker – pomocník, který sejmul zátěž z beder jak studentů, tak serveru. Začalo to rozšířením pro prohlížeč Google Chrome. Díky dalším dobrovolníkům se ale tento nápad v průběhu následujících dvou let rozšířil (kromě dalšího doplňku, tentokrát do Opery) i napříč různými mobilními operačními systémy a tam také našel mezi studenty největší uplatnění. No, povězte sami: kdo by nebyl klidnější, když ví, že mu začne svítit na displeji upo-

zornění, kdykoliv se na EDUXu něco šustne? Aplikace lze samozřejmě využívat i bez automatické kontroly, jen pro jednodušší přístup ke známkám. Ono popravdě – některé věci je občas lepší nevědět. Na své si zde přijde každý. Ať už vám v kapse běží Android, iOS, WP7 nebo dokonce i BlackBerry, vždy si můžete najít tu svojí „appku“. A i pokud si stále hýčkáte svůj starý telefon a teprve nyní jste zjistili, jaké výhody může mít takový smartphone, nemusíte nutně zoufat. Existuje i verze v Javě, kterou spustíte téměř kdekoliv. Kompletní seznam všech odnoží FIT Checkeru můžete najít na www.fit-wiki.cz a také na fakultním fóru.

verze

autor

link

doplněk pro Google Chrome

Radek Šimko

https://chrome.google.com/webstore/detail/piafbjgjimknlakglmjjkihiimcfhepl

doplněk do Opery

Martin Štek

http://www.steky.cz/fit-checker/fit-checker.oex

Android

Martin Pelant

https://play.google.com/store/apps/details?id=cz.mpelant.fitchecker

iOS

Dominik Veselý

http://itunes.apple.com/cz/app/fit-checker/id413135625?mt=8

WP 7.5

Tomáš Bezouška

http://windowsphone.com/s?appid=c559808b-1a83-473d-b2caaf24dc511be1

BlackBerry

Martin Pelant

http://appworld.blackberry.com/webstore/content/84347

Java

Jakub Olejník

http://xolej.g6.cz/fit-checker/

Menzy ČVUT Menzy bývají obecně častým terčem vtipů a ty naše ještě k tomu nepatří k těm nejlevnějším. Ale i přesto jsme určitě rádi, že je v blízkosti školy vždy nějaké místo, kde se můžeme rychle a jednoduše najíst. Vždyť vidina, že se oběd blíží každou minutou, je vlastně to jediné, co dokáže udržet pozornost během dlouhého školního dopoledne. A díky mobilním aplikacím od studentů ČVUT už nemusíte kupovat zajíce v pytli… pokud se tedy zrovna nejedná o nějakou chutnou specialitu ve Studentském domě.

V aplikaci můžete každý den objevit aktuální jídelníčky celkem devíti menz, které spadají pod SÚZ ČVUT. Když je zrovna kolem poledne, můžete si vybrat jídlo a vyrazit rovnou na to správné místo, v opačném případě je lepší se ujistit, že má daná menza zrovna otevřeno – u každé z nich naleznete v aplikaci i její otevírací dobu. Verze pro Windows Phone vám navíc i poradí kudy kam, když se tu ještě moc neorientujete. Ale i taková orientace v samotném jídelníčku se může ukázat jako značně zapeklitá záležitost. Není jídlo jako jídlo, každá menza je svým způsobem originální a při pohledu na některé názvy jídel se občas může zdát, že učivo ve škole je oproti tomu vlastně docela srozumitelné. Nezkušený začátečník proto může snadno naletět, stejně tak jako protřelý mazák. Pokud vás ovšem toto nikdy nekončící dobrodružství příliš neláká, můžete si nechat poradit od zkušenějších. Kromě jídelníčků obsahují mobilní

aplikace Menzy ČVUT i kumulativní systém hodnocení, díky kterému můžete zjistit, jak si na tom určité jídlo v té či oné menze stojí. Vše se odvíjí od vkusu a chuti jednotlivých uživatelů, takže se můžete i vy zapojit a povzbudit tak ostatní k výběru jídla, které vás právě bezvadně zasytilo, nebo naopak pozdější návštěvníky od konzumace nějakého chodu odradit. Čísla zde zůstávají uložená natrvalo, takže si je každá menza může vylepšit, pouze když bude dlouhodobě vařit chutně a poctivě. Aplikace pro Android a Windows Phone jsou dílem studentů FEL a FIT a jsou stále aktualizované. Verze pro Android byla nedávno vylepšena pro lepší integraci s aplikací KOSeek a nově se také můžete přímo z aplikace dostat na stránky pro zjištění stavu vašeho konta. Všechny verze můžete získat na webu http:// agata.suz.cvut.cz, kde jsou také k dispozici samotné jídelníčky a další informace o menzách.

Zdeněk Kasner

verze

autor

link

Android

Antonín Novák (FEL)

https://play.google.com/store/apps/details?id=net.qmsource.android. menzycvut

iOS

Vaclav Halik

http://itunes.apple.com/cz/app/fit-checker/id413135625?mt=8

WP 7.5 / 8

Tomáš Bezouška (FIT)

http://www.windowsphone.com/en-us/store/app/menzy-%C4%8Dvut/683a7185-5810-4c82-8dbe-c90092515775

TÉMA: FIT aplikace

Photoshape, vítězná aplikace Dominika Veselého Na v pořadí již 13. AppParade, což je čtvrtletní přehlídka mobilních aplikací, zvítězil se svou aplikací Photoshape student FIT Dominik Veselý. Photoshape je aplikace, která umožňuje fotit obrázky lidí a skládat z nich různé tvary nebo nápisy, jak si to na závěr AppParade vyzkoušeli sami organizátoři.

Dominik je na FITu již 5. rokem a v tomto akademickém roce dokončuje magisterské studium. S vývojem aplikací má bohaté zkušenosti, pro iOS programuje více než 3,5 roku a také je společníkem v startupu Ackee. Na fakultě předává své zkušenosti vyučováním předmětu BI-IOS. Kromě programování mobilních aplikací také aktivně programuje serverové věci v Javě. Studenty FITu jistě také zaujme, že právě Dominik je autorem aplikace FIT Checker pro iOS. Aplikace Photoshape slouží k vytváření „živé“ abecedy, kdy jsou jednotlivá písmena složena z gest a pozic lidí. Stačí nafotit podle předlohy základní písmena a pvoté je možné vytvářet

slova a věty z těchto písmen. Právě s

touto aplikací získal Dominik první místo v soutěži AppParade, která se koná čtvrtletně a nyní se konala již potřinácté. Každý soutěžící zde má 3 minuty na to, aby zaujal diváky, kteří pak pomocí SMS rozhodnou o pořadí jednotlivých soutěžících. A to se evidentně Dominikovi podařilo na jedničku, protože na takovém místě se se svojí aplikací umístil. Kromě výhry v soutěži získal také ocenění Divoká karta Vodafone od stejnojmenné společnosti, která takto vyjadřuje podporu dané aplikace a její následnou propagaci. Za celou redakci mu tímto gratulujeme.

Eliška Hrubá, Martin Půlpitel

TÉMA: FIT aplikace

Rozhovor s Dominikem Veselým Už ses někdy zúčastnil podobné soutěže (např. s jinou aplikací)?

Ne, toto je poprvé, co jsem se do AppParade nebo jiné podobné soutěže přihlásil.

Zaujaly tě aplikace dalších soutěžících? Líbila se ti nějaká natolik, že sis ji stáhl do mobilu nebo tabletu? Zaujaly mě dvě. Jedna byla budík, za který platíte, když si chcete „přispat“, což mi přijde jako zajímavá myšlenka, ale to provedení se mi moc nelíbilo. A druhá aplikace byla přesný opak… Strašná blbost, která byla ale velice pěkně zpracovaná – aplikace na výpočet ceny toaletního papíru (která na konec skončila druhá), kdy zadáte například cenu za balík a ona vám spočítá, který se vám nejvíce vyplatí.

Jak tě vlastně napadlo vytvořit takovou aplikaci, je to něco, co ti na trhu chybělo nebo tě někdo inspiroval?

No, vzhledem k tomu, že já nejsem asi vhodnou cílovou skupinou, tak to určitě nebylo nic, co by na trhu chybělo přímo mě, ale přišlo mi, že by se to mohlo uchytit. Kdysi jsem dostal takovou fotografii darem a poté, co si ji dotyčná dala jako profilovou fotku na Facebooku, následovalo spoustu dotazů, jak to udělala a že je to super. Tak mě napadlo, že ten proces „ručně“ je celkem komplikovaný, zatímco by to šlo moc pěkně automatizovat a s líbivou grafikou a pár „chytristikami“ by se to mohlo chytit.

Co všechno tedy tvoje aplikace usnadňuje oproti „ručnímu“ provedení? Dívala jsem se, že má nějaké vychytávky například na zrcadlové otáčení a podobně.

No tak především to, že aplikace fotografie sama skládá a také ukazuje předlohy, podle kterých se má člověk fotit, takže ví, jak a kam se má postavit, aby výsledný tvar byl rozpoznatelný. Fotky jsou automaticky oříznuty a složeny, což ušetří samo o sobě klidně i několik hodin pro běžného uživatele a také fotografie, které jsou stejné, aplikace automaticky doplní. Celý tento proces se pak smrskne do tří minut. Myslím, že je to pěkná ukázka toho, jak se dá něco automatizovat.

Jak dlouho jsi na aplikaci pracoval?

O tom bych raději pomlčel :D… Něco přes dva roky, ale během té doby jsem aplikaci asi 2x celou přepsal, respektive její obal. Šlo o to, že u mobilů se hrozně rychle vyvíjejí trendy a já jsem aplikaci dělal původně jako bakalářku, za kterou jsem dostal i cenu děkana. A pak přišlo spoustu práce a školy, a ve výsledku se to ještě o rok a půl protáhlo, protože to bylo nutné přepsat. A finálně sem si počkal na novou verzi iOS a konečně jsem to dodělal. Samotnou logiku jsem přepisoval jen jednou, přeci jen využil jsem nějakých chytřejších postupů, které jsem se naučil a aplikoval jsem je. Přestože aplikace vypadá jako blbost, tak se tam skrývá pár zajímavých fint a technik.

Můžeš se s námi podělit o nějakou tu fintu? :) Tak například tam mám naimplementovanou tako-

vou zásobníkovou architekturu, která dodává a následně zpracovává fotografie ve vhodný moment. Zpracování pak probíhá ve druhém vlákně, a tak je aplikace plynulá. Jednoduchá, přesto pěkná finta je, jak obrázky do sebe zapadají, protože jsou maskovány generovaným obrázkem s rozmazáním na hranách a tím pádem tam nejsou žádné ostré přechody – a fotografie je pak hezčí :)

Máš teď v plánu nějaký další projekt nebo si na chvíli oddychneš a budeš užívat vítězství?

Pořád je co dělat a pořád mám nějaký projekty a nápady. Uvidíme, na co z toho bude čas, snad se nám podaří některé zrealizovat i v rámci Ackee.

Pokud se nepletu, tak jsi v posledním ročníku magisterského studia. Plánuješ končit letos? Chceš pokračovat i nadále ve studiu?

Plánuji končit letos :) Pokračovat ve studiu pravděpodobně nebudu, ale spojený s fakultou bych chtěl být nadále, skrze iOS a ještě jeden předmět, který připra-

vuji s panem doktorem Valentou a panem inženýrem Gattermayerem.

Letos vyučuješ předmět BI-IOS. Jaká ti přijde úroveň semestrálních prací, které v rámci předmětu vznikají? Upřímně jsem toho moc neviděl, protože první prezentování semestrálek bude až příští týden, ale obecně mi přijde, že jsou studenti dobří. Určitě jejich první projekt bude vypadat po všech stránkách mnohem lépe, než ten můj první.

Děkuji za odpovědi. Chtěl bys něco na závěr vzkázat našim čtenářům?

Slovy ČVUT klasika: „Jsou lidé kterým bych i poděkovat chtěl, ale nechci nikoho stáhnout s sebou.“ I když, možná jen takovou radu na závěr. Když děláte něco, co chcete dostat mezi lidi, musíte si s tím opravdu vyhrát i s různými přidruženými detaily, a právě ty zaberou nejvíce času a ve výsledku jsou to ty drobnosti, co rozhodují. Na tom jsem si lámal zuby přes rok, než jsem tu bariéru překonal, tak vy s tím snad už budete počítat :)

Eliška Hrubá

TÉMA: FIT aplikace

Předmět BI-IOS ZKUŠENOST S PRVNÍM ROČNÍKEM BĚHU PŘEDMĚTU

V zimním semestru 2012 jsme s Kubou Hladíkem dostali zelenou, abychom mohli začít učit na FITu programování pro iOS. Součástí předmětu nebyly přednášky, takže předmět mohl běžet pouze v „experimentálním“ režimu (max. jedno cvičení) a teorii měli za úkol studenti čerpat z videokurzů od Stanford University, což se nakonec ukázalo jako naprosto dostačující. Součástí předmětu byla semestrální práce, u které jsme kladli důraz i na smysluplnost zadání, aby mohla sloužit jako dobrá reference do portfolia. Naším cílem bylo vyprodukovat ze studenta iOSem nepoznamenaného, úspěšného kandidáta na pozici junior iOS vývojář, což se nám myslím podařilo. Na konci semestru jsme uspořádali soutěžní přehlídku, kde každý student před zraky odborné poroty (děkan, iOS senior, mobilní grafik) své dílo prezentoval. Přináším Vám zde příběh tří nejlepších aplikací:

VÍTĚZ SOUTĚŽNÍ PŘEHLÍDKY

Vítězem přehlídky se stala mobilní aplikace, kterou nejmenovaný student vyvíjegl pro nejmenovaný největší obchod s počítači a elektronikou. Avšak podepsal takové NDA (dohoda o mlčenlivosti), které mu znemožňuje o aplikaci mluvit a hlásit se k jejímu autorství, takže bohužel velký přínos pro portfolium a slávu daného studenta neměla. Za mne mohu pouze poznamenat, že v Ackee takto fašisticky na NDA nelpíme :-).

ČVUT NAVIGÁTOR

Tuto aplikaci vytvořil velice schopný student Tomáš Kohout v rámci své semestrální práce a později zdařilé bakalářky, kterou jsem mu vedl. V zimním semestru jsem si zapsal předmět BI-IOS. S jazykem Objective-C, který se používá pro vývoj na iOS, jsem do té doby neměl nejmenší zkušenost. Naštěstí nás cvičící Jakub Hladík a Josef Gattermayer pomalými krůčky provedli od základního vývoje až po pokročilou semestrální práci.

Semestrální práce

Začal jsem tedy pracovat na ČVUT Navigátoru. První fází byl návrh uživatelského rozhraní. První obrazovkou byla agenda předmětů. V horní části se nachází search bar pro vyhledávání předmětů, učitelů nebo budov. Dalším tabem byla mapa. Jejím úkolem bylo zobrazení budov na mapě s tím, že se do ní do budoucna dodělá celá logika navigace vně a uvnitř budov. Posledním tabem je pak rozvrh – tedy klasický grid s přehledem všech předmětů za daný týden. Implementace nebyla s nově nabytými znalostmi až tak těžký úkol. Prvním krokem bylo vytvoření databáze, ze které se budou všechna data zobrazovat pomocí CoreData. Následovalo pak vypsání těchto dat do UITableView a také zobrazení na mapě pomocí MapKitu. Největším problémem bylo zobrazení rozvrhu pomocí UICollectionView tak, aby uživatel mohl scrollovat ve vertikálním i horizontálním směru a zároveň byla aplikace dostatečně responzivní.

Co dál?

Tady ale práce rozhodně nekončí. Ze semestrální práce se stala práce bakalářská a já na ní odjel pracovat do dalekého Finska v rámci výměnného pobytu Erasmus. Další důležitou funkcí byla samotná navigace po budovách ČVUT. Znamenalo to zobrazení plánů budovy a vykreslení trasy k učebnám. Rozhodl jsem to udělat pomocí step-by-step navigace podobně jako v klasické GPS navigaci. Rozvrh se také dočkal výrazného vylepšení: dokáže nyní zobrazit jednotlivé

zkoušky a rozlišit, zda je právě sudý nebo lichý týden. Další problém, který jsem řešil, byla nedostupnost GPS signálu uvnitř budov. Bylo potřeba vymyslet nějaký nový systém navigace uvnitř budov. Rozhodl jsem se pro to využít rozšířenou realitu. Myšlenka je celkem jednoduchá, po budově se vylepí speciální obrazce – tzv. markery, které mají k sobě přiřazenou pozici. Kamera telefonu je pak dokáže rozpoznat, zjistit uživatelovu pozici a vykreslit na ně šipku směřující k cíli. Jak takový systém funguje můžete vidět v praxi na videu: https://www.youtube. com/watch?v=3xEbvc49mgQ Posledním, neméně důležitým úkolem, bylo napojení aplikace na ostrý server. Tento proces už je také u konce a nyní dochází k odstraňování bugů. Zároveň byla aplikace redesignována do tzv. flat designu pro iOS 7. V AppStoru ji můžete čekat začátkem příštího roku.

ČBF — ČESKÝ BASKETBAL V MOBILU

Aplikaci pro basketbal vypracoval Jan Mísař. Ten, stejně jako Tomáš Kohout, neměl s vývojem pro iOS žádné zkušenosti, ale ještě k tomu nevlastnil ani žádný Apple HW. V současné době pracuje jako iOS vývojář ve FIŤácké firmě s národním ovocem Jamajky v názvu :-). Předmět BI-IOS jsem absolvoval přesně před rokem a volba mého semestrálního projektu byla již od počátku vcelku jednoznačná a jasná. Jsem basketbalista, často sleduji výsledky a web České basketbalové federace (ČBF) se v té době s mobilními telefony příliš nekamarádil. Rozhodl jsem se proto spojit školní povinnosti s něčím užitečným a vytvořit aplikaci na basketbalové výsledky.

TÉMA: FIT aplikace Prvním předpokladem k úspěchu byla dostupná data. ČBF sice poskytuje exporty dat v XML, ale ty byly pro potřeby aplikace nedostatečné, a proto jsem zvolil postup získávání dat přímo z jejich webových stránek. Na základě získaných dat jsem vytvořil aplikaci, která umí přehledně zobrazovat aktuálně hrané zápasy, tabulky všech soutěží, jejich rozpisy, výsledky a podrobné statistiky všech zápasů. Vzhledově i ovládáním jsem se snažil aplikaci co nejvíce přiblížit pravidelným návštěvníkům webu ČBF, a proto jsem zvolil vzhled i logiku aplikace právě podle existujícího webu. Výsledek měl svoje mouchy, ale jakožto můj první projekt byl rozhodně obstojný. Nápad i zpracování se všem moc líbil a protože mě na BI-IOS nenaučili je-

nom programovat aplikace, ale i nebát se je „ukázat světu“, rozhodl jsem se aplikaci vydat. Kontaktoval jsem tedy ČBF a svojí aplikaci jim nabídl. Na základě zaslaných screenshotů a osobní prezentace jsme si plácli a začali jsme společně pracovat na projektu Český basketbal v mobilu. Během celého roku 2013 tak postupně vznikla nejen aplikace pro iOS, kterou jsem oproti první verzi hodně vylepšil a téměř celou přepracoval, ale i verze pro Android a mobilní verze webových stránek. Takže pokud máte rádi basketbal nebo jste jen zvědaví na moji práci, tak ji od 4. 12. 2013 najdete na AppStoru!

Josef Gattermayer

KDO SI HRAJE, UČÍ SE “Já se nudím, tati,” ozve se ze zadního sedadla rodinného kombíka. Otec pětiletého Mirka se zpoza volantu otočí na ratolest přikurtovanou do sedačky: “Před námi se stala nehoda, stojíme v koloně, vydrž, Mirečku.” Nejenže doveze syna pozdě na keramiku, ale především měl už nyní připravovat slajdy na zítřejší poradu. Měl by taky zavolat své asistence. Měl by rovněž… “Tatí! To je votrava!” Ustaraný rodič sahá do pracovní aktovky a půjčuje synátorovi tablet. A hned jsou oba spokojenější.

Je dobře nebo špatně, že se dostávají k technologiím již velmi malé děti? Nelze to vidět černobíle. „Digitální děti“ dostávají náskok v práci s elektronikou, těží z rozmanitosti aplikací, baví se. Zas na druhou stranu to nesmí přerůst v závislost, neměl by být moc oslabován vztah rodič-dítě a rozvoj těch nejmenších by měl jít též dalšími směry. Zkrátka všeho s mírou. Nicméně pokud už dítě drží v ruce tablet, budu rád, pokud na něm hraje hru s edukativním přesahem. To je cílem našeho vývojového týmu v rámci předmětu SP1/SP2 pod dozorem Ing. Jiřího

Chludila. Počátkem minulého letního semestru jsme definovali s paní psycholožkou Mgr. Simonou Pekárkovou, že vytvoříme pro předškoláky na tablet výukovou hru s příběhem. Nyní již vzniká na OS Android druhý prototyp naší aplikace Skřítek. V následujících řádcích se dozvíte, čemu jsme se při vývoji naučili, jak se tvoří obsah pro děti a co nás ještě čeká. Hlavním hrdinou naší hry je skřítek dobrodruh. Navštěvuje ve svém vesmírném korábu planety a planetky, kde se vždy připlete k situaci vyžadující jeho pozornost. Příběh propojuje úlohy, zatáhne hráče do děje a jednotlivé postavy pomáhají vysvětlit dítěti instrukce. Snažíme se vyjít dětem vstříc. Na trhu je víc aplikací s podobnými herně-edukativními ambicemi, avšak často počítají s tím, že uživatel zvládá čtení. Pokud už je zadání namluvené, málokdy je dostupné v češtině. Při vývoji klademe důraz právě na přístupnost pro cílové publikum. Navrhované GUI musí být intuitivní a všechny složitější prvky schovány do rozhraní pro dospělé. Když se zmíní spojení „pro děti“, jistě se vám asociuje kolotoč barev a zvuků, hravost a rozmanitost. I proto se rozrostl v tomto semestru původní šestičlenný tým převážně softwarových inženýrů

o novou kolegyni a nového kolegu, kteří se starají o estetickou stránku. Ve výukové rovině reflektujeme odborné připomínky dětské psycholožky. Například pokud dítě neumí čísla, je tradiční bodové skóre třeba nahradit jinou formou zpětné vazby (slovní pochvala) nebo odměňovat sbíráním něčeho, co přibývá vizuálně (vršící se podkovy). Mimo správného motivovaní hráčů se snažíme herními úlohami pokrýt různé oblasti vývoje lidské mysli. Momentálně jsme zpracovali “Geometrickou planetu”, která trénuje základní matematické operace. Naučili jsme se sami rozeznávat nuance v pojmech pro názornost: třídění (trojúhelníky na jednu stranu, jablka na druhou), řazení (seřaď stromečky podle velikosti), logické řady (ABBABBA - jaký tvar v řadě bude následovat?), množství (Kde je víc? Kde není nic?) atd. Aktuálně danou problematiku prozkoumáváme a zjišťujeme, že zbývá ještě mnoho prostoru pro kreativitu. Důmyslná aplikace může rodičům a dětským psychologům nabídnout též zajímavá data sesbíraná při hraní našich nejmenších. V pozadí řešíme implementační otázky. Prozatím je prototyp založen na Javě pro Android a využíváme Andengine, malý open source 2D herní engine. Výhledově zvažujeme nasazení profesionálnějšího enginu jako Unity3D nebo konkurenčního od Havoku. Pokud hovořím o budoucnosti, rád bych se podíval ještě dál. Věřím, že technologie mohou zefektivnit a oživit vzdělávací proces. Už nyní roste obliba na internetu přístupných online kurzů (MOOC), zkouší se

tablety a interaktivní tabule ve třídách a tento trend bude pokračovat. Osobně chci být u toho, vy též? Pokud je vám téma blízké, můžete mi napsat na sykorto5@fit.cvut.cz. Závěrem bych poděkoval fakultě a panu Ing. Chludilovi za možnost dělat týmový projekt s přesahem do praxe. Osobně preferuji, pokud se mohu více semestrů soustředit na jednu věc a je šance vytvořit něco užitečného. Víc takových projektů. A nesmím zapomenout na jedinečný tým – díky Jindřichu Štěpánkovi, Ivaně Houdkové, Petru Tonarovi, Martinu Strobelovi, Petru Zavadilovi a též čerstvě zapojenému Vadimu Petrovovi a Karolíně Solanské. Snad je to všechny motivuje, abychom překonávali jeden projektový milník za druhým.

Tomáš Sýkora

TÉMA: FIT aplikace

Portál pro spolupráci studentů s průmyslem Většina ICT firem v Praze zoufale hledá kvalifikované pracovníky. Proto mnoho našich studentů již během druhého roku studia pracuje na částečný úvazek v nějaké firmě a získává tak tolik potřebnou praxi. Stinnou stránkou je, že jejich práce většinou není nijak provázaná s výukou ve škole (např. semestrálními pracemi), na kterou jim poté nezbývá tolik času. Často se věnují rutinním činnostem, které je příliš odborně neobohacují. Projektová výuka a závěrečné práce se typicky dají realizovat ve spolupráci s ICT firmou. Portál pro spolupráci s průmyslem pomáhá našim studentům v rámci studia získat zajímavou, často dokonce honorovanou, praxi. Náš portál umožňuje firmám operativně vypisovat aktuální témata a studentům tato témata doporučuje v závislosti na jejich výsledcích v jednotlivých předmětech a jejich osobních preferencích.

Benefity pro studenty a doktorandy

Studenti často nemají přístup k projektům, které se aktuálně řeší ve firmách. Ve škole někdy i v rámci praktických předmětů řeší neaktuální a umělé úlohy. Absolventům tak poměrně dlouho trvá, než si osvojí technologie a postupy používané ve firmách, což je pro ně i jejich zaměstnavatele problém. Doktorandi nemají přístup k problémům z praxe, a pokud nepracují na lukrativním vědeckém projektu, často si musí přivydělávat mimo oblast své dizertační práce, což bývá důvodem nedokončení studia. Cílem portálu je umožnit studentům pracovat na atraktivních a poptávaných úlohách, seznámit se s firemním prostředím už během studia, což zvýší jejich cenu na trhu práce. Zároveň nejsou v přímém zaměstnaneckém poměru, ale mohou projekty řešit kontraktovým způsobem, který je s prezenčním studiem kompatibilnější. Odevzdávání směrem k průmyslovým partnerům a do předmětů je procesně odděleno. Student tedy může výsledky práce na projektu odevzdat do několika předmětů (při splnění požadavků jejich garantů), případně je rozšířit tak, aby požadavkům vyhověly. Doktorandi mají díky portálu možnost řešit a supervizovat projekty blízké oblasti svého výzkumu, a být za to odměněni.

Technologické okénko

Portál je postaven výhradně na open-source technologiích. Jádrem systému je procesní stroj (Activity), který orchestruje procesy popsané formou BPMN diagramů. To nám umožňuje velmi snadno přidávat nové funkcionality a optimalizovat stávající procesy tak, aby lépe vyhovovaly uživatelům. Front-end aplikace je realizován jako sada portletů do portálu Liferay (JSR 168 & 268). V tomto portálu byl implementován také komunikační plugin (Liferay IMS). Toto řešení zajišťuje snadnou budoucí rozšiřitelnost a potřebnou flexibilitu ve vývoji. Pro výměnu dokumentů a řízení práv přístupu k nim je použit DMS systém Alfresco. Velmi důležitou součástí systému je doporučovací stroj, který byl implementován v Javě, nad datovým skladem (Mondrian). Datový sklad integruje a agreguje studijní výsledky, přepočítává je na „dovednosti“ a na jejich základě se doporučují studenti na projekty a projekty studentům. Další informace o studentech získáváme pomocí RESTful datových rozhraní k databázím ČVUT (KOSapi, Usermap API). Profily studentů a průmyslových partnerů jsou uloženy v PostgreSQL databázi, se kterou komunikujeme pomocí Hibernate. Procesní a datovou podporu pro správu uživatelských účtů zajišťuje systém pro správu identit (OpenIDM). Za účelem zvýšení

Nový grafický styl portálu, odstraňuje mnohé UX nedostatky z pilotní verze.

TÉMA: FIT aplikace bezpečnosti procesu autentizace uživatelů a eliminace nutnosti vícenásobného přihlašování (Liferay, Alfresco) používáme centrální autentizační službu Shibboleth. Autentizace a autorizace služeb je řešena protokolem OAuth 2.0. Sběrnice ESB (ServiceMix) je volitelnou součástí systému a slouží k lepší integraci komponent systému včetně napojení na infrastrukturu fakulty a univerzity.

Z pohledu průmyslového partnera

Mnoho firem hledá na univerzitě podporu při řešení složitých problémů, ale i své budoucí zaměstnance. Pro externí subjekty je poměrně obtížné najít na univerzitě toho správného člověka (tým), který má vhodné znalosti a schopnosti problém řešit. Firmám často nevyhovuje současný způsob spolupráce s univerzitou a oprávněně kritizují jeho těžkopádnost. Přesto se snaží najít a zaujmout talentované studenty, své budoucí zaměstnance. Portál odstraňuje největší nedostatky dosavadního způsobu spolupráce. Umožňuje firmám operativní zadávání projektů studentům, usnadňuje sestavení týmu a nalezení vhodných kandidátů do jednotlivých pozic. Redukuje administrativu a dává průmyslovým partnerům kontrolu nad výběrem studentů a jejich odměňováním. Možnost včasného nalezení budoucích zaměstnanců a ovlivnění jejich odborných zájmů však není jedinou motivací zúčastněných firem. Zadávají zajímavé problémy, na které nemají výzkumné a vývojové kapacity, nebo které bylo třeba „rychle nějak“ vyřešit, a toto řešení se dá zoptimalizovat jak v teoretické, tak v praktické rovině. Díky tomu, že studenti podepisují NDA, se firmy nemusí bát zadávat aktuálně řešené problémy. Ačkoli je zadávání úloh, sestavování týmu a komunikace se studenty díky portálu poměrně snadná, někteří průmysloví partneři preferují prostředníka, který spolupráci dále usnadní a ušetří jim čas. Tuto roli může typicky zajistit student doktorského programu nebo akademický pracovník, který má potřebnou odbornost a zkušenosti s projektovým řízením. V portálu připravujeme podporu tohoto způsobu spolupráce. I další způsoby spolupráce lze snadno zajistit modifikací procesních schémat a uživatelského rozhraní portálu.

Co portál přináší fakultě, univerzitě?

Již nyní díky portálu dostáváme kvalitní zpětnou vazbu do výuky a výzkumu. Do předmětů zavádíme technologie aktuálně používané v průmyslu, snažíme se výsledky našeho základního výzkumu nasadit pro řešení problémů ve firmách. Studenty po jejich dohodě s průmyslovými partnery zapojujeme do validace našich výzkumných prototypů na reálných

problémech. Díky specifikaci požadovaných schopností můžeme průběžně sledovat o jaké studenty je v praxi zájem a upravovat strukturu studijních oborů a nabídku praktických a volitelných předmětů. S rozvojem portálu budou studenti vědět jaké předměty si mají doplnit, aby byli doporučováni na projekty dle svých představ. Sbírání bodů k jednotlivým schopnostem rozšiřujeme až na úroveň jednotlivých úloh a testů v předmětech. Díky tomu budou studenti nadprůměrným výkonem moci sbírat body v těch správných kategoriích a stoupne motivace ke studiu a tlak na spravedlivé hodnocení. Díky portálu se dále zvýší zaměstnanost našich absolventů, která již nyní atakuje hranici sta procent.

Zkušenosti z provozu portálu

Portál vznikl a je rozvíjen díky centralizovanému roz-

Profil studenta, tak jak ho vidí průmyslový partner, kterému se student přihlásil na úlohu. Student může nahrát fotografii, vyplnit informace o sobě, odkaz na Linkedin profil a podobně. Informace o studiu jsou získávány ze studijního systému, své subjektivní schopnosti si student může zadat při editaci profilu, „objektivní schopnosti“ jsou vypočteny ze studijních výsledků agregovaných v datovém skladu. vojovému projektu MŠMT a finanční podpoře Fakulty informačních technologií ČVUT. Je zatím v provozu pro studenty magisterského oboru Znalostní inženýrství na FIT a omezenou skupinu průmyslových partnerů, kteří zadávají zajímavé úlohy z oblasti data miningu. Studenti si úlohy mohou nechat uznat v rámci několika předmětů (Předzpracování dat, Dobývání znalostí z databází, Metody výpočetní inteligence). V roce 2014 plánujeme celofakultní nasazení a výrazné rozšíření okruhu průmyslových partnerů i předmětů, ve kterých úlohy lze uznat. Zatím lze říci, že se studenti hlásí spíše na projekty menšího rozsahu. Hlavním kritériem při jejich rozhodování je zřejmě zajímavost projektu, uznatelnost v aktuálně zapsaných předmětech a perspektiva budoucího zaměstnání. Zatím jsme nepozorovali velkou korelaci mezi nabízenou odměnou a počtem zájemců, ale to se může změnit, až bude portál přístupný většímu okruhu studentů. Rádi pomůžeme portál rozšířit i na další fakul-

ty. Pokud vás projekt zaujal, a rádi byste se zapojili, ať už jako průmyslový partner, člen vývojového týmu nebo propagátor projektu, kontaktujte oddělení rozvoje FIT ČVUT

Pavel Kordík, převzato z časopisu Pražská technika

BPMN schéma popisující proces sestavení řešitelského týmu. Schémata se na základě uživatelského průzkumu snažíme optimalizovat.

TÉMA: FIT aplikace

I FIT a FEL pomáhají pacientům s epilepsií Výzkumná skupina ISARG, která se zabývá výzkumem epilepsie, vznikla před pěti lety spojením odborníků technických oborů ČVUT a lékařských oborů v rámci 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Jedním z hlavních témat, kterým se skupina zabývá je i diagnostika epileptických pacientů indikovaných k chirurgické léčbě. Řečeno slovy laika, členové lékařské části skupiny, týmy pod vedením doc. MUDr. P. Krška PhD. a doc. MUDr. P. Marusiče, PhD. rozhodují o chirurgickém odstranění ložisek mozkové tkáně pacientů na základě všech dostupných zobrazovacích metod (CT, MRI, PET, SPECT, EEG, iEEG,…). Jednou z takových metod je i vizualizace výsledků matematických analýz elektrické aktivity mozkové tkáně ‚a jejich zpětná koregistrace se standardně používanými technikami. Technická část výzkumné skupiny je v jádru zodpovědná za návrh a realizaci nových matematických diagnostických postupů založených na zpracování signálu elektroencefalogramu. Až posud by se nedalo mluvit o zásadně ojedinělém projektu. Naší výhodou je však bezprostřední přístup k datům pacienta a to nejen k neinvazivním monitoracím, ale ve velké většině i k invazivním vyšetřením, jako je například nitrolební záznam EEG pacienta. Takzvané iEEG je snímáno pomocí nitrolebních elektrod přímo v mozku pacienta, kde elektrody jsou zavedeny buďto návrty (hloubkové – v podobě drátových sond, či povrchové pásky – stripy) nebo se v pacientově lebce udělá okno, dle potřeby monitorace, kterým se zavedou stripy, gridy, či hloubkové elektrody přímo do okolí podezřelých oblastí. Takto naimplantovaný pacient je zpátky zašit,

přiveden k vědomí a řádově týden až deset dní sledován a nonstop nahráván. V tomto období se „loví“ epileptické záchvaty a zároveň matematicky analyzují záznamy EEG s účelem nalezení mechanismu spouštění záchvatu. V tomto období je také celý tým prakticky stále na nohou a snaží se „rozlousknout případ“, neb každý pacient je specifický a unikátní. Spěch a zodpovědnost je zde na místě, neboť po ukončení monitorace v naprosté většině případů je nutno znát odpověď a pacienta resekovat, aby se předešlo komplikacím způsobeným invazivním zákrokem. Za těch pět let spolupráce došla skupina k významnému postupu vpřed a nakročila i k významným objevům s přímým dopadem na pacientovu kvalitu života po zákroku. Nicméně, veškerá technická infrastruktura je budována a upravována za běhu. Jádro technické části skupiny, které pochází z FEL, velmi vítá a v minulosti již velmi uvítalo spolupráci se studenty FIT v návrhu a realizaci prvních aplikací určených pro vyšší efektivitu a komfort práce s pacienty a daty pacienta. Pole působnosti je relativně široké, od webdesignu (Bc. Homolka), přes velmi zdařilé databázové aplikace pacientů do vědeckých studií (pánové Polívka a Kvasnička, Dvořák, Dušek, Sosín,…), dále implementace již dvou generací zobrazovacích aplikací (Šenfeld, Tůma, Musil, …), trojrozměrná vizualizace výsledků (tým pana Krse a Průdka), semiologický popis záchvatů pomocí sledování pacienta zařízením Kinect (Tesař) a mnohem více, jako implementace a optimalizace navrhovaných algoritmů, nebo realizace výukové „umělé hlavy“ pro operaci „nanečisto“ v nově vznikajícím předmětu pro obor biomedicín-

ského inženýrství. Tímto, jménem zhruba deseti dětských pacientů a několika desítek dospělých pacientů ročně, velice děkuji všem zúčastněným, kteří se aktivně podíleli nebo podílejí na projektu. Jako jeden z představitelů a koordinátorů projektu ze strany FEL, stále nabízím taková témata, zvláště pro studenty, které nezajímá jen osobní profit a vidina teplé kanceláře v nadnárodní firmě, ale i smysluplnost svého konání v podobě vědomí, že i když ne zcela přímo, pomohli ať už dětským, či dospělým pacientům, pro které takový druh operace znamená mnohdy jedinou šanci na plnohodnotný život. Nabízím možnost spolupráce s nejvýchodněji položeným pracovištěm akreditovaným pro takovýto typ operací.

Pokud jsem Vás na předchozích řádcích zaujal a rádi byste byli součástí a zároveň tím chtěli „zamáznout“ některé předměty a semestrální/ bakalářské/diplomové práce, neváhejte mě prosím kontaktovat na emailem petr.jezdik@feld.cvut.cz nebo přímo telefonicky na +420 774 579 774 a můžeme rovnou začít.

Ing. Petr Ježdík, Ph.D.

Brigády do kapsy Jsi chudý student (jasně, že jsi), hledáš brigádu (jasně, že hledáš) a nemáš čas pořád projíždět internetové portály s nabídkami (jasně, že nemáš)? Od toho je tady aplikace Brigády do kapsy, vytvořená portálem jobs.cz, která při každém připojení na internet automaticky stáhne nové nabídky brigád přímo do vašeho mobilu a zároveň odfiltruje ty, které už jste četli. Často zde objevíte brigády z oboru IT a zároveň ty, které můžete dělat i při škole. Co víc si může správný FIŤák přát? Aplikace je dostupná pro Android, Windows Phone a iOS.

TÉMA: FIT aplikace

KOSeek Přesná, úplná a aktuální data jsou nezbytná nejen pro kvalitní rozhodování. Jejich dostupnost také určuje kvalitu a rozsah služeb, které organizace může svým klientům a zaměstnancům poskytnout. Otevírání datových rozhraní je trendem posledních let a začíná pronikat dokonce už i do státní správy. Na ČVUT se snažíme tento trend podpořit a příkladnou technickou realizací ukázat cestu dalším institucím, které chtějí své služby zkvalitňovat.

Na ČVUT je z pohledu softwarových služeb velmi rozmanité prostředí. Část z nich je zajišťovaná centralizovaně pro všechny fakulty, nemalá část pak lokálně v rámci fakult. Důvodů tohoto stavu je vícero, ale v zásadě lze říci, že se jedná o přirozený důsledek různorodosti fakult ČVUT a malé podpory integrace služeb. Velké úskalí současného stavu tkví právě v nedostatečné integraci, zejména napříč fakultami. Například udržování studijních výsledků v různých lokálních subsystémech (Edux, Moodle, Progtest, atd.) je sice provozně náročné a navíc nepříliš bezpečné a spolehlivé, ale největší škoda plyne z nemožnosti tato data dále využít – například k tvorbě uceleného profilu studenta, na jehož základě můžeme včas identifikovat případné problémy, doporučovat vhodné předměty, poskytnout pedagogům a managementu informace v reálném čase a podobně. Tento stav však není jen v pedagogice, ale i v dalších oblastech. Je nejen nákladný na údržbu, ale hlavně brzdí rozvoj nových služeb.

Otevřenost vůči akademické obci

Potřeba vzniku nových služeb a nových aplikací je dána dynamickým rozvojem ICT technologií a nutností reakce na rozvoj znalostní ekonomiky. Jedině tak si ČVUT může udržet konkurenceschopnost. Řešením je postupná integrace dat a poskytnutí datových služeb. O to se snaží rozvojový projekt, který byl díky podpoře vedení ČVUT dodatečně zařazen do plánu na příští rok. Cílem projektu je integrovat služby pro přístup k datům a dokumentům pro celé

ČVUT a zajistit jejich bezpečnost a vysokou dostupnost a demonstrovat přidanou hodnotu těchto služeb několika aplikacemi. Projekt navazuje na úspěšné služby KOSapi, které jsou provozovány již pro tři fakulty ČVUT a využívají je desítky aplikací. Služby budou integrovány a upraveny tak, aby byly využitelné pro všechny fakulty, byly bezpečné a vysoce dostupné. Ve stejném režimu budou služby nasazeny pro strojový přístup k vědecko-výzkumným datům (VVVSapi) a vybraným datům ze správy uživatelů (Usermap API). Budou zpřístupněny služby pro přístup k dokumentům. Všechny služby budou integrovány aplikační sběrnicí. Bude spuštěno několik aplikací, které budou demonstrovat přidanou hodnotu služeb. Dalším z cílů tohoto projektu je větší otevřenost univerzitní infrastruktury a datových zdrojů. Díky tomu se budou moci všichni členové akademické obce podílet na vývoji a rozvoji aplikací, které jim usnadní jejich práci či studium. A nejen jim, díky celoškolskému pojetí z toho budou moci profitovat i všichni ostatní. Vedle vývojových týmů na FIT, FEL a na dalších fakultách máme řadu nadaných studentů, kteří přicházejí s nápady na užitečné aplikace či vylepšení, jež se následně mohou realizovat v rámci semestrálních nebo závěrečných prací. Integrační platforma jim poskytne potřebné datové zdroje a služby, stanoví pravidla pro jejich využívání a zajistí požadovanou úroveň zabezpečení. Úspěšné prototypy mohou být pak upravovány a postupně přebírány do celouniverzitní správy, což přispěje k nutnému rozvoji ICT infrastruktury.

žení komunikační složitosti/náročnosti komponent mezi sebou, ztenčení vazeb mezi nimi, a tím i snazší nahraditelnosti. Zabezpečení na úrovni API bude zajišťovat protokol OAuth 2.0. Ten umožňuje podrobně vymezit pravomoci jednotlivých klientských aplikací i detailně sledovat využívání poskytnutých privilegií. Klientská aplikace se může autentizovat jak sama za sebe, tak i za jejího uživatele. Díky tomu lze, bez rizika narušení ochrany osobních údajů, umožnit přístup k citlivým datům uživatelů i studentským aplikacím – dostanou se pouze k těm datům, ke kterým jim dá jejich uživatel explicitní souhlas.

Aplikace KOSeek pro studentské mobily

Technologické okénko

Řešení představené v tomto projektu staví na architektonickém stylu REST (Representational State Transfer) a opírá se o základní principy SOA (Service Oriented Architecture). SOA nahlíží na komplexní systém jako na množinu malých, znovupoužitelných a volně vázaných komponent, které zapouzdřují jednotlivé funkcionality systému. Komponenty spolu komunikují výhradně prostřednictvím jasně definovaných, platformně nezávislých rozhraní se stanoveným kontraktem. Rozhraní komponent budou navržena jako RESTful API, tedy s využitím známých a prověřených technologií z prostředí World Wide Webu. Primárním formátem pro výměnu dat bude JSON a XML. Samotnou integraci komponent mezi sebou bude zajišťovat ESB (Enterprise Service Bus). Ta bude sloužit především jako fasáda nad API (API Façade) jednotlivých komponent, která poskytne jedno logické rozhraní nad celým systémem – jednotlivé RESTové zdroje budou mapovány do společného stromu identifikátorů, zdroje mohou být agregovány z více služeb apod. Aplikační vývojář tak bude pracovat pouze s jedním koherentním rozhraním, čímž se využívání služeb ještě zjednoduší. Zároveň dojde ke sní-

Jedna z prvních aplikací, která využívá prototypu centralizovaných datových služeb je KOSeek. Tato nová aplikace pro studenty ČVUT usnadňuje přístup do univerzitního informačního systému z mobilních telefonů se systémem Android. KOSeek se stane mobilním průvodcem světem ČVUT.

TÉMA: FIT aplikace Co všechno KOSeek umí?

Rychle najde kontakt na učitele a spolužáky. Kontakty si můžete snadno vyměňovat pomocí telefonu, například přes NFC. S KOSeekem je jednoduché být informován o novinkách na fakultě i na celém ČVUT, a to díky zabudovanému informačnímu systému (RSS feeds). KOSeek vám ukáže úřední hodiny na studijním oddělení a kontakty na jednotlivé pracovnice. Nejvíce oceňovanou funkcí KOSeeka jsou rozvrhy. Ta ukáže předměty, které jste si zapsali, včetně jejich popisu. Napoví, která menza je nejblíže a co v ní právě vaří. Kdybyste zapomněli, jak dojet z Dejvic na Karlovo náměstí, aplikace vám okamžitě napoví. Na návrhu KOSeeka pracovaly dva týmy; jeden na Fakultě elektrotechnické, druhý na Fakultě informačních technologií. FIT se soustředil na vývoj serverové části, která zabezpečuje přístup do databáze KOS, zvané KOSapi. Výsledkem je služba s API, která umožnila zobrazovat data z KOS v nové podobě, na mobilních telefonech. V současné době jsou zpřístupněna data pro FEL a FIT. FEL tým se soustředil na programování mobilů. Většina studentů na ČVUT, kteří vlastní smartphone, dává přednost operačnímu systému Android, se kterým jsme začali. Je to v zásadě jednoduché – vše, co je potřeba,

je dnes dostupné na Internetu, s řadou ukázek kódu. Práci na nové aplikaci jsme odstartovali asi před čtyřmi měsíci. Nejdříve jsme si udělali jednoduché náčrty základních obrazovek aplikace. Hlavní bylo navrhnout vše jednoduše a soustředit se na nejdůležitější funkce. Současně, hned od začátku, jsme se rozhodli podporovat alespoň minimální funkcionalitu bez připojení k Internetu. Proto jsme KOSeeka vybavili malou interní databází, která obsahuje data uživatele a nejčastěji zobrazované údaje. Vyvinuli jsme jednoduchý způsob hledání studentů a učitelů podle jména s našeptáváním, což je zejména u mobilních zařízení důležitá vlastnost. Po dvou měsících práce jsme měli první verzi, kterou jsme nabídli kolegům, našim testerům. Založili jsme diskusní skupinu na Google+, kde jsme si vyměňovali zprávy o chybách a konzultovali další směr vývoje. Postupně jsme počet testerů zvyšovali, současně s tím se začal snižovat počet reportovaných chyb. Dnes máme stabilní aplikaci, stabilní vývojový systém a snadno instalovatelné programovací prostředí pro nové programátory, kteří se k nám přidávají. Po několika týdnech testování jsme dali KOSeek na Google Play, kde si ho dnes může každý stáhnout. V prvních dnech jsme byli nadšeni, když jsme pozorovali dramatický nárůst uživatelů. Počet nových sta-

nám společně podaří posunout úroveň informační podpory a služeb na ČVUT na vyšší stupeň. Vedle rozvoje lidských zdrojů, nových budov a přístrojů, kterému se na ČVUT daří, je rozvoj datové a informační infrastruktury klíčem k úspěchu a udržení konkurenceschopnosti v letech budoucích.

Jakub Jirůtka, Pavel Kordík, Jan Šedivý [ Ilustrace: funkcionality aplikace KOSeek, převzato z časopisu Pražská technika ]

žení každý den roste a také počet aktivních uživatelů se konstantně zvyšuje. V současné době je celkový počet uživatelů větší než 10 procent z počtu studentů FEL a FIT. Dnes se sázíme, kdy oslavíme tisící stažení.

Vítáme návrhy na nové funkce

Závěrem bychom chtěli poděkovat za finanční podporu ČVUT. Věříme, že budeme v této aktivitě podporováni i nadále. Práce na KOSeekovi nás velmi těší, máme z ní radost. KOSeek se stává oblíbený, dostáváme pozitivní reakce. Přicházejí návrhy na novou funkcionalitu, hlasí se nám noví studenti, kteří chtějí pomoci. Všechny vítáme, stejně jako návrhy na vylepšení. Podrobně se zamýšlíme nad tím, co dalšího implementovat a jak pokračovat ve vývoji. Těšíme se na další vývoj a spolupráci se všemi, kteří se chtějí připojit. Dejte nám vědět!

Chceme zvýšit úroveň informační podpory a služeb

INFOBOX Cílem projektu je integrovat služby pro přístup k datům a dokumentům pro celé ČVUT a zajistit jejich bezpečnost a vysokou dostupnost.

Díky projektu na integraci fakultních datových služeb bude možno zpřístupnit aplikaci i pro další fakulty (KOSeek nyní běží jen pro FEL a FIT). Věříme, že se

TÉMA: FIT aplikace

Trello mocný pomocník týmových projektů

Pokročilých a rozsáhlých nástrojů pro správu a organizaci projektů existuje nespočet, avšak ne každý z nich nabízí intuitivní drag & drop ovládání a dokonce i mobilní aplikaci. Trello (trello.com), jak se jmenuje systém, který si teď stručně představíme, tohle všechno umí. Základ Trella tvoří nástěnky (Boards), které většinou reprezentují jednotlivé projekty a skupiny úkolů. Na každé z nich si pak můžete vytvořit seznamy úkolů (Lists). Na ně rozřadíte jednotlivé úkoly a poznámky, které reprezentují karty (Cards), na nichž můžete přiřadit zodpovědnost za splnění, deadline nebo popis. Je také možné přidat přílohy, odškrtávací seznamy, apod. Jde v podstatě o funkce, které vám

nabídne každý druhý řadový software podobného tytpu, málokterý však disponuje tak jednoduchým, rychlým a intuitivním ovládáním. Toto ovládání není problém se během pár minut naučit, mnohem větší výzvou je rozmyslet si, jakým způsobem chceme Trello používat. Přednastavené rozdělení tří seznamů na „To Do“, „Doing“ a „Done“ se možná může hodit pro osobní GTD, ale pro týmovou práci se brzo může projevit jako nedostačující. Real-time sdílená platforma, kterou Trello bezesporu je, nabízí mnohem širší využití, a vy tak na jednotlivých seznamech můžete přidělovat úkoly, brainstormovat a spravovat znalosti zároveň. Trello se tedy dá využít pro mnoho velice odlišných typů projektů – od bug tracking systému (tak ho například pro vývoj Trella používají jeho samotní vývojáři), přes správu marketingových strategií až po naplánování nového start-upu. Možností je nespočet, stačí se nad organizací listů zamyslet nebo chvíli hledat příklady na internetu a můžete vytvořit velice efektivní řídící systém. Abychom mohli odůvodnit přítomnost tohoto článku v tématu čísla, je nutno říct, že Trello nabízí i velice kvalitní mobilní aplikaci, která všechny zmíněné funkce taktéž podporuje. Na dotykových displejích se možná trochu ztrácí elegance původního ovládání, svůj účel ale stále plní a je pořád efektivnější než většina ostatních aplikací.

Adam Kučera

Portál Najdi-lekarnu. cz i s mobilní aplikací

Úspěšné projekty jsou pro fakultu vždy dobrou vizitkou. To platí obzvlášť v případě, když se jedná o společnou práci učitelů a studentů. Michal Kopp a Alexandr Maximov, v současnosti studenti magisterského programu FIT ČVUT, vytvořili společně se svým vedoucím Zdeňkem Troníčkem v rámci bakalářské práce portál najdi-lekarnu.cz, který získal 1. místo ve studentské kategorii soutěže vyhlášené Fondem Otakara Motejla o společensky nejpřínosnější aplikaci využívající veřejně dostupné informace – Společně otevíráme data. Čím si to jejich projekt zasloužil? Vše začala myšlenka Ing. Zdeňka Troníčka, vyučujícího předmětu BI-EJA (Enterprise Java), vytvořit mobilní aplikaci, pomocí které by si mohli uživatelé najít v okolí lékárnu s nejnižším doplatkem na léky. V současném nepřehledném systému by šlo opravdu o trefu do černého – jak pro ty, co jsou v lékárnách jako doma, tak pro náhodné kolemjdoucí. Zájem o toto téma projevili rovnou dva studenti a projekt se tak hned od začátku rozrostl do dvou větví. Ke společnému jádru připojil Michal Kopp webové rozhraní a Alexandr Maximov k němu vytvořil mobilní aplikaci pro Android. Ale jak už to u spousty podobných projektů bývá, celá iniciativa nakonec nabrala trochu jiný směr. Autoři totiž záhy narazili na neochotu větších lékáren sdělovat konkrétní údaje o cenách léků. Samozřejmě, nikdo si nemůže být na sto procent jistý, jestli ta nová lékárna v sousední ulici není náhodou o něco levnější, než ta jeho. Toto naštěstí není bajka o tom, jak lidská chamtivost zase jednou zvítězila nad dobrými úmysly. Troji-

ce autorů se nevzdala a se svým projektem provedli to nejlepší, co za dané situace mohli. Systém napojili na veřejně dostupné databáze Státního ústavu pro kontrolu léčiv a tím zpřístupnili veřejnosti jinak poměrně obtížně dostupné informace. Zároveň si tím otevřeli cestičku pro další vylepšování. Po mnoha hodinách usilovné práce se jim povedlo vybudovat komplexní portál, kde můžete najít opravdu prakticky cokoliv, co kdy budete o lécích potřebovat vědět. Od jejich abecedního seznamu, přes řazení do skupin, interakcí mezi nimi navzájem, dostupných substitutů a v neposlední řadě i seznamu lékáren (když už ne s cenami jednotlivých léků, tak alespoň s hodnocením od uživatelů). Mobilní aplikace pak dokáže automaticky najít ty nejbližší lékárny a vytvářet nákupní seznam jednotlivých léků naskenováním jejich čárového kódu. Navíc si zde můžete vést záznamy o jednotlivých platbách a tím si alespoň trochu ulehčit rozhodování při příštím nákupu. Vlastně jediné, co celému projektu v současnosti chybí, je lepší reklama. Získané ocenění, o kterém informoval i portál Lupa.cz, může být prvním krokem k většímu rozšíření mezi uživateli, kteří tuto službu opravdu využijí. A když se náhodou stane, že i vy budete do nějaké lékárny muset zajít, tak odteď už víte, kam předtím zabrousit, abyste byli zase co nejdříve fit.

Zdeněk Kasner

STALO SE

DEVFEST PRAHA 2013 V sobotu 23. listopadu 2013 proběhla v Praze v Národním domě na Vinohradech největší vývojářská akce roku — DevFest. Pořadatelé ji nenazývají konferencí, ale festivalem a nutno poznamenat, že se opravdu od klasických akcí v mnohém liší. AKCE NEJEN PRO VÝVOJÁŘE

DevFest je globální celosvětovou akcí, kterou pořádají tzv. GDGs (Google Developer Groups) — komunity vývojářů a fanoušků Google technologií. V naší zemi jsou tyto GDGs (a nejen ony) zastoupeny komunitou GUG.cz. Právě ten je hlavním organizátorem všech DevFestů na území České republiky ve spolupráci s českou pobočkou Google. Kdo se skrývá za komunitou GUG.cz? Studenti i nestudenti, nadšenci do různých technologií a vývojáři. Ne nadarmo je pražský DevFest pojmenován jako akce „od vývojářů, pro vývojáře”. A jsou to právě tito nadšenci, kteří ve svém volném čase organizují jak festival, tak spoustu jiných přednášek, workshopů i oddechových akcí.

Retro Gaming Room

První ročník DevFest Praha proběhl na podzim 2012 v prostorách Fakulty strojní ČVUT. Letos se uskutečnil rovnou dvakrát, na jaře v Pardubicích a v listopadu znovu v Praze. Historicky první akce se uskutečnila za přítomnosti 550 lidí, tentokrát jsme v Národním domě přivítali téměř 1000 návštěvníků.

Letošní akci připravovalo dvacet organizátorů dva a půl měsíce, a na akci pak přišlo z řad GUG.cz vypomoci celých padesát, dorazili i organizátoři ze spřízněných GDG skupin ze Slovenska. I naše fakulta má tu čest hostit jednu součást GUG.cz, konkrétně vývojářskou skupinu GDG ČVUT. A právě členové této skupiny sehráli v letošním DevFestu zásadní organizátorské role. Proto bychom chtěli touto cestou poděkovat organizátorům z GDG ČVUT: • Janě Moudré, zástupkyni hlavního garanta akce a účinkující v keynote jako hraběnka Kateřina • Davidovi Vávrovi, garantu DevGames a účinkujícímu v keynote jako pražský Golém Josill • Jakubovi Škvárovi, garantu celo-DevFestové hry a zároveň garantu GugCampu • Ondřeji Kučerovi, garantu registrací • Martinovi Matunovi, garantu AfterPárty akce • a v neposlední řadě i studentovi Tomášovi Jukinovi, který byl hlavním garantem akce a účinkujícím v keynote v roli alchymisty magistra Kellyho.

DEN PLNÝ PŘEDNÁŠEK, WORKSHOPŮ A HER

DevFest trval jeden den, přednáškový program byl tvořen třemi tracky a jedním trackem workshopů. Náplň byla velmi různorodá, od odborných témat, například o runtime systémech, přes ukázky jazyků jako jsou Lua, AngularJS a Dart, až po přednášky určené širší veřejnosti jako Android a Chrome, u kterých jsme měli možnost zhlédnout způsob vývoje rozšíření a ukázky pokročilé práce s jeho vývojovými nástroji. Kromě toho nám Igor Staněk ze společnosti nVidia prozradil řadu informací ze zákulisí této známé společnosti a zamyslel se nad budoucností počítačové grafiky. Proběhly i workshopy — od vývojářského o AngularJS a mongoDB přes workshop od Františka Fuky o tom, jak se stát skladatelem s pomocí počítače, až po oddechový o soft skills. Další řečníky najdete na http://www.devfest.cz/recnici/. Letos DevFest hostil jako přednášejícího i jednoho z vyučujících naší fakulty. Byl jím Marcel Hlopko. Jeho příspěvek s názvem „Poznej svůj Runtime Systém” prozradil pár praktických tipů a úspěšně vyvrátil řadu programátorských mýtů, přetrvávajících z dob před Just-In-Time compilery. Marcel na naší fakultě vyučuje předmět MI-RUN, takže pokud vás tato problematika zajímá, určitě neváhejte a zapište si jej.

přednáška – Filip Hráček z Google DevFest není jen o přednáškách. Kromě nich proběhly i tři doprovodné akce:

GBG FAILCON

Na populárním GBG FAILconu vystoupili čtyři úspěšní lidé, kteří se publiku svěřili se svými životními zklamáními, kterými byla ale vydlážděna jejich cesta k úspěchu. Letošními řečníky byli: Eduard Kučera, Pavel Doležal, Alice Nellis, Milan Cais. Kromě toho

STALO SE letošní FAILcon nabídl možnost vystoupit i třem mluvčím z publika (více o GBG FAILcon najdete na http:// www.devfest.cz/failcon/).

FIGHTCLUB

Druhou populární akcí byl tradiční FightClub — souboj vývojářů mobilních aplikací. Navzdory tomu, že o FightClubu se nemluví, můžeme prozradit, že letos se zúčastnily dva týmy bojující za platformu Android. Veteránský tým Popocatepetl se utkal s týmem 8,5bitu. Je třeba říci, že letos se této soutěže zúčastnila poprvé v její historii i slečna, a to za tým 8,5bitu! FightClub je především přednáška – Danut Enachioiu z Google divácký sport a tak tomu bylo i letos, kdy utkání obou týmů komentovalo kromě zvítězil tým Popocatepetl. Cenu diváků si pak odnesl typického FightClub moderátora nadšeně i publi- tým 8,5bitu (více informací o FightClubu najdete na http://www.devfest.cz/fightclub/). kum a to všemi dostupnými prostředky. Nakonec po lítém boji, který mimo jiné zahrnoval i velikosti fontu,

GUGCAMP

Trojici doprovodných akcí DevFestu uzavřel GUGCamp — přehlídka aplikací, které používají Google technologie. Letos se zúčastnily: BiblioFair (Daniel Chabr), Goal tracker (Karel Michek), Family Watch (Jan Haur), KOSeek (Adam Šimek), QOOL Mini (Mikuláš Sychra), Twilight (Petr Nálevka). V porotě zasedli tři porotci, každý z jiného oboru: Michal Špaček (vývoj), Jeanne Trojan (prezentace), Michal Mroček (design). Na prvním místě se umístila aplikace Twilight, na druhém pak QoolMini a na třetím BiblioFair (více informací o GUGCampu najdete na http://www. devfest.cz/gugcamp/).

Tomáš Jukin jako alchymista Kelly a Jana Moudrá jako hraběnka Kateřina

GUGCAMP APLIKACE

BiblioFair (Daniel Chabr): http://www.bibliofair.com/ Goal tracker (Karel Michek): https://play.google.com/store/apps/details?id=info.intrasoft.goalachiver Family Watch (Jan Haur): https://www.famwat.com/fw/ KOSeek (Adam Šimek): https://play.google.com/store/apps/details?id=cz.cvut.kosapp QOOL Mini (Mikuláš Sychra): https://play.google.com/store/apps/details?id=cz.qoolture.qoolapp Twilight (Petr Nálevka): https://play.google.com/store/apps/details?id=com.urbandroid.lux

KÓDOVALO SE, PŘIBYLO I HRÁČSKÉ DOUPĚ

DevFest je festivalem, nikoliv konferencí. Co to přesně znamená, ptáte se? Hlavně to, že na programu nejsou jen přednášky a doprovodné akce (kompletní program můžete najít na http://www.devfest.cz/program/). A ani chodby na DevFestu nejsou prázdné. Kromě tří hlavních sálů a Workshop Roomu se mohli účastníci pobavit ještě ve 2 speciálních místnostech: DevGames Room, kde probíhala tradiční soutěž v real-time plnění několika programátorských úkolů. DevGames ani letos nezklamal a přiměl řadu vývojářů přímo během akce sednout k horkým klávesám a poctivě si zakódovat. Druhým velkým lákadlem byl Retro Gaming Room, který měl na pražském DevFestu premiéru a sklidil fenomenální ohlasy. Organizátorům se podařilo jednu neo-renesanční místnost národního domu proměnit v čistokrevné retro-hráčské doupě! Kromě dvou skutečných arkádových automatů s podporou hry pro dva hráče, jste měli možnost vyzkoušet poctivé pecky jako Doom2, Duke Nuke 3D nebo Guitar Hero. Organizátoři vymysleli i několik unikátních kombinací, například hru Dyna Blaster, kterou jste ovládali pomocí taneční podložky. Retro Gaming Room během celé akce doslova praskal ve švech. Kromě toho byly chodby navíc zaplněny různými atrakcemi a stánečky. K vidění byla výstava téměř všech aktuálních Android zařízení. Návštěvníci si mohli na vlastní oči a ruce vyzkoušet různé čerstvé novinky, jako je konzole Ouya nebo 3D brýle Oculus Rift. Kromě toho se mohli podívat na zpívající disketové mechaniky nebo 3D krychlové zobrazovací zařízení z LED diod, vyzkoušeli si i speciální psací potřeby a bloky Mockpad s tečkami jako skvělou pomůcku nejen pro designéry. Dále se hrály i různé

workshop – František Fuka společenské hry, které napomáhaly rozvoji osobnosti a tzv. soft skills. Hned vedle kávového koutku návštěvníci sestřelovali balónky pomocí laserového paprsku, anebo jezdili s koulí Sphero ovládanou speciální Android aplikací. Po Národním domě také celý den bloudil renesanční alchymista a postavy ze Star Wars. Během celé akce probíhala také tzv. celo-DevFestová hra, jejíž cíl spočíval v získávání speciálních achievementů, které pořadatelé připravili čistě pro tuto akci. K dispozici jsou už také záznamy všech přednášek ze všech sálů, hlavní sál byl dokonce i vysílán naživo. Reportáže nejen z keynote najdete zde: http://www.youtube.com/watch?v=7OJuiJ8MudU. Sestřihy všech videí pak tady: http://www.youtube. com/watch?v=MfgYW75delk&list=PLcyrRW-49oITSlQL0zY-S4GviC5HgaBY1. Takový byl tedy DevFest Praha 2013, který v rámci GDG ČVUT pomáhali organizovat i studenti FIT ČVUT. Pokud by i vás lákalo spolupořádat akce podobného typu, můžete se k GDG ČVUT přidat a stát se tak jedním z jeho členů. Pro více informací ohledně spolupráce a aktivit skupiny navštivte stránky GUG.cz nebo napište Janě Moudré na jana. moudra@gmail.com. Tak zase příště!

Tomáš Jukin, hlavní garant Pražského DevFestu 2013 Foto: Kateřina Kropáčová

David Vávra jako pražský Golém Josill

STALO SE

KHANOVA ŠKOLA SE VRACÍ NA MÍSTO ČINU Třetí pražský překladatelský maraton, čtvrtý celkově, se konal 16. listopadu, a to na FIT ČVUT. Samozřejmě nezklamal, kromě známých tváří z předešlých maratonů přišla i spousta nových. Člověku z malého města, jako jsem já, se jen zřídkakdy stane, že na jednom místě potká tolik zajímavých a inteligentních lidí. Když Khanova škola před půl rokem pořádala první překladatelský maraton, netušila jsem, co od takové akce očekávat. Přiznám se, že již pár dnů předtím, jsem byla poněkud nervózní. Nakonec ale vůbec nebyl důvod k obavám. Ve všech učebnách Fakulty informačních technologií, kde se maraton také tehdy konal, vládla přátelská atmosféra, všichni Rozhodli jsme se pro malou změnu a z maratonu na FIT přinášíme reportáž pohledem účastníka a ne organizátora, jak je zvykem, tak jsme poprosili Báru Hořenínovou, aby něco napsala. Aby nám ale nikdo nevytýkal, že jsme si trochu moc ulehčili práci, doplnili jsme to i o naší perspektivu.

účastníci i pořadatelé si navzájem tykali. Každý, kdo si nevěděl rady, mohl požádat o pomoc a hned se mu někdo z organizátorů začal věnovat, vše mu vysvětlil a ukázal, co a jak.

KONEC VZPOMÍNÁNÍ

Čas od té doby utekl jako voda, možná i díky tomu, že překládání videí Khan Academy není vůbec nuda. Můžete se tak dozvědět spoustu nových informací, které vám ve škole vůbec neřeknou, nebo si prostě jen jiným a zajímavějším způsobem zopakovat, co už víte.

PRÁCE I ZÁBAVA

Vzhledem k tomu, že se jedná o dobrovolnou akci, nepotkáte na maratonu nikoho ospalého ani

k smrti znuděného, jako se vám zcela běžně může stát třeba ve škole. Všichni, kdo přišli, překládali celý den s obdivuhodným nasazením. Po práci ovšem následovala také zábava, ať už při přestávce na oběd, posezení nad kávou nebo na závěrečné afterparty. Zakončením úspěšného dne bylo tedy, jako již tradičně, posezení v jedné z blízkých restaurací. Měli jsme tak možnost popovídat si nad sklenkou něčeho dobrého s ostatními účastníky i pořadateli. A zdaleka nezůstalo pouze u konverzace o Khanově škole a překládání videí.

BLÁZNOVSTVÍ?

Možná máte dojem, že vstávat v sobotu brzo ráno, abyste mohli přijet na akci, kde se celý den překládají výuková videa, je bláznovství, ale opak je pravdou. Činnost Khanovy školy má smysl. Kolikrát jsem si v zoufalství před testem z předmětu, ve kterém zrovna nevynikám, přála, aby mi někdo danou látku rychle a srozumitelně vysvětlil. Teď už vím, že v případě potřeby je tu Salman Khan a jeho neuvěřitelné množství výukových videí z různých

vědních oborů. Má to ale háček, dokud bude většina videí v angličtině, pro mnoho lidí bude obtížné podle nich studovat. Právě touha toto změnit byla tím, co mě přivedlo na první maraton. Za sebe i ostatní příznivce Khanovy školy bych snad už jen dodala: „Yes! We Khan.”

Barbora Hořenínová Foto Jan Tomsa

K moc pěknému textu od Báry bychom snad doplnili jenom pár věcí. Celkem dorazilo 42 lidí, kteří za den přeložili více než 50 videí. Workshopu se zúčastnilo 9 lidí, které jsme snad inspirovali k vlastní tvorbě. Nezapomněli jsme se vyfotit a všechny problémy jsme snad společně zvládli. A doufáme, že překladatelé si maraton užili aspoň tak jako my!

3. MÍSTO VE VOLEJBALE A BOWLINGU NA SOUBOJI FAKULT ČVUT VOLEJBAL

V sobotu 16. 11. 2013 se konal první turnaj ze série Souboj fakult ČVUT. Za FIT se přihlásilo 20 účastníků, ale dorazilo pouhých 10. Tým A byl složený ze samých profi hráčů a byl očekáván velice dobrý výsledek. Týmu B pomohli sousedé z NB ČVUT a to studenti fakulty architektury. Složili společný tým a hráli s FBMI 1:1, za což patří architektům velké díky. Tým A si hladce probojoval postup ze skupiny. O postup do finále se utkal s FEL, kde bohužel prohrál v tiebreaku 21:23. Souboj o třetí místo s FJFI byl už hračka a také FEL zvítězil snadno. Takže chyběl kousek a mohlo to být místo první. I tak to byl skvělý výkon a děkujeme za reprezentaci týmu ve složení: M. Antony, V. Pajer, A. Pozdnyakov, J. Pretl, L. Ther, J. Vašák a H. Waage.

BOWLING

Také ve druhém souboji, tentokrát bowlingovém, se trojka stala naším šťastným číslem. Toto umístění bylo pro FIT velikým úspěchem, neboť účast byla oslabena blížícím se koncem semestru. Nakonec se ale den před turnajem povedlo sestavit tým ve složení: Aliaksandr Maksimau, Olga Najďonovová, Michal Rendla a Josef Smrž. Ačkoliv po rozstřelu nebyl tým nasazen do pavouka úplně ideálně, povedlo se mu probojovat do semifinále a v boji o třetí místo porazil FEL. Bowlingový turnaj se konal 7. 12. 2013 a uzavřel tak letosní kalendářní rok. Body do souboje fakult se však sčítají za rok akademický, a tak se určitě přihlaste za FIT i na další turnaje. Čeká nás ještě florbal, frisbee, fotbal, street basketball a populární dračí lodě.

Martin Půlpitel, Veronika Dvořáková

STALO SE

MOVEMBER 2013 Movember. Knír. The month of the moustache. Měsíc s knírem. Rakovina prostaty. Všechny tyto pojmy spolu nějakým způsobem souvisí a pro mnohé z vás jistě nebude problém na tuto souvislost přijít. Ti, kteří se s něčím takovým setkávají poprvé, si snad udělají představu po přečtení několika následujících řádků textu. Nejméně jeden z výše uvedených výrazů ale musel v uplynulém měsíci zaznamenat snad každý, kdo tráví alespoň pár hodin týdně na internetu. CO JE MOVEMBER?

Movember je každoročně se opakující charitativní akce organizovaná stejnojmenným hnutím, jejíž smysl spočívá v tom, že si muži po celém světě po třicet listopadových dnů neholí knír. Název vznikl složením dvou slov. Knír, anglicky moustache, a listopad (November). Kořeny aktivity sahají do roku 2003 do australského Melbourne a v dnešní době čítá přes tři miliony příznivců z celého světa. Česká republika se oficiálně přidala v roce 2009 a s letošní účastí 13 tisíc lidí může zdárně konkurovat mnoha větším zemím, jako je například Francie. Pravidla hry jsou taková, že úderem prvního listopadu se muž oholí a, jak již bylo řečeno, do konce měsíce pak udržuje rašící knír, jakožto jeden z typických genderových znaků každého muže. Cílem akce je pak zvyšování povědomí o zdraví mužů a získávání finančních prostředků na léčbu rakoviny prostaty a varlat. V České republice připadají vybrané peníze (koncem listopadu bylo nadšenci z naší země nastřádáno téměř 2,5 milionu korun) organizaci Muži proti rakovině.

FIT A MOVEMBER

V letošním roce se k akci pod hlavičkou fakulty připojilo i s edmnáct studentů, kteří v rámci týmu nesoucího název Faculty of information Tech Mo’ Logy CTU, jenž vytvořili na stránkách organizace (http:// cz.movember.com/team/1491713), vybrali na léčbu a prevenci této zákeřné nemoci celkem 5425 Kč. Své pokroky den za dnem řádně dokumentovali, takže je zde k nahlédnutí pestrá fotogalerie polských dělníků, italských instalatérů nebo, chcete-li, německých pornoherců. S velkým knírem přichází i velká zodpovědnost. Spousta blízkých proti nově zdobeným tvářím protestovala. Spousta známých i cizích lidí se účastníkům vysmívala. Pro spoustu účastníků se — hlavně koncem měsíce — z ranních cest metrem do školy stávaly dobrodružné výpravy, neboť každým dnem přibývalo

pohledů od okolních spolucestujících, mnohdy dosti nechápavých, a občas bylo opravdu dost těžké zůstat stát s hlavou hrdě vztyčenou a neuhnout pohledem. Nejhlasitější námitky pocházely, jak jinak, od partnerek. Už ale jen ten pocit, že člověk není v celém tomto snažení sám, dodával dost odvahy do zbývajících dnů a všichni, kteří akci začali, ji také řádně dokončili. A 30. listopadu se mohli převtělit zpět do své původní podoby. Takže za rok v listopadu na shledanou. S úsměvem a knírem! Jan Bouchner

VELETRH STUDIA V ZAHRANIČÍ 2013 V úterý 22. října proběhl v Nové budově již 8. ročník Veletrhu studia v zahraničí neboli Study Abroad Fair (SAF). Na této akci jsou prezentovány možnosti nekomerčního studia v zahraničí a, přípravných jazykových kurzů. Všeobecné informace o výjezdu studentů ČVUT do zahraničí zprostředkovalo Oddělení zahraničních styků Rektorátu ČVUT. Informace o programu Erasmus zazněly tentýž den

během studentských prezentací v budově Fakulty stavební. Dále dostali prostor i zástupci různých zemí k propagaci studia na jejich univerzitách. Představila se zde kanadská ambasáda, ambasáda Čínské

STALO SE

lidové republiky, DAAD (německá akademická výměnná služba) a Campus France. Dále se zde prostřednictvím NAEPu (Národní agentura pro evropské vzdělávací programy) prezentovaly Norské fondy, což je obdoba Erasmu určená pro nečlenské státy EU. Studenti měli také možnost dozvědět se o podmínkách získání prestižního stipendia Fulbrightovy nadace nebo nadace Zdeňka Bakaly, umožňující studium na elitních zahraničních školách. Jedná se

prezentace studentů, kteří se nedávno vrátili ze studijního pobytu. Zde mohli studenti získat praktické informace o studiu na vybrané škole. V atriu byly umístěny další stánky, kde studenti diskutovali přímo se zástupci jednotlivých organizací a institucí. Pokud se tedy někdo nestihl dostavit na samotnou prezentaci, měl příležitost zde probrat své otázky osobně. Navíc zde byl i stánek Francouzského institutu, který zajišťuje výuku francouzského jazyka a další doprovodné francouzské

o stipendijní programy určené nejlepším studentům, které pokrývají téměř veškeré výlohy spojené se studiem v zahraničí. Studentům, kteří zde hledali alternativní způsoby pobytu v zahraničí, veletrh nabídl prezentace dvou organizací zabývajících se zahraničními stážemi. První byla AIESEC, která celosvětově zajišťuje stáže ve všech oborech, druhá IAESTE, která se specializuje převážně na stáže technického rázu. Další možnost výjezdu do zahraničí představila i organizace BEST, která pořádá technické kurzy v délce jednoho až dvou týdnů na zahraničních technických universitách. Dále zde vystoupila i Education First, tj. soukromá vzdělávací organizace vysílající studenty do zahraničí s cílem osvojení cizího jazyka a prohloubení dalších odborných znalostí. Na veletrhu vystoupily i kluby působící na českých univerzitách, jejichž primárním cílem je usnadnění adaptace zahraničních studentů v ČR tj. ESC (Erasmus Student Club) působící při VŠCHT a ISC (International Student Club) při ČVUT, které celý veletrh pořádalo. Ve druhé místnosti Veletrhu studia v zahraničí po celý den paralelně probíhaly

kulturní akce, a také stánek UniJobs, kde si studenti mohli pořídit vlastní profesionální fotografii do životopisu. Letošní ročník veletrhu opět sklidil velký úspěch. Během dne zde zaznělo mnoho zajímavých informací, které přiblížily studentům problematiku zahraničního studia i stáží a možnosti, jak se na ně dostat. Eva Dostálová

KAVÁRENSKÝ SEMINÁŘ Z PRÁVA: EMBEDOVANÉ ODKAZY, S.R.O. ZA KORUNU NEBO OCHRANA NÁPADŮ Studenti FITu mají každoročně možnost navštívit kavárenský seminář z práva organizovaný garantem právních předmětů na FITu, advokátem Zdeňkem Kučerou. V letošním roce se jej zúčastnilo asi 35 studentů, hostující vyučující práva (Michal Matějka a Matěj Myška) a pozvání přijal i Jan Klesla, redaktor Hospodářských novin specializující se na IT. Nejčastěji studenti kladli otázky související s porušováním autorských práv, odpovědností poskytovatelů služeb informační společnosti nebo problémů spojených se start-upy v oblasti IT.

JAK JE TO S EMBEDOVANÝMI ODKAZY? Je třeba připomenout, že v nedávné době Ústavní soud odmítl ústavní přezkum rozhodnutí obecných soudů ve věci trestnosti linků na audiovizuální díla zveřejněných bez souhlasu držitelů autorských práv. Platné jsou tak závěry Nejvyššího soudu ČR v rozhodnutí sp. zn. 8 Tdo 137/2013 ohledně embedovaných odkazů. Soud v rozhodnutí konstatoval, že embedované linky jsou užitím díla, u kterého je zapotřebí souhlas držitele autorských práv. Mladistvý byl v tomto případě odsouzen za provinění porušování autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a právem k databázi dle § 270 trestního zákoníku. Co se týče prostých linků, situace je stále nejasná. Ilustrovat ji může např. citát z rozhodnutí Krajského soudu v Brně sp. sn. 4 To 452/2012, kde soud uvedl, že „pokud by obžalovaný na stránky vkládal pouze tzv. prosté linky, které by odkazovaly na servery třetích stran, na kterých by byla uložena chráněná autorská díla bez toho, aby tato sám na servery třetích stran ukládal, by byla jeho trestní odpovědnost v tomto směru minimálně sporná”. Očekáváme též, že by se k této otázce měl vyjádřit Soudní dvůr Evropské unie ve věcech C-466/12 Nils Svensson, Sten Sjögren, Madelaine Sahlman, Pia Gadd v. Retriever Sverige AB, C-279/13 C More Entertainment v. Linus Sandberg, a C-348/13 BestWater

International GmbH v. Michael Mebes, Stefan Potsch. OD 1. LEDNA 2014 S.R.O. ZA 1 KČ? Na semináři se rovněž diskutovaly změny, které přinese nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích. Studenty například zaujalo, že od 1. ledna 2014 bude možné založit s.r.o. se základním kapitálem pouze 1 Kč, namísto dosavadních 200.000 Kč. Studenty ale upozorňuji, že 1 Kč neznamená veškeré náklady. V případě zakládání s.r.o. je třeba opatřit si zakladatelskou listinu ve formě notářského zápisu (společenskou smlouvu v případě více společníků), souhlas vlastníka nemovitosti s umístěním sídla s.r.o. včetně výpisu z katastru nemovitostí, živnostenské oprávnění a prohlášení jednatele a jeho výpis z rejstříku trestů (pokud je ze zahraničí) a konečně je zapotřebí podat návrh na zápis do obchodního rejstříku. Neodpadne ani povinnost založení bankovního účtu a doložení potvrzení banky a správce vkladu o složení základního kapitálu. Veškerá dokumentace tak začínající podnikatele může stát okolo 10–15 tisíc Kč. Samozřejmě lze využít i možnost koupě tzv. ready-made společnosti. V takovém případě by si studenti měli připravit mezi 20–30 tis. Kč. Nesmí se ale zapomenout na to, že účast v s.r.o. s sebou nese nejrůznější administrativní náklady, včetně vedení účetnictví či přípravu korporátních dokumentů, jako jsou např. zápisy z valných hromad.

STALO SE JAK OCHRÁNIT NÁPADY?

Diskuse se rozvinula i nad možností ochrany nápadů při zakládání start-upů. České právo neobsahuje mechanismy, podle kterých by mohl být podnikatelský nápad automaticky chráněn. Nápady jsou většinou ve formě představ a náčrtů a nespadají tak pod díla chráněna autorským zákonem nebo chráněna jako vynálezy, zlepšovací návrhy, užitné či průmyslové vzory. Vhodné je proto, aby například ten, kdo se podílí na řešení takového start-upu, podepsal s autorem projektu (ať už je to fyzická nebo právnická osoba) tzv. dohodu o mlčenlivosti (Non-Disclosure-Agreement). V ní by se měl zavázat, že veškeré informace, které získá v souvislosti se spoluprací s autorem start-upu, nebude využívat a dále distribuovat a pokud ano, bude takové chování podrobeno sankci, například ve formě smluvní pokuty. Zákaz dispozice s takovými informacemi by samozřejmě měl přetrvat i období spolupráce stran, dohody o mlčenlivosti často stanoví, že závazek mlčenlivosti trvá několik dalších let. Někdy tyto dohody mohou obsahovat i ustanovení o zákazu konkurence po skončení spolupráce na projektu. Ani tento instrument však není všemocný. Často se informace, které jsou předmětem mlčenlivosti, dostanou na veřejnost jiným způsobem (například ne vždy je start-up ryze originální řešení, ale může se jednat o kopii modelu již fungujícího v zahraničí), nebo bývalý spolupracovník předá citlivé informace svému kamarádovi, který rozjede konkurenční projekt. Prokázat pak, že konkurence je úspěšná pouze díky informacím vyneseným bývalým spolupracovníkem, je obtížné. Proto nelze než doporučit si informace důkladně chránit a se svými spolupracovníky nesdílet úplně vše. Konečně je třeba upozornit, že zneužití informací může zakládat i skutkovou podstatu trestného činu podle ust. §255 trestního zákoníku (zneužití informace a postavení v obchodním styku). Jelikož se kavárenské semináře těší mezi studenty oblibě, studenti se na ně mohou těšit i v říštím roce. Zároveň bych vyučující i studenty rád již nyní pozval na konferenci LAW FIT, která je plánována na květen 2014. Tématem pro tento ročník bude “Právo a reklama na internetu”. Detaily budou zveřejněny v lednu 2014 na webových stránkách www.law.fit.cvut. cz. Zdeněk Kučera

ŠEL JSEM S PROUDY Je pátek na začátku semestru a já si mezi přednáškami nacházím čas, abych se technicky vzdělal i mimo školu — s VIP lístky v ruce totiž vyrážím na Proudy, interaktivní a hudební festival v Holešovicích. Tedy, abych byl přesný, ty lístky jsem neměl v ruce já, ale moje redaktorská kolegyně Lenka ze studentského časopisu Easy magazine. Vzala mě s sebou, jako o něco více znalého světa vědy a techniky, abych ji provedl bludištěm odborných výrazů. Když jsme dorazili na Výstaviště Holešovice, překvapilo nás, že areál je téměř úplně vylidněný. Nacházíme zde několik stánků s pivem, rozestavěné hudební pódium a jakousi pojízdnou chemickou laboratoř ČVUT, ze které se valí bílý kouř a kterou sleduje obecenstvo čítající přibližně tři osoby. Po chvíli zmateného pobíhání nakonec nacházíme vchod do správné budovy, kde již akce probíhá v plném proudu. Přistupujeme k prvnímu stánku s poutavým nápisem „Rubik’s futuro cube“. Během pár minut je nám představena Rubikova kostka budoucnosti, která má vlastně s běžnou Rubikovou kostkou společného jen máloco. Jedná se o elektronickou kostku, která po poklepání začne blikat různými barvami, které se mění dle toho, jak na ni klepnete a jakou stranou je právě vzhůru. Tímto způsobem si můžete vybrat jednu z mnoha her, které základní verze Rubikovy kostky budoucnosti nabízí. Mezi ně patří například 3D Snake, Sokoban, Tetris nebo (přes Bluetooth připojení k druhé kostce) dokonce i 3D Piškvorky! Není divu, že výrobek dobývá nejen český, ale i zahraniční trh. Další hry si navíc můžete stáhnout z internetu a přetáhnout do kostky skrz USB flash disk, kterým se také dobijí baterie. Škoda jen, že se cena stále pohybuje kolem 2200 Kč. Dále nás zaujala vystavená 3D tiskárna. Překvapila nás nejen její velikost (prakticky se neliší

od normální tiskárny), ale i její cena, která lehce převyšovala 30 tisíc. Nechali jsme si vysvětlit zajímavou technologii 3D tisku, od rozžhaveného plastu, až po miniaturu Eiffelovy věže. A hádejte, odkud stroj pocházel? Ano, opět z Česka. Ale to už nás k sobě láká lev s kružítkem, logo na stánku naší almy mater. ČVUT se kromě pěkné autodráhy pyšnilo 3D hologramem, za který by se nemusel stydět ani Arnold Rimmer. Mechatronická sprcha Smart Shower, vynalezená týmem z Fakulty strojní ČVUT, umožňuje pohodlné sprchování, tak, že reguluje teplotu vody. Je v ní totiž zabudovaný malý počítač, který si pamatuje každého člena domácnosti a přizpůsobuje teplotu jeho preferencím. Pořád je ale vše v pre-alpha verzi, tvůrci ještě stále nevědí, zda studenou vodu, která proteče, než začne téci ohřátá, mají přimíchat k té teplé, nebo raději nechat odtéct. Je to důležité, neboť se jedná o přibližně tři litry vody na jedno sprchování, což by při častém používání bylo náročné na spotřebu vody a tudíž její cenu. Tvůrcům z ČVUT tedy přejeme hodně zdaru s jejich výtvorem. Přesouváme se k dalšímu lákadlu tohoto festivalu, dvěma vystaveným formulím. Jedna je výt-

vorem týmu studentů Fakulty elektrotechnické ČVUT a druhá týmu České zemědělské univerzity. Formule FELu bude reprezentovat školu v soutěži Formula Student/SAE, kde vyrobený vůz musí splňovat určité zadané požadavky, jako je například velký výkon, nízké náklady na výrobu a konkurenceschopnost. K mému překvapení se dozvídám, že formule je poháněna čtyřmi elektromotory, což ji činní výkonnější a tedy rychlejší na krátké vzdálenosti, bohužel se tak ale také velice rychle vybije motor a vůz proto není schopný ujet delší vzdálenosti. Nezbývá než doufat, že tým FELu tento běh na dlouho trať úspěšně zakončí, aniž by mu došly baterky na cílové rovince. Ani stánek VŠCHT ale nemohl na festivalu chybět. Zde jsme například hádali, kolik kostek cukru je obsaženo v různých potravinách. Dále jsme si vyzkoušeli projekt nazvaný „Mrkev v rohlíku“, kde jsme pomocí škrabky a mrkve vydávali děsivé 8-bitové zvuky. U stánku ČZU představuje svůj zajimavý výtvor student informatiky. Jedná se o přístroj velice podobný EEG, který má dotyčný přidělaný na hlavě. „Tyto senzory snímají funkce mého mozku a podle nich

STALO SE

určují můj duševní stav. Třeba tato křivka,“ ukázal na jednu z mnoha čar, které na grafu najednou začaly stoupat do závratných výšin. „Vidíte, jak se zvedla? To znamená, že mě baví vám o tom povídat. A teď sledujte toto,“ přepíná na jiný mód a pouští z ruky klávesnici a myš. Jak jeho oči přelétávají ze strany na stranu, tak se i kurzor na obrazovce hýbe s nimi, až se ustálí na jednom z tlačítek. „A teď když skousnu, tak zmáčknu to tlačítko.“ Po chvíli zuřivého kousání se dostaví kýžený výsledek.

„To je skvělé!“ neskrývám své nadšení. „Co s vaším vynálezem hodláte dělat? Takový přístroj by se dal využít například v medicíně!“ „Vidíte, to máte pravdu, to mě ani nenapadlo.“ odpovídá překvapeně mladý vynálezce. Škoda, že většina skvělých vynálezů končí u toho, že jejich tvůrci neví, co s nimi. Naše poslední zastávka je u prazvláštních pruhů lepenky na podlaze. Když se ptáme usměvavého mladíka, co sedí vedle, o co se tu jedná, spustí hlasitou hudbu z reproduktorů a začne chodit po lepence, čímž způsobí změnu síly, výšky nebo barvy tónů. „A k čemu je to dobré?“ ptám se trochu nejistě. „K ničemu, my si jenom tak hrajeme...“ odpovídá ještě veseleji student a já si říkám, že tady už jsem viděl vše, co jsem chtěl. Zpátky do školy se vracím s pocitem příjemně prožitého poledne, trochu kaženého faktem, že mnoho dobrých nápadů skončí na počátku a mnoho nesmyslných vynálezů je dotaženo do konce. Ale co, lidé se musí někdy i bavit. To je jasné i organizátorům Proudů, protože za pár hodin se po holešovickém Výstavišti začnou rozléhat zvuky hudby, neboť se zde objeví kapely jako Tata Bojs, Monkey Business nebo slovenský B-Complex. Já se nicméně vydávám zpátky do školy, protože jsem ještě student Nováček, a tak nechci kvůli nějaké akci vynechat přednášku. Nicméně už teď se těším, co za nové technologie se nám představí na příštím ročníku Proudů.

Tomáš Nováček

STRAHOV OPENAIR 2013 — HISTORIE A LETOŠNÍ ROČNÍK Areál studentských kolejí na Strahově se 25. září 2013 rozezněl již po sedmnácté tóny populárního multižánrového festivalu Strahov OpenAir. Festival s letitou tradicí a bohatým hlavním i doprovodným programem se pod záštitou Studentské unie ČVUT koná každoročně při příležitosti uvítání nového akademického roku a ani letošní rok nebyl výjimkou. Pojďme si tedy říct něco málo o historii festivalu a poté si stručně shrnout letošní ročník, jak jsem jej měl možnost zažít já. Tak předně: Strahov OpenAir je pojem. Z blízkého i vzdálenějšího okolí se nahoru na Silicon Hill sjíždějí zoufale plnými a vydýchanými autobusy na jedno odpoledne nejen ti, kteří si za málo peněz rádi poslechnou hodně muziky, ale také všichni, kteří hledají vhodnou příležitost, jak se po čase znovu setkat se svými přáteli. Také není problém poznat lidi nové – na Strahově jsou to odpoledne totiž skoro všichni. První ročník se uskutečnil již v roce 1994 jako přehlídka strahovských hudebních skupin a tehdejších 2000 návštěvníků si mohlo poslechnout kapely Hosbend, Nequas, Výtoň či dodnes hrající pankáče z Visacího Zámku. „Komornější” návštěvnost o dvou tisícovkách lidí se držela až do roku 1997, kdy na strahovské pódium zavítal Vladimír Mišík se svými přáteli, a o tři roky později se mezi studenty vydala i Luciana Krejcarová, známá pod uměleckým jménem jako Anna K. Historicky zřejmě nejvyšší návštěvnost pak padla v roce 2001. Tehdy se přes 9000 lidí přišlo podívat, kolik toho má ze své tvorby nabídnout uskupení okolo Ondřeje Hejmy Žlutý pes, představili se také pěšáci rock’n’rollu Tata Bojs z nedaleké Hanspaulky a další čtyři kapely. Letos jsme si podupali nohou

či zaskákali pod pódiem a prokrvili hlasivky na kapely Vagyny dy praga, Goodfellas, Charlie Straight, Xavier Baumaxa, Prago Union a mnohé další. Soudě dle statistik jmen z minulých let (Support Lesbiens, Midi Lidi, Sunshine, Kryštof, The Chancers, Čankišou, Chinaski, Polemic, Buty a mnoho dalších) by se dalo říct, že festival si drží svůj standard. Já osobně jsem letos nahoru na kopec dorazil relativně brzy a stihl si poslechnout zbývajících patnáct minut akustického vystoupení kapely Goodfellas. Z kapely samotné a jejich rozhoupané hudby jsem měl i přes studený plastový kelímek s pivem,

STALO SE

jenž jsem svíral v dlani, hřejivý pocit letních měsíců. Až mě mrzelo, že jsem z jejich vystoupení nestihl více. Na kapelu Charlie Straight, loňské držitele Anděla za skladbu roku 2012 a pár dalších Andělů z let minulých, která se na place objevila záhy, se sešlo o poznání více posluchačů. Dojem z vystoupení mi

už jednou objevil, konkrétně před šesti lety, což byl můj úplně první Strahov OpenAir a shodou okolností i můj první Xaviho živý koncert. Do té doby jsem jej znal jen z nahrávek. Tehdy během koncertu na pódiu griloval (za všemi, co stáli pod pódiem, se druhý den linula vůně spáleného masa), a když ho vlastní

už od začátku trochu kazila zvuková zkouška, která místo plánovaných patnácti minut trvala téměř hodinu a mé dojmy se nijak nezlepšily ani poté, co se nástroje rozezněly naostro. Výborně zvládnutá řemeslná práce, ale to pověstné „TO” mi ve vystoupení Charlie Straight chybělo. Zřejmě bych si měl ale vážit toho, že jsem zažil jedno z jejích posledních vystoupení, neboť kapela necelý měsíc po uplynutí koncertu na Strahově oznámila svůj konec. Během akce jsem narazil na spoustu kolegů z fakulty, mladších spolužáků i zaměstnanců, všichni jsme se zdravili s pověstným rohlíkem ve tváři a s očekáváním povedeného večera. Po sdělení zážitků jsme ihned zase odkroužili vlastní cestou, já konkrétně na svého oblíbence a génia Xaviera Baumaxu. Zjev Xavi se nahoře na Strahově

Jen zvláštní náhodou jsem se octnul v samotném středu kotle a přes všechen entuziasmus, skoky do půlmetrové výšky a narážení do všeho a všech okolo jsem ani nevnímal, že mám celý den na zádech batoh s těžkým notebookem, posledním vydáním Murakamiho 1Q84 a zpola vypitou litrovou skleněnou lahví. vystoupení přestalo bavit, začal vybrnkávat jazzové písně, po kterých se davy jeho příznivců začaly rozcházet. Letos to z jeho strany nebyla taková šou, na druhou stranu se primárně zaměřil pouze na koncert a zahrál všechno, co se zahrát dalo. Zazněla i tolikrát provařená (a přesto všemi chtěná!) píseň Pažitka a ohlas po koncertě byl obrovský. Poté, co se Baumaxa odporoučel z pódia, už se o svých 45 minut pozornosti hlásila hip-hopová skupina Prago Union, které jsem se rozhodl dát šanci, ánžto rapper Kato je pro můj ročník, co ještě pamatuje doby uskupení, které si říkalo Chaozz, tak trochu

legendou. Jen zvláštní náhodou jsem se octnul v samotném středu kotle a přes všechen entuziasmus, skoky do půlmetrové výšky a narážení do všeho a všech okolo jsem ani nevnímal, že mám celý den na zádech batoh s těžkým notebookem, posledním vydáním Murakamiho 1Q84 a zpola vypitou litrovou skleněnou lahví. Až má záda mi pak druhý den ráno připomněla, že letošní ročník byl opět mimořádně vydařený. Betonový plac na Strahově už je nyní dávno zametený a pódium rozmontované, ale už nyní se můžeme těšit na příští rok! Hlavní je nezapomenout, že koncem září bývá už sychravo, takže nepodcenit oblečení, vybavit se něčím tekutým na cestu a vyrazit mezi bloky! Jestli se dá totiž o nějaké ČVUT akci mluvit jako o legendární, pak je to právě tato.

Jan Bouchner foto: Tomáš Hejzlar (FSv ČVUT) http://www.flickr.com/photos/tomashejzlar/

ZÁVĚREM

Tajemství druhého semestru poodhaleno aneb království FIT 2 Těla poražených příslušníků první dynastie vládců království FIT ležela v prachu cest a pomalu chladla a udatní dobrodruzi, kteří se před několika měsíci vydali království dobýt, si oddechli a začali se rozhlížet kolem sebe. Království bylo jejich! Ale na jak dlouho? Jejich počty se povážlivě zmenšily, mnoho jejich druhů padlo nebo desertovalo a i na spoustě věrných bylo vidět, že v nich souboje zanechaly nevyřešené pochybnosti a že se s některými nepřáteli možná budou v budoucnu muset utkat znovu. V tom přišla zlá zpráva. Za hranicemi se formují další nepřátelé, jenž chtějí království uzmout pro sebe, budou tu během pár týdnů! Nezbývalo jim tedy nic jiného, než se opět pustit do usilovného tréninku a příprav. Čas na dlouhý odpočinek po bitvách prakticky neexistoval a mnoho poutníků na to i doplatilo, když se rozhodli místo soustředění se na výcvik relaxovat a v bitvách jim pak potřebné znalosti výrazně chyběly. Nepřátelské armádě veleli dva poddůstojníci, kteří svými útoky oslabovali už tak nepříliš silné vojsko dobrodruhů. Mnohem větší strach však ve všech vzbuzovali jejich nadřízení, jimž málokdo řekl jinak než „Svatá Trojice.” A čas, kdy mělo dojít ke střetům se pomalu blížil… První poddůstojník Téměr Epesní Dokument příliš respektu nevzbuzoval, ale o to víc byli pak někteří bojovníci překvapení, když utržili velká zranění jen kvůli brnění poskládánému do špatné formy a bez patřičného důrazu na detail. Jeho kolega Slabě Archaický Programátor pak útočil logicko-elektrickými kouzly, která vyslovoval v prastarém a málokomu srozumitelném jazyce, s nímž si jen někteří dokázali poradit. I přes tyto problémy se armády dobra přes poddůstojníky převalily a mohly stanout čelem opravdové výzvě. První člen trojice byl Programovací Autokrat 2, bratr jednoho z nepřátel poražených už během první války. Mnoho dobrodruhů se ho právě proto příliš nebálo, což bylo ale hrubé podcenění situace. V kombinaci se svým kamarádem Opravdu

Synchronizovaným Yntrovertem totiž tvořili smrtelnou dvojku a na souboj s ní se jen málokdo dokázal správně připravit. Jen desítky hodin poctivého výcviku a broušení zbraní mohly přinést ovoce. Zvláště na souboj se druhým zmíněným bylo potřeba sestrojit takové zbraně, o nichž si válečníci nikdy nemysleli, že je kdy budou sami vyrábět. I tak ale zbraně v nejméně vhodném okamžiku neustále padaly bojovníkům z rukou, selhávaly a rozsypávaly se. Pouze nemnoho vojáků oba souboje ve zdraví přežilo… A poté je čekal ještě poslední strašlivý nepřítel - Lobotomik Inteligenčních Nervů. Nejhorší na něm bylo to, že vypadal téměř neškodně. Oblékal se do svítivě žluté a doma měl nespočetně velikou sbírku motýlů. Jakmile však vstoupil na bojiště, panika se začala lineárně šířit po celé armádě. Stovky a stovky nezkrotných rovnic a matic, navzájem se mezi sebou násobících, činily všem dobrodruhům obrovské potíže, zvláště když na ně ze vzduchu dorážela dotěrná dé-vé-déčka. Nakonec však i tento nepřítel padl a mohl nastat klid. Jenže, na jak dlouho? Disclaimer: Podobnost čehokoliv v příběhu s čímkoliv na škole je samozřejmě opravdu čistě náhodná. Upřímně. Ale pokud by v někom hlodaly pochybnosti, věřte, že jistým podkladem pro příběh mohl být studijní plán pro současný třetí ročník, který se trochu liší od plánu pro současné prváky.

Adam Kučera

Hlášky z FITu „Why can‘t a programmer tell the difference between Halloween and Christmas? Because OCT31 = DEC25.” To jsme tu jednou měli nějakého Američana a ten se tak rozhlíží po škole a povídá: „Hmm, je to tu hezké, ale u nás v Americe mohou studovat i ženy.“ Učitel: „Neví někdo, co je s internetem?” Student: „Spadnul DHCP server.” Učitel: „A jak to víte?” Student: „Řikal to vrátný.” Student na Progtest: „Sedm let programuji, ale tohle jsem ještě neviděl!” [AAG][L. Vagner] O převodu regulárního výrazu: „Takže zvolíme metodu sousedů. To neznamená, že se podíváme, jak to má soused!“ [PA1][M. Balík] Během řešení Hanojských věží: „Někdy se možná opravdu vyplatí místo toho všeho přesklá-

dávání několik lidí obětovat...“ [ZDM][D. Dombek] „Zívejte alespoň diskrétně, prosím…” [MLO][K. Trlifajová] „Já vám nebudu přát ke zkoušce hodně štěstí, protože logika není o štěstí. Přeji vám tedy, abyste se na zkoušku dobře připravili a v ostatních předmětech hodně štěstí.” [AAG][J. Janousek] Když nefungovalo zvedání tabule: „No, asi jsem na to napsal něco těžkého…” [PA1][L. Vagner] Potom co jej student asi desetkrát oslovil pane doktore: „Ještě jednou mi řeknete doktore a udělám vám lobotomii.” [ČAO][M. Novotný] „Je to asi jako když topíte v cukrárně tím, že z ní vynášíte ven zmrzlinu...“

Veronika Dvořáková