Ray Hunt - V harmonii s koněm

Page 1



Ray Hunt

V harmonii s Koněm hloubková studie vztahu koně a člověka

editorka

Milly Hunt Porter


Z patnáctého vydání anglického originálu Think Harmony With Horses (Give-It-A-Go Books Bruneau, ID 83604 ISBN No. 0-914330-15-2) přeložila s chutí a obdivem BÁRA BOŘÁNKOVÁ.

V harmonii s koněm Ray Hunt Copyright © 1978 by Raymond J. Hunt Cover © 1978 S. Baker Translation © 2008 Bára Bořánková Editors © 2008 Lucie Zikmundová Design and Typografie © 2008 Václav Bořánek Photo © 2008 Václav Bořánek Czech edition © 2008 by Nakladatelství HARMONY, s. r. o. Redigoval Jan Krýsa Použité písmo: Andulka Book Pro Střešovické písmolijny Vydalo Nakladatelství HARMONY, s. r. o. Oldřiš 28, 377 01 Jindřichův Hradec www.nakladatelstviharmony.cz tel.: 724 182 369 Vydání první Vytiskla Tiskárna RUCH, spol. s r. o. Dr. Milady Horákové 82 460 06 Liberec

ISBN 978-80-903484-4-8


Tato kniha je věnována muži, který mi mé poznání umožnil – Tomu Dorrancovi; koni, který mě k tomu donutil – Hondovi; a také zástupu věrných žáků, díky jejichž naléhání tato kniha nakonec opravdu vznikla. Zvláštní díky patří nejbližším přátelům za čas strávený nekonečným přepisováním a pořizováním nahrávek.



OBSAH

Předmluva / 9 Úvod / 11 V harmonii s koněm / 17 Závěr / 31 Otázky a odpovědi / 35 Interpretace: Práce s koněm podle Raye Hunta / 51 Základní myšlenky / 63



Předmluva Jméno Raye Hunta se stalo pojmem nejen na celém Západě, ale i v Kanadě a Austrálii. Nebude trvat dlouho a při každém setkání horsemanů nakonec někdo prohodí: „Viděl jsem Raye Hunta a to, co dokázal s koněm, byl zázrak!“ To, co Ray používá při práci s koňmi, není žádné kouzlo, spíše zdravý rozum vycházející z celoživotních zkušeností. Když před mnoha lety indiáni prvně uviděli Mexikánce jezdit své koně, nabyli dojmu, že muž na koni jsou jednou bytostí. A to je i hlavním cílem Rayova učení; spojit jak tělo, tak i duši jezdce a koně v jednu bytost. Povedlo se mu vytvořit komunikační jazyk srozumitelný většině lidí. Stal se nejen výtečným učitelem, ale i demonstrátorem a filozofem. Ray je mistrem horsemanshipu známým svou schopností pracovat s koňmi na všech úrovních výcviku, od divokých koní až po pečlivě šlechtěné koně pro výstavy. Jeho mistrovství pochází z celoživotních zkušeností, které získal za pomoci několika výborných přátel. Dnes ho můžete zahlédnout v kruhové ohradě, bude tam s dalším koněm a z každého jeho gesta i pohybu vám bude jasné: „Ten chlapík ví, co dělá, a dělá to opravdu dobře!“ Celý Západ již dlouho čekal na Rayovu pomoc při hledání nových způsobů obsedání mladých koní, které se tradičně omezovalo na zoufalou dřinu a demonstraci odvahy a svalů. Pro ty, kteří správně pochopili Rayovo učení, se obsedání proměnilo v příjemnou zkušenost, jak pro koně, tak jeho jezdce. Díky Rayi Huntovi se z obsedání koní stalo umění přístupné nejen profesionálům, ale i amatérům. Gene Lewis



Úvod Moje životní přesvědčení zní, že pokud se pokusíme jeden druhému porozumět, dokážeme spolu i v pohodě žít. Pokud se vám podaří najít přítele dříve, než vám ho někdo vyfoukne, můžete mluvit o velkém štěstí. V životě potkáte mnoho známých, ale opravdoví přátelé jsou velmi vzácní. Dobrá zpráva je, že každý kůň, kterého jezdíte, se může stát vaším přítelem. Přátelství je to, o co svého koně žádáte. Nabízíte mu své přátelství a čekáte na jeho odpověď. K ničemu ho nenutíte, protože k opravdovému přátelství se donutit nedá. Cílem mé práce s koněm není zvítězit, je to můj osobní souboj se sebou samým. Být dnes co nejlepší a zítra ještě o zkušenost lepší. K tomu, abyste opravdu rostli, musíte pracovat na sobě, ne na svém koni. Budete zpracovávat své pocity, vztah ke svému koni a jeho reakce na vás, jak vám rozumí a přijímá vaše požadavky. Nejedná se o souboj ani mentální bitvu. Cílem je naznačit koni úkol, který on sám řeší. Je ochotný spolupracovat, má z práce radost, a proto ji vykonává. Až se vám tohle podaří, stanete se opravdovými horsemany. Ne, že bych jím byl já. Možná jednou! Doufám. K tomu, abyste porozuměli koním, musíte pracovat na sobě. Kůň se bude tázat a zjišťovat, zda jste si jistí či nikoli. Co od vás očekává, je sebejistota a pochopení. Také důvod a smysl toho, co po něm žádáte, je důležitý. Když pracujete se svým koněm, vždy sledujte, kolik práce vychází z jeho útěku před vaším tlakem a kolik vychází z jeho svobodné vůle. Je to jeho volba pracovat, nebo je k práci nucen? Celý váš vztah se změní, pokud pracuje ze své vůle. Vaše myšlenka by se měla stát jeho vlastní myšlenkou.

V harmonii s koněm

11


12

Každý váš kůň bude jiný. I jezdci mají různou kvalitu, a to je krásné. Nikdo není lepší než ten druhý. Jste krásní tím, že jste jedineční a neopakovatelní. A to samé platí i o koních. Každý kůň, stejně jako i my, lidé, je individualitou s nárokem na svůj vlastní názor. Lidé často říkají: „Můj kůň je jiný než váš!“ A já říkám, že tak je to správné. Bylo by smutné, kdyby tomu tak nebylo. Jen se všichni musíme naučit přizpůsobit různým životním situacím. Jako já respektuji vaše myšlenky, chci, abyste i vy respektovali ty mé. A také tak já respektuji myšlenky a pocity mého koně. Jsme učitelé, kteří musí zvládnout různé situace ve chvíli, kdy nastanou. Proto na sobě musíme pracovat, abychom situacím lépe a rychleji porozuměli. Stále je třeba klást si otázky. Často si sám nejsem jistý odpovědí. Ale s tím, jak se naučíte zvládat situace a získáte více zkušeností, brzy zjistíte, že to, co je nesprávné, „drhne“, zato to, co děláte správně, jde velmi snadno. Pokud je jezdec pozorný a připravený učit se – kůň bude stejný. Čím více se oddáte svému úkolu, tím dříve se vám povede dojít k cíli. Práce se stane zajímavou a s každým úspěchem si začnete více vážit svého koně a respektovat ho. Každý jsme jedinečnou bytostí a zasloužíme si úctu. Mnozí studenti se ptají: „Jak daleko se můžeme v práci dostat? A jak dlouho nám to bude trvat?“ Já to nevím, ale vy byste měli! Jste to vy, kdo na sobě pracujete. Jen vy víte, kolik času, práce a odhodlání jste ochotní obětovat. Je třeba být sám k sobě upřímný a správně zvolit svůj cíl. Není důležité uspokojit výsledky své okolí. Musíte být spokojeni sami se sebou – potom se stáváte vítězi. Jediný, komu musíte v životě něco dokázat, jste vy sami. Myslím, že každý, kdo nevyužívá plně svůj potenciál, sám sebe podvádí. Nevím, co musí váš kůň udělat, aby se vám zavděčil, ale vím, že kůň je schopen udělat cokoli, o co ho požádáte – v mezích svých možností. Někteří lépe, jiní hůř. Nežádám po svém koni, aby plnil mé úkoly mým způsobem, ale chci, aby na mé povely reagoval v rámci svých schopností a chápání. Pokud budu pracovat pro vás a vy mne necháte zůstat sebou samým, obě strany mohou ze spolupráce profitovat. Pokud mě budete nutit pracovat podle vás a já s tím nebudu souhlasit – nebudu to já – bylo by špatné předpokládat, že v práci zůstanu, a sám bych to ani nikdy neudělal. A tak tomu chci i u svého koně. Aby plnil mé úkoly svým způsobem, a to nejlépe, jak umí. Pokud jste horsemany, cítíte to. Kůň k vám promlouvá, pracujete s ním na jeho úrovni a schopnosti správně vám porozumět. Čím víc koní, lidí v různých situacích na své cestě uvidíte pracovat, ať už špatně či dobře, tím víc se toho naučíte. Často dnes vídám lidi dělat stejnou chybu, jakou jsem dělal před dvaceti lety, a nefunguje jim to o nic víc, než to šlo mně před roky, a přesto to

Ray Hunt


dál zkouší. Takže znovu opakuji, něčemu se můžete naučit i od někoho, kdo pracuje způsobem, který je pro vás zcela nepřijatelný. A vídám to na každém kroku. Nepřestávejte se dobře koukat a pak uvidíte i věci, které jiným fungují, protože stejně fungují i vám. Buďte pozorní, dobře si všechno zapamatujte a pak srovnávejte. A tohle platí o každém aspektu našeho života. Někdy děláte zdánlivě nesouvisející věci a náhle přijde osvícení a víte, co je třeba zkusit, a ono to funguje. V té chvíli zapadne malý článek do řetězu. Přál bych vám, aby se to stalo hned a teď, ale tak to nefunguje. Je to v celém způsobu vašeho života. V tom, jak přemýšlíte. Nic z toho se nedá urychlit násilím. Stane se to však samo, ve správný čas a znenadání. Pokud na tom budete pracovat. Krásné na této práci je, že se nikdy nevracíte domů s pocitem, že vás kůň „převálcoval“ a vy nevíte co dál. Nikdy to nenechte dojít tak daleko. Snažte se vždy pracovat tam, kde vám kůň dobře rozumí, a skončete práci tím, co dobře pochopil. Práce se tak stane snadnou jak pro vás, tak i pro vašeho koně. Všichni nakonec pochopíte, že kůň má vždycky pravdu. Jsme to my, kdo je zodpovědný za to, co se stane. Je samozřejmé, že pokud nechceme, aby se nám kůň vymkl z rukou, musíme dodržovat určitou disciplínu. Ta však musí vycházet z naší vlastní disciplíny. Kůň velmi rychle pozná, pokud jsme nepřesní a nejistí v tom, co po něm žádáme. Efektivní budete jen tehdy, pokud vám kůň správně porozumí. Buďte přesní a jednoznační. Chci, abyste ve vaší práci nacházeli smysl, jen tak se práce stane smysluplnou i pro vašeho koně. Jednou mi jeden člověk řekl: „Je třeba, aby se mě můj kůň bál.“ Já nechci žádný strach. Strach a respekt jsou dvě naprosto odlišné věci. Respekt je něco, co musí být nejen mezi přáteli, ale mezi všemi bytostmi. Pro úspěch každé lidské činnosti je nezbytný respekt a pochopení. Když je máte, úspěch je zaručen. Při práci musíte mít vždy jasnou představu o tom, co po koni žádáte. Zůstáváte ve vedoucím postavení a žádáte koně, aby vás následoval. Tak, jako je tomu u tanečního páru. Jde o rytmus a harmonii. Chcete, aby se z vašich těl stalo jedno – to je cílem. Nebude to tak od začátku. Zpočátku je komunikace spíš fyzická, až časem se stane více a více mentální záležitostí. Brzy je to o pocitu, který je odpovědí na pocit, a nezáleží na tom, jestli se to stane dneska, zítra nebo za rok. Nikdy se nepřestanete učit a věřte mi, i váš kůň je na tom stejně. Často se lidé ptají, jak dlouho trvá obsedání mladých koní. Nespěchám. Každý den navíc se kůň učí, méně se bojí a získává více důvěry ve mě i v sebe samého. Je to vše otázka, kolik toho dokážete koni nabídnout

V harmonii s koněm

13


14

a kolik jste schopni udělat, aby lépe porozuměl. Je jedno, zda pracujete s mladým, nebo zkušeným koněm. Je třeba se dopředu pečlivě připravit. Vždy přemýšlejte, buďte pozorní a používejte svou představivost. Nezapomínejte, že nepracujete s pouhým tělem, ale především s myslí koně. Kůň pracuje rád, protože mu jeho mysl říká, že všechno je v pořádku. Důležité je poznat, kolik toho můžeme od svého koně žádat. Je třeba rozpoznat každou změnu a sebemenší snahu hned pochválit. Mnozí z nás si vůbec nevšimnou, jak moc se kůň snaží nám vyhovět, dokud již není pozdě. Je to stejné jako s učením u malých dětí. Chcete, aby se dítě ve škole naučilo podepsat – to je váš cíl. A ono se opravdu podepíše, hned jak to bude možné. Na tom, jestli to bude první den, nebo až za měsíc, vůbec nezáleží. Nejdříve se na psaní musí připravit. Jestliže dítě v životě nedrželo tužku v ruce, musí se nejprve naučit správně ji držet, naučit se, co to vůbec znamená a jaký je to pocit. Potom dojde na čmárání, pokusy o čáry a o první písmenka. Později začne skládat slova dohromady. Nikdo od dítěte neočekává, že napíše své jméno během prvních dní ve škole. Nikdo po něm nechce, aby hned, jak se naučí sedět klidně v lavici a naslouchat svému učiteli, napsalo své jméno. Ale přiznejme si, že od svých koní často vyžadujeme, aby se od prvního okamžiku něčemu učili. Očekáváme, že bez zaváhání postoupí ze školky rovnou do deváté třídy, pak k maturitě a honem na vysokou, a to bez dostatečného času, přípravy a bez jakýchkoli ohledů na jeho pocity a přání. Často nemáme ani dostatek trpělivosti počkat si, až nás kůň bude vnímat a bude vůbec schopen něčemu se učit. Nemáme koně ani uvolněného a sebevědomého na to, aby si dokázal v klidu sednout do lavice a naslouchat. Zkrátka jen přeskočíme všechnu přípravu, a to proto, že jsme tak nadřazení, nepozorní anebo jen líní. Prostě jsme sami sebe dostatečně nepřipravili na to, abychom byli schopni rozpoznat pocity našeho koně. My si jen na koně párkrát sedneme a tak trochu ho dneska naučíme obratům, zítra už se bude otáčet daleko lépe a pozítří ještě lépe – a tak to musí být! První, co mě napadne, je, že tak to vůbec nebude. Již jsem slyšel hodně lidí říkat: „Můj kůň včera výborně pracoval, chvilku to bylo téměř bez chyby, ale dneska to vůbec nejde. Kůň se snažil pochopit, co se po něm žádá, a vyhovět svému jezdci, ale pokud po něm žádal stále více a lépe plnit další úkoly, řekl si: „Takhle to asi být nemá, protože mě za to neustále trestají.“ A skončil. Shodil svého jezdce, utekl s ním, ztuhnul na místě nebo se postavil na zadní. A jezdec si pomyslel „Jejdanánku!“ a skončil to, na čem pracoval. Kůň není hloupý – naučil se, jak si zachránit život, a zda se z tohoto zážitku něčemu naučil i jezdec, záleží jen na něm. Takže znovu zdůrazňuji, musíte se naučit rozpoznat nejdrobnější změnu a nejmenší snahu, kterou kůň projeví.

Ray Hunt


Pokud to dobře víte, i kůň ví, že vy víte. Při prvním pocitu, že se koník připravuje na obrat nebo couvání, si toho dobře všimněte a pochvalte ho. Na tomto okamžiku pak můžete dál stavět. Nenuťte koně zvládnout všechno hned. Není dobré, aby se naučil prohrávat, utíkat vám z cesty, ustupovat, aby to měl rychle za sebou. Myslím, že nikdo by v životě neměl být nucen zmizet druhému z cesty – ať už je to pes, kůň nebo kdokoli jiný. Domnívám se, že vždycky existuje způsob jak se dohodnout. Můžeme se naučit jeden druhému porozumět, pokud budeme ochotní jeden druhému naslouchat a budeme vzájemně respektovat své názory. Pak můžeme na věcech společně pracovat a vyřešit je a život se nemusí proměnit v boj. A opět, nejspíš takhle přemýšlíme, pokud jde o jiné lidské bytosti, ale v okamžiku, kdy dojde na koně, naše snaha je ta tam. Mým velkým životním cílem je být se svým koněm v dokonalé harmonii. Je to jako světlo svíčky na konci dlouhého tunelu. Je stále jasnější a zřetelnější. A přestože jsem již pochopil, že ho nikdy nebudu držet ve své dlani, práce na tomto cíli je pro mě reálná a smysluplná. Každý malý krůček na této cestě je pro mne motivující odměnou.

V harmonii s koněm

15