Zpravodaj Univerzity Pardubice č. 85 / 2016 by Univerzita Pardubice

č. 85 / červenec 2016

FAKULTY

V Litomyšli mají novou ateliérovou budovu

OCENĚNÍ

Magnesia Litera hned dvakrát pro pardubické akademiky

ROZHOVOR

Olga Hrušková-Heidingsfeldová o práci se středoškoláky

KULTURA

Docent Kašpar připravuje novou knihu

OSOBNOSTI

Co radí studentům bývalí absolventi?

Obsah UNIVERZITA Fakulta restaurování má novou ateliérovou budovu 5 Univerzita se připojila k Pražské deklaraci 6 Univerzita rozvíjí spolupráci se zahraničím 5 Bilancování univerzitního roku 2015 7 Univerzita se představila na Dni Pardubického kraje 7 Ke Dni autismu se letos připojila i univerzita 8 Cesta výsledků vědy a výzkumu z laboratoře do praxe 10 Univerzita má pro akademickou obec nový informační systém

FAKULTY Cena Magnesia Litera putovala k pardubickým akademikům hned dvakrát 12 Českou měnu obdivovali v New Yorku, v Praze i v bulharském Plovdivu 13 Na mezinárodním projektu LOVE FOOD se podílel i tým profesorky Bílkové 14 Stalo se na fakultách stručný přehled dění 16 Fakulty zvou na akademickou půdu zajímavé osobnosti 17 Zástupci výzkumného týmu z Rakouska přijeli prezentovat společné vědecké výstupy a jednat o další spolupráci 18 Fakulty pomáhají středoškolákům s jejich vědeckými projekty. Připravily je například na soutěž AMAVET 19 Středoškoláci jsou v laboratořích fakult jako doma

20 22 22

Olga Hrušková-Heidingsfeldová: Odhodlání zapojit se do práce je klíčové Fakulta zdravotnických studií učila studenty univerzity první pomoc Univerzita hledá dárce krve. Studuj a daruj s Fakultou zdravotnických studií

KONFERENCE, SEMINÁŘE 23 Na Fakultu chemicko-technologickou se tradičně sjeli odborníci na výbušiny 23 Dopravní fakulta Jana Pernera zkvalitňuje výuku ve spolupráci s partnery z praxe 24 Fakulta zdravotnických studií hostila celostátní i mezinárodní konference 25 My!Europe aneb Zapojme se do dění v Evropě 26 IX. pardubické bienále Fakulty filozofické ovládla gastronomie 28 Studenti Fakulty filozofické uspořádali v květnu hned dvě studentské konference STUDENTI 29 Univerzita hostila výjezdní zasedání Studentské komory RVŠ 30 Studenti z FESky na finále Global Management Challenge vybojovali báječné šesté místo 30 Na univerzitě studují i zahraniční studenti 31 Patrik Čermák: Baví mě zkoumat a předávat poznatky dál 33 Erasmus Day, Kontakt 2016, Rekord na kolejích, Kavárna Universitas 35 MAJÁLES 2016

KULTURA Židé v boji a v odboji: Seznamte se s osudy tisíců žen a mužů 37 Do Galerie Univerzity Pardubice se nastěhovaly nejdříve grafiky a poté sochy 38 Docent Kašpar připravuje novou knihu o mexických pověstech 40 Vědecké fotografie ZVĚTŠENO zdobí letos valy pardubického zámku 40 Plesová sezóna se nevyhnula ani pardubickým vysokoškolákům

OSOBNOSTI 41 Příznivci univerzity oslavili významná jubilea 42 Historik Robert Kvaček zavítal za kolegy do Pardubic 43 David Stecher: Pokud se vám nenaskytne příležitost, vytvořte si ji sami 44 Petra Kostková: Titul z Univerzity Pardubice mi pomohl u přijímacích pohovorů SPORT Charitativní volejbalový turnaj přispěl pardubickému Středisku rané péče 46 Univerzita vítala jaro jógou 46 Workshop aneb dny plné pohybu 46 V univerzitní hale cvičili mistři světa Olga Šípková a David Huf 47 Květinový maraton zaplnil sportovní halu 47 Jarní proběhnutí aneb Když se běhá pro dobrou věc 47 O Cenu Univerzity Pardubice se v dostihu jelo i letos

Vydává Univerzita Pardubice jako svou nepravidelnou účelovou publikaci. Adresa redakce: Univerzita Pardubice, Rektorát, oddělení propagace a vnějších vztahů, Studentská 95, 532 10 Pardubice 2, telefon: 466 036 555, e-mail: promotion@upce.cz. Zpravodaj UPa je zveřejněn též na webové stránce univerzity na adrese: www.upce.cz/media.html. Šéfredaktorka: Ing. Valerie Wágnerová. Redaktorka: Mgr. Zuzana Paulusová, Redakční okruh: Ing. Ivo Holava, doc. PhDr. Tomáš Jiránek, Ph.D., doc. Ing. Ivana Kraftová, CSc., prof. Ing. Tatiana Molková, Ph.D., Tomáš Pospíchal, Ing. Iva Ulbrichová, CSc., Ivana Veselá. Fotodokumentace: CITS – Adrián Zeiner, Lukáš Báchor, Petr Špaček a archiv pořadatelů akcí. Grafická úprava a sazba: CITS – Ing. Alena Komárková. Tisk: Vydavatelství a polygrafické středisko Univerzity Pardubice – červenec 2016 – náklad 1 600 ks

Univerzita

Fakulta restaurování má novou ateliérovou budovu Fakulta restaurování Univerzity Pardubice je na počet studentů sice nejmenší fakultou Univerzity Pardubice, na druhé straně je ale vysoce výběrovou a umělecky zaměřenou školou. Od úterý 17. května se její studenti i akademici těší z nového prostředí. Fakulta totiž slavnostně otevřela svoji novou ateliérovou budovu v areálu fakulty na zámeckém návrší v Litomyšli. Fakulta restaurování navázala na odbornou přípravu restaurátorských odborníků, která má v Litomyšli tradici od roku 1993. Od roku 2005, kdy se stala vysokoškolská výuka součástí studijních programů samostatné fakulty Univerzity Pardubice, se zázemí pro přípravu restaurátorských odborníků výrazně proměnilo a zkvalitnilo. V posledních třech letech se fakulta s pomocí nejrůznějších investičních programů Univerzity Pardubice významně zmodernizovala a rozšířila a nabízí tak devadesátce svých studentů vynikající studijní i technické zázemí, a to na evropské úrovni. V roce 2014 převzala Univerzita Pardubice pro Fakultu restaurování do užívání objekt piaristické koleje, který byl zcela zrekonstruovaný z evropských dotací v rámci projektu města Litomyšle na revitalizaci zámeckého návrší v Litomyšli. V loňském roce (2015) byla dokončena přístavba piaristické koleje, ve které bude zanedlouho umístěna fakultní knihovna a přednášková aula bude sloužit jak vysokoškolské výuce, tak také jako obřadní síň městu Litomyšli.

Budoucí restaurátoři získali moderní zázemí

Posledním objektem, jehož rekonstrukci univerzita nedávno dokončila, rozšířila ho a zmodernizovala, je ateliérová budova v blízkosti děkanátu Fakulty restaurování nacházející se také na litomyšlském zámeckém návrší. „V nové ateliérové budově sídlí nyní tři odborná pracoviště Fakulty restaurování: ateliér výtvarné přípravy, ateliér restaurování kamene a katedra chemické technologie. Přestavba ateliérů umožnila nejen rozšířit prostory těchto pracovišť, ale také významně zlepšit jejich technické a hygienické vybavení,“ nechal se slyšet k provedené rekonstrukci budovy Fakulty restaurování její děkan Ing. Karol Bayer.

Rekonstrukce za 30 miliónů korun probíhala pouhých 9 měsíců

„Celá přestavba ateliéru výtvarné přípravy, ateliéru restaurování kamene a katedry chemické technologie stála necelých 30 miliónů korun (28,95 mil Kč). Z větší části byla financována z dotace ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (26,84 mil Kč), Univerzita Pardubice přispěla částkou 2,10 mil. Kč z vlastních zdrojů,“ vysvětlil zdroje financování při slavnostním otevření nově zrekonstruované ateliérové budovy v Litomyšli dne 17. května rektor Univerzity Pardubice prof. Ing. Miroslav Ludwig, CSc.

Stavební práce v hodnotě 27,3 mil. Kč realizovala pro univerzitu společnost Unistav Construction, a.s., Brno podle projektu prof. ak. arch. Mikuláše Hulce, který shodou okolností stál i u zrodu první ateliérové budovy před 20 lety. Rekonstrukce objektu byla zahájena v červenci 2015 a dokončena byla za méně než 9 měsíců. Kolaudační souhlas s užíváním stavby byl vydán již v březnu t. r. Budova obou ateliérů a katedry chemické technologie se rekonstrukcí zvětšila o 216 m2 pracovní plochy na současných 874 m2.

Novou budovu oficiálně zpřístupnilo stříhání pásky

Slavnostního otevření ateliérové budovy, ve které se studenti Fakulty restaurování již během probíhajícího letního semestru zabydleli, se zúčastnili i zástupci ministerstev kultury a školství, mládeže a tělovýchovy, Národního památkového úřadu, Pardubického kraje i města Litomyšle, dodavatele stavby i architekt přestavby. Poděkování rektora v jeho úvodním slovu směřovalo hlavně těm, kteří se na rekonstrukci objektu bezprostředně podíleli, ať již ze strany dodavatele stavby, tak domácích univerzitních útvarů a pracovníků fakulty, ale také institucím, které činnosti Fakulty restaurování podporují i potřebují. Slavnostní přípitek a přestřižení pásky nových prostor komentoval povzbuzujícími slovy i náměstek pro řízení sekce kulturního dědictví ministerstva kultury Ing. Vlastislav Ouroda, Ph.D.: „Je mi ctí, že mohu být jako představitel ministerstva kultury přítomen dalšímu nadějnému rozvojovému počinu Univerzity Pardubice, jímž je dnešní slavnostní otevření přestavby ateliérové budovy Fakulty restaurování. Oblast restaurování, konzervace a oprav hmotných dokladů naší minulosti patří k oborům lidské činnosti se zcela zásadním významem pro naši kulturní identitu, a tím i pro zakotvení našeho usilování jako činnosti smysluplné v univerzálním řádu věcí. Žijeme ve světě, který podléhá přírodním zákonům, zejména neustálé změně fyzické podstaty. Tyto změny můžeme zpomalit, ne zcela zastavit. Nicméně každé prodloužení životnosti památky umožňuje její neztenčené působení jako svědka kulturní podstaty společnosti. Řečeno s nestorem naší památkové péče Dobroslavem Líbalem, i v krajním případě postupné úplné výměny materiálu může být památka nadále autentickou, na rozdíl od jednorázově vyrobené kopie.

Univerzita Naše evropské vnímání autenticity má hluboké historické kořeny, k nimž mj. patří i doklady kultu světců, naše vnímání historie je spíše lineární, na rozdíl od kultur, v nichž převažuje pohled na čas jako na sled cyklů. Nepřísluší mi rozvíjet zde detailně úvahy na téma autenticity, k těmto nepochybně velmi podstatným diskusím budou jistě jiné příležitosti. Nicméně bych velmi rád připomněl alespoň zcela klíčovou souvislost zachování autentického působení památek s využíváním poznatků přírodních věd. Málokde je propojení humanitní a přírodovědné sféry tak intenzivní jako právě v procesech restaurování, konzervace a památkových obnov. Rád bych vyjádřil úctu a poděkování všem, kdo se na této nesmírně užitečné interdisciplinární spolupráci podílejí. Nejedná se jen o procesy vedoucí k samotné

záchraně památek, ale primárně o oblast výzkumu, neboť co možná nejdetailnější poznání musí předcházet vlastním fyzickým zásahům. Mám tím na mysli jak poznání samotné památky a jejího vzniku a vývoje, tak poznání fyzikálních a chemických procesů vedoucích posléze k její záchraně. Synergie přírodovědné a humanitní sféry tak vytváří podmínky pro další společenský vývoj, který bude pro jedince i společnost nejen příjemný a pohodlný, ale především smysluplný. Dovolte tedy, abych vám k dnešnímu úspěchu jménem pana ministra i týmu pracovníků ministerstva pogratuloval a popřál další úspěšné kroky tímto správným směrem.“ Ing. Valerie Wágnerová vedoucí Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa

Univerzita

Univerzita se připojila k Pražské deklaraci

Bilancování univerzitního roku 2015

Univerzita Pardubice se připojila k Pražské deklaraci, která byla přijata v Praze dne 13. května 2016 na závěr mezinárodní rektorské konference „Legacy of Charles IV: Education and Academic Freedoms, Innovation and Open Society” u příležitosti oslav 700. výročí narození Karla IV.

Ukončením každého roku bývá tradičně jeho hodnocení. Podle vysokoškolského zákona je vysoká škola, tudíž i Univerzita Pardubice povinna do 30. června následujícího roku zveřejnit své výroční zprávy: výroční zprávu o hospodaření za rok 2015 a výroční zprávu o činnosti za rok 2015. Součástí hodnocení uplynulého roku je také speciální vystoupení rektora před akademickou obcí na veřejném shromáždění, kde rektor hodnotí uplynulý rok, a to naplnění jak dlouhodobého záměru rozvoje univerzity a jeho aktualizace pro daný rok, tak jednotlivých segmentů činností univerzity jako celku, tj. vzdělávací činnost, vývoj studentů, rozvoj internacionalizace, výzkum a vývoj, operační programy, institucionální rozvojový plán, rozvoj lidských zdrojů, hospodaření, investiční akce i akademický život. Nejinak tomu bylo i letos. V úterý 19. dubna předstoupil rektor Univerzity Pardubice prof. Ing. Miroslav Ludwig, CSc., před shromáždění akademické obce, aby bilancoval rok 2015. Jak jeho prezentace, tak celé znění oficiálních výročních zpráv, které jsou sestaveny dle osnovy stanové školám ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, které projednal a schválil následně akademický senát univerzity, jsou zveřejněny na úřední desce webu univerzity. Plnění institucionálního rozvojového plánu univerzity za rok 2015 i jmenované výroční zprávy o hospodaření a o činnosti univerzity za rok 2015 projednávala také správní rada univerzity, a to na svém zasedání dne 6. června. Ing. Valerie Wágnerová vedoucí Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa

Pražskou deklaraci podepsali zástupci tří mezinárodních univerzitních asociací, Coimbra Group, Europaeum a UNICA, rektor hostitelské Univerzity Karlovy v Praze a ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Připojilo se k ní 76 univerzit z 29 zemí světa. Deklarace připomíná poslání univerzit a vyzdvihuje, že mají vytvářet prostředí pro svobodnou výměnu názorů a kritické myšlení. Od počátku své existence hrály univerzity v evropských národních státech velmi důležitou roli. Úzce spolupracovaly s předními vzdělanci a příslušníky politických elit, kteří je zakládali. Vždy byly místem setkávání a svobodné diskuse, svobodné výměny názorů, což vedlo k dalším vědeckým objevům, k lepšímu pochopení společnosti i toleranci k ní. Připravit mladé lidi na jejich zapojení se do společnosti, špičková věda i výzkum, ale i analýza stavu dnešního světa a interpretace nejednoznačných procesů a jevů patří k povinnostem moderních univerzit. Vzdělaný, v nejlepším slova smyslu po světě rozhlédnutý člověk je totiž mnohem méně náchylný k přijímání jednoduchých řešení. Bez vědy a vzdělání však nelze vyřešit žádný globální problém současného světa a univerzity by také měly připomínat, že moderní hodnoty jako humanismus, tolerance, otevřenost jsou nedílnou součástí demokracie a stojí za to o ně bojovat.

Univerzita

Univerzita rozvíjí spolupráci se zahraničím Dveře zahraniční spolupráce se na univerzitě otevírají čím dál více, ať už jde o vzájemnou spolupráci na poli vědeckém nebo v případě mobilit. Začátkem května proto do pardubického kampusu zavítaly hned dvě zahraniční návštěvy z Asie. Obě přicestovaly poté, co je česká delegace pozvala při nedávné tamější návštěvě. Obhlédly vybraná vědecká pracoviště a podepsaly memoranda o vzájemné spolupráci ve vědecké i vzdělávací činnosti.

Návštěva z Malajsie

Návštěva z Tchajwanu

V Pardubicích strávily obě asijské delegace jeden den – dopoledne jednaly s představiteli univerzity v čele s rektorem profesorem Miroslavem Ludwigem o rozvoji spolupráce a absolvovaly též prohlídku kampusu. Jako první přijali tříčlennou delegaci z Malajsie z Universiti Sains Malaysia v Penangu, kterou doprovodila i členka malajsijské ambasády v Praze, o den později pak trojici představitelů z Kao Yuan University na Tchajwanu.

Obě asijské univerzity o vědeckou spolupráci stojí

Odpoledne čekaly představitele zahraničních univerzit prohlídky vybraných pracovišť. Navštívili moderní IT centrum pro vzdělávání, vědu a výzkum – UNIT v historicky cenném a památkově chráněném objektu univerzity v centru města na náměstí Čs. legií. Seznámili se s prací mladých badatelů v Centru materiálů a nanotechnologií, kde se mimo jiné setkali s prof. Ing. Miroslavem Vlčkem, CSc., i s úspěšným mladým vědcem Dr.-Ing. Janem Macákem, nositelem prestižního evropského výzkumného grantu

„ERC – Starting Grants“ a nositelem Ceny Neuron 2015 pro vědce do čtyřiceti let v oblasti chemie. Obě asijské univerzity mají velký zájem o vědeckou spolupráci v konkrétních a perspektivních oblastech bádání i o výměnu mladých badatelů. Součástí odpoledního programu byl proto i podpis bilaterálního Memoranda o spolupráci mezi představiteli naší univerzity a obou asijských univerzit. Tyto dvě nové mezinárodní smlouvy doplní dalších 75, které má univerzita uzavřeny s univerzitami a vědeckými institucemi po celém světě. S malajsijskou univerzitou se jedná o první smlouvu takto uzavřenou, na Tchajwanu má univerzita podepsané obdobné rámcové smlouvy již se šesti univerzitami.

Také mobility jsou v plném proudu

Mezinárodní aktivity a spolupráce jsou jednou z hlavních priorit dlouhodobého rozvoje Univerzity Pardubice. Konkrétní další mobility jako výměna studentů, případně pedagogů jsou toho součástí. V květnu se tak do Pardubic podívala skupina studentů z univerzity

Univerzita UCLAn (University of Central Lancashire) v Prestonu (UK) a univerzity v Uppsale (Švédsko), kterým týdenní interkulturní program na univerzitě připravilo Jazykové centrum Univerzity Pardubice poté, co v předcházejícím týdnu dvě skupiny pardubických studentů strávily týden na obou zmíněných univerzitách v Anglii a ve Švédsku. V polovině května se univerzita také zapojila do Evropské průmyslové doktorské školy – European Industrial Doctoral School – platformy pro evropskou vědecko-výzkumnou a vzdělávací spolupráci. Čtveřice studentů doktorských studijních programů z Fakulty zdravotnických studií a z Dopravní fakulty Jana Pernera se zúčastnila jarní školy 2016 (Spring School 2016) pořádané na univerzitě v belgickém Gentu. Absolvovali řadu odborných workshopů, navštívili partnerská pracoviště tamní univerzity a svoji vědecko-výzkumnou činnost představili také formou posterů, z nichž ty nejlepší byly oceněny.

Návštěvám v Česku předcházely cesty do Asie

Sám rektor se při svých cestách snaží šířit dobré jméno univerzity. Na konci března proto odcestoval spolu se dvěma dalšími rektory z Univerzity Hradec Králové a Technické univerzity v Liberci právě na návštěvu do Číny. Během ní se setkal i se zástupcem Universiti Sains Malaysia, s jejímiž zástupci se setkal v květnu právě v Pardubicích. Zavítali nejen na nejprestižnější univerzitu v Pekingu,

ale navštívili také další univerzity v kraji – Tsinghua University, Xian Jiaotong University, Northwest University, Gaungxi Normal University, Guangxi University. O budoucí spolupráci jednali s viceprezidenty a na některých univerzitách také s děkany. Někde dostali například nabídku volných míst na Summer School, jinde se podepisovalo Memorandum of Understanding. Mezi státy Evropské unie a Malajsií byl v posledních letech zaznamenán obrovský nárůst mobility studentů. Zástupci trojlístku univerzit – Univerzita Pardubice, Univerzita Hradec Králové a Technická univerzita v Liberci – proto cestovali v první polovině března také do Kuala Lumpur. Zavítali jak na Universiti Sains Malaysia, která v květnu přicestovala do Pardubic, tak na Universiti Teknologi MARA. Na obou univerzitách probíhala nejrůznější jednání v řadě oblastí – ohledně výměny studentů, mobilit akademických pracovníků, spolupráce ve výzkumu, účasti na konferencích i zapojení do evropských grantů či letních škol a stáží a praxí. Kromě toho bylo Univerzitu Pardubice vidět v Kuala Lumpur i na veletrhu vysokého školství European Higher Education Fair Malaysia 2016. Na něm Českou republiku reprezentovalo ve společném stánku ještě dalších šest českých univerzit. Ing. Valerie Wágnerová vedoucí Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa Foto: J. Březovský

Univerzita se představila na Dni Pardubického kraje Seznámit se s jedinou univerzitou v Pardubickém kraji a okusit svět vědy mohli zájemci ve čtvrtek 12. května na Komenského náměstí v Pardubicích. Konal se tu Den Pardubického kraje a univerzita tu měla svůj stánek plný zajímavých informací, ale i vědy a zábavy. Kromě vědomostních kvízů z oblasti chemie, restaurování a zdravotnických oborů zájemci zkusili složit neobvyklé vědecké puzzle nebo rozluštit záhadný starobylý pernštejnský nápis. Prozkoumali periodickou tabulku v kufříku, otestovali své znalosti finanční gramotnosti nebo si zkusili změřit vzdálenost laserem. Dozvěděli se i řadu dalších zajímavostí z činností všech sedmi fakult Univerzity Pardubice. (zupa)

Ke Dni autismu se letos připojila i univerzita Modrým průvodem v pátek 1. dubna a následným sobotním světovým Dnem autismu odstartoval celý měsíc věnovaný osobám s touto nemocí. Provází jej modrá barva jako barva komunikace a sebevyjádření. Právě s tím mívají lidé s autismem či poruchou autistického spektra (PAS) největší potíže. To, co potřebují nejvíce, je porozumění a podpora. Minimálně v tom jsme jim mohli po celý duben pomoci i my všichni. Například tím, že jsme se oblékli do modré barvy nebo jsme nasvítili svůj dům či kancelář modře. A právě k tomu se připojila i univerzita

– nejenže se někteří její zaměstnanci oblékli do modré (viz foto z oddělení propagace a vnějších vztahů), modře svítila také univerzitní aula a na několika místech v kampusu byla po celý měsíc k vidění výstava vzkazů autistů na téma „Co nám dělá radost“. Tato dubnová osvětová akce měla nejen zvýšit informovanost o problematice autismu ve společnosti, ale i podpořit včasnou diagnostiku a intervenci. Součástí bylo také upozornění na nadání a dovednosti lidí s autismem a jejich zapojení do společnosti. (zupa)

Univerzita

Cesta výsledků vědy a výzkumu z laboratoře do praxe

Centrum transferu technologií a znalostí Univerzity Pardubice představuje 8 technologií proof-of-concept realizovaných právě na Univerzitě Pardubice. Jejich cesta ke komercializaci je usnadněna díky účasti na univerzitním projektu „GAMA“, podporovaném Technologickou agenturou ČR. Od 1. ledna 2016 na Univerzitě Pardubice úspěšně probíhá realizace 8 dílčích projektů vybraných v rámci 1. interní výzvy projektu „Podpora aktivit proof-of-concept na Univerzitě Pardubice“ (TG02010058), financovaného Technologickou agenturou České republiky v rámci Programu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací GAMA a koordinovaného Centrem transferu technologií a znalostí UPa (CTTZ). Jednotliví řešitelé se věnují aktivitám proof-of-concept, tj. u svých nadějných VaV výsledků testují funkčnost, snaží se dosáhnout a prokázat objektivní zlepšení parametrů, získat chybějící parametry, ověřit technologické procesy v poloprovozním měřítku tak, aby byl umožněn a urychlen přenos těchto výsledků do praxe. U projektů je kladen velký důraz na následnou komercializaci a s tím související nastavení smluvních vztahů v souladu s pravidly veřejné podpory a podmínkami programu především s ohledem na ochranu duševního vlastnictví univerzity. Vědci z Fakulty chemicko-technologické, elektrotechniky a informatiky a zdravotnických studií v rámci dílčích projektů připravují nové materiály pro využití v oblasti biologických léčiv a nové látky s antikorozními a antibakteriálními vlastnostmi, potvrzují koncept pro odstranění nežádoucích účinků u běžně dostupného léčiva, vyvíjejí způsoby optimalizace syntéz např. při výrobě farmaceutických meziproduktů, vyvíjejí postupy odstraňování nebezpečných látek z odpadních vod, ale také připravují funkční vzorek nového zařízení pro oblast audiometrie a programují systém pro zabezpečení datových sítí. Projekt: Vývoj a ověření vlastností pokročilých nanomateriálů pro přípravu bioaktivních látek – prof. Bílková, Katedra biologických a biochemických věd Fakulty chemicko-technologické

„Game-changer“ v izolaci biomolekul

Nový materiál pro izolaci/čištění bioaktivních látek na bázi magneticky aktivních nanotrubiček zaujme výrobce látek s terapeutickým nebo diagnostickým potenciálem svými bezkonkurenčními vlastnostmi, jako je chemická inertnost, netoxičnost, biokompatibilita a vysoká specifita izolace. Vlastnosti jako fotokatalýza a superparamagnetismus materiálu udělují nosiči další užitné hodnoty významné pro rutinní použití v praxi. Materiál by měl nalézt uplatnění hlavně v biotechnologii, jako nosič pro specifickou izolaci a purifikaci vybraných biomolekul z velmi komplexních směsí při zachování nízké produkční ceny materiálu. Fotokatalytické vlastnosti

TiO2 lze využít k efektivní dekontaminaci a regeneraci nosiče. Nosič bude testován i pro další aplikace v oboru analytické chemie a diagnostiky biomarkerů závažných onemocnění. Projekt: Potvrzení konceptu technologie pro snížení toxicity paracetamolu – doc. Roušar, Katedra biologických a biochemických věd Fakulty chemicko-technologické

Na horečku a bolest bez nebezpečí

Je ověřována technologie pro vyvinutí nového kombinovaného léčivého přípravku na bázi paracetamolu, který by oproti dosud na trhu dostupným konkurentům měl disponovat prokazatelně nižší toxicitou. Použití současných léčivých přípravků na bázi paracetamolu vede při překročení terapeutických dávek k toxicitě projevované v játrech a ledvinách. Na základě dosavadních vědeckých výsledků se řešitelům podařilo identifikovat sloučeninu, jež se podílí na toxicitě paracetamolu doposud neznámým mechanismem, a právě na charakterizaci ochrany před tímto mechanismem je projekt cílen. Projekt: Příprava laktyllaktátů s vyšší přidanou hodnotou – prof. Růžička, Katedra obecné a anorganické chemie Fakulty chemicko-technolgické

Kosmetický a farmaceutický průmysl cílí na ekologičtější a levnější látky

Nová technologie je založena na jednoduché katalyticky řízené přípravě laktyl laktátů a překonává tak dosavadní technologie svou ekologičností a nízkou cenou produktů. Signifikantní snížení ceny povede k jejich zapojení do velkého množství produktů kosmetického, farmaceutického a potravinářského průmyslu. Projekt: Sekvestrační tenzidy s antikorozními vlastnostmi – doc. Burgert, Ústav chemie a technologie makromolekulárních látek Fakulty chemicko-technologické

Koroze povrchů kovů a mikrobiální kontaminace? Máme nové řešení!

Pro výrobce a dodavatele čisticích, chladicích a obráběcích kapalin máme dobrou zprávu, ve finálním vývoji jsou nové surfaktanty (povrchově aktivní látky) a současně sekvestranty (změkčovače

Univerzita

vody). Tyto nové „samosekvestrující surfaktanty“ vykazují silnou schopnost změkčovat vodu, jsou vysoce biologicky odbouratelné a mají výrazné antikorozní a zároveň antimikrobiální vlastnosti. Předpokládá se jejich použití pro výrobu detergentů, obráběcích kapalin ve strojním průmyslu, mytí povrchů kovů, funkční (provozní) kapaliny a dále speciálně pak pro mycí prostředky do potravinářského průmyslu. Technologie výroby je jednoduchá, levná a hlavně bezodpadová.

organických kontaminantů na biologicky odbouratelné, přičemž většinu organické hmoty kontaminantu po převedení na odbouratelné látky lze rozložit ve standardní biologické čistírně odpadních vod. Proces je možné provádět s využitím běžně dostupných technologických zařízení a s možností recyklace jak odstraněných látek (např. barviv), tak dekontaminovaného odpadního materiálu (např. struska, popílek, použité sorbenty, odpadní voda) a většiny použitých činidel.

Projekt: Optimalizace syntézy Corey Alkoholu-A(-), vstupního materiálu pro výrobu humánních a veterinárních léčiv – doc. Imramovský, Ústav organické chemie a technologie Fakulty chemicko-technologické

Projekt: Přenosný audiometr – Dr. Čegan, Katedra informatiky, managementu a radiologie Fakulty zdravotnických studií

Legislativní úpravy a tlak konkurence na cenu produktu nutí výrobce ke změnám technologií

Vyvíjené zařízení umožní realizovat rychlá a přitom dostatečně spolehlivá screeningová vyšetření bez nutnosti přímé asistence odborného personálu. Výsledky měření je možné odesílat přímo do datového skladu prakticky odkudkoliv s možností sofistikovaného statistického vyhodnocení shromážděných dat. Ošetřující lékař má neomezený přístup k výsledkům prostřednictvím webové aplikace. Jedná se o konkurenceschopný inovativní produkt s vysokou přidanou hodnotou.

Corey alkohol je základním vstupním materiálem pro výrobu humánních a veterinárních prostaglandinů nebo jejich syntetických derivátů. Stávající technologie výroby pocházejí z 80. let minulého století s použitím pro dnešní dobu ekologicky nevhodných rozpouštědel, relativně nízkou čistotou produktu a výtěžky zejména stereospecifických syntetických kroků. Jedinečnost navrhované optimalizace technologie je založena na zvýšení výtěžnosti vybraných reakčních kroků (např. zlepšení jejich stereospecifického průběhu). Součástí optimalizací bude využití legislativně přijatelných organických rozpouštědel (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek). Výsledkem bude zlepšení ekologičnosti a ekonomické rentability celého procesu při vysoké optické čistotě výstupního produktu. Projekt: Efektivní postup odstraňování problematických kontaminantů z technologických odpadů a vod – doc. Weidlich, Ústav environmentálního a chemického inženýrství Fakulty chemicko-technologické

Tam, kde si samotné aktivní uhlí neví rady

Jedná se o originální technologii využívající selektivní přeměny polárních i nepolárních biologicky neodbouratelných nebezpečných

Levné, rychlé a spolehlivé řešení pro klinickou praxi v oblasti audiometrie

Projekt: Systém ochrany inteligentních Smart Grid sítí za využití softwarově definovaných sítí – Dr. Horálek, Katedra informačních technologií Fakulty elektrotechniky a informatiky

Kybernetické útoky na řídicí systémy v energetice nemají šanci

Komplexní řešení zabezpečující bezpečný provoz Smart Grid sítí a bezpečnou distribuci elektrické energie s využitím softwarově definovaných sítí. Dosavadní principy ochrany umožňují pouze identifikaci útoku a případné zablokování daného provozu. Nové řešení si klade za cíl minimalizovat či zcela vyloučit ohrožení kybernetickým útokem za využití inteligentního řízení toku dat a možností odklonění útoku a jeho následné diagnostiky bez rizika ztráty kontroly nebo zablokování napadené lokální sítě. Ing. Karolina Kašparová Centrum transferu technologií a znalostí UPa

Univerzita

Univerzita má pro akademickou obec nový informační systém Předsednictvo Akademického senátu Univerzity Pardubice zorganizovalo pro členy akademické obce představení nového informačního systému HAPPI neboli hodnocení akademických pracovníků – primární informace. Do posluchárny Fakulty chemicko-technologické se s ním přišly seznámit desítky zájemců nejen z řad akademiků.

Jedná se o systém, který pro potřeby akademických pracovníků soustředí na jednom místě data z existujících databázových systémů používaných univerzitou (např. STAG, VERSO, GaP, VEMA, OBD, iFIS) a umožňuje na jedné straně vytvářet různé přehledy a srovnání a na druhé straně nahlédnout z jednoho místa do detailů v různých informačních systémech UPa. Doc. Ing. Jiří Cakl, CSc., Ing. Ondřej Prusek, Ph.D., a Ing. Josef Krupička seznámili přítomné s principy a možnostmi systému a jeho uživatelským prostředím, přičemž přítomní si mohli prohlížet svá data přímo on-line, pokud měli k dispozici vlastní notebook.

Univerzitu je třeba pravidelně hodnotit

Pravidelné hodnocení činností univerzity je zahrnuto jednak ve stávajícím zákoně o vysokých školách, ale také ve Statutu Univerzity Pardubice. Jedná se zejména o hodnocení kvality vzdělávacích a vědeckých, výzkumných, vývojových a inovačních, uměleckých a dalších tvůrčích činností na fakultách, vysokoškolských ústavech a dalších součástech vykonávajících tuto činnost; kvality akademického, demokratického a samosprávného prostředí; úrovně činností členů akademické obce, vedoucích a dalších zaměstnanců; finanční a hospodářské efektivnosti. Aktuálně pak v návaznosti na novelu zákona o vysokých školách bude do samosprávné působnosti veřejné vysoké školy patřit zajišťování kvality a vnitřní hodnocení kvality vysoké školy. Vysoká škola je povinna zavést a udržovat systém zajišťování kvality a vnitřního hodnocení kvality vysoké školy (§ 77b (1)). Veřejná vysoká škola musí ustanovit radu pro vnitřní hodnocení, která se bude zřizovat statutem veřejné vysoké školy (§ 12a (1)). Vnitřní hodnocení kvality vysoké školy bude spočívat v aplikaci standardů a postupů vnitřního hodnocení kvality vysoké školy (§ 77b (4) a)). Jedná se tak o velmi aktuální téma, které s přijetím novely bude mít dopad na všechny akademické pracovníky.

Bude hodnocení akademických pracovníků objektivní?

Obecně přístupy k hodnocení akademických pracovníků jsou zaměřeny na osobní profesní a karierní rozvoj; výuku a rozvoj vzdělávání; vědu a výzkum; odbornost; aplikace; přínos univerzitě, akademické

komunitě a také společnosti. Ovšem tvůrčí akademické prostředí je složité, a tak vyvstává celá řada otázek. Lze vykázat vše relevantní? Různé pracovní pozice mají přece různé nároky, budou vybrané ukazatele výkon vs. kvalita objektivní? Bude hodnocení spojeno s dalšími formuláři, administrativou a nebude hodnotitele spíše zatěžovat? Nepovede takové hodnocení k vytváření neobjektivních bodových žebříčků, které mohou vést ke zbytečným konfliktům? Zvolený přístup k hodnocení akademických pracovníků respektuje zvyklosti na Univerzitě Pardubice. Měl by být přirozenou součástí řízení, a rozhodně ne překážkou nebo veřejným nepřítelem. Cílem systému HAPPI je dát k dispozici zdrojová data v ucelené a přehledné formě, strukturovaně pro jednotlivé akademické pracovníky i pro potřeby vedoucích pracovníků, mít k dispozici nejen aktuální data, ale také jejich historii a minimalizovat náročnost sběru dat, která jsou již ve stávajících informačních systémech k dispozici. Systém HAPPI přímo v intranetu Přístup do systému HAPPI je aktuálně zařazen na zaměstnaneckém intranetu v záložce mezi OBD a STAG. Všichni akademičtí pracovníci tak mají svá aktuální data k dispozici v přehledné formě pro usnadnění své činnosti. prof. Ing. Petra Šulcová, Ph.D., předsedkyně AS UPa doc. Ing. Jiří Cakl, CSc., za správu systému HAPPI

Fakulty

Cena Magnesia Litera putovala k pardubickým akademikům hned dvakrát Letošní nositelé cen Magnesia Litera 2016 jsou známi od 5. dubna večer, kdy se v prostorách Nové scény Národního divadla konalo jejich slavnostní vyhlášení. Knižní ceny se udělovaly v devíti kategoriích a hned ve dvou z nich ceny získali i autoři z Ústavu historických věd Fakulty filozofické Univerzity Pardubice. Obě oceněné knihy přibližují čtenářům historická témata, která doposud stála spíše stranou zájmu historiků.

V konkurenci 59 titulů si cenu v kategorii Litera za literaturu faktu odnesl autorský tým z Fakulty filozofické Univerzity Pardubice ve složení prof. PhDr. Milena Lenderová, CSc., Mgr. Martina Halířová, Ph.D., (foto vpravo) a doc. PhDr. Tomáš Jiránek, Ph.D., za svou historickou studii k dějinám každodennosti, jejíž název cituje výrok císaře Františka Josefa I. – „Vše pro dítě. Válečné dětství 1914–1918“.

Děti se naučily žít ve lži

Na pozadí velkých politických dějin a válečných událostí zkoumají proměny civilního života v zázemí. Popisují strádání matek s dětmi, jejichž živitelé bojovali kdesi na frontách. Na jejich citovém traumatu, podlomeném zdraví i sociální bídě se podepsaly všeobecný materiální nedostatek, přídělový systém, pracovní nasazení nedospělých a nakonec ještě epidemie španělské chřipky. „Dětem často odpadalo vyučování, měly více volného času a nedostatečný dohled. To mnohdy vedlo k jejich zvlčení a předčasným zkušenostem s alkoholem, tabákem i sexem. Z mnohých sirotků se stávali malí bezdomovci. Za účelem přežití se často uchylovaly ke lžím a přetvářce,“ popisuje útrapy válečných dětí prof. PhDr. Milena Lenderová, CSc., spoluautorka knihy, která je originálním příspěvkem ke stoletému výročí vypuknutí první světové války.

Knižní cena i za objev roku

V kategorii Litera pro objev roku porotu nejvíce zaujala kniha Mgr. Blanky Jedličkové (foto vlevo) s názvem Ženy na rozcestí. Divadlo a ženy okolo něj 1939–1945, která zvítězila v konkurenci dalších 21 titulů. Autorka působící jako doktorandka Ústavu historických věd Fakulty filozofické prostřednictvím životních příběhů sedmi žen hledá odpovědi na otázky týkající se společenské každodennosti v době nacistické okupace. Každá z hrdinek byla určitým způsobem spjata s divadlem, ale rozdílné byly jejich osudy ve vztahu k okupační moci. Kniha nabízí originální pohled do každodenního života během protektorátu a odhaluje dosud málo známou kapitolu našich dějin. O vítězích v jednotlivých kategoriích rozhodla odborná porota, kterou delegovaly oborově příslušné obce a organizace. Úkolem výročních knižních cen Magnesia Litera je propagovat kvalitní literaturu a dobré knihy, a to bez omezení a bez ohledu na žánry. Stejnou pozornost si zaslouží spisovatelé, básníci, překladatelé, nakladatelé i vědci a teoretici. Mgr. Zuzana Paulusová Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa Foto: Česká televize a A. Zeiner

Fakulty

Českou měnu obdivovali v New Yorku, v Praze i v bulharském Plovdivu Unikátní výstava s názvem Tisíciletá tradice české měny se po třech letech dočkala své české verze. V březnu se zabydlela v atriu Poslanecké sněmovny v Praze a po obyvatelích amerického New Yorku mohli pardubickou numizmatickou sbírku obdivovat i čeští občané. K nim se nedávno zařadili také obyvatelé Bulharska, kam výstava doputovala v květnu. Za nápadem i vlastní realizací výstavy o mincích stojí numizmatik prof. PhDr. Petr Vorel, CSc., prorektor pro rozvoj Univerzity Pardubice působící na Ústavu historických věd Fakulty filozofické, která se společně s Východočeským muzeem v Pardubicích a Českou mincovnou v Jablonci nad Nisou podílela na její přípravě a realizaci před třemi lety.

Jako první New York

Výstava nejprve putovala do New Yorku, kde se její vernisáž tehdy konala u příležitosti ustavení nové česko-americké vědecké společnosti „The Comenius Academic Club“. Její pravidelná setkání se konají každý rok a letos se uskutečnilo na české půdě v Kutné Hoře. Podnětem k uspořádání výstavy bylo tehdejší 20. výročí vzniku samostatné české měny (1993–2013). Autorem grafického návrhu výstavy a průvodní stejnojmenné publikace byl výtvarník Východočeského muzea v Pardubicích Ondřej Ulrich. Výstava byla koncipována jako putovní, takže ji tvořilo několik panelů s využitím fotografií a galvanoplastických kopií mincí, které podle sbírkových originálů zhotovil restaurátor Východočeského muzea v Pardubicích Michal Vojtěchovský.

Exkurz do historie české měny

Dějiny české měny v širším evropském kontextu byly prezentovány prostřednictvím deseti výstavních panelů doplněných bohatým obrazovým materiálem i galvanoplastickými kopiemi vzácných

historických mincí. Samostatná část je věnována české korunové měně existující od roku 1993, již zájemci mohou obdivovat v závěrečné části výstavy. „Výstava představuje historické tradice současné české měny, které sahají až do poloviny 10. století. Netradiční formou přibližuje hlavní mezníky měnového vývoje, jimiž český stát, který v období středověku a raného novověku představoval hlavního evropského vývozce mincovního stříbra, přispěl k dějinám peněžního oběhu,“ doplňuje k výstavě historik a numizmatik prof. PhDr. Petr Vorel, CSc.

Výstava navštíví letos ještě Sofii

„Uspořádání této výstavy v Česku bylo mimo jiné motivováno i významným nálezem obsáhlého souboru nejstarších českých stříbrných mincí z konce 10. století – denárů knížete Boleslava II., který byl objeven v roce 2015 na území Pardubického kraje a byl získán do numizmatické sbírky pardubického muzea. Kromě Prahy čekala výstavu letos ještě bulharská verze, kterou jsme představili v Plovdivu,“ dodal k výstavě historik PhDr. Ladislav Nekvapil, správce numizmatických sbírek z Východočeského muzea v Pardubicích. Zde byla k vidění od 4. do 30. května a Sdružení Čechů, Slováků a přátel – Plovdiv, kterému byla výstava věnována, s ní má další plány. Na podzim by se měla přesunout do hlavního města Sofie. Mgr. Zuzana Paulusová Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa

Fakulty

Na mezinárodním projektu LOVE FOOD se podílel i tým profesorky Bílkové Díky akademickým pracovníkům slaví Univerzita Pardubice úspěchy i na mezinárodním vědeckém poli. Tentokrát za ním stojí tým profesorky Zuzany Bílkové z Katedry biologických a biochemických věd Fakulty chemicko-technologické. Jako jediný tým z Česka se spolu s dalšími partnery podílel na realizaci projektu Love Food. A hrdí na ně mohou být nejen Češi, ale všichni Evropané. Komise pro evropský výzkum a inovaci projekt Love Food vyhodnotila jako jeden z nejúspěšnějších projektů řešených v rámci 7. RP, jenž měl zásadní vliv na rozvoj oboru a ekonomiky států Evropské unie vůbec. Projekt umožnil synergickou spolupráci specialistů z různých vědeckých oborů s cílem obohatit znalosti a současný stav řešené problematiky o nové v praxi realizovatelné podněty. Projekt LoveFood v sobě zkombinoval inovativní výsledky v oblasti bio-nanotechnologie s moderní metodou detekce bakteriální DNA techniky. Zaměřil se na vývoj mikroanalyzátoru, který pomůže v potravinách velmi rychle prokázat přítomnost patogenních bakterií např. rodu Salmonella nebo Bacillus.

Tým profesorky Bílkové pracoval s magnetickými částicemi a mlékem

Do středu výzkumného zájmu se dostala surovina určená pro výrobu mléčných výrobků, a to samotné mléko. Za vývojem nosiče na bázi magnetických mikročástic sloužících právě pro specifickou izolaci patogenních mikroorganismů nacházejících se v mléku stála právě profesorka Zuzana Bílková z katedry biologických a biochemických věd a její tým. Součástí výzkumné skupiny byly i další pracovnice – Mgr. Jana Srbová (nyní již s titulem Ph.D.), Mgr. Pavla Krulišová, Ing. Iveta Brožková, Ing. Petra Moťková, Ph.D. Jejich společným cílem bylo magnetické mikročástice potáhnout specifickými protilátkami proti patogenním bakteriím, a poté je integrovat do mikroprůtokového analyzátoru. Partnery projektu Love Food byli i další specialisté z oboru fyzikální chemie, elektrochemie, molekulární biologie a mikrobiologie. V Pardubicích vyvinuté a povrchově upravené magnetické mikročástice byly integrovány do speciálního mikrofluidního zařízení, které vyvinul Institut Curie v Paříži, další partner projektu. Nejdříve byly testovány uměle připravené směsi patogenních i nepatogenních mikroorganismů, poté i reálné vzorky mléka lišící se obsahem tuku. Sledovala se účinnost i selektivita záchytu patogenů v reálných vzorcích. Dílčí testy byly prováděny na katedře biologických a biochemických věd a následně byly validovány spolu s mikrobiology Pasteurova institutu v Paříži. Na obou zmíněných institutech absolvovaly studentky doktorského studia Mgr. Srbová a Mgr. Krulišová krátké studijní pobyty.

Metoda je rychlá, nahradí několikadenní kultivační testy

Nosiče na bázi magnetických částic umožní izolovat patogenní bakteriální buňky z velkého objemu vyšetřovaného materiálu (desítky mililitrů) a současně je zakoncentrovat do minimálního objemu vzorku (desítky mikrolitrů). Zachycené bakteriální buňky jsou poté lyzovány, uvolněná bakteriální DNA je pomnožena a přenesena na elektroakustický senzor, který na její přítomnost upozorní změnou SAW signálu. Princip imunomagnetické izolace patogenů spojené s dalšími kroky realizovanými uvnitř mikroanalyzátoru, tj. buněčná lyze, pomnožení bakteriální DNA a její elektroakustická detekce, by tak měl zpracovatelům mléka umožnit rychle – řádově v hodinách – a specificky prokázat přítomnost patogenů v mléku a nahradit tak tradiční kultivační průkaz patogenních bakterií trvající 2–3 dny. Tento systém výrazně zkrátí dobu kontroly kvality vstupní suroviny pro výrobu mléčných výrobků a zvýší tak bezpečnost jejich výroby i spotřeby.

Pomůže i v jiných oblastech

Novinka této metody spočívá ve schopnosti analyzovat patogeny vyskytující se běžně v mléku snadno, rychle, přesně a bez potřeby kompletně vybavené laboratoře. Producentům mléka stačí vzorek o objemu 25 ml, na němž se provede imunomagnetická izolace případných patogenů. Izolované bakterie v objemu 100–150 µl se poté vloží do mikroanalyzátoru o velikosti kreditní karty, kde proběhne úprava vzorku spojená s přímou detekcí, a uživatel tak ve velmi krátké době získává požadovaný výsledek. Metodu mohou navíc používat i sami zpracovatelé mléka a výrobci mléčných výrobků. Mohou tak snadno kontrolovat bezpečnost výchozích surovin i svých výrobků, a to přímo v místě výroby. Tato metoda je přitom významnou inovací v oblasti mikrobiologické analýzy. Mohla by sloužit k detekci patogenů i v jiných potravinách, které mohou být kontaminovány a mohou tak mít negativní vliv na lidské zdraví. Nová metoda má potenciál být využita v dalších relevantních oblastech, jako jsou např. klinická diagnostika a analýza životního prostředí. Mgr. Zuzana Paulusová Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa Foto: P. Krulišová

Fakulty

Stalo se na fakultách Na univerzitní budově zavlála vlajka pro Tibet

Zuzany Martínkové a hudební vystoupení mladého nadějného indie rockového písničkáře Petra Langra. LitCon 2016 zakončila Sobotecká předpremiéra čtveřice básnických osobností přímo z pořádající katedry – Radek Malý, Jiří Studený jako Dr. Krejzyberd, Lukáš Vavrečka a Přemysl Krejčík, jejichž autorská čtení na letošní Šrámkově Sobotce vyplnila první červencové podvečery.

Religionistické a filosofické centrum pomohlo zlepšit výuku

Skupinka studentů, akademických pracovníků i zaměstnanců univerzity se ve středu 9. března sešla před jednou z budov Univerzity Pardubice, aby se zapojili do mezinárodní kampaně upozorňující na útlak a násilí páchané na původním obyvatelstvu Tibetu. Vyvěšením tibetské vlajky si připomněli výročí potlačení tibetského povstání v roce 1959 a symbolicky podpořili tibetské úsilí o získání autonomie. Význam akce osvětlil doc. Mgr. Martin Fárek, Ph.D., z Katedry religionistiky Fakulty filozofické, který přítomné vyzval, aby se zajímali o Tibet i jeho kulturu. Na podporu tibetských požadavků a jako připomínka toho, co se ve vysokohorské zemi stalo, probíhal po celý březen v pardubické Dobré čajovně festival ProTibet, který druhým rokem pořádá studentka Fakulty filozofické Barbora Boušková.

První ročník přehlídky LitCon 2016 se konal v Kutné Hoře

Slavný Dačického dům v Kutné Hoře se dočkal své první odborné akce Univerzity Pardubice. Pro pořádání prvního ročníku přehlídky katedrové literární tvorby oboru historicko-literární studia si ho vybrala Katedra literární kultury a slavistiky Fakulty filozofické. Na programu přehlídky LitCon 2016, která se konala ve středu 13. dubna, byly překlady i autorská tvorba autorů působících na katedře literární kultury a slavistiky, ale došlo i na studentská čtení. Připraveno bylo i čtení ze zajímavého archivního rukopisu, o které se postaral docent Pavel Panoch z Ústavu historických věd této fakulty. Odpoledne zpestřila prezentace výtvarných prací umělkyně

Katedře religionistiky a Katedře filosofie Fakulty filozofické Univerzity Pardubice se podařilo prolnout s praxí Pardubického kraje a ukázat, že tyto obory, stejně jako Fakulta filozofická, mají k aktuálnímu dění ve společnosti co říci a aktivně se zapojit do chodu regionu. A to díky evropskému projektu Religionistické a filosofické vzdělávací centrum, který započal již v roce 2009 a zaměřoval se především na další vzdělávání pedagogů humanitních předmětů základních a středních škol v Pardubickém kraji. Nabídl jim devět seminářů z každého oboru a vytvořil učební texty z religionistiky a filosofie, které byly distribuovány do všech základních a středních škol Pardubického kraje. Slouží pedagogům jako zdroj informací i přímo k výuce. V případě oboru religionistiky vznikla sada pěti DVD zabývajících se jednotlivými náboženskými tradicemi působícími na území České republiky. Studenti se tak seznámí s historickým vývojem hinduismu, buddhismu, judaismu, křesťanství a islámu i s jejich českými reprezentacemi. Není nadsázkou tvrdit, že pracovní materiály, které díky projektové podpoře vznikly, ve své době neměly na českém knižním trhu obdoby. Jedná se totiž o první odborné materiály z řady religionistiky a filosofie, které byly zpracovány přímo pro pedagogickou veřejnost. Nakonec celá koncepce projektu, který byl pokračováním projektu Religionistické vzdělávací centrum, byla v těchto oborech na českém území výjimečná. V primární rovině mířil celý projekt na prezentaci a přenesení aktuálních vědeckých poznatků zainteresovaných kateder do nižšího stupně vzdělávání. Vedlejším a neméně hodnotným přínosem pak bylo navázání užších kontaktů se školami. O nosnosti a výjimečnosti projektu svědčí jak fakt, že se podařilo vytvořit zcela novou skupinu pedagogů, kteří kurzy navštěvovali pravidelně, tak projev zájmu z řad široké veřejnosti bez vazeb na pedagogickou činnost. Projekt Religionistické a filosofické vzdělávací centrum (CZ.1.07/1.3.12/01.0007) Doba realizace: 1. 1. 2009 – 30. 6. 2011 Doba udržitelnosti: 1. 7. 2011 – 30. 6. 2016 Více informací o projektu naleznete zde: http://projekty.upce.cz/rfc/projekt.html

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Fakulty

stručný přehled dění Restaurátoři vylepšovali jednu z památek roku

se v létě 2015 věnovali studenti Fakulty restaurování pod vedením absolventů bývalé Restaurátorské školy v Litomyšli. Studenti zpracovávali pod odborným vedením celou škálu problémů. Vyhodnocovali archivní a uměleckohistorické podklady, řešili například technologické problémy spojené s čištěním a obtížnou konsolidací uhlových omítek nebo si museli osvojit historické techniky sgrafita a výtvarnou kresebnou přípravu. Finálně se též spolupodíleli na výsledné estetické prezentaci fasády v rámci historického centra Slavonic. „Letos studenti zamíří do poutního kostela v Klokotech, na zámek Kratochvíle a také do Slavonic. Tentokrát zde půjde o nástěnné malby v kapličce Jana Nepomuckého a sgrafitovou fasádu městského domu,“ doplnila restaurátorka Wichterlová. Celý článek čtěte v e-Zpravodaji

Fakulta ekonomicko-správní spolupracuje nově s firmou Dynatech, s.r.o.

Již v roce 2014 se studenti Fakulty restaurování podíleli na obnově Hřbitovní kaple ve Slavonicích. Titulem Památka roku se pyšní od roku 2014 za komplexní obnovu. Studenti tehdy restaurovali nástěnné malby na klenbě kaple. Podruhé získala slavonická památka titul letos v březnu za obnovu fasády měšťanského domu č.p. 520. Restaurátorské péče se dočkala figurální sgrafita na fasádě, kterým

Děkanka Fakulty ekonomicko-správní naší univerzity a ředitel brněnské firmy Dynatech, s.r.o., která působí již téměř 20 let v oblasti poskytování komplexních řešení pro efektivní řízení organizací veřejné správy, podepsali ve středu 4. května smlouvu o spolupráci. Podle slov ředitele společnosti Mgr. Miloslava Kvapila je to čtvrté akademické partnerství – po VŠE Praha, ZČU v Plzni a vysoké škole Sting – které firma uzavřela. Při podpisu smlouvy proběhlo v přátelském duchu krátké jednání mezi oběma představiteli smluvních stran o směrech další spolupráce a byl i prostor pro několik otázek. Rozhovor čtěte v našem e-Zpravodaji.

Aktuální zprávy z dění na univerzitě čtěte v e-Zpravodaji http://zpravodaj.upce.cz Zaregistrujte se k zasílání newsletteru Napište na zpravodaj@upce.cz 15

Fakulty

Fakulty zvou na akademickou půdu zajímavé osobnosti Každý semestr přijíždějí na Univerzitu Pardubice nejrůznější osobnosti, které vynikají v řadě oborů. Studenti mají možnost dozvědět se prostřednictvím těchto besed mnoho nových informací. Na spoustu věcí se mohou dotázat přímo a s hostem vést kvalifikovanou debatu. Pomůže jim to i v rozhodování, kam mohou během studií i po nich dále jít.

Z jednání vlády rovnou do auly za studenty

besedy ukázalo, nezajímala přítomné pouze tato problematika, ale také Jan Sokol jako takový. Další besedu k aktuálním otázkám současného života chystá fakulta opět na podzim.

Michal Klokočník se rozpovídal o televizním řemesle Zatím poslední takovou návštěvou byl ministr financí Andrej Babiš, kvůli kterému se v univerzitní aule tísnily stovky studentů i dalších zájemců. Všichni si přímo z jeho úst chtěli vyslechnout prezentaci věnovanou fiskální politice ČR a státnímu rozpočtu. Kromě komentářů ke své prezentaci plné čísel mluvil ministr především o zavedení elektronické evidence tržeb nebo o kontrolním hlášení. Rozpovídal se i o dalších opatřeních na důsledné vybírání daní, jimiž se inspiruje u našich sousedů v Evropě. V závěru besedy se ke slovu dostali i studenti se svými dotazy a rozhodně ministra nešetřili.

S profesorem Sokolem o aktuálním dění

Fakulta filozofická i v tomto semestru nabídla svým studentům možnost vyjádřit se k aktuálním otázkám a na jaře proto na půdě univerzity přivítala českého filosofa profesora Jana Sokola, který ve společnosti studentů strávil dvě hodiny. Desítky studentů si nenechaly ujít komentáře a postřehy vysokoškolského pedagoga a publicisty působícího na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. V besedě se profesor Sokol dotkl především aktuální problematiky migrace a perspektivy Evropy, obav lidí z budoucnosti nebo toho, jak nakládat s přemírou svobody a nezávislostí ve vztahu jedinec a stát. Jak se v další části

V České televizi začínal jako redaktor před 17 lety a zůstal v ní dodnes. Jen postoupil o něco výš. Nyní zastává funkci šéfredaktora pro region Severovýchod. Studentům proto povídal o svých zkušenostech v redakci regionálního vysílání. Mluvil o tom, co práce v televizi obnáší, jak vypadá jeden den redaktora, co musí sledovat, jak natáčí reportáže a jaký je vůbec proces výběru témat do zpravodajství. Studenty vyzval k návštěvě studia v Hradci Králové a také je vybídl k absolvování stáží v České televizi, protože je zajímalo mnoho dalšího přímo z dění na placu i ze zákulisí. Během krátkodobé stáže si vyzkouší nejrůznější úkoly i redaktorskou práci, stejně jako skupina studentek Fakulty filozofické, které pod vedením Mgr. Věry Hofmanové připravovaly v letním semestru několik reportáží mapujících dění na univerzitě. Zhlédnout je můžete na kanálu YouTube Univerzity Pardubice.

„FEIku“ navštívila jaderná lady

Tradičně v období jara jezdí za studenty Fakulty elektrotechniky a informatiky také první dáma jaderné energetiky v České

republice, přezdívaná „jaderná lady“, Dana Drábová. Letos ve své přednášce na téma Svět (a) energie připomněla, že rok 2016 je pro jadernou energetiku specifickým rokem, protože si připomínáme třicet let po Černobylu a pět let po Fukušimě. Ve své prezentaci zdůraznila neustálý růst populace, a tedy i spotřeby energie i neustále se zvyšující nároky populace na dostupnost a množství energie, kterou již nelze z primárních neobnovitelných zdrojů pokrýt. Zmínila i problematiku využitelnosti obnovitelných zdrojů energie a poodhalila posluchačům i jeden ze scénářů vývoje výroby elektřiny do roku 2050, vypracovaný Švédskou královskou akademií. Přítomné tak přiměla k zamyšlení, co dál.

Nejen o gravitaci se mluvilo v oblíbeném cyklu přednášek o matematice

I v letním semestru měli zájemci možnost každý měsíc navštívit cyklus přednášek o matematice, fyzice a příbuzných oborech, v němž osobnosti vědeckého světa prezentují zajímavosti ze svých oborů. V lednu tak na půdu univerzity zavítal například prof. Ing. Jaroslav Šesták, DrSc., dr.h.c., s přednáškou o energetice dnes a zítra, v únoru přednášela Mgr. Helena Durnová, Ph.D., o matematikovi Václavu Hlavatém. Na jaře pak převládla témata vztahující se ke gravitaci – v březnu mluvil doc. RNDr. Pavel Krtouš, Ph.D., o tématu gravitace jako zakřivený prostoročas, v dubnu RNDr. Zdislav Šíma, CSc., o gravitačním poli (Země) a hudbě sfér a v květnu cyklus zakončila přednáška Mgr. Tomáše Ledvinky, Ph.D.: Jak zachytit gravitační vlny. Další přednášky budou pokračovat zase od podzimu na půdě univerzity. Sledujte náš web! (zupa) Foto: A. Zeiner, P. Špaček Celé články o besedách se zajímavými osobnostmi čtěte v našem e-Zpravodaji.

Fakulty

Zástupci výzkumného týmu z Rakouska přijeli prezentovat společné vědecké výstupy a jednat o další spolupráci Společný výzkum regionálního podnikání mezi Fakultou ekonomicko-správní Univerzity Pardubice a Universität Graz – univerzitou ve Štýrském Hradci v Rakousku úspěšně pokračuje druhým rokem. Po návštěvě českého týmu v Rakousku přijeli nyní rakouští výzkumníci do Pardubic. Prezentovali společné vědecké výstupy a jednali o další spolupráci. V centru jejich zájmu je výzkum věnovaný podnikání. Ústav veřejné správy a práva na Fakultě ekonomicko-správní navázal před dvěma lety spolupráci s Ústavem pro aplikovaný výzkum podnikání na Univerzitě Graz v Rakousku. Pardubický Ústav je nositelem zahraničního grantu Podnikatelé, malé a střední podniky, jejich chování a behaviorální strategie v rámci podnikatelského prostředí. Jeho cílem je vytvoření platformy pro výměnu informací a zkušeností z oblasti regionálního podnikání. Nabízí zajímavou vzájemnou komparaci podnikatelského prostředí v České republice a v Rakousku. Obě regionální univerzity vytváří vazby s obklopujícím regionem, spolupracují s podnikovou sférou, čímž přispívají k rozvoji na regionální úrovni.

Výzkumný tým se zajímá o malé a střední podniky

Projekt umožňuje srovnávání výsledků výzkumu na obou stranách se zaměřením na behaviorální strategie uplatňované v rámci podnikatelského prostředí. Podniky, především ty malé a střední, jsou místem protínání regionálních sociálních a ekonomických procesů, mají nepochybný vliv na obklopující region, mohou být příkladem pro ostatní (best practices) a přispět ke stabilitě a rozvoji regionu. Je zřejmé, že tento jev lze aplikovat na českou i rakouskou ekonomiku, z čehož vyplynula potřeba zkoumat tematiku na obou partnerských stranách. Význam malých a středních podniků pro ekonomiku obou zemí je zásadní. Soukromí podnikatelé jsou klíčem k dosažení udržitelného regionálního rozvoje. Jsou místem protínání regionálních sociálních a ekonomických procesů. Podnikatelé denně reagují na své prostředí odpovídajícím způsobem a zajišťují fungování a konkurenční výhodu ve stále se měnícím prostředí. Výzkumný tým svým přístupem vytváří nový pohled na podnikání a podnikatele zdůrazňující úlohu lidského faktoru a kvalitu komunikačních dovedností a rozhodování.

Vzájemné návštěvy plodí další spolupráci

V minulém roce se čeští výzkumníci vydali na půdu rakouské univerzity. Zde diskutovali o sjednocení terminologie a metodiky a výměnu dílčích výstupů výzkumu a naměřených dat. Letos v dubnu pak přijeli zástupci výzkumného týmu

z Rakouska na Univerzitu do Pardubic. Společně s děkankou fakulty doc. Ing. Romanou Provazníkovou, Ph.D., jednali také o spolupráci mezi fakultami. Ing. Karel Šatera, Ph.D., MBA, se spolu s Ing. Ivanou Mandysovou, Ph.D., zúčastnili jednání o společných vědeckých výstupech a v současnosti probíhá jednání o dalších možnostech kooperace ve vědě i pedagogice. Zajímavého workshopu k prezentaci aktuálních výsledků a k zavádění výukového systémového projektu Ecosystem se za rakouskou stranu zúčastnili zástupci Ústavu pro aplikovaný výzkum podnikání na Univerzitě Graz Prof. Ruhri Matthias, Mag. Bakk. BSc Lic. MBA PhD., a Martin Mader, MSc. Projekt představuje nový, praktický pohled na univerzitní vzdělávání. Akcentuje roli vysoké školy s ohledem na vzdělávání absolventů jako budoucích podnikatelů – v českých podmínkách „OSVČ“. Projekt zdůrazňuje proměnu role vysoké školy jako vzdělávacího článku v přípravě na praxi absolventa. Vychází z poselství Evropské komise, podle které role vysokých škol nemá být pouhé předání vědomostí, má budovat blízké vazby s obklopujícím prostředím, připravovat absolventy praktickými znalostmi.

Absolvent jakéhokoliv oboru ze Štýrského Hradce by měl být schopen sám podnikat

Štýrský Hradec má 275 tisíc obyvatel. Na univerzitě studuje 32 tisíc studentů na

6 fakultách a 76 ústavech 120 studijních oborů. Jak zajistit, aby se absolventi štýrských studijních oborů stali úspěšnými podnikateli, aby se dokázali vyrovnat s formálními požadavky, aby se správně rozhodovali, znali finanční stránku podnikání a uměli jí propojit s akademickým vzděláním? Program Ecosystem je propojen napříč fakultami a obory a předpokládá, že absolvent jakéhokoliv oboru by měl být schopen sám podnikat. Je zodpovědností univerzity jej na to připravit: zavést trans-univerzitní propojující kurzy, podporovat u studentů tvůrčí samostatné myšlení a podnikavost, napojit praktickou výuku a úspěšné podnikatele. Profesní dovednosti a schopnosti si studenti ověřují v kontaktu s praxí a s pomocí manažerských, finančních, behaviorálních i psychologických poradců. Podpůrný tým připraví studenty na podnikání a je jim i nadále poradcem, poskytuje odborné konzultace i v prvních letech po dokončení školy. Financováno z prostředků programu AKTION Česká republika – Rakousko, spolupráce ve vědě a vzdělávání.

Ing. Ivana Mandysová, Ph.D. Ústav veřejné správy a práva FES Foto: N. Dosedělová

Fakulty

Fakulty pomáhají středoškolákům s jejich vědeckými projekty. Připravily je například na soutěž AMAVET Zkusit si badatelské metody i exaktní zpracování tématu, vyhodnotit statisticky nashromážděná data, nalézt objektivní hledisko posouzení vybrané problematiky a to všechno zpracovat formou posteru a následně prezentovat. Úkol pro středoškoláky i žáky základních škol, kteří se „utkali“ v krajském kole IX. ročníku Festivalu vědy a techniky pro děti a mládež v Pardubickém kraji. a biochemických věd Fakulty chemicko-technologické. Spolu s Kateřinou Stodolovou z Gymnázia Dašická Pardubice, která se s projektem Příprava a aplikace detektoru Medipix v dozimetrii umístila na druhém místě, se zúčastnili mezinárodní soutěže I-SWEEEP v Houstonu a umístili se i zde.

Zvláštní ceny udělili i děkani dvou fakult

Kromě hlavních cen udělovali mimořádné ceny také partneři a spoluorganizátoři a také děkani dvou fakult – Fakulty chemicko-technologické a Fakulty elektrotechniky a informatiky. Zástupci těchto fakult figurovali také v odborné porotě. „Byl to boj jako každý rok. Vybrat kvalitní a zajímavý projekt v tom vysokém počtu inspirativních nápadů mladých hlav a hlaviček nebylo vůbec jednoduché. Hodnocení prací jsem se snažila provádět dle doporučovaných kritérií. Dále vždy hodnotím smysluplnost řešeného problému, nápad, vlastní provedení práce, srozumitelnost, závěr či výstup, popřípadě nápad, jak projekt rozvinout dál, osobní prezentaci,“ popsala úkoly porotců Mgr. Lucie Stříbrná, Ph.D., z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice. Mgr. Lucie Stříbrná, Ph.D., a prof. Ing. Petr Kalenda, CSc. Foto: M. Reinberk

Cenu děkana FChT a příslib stipendia v prvním roce studia v celkové hodnotě 12 000 Kč, 24 000 Kč, 48 000 Kč získali: • Ondřej Chládek: Optimalizace řezů nanovlákenných struktur • Jakub Sadílek a Daniel Dezort: Tajemství titanu #4 • Filip Peška a Van Nguyen: Vyloučení mědi z roztoků pomocí kvasinek • Kateřina Matoušová: Vlastnosti organických povlaků obsahující pigmenty na bázi SiO2 s/bez povrchové úpravy PANI, PPDA a ZnFe2O4 při OKP = 1% a 10% • Martin Kolář: Epoxidová lepidla

• Karel Bartoš: Příprava a charakterizace vybraných C,N-chelatovaných organocíničitých azidů a jejich využití v tzv. click chemii

V pardubickém Ideonu žáci základních i středních škol představili své vědecké projekty. Foto: M. Reinberk

Se svými projekty se přihlásilo 57 středoškoláků a 145 žáků základních škol (kategorie Junior), z nichž 23členná odborná porota, složená i ze zástupců Univerzity Pardubice, vybírala ty nejlepší. Ve hře přitom byla účast na soutěži v americkém Houstonu a studijní cesta do Francie.

Studenti konzultovali své projekty i na fakultách

Na letošním ročníku Festivalu vědy a techniky pro děti a mládež participovaly tři fakulty Univerzity Pardubice. Před soutěží konzultovali studenti přímo na vybraných pracovištích Fakulty chemicko-technologické, Fakulty elektrotechniky a informatiky nebo Dopravní fakulty Jana Pernera. A ty se mohou těšit z úspěchů „svěřených“ studentů. Celkovým vítězem se stal student Gymnázia a SOŠ Přelouč Jan Blaha s projektem Karbonická anhydráza Nce103p patogenní kvasinky Candida Parapsilosis, který spolupracuje s RNDr. Olgou Hruškovou, CSc., z Katedry biologických

„Na výběru nejlepších projektů v kategoriích Středoškolák a Junior se také podílelo pět zástupců z Fakulty elektrotechniky a informatiky. Na základě jejich doporučení ocenil zvláštními cenami děkan fakulty tři středoškolské projekty z oblasti elektrotechniky. Stipendium v prvním roce studia na FEI získal student Jan Kopic za návrh a realizaci nabíječky gelových akumulátorů. Hodnotitele zaujala zejména univerzálnost návrhu. Jednorázovou finanční odměnu získali studenti Pavel Dušek a Václav Zmítko, shodou okolností oba za návrh a realizaci zesilovače. V prvním případě hodnotitelé ocenili originalitu návrhu třístupňového zesilovače a v druhém případě i kvalitní konstrukční a technické provedení. V tomto roce jsou všichni ocenění z SPŠE Pardubice, se kterou FEI dlouhodobě spolupracuje. Poskytováním laboratorního zázemí, konzultační činností a případně vedením projektů fakulta a akademičtí pracovníci umožňují rozvíjení tvůrčí činnosti studentů v různých soutěžích nebo maturitních projektech a podporují zájem studentů o vědu a techniku,“ doplnil ke zvláštním cenám proděkan pro vzdělávací činnost Fakulty elektrotechniky a informatiky doc. Ing. František Dušek, CSc. Cenu děkana FEI s odměnou 2 000 Kč získali: • Václav Zmítko: Zesilovač 2.1 • Pavel Dušek: Aktivní zesilovač • Jan Kopic: Nabíječka gelových akumulátorů 12 V

Fakulty

Středoškoláci jsou v laboratořích fakult jako doma I v letošním akademickém roce měli středoškoláci šanci docházet na pracoviště několika fakult Univerzity Pardubice a zpracovávat své projekty. I letos totiž univerzita pokračovala v Systematické badatelské činnosti středoškoláků, a to ve spolupráci s Regionální rozvojovou agenturou Pardubického kraje a za finanční podpory Pardubického kraje. Již od ledna zpracovávala více než dvacítka žáků ze středních škol Pardubického kraje své výzkumné projekty a získávala ve svém volném čase přímou, kontaktní a individuální formou vědomosti v kontextu nejnovějších vědecko-výzkumných poznatků. Navíc prohloubila svůj intenzivní zájem o technické a přírodovědné obory a naučila se také prezentovat výsledky své práce. Systematická badatelská činnost je naučila i týmové práci a pomohla jim vyprofilovat se pro své budoucí uplatnění.

Do středoškolského bádání se zapojily čtyři fakulty

Žáci pracovali pod vedením dvacítky akademických pracovníků z Dopravní fakulty Jana Pernera, Fakulty ekonomicko-správní, Fakulty chemicko-technologická nebo Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice. Věnovali se jim zkušení akademici, mezi nimi i profesoři a docenti z těchto fakult. Studenti proto mnohdy spolupracovali s vědeckými kapacitami daných oborů a učili se od těch nejlepších. A navíc přišli do kontaktu i se stávajícími studenty. „Těší nás, že se do projektu zapojili žáci z různých typů středních škol, mohu jmenovat například Střední průmyslovou školu chemickou Pardubice, Střední průmyslovou školu Chrudim, Střední školu

automobilní Holice, Gymnázium Mozartova Pardubice, Gymnázium J. K. Tyla Hradec Králové či Střední zdravotnickou školu Pardubice,“ uvedla koordinátorka projektu Jana Hoffmanová.

V červnu zakončili žáci svou celoroční práci na konferenci

Výsledky své práce studenti následně prezentovali v červnu na závěrečné konferenci mladých vědců. Jak by měl vypadat veřejný projev a jak efektivně představit svůj projekt se žáci dozvěděli na semináři prezentačních dovedností, který pro ně Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje (RRA PK) připravila na jarní měsíce. Svůj výstup mohli mladí autoři uplatnit také na soutěžích typu Středoškolská odborná činnost (SOČ) či na Festivalu vědy pro děti a mládež AMAVET. Systematická badatelská činnost (SBČ) navázala na BRAVO II, projekt realizovaný Univerzitou Pardubice v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, který byl zaměřen na popularizaci vědy, výzkumu a odborných činností Univerzity Pardubice a jejích fakult v minulém roce. (zupa)

Fakulty

Olga HruškováHeidingsfeldová: Odhodlání zapojit se do práce je klíčové Předloni prožívala účast svého studenta na mezinárodní soutěži v USA poprvé. Letos cestu do její laboratoře našel další šikovný student – Jan Blaha z přeloučského gymnázia – a úspěch se opakoval. Jaké to je otevřít dveře mladým lidem, zapojit je do týmu a věnovat se jim? Pro Olgu Hruškovou-Heidingsfeldovou z Fakulty chemickotechnologické nic neobvyklého. Baví ji totiž jejich nadšení i elán.

Student Jan Blaha, který spolupracoval spolu s vámi na výzkumu o kvasinkách, uspěl na mezinárodní soutěži v Houstonu. Co říkáte jeho úspěchu? Je to směs mnoha pocitů. Mám velkou radost a doufám, že se díky tomu Honzovi otevřou další příležitosti. Zároveň ale musím přiznat, že nemám podobné soutěže ráda. Mělo by se soutěžit ve věcech objektivně měřitelných, třeba kdo rychleji vyběhne schody. Ve vědě nebo v umění bychom měli myslet hlavně na to, děláme-li něco zajímavého, a ne se stále s někým porovnávat. Honza se stal regulérním členem týmu, kde jsou i starší studenti, kteří pracují na obtížnějších projektech. Chci, aby věděli, že práce každého z nich je pro dlouhodobý rozvoj laboratoře zásadní, i když se o tom zrovna nepíše v novinách. A pokud jde o Honzu, přála bych si, aby zůstal takový, jaký je: pracovitý a slušný člověk s mimořádnou touhou po poznání a dobrý kolega, se kterým je radost být v laborce. Prosadil se mezi 639 středoškoláky z celého světa. To je obrovská konkurence. Byla jste v Houstonu s ním? Ne, nebyla, ale připravovali jsme se. Povídali jsme si, co ho může potkat (např. jet lag), zkoušeli jsme si prezentaci a diskusi, promýšleli jsme, jaké otázky by mohly padnout. Čím se ve svém projektu nazvaném „Karbonická anhydráza Nce103p patogenní kvasinky Candida parapsilosis“ zabývá? Honza se zapojil do projektu, který jsme právě rozjížděli s kolegou Dr. Jiřím Dostálem. Na začátku jsme si nebyli úplně jisti, jestli gen NCE103 skutečně kóduje karbonickou anhydrázu. Když to začínalo vypadat nadějně, objevil se Honza a pomohl nám s charakterizací tohoto dosud nestudovaného enzymu. S pomocí kolegy Dostála optimalizoval protokol pro purifikaci karbonické anhydrázy a čistý protein pak využil k tomu, že změřil inhibiční konstanty pro několik látek, o kterých jsme předpokládali, že by mohly být inhibitory.

Ve spolupráci s krystalografem Dr. Jiřím Bryndou se podařilo získat i krystaly daného proteinu, ale zatím nejsou dost dobré pro strukturní analýzu. Honza mezitím začal klonovat geny dvou dalších karbonických anhydráz z patogenních kvasinek, v tom ale zatím úspěšní nejsme. Můžete to trochu přiblížit i nám laikům? Kvasinka Candida parapsilosis je jedním z původců nepříjemných mykóz. Konkrétně tento druh kandidy se často přenáší v nemocničním prostředí, umí se usídlit na plastových pomůckách, např. katetrech, a infikovat pacienty. C. parapsilosis si s oblibou vybírá děti v inkubátorech. Ačkoli genom této kvasinky je znám, u většiny genů není potvrzeno, co přesně kódují, a odhaduje se to jen na základě podobností s geny jiných organismů. Gen NCE103 tedy kóduje karbonickou anhydrázu, což je druh enzymu vyskytující se snad ve všech zkoumaných organismech v přírodě. Katalyzuje přeměnu oxidu uhličitého na uhličitan, která probíhá i spontánně, ale karbonická anhydráza reakci významně urychluje. Jedná se o tak zásadní děj, že během evoluce vznikly karbonické anhydrázy několikrát nezávisle na sobě, podobně jako třeba křídla ptáků a křídla hmyzu. Lidské a kvasinkové karbonické anhydrázy se tedy strukturně velmi liší. Což logicky vede k nápadu inhibovat kvasinkovou karbonickou anhydrázu a doufat, že tak zasáhneme proti mykóze, aniž bychom poškodili pacienta. Tak jednoduché to ale není. Kvasinka totiž potřebuje tento enzym jen na vzduchu. Ve chvíli, kdy už je v krvi vážně nemocného člověka, karbonickou anhydrázu „vypíná“ a lék na bázi jejího inhibitoru by neměl žádný smysl. Na vzduchu však kvasinka bez karbonické anhydrázy nepřežije, a na to se můžeme zaměřit. Budou výsledky tohoto projektu uplatněny také v praxi? Jak? Náš projekt má dvě roviny. Akademickou: dovědět se víc o neprozkoumaném genu a proteinu; praktickou: hledat inhibitory, kterými

Fakulty by bylo možno např. dezinfikovat různé povrchy v nemocnicích. Cesta k praktickému uplatnění je ale běh na delší trať. S čím konkrétně jste studentovi například pomáhala a radila? Jak vaše spolupráce vypadala? Honza začal nejprve pracovat s kolegou Dostálem, pod jehož vedením udělal podstatný díl experimentální práce, která teď byla oceněna. Se mnou se Honza učí některé molekulárně biologické metody, klonujeme další geny. Ale hlavně jsme spolu konzultovali veškeré psaní a prezentace. Honza se účastnil soutěží Amavet i středoškolské odborné činnosti SOČ, které vyžadují rozdílný formát prezentace výsledků. Moje nároky na studenty se neliší podle věku, místy jsem na Honzu byla nepříjemná, ale výsledkem je, že jeho práce SOČ nemá daleko do standardní diplomky a jeho příští psaní bude ještě lepší. Jakou roli v Honzově úspěchu hraje jeho domovské gymnázium? Dobrá příprava na střední škole a podpora v rodině jsou pro rozvoj mladých lidí klíčové. Myslím, že Honza má štěstí na obojí. Na Amavetu jsem se seznámila s jeho chemikářkou Ing. Evou Kroft, která práce svých studentů opravdu prožívá, a na výsledcích je to vidět. Její kariéra je mimochodem částečně spojena i s Univerzitou Pardubice. Jak se tento středoškolák dostal na vaše pracoviště? Honza Blaha se ke mně dostal úplnou náhodou. Loni na jaře jsem si jeho jména všimla v novinách, že dostal podporu Nadace Neuron a chce si splnit „dětský sen“ – strávit prázdniny na stáži v Akademii věd u profesora Hobzy. Četla jsem to a říkala si: no jo, všichni chtějí k Hobzovi, protože je nejcitovanější český vědec. Pak jsem ale přišla do své pražské práce a dověděla jsem se, že Honza Blaha ve skutečnosti nechce dělat teoretickou chemii jako prof. Hobza a že chce k nám. K „nám“ pro mě znamená dvě afiliace: v Pardubicích na univerzitě jsem od r. 2013. Předtím jsem 23 let dělala v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR, kde mám stále menší úvazek. Honza tedy přišel do týmu dr. Pichové v ÚOChB, jehož jsem členkou, a zapojil se do naší práce. A protože je z Přelouče, dohodli jsme se, že během školního roku bude jezdit za mnou do Pardubic. Snažím se propojovat práci na univerzitě a v Akademii věd a Honza pracuje tam, kde je to zrovna praktické. Toto ale nebyla vaše první úspěšná spolupráce se středoškolákem. Kdy jste takovou spolupráci okusila poprvé? Poprvé vlastně už před lety v akademii, kdy si naši laboratoř našla nadaná středoškolačka. Soutěží jsme se neúčastnili, ale díky tomu, že začala dřív, se ještě jako pregraduální studentka VŠCHT Praha stala spoluautorkou článku v impaktovaném časopise. Během práce na diplomce ale změnila pořadí priorit a naše cesty se rozešly. Začít brzo je prima, ale mnohem důležitější je vytrvat. Každý rodič se ovšem nejvíc učí od vlastních dětí. Můj syn inspiroval systém výuky práce s textem, který používám ve svém kurzu molekulární biologie a díky dceři jsem si vyzkoušela právě ty středoškolské vědecké soutěže. Aranka studuje matematiku a v roce 2013 se, stejně jako Honza Blaha, účastnila Amavetu i SOČ a stejně jako Honza vyhrála národní kolo Amavetu. Všechno jsem s ní prožívala, díky čemuž jsem měla soutěže takzvaně „najeté“ a mohla jsem Honzovi snáz poradit. Aranka nakonec získala stříbrnou medaili na mezinárodní soutěži Intel-ISEF, kterou má Honza ještě před sebou. Čemu konkrétně se věnovala? Co ji zajímalo? Šlo o projekt s názvem Řetězové zlomky kvadratických iracionalit, na kterém pracovala pod vedením Dr. Lubomíry Balkové z Katedry matematiky Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské, ČVUT. Vlastně to byla Dr. Balková (nyní Dvořáková), kdo s nápadem na účast v soutěži přišel. Pro mě to bylo tematicky vzdálené, ale přesto několikrát proběhl domácí nácvik prezentací, kde jsem simulovala „publikum“. Aranku si dokonce pozvali do České televize, aby o svém úspěchu promluvila.

Co máte na práci se středoškoláky ráda? Jejich nadšení. My dospělí, zavaleni povinnostmi všedního dne, máme tendenci zapomínat, jak vznikla většina podstatných věcí na světě: že někdo udělal něco navíc, mimo běžnou agendu. Aktivní středoškoláci, ať už se zabývají vědou, nebo třeba hudbou či dobrovolnickou činností, to člověku stále připomínají. Je něco, co byste začínajícím mladým vědcům poradila? Ještě před pár lety bych byla řekla, že nic. Každý člověk má svou jedinečnou cestu a musí si ji prošlapat sám. Na UPa ale ve srovnání s jinými školami, s jejichž studenty jsem pracovala, častěji potkávám mladé lidi, které jejich obor sice baví a mají pro něj všechny předpoklady, ale chybí jim opravdové odhodlání do toho „šlápnout“, vůle překonat problémy a unést nezdary, nevzdat to. Taková ta umanutost, bez níž můžeme nanejvýš zůstat tam, kde jsme. Můj vzkaz tedy zní: důležité je odhodlání! RNDr. Olga Hrušková-Heidingsfeldová, CSc., působí na Katedře biologických a biochemických věd Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice a současně v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Zabývá se molekulární biologií patogenních kvasinek. Jednoho dne na její dveře zaklepal student Honza Blaha ze SOŠ a Gymnázia Přelouč a stal se součástí výzkumného týmu na této katedře. S projektem Karbonická anhydráza Nce103p patogenní kvasinky Candida parapsilosis nejdříve zvítězil v IX. ročníku soutěže AMAVET, odkud postoupil do texaského Houstonu na mezinárodní soutěž vědeckých a technických projektů pro středoškoláky I-SWEEEP (The International Sustainable World Energy, Engineering and Environment Project Olympiad), které se účastnilo 639 středoškoláků z 62 zemí a 44 amerických států. Získal 3. místo v kategorii Environment – Health and Disease Prevention. Ve spolupráci s Dr. HruškovouHeidingsfeldovou bude pokračovat i nadále. (zupa)

Fakulty

Fakulta zdravotnických studií učila studenty univerzity první pomoc Každý z nás se čas od času setká se situací, která ohrožuje něčí zdraví nebo dokonce život. Nemusí se jednat o hromadnou dopravní nehodu na dálnici, ale mnohem častěji se setkáváme s úrazy při sportu a v domácnosti. Velmi často si v těchto situacích neumíme poradit a naše zásahy nejsou vždy úplně správné. Znalosti a dovednosti týkající se první pomoci je potřeba si neustále osvěžovat a být si v nich jist. Proto Oddělení urgentní péče FZS připravilo

volitelný předmět Základy laické první pomoci. Pravidlo, že méně je někdy více, samozřejmě platí, ale jsou situace, ve kterých nečinnost stav raněného velmi rychle zhoršuje, a proto připravili speciální jednosemestrální volitelný předmět určený pro studenty. Během praktických cvičení se dostali k novým doporučením pro neodkladnou resuscitaci, která vyšla v roce 2015. Zjistili, co dělat při poruše vědomí. Vyzkoušeli si zvládat krvácení i jak ošetřovat zlomeniny. Závěrem si na realisticky namaskovaných figurantech ověřili komplexní zvládnutí situací ohrožujících zdraví a jsou tak připraveni, když se opravdu u nějakého úrazu či zranění nachomýtnou.

Univerzita hledá dárce krve. Studuj a daruj s Fakultou zdravotnických studií Už jste byli někdy darovat krev? Že ne? Pojďte to vyzkoušet jako čtveřice našich studentů. Nejenže byli překvapeni, že to není nic složitého, ale navíc ze sebe měli dobrý pocit. Přesvědčte se a pojďte do toho s námi. Registrovat se můžete na Fakultě zdravotnických studií, která ve spolupráci se Studentskou radou zahajuje projekt darování krve studentů.

Darování krve krok za krokem

„O darování krve jsem dříve ani neuvažoval. Ne že by se mě to netýkalo, ale spíš jsem nevěděl, co je třeba. Když ale vidím, jak je to jednoduché, jsem rád, že jsem to vyzkoušel,“ říká Martin Šanda, student Fakulty ekonomicko-správní a místopředseda Studentské rady Univerzity Pardubice. Spolu s dalšími třemi studenty – Kateřinou Bartošovou a Petrem Hermannem z Fakulty chemicko-technologické a Janem Voráčkem z Fakulty elektrotechniky a informatiky – se k darování krve odhodlali. A mají ambici zůstat u toho i do budoucna.

Dárců není nikdy dost

K darování krve se může odhodlat v podstatě kdokoliv z nás. Podmínkou je dobrý zdravotní stav, věk mezi 18 až 65 lety a váha minimálně 50 kg. „V evidenci máme momentálně čtyři ti síce dárců, ale jsou v nich započítáni i ti , kteří přijdou pouze jednou a dále nechodí. Pro nás jsou ale zajímaví ti pravidelní dárci. Muži mohou chodit každé tři měsíce, ženy každé čtyři měsíce,“ říká primářka Transfúzního oddělení pardubické nemocnice MUDr. Helena Geierová. Odběr krve a všechna potřebná vyšetření se provádějí na Transfúzní stanici v Pardubické nemocnici. Dopředu se musíte pouze objednat přes portál Fakulty zdravotnických studií, vzít si občanský průkaz, kartičku zdravotní pojišťovny a dobrou náladu. Rozhodně není třeba se bát, protože odběr není bolestivý.

Ihned po příchodu je třeba podle pravdy vyplnit dotazník dárce krve. Zjišťují se v něm odpovědi na otázky týkající se současného zdravotního stavu a jeho změn v posledních šesti měsících. Překážkou v odběru může totiž být i nedávná cesta do exotické země. „Krev pokaždé vyšetřujeme na virologické markery a musíme věřit i tomu, co vyplníte v dotazníku. Vyšetřujeme většinou proti látky nebo anti geny, ale ne přímo ten virus. Může se stát, že kdyby byl člověk nakažený a přišel by hned, tak to nemusíme zjisti t. Proto se v dotazníku ptáme na akti vity a chování v uplynulém období,“ doplňuje primářka. Pokud je vše v pořádku, postupujete na další metu. Tou je měření tlaku a teploty a zkušební odběr krve pro rychlý rozbor. Následuje konzultace u lékaře, po níž už samotnému odběru nic nebrání. Ještě před ním je třeba ruku pečlivě umýt a už se můžete na chvíli natáhnout. Samotný odběr nebolí a trvá do deseti minut. Přijdete při něm celkově přibližně o půl litru krve. Za záchranu života to ale stojí, co říkáte?

Bonus pro dárce

Darování krve s sebou nese řadu výhod. Jednou z nich je bezplatné vyšetření zdravotního stavu i krve. A konečně zjistíte i svou krevní skupinu, pokud ji neznáte. V den odběru získáváte pracovní volno či omluvu z výuky. Mimopardubickým je navíc propláceno i jízdné. Zvláštní odměny pro pravidelné dárce mají i jednotlivé zdravotní pojišťovny. Přímo na místě se můžete občerstvit a dostanete i padesátikorunovou poukázku platnou v areálu nemocnice.

Na co rozhodně nezapomenout?

Den před odběrem krve je nutné jíst dietnější stravu a nepít alkoholické nápoje. Vhodné je pít dostatek tekutin, a to i v den odběru. K odběru není vhodné chodit nalačno, ale dietně posnídat, nejíst nic tučného a nekouřit. Dietní snídaně je připravena i přímo na Transfuzní stanici Pardubické nemocnice. Další informace potřebné k odběru zjistíte již brzy na stránkách Fakulty zdravotnických studií, kde vám rovněž ochotně poradí a zodpoví dotazy, nebo na webu Pardubické nemocnice. (zupa) Foto: D. Korel

Konference, semináře

Na Fakultu chemicko-technologickou se tradičně sjeli odborníci na výbušiny Více než dvě stovky odborníků na výbušiny z 25 zemí z celého světa se v dubnu setkaly na Univerzitě Pardubice. Ústav energetických materiálů Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice pro ně organizuje již téměř dvě dekády tradiční jarní odborný seminář. 19. mezinárodní odborný seminář s názvem „New Trends in Research of Energetic Materials (NTREM)“ – Nové trendy ve výzkumu energetických materiálů coby odborné setkání mladých vědecko-výzkumných pracovníků, univerzitních pedagogů a předních vědců v oboru energetických materiálů je již stabilně zařazeno do mezinárodního kalendáře světových akcí výbušinářského oboru. Na Univerzitě Pardubice se uskutečnilo již podevatenácté, a to v termínu od 20. do 22. dubna 2016. „Stejně jako v předchozích letech i tento 19. ročník semináře umožnil jak výměnu nejnovějších odborných informací a poznatků v oboru, tak vytvořil vhodné prostředí pro setkání a navázání osobních kontaktů mladých odborníků z různých zemí,“ komentoval tradiční mezinárodní setkání prof. Ing. Svatopluk Zeman, DrSc., z Ústavu energetických materiálů Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice, který setkání již téměř dvě dekády každý rok v Pardubicích organizuje.

Účastníci z Ruska i Rumunska

Na letošním semináři zaznělo celkem 35 přednášek a účastníci zhlédli na 90 vědeckých vývěskových, tzv. posterových prezentací. Zaregistrovalo se na něj 224 účastníků z 25 států světa. K významným hostům patřili například zástupci tří univerzit Ruské federace a prorektor Vojenské technické akademie z Rumunska. Čeští odborníci tvořili přibližně třetinu z celkového počtu účastníků. „Vyhodnocení úrovně a průběhu letošního semináře provedl vědecký výbor semináře opět pod předsednictvím profesora Adama Cumminga z University of Edinburgh. Úkolem vědeckého výboru je také výběr tří nejlepších ústních a posterových prezentací mladých účastníků,“ doplnil profesor Zeman.

Vítáni jsou především mladí vědci

Na začátku pořádání těchto odborných výbušinářských setkání byl záměr naučit mladé vědecko-výzkumné pracovníky prezentovat své výsledky před vědeckým publikem. Tyto semináře jsou tedy od jeho prvního ročníku určeny především pro studenty-vysokoškoláky, doktorandy a mladé pracovníky ve vědeckém výzkumu, ale také pro univerzitní akademiky zabývající se oblastí energetických materiálů, jako je výzkum, vývoj, výroba, manipulace, otázky životního prostředí, testování, aplikace, a souvisejícího bezpečnostního inženýrství, tedy vysokoškolských oborů a činností, které mají v Pardubicích na Fakultě chemickotechnologické letitou tradici. (zupa)

Dopravní fakulta Jana Pernera zkvalitňuje výuku ve spolupráci s partnery z praxe Odborníci z praxe a potenciální zaměstnavatelé absolventů Dopravní fakulty Jana Pernera se již po šesté setkali s garanty jednotlivých studijních oborů bakalářských a navazujících magisterských studijních programů, aby si vyměnili zkušenosti a názory na odbornou přípravu a kvalifikaci absolventů fakulty.

Chceme zvýšit šance našim absolventům na snadné uplatnění na trhu práce

„Na naší fakultě si uvědomujeme, že je v rámci výuky nutné rychle reagovat na požadavky zaměstnavatelů, aby se tak zvýšily šance absolventů fakulty na uplatnění na trhu práce. Zajímá nás, jak si vedou naši absolventi z hlediska znalostí, dovedností i praktických schopností, a chceme je na práci v oboru co nejlépe připravit,” uvedl doc. Ing. Libor Švadlenka, Ph.D., vedoucí Katedry dopravního managementu, marketingu a logistiky Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice. Workshopu se zúčastnili zástupci partnerských společností fakulty, jako jsou např. České dráhy, a.s., ČD Cargo, a.s., SŽDC, s. o., Dopravní podnik hl. m. Prahy, Siemens, s. r. o., Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., Kiekert-CS, s.r.o., C. S. CARGO, a. s., a dalších.

Podnikům chybí technicky vzdělaní a jazykově vybavení zaměstnanci

Tradiční setkání akademiků se zaměstnavateli proběhlo v přátelské, otevřené a tvůrčí atmosféře a přineslo důležitou zpětnou vazbu

a výměnu zkušeností pro obě strany. Většina firem se v současnosti potýká s nedostatkem kvalitních technicky vzdělaných absolventů a má velký zájem pracovat s nimi již v průběhu studia. Podniky tak mohou pardubickým studentům nabídnout několikatýdenní praxe, motivační programy, odborné přednášky či specialisty z praxe pro spolupráci na závěrečných pracích. „Naším cílem je, abychom navrhnuté formy spolupráce zavedli co nejdříve do praxe. Snažíme se také již nyní, aby byli studenti dobře jazykově vybaveni a aby kromě angličtiny měli možnost studovat i další jazyky tak, jak to od nich partnerské podniky očekávají. Pracujeme také na zvyšování jejich motivace. Do matematiky byly například zařazeny nové formy výuky a příklady z praxe z různých oborů, aby byla pro studenty snáze uchopitelná,“ dodal za organizátory workshopu docent Švadlenka. Pracovní setkání s partnery z praxe navazuje na jednu z klíčových aktivit projektu „Inženýrské vzdělávání jako interakce teorie a praxe“ (ve zkratce IVINTEP) řešeného na DFJP v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost v letech 2010 až 2013. Mgr. Lenka Čermáková Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa

Konference, semináře

Fakulta zdravotnických studií hostila celostátní i mezinárodní konference Duben patřil na Fakultě zdravotnických studií dvěma významným konferencím. Nejdříve se zde setkali odborníci při III. mezinárodní konferenci s názvem Kvalita a její perspektivy, která měla podtitul Péče o psychiku ve zdraví a nemoci. O den později patřila fakulta studentům bakalářských a magisterských nelékařských zdravotnických oborů, kteří se představili na XI. celostátní studentské vědecké konferenci. Mezinárodní konference pořádaná 20. dubna se konala pod záštitou Ministerstva zdravotnictví České republiky, 1. náměstka hejtmana Pardubického kraje Ing. Romana Línka a primátora statutárního města Pardubic Ing. Martina Charváta. Zahájil ji rektor univerzity prof. Ing. Miroslav Ludwig, CSc., děkan FZS prof. MUDr. Josef Fusek, DrSc., a místopředsedkyně Senátu Parlamentu ČR Mgr. Miluše Horská.

Na konferenci diskutovali odborníci ze sedmi zemí

Letošního ročníku mezinárodní konference se účastnili zahraniční kolegové z Finska, Francie, Rakouska, Řecka, Slovenska a Velké Británie. Nabitý program zahrnoval 19 sdělení, pět komentovaných posterových prezentací a jeden workshop. Odpolední program byl rozdělený na dva paralelní bloky. Jeden vedený v českém a druhý v anglickém jazyce. Úvodní krátká sdělení byla zaměřena na aktuální legislativní změny ve vzdělávání a rozdělení kompetencí nelékařských zdravotnických pracovníků. Byla prezentována hlavní sestrou ČR Mgr. Alicí Strnadovou, MBA, a prezidentkou České asociace sester PhDr. Martinou Šochmanovou, MBA. Celý dopolední blok zakončený obědem se soustředil na sdělení z oblasti psychiatrické péče, její reformu, kvalitu s využitím nových technologií a jednotlivé tíživé aspekty. Jednotlivé příspěvky přednesli přednosta psychiatrické kliniky FNHK prof. MUDr. Jan Libiger, CSc., PhDr. Bohumila Baštecká z Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Ing. Martin Doležal z Odboru koncepcí a strategií Ministerstva zdravotnictví ČR, ředitel Národního ústavu duševního zdraví prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., a primář dětského oddělení Psychiatrické nemocnice v Havlíčkově Brodě MUDr. František Čihák.

Odpoledne zpestřil workshop Hudební humanizace nemocnic

Odpolední sekce vedená v českém jazyce byla moderována proděkankou pro vnitřní a vnější vztahy Mgr. Evou Hlaváčkovou, Ph.D., a doktorkou Bohumilou Bašteckou. Příspěvky v sekci se zaměřily na péči o psychiku pomáhajících profesí a blok sdělení otevíral prof. PhDr. Jiří Mareš, CSc., z Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Paralelně probíhající sekci zaměřenou na odlišné přístupy k psychosociální péči vedly v anglickém jazyce proděkanka pro vědu a výzkum Ing. Jan Holá, Ph.D., a Petra Mandysová, MSN, Ph.D., taktéž z FZS. Sekci otevíral svým příspěvkem prof. Christofer Buckingham, Ph.D., z Aston Univerzity v Birminghamu. Téměř ve stejný čas měli předem přihlášení účastníci možnost zúčastnit se workshopu na téma Hudební humanizace nemocnic, který vedl ředitel Evropské asociace nemocničních hudebníků prof. Victor Flusser z Univerzity ve Štrasbrurku. Poslední, odpolední společnou sekci věnovanou různým přístupům k různým skupinám pacientů vedl prof. Jiří Mareš a vedoucí katedry porodní asistence a zdravotně sociální práce Mgr. Markéta Moravcová, Ph.D. Za zdařilý průběh celé akce na závěr poděkovala proděkanka Ing. Jana Holá, Ph.D., a připojila i pozvánku na příští ročník konference 19. 4. 2017.

Studentská konference přilákala více než stovku studentů

Celostátní studentské konference se zúčastnilo celkem 103 studentů Fakulty zdravotnických studií a dalších vysokých škol. Se soutěžními příspěvky vystoupilo 13 studentů a studentek ze čtyř univerzit z České republiky a dvě studentky ze Slovenské republiky. Fakultu reprezentovali studenti, kteří se umístili na předních místech fakultního kola studentské vědecké soutěže, které se na půdě fakulty

Konference, semináře konalo 21. března – Michala Bačkovská, Šárka Fišerová a Erik Vidlák z bakalářských studijních programů, Bc. Eva Nedomová, Bc. Iveta Petrová a Bc. Barbora Pokorná z magisterských studijních programů. Další účastníci soutěže byli ze Západočeské univerzity v Plzni, z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a z Univerzity Komenského v Bratislavě, Jeseniovy lekárské fakulty v Martině. Prezentace studentů hodnotila odborná komise podle předem daných kritérií. Předsedou komise byl plk. PhDr. Zdeněk Hrstka, Ph.D., z Univerzity obrany v Hradci Králové. Dalšími členy odborné komise byli prof. MUDr. Josef Fusek, DrSc., děkan FZS, Mgr. Kateřina Ratislavová, Ph.D., ze Západočeské univerzity v Plzni, Mgr. Dita Nováková, Ph.D., a PhDr. Marie Trešlová, Ph.D., z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Mezi bakaláři zvítězila studentka FZS

Na 1. místě v soutěži studentů bakalářských studijních programů se umístily studentky Šárka Fišerová z Univerzity Pardubice s prezentací Přehled publikací o mechanické srdeční masáži a Anna Šrenkelová z Univerzity Komenského v Bratislavě, Jesseniovy lekárské fakulty v Martině s prezentací Očakávania rodičky od podpornej osoby pri pôrode, 2. místo obsadil Erik Vidlák z Univerzity Pardubice s prezentací Tvorba edukačního materiálu pro telefonicky asistovanou neodkladnou resuscitaci, na 3. místě se umístil

Michal Podzimek ze Západočeské univerzity v Plzni s přednáškou Kvalita života pacientů po kardiopulmonární resuscitaci. V kategorii magisterských studijních programů bylo vzhledem k malému počtu účastníků vyhlášeno pouze první místo, které získala Bc. Monika Tenklová z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích s prezentací Možnosti využití školní sestry u dětí s Crohnovou chorobou. Prezentace všech zúčastněných studentů měly vysokou odbornou úroveň. Pro studenty bylo přínosem vyzkoušet si prezentaci výsledků své práce před zkušenými pedagogy i před studenty naší fakulty i jiných vysokých škol. Součástí konference byla odborná sdělení odborníků z praxe MUDr. Kateřiny Vítkové z Fakultní nemocnice v Hradci Králové, Porodnická anestézie v terénu traumatu a Renaty Kalinové z Nestlé Česko, s.r.o., Praha, Nestlé – nejnovější trendy v kojenecké výživě. Konference se konala v rámci udržitelnosti projektu OP VK, „Zdravotnické studijní programy v inovaci“, reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/ 15.0357. Projekt byl spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Sponzorem konferencí byly firmy Gastromedic, s.r.o., Helago-cz, s.r.o., Medin, s.r.o., Nestlé Česko, s.r.o., Stapro, s.r.o., Weleda, s.r.o., Pardubický kraj a město Pardubice. Všem sponzorům děkujeme. Mgr. Jan Pospíchal, Ing. Eva Kynclová Organizační výbor konference, Fakulta zdravotnických studií UPa Foto: J. Březovský

My!Europe aneb Zapojme se do dění v Evropě Současné dění v Evropě a migrační krize stále hýbou světem. Tímto tématem se začátkem dubna zabývala i mezinárodní konference, kterou v rámci evropského projektu „My!Europe“ zorganizovalo Sonnenbergské sdružení ČR ve spolupráci s Katedrou cizích jazyků Fakulty filozofické Univerzity Pardubice. Ve dnech 7. a 8. dubna tak na půdě univerzity jednalo na sto třicet odborníků z jedenácti zemí.

Klíčovým tématem, provázejícím celou konferenci a navazujícím na obě předcházející v Dánsku na Bornholmu a v lotyšské Rize, byl dialog mezi západní a střední či východní Evropou, kdy země Západu reprezentovaly především Německo, Dánsko a Británie, zatímco domácí účastníci zprostředkovávali svým partnerům postoje zemí sdružených do V4, tedy skupiny Visegrádu. Důvody, podmínky, argumenty a rozdílné historické zkušenosti v pohledu na současnou evropskou migrační krizi zprostředkoval v úvodním referátu konference autor tohoto textu, který doplnili docent Winfried Baumann pohledem rodáka z pohraničního městečka Furth im Wald žijícího již více než dvě desetiletí v Plzni a sledujícího českou a německou centrální politiku regionálním bavorským pohledem a vývojem

německo-českých vztahů v pohraničí v prostoru bývalé železné opony. Originální umělecký pohled zprostředkovala dramatickým autorským čtením mladá česká spisovatelka Milena Oda svojí prózou „Nennen Sie mich Ausländer“ („Říkejte mi cizinče“), v níž dala sugestivním a lehce politicky nekorektním způsobem nahlédnout do pocitů Východoevropanky pokoušející se integrovat do etablované německé společnosti a neustále narážející na tradiční předsudky, stereotypy a klišé. Především mladé české publikum potěšil na závěr první části konference pardubický písničkář a frontman skupiny Vypsaná fixa Michal Mareda, který zazpíval několik písní s aktuálními a lokálními texty.

Konference, semináře Seznámení s českým stanoviskem

Zahraniční účastníci se při návštěvě pardubického magistrátu seznámili s reáliemi města i zahraničními partnerskými aktivitami a následně se sociální problematikou města, týkající se práce s menšinami a prevence před sociálním vyloučením. Obě prezentace zanechaly velice příznivý dojem, který jenom potvrdil celkové pozitivní vnímání města, univerzity i celkové municipální infrastruktury. Náročný a dlouhý den byl zakončen panelovou diskusí ve čtyřech skupinách (vždy po dvou v němčině a angličtině) k tématům jako jsou hodnoty a pravidla, otázky rizika a principy humanity, Dublinský systém a jeho (ne)fungování, imigrace a demografický vývoj v Evropě, otázky integrace lidí z jiných kulturních okruhů, role státu a neziskových organizací při mimořádných událostech, jako je současná migrační vlna atd. Následující den byli účastníci konference seznámeni s postoji a stanovisky Ministerstva zahraničí ČR, které fundovaně prezentovala zvláštní zmocněnkyně pro migraci MZČR PhDr. Irena Krasnická. Na ni svými příspěvky bezprostředně navázali ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům JUDr. Martin Rozumek, Ph.D., z celostátního a paní Ing. Daniela Hlavatá z lokálního pardubického hlediska o aktivitách a angažmá neziskových organizací. Oficiální program konference uzavřel hodinový webinář, moderovaný manažerem

projektu panem Olem Aabenhusem, s možností online přístupu i pro zájemce, kteří nebyli přímo fyzicky v Pardubicích. Celý průběh mezinárodní konference najdete na stránkách projektu – www.myeurope.today, kde si můžete přečíst i internetový magazín „My!Europe Declaration“. Koordinátorem projektu My!Europe je International Sonnenberg Association (ISA), mezinárodní součást německé neziskové a vzdělávací organizace Sonnenberg-Kreis, e.V., která koordinuje práci zahraničních poboček německé centrály a angažuje se zejména v oblasti vzdělávání mimo oficiální veřejnoprávní instituce. Sonnenbergské hnutí má unikátní historii od roku 1949, je tedy starší než samotné instituce Evropské unie. Motto hnutí zní: „mluvme spolu, překonávejme předsudky, chápejme jeden druhého a jednejme zodpovědně“, je v současné době aplikováno prostřednictvím mezinárodní sekce Sonnenbergu (ISA) a jeho národních poboček ve dvanácti evropských zemích, přičemž česká sekce patří vedle domácí německé, britské a dánské k těm nejaktivnějším a český zástupce je i v představenstvu ISA. Celý článek čtěte v e-Zpravodaji na zpravodaj.upce.cz. PhDr. Jan Čapek, Ph.D. Katedra cizích jazyků FF, předseda Sonnenbergského sdružení ČR Foto: A. Zeiner

IX. pardubické bienále Fakulty filozofické ovládla gastronomie Ústav historických věd a Katedra literární kultury a slavistiky Fakulty filozofické připravily ve spolupráci s Východočeským muzeem v Pardubicích IX. pardubické bienále. Tématem letošního ročníku byla gastronomie a pojímání jídla v různých perspektivách. Antropologie jídla a food studies totiž v posledních letech oslovují badatele četných vědních oborů. Věhlasná vědecká událost navazuje na dlouholetou tradici těchto setkání, jež mají velký význam pro komunitu historiků a příslušníků dalších, příbuzných vědních oborů. Letošní ročník se věnoval Gastronomii v interdisciplinární perspektivě. Téma soustředěné na evropskou gastronomii přiblížilo proměnu chápání role kuchyně – stolování, přijímání a úpravy jídel – jako důležitou součást každodenního života v evropském kulturně-historickém kontextu. Místem konání se v pátek 29. dubna a v sobotu 30. dubna staly prostory zámku v Pardubicích, který pro prezentaci jednotlivých referátů propůjčil rytí řské sály. Z důvodu hojného počtu příspěvků se přednášky uskutečnily souběžně ve dvou cyklech – v Mázhausu a Vojtěchově sále.

Pestrá přehlídka příspěvků

Dohromady vystoupili 34 referující, převážně z českých akademických pracovišť. Pozvání přijali rovněž uznávaní vědci ze Slovenské republiky: doktorka Gabriela Dudeková, doktorka Tünde Lengyelová a doktor Viliam Čičaj. „Přestože se v případě Pardubického bienále jedná tradičně o podnik zasvěcený historickým vědám, bylo tentokrát naším záměrem vytvořit skladbou jednotlivých referátů co nejpestřejší interdisciplinární prostor – s ohledem na účastnickou kapacitu konference jsme zároveň byli nuceni koncipovat celou akci jako česko-slovenskou. Zájem o vystoupení projevily osobnosti z oblasti jazykovědy, literární vědy, etnologie, religionisti ky a další,“ dodává Ivo Říha, člen týmu pořadatelů IX. pardubického bienále.

Jak se stravovali v novověku?

Organizátoři rozčlenili jednotlivé příspěvky do několika tematických sekcí. V pátek 29. dubna se v Mázhausu přednášelo na téma gastronomie, stolování a zásobování v kontextu kulturních dějin. Zde jsme se mohli například dozvědět, nakolik důležitou úlohu hrála gastronomie při diplomatických jednáních v raném novověku, jak vypadalo stravování na kavalírských cestách, jaké koření a jižní

ovoce bylo možno sehnat v raně novověké Praze či z čeho se skládala strava ve válečných letech 19. a 20. století. Stranou nezůstaly ani další plodiny, které jsou s člověkem již neodmyslitelně spjaty: káva, čaj a čokoláda. O jídle se ovšem pouze nemluvilo. Ty přítomné, kteří případně nebyli na určitou chvíli zaměstnáni chutným občerstvením (za zmínku jistě stojí především Kunětické preclíčky podle Magdaleny Dobromily Rettigové), jistě potěšila zpráva o tom, že všechna prezentovaná pojednání vyjdou knižně ve formě kolektivní monografie.

Jak to bylo s knedlíkem?

Vojtěchovým sálem se rozléhaly referáty na téma gastronomie mezi etnocentrismem a universalismem. Zde mohli posluchači načerpat zajímavé informace o knedlíku coby kulturně-historickém fenoménu střední Evropy, kuchařské škole Domácnost, gastronacionalismu v 19. století a tematizaci jídla v současných dětských knihách. Nechyběl ani oddíl pro příspěvky zabývající se zdravovědou a dějinami stravování. Poslední tematický blok sdružoval poznatky o gastronomii mezi sakrálním a profánním; přítomní mohli slyšet například o hostinách při slavnostech kladení základních kamenů a svěcení kostelů či o svatebních hostinách během 19.–20. století. Páteční cyklus přednášek zakončila plavba po Labi na lodi Arnošt z Pardubic, kde pokračovala odborná diskuze v duchu přednesených referátů.

V centru zájmu kuchařky

Sobotní program se skládal ze dvou oddílů. První se týkal gastronomie v kontextu literární historie a jazykovědy; při této příležitosti referující analyzovali například deníky Ferdinanda Fingerhuta či česky psané kuchařské knihy z 19. století. V rámci gastronomie v literárních reflexích zazněl mj. příspěvek o autorském subjektu v paratextech českých kuchařských knih 19. století či poznatky o slovinských kuchařských knihách ve vztahu k české literární kultuře.

Konference, semináře

Do tohoto bloku rovněž přispěl básník, novinář a spisovatel Viktor Šlajchrt. Do středu jeho odborného zájmu se dostal ambivalentní charakter kulinárních obrazů v literatuře i v médiích, který autor představil na vybraných příkladech z dějin světové i české literatury. Setkání uzavřela svým pozoruhodným příspěvkem o novodobém fenoménu booktuberství doktorka Blanka Činátlová, zastupující Univerzitu Karlovu v Praze. Při zakončení celé události profesorka Milena Lenderová zároveň srdečně pozvala všechny přítomné na X. pardubické bienále, které se uskuteční v roce 2018. Podrobné informace o akci jsou dostupné na stránkách Ústavu historických věd FF UPa (http://uhv.upce.cz/cs/ix-pardubicke-bienale/). Veronika Janečková a Barbora Zelenková studentky Katedry literární kultury a slavistiky Fakulty filozofické Foto: A. Zeiner

Konference, semináře

Studenti Fakulty filozofické uspořádali v květnu hned dvě studentské konference V pardubickém Divadle 29 se na studentských konferencích nejdříve představili studenti katedry sociálních věd na tradiční konferenci SOCIOCON. O den později je vystřídali studenti filosofie s konferencí THINK! Studenti, vyučující a jejich hosté společně prezentovali a diskutovali výsledky svých prací a projektů, terénních výzkumů, ale i filmů a publikací.

SOCION už posedmé Letošní sedmý ročník nesl název „Identity v pohybu“ a týkal se především toho, jak žijeme a jak se profilujeme v dynamickém světě. Celá konference byla rozdělena do čtyř bloků, které se zaměřily na aktuální témata. Nabídla zamyšlení nad národotvornou dynamikou na Taiwanu, pohledy na různé aspekty sociality ve vyloučené lokalitě, univerzalismus a partikularismus v římsko-katolické církvi, liberální vymezení politiky, dobrovolnictví v ČR, ale i studentský film Anny Voralové Život po tragické události v obci Sobíňov. Třetí část programu se zaměřila na způsoby prezentace skupinových identit u tádžických Pamírců, krátký film Ester Kolářové přiblížil svět pražských básníků a nechyběl ani pohled na kabylskou migraci do ČR. V závěrečném bloku vystoupil docent Oldřich Kašpar, který všechny zaujal svým příspěvkem o městských pověstech z Mexika. Závěr vyplnil film Lakros – to je způsob života Lívie Šavelkové a Milana Durňaka. Příspěvky byly pro hosty natolik zajímavé, že po každé prezentaci následovala diskuze. Publikum se neváhalo zapojit a poskytnout řečníkům konstruktivní zpětnou vazbu. Celou akci zakončilo večerní divadelní představení studentů v Klubu 29, které sklidilo ohromný úspěch. Děkujeme všem zúčastněným za další obohacující ročník Socioconu! Iniciativa ze strany vyučujících a studentů pořádat tuto akci potěšila i děkana Fakulty filozofické profesora Karla Rýdla.

Konference Think! má za sebou úspěšný druhý ročník Prostor pro rozmanitou škálu příspěvků ze všech humanitních oborů nabídla účastníkům konference Think!, která se konala 11. května. Zúčastnění mohli nahlédnout konkrétní problémy z různých perspektiv a seznámit se i s poznatky, k nimž by se mnohdy při svém každodenním studiu nedostali. O pestrosti konference jasně svědčí i její letošní program, během něhož vystoupilo deset účinkujících z různých koutů naší země a především z odlišných kateder. Letošní řečníci přijeli například z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy, Jihočeské univerzity, Ostravské univerzity a nechyběli ani zástupci domácí Univerzity Pardubice. Posluchači se seznámili například s analýzou znalosti, zjistili, jaké vlastnosti mají neexistující objekty, jak vypadá cestování dětí a mládeže, co je scientismus nebo na co věda nedokáže odpovědět. Čekala na ně ale i řada dalších zajímavých témat. Studenti nejrůznějších humanitních oborů přinesli ostatním vhled do současného výzkumu jednotlivých věd, ale také získali cennou reflexi své práce.

Katedra filosofie ocenila vítěze za nejlepší esej pro střední školy

Součástí programu konference Think! bylo mimo jiné také předání cen výhercům soutěže o nejlepší esej pro střední školy. První ročník tohoto projektu-soutěže se konal v roce 2014. Jeho cílem je podpořit argumentační gramotnost studentů za hranicemi univerzity a navázat komunikaci se středními školami. Jak se totiž v poslední době ukazuje, čeští středoškoláci ve srovnání se svými

zahraničními kolegy dostatečným způsobem nerozvíjejí svůj písemný projev, v důsledku čehož mnohdy nejsou schopni vhodně argumentovat a kriticky analyzovat problematické společenské otázky. Letošní rok nebylo obsazeno první místo, a proto došlo k vyhlášení tří výherců, kteří shodně obsadili 2. až 4. místo. Jmenovitě se jednalo o studenty Daniela Fiedlera (OA a HŠ v Havl. Brodě), Terezu Kráčmarovou (Gymnázium a SOŠPg v Nové Pace) a Antonína Vodvárku (Gymnázium SŘMR ve Skutči). Vítězné eseje jsou k nahlédnutí na stránkách katedry filosofie. (zupa) Plné verze textů čtěte v našem e-Zpravodaji.

Studenti

Univerzita hostila výjezdní zasedání Studentské komory RVŠ Téměř čtyřicítka studentů-zástupců Studentské komory Rady vysokých škol z celé republiky se v březnu potkala na Univerzitě Pardubice. Diskutovala především nový vysokoškolský zákon a jeho aplikaci na vysoké školy. Kromě „team buildingových“ aktivit a diskusí na Lavičce Václava Havla zbyl účastníkům i čas na seznámení s městem.

Výjezdní zasedání Studentské komory Rady vysokých škol (SK RVŠ) se na univerzitě konalo ve dnech 11.–13. března. SK RVŠ zastupuje všechny studenty a studentky vysokých škol v České republice. Prosazuje jejich zájmy na národní a mezinárodní úrovni. Usiluje o spolupráci mezi studujícími a vyučujícími, dialog s vládou České republiky a orgány veřejné správy a o rozvoj akademické samosprávy. Akce se konala v nově vybudovaném výukovém areálu Polabiny a pomáhali ji spolupořádat zástupci Studentské rady Univerzity Pardubice – Petr Hermann, Helena Rajtrová a Martin Šanda. Sešlo se zde celkem 36 zástupců z 22 vysokých škol, byly zde zastoupeny jak veřejné, tak státní či soukromé školy.

Program od pátku

Páteční program zahájily paní prorektorka prof. Ing. Tatiana Molková, Ph.D., a paní předsedkyně akademického senátu prof. Ing. Petra Šulcová, Ph.D, které se ujaly úvodního slova, přítomné hosty zde přivítaly a představily jim studium na naší univerzitě. Dále se program věnoval jednáním Studentské komory RVŠ. Zasedání se velmi vydařilo jak ze strany pořadatelů, tak bylo hodně kladných ohlasů i ze strany hostů, kteří ocenili zejména naše hezké univerzitní zázemí, tak i ubytování na kolejích a stravování v menze. „Myslím si, že výjezdní zasedání bylo velmi povedené. Bylo dostatek času na práce v komisích, na jednání i dostatek času na informace z akademických obcí. A co může být ještě podstatnější, tak i dostatek času na neformální diskuze,“ uvedl předseda Studentské komory RVŠ a student České zemědělské univerzity v Praze Hynek Roubík. Celý víkendový program byl zakončený prohlídkou pardubického zámku a Východočeského muzea. Helena Rajtrová a Petr Hermann studenti , Studentská rada UPa Rozhovor s laureáty čtěte v našem e-Zpravodaji Obr. 1 – Společná fotografi e u Lavičky Václava Havla Obr. 2 – Zástupci UPa na výjezdním zasedání (zleva Petr Hermann, Helena Rajtrová, Marti n Šanda) Obr. 3 – Laureáti Ceny Jana Opletala 2015 Kateřina Mazánková a Lukáš Miklas na Lavičce Václava Havla

Studenti

Studenti z FESky na finále Global Management Challenge vybojovali báječné šesté místo Patnáctým ročníkem největší manažerské soutěže světa v řízení virtuálních firem Global Management Challenge pořádně zahýbal český tým Answer 42 ve složení Ing. Lucie Jelínková, Ing. Lukáš Kruml a Bc. Michal Vilímek. V konkurenci téměř třiceti zemí z celého světa nakonec trojlístek z Fakulty ekonomicko-správní vybojoval krásné šesté místo. Gratulujeme! V Macau pak nejdříve absolvovali semifinále ve žluté skupině, kde se střetli s týmy Pobřeží slonoviny, Macao, Maroko, Portugalsko, SAE, z níž postoupili do finále dokonce z prvního místa. Samotné finále se pak konalo ve středu 20. dubna a o první místo bojovalo Česko spolu se sedmi týmy – Marokem, Slovenskem, Čínou, Ruskem, Lotyšskem, Brazílií a Keňou. Český tým se nakonec umístil na krásném šestém místě. Finální umístění v mezinárodním finále GMC v Macau: 1. místo Rusko 2. místo Čína 3. místo Brazílie 4. místo Slovensko 5. místo Lotyšsko 6. místo ČESKÁ REPUBLIKA 7. místo Maroko 8. místo Keňa

Do čínského finále, které se v Macau konalo od 18. do 20. dubna, postoupili studenti již v březnu, a to díky vítězství v národním kole v Praze, které s přehledem zvládli a za sebou nechali dalších 52 týmů z deseti českých univerzit. (Pozn. redakce – Článek o národním kole čtěte v našem e-Zpravodaji.)

5,159,243 4,972,831 4,887,062 4,707,821 4,594,819 4,393,776 4,294,998 4,282,718

Hlavními partnery v České republice byla společnost Škoda Auto, a.s., a ČSOB. Velké poděkování za aktivní spolupráci patří jednomu z českých akademických partnerů soutěže Univerzitě Pardubice, která letos do soutěže vyslala nejvíce týmů – celkem 14 – a která deklarovala ochotu zapojit se i v příštím roce. Mezinárodní finále se pro příští rok bude konat v Kataru. Nově se jej nebudou moci zúčastnit hráči, kteří (nehledě na tým) již svou zemi reprezentovali 2x (nebo víckrát). Soutěž tím posílí prvek konkurence a dá příležitost novým hráčům. (zupa)

Na univerzitě studují i zahraniční studenti Každý semestr se v pardubickém kampusu kromě českých studentů pohybují i ti zahraniční, kteří tu stráví několik měsíců studiem na jedné ze sedmi fakult Univerzity Pardubice. A nejinak tomu bylo i letos. V letním semestru se tu v rámci krátkodobých studijních pobytů objevilo na osm desítek zahraničních studentů.

Nejvíce zahraničních studentů studuje na Fakultě ekonomicko-správní a na Fakultě elektrotechniky a informatiky. Nejčastěji přijíždějí ze zemí jako je Turecko, Španělsko a Portugalsko, z nichž do Pardubic míří každoročně velká skupina studentů. V tomto akademickém roce má Univerzita Pardubice uzavřeno 310 bilaterálních

smluv s nejrůznějšími univerzitami v Evropě, v rámci nichž se tyto mezinárodní studentské mobility realizují. Aby se zahraniční studenti v českém prostředí vyznali, mají své české průvodce. „Našich nových studentů se při příjezdu vždy ujmou naši čeští vysokoškoláci ze studentského spolku ESN Pardubice, a to v duchu hesla studenti studentům. Pomohou jim zorientovat se v kampusu i ve městě a usnadní nováčkům jejich počáteční kroky v cizí zemi a městě. Tomu se čeští studenti věnují nejen během tohoto týdne, ale pro zahraniční studenty připravují zajímavý program i v průběhu celého semestru,“ říká Mgr. Jana Voltrová z Centra mezinárodních mobilit Univerzity Pardubice. Zmírnit zahraničním studentům stres spojený s příjezdovými povinnostmi má především tzv. orientation week (orientační týden), během něhož studenti poznají místo, kam přijeli za studiem a kde stráví několik měsíců svého života. V průběhu celého semestru pak pro ně čeští kolegové připravovali zajímavý program od poznávání krás Česka, jako byl výlet na Sněžku nebo do Ostravy, až po program Dinner in the Dark aneb Jaké je to jíst potmě či výlet do Předměřic nad Labem, kde si studenti zahráli paintball. Jednotlivé články o těchto aktivitách najdete v našem e-Zpravodaji. Mgr. Jana Voltrová Centrum mezinárodních mobilit UPa

Studenti

Patrik Čermák: Baví mě zkoumat a předávat poznatky dál Za svůj studentský život toho Patrik Čermák stihl poměrně dost. Už jako středoškolák začínal v soutěži AMAVET. Zúčastnil se několika národních i mezinárodních soutěží a získal řadu ocenění. Na Univerzitě Pardubice studuje chemii a také filosofii, k níž ho to táhlo vždy. Zajímá ho totiž podstata věcí. Říká, že snad každý vědec, který přišel s nějakým převratným objevem, byl současně filosofem. Pravých filosofů je ale podle něj na světě poskrovnu. Zařadí se jednou mezi ně? Uvidíme. Jak vzpomínáš na svou účast v soutěži AMAVET v roce 2010? AMAVETu jsem se zúčastnil už v roce 2009. S prací „Příprava a vlastnosti materiálů na bázi sloučenin A2VB3VI pro termoelektrické aplikace“ jsem se tak přes vítězství v krajském kole a umístění na druhé příčce v kole národním kvalifikoval pro postup do mezinárodního finále Intel ISEF. O rok později jsem obdobnou cestou prošel znovu s rozšířenou a modifikovanou prací a k mému překvapení jsem tentokráte zvítězil. Počítal jsem, že porota dá přednost pracím či autorům, kteří tam byli prvně, jak mě ostatně ujišťovali zkušenější účastníci. Přijel jsem spíše obohatit svoje znalosti a zkušenosti diskusemi s odborníky a podobně orientovanými vrstevníky. Celkově to byla dobrá zkušenost. Vyhrál jsi národní kolo soutěže a jel jsi tehdy reprezentovat naši zemi na soutěž Intel ISEF do USA. Jaké to bylo? Když mi bylo oznámeno, že mohu naši zemi reprezentovat na mezinárodní úrovni, vůbec jsem nevěděl, co nějaký Intel ISEF je. V překladu jde o Mezinárodní veletrh vědy a techniky. V USA už jen účast na tomto veletrhu může být vstupenkou na prestižní univerzitu. Zkušenost to byla vskutku nezapomenutelná. V tom negativním smyslu jsem měl možnost zakusit onen americký konzum či pobývat v pověstném kalifornském Silicon Valley, které na naturálně smýšlejícího člověka nepůsobilo příliš přirozeně (ostatně má tu nepřirozenost i v názvu – původně šlo o Údolí potěchy srdce). Nicméně skutečnost, že můžete pobývat ve společnosti laureátů Nobelových cen či stát na pódiu před několikatisícihlavým publikem ve vás jistý dojem zanechá. Fakt, že jsem získal třetí hlavní cenu v kategorii Inženýrství: Materiály a bioinženýrství byl pro mě pomyslnou třešničkou na dortu. Ještě na soutěži jsi dostal nabídku ke studiu na kalifornské univerzitě v Berkeley. Proč jsi ji nepřijal? V té době jsem řešil řadu osobních či rodinných problémů. Studium v Pardubicích mi i z několika jiných důvodů přišlo jako dobrá volba.

Možnost pokračování mé výzkumné činnosti v dobrém kolektivu byl jedním z nich. Nelituješ toho dneska? Bude to znít možná sebestředně, nicméně ve svém životě nelituji ničeho. Nikoliv, že bych se snad chtěl považovat za bezchybného či výtečného nebo dokonce nejlepšího. Vůbec ne! Občas jsem šlápl vedle a čas mých přešlapů není patrně u konce. Avšak zkušenost života mi radí být smířený s tím, co se stalo, jako s tím, co bylo nejlepší možné. Jinak tomu mohlo být leda v paralelním vesmíru. (smích) Zkušenosti je třeba analyzovat a vzít si poučení. Tvrdím, že vždy existuje východisko, ať je situace jakákoliv. Každopádně, kdyby ona nabídka přišla dnes, asi bych ji využil, byť třeba ve formě stáže. Kdo tě vůbec přivedl na myšlenku, že by ses jednou mohl stát vědcem a věnovat se v budoucnu vědě? Ve druhém ročníku střední školy naše třída dostala vynikajícího fyzikáře, který přišel s nabídkou dělat něco zajímavého nad rámec běžné výuky. Nabídky jsem se chytil. Dokonce jsme spolu na škole zařídili Fyzikální klub. Dodnes se potkáváme třeba v létě u něj na chatě. Dovedl tě až k myšlence spolupracovat s Univerzitou Pardubice? Za kým na univerzitě jsi šel? Na univerzitu mě poprvé doslova dovezl vlastním autem. Nejprve jsme šli za doktorem Plecháčkem ze Společné laboratoře chemie pevných látek. Jelikož jsem studoval elektrotechniku, byla to vzhledem k charakteru laboratoře zabývající se vlastnostmi termoelektrických materiálů jasná volba. Později jsem už sám šel o patro níž, na toho času katedru fyziky za dnes již profesorem Čestmírem Drašarem. Pamatuji si, že na můj dlouhý e-mail popisující, co všechno neumím, ale že bych přesto rád spolupracoval na nějakém výzkumu, odpověděl poměrně stroze, něco jako „ano, tak přijďte“. Tak jsem přišel…

Studenti Funguje ta spolupráce dodnes? Funguje, a to velmi dobře. Nevím, kdo jiný by mě byl schopen a ochoten tolerovat. (smích) Co bys poradil studentům-středoškolákům, kteří uvažují o nějaké hlubší vědecké spolupráci již na střední škole? „Nebát se a nekrást“, jak pravil tatíček Masaryk ke společenské situaci. Ono heslo platí i zde. Není třeba se obávat, že něco neumím či něčemu nerozumím, když mám chuť se to dozvědět. A pokud člověk dělá věci pořádně, časem se objeví plody. Co jiného je pak větším uspokojením, než když na vaši práci mohou navázat další? Co považuješ zatím za svůj největší úspěch? Zúčastnil jsem se řady přehlídek. Získaná ocenění a uznání naplňují celý jeden šuplík v mém obývacím pokoji a dva šanony k tomu. Několikráte jsem byl v novinách, televizi či rádiu. Naposledy asi před měsícem. Paradoxně pro mě získaná ocenění a uznání až tolik neznamenají. V době svých středoškolských studií jsem si jimi mohl kompenzovat jistý komplex méněcennosti či uspokojovat svůj narcismus. Za svůj největší úspěch ovšem považuji, že jsem několika lidem takzvaně pomohl na světlo. Tak jak to ostatně líčí Platónův Sókratés v podobenství o jeskyni. Většina se ke mně pak, nevím proč, otočila zády. Patrně to tedy nebylo skutečné Světlo. Přesto pro mě hodnoty lásky, přátelství či bratrství zůstávají fundamentálními. Stojí před vědeckými teoriemi – ty vyvstávají až na podkladě životní skutečnosti a zkušenosti. Ke studiu na Fakultě chemicko-technologické sis přibral ještě studium filosofie na Fakultě filozofické. Co tě k této kombinaci oborů přivedlo? Pokud by šlo o kombinaci oborů, byl bych šťastný. Takhle studuji v podstatě dvě školy naráz, což je v lecčem utrpení. (smích) Hlavně co se týká organizace studia. Co mě přivedlo k filosofii? Stačí si uvědomit, že snad každý vědec, který přišel s nějakým převratným objevem, byl současně filosof. Nemám proto rád takové ty invektivy na stranu filosofie o její neužitečnosti atd. Většinou totiž pocházejí od lidí, kteří žádnou opravdovou filosofickou knihu nepřečetli, a pokud ano, neporozuměli jí. Takové to hospodské tlachání o životě a světě rozhodně filosofováním není, stejně jako není filosofem každý, komu tento přídomek někdo umístí třeba na televizní obrazovku pod jméno. Pravých filosofů je na světě poskrovnu. Pro mě filosofie znamená myšlení celku či jednoty, základního životního postoje, odkud rozumím všemu jednotlivému. Tak jak ostatně naznačuje etymologie latinského universitas. V této formě je filosofické myšlení vlastní snad každému člověku. Jakmile jsem nastoupil ke studiu na universitě, začal jsem chodit alespoň na přednášky z dějin filosofie. Právě tam jsem se seznámil s přednášejícím doktorem Filipem Grygarem, který mě ke studiu doslova navedl. (smích) Z jeho podnětu jsem přeložil první část stěžejního článku Nielse Bohra z roku 1913 z počátků kvantové teorie do českého jazyka. Na čem momentálně na poli vědeckém pracuješ? Na Chemii se věnuji fyzikálním vlastnostem polovodičů. Poslední přibližně dva roky provádím výzkum transportních a magnetických vlastností přechodnými kovy dotovaného Bi2Te3. Lze si to představit tak, že do nějaké základní krystalové mřížky materiálu vnášíme cizí atomy jiného prvku a zkoumáme, co se stane například s koncentrací elektronů, elektrickým odporem či magnetickými vlastnostmi. Cizí magnetické atomy spolu totiž mohou komunikovat, a to třeba právě přes volné elektrony. Mohou tak vytvářet různá magnetická uspořádání. Cílem našeho výzkumu je zjistit, při jaké koncentraci vznikají jaká magnetická uspořádání a usoudit, kam přesně se ony cizí atomy do základní krystalové mřížky zabudovávají. Využití by pak naše materiály mohly najít třeba ve spintronice, což je forma elektroniky využívající mimo náboje další vlastnost elektronu, a to spin. Na Filosofii se snažím zkoumat vědecké poznání jako takové, řečeno filosofickým žargonem pojednat o vztahu

mýtu a logu. Zajímá mě, jestli vůbec existuje něco jako takzvaná objektivní realita, respektive má-li vůbec smysl o ní hovořit, případně jaké jsou její meze. Ukazuje se totiž, že vědecké poznání vůbec není tak objektivní či fortelní, jak se může na první pohled zdát. Podobně jako společnost prochází revolucemi, kdy nové poznatky už není možné integrovat do navrženého rámce či paradigmatu, které se pak rozpadá a je nahrazeno paradigmatem jiným. Otázkou pro mě zůstává, zdali onen nový rámec je skutečně něčím hlubším, nebo traktujeme pořád totéž jinými prostředky, na stejné intelektuální rovině jako byla ta předchozí? Pátým rokem organizuješ diskusní večery v Kavárně Universitas, letos počtvrté budeš organizovat studentskou konferenci VĚDĚNÍ MLADÝM, k tomu studuješ. Jak zvládáš všechny tyto aktivity? Cítím se jako svobodný člověk, což ovšem místy sklouzává do časových singularit. Jinak řečeno oplývám přímo otřesným time-managementem, kdy mám některé věci naslibované či rozdělané několik měsíců, a pak jsem schopen je pod tlakem dokončit nejdéle v horizontu dní. To už ale není příliš svobodné. (smích) Inu, snažím se s tím něco dělat. Kupodivu jsme s přítelkyní uspořádali na čtyřicet Kavárenských setkání, tři konference pro středoškoláky z celé ČR, dvě konference k osobnosti myslitele Nielse Bohra a dvě přednášky na téma filosofických předpokladů přírodních věd. K tomu jsme vydali sborníky nebo připravili webové stránky. Snažíme se vyvažovat témata přírodovědná s těmi humanitními či společenskovědními. Celkově naše akce navštívilo několik stovek lidí. Podle referencí se rozhodně nemáme za co stydět. Tak to asi děláme dobře. Máš v hlavě ještě nějaké další plány? Plánů bych měl na rozdávání. Problém je, že ve skutečnosti existuje jen velmi málo lidí, se kterými je realizovat. Poslední dobou se mi spíše zdá, že jsem na všechno tak nějak sám. Nechci měnit svět, ale také nechci, aby svět měnil mě. Staří Řekové měli pro tento postoj termín sófrosyné (uměřenost) – pokud se k našemu jednání připojí rozumnost či filosofická reflexe, teprve poté může být naše jednání uměřené nebo spravedlivé. Podobně to mají i některé východní moudrosti. V té praktické rovině bych rád podpořil vznik zmíněné kombinace oborů filosofie-chemie alias filosofie vědy. Pokud by se mi podařilo ustavit nějaké vskutku univerzitní předměty, například něco jako všeobecný úvod do vědeckých studií, myslím, že by to bylo dost. To nám tady totiž zásadně chybí. Ve volném čase bych pak rád více vyrážel do přírody, než tomu bylo doposud. Kde vidíš sám sebe za deset, patnáct let? Jakou další metu sis vytyčil? Na pláži vlastního ostrova s lahví šampaňského. (smích) To se mi vpravdě z potenciálního profesorského platu a už vůbec ne v takto krátkém horizontu asi nepodaří. Baví mě zkoumat a předávat poznatky dál. Lidé po mně ovšem vyžadují pevnost, ale když se o ně chci opřít sám, ohýbají se jako proutky ve větru. Občas tak mívám poměrně silné nutkání všeho nechat a odejít někam daleko. Možná, že nakonec skončím v nějakém klášteře na okraji společnosti a s ostatními se potkám až v Soudný den. Kdo ví? Ing. Patrik Čermák studuje v doktorském programu chemii a technologii anorganických materiálů na Fakultě chemicko-technologické. Působí v Ústavu aplikované fyziky a matematiky, kde patří do týmu profesora Čestmíra Drašara. V současnosti se věnuje výzkumu transportních a magnetických vlastností polovodičů. K tomu třetím rokem studuje filosofii na Fakultě filozofické. Od roku 2008 je členem Jednoty českých matematiků a fyziků. Zajímá ho osobnost Nielse Bohra a v roce 2013 spoluorganizoval konferenci k 100. výročí jeho modelu atomu. Setkat se s ním můžete každý měsíc v oblíbené Kavárně Universitas, za jejímž vznikem stojí. Na listopad 2016 připravuje již čtvrtý ročník studentské konference VĚDĚNÍ MLADÝM, určené pro středoškoláky. (zupa)

Studenti

Tradiční ERASMUS+ DAY na univerzitě

Univerzitní koleje mají svůj rekord

Získání zahraniční zkušenosti je pro dnešní studenty a jejich další kariérní život nenahraditelnou nutností, a tak se stejně jako každý rok v prostorách Fakulty chemicko-technologické konal Erasmus+ Day. Na něm se zájemci z řad studentů mohli informovat o možnostech studia v zahraničí a získat tak autentické zkušenosti přímo od vysokoškoláků, kteří již v zahraničí studovali. Na prezentačních stáncích byli studenti pečlivě připraveni a kromě fotografií a cenných informací nechyběly ani ochutnávky typických jídel. Reportáž z akce, kterou natočily studentky Fakulty filozofické, zhlédněte na univerzitním kanálu YouTube nebo u článku v e-Zpravodaji.

V březnu zažily vysokoškolské koleje nečekané stěhovací manévry doprovázené koordinovanou kumulací studentů, na jejichž konci je zápis do České knihy rekordů. Partu studentů Univerzity Pardubice ve složení Jakub Vambera, Míra Nepovím, Vašek Štancl a Jan Kolařík zajímalo, kolik lidí se vejde do jednoho studentského pokoje na kolejích o velikosti necelých 15 m². Číslo se zastavilo na počtu 88, v pokoji ale zůstalo ještě dost místa, a tak byl rekord rozšířen na „největší počet studentů na pokoji vysokoškolských kolejí, kteří udělali dřep“. Všichni zúčastnění studenti v dřepu setrvali 10 vteřin, a tak byl tento neobvyklý rekord za účasti komisaře zapsán do České knihy rekordů. Teď už visí ve vzduchu jen jediná otázka: Kdo nás překoná?

Budoucí absolventi vybírali svého zaměstnavatele Již tradiční jarní akcí na Univerzitě Pardubice se stal veletrh pracovních příležitostí KONTAKT. Na letošní patnáctý ročník, který stejně jako v minulosti připravily organizátorky z Fakulty ekonomicko-správní a Fakulty chemicko-technologické, dorazily stovky studentů z různých fakult univerzity, aby zde našly odpověď na otázky týkající se jejich budoucího profesního působení. V budově univerzitní auly měli návštěvníci veletrhu možnost absolvovat individuální setkání se zástupci 35 společností působících v různých oblastech hospodářství, mohli např. konzultovat podobu svého životopisu, vyzkoušet si pohovor nanečisto, zúčastnit se workshopu „Time management“ nebo připravených přednášek. Studenti se mohli při osobních konzultacích s personálními manažery firem zeptat na podrobné pracovní podmínky i na samotný průběh přijímacího řízení a nabídnout personalistům svůj životopis. Studenti nižších ročníků měli možnost získat informace o odborných praxích a stážích nebo si domluvit téma diplomové práce.

Studenti univerzity zvali i v letním semestru do Kavárny Universitas Další úspěšný, již pátý akademický rok v Kavárně Universitas uzavřeli letos studenti Univerzity Pardubice Kateřina Šraitrová a Patrik Čermák. I v letním semestru přivítali ve vědecké kavárně zajímavé hosty. V únoru se zájemci seznámili s popkulturou a zjistili, že to není (jen) manipulace, ale má i svůj kreativní potenciál. Na příkladu populární fantastiky to vysvětlil PhDr. Antonín Kudláč, Ph.D., který působí na katedře literární kultury a slavistiky na Univerzitě Pardubice. Společně s Mgr. Kamilou Pacovskou, Ph.D., z Katedry filosofie Univerzity Pardubice se návštěvníci v březnové kavárně radovali a dostali odpovědi na otázku, co to znamená radovat se z existence něčeho, co není dokonalé, a zda je schopnost radovat se podmínkou dobrého života. O měsíc později se účastníci ve vědecké Kavárně Universitas vrátili do dětství, když s Mgr. Janou Čermákovou z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci poodhalili život i dílo oblíbené české ilustrátorky Heleny Zmatlíkové. Květnová přednáška zavedla posluchače prostřednictvím ředitele organizace SIRIRI Vojtěcha Bílého do Středoafrické republiky a vysvětlila, zda se dá naučit učit v Africe. Spolu s dobrovolníky a experty totiž vytvořil vzdělávací program pro učitele středoafrických základních škol, který má pomoci zlepšit metodiku jejich výuky. Do očí neurovědám v umění se zájemci podívali v poslední Kavárně Universitas v červnu, kdy dvojice milých hostů – Mgr. Dominika Grygarová a Bc. Petr Adámek z Národního ústavu duševního zdraví. „Kavárenské“ dveře studenti otevřou zase v září a těší se na další vědecké zajímavosti a nové hosty. Na viděnou v příštím akademickém roce.

Studenti

KB Studenti 210x297.indd 1

5.12.13 14:55

Studenti

MAJÁLES 2016

Kultura

Židé v boji a v odboji: Seznamte se s osudy tisíců žen a mužů Putovní výstava s názvem Židé v boji a v odboji se během května usadila ve foyer auly Univerzity Pardubice. Připomněla statečnost lidí, kteří se v nepředstavitelně těžkých podmínkách holocaustu postavili proti nacistické moci, a současně ukázala, že odpor proti zlu je nutný, a pomohla vzpomenout na osudy těchto statečných lidí. „Výstava je formou boje proti popírání holocaustu, proti současnému neonacismu a projevům rasové nesnášenlivosti prostřednictvím seznamování veřejnosti s fakty,“ řekl Mgr. Zbyněk Vydra, Ph.D., proděkan pro vnější vztahy Fakulty filozofické Univerzity Pardubice, který zároveň působí v tamním Ústavu historických věd. „Výstavu do prostor Univerzity Pardubice zapůjčilo Sdružení židovských odbojářů a vojáků. Vytvořili ji přední čeští historici a díky nim máme možnost připojit se k upomínce holocaustu, k boji proti rasismu, proti lživým tvrzením o židovské zbabělosti.“

O lidské statečnosti

Výstava ukazuje, že Židé bojovali na všech frontách 2. světové války i v domácím odboji a s ideou pomoci osvobození Československa. Také v koncentračních táborech, v internaci, v úkrytech byli účastníky resistence proti nacistickému násilí. Každý, kdo dokázal přežít hrůzy holocaustu, přežil díky své statečnosti. Výstava je výsledkem realizace širšího projektu, jehož součástí byla 1. mezinárodní konference historiků a vydání sborníku na totéž téma, obojí ve spolupráci s Historickým ústavem Akademie věd ČR a Institutem Terezínské iniciativy. Svou pouť započala již v roce

2005 a od té doby byla vystavena na řadě míst v České republice, ale také v Českém centru v Tel Avivu, ve Slovenské republice, Bělorusku, na Ukrajině a v Německu. Zhlédlo ji více než 20 tisíc návštěvníků, zvláště z řad mládeže.

Výstavu navštívila i pardubická pamětnice Lea Skácelová

Vernisáž výstavy se uskutečnila v pondělí 25. dubna. Záštitu nad výstavou převzala místopředsedkyně Senátu Parlamentu ČR Miluše Horská. Čestným hostem vernisáže byla náměstkyně ministra kultury PhDr. Anna Matoušková. Na výstavě také bylo možné setkat se s pamětnicí a „ukrývaným dítětem“ v jedné osobě, paní Leou Skácelovou, která univerzitu naposledy navštívila před rokem právě u příležitosti besedy s těmi, kteří přežili druhou světovou válku. Tehdy zaznělo hned několik silných příběhů těch, kteří byli ošizeni o to nejkrásnější v životě, a sice spokojené dětství. (zupa) Foto: A. Zeiner

vlevo: Paní Lea Skácelová vpravo: Senátorka Miluše Horská a doc. PhDr. Zlatica Zudová-Lešková, CSc.

Kultura

Do Galerie Univerzity Pardubice se nastěhovaly nejdříve grafiky a poté sochy Seznámit se s tvorbou mladých i méně známých výtvarníků a umělců z České republiky mohou po celý rok návštěvníci Galerie Univerzity Pardubice, která je umístěna v budově Univerzitní knihovny. Naposledy mohli obdivovat grafiky hradeckého umělce Jana Černoše. Od června po celé léto pak sochy a kresby Jaroslava Urbánka.

Jan Černoš se narodil roku 1982 ve Vrchlabí. V roce 2007 promoval na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové v oboru český jazyk a výtvarná výchova pro střední školy. Od roku 2003 je členem Spolku sběratelů a přátel exlibris v Praze a od roku 2007 je i členem Unie výtvarných umělců ČR. V současnosti žije a tvoří v Nechanicích a v Hradci Králové, kde zároveň učí na Gymnáziu Boženy Němcové. Věnuje se především tisku z hloubky, v posledních letech je to výhradně mezzotinta. Knižních značek (exlibris) vytvořil více jak 200. Orientuje se i na velkoformátovou olejomalbu a malbu akrylem, rovněž experimentuje i s akvarelem a kvaší. Rozvíjí také nezvyklou techniku kresby na smirkový papír bílou křídou. Za grafické práce získal řadu čestných ocenění a v roce 2013 obsadil 1. místo v mezinárodní grafické soutěži Bodio Lomnago (Itálie). Zúčastnil se řady samostatných i společných výstav a jeho díla jsou zastoupena v mnoha českých i zahraničních státních i soukromých sbírkách.

Jaroslav Urbánek se narodil roku 1959 v Brně. Vystudoval Střední průmyslovou školu kamenickou v Hořicích v Podkrkonoší, obor reprodukční kamenosochařství. Od roku 1991 je člen S.V.U. Mánes. Žije a pracuje v Praze a v Lysé nad Labem. Svoji práci představil již na dvaceti samostatných výstavách. V jeho tvorbě se rovnocennou měrou uplatňuje i malba, kresba, příležitostná grafika a také nástěnné reliéfy, propojující malířský a sochařský projev v jeden celek. Často jde o kombinované techniky i o různá překvapivá spojení – nejen skulptury s malbou, různorodého či různě barevného kamene, ale netradičně například i kamene a kovu či dřeva. Tomáš Pospíchal Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa

Kultura

Docent Kašpar připravuje novou knihu o mexických pověstech Jako badatel se docent Oldřich Kašpar z katedry sociálních věd zabývá již po desetiletí předkolumbovskou a koloniální lidovou slovesností Mexika. Po několik let prováděl terénní výzkum v mexických městech. Na některá místa se opakovaně vracel a mohl provádět zajímavá srovnání. A tak se zrodil nápad na knihu věnovanou městským legendám. Inspirací pro tuto nevelkou knihu se staly zajímavé práce mého bývalého studenta a současného kolegy, folkloristy Petra Janečka, především první z jeho „Černých sanitek“ (2006). Díky němu mě jako badatele zabývajícího se po desetiletí touto problematikou napadlo podívat se na fenomén označovaný jako „městská legenda“ (ve španělštině leyenda urbana, anglicky urban legend) podrobněji. Po několik let jsem prováděl terénní výzkum v řadě mexických měst, jeho zcela nespornou výhodou bylo, že jsem se na některá místa opakovaně vracel a mohl tak provádět zajímavá srovnání.

Ohlédnutí za městskými pověstmi

„Městské pověsti“, označované také jako „pověsti současné“ jsou žánrem prozaického folkloru, který je po mém soudu možno považovat za přímého pokračovatele klasického folklorního vyprávění. Hlavní rozdíl spočívá v rovině vertikální, přesněji řečeno časové, neboť současné pověsti jsou (jak ostatně vyplývá ze samotného názvu) záležitostí přítomnosti našeho globalizovaného světa. Podle mých zkušeností a koneckonců to vyplývá i z následující miniantologie, tematika řady současných pověstí je vskutku nadčasová. A mnohdy dokonce i způsob podání odkazuje k minulým stoletím. Stejně jako klasická folklorní pověst je i ta současná vždy zakotvena v čase (v nepříliš vzdálené minulosti), prostoru a nezřídka jejího hrdinu představuje reálná, obecně známá postava. Rovněž není záležitostí neobvyklou, že jedna pověst koluje v několika různých variantách. Její struktura je vystavěna tak, aby posluchač pokud možno uvěřil, že příběh je pravdivý, a jako takový byl předáván a šířen dále.

Mnohé současné pověsti popisují brutální zločiny, jež v realitě skutečně mohou člověka ohrožovat a někdy až hraničí s různými konspiračními teoriemi. Přirozeností lidskou je totiž varovat své bližní před nebezpečím, ať již reálným, či fantaskním. Dokladem je celý historický vývoj klasické pověsti.

V hlavní roli nadpřirozeno

Termín „urban legend“ poprvé použil americký folklorista Richard Dorson v roce 1968 a k jeho rozšíření přispěl svými pracemi z počátku našeho tisíciletí jeho krajan, badatel a spisovatel Jan Harold Brunwand. Ze zkušenosti nabyté výzkumem v Mexiku musím Brunwandovi, který mimo jiné tvrdí, že současná pověst není zatížena představou nadpřirozena, oponovat. V Mexiku naopak (jak ostatně vyplývá i z předkládaných ukázek) většina pověstí (ačkoliv jsou vskutku současné) operuje s nadpřirozenem a jeho bytostmi jako s danou realitou (revenanti, ďábel apod.). Vedle tradičního orálního šíření je pro ně charakteristický i mediální přenos, především pomocí internetu, televize a tištěných médií (některá z nich se dokonce na zaznamenání tohoto typu orálního podání zaměřují). U nás je to například poměrně oblíbený časopis Enigma (vycházející jako měsíčník od roku 2007). Televizní vysílání pořadů typu „Věřte, nevěřte“ nebo sdílení „zkušeností“ prostřednictvím internetu rozšiřují námětovou škálu současných pověstí po celém globalizovaném světě.

Není to všechno fáma?

Za důležité považuji ujasnit si rozdíl mezi fámou a městskou pověstí. Fáma se na rozdíl od pověsti liší tím, že je mnohem stručnější,

Kultura prakticky jí chybí děj a to, co je velmi podstatné – jejím hlavním cílem je mnohdy zdiskreditovat naprosto konkrétního jedince, ale třeba i výrobek známé firmy (Coca-cola, comp.) apod. Vraťme se však k současným pověstem. Pokud jde o mexické urbánní pověsti, najdeme v nich dva základní rysy, které logicky v evropském kontextu chybí – na prvním místě je to, řekl bych trochu nadneseně – odlesk předkolumbovské reality a na místě druhém silná zbožnost (v tradičním katolickém duchu) místního obyvatelstva, která vcelku logicky přibližuje současnou urbánní pověst k pověsti klasické.

Ukázka z připravované knihy Oldřicha Kašpara – O červeném „sporťáku“ a jiné současné pověsti a fámy z Mexika O Nahualovi, zlém duchovi

Urbánní pověst, která je zaznamenána po celém území Mexika. Vzdáleně připomíná evropskou variantu o vlkodlacích. Nahual (název odkazuje na indiánský jazyk náhuatl) se mění ve vlka nebo psa a na rozdíl od Evropy ani tak nenapadá lidi, spíše jim po nocích krade oděvy, domácí zvířata apod., a tyto věci odnáší do svého domu, v němž ve dne přebývá jako nenápadný člověk. Pověst zachycená ve Veracruzu vypráví o dvou milencích, kteří v noci pracovali ve stánku s občerstvením, když se najednou objevil obrovský pes, který je oba značně vyděsil. Chlapec, aby chránil dívku, sebral obrovský pytel a hodil jej zvířeti na hlavu. V tom okamžiku dezorientovaný duch zmizel a vyděšená dvojice prchala k domovu.

O přízracích studentů na náměstí Tří kultur v městě Mexiku

Rok 1968 byl bouřlivý a nabitý vypjatými událostmi po celém světě – protesty proti válce ve Vietnamu v USA, okupace tehdejšího Československa vojsky SSSR a jeho satelitů, studentské bouře ve Francii a tak bychom mohli jmenovat dále. Mexiko, které v té době hostilo olympijské hry, na nichž dobyla velkého úspěchu gymnastka Věra Čáslavská, také zasáhla vlna studentských demonstrací. Dne 2. října došlo na náměstí Tří kultur ve čtvrti Tlatelolko k jednomu z nejhorších masakrů v dějinách Mexika. Armáda tady brutálně postřílela (dostupné údaje se velmi liší) mezi 200 až 1500 studenty. A mnoho dalších je dodnes nezvěstných. Mnozí vyprávějí, že v okolí Tlatelolského náměstí se pohybují přízračné postavy, je často slyšet střelba, nářek raněných a chroptění umírajících. A při velkých deštích prý na ulicích a po chodnících teče krev.

Duše nenacházející klid v nákupním středisku Delta

Toto obchodní centrum se nachází ve čtvrti Narvarte na místě bývalého stadionu, kde byly později pohřbeny některé z obětí zemětřesení v roce 1985. Někteří zaměstnanci obchodu i obyvatelé sousedních domů hovoří o nočních přízracích, jež představují podle jejich mínění nepokojné duše tragicky zesnulých obětí jedné z největších přírodních katastrof v Mexiku. Za velmi zajímavý je možno považovat fakt, že po poměrně nedávné tragédii v japonské Fukušimě se objevila obdobná pověst hovořící o tom, že místní taxikáři se bojí jezdit po městě v noci, neboť jim duchové zemřelých, nenalézající z různých důvodů po smrti klid (revenanti), nastupují do vozů a způsobují jim těžká psychická traumata.

O podivné stopařce

Tato pověst se traduje v oblasti pohoří Garraf, skrze nějž se vine velmi zrádná silnice plná nebezpečných zatáček, pod nimiž se rozkládají hluboké strže. Je to úsek častých nehod, nezřídka smrtelných. Několika řidičům se údajně přihodila podivná věc: v lijavci a plískanici kráčela po okraji silnice totálně promoklá dívka, mužům se jí pokaždé zželelo a nabídli jí svezení do nejbližšího města. Děvče poděkovalo – a jak vyprávěl jeden z řidičů, který byl údajně aktivním aktérem příhody, tak pojednou se stala zvláštní věc. Když se spustil ještě prudší déšť a krupobití, dívka na něho naléhala, aby zpomalil a jel opatrně. Několikrát jej upozornila na nebezpečná místa na vozovce, kde hrozil pád do hluboké strže. Když bylo po všem a udivený muž jí děkoval a ptal se jak to, že se v oněch místech tak dobře vyzná, její odpověď mu vyrazila dech. Před dvaceti lety jsem se tady zabila v autě, řekla a najednou byla pryč, zůstal po ní jen lehký závan vzduchu.

O šedé dodávce

V šedesátých letech minulého století došlo v hlavním městě Mexika k velkému stavebnímu „boomu“, stavěly se celé nové čtvrti, jako například La Luz, Analco, Los Remedios, El Ato ad. A v té době se rozšířila pověst ne nepodobná v úvodu knihy zmiňované „černá sanitce“. Po nocích měla údajně jezdit městem šedá dodávka, která sbírala hlavně ženy a děti z chudých vrstev. Tyto nebohé oběti byly údajně zaživa zazdívány, zejména do pilířů mostů budovaných na dálnici z Puebly do Orizaby. Jiná skupina těchto pověstí vypráví o tom, že tyto oběti jsou využívány, když se sám ďábel promění v architekta a koná své nečisté dílo. Ještě jedna pověst o zazděných obětech – ta je spojována s mexickým mostem klenoucím se nad řekou Atoyac, vypráví se, že do něho byli zazděni opilci vracející se z nějaké fiesty. Údajně prý za bouřlivých nocí jsou zevnitř mostu slyšet hlasy: Drž se pevně, kmotře, ať nás neodnese vítr.

Pablito

V restauraci Ixchel ve čtvrti Roma v mexickém hlavním městě se prý objevuje přízračný chlapec zvaný Pablito (Pavlík). Má to být duch dítěte, které před lety v domě, kde se dnes toto pohostinské zařízení nachází, spadlo ze schodů a srazilo si vaz. Pablito údajně provádí různé nezbednosti, například pouští vodu z kohoutků umyvadel na toaletách, děsí noční hlídače apod.

O přízračném autobuse

Údajně je možno se s ním setkat za tmavých nocí na silnici mezi Tolukou a Ixtapanem de Sal. Jedná se o přízrak havarovaného autobusu, který se zřítil jedné deštivé noci v nebezpečných serpentinách do hluboké rokle a nikdo z těch, co byli uvnitř, nepřežil, řidiče nevyjímaje. Místní varují každého řidiče, kdyby se vám v noci na této silnici porouchalo auto, nikdy nenastupujte do autobusu č. 40, pokud tak učiníte, odsoudíte se k věčnému cestování.

Strašidelný hlas ve sluchátkách

V Divadle města Mexika odmítají technici užívat pro snazší komunikaci mikrofony a sluchátka, a vysvětlují to tím, že sotva si sluchátka nasadí na uši, ozve se v nich zvuk míče poskakujícího po podlaze a vzápětí je neznámý dětský hlas vyzývá, aby si s ním šli hrát, ačkoliv nikde nikdo není. doc. PhDr. Oldřich Kašpar, CSc. Katedra sociálních věd FF

Kultura

Vědecké fotografie ZVĚTŠENO zdobí letos valy pardubického zámku

Putovní výstava velkoformátových fotografií Univerzity Pardubice ZVĚTŠENO, která nabízí netradiční pohled na detaily světa kolem nás, se vrátila na pardubický zámek. Při procházkách po zámeckých valech tak mohou návštěvníci nejen obdivovat krásy světa, který není obyčejným okem viditelný, ale také otestovat své znalosti. A to po celý letošní rok. Výstava ZVĚTŠENO ukazuje na pěti obřích venkovních stojanech sadu deseti vědeckých velkoformátových fotografií, které vznikly při badatelské činnosti na různých fakultách Univerzity Pardubice.

Mikro a makro pohledy na materiály a přístroje

Jedná se např. o několiksetkrát zvětšené pohledy na preparáty Fakulty chemicko-technologické, které slouží převážně k výzkumným účelům, zachycené netradičním pohledem badatelským optickým mikroskopem. Nechybí ani černobílé snímky Fakulty restaurování v Litomyšli, umožňující nahlédnout do mikrosvěta různých materiálů, které nás obklopují nebo s nimiž restaurátoři pracují a které katedra chemické technologie zdokumentovala rastrovacím elektronovým mikroskopem.

Svou neobvyklostí pohledu i zpracováním zaujmou také makrofotografie nástrojů, přístrojů a materiálů dokumentující vizuálně zajímavým způsobem praktické pomůcky, metody a postupy užívané při moderní vědecké a výzkumné činnosti na Fakultě zdravotnických studií, Fakultě ekonomicko-správní nebo Fakultě elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice. Výstava doprovodila také dubnovou Noc mladých výzkumníků a byla součástí Science Pointu Univerzity Pardubice v rámci Olympijského parku Pardubice. Ing. Valerie Wágnerová vedoucí Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa

Plesová sezóna se nevyhnula ani pardubickým vysokoškolákům Tancechtiví pardubičtí vysokoškoláci a nejen ti si letos přišli na své i na Univerzitě Pardubice. V březnu pro ně byly připraveny hned čtyři plesy a tančilo se nejen v Pardubicích, ale i v Litomyšli. Prvním plesem v pořadí byl ples studentů Fakulty restaurování, který se konal 11. března v prostorách Smetanova domu v Litomyšli. Černobílý ples se odvinul v atmosféře třicátých let minulého století podtržené jazzovou skupinou „Hotsy Totsy Five“. V tentýž den se v Pardubicích konal i 5. reprezentativní ples Fakulty elektrotechniky a informatiky, který se uskutečnil v ABC klubu na Olšinkách a o jehož hudební program se postarala skupina „EGO Retro Music“. Kdo se ještě pořád tanečně

nevybouřil, mohl hned následující den pokračovat opět v ABC klubu na prvním studentském univerzitním plese. V hlavním sále hráli opět kluci z „EGO Retro Music“ a „Tomas Show Band“, v kavárně pak „DJ Brumla“. O týden později se na stejném místě tančilo ještě na Druhém studentském plese, který se nesl ve stejném duchu i programu. Tomáš Pospíchal Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa

Osobnosti

Příznivci univerzity oslavili významná jubilea Ing. VLADIMÍR KOČVARA 26. února oslavil mimořádné životní jubileum 90 let dlouholetý příznivec Univerzity Pardubice pan Ing. Vladimír Kočvara. Chemik a celou svojí duší textilní kolorista působil celý svůj pracovní život, po krátkém úvodním působení ve Výzkumném ústavu textilního zušlechťování ve Dvoře Králové nad Labem, v pardubické chemičce Synthesia v koloristické sekci v Rybitví – Výzkumném ústavu organických barviv, kde prošel řadou pozic. O své praktické zkušenosti z oblasti koloristiky a textilního zušlechťování se dvě desítky let dělil také se studenty tehdejší Vysoké školy chemicko-technologické v Pardubicích na katedře chemické technologie vláknitých materiálů. Od roku 1990 je aktivním jednatelem Spolku textilních chemiků a koloristů, který z jeho podnětu vydává pravidelný spolkový odborný časopis. Dnes, sice notně let v důchodu, stále velice aktivní Vladimír Kočvara zůstává i nadále věrným a velkým příznivcem pardubické vysoké školy. S kolegy textilními odborníky dnešní Fakulty chemicko-technologické a spolkem STCHK spolupořádá čas od času odborná setkání koloristů i mezinárodního charakteru, jako např. letos XXIV. mezinárodní koloristickou konferenci IFATCC v červnu v Pardubicích na půdě Univerzity Pardubice, resp. její Fakulty chemicko-technologické.

Obr. 1: Jubilantovi Vladimíru Kočvarovi popřál v únoru k jeho 90. narozeninám i rektor prof. Ludwig Obr. 2: Unikátní historický záznam o působení Ing. Kočvary na tehdejší Vysoké škole chemicko-technologické v Pardubicích Foto: V. Wágnerová

akademický sochař ZDENĚK KOLÁŘSKÝ Akademický sochař Zdeněk Kolářský (nar. 1931) oslavil v dubnu další výstavou, tentokrát v rodném Kostelci nad Orlicí, své 85. narozeniny. Zdeněk Kolářský, mistr reliéfní plastiky a přední český medailér, žije a tvoří v rodném Kostelci nad Orlicí, kam se v polovině devadesátých let natrvalo vrátil z pražské metropole. Rozsah jeho díla, jímž zaujímá významnou pozici mezi našimi medailéry, je přitom velmi široký a stopy po něm se dají vysledovat prakticky po celém světě. Zdeněk Kolářský vystudoval železnobrodskou sklářskou školu, kde zprvu maloval a brousil sklo, poté pod vedením profesora Jana Černého zpracovával tavené sklo do forem, což byl tehdy ojedinělý postup při tvorbě skleněné plastiky. Tomu se věnoval i při studiu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru prof. Karla Štipla. Po absolutoriu se začal zabývat též volnou a propagační grafikou a tyto zkušenosti zdatného kreslíře a grafika mnohonásobně zúročil na své další tvůrčí cestě sochaře a medailéra. V roce 1964 se umělec poprvé zúčastnil soutěže na pamětní minci vyhlášené Československou státní bankou a se

Obr. 1: 29. dubna – jubilant Zdeněk Kolářský doma v Kostelci nad Orlicí, v rodném domě, v den svých 85. narozenin Obr. 2: Z vernisáže výstavy 5. dubna v Kostelci nad Orlicí – ukázky kalendáře pro UPa z roku 2010 Foto: V. Wágnerová

Osobnosti svým návrhem hned zvítězil. Následovaly realizované návrhy jak oběžných korunových (je autorem československé tříkoruny), tak pamětních mincí, obsáhlá je jeho medailérská práce pro mezinárodní výstavy poštovních známek Praga či další filatelistické výstavy u nás, všeobecně známý je jím navržený symbol České pojišťovny používaný dodnes. Jako autor rozsáhlé tvorby reliéfního umění vytvořil pro různá města nejen svého rodného kraje, pro různé události a příležitosti řadu děl – pamětních desek, plastik, reliéfů, plaket a medailí, jeho díla zdobí i významné pražské budovy a prostory. Nejčetnější položky v Kolářského díle představují realizace medailí, pamětních desek, volných plastik a bust významných osobností, návrhy

medailí oslavil známé výtvarné, hudební i literární tvůrce, stejně jako představitele české i světové vědy. Samostatnou kapitolu tvoří umělcova dlouholetá spolupráce s řadou českých univerzit na vzniku insignií, medailí a pečetidel. Mezi ně se řadí práce pro Slezskou univerzitu v Opavě, Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze, Filozofickou a Přírodovědeckou fakultu UK v Praze, ČVUT v Praze a v neposlední řadě Univerzitu Pardubice, s níž umělec spolupracuje již přes 15 let. Za tu dobu pro ni navrhl jak velkou bronzovou pamětní medaili, tak stříbrnou medaili za zásluhy „PRO MERITIS“ a sérii malých příležitostných medailí pro 5 jejích fakult, také monumentální reliéf Arnošta z Pardubic pro vestibul univerzitní auly (2004) a pro

rok 2010 a šedesáté výročí založení vysoké školy speciální kalendář. V roce 2011 vydala Fakulta filozofická Univerzity Pardubice za významného přispění samotného umělce obsažnou celobarevnou monografii „Mezi orlem a pannou“, prezentující výběr z rozsáhlého autorského díla Zdeňka Kolářského a v lednu 2015 otevřelo Východočeské muzeum v Pardubicích ve spolupráci s Fakultou filozofickou a historikem profesorem Petrem Vorlem stálou expozici jeho mincí a medailí na pardubickém zámku. Za přízeň, spolupráci a celoživotní dílo a aktivity oběma jubilantům děkujeme a přejeme hodně zdraví, spokojenosti a elánu do dalších let. - redakce - vw

Historik Robert Kvaček zavítal za kolegy do Pardubic Historik by podle něho měl znát široké souvislosti své tematiky. Trochu ho překvapuje, že dnešní studenti neumějí dělat zápisky, stejně jako kritický rozbor textu. Znal se například s profesorem Mukařovským a do Pardubic se během krátké doby vrátil hned dvakrát. Naposledy se zde zúčastnil konference Česká otázka a dnešní doba, uspořádané k 120. výročí vydání Masarykovy knihy Česká otázka. To je historik Robert Kvaček, který nám při té příležitosti poskytl krátký rozhovor. čas bydlel na koleji právě také se studenty AMU, takže jsem se tam ocitl v tomto prostředí, protože mě kulturní dějiny velmi zajímaly. Z historiků tím prvním, u něhož jsem nabýval takového počátku historického rozumu, byl doc. Graus, i když budil strach, on byl velmi přísný a nebylo jednoduché u něho udělat i obyčejný zápočet. Takže on. Tím druhým byl určitě tehdy ještě docent, pak profesor Polišenský, a tím třetím byl docent a pak profesor Gajan, který mě i nejvíce řekl bych lidsky oslovil a ovlivnil. Z těch jiných oborů chodíval jsem na češtinu, tak jsem poznal profesory jako byl Mukařovský nebo z oboru uměnovědného to byl prof. Květ a další.

Pane profesore, stála u vašeho rozhodnutí studovat historii skutečnost, že jste se narodil v Českém ráji? To člověka napadne, protože Českorajsko dá se říci je kraj na historiky úrodný. Ale pro mě to nebyl motiv podstatný, určitě ne rozhodující. Já jsem znal spíš vlastivědné pracovníky z této oblasti, ale zároveň historie Českého ráje mě samozřejmě neminula. Zajímala mě, ovšem nebyla tím vévodícím motivem. Které osobnosti na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v době studia – z řad vašich učitelů – vás nejvíce inspirovaly? To byla celá směs učitelů nejen historie, protože ta fakulta má výhodu mezioborovosti a já jsem chodíval i na přednášky z předmětů, které nepatřily do oficia mého programu. Dokonce i na fakulty jiné jsem občas také zabloudil, na lékařskou fakultu na přednášky z psychiatrie nebo na FAMU. Využíval jsem toho, že jsem jeden

Když jste se zmínil o prof. Polišenském, napadla mě otázka, která se jej tak trochu týká. Stejně jako v jiných oborech, i v historii dochází ke stále užší specializaci. Myslíte si, že v tomto ohledu existuje nějaká hranice, nebo je lepší široký záběr, i když takoví ti „renesanční“ historici typu právě prof. Polišenského už se asi nenajdou. Já už výuku na fakultě jsem oceňoval, tedy spíše jsem to ocenil později, výuku na fakultě jsem hodnotil jako pozitivní – tak říkaje nás prohnali od starých, starších dějin po nejnovější – různými texty, pracemi, seminárními studiemi, které jsme vytvářeli. Já jsem proti rané specializaci, to za prvé. Za druhé myslím si, že historik dnes samozřejmě při náročnosti oboru se specializovat musí, ale nesmí ztratit ze zřetele vývoj jiných součástí toho oboru. Jinak se z něho stává to, co já nazývám profesionálním kretenismem, to je často cesta do takové slepé uličky. Mohu se inspirovat i pracemi ze starších dějin, protože jsou zajímavé metodicky, stylisticky, pojetím látky, historik ostatně musí znát široké souvislosti své tematiky, kterou studuje, čili já jsem pro široké pojetí. S tím trochu souvisí také další věc, která zejména v posledních letech je hodně znát, a to je pokrok techniky, který zasáhl nejenom technické obory, ale celou společnost. I v historické práci se to trochu projevuje. Máte pocit, že se to odráží na studentech, na jejich přístupech? Já myslím, že se to odráží zvláštním způsobem: neumějí si dělat výpisky. A přesvědčovat je o tom, že musí dokument i rozepsat, rozložit, že jeden dokument obsahuje více zajímavých údajů i k jiné tematice, než kterou teď, v této chvíli studují, tak to je dost olbřímí úkol, protože oni si ho jaksi zachytí jako celek do té techniky, ale

Osobnosti rozepsat ho, a tím pádem i provést jeho kritiku, to jim dělá větší potíže, než to dělalo nám. Jsme svědky různých interpretací některých událostí v našich dějinách. V poslední době je to zřetelné například u 28. října nebo u Mnichova, teď byl natočen film, u nějž se autoři inspirovali pravděpodobně studií, která se cíleně snaží být jiná než takové to běžné pojetí. Co si o těchto interpretacích myslíte? Domníváte se, že můžou mít nějaký dalekosáhlejší dopad, nebo že tradiční přístup převáží? Já myslím, že stále se potýkáme – a věčně se budeme potýkat – s tím, co a kdo ovlivňuje historické vědomí společnosti, a představa, že to jsme my, historikové, na prvním místě, je představa, která lichotí jenom nám, ale je trošku vzdálená realitě. Takže ta různá historická sdělení, jež přicházejí z prostředí od hospody po rodinné prostředí, které je zvlášť silné, v tom mají svůj vliv. Přesto si myslím, že některé takové výstřelky nebo takové avantgardní zvláštnosti – „avantgardní“ v uvozovkách – jsou odsouzeny jenom k jepičímu životu. Myslím si, že objeví se jako kometa a zhasnou. Ale ty pokusy tady budou stále a budou vypadat jako novátorské. Nesporně některé přístupy, jež historie neozkoušela, ji mohou inspirovat nebo vyzývat k diskusi nebo k prověření, ale já jim jaksi dlouhou životnost nepředpovídám. Na druhé straně ona stačí životnost krátká, protože je jiná než životnost historie, to krátké ve skutečnosti také může být poměrně dlouhou dobou. Takže – nesnadno se s tím bojuje, vypadá to nově, vypadá to odvážně, a proti tomu to starší je jakoby konservativní, trošku ulehlé a málo iniciativní pro myšlení. Já takovým pokusům delší život nepředpovídám, ale nepodceňuji je. V posledních dvou týdnech se setkáváme podruhé tady v Pardubicích. Máte k našemu městu nějaký zvláštní vztah? Mám k němu velmi vřelý vztah zásluhou své první ženy, která tady studovala na vaší vysoké škole, dokonce hned na začátku, když ta

škola vznikala, a která tady také působila na katedře polymerů, takže tenhle vztah se vytvořil již v době jejích studentských let, a ten byl nejsilnější. Musím říci, že když přijedu do Pardubic nebo přes Pardubice projíždím, tak stále jisté rozechvění pociťuji, protože ona již dávno zemřela a byla tou nejlepší součástí mého života. A jinak mám k Pardubicím vztah také přes tenis, protože jsem tady docela dobře uspěl na Juniorce v jednom roce, takže ten týden, který jsem tu strávil od pondělka do soboty – neděle, to znamená, že jsem se držel, že jsem nevypadl, když jsem postupoval těmi koly, (Robert Kvaček, reprezentující SK Jičín, v roce 1948 postoupil do semifinále Pardubické juniorky. Pozn. T. J.) tak to byl příjemný týden a samozřejmě v paměti toho, co zůstává ve starém mužském klukovského, je to uchováno. Prof. PhDr. Robert Kvaček, CSc., se narodil v roce 1932 v Dvorcích u Jičína, vystudoval jičínské Lepařovo gymnázium a poté historii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Ta je také jeho celoživotním hlavním působištěm, začínal tam v 50. letech, ale v době normalizace mu byl zastaven postup, proto se až v roce 1990 stal profesorem československých dějin. Hlavním předmětem odborného zájmu prof. Kvačka jsou dlouhodobě dějiny první poloviny 20. století, zejména dějiny československé, ovšem důsledně zasazené do mezinárodních souvislostí. Věnoval se ale také dějinám 19. století a otázce vývoje česko-slovenských vztahů. Kvačkovy práce – především ty o meziválečném Československu a dobových mezinárodních vztazích – patří do zlatého fondu československé a české historiografie. Vedle Filosofické fakulty Univerzity Karlovy prof. Kvaček řadu let působí na Katedře historie Fakulty pedagogické Technické univerzity Liberec a příležitostně spolupracuje i s Ústavem historických věd Fakulty filozofické Univerzity Pardubice. doc. PhDr. Tomáš Jiránek, Ph.D. Ústav historických věd FF

David Stecher: Pokud se vám nenaskytne příležitost, vytvořte si ji sami Věří, že studovat něco jen kvůli titulu nepřináší uspokojení a ani profesní úspěch. Studium musí těšit a přinášet nové poznatky. A sám se tím celý život řídí. Má blízký a vřelý vztah k německé i české kultuře a snaží se o jejich propojení. Byl ředitelem Českých center v Mnichově a následně v Tel Avivu. V současné době již třetím rokem vede Pražský literární dům. Co vám přineslo studium na Univerzitě Pardubice? Na studium na Univerzitě v Pardubicích dodnes vzpomínám velmi rád. V letech 1994 až 2000 jsem zde studoval německý jazyk v Ústavu cizích jazyků. Setkal jsem se tam s mnoha zajímavými lidmi, a to jak v profesním, tak i v soukromém životě. A s některými z nich jsem v kontaktu i v současnosti. Například? Jako příklad mohu uvést PhDr. Jana Čapka, Ph.D., z filozofické fakulty, který byl tehdy jeden z mých hlavních vyučujících a se kterým mám dosud kamarádské vztahy. Navíc vzhledem k oboru, ve kterém dlouhodobě působím, máme i příležitostné pracovní kontakty. Co považujete za největší úspěch ve své profesní kariéře? Za největší úspěch ve své profesní kariéře považuji to, že dlouhodobě působím v oblasti, která mne baví a navíc má určitou prestiž a společenský přesah. Co byste poradil studentům Univerzity Pardubice, kteří chtějí uspět ve své profesi? Studujte to, co vás těší a zajímá, buďte aktivní, sledujte novinky ve svém oboru, sami se snažte přicházet s novými podněty a nápady. Příležitost se pak sama dostaví, anebo si ji sami vytvoříte. Studium jenom pro diplom většinou nepřináší ani uspokojení, ani profesní úspěch.

Osobnosti David Stecher studoval v letech 1994 až 2000 němčinu v Ústavu cizích jazyků Univerzity Pardubice. Na přelomu tisíciletí zastupoval Česko německý fond budoucnosti v České radě pro oběti nacismu. Dlouhodobě spolupracuje s českými médii (Česká televize, Český rozhlas, MF Dnes, Lidové noviny, Týden, Respekt atd.), kde především komentuje německy mluvící země. V letech 2004 až 2008 působil jako ředitel Českého centra v Mnichově. V následujících čtyřech letech, od roku 2009 do roku 2012, stál u zrodu Českého centra v Tel Avivu. Stal se také jeho historicky prvním ředitelem. Od konce roku 2012 je ředitelem Pražského literárního domu autorů německého jazyka. Po dlouholetém pobytu v zahraničí působí opět v České republice a každou pracovní nabídku bere především jako výzvu. Co je Pražský literární dům: Nadační fond byl založen v roce 2004 za účelem zřízení literárního domu. Pražský literární dům je kulturním centrem, které

dokumentuje jedinečný fenomén česko-německo-židovského kulturního soužití. Iniciátory nadačního fondu byli poslední německy píšící pražská autorka Lenka Reinerová, velvyslanec v. v. František Černý a předseda společnosti Franze Kafky Kurt Krolop. Stěžejní myšlenkou nadačního fondu je snaha zpřístupňovat veřejnosti literaturu německých autorů, kteří pocházeli nebo kdysi žili na území dnešní České republiky. Jedná se o členy někdejšího věhlasného pražského kruhu (Franz Kafka, Max Brod, Franz Werfel, Reiner Maria Rilke a Egon Erwin Kisch a další německy píšící autoři). Pražský literární dům pořádá literární a diskusní večery, uděluje rezidenční stipendia českým či zahraničním autorům. Současně pečuje o knihovnu, jež je tvořena nejucelenější sbírkou děl německojazyčných autorů. Čtenáři zde mají k dispozici na 2000 svazků primární i sekundární literatury k tématu pražské německé literatury. Mgr. Jana Hlavatá Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa

Petra Kostková: Titul z Univerzity Pardubice mi pomohl u přijímacích pohovorů Na své profesní kariéře pracovala již během studia. Svědomitě se připravovala na cvičení a snažila se co nejvíce ověřit si své teoretické znalosti v praxi. Ihned po promoci nastoupila do společnosti Danone, kde pracovala dva roky. Od roku 2013 pracuje pro IKEA Group na pozici supply planner. Co vám přineslo studium na Univerzitě Pardubice? V roce 2011 jsem úspěšně dokončila studium oboru Ekonomika a management podniku na Fakultě ekonomicko-správní. K mému profesnímu rozvoji nejvíce prospěla cvičení, na kterých jsme si vždy mohli prakticky procvičit témata z přednášek. Vedly se mimo jiné otevřené debaty a diskuse. Jsem přesvědčena, že díky praktickým ukázkám a příkladům si student znalosti snadněji osvojí a prohloubí, což poté vede ke zvýšenému zájmu o daný obor. Za velký přínos považuji také všechna zajímavá témata seminárních prací, která postupně spolužáci představovali v rámci jednotlivých cvičení. Velmi se mi líbily i týdny TEORIE A PRAXE. Ty nejenže daly ještě hlubší rozměr zajímavým ekonomickým tématům, ale zároveň jsme měli jedinečnou příležitost seznámit se s potenciálními zaměstnavateli. Co považujete za největší úspěch ve své profesní kariéře? Osobně jsem se setkala u pracovních pohovorů s feedbakem, že právě jako absolventka Univerzity Pardubice jsem byla pozvána do užších kol výběrových řízení. V současné době za svůj největší pracovní úspěch považuji práci pro IKEA, kde pracuji na pozici supply planner. Tato pozice zahrnuje řešení globální kapacity dodavatelů worldwide, logistiku, production planning, celý supply chain. Důkazem dobře odvedené práce

jsou pro mě naši spokojení zákazníci. Což je pro mě zároveň i tou největší motivací. Co byste poradila studentům Univerzity Pardubice, kteří chtějí uspět ve své profesi? Nepodceňujte studium. Zodpovědně se připravujte na cvičení, snažte se co nejvíce propojovat znalosti s praxí, studujte společně – nejlépe v týmu. Práce v týmu vás obohatí, naučíte se více sdílet své myšlenkové pochody a prodávat sami sebe včetně svých názorů. Zaměřte se na brigády, které vám dají do budoucna praxi v oboru, kterému se chcete věnovat. Zkoušejte více profesních odvětví. Buďte odvážní a aktivní. A nezapomínejte na cizí jazyky a cestování. Úspěchu musíte jít naproti. Ing. Petra Kostková v roce 2011 ukončila studium oboru Ekonomika a podnikový management na Fakultě ekonomicko-správní Univerzity Pardubice. Hned po promoci začala pracovat pro mezinárodní společnost Danone, a. s., Czech Republic. Nejprve na pozici junior supply planner, poté na pozici sennior planner & import/ export planner. V prosinci 2013 nastoupila do společnosti IKEA Group, kde má již více než dva roky na starosti tzv. supply chain včetně globálních kapacit evropských dodavatelů. Řídí se mottem „Keep your dreams alive!“, které ji žene neustále kupředu v osobní i pracovní rovině. Mgr. Jana Hlavatá Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa

S�ort

Charitativní volejbalový turnaj přispěl pardubickému Středisku rané péče Na půdě univerzity se opět po roce konal 2. ročník amatérského volejbalového turnaje smíšených družstev O pohár starosty MO Pardubice II. Výtěžek ze startovného byl letos věnován Středisku rané péče v Pardubicích, o.p.s. Do turnaje se přihlásilo celkem 16 družstev, z toho byla i dvě univerzitní. Turnaj se hrál ve čtyřech čtyřčlenných skupinách, s tím, že první tři týmy z každé skupiny postoupily do dalších bojů o vítězství. Vítězem turnaje a držitelem putovního poháru se stalo opět družstvo Brasileiro, na druhém místě skončilo jedno z družstev Univerzity Pardubice a třetí byla Sešlost.

Sportovní klání pro dobrou věc

Akce měla vedle sportovní stránky i charitativní rozměr a zúčastněné týmy přispěly Středisku rané péče v Pardubicích, o.p.s. částkou 15 940 Kč. Symbolický šek ředitelce střediska rané péče Mgr. Blance Brandové předal za amatérské sportovce a zúčastněné týmy starosta městského obvodu II Mgr. Radek Hejný, iniciátor akce, a prorektor pro vědu a tvůrčí činnost Univerzity Pardubice prof. Ing. Jiří Kulhánek, Ph.D.

Zakládáme tradici

V dubnu loňského roku se konal první ročník tohoto amatérského volejbalového turnaje smíšených družstev O pohár starosty MO Pardubice II, při kterém se vybrala částka 13 769 korun na podporu Rebeky Čihákové, která se narodila s nemocí motýlích křídel. Také letošní turnaj vznikl pod záštitou starosty městské části Polabiny II Mgr. Radka Hejného a kvestora Univerzity Pardubice Ing. Petra Gabriela, MBA, a ve spolupráci s Katedrou tělovýchovy a sportu UPa, kde se i druhý ročník dobročinného volejbalového turnaje konal. Tomáš Pospíchal Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa Foto: M. Adamů Obr. 1: Putovní pohár druhého ročníku amatérského volejbalového turnaje získal tým Brasileiro Obr. 2: Šek na 15 940 Kč

S�ort

Univerzita vítala jaro jógou Jaro začalo oficiálně 20. března a v tělocvičně naší univerzity ho o dva později přišla přivítat jógou více než stovka studentů i zaměstnanců. Ti, kteří na tuto akci zavítali, si mohli zacvičit dvě 90minutové lekce se dvěma skvělými lektory jógy a powerjógy. Mgr. Evu Hronovou Čaladi nemusíme dlouze představovat. Na univerzitě vede hodiny powerjógy jak pro studenty, tak i pro zaměstnance. Michal Rauer je lektor, který cvičí ve studiích jógy v Pardubicích a v Praze. Powerjóze a hathajóze se věnuje také mnoho let a v současné době se učil od jogínů v Tibetu. Powerjóga je nejen o pohybu, o posílení a současném protažení těla, ale také o meditaci a o zklidnění mysli a duše. Mgr. Lenka Doležalová Katedra tělovýchovy a sportu UPa Foto: P. Špaček

Workshop aneb dny plné pohybu Dříve Víkend s aerobikem, nyní workshop aneb dny plné pohybu. Ale stále dva dny, ve kterých se příznivci cvičení všech možných forem rozhodně nenudili a katedra tělovýchovy a sportu je nijak nešetřila.

Lekce a typy jednotlivých cvičení se stále mění a vyvíjejí a přibývají nové a nové a tyto novinky ve fitness se studentům a zaměstnancům snaží předávat asistentky a lektorky KTS a USK. Víkend 11. a 12. března byl tak doslova nabitý sportovním pohybem. Pátek byl věnován lekcím z řady body and mind, což je především typ kompenzačního cvičení při nedostatku pohybu nebo jednostranném zatížení. Hlavním cílem cvičení je udržovat správnou funkci pohybového aparátu v optimálním stavu, a to jak pro běžné denní aktivity, tak pro zatížení během sportovních aktivit. Cvičení je vhodné jako prevence zdravotních problémů, bolestivosti a předčasného opotřebení částí pohybového aparátu. V rámci odpoledního programu si studentky i zaměstnanci mohli vyzkoušet

lekci powerjogy, pilates, port de bras nebo cvičení s overballem. V sobotu byly lekce zaměřené na posilování jak vlastní vahou, tak i s využitím náčiní, vše na principu intervalového tréninku. V dopoledním programu bylo možné vyzkoušet si lekci aqua-aerobiku, F.I.T. (funkční intervalový trénink), intervalový kardio trénink, bosu nebo kruhový trénink, který byl zaměřen především na seznámení se s posilovacími stroji v posilovně. Po celou dobu akce se mohli všichni posilnit drobným občerstvením. Po fyzicky náročném dni následoval prodloužený strečink k protažení a regeneraci svalových skupin. Mgr. Lenka Doležalová Katedra tělovýchovy a sportu UPa

V univerzitní hale cvičili mistři světa Olga Šípková a David Huf V sobotu 9. dubna měli zájemci z řad široké veřejnosti jedinečnou příležitost strávit den plný pohybu a osobního koučinku s legendami českého aerobiku. Do univerzitní sportovní haly v Kunětické ulici přijeli se svým turné Tělo a Mysl Tour 2016 Olga Šípková a David Huf – lektoři a mistři světa ve sportovním aerobiku a akreditovaní koučové ICF. Společně protáhli tělo během tří lekcí cvičení, Dance aerobic, Kick4Fit, Fitjoga, a vyzkoušeli skupinový koučink pro osobní rozvoj.

S�ort

Květinový maraton zaplnil sportovní halu „Havajské věnce s sebou a taky pořádnou výdrž“ – to bylo motto jarní akce Aerobic Fitness – Květinový maraton, kterou pro studenty a zaměstnance připravila na středu 6. dubna katedra tělovýchovy a sportu ve spolupráci s Univerzitním sportovním

klubem. Pět hodin fitness cvičení, aerobiku a zumby zpříjemnilo odpoledne všem sportovním nadšencům, zejména dámské části Univerzity Pardubice. Foto. A. Zeiner

Jarní proběhnutí aneb Když se běhá pro dobrou věc Katedra tělovýchovy a sportu ve spolupráci s nadačním fondem Rebečina křídla uspořádala druhý ročník akce Jarní proběhnutí aneb běh, procházka pro dobrou věc, který nabídl účastníkům nejen sportovní zážitek v podobě dvou běžeckých tratí, ale také myšlenku podpořit malou Rebeku Čihákovou a další děti, které se narodily s nevyléčitelnou nemocí motýlích křídel nebo jiným znevýhodněním. Běžci nejen z řad studentů a zaměstnanců univerzity, ale i veřejnosti si mohli ve čtvrtek 5. května vybrat mezi kratší trasou (3 km), která vedla částečně univerzitním kampusem a delší trasou (8 km), která byla vytyčena podél Labe směrem do obce Brozany a kolem slepého ramene Labe zpět. Start i cíl obou tras byl na venkovních sportovištích univerzity, kde bylo i celé zázemí tohoto (ne)závodu. Krásné slunečné počasí, touha zasportovat si a chuť přispět na dobrou věc přilákala téměř 130 běžců. V rámci dobrovolného startovného se vybrala částka 10 289 Kč, kterou si osobně přebral pan Čihák.

Rodina Čihákových se rozhodla část vybraných peněz věnovat pardubickému Klokánku, což je projekt Fondu ohrožených dětí, jehož cílem je nabídnout dětem namísto ústavní výchovy přechodnou rodinnou péči na dobu, dokud se nemohou vrátit zpět do své rodiny nebo dokud pro ně není nalezena trvalá náhradní rodinná péče. Chtěli bychom ještě jednou poděkovat všem účastníkům a těšíme se na podobné akce. Mgr. Lenka Doležalová Katedra tělovýchovy a sportu UPa Foto: A. Zeiner

O Cenu Univerzity Pardubice se v dostihu jelo i letos Letošní květnový dostih měl na programu tradičně i závod o Cenu Univerzity Pardubice, letos již počtrnácté v řadě. V sobotu 21. května tak jako první uběhl trasu dlouhou 4 500 metrů kůň svěřence Jany Junkové Rendez Vous, jehož do cíle dovedl žokej Marcel Novák. Ten se stal současně nejúspěšnějším jezdcem v rámci tohoto dostihového dne a dosáhl hattricku. Kromě Ceny Univerzity Pardubice vyhrál i kvalifikační dostih a Cenu podporovanou společností IPP – Ing. Petr Pelouch. Foto: A. Zeiner