Panorama Forum 47
V terénu. Profesor Miroslav Verner (vpravo) rozpráví s vedoucím egyptských dělníků pracujících na koncesi v Abúsíru.
24
Na křídlech pouštního draka Pískem zasypané rozvaliny pyramidových polí a hrobových komplexů v Abúsíru nenavštívil po stovky let nikdo než vítr a příležitostní zloději kamene. V poslední době se jimi ale prohánějí také 3D skenery a lasery Českého egyptologického ústavu. Jakým technologickým vývojem prošla česká egyptologie za posledních sto let? TEXT Kamila Kohoutová FOTO ČEgÚ FF UK
Egyptolog Miroslav Verner pracuje na vykopávkách v Egyptě nepřetržitě od sedmdesátých let. „Zažil jsem ještě spoustu tradiční egyptské archeologie a část jejích přístupů pořád žije. Práce s motykou, štětečkem, špachtlí a fotoaparátem je stále naprosto nezbytná,“ popisuje, jak se i dnes v Abúsíru postupuje. Pyramidy pískem zaváté
Když Miroslav Verner převzal odpovědnost za vedení archeologických prací v Egyptě, domluvil se s tehdejším místopředsedou Československé akademie věd, archeologem Josefem Poulíkem, že zahájí spolupráci s geofyziky. „Jako jedni z prvních jsme začlenili geofyzikální měření na pyramidových polích. Používali jsme geomagnetickou a elek-
trickou odporovou metodu, která nám pomohla zmapovat celkovou situaci na tehdy nově získané obrovské archeologické koncesi, zahrnující jižní část abú sírského pohřebiště a sahající až k severní Sakkáře,“ upozorňuje. Díky těmto technologiím egyptologové lokalizovali hlavní seskupení památek a určili jejich základní charakter. „Ujasnili jsme si, kde by se mohly nacházet nekrálovské hrobky typu mastaby, královské pyramidy nebo – jak se ukázalo později – obrovské šachtové hrobové komplexy.“ Obvyklá představa, že pyramida ční do výšky a je zřetelná už z dálky, totiž podle Vernera platí jen v některých případech. „Zejména menší pyramidy byly po dlouhá staletí devastovány zloději kamene, až se nakonec ztratily pod obrov-
skými vrstvami navátého písku. Pouštní povrch je pro netrénované oko na první pohled monotónní – nekonečná písečná zvlněná pláň, na které jsou roztroušeny zbytky rozpadajícího se vápence, tu a tam červená žula nebo bazalt a střepy keramiky. V takovém prostředí je náročné se orientovat, a proto je dobré kombinovat způsoby tradiční prospekce, tedy povrchový archeologický průzkum, s prospekcí moderního typu,“ vysvětluje vědec. Od prvních archeologických výzkumů v Egyptě s českými egyptology spolupracují také zeměměřiči, kteří pomocí geodetických a fotogrammetrických metod dokumentovali v šedesátých letech minulého století záchranný výzkum v Núbii. Od sedmdesátých let se pravidelně