12 F 29 TÉMA
OŽIVUJEME JMÉNA STARÝCH EGYPŤANŮ Ta, která je na čele svých duší, jak zní překlad jména královny Chentkaus III., způsobila, že se na začátku roku o české egyptology opět zajímal celý svět. Objev hrobky ženy, jež byla zároveň „manželkou krále“ a „matkou krále“, přinese další střípek do mozaiky historie 5. dynastie. „V egyptologické vědě není úplně nejdůležitější to, co najdete, ale jak to zdokumentujete, vysvětlíte a zasadíte do obecnějších souvislostí,“ říká profesor Miroslav Bárta.
Na období 5. dynastie se ve svých průzkumech zaměřujete dlou hodobě. Proč jste se soustředili právě na toto období? V Abúsíru pracujeme na několika místech a projekty si vybíráme podle toho, kde současná egyptologie trpí největším nedostatkem informací. V jižním Abúsíru se nacházejí hroby vysokých hodnostá řů z celého 3. tisíciletí před Kristem, v západní části koncese jsou zase šachtové hroby z období 1. tisíciletí před Kristem a památky období 5. dynastie, tedy 25. a 24. stol. př. Kr., se ukrývají pod pískem v oblasti samotného pyramidového pole. Zkoumáním této epochy se snažíme jistit, jak se společnost slavných stavitelů pyra mid v té době vyvíjela a proč se postupně začala dostávat do krize, která nakonec vedla k jejímu kolapsu. Jak jste věděli, kde se na poměrně velké ploše přidělené koncese o rozměrech dva krát jeden kilometr budou nacházet pozůstat ky právě 5. dynastie? Musíte velmi dobře znát historii, archeologii a mechanismy, které v různých dobách určovaly, jakým způsobem pohřebiště vzni kala a vyvíjela se v čase a prostoru. V 5. dynastii jsou poblíž pyrami dových komplexů soustředěny hrobky členů královské rodiny, ale i lidí, kteří nejsou přímo spjati s rodinou, ovšem dosáhli vysokého mocenského postavení, případně se s rodinou spojili později. To bylo typické právě pro období 5. dynastie – panovníci přemýšleli, jak si zavázat úředníky z rodin se silným postavením, a začali za ty nejsilnější provdávat své dcery. Co konkrétně jste při podzimní expedici objevili? Při podzimních pracích jsme se soustředili na oblast, kde již dříve pracoval profesor Verner, jemuž se mimo jiné povedlo objevit pyramidový komplex panovníka Raneferefa. Nedaleko objevená
hrobka typu mastaba pochází z téhož období. Má obdélníkový půdorys a sestává ze dvou částí – nadzemní a podzemní. V nadzem ní části se nacházela kultovní kaple, kde se odehrával zádušní kult zesnulé královny. Byl tu také vstup do šachty vedoucí do podzemí, kde původně byla umístěna pohřební komora s kamenným sarkofá gem, pohřební výbavou a mumifikovaným tělem. Důležité je si uvědomit, že tato hrobka je součástí řady celkem čtyř mastab, z nichž byly již dříve prozkoumány dvě hrobky patřící členům královské rodiny. Jedna na své prozkoumání ještě čeká. Až bude výzkum uzavřen, začne se nám příběh skládat dohromady. Je to podobné, jako když chodíte potmě po domě s baterkou, někde ji zapnete a vidíte část domu, o kus dál si prohlédnete jednu místnost, pak další… V jakém stavu jste hrobku našli? Po zániku Staré říše, tedy po roce 2200 před Kristem, se tyto hrobky většinou staly terčem zlodějů a byly hodně poničeny. Navíc později byly zdrojem kamene pro mladší stavby v okolí. Proto jsme zde našli jen pozůstatky pohřební výbavy a část poničeného těla. I tak se ale jedná o poměrně významný archeologický nález, jak je vidět z ohlasu médií, která o tom informovala. Nejdůležitější kapitolou tohoto objevu jsou však tzv. hieratické nápisy na stěnách pohřební komory, které tam zanechali stavitelé hrobky. Nápisy uvádějí nejen jméno královny – Chentkaus –, ale i její dva významné tituly, tedy že byla „manželkou krále“ a „mat kou krále“. To znamená, že jeden z jejích synů se stal egyptským panovníkem. Podle našeho názoru mohl být jejím manželem král Raneferef, objevený již dříve právě naší expedicí, a synem mohl být král Menkauhor, jenž je pohřben v Sakkáře.