Page 1

Vydání 2014

Toulavské listy Zpravodaj nové turistické oblasti v srdci Čech

Sedm divů:

Vzpomínky na Toulavu: Proč si zdejší kraj oblíbili Klaus, Dlouhý nebo kardinál Vlk

Strany 4 a 5

Strany 5 a 7

To nejlepší z krás Toulavy v přehledné mapě

Vítejte v Toulavě Jak se Toulava na svět zrodila T

oulava. To slovo vám nic neříká? A přece jistě znáte husitský Tábor, lázeňskou Bechyni nebo Prčici, kam míří každoročně slavný pochod. To všechno a mnohem více je Toulava - nová turistická oblast v srdci Čech, která nabízí vše, co si jen můžete přát. Vypravte se prozkoumat ten romantický i prostý kraj na půli cesty mezi Prahou a Šumavou. Kraj posetý zelenými kopci a vrchy, táhnoucími se od Vltavy až po pláně kolem historického města Tábor, kraj protkaný drobnými skalami s pyšně se vypínajícími hrady, malými zámečky a romantickými zříceninami, ráj cyklistů, vodáků i lyžařů. Ale jak se vlastně Toulava zrodila? Tak to vám povím zcela přesně. Je tomu už drahně let (asi tři), co jsem se přidal k partě nadšenců pracujících na myšlence nově se rodící turistické oblasti . Hned na první schůzce, kde jsme si padli do noty, mě zcela nakazili vírou a odhodláním k prosazení a ze země vydupání myšlenky, která se v té době jevila jako holé bláznovství. Látka to byla ale tehdy natolik lákavá, toulavá a zajímavá, že se nešlo nepřidat . Přesně v té době se začínalo řešit, kterak oblast vůbec pojmenovat a “Cimrmanův instinkt” mi jasně velel, že právě nyní je zapotřebí se

Do srdce Čech

Toulava je nová turistická oblast, která leží v srdci Čech na půl cesty mezi Prahou a Šumavou v okolí města Tábor a na Sedlčansku. Zahrnuje Táborsko, Sedlčansko, Mladovožicko, Bechyňsko a okolí Milevska.

důkladně zamyslet a pojmenovat cosi, co bude v každém případě v blízké době součástí učiva škol základních, a nebuďme skromní, i škol vysokých. Hm... to se řekne chlapče, ale jak na to? Vždyť co asi tak spojuje husitský Tábor, rožmberské Sedlčansko, lázeňské Bechyňsko, lyžařský Monínec, vlídné Mladovožicko a tajemné Milevsko? Z rozsahu území a jeho různorodosti geografické i historické mi je jasné, že to musí být název, který by vše jaksi zaobalil, obejmul a zároveň zahalil do tajemství. Cosi vřelého a vystihujícího vztah ke kraji, který mám zarytý pod kůží a kde je stále co objevovat i pro našince. Šťavnaté sady, bohaté lesy a úrodná pole, výhledy, při kterých se tají dech. To, co náš kraj spojuje, je krásná příroda se spoustou romantických zákoutí, zajímavých turistických cílů, výhledů, kostelíků, pastvin, turistických rozcestníků. Mezi tím vším vévodí krajině historický Tábor jako náš přirozený střed. No a kdo by se tu nechtěl TOULAT, vážení? Jen se rozhlédněte.

A tuto otázku jsem si položil právě na jedné z cest z Tábora domů, na kilometru asi 59, v autě asi osobním, určitě nepřipoután a s hlavou v oblacích. A bylo to venku. TOULAVA! TOULAVA? “To je ‘vono’ hochu,” říkám si, “to se neochodí (diky Cimrmane).” P.S. Díky všem Toulavákům za možnost být u toho.... Luboš Mudra

www.toulava.cz


2

Toulavské listy 2014

Úvodní slovo Jaroslav Krejčí

Ředitel TOULAVA o.p.s.

www.toulava.cz

Vše, co potřebujete vědět o Toulavě

Vážení čtenáři, mám tu čest vás přivítat na stránkách prvního, a doufám, že ne posledního, vydání Toulavských listů. Vážím si toho a jsem strašně rád, že jsme Toulavu dostali až sem. Byla to skoro tříletá namáhavá ale krásná tvůrčí práce party nadšenců a nebojím se říci bláznů, kteří zrodu Toulavy věnovali hodně společných podvečerů, někdy i večerů a dokonce i pár společných dnů strávených na zkušené v Rakousku. Toulava má ve svém logu srdce a já v tom vidím i trochu symboliky. Chci této báječné partě poděkovat, že do toho dali celé své srdce, i když pracovali bez nároku na odměnu a na úkor svého zaměstnání a rodiny. Čeká nás ještě dlouhá cesta, která povede k úspěchu pouze přes vytrvalost, trpělivost a víru všech, kteří stavějí a budou dále stavět toto velké a prospěšné dílo jménem Toulava.

Lenka Horejsková

Předsedkyně správní rady TOULAVA o.p.s.

Myšlenka založení nové turistické oblasti, jejímž přirozeným centrem je město Tábor, si mě získala hned na prvním setkání s jejími iniciátory. V cestovním ruchu pracuji přes 20 let, byla jsem u zrodu Jihočeské centrály cestovního ruchu, či Asociace informačních center ČR, tedy organizací cestovního ruchu, které jsou založeny na profesní spolupráci. Toulava však nabízí mnohem víc. Je to v našem regionu dosud nevyužitá široká spolupráce všech subjektů cestovního ruchu od veřejné správy a místních akčních skupin po podnikatelskou sféru. Navíc tento projekt nevznikl rozhodnutím shora od stolu, ale vychází z místní iniciativy a přirozené potřeby spojit síly pro prosperitu v regionu. Jako místostarostka Tábora jsem hrdá na jedinečné historické centrum, opravené památky i pestrou nabídku kulturních programů ve městě, avšak stejně intenzivně pro využití tohoto potenciálu vnímám nezbytnost propojení a spolupráce v celém regionu. Děkuji všem “Toulavákům”, kteří se s nadšením a osobním úsilím podílejí na vzniku nové turistické oblasti a přeji Toulavě, aby se stejně jako pro nás stala srdeční záležitostí i pro své návštěvníky.

Monika Hienlová

Předsedkyně Občanského sdružení MAS Krajina srdce

Na počátku bylo přání… Bylo to přání podnikatelů z oblasti cestovního ruchu spolupracovat v území, které je celistvé, kompaktní a má vnitřní logiku. Zajásala jsem. V oblasti rozvoje venkova působím již 10 let a ty roky mě naučily, že bez spolupráce a vzájemné podpory se nikam nedostaneme. Ta přání byla čím dále smělejší a intenzivnější. Vyslyšet je a pomoci s jejich naplněním a uvedením ve skutečnost jsem považovala za svou povinnost. Myšlenku založit společnou turistickou oblast, díky které by se vyzdvihla atraktivita našeho regionu pro turisty a následně také zlepšila ekonomika a zaměstnanost v cestovním ruchu, jsem představila místním akčním skupinám, do jejichž území jsou zapojeny obce z dotčené oblasti. Díky vstřícné a partnerské spolupráci položily místní akční skupiny Krajina srdce, Sedlčansko, Střední Povltaví a Lužnice základní kámen ve vzniku turistické oblasti Toulava. Společně jsme připravili projekt „TOULAVA – turistická oblast“, který jsme obhájili a získali na jeho realizaci finanční podporu z Programu rozvoje venkova. Spustili jsme webové stránky www.toulava.cz, vyhlásili fotosoutěž a vytvořili strategii rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti. Nyní probíhá výroba tabulí na zařízení cestovního ruchu a instalace uvítacích infotabulí, které budou označovat hranice oblasti. I přes počáteční dětské nemoci se nám Toulava začíná stavět na nohy a brebentit první slova. Už se moc těším na její první krůčky, při kterých ji budeme společně držet za ruce...

FOTO: FOTOSOUTĚŽ - JIŘÍ PLEMENÍK

R

ozhodoli jsme se sjednotit rozmanité území uprostřed Čech, které toho má tolik společného. Chceme se zasadit o zachování zdejšího kraje, do něhož by se lidé mohli vracet desítky let bez ohledu na to, kolikrát se už vrátili. A tak vznikla Toulava.

1. Co je to Toulava? Toulava je nové jméno pro tradiční regiony, které dosud bojovaly se zájmem návštěvníků, spletitostí zákonů, dotační politikou i konkurencí samy za sebe. Spojily své síly a věří, že společným úsilím se Toulava stane značkou kvality a prosperity. Za tímto účelem vznikla v roce 2011 obecně prospěšná společnost TOULAVA. 2. Kde Toulava leží? Toulavu najdete na půli cesty mezi Prahou a Šumavou. Rozprostírá se od Sedlčanska po Bechyňsko, od Milevska po Mladovožicko a v širokém okolí města Tábor, které je jejím centrem. 3. Proč Toulava? Najít vhodné jméno pro tak různorodé regiony nebylo lehké. Nakonec byl vybrán název, který symbolizuje to, co Toulava vlastně je. Země mnoha přírodních krás i památek, země svobodných lidí, po které se můžet podle libosti toulat. 4. Kdo za Toulavou stojí? Toulava vznikla jako nápad několika nadšenců. Celý plán se zrodil v hlavě Jaroslava Krejčího, který nadšením nakazil několik dalších lidí. Základními stavebními kameny Toulavy jsou podnikatelé, města a obce v čele s Táborem a místní akční skupiny (MAS) Krajina srdce, Sedlčansko, Střední Povltaví a Lužnice. 5. Co Toulava nabízí? Prostou krásu přírody a kulturní zážitky, romantiku, aktivní odpočinek, hýčkání i napětí. Zelené kopce střídající se s údolími řek, městečka a malebné vísky, k nimž vystupuje v protiklad husitský Tábor jako přirozené centrum Toulavy, společně utvářejí ráz toulavské krajiny. Stejně tak rozmanité jako

Co chystáme: Setkání starostů, informačních center a podnikatelů v cestovním ruchu jako volné pokračování úspěšného seriálu seminářů v Sedlčanech Regionální televizi Toulava Krátký propagační film o Toulavě, na který se pokoušíme získat grant Turistickou kartu Toulavy Projekt “Cesta k pohostinnosti Toulavy” vycházející z již rozběhnuté certifikace značkou “Toulava - regionální produkt” doplněné o školení trenérů kvality a certifikací “Q” Presstrip a famtrip pro zástupce médií, CK a CA Každou druhou středu v měsíci zasedá správní a dozorčí rada organizace TOULAVA, o.p.s., pokud máte podnětný návrh, můžete se jí zúčastnit. Plánujeme též zasedání valné hromady Pokusíme se navázat kontakty s okolními turistickými oblastmi a vyměnit si zkušenosti Chystáme reciproční návštěvu partnerů z Východního Štýrska, kde jsme sbírali zkušenosti Brzy na cestě do Toulavy potkáte velké uvítací cedule u ubytovatelů, restaurací, hospůdek i dalších podnikatelů v cestovním ruchu uvídíte cedulky Toulava nebo se vám dostane do rukou informační letáček o Toulavě Všechny nezbytné informace najdete na našich webových stránkách:

www.toulava.cz

krajina jsou tu i možnosti trávení volného času. Sportovcům a aktivním návštěvníkům se nabízí celá paleta činností od pěších a cyklo výletů přes sjíždění vody a zimní sporty až po projížďky na koních a golf. Jsou tu dvě golfová hřiště - jedno v oboře u Bechyně, druhé v malebné krajině Českého Meránu u Aleniny Lhoty. Pro milovníky kultury jsou otevřeny brány hradů, zámků, zřícenin, muzeí, galerií i pomyslné brány festivalů a slavností. 6. Kam vyrazit v létě i v zimě? Toulava, jak už název napovídá, je stvořena nejen k pěším, ale i cyklistickým nebo vodáckým výletům. Na Sedlčansku a v Českém Meránu kolem Jistebnice najdete utajené stezky po loukách, které ukrývají kameny z dob Keltů, na Chýnovsku objevíte mramorový labyrint Chýnovské jeskyně. Pro pěší i vodáky je okouzlující hluboké údolí řeky Lužnice, jež se prodírá z Tábora skalnatým kaňonem až k hradu Příběnice. Tajemství kořenů našeho kraje vám pomůže odhalit historický klenot Toulavy – Tábor s husity, architekturou všech slohů, středověkým podzemím a řadou muzeí od čokolády po husitství, vesnička Ounuz, kde se snad zastavil čas, nebo romantická zřícenina hradu Choustník. V Milevském klášteře či poutním kostele v Klokotech na vás dýchne duchovní atmosféra a majetstátnost. Zažít historii můžete v táborském Housově mlýně či skanzenu Vysoký Chlumec. Pokud tíhnete k technice, vydejte se po stopách Františka Křižíka na bechyňskou Duhu, majestátní most v Bechyni, přes nějž vede nejstarší elekrifikovaná železnice v Česku, nebo k řetězovému Stádleckému mostu. V Toulavě se koná každým rokem také řada festivalů a akcí. Vyberte si sami, zda zavítáte na pochod Praha – Prčice, středověká Táborská setkání, Festival řemesel na hrad Šelmberk, motorkářský Strmý vrch či maškarní průvod do Milevska. I v zimním období Toulava nabízí spoustu možností ke sportování, zábavě nebo relaxaci. Navštívit můžete moderní lyžařské středisko

na Monínci se sedačkovou lanovkou, další lyžařské areály v kopcích Jistebnicka a Mladovožicka nebo si můžete zaběhat na desítkách kilometrů běžkařských tras na Čertově břemeni a na Polánce. Už jste z té nabídky aktivit celí uondaní? Nechejte se hýčkat v bechyňských lázních či v některém z hotelových wellness center. Toulava je oblast, která vám nabízí všech 5 P – přírodu, pohyb, poznání, pohodu a své produkty. Stačí jen vybrat si z nich to své. 7. Co děláme pro zkvalitnění služeb? Všichni dnes už vědí, že úspěšnost turistické oblasti je postavena na dvou pilířích. Jeden je spolupráce a druhý je kvalita služeb všech aktérů cestovního ruchu. Tak jako spolupráce musí být opravdová a ne jenom formální, nebo dokonce dotačně a tudíž časově omezená a někdy vynucená, tak i kvalitu služeb musíme vzít opravdu hodně vážně. Připravit destinaci tak, aby se o ní mezi návštěvníky říkalo: „Ano - to je pohostinný kraj,“ dá strašnou fušku. My to chceme zkusit a připravujeme proto zajímavý projekt “Cesta k pohostinnosti Toulavy“. Jeho nedílnou součástí je i certifikace regionální značkou Toulava, která už se úspěšně rozběhla. Kvalita služeb, o kterou nám jde, má dvě roviny. Když to zjednodušíme, tak jedna rovina je hezké, příjemné prostředí s dobrým jídlem a ubytováním a druhá, ještě důležitější, je příjemná, úslužná a znalá obsluha. 8. Proč se zapojit do projektu Toulava? Nebudeme nikoho nutit ani přemlouvat. Kdo pochopí, že je na čase investovat práci a peníze nejen do svého díla, ale také do společného, ten bude mít náskok. Vždyť tady jde o naše peníze a naši prosperitu a budoucnost. Podívejte se do Rakouska, Švýcarska nebo Francie, ti už dávno pochopili, a také proto jsou o pořádný krok před námi. Chceme poděkovat těm, kteří už s námi tu kárku tlačí a pozvat ty váhající ke společnému stolu s názvem Toulava.


www.toulava.cz

Toulavské listy 2014

3

U nás to žije T

Regionální produkty

řeskot mečů, barevné praporce, korbele plné piva, stoly, které se prohýbají pod tácy s vepřovým masem a dalšími pochoutkami, jemný zvuk středověké píšťaly, dunění bubnů, hrdelní hlasy dávných bojovníků. Zdá se vám, že jste se ocitli ve středověku, ale ve skutečnosti jste na Housově mlýně ve středověkém skanzenu pod hradbami Tábora. “Tohle místo jsem našel náhodou. Připravovali jsme festival Táborská setkání a kůň se mi zatoulal ke starému mlýnu pod hradbami. Hned jsem si řekl - to je ono,” vypráví o založení skanzenu šermíř a choreograf Petr Nůsek, který v mlýně i bydlí. Od té doby vybudoval magické prostory, kam v létě můžete zajít s dětmi na husitské hry, slavit během celého roku keltské svátky nebo si prohlédnout filmovou zbrojnici. Letos se občanské sdružení Housův mlýn - údolí historie stalo členem Toulavy. Nepatří však zdaleka k jediným toulavským atrakcím a podnikatelům, kteří Toulavu podporují. Toulava pulzuje životem po celý rok, má mnoho tváří a vždycky je tu co dělat. Jedním z podnikatelů, který stál u zrodu Toulavy, je Pavel Hejhal z ADVENTURE GOLF Počepice. V areálu uprostřed kopců Sedlčanska si můžete zahrát adventuregolf,

Medové perníčky

Božena Kabíčková, Borotín

Včelí med

Ondřej Čichovský, Borotín

Bylinky a zelenina Biofarma Mlýnec, Smrkov

Vinuté perle

Hana Junová, Chotoviny

Kraslice

Jitka Novotná, Nový Kostelec

Med

Petr Písařík, Horní Borek

Hotel Monínec

Monínec, Sedlec - Prčice FOTO: ZDEŇKA HANÁKOVÁ

Rytíři, med i šperky přenocovat či navštívit místní restauraci s orginálním medovým pečivem. “Myšlenka Toulavy se plně ztotožňuje s tím, o co se od založení naší firmy snažím. Podpoření a zvýšení zájmu veřejnosti o tento krásný region,” říká Hejhal. “Naše rodinná firma byla založena v roce 1987. V počátku jsme se zaměřili pouze na výrobu medového pečiva - perníku v rodinném domě. Po vstupu ČR do EU jsme museli postavit novou výrobnu. Ta přinesla nové možnosti a následovalo vybudování prodejny, restaurace, ubytování a sportovního areálu s adventure golfem,” popisuje Hejhal vznik jedné z toulavských firem, které získaly značku TOULAVA - regionální produkt. Tato značka je udělována výrobkům spotřebního charak-

teru, přírodním a zemědělským produktům, uměleckým dílům a ubytovacím a stravovacím službám, které jsou jedinečné ve vztahu k území turistické oblasti Toulava. Certifikace probíhá dvakrát ročně a podrobnosti najdete na webových stránkách maskrajinasrdce.cz. Značku získala i Hana Junová, která v Chotovinách vyrábí vinuté perle. Ve světě, hlavně v západní Evropě a Americe, je výroba vinutých korálků velmi rozšířena. V České republice si vinuté perle moderního vzhledu teprve své stálé místo hledají. “Na Táborsku obecně mnozí lidé netuší, že něco takového, jako vinuté korálky, vůbec existuje. Historicky se zde toto řemeslo nevyskytovalo, takže zde vlastně zakládám novou tradici,” říká Junová, která si

Členové TOULAVA o.p.s.

DSO Soběslavsko NYPL s.r.o. Hotel Hrazany Město Sedlec-Prčice Monínec, s.r.o. MAS Lužnice, o.s. Město Bechyně Město Krásná Hora n. Vlt. Město Sedlčany REGIO projekt, s.r.o. Hotel Gold Chotoviny Parkhotel Mozolov Housův mlýn - údolí historie, občanské sdružení Josef Jungmann Muzeum čokolády a marcipánu Tábor

značku pochvaluje. “Mimo jiné mi také zapojení do tohoto projektu dalo mnoho kontaktů s velkým množstvím zajímavých lidí,” dodává. Nové atrakce, které jinde neuvidíte, v Toulavě přitom stále vznikají. Třeba od loňska funguje na Kovářovsku originální park s názvem Zeměráj. Území Zeměráje zahrnuje celkem devět hektarů, skládá se především ze sítě stezek doplněných starou slovanskou vesnicí, různými zábavnými a naučnými prvky a zároveň výhledy na malebná zákoutí jihočeské krajiny, kterou se majitelé snaží navracet do přirozené podoby. Hlavním lákadlem je kilometr dlouhá a v České republice jedinečná stezka naboso, která vede přes nejrůznější přirozené přírodní povrchy a je dotvořená řadou interak-

Medové pečivo

Pavel Hejhal, Počepice

Kvasový chléb

Pekárna Křepenice, Křepenice

Čerstvé těstoviny tivních stanovišť věnovaných místní fauně a flóře. Právě místní podnikatelé s novými nápady a “tahem na branku”, kteří jsou spjati s místním krajem, patří k základním stavebním kamenům Toulavy. Jsou to oni, kteří se starají o to, aby se tu návštěvníci měli dobře, odnesli si z Toulavy nezapomenutelné zážitky a rádi se sem vraceli. Proto také v Sedlčanech Toulava pořádala pětidílný seriál setkávání podnikatelů, představitelů měst a obcí a neziskových organizací. Kromě představení Toulavy a její regionální značky či novinek z příprav její strategie docházelo i ke sdílení zkušeností, diskutování o možnostech spolupráce a začala tu i dlouhá cesta příprav turistické karty.

Jan Jiráček, Sedlčany

Řezbářské práce

Václav Křížek, Křepenice

Vrchotický kapr

FOREST-FISH, Vrchotice

Pečivo a cukroví

Pekařství a cukrářství Stáňa, Malá Hraštice

Fresh pralinka

Muzeum čokolády a marcipánu Tábor

Hotel GOLD Chotoviny Chotoviny

Restaurace Židovna Vysoký Chlumec

Rozhovor: Jaroslav Krejčí

My tu naši Toulavu skutečně postavíme

B

ývalý starosta Sedlce-Prčice, vizionář, který si vymyslel stavbu sjezdovky uprostřed středních Čech, což také uskutečnil, si vysnil i Toulavu. Jeho další sen právě nabývá skutečné podoby. Jak se Toulava vlastně rodila? Když máš vizi a chceš ji naplnit, musíš jít a hledat ty správné apoštoly, kteří ti pomohou myšlenku podávat dál a tu vizi prostě natvrdo odpracovat. Hodně nám napověděli sami lidé, kteří náš kraj již poznali a jezdí k nám už léta. Říkali nám, proč se trmácet až na Šumavu, když tady kousek od Prahy máme vlastně takovou malou Šumavu. Mám radost, že starostové obcí, a je jich v Toulavě více než 150, většinou ihned poznali, že se jedná o dobrou a prospěšnou myšlenku.

V Táboře na radě města jsme absolvovali první úspěšnou zkoušku bojem. Tábor musím za pomoc (nejen při rozjezdu) pochválit. Ostatně místostarostka Lenka Horejsková a vedoucí Odboru kultury a cestovního ruchu na Městském úřadě Jana Lorencová patří od začátku k pilířům. Nesmím zapomenout na Luboše Mudru, který je autorem názvu Toulava. Když jsme u toho Tábora, jak tam vnímají budoucnost tohoto projektu? Myslím, že v záplavě svých vlastních starostí a radostí si ani pořádně neuvědomují, jaký společenský a možná i politický zisk mohou z tohoto projektu v budoucnosti vytěžit. Jde sice jen o cestovní ruch, ale když vidím, jak velké území se přihlásilo

k Táboru jako přirozenému lídrovi oblasti, tak jenom neprozíravá reprezentace města by tento potenciál nevytěžila. Kde jste sehnali první finance na rozjezd? Prostě jsme se sešli a založili obecně prospěšnou společnost, která teď funguje jako destinační management Toulavy. Monika Hienlová, s kterou jsme s Toulavou začínali, a její parťáci z místních akčních skupin za to pořádně vzali. Vymysleli, napsali žádost o dotaci a díky projektu spolupráce získali důležité peníze na letošní rozjezdovou propagační kampaň Toulavy. Další prostředky jsme získali darem od velkých firem, které mají vztah k našemu kraji a projektu věří. Neméně důležitým zdrojem byly vs-

tupní poplatky zakladatelů a členské příspěvky členů TOULAVA o.p.s. A co stát a kraje, pomáhají vám? Cestovní ruch není zrovna tou nejvíce oblíbenou disciplínou vládnoucích garnitur. Nový zákon o podpoře a řízení cestovního ruchu je zaparkován na Ministerstvu pro místní rozvoj už dost dlouho. Věřím, že nová šéfová ministerstva - paní Věra Jourová - s tím pohne a dočkáme se konečně toho, že podpora cestovního ruchu bude mít jasná pravidla pro všechny jeho aktéry. Rakousko je v tomto před námi asi tak o 20 let. Musíme si jít naproti, stát a kraje z vrchu a my zespoda. Co děláš a čím se teď živíš? Už skoro dva roky jsem důchodce s vytížením na plný úvazek. Řekl

Toulavské listy: Hlavní editor a výroba - Jan Sochor, Texty - Veronika Havlíková, Jan Sochor, Jaroslav Krejčí, Korektury - Veronika Havlíková, Grafika - Jan Sochor, Grafická mapa - Reklamní ateliér s.r.o., Tisk - ABC Tiskárna Chotoviny, Kontakt - info@toulava.cz

bych, že tak silnější polovinu času věnuji mateřskému Monínci, kde jsme přesně před dvaceti roky s rodinou od píky začínali. Hodně času a energie poslední dva roky dávám naší nové Toulavě. Obojí má smysl, baví mě to a jsem moc rád, že mi to tak zajímavě osud připravil. Asi mám velké štěstí na lidi a hlavně na svou velkou rodinu. Pokud ti život nepřihraje ve správný čas ty správné lidi, sám prostě ty velké sny nenaplníš ani náhodou. Věříš, že se to vše nakonec povede? Věřím… Víra má velikou sílu, mám to vyzkoušené, protože několik pokusů už jsem v životě absolvoval a většina snad byla úspěšných. Myslíme to vážně, my tu Toulavu skutečně postavíme.


4

Toulavské listy 2014

www.toulava.cz

Nej...

Sedlčanské vyhlídky

...známější

Zelené kopce a výhledy do krajiny Krajina kolem Sedlčan se vlní od prčického dolíku přes Javorovou skálu až ke strmým břehům řeky Vltavy nad Orlickou přehradou. Zelené kopečky se střídají s remízky, doliny ukrývají zapadlé vesničky a cesty lemují staré kamenné kříže z dob Keltů. Není divu, že právě tady, ve zvlněné krajině v nejsevernějším výběžku Toulavy, je nejvíce nádherných výhledů do krajiny. Zelené vlny kopců můžete obdivovat z Onoho Světa nebo z Kuníčku na Petrovicku. Když se necháte v lyžařském areálu na Monínci vyvézt sedačkovou lanovkou na vrchol sjezdovky pod Javorovou skálu, naskytne se vám výhled na souměstí Sedlec-Prčice, které leží na dně mísy ohraničené kruhem kopců. Jedinečný pohled na Vltavu poskytnou Albertovy skály a další místa vysoko nad řekou. Dominantou celého kraje je potom hrad Vysoký Chlumec, který vystupuje z krajiny jako tichý strážce a přehlíží celé Sedlčansko ze severu na jih a z východu na západ.

Kozí hrádek Ač je rozlohou nevelký a několik století byl v lese ztracený, učili jsme se o Kozím hrádku všichni v hodinách dějepisu. A i těm, co zapomněli, to jméno něco říká. V roce 1414 tady kázal Mistr Jan Hus a dal tak podnět ke vzniku husitské revoluce.

FOTO: MARTIN STECKER

...vyšší Javorová skála Nejvyšším vrcholem Toulavy je Javorová skála. Vypíná se 723 metrů nad mořem. Jižně od vrcholu se nachází 150 let stará roubenka přemístěná sem ze Sněžky, v níž sídlila poštovna České pošty Sněžka. Na východ od vrcholu je horní stanice 1078 m dlouhé lanové dráhy lyžařského areálu Monínec, místní sjezdovka je druhou nejdelší osvětlenou v ČR.

...větší

7

Divů Toulavy

Husova kazatelna Žulových kamenů jsou na Sedlčansku stovky. Ten největší mezi nimi ale určitě nepřehlédnete. Je 4 m dlouhý a je největším viklanem v celé ČR.

...delší

Sedlčany

Stezka na Onen Svět Nejdelší naučná stezka v ČR je 66 km dlouhá. Začíná v Týně nad Vltavou a končí u turistické chaty Onen Svět na Kovářovsku. Stezka vede údolím Lužnice a potom krajinou kolem Milevska.

...slavnější Pochod Praha-Prčice To takhle sedí zakladatelé pochodu a marně si lámou hlavu nad nějakým atraktivním cílem okolo 70 km od Prahy, aby se trasa dala ujít za denního světla. A do toho paní Dvořáková prohlásí: “Je čas na oběd, běžte s tím už do Prčic!”. Tak vzniká nejslavnější dálkový pochod s nejdelší nepřerušenou tradicí v České republice.

...zachovalejší Stádlecký most Na Lužnici k vesnici Stádlec se dostal z původního umístění na Vltavě až v roce 1975. Je posledním Mohykánem z empírových řetězových mostů v České republice a nutno dodat, že i ojedinělým mostem tohoto druhu v Evropě.

...vyhledávanější Planá nad Lužnicí Je jen málo míst, kde trávilo dovolenou tolik známých osobností. Planou si oblíbili T. G. Masaryk, Franz Kafka, Václav Čtvrtek, Karel Lamač, Josef Kemr či slavný herecký rod Hrušínských.

...větší umělec František Bílek Františka Bílka nebesa obdařila všestranným výtvarným talentem, který mu přinesl trvalé postavení mezi předními evropskými symbolisty. Jeho dílo můžete obdivovat v Táboře, a to nejen v podobě Husova pomníku, i v jeho rodném Chýnově.

Klášter Milevsko Románský skvost jižních Čech Milevský klášter patří k nejhodnotnějším památkám v Čechách, postaveným v románském slohu. Jedná se o nejstarší klášter a jedinou románskou baziliku v jižních Čechách. Zároveň jde o jednu ze tří nejcennějších románských staveb u nás. Klášter oplývá jedinečným geniem loci, díky němuž si návštěvníci mohou vychutnat nezapomenutelnou atmosféru tohoto místa. V současné době klášter slouží nejen církevním účelům, ale stává se také dějištěm řady kulturních akcí. V areálu sídlí děkanství, Milevské muzeum a farní charita. Od roku 2008 se Milevský klášter může navíc pyšnit titulem národní kulturní památky. Klášter se nachází na severním okraji města. Už za svého založení byl klášterní areál spojován s řádem premonstrátů. Přezdívalo se mu Jarlochovo Milevsko podle jeho prvního opata Jarlocha (Gerlachus), který je považován za jednoho z pokračovatelů Kosmovy kroniky. V dobách svého vzniku byl klášter považován za centrum duchovního, kulturního a hospodářského života v kraji, a to i přesto, že musel v průběhu své existence čelit řadě dramatických situací.

Milevsko Tábor

Planá nad L

FOTO: FOTOSOUTĚŽ - JAROSLAVA FAČKOVCOVÁ

Bechyně

Bechyně a řeka Lužnice Lázně, voda i slavný most Američané mají Grand Canyon, Češi Bechyni. Vodáky opěvovaná řeka Lužnice se tu prodírá hlubokým skalnatým údolím až pod majestátní stěnu, na které stojí toto lázeňské městečko a jeho malebný zámek. Do zeleného údolí Lužnice a přímo na Bechyni nejlépe uvidíte z technického skvostu - železobetonového mostu Duha. Za svého vzniku v období první republiky byla Duha nejvyšším železobetonovým mostem v zemi. Ve své době most pomohl originálně vyřešit narůstající požadavky dopravy a průmyslu, když vytvořil novou cestu přes Lužnici pro pěší, železniční (vede přes něj první elektrifikovaná trať v ČR postavená Františkem Křižíkem) i silniční dopravu. Stejnými způsoby se na něj můžete dostat i dnes a vězte, že to bude stát za to. Nejstarší památkou lázeňského městečka je rozsáhlý hrad postavený už Přemyslem Otakarem II. Dnes by vám ale jeho hledání asi dalo trochu práce, je totiž zároveň nejstarším a základním pilířem renesančního bechyňského zámku - jednoho z nejkrásnějších v ČR. Ze tří stran původní hradiště chránily hluboké zářezy Lužnice a Smutné, na severu pak městské hradby s několika baštami. Nejlepší pohled je na ně dnes ze židovského hřbitova či Parkánové ulice. Celou sbírkou architektonických skvostů je bechyňské náměstí. Přehlídce měšťanských domů včetně toho U Bílého zvonu tu dominuje kostel sv. Matěje. V těsném sousedství náměstí na vás čekají další perly – františkánský klášter, židovský hřbitov, kostel sv. Michala, o kousek dál potom městské lázně. Samostatnou kapitolou je řeka Lužnice. Mezi Táborem a Bechyní si můžete na kánoi vychutnat její nejhezčí úsek ve skalnatém kaňonu. FOTO: FOTOSOUTĚŽ - MARTIN OKROUHLICA


Toulavské listy 2014

www.toulava.cz

Co pro mě znamená Toulava

Stříbrné stezky Mladovožicka Zapomenutý ráj V okolí Ratibořských Hor a Mladé Vožice byly podle dobových záznamů v období od 16. do počátku 20. století těženy stříbrné rudy. Dolování významně ovlivnilo historii i utváření charakteru území. Dosud jsou v krajině patrné haldy, důlní stavby, vodní díla a další pozůstatky těžební činnosti. Montanisté považují tuto oblast za jednu z nejzachovalejších svého druhu v České republice. S unikátní těžbou stříbra na Mladovožicku vás seznámí naučná cyklostezka Stříbrná osmička. Je dlouhá 50 kilometrů a provede vás všemi zajímavými a krásnými místy tohoto zapomenutého kousku Čech. Navštívíte i samotnou Mladou Vožici. Svým okolím, horskou polohou a zejména i svým “Hradem”, návrším, na němž v dobách dřívějších stával skutečný hrad jako sídlo královského statku, připomíná Mladá Vožice alpské sídlo arcibiskupské. Nedaleko od Mladé Vožice, mimo trasu Stříbrné osmičky, se potom vypíná k nebi věž hradu Šelmberk, z které přehlédnete nejen celé Mladovožicko, ale otevře se vám pohled i na mytický vrch Blaník.

Miloslav Vlk

kardinál

FOTO: KAREL NOVÁČEK

Chýnovská jeskyně Mramorový labyrint Chýnovská jeskyně, jedna z největších přírodních zajímavostí Čech, je zasazená do krásné okolní přírody a vypíná se nad kotlinou bývalého lomu. Tu pravou nádheru ale skrývá ve svém nitru, severovýchodně od městečka Chýnov, v kopci zvaném Pacova hora. Systém Chýnovské jeskyně tvoří krystalický dolomitický vápenec, a proto tu nehledejte krápníky, ale nechte se okouzlit hrou barev a roztodivných útvarů. Najdete tu Purkyňovo oko, Žižkovu střelbu nebo podzemní jezírko a ještě se seznámíte s čertem, drakem a čarodějnicí. Zasloužilou dámou je jeskyně i z pohledu návštěvníka, neboť byla zpřístupněna veřejnosti na našem území jako ta první. Od jejího objevení, ke kterému se váže zajímavý příběh, tak uplynulo více než 150 let! Jeskyně se postupně vytvořila v několika výškových úrovních, a tak je skutečným mramorovým labyrintem. Evropského významu dosahuje díky své populaci netopýra velkého a právem nese titul národní přírodní památky. FOTO: SPRÁVA JESKYNÍ ČR

Staré město Tábor Mladá Vožice

Lužnicí

Historický klenot Toulavy Tábor se jako třpytivý šperk vypíná na skalnatém ostrohu nad řekou Lužnicí. V křivolakých uličkách starého města se rázem přenesete do minulosti, dýchne na vás ta pravá atmosféra středověku. Jak by také ne - v husitské pevnosti, která odolávala všem útokům se procházel slavný vojevůdce Jan Žižka. Město patřilo po husitských válkách k nejbohatším v celém Českém království. Svou silou vás ohromí městské hradby s hradem Kotnov, který stráží cestu směrem k Bechyni. Už při pohledu na město z dálky určitě upoutává děkanský chrám, vypínající se na nejvyšším bodě Žižkova náměstí, který stojí nedaleko honosné pozdně gotické radnice. V jejích prostorách se můžete ponořit do husitské historie, obdivovat výzdobu Gotického sálu (druhého největšího v ČR) nebo odsud sestoupit do táborského podzemí. Na věži radnice pak uvidíte zdejší raritu – táborský orloj s 24 číslicemi a jedinou hodinovou ručičkou. Vojenský charakter města nezapře jeho opevnění. A pokud dostanete chuť osvěžit procházku trochou přírody, navštivte park Pod Kotnovem nebo Holečkovy sady. Lipová alej vás odsud dovede příkrým svahem k poutnímu mariánskému kostelu v Klokotech. Kostel, jenž byl patrně inspirován dílem architekta Jana Santiniho, byl postupně doplněn o ambity a kaple, čímž vznikl mimořádně působivý komplex ve tvaru dvojitého kříže, který je schopný se srovnávat i s největšími architektonickými skvosty evropského baroka. Tábor však není jen historický skanzen. Je to živé moderní město, kde najdete množství útulných kaváren a hospůdek i atrakce jako je Muzeum čokolády a marcipánu nebo Muzeum Lega. Každý rok se tu koná řada festivalů a slavností. Největší z nich jsou Táborská setkání v polovině září. FOTO: PETR MAREŠ

Selské baroko Nejkrásnější české vesnice Úrodný kraj se v létě leskne zlatem, jasnou zelení a tmavými pásy temných lesů. Krajina jihočeských pohádek - z polí tu voní obilí, z lesa borová smůla a od Blatské stoky bahno a napitý mech. Po kraji jsou rozeseté vesničky, kde jako by se zastavil čas. Na levém břehu Lužnice mezi Veselím a Soběslaví za nízkým hřebenem je krajina rovná jako tabule. Ale když se sem vydáte, dostanete se na Blata a rázem jako byste se ocitli v jiném světě. Blaťáci byli velmi bohatí a velmi pyšní a vyhlášené jsou i jejich kroje, zdobené bohatými výšivkami. Lidé na Blatech žijí už od středověku, kdy Rožmberkové nechali postavit Blatskou stoku, která zdejší kraj částečně odvodnila a tím i zúrodnila. Ovšem největší slávu si místní vesnice zažily v 19. století. Z té doby také pochází většina domů ve stylu selského baroka, které svými bílými a okrovými štíty tu s kytičkou, tu s křížkem zdobí návsi pohádkových vesnic, které jsou jedny z nejkrásnějších v Česku. FOTO: PETR MAREŠ Další zajímavosti najdete na našich webových stránkách:

5

www.toulava.cz

Můj domov... Chyšecko a vůbec širší zdejší kraj – mohl bych vyjmenovat další místa – Milevsko, Kovářovsko, Písecko, Jistebnicko, ano až k Sedlci – tento kraj pokládám za svůj domov, kde jsem prožil své dětství a mládí. Před těmi 60 až 70 léty jsme ten kraj vnímali trochu jinak, jako velmi blízký, protože za války nebylo tady v kraji ještě mnoho soukromých ani veřejných dopravních prostředků, takže jsme chodívali často i dosti daleko pěšky: Ze Záluží do Milevska, do Líšnice, na pouť do Sepekova, mnohokrát z Heřmaniček do Chyšek, když jsme jezdili z Českých Budějovic z gymnázia domů, nebo do Kovářova, kde bydlela moje teta. Byl jsem zakotven u nás ve vsi v Záluží. Lidé k sobě měli blíž. Televize nebyla, sousedi k nám chodívali “na besedy”, prostě “popovídat si” a naopak. Tatínek hrál na harmoniku, někdy se společně při tom zpívalo. Styl života byl jiný – pracovalo se na poli často vedle sebe – do života sousedů bylo vzájemně daleko “více vidět”. Když to řeknu současným jazykem, mezilidské vztahy byly ve srovnání s dneškem odlišné, bližší. Spolu s dětmi ze vsi jsme denně chodili do Chyšek do školy pěšky, v létě, v zimě. A já si vzpomínám, že jsem občas chodíval i ve dřevákách nebo “podělávkách”, které mi tatínek sám udělal. A nebyl jsem sám. Ve škole jsme se setkávali s dětmi ze širokého kraje. I chyšecký kostel byl důležitým místem vzájemného setkávání lidí. Po bohoslužbě se na návsi nebo v hospodě ještě dlouho povídalo. Doma jsem byl jako chlapec velmi angažován v pomoci rodičům nejen na poli a louce, ale také v malém hospodářství. Rodiče mě drželi k práci, k povinnostem, k nejrůznějším úkolům. I když se mi to tehdy nelíbilo, bylo to důležité pro mou životní formaci. Na jaře a v létě bylo denní povinností po příchodu ze školy hnát pár kraviček, které jsme měli, na pastvu někam okolo Záluží. V roce l946 jsem odešel z domova – jak maminka říkávala: “do světa” - na studia a už jsem se natrvalo domů nevrátil. Když jsem se pak připravoval na kněžství, lidé z kraje mě doprovázeli modlitbou. A pak v roce 1968 jsem spolu s farností i širším okolím slavil na náměstí v Chyškách svou primici. To, co jsme v dětství a mládí prožili a zažili, se hluboce vtisklo do našeho nitra a to zůstává. A bylo toho mnoho. Je běžné, že se ve stáří vracejí vzpomínky a musím říci, že jsou to vzpomínky milé a radostné na tyto prožitky i na kraj, ve kterém jsem prožil své dětství, a s vděčností vzpomínám i na lidi, se kterými jsem toto období svého života prožíval.

Václav Klaus bývalý prezident ČR Jsem rád, že se tento překrásný kus české, zdráhám se říci jihočeské nebo středočeské, krajiny díky iniciativě pár nadšenců zaslouženě stává turistickou oblastí, kterou nazvali Toulava. Tento nádherný kraj je pevnou součástí mého života od samotného počátku. Své první letní prázdniny jsem strávil ve věku šesti týdnů v Kamenné Lhotě u Borotína, dvě desetiletí jsme s rodiči jezdívali na pravidelný dvouměsíční “letní byt” do Sudoměřic u Tábora a od roku 1971 máme chalupu v nedalekých Prudicích. Teď navíc jezdím lyžovat na krásný (a perfektně spravovaný) Monínec. Tento kraj jsem objevil už dávno a moc si přeji, aby ho objevili tisíce či lépe desetitisíce dalších našich spoluobčanů.

Michal Dlouhý herec Kraj kolem Tábora mám rád. Každý rok jezdíme do místních lesů pod stan s partou a houfem našich dětí - a že je jich pořád víc. Jsou to mnohdy nezapomenutelné zážitky. A ten klid a pohoda, prostě nejlepší dovolená, na kterou se těším celý rok. Pochází odtud také rodina mé ženy, která nedá na místní kraj dopustit.


6

Toulavské listy 2014

www.toulava.cz

Pěšky, na kole nebo na sněhu Údolím Lužnice Úsek z Tábora do Příběnic je na celé řece Lužnici nejkrásnější. A že pěšky je to po jejích březích neméně úchvatné než na lodi, věděli už naši turističtí předkové. Vyznačili tu totiž s přispěním hraběte Harracha v roce 1895 jednu z prvních tras v celém kraji vůbec. Stezka byla vybudována po kamenných terasách, prolámána skalami a opatřena mostky i lavičkami. Ve stopách otců turistiky stejnými místy dnes můžete jít i vy. Červená trasa začíná u táborského nádraží, ale rychle utíká z města. U řeky vás jako první přivítá studánka Eleonora s vydatným zdrojem pitné a chutné vody, hned vzápětí pak potkáte pomníček c. k. vrchního rady Jánského a Domečkovo zátiší. Věřili byste, že se tu turisté ukrývali před nepohodou už před sto lety? Pokud byste si náhle rozmysleli cíl cesty, můžete za Vlčím dolem odbočit na Harrachovu lávku. Jestli vás začátek trasy ale pouze navnadil, můžete si být jistí, že na další zajímavosti nebudete dlouho čekat. Okolo několika starých mlýnů a

Na lyžích na Monínci polostržených jezů, které jsou za dobré vody vodáckou lahůdkou, totiž brzy dojdete k unikátnímu skalnímu tunelu. Je dlouhý 30 m a vznikl za první republiky. Pozor dejte při přecházení ochozu, který je odvážně zavěšený na Příběnické skále. Za ním už na vás vykoukne penzion a chata. Můžete se tu občerstvit a vyšplhat se ke zřícenině hradu Příběnice a stočit svoje kroky do Malšic na vlak nebo autobus.

Lyžařský areál Monínec je ideální místo pro trávení zimní dovolené. Když sem zajedete na víkend, můžete jeden den projíždět sjezdovku a druhý den vyrazit na běžky. Hned v sousedství totiž začíná síť udržovaných běžkařských stop Čertovo břemeno. Vyvezte se sedačkovou lanovkou na vrchol sjezdovky a tady už můžete nastoupit na běžkařskou trasu, která vás z Javorové skály zavede do romantické vesničky Ounuz, kde ještě stojí staré roubenky z dávných časů.

Výlet

Výlet

Start: Tábor

Start: Monínec - konečná lanovky

Cíl: Příběnice, Malšice Trasa: 10,5 km po červené značce podél Lužnice

Přes: Ounuz – Cunkov – Alenina Lhota – Na Skalkách- Jistebnice - Sv. Magdaléna – Na Hranicích Nadějkov - Busíny - Ounuz

Občerstvení: Harrachovka (přejít lávku), Příběnice, Malšice

Cíl: Monínec Trasa: 20 km po značených běžeckých trasách

3 nejhezčí výlety S hradem v zádech Sedlčansko je jako stvořené pro výlety na kole. Zvlněnou krajinou jižně od Sedlčan se prolíná okružní trasa, na které se budete neustále setkávat s dominantou celého Sedlčanska – vysokochlumeckým hradem. Budete překvapeni, že vás doslova “nespustí z očí” a co chvíli se vám objeví na obzoru. V dobách své největší slávy bylo chlumecké panství jedním z největších v Čechách a dočkalo se

Občerstvení: Cunkov, Jistebnice, Nadějkov, Monínec

FOTO: FOTOSOUTĚŽ - MICHAL ARNOŠT, MAS SEDLČANSKO, HOTEL MONÍNEC

Výlet Start a cíl: Sedlčany i renesančních úprav. Na rozdíl od řady historických staveb obdobného charakteru se v jeho komnatách nezastavil čas. I v současnosti totiž slouží svému původnímu účelu, a sice obývání. Jeho majiteli jsou manželé Arco – Zinneberg. Ze Sedlčan vás trasa vyvede do přírody mezi výběhy pro koně i další chovná zvířata a bez větší námahy vás sveze až do Jesenice. Pokud ve vás následné stoupání do Nedra-

Přes: Janov – Dohnalova Lhota – Mezné – Jesenice – Nedrahovice – Nové Dvory – Libčice – Nechvalice – Veselíčko – Počepice – Vysoký Chlumec – Libíň Trasa: 34 km po značených cyklotrasách Občerstvení: Jesenice, Počepice, Vysoký Chlumec, Sedlčany

hovic vzbudí obavy, jak náročná cesta kopcovitým terénem vás čeká, můžete na tomto místě zvolit její kratší variantu. To byste se ale připravili o spoustu krás! Ještě na konci Nedrahovic můžete porovnat s realitou malbu vysokochlumeckého hradu, která zdobí budovu mysliveckého domu. Kamenice se vám pochlubí svou starou, jak jinak než kamennou, lávkou u zdejší kapličky. Námahu při stoupání do obce se zvláštním názvem Úklid zmírní pohled na hradní dominantu a následně odmění příběh Husovy lípy, kde podle pověsti učenec kázal. Vaši další trasu bude lemovat

stará stoka, která odvádí vodu z Novodvorského rybníka. Zvlněné Sedlčansko vám dá okusit ještě trochu svých vrchů a od mokřanské kapličky už k vám bude vstřícnější. U Veselíčka se určitě nezapomeňte zastavit u odpočinkového místa, je odsud totiž jedinečný výhled do kraje. Dohlédnete až do Sedlčan a samozřejmě k nepřehlédnutelnému hradu. Cestu do Vysokého Chlumce kromě něj zdobí dvě sochy svatých, přímo v obci můžete navštívit zdejší skanzen a cestou podhradím budete míjet lobkowiczký pivovar. Návrat do Sedlčan už je jen pomyslnou třešničkou na dortu, protože závěr trasy tvoří téměř výhradně klesání.

Nedaleko za Ounuzí je v lese skryt osamělý balvan, podle kterého dostala celá běžkařská oblast svůj název - Čertovo břemeno. Prý jím chtěl zničit satanáš kostel v Nadějkově, kam se na cestě také podíváte. Nestihl to však před rozbřeskem, a tak ho upustil. Pokračujte přes Cunkov kolem ohrady s bizony k Alenině Lhotě, kde je (v té době zasněžený) golfový areál. Odtud vás čeká cesta přes pole otevřenou krajinou až do Jistebnice, kde sundáte lyže a občerstvíte se, abyste nabrali síly na další cestu. Dominantou Jistebnice je kostel sv. Archanděla Michaela, na místní faře byl nalezen slavný Jistebnický kancionál s písní “Ktož jsú boží bojovníci”. Z Jistebnice vyšlápnete kopec ke kapli sv. Magdalény, odmění vás úchvatný výhled do kraje s temelínskou elektrárnou na vzdáleném obzoru. Z Magdalény pokračujte do Nadějkova a odtud přes osady Boučí a Busíny zpět k Ounuzi.

Toulavské kořeny L

idé z území Toulavy měli vždy sobě vlastní smysl pro svobodu a nezávislost. Možná by se dalo říct, že vždycky byli tak trochu kverulanti. Celé to vlastně způsobil Mistr Jan Hus. Když musel odejít z Prahy, zamířil do jižních Čech, kde mu azyl poskytli Ctibor a Jan z Kozího. Hus tu potom kázal, jak sám napsal “na mezích, podle hradu a mezi ploty”, a tak se jeho myšlenky začaly šířit nejen v Praze, ale i mezi prostým lidem. Nedlouho poté vzal prostý lid spravedlnost do svých rukou a založil město Tábor. Kromě spravedlnosti vzal do svých rukou také okované cepy, sudlice a další zbraně a s lítým řevem vyrazil proti “nevěřícím”. Jak to dopadlo, víme. První kverulantsví, které strašilo nejen české pány, ale ce-

lou Evropu, bylo na světě. A začalo to v Toulavě. Tím to však neskončilo. Tábor byl ještě dlouho po bitvě u Lipan druhým nejmocnějším městem v Čechách a několikrát prokázal svou vzpurnost. O svá četná privilegia a majetek přišel až roku 1547, kdy město odmítlo vojenskou pomoc českému králi Ferdinandovi I. v tažení proti německým luteránům. I za 30leté války byli táborští neposlušní a připojili se na stranu proticísařskou. Vtlouct místním do hlavy, že musí někoho poslouchat, se však nepovedlo. Kraj plný kamenitých pastvin, který je v oblasti na sever od Tábora v Českém Meránu a na Mladovožicku charakterizován vyšší nadmořskou výškou, nebyl příliš úrodný. Proto se mu také říkalo Kozácko - jedna

FOTO: HUSTITSKÉ MUZEUM V TÁBOŘE

Země svobodných lidí tu byla od pradávna

verze mluví o tom, že jméno vzniklo kvůli častému chovu koz, protože nic jiného se tu chovat nedalo. Podle některých sahala země českých Kozáků až k Sedlčanům.

Lidé tu byli chudí a museli se spoléhat sami na sebe. Možná i proto byla v tomto kraji největší koncentrace takzvaných královských svobodníků v Českých zemích. Kdo

to byl královský svobodník? “Původu svobodníků se nelze najisto dopátrat. S určitostí víme, že ve 14. století se vyvinula třída venkovského lidu, osobně svobodného, příslušného přímo pod krále a nezávislého na žádné jiné vrchnosti. Nemuseli vykonávat robotu, na svých statcích mohli volně lovit zvěř, ryby a provozovat čižbu (tedy lov ptactva),” píše ve své knize Kořeny spisovatel a starokatolický farář Alois Sassmann. Prostě a jednoduše, nemuseli nikoho poslouchat, a tak si mohli žít po svém. Na tehdejší dobu věc nevídaná. Svobodníci měli také svou vlastní správu skrze “starší svobodníky”. A právě svobodníci z Táborska - koneckonců jich tady bylo nejvíc, především na Mladovožicku byly svobodnické i celé vesnice -

často šéfovali svobodníkům v celém Českém království. Však to taky pánům vadilo a snažili se svobodníky vymýtit. Nakonec to udělali svobodníci za ně. Jednoduše. Prostě zchudli. Kdo se však jmenuje Svoboda, Sedloň, Zeman, Křemen nebo třeba Straňák, má velkou šanci, že pochází právě ze svobodnického rodu. Takových svobodomyslných silných osobností má Toulava víc. Patřil mezi ně bezesporu Vítek z Prčice, zakladatel mocného rodu Vítkovců, z nichž pocházejí i Rožmberkové, slavný rybníkář Jakub Krčín, který se usídlil v Sedlčanech nebo historik August Sedláček, jenž byl nazván ve své době nejpilnějším Čechem. Potomci všech těchto lidí stále žijí mezi zelenými kopci a údolími Toulavy.


www.toulava.cz

Toulavské listy 2014

V Toulavě se pořád něco děje

7

Co pro mě znamená Toulava Pavel Nový

herec

O západní části tohoto regionu se zpívá v naší hymně. “Voda hučí po lučinách, bory šumí po skalinách...”. Jinak se tato oblast nazývá také Středočeský žulový masiv a těžila se zde odjakživa kvalitní žula, na které mimochodem stojí i mé obydlí. Ten kraj protíná přepůvabná kráska, zovoucí se Vltava. Je to sem z Prahy co by kamenem dohodil a zbytek dojel nejlépe na kole a třeba rovnou do Prčic. Je zde Krásná Hora, ale také Česká Sibiř, kde se nechá kousek od Prahy, na Monínci, báječně lyžovat. Tak bych mohl pokračovat ve chvále klidně dále. Žiji tu a přijde mi to jako v ráji. Nejbližší fabrika je v Plzni a to je ještě oddělena Brdy.

Jana Krausová

herečka a výtvarnice K této oblasti mám vřelý vztah už od mládí, kdy jsem navštěvovala rodinu herce Jaroslava Vojty (znáte ho jistě z filmů pro pamětníky) v Horní Líšnici nedaleko Orlické přehrady. Když jsem začala malovat, nadále jsem navštěvovala jeho vnuka Jana Vojtu, který zde vede školu pro výtvarníky. Zalíbilo se nám tu natolik, že jsme si nakonec s Karlem Rodenem koupili zámek ve Skrýšově.

Martin Komárek FOTO: ARCHIV MĚSTA TÁBOR

Kalendář akcí v roce 2014 Sukovy Sedlčany

Léto nad Lužnicí

Sedlčany 27. 3. až 27. 5. 50. ročník mezinárodního hudebního festivalu, připomínajícího skladatele Josefa Suka.

Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí 13. až 27. 6. Festival plný kultury a zábavy - Kejklíři pod hvězdami aneb tajemné legendy ožívají, Oživené náměstí či Dračí lodě v Táboře, Vodnický den a Lužnický kaňoning v Plané nad Lužnicí nebo třeba Lužnická šlapka v Sezimově Ústí.

Pochod Praha – Prčice Prčice 17. 5. Nejznámější organizovaný dálkový pochod s nejdelší nepřerušenou tradicí v České republice.

Jihočeský folklorní festival Kovářov 29. 5. až 1. 6. Regionální folklorní festival, jedinečný svého druhu v Jihočeském kraji, se zaměřením na umělecký rozvoj folklorních souborů. Připraven je i lidový jarmark, řemeslné dílny či slavnostní průvod.

Zlatá Šlapka Mladovožicko 31. 5. Oblíbená cyklistická soutěž pro každého a příjemný výlet jarní krajinou Mladovožicka.

Městské slavnosti ROSA Sedlčany 20. až 22. 6. Tradiční sedlčanské městské slavnosti připomínající údajné vítězství sedlčanských nad Žižkou a 720 let města Sedlčany.

Open Air Musicfest Přeštěnice 27. až 28. 6. 14. ročník legendárního hudebního festivalu uprostřed jihočeských luk a hájů.

Duhafest Bechyně Bechyně, klášterní zahrada 28. 6. Nejbarevnější jihočeský hudební festival v romantickém

prostředí klášterní zahrady, který vznikl propojením Hodonicefestu a Jazzfestu.

Mighty Sounds Tábor, letiště Čápův dvůr 11. až 13. 7. Legendární festival – to nejlepší z punkrocku, rock’n’rollu, ska, reggae a spřízněné hudby.

Divadlo v trávě Bechyně 12. 7. Celostátní přehlídka souborů, které ke své produkci potřebují pouze svěží trávu.

Bohemia JazzFest Tábor 20. 7. Mezinárodní jazzový festival, jeden z největších v Evropě, propagující špičkový světový jazz v České republice.

Festival dobové kuchyně Zřícenina Šelmberk 2. až 3. 8. Fetival, který vám umožní nahlédnout pod ruce kuchařů z 5 dobových kuchyní a ochutnat z více než 20 navařených pochutin. Pečení chleba a vaření piva přímo na hradě.

Bartolomějské posvícení Milevsko 22. až 24.8. Tradiční posvícení.

Z jižních Čech a Moravy Chýnov 6. 9. Mezinárodní koncert dechovek.

Táborská setkání Tábor 12. až 14. 9. Mezinárodní historický festival, kde zažijete atmosféru středověku. Můžete si vychutnat tradiční hudbu, zpěv a veselení pod širým nebem.

Strmý vrch Chýnov 20. 9. 13. ročník populárních motocyklistických závodů.

Svatováclavské slavnosti Planá nad Lužnicí 26. až 28. 9. Městské slavnosti s průvodem a svatým Václavem na koni.

mistr Evropy v dřevorubectví

Pro mě je region Toulava vyloženě srdeční záležitost a jsem velký patriot. To platí jak v případě celé České republiky, tak hlavně Milevska a jeho okolí. Měl jsem možnost žít a pracovat v mnoha zemích po celém světě, ať už to bylo například Německo nebo Nový Zéland, ale žít se svojí rodinou a vychovávat svoje děti chci jedině tady.

Oleg Homola

fotograf, publicista a hudebník Jsem Pražák, ale vždycky mě to táhlo nejvíc do kraje okolo Tábora a nevěděl jsem proč. Když jsem pak v dospělosti poprvé zavítal na Monínec a na kole projel jistebnické kopečky, cítil jsem se, jako kdybych se vrátil do prenatálního stavu, byl jsem najednou v břiše svý mámy. Zjistil jsem, že je tu Smrkov, odkud byl děda, Hlinov a další vesnice mých předků - shodou okolností se mi v životě tahle oblast před tím vyhnula. Pod tíhou náhlého poznání jsem pak na Monínci bydlel několik let… a stále se vracím. Geny jsou holt silný. Oleg Homola se někdy rozdvojí a stane se z něj strejda Bóby. Svérázná figurka s kytarou - třeba ji u nás někde potkáte. A jak se k nám Bóby dostal?

Strejda Bóby

potulný muzikant

Jednoho pondělního rána jsem místo do banky, kde jsem dělal finančního ředitele, zamířil na nádraží. Chytla mne totiž toulavá nálada. Nasedl jsem s kytarou do prvního vlaku. U Tábora vběhla pod lokomotivu stonožka a vlak vykolejil. Okamžitě jsem složil písničku “Devadesátidevítinožka”, protože stonožce jednu nohu ujel ten vlak. Toulám se tu s kytarou po kopečkách, po městech i vesničkách, vylezu třeba i na strom, sklouznu se z kopce… a zpívám lidem pro radost. Třeba tu novou písničku o devadesátiosminožce. Proč devadesátiosminožce? To vám ještě neprozradím.


8

Toulavské listy 2014

www.toulava.cz

Fotili jste Toulavu Jak dopadla fotosoutěž Fotosoutěž Vyfoť Toulavu i Ty! probíhala od podzimu do konce ledna a za tu dobu se s námi o svá díla podělilo celých 130 soutěžících. Ať už to byly půvaby toulavské přírody, elegance architektury, zážitky nebo život kolem nás, jejich výkon byl velkolepý. Díky nim nám přišlo více než 750 fotografií. Pokud jste soutěžili i Vy, patří Vám za to velký dík! Fotografie prošly rukama porotců na slovo vzatých – Soni Lechnerové, Lenky Pužmanové, Veroniky Souralové, Petra Nagye, Ing. Jiřího Fišera a Jaroslava Krejčího. Ty vítězné si tu můžete prohlédnout. Fotky teď rozhodně nezamíří do šuplíku! Budou maximálně využité na propagaci nově vzniklé turistické oblasti Toulava. Ty nejlepší fotografie už vyrazily na svou cestu. Na regionálních výstavách putují napříč celou Toulavou. Byly vystaveny v Bechyni, Sedlčanech a Milevsku. Do 17. května se na ně můžete podívat v Ateliéru Prčice v Sedlci-Prčici, kde také proběhlo slavnostní předání cen vítězům. Jednu z vítězných fotek s názvem Kámen od Pavla Klimeše jsme zařadili i na titulní stranu našich novin. Další fotografie přihlášené do soutěže jsme použili na jiných místech v novinách. Všechno je jednou poprvé. A tak historicky první fotosoutěž Toulavy má své vítěze. Vězte, že tady ale zároveň platí, že poprvé není naposled.

Vítězné fotografie Příroda

V kategorii Příroda porotu nejvíce okouzlil detail od Petry Čermákové, která zvěčnila rosu ve Vrážném na Mladovožicku.

Zážitky

Kámen. Tak nazval svou fotografii, která zvítězila v kategorii Zážitky, Pavel Klimeš. Pořídil ji v Příčovech.

Architektura a Památky

1. místo v kategorii Architektura & Památky získal Adam Jun se svou fotografií zastávky v Padařově.

Lidé

Odpočinek na vandru Mladovožickem zachytil na vítězné fotografii v kategorii Lidé v Toulavě Martin Vyhnal.

MAS Sedlčansko, o.p.s. Krásná Hora nad Vltavou 172 IČ: 274 08 116, PSČ: 262 56

ŽÁDOST O ČLENSTVÍ v Shromáždění zakladatelů MAS Sedlčansko, o.p.s. Tímto žádám o členství v Shromáždění zakladatelů obecně prospěšné společnosti MAS Sedlčansko, o.p.s. Souhlasím se všemi skutečnostmi obsaženými v zakladatelské smlouvě i statutu společnosti. Dále se zavazuji k pravidelnému placení měsíčního členského příspěvku a k aktivní spolupráci v rámci činností místní akční skupiny. To vše stvrzuji svým podpisem. Název žadatele:

……………………………………………………

Sídlo společnosti, PSČ a okres:

……………………………………………………

Telefon:

…………………………

Fax:

…………………………

E-mail:

……………………………………………………

Právní statut:

……………………………………………………

Statutární zástupce:

……………………………………………………

IČ:

…………………………

Zastupovaný sektor:

…………………………

Výše měsíčního příspěvku:

……………………………………………………

V:

…………………………

Razítko a podpis:

Přihláška do MAS Střední Povltaví, o.s. Dne:

…………………………

…………………………

MAS Sedlčansko, o.p.s. V:

…………………………

Dne:

…………………………

Razítko a podpis:

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

…………………………

Bankovní spojení: Číslo účtu 51-1956150227/0100

Sledujte informace o vítězných fotkách a dalších podobných akcích na našem Facebooku a na stránkách:

www.toulava.cz

Jméno…………………………………………………………………

První Toulavské listy  

Zpravodaj turistické oblasti Toulava

Advertisement