Interview s myslivci
B tu a Zdeni ka: Pro jste si vybrali tohle povolání?
Myslivci : To není povolání, ale koní ek. Je to o tom prost edí, o té lásce k p írod , ke zv i, k tomu, co v té p írod za ívá . Proto e to, co se za ívá v p írod , to se nikde ve m st neza ije. Taky zá itky z p írody a spole né myslivecké akce, hony, nahá ky a tak dále. lov k se potkává s kamarády, v t inou tam bývá dobrá parta. To m tam tak táhne. To, e má ka dodenní strasti a tam se zaposlouchá do hlas ptá k a zapomene na v echno. Zkrátka tak.
B tu a Zdeni ka: Na jakém území lovíte?
Myslivci: Území Máme honitbu Zv stov. To znamená prakticky nevím jak to vysv tlit eknu rozlohu. To je 2086 hektar , taková je rozloha honitby a je to krásná honitba, st ídají se tu pastviny, pole, lesy a k Blanici a Stra ickému potoku.
Tak e je to lenitá a nádherná p íroda. lov ka to tam táhne, je to tu fakt krásný a m li bychom si toho vá it. Tady Lou ovicko, Podblanicko je krásný kraj.
Beseda pro 1. stupe
B tu a Zdeni ka: Co vás na práci nejvíc baví?
Myslivci: Na práci? V práci m nebaví poslední dobou v bec nic (haha) Ale v myslivosti? Ten klid, ten relax, kdy pominu ty povinnosti myslivce, tak to, e si tam lov k chodí odpo inout. A vy istí si hlavu. Kdy jdu s pejskem, vidím, e i pejska to baví. Z toho má myslivec taky radost. V tomhle duchu to mám nastavené já.
B tu a Zdeni ka: Jaká plemena psa pou íváte na lov?
Myslivci : Zále í na tom, jaký druh zv e chce lovit. Podle toho pou ívá druh psa. I kdy n který se nechá vycvi it na v echno. Tak e v t inou dneska má myslivec velké a malé plemeno. Kdy jdeme na drobnou, tak máme oha e a kdy jdeme na norování, tak musí být jezev ík nebo n jaké malé plemeno. A nebo na prasata jsou honi i a nebo jezev íci, tak e je to takové sporné, ka dý má svoje.
Jezev íka jsem nau il i na vyná ení kachen z vody. Zále í, jaká je v té dané honitb upot ebitelnost, jaká se tam nachází zv . Podle toho si v t inou myslivec vybírá
INTERNET V PODHOUBÍ
Co mají spole ného houby a internet? Pom rn mnoho, dozvíte se to navíc v komiksovém zpracování!
T TE NA STRAN 5
plemeno psa. Já t eba mám n meckého k epeláka a slídi e. A to je pejsek de facto takový univerzální. Jak do prasat, tak ho m ete vzít na kachny, z vody vám kachnu p inese, ba anty atd
B tu a Zdeni ka: Kde lovíte nejvíc?
Myslivci: Je to r zné, v echno má své, loví se na polích, na loukách v lesích, v ude to má n co do sebe. V ude se ta zv chová jinak, nelze íct, e chodím rad i tam, i tam. Je to r zné tím, e tady je ta krajina r znorodá. P eci nebudeme kachny st ílet v lese. Ty m eme st ílet na rybníce. Nebo prasata ve vod (haha), tak e je t ké íct, kde lovíme rad i.
B tu a Zdeni ka: Co lovíte nej ast ji?
Myslivci: Nej ast ji Zále í na ro ním období, kdy ta zv je lovitelná, ka dý druh zv e má svoje doby hájení, kdy se nesmí st ílet a lovit, tak e je to ur it as od asu dle ro ního období. Nejvíc na po ty lovíme kachny, proto e prasat nem eme nast ílet sto padesát. Na po et jsou to kachny.
B tu a Zdeni ka: Tak d kujeme.
Rozhovor vedly B tka Zemanová a Zde ka Zrnová
P epsat rozhovor dá práci
Poznáváme stopy
Modely lesa
2) Litovali jste n kdy toho, e jste zabili n jaké zví e?
Petr Mare : Litovat? Nevím, jestli to byl pocit úpln lítosti. Jsou to takové smí ené pocity, kdy vlastn n kdy vám to p ijde, eknete: Ale ulovil jsem kus, d je se to, musí se to odehrát, musí to být.
Já si pamatuju do dne ka, kdy jsem st elil svého prvního srnce, tak jsem byl úpln z toho vy ízený, to m u íct, e jsem nev d l, jak mám slézt ze eb íku. Proto e jsem tam u z stal úpln p ikovaný, nemohl jsem se pustit, ne lo mi pustit se toho eb íku a myslel jsem, e n komu budu muset zavolat. Tak e je to taková sm sice pocit , samoz ejm i lítost v tom rozhodn je.
Josef Kocourek: Budu up ímný, nerad st ílím jako holou, jak se íká srny, nebo zkrátka holou zv . Jednou se mi stalo, to bylo na za átku, e jsme taky pocítili srnu. Má mi vy la taková v lese, ale jak jsem na ní namí il, tak se na m ohlídla, podíval jsem se jí do o í, co si íkáte. Sundal jsem, bylo to a nevyst elil jsem. Tenkrát mi táta vynadal.
A od té doby si zkrátka musím dávat pozor. To je zkrátka tak dané nebo takové krásné. Ale bohu el musíme to redukovat nebo budou problémy, tak e
tohleto musí lov k p ekonat. e, jak bych to ek, e bych z toho m l jo n jakou radost.
3) A dal í otázka: kolik zví at jste ulovili?
Petr Mare : íkáme zv e. Neznám myslivce, který by po ítal ulovené kusy. Není to o tom nast ílet toho co nejvíc, po ítat a podobn , tak e já osobn a myslím si, e ani pan Kocourek... U m tohle napo ítat nejde ka dopádn . Já bych musel hodn dlouho zab edávat a myslím si, e konkrétní íslo bych nespo ítal.
4) A co d láte pro ochranu p írody a zví at?
Oba myslivci: Je to v tom, e myslivec hospoda í se zv í, stará se o zv , a proto d láme vlasn , e se staráme o zv nemocnou zp sobem odlovu v zimních m sících. Dále dokrmování, dáváme r zné p ísady do krmiv tak, aby se preventivn zv lé ila a podobn . Tak e je to iroká kála v cí a vypíchnout konkrétn tady n které to nejde. Anebo u li ek t eba, kdy p ijde potom vzteklina nebo pra ivina, tak se musí ty kusy likvidovat, aby se to neroztahovalo dál, tak e i v tomhle sm ru to je ochrana, abyste mohli chodit s pejsky t eba do p írody.
Nutrie je invazivní druh
1) Tak já se zeptám pro jste se stali myslivci?
Petr Mare : P íroda nádherná, zv , opravdu krásné prost edí, táhne nás to do lesa dobrá parta chlap , lidí v bec, proto e u jsou mezi námi eny. Tak e
5) Je n které zví e, které te je jako problémové, e se bu p emno ilo nebo hodn vymírá?
Oba myslivci: P emno ená zv . íká se, lidé o tom v médiích sly í, e jsou p emno ená prasata, ale ono to tak není. Ona je to v dycky lokalita, kde t ch prasat je víc, n kde jsou lokality, kde nejsou prasata mén , tak e to mo ná cílíte na tuhle stranu. T ko íct, který druh zv e by se takhle ozna il. Nutrie momentáln ano, to je invazivní druh, Nutrie. Asi je tu dneska vidíte na ka dé lou i, potoce, rybní ku, rybníku, prost ta je v ude a bohu el teda ádí hodn , proto e ona d lá nory do hrází a tohle je potom neplecha, velká u rybníká p edev ím. A práv média d lají moc.
6) Jak na dálku poznáte, jestli zví e má vzteklinu, kdy ho lovíte?
Oba myslivci: To nepozná na dálku, to nepozná , ani kdy k tomu p ijde . Tak e v t inou, teda zatím jsem neza il nic jiného, potká vzteklinu u li ek. A proto musí s li kami zacházet opatrn . I kdy ji uloví , tak musí vzít igelitový pytel, rukavice a dává se to na vy et ení, v t inou.
Te n které ty mladé t eba kusíme, ale to já jsem vzteklinu
relax, nádherný, se zv í, to hospoda ení, starat se o zv v lesích, na loukách na polích a podobn .
za il. Pak se to musí vzít do dvou pytl nebo do t ech, odvádí se to na veterinu na vy et ení. Jeden z p íznak , ne jediný, je, e ta zv se chová apaticky, e je klidná, e p ijde k vám na kousek a podobn , tak e jo, je taková apatická, mdlá, to je jeden z p íznak . Ztrácí plachost.
Ztrácí plachost, p esn tak, to je správn . Co se stává, u jsem íkal, ztrácí plachost, ale to je t eba otrávená ze epky, to je n co jiného, nebo je pra ivá, to na té li ce vidí .
Tak to je v echno, d kujeme moc.
Oba myslivci: Taky d kujeme nashledanou.
Rozhovor vedli Erik Pavlis a Petr Kraka.
