Page 1

TECNICALL

®

ČTVRTLETNÍK ČESKÉHO VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V PRAZE

II 2011

VĚDA VE SLUŽBÁCH PRŮMYSLU VerifEyed odhalí zfalšované fotografie a dokumenty

Mobilní aplikace od ČVUT jsou žádané

Vesmírný architekt Ondřej Doule se představuje

STRANA 7

STRANA 11

STRANA 32

Tecnicall-02-2011-069.indd 1

29.8.2011 22:43:06


INZERCE

2

léto 2011

Tecnicall-02-2011-069.indd 2

TECNICALL

29.8.2011 22:43:06


EDITORIAL / TIRÁŽ

Vážené čtenářky a čtenáři, dostává se vám do rukou další číslo magazínu Tecnicall, ve kterém upozorňujeme na jednotlivce a týmy, jejichž práce výrazně přesahuje běžné akademické aktivity a kteří mají co nabídnout za hranicemi naší alma mater.

TECNICALL

®

ČTVRTLETNÍK ČESKÉHO VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V PRAZE

Osobně považuji oblast spolupráce univerzity s jejím okolím za nesmírně důležitou a kvalitní systémové zvládnutí takové spolupráce za jednu z výzev, bez níž můžeme jen těžko pomýšlet na vstupenku do prvoligového klubu špičkových západních univerzit.

II 2011

VĚDA VE SLUŽBÁCH PRŮMYSLU VerifEyed odhalí zfalšované fotografie a dokumenty

Mobilní aplikace od ČVUT jsou žádané

Vesmírný architekt Ondřej Doule se představuje

STRANA 7

STRANA 11

STRANA 32

TecniCall 2/2011

A nemám tím na mysli pouze spolupráci s podniky, v poslední době často skloňovanou, ale i spolupráci s neziskovým sektorem.

Vydavatel, adresa redakce Rektorát ČVUT Zikova 4, 166 36 Praha 6 IČ: 684 077 00 www.tecnicall.cz tecnicall@cvut.cz

Často slýchávám, že spolupráce je obtížná, riziková a že ji nelze realizovat, pokud člověk nemá osobní kontakty. Také se občas dočítám, že nepoučený turista dělal, co neměl a sežral ho medvěd. Jak to spolu souvisí? Inu v obou případech více než pátrání po tom „kdo za to může“ prospěje zamyslet se nad tím, co mohlo být příčinou. A osobně sázím na to, že v řadě případů je na počátku pouhé vzájemné nedorozumění.

Datum vydání 31. srpen 2011 Periodicita čtvrtletník Náklad 5000 kusů Cena zdarma

Medvěda ale nechme stranou a zamysleme se nad rozdíly mezi akademickým a podnikovým světem, nad jejich žebříčky hodnot, motivací a způsoby práce. Při jejich odlišnosti snadno dojde k nedorozumění a na průšvih může být zaděláno. Přitom řešení je nasnadě. Stačí mít partnera, který obě prostředí dobře zná a umí sladit požadavky a očekávání obou.

Evidenční číslo MK ČR E 17564 Šéfredaktorka Mgr. Andrea Vondráková vondrako@vc.cvut.cz Editorka Alexandra Hradečná hradecna@inovacentrum.cvut.cz Redakční rada Ing. Eva Kokešová Fakulta stavební ČVUT eva.kokesova@fsv.cvut.cz

S takovou vizí budujeme Inovacentrum ČVUT jako partnera, který umí propojit a ošetřit vzájemnou spolupráci mezi podniky a univerzitou. Navštivte nás osobně nebo alespoň na našich webových stránkách www.inovacentrum.cvut.cz a poznejte tým, který jeho práce baví a rád přijímá nové výzvy.

PaedDr. Jaroslava Weiserová Fakulta elektrotechnická ČVUT weisejar@fel.cvut.cz Ing. Libor Škoda Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT Libor.Skoda@fjfi.cvut.cz Ing. Zdeněk Říha, Ph.D. Fakulta dopravní ČVUT riha@fd.cvut.cz

Přeji vám inspirativní čtení!

Ing. Ida Skopalová Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT skopalo@vc.cvut.cz doc. RNDr. Květoslava Lejčková, CSc. Rektorát ČVUT, odbor pro vědeckou a výzkumnou činnost lejckova@vc.cvut.cz Ing. Ivan Šiman, CSc. Fakulta strojní Ivan.Siman@fs.cvut.cz

ING. JAROSLAV BURČÍK, PH.D. ředitel Inovacentra ČVUT

Jiří Horský Fakulta architektury jiri.horsky@fa.cvut.cz Korektury RedPen redpen@redpen.cz Design Marek Prchal

Obsah Struktura materiálu je pro nás prvořadá

4

AskYou vás nenechá sedět v koutě

18

Inzerce Ing. Ilona Prausová prausova@vc.cvut.cz

Na ČVUT se budou vyvíjet aplikace pro nejnovější mobilní...

6

Konvenční i speciální metody svařování se zárukou

19

Distribuce ČVUT v Praze

Komiks ČVUTIX získal hned dvě ceny v soutěži Zlatý středník... 6

„Máme dlouhou tradici a jsme úspěšní.“

20

VerifEyed odhalí zfalšované fotografie a dokumenty

7

Každý průmyslový výrobek začíná v laboratoři

22

Fotograf Bc. Jiří Ryszawy jiri.ryszawy@vc.cvut.cz

Vítězové eClubu ČVUT pojedou do Sillicon Valley

8

Zkoušení v aerodynamickém tunelu pro vyšší bezpečnost

23

Tisk K&A Advertising

Budoucí zdravotničtí záchranáři v akci s profesionály

9

Díky SeniorInspectu nemusíte mít strach o své blízké

24

Rock for People

9

Nejstahovanější open-source aplikace pochází od studenta

25

Eyedea Recognition najde Staroměstský orloj mezi miliony... 10

Týmová spolupráce připraví studenty na praxi nejlépe

26

Mobilní aplikace od ČVUT jsou žádané

11

„Všechny mé zajímavé projekty byly spojené s hlubokým...“

28

Po deseti letech jsme vzlétli

12

Rehabilitační ústav Kladruby se podílí na výchově...

30

Světový unikát – ultralehká stíhačka

13

Inovativní výuka managementu pro lepší připravenost...

31

Krize nutí optimalizovat výrobu

14

Vesmírný architekt Ondřej Doule se představuje

32

„Zpočátku jsem jen vstřebával“

15

EconTech je především o spolupráci

34

Zkoušky mostních konstrukcí můžeme provádět...

16

Titul Lukáš Vodička Grafický arteliér Drawetc. www.drawetc.cz Přetisk článků je možný pouze se souhlasem redakce a s uvedením zdroje.

léto 2011 TECNICALL

Tecnicall-02-2011-069.indd 3

3

29.8.2011 22:43:12


HOST TECNICALLU ALEXANDRA HRADEČNÁ ì hradecna@inovacentrum.cvut.cz

Struktura materiálu je pro nás prvořadá Vedoucího Inovačního centra diagnostiky a aplikace materiálů na Fakultě strojní ČVUT se ptá jeho kolegyně Alexandra Hradečná. od nich vzešla iniciativa se do tak náročného projektu pustit. Velice rychle byli také schopni sestavit realizační tým. Paní profesorka Pešlová, vedoucí ústavu, nám vyšla velmi vstříc, ona je opravdu člověk na svém místě. V podstatě jsme dali dohromady rámcovou představu o tom, co chceme v příštích letech udělat, tak aby byla zajištěna i provázanost s praxí. Všichni kolegové nás podpořili, dva roky jsme tvrdě pracovali a výsledkem je loňské otevření centra ICDAM.

FOTO „Cíleně

pracujeme na získávání poznatků o chování kovových a nekovových kompozitů,“ říká Ing. Rybníček, vedoucí Inovačního centra diagnostiky a aplikace materiálů na Fakultě strojní ČVUT.

Profesorka Pešlová nedávno řekla, že bez materiálového inženýrství se technika neobejde. Jaký je váš názor? Konkurenceschopnost podniků závisí na jejich schopnosti neustále zefektivňovat výrobní proces a inovovat výrobky, tedy zlepšovat jejich kvalitu a užitné vlastnosti a snižovat jejich cenu. Řada našich klientů, českých i zahraničních, řeší posilováním kompetencí ve vývoji rovněž otázku globální konkurenceschopnosti, především vůči asijsko-pacifické konkurenci. Aby se materiálový inženýr v takovém podniku uplatnil, musí mít rozsáhlé, řekl bych interdisciplinární znalosti o materiálu, technologiích a řízení kvality výroby. Samotné materiálové 4

léto 2011

Tecnicall-02-2011-069.indd 4

inženýrství je náročný obor, ve kterém je potřeba mít jak základní znalosti například chemie, fyziky, mechaniky materiálu či fyzikální metalurgie, tak ovládat experimentální metody výzkumu a vývoje, a rovněž mít přehled o nových materiálech a jejich použití. Výchova takového člověka pro praxi je dosti náročná a propojení činnosti centra a ústavu umožňuje právě takové odborníky vzdělávat. Jak došlo k tomu, že se vedení Ústavu materiálového inženýrství rozhodlo ICDAM založit a jak dlouho založení trvalo? S nápadem založit Centrum přišli mladí doktorandi Ústavu materiálového inženýrství, to

V souvislosti s vaším centrem se v poslední době hodně hovořilo o nanotechnologiích? Můžete nám o těchto technologiích něco říci? Kde konkrétně je možné je využít? Pro nás je prvořadá „struktura“ materiálu. My se dlouhodobě zabýváme studiem materiálu z hlediska příčinných souvislostí mezi strukturou, podmínkami výroby, zpracováním a provozováním a výsledným chováním materiálu. Studujeme je nezávisle na tom, zda se jedná o materiály se specifickou strukturou v makro, mikro, nano nebo subnano měřítku. Každý rozměr má podstatný vliv na výsledné chování materiálu a nanosvět je oblast, do které je dnes soustředěna velká pozornost. My cíleně pracujeme na získávání poznatků o chování kovových a nekovových nanokompozitů. Dále využíváme moderní technologie umožňující nanášení nanostrukturních povlaků a vytváření nanovrstev. Vše směřuje ke schopnosti řídit užitné vlastnosti skrze strukturu. Tyto materiály pak zaměřujeme na využití jak ve strojírenství, tak i v biomedicíně. Obracejí se na vás firmy a podniky se žádostí o odbornou pomoc? Kolik zakázek k dnešnímu dni evidujete?

TECNICALL

29.8.2011 22:43:16


HOST TECNICALLU

Projekty, které nejsou podpořeny státem, obvykle realizujeme v časovém rozmezí 3–6 měsíců. Bývají to projekty, které mají pro zadavatelské firmy velký význam, jsou orientovány na řešení aktuálních problémů, například na zvýšení kvality a životnosti nástrojů ve výrobě nebo životnosti a kvality finálního produktu. Naši klienti rovněž vyhledávají rychlou podporu, kterou jim můžeme poskytnout. Jedná se například o posouzení příčin porušení různých součástí, o návrhy metodik postupu měření, hodnocení kvality vstupního materiálu. V rámci fakulty strojní působíme jako soudní znalci v našem oboru. Určitě ne všechny úkoly, které před vámi vyvstanou, budete moci řešit celé sami. Jste připraveni na spolupráci s ostatními ústavy na ČVUT, případně i s odborníky mimo univerzitu? V dnešní době nelze špičkový výzkum bez spolupráce se zkušeným týmem odborníků a bez rozsáhlého laboratorního zázemí v podstatě dělat. Velmi si vážíme spolupráce našich kolegů a center z různých fakult na ČVUT v Praze a velmi si ceníme rovněž našich národních a mezinárodních partnerů. Je to základ odborného růstu jak našich pracovníků, tak našich studentů na Ústavu materiálového inženýrství. V tomto roce připravujeme odborné semináře pro pracovníky ČVUT v Praze za podpory programu OPPA, které chceme využít k dalšímu

prohloubení a rozšíření kontaktů, a především ke sdílení znalostí. Na tyto akce bych všechny naše kolegy a spolupracovníky rád pozval, jejich seznam bude publikován na našem webu. Dále musím vyzdvihnout roli Inovacentra ČVUT, které nám velmi pomáhá při získávání nových kontaktů a partnerů ať už v rámci ČVUT, nebo v průmyslu. Jaký praktický význam například pro lidské zdraví nebo život má studium vlastností materiálů? Dnes jsou například k dispozici nové technologie rychlé výroby a materiály pro ně určené, které umožňují výrobu na míru podle potřeby zákazníka. Příkladem takových výrobků jsou motocyklistická helma, sedadlo řidiče, protéza, implantát. Dobře sedící vložka helmy zvyšuje bezpečnost při pádu, protéza na míru zase každodenní životní komfort. S implantátem na míru se výrazně usnadňuje a zkracuje operační zákrok a doba zotavení pacienta. Tyto možnosti jsou však spojené s dlouholetým výzkumem a vývojem materiálů a technologií, na kterém jsme měli možnost se podílet v rámci EU projektu CUSTOM-FIT. Nedávno jste organizoval diskuzi u kulatého stolu se zástupci podniků a firem. Co si od takových diskuzních fór slibujete? Iniciativa přišla od nás. Chceme komunikovat a reflektovat naše nápady s potřebami průmyslu. V praxi je mnoho odborníků, s kterými chceme sdílet zkušenosti a zároveň zjišťujeme, že některé úkoly mohou řešit i naši kolegové z jiných pracovišť ČVUT v Praze. Navazujeme na tradici spolupráce s průmyslem a chceme ji dále rozvíjet.

Co je vaším cílem řekněme na dalších 5 až 10 let, čeho chcete ve svém oboru dosáhnout? Existují tři pilíře, které neustále zdokonalujeme. Jsou jimi odborný růst pracovníků včetně pedagogiky a školení (naši pracovníci zároveň přednášejí), excelence ve vědě a výzkumu, a inovace a kompetence pro průmysl. Z hlediska kompetencí pro průmysl hodně pracujeme na propojení materiálového inženýrství a průmyslového inženýrství, zcela konkrétně na propojení materiálového inženýrství a řízení jakosti.

Celý rozhovor si můžete přečíst na www.tecnicall.cz

Provádíme vlastní výzkum a vývoj, který se pak snažíme uplatnit v praxi. Pracujeme ale i na vývoji na zakázku a službách pro firmy. Poměr mezi oběma je tak 60/40. Máme hodně grantů základního a aplikovaného výzkumu, u kterých je doba realizace 2–4 roky. Jedná se zejména o diagnostiku materiálů v energetice, o výzkum biomateriálů, kompozitů, nebo třeba o zpracování rozměrných výkovků. Běží u nás i několik dlouhodobých projektů ministerstva průmyslu a obchodu, na kterých spolupracujeme s průmyslovými podniky. Jejich cílem je inovovat výrobní proces nebo produkt, obvykle je to však kombinace obojího.

Co vás na vaší práci nejvíc baví? Je to již zmiňovaná oborová multidisciplinarita, spolupráce se zahraničím a různorodé pracovní přístupy – akademický a průmyslový. Jaká je podle vás budoucnost materiálového inženýrství a vývoj materiálů vůbec? Z dlouhodobého pohledu je to otázka geopolitická, ekonomická i ekologická. Jedná se především o dostupnost a přístup k takovým zdrojům, jako jsou ropa, rudy nebo vzácné zeminy. Z toho pak vyplývají nové postupy metalurgie a syntézy materiálů. Dnes rovněž vidíme ve výrobě materiálů velkou snahu o uplatnění obnovitelných zdrojů, za všechny jmenujme například biopolymery. Vývoj také hodně ovlivňuje design, příkladem mohou být LED světlomety. Ačkoliv je LED osvětlení obecně považováno za úsporné, může tento nový, trhem řízený, trend v osvětlovací technice automobilů ve skutečnosti vést ke zvyšování hmotnosti automobilu. A podobně je tomu s hmotností u elektromobilů.

Ing. Jan Rybníček, Ph.D. vystudoval Fakultu strojní, Ústav materiálového inženýrství na ČVUT v Praze. V rámci doktorského studia pracoval na evropském projektu FP6 Custom-Fit s 30-ti evropskými partnery, spolupracuje s Martin-Luther University Halle Wittenberge v Německu. Od roku 2008 koordinoval založení centra, které by profesionálně spolupracovalo s průmyslovými podniky při diagnostice a optimalizaci materiálů. Od května 2010, kdy bylo Inovační centrum diagnostiky a aplikace materiálů (ICDAM) otevřeno, pracuje jako jeho ředitel. léto 2011 TECNICALL

Tecnicall-02-2011-069.indd 5

5

29.8.2011 22:43:19


AKTUALITY ING. ZDENĚK MÍKOVEC, PH.D. ì xmikovec@fel.cvut.cz

Na ČVUT se budou vyvíjet aplikace pro nejnovější mobilní zařízení HTC V prostorách Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení v Praze byla 15. dubna slavnostně otevřena HTC mobilní laboratoř. Společný projekt HTC a ČVUT propojí know-how předního světového výrobce mobilních telefonů se svěžím myšlením vysokoškolských studentů. HTC mobilní laboratoř bude sloužit jako podpora a technologické zázemí studentům odborného předmětu „Principy tvorby mobilních aplikací“, jehož nové zaměření bude na ČVUT spuštěno s novým akademickým rokem 2011/12. Cílem projektu HTC mobilní laboratoře je dokázat, že i v českém prostředí může k vzájemné spokojenosti fungovat propojení akademické a komerční sféry. Studenti se s technologickou podporou společnosti HTC budou učit vytvářet nové aplikace a software pro platformy Android a Windows Phone 7, zvláštní místo si pak zde najde vývoj mobilních aplikací pro cílové skupiny nevidomých, zdravotně postižených či seniorů. Autoři aplikací s největším přínosem pro společnost pak obdrží speciální grant. Technologická a vývojová divize HTC na oplátku získá od studentů Fakulty elektrotechnické cennou zpětnou vazbu. Bude jim totiž pravidelně poskyto-

vat svá nejnovější zařízení k intenzivním testům a vývoji aplikací. „Otevření HTC mobilní laboratoře je pro nás velká událost. Jsme velmi potěšeni, že můžeme spolupracovat se studenty tak prestižní vysoké školy, jakou ČVUT bezesporu je. Pevně věřím, že vzájemná spolupráce poskytne přínos oběma stranám a ukáže i ostatním firmám, že podpora mladých lidí z akademické sféry je tou správnou cestou do budoucna,“ říká zástupce společnosti HTC Kamil Vacek. Prof. Ing. Zbyněk Škvor, CSc., proděkan Fakulty elektrotechnické ČVUT, dodává: „Od spolupráce našich studentů s úspěšně fungující celosvětovou společností si slibujeme především oboustranný tok informací, který našim studentům poskytne

know-how z odborné praxe. Naopak, Fakulta elektrotechnická může společnosti HTC nabídnout spoustu neotřelých nápadů našich kreativních posluchačů.“

FOTO Cílem

tohoto projektu je vytvořit pro studenty Fakulty elektrotechnické prvotřídní podmínky pro vývoj mobilních aplikací. Prvním viditelným počinem je zapůjčení přibližně dvaceti nejnovějších chytrých telefonů značky HTC, které budou pravidelně doplňovány o nejnovější modely.

ALEXANDRA HRONCOVÁ ì hroncova@vc.cvut.cz

Komiks ČVUTIX získal hned dvě ceny v soutěži Zlatý středník 2010 První místo pro ČVUTIX – Komiks Sedmi statečných z ČVUT, a druhé místo pro profil ČVUT s názvem „Už 300 let měníme tvář světa“ v kategorii „Nejlepší firemní profil“ – to je skvělá bilance letošního vyhlašování soutěže Zlatý středník 2010. Mimo to získalo ČVUT v Praze zvláštní ocenění Cenu Inovace, která hodnotí dohromady jak tištěná, tak elek-tronická média. Výsledky soutěže byly vyhlášeny na slavnostním večeru v pražském divadle Vzlet. Ze dvou nominovaných prací získalo tedy ČVUT hned tři ocenění, což nebývá zcela obvyklé. Komiks ČVUTIX, který byl slavnostně pokřtěn na loňském KomiksFEST!u, vytvořil kolektiv výtvarníků z pražského ateliéru DRAWetc. V komiksu se představuje celkem osm kreslených příběhů od různých autorů, prostřednictvím kterých se čtenáři můžou seznámit s osmi fakultami a vědními oblastmi ČVUT. ČVUTIX je určen žákům základních a středních škol a za svůj si bere popularizovat vědu, techniku a studium na ČVUT zábavnou a velice netradiční formou. Komiks si tak úspěšně razí dál cestu nejen českými základními 6

léto 2011

Tecnicall-02-2011-069.indd 6

školami, ale zároveň prodejnami komiksových knihkupců. ČVUT se svými firemními profily hlásilo do devátého ročníku soutěže vůbec poprvé. V předchozích ročnících univerzita několikrát uspěla s časopisem TecniCall a rovněž s elektronickým newsletterem Sedmi statečných z ČVUT, který je určen studentům středních škol. Soutěž Zlatý středník je podporována profesním sdružením PR agentur APRA, o. s., Asociací poskytovatelů internetových řešení, časopisem Marketing & Média a TREND Marketing, Českou marketingovou společností, Marketingovým klubem ČR, SIMAR (Sdružením

agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění) a Actum, s. r. o. Porota soutěže je složena z nezávislých odborníků z oblasti PR, marketingu a médií.

FOTO Andrea Vondráková,

vedoucí oddělení vnějších vztahů ČVUT, přebírá ocenění společně s Markem Prchalem, který vytvořil firemní profil ČVUT „Už 300 let měníme tvář světa“.

TECNICALL

29.8.2011 22:43:22


AKTUALITY ALEXANDRA HRADEČNÁ ì hradecna@inovacentrum.cvut.cz

VerifEyed odhalí zfalšované fotografie a dokumenty Babak Mahdian a Radim Nedbal jsou absolventi Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Ve firmě ImageMetry s.r.o. pracují na softwaru VerifEyed, se kterým nedávno zvítězili v soutěži Next Idea města New York v konkurenci 159 týmů vysokých škol z celého světa. Starosta New Yorku Michael Bloomberg ocenil jejich práci 20 tisíci dolary a půlročním bezplatným nájmem kanceláře v New Yorku. ImageMetry s.r.o. se zabývá aplikací pokročilých metod zpracování obrazové informace a počítačového vidění do praxe. na projektu automatické detekce objektů. Služby naší společnosti sahají od počáteční analýzy úloh, přes kreativní tvorbu vlastního řešení, integraci existujících řešení až po provoz a údržbu projektu a jeho další rozvoj.

FOTO Absolventi

FJFI ČVUT byli oceněni starostou New Yorku tisíci dolary za svůj projekt VerifEyed. Zleva: Babak Mahdian, starosta New Yorku Michael Bloomberg a Radim Nedbal.

Vítězů jsme se zeptali: Co VerifEyed umí a kdo ho bude používat? VerifEyed je aplikace, která dokáže spolehlivě a rychle odhalit, zda s naskenovaným dokumentem nebo fotkou bylo nějakým způsobem manipulováno, či nikoliv. V určitých případech dokáže také říci, jestli byla daná fotka stažena (ukradena) například odněkud z Internetu. Toho lze využít třeba na internetových seznamkách. Uživatelé si mohou nejen ověřit pravost fotografií, které je zajímají, ale také přikládat své vlastní verifikované fotografie, a tak zvyšovat svou věrohodnost, a tím i šanci na úspěch. Některé korporace využívají náš software k verifikaci integrity komunikace se svými klienty, jinými slovy využívají VerifEyed k prevenci podvodů

u zasílaných fotek a naskenovaných dokumentů anebo ke zpětnému dohledání podvodů na základě analýzy dokumentů a fotek. Jiné společnosti se zase snaží snížit své náklady a zvýšit konkurenceschopnost zjednodušením a urychlením komunikace se svými klienty, kteří mohou zasílat naskenované nebo vyfotografované dokumenty mailem či přímo pomocí webového prohlížeče a VerifEyed na straně příjemce ověřuje pravost zaslaných dokumentů. Máte v zásobě nějaký další software podobného významu? Jsme R&D společností zabývající se aplikací pokročilých metod zpracování obrazové informace a počítačového vidění do praxe. V těchto dnech aktivně pracujeme na několika dalších projektech, jako například na využití grafického procesoru pro urychlení výpočetně složitých úloh, na projektu vizuální kontroly kvality nebo

Kdy vás napadlo založit si firmu a kolik vás v ní je? Oba máme „research background“, ale i chuť přinášet inovativní řešení do světa obchodu. Významným impulzem pro nás byly, mimo jiné, tutoriály na YouTube dávající podrobný návod k vytvoření pojistných podvodů například změnou důležitých údajů ve skenovaných dokumentech a na fotkách. Náš software byl míněn jako spolehlivý nástroj na sebeobranu pojišťoven a všech dalších institucí, pro něž je práce s digitálními dokumenty součástí každodenní praxe, za kterou díky podobným podvodům musí platit nepřiměřeně vysokou cenu. V této chvílí je nás ve firmě sedm. Jak naložíte s výhrou – půlročním pronájmem kanceláře v New Yorku? New York patří mezi jedno z hlavních obchodních a finančních světových center a náš produkt je mimo jiné určen velkým finančním institucím. Z toho důvodu považujeme zastoupení naší firmy právě v New Yorku za logický krok, který by měl značně usnadnit například navázání nové spolupráce s významnými klienty z finančního segmentu apod. Firma Imagemetry s.r.o. je součástí Inkubátoru Inovacentra ČVUT v režimu out-of-wall. Další informace na www.imagemetry.com a www.verifeyed.com. léto 2011 TECNICALL

Tecnicall-02-2011-069.indd 7

7

29.8.2011 22:43:26


AKTUALITY BC. LIBUŠE PETRŽÍLKOVÁ ì libuska@ci.felk.cvut.cz

Vítězové eClubu ČVUT pojedou do Sillicon Valley Studenti Fakulty elektrotechnické ČVUT – autoři vítězného projektu easyWall Vojtěch Ciml a Pier Kurth – pojedou do podnikatelského inkubátoru CzechAccelerator v Plug and Play Tech Centre v Silicon Valley. Tuto cestu získali za vítězství v takzvaném eClubu (Entrepreneurs Club), přednáškovém cyklu, který zorganizovala katedra kybernetiky Fakulty elektrotechnické a Nadace ČVUT Media Lab. Záměrem eClubu byla podpora mladých týmů, které mají podnikatelský potenciál. Cestu a pobyt pro vítězný tým do městečka Sunnyvalle v Sillicon Valley věnoval sponzor eClubu, společnost Credo Ventures. Další autoři nejzajímavějších projektů z řad studentů fakulty se účastní letní školy Innovation and Creativity – Blue Ocean Strategy na univerzitě v Kodani.

že se tým v případě úspěchu u výše vyjmenovaných skupin zaměří i na další odvětví. Například na výrobce a prodejce nábytku nebo na autosalóny.

„Všechny prezentované podnikatelské záměry byly velmi zajímavé a zpracované na vysoké úrovni,“ říká garant eClubu Ing. Jan Šedivý. „Jsem velice rád, že byl o eClub zájem a že jsme dokázali v našich studentech probudit podnikatelský potenciál.“

Aplikace easyDesign má nahradit papírový blok, který někteří prodejci a montéři stále rádi používají. Pomocí pár kliků si budete moci vytvořit věrohodnou skicu dané zakázky a postupně přidávat informace s cílem, aby celý záznam zůstal pěkně přehledný a byl použitelný i pro další aplikace rodiny.

easyWall je projekt celé rodiny aplikací pro pracovníky v interiérovém a exteriérovém designu. Využije jej kdokoli, kdo navštěvuje své zákazníky s velkými katalogy, kdo chce zredukovat počet chyb v procesu vyměřování či objednávání a usnadnit si papírování. Autoři toho chtějí docílit uživatelsky přívětivým a moderním prostředím a především využitím kamer a GPS a dalších funkcí tabletů a chytrých telefonů. Firmy by mohly pomocí augmented reality (rozšířená realita) vizualizovat produkty v reálném čase, což zákazníky nejen zaujme, ale budou si moci např. lépe představit změny designu v konkrétním interiéru. Takové aplikace mohou přijít vhod například výrobcům a prodejcům slunečního stínění, oken, dveří, podlahových krytin, ale také malířům či pokladačům. Samozřejmě se počítá s tím, 8

léto 2011

Tecnicall-02-2011-069.indd 8

Projekt easyWall prozatím počítá se třemi aplikacemi. První z nich, easyShow, představuje uživatelsky přívětivý elektronický katalog, obsahující kromě běžných informací také konfigurovatelné modely jednotlivých produktů, které bude moci prodejce vizualizovat v reálném čase na obraze ze zabudovaného fotoaparátu používaného tabletu či chytrého mobilu.

Do třetice všeho dobrého tu máme easyForm, který má za úkol provést prodejce procesem zaměření a vyplnění objednávkového formuláře pěkně krok po kroku, přičemž ho bude aplikace neustále hlídat zda nakombinované údaje dávají, s ohledem na vybraný produkt, smysl. Díky tomu ušetří nejen papírování, ale také čas a náklady za případné chyby. Je více než jasné, že byť tyto aplikace mohou fungovat samy o sobě, jejich pravé kouzlo spočívá ve spolupráci všech tří aplikací. Kromě aplikací pro vybraná zařízení, které tým hodlá nabízet primárně v rámci individuálních řešení pro firmy, jsou v plánu také webové verze, které by mohly být v omezené míře dostupné zdarma. Více informací o eClubu najdete na www.eclub.cvutmedialab.cz

TECNICALL

29.8.2011 22:43:27


AKTUALITY HANA KLIČKOVÁ ì hana.klickova@fbmi.cvut.cz

Budoucí zdravotničtí záchranáři v akci s profesionály V loňském roce byl na Fakultě biomedicínského inženýrství akreditován nový tříletý bakalářský studijní obor Zdravotnický záchranář. Absolventi tohoto oboru získají odbornou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání a oprávnění poskytovat neodkladnou zdravotnickou péči při individuálním i hromadném postižení osob včetně medicíny katastrof. Získají oprávnění k výkonu samostatné i týmové odborné činnosti v rámci specifické ošetřovatelské péče na úseku: neodkladné a anesteziologicko-resuscitační péče; akutního příjmu; v síti zařízení a pracovišť zdravotnické záchranné služby včetně letecké; ve složkách integrovaného záchranného systému, např. vodní záchranná služba, horská záchranná služba. Kromě náročné teoretické přípravy je pro studenty nezbytná praktická příprava garantovaná odborníky z oboru urgentní medicíny a zdravotnické záchranné služby. Praktická výuka je realizována jak v odborných učebnách fakulty s využitím nejmodernějších didaktických a simulačních pomůcek, tak spolu s odbornou praxí ve fakultních nemoc-

nicích, v ostatních zdravotnických zařízeních a na stanovištích zdravotnické záchranné služby. Praktická výuka byla v tomto akademickém roce doplněna o praktické cvičení, které se konalo 26. května 2011 v Kladně. Budoucí záchranáři se tento den aktivně zúčastnili cvičení složek integrovaného záchranného systému pod názvem „Dopravní nehoda 2011“, jehož cílem bylo procvičit součinnost složek při společném zásahu u mimořádné události s velkým počtem zraněných. Byla simulována nehoda autobusu s osobním vlakem, při níž utrpělo zranění asi čtyřicet osob. Část zraněných

byli studenti prvního ročníku oboru Zdravotnický záchranář, kteří tak při akci mohli sledovat koordinovanou práci všech záchranných i bezpečnostních složek a udělat si tak reálnou představu o práci profesionálů. Studenti ke cvičení přistoupili profesionálně a odpovědně, o čemž svědčí kladné hodnocení, kterého se jim po akci dostalo od zástupců jednotlivých složek. Zkušenosti, které studenti získají díky těmto cvičením, jim pomohou lépe se připravit na náročné povolání, jakým zdravotnický záchranář bezesporu je.

ALEXANDRA HRONCOVÁ ì hroncova@vc.cvut.cz

Technostan ČVUT se již podruhé zúčastnil festivalu Rock for People ČVUT v Praze se letos historicky podruhé zúčastnilo největšího hudebního festivalu v České republice s názvem Rock for People, který se konal ve dnech 2.–5. 7. 2010 v areálu bývalého vojenského letiště Věkoše u Hradce Králové. ČVUT zde opět představilo svou interaktivní expozici s názvem Technostan, která od loňského roku přišla s několika změnami a vylepšeními.

mohli vyzkoušet, že jízda pod vlivem alkoholu je skutečně nebezpečná a jak málo nepozornosti stačí ke vzniku havárie. Kolejiště s vláčky bylo skvělým exponátem, který automatické ukazoval řízení dopravy na železnicích.

ČVUT ve svém Technostanu o rozloze 150 m² připravilo pro návštěvníky doprovodný program po celou dobu konání festivalu a představit to nejlepší ze svých technologií a výsledků vědy a výzkumu. Během čtyř dnů, kdy se festival konal, navštívilo Technostan přes 22 tisíc návštěvníků z celkového počtu téměř 28 500 hudebních fanoušků, kteří letos na letiště u Hradce přijeli.

Zájemci si mohli rovněž prohlédnout unikátní mlžnou komoru, což jedno z mála zařízení na světě, které zachycuje, lidskýma očima neviditelné, záření z vesmíru. Interaktivní model uhelné elektrárny o rozměrech 1,2 x 1,2 metrů zase provede všechny procesem výroby energie. Nechyběl ani dětský koutek s různými hrami a hlavolamy a interaktivním hracím stolečkem.

Atrakce a exponáty letošního Technostanu byly zaměřené na lidské tělo; umělý pacient demonstroval, jak zachránit někomu život v případě srdečního selhání. Plantograf, měřící systém, který zjišťuje rozložení tlaku v nohou, vygeneroval každému otestovanému jeho vlastní graf s diagnózou. Ani letos v Technostanu nechyběly nejpopulárnější atrakce z minulého ročníku - detektor lži a 3D plošina sloužící k rehabilitaci pacientů s poruchami rovnováhy. Novinkou byl automobilový trenažér s projekcí na obrazovku, který zabíral největší plochu stanu. Všichni si

Technostan ČVUT navazoval na ekologickou linii festivalu Rock for People, které organizátoři věnují velkou pozornost. Návštěvníci festivalu měli možnost vyzkoušet

si elektroskutr, jehož akumulátor stačí jednoduše nabít. Technostan nabídl celou řadu dalších exponátů a atrakcí, na něž se stály v průběhu celých čtyř dní fronty. Velké poděkování patří společnostem Skupina ČEZ, AV MEDIA a.s., HewlettPackard a TILI Czech Republic, které se podílely na realizaci festivalové expozice.

FOTO V Technostanu nechybělo oblíbené Edisonovo vlákno.

léto 2011 TECNICALL

Tecnicall-02-2011-069.indd 9

9

29.8.2011 22:43:27


TÉMA ALEXANDRA HRADEČNÁ ì hradecna@inovacentrum.cvut.cz

Eyedea Recognition najde Staroměstský orloj mezi miliony obrázků Eyedea Recognition se zabývá vývojem softwaru pro zpracování obrazu. Obrazem přitom mohou být jak jednotlivé snímky z fotoaparátu, tak sekvence z kamer. Software se používá například pro ovládání počítače pomocí pohybů oka, při čtení státních poznávacích značek aut ze záznamu dopravních kamer nebo pro monitoring sledovanosti reklam či televizních kanálů. Nejnověji lze pomocí softwaru nalézt mezi miliony obrázků ty, které se nejvíce podobají zadanému snímku. Pracoviště na Karlově náměstí, skupina počítačového vidění na katedře kybernetiky, patří mezi světovou špičku v oboru a to byl jeden z důvodů, proč jsme se rozhodli firmu budovat s účastí školy, abychom udrželi vazbu na univerzitní pracoviště a aby naše spolupráce mohla dlouhodobě fungovat,“ říká Urban.

FOTO Software

společnosti Eyedea Recognition umí rychle vyhledávat v rozsáhlých obrazových databázích na základě vizuální podobnosti. Nápad založit firmu zabývající se počítačovým viděním vznikl v roce 2002 v hlavách tří pracovníků z Centra počítačového vidění na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Firmu Eyedea Recognition spoluvlastní 3 fyzické osoby a menší podíl v ní má i ČVUT, jedná se tedy o tzv. spin-off. Ing. Martin Urban, který společnost vede, získal zkušenosti s prací v začínající univerzitní firmě ve Velké Británii, kde rok a půl pracoval. Po návratu do České republiky ho napadlo něco podobného zkusit i v Čechách. „Chceme se zaměřit na věci, které jsou nové a ve svém oboru špičkové.

10

léto 2011

Tecnicall-02-2011-069.indd 10

Nejstarším produktem firmy Eyedea je software na rozpoznávání SPZ aut. „Dodáváme integrátorským firmám software, který má na vstupu obrázek a na výstupu informaci, kterou v obrázku nalezl. Naprostá většina monitorovacích systémů měřících úsekovou rychlost v ČR používá náš software,“ říká Urban. A jak takový software funguje? Nejprve musí značku v obraze najít a potom musí přečíst text. Z hlediska výpočetní náročnosti je překvapivě těžší úlohou nalezení značky v obraze. Ačkoliv algoritmy pro čtení textu nejsou jednoduché, jsou výpočetně, co se týče zátěže procesoru, výrazně rychlejší než algoritmy na vyhledání značky na fotografii. „Kromě čtení státních poznávacích značek, což je už několik let relativně standardní záležitost, umí náš software i rozpoznat, zda jde o osobní vůz, nákladní auto, dodávku, nebo autobus. Toho lze využít například pro měření dopravních toků ve velkých městech,“ doplňuje Ing. Urban informaci o tom, co všechno software umí. Program lze případně rozšířit i o detekci konkrétního typu vozidla a tovární značky.

Algoritmus, který v obraze detekuje značku, je velmi podobný tomu, který se používá na detekci obličejů. Software pro rozpoznávání obličejů v obraze je dalším z produktů firmy Eyedea a používá se například pro vyhodnocení sledovanosti reklamních ploch nebo televizních kanálů. Software umí rozpoznat pohlaví a stáří obličeje. Nejnovějším produktem je software pro rychlé vyhledávání v rozsáhlých obrazových databázích na základě vizuální podobnosti. Vyhledávacím dotazem zde není slovo, ale libovolný obrázek či jeho část. Pokud se například dotážeme fotografií Staroměstského orloje a vyhledání zadáme v databázi s miliony obrázků třeba z dovolených, software během několika sekund ukáže několik set nejpodobnějších fotografií, které vytvořili jiní lidé, v jinou dobu, z jiného úhlu a vzdálenosti. „Jádro software je výsledkem činnosti Centra počítačového vidění, především Ondřeje Chuma, Michala Perďocha a Jiřího Matase. My se tyto metody snažíme nabídnout jako komerční produkt. Software již používá například firma MediaResearch, která denně potřebuje rozpoznat a roztřídit tisíce obrázků, pro monitoring inzerce v tištěných periodikách,“ říká Urban. Více informací naleznete na www.eyedea.cz

TECNICALL

29.8.2011 22:43:27


TÉMA ALEXANDRA HRADEČNÁ ì hradecna@inovacentrum.cvut.cz

Mobilní aplikace od ČVUT jsou žádané Hlasové služby pro nevidomé a neslyšící, virtuální 3D realita pro provozovatele e-komerce, lokalizační služby nebo třeba úspora energie v mobilních sítích. To všechno s vizí přinést přidanou hodnotu svým průmyslovým partnerům a být schopni mezinárodní soutěže. Takové je Výzkumné a vývojové centrum pro mobilní aplikace (Research & Development Centre for Mobile Applications – RDC) při Fakultě elektrotechnické, které bylo založeno již v roce 2001, v rámci udělení licence tehdy novému operátorovi Oskar (Český mobil). Laboratoř vybavili její partneři Český mobil (dnes Vodafone) a Ericsson kompletní GSM ústřednou. V roce 2008 se centrum osamostatnilo a nyní jako čistě univerzitní laboratoř nabízí své služby všem, kdo potřebují kvalitní výzkumné a vývojové kapacity v oblasti mobilních a bezdrátových technologií. Mezi její největší zákazníky patří stále Vodafone a Nadace Vodafone, přibylo IBM, Microsoft a další partneři.

virtuálního průvodce po svých webech. Ve výzkumném a vývojovém centru vznikl roněž prototyp webového e-shopu, ve kterém návštěvník prochází virtuálním světem obchodu a prohlíží si reálné 3D výrobky, které tam může koupit. „V těchto interaktivních 3D-prostředích v síti spatřujeme velkou budoucnost,“ tvrdí Dr. Kencl, „v současnosti také ve spolupráci s firmou Microsoft pracujeme na propojení 3D interakce s cloudovými technologiemi.“

„Hlasové služby jsou naší velkou odborností, zejména díky spolupráci a vybavení od IBM Research Voice Technologies v Praze. V současné době se například zabýváme vývojem hlasového navigátora pro orientaci v Městské hromadné dopravě. Tato platforma umožní nevidomým spoluobčanům zavolat a vyhledat si trasu hlasem podobně jako vyhledáváme trasu na webu dopravního podniku. Na této aplikaci spolupracujeme se Západočeskou univerzitou v Plzni, která má výborné nástroje pro rozpoznávání češtiny,“ říká Dr. Lukáš Kencl, ředitel laboratoře.

Velký zájem vyvolává u partnerů z praxe i další oblast, na kterou se Centrum specializuje, a tou jsou lokalizační služby a analýza provozu v mobilních sítích. Ve spolupráci s operátorem byla několik let vyvíjena a na podzim postavena celá platforma lokalizačních služeb. Jde vlastně o to, že libovolného účastníka sítě lze dohledat s přesností na buňku, ke které je přihlášen, pomocí několika jednoduchých dotazů do signalizační části sítě - a to i bez přičinění účastníka. Toto nenáročné řešení lze využít k různým lokalizačním službám, jakož i ke sledování provozu sítě a modelování pohybu účastníků sítě obecně.

Pro Nadaci Vodafone vyvíjí laboratoř další komplexní síťové řešení zpracování řeči e-Scribe, tentokrát ve spolupráci s Českou unií neslyšících a firmou Newton Technologies a.s.. Cílem je vyvinout systém, který po připojení mobilem v reálném čase přepíše hlas do slov a ta zobrazí na plátně nebo třeba displeji mobilního telefonu neslyšícího, který by ho mohl používat na přednáškách, na úřadech, u soudu, zkrátka všude tam, kde je zapotřebí ihned rozumět mluvenému slovu. Tým Dr. Kencla také vytvořil prototyp mluvící hlavy, která funguje i na mobilních zařízeních a je vzdáleně kontrolovaná ze serveru. O takovou 3D aplikaci mají zájem například firmy, které chtějí

Dalším zajímavým projektem Centra je vývoj nových technologií na snižování energetické zátěže v mobilních sítích. „Vyvinuli jsme algoritmy, které dokáží předpovídat, jak bude síť zatížená například za hodinu nebo za jiný časový úsek. Algoritmy jsme otestovali v simulovaném provozu a na jejich základě je teď možné například některé části sítě po dobu malé zátěže vypínat a operátoři by tak mohli ušetřit spoustu elektrické energie. Míru úspor našimi algoritmy lze též poměrně přesně ukázat, lze dosáhnout až 40% úspory,“ vysvětluje Kencl. „Ve své činnosti se neomezujeme jenom na Českou repub-

liku, ale snažíme se pracovat i pro zahraniční partnery. Našim cílem je být schopní mezinárodní soutěže a přinést našim průmyslovým partnerům přidanou hodnotu. Podle tohoto kréda si vybíráme projekty a pracujeme pouze na těch, které tuto definici splňují. Navíc si pečlivě vybíráme pracovníky, hlavně na doporučení, ať již stávajících členů Centra, nebo na doporučení profesorského sboru. Máme tady doktorandy různých odborností, například z fakult elektrotechnické a informačních technologií ČVUT, z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, z Vysoké školy ekonomické aj.“ I v oblasti bezdrátových služeb se projevila hospodářská krize, v našem případě došlo ke zhruba 50% propadu finančních zdrojů. Ale otevřely se zase jiné cesty spolupráce, dnes má centrum i průmyslové partnery, kteří s ním dříve nespolupracovali. Ve světě je silným trendem, že velké firmy omezují svá vlastní výzkumná oddělení a přesouvají své aktivity na tomto poli na univerzitu. „Můj bývalý zaměstnavatel Intel například nedávno zrušil síť laboratoří, ve které jsem i já pracoval, a namísto udržování vlastních zaměstnanců bude vytvářet a sponzorovat týmy přímo na univerzitách. Myslím si, že to je dobře. My disponujeme kvalitními vzdělanými lidmi, umíme dodat řešení na klíč, máme široký záběr a možnosti rychle najít libovolnou potřebnou odbornost na ostatních pracovištích univerzity a díky neustálé obměně a přílivu nových doktorandů dokážeme pružně reagovat a předvídat vývoj a světové trendy,“ shrnuje Dr. Lukáš Kencl a dodává: „Uvítáme každého nového partnera, především pro dlouhodobou, ale i krátkodobou spolupráci, a to jak z velkých, tak i malých a středních firem.“ léto 2011 TECNICALL

Tecnicall-02-2011-069.indd 11

11

29.8.2011 22:43:28


TÉMA ALEXANDRA HRADEČNÁ ì hradecna@inovacentrum.cvut.cz

Po deseti letech jsme vzlétli „Poslední náš prototyp, který se dostal do vzduchu, letěl před více než deseti lety. Od té doby až tento,“ říká Ing. Robert Theiner, Ph.D., o prototypu nového ultralehkého letounu, který pod jeho vedením vyvíjeli pracovníci Ústavu letadlové techniky na Fakultě strojní ČVUT. Vývoj prototypu trval 3 roky, nyní probíhají letové zkoušky a firma Jihlavan airplanes, s.r.o., se chystá na sériovou výrobu výsledku – variantní stavebnice letounu. Projekt, který grantem podpořilo ministerstvo průmyslu a obchodu, vznikl v hlavách představitelů firmy Jihlavan airplanes. Ti se rozhodli vyrábět letadlo pojaté jako variantní stavebnici v několika cenových relacích, s různými tvary křídel, ocasních ploch a s různými překryty kabiny. Amatérský stavitel si pak bude moci podle svých finančních možností a s minimem přípravků a složitých nástrojů vyrobit letoun sám v garáži nebo v dílně. Tomuto cíli je přizpůsobena celá technologie stavby letadla. Některé komplikovanější díly a základní nosné prvky se však budou dodávat jako hotové komponenty vyrobené v továrně, aby nedošlo k jejich možnému znehodnocení nedokonalou stavbou. Jedná se například o nosník křídla, nosník ocasních ploch či některé konstrukční uzly na trupu. „Vytvořili jsme základní koncepci různých variant stavebnice, stanovili rozsah výroby aeroplánu a definovali zadání pro jednotlivé části stavebnice, od nejjednodušší po nejsložitější. Všechno jsme navrhli a konzultovali s výrobcem z pohledu jeho výrobních možností. Potom jsme definovali 4 základní alternativy křídel, 3 alternativy pohonné jednotky - motoru a vrtule. Stanovili jsme různé alternativy překrytu kabin, od verze kabrioletu pouze s větrným štítkem až po pěknou kabinu bublinového tvaru. Navrhli jsme i různé typy podvozků. Ke střední části trupu, která ale zůstává pořád stejná, se připojují různé alternativy nosných ploch a pohonných jednotek,“ popisuje Dr. Theiner postup prací na vývoji letadla. Bylo potřeba stanovit aerodynamické charakteristiky letadla a jeho zatížení, zkonstruovat jednotlivé varianty, následovaly 12

léto 2011

Tecnicall-02-2011-069.indd 12

pevnostní kontroly a řada vývojových i zkušebních a ověřovacích zkoušek. V listopadu 2010 se letoun zalétal, byl shledán letu schopným a dostal osvědčení o letové způsobilosti jako prototyp. Nyní probíhají další letové a certifikační zkoušky, aby mohl být typově certifikován. Až potom může být zahájena výroba a prodej stavebnice zákazníkům. Od začátku prvních prací na návrzích v roce 2008 do doby, kdy bude mít letoun za sebou všechny požadované zkoušky a bude moci začít jeho sériová výroba, uplynou zhruba čtyři roky. „Myslím, že je to velký úspěch. Dodrželi jsme harmonogram stanovený projektem, letoun jsme navrhli, zkonstruovali a vyrobili k záletu za méně než tři roky. Na to, že nejsme konstrukční kancelář, ale přece jenom škola, která má spoustu jiných aktivit a povinností, a je nás tady velice málo, se nám to podařilo skvěle. Jsem na to za celou tu partu lidí, co se na úkolu podíleli,

patřičně pyšný,“ říká Dr. Theiner. Spokojení jsou všichni zúčastnění, nejenom výzkumníci z ČVUT, téměř výhradně studenti doktorského studia, kteří letoun navrhovali a vyrobili, ale i budoucí výrobce Jihlavan airplanes, s.r.o., a Ministerstvo průmyslu a obchodu, které poskytlo projektu grantové financování. Spojení se školou se v tomto případě podniku určitě vyplatilo. Celý proces vývoje a výroby letadla probíhal profesionálně, pod vedením inženýrů a s využitím nejmodernějších softwarů a 3D CAD systémů, byla provedena celá řada laboratorních ověřovacích zkoušek, bezpečnostních zkoušek a dalších expertíz. Výsledek, nový jednomístný ultralight, je schopen provozu v kategorii jak ultralehkých, tak lehkých sportovních letounů a může být exportován kamkoliv na světě.

FOTO V

České republice je létání na ultralehkých letounech velmi oblíbené, patříme v této oblasti ke světovým velmocem. Firmy, které ultralighty vyrábějí, si ale většinou nemohou dovolit služby konstrukčních kanceláří, jsou to firmy o několika lidech a mají omezené finanční prostředky. Spojení s vysokou školou je v této oblasti oboustranně výhodné, škola bádá nad reálnými úkoly a výrobci se zase dostane profesionálního návrhu a konstrukce letounu.

TECNICALL

29.8.2011 22:43:30


TÉMA ALEXANDRA HRADEČNÁ ì hradecna@inovacentrum.cvut.cz

Světový unikát – ultralehká stíhačka „Ten nápad se nám z počátku zdál téměř fantasmagorický, ale po nějaké době přemýšlení mě to zaujalo, protože jsem viděl jisté perspektivní aspekty pohonné jednotky. Zadání dávalo logický smysl, ačkoliv jeho realizace se zdála velice šílená,“ uvádí nás Ing. Robert Theiner, Ph.D., do dalšího projektu, na kterém se svým týmem pracuje. Už jenom to, že náš záměr neoznačili za úplný nesmysl a naopak se na něm intenzivně podíleli, mi dalo přesvědčení, že má cenu se tím zabývat,“ říká Dr. Theiner a dodává: „V roce 2005 jsme do činnosti našeho Centra leteckého a kosmického výzkumu zařadili vývoj pohonné jednotky. Ta musí být lehoučká, celé letadlo s vnitřním proudovodem musí vážit do 300 kg. Pokud se nám to podaří, budeme první na světě.“

FOTO Centrum

leteckého a kosmického výzkumu pracuje nyní na vývoji pohonné jednotky, která musí být tak lehká, aby celé letadlo s vnitřním proudovodem vážilo maximáně 300 kg. Tím nápadem myslí Ing. Theiner záměr navrhnout napodobeninu tryskového letadla, která by navíc měla značně připomínat nejslavnější český proudový letoun L 39 Albatros. Ovšem v kategorii ultralehkých letadel, tedy strojů s hmotností do 300 kg a o celkové maximální vzletové hmotnosti 472 kg. Pohonná jednotka má letadlu dát vlastnosti tryskového letadla, ale nemá být klasickým tryskovým motorem s horkými výstupními plyny. Urychlení proudu vzduchu, a tím získání potřebného tahu, se má dít ventilátorem poháněným vysokootáčkovým pístovým motorem z motocyklu. Žádný takový letoun v ultralehké kategorii po světě zatím nelétá. Ultralehké letadlo této nové koncepce nabídne tzv. jet feeling, tedy pocit z proudového letu. Od ostatních ultralightů se bude lišit větší rychlostí, jeho pohon bude optimalizován na vyšší rychlosti, než je dnes v této kategorii obvyklé.

„O takovém pohonu bychom nemohli uvažovat bez dynamicky se rozvíjející oblasti sportovních motocyklů a jejich motorů. Dnes existují motocykly s lehoučkým motorem, který však má obrovské otáčky a výkon. Takové motory se pro letecké použití přímo nabízejí, jsou ale nepoužitelné bez redukce otáček pomocí převodovky, která je zase těžká a nespolehlivá. Pokud ale vytvoříme propulzor, což je ventilátor v proudovodu, a tedy jiný typ pohonu než vrtulový, vysoké otáčky naopak využít můžeme. Propulzorem urychlujeme menší průtokovou plochu o větší nárůst rychlosti,“ vysvětluje Dr. Theiner. Projekt dříme v myslích všech zúčastněných už více než deset let, kdy se jím začali zabývat na bázi diplomových prací a přemýšleli o jeho realizaci. „Velice intenzivně se do projektu zapojili dva profesoři, Jerie a Málek, oba velice známí a významní inženýři a technici z oblasti leteckých proudových pohonných jednotek.

Na projekt se podařilo získat grantové financování z programu TIP ministerstva průmyslu a obchodu a je na 4 roky, po jejich uplynutí musí letadlo letět. Pohonná jednotka se vyvíjí v rámci činnosti Centra leteckého a kosmického výzkumu již několik let, nyní je potřeba navrhnout a postavit letadlo, které tento pohon využije a zároveň bude splňovat požadavky kategorie ultralehkých letadel. České vysoké učení technické v Praze je nositelem projektu, spoluřešiteli jsou dvě firmy, LA kompozit, výrobce kompozitních dílů, ze kterých bude letadlo postaveno, a pozdější výrobce letadla, Jihlavan airplanes s.r.o., který se bude podílet na finální montáži a výrobě prototypu. Vývoj už k dnešnímu dni přinesl ČVUT tři patenty v patentovém řízení a dva užitné vzory, další dva patenty se chystají.

Ústav letadlové techniky polupracuje od svého založení s průmyslem na výzkumu, vývoji a inovacích letadel a turbínových motorů. V rámci výzkumu byly úspěšně vyřešeny návrhy nových vstupů vzduchu turbovrtulových a proudových letadel včetně návrhů vstupních i výstupních kanálů turbovrtulových motorů, které přispěly ke zvýšení výkonu motoru a jeho životnosti. léto 2011 TECNICALL

Tecnicall-02-2011-069.indd 13

13

29.8.2011 22:43:30


TÉMA ALEXANDRA HRADEČNÁ ì hradecna@inovacentrum.cvut.cz

Krize nutí optimalizovat výrobu Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii bylo založeno v roce 2000, letos tedy slaví 11 let svého fungování. Za tu dobu se stalo nepostradatelným partnerem mnoha českým výrobcům obráběcích a tvářecích strojů, kteří se snaží neustále zdokonalovat a zefektivňovat výrobu svých produktů. do ruky nástroje a metody, jak užitné vlastnosti zlepšit. To je naše úloha – stavět a navrhovat virtuální prototypy a ověřovat výsledky virtuálních prototypů strojů, vytvářet nové nástroje, které umožní zvýšit produktivitu práce při výrobě nebo návrhu stroje,“ říká prof. Houša. Centrum spolupracuje zejména s podniky, které se sdružují ve Svazu strojírenské technologie (SST), ačkoliv se na ně striktně neomezuje a snaží se vyjít vstříc i zájemcům mimo tento Svaz. Původní SST, tehdy ještě pod názvem Svaz výrobců a dodavatelů strojírenské techniky, stál také při zrodu Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii, jehož byl spoluzakladatelem.

FOTO Zlatou

medaili Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně získal prof. Jaromír Houša za svou celoživotní technickou tvůrčí práci a inovační činy. O tom svědčí i fakt, že zatímco objem výroby v sektoru obráběcích a tvářecích strojů klesl za poslední léta krize o 38 %, počet objednávek prací výzkumného centra naopak neustále roste. Podniky se totiž snaží překonat krizi právě zlepšováním užitných vlastností svých produktů. Centrum, které již od počátku vede prof. Ing. Jaromír Houša, DrSc., se specializuje na výzkum obráběcích a později i tvářecích strojů. Inženýři v něm vyvíjejí a zkoušejí prototypy komponentů a uzlů strojů i stroje kompletní, které budou mít oproti stávajícím dokonalejší užitné vlastnosti. Výrobní výkon, přesnost, spolehlivost, cena, výrobní náklady výrobce i provozní uživatele, vliv na životní prostředí, ekologická likvidace stroje, to všechno jsou vlastnosti, které se dají zlepšit. „A my se snažíme dát podnikům

14

léto 2011

Tecnicall-02-2011-069.indd 14

Mezi největší spolupracovníky a zadavatele výzkumných zakázek Centra patří například TAJMAC ZPS, TOS Varnsdorf, TOS Kuřim OS, Kovosvit MAS, TOSHULIN, Hestego Vyškov a Ervin Junker, z drobnějších podniků například Strojírna TYC, Kuličkové šrouby Kuřim a další. Centrum má celkem 4 pracoviště, jedno hlavní na ČVUT v Praze a spoluřešitelská na Vysokém učení technickém v Brně, Technické univerzitě v Liberci a na Západočeské univerzitě v Plzni. Pracuje v něm okolo stovky lidí, ne všichni jsou však zaměstnáni na plný úvazek. Většina pracovníků Centra jsou studenti doktorského studia a také ti, kteří již studium dokončili (Ph.D.). „Doktorandy si vybíráme ze studentů našeho zaměření, šikovné studenty upozorníme na možnost doktorského studia, při kterém navíc pracují v našem centru. Dizertaci pak dělají u nás a téma jejich dizertační práce je zapojené do programu centra a tak dobře materiálně zajištěné. Kvalita dizertačních prací je pak

vyšší, témata jsou vázaná na náš výzkumný projekt, a protože každý náš výzkumný projekt vždy vychází mimo jiné i z požadavků průmyslu, jde vlastně i o práci pro průmysl “ vysvětluje prof. Houša a dodává: „Potřebujeme řešit úkoly na úrovni a díky dotaci z MŠMT máme prostředky na zakoupení experimentálního vybavení a na financování výzkumu. Děláme průzkumy zájmu, jezdíme do světa na výstavy a konference, sledujeme vývojové trendy a podle toho orientujeme náš výzkumný program tak, aby byl co nejpřínosnější pro náš průmysl obráběcích a tvářecích strojů. Nabízíme doktorským studentům výborné zázemí pro výzkum a oni nám zase kvalitní pracovní sílu pro výzkumné záměry centra.“ Někteří doktorandi po skončení studia odcházejí a Centrum se snaží, aby odcházeli do podniků výrobců obráběcích a tvářecích strojů. Někteří v Centru zůstávají. „Zejména velice aktivní a výkonné pracovníky si Centrum snaží udržet, protože to jsou klíčoví lidé pro řešení všech našich úkolů,“ říká Houša. Výzkumné centrum stálo u zrodu Technologické platformy strojírenské výrobní techniky, kde vypracovalo například strategii oboru, která definuje užitné vlastnosti strojů a příslušné nástroje, jimiž lze jednotlivé užitné vlastnosti zlepšovat. „Podniky vědí, co je na prototypech jejich strojů trápí a ve strategii mohou nalézt celou řadu nástrojů, kterými je možno potřebné vlastnosti zlepšit. Naším úkolem potom je připravit tyto nástroje k použití v praxi.“ vysvětluje prof. Houša, jak se rodí zakázky pro jeho Centrum, které ideálním způsobem kombinuje zvyšování akademického vzdělání svých zaměstnanců s neocenitelným a hmatatelným přínosem pro české strojírenství.

TECNICALL

29.8.2011 22:43:34


TÉMA ING. ILONA PRAUSOVÁ ì prausova@vc.cvut.cz

„Zpočátku jsem jen vstřebával“ Energetika je obor perspektivní a stabilní, leč konzervativní, s přesně danými zákonitostmi. Otevření evropského energetického trhu vneslo do oboru flexibilitu, a dále jej zatraktivnilo. Potvrzuje to i téměř čerstvý absolvent VŠ Tomáš Bednář, který do společnosti ČEPS nastoupil v roce 2009, a dnes se podílí na mezinárodním projektu. problematika GCC řeší na celoevropské úrovni v rámci asociace ENTSO-E sdružující evropské provozovatele přenosových soustav,“ vysvětluje Tomáš a pokračuje: „Smyslem GCC je vzájemná mezinárodní výpomoc provozovatelů při zajišťování výkonové rovnováhy, konkrétně v oblasti tzv. sekundární regulace. “ Z počátku Tomáš projekt viděl jen jako technické řešení, které ho, jako nedávného studenta, zajímalo a neviděl přesahy i do jiných oblastí. Postupem času však vyvstávaly stále nové požadavky na znalosti a nové dovednosti. „Bylo potřeba analyzovat nejen technické vstupy, ale i ekonomickou výhodnost projektu. FOTO Nový

model spolupráce společnosti ČEPS, a.s., se zahraničními partnery nese název Grid Control Cooperation. Je založen na efektivní výměně regulačních výkonů v reálném čase mezi regulačními oblastmi. Tomáš se v oboru energetiky pohybuje poměrně krátkou dobu. Při hledání zaměstnání měl jasno v tom, co od práce chce: energetiku bez rutiny, pracovní cesty do zahraničí a aktivní využívání cizího jazyka. A měl štěstí, protože v témže roce, kdy hledal zaměstnání, vznikl ve společnosti ČEPS (provozovatel přenosové soustavy ČR) odbor Rozvoj energetických trhů, s cílem podporovat rozvoj energetických trhů a systematizovat činnosti s tím spojené. Součástí těchto trhů je i trh s rezervací regulačního výkonu, nutného pro vyrovnávání výkonových nerovnováh vznikajících v každém okamžiku (tzv. trh s podpůrnými službami) a potřebného pro udržení spolehlivého provozu elektrizační soustavy ČR. „Jako čerstvý absolvent jsem při nástupu do zaměstnání měl jen hrubé představy o rozsahu a typu činností, které ČEPS vykonává. A byl jsem mnohokrát překvapen z šíře povinností vyplývajících z role provozovatele přenosové

soustavy. V prvních měsících jsem jen vstřebával množství informací z energetiky a energetických trhů, energetické legislativy, technické a obchodní stránky provozování ES včetně přeshraničního obchodování. Nazval bych to technicko-legislativně-tržněobchodním energetickým znalostním mixem,“ vzpomíná Tomáš.

Grid Control Cooperation Téměř ihned po nástupu dostal Tomáš příležitost podílet se na důležitém mezinárodním rozvojovém projektu - Grid Control Cooperation (GCC). „GCC je mezinárodní projekt, jehož hlavní koncepce byla vytvořena a posléze i realizována třemi ze čtyř německých provozovatelů: EnBW, 50Hertz a TenneT. Následně vznikla myšlenka dalšího mezinárodního rozšíření. ČEPS spolu se švýcarským provozovatelem přenosové soustavy, SwissGridem, vyjádřily podporu založení společného řešitelského týmu, do kterého jsem byl za ČEPS nominován. V současnosti se

Dále byla nutná spolupráce s právním oddělením v otázkách kompatibility s českou legislativou i regulačním rámcem pro ČEPS, který je plně regulovaným subjektem. Podstatnou částí projektu byla i příprava mezinárodní smlouvy ukotvující práva a povinnosti zapojených stran,“ vypočítává. Jako bonus Tomáš vidí i to, že projekt vyžaduje množství jednání na mezinárodní úrovni, kde jednacím jazykem je angličtina i možnost (vítaná povinnost) zahraničních cest na workshopy s partnery. „Ačkoliv na začátku to tak nevypadalo, projekt se vyvinul, řekl bych, v jednu velkou možnost osvojení si znalostí nejen z oblasti energetiky, ale i z práva, ekonomie, statistiky, projektového řízení a nakonec i dovedností při vyjednávání a používání cizího jazyka.“ Tak vidí své působení v ČEPS, a.s., absolvent elektrotechnické fakulty a současný specialista odboru Rozvoj energetických trhů Tomáš Bednář.

léto 2011 TECNICALL

Tecnicall-02-2011-069.indd 15

15

29.8.2011 22:43:38


TÉMA ALEXANDRA HRADEČNÁ ì hradecna@inovacentrum.cvut.cz

Zkoušky mostních konstrukcí můžeme provádět přímo u nás Historie Experimentálního centra (EC) v nové budově stavební fakulty sahá do počátku osmdesátých let, kdy byly do provozu uvedeny nové laboratoře. Organizační struktura byla zpočátku třístupňová, byly vytvořeny ústřední laboratoře, oborové laboratoře a laboratoře katedrové. V současné době jsou všechny tyto laboratoře samostatnou organizační složkou fakulty, kde jsou soustředěny nejvýznamnější technologické celky pro fakultu. Experimentální centrum je akreditovaným pracovištěm Fakulty stavební ČVUT v Praze v oblasti zkušebnictví stavebních konstrukcí a materiálů. Zajišťuje experimentální práce vědeckovýzkumné povahy vyplývající z potřeb výuky, grantové a ostatní ekonomické činnosti. Pracoviště úzce spolupracuje s praxí a zajišťuje odborný servis stavebním firmám. Veškerý rozsah zkušebních prací je prováděn jak ve specializovaných laboratořích pracoviště, tak i v podmínkách in-situ. Všechny zkoušky jsou prováděny dle platných norem a předpisů a dle domluvy se zadavatelem. Věda a výzkum jsou nedílnou součástí moderní, rozvíjející se společnosti. Experimentální centrum zajišťuje různým výzkumným týmům, doktorským, magisterským i bakalářským studentům stavební fakulty realizaci vědeckých úkolů, myšlenek a nápadů v experimentálních laboratořích. Výuka je neméně důležitou součástí pracovní náplně EC a zahrnuje výuku odborných předmětů, studentské projekty a experimentální práce týkající se bakalářských, diplomových a doktorských prací. Nezanedbatelnou součástí činnosti EC je spolupráce na projektech finančně podporovaných stavebními firmami a dalšími institucemi, zejména pokud investoři projeví zájem o akreditované zkoušky stavebních materiálů a konstrukcí. Pracoviště úzce spolupracuje s průmyslem, a to v mnoha oblastech. 16

léto 2011

Tecnicall-02-2011-069.indd 16

„V poslední době jsme prováděli práce zejména pro společnost Metrostav, většinou zatěžovací zkoušky mostů nebo měření průběhu hydratační teploty nových typů betonu použitých při stavbě tunelu Blanka a další experimentální zkoušky, které vycházejí z potřeb této firmy. V obdobných oblastech jsme spolupracovali také například s firmou Stavby mostů, Bögl a Krýsl, nebo Kepák, pro kterou jsme měřili deformace střešní konstrukce nově budovaného stadionu Slavia v Edenu při simulovaném zatížení konstrukce větrem. Zajímavé měření bylo realizováno pro firmu Techniserv, kde byla objektem sledování ocelová konstrukce věže radiolokátoru na letišti v Praze Ruzyni. I v tomto případě bylo provedeno měření deformací od klimatického zatížení. Za posledních 10 let jsme provedli mnoho zatěžovacích zkoušek mostů a konstrukcí, dále pak prací týkajících se stavebního průzkumu a nespočet zkoušek konstrukčních prků a stavebních materiálů,“ vyjmenovává vedoucí Experimentálního centra prof. Ing. Petr Konvalinka, CSc., některé ze zkoušek, které jeho laboratoř provádí. Snad největší devizou Experimentálního centra je technologická a odborná vybave-nost pracoviště k provádění složitých experimentů, mimo jiné i dynamických zatěžovacích zkoušek mostů. „Jsme jedno z mála pracovišť v republice, které provádí kromě statických

i dynamické zatěžovací zkoušky mostů a z toho důvodu jsme často vyzýváni k účasti ve výběrovém řízení,“ říká prof. Konvalinka. Obecně lze konstatovat, že všechny konstrukce lze rozkmitat takovým způsobem, že při dosažení tzv. vlastní frekvence kmitání konstrukce dojde k rezonanci. V případě, že tato situace nastane (větrem, provozem apod.), hrozí trvalé poškození či zřícení konstrukce (příkladem může být v historii stavebnictví asi nejznámější porušení mostu „Tacoma Narrows Bridge“ v roce 1940). Experimentálně lze tyto vlastnosti konstrukcí zjistit, a tím ověřit teoretické výpočty a vytvořit podklady pro případné úpravy konstrukcí. V praxi jsou do subtilnějších konstrukcí umísťovány pohlcovače kmitů a u větších nebo rozměrnějších konstrukcí jsou pak navrhovány jednotlivé konstrukční části s rozdílnými hodnotami vlastních frekvencí pro případné rušení účinků kmitání, nebo jsou instalovány přídavné tlumiče kmitání. V odvětví mostního inženýrství se v souvislosti s údržbou mostů a zjišťováním jejich životnosti instalují rozsáhlé monitorovací systémy. S jejich pomocí je získávána dynamická odezva konstrukce ve formě časových řad (výchylka konstrukce, zrychlení, rychlosti, počet a tíha vozidel apod.). Z nich bývají následně stanoveny tzv. modální vlastnosti (vlastní tvary a jim odpovídající vlastní frekvence), tlumící charakteristiky

TECNICALL

29.8.2011 22:43:38


TÉMA

a v případě znalosti referenčního stavu také srovnávací kritéria. Na rozdíl od statických zkoušek mostních konstrukcí, při kterých se most zatíží statickou silou například nákladními automobily a je měřen vliv zatížení na průhyby, zatlačení ložisek či průběh napětí v konstrukci apod., se při dynamické zkoušce ověřují odezvy v různých částech a řezech konstrukce vlivem dynamického zatížení. „Nejčastěji se zkouška provádí za pomoci budičů kmitání, které jsou schopny budit harmonické i disharmonické kmity. Další variantou je měření dynamických parametrů mostu, vyvolané vlastním provozem mostu nebo také přejezdem vozidla přes normovou překážku. Most je následkem těchto zdrojů dynamického zatížení rozkmitán a my můžeme pomocí měřicí techniky vyhodnotit potřebné parametry konstrukce. Dynamické zkoušky lávek pro pěší pak například zahrnují zkoušky s chodci, kde je sledovaným parametrem také pocitová pohoda chodce při chůzi i běhu po konstrukci, která může svými kmity působit na chodce nepříjemným dojmem. Součástí měření může být také synchronizované poskakování určitého počtu lidí po lávce, což je v zásadě jakási zkouška vandalismu,“ vysvětluje prof. Konvalinka, jak se různé dynamické zkoušky mostů provádějí. Tento způsob zkoušek neslouží pouze ke zjištění dynamických parametrů konstrukcí a jejich porovnání s výpočtovými hodnotami či jako podklad pro modifikaci konstrukce, ale snahou odborníků je také využití takto získaných informací z odezvy konstrukce pro lokalizaci poškození a následné stanovení životnosti. Praxí je ověřeno, že lokální poškození konstrukce se projeví změnou výše zmíněných parametrů. Porovnáním s neporušeným stavem, ať již předem změřeným, nebo teoreticky vypočteným, lze poté zpětně detekovat místa porušení. „Pro měření kmitů u nás využíváme vlastní systém měřicí linky a máme zpracovanou vlastní metodiku měření. Systém samotného zatěžování pak

vychází z normových požadavků. Každá zkouška je originál, každá se dělá na míru tomu kterému mostu nebo konstrukci,“ přibližuje prof. Konvalinka metodu měření kmitání mostních konstrukcí, na které se podílí také Katedra mechaniky. Kromě množství provedených statických a dynamických zkoušek konstrukcí, materiálových či prototypových zkoušek pracují odborníci z Experimentálního centra a Katedry materiálového inženýrství a chemie například také na vývoji cihelných bloků se zdokonalenými tepelně izolačními parametry. „Větší tepelné izolace se docílí přidáním výplní do otvorů u vnitřního a vnějšího povrchu děrované cihly. Na takto modifikovaných cihelných blocích poté zkoušíme, zda je ovlivněna pevnost nebo transportní vlastnosti cihel, například transport vlhkosti nebo teploty. Zkoušíme desítky kusů cihel, které se musí prověřit mechanicky, teplotně i vlhkostně. Mechanická zkouška přitom trvá relativně krátkou dobu, a když máme všechno připraveno, můžeme za den vyzkoušet třeba i 20 kusů cihel. Teplotní a vlhkostní zkoušky však trvají nesrovnatelně déle“, popisuje jeden z dalších úkolů, jimiž se Centrum zabývá, Ing. Jiří Litoš, Ph.D., zástupce prof. Konvalinky. Pro německou firmu testovali pracovníci Experimentálního centra pryžové podkladnice pro kolejnice.

„Na tomto projektu jsme realizovali snad všechny služby, které jsme schopni nabídnout. Dělaly se všechny možné zkoušky, zkouška tvrdosti, nasákavosti, chemické odolnosti, elektrické vodivosti, měření objemové hmotnosti, zkoušky tepelné a teplotní vodivosti a roztažnosti, objemových změn, dělali jsme zkoušky modulu pružnosti, stlačitelnosti, prostě zkoušeli jsme veškeré charakteristiky daného materiálu,“ říká Ing. Litoš a dodává: „Firmy se na nás většinou obracejí i s dotazem, co vše by se mělo sledovat. Nechtějí riskovat, že by certifikovaly nedostatečně připravený výrobek. My jsme schopni jim dát odpověď, potřebné zkoušky provést a připravit jim protokoly, a to i v německém nebo anglickém jazyce. Zkoušky provádíme podle konkrétního zadání, a to buď na dodaných vzorcích, na vzorcích odebraných ze stavby, nebo i na vzorcích vyrobených nebo montovaných přímo v našich laboratořích.“ Experimentální Centrum spolupracuje i s dalšími katedrami, fakultami a ústavy ČVUT, například s Centrem integrovaného navrhování progresivních stavebních konstrukcí, pro které zpracovává dílčí úkoly velkých zakázek. Velmi dobrá je i spolupráce s Kloknerovým ústavem, s jehož pracovníky Experimentální centrum právě spolupracuje na posuzování budov v ulici Na Poříčí v Praze v rámci pasportizace pro firmu Penta Investments.

FOTO Experimentální

centrum, které vede prof. Konvalinka z Fakulty stavební ČVUT (na snímku), se zabývá především zkouškami stavebních konstrukcí a materiálů. léto 2011 TECNICALL

Tecnicall-02-2011-069.indd 17

17

29.8.2011 22:43:44


TÉMA ALEXANDRA HRADEČNÁ ì hradecna@inovacentrum.cvut.cz

AskYou vás nenechá sedět v koutě Inkubátor ČVUT přijal docela nedávno do svých řad novou start up firmu, jejímž hlavním projektem bude AskYou. Webový portál si klade za cíl přiblížit znovu lidi k sobě a vytáhnout je od obrazovek počítačů na fotbalová či golfová hřiště, na koncerty, brusle, šachy, zkrátka všude tam, kde se mohou setkávat a komunikovat spolu tváří v tvář. Zakladatelů AskYou je šest, čtyři jsou studenti ČVUT a dva VŠE. Všichni technici studují Fakultu elektrotechnickou, obor softwarové inženýrství a management nebo web a multimédia. Studenti VŠE jsou z fakult podnikohospodářské a mezinárodních vztahů. „To, co klukům z ČVUT chybí, je určitý ekonomický přehled. Tady se víceméně neučí nic o tom, jak to funguje ve firmách a co firma z ekonomického hlediska všechno potřebuje, je to opravdu technicky zaměřené. Kluci z VŠE nás maximálně doplňují. To oni vědí, jak má vypadat business plán, finanční plán, cash-flow, výsledovka, všechny tyhle věci oni znají a mohou nám pomoci. A naopak my je doplňujeme po technické stránce. To byl jeden z důvodů, proč jsme se dali dohromady,“ vysvětluje Josef Lobotka, hlavní z party zakladatelů, proč postavili svůj tým z techniků a ekonomů. Hlavním projektem firmy je portál AskYou. „Přišli jsme na to, že v dnešní době se hromada lidí příliš upíná k počítačům, k sociálním sítím, a myslíme si, že to není úplně dobře. Já jsem z Moravy a chybí mi ty časy, kdy jsme chodili s kamarády ven aktivně se bavit, třeba hrát fotbal. Jakmile jsem přišel do Prahy, zjistil jsem, že tady je strašný shon, lidi běhají do práce, do školy, na osobní kontakt už nemají čas, volný čas už není to, co býval. Tohle všechno navíc podporuje takový ten pasivní přístup sociálních sítí k zábavě. Proto mě napadla myšlenka, co to takhle udělat naopak? Co to obrátit a naopak povzbudit lidi k tomu, aby nebyli doma u počítačů, ale využít počítače k tomu, abychom dostali lidi ven? A přesně 18

léto 2011

Tecnicall-02-2011-069.indd 18

o tom AskYou je. Vizí AskYou je pomoci člověku k tomu, aby si jednoduchým způsobem našel aktivní zábavu, partnera do tanečních, spolužáka, který s ním bude chodit na angličtinu, prostě cokoliv a kohokoliv, kdo s ním bude aktivně trávit čas. AskYou chce podněcovat lidi k tomu, aby chodili na koncerty, účastnili se akcí, zkrátka aby se spolu stýkali,“ hovoří Josef Lobotka o tom, co ho k projektu přimělo.

jmenovala se Freezing Prague 2010 a šlo o to, že lidé „zamrzli“ v centru Prahy. Účast tehdy potvrdilo asi 5 tisíc lidí, bohužel bylo minus 12 °C a nakonec dorazila zhruba polovina lidí. I tak měla akce obrovský úspěch, lidé zamrzli od Staroměstského až po Václavské náměstí. O Freezingu informovala televizní zpravodajství a popularita vynesla projektu fanoušky, kteří budou AskYou před spuštěním testovat.

A co bude člověk dělat, když si bude chtít třeba v Praze zahrát fotbal a nebude mít s kým? „To bude jednoduché, takový člověk si bude schopen velmi rychle najít na AskYou zábavu. Buď to bude organizační typ, ochotný třeba najít nějaké hřiště, na kterém by se dalo ve vhodnou dobu hrát a založí event. Zadá, že jde o fotbal, kde a kdy se bude hrát, pro kolik je akce lidí, a vystaví event na AskYou. Event se ukáže všem, kteří při registraci zadali, že hrají rádi fotbal a bydlí v Praze. Na zdi každého uživatele se budou zobrazovat eventy toho druhu, které má rád. A když náš člověk nebude organizační typ, najde si zábavu rovnou, koukne se na svou zeď a tam si může vybrat z nabídky akcí. Třeba si všimne, že se dneska někde hraje fotbal a rozhodne se: tak já se k nim přidám, někoho nového poznám, bude to fajn,“ říká Lobotka.

Různé společenské akce a happeningy mají zakladatelé firmy v plánu organizovat i nadále. S velkým úspěchem se setkala například organizace tematické party pro studenty Fakulty mezinárodních vztahů na VŠE, kterou zaštítila rektorka univerzity. Součástí akce byla i diskotéka a koncert rockové skupiny a jejím hlavním účelem bylo dát dohromady lidi z fakulty. „Přišlo asi 850 lidí, a protože kapacita klubu byla nižší, bylo na akci dost plno. To byl ale jediný zádrhel, jinak byla akce velice úspěšná. Podobné akce bychom chtěli pořádat častěji,“ říká Lobotka.

Zakladatelé AskYou mají promyšlený i marketing a finanční návratnost svého projektu. Na začátku budou potřebovat získat hodně uživatelů, kteří vytvoří různé zájmové skupiny. Ty budou lákat na společenských akcích, na které je pozvou prostřednictvím již existujících sociálních sítí. Takovou akci si vyzkoušeli už loni v listopadu,

Kromě pořádání akcí bude dalším zdrojem příjmu společnosti reklama, nejprve ve formě affiliate a posléze, až bude mít AskYou stabilní základnu uživatelů a doložitelnou sledovanost a úspěšnost affiliate reklamy, to budou i prezentace placené. Výhodou umístění reklamy na AskYou bude velice přesné zacílení na skupinu lidí, kteří nabízený produkt nebo službu mohou využít. Kontakt: Josef Lobotka lobotka@askyou.cz

TECNICALL

29.8.2011 22:43:44


TÉMA ALEXANDRA HRADEČNÁ ì hradecna@inovacentrum.cvut.cz

Konvenční i speciální metody svařování se zárukou Laboratoř výuky svářečských technologií (LVST), otevřená v prosinci roku 2008, spojuje experty ze čtyř fakult ČVUT a její pracovníci nabízejí svářečské kurzy, svářečský dozor, konzultační a znaleckou činnost i odborné zkoušky a expertízy zaměřené na spojování a tepelné dělení materiálů.

Laboratoř byla založena na Ústavu strojírenské technologie na Fakultě strojní. Na její činnosti se však výraznou měrou podílejí i experti z fakulty stavební, dopravní a elektrotechnické, tedy těch pracovišť, kde je také zapotřebí spojovat konstrukční a technické materiály, ať už se jedná o výrobu stavebních konstrukcí, dopravních prostředků nebo třeba o spojování při výrobě elektrotechnických součástek. Tato mezifakultní laboratoř byla založena s myšlenkou koncentrovat úsilí a zdroje do oblasti konvenčních i speciálních metod svařování a tepelného dělení materiálů, včetně automatizace a monitorování svařovacího procesu a diagnostiky a včetně vyhodnocování kvality svarových spojů. „Výsledkem je dnes špičková laboratoř odpovídající posledním trendům průmyslové praxe, která je mimo jiné napojena i na perfektně vybavenou metalografickou laboratoř. Zároveň s vybavením v oblasti svařování se snažíme propojovat svou činnost i s ostatními laboratořemi na spolupracujících pracovištích. V poslední době se například velmi aktivně zapojujeme do vybavování laboratoře pro mechanické zkoušky na Ústavu strojírenské technologie. Ta je určená jak pro výzkum a výuku v oblastech výrobních strojírenských technologií, tak i pro posouzení kvality svarových spojů,“ říká Ing. Ladislav Kolařík, IWE., vedoucí LVST. „Málokdo má dnes v českém univerzitním prostředí v oblasti svařování takové vybavení jako my,“ dodává. S některými významnými výrobci spolupracuje LVST dlouhodobě. V oblasti oprav a renovací,

případně posuzování kvality výrobků jsou to například významné slévárny, v oblasti svařování pak výrobci stavebních konstrukcí a mostů, nebo strojírenské firmy zabývající se například výrobou tlakových nádob nebo působící v energetice. Třeba pro firmu Metrostav a.s. prováděla LVST v loňském roce množství zkoušek na vyhodnocení kvality svarových spojů. Zhruba 10 firem nechává své výrobky v Laboratoři zkoušet pravidelně. LVST se snaží také spolupracovat s výrobci přídavných materiálů, technických plynů a svařovacích zdrojů. Jejich pracovníky zve na různá školení pro výrobní firmy a zpracovává pro ně různé dílčí úkoly. „Výrobci plynů nám například poskytnou rozdílné typy ochranných atmosfér pro svařování a my na speciálních slitinách zkoušíme, jaké jsou jejich vlivy při použití různých metod svařování. To je pro nás zajímavé i po výzkumné stránce. Navíc se snažíme neorientovat se pouze na jednoho výrobce. V těchto oblastech je na trhu značná konkurence a my se snažíme držet krok a udržet si potřebný přehled o trendech a vývoji“, vysvětluje Kolařík různé úrovně spolupráce s podniky. „Firmy se na nás obracejí, když jim například začnou praskat svary, nebo když potřebují změnit technologii výroby a chtějí si ověřit, zda bude vybrané zařízení splňovat jejich požadavky. My se jim snažíme umožnit danou technologii si vyzkoušet, nejlépe vyrobit jejich vlastní výrobek na našem vybavení a zařízeních. Případně nám mohou přivést svoje vzorky, a my jim je vyhodnotíme,“ vysvětluje Kolařík, co může LVST dále nabídnout

a uvádí konkrétní příklad z další oblasti činnosti Laboratoře: „Například jsme měli zákazníka, který zpracovával pro automobilový průmysl různé ocelové komponenty. Od minulého roku začali pracovat i s hliníkovými slitinami, ale byla to pro ně novinka. Tak jsme se domluvili a my jsme jim přímo ve firmě udělali specializované školení o svařování hliníkových slitin, o tom jak se hliník chová při svařování a jakými metodami se svařuje. Bylo to školení na zakázku.“ Na Fakultě strojní má pracovní skupina svařování, která provoz LSVT zajišťuje, 6 pracovníků a tři stálé externí spolupracovníky, na ostatních fakultách se do činnosti zapojují obvykle 2-3 další odborníci. Ing. Kolařík by si dovedl představit i více aktivních pracovníků, ale LVST se stále ještě buduje a dovybavuje, nakupují se další a další zařízení. Kromě LVST má Ústav strojírenské technologie k dispozici také svářečskou školu a akreditované školicí pracoviště CWS ANB, kde nabízí základní i EN kurzy svařování zakončené vydáním svářečského průkazu nebo mezinárodně platného certifikátu svářeče. Výuka je určená nejen pro studenty ČVUT, ale i pro externí zájemce z firem a pro soukromníky.

léto 2011 TECNICALL

Tecnicall-02-2011-069.indd 19

19

29.8.2011 22:43:44


ROZHOVOR ALEXANDRA HRADEČNÁ ì hradecna@inovacentrum.cvut.cz

„Máme dlouhou tradici a jsme úspěšní.“ Ing. Jiří Kolísko, ředitel Kloknerova ústavu ČVUT hovoří o spolupráci s průmyslovými firmami i testech konstručních elementů pro pařížskou centrálu Luis Vuitton.

Jako soudně znalecký ústav spolupracujete při posuzování vad a poruch staveb a konstrukcí. Jak jste zmínil, prohlíželi jste valnou většinu domů nad trasou metra, šlo o stovky domů. Kdyby některému z těch domů hrozilo nebezpečí, jak se to řeší? Nemalou část kapacit Ústavu věnujeme expertní i znalecké činnosti pro externí zájemce. Rozdíl mezi expertním a soudně znaleckým posudkem je velmi výrazný a je třeba tyto věci velmi pečlivě rozlišovat. Kromě získávání finančních prostředků tím také prokazujeme odbornou zdatnost pracovníků ústavu, propagujeme značku Kloknerův ústav a současně značku celé univerzity ČVUT. Ústav je jako znalec například angažován v jedné z nejznámějších kauz součas20

léto 2011

Tecnicall-02-2011-069.indd 20

nosti, v řešení případu pádu rekonstruovaného mostu na koleje a havárie vlaku ve Studénce.

proběhne střelba, na sousedních objektech se provede prohlídka, nivelace, měření otřesů.

A jak je to se sledováním stavu domů při stavbě metra? V rámci úvodní pasportizace jsme odhadli potenciální rizika a navrhli rámcová doporučení. Podrobně je dále rozpracovává projektant stavby. Nejdříve se zpracovává projekt výstavby, jehož součástí je i tzv. projekt monitoringu.

Předem se počítá s tím, že pokud se něco stane, například vznikne trhlina nebo se něco v konstrukci uvolní či zdeformuje, musí se provést nápravná opatření a kroky. To abych odpověděl přiměřeně nejednoznačně, jak si to čas od času technika vynutí. Řešení má mnoho variant, musí vyplynout z aktuálního vývoje a reagovat na něj, a podrobně jej zpracovává projektant. Jak tvar tunelu samotného, tak celého nadloží a objektů nad trasou tunelu jsou permanentně pod kontrolou. S diagnostikou staveb ostatně máme rozsáhlé zkušenosti.

Při budování metra se nejenom razí, ale i hloubí, vrtá a čas od času se střílí, což způsobuje otřesy, napětí a deformace v zemním masivu nadloží. V projektu je stanoven odhad situace a v projektu monitoringu se nastaví uzlové kontrolní body měření a sledování, které se pravidelně vyhodnocují. V projektu monitoringu se např. stanoví, že když na určitém místě

Například po povodních, u stanice metra Florenc, u které byl po provedených propočtech předpoklad, že další povodeň

TECNICALL

29.8.2011 22:43:51


by ji mohla poškodit, jsme prováděli rozsáhlý diagnostický průzkum v rámci projektu zajištění stanice. Kontrolovali jsme kvalitu betonů, korozní poškození, skutečné provedení konstrukcí a podobně. Provádíme velké množství diagnostických průzkumů před rekonstrukcemi. Pomáhali jsme například s restaurováním říms na Letohrádku královny Anny nebo s rekonstrukcí bývalé Živnobanky na Příkopech. Za běžného provozu banky se prováděla rozsáhlá diagnostika, samozřejmě po zavírací době a o víkendech, abychom nerušili provoz. Zabýváme se jak historickými, tak současnými stavbami. Ústav se dlouhodobě věnuje speciálním technologiím, jako jsou sanace betonových konstrukcí, sanace vlhkého zdiva, věnujeme se tepelné technice, injektážím. Samostatnou oblastí jsou zatěžovací statické i dynamické testy mostních konstrukcí a diagnostika vad a poruch železobetonových i ocelových mostních objektů. Vzpomenete si na některý konkrétní případ zkoušek, které jste prováděli? To by byl velmi široký a rozsáhlý výčet věcí. Slovní popis ale technik patrně neocení, nebude to názorné. Teď spíše vybrat to, co by bylo pro čtenáře zajímavé. Třeba mě napadá, že nedávno jsme spolupracovali s jednou tuzemskou firmou, pro kterou jsme testovali konstrukční elementy pro sídlo firmy Luis Vuitton v Paříži. Firma dodávala několik tisíc metrů čtverečních ornamentální mříže. Jednalo se o vzhledově a výrobně velmi komplikovanou pozlacenou mříž z hliníkové slitiny, která měla zároveň sloužit jako zábradlí. S tím souvisely určité potřebné mechanické parametry. Teoretická analýza takového prvku byla obtížná a proto jsme byli požádáni o ověření ve zkušebně KÚ. Mechanickými testy jsme ověřovali způsoby porušení, únosnosti a deformační chování takové mříže.

V poslední době jsme pracovali na zkoušení betonových segmentů nového ostění tunelů aktuálně stavěných nových tras metra z Dejvic do Motola. Ověřovali jsme, zda segmenty ostění vydrží tlaky od razicích štítů, které se při ražbě tunelu o ně opírají, a posunují se tak vpřed. Segmenty mají různý tvar a tvoří dohromady kruhový prstenec. Každý segment váží až tři a půl tuny. Testy mechanické únosnosti proběhly nejen u nás v laboratoři, ale byli jsme ještě požádáni, abychom ověřili deformačně mechanické chování ostění přímo při ražbě. Kolegové jdou dnes v noci osadit snímače a měřicí ústředny a budou sledovat, co se bude s ostěním dít v okamžiku, kdy se do něj opře razicí stroj. Velkou část naší odborné práce tvoří diagnostika stávajících staveb a posuzování vad a poruch staveb. V přípravné fázi ražby nové trasy metra jsme provedli pasportizaci několika set objektů, které se vyskytují v zóně možného ovlivnění výstavbou metra. V rámci naší činnosti spolupracujeme i se zahraničím, takže ve zkušebně KÚ se provádějí testy prvků pro firmy prakticky z celého světa (Spojené státy, Saúdská Arábie, Čína) i Evropy (Rakousko, Francie, Španělsko, Německo, Polsko, Maďarsko atd.) Spolupracujete na některých projektech i s jinými ústavy

a pracovišti na ČVUT? V rámci ČVUT pracujeme na projektech spolupráce s praxí společně s jednotlivými kolegy z fakulty stavební, která je nám nejblíž. Kolegové z katedry betonových konstrukcí a mostů, katedry pozemních staveb a katedry mechaniky nám pomáhají řešit dílčí problémy. Naše partnerství vnímám jako nadstandardní a když potřebujeme, neváháme se s nimi spojit. Už jsme spolu zpracovávali řadu projektů. Spolupráce s ostatními organizacemi jako např. s Akademií věd, jinými univerzitami v ČR i v rámci ČVUT, to je jedna ze základních myšlenek, kterou já osobně sdílím a snažím se v tom smyslu i pracovat. Jak už jsem řekl, máme řadu projektů, na kterých se podílejí různí kolegové v rámci republiky i ze zahraničí.

Celý rozhovor si můžete přečíst na www.tecnicall.cz

ROZHOVOR

Myslíte si, že vás firmy oslovují samy, protože máte tak dlouhou tradici? Máme dlouhou tradici a jsme úspěšní. Zní to možná až nepřiměřeně sebevědomě, ale opravdu si myslím, že s firmami dokážeme dobře probrat a komunikovat jejich potřeby a myslím si, že obecně umíme v konkrétním případě řešit jejich potíže. Důkazem jsou dlouhodobé opakované vztahy dnes již se stovkami partnerů z komerční sféry. Jak chcete dosáhnout toho, abyste dlouhodobě úspěšní zůstali? Každodenní trpělivou a tvrdou prací, co k tomu více říci?

Ing. Jiří Kolísko, Ph.D. absolvoval Fakultu stavební ČVUT, doktorské studium pak na Kloknerově ústavu. Od poloviny devadesátých let měl na starosti akreditovanou laboratoř Kloknerova ústavu a od roku 2004 také experimentální oddělení. Od roku 2010 se ve funkci ředitele Kloknerova ústavu snaží, aby stejné technické a odborné vyžití, které dal Ústav jemu, poskytoval i ostatním kolegům. Chtěl by dělat „chytrou“ technickou práci na co nejvyšší úrovni, spolupracovat s nejlepšími odborníky vědy i praxe, přenášet získané poznatky studentům ČVUT, být k dispozici nejenom stavebnímu průmyslu při řešení problémů, mít dobře vybavený Ústav a mít chytré a spokojené spolupracovníky.

Zkoušeli jsme například i speciální hliníkové nosníky zastřešení archeologických nalezišť ve Francii. léto 2011 TECNICALL

Tecnicall-02-2011-069.indd 21

21

29.8.2011 22:43:57


TÉMA ALEXANDRA HRADEČNÁ ì hradecna@inovacentrum.cvut.cz

Každý průmyslový výrobek začíná v laboratoři Laboratoře pro vývoj a realizaci vzorků elektronických zařízení byly na Fakultě elektrotechnické ČVUT uvedeny do provozu letos na jaře. Jsou vybavené špičkovým zařízením pro vývoj, výrobu a diagnostiku osazených desek plošných spojů, které dnes nalezneme prakticky ve všech elektrických a elektronických zařízeních. Obklopují nás tedy doslova na každém kroku a velice přitom záleží na jejich kvalitě. Laboratoře pro vývoj a realizaci (LVR) slouží studentům a akademickým pracovníkům, ale i externím zákazníkům zejména z řad malých a středních podniků. „Z vlastní zkušenosti vím, že někteří absolventi vidí skutečné vývojové nebo výrobní zařízení poprvé v životě až po nástupu do praxe. Proto jsme otevřeni spolupráci se studenty, kteří mají po absolutoriu ČVUT namířeno do aplikačních oborů v průmyslu a chtějí se stát vývojáři nebo manažery technických útvarů firem,“ vysvětluje Ing. Antonín Havlík, vedoucí Laboratoří, první ze stěžejních úkolů LVR. Tím druhým jsou služby různým skupinám zákazníků, od malých a středních firem až po výrobní korporace, které mohou pracovníkům laboratoří předávat část svých vývojových nebo výrobních úkolů. Některé malé a střední firmy mají často řadu nápadů, jak nějaký výrobek zdokonalit, jak něco nového zkonstruovat a vyrobit, musí však být schopné v relativně krátké době nápad realizovat, aby uspokojily potřeby zákazníků. Bohužel někdy nemají na realizaci dostatečné vybavení a prostředky, zejména z důvodu jejich finanční náročnosti. Pracovníci Laboratoře mohou takovému zákazníkovi v počáteční fázi poradit, jak nápad realizovat a následně jsou schopni mu v jednotlivých fázích realizace pomoci s vývojem, výrobou i odzkoušením vzorků nebo i malých sérií elektronických zařízení. Odborníci z praxe mohou také někdy řešit při vývoji a implementaci nejmodernějších součástek a technologií konkrétní problémy, s jejichž řešením jim může LVR také efektivně pomoci. Od velkých podniků mohou zase pracovníci LVR převzít dílčí úkoly 22

léto 2011

Tecnicall-02-2011-069.indd 22

ve vývoji, výrobě nebo testování. V obou případech je však nutná velice dobrá organizace takové spolupráce a znalost prostředí podniku i školy. Oboje může nabídnout vedoucí laboratoře, Ing. Antonín Havlík, který po celý svůj profesní život působil v oblasti výroby a vývoje, od pozice technologa ve výrobě po pozice v různých úrovních řízení výrobních a technických útvarů. Při osazování desek plošných spojů se dnes využívá především technologie plošné montáže. Osazují se stále miniaturnější elektronické součástky a při práci s nimi je třeba velice dbát na kvalitu. „Kvalita je to nejdůležitější, na co by se mělo v celém procesu vývoj – výroba - testování hledět, jednak proto, aby zařízení fungovalo tak, jak si zákazníci přejí, a jednak proto, že existují obory, kde je kvalita a spolehlivost pro bezpečnou funkci zcela zásadní, například u techniky pro pozemní dopravu a letectvo nebo u techniky pro zdravotnické přístroje“, zdůrazňuje Ing. Havlík někdy i životní důležitost kvality elektronických zařízení.

Kvality se dosahuje mezioperační kontrolou v průběhu celého procesu výroby zařízení a následně jeho výstupní kontrolou. Zařízení se vyrábějí z moderních součástek od renomovaných výrobců a v závěru se testuje, zda všechny operace byly provedeny tak, jak měly, to znamená, zda zařízení splňuje dohodnuté a předepsané technické parametry. „Naše laboratoř může provést kontrolu velice kvalitně, protože kromě jiného vybavení máme i rentgenové zařízení pro 2D a 3D kontrolu výrobků, a můžeme proto provádět kontrolu kvality zapojení i v místech, kde by jinak, například opticky, nebyla možná“, říká Havlík. Vybavení a zařízení Laboratoří bylo pořízeno z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) v rámci Operačního programu Praha – Konkurenceschopnost (OPPK) v oblasti podpory Rozvoj inovačního prostředí a partnerství mezi základnou výzkumu a vývoje a praxí doplněných vlastními finančními prostředky elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze.

Laboratoře nabízejí tyto služby Vývoj: Návrh zapojení a obrazce desek plošných spojů Návrh firmware – MCU, FPGA Návrh mechanických sestav a podsestav Vývoj testovacích zařízení (např. využití JTAG technologie) Výrobní práce (SMT technologie): Nanášení pájecí pasty a lepidla (sítotisk, dispenzer) Automatické osazování obvodů Pájení a čištění desek Speciální opravy Diagnostika, kontrola, měření a testování: Rentgenová kontrola 2D/3D (CT) Klasická a automatická optická kontrola Elektrická měření a funkční testování

TECNICALL

29.8.2011 22:43:57


MGR. ANDREA VONDRÁKOVÁ ì vondrako@vc.cvut.cz

Zkoušení v aerodynamickém tunelu pro vyšší bezpečnost Vlastním aerodynamickým tunelem se mohou pochlubit na Ústavu letadlové techniky Fakulty strojní ČVUT. Na akademické poměry výjimečné zařízení slouží nejen studentům a pracovníkům fakulty, ale je využíván i pro celou řadu projektů, především z oblasti leteckého průmyslu. Požádali jsme Ing. Tomáše Čenského, Ph.D, aby nám blíže představil toto unikátní pracoviště. protiběžnými ventilátory s příkonem 150 kW a měřícím prostorem o průřezu 0,7 x 0,7m. Tunel spadá do kategorie nízkorychlostních, nedosahuje se v něm rychlostí, při kterých se projevuje stlačitelnost vzduchu.

je, pomocí správného naladění polohy vztlakové klapky, zvýšit účinnost křídla, zajistit minimální požadovanou rychlost letounu a tím ve výsledku zvýšit bezpečnost a snížit spotřebu paliva.

Přesto, že stále probíhají finální úpravy a doplňování měřicí techniky, proběhla zde již řada měření a experimentů. Ty se týkaly například vývoje jednotlivých komponent pro sportovní a ultralehká letadla nebo efektivnosti chlazení slunečních kolektorů. V plném provozu by měl být tunel do konce roku 2011. Obecně největší využití nachází tento typ aerodynamického tunelu právě při vývoji letadel. Výrobci, kteří musejí dodržovat nejrůznější normy a předpisy, si mohou takto snadno ověřit své výpočetní modely a hypotézy. Tunelová měření jsou časově i finančně nákladná, a proto je z velké části experiment v tunelu využíván pro validaci počítačových modelů proudění tekutin (tzv. CFD). FOTO Aerodynamický

tunel je výzkumné zařízení, jež umožňuje vytvářet ovladatelný vzdušný proud, který slouží ke zkoumání aerodynamických vlastností těles. S výstavbou tohoto technologicky i prostorově náročného zařízení se začalo přibližně před třemi roky v souvislosti s projektem Centra leteckého a kosmického výzkumu. Specializovaný tým odborníků pracoval dlouhé měsíce na vlastní konstrukci, pohonné jednotce, úpravě kvality vzduchového proudu a vybavení měřicími systémy. V průběhu stavby bylo třeba řešit například problémy usazení lože ventilátorů v budově nebo zajištění přívodu elektrické energie s dostatečným výkonem. Výsledkem je cirkulační aerodynamický tunel se dvěma

Chování virtuálního modelu v počítačové simulaci je potom srovnáno s výsledky měření na fyzickém tunelovém modelu a ověří se, jak je tento virtuální model přesný a zda může být použit pro využití v praxi. Pro dosažení ještě lepších výsledků se nyní pracuje na propojení počítačových výpočtů s vlastním měřením v tunelu v reálném čase. Nyní se v laboratoři aerodynamiky Ústavu letadlové techniky Fakulty strojní ČVUT testuje například křídlo se štěrbinovou vztlakovou klapkou, které je na ČVUT vyvíjeno v rámci projektu sportovního letounu UL-39. Cílem výzkumu

FOTO Rychlost

a proudění vzduchu v tunelu se měří tak, že na povrch měřeného tělesa se připevní proužky papíru či látky, jež ukazují směr proudění vzduchu a jeho relativní rychlost.

V souvislosti s rychlým vývojem ultralehkých letadel, od plátěných amatérských konstrukcí po dnešní celokompozitové stroje, která dosahují stále vyšších rychlostí, ale nejsou regulována podle tak přísných předpisů jako velká letadla, je zaváděna povinnost získat aeroelastický průkaz. Jako podklad pro tyto výpočty a měření rovněž slouží měření aerodynamických derivací v aerodynamickém tunelu. Laboratoř Ústavu letadlové techniky není zaměřena pouze na aerodynamiku, ale i na pevnostní zkoušky konstrukcí, materiálové zkoušky a další. léto 2011 TECNICALL

Tecnicall-02-2011-069.indd 23

23

29.8.2011 22:44:08


TÉMA ALEXANDRA HRADEČNÁ ì micunek@fd.cvut.cz

Díky SeniorInspectu nemusíte mít strach o své blízké Clevertech je spin-off firmou 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT. „Spin-off jsme proto, abychom mohli uplatnit a dále rozvíjet výsledky své činnosti. Musí to fungovat reálněji a pružněji než výzkum a vývoj na škole“, říká Ing. Radek Fiala, jednatel společnosti. „Co děláme je přesně na pomezí techniky, technologie a medicínské aplikace, medicínského know-how. To je důvod, proč jsme dali dohromady společné pracoviště lékařské fakulty a FBMI, lékařská fakulta nám přináší možnosti jak posunout hranice našich technologických řešení“, vysvětluje Fiala, proč se s kolegy rozhodli pro společné pracoviště lékařů a inženýrů. Zpočátku se pracovníci firmy společně se studenty obou univerzit, kteří jim pomáhají v rámci svých diplomových nebo bakalářských prací, zabývali vývojem řešení pro všechny medicínské projekty, které se k nim dostaly. „Záhy jsme pochopili, že vyvíjet spoustu produktů není rozumné, že bychom nedotáhli nic do konce a že je potřeba si vybrat. A vybrali jsme si dvě dohledové aplikace a jeden medicínský projekt. Projekty jsme vybrali tak, aby byly maximálně inovativní, abychom měli možnost využít obrovský inovační potenciál našeho týmu a našich studentů a aby se zároveň vhodně doplňovaly,“ vysvětluje Fiala výběr priorit. Nejvýznamnějším produktem společnosti je SeniorInspect, monitorovací systém pro rodinnou péči o seniory. „Po technologické stránce jde o špičkový produkt, například ve Švédsku, kde jsme ho společně s agenturou CzechTrade nedávno představili, ho považují za nejlepší svého druhu. Teď se snažíme dostat ho více mezi lidi. Spolupracujeme s firmou Direct People, která pro nás realizuje marketing a vytváří prodejní kanály,“ říká Fiala. SeniorInspect sestává ze tří částí, tou první je snímač, buď malá krabička s tlačítkem, nebo mobilní telefon Aligátor s tlačítkem 24

léto 2011

Tecnicall-02-2011-069.indd 24

na zadní straně. Druhou částí systému je nepřetržitý dohledový dispečink, kde má operátorka systém napojený na počítač, a když člověk v tísni zmáčkne tlačítko, objeví se jí alarm s informacemi specifickými pro toho člověka, o jeho potížích a potřebách, pravidlech pomoci, s kontaktem na rodinu a s dalšími upozorněními. Třetí součástí systému je pak rodina, přátelé, případně asistenční služba, které operátorka v případě nouze kontaktuje. SeniorInspect kromě základní aktivace tlačítkem umožňuje řadu dalších unikátních funkcí. Systém například sám hlídá, jestli je krabička dostatečně nabitá, nebo naopak není příliš dlouho v nabíječce, udržuje pravidelné kontrolní spojení a monitoruje všechny důležité parametry systému, aniž by uživatel musel cokoliv řešit. V případě jakéhokoliv problému okamžitě upozorní obsluhu v dohledovém centru. Zařízení navíc dokáže samo rozpoznat pád nebo delší nehybnost uživatele a uvědomit asistenční pult, který na základě alarmu ověří, zda je uživatel v pořádku. Pokud nastane komplikace, je možné zjistit polohu uživatele, na místo vyslat okamžitou pomoc, a zabránit tak dlouhodobým a těžším následkům, které by mohly nastat v případě, že by senior zůstal bez pomoci. Blízcí lidé ale i samotní senioři velmi často z obavy o zdraví omezují v seniorském věku aktivity. Staří lidé pak ale rychle chřadnou doma a výsledkem je často zbytečně rychle bezvýchodná situace, kterou je třeba řešit přesunem do specializovaných domů pro seniory a dalších pečovatelských zařízení. „Náš systém umožní seniorům bezpečně provozovat

všechny aktivity, na které byli v životě zvyklí. Tím poskytuje seniorům dosud nedosažitelnou možnost žít naplno, ale přitom bezpečně i se všemi potenciálními riziky, které seniorský věk přináší. Nemusí se nenadálých situací obávat, protože i když k nim přeci jen dojde, zmáčknou tlačítko a dostane se jim okamžitě pomoci. Krabička je jednoduchá na obsluhu a malá, je pouze potřeba ji večer dát do nabíječky, ráno si ji vzít a v případě nouze zmáčknout tlačítko. Systém přitom vyrostl z potřeb člověka, všechno vyvíjíme ve spolupráci se svými klienty, s lékaři, s uživateli. I proto zájem o náš produkt neustále roste,“ shrnuje Radek Fiala výhody SeniorInspectu. Systém zatím funguje u tří partnerů v republice a u několika zahraničních partnerů. Ti mají své služby a svůj dohledový pult a využívají technologii SeniorInspectu. „Tímto způsobem spolupracujeme s nadací Život 90, s městskými částmi i odbornými sociálními subjekty v Praze i po celé republice, s partnery v Holandsku a ve Švédsku, přes CzechTrade jsme dokonce získali partnera až z Mexika“, říká Fiala. I cena SeniorInspectu je více než příznivá. Plnohodnotná služba s detekcí nehybnosti stojí 550 Kč měsíčně, musíte však jednorázově počítat s investicí za krabičku, která stojí 4800 Kč. Druhá, jednodušší varianta, s menším počtem automatických funkcí je vhodná pro aktivnější seniory a je integrována v telefonu Aligátor. Telefon stojí 1300 Kč a služba na něm stojí 275 Kč měsíčně. Více o SeniorInspectu čtěte na www.seniorinspect.cz

TECNICALL

29.8.2011 22:44:08


PROJEKTY FRANTIŠEK JUNGMANN ì frantisek.jungmann@gmail.com

Nejstahovanější open-source aplikace pochází od studenta Student oboru Otevřená informatika na Fakultě elektrotechnické ČVUT Altaibayar Tseveenbayar má programování pro mobilní zařízení jako jeden ze svých koníčků. Soutěž společnosti Microsoft o nejlepší opensource aplikaci nyní ukázala, že je v tom navíc také úspěšný, jeho rozšíření geolokační hry Foursquare pro mobilní platformu Windows Phone 7 vyhrálo cenu za nejstahovanější projekt.

to může vypadat tak, že když navštívíme svou oblíbenou restauraci, zapneme si telefon nebo počítač, přihlásíme se do aplikace a označíme svou přítomnost v dotyčném podniku. Tuto skutečnost pak můžeme sdílet s širším okruhem přátel a kromě psaní komentářů a hodnocení můžeme také soutěžit o to, kdo to které místo navštíví nejčastěji a stane se v něm virtuálním starostou.

FOTO Altaibayar Tseveenbayar

je výhercem soutěže

společnosti Microsoft Altaibayar Tseveenbayar, který je momentálně ve druhém ročníku magisterského studia, si při volbě svého projektu počínal zkušeně. Člověk totiž může programovat sebelépe, ale pokud není o výsledky jeho práce zájem, je mu to málo platné. Altaibayar vsadil na nedávno vydanou mobilní platformu Windows Phone 7, kde je aktuálně hlad po nových aplikacích a krok vedle neudělal s volbou stále populárnějšího projektu Foursquare. Výsledkem byl největší počet stažení z portálu Codeplex.com a odměna v podobě nového tabletu od firmy Lenovo. Geolokační hra, nebo chcete-li služba, kterou si Altaibayar zvolil pro svůj projekt, zatím není v Evropě rozšířená tolik, jako je tomu například v USA. Foursquare patří do skupiny služeb využívajících znalosti polohy uživatelů, anglicky také „location based services”. Jeho podstatou je možnost podělit se s dalšími uživateli o svoje aktivity a místa, kde trávíme volný čas. V praxi

FOTO Aplikace

Foursquare pro Windows Phone 7. Navíc, pokud to budou vaši přátelé chtít, můžete vidět, kde se právě nacházejí, zda třeba nejsou v baru jen kousek od vás. Altaibayar kromě toho, že vytvořil mobilní verzi této služby pro platformu Windows Phone 7, přidal také další funkcionalitu. Ta umožňuje podle aktuální pozice na mapě zobrazit různé turistické atrakce ve vašem okolí a nabízí i možnost si o nich něco zajímavého přečíst. Takovéto aplikace jsou dnes dobře využitelné, neboť o aktuální poloze dokáže informovat nejen telefon s vestavěným GPS modulem, ale v podstatě jakýkoliv „chytrý telefon“ pomocí aproximace z mobilní sítě. Altaibayar předpokládá, že mobilní telefony jednou nahradí

veškerou techniku, kterou si člověk nosí s sebou (tedy kromě protézy a kardiostimulátoru). Tato slova potvrzuje i součastný BOOM „chytrých telefonů“ a testování technologie NFC (Near Field Communication) umožňující využít telefon jako platební kartu, klíče či tramvajenku. Soutěž pro vývojáře open-source aplikací „Ukaž se a vyhraj“ vyhlásila česká pobočka Microsoftu již podruhé. Zúčastnit se mohl každý, kdo ve vývojových nástrojích Microsoftu vytvořil open-source projekt, nebo dokázal rozšířit funkce některého z produktů Microsoftu. Projekty hodnotila čtyřčlenná porota ve složení Petr Krčmář, šéfredaktor Root.cz, Martin Malý, šéfredaktor Zdroják.cz, David Polesný, šéfredaktor Živě.cz, a Roman Šuk zastupující společnost Microsoft. Sám autor je v hodnocení své účasti skromný. „Když firma Microsoft vyhlásila soutěž open-source projektů, tak jsem se zaregistroval a pak jsem na to zapomněl a pracoval po večerech na Foursquare. Jednoho dne mi přisel e-mail, abych si připravil nějaké slajdy a přišel jim to odprezentovat. Toť celý můj příběh.“

FOTO Altaibayar Tseveenbayar

pochází z Mongolska, jehož území pokrývají rozsáhlé stepi. Z tohoto prostředí vede k programování poměrně dlouhá cesta. léto 2011 TECNICALL

Tecnicall-02-2011-069.indd 25

25

29.8.2011 22:44:09


TÉMA ALEXANDRA HRADEČNÁ ì hradecna@inovacentrum.cvut.cz

Týmová spolupráce připraví studenty na praxi nejlépe „V softwarovém inženýrství potřebujeme dnes měkké dovednosti, zejména v oblasti komunikace se zákazníkem a komunikace v týmu. Softwarové systémy jsou v současné době tak rozsáhlé, že je nemůže dělat jen jeden člověk. Někdo se stará o datovou vrstvu aplikace, někdo jiný zase o uživatelské rozhraní a podobně. Proto je potřeba v rámci týmu dobře komunikovat a někdo musí zároveň tým řídit. Na to všechno si studenti už v rámci bakalářského studia musejí sáhnout, jinak v zásadě nejsou konkurenceschopní a na trhu práce nemají výhodu“, vysvětluje Ing. Michal Valenta, Ph.D., vedoucí katedry softwarového inženýrství na Fakultě informačních techVe 4. a 5. semestru bakalářského studia mají studenti oboru Softwarové inženýrství oborové předměty Softwarový týmový projekt 1 a 2, na větších projektech tedy pracují po dobu dvou semestrů. Zadání projektů zčásti přichází a do budoucna bude převážně přicházet od podniků, z praxe, což je pro studenty to nejzajímavější, mohou tak pracovat na zcela reálném úkolu, který najde praktické uplatnění. Spolupráce je ale prospěšná i druhé straně, firmy zase získají přístup k mladým inovativním pracovníkům s otevřeným myšlením. V rámci projektu si je navíc mohou vyzkoušet a případně v nich získat své budoucí zaměstnance. Odborníci z praxe, konkrétně z velké české softwarové a poradenské společnosti Profinit, na katedře také učí. Jejich předmět, Softwarové inženýrství v praxi, běží paralelně s týmovým projektem 2 a studenti už tedy mají v době studia praktickou zkušenost s týmovou spoluprací. Přednášející z firmy Profinit učí na základě svého magisterského kurzu pro Fakultu elektrotechnickou (FEL) a Fakultu matematicko-fyzikální na UK, ale na Fakultě informačních technologií ČVUT (FIT) učí už studenty bakalářského studia ve 3. ročníku. Mezi zajímavé projekty z poslední doby patří například spolupráce s Ústavem hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) v Praze. Studenti ve 2 týmech vyvíjejí podpůrný informační systém, který bude pomáhat doktorům při shromažďování a dokumentaci výsledků 26

léto 2011

Tecnicall-02-2011-069.indd 26

vyšetření pacientů. „Na ÚHKT se dlouhodobě léčí pacienti, existuje k nim řada údajů o vyšetřeních a ty je třeba spolehlivě uchovávat, orientovat se v nich a snadno je prezentovat. Naši studenti pracují na podpůrném systému, který umožní data schraňovat, efektivně analyzovat a zobrazovat. Data nebude nutné zbytečně kopírovat, nebo dokonce ručně přepisovat, nebudou se ztrácet a zkreslovat, což se při stávajícím způsobu práce může stát,“ vysvětluje Ing. Valenta.

bylo moudré obrátit se na naše studenty, oni jsou v používání chytrých mobilů většinou velmi zběhlí, mají s nimi praktickou zkušenost a mají dobrou představu o tom, jak by měla aplikace vypadat“, popisuje Valenta další z projektů svých studentů. V současné době pracují PhD studenti FIT a FEL ČVUT ještě na projektu řízení dat (Master Data Management – MDM) pro firmu PRE Distribuce.

Dalším z projektů spolupráce s podniky je práce pro firmu Future Product Design (FPD), českou pobočku americké nadnárodní společnosti, která na trhu už dlouho působí v oblasti telekomunikací a síťových technologií. „Firma nás kontaktovala se žádostí, aby naši studenti pracovali na návrhu softwarového systému pro snímače tepové frekvence, který se používá pro sportovní a zdravotnické účely. Snímaná tepová frekvence je technologií bluetooth vysílaná do mobilu s pokročilejším operačním systémem, který data vhodně zobrazuje, doplňuje je o další kontextové informace a umožňuje s nimi dále pracovat.

Minimálně pro některé studenty přitom vzejdou z takovýchto reálných projektů bakalářské nebo magisterské práce. Cílem je, aby byl na katedře dostatek zadání bakalářských a diplomových prací z průmyslu. „Připravujeme systém, ve kterém budeme studentům nabízet témata prací a do kterého budou moci firmy svá témata zadávat. Samozřejmě to znamená, že bude nutné firmu nejprve „vyškolit“ v zadávání témat závěrečných prací a jejich vedení. Schvalování témat bude podléhat vnitřnímu procesu kontroly kvality a oponenti těchto prací budou kmenoví zaměstnanci FIT nebo zkušenění PhD studenti, aby byla zaručena patřičná úroveň prací a jejich dokumentace“, říká Valenta.

Máme dva týmy studentů, kteří na aplikaci pracují, právě v rámci výše zmíněných projektových předmětů. Nejprve jsme provedli průzkum podobných aplikací na trhu, potom jsme udělali grafický a architektonický návrh aplikace tak, aby byla rozšiřitelná a do budoucna se do ní daly přidávat další moduly. Mezivýsledek už jsme prezentovali zástupcům firmy a těm se aplikace velice líbila. Z hlediska zadávající firmy

Obor Softwarové inženýrství si zvolilo asi 70 studentů, zhruba třetina našeho historicky prvního ročníku bakalářského programu. V červnu 2012 budou tito studenti obhajovat své bakalářské práce. Společně s nimi budou končit také naši první magistři. Druhým v počtu studentů podobně atraktivním bakalářským oborem, který garantuje naše katedra, je obor Web a multimédia.

TECNICALL

29.8.2011 22:44:09


čeps HR technicall 210x297:Sestava 1

31.5.2011

12:42

Stránka 1

Společnost ČEPS vypisuje výběrové řízení na pozici:

SPECIALISTA PŘÍPRAVY PROVOZU SÍTÍ PRACOVNÍ NÁPLŇ:

Provádění krátkodobé přípravy provozu – tvorba Plánu prací na zařízení PS pro potřeby dispečerského řízení

POŽADUJEME:

VŠ případně SŠ vzdělání elektrotechnického směru – silnoproud Předchozí praxe v oboru výhodou Znalost práce s PC Dobrá znalost angličtiny (slovem i písmem) Ochota učit se a rozvíjet v nových oblastech Aktivní přístup k řešení úkolů Samostatnost a rozhodnost Flexibilita

NABÍZÍME:

Stabilní zázemí velké společnosti Odpovídající mzdové ohodnocení + zaměstnanecké výhody Příjemné pracovní prostředí Možnost dalšího vzdělávání a profesního růstu

NÁSTUP:

Od 1. 8. 2011, případně dle dohody

Jsme výhradním provozovatelem přenosové soustavy České republiky. Dispečersky zajišťujeme rovnováhu mezi výrobou a spotřebou elektřiny v každém okamžiku. Obnovujeme, udržujeme a rozvíjíme přenosovou soustavu o napětí 220 kV a 400 kV. Všem účastníkům trhu s elektřinou poskytujeme přenosové služby za rovných a transparentních podmínek. Dlouhodobě se aktivně podílíme na formování liberalizovaného trhu s elektřinou v ČR i v Evropě. Vaše životopisy posílejte na adresu: ČEPS, a.s., PhDr. Miroslava Bajzíková - odbor Personalistika Elektrárenská 774/2, 101 52 Praha 10 e-mail: bajzikova@ceps.cz tel.: 211 044 867, mobil: 725 584 148

Tecnicall-02-2011-069.indd 27

29.8.2011 22:44:10


TÉMA ING. LUKÁŠ KUČERA ì lukas.kucera@rek.cvut.cz

„Všechny mé zajímavé projekty byly spojené s hlubokým fyzikálním porozuměním problému,“ říká prof. Ing. Vladimír Havlena, CSc., absolvent katedry řídící techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Je takříkajíc rozkročen mezi akademickou sférou a firemním prostředím. Z pozice Senior Fellow má možnost podílet se na určování směru české větve nadnárodní společnosti Honeywell, zaměřené na řešení pro automatizaci řízení, dopravní systémy, letectví a speciální materiály. Jak jste se dostal ke spolupráci s firmou Honeywell? V roce 1995 jsme s kolegou Doležalem z Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd ČR a jeho dvěma kolegy zahájili práci na projektu pro Honeywell Technology Center v Minneapolis. V té době hodně amerických firem zakládalo své pobočky ve východní Evropě a my jsme byli prvním pokusem Honeywellu vytvořit zahraniční odnož. Po roce, když viděli pozitivní výsledky, se firma rozhodla založit zde laboratoř zaměřenou na výzkum. Dnes v Honeywell Prague Laboratory (HPL) pracuje 35 lidí.

28

léto 2011

Tecnicall-02-2011-069.indd 28

malizace v reálném čase v uzavřené smyčce. Počítač změří desítky dat, provede výpočet a výsledky opět aplikuje na technologický proces. V takto uzavřené smyčce nenajdete osobu, která by výsledky jakkoli korigovala. Z tohoto důvodu musí být numerické algoritmy řízení a optimalizace dotaženy do vysokého stupně spolehlivosti a bezpečnosti, aby v takto uzavřené smyčce mohly fungovat.

Znamená to, že jste firmu Honeywell přivedli do Čech? Myslím, že HPL kvalitu českých inženýrů reprezentovala opravdu dobře, protože do České republiky bylo později přesunuto mnoho dalších výzkumných a vývojových aktivit. Například v Brně se nachází velké globální design centrum, které pracuje pro divize Automation and Control Solutions, Turbo Technologies a Aerospace a zaměstnává téměř tisíc inženýrů. Nedaleko Olomouce Honeywell koupil továrnu Mora, kde se vyrábějí a opravují letecké turbínové motory.

Můžete nám přiblížit, co to v praxi znamená? V mých začátcích, tedy před patnácti lety, se výše zmíněná technologie používala například v chemickém průmyslu či v rafinériích, kde typická perioda vzorkování a tedy i doba výpočtu mezi dvěma akčními zásahy byla v řádu minut. My jsme aplikovali podobnou technologii na řízení v energetice, kde jsou kotle a turbíny vyžadující reakce na úrovni jednotek vteřin. Největší projekt, na kterém jsme pracovali, byl pro jihoafrickou firmu SASOL, kde mají 16 kotlů vyrábějících dohromady 8000 tun páry. Kotle jsou spojené do sběrny dlouhé kilometry. Další vývoj algoritmů metod prediktivního řízení umožnil dostat se řádově na úroveň desítek milisekund.

Co přesně pro firmu Honeywell děláte? Hlavně pokročilé řízení, které využívá metody vícerozměrného prediktivního řízení a opti-

Dnes bych označil za náš nejzajímavější projekt řízení dieselových motorů pro velké nákladní automobily, kde se řídí turbodmychadla, přeplňování

válců a recirkulace spalin. To vše pro zvýšení výkonu, snížení spotřeby a splnění emisních limit. S rostoucími nároky na povolené množství emisí se zanedlouho ve velkých dieselových náklaďácích bude vozit i malá chemická továrna, ve které bude probíhat katalytické odstraňování oxidů dusíku i filtrování dalších škodlivin. Co se vám v rámci spolupráce povedlo a jste na to hrdý? V Honewellu jsem vybudoval dobrý tým, což vedlo k tomu, že se nám podařilo některé projekty vyřešit opravdu s rozmachem. Za projekt řízení fluidního kotle v rafinérii SINOPEC v Šanghai nám byla udělena cena za nejinovativnější technologii řízení v energetice na konferenci PowerGen Asia. S úspěchem jsme zde použili nový koncept metody prediktivního řízení založené na odhadu vnitřního stavu. A podobných ocenění máme víc. V rámci projektu WIDE (Decentralized and Wireless Control of Large-Scale Systems) financovaném Evropskou unií, jsme se podíleli na demo projektu zaměřeném na distribuované prediktivní řízení a optimalizaci vodovodní sítě v Barceloně. Co to znamená demo projekt? Evropská unie ve všech projektech postupně zjišťuje, že slibované výsledky a dopady na Evropskou ekonomiku

TECNICALL

29.8.2011 22:44:10


gickou agenturou. Musím říci, že i v praktickém životě, stejně jako na univerzitě, se snažíme řešit věci rigorózně a systematicky. Všechny zajímavé projekty byly spojené s hlubokým fyzikálním porozuměním problému. Teprve když zjistíte, kam až se dá dojít dobrou, čistou teorií, můžete začít improvizovat. Myslím si, že mezi teorií a praxí není zásadní rozpor. Naopak, praktické problémy dobře demonstrují, kam až sahá platnost matematických předpokladů. V praktickém světě pracujeme na rozšiřování učebnicových teorií tak, aby byly použitelné i v situacích, kdy učebnicové předpoklady nejsou platné, ale kde nejsou principiální překážky k tomu tyto předpoklady přizpůsobit realitě a tak teorii zobecnit.

FOTO Prof. Havlena

vede patnáctičlennou pracovní skupinu zabývající se řízením a optimalizací technologických procesů. Mimo jiné vede pět doktorandských studentů, a k tomu všemu stále přednáší na své původní katedře předmět Odhadování, detekce a filtrace, což je obtížná partie teorie řízení. nejsou takové, pakliže projekt obsahuje pouze akademickou část. Proto začínají vyžadovat demonstrační aktivity. Konsorcium musí mít koncového uživatele, u kterého proběhne demonstrace nové technologie a prakticky se ukáže přínos projektu. Naše demo spočívalo v optimalizaci transportu vody z různých zdrojů v Barceloně. Jednotlivé zdroje mají rozdílné ceny – například čištění vody ze studní je levnější než čištění vody z řek a použití desalinační jednotky pro odsolování mořské vody je zdaleka nejdražší. Navíc různé čerpací stanice mají v průběhu dne různé profily ceny elektřiny, voda v nádržích časem ztrácí kvalitu a vše dohromady je obrovský optimalizační problém. My jsme pro tento

problém použili algoritmus distribuovaného prediktivního řízení a ukázali, že se tak dá ušetřit 15–20 % nákladů. Jak funguje podle vašich zkušeností spolupráce mezi firemním prostředím a akademickou sférou? Firma Honeywell založila laboratoř HPL ve spolupráci s Akademií věd a ČVUT. Od samého počátku zde tím pádem šlo o nadstandardní spolupráci. Honeywell například spolupracuje při zadávání témat dizertačních prací. Spolu s katedrou řídící techniky Fakulty elektrotechnické a s katedrou matematiky Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT pracujeme na projektech ministerstva průmyslu a obchodu a aktuálně spolupracujeme také s nově založenou Technolo-

V čem vnímáte největší přínosy spolupráce pro obě strany? Pro mě představují doktorandi zůstávající po dobu 3 až 4 let velké plus. Zejména v případech, kdy se nám podaří získat nějaký evropský či národní projekt, který zpravidla probíhá dlouhodobě, přesvědčíme tím i firmu vzít na sebe závazek, že se bude pracovat na dlouhodobých cílech s větší mírou inovací. Projekty, na kterých firmy pracují běžně, jsou obvykle krátkodobější a představují spíš inkrementální zlepšení současné technologie. Já se svými spolupracovníky mohu studenty zaujmout zajímavými problémy z praxe již v prvním roce magisterského studia. Často se pak ke mně tito studenti hlásí na doktorské studium, a pokud se osvědčí, pak je po čtyřech letech ve firmě zaměstnáme. Pro nás představují odborníky s výbornými teoretickými základy, a pokud v průběhu studia absolvují i stáž v naší laboratoři jako tzv. „interns“, získají i dobrou znalost vnitřních procesů zavádění nových výrobků a technologií. Na druhou stranu, pakliže během studií přijdete se skvělým nápadem, je velmi obtížné někoho přesvědčit, aby novou technologii vyzkoušel. Elektrárnu nezajímá jen dobré fungování, ale i to, kdo jí výrobek, stroj či technologii dodává. léto 2011 TECNICALL

Tecnicall-02-2011-069.indd 29

29

29.8.2011 22:44:15


PROJEKTY MGR. SIMONA HÁJKOVÁ, PH.D. ì simona.hajkova@fbmi.cvut.cz

MUDR. JIŘÍ JEŘÁBEK, CSC. ì jerabek@rehabilitace.cz

Rehabilitační ústav Kladruby se podílí na výchově fyzioterapeutů Lidé se dnes dožívají stále vyššího věku. Kvůli tomuto pozitivnímu trendu dochází zároveň k nárůstu počtu pacientů s komplikacemi diabetu, poruchami oběhu končetin, ke zvyšování degenerativních onemocnění pohybového aparátu a jejich operačních řešení. U mladších věkových skupin se léčí zejména následky dopravních a sportovních úrazů. To vede ke zvyšování požadavků na provádění rehabilitačních výkonů a s tím i k větší poptávce po fyzioterapeutech. s nejrůznějšími netraumatickými poruchami pohybového aparátu buď původu myoskeletálního, nebo při postižení periferního nervstva. Toto zařízení patří mezi nejúspěšnější v daném oboru nejen na úrovni České republiky, ale i v zahraničí. Budoucí fyzioterapeuti stráví v průběhu svého studia v Rehabilitačním ústavu řadu týdnů, a to zejména v době prázdninových praxí. Poznatky, které lektoři při praxích se studenty získají, pak mohou ihned přenášet do výuky na fakultě.

FOTO Rehabilitační

středisko v Kladrubech se specializuje na pacienty po úrazech a operacích pohybového a nervového systému. Na výuce budoucích fyzioterapeutů, jak po stránce teoretické, tak po stránce praktické, se podílejí i odborníci z praxe, zejména z Rehabilitačního ústavu v Kladrubech. Díky této široké spolupráci mají studenti ČVUT možnost seznámit se s moderními terapeutickými postupy v léčbě nemocných, kteří jsou zde hospitalizováni. Dále se pak přímo v praxi naučí obsluhovat moderní diagnostické a terapeutické přístroje a pomůcky, a blíže tak poznávají organizaci práce ve špičkovém zdravotnickém zařízení. Přístrojové vybavení, které má ústav k dispozici, odpovídá nejnovějším světovým standardům. To však neznamená, že se studenti neseznámí i se staršími metodami, které byly známé již v 19. století, a

30

léto 2011

Tecnicall-02-2011-069.indd 30

které se zde aplikují dodnes. Takovou metodou je například vodoléčba nebo fototerapie. Pro pacienty i studenty je důležitý i další moment, kterým je snaha ústavu o zavádění nových metod, přístrojů a postupů. Příkladem je plánované zavedení kvantového měření několika desítek biochemických a fyziologických parametrů a uvedení do provozu uhličitých koupelí. Postupně se zde také zavádí detailní vyšetření kardiovaskulárního aparátu pro posouzení zdravotního stavu hospitalizovaných. Jeho cílem je objektivně posoudit možnou zátěž v rehabilitačním procesu bez snížení kvality života. V Kladrubech se léčí pacienti po úrazech a operacích pohybového a nervového systému. Jsou zde ale také přijímáni pacienti

Společná výuka se však neomezuje jen na odborné fyzioterapeutické předměty. Studenti se v rámci ní seznamují i s organizací práce a se základy managementu a ekonomiky. V současné době pracuje v Kladrubech část studentů na svých bakalářských pracích a ti nejlepší mohou získat v Ústavu zaměstnání s dlouholetou perspektivou odborného růstu.

Rehabilitační ústav v Kladrubech Jeho počátek se datuje do 30. let minulého století. Po 2. světové válce byl převeden do péče ministerstva zdravotnictví nejprve jako doléčovací ústav s kapacitou 160 lůžek. Postupně docházelo k rozšiřování ústavu po stránce stavebních úprav i zvyšováním počtu zaměstnanců. Léčba je již od vzniku ústavu zaměřena na re-habilitační péči, tedy na odborné činnosti navracející nemocné do běžného života.

TECNICALL

29.8.2011 22:44:16


TÉMA ING. VERONIKA FAIFROVÁ ì xfaifrova@fd.cvut.cz

Inovativní výuka managementu pro lepší připravenost absolventů technických oborů Dlouhodobě velkou překážkou úspěšného vstupu čerstvých absolventů ČVUT v Praze na trh práce je nedostatek praxe, především v oblasti tzv. měkkých prvků (soft skills), tedy komunikace v týmu, vedení a řízení projektů. Po hospodářské krizi si firmy zaměstnance více vybírají a dávají přednost zkušeným týmovým pracovníkům (byť s většími platovými požadavky), kteří mají znalosti měkkých prvků zažity delší praxí. rozvojového projektu MŠMT. Vysoce kladně z pohledu praxe hodnotí absolventi ČVUT v Praze získané technické vzdělání.

FOTO Zaměstnavatelé

požadují po absolventech větší znalosti a dovednosti z oblasti komunikace a sociálních dovedností. Tomu by měly napomoci e-learningové podnikové simulace ESIM, jejichž prostřednictvím budou studenti ČVUT rozvíjet své prezentační a komunikační schopnosti. Současná situace tak prohlubuje propast mezi hodnotou čerstvého absolventa a zkušeného zaměstnance na trhu práce. Mnohdy vzniká bludný kruh, kdy čerstvý absolvent práci nezíská z důvodu nedostatečné praxe, zároveň však nemá možnost tuto praxi bez dané pracovní pozice získat. Pokud čerstvý absolvent novou pracovní pozici přes uvedený problém získá, potýká se delší dobu (mnohdy několik let) s nezbytností nabýt praktické zkušenosti s měkkými prvky, konkrétně zejména s týmovou prací. Tuto skutečnost potvrzují mimo jiné i závěry projektu s názvem „Hodnocení a posuzování kvality výuky z pohledu absolventů ČVUT v Praze a z hlediska požadavků organizací z roku 2010“, který vznikl v rámci

Vzhledem k tomu, že řada z nich pracuje na místech vyžadujících komunikaci se spolupracovníky, zákazníky a dodavateli/ /odběrateli, upozorňují na to, že si po absolutoriu musí výrazně doplňovat znalosti a dovednosti v oblasti sociálních kompetencí a vedení lidí, což současně uvádějí jako nedostatečné znalosti získané při studiu. Splnění požadavků firem na absolventy technických oborů musí vést přes inovaci koncepce stávajících studijních programů umožňující kvalitnější uplatnění absolventů na trhu práce. Touto myšlenkou se detailně zabývá řešitelský tým Ústavu ekonomiky a managementu dopravy a telekomunikací Fakulty dopravní ČVUT v Praze v rámci projektu s názvem Inovativní výuka managementu pro lepší připravenost na trh práce, který je realizován v rámci Operačního programu Praha Adaptabilita a je spolufinancován Evropským sociálním fondem a rozpočtem Hlavního města Prahy.

výukové metody týmové spolupráce a projektové formy výuky. Za podpory nově vytvořených interaktivních výukových pomůcek v podobě manažerské stolní simulace SIM a e-learningové SW podnikové simulaci ESIM budou studenti v rámci kurzů rozvíjet prezentační a komunikační dovednosti, týmovou spolupráci, prosazovat sebe a své myšlenky, samostatně se rozhodovat, snadno a rychle se začlenit do stále se měnícího ekonomického prostředí včetně osvojení termínů v praxi běžně používané obchodní angličtiny. Úspěšní účastníci těchto kurzů získají certifikát stvrzující dodržení všech standardů pro úspěšné absolvování manažerského kurzu s danými moduly. Kurzy budou prvně otevřeny v letním semestru 2012 exkluzivně na ČVUT Fakultě dopravní. Detailní informace o projektu včetně kontaktů na řešitelský tým naleznete přímo na stránkách projektu www.esim.cz. Článek vznikl za přispění Ing. Václava Barocha.

Cílem projektu je zvýšení kvality vzdělávání a odborné přípravy studentů posledních ročníku bakalářského a magisterského studia FD ČVUT v souladu s požadavky trhu práce, a to zavedením nové, dosud v daném rozsahu nepoužité metody a formy práce do výuky. Inovovaný program bude využívat léto 2011 TECNICALL

Tecnicall-02-2011-069.indd 31

31

29.8.2011 22:44:17


TÉMA FRANTIŠEK JUNGMANN ì frantisek.jungmann@gmail.com

Vesmírný architekt Ondřej Doule se představuje Spojení vesmíru a architektury zní jako hudba daleké budoucnosti, vždyť současné raketoplány a vesmírné stanice jsou projektovány čistě účelově bez jakýchkoliv architektonických fines. Práce Ondřeje Douleho vás však přesvědčí o opaku. Ten totiž dnes navrhuje lunární observatoř, suborbitální letoun nebo základnu na Marsu a v žádném případě se nejedná jen o projekty „do šuplíku“. Posledně jmenovaná univerzita měla obzvlášť velký význam pro Ondřejovu další kariéru. Již v rámci základního ročního kurzu absolvoval tříměsíční stáž v National Aeronautics and Space Administration (NASA) v USA v Kalifornii. V ISU si následně dodělal také doktorát a dostal zajímavou nabídku na pozici rezidentního výzkumného pracovníka a člena fakulty. Nabídku pochopitelně neodmítl a v současné době se zde zabývá přímo vesmírnou architekturou. Aktuálně Ondřej navrhuje koncept lunární observatoře, virtuální základnu pro Mars nebo také orbitální hotel. V případě posledně jmenovaného projektu již probíhají intenzivní jednání se společností Excalibur Almaz, která plánuje vyslat na oběžnou dráhu zakoupené ruské moduly Saljut z 80. let. FOTO Architekt

Ondřej Doule u návratového modulu vesmírné lodi TKS v laboratořích International Space University. Ondřej Doule tíhnul k architektuře od útlého dětství, již v první třídě chtěl dělat design interiérů, což se mu nakonec vyplnilo v naprosto nečekané dimenzi. Jeho pozdější zaměření totiž ovlivnil ještě jeden koníček, science-fiction.

pak při ročním studiu International Space University (ISU) ve francouzském Štrasburku.

Aby tyto moduly sloužily jako vesmírný hotel 21. století, je potřeba provést zásadní rekonstrukci, a právě za tímto účelem navrhnul Ondřej Doule

Teoretický základ pro své dětské sny získal Ondřej na Fakultě architektury ČVUT, kam se přihlásil po absolvování přeloučského gymnázia a kde také navázal, po zisku inženýrského titulu, doktorským studiem v oboru Teorie architektonické tvorby u paní doc. Michaely Brožové. Zahraniční zkušenosti pak sbíral během půlroční stáže v pařížském ateliéru Renza Piana, letní škole astrobiologie v Alpbachu, a především 32

léto 2011

Tecnicall-02-2011-069.indd 32

FOTO Život

na lunární základně se od toho zemského na první pohled moc neliší.

TECNICALL

29.8.2011 22:44:22


PROJEKTY

spolu se svým kolegou Tomášem Rouskem koncept orbitálního hotelu Omicron. Hotel by se měl pohybovat ve výšce 300– 500 km a zprostředkovat vesmírným turistů unikátní pohled na Zemi i okolní vesmír. Sám autor připomíná, že se jedná o skutečně realizovatelný záměr, po kterém je navíc podle předběžných průzkumů i dostatečně velká poptávka. Ondřej se například pokouší navrhnout prostředí pro stav beztíže, ve kterém nastávají komplexní fyziologické změny funkce lidského organizmu. V první řadě je třeba se zaměřit na bezpečnost cestujících a až poté následuje jejich komfort. Ten je údajně, už tak ve stavu beztíže, poměrně vysoký. Například spánek je prý fantastický, protože vás nic netlačí.

FOTO Studie

základny na Mars pro trvalý pobyt deseti astronautů, projekt MB 10

Mezi další Ondřejův projekt patří koncept základny na planetě Mars, ke kterému byl přizván přímo vědci z NASA Ames Research Center. Zadání projektu by se dalo zkráceně charakterizovat asi takto: „Postavit základnu pro trvalý pobyt deseti astronautů, s životností 50 let a vše potřebné pro její konstrukci musí na planetu dovézt jeden raketový nosič.“ Základna je navržena jako karbono-hliníkový kompozit o třech patrech. Součástí by měly být skleníky, kde by se tvořil kyslík a recyklovala voda, solární panely na výrobu energie a také záložní jaderný reaktor. Jak již bylo uvedeno, jedná se zatím pouze o koncept, na jehož základě by se sestavil virtuální model. Tento model by byl veřejně dostupný a lidé by formou počítačové hry testovali, zda, a jak to funguje a posílali následně své reakce a zkušenosti.

FOTO Grafický

model suborbitálního raketoplánu Silverbird pro krátké lety ve stavu beztíže.

Ondřej věří, že tato díla určená pro extrémní prostředí mohou v pozitivním smyslu obohatit i tradiční pozemní stavitelství. Nesporné je každopádně to, že se mu povedla nalézt mezera v architektuře, kterou se teď snaží zaplnit.

FOTO Interiér

suborbitálního raketoplánu je navržen s důrazem na maximální komfort a bezpečí

cestujících. léto 2011 TECNICALL

Tecnicall-02-2011-069.indd 33

33

29.8.2011 22:44:27


PROJEKTY ING. KATEŘINA KÁNSKÁ ì kanska.katerina@gmail.com

EconTech je především o spolupráci Co se pod názvem EconTech skrývá, jsem prostřednictvím plakátů zjistila již během svého prvního roku působení na VŠE. Sama se cítím tak trochu „econtech“ díky svému předchozímu studiu na ČVUT. Možná proto mě příležitost aktivně se do EconTechu zapojit již tehdy lákala. práce, organizátori nám boli ústretový v informáciách a ich čase a celkovo to bola hodnotná profesná skúsenosť. Osobne sa rád zapojím do podobných aktivít organizovaných EconTechom aj v budúcnosti.“ Pokud bych měla své dojmy z EconTechu shrnout, účast na projektu EconTech bych rozhodně doporučila všem studentům, kteří si chtějí zpestřit své studium řešením nějaké reálné úlohy z praxe, je jim blízké některé z vypsaných soutěžních témat a mají chuť poznat nové přátele. Příjemným bonusem je určitě také možnost navázat kontakt s praxí, třeba i se svým budoucím zaměstnavatelem.

FOTO Podstatou EconTechu je soutěž smíšených týmů studentů ČVUT a VŠE v rámci soutěží vypsaných partnerskými firmami.

Sledovala jsem tedy pozorně webové stránky EconTechu, ale žádné z nabízených témat mi nevyhovovalo. Až v minulém semestru jsem zaznamenala soutěžní téma vypsané firmou 3M Česko, spol. s r.o. „Vytvoření konceptu technologické spolupráce s univerzitami“. A to mě konečně oslovilo! Zejména díky tomu, že spadá do oblasti, které bych se chtěla v budoucnu věnovat, tj. do oblasti transferu technologií mezi univerzitami a firmami. Založila jsem si proto účet na webových stránkách EconTechu, přihlásila se jako jeden z vedoucích týmu a vybrala si svůj tým – Filipa Marka a Radka Tvrdoně z ČVUT a Petera Bartoše z VŠE, který k tomu dodává: „Našu skupinu založila Kateřina Kánská a ja som sa k nej pridal. Následne 34

léto 2011

Tecnicall-02-2011-069.indd 34

sa pripojili ďalší dvaja členovia.“ Poté jsme se pustili do samotného řešení našeho projektu – seznamovací schůzka, rozdělení práce, komunikace přes email s členy týmu i zástupci firmy 3M, další schůzky... Tedy standardní postup bez větších překvapení. Práci ve smíšených týmech studentů ČVUT a VŠE vidím jednoznačně jako velmi přínosnou. Měla jsem možnost poznat studenty úplně jiných oborů, než je ten můj, poznat jiné styly komunikace a práce, což je pro budoucí praxi určitě cenná zkušenost. Také šanci odprezentovat výsledky naší práce před top vedením firmy jsem velmi vítala.

EconTech – společná aktivita Rozvojového a poradenského centra VŠE a Kariérního centra ČVUT. Podstatou EconTechu je soutěž smíšených týmů studentů ČVUT a VŠE v rámci soutěží vypsaných partnerskými firmami. Zadání těchto soutěží je koncipováno takovým způsobem, aby bylo možné maximálně využít jak ekonomických, tak technických vědomostí studentů. Do této doby se do EconTechu zapojilo několik desítek studentů z obou univerzit a úspěšné firmy jako Ahold, 3M, GTS Czech, ČSOB, Linet, Danone nebo Hewlett-Packard. Více informaci o soutěži naleznete na www.econtech.cz

Můj týmový kolega Peter k tomu dodává: „Na práci sa mi páčilo, že sme mali slobodu

TECNICALL

29.8.2011 22:44:28


www.rwe.cz

RWE – ENERGIE PRO START VAŠÍ KARIÉRY RWE NABÍZÍ SKVĚLOU ŠANCI PRO STUDENTY A ABSOLVENTY. PŘIHLASTE SE DO RWE TRAINEE NEBO STIPENDIJNÍHO PROGRAMU A DEJTE SVOJÍ KARIÉŘE TU SPRÁVNOU DÁVKU ENERGIE. Trainee program Program je určen čerstvým absolventům ekonomického nebo technického zaměření. V průběhu 18 měsíců se budete moci stát plnohodnotným členem RWE, rotovat různými odděleními a tak poznat fungování nadnárodní společnosti a podílet se na odborně zajímavých projektech. RWE vám umožní rozvíjet se, růst a získávat první kariérní zkušenosti prostřednictvím samostatné a zodpovědné práce.

Stipendijní program Studenti 3. až 5. ročníku nebo studenti doktorandského studia, kteří chtějí svůj talent a nové myšlenky obohatit o poznatky z praxe, mají možnost absolvovat stáž pod záštitou svého mentora – vyškoleného odborníka. Vaše poznávání energetické společnosti vám může pomoci při psaní diplomové práce nebo volbě dalšího kariérního zaměření. To vše podpoříme měsíčním stipendiem.

Jak se programů zúčastnit – Pro více informací navštivte stránky www.startkariery.cz. Kontakt – V případě jakýchkoli dotazů nás kontaktujte na Martina.Dolezalova@rwe.cz.

Tecnicall-02-2011-069.indd 35

29.8.2011 22:44:29


KDE JINDE DOSTANETE TOLIK PŘÍLEŽITOSTÍ.

Ve Skupině ČEZ se mohou skvěle uplatnit lidé téměř ze všech oborů. Nabízíme na tisíc různých pracovních pozic, od těch, které přímo souvisejí s energetikou, po řadu pozic typických pro všechny velké korporace. V ČEZu má každý jistotu stabilního zaměstnání a zároveň skvělé vyhlídky do budoucna.

www.kdejinde.cz Tecnicall-02-2011-069.indd 36 A4_planeta_student.indd 1

29.8.2011 22:44:30 5/28/10 1:51:15 PM

TECNICALL 2/211  

ČTVRTLETNÍK ČESKÉHO VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V PRAZE

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you