Page 1

teCniCALL

®

Čtvrtletník Českého vysokého učení technického v Praze

I 2009

ŽENY A VĚDA Národní vzdělávací fond a genderová problematika strana 4

Cena Inovace roku 2008 pro profesorku z ČVUT strana 20

Vynálezkyně Membránového elementu strana 17

Železné ladies z Fakulty strojní strana 23


inzerce

Kariérní kurzy na ČVUT

INZ_TECHNICALL_210X148_ZENY_TISK.indd 1

Manažerské informace Kurz je určen především manažerům, kteří chtějí získat základní znalosti v oblasti manažerských informací potřebných pro manažersko-ekonomickou analytickou a rozhodovací činnost.

Komunikační systémy a sítě Kurz je možné termínově přizpůsobit zájemcům. Jsou prováděny formou e-learningu s možností konzultace (kurz lze studovat on-line dle individuálních časových možností).

Osvojení těchto znalostí je předpokladem pro kvalifikovanou manažerskou činnost. Kurz je zaměřen na řešení aplikačních úloh z hlediska taktického a strategického řízení firmy.

Kurzy jsou zaměřeny na rozšíření znalostí v oblasti komunikačních technologií a sítí. Jsou vhodným pokračováním kurzu Základy telekomunikační techniky. Kurz je tvořen jednotlivými moduly, které si zájemce může vybrat ve skladbě podle svého uvážení. Materiály ke studiu jsou dostupné na www.lg.cvut.cz. Je možno detailně studovat následující témata: Sítě Ethernet a TCP/IP, Digitální účastnické přípojky, Optické přenosové sítě, Hovorová komunikace v klasických a IP sítích, Bezdrátové sítě.

Obsah kurzu: manažerské informace v podniku, účetnictví, bilanční analýza, kalkulace nákladů, controlling a rozpočtování. Termín kurzu a jeho obsah je možné modifikovat dle přání organizace. Kontaktní osoba: prof. Ing. Karel Macík, CSc. Tel.: 224 359 287 E-mail: karel.macik@fs.cvut.cz Místo konání: Fakulta strojní ČVUT v Praze, Horská 3, 128 03 Praha 2 Cena: 5000,- Kč

2

jaro 2009

teCniCALL

Kontaktní osoba: Ing. Jiří Vodrážka, Ph.D. Tel.: 224 352 103 E-mail: vodrazka@fel.cvut.cz Místo konání: Fakulta elektrotechnická ČVUT, Technická 2, 166 27 Praha 6 (případné konzultace) Cena: 1000,- Kč za modul

3.3.2009 10:15:12

Mezinárodní svářečský inženýr (IWE) Mezinárodní svářečský technolog (IWT) 2. dubna – 18. prosince 2009 Kurzy pro vyšší svářečský personál, pořádané školicím střediskem č. 5 CWSANB v Ústavu strojírenské technologie, jsou určeny pro odborné pracovníky ve svařování (pracovníky svářečského dozoru a technické kontroly, inspektory jakosti, konstruktéry, technology, prodejce svářečské techniky, technických plynů pro svařování apod.) s vysokoškolským (IWE) i středoškolským (IWT) vzděláním. Kontaktní osoba: Ing. Ladislav Kolařík, IWE Tel.: 224 352 630, 607 778 504 E-mail: ladislav.kolarik@fs.cvut.cz Místo konání: Fakulta strojní ČVUT v Praze, Technická 4, 166 07 Praha 6 Cena: 55 000,- Kč


Editorial / tiráž

Milí čtenáři,

teCniCALL

®

v poslední době se možná shodou okolností objevily v médiích různé články a vystoupení na téma ženy ve vědě a v náročnějších profesích. Není to téma úplně nové, ale objevuje se nyní často v různých souvislostech. V tomto čísle chceme na příkladech ukázat, že ženy mohou být úspěšné i v tak náročné oblasti, jakou představují technické vědy.

Čtvrtletník Českého vysokého učení technického v Praze

I 2009

ŽENY A VĚDA Rozhovor s PhDr. Miroslavou Kopicovou

Téma Ženy v technických oborech se také téměř pravidelně objevuje jako samostatné na celé řadě významných mezinárodních konferencí. Dokonce The Institute of Electrical and Electronics Engineers (IEEE) má přímo sekci IEEE Women in Engineering, která si klade za cíl inspirovat, angažovat, povzbuzovat a posílit ženy v technice, zejména v elektrotechnice, elektronice a informatice.

strana 4

Cena Inovace roku 2008 pro profesorku Kohoutkovou strana 20

Vynálezkyně Membránového elementu strana 17

Ženy ve stavebním průmyslu strana 24

TecniCall 1/2009 Vydavatel, adresa redakce Rektorát ČVUT Zikova 4, 166 36 Praha 6 IČO: 684 077 00 www.tecnicall.cz tecnicall@cvut.cz

Takové iniciativy jsou chvályhodné, nicméně je to pouze jeden z kroků, kterými lze ukázat hlavně mladým dívkám, že technika není žádný strašák, ale zajímavý a inspirující obor se širokým uplatněním. To jim může pomoci při rozhodování o směru studia, a tedy i o budoucím povolání.

Datum vydání 31. března 2009 Periodicita čtvrtletník Náklad 4 000 kusů Cena zdarma

Navíc prostřednictvím techniky je možné se dostat k zajímavým aplikacím a uplatnění se i v medicíně, biologii, umění, bankovnictví a dalších oblastech.

Evidenční číslo MK ČR E 17564 Šéfredaktor Mgr. Andrea Vondráková vondrako@vc.cvut.cz

Doufám, že vás čtení následujících stránek zaujme a ukáže vám zároveň lidskou stránku techniky.

Editorka Alexandra Hroncová hroncova@vc.cvut.cz Redakční rada Ing. Marie Gallová Fakulta stavební ČVUT marie.gallova@fsv.cvut.cz Mgr. Natálie Šeborová Fakulta elektrotechnická ČVUT seborova@fel.cvut.cz Ing. Libor Škoda Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT Libor.Skoda@fjfi.cvut.cz Ing. Zdeněk Říha, Ph.D. Fakulta dopravní ČVUT riha@fd.cvut.cz

doc. Ing. Lenka Lhotská, CSc. vedoucí Oddělení vědy, výzkumu a zahraničních styků Fakulty elektrotechnické ČVUT

Ing. Ida Skopalová Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT skopalo@vc.cvut.cz Jan Klepal Masarykův ústav vyšších studií ČVUT klepal@muvs.cvut.cz doc. RNDr. Květoslava Lejčková, CSc. Rektorát ČVUT, odbor pro vědeckou a výzkumnou činnost lejckova@vc.cvut.cz Ing. Ivan Šiman, CSc. Fakulta strojní Ivan.Siman@fs.cvut.cz

Obsah

Jiří Horský Fakulta architektury jiri.horsky@fa.cvut.cz

Kariérní kurzy na ČVUT v Praze

2

Půdní fyzika je věda

18

Editorial

3

Dámy z Fakulty dopravní

19

Národní vzdělávací fond a genderová problematika

4

„Beton je alchymistická podstata a firmy si hlídají...

20

Nový ročník programu Mentoring byl zahájen

6

Žena, která si dala za cíl upravit radiální...

22

IBM Student Research Projects

6

Železné ladies z Fakulty strojní

23

Styling & Make-up Kateřina Matásková

Laboratoř výuky svářečských technologií na ČVUT

9

Ženy ve stavebním výzkumu

24

Nový obor ITS na Fakultě dopravní

9

Odbornice na lasery

25

Inzerce Alexandra Hroncová hroncova@vc.cvut.cz

Ve Sluneční škole se přes zimu učí

10

Vysílač na Ještědu jako modelové dilema památkové...

28

Středoškolačky, studentky ČVUT a další holky, pozor!

12

Nová budova velitelství NATO: Tajné!

30

Sedm statečných z ČVUT získalo bronzového Louskáčka...

12

Absolventka Fakulty stavební získala Cenu ministra...

31

Usiluje o snížení nehodovosti na silnicích a založení...

13

ČEZ hledá talenty pro novou generaci energetiků

32

Rektorova manželka se ani na chvíli nezastaví

14

Kde získat peníze na společné projekty s ČVUT

33

Vědecké konference na ČVUT v Praze

34

Nanočástice mají stále větší vliv na léčbu zhoubných nádorů 16 Vynálezkyně membránového elementu

17

Korektor Jan Štěpánek 4dudek@gmail.com Design Marek Prchal

Distribuce ČVUT v Praze Fotograf David Neugebauer neufoto@email.cz Tisk K&A Advertising Titul Tomáš Müller www.temujin.cz Přetisk článků je možný pouze se souhlasem redakce a s uvedením zdroje.

jaro 2009

teCniCALL

3


Host TecniCallu Alexandra Hroncová ì hroncova@vc.cvut.cz

Národní vzdělávací fond a genderová problematika Rozhovor s ředitelkou Národního vzdělávacího fondu PhDr. Miroslavou Kopicovou nanosti a vzdělávání (NOVZ) – dosahuje NVF celé řady vynikajících výsledků. V jeho rámci je s Centrem ekonomických studií VŠEM každoročně vydávána společná publikace Ročenka konkurenceschopnosti České republiky“, do které NOZV zpracovává část týkající se kvality lidských zdrojů jako jednoho z rozhodujících faktorů konkurenceschopnosti země. NOZV se dlouhodobě věnuje rozvoji metodologie i vlastnímu předvídání kvalifikačních potřeb na trhu práce. Cílem je systematicky generovat a analyzovat informace o budoucích nárocích na profese, kvalifikace a dovednosti, které by orientovaly vzdělávací instituce, orgány trhu práce, zájemce o vzdělávání, zaměstnavatele i veřejné instituce a pomáhaly jim při jejich rozhodování.

foto

PhDr. Miroslava Kopicová Čím se v současné době Národní vzdělávací fond zabývá? Naše obecně prospěšná společnost řeší široce pojatou oblast rozvoje lidských zdrojů. Od koncepčních otázek kvality vzdělávání, kvality a standardů sociálních služeb až po projektové řízení. Výzkumná činnost NVF je zaměřena na problematiku trhu práce, tj. zaměstnanost, předvídání kvalifikačních potřeb, na problematiku vzdělávání, a to jak počátečního, tak zejména dalšího odborného vzdělávání, a na problematiku vzájemných vazeb mezi trhem práce a vzděláváním. Činnost našeho výzkumného týmu vezmu za základ pro odpověď na vaši otázku, protože se domnívám, že jde o problematiku, která je i z hlediska ČVUT zajímavá: V našem analytickém útvaru — Národní observatoři zaměst-

4

jaro 2009

teCniCALL

Metodologie a aplikace jsou rozvíjeny ve dvou směrech, které se navzájem doplňují. Jde jednak o kvantitativní modelové projekce a jednak o kvalitativní přístup založený na analýzách a expertních odhadech budoucího vývoje v ekonomických sektorech. V rámci kvalitativních odhadů jsou připravovány tzv. sektorové studie. Jsou založeny na analýzách a expertním posouzení možných vývojových trendů, přičemž je snahou odpovědět na následující otázky: Jaké jsou pravděpodobné scénáře vývoje sektoru ve vazbě na ekonomické, technologické, poptávkové a další trendy? Jaké důsledky mohou mít tyto scénáře pro zaměstnanost a požadovanou kvalifikační strukturu pracovních sil, kde bude docházet k zániku pracovních míst a kde budou vznikat nové profese? Jaké příležitosti a ohrožení to může znamenat? Dojde k významnějším proměnám některých profesí z hlediska kvalifikačních požadavků a obsahu práce?

A co se vám v loňském roce nejvíce povedlo? Tým NOZV byl vyzván ke spolupráci s Nezávislou energetickou komisí pro posouzení energetických potřeb ČR, kterou vedl předseda Akademie věd prof. Pačes (tzv. Pačesova komise). Analýza zpracovaná NOZV byla zařazena jako jedna z kapitol zprávy připravené touto komisí. Detailnější posouzení kvalifikace pracovních sil v tomto sektoru je důležité, neboť je zřejmé, že v příštích letech bude působit řada trendů, které změní poptávku po profesích a kvalifikacích. Aby energetika mohla plnit úspěšně svou roli – zajistit plynulé a nepřerušené zásobování země elektřinou, plynem a teplem – musí mít kromě technologií, produkčních kapacit a infrastruktury pro dovoz a distribuci energie také dostatek pracovníků s potřebnou kvalifikací, vzděláním a zkušenostmi. V energetice nelze slevit z vysokých požadavků na odborné znalosti, na schopnost porozumět a ovládat nové technologie výroby a přenosu energie. Budoucí rizika v energetice navíc zvyšují požadavky na schopnost vyvíjet nové technologie a aplikovat nové poznatky, na mezioborové znalosti a na schopnost rychle a správně reagovat v krizových situacích. Kvalita kapitoly zprávy, kterou připravil NVF, byla velmi kladně přijata. To je jeden výsledek za celou řadu jiných v loňském roce. Všimla jsem si projektu NVF s názvem Gender Budgeting. Problematika rozpočtování z hlediska rovnosti žen a mužů je v současnosti velmi aktuálním tématem pro mnoho firem a společností, stejně tak ve školství. Dá se v případě České republiky hovořit o velkých rozdílech mezi ženami a muži v tomto kontextu?


Projekt Gender Budgeting, který se týkal genderově vyrovnaných územních rozpočtů (měst a obcí) a na němž se podíleli partneři z dalších čtyř zemí, již skončil. Šlo o zajímavou analýzu, která potvrdila, že přestože je rovnost mužů a žen zakotvena v ústavách všech zemí EU, praktické zkušenosti s uplatňováním rovnosti mužů a žen jsou rozdílné. Celá problematika genderově vyrovnaných rozpočtů měst a obcí významně ovlivňuje zapojení žen do pracovního procesu. V České republice je poměrně vysoké, ale například v Itálii, která byla jedním ze zahraničních partnerů, je vstup žen na pracovní trh mnohem komplikovanější, a procento žen zapojených v pracovním procesu je mnohem nižší. Dá se říci, že všichni souhlasí s tvrzením, že rozpočty měst a obcí by měly být genderově vyrovnané, ale v praxi tomu tak není. Je to úzce spojené s nižším zapojením žen v politice a v případě měst a obcí i s tím, že klíčové výbory, připravující rozpočty, jsou převážně obsazeny muži. Rozhodující roli v aplikační praxi hraje postoj společnosti (a to bez rozdílu pohlaví), která genderovou problematiku dosud nevnímá jako prioritu. Zlomit tradiční pohled na postavení ženy a dosáhnout změny v přístupu k zaměstnané ženě a matce bude patrně jedním z nejnáročnějších úkolů a výzev, kterým musí celé společenství v budoucnu čelit, neboť s ohledem na demografický vývoj bude větší zaměstnanost žen nezbytná a bude třeba jim k tomu vytvořit podmínky. I u nás na ČVUT pociťujeme nedostatek studentek a uchazeček o studium mezi středoškolačkami. Co vidíte jako příčinu tohoto nezájmu žen a dívek o vědu, výzkum a technické vzdělávání? Podívejme se nejprve, jak vypadají počty studentek na vysokých školách: celkový podíl dívek na vysokých školách je 47 %. V přírodních vědách je jich 22 %, stejně jako v technických vědách. Je zajímavé, že například v lékařských oborech přitom dívky tvoří 78 % všech studentů. Také v ekonomických a zemědělských studijních oborech je kolem

56 % dívek. Když se podíváme, jak by podíly vypadaly, kdyby dívky studovaly v oborech podle toho, co by chtěly studovat, bylo by jich v přírodních vědách 57 %, na technických školách 29 %, v lékařských oborech 77 %. Tato čísla vypovídají o mnohém. Podle zájmu by na technikách mohla být téměř třetina dívek, na přírodovědeckých fakultách by jich mohlo být dokonce přes polovinu. Hlavní problém zřejmě není v nezájmu, ale v náročnosti studia, specifických požadavcích technických a přírodovědeckých oborů a také vnímání budoucího pracovního uplatnění. Vysoké procento studentek medicíny v porovnání s přírodními vědami naznačuje, že ženy zvládnou objem studia medicíny s motivací být lékařkami, jen málo z nich se chce věnovat skutečné vědě, ale vysoké nároky na studium přírodních věd, které by měly ve značné míře vychovávat vědce a vědkyně, dívky nesplní, i když o ně mají zájem, anebo předem na vědeckou budoucnost rezignují. Možných vysvětlení je více, analýze tohoto problému ještě mnoho dlužíme! Jeden údaj je z tohoto hlediska také zajímavý – ženy u nás mají vysokou šanci studovat na vysoké škole, přechod dívek ze střední na vysokou školu je v ČR nejvyšší z celé Evropy. Pokud jde o počty žen ve vědě,

tvoří kolem 33 %. Otázka zní, je-li to dost, nebo málo. Není to vyrovnaný podíl, nicméně vzhledem k tradičnímu modelu rodiny, který v naší společnosti stále převládá (mladá generace, kde očekáváme určitou změnu, zatím vstoupila do této statistiky jen malým podílem), je to více, než bychom čekali. Ale s ohledem na budoucí potřeby naší ekonomiky se otázce kvalifikace a pracovnímu uplatnění žen je třeba věnovat. Nechystáte v budoucnu nějaký projekt na podporu zájmu žen a dívek o vědu a výzkum? Ano, rádi bychom takovýto projekt připravili v rámci strukturálních fondů a komunitárních programů EU. V současné době jsme začali realizovat dva projekty zaměřené na předpovídání potřeb trhu práce z hlediska rovných příležitostí pro muže a ženy. Předpokládáme, že Evropská komise v letošním roce vypíše výzvy, do kterých se budeme moci přihlásit i s projektem na podporu zvyšování počtu žen ve vědě a výzkumu. V tomto ohledu vidíme prostor v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Při jeho tvorbě se na oblast podpory technického a přírodovědného vzdělávání nezapomnělo. Celý rozhovor naleznete na www.tecnicall.cz

Národní vzdělávací fond podporuje rozvoj lidských zdrojů, zaměstnatelnost, další vzdělávání a sociální integraci foto

jaro 2009

teCniCALL

5


Aktuality Ing. Ilona Prausová ì prausova@vc.cvut.cz

Nový ročník programu Mentoring byl zahájen Koncem roku 2008 byl zakončen 2. ročník mentoringového programu. Dobrou zprávou pro všechny příznivce tohoto programu je fakt, že oproti prvnímu ročníku jsme zaznamenali nárůst zájmu o 200 % jak ze strany studentů, tak ze strany samotných mentorů. Jedním z mentorů, kteří se v roce 2008 programu zúčastnili, byla Ing. Kateřina Čapková, výkonná ředitelka společnosti Excon. „Skutečně úspěšné kolektivy jsou složeny z mladých, starších, mužů i žen. Se všemi je třeba umět komunikovat a všechny je třeba umět motivovat. Projekt Mentoring je výbornou příležitostí potkat zástupce nastupující generace,“ sděluje své postřehy paní ředitelka Čapková. V novém ročníku Mentoringu bylo provedeno několik změn na základě připomínek a návrhů mentorů i studentů, kteří se účastnili 2. ročníku programu. Jedním z častých požadavků ze strany studentů bylo zapojení mentorů z předních firem na českém trhu. Vzhledem k tomu, že účast představitelů společností v programu

Mentoring je dobrovolná, není vždy jednoduché přesvědčit nové „dobrovolníky“ pro spolupráci se studenty ČVUT. Kromě již stálých účastníků z firem SMP CZ, BAEST, GTS Novera, DHL Express, Linet, ABB, Excon, Hewlett-Packard, Škoda Auto, Honeywell, Ernst & Young a Tesco Stores se do letošního ročníku zapojili i odborníci a manažeři ze společností ČEZ, Robert Bosch, Oracle, Interoute, United Energy, Sun Microsystems, IBM a ČKD Group. Databáze mentorů pro rok 2009 je v tuto chvíli již uvedena na webových stránkách Mentoringu a studenti si mohou vybírat mentora, jehož náplň práce

a postavení ve firmě je pro ně vzhledem k oboru, který studují, nejzajímavější. Do programu Mentoring se mohou přihlásit do 24. dubna, přičemž součástí přihlášky musí být strukturované CV studenta a jméno mentora, se kterým by chtěli spolupracovat. Posléze budou kontaktováni, aby se zúčastnili prvního pohovoru se svým mentorem. Účast v programu je otevřená všem studentům ČVUT a je pro ně zcela zdarma, stejně jako ostatní služby Kariérního centra. Více informací na http://mentoring.cvut.cz a www.kariernicentrum.cz

Ing. Ilona Prausová ì prausova@vc.cvut.cz

IBM Student Research Projects České vysoké učení technické v Praze společně se společností IBM Česká republika vybralo a ocenilo nejlepší výzkumné projekty studentské soutěže IBM Student Research Projects. Tématem 7. kola byly návrhy uživatelských rozhraní a tvorba virtuálních světů v prostředí Second Life. Kromě finanční odměny soutěž přinesla studentům i praktické zkušenosti a možnost přímé spolupráce s odborníky z výzkumného a vývojového oddělení IBM. Mezi oceněnými letošního ročníku soutěže byli i Hana Trusková a Michael Smutný, studenti 1. ročníku magisterského oboru počítačová grafika Fakulty elektrotechnické, kteří pracovali na projektu s názvem Editor místností pro aplikaci SitCom. 6

jaro 2009

teCniCALL

Slečna Trusková se s námi podělila o své pocity: „Naším vedoucím byl Ing. Jan Cuřín ze společnosti IBM, kterému vděčíme nejen za dobrou motivaci, četné rady, ale i účast v soutěži.“ Hana Trusková byla jedinou ženskou účastnicí soutěže. Na náš dotaz, jak se jí pracuje v ryze mužském prostředí, odpověděla, že více než na pohlaví záleží na osobnosti a schopnostech každého jedince a že mužské prostředí je pro ženu spíše výhodou. Soutěž IBM Student Research Projects je vyhlašována dvakrát do roka, tj. v každém semestru, již od roku 2005. Doposud prošlo soutěží více než 4000 studentů ČVUT. Přehled projektů ze všech ročníků a jejich výsledky jsou dostupné na serveru http://ibm-cvut.felk.cvut.cz

foto Ocenění

Michael Smutný a Hana Trusková z Fakulty elektrotechnické, prof. Ing. Jiří Žára, CSc., vedoucí katedry počítačové grafiky, a Dr. Ing. Tomáš Macek, člen výzkumného týmu IBM Voice Technologies and Systems


Skupina ČEZ Jsme největším energetickým uskupením ve střední a jihovýchodní Evropě, patříme do evropské desítky největších energetických koncernů. Jsme moderní a dynamicky se rozvíjející firma – uvítáme všechny, kdo s námi chtějí spolupracovat.

PŘIPOJ SVOU ENERGII K NAŠÍ Pracovní příležitosti na vás čekají na území celé České republiky v elektrárnách, ve společnostech pro distribuci, měření a prodej elektřiny i v našich zahraničních společnostech.

nabízíme ƒ perspektivní a zajímavou práci u stabilní a silné mezinárodní společnosti ƒ možnost profesního a osobního růstu ƒ nadstandardní zaměstnanecké výhody

očekáváme ƒ ƒ ƒ ƒ

SKUPINA ČEZ

vysokou profesionalitu, odbornost a vysoké pracovní nasazení pružnost, komunikativnost a schopnost přizpůsobovat se změnám schopnost pracovat v týmu a sdílet společné hodnoty samostatnost

jaro 2009 teCniCALL

www.cez.cz/kariera

7


Aktuality Mgr. andrea vondráková ì vondrako@vc.cvut.cz

Medaile Akademie věd pro profesora Moose Děkan Fakulty dopravní ČVUT prof. Petr Moos převzal 16. února 2009 z rukou předsedy Akademie věd ČR prof. Václava Pačesa čestnou oborovou medaili Františka Křižíka. Tato medaile je udělována Akademií věd na návrh Akademické rady za zásluhy v oblasti technických věd a za realizaci výsledků vědeckého výzkumu. a vnímat ji stejně jako péči o čistou vodu. Jako umí znečištěná voda poškodit naše zdraví, tak i nekvalitní informace, dezinformace dokážou poškodit integritu osobnosti člověka. Musíme se proto umět před nimi chránit. Nemyslím tím nastavit cenzuru. Měli bychom vzdělávat studenty tak, aby dokázali najít a vybrat si z obrovského množství informací ty nejživotadárnější a nejméně destruktivní.“

Prof. Petr Moos (na snímku vpravo) přebírá ocenění od prof. Václava Pačesa (vlevo) v přítomnosti rektora ČVUT prof. Václava Havlíčka (foto Zdeněk Tichý) foto

8

jaro 2009

Vědecká činnost profesora Moose souvisí s dopravními systémy a telematikou. Se svým týmem řeší i projekty v oblasti informatiky, díky nimž se snaží maximálně zvýšit informační výkon v procesních informačních dopravních systémech tak, aby informační systémy působily co nejefektivněji. Další oblastí jsou práce v oblasti energetiky dopravy, analýzy energetické náročnosti v dopravě a studie z oblasti dopravní politiky, která s energetikou v dopravě velmi souvisí. Fakulta zpracovává také nová koncepční témata a architektonická řešení v oblasti elektronických systémů pro dopravu, zejména telematických systémů.

s Fakultou dopravní při výchově mladých vědeckých nadějí i při řešení zajímavých úkolů z oblasti interakce „člověk – stroj“.

Podle profesora Moose medaile vyjadřuje velmi dobrou spolupráci mezi ČVUT a Akademií věd. Je známou skutečností, že tým vědeckých pracovníků z Ústavu informatiky AV ČR spolupracuje

Ve svém projevu na téma „Informační ekologie“, který prof. Moos přednesl na půdě Akademie věd, zdůraznil nutnost péče o „informační prostředí“. „Musíme tuto péči brát vážně

teCniCALL

Prof. Moos také dále uvádí: „Spolupracoval jsem s panem předsedou Akademie věd ČR v jeho týmu tak zvané Pačesovy komise. Měl jsem v ní na starosti dopravní část, protože doprava představuje téměř třicet procent spotřeby energie v Evropě i v České republice. A hledání cest, jak energii uspořit, je naší povinností. Spolupráce na zprávě Pačesovy komise byla rovněž předmětem ocenění od pana předsedy,“ doplňuje prof. Moos.

V informačním prostředí je instalována z velké části delegovaná – umělá inteligence v podobě expertních a znalostních systémů, jejichž základem jsou báze znalostí. V minulosti nebylo možné si představit, že by někdy počítač disponoval svou vlastní znalostí a že by byl schopen tvořit nové programy a rozpoznávat objekty reálného světa pro další zpracování údajů o nich. V současnosti to je již technicky propracovanou skutečností, ba dokonce existuje technologická možnost tvorby určité kategorie nových znalostí, odvozených na pravidlech a přiřazeních (na relacích) rozpoznaných v časových posloupnostech klastrů zpracovávaných informací. Dnešní nabídka informačních technologií již překonává řadu hraničních možností minulosti. „Delegujeme strojovým systémům mnoho z přirozené inteligence. V informačním prostředí jsme schopni technicky instalovat takové agencie, jako jsou data, informace a znalosti. Avšak v lidské inteligenci figurují ještě další agencie – agencie emoční. „Těžko si můžeme představit, že by tyto agencie mohly být strojům delegovány i když – kdo ví, zda se někdy počítače nerozpláčou“, s úsměvem říká prof. Moos.


Aktuality Ing. Ladislav Kolařík ì ladislav.kolarik@fs.cvut.cz

Laboratoř výuky svářečských technologií na ČVUT rozšířena o Fakultu dopravní. Hlavním důvodem ke vzniku nové laboratoře bylo koncentrování společných prostředků, jak lidských, tak i strojních a finančních, do nového pracoviště, které by bylo co do vybavení na špičkové úrovni dnešní techniky.

foto Otevření

nové laboratoře se zúčastnil děkan Fakulty strojní prof. František Hrdlička a prof. Václav Havlíček, rektor ČVUT V listopadu loňského roku byla na Fakultě strojní ČVUT na Ústavu strojírenské technologie vybudována moderní specializovaná laboratoř zaměřená na technologie konvenčních i speciálních metod spojování a tepelného dělení materiálů. Vznikla v rámci rozvojového projektu MŠMT ve spolupráci s Fakultou stavební a elektrotechnickou jako společné výukové a vědecké pracoviště. V letošním roce je tato spolupráce dále

Součástí vybavení laboratoře je robotizované pracoviště pro metody obloukového svařování v ochranných atmosférách, pracoviště pro mikroplazmové svařování miniaturních součástí a různé typy plazmových zdrojů pro tepelné dělení materiálů. Dále je laboratoř vybavena svařovacími zdroji pro ruční svařování pomocí obloukových metod a pro technologii přivařování svorníků. V laboratoři jsou rovněž speciální typy SW pro řízení a monitorování svařovacích procesů a off-line robotické programování.

V roce 2009 je řešen další rozvojový projekt, kde se počítá s dovybavením o další stupně vizualizace svařovacích procesů. Jedná se především o pořízení monitorovacího a dokumentačního systému Weldmonitor 4.0, který umožní významné zlepšení výuky v laboratoři. Dále je plánováno pořízení automatu pro svařování pod tavidlem a soustředění na další dovybavení laboratoře při orientaci na dosud nezastoupené konvenční i speciální technologie spojování materiálů. Činnost nové moderní laboratoře navazuje na dříve provozované pracoviště laserových technologií „Laserové Centrum Praha“, které bylo v letech 1999–2002 provozováno v Ústavu strojírenské technologie, a na další aktivity v oblasti svařování, jako jsou např. Svářečská škola ČVUT v Praze a školicí středisko CWS-ANB.

ing. Martin Langr ì langr@lss.fd.cvut.cz

Nový obor ITS na Fakultě dopravní Budoucnost dopravy je neodmyslitelně spojena s moderními inteligentními systémy. Tyto systémy nám již v dnešní době pomáhají dosáhnout efektivnějšího využití komunikací, zvyšovat bezpečnost a spolehlivost dopravy i snižovat jízdní doby a dopady na životní prostředí.

Obor Inteligentní dopravní systémy je součástí studijního programu Technika a technologie v dopravě a spojích na Fakultě dopravní ČVUT a doplňuje stávající studijní obory.

Neustálý rozvoj inteligentních dopravních systémů, jejich integrace do stávajících systémů či větších celků s sebou přináší větší poptávku po odbornících, kteří budou schopni tyto systémy navrhovat, vytvářet, řídit i posuzovat. Těmto trendům se snaží vyjít vstříc i Fakulta dopravní a od akademického roku 2009/2010 otevírá nový navazující magisterský studijní obor „Inteligentní dopravní systémy“. V dalším roce bude následovat i obor stejného názvu pro bakalářské studium.

Fakulta dopravní má pro výuku tohoto nového oboru dobré předpoklady. Disponuje vozidlovými simulátory a její součástí jsou výzkumné laboratoře zaměřené na obory bezprostředně související s ITS problematikou, např.: laboratoř telematiky, laboratoř spolehlivosti systémů nebo laboratoř dopravního řízení a modelování.

Studenti tohoto nového oboru získají teoretické znalosti problematiky inteligentních dopravních systémů Intelligent transport systems (ITS), jejich vývojových trendů a praktické zkušenosti s ITS projekty. Podle svého zaměření budou absolventi navrhovat telematické systémy a vyhodnocovat jejich účinnost, měřit parametry systémů a kontrolovat jejich přínos pro uživatele a zvládnou integraci vozidlových systémů a jejich začlenění do vyšších ITS systémů.

V neposlední řadě Fakulta dopravní dlouhodobě spolupracuje se Sdružením pro dopravní telematiku ČR (SDT), s Akademií věd ČR (ÚTIA, ÚI) a s celou řadou subjektů z komerční sféry.

foto Instalace

systému sledování polohy a pohybu vozidel na letišti Ruzyně, na kterém se podíleli studenti Fakulty dopravní

jaro 2009

teCniCALL

9


Reportáž emerich mach ì avocham@volny.cz

Ve Sluneční škole se přes zimu učí Nápad se Sluneční školou v himálajském pohoří Zanskar měl dvě roviny. Jan Tilinger, autor projektu a doktorand Fakulty stavební ČVUT, musel nejen přetavit myšlenky ze své diplomové práce do funkční ekologické stavby, ale současně zajistit, aby toto zařízení sloužilo svému účelu. Musel sehnat sponzorské peníze na dopravu materiálu, dělníky, oslovit dobrovolníky a nezapomenout na kvalifikovaný vyučující personál pro příští žáčky, kteří školu nikdy neviděli. To vše tisíce kilometrů od Prahy v himálajském Ladaku, kde v pozoruhodné shodě s drsnou přírodou po staletí žijí lidé vyznávající buddhistickou víru.

Pro výběr pastevecké vesničky Kargyak s 200 obyvateli mluvilo snad jen to, že leží na prastaré karavanní stezce v údolí Lung Nag. Oblast Zanskaru okouzlila Jana Tilingera na toulkách Indií už v roce 2002, ale s konkrétní vizí, vycházející z jeho diplomové práce, se sem vrátil až o čtyři roky později. To už doma v Praze založil s přáteli občanské hnutí Surya a na místě samotném zjistil, že stavbě školy nebudou bránit správní úřady ani samotní vesničané. A začalo se okamžitě, skleníkem. „Šlo o pokus zjistit, jak

dokáže sluneční teplo pod fólií zahřát obyčejnou zem, a udržet ho v uzavřeném prostoru natolik, aby semena nejen vyklíčila,” říká Jan Tilinger, a přiznává, že stavba byla „rychlovka” o rozloze 3 x 4 m bez pořádných základů, výšce 3 m a s igelitovou plachtou připevněnou k zazděným kolíkům místo střechy. Splnila však účel tím, že se potvrdila správnost principu vytápění Sluneční školy. Přes zimu dopravili vesničané na stavbu v Kargyaku skoro 10

jaro 2009

teCniCALL


vzdali a vydali se na pochod zpět. Roli sehrála aklimatizace, jazyková bariéra, nemožnost koupit si v Kargyaku kvalitní rýži, a do toho zima na krku.

šest desítek topolových kmenů po zamrzlé řece z 200 km vzdáleného Ičaru, dorazili i dobrovolníci ze Surye, a mohlo se začít s terénní úpravou pro terasu a základy školy. Žulová skála, schopnosti i možnosti dělníků se však lišily od představ. Krumpáč je poloviční za čtrnáct dnů, list lopaty na štěrk se brzy zkrátí opotřebením na třetinu. Odkopalo se šestnáct set kubíků horniny a v polovině července bylo jasné, že tento rok se stavba nedokončí. V klidu a pravidelně však probíhala v asi kilometr vzdáleném „jílovišti” výroba hliněných cihel do šablon z ocelového plechu 20 x 20 x 40 cm, jejich vysoušení a transport na staveniště. Formát se nepletl

s místními cihlami a základní tisícovka kusů z požadovaných 3500 až 4000 vznikla tuto sezónu. Zato pokus se získáním skupiny dělníků z Manaly nevyšel. Přestože byli najati „na těžkou práci v horách”, na místě to

V květnu 2008 pronikl J. Tilinger do Kargyaku s první karavanou dělníků, sotva bylo možné prostoupit sedlo Shinkola. Stejnou cestou se koncem léta vraceli poslední členové Surye po pás ve sněhu při opouštění vesnice. Stavba se rozjela naplno. Práce s dřevem včetně konzervování byla svěřena evropským dobrovolníkům, kteří pracovali i v cihelně. Dopravu suchých překontrolovaných výrobků dopravovali

na stavbu vesničané se svými zvířaty, kteří také museli narubat na 70 m² břidlice. Naopak Nepálci se ukázali jako nedostižní mistři v opracování kamene a zdění. „Skoro nepotřebovali vodováhu,” doplňuje Jan Tilinger, „laserový paprsek měl na 16 m jejich zídky z 15centimetrových opracovaných kamenných kvádrů výchylku mimo měřitelnou hranici!” Tato parta předělala základy školy z předchozího roku. Na stavbě střechy, vylepšené proti tradičnímu místnímu způsobu geotextilií jako separační vrstvou proti propadu nečistot, na níž ležela propletená rohož z křoví a zemina, se vystřídali všichni. Pětimilimetrová skla (celkem 75 kusů) hlavního „slunečního” okna byla v rámech utěsněna silikonem, jinak by se nedosáhlo vzduchotěsnosti. Chodba školy dostala netradiční břidlicovou dlažbu, ale v učebnách je podlaha z tradiční směsi jačího trusu a slámy, přikrytá proti prášení rohožemi. Žáci v tureckém sedu na zemi mají k dispozici nízké stolky. S končícím létem opouštěli stavbu najatí dělníci i dobrovolníci, což znamenalo omezení dodávky zásob a zejména potravin pro nejméně 40 lidí. Nepálci si vařili sami, vyžadovali hodně rýže

a bílé mouky, čočky, brambor a hlavně pálivé feferonky. Dobrovolníci měli v kuchyni a pro zásobování také svého člověka a podobný sortiment, navíc snad špagety, sušené nebo jačí mléko, ořechy, občas zeleninu a jen výjimečně maso. V plné sezóně se na cestu týdně vydávala jedna zásobovací karavana s deseti koňmi. To začátkem září skončilo a na hrstce dobrovolníků ze Surye zbyly dokončovací práce. Slavnostní otevření Sluneční školy za přítomnosti mnichů i úřadů místních i přespolních se uskutečnilo 21. září 2008.

Teprve čas může prověřit a ocenit nápad autora projektu Jana Tilingera, v němž maximálně využil tradičních postupů, jak se normálně v Ladaku staví, co lze s úspěchem využívat, co kopírovat a od čeho raději dál. Velkou zásluhu na realizaci projektu školy mají místní obyvatelé, a s nimi dobrovolníci nejen z České republiky. Předloni i loni se jich vystřídalo po padesáti, řada z nich s rozličnými představami, jak by měla stavba i daný projekt vypadat a postupovat, ale všichni chtěli pomáhat.

jaro 2009

teCniCALL

11


aktuality Kateřina Šaldová ì katerina@zenyaveda.cz

Středoškolačky, studentky ČVUT a další holky, pozor! Sociologický ústav Akademie věd, v.v.i. rozjíždí nový mentoringový projekt. Jeho smyslem je propojit středoškolačky se studentkami vysoké školy a přiblížit tak mladším dívkám studium na vysoké škole technického zaměření se všemi složitostmi i radostmi každodenního provozu.

foto Do

dívčího projektu, který byl umístěn na stránkách www.holkypozor.cz, se registrovalo v loňském roce přes stovku středoškolaček se zájmem o vědu a techniku.

alexandra hroncová ì hroncova@vc.cvut.cz

K této spolupráci přizvala Akademie věd i ČVUT, které se již v loňském roce začalo touto genderovou problematikou zabývat prostřednictvím projektu určeného pouze středoškolačkám s názvem „Holky, pozor!“. „V technických oborech je dívek a žen málo a často naráží na různé genderové stereotypy a sexistické poznámky – počínaje komentáři o vzhledu a hodnocením vhod-

nosti žen pro techniku konče,“ říká Barbora Tupá ze Sociologického ústavu AV ČR. Základní myšlenkou celé aktivity je proto veřejně podpořit zájem dívek o obory, které jsou považovány za mužské, a pomoci jim překonat překážky, na něž mohou narážet. V roce 2009 bude probíhat pilotní program mentoringu mezi vysokoškolačkami z ČVUT a studentkami pražských gymnázií. Pokud se projekt osvědčí, vznikne dlouhodobější koncepce podpory dívek na středních školách, ale také vysokoškolaček a doktorandek s již uznávanými vědkyněmi. Více informací o projektu na http://zenyaveda.cz

Sedm statečných z ČVUT získalo bronzového Louskáčka 2008 Kampaň pro středoškoláky s názvem Sedm statečných z ČVUT, která byla v loňském roce spuštěna, získala cenu bronzového Louskáčka 2008 za 3. místo v kategorii Web za svou práci www.sedmstatecnych.cz. Stala se tak jediným oceněným v této kategorii, protože žádná další cena nebyla odbornou porotou udělena. Louskáček je prestižní soutěž o nejlepší a nejkreativnější českou reklamu, kterou každoročně pořádá Art Directors Club České republiky ve spolupráci s Asociací komunikačních agentur a Asociací producentů v audiovizi. Sedm statečných bylo v této soutěži nominováno dokonce dvakrát, a to v kategoriích „Websites/Microsites“ a „Design v komerční komunikaci“. ČVUT v Praze se tak stalo historicky první vysokou školou v ČR, která toto ocenění získala. 12

jaro 2009

teCniCALL

Navíc, ČVUT získalo tuto sošku „reklamního Oscara“ jako jediná instituce, která není renomovanou reklamní agenturou, a o to je bronzový Louskáček pro ČVUT cennější. „Osobně mě velmi těší, že se na letošním Louskáčku prosadila i vysoká škola. Svědčí to jednak o tom, že se o kreativitu v české reklamě nemusíme bát ani v příštích letech, a zároveň jde o velmi dobrou zprávu pro samotný Louskáček: ukazuje to totiž, že soutěž dává šanci skutečně kvalitní kreativě, nikoli jen zvučným jménům,“ uvedl pro Tecnicall Václav Sochor, šéfredaktor odborného týdeníku Strategie, který je mediálním partnerem Louskáčku. Tým tvůrců by chtěl tímto poděkovat všem, kteří se na kampani podíleli a kteří Sedm statečných z ČVUT podporovali.

foto Tým

Sedmi statečných, zleva: David Neugebauer, Andrea Vondráková, Marek Prchal, Tomáš Müller a Alexandra Hroncová


téma Mgr. Andrea Vondráková ì vondrako@vc.cvut.cz

Usiluje o snížení nehodovosti na silnicích a založení školky ČVUT

Ing. Jana Kaliková, Ph.D., je proděkankou pro rozvoj a výstavbu a zároveň vede oddělení počítačové techniky a síťových služeb na Fakultě dopravní ČVUT. Řeší projekty týkající se informačních systémů pro podporu rozhodování v dopravě. Podílí se na vývoji inteligentních systémů, které pomáhají snižovat nehodovost na českých silnicích. Už dva roky stojí za myšlenkou vzniku univerzitní školky. města Prahy. „Pokud jsou systémy správně nastavené, pomáháme nejen snižovat nehodovost, ale přispíváme i k plynulejšímu toku dopravy. Obzvlášť ve velkých městech je třeba korigovat všechny složky dopravy,“ doplňuje Dr. Kaliková. Spolupráce byla navázána i s řadou dalších firem podílejících se na infrastruktuře města, jako je Eltodo.

„Když děti vidí techniku odmala, tak se jí nebojí,“ říká Jana Kaliková. foto

Na Ústavu informatiky a telekomunikací se v oblasti výzkumu věnuje databázovým a informačním systémům pro podporu rozhodování. V této oblasti výzkumu spolupracuje s univerzitami z celé Evropy. „Náš přístup k výzkumu znalostních systémů v dopravě je specifický a v Evropě naprosto ojedinělý,“ tvrdí Dr. Kaliková. „Jedná se o inteligentní systémy, které se na základě zadaných údajů jsou schopny samy rozhodovat nebo podpořit řešení složitých situací. Příkladem může být pravděpodobnost správného rozhodnutí v závislosti na časovém stresu. Tedy souvislost mezi tím, kolik má člověk času na rozhodování v určité situaci a s jakou pravděpodobností se správně rozhodne. Tady jako vhodný model můžeme uvést podporu rozhodování dispečerů nebo řidičů, zvláště za ztížených podmínek,“ vysvětluje Dr. Kaliková. Na systému pro podporu rozhodování v dopravě nyní Ústav informatiky a telekomunikací spolupracuje s Dopravním podnikem hlavního

Kromě oblasti výzkumné se zabývá i otázkami dalšího rozvoje fakulty, ale i univerzity. Je první, kdo na ČVUT začal otevřeně hovořit o univerzitní školce a podnikat v této věci přípravné kroky. „Domnívám se, že na ČVUT školka chybí. Firmy si také zřizují předškolní zařízení, i když nemají přímý finanční přínos. Mohl by to totiž být jeden z benefitů a sociálních výhod, které bude univerzita nabízet svým zaměstnancům a studentům. Proč by ženy na ČVUT nemohly skloubit zaměstnání s péčí o děti?“ uvádí jako hlavní důvody Dr. Kaliková. Čísla z Prahy 6 ukazují, že v loňském roce chybělo pro děti ve školkách 300 míst. Na konci roku 2008 proběhla na ČVUT k otázce školky anketa. Ohlasy prokázaly velký potenciál a podporu pro její zrod. Pokud by školka vznikla v roce 2010, byl by zájem o umístění 230 dětí ve věku 3 až 6 let. Jedná se o děti studentů a zaměstnanců ČVUT. Pro podporu školky ČVUT se vyslovila i městská část Praha 6. A jak by školka ČVUT měla podle Dr. Kalikové vypadat? „Moje původní představa byla, aby do ní mohly chodit děti už od dvou let. Ideální by bylo, pokud by se nám podařilo založit soukromou

školku, v níž bychom si nastavili vlastní parametry prostředí. Maximální limit počtu dětí v jedné třídě školky by byl dvacet. Celkem by ve školce byly čtyři třídy a o každou třídu by pečovaly dvě učitelky. Jedna by na děti hovořila česky a druhá anglicky. Děti by se tak učily angličtinu nativním způsobem. Vzhledem k tomu, že jsme technická univerzita, měly by děti k dispozici i jednoduché počítače. Je důležité, aby se s technikou seznamovaly odmala a aby se jí nebály. Zanedbávat bychom ale nechtěli ani sportovní aktivity nebo hudební kroužky.“ Projekt univerzitní technicky orientované školky v pražských Dejvicích bude Dr. Kaliková podávat do evropských strukturálních fondů v březnu tohoto roku. Na vybavení školky ČVUT by chtěla spolupracovat i s podniky a průmyslem.

foto „Po

mateřské dovolené si užívám chození do práce. Nebavilo by mě jen sedět na pískovišti,“ tvrdí Jana Kaliková.

jaro 2009

teCniCALL

13


rozhovor Mgr. Andrea Vondráková ì vondrako@vc.cvut.cz

Rektorova manželka se ani na chvíli nezastaví

foto S

Ing. Marií Havlíčkovou jsme si povídali v příjemném prostředí nově zrekonstruované pražské kavárny U Myšáka Jaké jsou povinnosti manželky rektora jedné z největších vysokých škol v Česku? Přiznám se, že mi po zvolení manžela nebylo jasné, co bych měla jako manželka rektora dělat. Pokládám stejnou otázku manželkám rektorů ze zahraničních univerzit, ale ani tam nenalézám jasnou odpověď. Na povinnosti manželky rektora vysoké školy neexistuje žádný legislativní předpis. Jelikož mne postavení manželek rektorů velmi zajímá, uvažuji o literárním zpracování tohoto tématu. Pokud má žena svou práci, děti a domácnost, je ve zcela jiné situaci. Já již trvale nepracuji a děti už jsou z rodného hnízda pryč. Často proto doprovázím manžela na společenské akce. Dojíždím na ně metrem nebo tramvají

14

jaro 2009

teCniCALL

a rozhodně není lehké najít kompromis v oblečení do tramvaje a pro večerní příležitost. Přesto myslím, že je nutné takovou tradici udržovat, případně vytvořit. Je zde také příležitost pohovořit si s ostatními manželkami, dozvědět se nové informace a dát oné události určitý společenský rámec. Ráda také potkávám studenty. Zajímají mne jejich životní názory, problémy a aktivity. Na své náklady doprovázím pana rektora i na zahraničních cestách. Nepřipravuji mu projevy ani nemluvím do jeho práce. Maximálně vyhledávám informace, které by mohl v projevu použít. Pokud se mě zeptá na názor na určitý problém nebo ho chci sama vyslovit, udělám to. Je na něm, zda jej přijme, či ne. Pokud se mnou konzultuje různé situace, tyto

informace nikomu nesděluji a jeho rozhodnutí zásadně veřejně nekomentuji. Podpora manžela neznamená, že jsem opustila své přátele a zájmy. Nejsem také typ, který by se věnoval zcela charitě. Pokud uznám, že jde o dobrou věc, rozhoduji se na základě vlastního uvážení, nikoliv programově v nějaké nadaci. Jaké je podle vás postavení ženy v dnešní společnosti? Může být žena zároveň úspěšnou vědkyní nebo manažerkou, manželkou i matkou? Na to mám rozporuplný názor. Ten vyplývá ze systému, v němž dnešní ženy žijí. Nejsou svázány ideologií, která by jim bránila vykonávat práci. Vědecká a výzkumná práce je


ale náročná a vyčerpávající, zejména když dojíždějí za prací z větší vzdálenosti.

a tabulek. U mne mají větší volnost, mohou hrát hry i tvořivě pracovat.

Pokud chtějí mít děti, musejí se rozhodnout, zda se věnovat dětem, či jim obstarat chůvu a pokračovat v práci. Práce musí být dobře placená, aby pokryla náklady na hlídání a kroužky. V mnoha případech pomáhají prarodiče i partner, ale pokud nemohou, nastávají pro ženu velmi stresující situace.

Snažím se je vést k určité kultuře vyjadřování, pokud posílají zprávy. Se Skypem a MP3 nemám problém. Profily na Facebooku odmítám pro lehkou dostupnost soukromých dat ostatními uživateli internetu. Myslím, že žádný člen užší rodiny profil na Facebooku nemá. U nejstarších vnoučat už však docházím do stadia, kdy co nevidět budou mít nade mnou vrch, protože já nemám ve své generaci mnoho těch, se kterými bych mohla diskutovat a posílat si různé soubory i jen po e-mailu a po mobilním telefonu s takovou frekvencí, jako to dělají mladí lidé.

Systém, ve kterém naše ženy vychovávají děti, neumožňuje běžně sehnat práci na dopoledne nebo domů přes internet. Pokud nejde o pracovnici, o kterou mají zaměstnavatelé trvalý zájem, neposkytují ani práci třeba jen na tři dny v týdnu. Jaké možnosti má žena, aby byla úspěšná? Nejde podle mne jen o organizaci času. Úspěšné ženy musí být k sobě velmi tvrdé. Musí jít za svým cílem a přesvědčit okolí, zejména rodinu, že to, co dělají, je potřebné a nezbytné. Nutná je podpora zaměstnavatele, aby měly pro práci podmínky, které nezahrnují jen vysedávání nad prací, ale i účasti na zahraničních konferencích, přednášky a další aktivity. Nejsem ovšem přesvědčena o tom, že úspěšné vědkyně s více dětmi jsou hojně se vyskytujícím jevem v naší společnosti. Před ženami, které toho jsou schopny, hluboce smekám. Máte děti a několik vnoučat. Daří se vám držet krok s tak zvanou generací Y, která používá Skype, MP3 přehrávače, má profily na Facebooku? Držet krok se snažím. Jsem běžný uživatel počítače a internetu. S dětmi a příbuznými se domlouvám různými dostupnými formami komunikace, a to i do Číny nebo Indonésie. Děti jsou již dospělé a s využíváním různých médií nemají problémy. Jsem také babička, která občas mívá dohled nad vnoučaty. A vnoučata u mne počítač využívají. Naučila jsem je jako prvňáčky základy Microsoft Office, protože měly snahu tvořit si časopisy včetně grafů

V loňském roce jste založila občanské sdružení Dámský klub ČVUT. Co je jeho cílem? Myšlenkami na založení klubu jsem se zabývala ještě předtím, než byl manžel zvolen rektorem. Nemám informace, že by na technické univerzitě v Česku nebo v zahraničí podobný klub existoval. S členkami klubu si vyměňujeme řadu zkušeností a slibujeme si pozvednutí společenského života na technické vysoké škole prostřednictvím našich vlastních akcí i společných událostí ve spolupráci s jinými součástmi ČVUT. Podařilo se nám uspořádat vánoční besídku pro děti v prosinci loňského roku, a to díky mladým členkám, kterými jsou studentky. V Dámském klubu ČVUT chceme sdružit ženy napříč univerzitou bez ohledu na akademické tituly, věk či postavení. Vzhledem k tomu, že začínáme, nečekáme zatím zázraky, ale věřím,

Dámský klub ČVUT je občanské sdružení, jehož hlavní cíle jsou: organizování odborných, kulturních i společenských akcí, pomoc zaměstnankyním a studentkám z ČVUT v rámci možností Klubu, podpora aktivit ČVUT ve vztahu k pracovním i studijním podmínkám zaměstnanců i studentů, vyhledávání osobností (hlavně žen) z ČVUT a jejich představení širší veřejnosti, činnost zaměřená na větší informovanost o studiu na ČVUT, poskytová-ní prostoru pro přátelská setkávání členek, členů i sympatizantů a v neposlední řadě i podpora tvůrčího a komunikačního prostředí na ČVUT. Klub má i vlastní webové stránky: www.damy.cvut.cz/public

že postupně se naše aktivity rozšíří stejně jako naše řady. Jednou z vítaných aktivit klubu má být i vznik univerzitní školky. Jak se snažíte s projektem pomoci? Dámský klub ČVUT nemá v současné době prostředky na přímou podporu aktivit týkajících se vzniku univerzitní školky. Dění kolem projektu ale sledujeme. Naše členky vyjádřily hlavní iniciátorce paní doktorce Janě Kalikové, proděkance Fakulty dopravní ČVUT, podporu vzniku školky. Na cestě ke skutečně fungující univerzitní školce je ještě mnoho práce. V současné době je připravován projekt využívající podpory z operačních programů EU. Dámský klub nyní hledá možnosti konkrétní pomoci a formu spolupráce pro samotné řešení. Celý rozhovor naleznete na www.tecnicall.cz

Ing. Marie Havlíčková vystudovala Fakultu elektrotechnickou ČVUT v Praze. S výjimkou prvního zaměstnání v Elektrotechnickém zkušebním ústavu se věnovala projektům vedoucím k úsporám paliv a energií a využívání obnovitelných zdrojů energie v lehkém průmyslu ve Výzkumném ústavu polygrafickém. Po roce 1990 se zabývala projekty úspor paliv a jejich efektivního využívání i pro obce (např. Výzkumný ústav výstavby a architektury). V současné době se původní profesi věnuje pouze částečně. Je hlavní iniciátorkou založení Dámského klubu ČVUT. V něm se věnuje postavení a osudům žen v české společnosti spojených profesně s vědou a technikou.

jaro 2009

teCniCALL

15


pŘedstavujeme Mgr. andrea vondráková ì vondrako@vc.cvut.cz

Nanočástice mají stále větší vliv na léčbu zhoubných nádorů Ing. Mgr. Martina Nováková se v současné době věnuje v rámci doktorandského studia na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT možnému využití nanostruktur v biomedicíně. Její doktorandská práce je zaměřena na možnosti ovlivnění průběhu léčebného výkonu zhoubných nádorů při metodě radiofrekvenční ablace aplikací vhodných nanostruktur s využitím jejich unikátních vlastností. výsledné poškození, a na typu použitých elektrod. Volba energie a její distribuce v tkáni je determinována celou řadou faktorů, např. typem tkáně, tkáňovým prokrvením atd. Tkáně kladou postupujícímu proudu odpor a tím dochází ke snížení efektu ablace. Toto snížení efektivity je dále způsobeno i ochlazováním tkáně proudícími tělesnými tekutinami nebo vzduchem.

foto Pracoviště

odd. radiodiagnostiky Masarykovy nemocnice Ústí nad Labem, zleva MUDr. Milouš Derner, primář oddělení, a Ing. Mgr. Martina Nováková Radiofrekvenční ablace je minimálně invazivní metodou, vhodnou k léčbě některých typů primárních i sekundárních nádorů. Principem metody je dodání proudu do cílového ložiska nádoru pomocí speciálních elektrod zavedených přes kůži pacienta pod počítačovou tomografií, magnetickou rezonancí nebo ultrazvukovou kontrolou a při místním znecitlivění tkání až do léčeného nádoru. Při průchodu proudu dochází k pohybu iontů a molekul vody v nádorových tkáních. Výsledkem je zvýšení vnitřní energie těchto částic a její přeměna na teplo. Buňky jsou tak zahřáté na teplotu 50 °C a vyšší, čímž dochází k jejich nevratnému poškození a následně k jejich zániku. K ablaci se používá proud generovaný radiofrekvenčním generátorem a elektrody různého tvaru, podle typu nádorové tkáně a velikosti ložiska. Úspěšnost léčby závisí na typu nádoru, jeho velikosti a tvaru, na okolní tkáni a použitém postupu, tzn. použité energii, časovém intervalu, eventuálně na modifikaci prostředí, ve kterém vzniká 16

jaro 2009

teCniCALL

Důležitým faktorem je i množství plynu a efekt karbonizace tkáně, který při ablaci vzniká v důsledku vysokých teplot. Obojí následně brání vedení proudu v tkáni a ovlivňuje výslednou ablaci v negativním smyslu. Dosud prováděné experimenty (v rámci diplomové práce) s živočišnou tkání i homogenními náhradami tkáně, které bylo třeba navrhnout a vyrobit tak, aby se svými vlastnostmi blížily živočišné tkáni, prokázaly, že aplikace nanočástic do takového prostředí významně ovlivňuje vedení tepla v tkáni, a je tedy přínosem pro tuto metodu. Výsledná ablační sféra je při použití určitého typu nanočástic mnohem větší, léčebný výkon trvá kratší dobu (při dosažení stejného stupně poškození) a je možné užít i nižší energii, která je jinak pacienty vzhledem k výši a následné vysoké teplotě v tkáni vnímána negativně. „Nebylo možné provést srovnání mých výsledků s jinou literaturou, neboť touto aplikací nanočástic se zatím ve světě nikdo nezabýval. Z tohoto důvodu ani nepracuji na žádném mezinárodním projektu, jelikož tuto problematiku zatím nikdo neřeší,“ uvedla Ing. Martina Nováková. V rámci výzkumu spolupracuje

Ing. Nováková s firmou S.A.B., která jí zapůjčila svůj radiofrekvenční generátor. Vhodné nanočástice spolu s teoretickými znalostmi pak získala v laboratoři doc. Ing. Antona Fojtíka, CSc., na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Samotné experimenty prováděla na Fakultě elektrotechnické pod vedením prof. Ing. Jana Vrby, CSc., dále v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem ve spolupráci s MUDr. Miloušem Dernerem, primářem RDG oddělení. Spolupráce s nimi nadále trvá. Navíc byla Ing. Novákové přislíbena spolupráce od RNDr. Jany Poltierové Vejpravové z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, která se nanostrukturami zabývá již delší dobu. „V současné době tedy řeším zásadní problém. Tím je přístup k laboratorním zvířatům, protože cílem mé další práce je vybrat nejvhodnější typ nanočástic pro tyto aplikace, pokračovat ve zkoumání jejich chování v tkáních a provést ověření těchto vlastností i na laboratorních zvířatech. Uvítala bych tedy i spolupráci s laboratoří, která těmito zvířaty disponuje,“ dodává Ing. Mgr. Martina Nováková.

foto Jaterní

tkáň s aplikovanými nanočásticemi


téma Mgr. Andrea Vondráková ì vondrako@vc.cvut.cz

Vynálezkyně membránového elementu Vysokotlaké membránové elementy a příklady jejich uplatnění v konstrukci pneumatických i hydraulických mechanismů jsou předmětem výzkumné činnosti na Ústavu výrobních strojů a zařízení Fakulty strojní ČVUT v Praze. Ukazují široké možnosti aplikací v průmyslu. Jejich výzkumu se věnuje i Ing. Martina Jalová, Ph.D.

vzduchu, vody a oleje. Membrána je vyrobena z kompozitního materiálu, který se skládá ze dvou složek: výztuže a matrice. Výztuž – vysokopevnostní vlákna poskytují membráně vysokou pevnost a houževnatost. Matrice – pryskyřice zajišťuje její pružnost a nepropustnost. Tyto membrány mají v konstrukci nekonvenčních tekutinových prvků nesporné výhody oproti prvkům používaným v současnosti. Jde zejména o odstranění pohyblivých těsnění, menší požadavky na kvalitu a přesnost pohyblivých částí, potlačení vlivu viskozity a teploty pracovního média, menší nároky na jeho čistotu, redukce pohyblivých hmot, kompaktní rozměry a jednoduchý princip činnosti, který představují následující příklady nekonvenčních tekutinových prvků. Akčním prvkem jednočinného membránového hydromotoru s malým zdvihem je po obvodě

vetknutá membrána. Koncepce se vyznačuje jednoduchým převodem tlakové energie na přímočarý pohyb, malými rozměry a hmotností ve vztahu k přenášenému výkonu. Oproti konvenčnímu řešení běžných přímočarých motorů je pohyblivý píst s pístním těsněním a vodicími kroužky nahrazen pevně usazenou membránou s jednoduchým těsnícím kroužkem. Úchopná kyvná hlavice s pneumatickým pohonem je charakterizována jednoduchostí, kompaktními rozměry a spolehlivostí. Ve srovnání s běžnými úchopnými hlavicemi jsou eliminovány těsnící prvky. Modifikovanou variantou je úchopná hlavice bez transformačního bloku s hydraulickým pohonem, ve které jsou úchopné prvky, čelisti, integrovány přímo do membrány. Tím je hlavice konstrukčně zjednodušena, protože jsou odstraněny náročné konstrukční prvky původního řešení, tj. uložení, pákový převod a klouby.

Ing. Martina Jalová, Ph.D., která je vynálezkyní Membránového elementu, nyní hledá se svým pracovním týmem vhodné partnery z průmyslové oblasti. foto

V roce 2007 podala Ing. Martina Jalová spolu s dalšími kolegy z ústavu přihlášku vynálezu Membránový element na Úřad průmyslového vlastnictví v Praze. Nyní se práce zaměřují na zvýšení základních parametrů membránových elementů a hledání vhodného partnera z průmyslu. O co ve vynálezu jde? Membrána je pružný, tenký a lehký element, jenž je vystaven působení tlakového média:

foto Modifikovaná

úchopná kyvná hlavice bez transformačního bloku jaro 2009

teCniCALL

17


téma Mgr. Andrea Vondráková ì vondrako@vc.cvut.cz

Půdní fyzika je věda Se svým týmem se prof. Ing. Milena Císlerová, CSc., z katedry hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulty stavební zabývá podpovrchovou hydrologií, půdní fyzikou, hydraulikou pórovitého prostředí a transportními procesy v půdě. ných příčin k mnohem rychlejšímu proudění než v okolní zemině. V jeho důsledku dochází k extrémně rychlému průniku látek do velkých vzdáleností. Ve standardní teorii se o tomto typu proudění neuvažuje. „Projevy preferenčního proudění studujeme v měřítku od laboratorních experimentů do velikosti povodí a k popisu proudění a šíření látek v nenasycené zóně vyvíjíme nové přístupy,“ vysvětluje prof. Císlerová. foto „Práce

mě baví a do důchodu se rozhodně nechystám,“ říká prof. Milena Císlerová. „Věnujeme se zkoumání proudění vody a šíření rozpuštěných látek ve vodě pod zemským povrchem, to znamená v půdních a horninových vrstvách,“ uvádí prof. Císlerová. Voda ze srážek zasakuje do půdy a tam se dále pohybuje v závislosti na celé řadě faktorů směrem k hladině podzemní vody. Do půdního profilu se mohou dostat i další látky, např. hnojiva, pesticidy a zdraví nebezpečné látky z havarovaného kamionu nebo výluhy ze špatně utěsněných skládek, kalových nádrží a výsypek. Další šíření znečištění klíčově závisí na hydraulických vlastnostech zemin a na režimu proudění v okolním prostředí. Půdní fyzika se snaží popsat zákonitosti tohoto pohybu. „Naše výsledky přispívají k lepšímu pochopení hydrologického cyklu. V plném rozsahu jde o základní výzkum. Rovnice popisující na základě mechaniky kontinua tyto procesy jsou složité a k jejich řešení používáme vlastní numerické simulační modely,“ doplňuje prof. Císlerová. Unikátnost výzkumu jejího vědeckého týmu tkví v tom, že se věnuje popisu a mechanismu vzniku tak zvaného preferenčního proudění. Jde o jev, kdy v části půdního prostředí dochází z růz18

jaro 2009

teCniCALL

Výstupem základního výzkumu týmu prof. Císlerové jsou především prezentace na mezinárodních a českých vědeckých konferencích a vědecké články. Pokud jde o praktické projekty, může se skupina odborníků pochlubit například určením oblastí zranitelnosti kvality podzemních vod v oblasti Třeboňské pánve. V projektu šlo o vymezení území, ve kterém dochází ke znečišťování zásob kvalitních podzemních vod z povrchových zdrojů. V projektech Labe III a IV a v současnosti Labe V modelovali pohyb vody a rozpuštěných látek v nenasycené zóně. O dalších projektech prof. Císlerová uvádí: „Simulovali jsme vlhkostní režim v ekoduktech, dynamiku proudění v tělese ochranných zemních hrází v důsledku zvýšení hladiny během povodně a vliv kapilární bariéry na tlakové poměry vodní fáze na svahu.“ Systematicky studují vodní režim zdrojových horských povodí, typických pro české hory a pahorkatiny. Tento typ výzkumu, především preferenční proudění, přitahuje ke spolupráci zahraniční vědce a instituce. K definování vzniku preferenčního proudění je důležitou informací nedestruktivní vizualizace struktury pórovitého prostředí a pohybu vody v pórech. Tuto strukturu lze zjistit pomocí CT snímků. K proudění vody se využívá snímkování pomocí

nukleární magnetické rezonance (NMR). Od roku 1993 do roku 2003 tyto experimenty prováděl tým prof. Císlerové ve speciální NMR laboratoři na univerzitě v Cambridgi. V současnosti v nich pokračují v Institute for Chemistry and Dynamics of the Geosphere, součásti Forschungszentrum v Jülichu v Německu. Doma spolupracují s kolegy z Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR a z Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM.

foto Věda

v terénu

Pracovní tým prof. Císlerové je tvořen převážně studenty, je tak personálně nestálý. Navíc dochází k fluktuaci v důsledku vysílání studentů na stáže. „Všichni moji doktorandi musí během studia na dlouhodobý pohyb do zahraničí. Kromě Británie a Německa jezdí převážně do USA, kde máme několik spolupracujících univerzit. Navíc musí své výsledky alespoň jednou ročně prezentovat na nejlepších světových konferencích, aby viděli, kde se pohybujeme s našimi záměry a výsledky,“ shrnuje prof. Císlerová.


Téma Mgr. Andrea Vondráková ì vondrako@vc.cvut.cz

Dámy z Fakulty dopravní Mgr. Věra Bala Kde působí: Ústav jazyků a společenských věd Čím se zabývá: překladatelstvím a tlumočnictvím. Překládá a koriguje odborné texty napříč fakultou. Je vedoucí ústavu jazyků a společenských věd a garantem výuky doktorského studia pro anglický jazyk. „Věřím v týmovou práci. Spolu s kolegy jsme dokázali mnoho: sestavili jsme projekt kurzů celoživotního vzdělávání – angličtina, francouzština a němčina pro dopravu, zorganizovali jsme výuku češtiny pro vietnamské studenty, jsme spoluautory elektronického slovníku dopravního inženýrství, překládáme a korigujeme odborné texty.“ Účastnila se evropských projektů EURNEX (oblast mobility vědeckých pracovníků) a projektu LdV: Transnational Qualification for Traffic Staff. Domluví se anglicky, rusky, německy a arabsky. Záliby: „Nejlépe si odpočinu, když učím.“ Vdaná, tři děti.

foto „Velká

zodpovědnost, čtyři projekty, nikdy nekončící překlady a korektury mne naučily plánovat, organizovat a vést,“ říká Mgr. Věra Bala.

Ing. Zuzana Bělinová Kde působí: Ústav řídicí techniky a telematiky Čím se zabývá: teoretickou telematikou, především architekturou inteligentních dopravních systémů (ITS), kooperativními systémy, organizací a samoorganizací v dopravě – jedná se o procesy, které v dopravě vznikají vzájemnou interakcí vozidel bez zásahu centrálního řízení. Podílela se na přípravě nového studijního oboru Inteligentní dopravní systémy. Účastnila se mezinárodních projektů ETNITE (Evropská nadnárodní síť pro školení a vzdělávání v oblasti ITS), CAPTIVE (Přeshraniční vymáhání postihů za dopravní přestupky) a CASTLE (Klastry v oboru kosmických, satelitních, navigačních technologií spojených s inovačním podnikáním).

foto „Proč

jsem si vybrala oblast dopravní telematiky? Jedná se o velmi zajímavou a perspektivní oblast, která kombinuje nejnovější poznatky z několika oborů a aplikuje je do praxe, je zde tedy možnost se podílet na zajímavých výzkumech, které zároveň přináší pozitivní změny do každodenního života.“

Pracuje na projektu E-FRAME, rozšíření evropské ITS architektury FRAME o kooperativní systémy. Je kontaktní osobou za ČVUT v asociaci evropských univerzit ITS-EduNet (nástupci projektu ETNITE) a pro nově se rozbíhající Double Degree magisterské studium s univerzitami FHTW ve Vídni a švédské Linköpings universitet. Podílí se na procesu reakreditace studia při přechodu ze tří- na čtyřleté bakalářské studium. Záliby: historický šerm, střelba, četba fantasy Vdaná, bezdětná. jaro 2009

teCniCALL

19


rozhovor Mgr. andrea vondráková ì vondrako@vc.cvut.cz

„Beton je tajemný materiál a jeho složení se často podobá alchymii,“ říká prof. Ing. Alena Kohoutková, CSc., vedoucí katedry betonových a zděných konstrukcí Fakulty stavební ČVUT a prorektorka pro studium. V prosinci 2008 získala Cenu Inovace roku. Tento měsíc ji jmenoval prezident republiky profesorkou. Můžete uvést, za jaké vylepšení vám Asociace inovačního podnikání ČR udělila cenu Inovace roku? Ocenění nepatří jen mně, ale celému týmu za mostní římsu ze syntetického vláknobetonu. Je to nový druh materiálu, kdy se beton nevyztužuje jen ocelovými pruty, ale ještě v mokrém stavu se do něj zamíchá určitý typ vláken. Ocelové výztuže jsou čím dál dražší, a tak se hledají úspory, jak do betonu dávat výztuží méně. My jsme odstranili asi polovinu výztuže a nahradili ji zamícháním polypropylenových vláken do základního betonu. Tento nově vzniklý materiál se chová úplně jinak. Prvek se ztenčí, má menší tíhu a pro jeho výrobu se spotřebuje méně betonu. Zlepšily se i deformační schopnosti, zvýšila se trvanlivost a houževnatost. Vláknobetony se u nás zkoumají už dvacet let, ale ještě nikdy se neprosadily do praktických aplikací, ať už z důvodů cenových, nebo technologických. Na výzkumu jsme mohli pracovat díky projektu, který naše katedra získala od ministerstva průmyslu a obchodu. Jeho podmínkou bylo zapojit konkrétní partnery z průmyslu a technologie vláknobetonu dotáhnout až do podoby konkrétního prvku. Do svých laboratoří a výroby nás pustila společnost SMP CZ. Dokázali jsme, že náš materiál lze technologicky vyrobit a po mnoha zkoušeních, výpočtech a modelacích se ukázalo, že je životaschopný. Nyní se už běžně vyrábějí větší série prefabrikátů z vlá20

jaro 2009

teCniCALL

knobetonu pro mosty. Vypadají hezky, jejich povrch je rovnější a mají ostřejší kontury. Za co se cena Inovace uděluje? Cena Inovace se uděluje produktům nebo materiálům, které jsou svým způsobem nové, dostanou se do výroby a zajistí úspory. Vlákna pro vláknobetony jsou sice drahá, ale přinesou úspory díky celkovému zlepšení vlastností materiálu. Nevěřila jsem, že cenu dostaneme, protože v prvních deseti navržených inovacích byly lékařské přístroje, sofistikované soustavy ve vytápění a ve strojařských projektech. Jaké další výzkumné otázky kromě vláknobetonu na katedře řešíte? Zkoumáme například velké deformace mostů. Na rozdíl od oceli, kterou vyrobíte v ocelárnách a jejíž základní vlastnosti zůstávají stejné, je beton velmi proměnlivý. V betonu se časem mění vnitřní struktury, s čímž je třeba počítat. I když se beton používá už 150 let, dodnes nevíme všechno o změnách jeho mikrostruktury. Není to jen otázka kameniva, cementu a vody jako základních složek, ale i řady dalších příměsí a chemických činidel, například plastifikátorů, které ovlivňují jeho zpracovatelnost a vlastnosti. Když namíchají beton v betonárně, musíte ho za určitý čas dovést a uložit do formy, aby nezatvrdl v míchačce. Aby se tomuto riziku předešlo, do betonu se přidají látky, které proces tvrdnutí zpomalí. Nebo naopak je třeba urychlit výstavbu, tak opět dokážeme najít látky pro zrychlení jeho tvrdnutí. Přídavné látky se dnes dávají

i do samozhutňujícího betonu, který se vyztužuje velkým množstvím ocelových prutů, aby materiál dobře zatekl. Beton tak dostává alchymistickou podstatu a firmy si hlídají svoje receptury. Všechny tyto manipulace ale ovlivňují vlastnosti betonu, který se deformuje a smršťuje, dotvaruje a tvoří se v něm trhliny. To je příčinou např. velkých deformací některých betonových staveb.Naším úkolem je vypočítat a nasimulovat tyto procesy v počítači a na malých modelech v laboratořích a předvídat a zabránit negativním účinkům u skutečných staveb. Není beton jako materiál v současné době ve společenské nemilosti? Lidé vnímají beton jako šedivou hmotu, která je provází na každém kroku. Architekti ale s betonem rádi pracují, protože je na rozdíl od oceli lépe tvarovatelný. Dnes je módní měnit povrchy. Proto už existují techniky, kdy lze původní šedivý beton zpracovat do zvolené struktury, povrchu a s libovolnou barvou. Záleží na finančních prostřecích zadavatelů. Od středověku do 19. století platilo, že stavbu mostů řídil inženýr a až potom byl přizván architekt, aby most dozdobil. Dnes se architekt účastní od samého počátku. Dochází tak ke konfrontaci estetického pohledu a funkčnosti. Správně navržená konstrukce je krásná! A co ekologický aspekt? Beton je v nepřízni u ochránců životního prostředí. Podstatou betonu je výroba slinku. Cementárny znečišťují okolí a vy-


palováním cementu na teplotu až 1400 °C se spotřebuje velké množství energie. Odhaduje se, že na výrobu cementu padne 10 až 14 % celkové spotřeby energie na zeměkouli. Vědci se proto snaží nahradit cement jinými pojivy, ale zatím se používají v omezené míře. Druhým terčem kritiky ekologů je špatná recyklace betonu po odstraňování betonových staveb v Česku. Ve světě se dnes běžně dožité betonové a zděné konstrukce drtí a po odstranění výztuže a příměsí se pak drť znovu použije pro stavební účely např. do nejrůznějších zásypů. Když ale uvážíte, kolik energie spotřebuje drtič k rozdrcení betonu, tak to také není ekologické řešení. Šetrnější bude stavět domy s rozebíratelnými spoji. Takto postavený dům se pak nemusí odstřelit, ale stačí jej rozebrat. Jak je to s opětovným využitím betonu? Dá se recyklovaný beton nějakým způsobem využít? V Japonsku a Nizozemsku provádí výzkumy, kdy používají rozdrcený beton zpátky při výrobě nového betonu. Problém ale je, že takto vzniklý beton není kvalitní. Na povrchu zrn recyklovaného kameniva zůstává povlak, který se musí odstraňovat buď vypalováním nebo broušením, ale to je zase na úkor spotřeby energie. Využitelnost použitého betonu

zkoumáme také na naší katedře. Nechceme recykláty používat pro špičkové konstrukce nebo nosné sloupy. Pokoušíme se do starého rozdrceného betonu míchat kvalitní vlákna a ukazuje se, že tento materiál má výborné tahové vlastnosti. V praktickém využití výborně vyztužuje zemní svahy, a byl by tak skvělým řešením protipovodňových opatření. Hráze by se mohly zmenšit a výroba není složitá. Zatím hmotu testujeme v laboratořích. Chystáme se ji prezentovat zástupcům ministerstva životního prostředí a veřejnosti na některém z brněnských veletrhů. Dále plánujeme z tohoto materiálu postavit cyklistickou stezku, protože z povrchu rychle prosákne dešťová voda a voda, ale povrch zůstává tuhý. Inspiruje vás některá země, jak použít beton v oblasti designu a v jeho ekologické likvidaci? Těžko bych mohla říci, že nějaká země je rájem betonu. Rádi jej zkoumají Japonci. Za posledních dvacet let postavili velké množství mostů. Postupy sice převzali u inženýrů v Evropě, ale kvůli nepřístupné krajině a malé rozloze Japonska vyzkoušeli různé typy konstrukcí. Stavět musí i s ohledem na účinky seizmicity. A jejich beton dokáže zemětřesení odolat. Vzhledem k svému

vyhlášenému vztahu k přírodě, to byli právě oni, kdo inicioval recyklaci betonu a omezení skládek kvůli nedostatku prostoru. Aby donutili podniky používat starý beton, upravili legislativu země. Kdyby to neudělali, každý by raději konstrukce stavěl z nových materiálů, protože na to není třeba vynaložit takové úsilí, počítat a dohlížet na technologie. Nizozemci si umí poradit s nepřízní moře. Staví tunely a vysoké stavby na rozbahněném základě. Závodit ve stavbách výškových budov začaly arabské země, kde se hodně staví díky finančním prostředkům z ropy. Zvou si špičkové světové architekty a jejich stavby nevypadají tak šedě jako ty evropské. Na druhé straně si ale nedovedu představit, jak lidé budou žít na ostrovech v moři a jak se takové domy budou udržovat. Hezké stavby najdeme také v Koreji a na Tchaj-wanu, kde do stavění vnášejí jiný pohled. Jak jste se dostala k betonu? To není úplně běžný obor pro ženu... Ke stavařině mě přitahovalo, že uvidím výsledek. Dostala jsem se k němu na katedře betonu Fakulty stavební a zpočátku mě vůbec nelákal, není to jednoduchý materiál, jeho podstatu pochopíte třeba až za čtyřicet let praxe.

foto Prezident Václav

Klaus jmenoval 2. března v Karolinu šedesát osm nových profesorů vysokých škol. Mezi nimi byla i prorektorka Kohoutková. jaro 2009

teCniCALL

21


téma Mgr. Michaela Kuchařová ì michaela.kucharova@ckd.cz

Žena, která si dala za cíl upravit radiální turbokompresor Jako dítě si přála stát se automechanikem, ráda by získala rybářský lístek a je špičková česká hráčka lakrosu. Je velmi půvabná, vzdělaná a poslouchá českou rockovou hudbu. Jindra Kosprdová se nevydala právě tradiční ženskou cestou. Po střední strojní průmyslovce vystudovala Fakultu strojní ČVUT a v současné době zde dokončuje doktorská studia. Téměř přesně před pěti lety nastoupila do oddělení technického rozvoje ČKD NOVÉ ENERGO. Jenže můj tatínek jezdil autoa motokros, znala jsem prostředí chlapů dobře a nikdy mi nevadilo umazat si ruce olejem. Jak jste se rozhodovala, kam nastoupíte po vysoké škole? Bylo to těžké, nebo jednoznačné rozhodnutí? Před státnicemi jsem se dohodla se svým vedoucím diplomové práce, že budu pokračovat v doktorském studiu. Velmi jsem to uvítala, protože jsem se v Ústavu mechaniky tekutin a energetiky cítila vždycky dobře. Ale musela jsem si pro práci vyhledat dobré téma a tak jsem se dostala až do ČKD NOVÉ ENERGO, kde jsem pracovala na tématu Vývoj stupně radiálního turbokompresoru. A nejspíš dobře, protože jsem okamžitě dostala nabídku ve firmě přímo pracovat.

foto „Můj

tatínek jezdil auto- a motokros, znala jsem prostředí chlapů dobře a nikdy mi nevadilo umazat si ruce olejem“, říká Jindra Kosprdová, která pracuje pro oddělení technického rozvoje ČKD GROUP. Na první pohled pracujete v ryze mužském prostředí. Necítíte se jako žena osamocená? Asi mám štěstí. V našem oddělení je nás celkem sedm a z toho jsme dvě ženy. Už na střední škole v technicko-ekonomickém oboru jsme s kluky byly tak půl na půl. Na vysoké škole to bylo o něco horší, tam jsme byly v ročníku čtyři holky a zhruba šedesát kluků. 22

jaro 2009

teCniCALL

Jste tedy specialistka na kompresory, cítíte velkou rivalitu mezi jejich výrobci na českém trhu? Tak velké kompresory, jako děláme my, v České republice nikdo jiný nedělá. Ale stejně musíme sledovat, na čem pracuje konkurence. V posledních letech se čím dál větší důraz klade na účinnost. Pokud má zařízení někde fungovat dvacet a více let, je třeba pětiprocentní úspora ve spotřebě energie hodně znát. Na čem právě pracujete ve svém oddělení? Cílem mojí práce je právě upravit radiální turbokompresor tak, aby byl co nejúspornější. Jde o změnu například tvaru lopatek oběžného kola či difuzoru. Velmi mi v práci pomáhá specializovaný software pro

výpočet uvnitř kompresoru, který za mě hodně počítá. Závěrečné výpočty a úpravy považuji za takovou třešničku na dortu, které předchází náročná příprava kvalitního zadání. Nosíte si práci s sebou domů? Když opouštím kancelář, nemůžu práci jen tak vyhnat z hlavy. Až neuvěřitelně hodně věcí mě napadne třeba cestou z práce v metru. Práci z hlavy vyháním sportem, ráda plavu a samozřejmě hraji lakros, kde s týmem patříme k naprosté špičce v republice. Zní to velkolepě, ale lakros je u nás opravdu čistě amatérský sport. Ráda se i jen tak koukám do vody. Zvažuji, že si dokonce pořídím rybářský lístek, abych měla nějaké vysvětlení pro své vysedávání!

ČKD NOVÉ ENERGO je strojírenská a elektrotechnická firma patřící do skupiny ČKD GROUP. Orientuje se především na rotační stroje dle vlastního designu, kompresory pro průmyslové využití, vybrané elektromotory a generátory, ventilátorové mlýny. Na světové trhy dodává také provozní soubory. Dlouhodobá tradice a desítky let zkušeností s vývojem a výrobou jsou nejlepší zárukou kvalitní, úspěšné činnosti ČKD NOVÉ ENERGO v současnosti.


Téma alexandra hroncová ì hroncova@vc.cvut.cz

Železné ladies z Fakulty strojní Ing. Pavlína Hájková a Ing. Michaela Lodererová působí na na Ústavu materiálového inženýrství Fakulty strojní ČVUT. Ve své výzkumné činnosti se věnují jak kovovým materiálům, tak biomateriálům. Tyto usměvavé mladé dámy, které výsledky svých výzkumů prezentují doma i v zahraničí, jsou nadané vědkyně, jež svojí výzkumnou činností přispívají k vývoji medicínských implantátů až po zabránění havárií v oblasti jaderné energetiky. hmotou, jsem se začala detailněji zabývat během studijního pobytu na University of Strathclyde ve skotském Glasgow. Výzkum a vývoj biokompatibilních materiálů, které jsou určeny pro personifikovanou výrobu implantátů v medicíně, dnes řeším v rámcovém projektu EU.

foto Na

snímku zleva: Michaela Lodererová a Pavlína Hájková přispívají svojí výzkumnou činností ke zvyšování kvality lidského života v mnoha směrech

Výzkum

Pavlína: Na Ústavu mater­iálového inženýrství Fakulty strojní ČVUT v Praze se v současné době zabývám, společně s Doc. Janovcem, diagnostikou materiálů. Diag­ nostikou rozumíme především mikroskopickou analýzu struktury a jejího fázového složení v kovových materiálech aplikovaných, např. v jaderné energetice. Pod pojmem mikroskopická analýza si můžeme představit sledování struktury materiálu v řádech jednotek až desítek mikrometrů. Na základě dané analýzy struktury a ověření mechanických vlastností můžeme provést závěry o vlastnostech materiálu, čímž můžeme předejít nejrůznějším poruchám kovových materiálů – např. úna­vové trhliny které mají za následek havárii konstrukčního prvku např. lopatek turbín. Náš výzkum je unikátní svým zaměřením na materiály používané na konstrukce nejdelších, koncových lopatek turbín v jaderné technice, které jsou až kriticky zatěžovány. Michaela: Oborem biomateriálů, tedy biologicky nezávadných materiálů při kontaktu s živou

Používány jsou technologie rychlé výroby Rapid Manufacturing, které vychází z počítačových 3D modelů, kdy je finální implantát vyroben v co nejkratším čase, v řádu hodin až dnů, a v co možná nejvyšší kvalitě s individuálními rozměry pro konkrétního pacienta. V současné době jsem rovněž spoluřešitelem projektů MPO a GAČR, které se zabývají výzkumem a vývojem nanokompo-zitů. Na těchto tématech spolupracuji na Ústavu materiálového inženýrství především s Dr. Janem Rybníčkem a prof. Josefem Steidlem.

Výsledky a praxe

Pavlína: Cílem našeho výzkumu je přesně definovat faktory, které jsou příčinou porušení kovových materiálů. Optimalizací těchto faktorů lze zvýšit životnost součástí z dosavadních 8 na předpokládaných 20 let. Po vyhodnocení struktury materiálů používaných na nejvíce namáhané části turbíny kombinovaným namáháním odstředivých sil a vybuzenými frekvencemi nestandardních procesů, jsme optimalizovali materiál nejvíce vyhovující těmto aplikacím. Největším nebezpečím pro turbíny jaderných elektráren jsou kombinované účinky únavového a korozního porušení. Je nevyhnutelným požadavkem těmto trhlinám zamezit a umět diagnostikovat jejich případný výskyt.

Michaela: Výsledky výzkumu prezentuji především na mezinárodních konferencích, např. 13th International Conference on Biomedical Engineering v Singapuru. Výsledky prezentované na této konferenci se týkaly právě gradientních biomateriálů a jejich možné použitelnosti v biomedicínské praxi. Naším úkolem bylo najít biomateriál optimálních vlastností z hlediska snášenlivosti kostních buněk, porosity, povrchových vlastností atd. v závislosti na výrobních podmínkách. Vybraná kombinace je testována pro komerční využití.

A co dál?

V Ústavu materiálového inženýrství Fakulty strojní intenzivně budujeme inovační centrum nových materiálů a technologií, které nese název Inovační Centrum Diagnostiky a Aplikace Materiálů na ČVUT v Praze (ICDAM). Cílem tohoto centra je přilákat mladé vědecké pracovníky a studenty z Čech i zahraničí a navázat bližší spolupráci s průmyslem, který se zabývá obdobným typem výzkumu. Centrum umožní účastnit se a koordinovat významné národní a nadnárodní projetky typu FP7 – (Evropské rámcové programy). Pilotní technologií tohoto centra je zařízení pro duplexní povlakování kombinující plazmovou nitridaci a metodu fyzikální depozice z plynné fáze (Physical Vapour Deposition, PVD) tenkých povlaků. Toto zařízení umožňuje výrobu gradientních funkčně vrstvených nanomateriálů a povlaků, multistrukturních hybridních kompozitů a biomateriálů s aplikacemi pro letectví, automobilový, strojírenský, biomedicínský průmysl nebo ochranu památek.

jaro 2009

teCniCALL

23


téma Ing. Marcela Pavlíková, CSc. ì Marcela.Pavlikova@fsv.cvut.cz

Ženy ve stavebním výzkumu Prosazování rovných příležitostí mužů a žen se stalo globální strategií na mezinárodní úrovni. Od roku 2001 se zásadním způsobem ve věci nápravy této nerovnováhy angažuje celoevropská iniciativa WIR - Women in Industrial Research (Ženy v průmyslovém výzkumu). Cílem jejího programu je, aby evropský průmysl mohl využívat širší potenciál kvalitních lidských zdrojů na poli výzkumu díky rovnoprávnějšímu přístupu a uplatnění žen. vat nové možnosti v rámci předpokládaných vývojových tendencí a doporučit opatření pro zlepšení postavení žen ve stavebním výzkumu. Pracovního plán se soustředil zejména na analýzu kvantitativních a kvalitativních informačních zdrojů pro hodnocení dostupnosti a přesnosti existujících dat souvisejících s uplatněním žen v oblasti stavebního výzkumu. Dále byl kladen důraz na využití relevantních informačních zdrojů při hodnocení uplatnění žen v oblasti stavebního výzkumu a jejich úspěšnosti (publikace, patenty apod.). V neposlední řadě měl projekt formulovat hlavní směry, nové možnosti a doporučení pro posílení postavení žen ve výzkumu ve stavebnictví.

foto V

České republice činí zastoupení žen v podnikovém výzkumu pouhá 3 % Titulek článku je doslovným překladem názvu právě ukončeného mezinárodního projektu 6. rámcového programu spolufinancovaného Evropskou komisí (European Commission’s Research Directorate General): WOMEN in COnstruction REsearch, zkráceně WOMEN-CORE. Hlavním cílem projektu bylo zmapovat současnou situaci uplatnění žen ve stavebním výzkumu, zjistit oblasti výzkumu, ve kterých jsou ženy úspěšné, analyzovat specifické potřeby stavebnictví s ohledem na rovnost příležitostí, vytipo24

jaro 2009

teCniCALL

Z provedených statistických analýz je například patrné, že ačkoliv podíl dívek na celkovém počtu absolventů bakalářských a magisterských studijních programů se stavebním zaměřením v Evropě je relativně vysoký (např. v roce 2004 činil 40,7 %), jejich zastoupení ve stavebním výzkumu je zhruba poloviční. Česká republika se drží v evropském průměru ve všech indikátorech dokumentovaných na obrázku, kromě zastoupení žen v podnikovém výzkumu, kde jich lze nalézt pouhá 3 %. V rámci projektu byl také prováděn rozsáhlý individuální průzkum mezi absolventy vysokých škol se stavebním zaměřením, kteří ukončili studium v letech 1992 až 1997. Celkem bylo shromážděno 4182 odpovědí respondentů z pěti zemí (v ČR 773) na otázky, které se týkaly nejen pracovního zařazení a pracovních výkonů, ale také osobního života. Zejména zde se

ukázal významný rozdíl mezi muži a ženami jak v pracovním zařazení a finančním ohodnocení, tak na druhé straně v péči o domácnost a děti. Přitom při sledování publikační aktivity (rozbor publikací a citací ve dvaceti impaktovaných časopisech v letech 2000 a 2003) jako významného ukazatele výkonnosti pracovníků výzkumu nebyl zjištěn prakticky žádný rozdíl mezi produktivitou žen a mužů. Výsledky projektu jsou poměrně rozsáhlé a nelze je pochopitelně shrnout v tomto článku. Ačkoliv ale obecně i mezi ženami převládá názor, že zejména v technických disciplínách rozhoduje odborná úroveň a diskriminace zde neexistuje, při provedených podrobných rozborech vyšlo najevo, že pro dosažení genderové rovnosti by bylo dobré ještě leccos podniknout.

Partneři projektu WOMEN-CORE ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Česká republika Labein-Tecnalia, Španělsko Fundacio CIREM, Španělsko Centre of Excellence Women and Science (CEWS), Německá spolková republika Copenhagen Institute for Futures Studies (CIFS), Dánsko Loughborough University, Velká Británie Více na www.women-core.org


téma Mgr. Andrea Vondráková ì vondrako@vc.cvut.cz

Odbornice na lasery Čtyři roky stála prof. Miroslava Vrbová jako děkanka v čele nejmladší fakulty ČVUT, Fakulty biomedicínského inženýrství. Před tím působila na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT, kde se od roku 1973 zabývala výzkumem laserů různých typů a jejich aplikacemi. Spolu s kolegy z Česka, Ruska, Japonska a Izraele nyní realizuje zvláštní typ laseru. zařízení stavíme společně na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v rámci projektu podporovaného grantem GAČR.“ Pracovním prostředím tohoto laseru jsou excitované vodíku podobné ionty dusíku, které vznikají při rychlém silnoproudém pinčujícím výboji v kapiláře. Předpokládaná vlnová délka vystupujícího záření je 13,5 nm, jedná se tedy o extrémní ultrafialové záření (XUV), které je velmi silně absorbováno atmosférou i většinou běžných látek. S přirozenými zdroji tohoto záření se proto nesetkáváme. Významné potenciální uplatnění XUV záření se očekává v nových technologiích a v biologickém výzkumu.

foto Cílem

prof. Miroslavy Vrbové je vyvinout XUV zdroje laboratorního typu a rozvinout metody jejich uplatnění, zejména v biologickém výzkumu „Naším cílem je realizovat ultrafialový laser s velmi krátkou vlnovou délkou, který by měl být novým v celosvětovém měřítku,“ uvedla prof. Miroslava Vrbová. „Ve spolupráci s kolegy z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR jsme provedli řadu počítačových simulací a vytipovali parametry vhodného experimentálního uspořádání. V návaznosti na naše výpočty byla realizována experimentální zařízení v zahraničí, např. v Tokyo Institute of Technology v Japonsku a v Technionu v Izraeli. Další experimentální

Po skončení projektu v letošním roce bude toto zařízení součástí nové XUV laboratoře v budově Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT v Kladně. „Spolupracujeme s akademickými pracovníky a doktorandy katedry fyzikální elektroniky Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT a s vědeckými pracovníky Fyzikálního ústavu AV ČR, Ústavu fyziky plazmatu AV ČR a jimi vedenými doktorandy a studenty. Máme pracovní kontakty s dalšími skupinami v Rusku, USA a Japonsku,“ doplňuje prof. Vrbová.

Výzkum prof. Vrbové má charakter nového poznání. Výsledky jsou postupně publikovány v časopisech a prezentovány na konferencích. Stimuly výzkumu jsou potenciální aplikace výstupního XUV záření. Nejznámějšími zdroji záření s těmito vlnovými délkami jsou dnes synchrotrony, které jsou pro průmyslové technologie i biologické experimenty imobilní a těžce dostupné. „Naším cílem je vyvinout XUV zdroje laboratorního typu a rozvinout metody jejich uplatnění, zejména v biologickém výzkumu,“ chlubí se prof. Vrbová.

foto V

rámci rekonstrukce budovy Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT v Kladně vznikla v roce 2008 v podzemních prostorách nová laboratoř pro experimentální výzkum

Co je XUV záření? XUV záření je elektromagnetické záření s vlnovými délkami 1-100 nm. Je velmi silně absorbováno atmosférou i většinou běžných látek v našem okolí. S přirozenými zdroji tohoto záření se proto v běžném životě nesetkáváme. Významné potenciální uplatnění XUV záření se očekává především v nových technologiích a v biologii. V technologiích se jedná především o litografické postupy při výrobě elektronických prvků velké integrace, v biologii jde především o zobrazování malých objektů, zejm. buněk, a o fotofyzikální jevy. Nejznámějšími zdroji XUV záření jsou synchrotrony. Alternativními zdroji, jejichž výzkumu se nyní věnuje významná pozornost, je laserové plazma a sil-noproudý elektrický výboj. jaro 2009

teCniCALL

25


Filmové lahůdky s energií RWE RWE dosud koprodukovala 11 celovečerních filmů, které vidělo více než 4,5 mil. lidí Tobruk, Nejkrásnější hádanka, Medvídek či Účastníci zájezdu. To je jen krátký výčet ze snímků, které vznikly díky projektu RWE – energie českého filmu. I letos se mají filmoví fandové na co těšit. RWE se totiž rozhodla podpořit premiéry žánrově odlišných snímků, které vynikají kvalitním scénářem. Projekt RWE v roce 2009 přivede do kin snímky Líbáš jako bůh, 3 sezony v pekle, Nickyho rodina a Oko – Tvář ve zdi. Příznivci české tvorby se tak mohou těšit na novou komedii, romantické drama, celovečerní dokumentární film s hranými scénami a psychologické drama. Částka, kterou RWE od roku 2005 podpořila rozvoj české kinematografie, tak letos překročí hranici 50 mil. Kč.

Bartoška nebo Kaiser Za jeden z největších hitů roku 2009 je považována chystaná komedie Marie Poledňákové Líbáš jako bůh. Téma lásky a touhy po ní je trefně zasazeno do rodiny profesorky na gymnáziu. Propletenec osudů má vynikající herecké obsazení v čele s Kamilou Magálovou. Ve filmu dále hrají Eva Holubová, Jiří Bartoška, Oldřich Kaiser, Jaroslava Adamová, Nela Boudová či Martha Issová. Premiéra tohoto snímku je již 12. února. Na konci května diváky postraší nadčasové psychologické drama. Jeho pracovní název je Oko – Tvář ve zdi. Příběh odehrávající se v necelých třech dnech by měl oslovit diváky bez rozdílu věku či národnosti. Hlavní dvojicí příběhu jsou Sophie a Vincent, kteří zabloudí v hustém dešti a dostávají se k neznámému domu. Vstupují dovnitř. Ve špinavém a tmavém domě nacházejí moderní a čistou koupelnu. Počáteční radost jim však naruší někdo, kdo za nimi nečekaně zamkne dveře. Od toho okamžiku začíná nerovný souboj s neznámým zlem za zdí. Původně mělo jít o americký snímek. Práva ke zfilmování příběhu před lety od Ivy Hercíko-

Šanci má každý

Může student vysoké školy napsat kvalitní filmovou povídku či scénář? I když si možná myslíte, že nikoli, správná odpověď zní ANO. Dokazují to zkušenosti odborníků z Filmové nadace RWE & Barrandov Studio. Právě oni hodnotí projekty, které se ucházejí o příspěvek nadace.

vé koupilo studio Universal Pictures pro slavného režiséra Alfreda Hitchcocka. Ten však již jeho filmovou podobu zrealizovat nestihl. Ale ani dnešní herecké obsazení filmu režiséra Miloše J. Kohouta není pouze české. Kromě Karla Rodena v thrilleru hrají Soňa Valentová, Jürgen Prochnow, Catherine H. Flemming, Csongor Kassai a Robert Roth. Hudbu napsal Jan P. Muchow a kamera patří Vladimíru Smutnému. Na podzim jsou naplánovány dva snímky s historickou tematikou. Celovečerní dokument s hranými scénami Nickyho rodina scenáristy a režiséra Matěje Mináče, jejž lze především chápat jako poctu hrdinským činům sira Nicholase Wintona. A pak také 3 sezony v pekle, film Tomáše Mašína, jehož děj je zasazen do roku 1947. Scénář byl inspirován zápisky z mládí Egona Bondyho. V hlavní roli se představí Kryštof Hádek.

Třeštíková zárukou kvality Projekt RWE – energie českého filmu je postaven na systematičnosti a dlouhodobosti. Komplex-

Filmová nadace RWE & Barrandov Studio vyhledává talentované tvůrce a napomáhá realizaci originálních filmových látek. Výběrová řízení na podporu původní autorské tvorby vypisuje dvakrát ročně. Přihlásit své dílo může každý, a to ať už v podobě povídky, dopracovaného scénáře, nebo jen jeho námětu či synopse. Motivací je přitom nejen rozdělovaná částka v celkové výši minimálně 800 tisíc korun za rok, ale také možnost ověřit si své schopnosti a v případě úspěchu i šance dostat svůj projekt na plátna kin. Pro všechny, kteří si stále nejsou jisti, zda poslat svou povídku či scénář do výběrového řízení, může být inspirací příběh studentky FAMU Petry Soukupové. Svůj projekt nazvaný K moři po-

nost podpory se odráží v přístupu ke krátkometrážní tvorbě a ke studentům filmových škol. Dosud RWE přispěla ke vzniku téměř šedesáti filmových dokumentů a další plánuje pro příští rok. Významným počinem by měla být koprodukce velkého časosběrného dokumentu Heleny Třeštíkové Katka. Energetická skupina bude pokračovat i v podpoře dokumentární tvorby ve spolupráci s Českou televizí. S televizí Nova pak RWE připravuje již čtvrtou společnou Noc filmových nadějí. Divákům své nejlepší práce předvedou studenti českých filmových škol. Mladým talentům pomáhá RWE i přispěním do tzv. systému vnitřního grantu FAMU. Rozšířené podpory se nově dočká také 35. Letní filmová škola Uherské Hradiště. Mezi tradiční pilíře filmového projektu RWE patří partnerství s Mezinárodním filmovým festivalem Karlovy Vary. Již loni přesáhla celková částka vynaložená na podporu jeho konání hranici 100 milionů korun. RWE rovněž podporuje konání Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Jihlava a činnost Filmové nadace RWE & Barrandov Studio.

slala do Filmové nadace RWE & Barrandov Studio v roce 2007. Ocenění v podobě šeku na 160 tisíc korun získala v kategorii fi lmový scénář. Loni se pro její projekt podařilo nalézt producenta. Naplnění svého snu se Petra dočká v příštím roce, na který je naplánována první natáčení klapka. Filmová nadace RWE & Barrandov Studio byla založena v roce 2006. Zaměřuje se na podporu české audiovizuální tvorby a jejích osobností v oblasti literární přípravy. Od svého vzniku ocenila 26 projektů a mezi talentované tvůrce rozdělila celkem 2 325 000 Kč. První kolo letošního výběrového řízení nadace končí 31. března 2009. Šanci má každý. Stačí mít co sdělit a přečíst si návod, jak na to, na www.barrandov.cz/nadace.


ÍÄÉÑØÂÇËÄÉS:ŸSÊÎËÍ:ŸÉ:ÙÃÀŸÕÀSÄÇΟaÈÕÎÓÀ ŸŸÖÖÖ­ÔÑØÂÇËÎÕÀ­Âٟ

՟ÊÀÏÒğÌÀÉ:ŸÃÕ2ŸËÄÓÄÍÊ؟ÃΟSÕ^ÂÀÑÒÊÀ«ŸÊÀÏÄÒÍ^ŸÍÀŸÂÄÒÓԟ ÀŸÊË:.ğÎßÃÕÄP:ŸÂÄÑÍÔ«ŸÊÓÄÑ^ŸÉğÉÄ͟ÏÑΟÕØÕÎËÄÍ1­­­

ÏÎÒËÄÃÍ:ŸSÀÍÂȟÕØÇÑ%ӟÕ^ËÄӟÏÑΟÃÕÀŸ ÃΟÎÁP:ÇΟÔÑØÂÇËÎÕÀ.ğ.%ÒÓÈŸÕğSÕ^ÂÀÑÒÊ1̟ÂÄÑÍԟ Ì%SŸÃΟ°¸­Ÿ.ÄÑÕÍÀŸ±¯¯¸ŸÈŸÓØ ŸŸÉÃȟÍÀŸÖÖÖ­ÔÑØÂÇËÎÕÀ­Âٟ ÇÑÀÉ:¹ŸŸËÈÍÃÀŸ¥ŸÌÀÓ2ɟŸÊÀÌÄÑÀ¹ŸŸÀËÄןÇÀÉÃԟŸÓÑÈÊ؟ÀŸÒÏÄÂÈ%ËÍ:ŸÄÅÄÊÓعŸŸÓÎÌ%SŸßÓÄÌYÉÈͦŸÌYËËÄџŸÓÈÓÔËÊعŸŸÃÀÍÂÇÄٟŸ ÂÀÓÄÑÈÍƹŸŸÌÀÑÄʟÏÑÂÇÀ˟ŸÕ^ÊÎÍÍ^ŸÏÑÎÃÔÂÄÍÓ¹ŸŸÕËÀÃÈÌ:џÒÓÑÄÉ.ÄʟŸÌÀÊğÔϟÀŸÊÎÒÓ^ÌعŸŸÊÀÓÄPÈÍÀŸÌÀÓ%ÒÊÎÕ% ÊÎÎÏÑÎÃÔÂÄÍÓ¹ŸŸÀÍÃÑÄÀŸÕÎÍÃÑ%ÊÎÕ%ŸÀŸÌÀÑÈğÕ%ËÎÕ%ŸŸÍ%Ì2ӟÀŸÒÂ1Í%P¹ŸŸÀËÄ×ÀÍÃÑÀŸÇÑÎÍÂÎÕ%ŸŸ ÑÄaÈşŸÅÀÊÔËÓÀŸÒÓÑÎÉÍ:Ÿ.ÕÔÓ ÌÄÃÈ%ËÍ:ŸÑ%ÃÈάÀÊÓÈÕÍ:ŸÏÀÑÓÍÄѹŸÑ%ÃÈΟÖÀÕğŸÏÀÑÓÍÄџÂÄÒÓ؟ÃΟÂÄÑÍÔ¹ŸÒÖÈÒÒ ÕØÑÎÁÈËΟ.ÕÔӟ՟ÏÑÀÙğÕğÒÏÎËÔÏÑ%ÂȟҟÀÑÓÄËÈ1ÑÄ̟ÃÑÀÖÄÓ­ŸŸij±¯¯¸Ÿ.ÕÔӟÀË˟ŸÑÈÆÇÓҟÑÄÒÄÑÕÄÃ


projekty Ing. arch. Petr vorlík, Ph.D. ì vorlik@fa.cvut.cz

Vysílač na Ještědu jako modelové dilema památkové péče V březnu 2009 se koná pod záštitou ČVUT a NPÚ v prostorách horského hotelu a televizního vysílače Ještěd odborné kolokvium zaměřené na interpretaci, vyhodnocování, ochranu a péči o architekturu druhé poloviny dvacátého století. Horský hotel a vysílač Ještěd představuje nadčasové spojení jedinečného krajinného prostředí a kongeniálního vnuknutí architekta. Odráží politické uvolnění, společenský a kulturní kvas „zlatých“ šedesátých let, úsilí o vytržení z převážně kvantifikovatelné, zprůmyslněné stavební produkce, projev silné vůle vytvořit něco výrazného, osobité gesto i v dobách „kolektivního vlastnictví, prostředků a cílů“. Ještědská věž se stala symbolem nejenom města, ale i celého regionu a výmluvnou výpovědí o snech jedné generace architektů. Budovu v letech 1963—1973 vyprojektoval a realizaci řídil legendární architekt Karel Hubáček ve spolupráci se statiky Zdeňkem Patrmanem, Zdeňkem Zachařem a stavebním inženýrem Václavem Bůžkem. Autorem návrhu interiéru je Otakar Binar, na vybavení a výzdobě se podílela také řada významných výtvarných umělců. Ojedinělé dílo moderní architektury, které je oblíbeno nejenom odbornou, ale také laickou veřejností, neztratilo ani dnes, s odstupem 35 let, nic ze svých nadčasových hodnot a síly výrazu. V roce 1998 byla stavba zařazena na seznam nemovitých kulturních památek a o sedm let později se jí dostalo zvláštního statutu národní kulturní památky. Další logický krok představuje úsilí o zapsání na seznam světového dědictví UNESCO - nejvyšší stupeň mezinárodní ochrany, závazek, ale i známka kvality a určitá záruka prosperity. V roce 2007 byla proto navázána spolupráce mezi ÚOP NPÚ a VCPD 28

jaro 2009

teCniCALL

ČVUT, jejímž cílem bylo vytvoření základních materiálů potřebných k zahájení nominace. Prvotní rešerše, zhodnocení a interpretaci architektonických hodnot připravil Mgr. Lukáš Beran. Stavba byla téhož roku zapsána na indikativní seznam UNESCO. V roce 2008 spolupráce pokračovala vyhotovením detailní inventarizace interiérů 3.-6. podlaží. Odborného garanta představovalo VCPD ČVUT, autory jsou Ing. arch. Petr Vorlík, Ph.D., Ing. arch. Kateřina Kroulíková a Mgr. David Otáhal. Výsledkem průzkumu je nejenom podrobný soupis prvků, dokumentující jedinečný charakter interiérů a mimořádný stupeň autenticity, ve kterém se z převážné části dochovaly, ale i předběžné vyhodnocení možností a limitů regenerace, které ze zjištěných okolností vyplývají. Přípravné práce pro podání žádosti o zapsání na seznam UNESCO vrcholí - ve dnech 10.—11. 3. 2009 se proto konalo v Liberci odborné kolokvium s názvem „Vysílač na Ještědu. Dilema památkové péče“. Náplní prvního dne bylo představení libereckého stavebního fondu architektury dvacátého století a komentovaná prohlídka Horského hotelu a vysílače Ještěd; druhý den probíhal hlavní program, „kulatý stůl“ přímo v salonku kultovní stavby. Ústředním tématem setkání vyzvaných odborníků bylo nejenom zahájení diskuse nad optimální strategií a metodickými přístupy k regeneraci národní kulturní památky tohoto typu a významu, obnovení plnohodnotného pro-

vozu i při zachování přísného ochranného režimu; kolokvium bylo vedeno rovněž snahou obecněji zmapovat složitou problematiku památkové péče o specifickou a zatím přehlíženou poválečnou architekturu. Oprava ještědské věže totiž představuje na našem území svým rozsahem, náročností a zejména technologicky zcela bezprecedentní počin, který při úspěšném završení může do budoucna sloužit jako modelový příklad. Setkání odborníků na Ještědu pořádalo VCPD ve spolupráci s FA ČVUT v Praze a s ÚOP NPÚ v Praze. Pro ČVUT je jistě velmi pozitivní vědomí, že akademická půda prostřednictvím podobných aktivit zastává nepostradatelnou roli při zahájení diskuse a formulování obecných kritérií a metodiky regenerace památek našeho stavebního fondu druhé poloviny dvacátého století.

foto Dva

pohledy na hotelovou halu, autor Petr Vorlík


www.startkariery.cz

RWE – ENERGIE PRO START VAŠÍ KARIÉRY RWE nabízí skvělou šanci pRo sTuDEnTY a absolvEnTY. přihlasTE sE Do RWE TRainEE nEbo sTipEnDijního pRogRamu a DEjTE svojí kaRiéřE Tu spRávnou Dávku EnERgiE. Jsme třetí největší evropská energetická skupina, v České republice dodáváme zemní plyn více než 2,2 mil. zákazníkům, zaměstnáváme více než 5 000 lidí ve všech regionech a ročně dosahujeme obratu více než 100 mld. Kč. Už teď se můžete stát součástí těch nejlepších i vy. Trainee program

Stipendijní program

Program je určen čerstvým absolventům ekonomického nebo technického zaměření. V průběhu 18 měsíců se budete moci stát plnohodnotným členem RWE, rotovat různými odděleními a tak poznat fungování nadnárodní společnosti a podílet se na odborně zajímavých projektech. RWE vám umožní rozvíjet se, růst a získávat první kariérní zkušenosti prostřednictvím samostatné a zodpovědné práce.

Studenti 3. až 5. ročníku nebo studenti doktorandského studia, kteří chtějí svůj talent a nové myšlenky obohatit o poznatky z praxe, mají možnost absolvovat stáž pod záštitou svého mentora - vyškoleného odborníka. Vaše poznávání energetické společnosti vám může pomoci při psaní diplomové práce nebo volbě dalšího kariérního zaměření. To vše podpoříme měsíčním stipendiem.

Jak se programů zúčastnit Pro více informací navštivte stránky www.startkariery.cz. Na vaše přihlášky čekáme do 31. 3. 2009. Kontakt Programy RWE probíhají ve spolupráci s personálně-poradenskou společností Hudson. V případě jakýchkoli dotazů nás kontaktujte na rwe.startkariery@hudson.com


Studenti Alexandra Hroncová ì hroncova@vc.cvut.cz

Nová budova velitelství NATO: Tajné! Severoatlantická aliance (NATO) každoročně vybírá 40 stážistů z řad studentů a čerstvých absolventů vysokých škol ze všech členských států. Stážisté se účastní různých projektů v rámci všech oddělení velitelství NATO v Bruselu. Klára Ferdová, diplomantka Fakulty architektury ČVUT, tento rok uspěla v náročném výběrovém řízení a bude od 6. července 2009 pracovat pro oddělení konstrukcí velitelství NATO, kde se bude podílet na projektu výstavby nové budovy velitelství NATO.

foto Klára

30

jaro 2009

mé působení na pozici prezidentky Mezinárodního studentského klubu na ČVUT, kde jsem mimo jiné vypracovávala žádosti o granty nebo připravovala kandidatury do mezinárodních soutěží. Nicméně, ještě mě čekaly poměrně náročné bezpečnostní prověrky NBÚ pro úroveň „Tajné“.

Víte, kolik se letos přihlásilo žadatelů? Měla jste velkou konkurenci? Z dostupných informací vím, že žádostí se letos sešlo něco kolem 2500, přičemž každý rok přijmou pouze 40 stážistů. Ještě dnes, několik měsíců po oznámení, že jsem úspěšně absolvovala výběrové řízení, mám hroznou radost a jsem pyšná, že jsem obstála v konkurenci tolika uchazečů ze všech 26 členských států.

To zní skoro jako z nějaké bondovky! Co prověrky obnášely? Obecně lze říci, že se jednalo o prověření důvěryhodnosti mojí osoby, abych mohla přijít do styku s tajnými informacemi NATO a pracovat v rámci oddělení konstrukcí.

Jelikož se jedná o zcela mimořádný úspěch studentky ČVUT, zeptali jsme se Kláry na několik dotazů souvisejících s její brzkou působností na bruselském ústředí NATO.

Jak probíhá výběrové řízení do NATO? V první řadě jsem musela vyplnit žádost o stáž, kterou jsem společně se svým životopisem a motivačním dopisem odeslala na adresu centrály v Bruselu. Po dvou měsících napjatého čekání jsem se dozvěděla, že jsem postoupila do užšího výběru. Za další dva měsíce mi přišla na adresu domů obálka s belgickými známkami, kde bylo oficiální rozhodnutí o mém přijetí.

Kláro, jak jste se o této možnosti dověděla a co bylo příčinou toho, že jste si podala žádost o stáž v NATO? Vloni proběhla velká propagace programu pro stážisty na univerzitách všech členských zemí NATO. Marketingová kampaň byla natolik masivní, že jsem si jí nemohla nevšimnout. Prezenta-

To vypadá poměrně jednoduše. Ne tak docela. Dobře strukturované CV a motivační dopis jsou základ, a proto jsem věnovala dlouhý čas tomu, že jsem studovala terminologii používanou v NATO, abych co nejpřesněji vyjádřila, co od stáže očekávám. Cennou zkušeností pro mě bylo

Ferdová se těší na svoji pracovní stáž v NATO

teCniCALL

ce zástupkyně NATO se konala na Rektorátě ČVUT. Ptala jsem se po možnosti stáže, která by se týkala mého oboru, tedy architektury. Ihned na místě jsem se dověděla o možnosti podílet se na výstavbě nové budovy velitelství, což pro mě bylo natolik atraktivní, že jsem nijak neváhala s podáním žádosti.

Co bude náplní práce během vašeho pobytu v Bruselu? To vám bohužel nemůžu sdělit, jelikož je to tajné! (smích) Každopádně není tajné to, že se budu podílet na projektu výstavby nové budovy NATO, a to ve zcela netypické roli pro architekta – na straně investora. Ještě nám na závěr řekněte, jak dlouho v Bruselu zůstanete a co od této stáže očekáváte? V Bruselu strávím 6 měsíců a moc se na to těším. Prostředí mezinárodních organizací je mi velmi blízké. Chtěla bych získat zkušenosti z oblasti bezpečnostní architektury. V České republice je taková příležitost velmi vzácná.

www.nato.int


studenti Veronika Lobreisová ì lobreisova@vc.cvut.cz

Absolventka Fakulty stavební získala Cenu ministra školství pro vynikající studenty Anna Kučerová, absolventka Fakulty stavební ČVUT, získala již několik cen za svůj přínos pro vědu. Cena ministra školství není udělována za konkrétní odbornou práci, ale za celková studia. ležitosti k získávání odborných zkušeností a kontaktů. Tím myslím svoje rozhodnutí strávit 4. ročník na ENS de Cachan v rámci programu ERASMUS a také absolvování doktorského studia pod dvojím vedením,­ z poloviny na ČVUT v Praze a z poloviny na ENS de Cachan. Moje odborná činnost byla spíše oceněna čestným uznáním prof. Babušky a cenou Josefa Hlávky za diplomovou práci a Cenou Siemens a znovu čestným uznáním prof. Babušky za disertační práci,“ prozradila nám Anna Kučerová. Na dotaz, zda slečně Kučerové pomohly ceny v současné kariéře, odpovídá: „Zatím nejspíš ne. Konkurzem pro získání pozice odborného asistenta jsem prošla ještě před udělením cen a nabídka na moji současnou postdoktorskou roční stáž na TU Braunschweig přišla také dřív. Možná, že po mém návratu do Prahy budou pro mě tyto ceny alespoň malým plusem v boji o výzkumné granty.“ foto Ing. Anna

Kučerová se věnuje vývoji a využití metod umělé inteligence pro řešení vybraných inženýrských úloh Anna Kučerová získala již několik cen za svůj přínos pro vědu. 14. listopadu 2008 jí byla slavnostně předána Cena ministra školství, která je tradičně udělována vynikajícím studentům za celková studia. „Domnívám se, že v mém případě mi bylo uděleno ocenění za moje rozhodnutí věnovat se vědecké práci už od 2. ročníku studia na ČVUT a pak za moje odhodlání využít každé pří-

Inženýrka Anna Kučerová začala studovat na oboru Ekonomika a management Fakulty stavební ČVUT. Poté přestoupila na obor Konstrukce a dopravní stavby a po návratu z Francie nakonec přešla na Konstrukce a materiál. Jak sama říká: „Konkrétní obor není tak důležitý. Osnovy nejsou pro nikoho ideální, a tak výběr předmětů nehraje velkou roli. Během celého studia mě hlavně bavilo programovat, vyvíjet optimalizační algoritmy a aplikovat je. Na katedře mechaniky je skvělý kolektiv odborných pracovníků, který je

otevřený nadšeným studentům. “ Studium na dvou vysokých školách (ČVUT, ENS de Cachan) se slečně Kučerové podařilo uskutečnit díky projektu ERASMUS. Velký dík patří prof. Bittnarovi, který ji do Francie doporučil. Prof. Ibrahimbegovićovi vděčí za umožnění získat francouzský diplom DEA přes některé administrativní překážky a tak absolvovat doktorát pod dvojím vedením. A v neposlední řadě také proděkanovi prof. Mácovi, který, dle slov Anny Kučerové, vždy podporoval studenty ve studiu v zahraničí a nelpěl křečovitě na fakultních osnovách. Takto se mladé ženě podařilo ukončit inženýrské i doktorské studium během osmi let a přitom se věnovat odborné činnosti, o kterou má zájem. Slečna Anna Kučerová se od počátku věnuje vývoji a využití metod umělé inteligence pro řešení vybraných inženýrských úloh, zejména však genetickým algoritmům, které se používají při optimalizaci, a umělým neuronovým sítím, které se využívají k aproximaci nelineárních vztahů. V diplomové práci Anna Kučerová použila svoje znalosti z této oblasti při řešení optimálního návrhu a optimálního řízení konstrukcí, které podléhají velkým deformacím, a proto vykazují nelineární chování. V disertační práci shrnuje svoje znalosti o metodách umělé inteligence a jejich využití pro identifikaci parametrů nelineárních mechanických modelů.

jaro 2009

teCniCALL

31


partnerství RNDr. Olga Jánská ì olga.janska@cez.cz

ČEZ hledá talenty pro novou generaci energetiků Jaderná energetika je oborem budoucnosti. Je založena na špičkových technologiích, využívá nejnovější vědecké poznatky, chrání životní prostředí, na rozdíl od klasických elektráren neprodukuje žádné skleníkové plyny a navíc v době globálního oteplování nepřispívá ke klimatickým změnám. logický zdroj pro udržení energetické soběstačnosti. Velkým pozitivem je, že z hlediska veřejného mínění je česká společnost spíše projaderná. Navíc veřejné mínění leží hlavně v našich rukou, takže je především na nás, abychom prokázali, že máme v našich jaderných elektrárnách vysoce kvalifikované pracovníky, kteří odvádí skvělou práci. Jaké kroky podniká společnost ČEZ pro zajištění budoucích potřeb kvalifikovaného personálu? Naše práce začíná již na základních a středních školách. Kolegové z mediální komunikace odvádí dlouhodobě skvělou práci v oblasti šíření zájmu o energetiku, čímž nám pomáhají přilákat ke studiu technických oborů žádané studenty, ze kterých následně rekrutujeme naše zaměstnance. foto „V

našich provozech máme ženy na vysoce kvalifikovaných pozicích,“ říká PhDr. Milana Hrubá, ředitelka útvaru rozvoje lidských zdrojů společnosti ČEZ. Nové jaderné elektrárny se budují na všech kontinentech. Jaderná energetika bude významným a nezastupitelným dodavatelem elektřiny pro Českou republiku i v dalších desetiletích. Měli byste být u toho… Jak vidí budoucnost energie ředitelka útvaru rozvoje lidských zdrojů, PhDr. Milana Hrubá? Jsem přesvědčená, že jadernou energetiku v České republice čeká obrovský rozvoj. Fosilních paliv ubývá, prognózy o stavu jejich zásob nejsou příliš optimistické, alternativní zdroje stále nemají možnosti pokrýt všechny potřebné kapacity a nalezení nějaké zázračné „energie budoucnosti“ je prozatím pouze snem vědců. Pokud tato fakta uznáme, jeví se jaderná energetika jako 32

jaro 2009

teCniCALL

Nutné je upozornit na význam dobré komunikace mezi školami, studenty a zaměstnavatelem. Ukázalo se totiž, že se zaměstnavatelé musejí v první řadě naučit sdělit školám své potřeby a jakého absolventa si vlastně představují. Školy jsou velice nakloněny v cílené transformaci výuky pro specifické potřeby zaměstnavatelů, což je pro nás veliká výhoda a možnost rychlého vítězství. Co byste nám mohla říci o spolupráci společnosti ČEZ a českého školství? S českými vysokými školami spolupracuje společnost ČEZ již řadu let. Přibližně polovina pracovníků na jaderných elektrárnách má vysokoškolské vzdělání, takže právě jejich absolventi jsou našimi budoucími zaměstnanci. V poslední době se snažíme cíleně působit i na středních školách, jelikož pro zajištění provozu tak velké společnosti

je zapotřebí i kvalifikovaný středoškolský personál. Snažíme se pro studenty pořádat nepřeberné množství aktivit, od besed, exkurzí do provozů elektráren, soutěží, stáží, programu Mentoring, stipendijního programu po speciální trainee program ČEZ Potentials pro talentované absolventy. Žena a věda, potažmo energetika? Je pravdou, že energetika je neustále především mužskou záležitostí a ve všech technických oborech se vyskytují muži s výraznou převahou nad zastoupením žen. Nicméně i mezi významnými představiteli v jaderné energetice nalezneme vysoce erudované a vzdělané ženy. Stačí pouze vyslovit jméno předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, paní Dany Drábové, která se účastní besed s vysokoškolskými studenty a pravidelně jim nastiňuje jednu z možných perspektivních cest jejich profesního uplatnění. I v našich provozech máme ženy na vysoce kvalifikovaných pozicích, ještě před nedávnem zastávala profesi operátorky sekundárního okruhu na jaderné elektrárně Temelín Ing. Ivana Kunová, která nyní po návratu z mateřské dovolené pracuje v Centrálním inženýringu. Dveře jsou u nás pro ženy vždy otevřené.


partnerství Mgr. Michal Brnušák ì brnusak@fel.cvut.cz

Kde získat peníze na společné projekty s ČVUT Firmy, které potřebují vyřešit technický problém, inovovat své výrobky či získat technologickou výhodu před konkurencí, mohou využít know-how vědeckých pracovníků ČVUT a navíc na své projektové záměry získat grantové prostředky. Centrum spolupráce s průmyslem (CSP) při Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze rozšířilo svoji grantovou sekci, aby mohlo firemním zákazníkům poskytovat komplexnější služby – kromě vyhledání řešitelského týmu a podpory při realizaci projektu nabízí také široké spektrum služeb grantového poradenství od monitoringu vhodných výzev přes sepsání a podání projektového návrhu po koordinaci a pomoc s administrativním a organizačním zajištěním celého projektu. Zvýšená poptávka po službách centra souvisí především s aktuální výzvou do resortního programu ministerstva průmyslu a obchodu TIP, který nově umožňuje 100% dotaci na krytí výzkumných a vývojových nákladů univerzit spolupracujících v rámci projektu s podniky. To představuje velký bezpečnostní polštář pro rizikové investice do výzkumu a vývoje a umožňuje firmám i v době ekonomické krize pokračovat v inovační činnosti. V rozhovoru s manažerkou grantové sekce CSP Ing. Janou Peroutkovou odhalujeme možnosti a výhody společných grantových projektů s ČVUT. Na jakých projektech pracujete a jaké jsou aktuální výzvy? Právě dokončujeme přípravy společných projektů ČVUT a průmyslových podniků do programu TIP ministerstva průmyslu a obchodu a do výzvy Inovační projekty pod Operačním programem Podnikání a inovace. V rámci těchto projektů náš tým zpracovává studie proveditelnosti, finanční analýzy, elektronické přihlášky, kompletní přílohy a poskytuje předběžné hodnocení projektů, které mají být podány. Poraďte firmám, které by se chtěly účastnit programu TIP.

foto Ing. Jana

Peroutková z Centra spolupráce s průmyslem

Na co se tento program zaměřuje a jaké jsou jeho výhody? Program TIP podporuje projekty zaměřené na výzkum a vývoj systémů, produktů a technologií, které vznikají ve spolupráci podniků a univerzit. Univerzita může dosáhnout až 100% financování z veřejných prostředků, což představuje z hlediska firem velkou výhodu. Program umožňuje poskytnutí dotace i pro velké podniky, a to i pražské, což je v rámci nynějších programových schémat relativní rarita. Do jakých programů se mohou firmy zapojit po skončení TIPu, pokud chtějí získat finanční podporu na aktivity vyvíjené ve spolupráci s ČVUT? V letošním roce budou mimořádně vyhlášeny do programu TIP hned dvě výzvy. Druhá se očekává v květnu letošního roku. Před tím je možné podávat projekty do Operačního programu Praha Konkurenceschopnost, který má uzávěrku koncem března. Jedná se o velké investiční

projekty v řádu desítek milionů, určené mimo jiné na podporu spolupráce průmyslu s univerzitou na území města Prahy. Netrpělivě očekáváme vyhlášení výzvy do Operačního programu Praha - Adaptabilita, která je avizována na duben 2009. V průběhu roku bude vyhlášena výzva do programů Vzdělávání pro konkurenceschopnost a Lidské zdroje a zaměstnanost, kde je možné získat prostředky na projekty zaměřené na celoživotní vzdělávání. V neposlední řadě pak konzultujeme projekty do aktuální výzvy 7. rámcového programu pro podniky, které mají zájem podílet se na výzkumu a vývoji v rámci mezinárodních konsorcií.

Kontakty a další informace o Centru spolupráce s průmyslem naleznete na www.csp.cvut.cz jaro 2009

teCniCALL

33


Kalendář akcí

Vědecké konference na ČVUT v Praze duben–červen 2009 31. března–3. dubna 2009 AMPER 2009 17. mezinárodní veletrh elektrotechniky a elektroniky. Novinkou letošního ročníku veletrhu AMPER je specializovaná sekce - TELEKOMUNIKACE. Tato sekce zahrnuje kromě Telekomunikací také obory Radiokomunikace, Síťové služby a Výpočetní technika. Další zajímavostí veletrhu bude studentská formule Cartech FS01. CTU CarTech je univerzitní tým ČVUT v Praze, který staví závodní formuli, aby se tak mohl zúčastnit soutěže pro studenty inženýrských škol. Kontaktní osoba: doc. RNDr. Květa Lejčková, CSc. E-mail: lejckova@vc.cvut.cz Místo konání: PVA Letňany (Pražský veletržní areál) Webové stránky: www.amper.cz 22. dubna 2009 Sekundární dopady finanční krize na síťová odvětví 9. mezinárodní vědecká konference reaguje na současnou celosvětovou ekonomickou situaci, která se vyznačuje poklesem hrubého domácího produktu. Doprava a telekomunikace jsou sektory, které mohou být touto situací ve velké míře poškozeny, ale zároveň mají v sobě potenciál (dopravní infrastruktura, telematika), který by mohl pomoci při řešení celosvětové ekonomické recese. Konference se bude zabývat tématy jako např. finanční krize a její příčiny, dopady recese na automobilový průmysl, vliv recese na podnikání v dopravě, recese a informační a telekomunikační technologie.

34

zovaného odvětví. Třetím souběžným veletrhem je každoročně probíhající mezinárodní veletrh nakládání s odpady, recyklace, průmyslové a komunální ekologie FOR WASTE. Kontaktní osoba: Ing. Hana Pokorná E-mail: pokornah@abf.cz Místo konání: PVA Letňany Webové stránky: www.forindustry.cz 23. dubna 2009 Člověk, stavba a územní plánování III Interdisciplinární kolokvium katedry urbanismu a územního plánování Fakulty stavební ČVUT je zaměřeno na problematiku územního plánování a na aktuální témata současné urbanistické a architektonické tvorby. Jednacími jazyky na konferenci jsou čeština a angličtina. Kontaktní osoba: Ing. Zuzana Kramářová, Ph.D. E-mail: z.kramarova@seznam.cz Místo konání: Fakulta stavební ČVUT, Thákurova 7, 166 29 Praha 6 Webové stránky: http://departments.fsv.cvut.cz/k127/ 21.–24. dubna 2009 Pragomedica Pragofarma Pragolabora Pragooptik 2009 31. ročník mezinárodního zdravotnického veletrhu a 13. ročník specializované výstavy pomůcek pro zdravotně postižené. Hlavní oborové začlenění: zdravotnická technika pro diagnózu a terapii, laboratorní přístroje a vybavení, farmaceutické výrobky, optické přístroje a vybavení.

Kontaktní osoba: Ing. Zdeněk Říha, Ph.D. E-mail: riha@fd.cvut.cz Místo konání: Parlament ČR Webové stránky: www.konferencek613.cz

Kontaktní osoba: Ing. Karel Hána, CSc. E-mail: hana@fbmi.cvut.cz Místo konání: Areál Výstaviště 67, 170 90 Praha 7 – Holešovice Webové stránky: www.incheba.cz/ main.php?pageid=857

15.–17. dubna 2009 For Industry 8. ročník mezinárodního veletrhu strojírenských technologií (dříve známý pod názvem MACH). Jako vždy v lichých letech doplňuje strojírenské obory FOR SURFACE – 5. mezinárodní veletrh povrchových úprav a finálních technologií, který opět představí novinky tohoto speciali-

13. května 2009 ICTM 5. ročník konference o řízení informačních a komunikačních technologií. Stejně jako v minulých ročnících je ambicí organizátorů poskytnout prostor pro předání poznatků, zkušeností a představení aktuálních trendů v oblasti IT service managementu.

jaro 2009

teCniCALL

Kontaktní osoba: Ing. Zdeněk Brabec, CSc. E-mail: brabe@fel.cvut.cz Místo konání: Fakulta elektrotechnická ČVUT, Technická 2, 166 27 Praha 6 Webové stránky: www.ictm.cz 21. května 2009 POSTER Děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vyhlašuje tradiční studentskou vědeckou konferenci POSTER 2009, která se bude již tradičně konat v prostorách Fakulty elektrotechnické v Dejvicích. Kontaktní osoba: Dr. Ing. Libor Husník E-mail: husnik@fel.cvut.cz Místo konání: Fakulta elektrotechnická ČVUT, Technická 2, 166 27 Praha 6 Webové stránky: www.cvut.cz/poster2009 31. května – 6. června 2009 Jarní škola kombinatoriky na slovech Konference je věnována některým oblastem symbolických dynamických systémů a jejich aplikací. Náplň školy spočívá v sérii speciálních přednášek a práci na projektech. Kontaktní osoba: Ing. Petr Ambrož, Ph.D. E-mail: petr.ambroz@fjfi.cvut.cz Místo konání: Telč Webové stránky: http://kmlinux. fjfi.cvut.cz/~ambroz/cow09 18.–20. června 2009 XVIII. mezinárodní kolokvium integrovatelné systémy a kvantové symetrie Konference zaměřená na integrabilní systémy a symetrie v matematické fyzice. Věnuje se teorii reprezentací kvantových grup, nekomunikativní geometrii a jejím aplikacím v teoretické fyzice. Kontaktní osoba: prof. RNDr. Čestmír Burdík, DrSc. E-mail: burdik@kmlinux.fjfi.cvut.cz Místo konání: Praha Webové stránky: www.km.fjfi.cvut.cz/intsystems


10

JIŽ LET VEDEME ELEKTŘINU NEJVYŠŠÍHO NAPĚTÍ 220 / 400 kV

Akciová společnost ČEPS je provozovatelem přenosové soustavy České republiky. ČEPS přenosovou soustavu řídí a rozvíjí jako součást evropské elektrizační sítě. ČEPS zajišťuje všem účastníkům trhu s elektřinou rovné a transparentní podmínky pro přístup k přenosové soustavě. ČEPS zajišťuje rovnováhu mezi výrobou a spotřebou elektrické energie v každém okamžiku. ČEPS, a.s., Elektrárenská 774/2, 101 52 Praha 10, tel.: +420 211 044 111, fax: +420 211 044 568, e-mail: ceps@ceps.cz www.ceps.cz


Tecnicall 1/09  

Čtvrtletník Českého vysokého učení technického v Praze

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you