Na cestě ležel člověk, který vypadal bezvládně a zuboženě, říkejme mu Ibrahim. Náš hrdina, říkejme mu Tomáš, protože nikdo není bezejmenný, zastavil, když ho uviděl. Zatímco jiní dva (a i oni mají jména) jej obešli a šli dál. Když to takhle čteme, myslíme si: „Jak je možné, že šli dál? Jak je možné, že se alespoň nepodívali, zda nepotřebuje pomoc?“ A přesto se podle průzkumů podobně zachová kolem 60 % lidí1. Prostě jdeme dál, máme své plány, své cíle, které „musíme“ stihnout, někdo nebo něco na nás čeká. Zároveň si v duchu říkáme, že o něj (pro nás ještě nemá jméno) se přece postará někdo jiný, zvlášť v dnešní době, kdy je na vše nějaký odborník nebo organizace. Mnohokrát slyším
1
Darley, John, Batson, Daniel. From Jerusalem to Jericho. Journal of Personality and Social Psychology. 1973, vol. 27, s. 100-108.
sám sebe: „Vždyť nevíš, jak bys pomohl, nemáš žádnou zkušenost, však on se najde někdo, kdo má tu správnou kompetenci.“ Myslím, že ani náš Tomáš ji neměl, ale bez toho, že by zastavil a zjistil, co může udělat. Jedním ze základních předpokladů pomoci je zastavit se, když je potřeba. V tom je kouzlo. Pomoc přichází s tím, kdo se zastaví. Jistě, že když se zastavíme, o něco přijdeme. Minimálně o čas, ale pravděpodobně také o příležitosti, peníze. Musíme přerušit své plány. Je zvláštní, že tento příběh je spojený s klíčovými přikázáními. Jakoby Ježíš v tomto krátkém příběhu chtěl vyjádřit podstatu zbožnosti. Schopnost vzdát se svých plánů, sebe pro něčí dobro. Tím se z Tomáše obchodníka nestal Tomáš zdravotník. Jen zastavil, udělal, co bylo třeba, a dál se věnoval svému obchodu. Použil, co měl, předal Ibrahima té nejlepší péči spolu s dostatkem zdrojů na jeho záchranu. Myslím si, že je obrovskou výzvou pro kohokoli z nás zastavit se uprostřed své cesty. V tomto týdnu jsem mluvil se svým přítelem Garem z Libanonu. Vyprávěl mi o situaci ve své zemi. Jeho slovy lidé nemají co jíst, není chleba, mléko, léky, nejsou pohonné hmoty, obchody s potravinami jsou zavřené, nemocnice nefungují, inflace dosahuje 20 %, lidi jsou frustrovaní a neví, co dělat. Garo, slouží léta mezi závislými v Libanonu a nyní cítí, že je potřeba pomoci nejen jim. Věřím, že má smysl se zastavit a pomoci. Petr Král Budu rád, když se spojíme a získáme pro potřeby Libanonu nějaké prostředky. Sbírka je jednorázová. Pokud budete chtít přispět, můžete peníze poslat na účet 104 110 73 27/5500 a do zprávy pro příjemce napište LIBANON. Krátká zpráva od Gara zde: https://www.facebook.com/530702596/videos/282342073658041/
Příběh Lukáše
Jmenuji se Lukáš a je mi 35 let. Celý můj život je protkaný závislostí a hledáním něčeho, co by mě udělalo šťastným a aspoň trochu zaplnilo prázdno v mém srdci. Vyrůstal jsem ve funkční rodině, přesto jsem dospěl v mladého člověka plného pocitu méněcennosti a nechápajícího, kým je. Naučil jsem se pořád někomu dokazovat vlastní hodnotu, toužil jsem být nejlepší, zkrátka být přijímaný a milovaný. Věděl jsem, že je Bůh a že se lidé chodí modlit do kostela, býval jsem i ministrantem. Ale nevěděl jsem, že Bůh miluje i mě takového, jaký jsem. Vlastníma očima jsem se viděl nedostatečný, vždycky ten druhý, horší. A tak jsem se od cigaret a alkoholu rychle dostal k marihuaně a po skončení střední školy jsem se stal závislý na pervitinu. Drogy naprosto ovládly můj život a ten se řítil ke dnu. Co na tom, že jsem byl pracovně úspěšný. Neuměl jsem žít sám se sebou, a tak rychlý vzlet vystřídal prudký pád. Moc dobře jsem věděl, kam až jsem to dopracoval. Ale vůbec jsem netušil, jak dál, chtěl jsem se zabít a pokusil se oběsit. A tehdy, před více než 7 lety, mi jeden člověk řekl: „Je tu Bůh, který ti chce pomoct. On může změnit tvůj život, on může uzdravit tvoje srdce, on ti chce ukázat, kdo jsi a jak moc jsi pro něj cenný.“ Okamžitě jsem tu výzvu přijal. Došlo mi, že Bůh je živý a je jediná cesta k životu i pro mě. A já chtěl žít. Nastoupil jsem do programu Teen Challenge a nechal působit Božího ducha na svůj život. Myslel jsem, že už mám vyhráno. Myslel jsem, že Bůh teď zařídí, aby se mi dařilo a všichni mě milovali. Vlastně jsem ho
tak trochu chtěl využít ve svůj prospěch. Tehdy jsem ani program nedokončil, odešel jsem po několika měsících. Nějakou dobu jsem to zvládal, ale pak znovu přišel pád, prázdnota a zklamání ze sebe samého. Opět jsem nedokázal přijmout sám sebe a ubližoval všem kolem. Moje pokusy o změnu ztroskotávaly. Ale Bůh je trpělivý a milosrdný, dal mi novou šanci. Po šesti letech od prvního setkání s ním jsem se úplně zoufalý rozhodl znovu nastoupit do programu. Tentokrát jsem ho dokončil. Pochopil jsem, že Ježíš tu není pro mě a svět se netočí kolem mě. Já jsem tu pro něj a to nejlepší, co můžu udělat, je stát se jeho učedníkem a nechat ho řídit můj život, uzdravovat moje srdce, ukazovat mi, kým jsem. Proto jsem zůstal po skončení programu sloužit v Teen Challenge. Dává mi smysl tady pracovat a věřím, že to je místo, kde mám teď být. Lukáši, z čeho plynuly tvé pocity méněcennosti? Dával ti to někdo najevo? Brácha měl vždy náskok, vždy byl lepší než já. Ve škole, v modelářských závodech ... Chtěl jsem se mu vyrovnat. Nepodařilo se mi to. Co způsobilo, že jsi poprvé program nedokončil? Touha po penězích, dohonit to, co jsem promeškal ... Viděl jsem rodiny kolem sebe, děti a uvědomoval si, že mi utíká čas. Nic z toho jsem neměl. Díky závislosti jsem mnoho věcí propásl. Musel jsem se však smířit s tím, že minulost nedoženu. Co tě opět přivedlo do programu TCI? Velkou mírou k tomu přispělo prorocké slovo do mého života, které mi ukázalo to, jak mne a mou budoucnost vidí Bůh. Co ti v programu dělalo největší potíže? Nejvíce mi dělala problémy má pýcha. Říkal jsem si: „sedím tu a přitom bych mohl vydělávat prachy“. Je to však jen iluze. I když jsem peníze měl, pocit prázdnoty a smutku mne neopustil. Jaké máš záliby? Co tě těší? Velmi mě baví být v přírodě, nejlépe objevování divočiny. Rád poznávám nové země, kultury a nové lidi. Byl jsem s kamarády v Rumunsku, Albánii, Ukrajině...
Mám rád výzvy, nečekané situace, které mne mohou překvapit. To je součástí mé osobnosti. Ať už se jedná o to, stavět něco, co jsem nikdy nestavěl, postavit třeba rozhlednu :-) nebo vejít do služby Teen Challenge. Jak poznávám v prvních týdnech, služba lidem, je obrovská výzva, ale dává mi smysl. Hledám v sobě odvahu, která mám pocit, že mi chyběla. Budu rád, když se budete modlit za mne, abych poznal co je důležité ve vztahu k studentům programu, které vedu během pracovních činností v TC. Chtěl bych jim pomoci naučit některé praktické dovednosti a pochopit význam týmové práce. Těžce zvládám, když je někdo falešný, předstírá, dělá rozbroje a „hraje“ nepoctivě. Potřebuji moudrost, jak v takových situacích jednat.
Středisko pro muže a ženy v Poštovicích Obrovskou událostí je, že se nám podařilo zkolaudovat středisko jako ubytovací zařízení. Studentům díky tomu začali opět vyplácet příspěvky na bydlení, které loňského roku odebrali. V budově mužského centra se podařilo udělat fasádu a další stavební práce. Také jsme ale nedopatřením vytopili apartmán, kde přijímáme hosty, a škoda je kolem sta tisíc. Naštěstí se na škodu vztahuje pojištění, a tak je apartmán zrekonstruovaný a již během léta u nás byli ubytovaní hosté.
Byli jsme rádi, že nás navštívil tým studentů z biblické školy v Kolíně i s ředitelem a jeho ženou a pomáhali nám na farmě. Pro nás to byl skvělý čas, moc nám pomohli a věříme v další spolupráci.
Ženské středisko zažívá v poslední době mnoho změn v týmu. Asi tou největší svatba sestry Lady, která se odstěhovala a ukončila svou službu ve středisku. Úspěšně odmaturovala, je připravená mít novou rodinu a začít další etapu života. Samozřejmě jí v tom ze srdce žehnáme a jsme spolu s ní šťastní. Ona sama je Božím zázrakem a jsme Pánu vděční, že jsme s ní mohli léta být. Vypadá to, že do ženského střediska nastoupí od října dvě nové pracovnice, které již teď pomáhají jako dobrovolnice.
V prostorech nové výrobny Nes Farmy, jsme díky podpoře pracovního týmu, udělali novou střechu, začali s výstavbou příček a realizují se další odborné práce. Modlíme se za zdroje, abychom mohli mít výrobnu co nejdříve v provozu. Proto potěší, když se jeden den modlíte a druhý den přijde e-mail, že na účet střediska byla zaslána celkem požehnaná částka (300 tisíc).
Také máme velkou radost ze studentky programu Kláry, která má již několik měsíců zpět v péči svého syna Alexandra. Je vidět, jak se z ní postupně stává máma. Radujeme se, když vidíme, jak pobyt zde Sašovi prospívá, jak se úžasně rozmluvil a jak si to spolu užívají. Před koncem programu jsme začali s postupným procesem svěření dítěte zpět do péče matky. Díky Bohu se podařilo a Klára mohla úspěšně dokončit program. Chystá se vrátit zpět na Slezsko a je jí nabídnuto ubytování v jedné rodině.
Středisko pro muže ve Šluknově Máme za sebou druhé čtvrtletí. Aktuálně je v programu 12 studentů. 4 z nich jsou již ve třetí fázi programu, takže se připravují na vykročení do nového života. Proběhlo slavností ukončení programu studenta Lukáše, který se rozhodl pokračovat ve službě TC jako dobrovolník. Jsme za něj vděční nejen s ohledem na jeho dovednosti, ale především pro jeho srdce služebníka.
V létě proběhl již tradiční třídenní zátěžový pochod. Letos jsme si ho obzvlášť užili. První den jsme sjížděli Průrvu a Meandry řeky Ploučnice. Přespali jsme pod krásným převisem, prošli se přírodou plnou skal a došli až do Sloupu v Čechách. Musíme smeknout před nejstarším studentem programu Jirkou, který i přes podlomené zdraví zvládl všechny výšlapy.
Letošní Evropská konference TC proběhla v on-line prostředí. Strávili jsme ji všichni spolu ve středisku v Poštovicích. Slyšeli jsme skvělá poselství od Phillipa Yanceyho a ostatních. A především se mohli studenti i pracovníci středisek spolu sdílet se svými svědectvími, což je důležité pro posílení naší víry.
Někteří studenti a pracovníci vyjeli na pracovní výjezd do holandského Teen Challenge, kde pomáhají s opravou staré fasády. S výsledkem práce byli místní velmi spokojení a měli jsme také příležitost navázat nové vztahy. Co se týče dostavby střediska, momentálně dokončujeme projektovou dokumentaci potřebnou ke kolaudaci. Na podzim budeme instalovat schodiště a plánujeme dobudovat nové studentské pokoje včetně sociálního zařízení. Díky tomu se zvýší komfort bydlení pro studenty a také bude možné v tomto smyslu stavbu zkolaudovat a čerpat příspěvky na bydlení, které pomohou zabezpečit náklady na chod střediska. Velmi by nám pomohlo, kdyby s dostavbou přijel pomoci pracovní tým. Orientačně nás dostavba střediska vyjde ještě na 1 000 000 korun. Velmi si vážíme každé modlitební, praktické či finanční pomoci. Bez toho bychom nemohli pomáhat!
Centrum dětí a mládeže Praha Během dubna a téměř celého května nebylo možné kvůli epidemiologickým opatřením pořádat běžné kluby. Pouze pro dvě rodiny s vývojově opožděnými dětmi jsme měli 5x mini klub. Náplní odpoledne byly aktivity venku, uvnitř s hračkami, povídání, čtení atd. Teenageři měli pravidelné skupinky a setkávání při sportovních aktivitách. Několika dětem jsme se věnovali při doučování a pomáhali se školními úkoly. Koncem května se konal první „normální“ klub. Opakovala se situace z loňského září, kdy chodilo krátce po lockdownu hodně dětí (celkem se jich vystřídalo 93). Některé z nich si prožily těžké věci a bylo to náročné, ale díky dobrovolníkům a odolnosti pracovníků s dětmi a vedoucího se vše zvládlo. Jsme rádi, že děti můžou zase chodit, že můžeme s nimi s Boží pomocí pracovat a věnovat se jim. Mnoho jich opětovně učinilo rozhodnutí jít za Bohem.
O prázdninách proběhl letní tábor.
Dětské centrum Brno Na začátku dubna se provoz klubů v centru začal pomalu vracet do normálního stavu. Nejprve se děti z předškolního klubu z naší distanční výuky vrátily zpět, byl to pro ně důležitý čas, zrovna probíhaly zápisy do mateřských škol a prvních tříd. Naše pracovnice v tom byly rodinám velkou pomocí. Pak jsme v odpoledním klubu postupně z režimu individuálního doučování přecházeli k běžným klubům. Nastoupila nová kolegyně Julča, která studuje sociální práci a několik let pracovala jako dobrovolník v našem biblickém klubu. Na konci června proběhl Dětský den, který pro nás uspořádala dobrovolnická skupinka ze sboru Cityhouse.
V dubnu proběhla Sbírka potravin. Potraviny a drogerie potom pomáhají rodinám, které se ve spolupráci s námi snaží změnit svůj život. V červnu jsme byli povzbuzeni, protože rodina s dvanácti dětmi, která s námi před dvěma lety začala spolupracovat, se právě díky potravinové pomoci bude od září stěhovat z jednoho pokoje ubytovny do velkého sociálního bytu.
Děkujeme za podporu partnerským sborům Církve bratrské Betanie a církve ICF, které nám poskytly dary na službu. Na setkání podnikatelského klubu Business Friends jsme prezentovali naši službu a začali jednat o partnerství s firmou, která se věnuje mezinárodní kamionové dopravě. Naše centrum navštívil pan Yechiel Bar Chaim z americké nadace Bader Philantropies a jednali jsme o možnostech podpory naší práce. V květnu jsme poskytli naše prostory k oslavě svátku Šavuot.
Propojená generace Téměř nikdo ze závislých nebo spoluzávislých nevyhledá pomoc sám a také vy můžete být součástí změny lidí kolem vás. Natáčíme různé příběhy, které můžete sdílet na svých sociálních sítích, webových stránkách sboru nebo mailem, a tak šířit dobrou zprávu o možnosti pomoci závislým. www.propojenagenerace.cz Jedno ze svědectví můžete vidět na kanále PG: www.youtube.com/watch?v=_ioe5AT9cNQ&t=61s
Práce na ulicích – kavárny TC Práce kaváren se pomalu obnovuje a my opět pravidelně sloužíme na ulicích v Praze, Ústí nad Labem, Teplicích, Ostravě i v dalších městech. Stále hledáme dobrovolníky pro tato města, ale také pro další, ve kterých služba TC není. Nemusíte rovnou být pravidelnými dobrovolníky, ale můžete zakusit novou zkušenost, když s našimi týmy vyrazíte do ulic . Pokud máte zájem se něco více dovědět, napište na tcczech@gmail.com.
Den před Pánem 25. září se opět uvidíme na pravidelném setkání přátel, dobrovolníků a služebníků Teen Challenge. Program bude upřesněn, ale jistě se můžete těšit na společné uctívání Boha, přátelská setkání, povzbuzení slovem a svědectvími. Sejdeme se jako obvykle v Poštovicích a začneme v 10:00. Těšíme se, že přijedete!
Bod obratu Vypadá to, že lockdown skončil a bylo by možné uskutečnit tréninkový seminář pro zájemce o vedení pastoračních skupin Bodu obratu. Zájemci, prosím ozvěte se na mail tcczech@gmail.com. Informace o smyslu skupin Bodu obratu naleznete na stránkách www.livingfree.cz
Podpora - Děkujeme všem za podporu našich projektů. V současnosti stále hledáme pravidelné dárce, kteří by podporovali služebníky TC, tedy přispívali na platy, které z velké části musíme krýt z vlastních zdrojů, kterých i díky pandemii ubývá. Pravidelné dary můžete posílat na účet národní kanceláře, která má na starosti personalistiku. Dary zasílejte na účet: 104 110 73 27/5500 var.symbol 111 Dary na služebníky: www.darujme.cz/projekt/960 - Potřebujeme také dokončit kolaudaci střediska ve Šluknově. Dary zasílejte na účet: 923 098 309/0800 ve zprávě pro příjemce napište Dostavba www.darujme.cz/vyzva/1201693 www.tcsluknov.cz/clanky/projekty/projekt-dostavby-strediska---202122-.html
Modlete se - Za nově nastupující služebnice do ženského centra, ať mají moudrost, trpělivost a odvahu - Za práci na ulicích, za týmy dobrovolníků, kteří pravidelně chodí mezi narkomany, za nové týmy. - Za to, aby se dobrá zpráva o pomoci závislým šířila skrze lidi v církvích. Za rozvoj kampaně Propojená generace. - Za moudrost v hledání finanční stability TC v současnosti, ale i budoucnosti. Za dostatek pravidelných dárců. - Za studenty v programech. Mnoho z nich potřebuje dotek Boží, odvahu se prát sami se sebou a svou minulostí.
- Za služebníky ve střediscích. Za to, aby měli autoritu Božích služebníků, moudrost, sílu a odvahu vést studenty v programu v učednickém procesu. Za to, aby v týmech byla jednota. - Za nové auto pro ředitele TC, staré již má za sebou 16 let a téměř 450 tis. km. - Za prostředky na dokončení střediska ve Šluknově a dostavbu Nes Farmy. - Za prostředky na provoz služby a programů TC. - Za práci dětských center TC v Praze a Brně, kde pravidelně slouží desítkám dětí z problémového prostředí. Za inspiraci pro služebníky, kteří mohou dětem a mládeži pomoci vystoupit z „plánované budoucnosti“ a získat lepší příležitosti než jejich rodiče. Děkujeme za vaše modlitby. Věříme a víme, že na nich stojí naše služba!
