Issuu on Google+

-

ustanovil eucharistický svátek

pro celou církev. Krátce nato

ale zemřel, což rozšířenísvátku opozdilo. Až Klement V. na koncilu ve Vienně (1311-'l312) opět

připomenul zavedení svátku

ho (zemřel 1274),který celou teo-

logii svátku vloŽil do známých

a dodnes pouŽívaných chorálů Lauda Sion Salvatorem (Sióne

chval Spasitele) a Pange, lingua, gloriosi corporis mysterium (Chvalte ústa vznešenéhoTěla Páně tajemství). Hymny obsahují základní pravdy víry, které se do

+t

b

ieloš-iír'l x,:.,:.r: l.iill':arlstíe probíhat 30. května v '"'mnoha i';'lil',l],1l.*.;.|, l)íli'l fotografiím se přeneseme cio Biat':il_i': lld :; Pi.ll|onínkenr a do Uherské|':o ilr"adiňiě, ;.'"]

:iit

{] . l:, i'.l

;i :j :'l

i':

č n ť: po řá d aj

i:i'r::,,i;'ri i].:t-nycítjee

Zpočátku se svátek BoŽího těla slavil bez průvodu s Nejsvětější svátostí. PřestoŽe v zakládacíbule Urbana

íe

uc ha

r

i

st i c

ké p r ťivo d

.v.

nová hudba an: druŽick1l"

Slavnost BoŽího těla byla zařa-

zena mezi deset zasvěcených

svátků církevníhokalendáře nejpozději' přitom ale není nová. V církvi se slavila od počátku, a to na Zelený čtvrtek, v den ustanovení Nejsvětější Svátosti oltářní při poslednívečeřiJežíše se svými učedníky.

nenío průvo-

v průvodu s Nejsvětější svá1ostí

za nemocnými. Později dostal průvod charakter prosebného procesí za pÍíznivépočasí a za ochranu před přírodními katastrofami.

V Praze se slavnostní průvod

Božíhotěla konal poprvé roku 1355. V barokní době se tato li-

povědomí lidí dostaly formou

turgická zvyklost velmi rozšířila umělecky hodnotné poezie' a stala se určitou manifestacívíry' Svátek byl v rámci liturgickéTradice průvodů byla u nás ho roku zařazen do doby krát- v období tzv. reálného socialisce po Velikonocích, protože je mu potlačena, protoŽe bylo zajakýmsi shrnutím velikonočních kázáno vycházet mimo kostel. událostí: ustanovení Nejsvětější Jakékoliv projevy náboŽenského svátosti, Kristovy oběti na kří- Života na veřejnosti byly neŽádoucí a povaŽovaly se za porušenízákona o dozoru státu nad církvemi. Po roce 1989 se tradice průvodůpři slavnostiTěla a Krve

Páně spontánně obnovila pře-

devším ve většíchměstech. Na Moravě nebo na Slovácku můžeme průvod BoŽího těla Vidět i na venkově

Do čtyř světovýCh střan

5t*rcdávrrá bohosltlŽba Zvláštnísvátek BoŽího těla se

začal slavit především zásluhou augustiniánky Juliány z Mont-

-Cornillonu u Lutychu (zemřela

1258), která mívala od roku 1209 opakovaná vidění. Ukazoval se jí zářivý měsíčníkotouč s jedním

tmavým místem, coŽ mělo být znamením, že mezi ostatními

křesťanskými svátky chybí místo pro svátek eucharistický. Na na-

léhánířeholnice a jejího duchovního rádce zavedl biskup Robert z Lutychu tento svátek pro svou diecézi roku 1246. A roku 1264,

také pod vlivem eucharistického zázraku v orvietu, papeŽ Urban lV.

-

kdysi jáhen v Lutychu

Ži dovršenézmrtvýchvstáním, a připomíná, že po svém na-

nebevstoupení Kristus zůstává mezi námi pod způsobamichleba a vína. Slaví se ve čtvrtek po první neděli svatodušní čili po svátku sv. Trojice.

Nutno dodat, Že průvod BoŽího těla není ukládán Žádným závazným liturgickým předpisem. Jeho uspořádání závisí na místníchzvyklostech. Formu určuje biskup příslušnédiecéze. Slavnostní bohosluŽba ve svátek Těla a Krve Páně bývá zakončena bud'adorací před Vystavenou Svátostí oltářn' nebo je monstrance s eucharistií nesena v průvodu z kostela.

V obnovené blatnické tradici pokračuje

12

lV.

Božíhotěla nepatří do minulosti

,',.i,i'''''i::z:.rÉ 3Sia'tc s',iáiku BcrŽího tě|a tr'lce

i

eucharistií do uli<

du během slavnosti BoŽího těla a teprve jeho nástupce Jan XXll. žádná zmínka, máme v období se zaslouŽil o celocírkevní rozší- mezi lety 1247 a 1279 doložeřeníslavnosti Těla a Krve Páně' né jeho pořádání u sv. Gereona Vypracováním liturgických v Kolíně nad Rýnem. Úplné potextů pověřil Tomáše Akvinské- čátky můŽeme hledat nejspíš

t sfimwffi*st

5


goŽÍ r_ĚLo NA sLoVÁcKU

*

4q

8.,

Na většině míst Českérepubliky byly průvody s oslavou Božího těla v padesátých letech minulého století zakázány. Výjimkou samozřejmě nebylo ani Slovácko. V mnoha obcích se zde ale po re-

voluci v roce 1989 začala starodávná tradice předků obnovovat. V Uherském Hradišti 5e o to postaral bývalý farář P. Petr Dujka. Zareagoval tehdy na přání arcibiskupa Jana Graubnera, kte-

rý kněze vyzval, aby se pokusili ve svých farnostech tradici

vzkřísit k životu. V Uherském Hradišti se to podařilo. Ve čtvřtek večer proto o svátku Božíhotěla vychází po mši svaté průvod věřících, v jehož čele nese kněz monstranci

s

eucharistií. Cílem je františkánský kostel,

proto dlouhé procesí prochází nejfrekventovanější částíměsta. Přestože jsme na Slovácku, mnozí lidé

Na čtyřech předem stanove-

ných a upravených místech, jako jsou sochy svatých, morové sloupy, ale především speciálně postavené oltáře, se procesí zastavuje a probíhá krátká poboŽnost. obvykle se čte začátek jednoho ze čtyř evangelií a kněz uděluje

monstrancí svátostné požeh-

nání do všech čtyř světových stran.

Průvod BoŽího těla nese Časjako jsou druŽičky, které pro Ježíše

to prvky jisté okázalosti,

sedícína zahrádkách restauraci nechápou, co se děje. Často se v údivu zastavují i kolemjdoucí. Jinak je tomu v Blatnici pod Svatým Antonínkem. Pro tamní věřící je to svátek, na který se zvlášť několik žen pečlivě připravuje se značným předstihem. Jejich úkolem je postavit ve vesnici, kudy každoročněprůvod : prochází, čtyři oltáře. Dřevěné konstrukce jsou potažené bílým ; plátnem, které zdobí jednoduché motivy a nádherná květinová

výzdoba.

,,Plachty je vždy zapotřebí vyprat a vyžehlit. Také musíme zajis-

tit květiny. S přípravou bývá hodně práce i starostí," přiznávají se Božena Chabičová a Antonie Vyskočilová. Vzápětí ale připomínají, že mají na druhé straně velkou radost, když mohou Lenka Fojtíková něco udělat na počest Pána Ježíše.

v eucharistii vytvářejí koberec z okvětních lístků,anebo baldachýn nad knězem nesoucím svátostného Ježíšea kadidlo...

Jestli v tom uvidíme projev trium-

eucharistií jeho smrt a vykoupení, je jen na nás. Procesí nám taky můŽe připomenout charakter církve jako putujícího BoŽího lidu. Symbolizuje, že jsme na ces-

falismu, anebo výraz nejvyšší tě domů, do ,,zaslíbenézemě", úcty JežíšiKristu, který se daroval a zdůrazňuje nutnost důvěry svým učedníkůmv podobě chleba a vína a vybídlje, aby od toho okamŽiku vždycky a všude slavili

Jan van Eyck pocházel s Nizozemska a tvořil v první polovině

v Gentu zachycuje výjev z

Zjevení sv. Jana

čali používat olejomalbu. Projevil

nesmírnou vnímavost pro kaŽdý

detail světa, který zobrazoval.

Jeho obraz Klanění se Beránkovi najdeme v katedrále St. Bavo v Gentu. Gentský oltář je rozměrné dílo obsahující několik desek s malbami postav světců, andělů, Adama a Evy,

Známý malíř Jan van Eyck svou tvorbou ovlivnil takřka celé 15. století. Dokázal spojit realitu se symboly a názornost s tajemstvím. Jeho obrazKlaněníse Beránkovi, který je výjevem z knihy Zjevení svatého Jana, nám můŽe poodhalit tajemstvíeucharistie a také svátku BoŽího Těla. Boha otce a dalších. Ústřední Malba zobrazuje BoŽího Bea nejrozměrnější deskou je prá- ránka na vysokém oltáři' který vě obraz Klanění se Beránkovi, je jeho trůnem. Beránkova krev který znázoráuje výjev z knihy prýštído kalicha, čímŽse naznačuje mešníoběť. Kolem oltáře Zjevenísvatého Jana.

Jana Šilhavá

Foto Lenka Fojtíková

oltářní obraz v katedrále

patnáctého století. o jeho životě mnoho nevíme. Patřil mezi malíře, kteří jako jedni z prvních za-

Klanění Beránkovi

v BoŽí vedení.

knihy

zobrazeno osmnáct knih a malba je tak detailní, že lze rozpoznat jednotlivé rukopisy. obraz vznikal v letech 1425-1429,knihtisk byl vynalezen později. Dokonce i trávník, na kterém se scéna odehrává, je namalován do nejmenších detailů. Můžeme zde určit celkem čtyřicet dva druhů rostlin například kokořík, lesní jahody, černý bez, lomikámen, vinnou révu... Posvátné město v pozadí je napravo je zobrazeUtrecht na utrechtská katedrála. Celou scénu osvětluje svým tajemným světlem Duch svatý vznášející se v podobě holubice nad trůnem Beránkovým. obraz působí nesmírně pokojně a klidně' Podmanivě tajemná záře jako by se vylévala i na diváka. Ráj zobrazený van Eyckem je na první pohled podobný pozemskému světu, přesto je to Ráj - protože

-

klečíandělé a přidrŽují atributy Beránkova utrpenL tj. kříža sloup

bičování. Dva andělé vzdávají

Beránkovi úctu kadidlem, jeŽ naznačuje Beránkovo Božství. Z fontány v popředí tryská pramen Živé vody, za povšim-

nutí stojí precizně zpracované vodní kapky. Ze čty( světových stran pak přistupují proroci, mu-

čedníci,papeŽové, poustevníci, rytíři, urození i prostí, aby vzdali Beránkovi svůj hold. osoby jsou

oblečeny do tehdy běŽně pouŽívaných šatůa některé nesou nebo čtou knihy' Celkem je tu

-

neníposkvrněnýhříchem' (jš) (Podle Everta R. Jonkera: Aby se slovo dostalo ke slovu)

r3


Slavnost Boziho tela