Issuu on Google+

Františkáni přich ázejí do Čech ldeály Života sv. Františka pronikly do Čech již v první polovině 13. století. První menší bratři sv' Františka, nazývanízkráceně minorité, na naše územípřišli nejspíš kolem roku ] 22s. Český král Přemysl otakar l. pro ně zaloŽil na Starém Městě PraŽském klášter sv. Jakuba.

stavbu věnovala celé své věno

ních hřbitovech

-

a tím začali

řeholníci připravovat místnífaráře o značnou část příjmů.Spo-

ry přerostly až do vzájemného napadání.

A kdyŽ biskup Jan zDražic dal roku 1331 zatknout dva minority, pět řeholnic přišlo ]. :;_-';_:-:'' -- . ? .'zi z kteří se proti němu ve ž ttalie a roku 1233 't .r;tsuých kázáních otevstoupilo do AneŽči; Ivřeně postavili, a zana kláštera sedm dí[kázal ňinoritům u sv. a rozhodla se pro Vstup do kláš-

tera klarisek. Prvních

^|']l'Á

-'-;;a..:fÁ.. ,#-".g''ffi

vek z nejpře|"ncj1ic|r ':

g,-řs;.*l

i'a' českých rodů. Rok -''.-" i;'*_***-'". Ill**:'r::"l-:,"; ho hřbitova, řeholníci

o"l'"!;il'*il';"

=';'ffifff;jil \

i.' *:,!l:i'' mřela v pověsti svatosti v osmdesátých letech 'l3. století ve

"4&W vysokém -L{

l

l?,í-,1[ T:Ť[

Spolu s'o'bŽalobou, o,:Í:|"

Že

!::: řům" a^"i^.9:'-?^"., Že se stavíproti

věku. Její Život byl -_-,-.,_,-..-- poŽadavkům papeŽské naplněný především ,#:i'ť$#. i<urie, to způsóbílo sustichými skutky sebeza- na moster.nouaii.i pendování praŽského

krodru-

pření. Jak uvádějí nad nikáři, pro utrpení hého měla soucitný pohled, pro

Labem

biskupa a dlouhý soudní proces.

radost bliŽního sdílený úsměv' Biskupský kronikář Modlitbou a také svými skutky Nesmrtelnou památku na pomáhala všem, kteří ji prosi- praŽského biskupa Jana lV. z Drali o pomoc' Již česká královna Žic zanechal ve svém díle kroEliška, manŽelka Jana Lucem- .i]ikář František PraŽský. Kroniku, burského, ji uctívala jako světici

a snažila se o její kanonizaci, protože její přímluvě přičítala uzdravení svého syna Václava _ pozdějšího Karla lV. _ z těŽké

nemoci. B|ahořečena byla Anežka jiŽ v roce ]874 a svatořeČena papeŽem Janem Pavlem ll. v listopadu 1989.

Biskup utlačuje františkány?

Minoritský řád se v Čechách velmi rychle rozšířil. Po klášterech v Praze následovalo téměř kaŽ-

hé choti Konstancie Uherské, je velmi úzce spojena právě s du-

v olomouci roku 1230, Brně, Litoměřicích, Kadani, Znojmě, opavě a Hradci Králové roku 1238, Benešově 1246, stříbře 1253, Plzni 1263, Bechyni '1281

osudy, které rozhod-

dý rok založenídalšího kláštera:

a na mnohých dalších místech.

Také klarisky u nás měly další kláštery, a to v olomouci, Znojmě, Chebu. Velký význam pro duchovní růst Čech na počátku 14. stoletíměl právě pražský klášter minoritů u sv' Jakuba, který proslul svou vynikajícíškolou.

D<era svatého Františka

Ve své Encyklopedii

řádů

a kongregací upozorňuje histo-

rik Milan M' Buben, Že na rozdíl

od ltálie, kde se řád františkánů

šířil takříkajíc ,,zdola", v Čechách ,,zaveden shora", tedy samotnou královskou rodinou. Anežka Česká, dcera slavného českéhokrále Přemysla otakara l. a jeho dru-

a na Moravě byl řád

22

chem a myšlenkami sv. Františka z Assisi a sv. Kláry' Její Životní

ně nebyly lehké, jsme probírali v rámci seriálu Svaté královny. Pro-

to

připomeneme jen

to nejdůleŽitějšíz jejího

Života pro správné uchopení souvislostí s dějinami františkánské myšlenky v Čechách.

AneŽka se narodila roku ]211 v Praze a )iž

Jan lV. z DraŽic byl již sedmadvacátým praŽským biskupem. Svou funkci vykonával v letech 1301-1343 - s výjimkou let 1318-

1329,kdy byl úřadu zbaven v dů-

sledku církevního trestu. Suspendoval jej papeŽ Jan XXll. Čímsi vyslouŽil tvrdý trest? Vždyťkronikář

František PraŽský hodnotí biskupa Jana jako člověka velice náboŽného, horlivého duchovní-

ho pastýře a také jako vynikajícího vlastence. Za všímbyly pomluvy, které z Čech putovaly na

papeŽský dvůr do Aviz Litovic se Až příliš horlivě 9nonu. ve věku tří let se stala, znakem rodu se zastával svého kléru Dražiců jak bylo tehdy smutným v rozepřích s příslušníky pouhou šachovou fi- tzv. Žebravých řádů, a to zejmézvykem, gurkou na poli sňatkové diplona minoritů. o co šlo? V podstatě o hmotmacie svého otce a posléze svého bratra Václava ll. AneŽka své né statky. Žebraví mniši byli vyvznešenénápadníky nakonec baveni velkými výsadami, např. právem exempce, to znamená, odmítla, dokázala se vzepřít nátlaku svého okolí a rozhodla se že se usazovali ve velkých měspro Krista. Spolu se svou matkou tech a vbrzku se stali neŽádouKonstancií zakládá špitál a prav- cí konkurencí. Měšťanéchodili radši na bohosluŽby k nim, neděpodobně v témŽe roce 1231 i klášter Na Františku. Na tuto chávali se pohřbívat na klášter-

kterou psal na přánísvého přítele biskupa Jana, zpracoval ve dvou redakcích. První věnoval Janu lV. z Dražic a druhou Karlu lV., kterému se prý příliš nezavděčil, ne-

boť psal kriticky o době vlády

jeho otce Jana Lucemburského.

Narodil

se

pravděpodobně

kolem roku 1290, zpočátku studoval zřejmě na Vyšehradě, poté

v Římě (132l-l323). Byl rektorem

vyšehradské školy, ale

i

kapla-

nem a zpovědníkem biskupa

Jana lV. zDražic.

Jeho význam

a

postavení

v tehdejším praŽském kléru dokumentuje nejlépe skutečnost, Že v období sporů mezi farním

a řeholním klérem on

jediný

směl v Praze kázat. Téžpo určitý

čas zastával funkci generálního vikáře praŽského biskupa. Zemřel po velmi činorodémŽivotě 3' března

'1362'

Martin Weis

Foto Miroslav Martinovský


Frantiskani v Cechach