Issuu on Google+


malá STAVEBNÍ PŘÍRUČKA

Obsah • • •

Obsah Upozornění Předmluva Autorská práva Autor projektu Odkazy Poděkování Historie

1 A4 1 A4 1 A4

Stavitelství 1. Vzájemné odstupy staveb 2. Požadavky na skluznost podlah

3 A4 1 A4

Stavební materiály 3. Beton - Pevnostní třídy betonu 4. Tepelná izolace - Polystyren

1 A4 1 A4

Technická zařízení budov 5. Návrh počtu zařizovacích předmětů 6. Prostorové uspořádání sítí technického vybavení

3 A4 6 A4

Stavební fyzika 7. Akustika - Požadavky 8. Tepelná technika - Požadavky na součinitel prostupu tepla

3 A4 1 A4

Stavebně technické požadavky 9. Školy, predškolní, školská a tělovýchovná zařízení 10. Zdravotnické zařízení 11. Minimální světlé výšky

1 A4 1 A4 6 A4

Míry 12. Sklony

1 A4

Stavební příručka (ukázka) 13. Obálka 14. Obsah

1 A4 4 A4

Upozornění Autor neručí za doslovnou správnost informací a pro úplné pochopení problematiky a komplexnosti problému doporučuje nastudovat odkazované zdroje.


malá STAVEBNÍ PŘÍRUČKA

Předmluva Vítám vás u třetího souborného vydání malé stavební příručky, kterou jsem sestavil pro ulehčení práce architektům a stavebním projektantů. Příručka je tématicky členěna a obsahuje souhrné informace, které byste museli jinak porůznu a pracně hledat v normách, vyhláškách, zakonech, učebnicích nebo jiných oborových příručkách. Verze s označení 3.0 nese nově název „Malá Stavební příručka“ neboť se jedná o vybrané, ukázkové části z knihy „Stavební příručka: to nejdůležitější z norem, vyhlášek a zákonů“, která svým rozsahem nabízí mnohem širší záběr, a najdete v ní spoustu užitečných informací. Malá Stavební příručka je tedy jakousi „ochutnávkou“ toho, co můžete nalézt v knize Stavební příručka: REMEŠ, Josef, Ivana UTÍKALOVÁ, Petr KACÁLEK, Lubor KALOUSEK a Tomáš PETŘÍČEK. Stavební příručka: to nejdůležitější z norem, vyhlášek a zákonů. První vydání. Praha: Grada Publishing, 2012. Stavitel. ISBN 978-80-247-3818-5.

Kniha Stavební příručka je dílem kolektivu autorů a byla vydána v roce 2012, nakladatelstvím Grada. Stavební přiručku můžete nalézt na pultech u Vašich oblíbených knihkupců s odbornou literaturou. Snad Vám bude tato příručka vítaným pomocníkem při návrhování jedinečných, originálních a funkčních staveb. Připomínky, ohlasy či kritika jsou vítany na emailové adrese: stavebni.prirucka@gmail.com

Autorská práva Bez souhlasu autora nelze zveřejnit příručku mimo povolená média. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen ÚNMZ) souhlasil s použitím částí českých technických norem (dále jen ČSN) v publikaci „Stavební příručka“. ČSN nebo jejich části nesmějí být podle ust. § 5 odst. 8 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, rozmnožovány a rozšiřovány bez souhlasu poskytovatele.


malá STAVEBNÍ PŘÍRUČKA Autor projektu Josef Remeš www.jremes.cz

Odkazy Stavební příručka: ČSN online:

www.facebook.com/stavebniprirucka csnonline.unmz.cz

Poděkování Děkuji ÚNMZ za svolení použití vybraných částí ČSN v této přiručce. Děkuji také všem, kteří se přímo či nepřímo na vzniku této příručky podíleli, příspěvky, připomínkami nebo revizí některých částí a to zejména Radimu Koutňákovi, Jiřímu Mantlíkovi, Rostislavu Říhovi. Dále děkuji Ivaně Utíkalové, Petrovi Kacálkovi, Luboru Kalouskovi a Tomaší Petříčkovi za důvěru při tvorbě knižní podoby Stavební příručky.

Historie Datum 2010-05-25

Verze 1.0

• První verze příručky

2010-06-03

2.0

• Aktualizace: Polystyren. • Odebráno: Zemní práce (norma zrušena a prochází revizí). • Přidáno: Vzájemné odstupy staveb; Stavební fyzika – Akustika, Tepelná technika;

Prostorové uspořádání sítí technického vybavení. 2012-05-01

3.0

• Stavební příručka přejmenována na „Malou Stavební příručku“. • Aktualizace většiny kapitol. • Přídáno: Návrh počtu zařizovacích předmětů.


Vzájemné odstupy staveb 501/2006 Sb. VYHLÁŠKA o obecných požadavcích na využívání území § 25 Vzájemné odstupy staveb (1) Vzájemné odstupy staveb musí splňovat požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, státní památkové péče, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, prevence závažných havárií 19), požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování kvality prostředí. Odstupy musí dále umožňovat údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technická či jiná vybavení a činnosti, například technickou infrastrukturu. (2) Je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m. Ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností; v takovém případě se odstavec 4 nepoužije. (3) Vytvářejí-li stavby pro rodinnou rekreaci mezi sebou volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 10 m. (4) Jsou-li v některé z protilehlých stěn sousedících staveb pro bydlení okna obytných místností, musí být odstup staveb roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn, s výjimkou vzájemných odstupů staveb rodinných domů podle odstavce 2. Uvedené odstupy mezi stavbami pro bydlení neplatí pro jednotlivé stavby umisťované v prolukách. Obdobně se určují odstupy od staveb nebytových. (5) Vzdálenost stavby garáže a dalších staveb souvisejících a podmiňujících bydlení umístěných na pozemku rodinného domu nesmí být od společných hranic pozemků menší než 2 m. (6) S ohledem na charakter zástavby je možno umístit až na hranici pozemku rodinný dům, garáž a další stavby a zařízení související s užíváním rodinného domu. V takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory, zejména okna, větrací otvory; musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek; stavba, její část nesmí přesahovat na sousední pozemek. (7) Vzdálenost průčelí budov 2), v nichž jsou okna obytných místností, musí být nejméně 3 m od okraje vozovky silnice nebo místní komunikace; tento požadavek se neuplatní u budov umisťovaných ve stavebních prolukách řadové zástavby a u budov, jejichž umístění stanoví vydaná územně plánovací dokumentace. (8) Vzájemné odstupy a vzdálenosti se měří na nejkratší spojnici mezi vnějšími povrchy obvodových stěn, balkonů, lodžií, teras, dále od hranic pozemků a okraje vozovky pozemní komunikace. § 26 Výjimky Za podmínek stanovených v § 169 stavebního zákona je možná výjimka z ustanovení § 20 odst. 3, 5 a 7, § 21 odst. 5 až 7, § 23 odst. 2, § 24 odst. 1 a 3, § 24a odst. 2 písm. a), § 24a odst. 3 písm. a), § 25 odst. 2 až 7. Pozn.: 2) § 3 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. 19) Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky. Zdroj: 501/2006 Sb. VYHLÁŠKA o obecných požadavcích na využívání území ze dne 10. listopadu 2006; Změny: 269/2009 Sb., 22/2010 Sb. Vyhláška hl. m. Prahy, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze Čl. 8 Vzájemné odstupy staveb (1) Vzájemné odstupy staveb musí splňovat zejména požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, ochrany památek, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování pohody bydlení. Odstupy musí dále umožňovat údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technická či jiná vybavení a činnosti, které souvisejí s funkčním využitím území (například sítě technického vybavení, dětská hřiště). (2) Jsou-li v některé z protilehlých stěn sousedících staveb pro bydlení okna obytných místností, musí být odstup staveb roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn, s výjimkou vzájemných odstupů staveb rodinných domů podle odstavce 3 až 6. Uvedené odstupy mezi stavbami pro bydlení neplatí pro jednotlivé stavby umísťované v prolukách. Obdobně se určují odstupy od staveb nebytových. (3) Vytvářejí-li rodinné domy mezi sebou volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m. Vzdálenost mezi rodinnými domy může být snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností; v takovém případě se nemusí uplatnit požadavek na odstup od společných hranic podle odstavce 4. (4) Vytvářejí-li rodinné domy mezi sebou volný prostor, nesmí být vzdálenost od společných hranic pozemků menší než 3 m, přitom vzdálenost vnějšího okraje střech od této hranice nesmí být menší než 2 m. (5) Vzdálenost stavby samostatné garáže, drobných staveb a stavby pro podnikatelskou činnost na pozemku rodinného domu od společných hranic pozemků rodinných domů nesmí být menší než 1,5 m. (6) V územích, kde je nutno stavbu přizpůsobit charakteru okolní zástavby, je možné uplatnit urbanistická hlediska a umístit rodinný dům, drobné stavby a garáže na pozemku rodinného domu až na hranici pozemku. V takovém případě nesmí být ve stěně na hranici žádné stavební otvory (např. okna, větrací otvory apod.) a musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek. (7) Nemají-li rodinné domy mezi sebou volný prostor, musí na sebe navazovat minimálně jednou třetinou hloubky štítové zdi. (8) Vzdálenost průčelí budov, v nichž jsou okna obytných místností, musí být nejméně 3 m od okraje vozovky pozemní komunikace; tento požadavek se neuplatní u budov umísťovaných v prolukách řadové zástavby. (9) Vzájemné odstupy a vzdálenosti se měří na nejkratší spojnici mezi vnějšími povrchy obvodových stěn a předsazených částí stavby (balkóny, arkýře, terasy, vstupy apod.), střech, dále od hranic pozemků a okraje vozovky pozemní komunikace. Zdroj: Vyhláška hl. m. Prahy, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze (Právní předpis hl. m. Prahy č.26/1999) 19. 10. 1999


Požadavky na skluznost podlah Požadavky na skluznost podlah Druh staveb Druh provozu

Součinitel smykového tření Podlahy všech bytových a pobytových místností ≥ 0,3 Obecné stavby Části staveb užívaných veřejností, včetně pasáží a krytých průchodů ≥ 0,5 Bezbariérové Bezbariérové stavby ≥ 0,5 Bezbariérové stavby (nášlapná vrstva ve sklonu) stavby ≥ 0,5 + tg α Pochozí plocha schodišťových stupňů ≥ 0,5 Schodiště Přední okraj schodišťového stupně do vzdálenosti 40 mm od hrany ≥ 0,6 Plocha ramen šikmých ramp ≥ 0,5 + tg α - povrchy ve vodorovné ploše bazénu o hloubce vody od 800 mm do 1 350 mm Příklad: šatny, chodby pro chůzi na boso - povrchy ve vodorovné ploše bazénu o hloubce vody od 0 mm do 800 mm - povrchy v ploše bazénu se sklonem do 8° o hloubce vody od 0 mm do 1 350 mm Plavecké - povrchy na plochách v okolí bazénu, které jsou občas mokré bazény Příklad: veřejné sprchy, ochozy bazénů, brouzdaliště, schody - povrchy v ploše bazénu se sklonem přes 8° o hloubce vody od 0 mm do 1 350 mm - stupně, startovací bloky, nášlapné plochy žebříků a žebříkových schodišť Příklad: schody do vody, šikmé okraje bazénů

Výkyv kyvadla

Úhel kluzu

Pozn.

Zdroj

≥ 30 ≥ 40 ≥ 40 ≥ 40 x (1 + tg α) ≥ 40 ≥ 50 ≥ 40 x (1 + tg α)

≥ 6° ≥ 10° ≥ 10° ≥ 10° x (1 + tg α) ≥ 10° ≥ 13° ≥ 10° x (1 + tg α)

[A] [B], [C], [D]

[01] [01] [02] [02] [03] [03] [03]

≥ 12°

[04]

≥ 18°

[04]

≥ 24°

[04]

Poznámky: - α je úhel sklonu ve směru chůze nebo úhel sklonu ramene šikmé ramp. - Požadované hodnoty musí být splněny i při běžném zašpinění podlahy při provozu budovy nebo u vlhké podlahy. - V bezbariérově užívaných stavbách musí mít protiskluzovou úpravu celá plocha povrchů stupňů, podest a ramen šikmých ramp. - Protiskluzová úprava musí být provedena takovým způsobem, aby byla zajištěna její náležitá trvanlivost nebo možnost pravidelné obnovy. - Protiskluzová úprava vnějších schodišť a šikmých ramp musí být provedena způsobem zohledňujícím možnosti a způsoby zimní údržby a provoz v zimním období. [A] Do této kategorie patří i soukromé terasy, balkóny, lodžie apod. V případě, že podlaha není zakrytá před deštěm, musí být poždavky splněny i při mokrém povrchu. [B] Do této kategorie patří i veřejné terasy, balkóny, lodžie apod. V případě, že tyto povrchy nejsou kryté před deštěm , musí být poždavky splněny i při mokrém povrchu. [C] Kritéria protiskluznosti jsou u částí staveb užívaných veřejností, kde je možno stát nebo chodit bosýma nohama za mokra (např. ochozy okolo bazénů, sprchy, dna v neplaveckých bazénech s hloubkou větší než 80 cm, dna v neplaveckých bazénech s vlnobitím, schody vedoucí do vody max. 1 m široké opatřené oboustrannými madly, schody mimo bazény), následující: úhel kluzu nejméně 18°. [D] Povrchy podlah, kde je možno stát nebo chodit bosýma nohama za mokra a které nemohou být zkoušeny metodou úhlu kluzu, musí vykazovat hodnotu výkyvu kyvadla za mokra nejméně 45. Zdroje: [01] ČSN 74 4505 Podlahy - Společná ustanovení (5.2012) [02] Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb [03] ČSN 73 4130 Schodiště a šikmé rampy - Základní požadavky (3.2010) [04] ČSN EN 13451-1 Vybavení plaveckých bazénů - Část 1: Všeobecné bezpečnostní požadavky a zkušební metody (5.2012)


Pevnostní třídy betonu Klasifikaci betonu v tlaku určuje charakteristická pevnost v tlaku (fck,cyl), zjištěná na válcích o průměru 150 mm a výšce 300 mm ve stáří 28 dnů nebo charakteristická pevnost v tlaku (fck,cube) zjištěná na krychlích o hraně 150 mm ve stáří 28 dnů. Třídy pevnosti v tlaku betonu podle ČSN EN 206-1 Obyčejný a těžký beton Minimální Minimální charakteristická charakteristická Třída pevnosti v Třída pevnosti v válcová pevnost krychelná pevnost tlaku tlaku fck,cyl fck,cube [N/mm 2] C -/5 C -/7,5 C 8/10 8 C 12/15 12 C 16/20 16 C 20/25 20 C 25/30 25 C 30/37 30 C 35/45 35 C 40/50 40 C 45/55 45 C 50/60 50 VP) C 55/67 55 C 60/75 VP) 60 C 70/85 VP) 70 C 80/95 VP) 80 C 90/105 VP) 90 C 100/115 VP) 100 Poznámka: VP) … Vysokopevnostní beton

[N/mm 2] 5 7,5 10 15 20 25 30 37 45 50 55 60 67 75 85 95 105 115

LC 8/9 LC 12/13 LC 16/18 LC 20/22 LC 25/28 LC 30/33 LC 35/38 LC 40/44 LC 45/50 LC 50/55 LC 55/60 LC 60/66 VP) LC 70/77 VP) LC 80/88 VP)

Srovnání tříd pevnosti obyčejného betonu podle platných a dříve

ČSN 73 2400:1989

ČSN 73 2001:1970

ČSN 73 1201:1967

platná

neplatná (B 3,5) B5 B 7,5 B 10 B 12,5 (B 13,5) B 15 B 20 B 25 (B28) B 30 B 35

neplatná (B 60) B 80 B 105 B 135

neplatná 0I

C -/5 C -/7,5 C 8/10

C 12/15 C 16/20 C 20/25 C 25/30 C 30/37 C 35/45 C 40/50 C 45/55 C 50/60 C 55/67 C 60/75 C 70/85 C 80/95 C 90/105 C 100/115

B 40 B 45 B 50 B 55 B 60

B 170 B 250

0

Minimální charakteristická krychelná pevnost fck,cube

[N/mm 2]

[N/mm 2]

8 12 16 20 25 30 35 40 45 50 55 60 70 80

9 13 18 22 28 33 38 44 50 55 60 66 77 88

Vysvětlivky

používaných norem ČSN EN 206-1

Lehký beton Minimální charakteristická válcová pevnost fck,cyl

Druh betonu Lehký Obyčejný Těžký Vysokopevnostní

Objemová hmotnost po vysušení v sušárně 800 - 2 000 kg.m -3

Třída pevnosti v tlaku

2 000 - 2 600 kg.m -3 > 2 600 kg.m -3

I II III

B 330 IV B 400 B 500 V B 600

VI

Zdroj: Příručka technologa BETON: SUROVINY — VÝROBA — VLASTNOSTI (2010 / 1. vydání) … Českomoravský cement, a. s.

> C50/60; > LC 50/55


POLYSTYREN

Typ

Střešní desky (pro zateplení střech) Desky pro Fasádní desky (pro kročejový kontaktní zateplování) útlum

Značení aktuální (ČSN EN 13 163)

Č. revize Značení staré (ČSN 64 3510)

Barevné označení Typ EPS Výrobce Tloušťka

PSB-S 15

EPS 50 Z

modrá

černá

EPS 70 Z

PSB-S 20

EPS 70 Z

zelená

černá

EPS 100 Z

PSB-S 25

EPS 100 Z

černá

černá

EPS 150 Z EPS 200 Z EPS 70 S Stabil

PSB-S 30 PSB-S 35 PSB-S 20 Stabil

EPS 150 Z EPS 200 Z EPS 70 S Stabil

zelená

černá

Doporučené použití

černá podkladní vrstva izolací plochých střech

EPS 100 S Stabil

PSB-S 25 Stabil

EPS 100 S Stabil

černá

černá

černá ploché střechy a podlahy s běžným zatížením

PSB-S 30 Stabil

EPS 150 S Stabil

hnědá

černá

černá ploché střechy a podlahy vysoce zatížené

EPS 200 S Stabil

PSB-S 35 Stabil

EPS 200 S Stabil

žlutá

černá

černá

EPS GreyRoof 100 EPS GreyRoof 150

SG Combi Roof 30M Grey PSB-S 20 Stabil fasádní

EPS 70 F Fasádní

PSB-S 25 Stabil fasádní

EPS 100 F Fasádní

zelená

černá

desky EPS pro trvalé zatížení desky EPS pro trvalé zatížení max. 2000 kg.m-2 při deformaci < 2%

ploché střechy a podlahy vysoce zatížené, izolace suterénních konstrukcí bez izolace proti vodě konstrukce s běžným zatížením konstrukce s vysokým zatížením kombinovaný izolant z minerální izolace a EPS pro lehké střešní pláště kombinovaný izolant z minerální izolace a šedého EPS pro lehké střešní pláště

SG Combi Roof 30M

Poznámky

šikmé střechy mezi a pod krokvemi, závěsné podhledy stěny s výjimkou kontaktních zateplovacích černá systémů šikmé střechy nad krokvemi, bežné zatížení černá podlahy, obvodové stěny pod terénem s izolací proti vodě černá

EPS 150 S Stabil

10

40

50

60

X

15

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X X X

grafitové izolační desky grafitové izolační desky tloušťka minerální izolace je 2x 30 mm tloušťka minerální izolace je 2x 30 mm

zelená kontaktní zateplovací systémy obvodových stěn

20

25

30

35

70

2.0

Vyráběné tloušťky [mm] 80 90 100 120 140 160 180 200 220 240 250 260 280 300 320 X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X X

X X

X X

X X

X X

X X

X X

X X

X X

X X

X X

X X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X*

X*

EPS F Fasádní

EPS GreyWall

kontaktní zateplovací systémy obvodových stěn

EPS Silence dB Plus EPS T 3500 EPS T 5000

RIGIFLOOR 4000 (= užitné Desky pro kročejový útlum 2 zatížení max 4,0 kN/m ), (např. PST-S) atd. EPS NeoFlor 100

EPS NeoFlor 150 EPS P Perimetr

Extrud.

Značení obchodní

EPS 50 Z

Desky pro podlahy

Expandovaný ( pěnový)

Samozhášivé desky (pro všeobecné použití)

Druh

Vypracoval: Josef Remeš

PERIMETER, soklové desky

DEKPERIMETER XPS JACKODUR, Synthos XPS, Styrodur

modrá

černá

zelená

černá

grafitové izolační desky EPS těžké a lehké plovoucí podlahy bez požadavků na pro trvalé zatížení max. 2000 kročejový útlum -2 kg.m při deformaci < 2% grafitové izolační desky EPS těžké a lehké plovoucí podlahy bez požadavků na pro trvalé zatížení max. 3000 kročejový útlum -2 kg.m při deformaci < 2% obvodové stěny pod terénem bez izolace proti nemá barevné označení vodě zateplení fasád, soklů, podlah, suterénů a střech, pro ploché střechy, obrácené střechy, zelené střechy, podlahy, vnější stěny ve styku se zeminou

Poznámka: Obecně se desky EPS vyrábějí v tloušťkách 10 - 500 mm v násobcích po 10 mm. Tloušťky označené * se vyrábějí na vyžádání. Zdroj: Sdružení EPS, výrobní sortiment ISOVER a dalších firem Legenda značení ČSN EN 13 163: EPS 150 Z - číslo udává pevnost v tlaku při 10% stlačení [kPa] ČSN 64 3510: PSB-S 30 - číslo udává objemovou hmotnost materiálu [kg.m-3] Zdroj: KUTNAR - Ploché střechy, Skladby a detaily - květen 2008 (Tab. 9)

fasádní EPS s grafitem

kontaktní zateplovací systémy obvodových stěn se zvýšenýmy požadavky na akustiku plovoucí podlahy s útlumem kročejového hluku se modrá zatížením max. 3,5 kN/m2 plovoucí podlahy s útlumem kročejového hluku se modrá zatížením max. 5 kN/m2

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X*

X

X

X


Vypracoval: Josef Remeš Č. revize: 3.0

POČTY ZAŘIZOVACÍCH PŘEDMĚTŮ

Při návrhu zařizovacích předmětů, zvláště určených pro společné hygienické místnosti, je nutné vždy vycházet z počtu uživatelů, z předpokladu soudobosti používání a z provozních zkušeností obdobných provozů. Počty různých zařizovacích předmětů určují příslušné předpisy (vyhlášky, normy) podle druhu budovy a počtu osob, které budou zařizovací předměty používat. Tabulka 1: Počty zařizovacích předmětů ve vybraných budovách (počet zařizovacích předmětů / počtu osob) WC Umyvadla Pisoárové Objekt počet/ženy počet/muži invalida mísy 1/1-10 1/1-10 1/1-10 2/11-30 2/11-50 2/11-50 Administrativní budovy 3/31-50 3/51-100 3/51-100 (kancelářská pracoviště) 4/51-80 +1/ na 50 +1/ na 50 +1/ na 30 p) Administrativní budovy 2/50 1/100 1/100 1/na 1-4 WC (jednací a shromažďovací prostory) +1/ na 50 +1/ na 100 +1/ na 100 1/2 na WC d) 1 Byt 1 Byt (≥ 4 obytných místnostech) 2 2 2 Byt (≥ 5 obytných místnostech) Čerpací stanice pohonných hmot 1 1 1 Hromadné garáže 1/Ž + 1/M 1+1 1/50 1/50 1/100 Koupaliště 1/50 1/50 1/100 Koupaliště kryté umělé 1/50 1/50 1/100 Koupaliště nekryté umělé 6) 1/10 6) 1/10 2/11-30 6) 2/11-50 6) 6) 6) 3/31-50 +1/ na 50 6) +1/ na 30

Pracoviště (sanitární zařízení)

1/10 7) 1/10 8) 9) 1/10 10) 1/5 1

Pracoviště s ošetřovnou 1/10 +1/ na 20

Samostatná provozovna stravovacích služeb

Servisy a opravny motorových vozidel (zaměstnanci)

Servisy a opravny motorových vozidel (zákazníci) Stavby se shromažďovacím prostorem Školy a školská zařízení Školy pro děti, žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami, pro těžké či hluboké postižení Provozovny pro výchovu a vzdělávání, vyjma provozoven živnosti péče o dítě do 3 let věku v denním režimu Ubytovací zařízení Ubytovací zařízení (se stravovacími službami, společenskou nebo kulturní činností)

1 1/11-15 1/11-15 1/1-10 1/1-10 2/11-30 2/11-50 +1/ na 50 +1/ na 30 1 17) 1 18) 1/50 1/100 1/20 1/80 1/10 1/20 +1/ na 20 +1/ na 80

Legenda: požadovaná hodnota doporučená hodnota Ž = ženy M = muži Koupelna = místnost obsahující vanu nebo sprchu d)

Hygienická kabina 1/Ž a 1/M 1/51 Ž +1/ na 300 Ž

1 1 1

1

Poznámka

Zdroj

1), 2)

[Z08]

1), 2)

[Z08]

umyvadla umístit v rozdílných místnostech

[Z07]

3)

[Z11]

do 5 zaměstnanců v jedné směně 4) od 6 do 10 zaměstnanců v jedné směně 5)

[Z09] [Z01]

1/15 1/100 1/25 7) 11) 1/15 8) 9) 12) 1/10 10) 1/5

7)

čistý provoz 8) špinavý provoz 9) teplý provoz 10) bakteriální provoz

[Z03]

13)

[Z02] 1/5 1/5

1/4 1 1

1/5

1/25

[Z01] do 10 zaměstnanců od 11 do 15 zaměstnanců od 15 zaměstnanců výše

[Z10]

WC=pis. 16) 1 1 1

1/50 1/20 1/10 +1/ na 20

1/20 1/10 +1/ na 20 1/20

1/20

1/80

1/20

1/10 19) 1/10 +1/ na 20

1/10 19) 1/10 +1/ na 40

1/10 +1/ na 40

do 10 zaměstnanců nad 10 zaměstnanců [Z02] 1

1/1 19)

1/80 1/60

1 hygienická kabina na 80 dívek 1 hygienická kabina na 60 dívek starších 12 let 1 sprcha (pohotovostní)

1/80

1 hygienická kabina na 80 dívek

1/10 19)

[Z02]

20)

Sprchy

[Z05]

Koupelna = vana nebo sprcha + umyvadlo

1

Tabulka 2: Minimální počty zařizovacích předmětů pro stavby zabezpečujících bezbariérové užívání staveb (398/2009 Sb.) WC Umyvadla Pisoárové Objekt počet/ženy počet/muži mísy A) A) Stavba užívaná veřejností 1 1 Stavby určené pro děti do tří let s hygienickým zařízením pro veřejnost Společné prostory a domovní vybavení bytového domu, na 1 1 upravitelný byt a byt zvláštního určení

p)

Koupelna

1/10 +1/ na 40

1/10 +1/ na 40

Sauny

14), 15)

Sprchy

Koupelna

Hygienická kabina

1/Ž + 1/M

1 B)

Poznámka

Zdroj

[Z04]

1

Poznámky: Kabina pro osobní hygienu (hygienická kabina) Kabina pro osobní hygienu se navrhuje jako samostatná místnost, zpravidla přičleněná k ženským záchodům. Vybavuje se umývadlem, záchodovou mísou, bidetem s ruční sprchou, nádoou na odpadky, věšákem a židlí. Kulturní a tělovýchovné stavby (kino, divadlo, atd.) Stavbou se shromažďovacím prostorem je stavba, ve které se nachází prostor určený pro shromažďování osob, v němž počet a hustota osob převyšují mezní normové hodnoty a je určena ke kulturním, sportovním a obdobným účelům. Záchodová předsíň Záchodová předsíň se zřizuje před místností se záchody a pisoáry. Oddělené záchody pro ženy a muže nesmějí mít záchodovou předsíň společnou. Záchodová předsíň musí být samostatně větraná. Vybavuje se umývadly s mísící baterií pro studenou a teplou vodu, zařízením pro osušení rukou, odkládacími poličkami, věšáky, odpadkovým košem a zrcadly.

Vysvětlivky pro tabulku 1: 1) V každém podlaží administrativní budovy s přístupem veřejnosti musí být nejméně jedna integrovaná kabina v části WC pro muže a jedna integrovaná kabina v části WC pro ženy s rozměry a vybavením pro osoby s omezenou schopností pohybu podle požadavku zvláštního právního předpisu (Vyhláška MMR č. 369/2001 Sb., kterou nahradila 398/2009 Sb.). U změn staveb lze zřídit jednu kabinu WC pro obě pohlaví přístupnou přímo z chodby. V administrativních budovách a prostorech bez přístupu veřejnosti musí být takto upravené hygienické zařízení vždy alespoň jedno pro dvě podlaží. Tyto kabiny se započítávají do počtů požadovaných tabulkami 3 a 4 normy ČSN 73 5305. 2) Pracuje-li v budově více než 50 žen, je nutné minimálně jednu kabinu vybavit pro osobní hygienu žen. Na každých 300 žen se počítá s minimálně jednou hygienickou kabinou. Pro tento účel je možné doplnit a využít integrované kabiny s rozměry a vybavením pro osoby s omezenou schopností pohybu. 3) Při zřizování hygienických zařízení pro zaměstnance ČS záleží na počtu zaměstnanců; Počet hygienických zařízení pro zákazníky se navrhuje přiměřeně k velikosti ČS a k rozsahu doplňkových služeb, přičemž nejmenší počet je jedna kabina WC společně pro muže a ženy s úpravami pro osoby s omezenou schopností pohybu. 4) 1 záchod (může být společný pro muže a ženy) umístěný tak, aby jej mohli používat i zákazníci; 1 umyvadlo (může být ve zvětšené předsíni záchodu). 5) Umývárna pro muže s 1 umyvadlem; umývárna pro ženy s 1 umyvadlem; 1 záchod pro zaměstnance (může být společný pro muže a ženy) s předsíní a umyvadlem; 1 záchod pro zákazníky (může být společný pro muže a ženy) s předsíní a umyvadlem. 6) Na pracovišti, na němž se vykonává práce ve vnuceném pracovním tempu, se snižuje počet mužů i žen připadajících na stanovený počet sedadel podle odstavce o 20 %. 7) čistý provoz - Druh práce: Znečištění kůže zaměstnance a jeho pracovního oděvu při práci nevzniká 8) špinavý provoz - Druh práce: Znečištění kůže zaměstnance a jeho pracovního oděvu vzniká při práci 9) teplý provoz - Druh práce: Těžká fyzická práce, práce v horkých provozech výrazné znečištění kůže a pracovního oděvu prachem, minerálními oleji a chemickými látkami, práce při činnostech epidemiologicky závažných 10) bakteriální provoz - Druh práce: Práce s alergeny, chemickými karcinogeny a mutageny zejména pokud se vstřebávají kůží, práce s azbestem, práce s biologickými činiteli pokud jsou zařazeny do 3. a 4. kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví. 11) Požadavek na počet sprch k počtu zaměstnanců, jsou-li zřízeny. 12) Požadavek na počet sprch k počtu zaměstnanců, jsou-li zřízeny při činnostechepidemiologicky závažných. 13) Práce, při níž je zvýšené riziko otrav látkami, které se vstřebávají kůží, nebo o práci se žíravinami, a nejsou v bezprostředním dosahu pracoviště sprchy, vybavuje se ošetřovna také sprchou. 14) Počty zaměstnanců znamenají počty v nejvíce obsazené směně; umývadla a sprchy musí mít výtoky studené a teplé vody. 15) Do 10 zaměstnanců může být umývárna společná, od 11 zaměstnanců je nutné mít zvlášť umývárna pro ženy a pro muže, totéž platí pro záchod. 16) Při počtu nad 50 můžů se přidává 1 WC a stejný počet pisoárů. 17) Do 10 zaměstnanců - alespoň 1 záchod s předsíní a umyvadlem (může být společný pro zaměstnance i zákazníky) 18) Nad 10 zaměstnanců - alespoň jeden záchod (určený jen pro zákazníky) s předsíní a s umyvadlem (může být společný pro muže i ženy). 19) Platí pro jedno podlaží, počítáno na počet pokojů 20) V části ubytovacího zařízení, kde jsou poskytovány stravovací služby a kde je provozována společenská nebo kulturní činnost, musí být samostatná místnost se záchodovou mísou pro veřejnost odděleně pro muže a pro ženy obojí s předsíní a umyvadlem. Vysvětlivky pro tabulku 2: A) Kabina nemusí mít předsíňku v případech, kdy je přístupná z prostoru, který není pobytovou místností. Pokud je stavba vybavena maximálně dvěma záchodovými kabinami, lze jako bezbariérovou zřídit pouze jednu z nich, určenou pro obě pohlaví a přístupnou přímo z veřejného komunikačního prostoru. U změn dokončených staveb s více záchodovými kabinami lze též postupovat podle věty předchozí a v odůvodněných případech může být kabina zcela výjimečně přístupná z oddělení pro ženy. Ve stavbách, které jsou určeny pro osoby na vozíku s asistentem, musí být záchodová kabina řešena s ohledem na výpomoc asistenta. B) Stavby určené pro děti do tří let s hygienickým zařízením pro veřejnost musí mít nejméně jednu přebalovací kabinu v oddělení pro ženy a nejméně jednu přebalovací kabinu v oddělení pro muže, popřípadě nejméně jednu přebalovací kabinu přístupnou ze společného prostoru řešenou podle bodu 5.1.9. přílohy č. 3 k této vyhlášce nebo nejméně jeden přebalovací pult v oddělení pro ženy a nejméně jeden přebalovací pult v oddělení pro muže řešený podle bodu 5.1.8. přílohy č. 3 k této vyhlášce. C) Ve stavbě, ve které je sprcha nebo vana určena pro užívání veřejností, musí být nejméně jedna sprcha nebo vana v oddělení pro ženy a nejméně jedna sprcha nebo vana v oddělení pro muže řešena v souladu s požadavky uvedenými v bodech 5.1.1. a 5.1.10. až 5.1.13. přílohy č. 3 k této vyhlášce.


268/2009 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 12. srpna 2009 o technických požadavcích na stavby: Byt: Každý byt musí mít alespoň jednu záchodovou mísu a jednu koupelnu. U každé samostatné provozní jednotky s pobytovými místnostmi se počet záchodových mís stanoví podle účelu jednotky a počtu jejích uživatelů v souladu s příslušnými normovými hodnotami. Záchod nesmí být přístupný přímo z pobytové místnosti, nebo z obytné místnosti, jde-li o jediný záchod v bytě. Stavby se shromažďovacím prostorem: Vždy pro 50 žen nebo 100 mužů musí být k dispozici alespoň jedna samostatná místnost se záchodovou mísou a dále vždy pro 50 mužů jedno pisoárové stání nebo mušle a alespoň jedna samostatná místnost se záchodovou mísou pro osoby používající vozík pro invalidy. Personál musí mít hygienické zařízení oddělené od zařízení pro veřejnost. Hygienické zařízení musí být vždy uspořádáno podle pohlaví odděleně. Stavebně technické provedení musí odpovídat normovým hodnotám. Stavby pro obchod: Stavby pro obchod musí být vybaveny samostatnou místností se záchodovou mísou pro veřejnost odděleně pro muže a ženy obojí s předsíní a umyvadlem, popřípadě místností pro matky s dětmi, v počtu odpovídajícím kapacitě stavby. Stavby ubytovacích zařízení: Ubytovací jednotky v ubytovacích zařízeních zařazených do třídy tři až pět hvězdiček musí mít hygienické zařízení přístupné z předsíně. U ostatních ubytovacích zařízení musí být v pokoji alespoň umyvadlo s tekoucí vodou. V těchto případech je nutno na každém podlaží, nejméně však na každých 10 pokojů, zřídit koupelnu s vanou nebo se sprchovým koutem a umyvadlem, a dále záchod uspořádaný odděleně pro muže a pro ženy, s předsíní a umyvadlem. V části ubytovacího zařízení, kde jsou poskytovány stravovací služby a kde je provozována společenská nebo kulturní činnost, musí být samostatná místnost se záchodovou mísou pro veřejnost odděleně pro muže a pro ženy obojí s předsíní a umyvadlem. Stavby škol, předškolních, školských a tělovýchovných zařízení: Samostatná místnost se záchodovou mísou a umývárny u předškolních zařízení musí být přístupné ze šatny a denních místností dětí. Samostatná místnost se záchodovou mísou a umývárny u speciálních škol musí být umísťovány a zřizovány podle stupně a charakteru postižení žáků. 361/2007 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 12. prosince 2007, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci; Změna: 68/2010 Sb.: Záchod musí být zajištěn pro zaměstnance tak, aby nebyl od pracoviště vzdálen více než 120 m; při ztíženém přístupu, při nerovnosti povrchu, chůzi do kopce, členitosti přístupové cesty nesmí být vzdálen více než 75 m. Suchý nebo chemický záchod nelze zřizovat pro pracoviště určené pro trvalou práci, s výjimkou mobilního pracoviště, a pro pracoviště určené k výkonu činnosti epidemiologicky závažné. Záchodová předsíň se zřizuje před místností se záchody a pisoáry. Pisoáry se zřizují v samostatné místnosti nebo společně se záchodovými kabinami. U suchého nebo chemického záchodu musí být zajištěny přiměřené podmínky pro umytí rukou zaměstnance. 398/2009 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 5. listopadu 2009 o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb: Tato vyhláška stanoví obecné technické požadavky na stavby a jejich části tak, aby bylo zabezpečeno jejich užívání osobami s pohybovým, zrakovým, sluchovým a mentálním postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do tří let (dále jen „osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace“). Podle této vyhlášky se postupuje při zpracování dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, nebo při zpracování jednoduchého technického popisu záměru pro vydání územního souhlasu a při zpracování projektové dokumentace, při povolování nebo ohlašování a provádění staveb, při vydávání kolaudačního souhlasu, při užívání a odstraňování staveb nebo zařízení a při kontrolních prohlídkách staveb a) pozemních komunikací a veřejného prostranství, b) občanského vybavení v částech určených pro užívání veřejností, c) společných prostor a domovního vybavení bytového domu obsahujícího více než 3 byty (dále jen „bytový dům“), upravitelného bytu nebo bytu zvláštního určení, d) pro výkon práce celkově 25 a více osob, pokud provoz v těchto stavbách umožňuje zaměstnávat osoby se zdravotním postižením nebo stavby pro výkon práce osob s těžkým zdravotním postižením^5) (dále jen „stavby pro výkon práce“). Ustanovení této vyhlášky se uplatní též u změn dokončených staveb a změn v užívání staveb, pokud to závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nevylučují. U staveb, které jsou kulturními památkami, se ustanovení této vyhlášky použijí s ohledem na zájmy státní památkové péče. Stavbou občanského vybavení se rozumí: a) stavba pro veřejnou správu, soudy, státní zastupitelství, policii, obviněné a odsouzené, b) stavba pro sdělovací prostředky, c) stavba pro obchod a služby, d) stavba pro ochranu obyvatelstva, e) stavba pro sport, f) školy, předškolní a školská zařízení, g) stavba pro kulturu a duchovní osvětu, h) stavba pro zdravotnictví a sociální služby, i) budova pro veřejnou dopravu, j) stavba ubytovacího zařízení pro cestovní ruch s celoročním i sezónním provozem pro více než 20 osob. Společná, závěrečná a zrušovací ustanovení - Slouží-li části jedné stavby rozdílným účelům, posuzují se jednotlivé části samostatně podle příslušných ustanovení této vyhlášky a jejích příloh. - Odchylky od norem jsou přípustné, pokud se prokáže, že navržené řešení odpovídá nejméně požadavkům těchto norem. - Bezbariérové užívání stavby musí být zajištěno po celou dobu její životnosti. Při odstranění stavby nebo změně dopravního značení musí být provedeny také příslušné změny pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace, zejména musí být provedeny příslušné změny v hmatových prvcích a akustickém vedení a informacích pro osoby se zrakovým postižením. - Školy, předškolní a školská zařízení musí mít bezbariérově řešeny prostory rovněž pro děti, žáky a studenty. U staveb pro mimoškolní vzdělávání se postupuje obdobně. Zdroje: [01] 135/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 17. března 2004, kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch; Změna: 292/2006 Sb. [02] 268/2009 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 12. srpna 2009 o technických požadavcích na stavby [03] 361/2007 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 12. prosince 2007, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci; Změna: 68/2010 Sb. [04] 398/2009 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 5. listopadu 2009 o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb [05] 410/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 4. října 2005 o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých; Změna: 343/2009 Sb. [06] ČSN 73 4108 Šatny, umývárny a záchody (9.1994); Změna: Z1 (2.1999) [07] ČSN 73 4301 Obytné budovy (6.2004); Změna: Z1 (7.2005); Změna: Z2 (9.2009) [08] ČSN 73 5305 Administrativní budovy a prostory (4.2005) [09] ČSN 73 6058 Hromadné garáže. Základní ustanovení (6.1988); Změna: a (10.1988); Změna: b (8.1989); Změna: Z3 (2.2001) [10] ČSN 73 6059 Servisy a opravny motorových vozidel. Čerpací stanice pohonných hmot. Základní ustanovení; Změna: a (7.1991); Změna: Z2 (9.2006) [11] ČSN 73 6060 Čerpací stanice pohonných hmot (9.2006)


Vypracoval: Josef Remeš Č. revize: 3.0

POČTY ZAŘIZOVACÍCH PŘEDMĚTŮ VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

Tabulka 3: Počty zařizovacích předmětů ve zdravotnických zařízeních (221/2010 Sb.) WC (počet) Objekt pacienti zaměstnanci

Umyvadla

Dřez

Výlevka

Sprchy

Vana Bazén

Koupelna

Poznámka

Požadavky na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení ambulantní péče I. Ordinace lékařů a zubních lékařů, pracoviště dalších zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků a další provozní prostory zdravotnických zařízení ambulantní péče A. Společné požadavky na věcné a technické vybavení ordinací lékařů a zubních lékařů, pracovišť dalších zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků a dalších provozních prostor zdravotnickcýh zařízení ambulantní péče I) Zdravotnické zařízení ambulantní péče společné WC max pro 2 ordinace 1 I) 1 I) Ordinace lékaře a pracoviště dalších zdravotnických pracovníků a jiných II) II) 1 1 pracovníků Zákrokový sál 1 B. Zvláštní požadavky na věcné a technické vybavení ordinací lékařů, pracovišť dalších zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků a dalších provozních prostor zdravotnickcýh zařízení ambulantní péče Dermatovenerologie WC nemůže být společné pro zaměstance a pacienty Gastroenterologie 1 výlevka na biologický a kontaminovaný odpad Infekční lékařství WC nemůže být společné pro zaměstance a pacienty Popáleninová medicína 1 očistná sprcha Asistovaná reprodukce (místnost pro odběr spermatu masturbací) 1 Fyzioterapeut - Pohybová léčba v rehabilitačním bazénu 1 bazén s plochou 6 m2 na 1 dospělého pacienta a 4 m2 na 1 dítě Fyzioterapeut - Vodoléčba 1 Porodní asistentka - Pracoviště, dke jsou vedeny fyziologické porody 1 II. Pracoviště radilogie a zobrazovacích metod A. Společné požadavky na věcné a technické vybavení pracovišť radilogie a zobrazovacích metod III) Pracoviště radilogie a zobrazovacích metod 1 Pracoviště radilogie a zobrazovacích metod - Přípravna pacienta 1 1 výlevka na provozně nutných místech B. Zvláštní požadavky na věcné a technické vybavení pracovišť radilogie a zobrazovacích metod Pracoviště nukleární medicíny - jsou aplikována radiofarmaka 1 1 1 oddělené WC a čekárna pro pacienty, kterým bylo aplikováno radiofarmakum III. Laboratorní pracoviště A. Společné požadavky na věcné a technické vybavení laboratorních pracovišť III) Laboratorní pracoviště 1 WC pro pacienty, pokud jsou prováděny odběry biologického materiálu Laboratoř 1 (1) (1) (dřez nebo výlevka) Prostor pro příjem materiálu 1 Odběrová místnost nebo box 1 B. Zvláštní požadavky na věcné a technické vybavení laboratorních pracovišť Zubní laboratoř 1 IV. Jiná pracoviště 1. Pracoviště soudního lékařství Pitevna 1 (1) (1) (dřez nebo výlevka) viz III.B Laboratoře Histologická laboratoř 1 (1) (1) (dřez nebo výlevka) Toxikologická laboratoř 1 (1) (1) (dřez nebo výlevka) Sérologická laboratoř 1 (1) (1) (dřez nebo výlevka) III) Sanitární zařízení pro zaměstnance včetně hygienické smyčky 2. Pracoviště patologie Pitevna 1 (1) (1) (dřez nebo výlevka) Histopatologická laboratoř 1 (1) (1) (dřez nebo výlevka) III) Sanitární zařízení pro zaměstnance včetně hygienické smyčky 3. Pracoviště centrální sterilizace Vybavení pracoviště 1 1 1 III) Sanitární zařízení pro zaměstnance stanovuje jiný právní předpis 4. Pracoviště transfůzní služby viz III.A 5. ATB středisko ATB = antibiotika 6. Zdravotnické zařízení domácí péče Požadavky na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení jednodenní péče na lůžku Základní provozní prostory 1 III) Sanitární zařízení pro zaměstnance

1

Vybavení zdravotnického zařízení

WC a sprcha pro pacienty; WC musí být řešeno bezbariérově

1

je-li prováděno mytí a číštění pomůcek použitých k manipulaci s biologickým materiálem

Požadavky na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení ústavní péče I. Společné požadavky na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení ústavní péče Základní provozní prostory lůžkového oddělení

1M+1Ž

1

1

WC a sprcha pro pacienty; WC pro pacienty odděleně pro muže a ženy a musí být řešena bezbariérově; koupelna pro pacienty pokud je zřízena

III)

Sanitární zařízení pro zaměstnance Pokoj pro pacienty

1

Vyšetřovna Vybavení pracoviště sester Prostor pro čištění pomůcek II. Zvláštní požadavky na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení ústavní péče 1. Ústavní standardní péče Dermatovenerologie Geriatrie WC židle Nukleární medicína - Pokoje pro pacienty 1 Pneumologie a ftizeologie 1 2. Ústavní intenzivní péče

1 1

Vybavení pokojů nebo boxů

*

Každý pokoj musí mít umyvadlo, pokud nemá návaznost na koupelnu, sprchu nebo WC vybevené umyvadlem. 1 (1)

dřez pro mytí a čištění pomůcek (výlevka a dřez nebo výlevka a myčka)

1

1 1 1

vana pro léčebné koupele WC židle pojízdná a stabilní Pokoje pro pacienty musí mít vyčleněné samostatné WC a sprchu. oddělené WC a sprcha pro nemocné s infekční TBC, pokud jsou hospitalizováni nevyžaduje se vybavení umyvadlem, pokud je umyvadlo na pracovišti sester a pokud nejde o pokoje, boxy pro infekční pacienty

3. Ústavní péče v odborných ústavech musí být vybavena prostředky pro polohování a zajištění hygieny imobilních pacientů a manipulaci s nimi; zpravidla se zřizujíí koupelny vybavené zvedáky a sprchovacími lůžky

Lůžkovová oddělení Léčebna tuberkulózy a respiračních nemocí (pneumologie a ftizeologie) Psychiatrická léčebna (psychiatrie, sexuologie) Rehabilitační ústav Lázeňská léčebna - Pracoviště pro aplikaci výtěžků z přírodních léčivých zdrojů Léčebna dlouhodobě nemocných - Léčebna s lůžky následné péče Léčebna dlouhodobě nemocných - Léčebna s lůžky ošetřovatelské péče včetně hospice

1

1

WC židle

1 křeslo

1

1

WC židle

1 křeslo

WC židle

Požadavky na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení lékárenské péče I. Lékárna Sanitární zařízení pro zaměstnance Umývárna

WC a sprcha pro pacienty WC židle pojízdná a stabilní; sprchovací křeslo, lůžko nebo vozík WC židle pojízdná a stabilní; oddělené WC a sprcha pro nemocné s infekční TBC

III)

1

Odborné pracoviště pro kontrolu léčivých přípravků a přípravu zkoumadel Odloučené oddělení pro výdej léků a zdravotnických prostředků Prostor pro úpravu léčivých přípravků II. Výdejna zdravotnických prostředků Sanitární zařízení pro zaměstnance

oddělené WC a specha pro nemocné s infekční TBC; v dětské léčebně se nevyžaduje oddělené a WC a sprcha pro nemocné s infekční TBC, pokud nejsou hospitalizováni nemocní s infekční TBC v izolační místnosti se nevyžaduje umyvadlo WC židle pojízdná a stabilní; sprchovací křeslo, lůžko nebo vozík

1

1

III)

1 III)

Požadavky na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení dopravních zdravotnických služeb I. Společné požadavky na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení opravních zdravotnických služeb III) Sanitární zařízení pro zaměstnance Vybavení zdravotnických zařízení dopravních zdravotnických služeb

1

1

dřez na mytí pomůcek, pokud je prováděno mytí a čištění pomůcek použitých k manipulaci s biologickým materiálem

Požadavky na věcné a technické vybavení zařízení zdravotnické záchranné služby I. Společné požadavky na věcné a technické vybavení zařízení zdravotnické záchranné služby III) Sanitární zařízení pro zaměstnance Vysvětlivky pro tabulku 3: I) WC pro pacienty musí mít předsíň vybavenou umyvadlem, není-li umyvadlo umístěno v kabině WC. WC může být společné pro zaměstnance a pacienty v případě, kdy zdravotnické zařízení sestává z maximálně 2 ordinací lékařů nebo pracovišť dalších zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, pokud není dále uvedeno jinak. WC pro pacienty může být společné pro více ordinací lékařů a pracovišť dalších zdravotnických pracovníků a jiných odborníků. II) Vybavení může být společné pro ordinaci lékaře, rpacoviště dalších zdravotních pracovníků a pracoviště jiných odborných pracovníků a může být umístěno v kterémkoliv ze základních provozních prostor uvedenýh v části I.A bodě 1 písmenu a) a e) této přílohy [a) ordinace lékařů a III) Sanitární zařízení pro zaměstnance … Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Poznámky pro tabulku 3: Ordinace lékaře = ordinace lékaře a zubního lékaře Pokud je ve zdravotnickém zařízení ambulantní péče poskytována péče ve více oborech, musí zdravotnické zařízení splňovat požadavky na vybavení stanovené pro každý obor poskytované péče. Pokud je ve zdravotnickém zařízení ambulantní péče poskytována péče v oboru, který není uveden v části B této přílohy, musí zdravotnické zařízení splňovat požadavky na vybavenístanopvené pro obor věcně nejbližší. Pokud je ve zdravotnickém zařízení ambulantní péče poskytována péče dětem, musí být vybavení zdravotnického zařízení přizpůsobeno těmto pacientům. Zdroje: 221/2010 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. června 2010 o požadavcích na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení a o změně vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 51/1995 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 49/1993 Sb., o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení, a mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě (vyhláška o požadavcích na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení); Přílohy č. 1 až 7 Doplnění: Problematika oddělených WC pro muže a ženy Dotaz: Vyhláška stanoví, že v daných provozech musí být WC pro zaměstnance a pacienty, ale neurčuje, zda WC musí být oddělené pro muže a ženy. Odpověď: Pro lůžková zařízení je stanoven požadavek na zřízení oddělených WC pro pacienty - muži, ženy. V ambulantních zařízeních toto rozdělení není nevyžadováno. Dokonce je přípustné, aby v ambulantních zařízeních, sestávajících z maximálně 2 ordinací lékařů nebo pracovišť dalších zdravotnických pracovníků, bylo společné WC pro zaměstnance i pacienty. V případě realizace sanitárních zařízení samostatných pro zaměstnance, je nutno vycházet z požadavků nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterými se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. (Upozornění: Jedná se o stanovisko Krajské hygienické stanice (KHS), které se může liši dle umístění stavby. Doporučujeme tedy tuto problematiku předjednat s příslušnou KHS.)


ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení Příloha A (normativní)

0,40

do 0,4 MPa

0,60

0,60

0,60

silové kabely do plynovodní potrubí 2)

vodovodní sítě a přípojky tepelné sítě kabelovody stokové sítě a kanalizační přípojky potrubní pošta kolektor koleje tramvajové dráhy

0,40 0,30 0,10

0,40 0,70 0,30

0,40 1,00 0,30

9 0,30 0,70 1,00

10 0,10 0,30 0,30 0,50

11 0,50 0,50 0,50 1,00

12 0,50 0,50 0,50

0,30

0,50

0,20

0,30

1,00

2,00

6)

0,80

11)

0,50

8)

13 5) 5) 5) 5)

Koleje tramvajové dráhy

0,40

0,60

9)

8 0,40 0,40 0,40 0,40

Kolektor

0,40

7 0,60 0,60 0,60

14 1,00 1,00 1,00 1,00

10)

0,40

0,40

0,40

0,40

0,40

0,40

0,40

0,50 12)

0,50

0,40

1,00 12)

0,40

0,40

1,20

0,60 9)

0,40

0,40

0,40

0,50

0,50

1,00

1,00

0,40

1,00

1,20

0,60 0,30

0,60 0,30 0,30

0,50 0,30 0,20

0,60 0,30 0,30

1,20 1,20 1,20

0,30

0,30 14)

1,20

0,30

1,20 1,20

0,80

7) 8)

0,30 0,10 0,80 3) 0,30 4) 0,80 3) 0,30 4) 0,80 7) 8)

6 0,40 0,40 0,40 0,40

Potrubní pošta

do 0,005 MPa

sdělovací kabely

0,50

4)

Stokové sítě a kanalizační přípojky

0,80 3) 0,30 4)

6)

5 3)

Kabelovody

0,80 3) 0,30 4)

0,05 0,15 0,20 0,20

4 0,20 0,20 0,20

Tepelné sítě

0,30 3) 0,10 4)

15)

do 0,4 MPa

3 0,20 0,20 0,20 0,20

1 1 kV 10 kV 35 kV 220 kV

Plynovodní potrubí 2) do 0,005 MPa

35kV

2 0,15 0,15 0,20 0,20

1 kV

10 kV

Druh sítí

220 kV

Silové kabely do

Vodovodní sítě a přípojky

Sdělovací kabely

Tabulka A.1 - Nejmenší dovolené vodorovné vzdálenosti při souběhu podzemních sítí v m 1)

0,40 6)

2,00 0,50

0,40 11)

0,80 0,30

0,50

0,50

0,50

1,00

0,50

0.50

0,50

0,50

0,50 8)

5)

5)

5)

5)

1,00

1,00

1,00

1,00

0,20 0,30 1,00

12)

0,50 0,50 0,40 1,00

12)

0,40 0,40 1,20

0,60

13)

0,50 0,50 1,00

1,00 0,60

0,30

1,00

0,60

0,30

0,30

0,40 1,00 1,20

0,50 0,60 1,20

0,30 0,30 1,20

0,20 0,30 1,20

1,00

13)

Zdroj: ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení (9.1994); Změna: Z1 (1.1996), Z2 (1.1998), Z3 (8.1999), Z4 (7.2003)

0,30 14)

0,30 1,20

0,30 1,20

1,20


ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení Příloha A (normativní)

Tabulka A.1 - vysvětlivky 1) Vzdálenosti se měří mezi vnějšími povrchy kabelů, potrubí, stok, ochranné konstrukce, nebo kolejnice bližší k vedení. 2) Pro nejmenší vzdálenosti mezi povrchy vysokotlakého plynovodního potrubí a ostatních sítí technického vybavení platí ČSN 38 6410. Pro vysokotlakou přípojku do regulační stanice se vzdálenosti podle tabulky 5 ČSN 38 6410 zkracuji v pol. 2, 3, 4 a 7 na polovinu. Plynovody provedené z IPE - viz technická pravidla COPZ G 702 01. 3) Nechráněné. 4) V technickém kanálu nebo betonových chráničkách. Podle ustanovení ČSN 33 3300. 5) Až k vnějšímu líci stavební konstrukce. 6) Vzdálenost musí být po dohodě s výrobcem kabelu kontrolována výpočtem. 7) Sdělovací kabel v betonové chráničce zalité asfaltem, délka přesahu chráničky 1500 mm na každé straně od místa ukončení souběhu. Je-li vzdálenost obou souběžných kabelů větší než 1500 mm, ochranné opatření odpadá. 8) Nebezpečné vlivy vedení vn, vvn a zvn musí být kontrolovány výpočtem podle ČSN 33 2160. 9 ) Protikorozní opatření nutno projednat se správcem plynovodu individuálně. 10) Spojové kabely se kladou navzájem volně vedle sebe. Spojové kabely a kabely DR se kladou navzájem ve vzdálenosti 70 mm. 11 ) Platí pro souběh tepelně nechráněných kabelů a vodních tepelných vedení. Při tepelně chráněných kabelech možno snížit na 300 mm. Dlouhé souběhy nutno kontrolovat výpočtem. Pro souběh parních tepelných vedení s tepelně nechráněnými kabely platí vzdálenost 2000 mm; při kabelu tepelně chráněném, v souběhu délky do 200 m, možno snížit na 800 mm. 12) Při souběhu obou vedení lze vzdálenost snížit po dohodě se správci vedení na 400 mm. 13) Po přešetření teplotních poměrů možno snížit až na 600 mm. 14) Nejsou-li stoky pode dnem kolektoru (podle článku 82 ČSN 73 6701:1983). 15) Mezi trakčními kabely různé polarity musí být vzdálenost nejméně 0,15 m. 16) Pro bezvýkopové technologie platí ZMĚNA Z1 a ZMĚNA Z4 této normy. Zdroj: ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení (9.1994); Změna: Z1 (1.1996), Z2 (1.1998), Z3 (8.1999), Z4 (7.2003)


ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení Příloha A (normativní)

1 kV

10 kV

35kV

220 kv

Sdělovací kabely

do 0,005 MPa

do 0,4 MPa

Vodovodní sítě a přípojky

Tepelné sítě

Kabelovody

Stokové sítě a kanalizační přípojky

Potrubní pošta

Kolektor

Koleje tramvajové dráhy

Tabulka A.2 - Nejmenší dovolené svislé vzdáleností při křížení podzemních sítí v m 1)

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

Silové kabely do Druh sítí

Plynovodní potrubí 2)

silové kabely do

2)

1 kV

0,05

0,15

0,20

0,20

0,30 4) 0,10 5)

0,10 6)

0,10 6)

10 kV

0,15

0,15

0,20

0,20

0,80 4) 0,30 5)

0,10 6)

0,20 6)

35 kV

0,20

0,20

0,20

0,25 9)

0,80 4) 0,30 5)

0,10 6)

0,20 6)

220 kV

0,20

0,20

0,25

0,50 10) 11) 12)

0,30 13)

0,70 13)

0,30 0,10 5)

0,80 0,30 5)

0,25 9) 0,80 4) 0,30 5)

do 0,005 MPa

0,10 6)

0,10 6)

0,10 6)

do 0,4 MPa

0,10 6)

0,20 6)

0,20 6)

0,40 4) 0,20 5) 0,30 7) 0,10

0,40 4) 0,20 5) 0,50 7) 0,30

0,40 4) 0,20 5) 0,50 7) 0,30

0,30

0,30

0,30 8)

1,00

4)

plynovodní potrubí 2)

sdělovací kabely

vodovodní sítě a přípojky tepelné sítě 3) kabelovody stokové sítě a kanalizační přípojky potrubní pošta kolektor koleje tramvajové dráhy

4)

0,40 0,20 5) 0,40 4) 0,20 5) 0,40 4) 0,20 5) 0,40

0,30 7)

0,10

0,30

0,3

8)

1,00

0,50 7)

0,30

0,30

0,3

8)

1,00

0,50 7)

0,30

0,50

0,3

8)

1,00

1,00

0,30

0,50

0,30 10) 12)

8)

1,30

0,10

0,20

0,20

0,10

1,00 5)

4)

14)

0,10

0,10

0,20

0,50 0,15 5)

0,30 13)

0,10

0,10

0,10

0,15

0,10 15)

0,10 15)

0,50 16)

0,10

0,10 15)

1,00

0,70 13)

0,10

0,10

0,10

0,15

0,10 15)

0,10 15)

0,50 16)

0,10

0,10 15)

1,00

0,40

0,20

0,15

0,15

0,20 17)

0,20 17)

0,10

0,30

0,20 17)

1,50

1,00 0,30

0,50 4) 0,15 5) 0,10

0,10 15) 0,10 15)

0,10 15) 0,10

0,20 17) 0,20 17)

0,15 0,15

0,10 0,10

0,20 0,20

0,20 0,20

1,00 1,00

0,50

0,50

0,20

0,50 16)

0,50 16)

0,10

0,10

0,10

0,30

0,10

0,30

0,30

0,30 10) 12)

8)

8)

8)

0,20 0,10

1,00

1,00

1,30

0,20 0,20 1,00

0,20 0,20 1,00

0,50

10) 11) 12)

1,00 5)

0,10

0,10

0,30

0,10 15) 1,00

0,10 15) 1,00

0,20 17) 1,50

Zdroj: ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení (9.1994); Změna: Z1 (1.1996), Z2 (1.1998), Z3 (8.1999), Z4 (7.2003)

0,30 0,10

0,20 0,20 1,00

1,00

1,00 1,00


ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení Příloha A (normativní)

Tabulka A.2 - vysvětlivky 1) Vzdálenosti se měří mezi vnějšími povrchy kabelů, potrubí, stok, ochranné konstrukce, nebo kolejnice bližší k vedení. 2) Plynovody provedené z IPE: viz technická pravidla COPZ G 702 01 - Plynovody a přípojky z polyethylenu. Pro nejmenší vzdálenosti mezi povrchy vysokotlakého plynovodního potrubí a ostatních sítí technického vybavení platí ČSN 38 6410. Pro vysokotlakou přípojku do regulační stanice se vzdálenosti podle ČSN 38 6410 tabulka 5 zkracují v položkách 2, 3, 4 a 7 na polovinu. 3) Vzdálenosti platí pro vodní tepelná vedení. Pro parní tepelná vedení je nutné vzdálenost stanovit tak, aby byly splněny podmínky či. 4.7.3. Pro křížení parního tepelného vedení se sdělovacími kabely se vzdálenost zvětšuje u chráněných kabelů na 250 mm. 4) Nechráněné. 5) V technickém kanálu nebo betonových chraničkách podle ustanovení ČSN 33 3300. 6 ) Kabel v chráničce přesahující plynovod na každou stranu o 1000 mm. Pro kabel bez ochranného krytu se zvětšují vzdálenosti takto: při křížení ntl plynovodu s kabely do 35 kV na 400 mm, při křížení stl plynovodu s kabely do 10 kV na 1000 mm, s kabely do 35 kV na 1500 mm. 7) Při uložení v chráničce možno přiměřeně snížit. 8 ) Až k vnějšímu líci stavební konstrukce. 9) Kabel nižšího napětí uložen v chráničce. 10) Kabely vvn uloženy v chráničce přesahující místo křížení na každou stranu o 2000 mm. 11 ) Sdělovací kabely uloženy v betonových žlabech apod., zalitých asfaltem v délce přesahující místo křížení na obě strany minimálně 2000 mm. 12) Vlivy kabelu vvn na sdělovací vedení kontrolovat výpočtem podle ČSN 33 2160. 13) Kabely vvn uloženy pod plynovodem v chraničkách zasypaných vrstvou písku tloušťky nejméně 300 mm a pokrytou 2 vrstvami ochranných krycích desek, v délce přesahující místo křížení nejméně 1000 mm u ntl plynovodu a 2000 mm u stl plynovodu. Se správcem plynovodu projednat individuální protikorozní opatření. 14) Spojové kabely navzájem ve vzdálenosti 300 mm, spojové kabely a kabely DR ve vzdálenosti 700 mm. 15) Je-li tepelné vedení v ochranném tělese se vzduchovou mezerou nebo jde-li o kabelovod či kolektor, nutno plynovod opatřit chráničkou přesahující druhé vedeni na každou stranu o 1000 mm. 16) Křižuje-li plynovod stokové potrubí v menší vzdálenosti než 500 mm, minimálně však 150 mm, opatří se plynovod z kovu trojnásobnou izolací přesahující stokové potrubí na každou stranu o 1000 mm a je-li plynovod z LPE, chráničkou. 17) Je-li vodovodní potrubí uloženo pod tepelným vedením, kabelovodem či kolektorem, musí být opatřeno ochranným krytem. Jinak nejmenší vzdálenost vodovodniho potrubí musí být 350 mm. 18) Pro bezvýkopové technologie platí ZMĚNA Z1 a ZMĚNA Z4 této normy. Zdroj: ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení (9.1994); Změna: Z1 (1.1996), Z2 (1.1998), Z3 (8.1999), Z4 (7.2003)


ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení Příloha B (normativní)

Tabulka B.1 - Nejmenší dovolené krytí podzemních sítí Nejmenší krytí v m1)

Druh sítí Silové kabely

Chodník 2)

Vozovka 3)

Volný terén4)

do 1 kV

0,35

1,00

0,35/0,70 5)

do 10 kV

0,50 6)

1,00

0,70

do 35 kV

1,00

1,00

1,00

do 220 kV

1,30

1,30

1,30

0,40

0,90 7)

0,60

0,50

7)

0,60/0,90 8)

10) 16) 17)

0,60

16) 17)

1,00

15)

0,80 11)

Sdělovací kabely - místní - dálkové - optické

- místní - dálkové

Plynovodní potrubí Vodovodní sítě Tepelné sítě Kabelovody Stokové sítě a kanalizační přípojky Potrubní pošta Kolektor 1)

0,40

0,90

9) 16) 17)

0,50

16) 17)

0,80

0,50 0,60

1,20

11)

1,00 až 1,60 14)

0,90

1,00 12)

1,50

1,00 až 1,60 12)

1,00 13)

0,50

1,00

0,60

Podle místních podmínek-doporučuje se min 1,00

1,80

1,00

0,70

1,00

0,70

0,50

1,00

13)

0,50

Vzdálenosti se měří mezi vnějšími povrchy kabelů, potrubí a ochranné konstrukce.

2)

Do léto kategorie patří všechny pásy přidruženého prostoru, které neslouží provozu nebo stání vozidel. 3) Do této kategorie patří všechny pásy a pruhy pro provoz a stání vozidel. Krytí je nutné přizpůsobit konstrukci vozidel. 4) Mimo souvislou zástavbu. 5) Kabely bez ochrany proti mechanickému poškozeni podle ČSN 34 1050:1970, obrázek 1b. 6)

Pří rekonstrukci elektrorozvodných zařízení na vyšší provozní napětí lze u již uložených kabelů 3 kV až 6 kV snížit na nezbytnou dobu jejich krytí až na 0,35 m. 7) U rychlostních komunikaci nejméně 1,20 m. 8) Koaxiální kabely. 9) Při společné pokládce dálkového a místního optického kabelu (trubek) je minimální krytí 0,5 m. 10) U rychlostních komunikaci a silnic I. Třídy je krytí 1,2 m. 11) Krytí plynovodu do 0,4 MPa lze snížit podle ČSN 38 6413. Podle místních podmínek s využitím ustanovení ČSN 75 5401 a ČSN 75 5402 o závislosti hloubky uložení na tepelně izolačních schopnostech půdy a jmenovité světlosti potrubí. 13) V odůvodněných případech i méně. 14) U povrchových kabelovodů místní sítě možno snížit až na 0,40 m. 12)

15)

V technicky zdůvodněných případech z důvodů překážky v trase potrubi lze se souhlasem plynárenského podniku, silničního správního orgánu a správce komunikace snížit krytí plynovodů do přetlaku 0,4 MPa, vedených v zastavěném územi měst a obcí na 0,60 m. 16) Pro bezvýkopové technologie platí ZMĚNA Z1 a ZMĚNA Z4 této normy. 17) Optické kabely položené bezvýkopovou technologii mají nejmenší dovolené krytí 0,08 m. Zdroj: ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení (9.1994); Změna: Z1 (1.1996), Z2 (1.1998), Z3 (8.1999), Z4 (7.2003)


ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení Příloha C (normativní)

x nejmenší dovolená vodorovná vzdálenost mezi vedeními (čl. 4.1.9 tabulka A.1) y nejmenší dovolená vzdálenost silových kabelů od stavebního objektu (podle ČSN 34 1050) z nejmenší dovolená vzdálenost plynovodu od stavebního objektu (podle ČSN 38 6410, ČSN 38 6413) 1) Prostor pro přípojky 2) Menši krytí u nízkotlakých a středotlakých plynovodů než 0,8 m je dovoleno jen po projednání s plynárenským podnikem 3) Nejmenší kryti podle místních podmínek v rozmezí 1,0 m až 1,6 m podle ustanovení ČSN 75 5401, ČSN 75 5402 4) Optimální krytí podle místn��ch podmínek v rozmezí 0,4 m až 1,2 m (viz ČSN 38 3360) 5) Nejmenší krytí pro kabely v zemi a povrchové kabelovody je 0,4 m, pro hloubkové kabelovody je 0,6 m 6) Největší doporučené krytí (kromě zvláštních případů) Stoky jsou umístěny podle stokové soustavy, podle místních podmínek a ČSN 73 6701. Při rovnoběžném vedení dešťové a splaškové stoky se hlouběji umisťuje zpravidla splašková stoka. 7) Možná poloha optického kabelu bezvýkopové technologie MCS-Road apod. s jeho uložením do vybroušené drážky cca 10 mm široké a 100 mm hluboké u nejmenší dovolená vzdálenost okraje drážky pro trasu MCS-Road apod. od čáry regulace 0,5 m ú dtto od zájmového prostoru silových kabelů 0,3 m či od zájmového prostoru vedení jiného druhu 0,30 m v dtto od okraje uliční vpusti (jejího půdorysu) 0,3 m Zdroj: ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení (9.1994); Změna: Z1 (1.1996), Z2 (1.1998), Z3 (8.1999), Z4 (7.2003)


AKUSTIKA - Ochrana proti hluku v budovách a posuzování akustických vlastností stavebních výrobků - Požadavky Tabulka 1 - Požadavky na zvukovou izolaci mezi místnostmi v budovách Chráněný prostor (místnost příjmu zvuku) Požadavky na zvukovou izolaci Řádka Hlučný prostor (místnost zdroje hluku) Stropy Stěny Dveře

A. 1 B. 2 3 4

5

6 7 C. 8 D. 9 10 11 12 E. 13 14 F. 15 16 17 18 G. 19 20 21

R'w, DnT,w L' n,w,L' nT,w R'w, DnT,w [dB] [dB] [dB] Bytové domy, rodinné domy - nejméně jedna obytná místnost bytu Všechny ostatní obytné místnosti téhož bytu 47 63 42 Bytové domy - obytné místnosti bytu 53 55 53 Všechny místnosti druhých bytů, včetně příslušenství 1) 1) 52 58 521) Společné prostory domu 52 55 52 (schodiště, chodby, terasy, kočárkárny, sušárny, sklípky apod.) Průjezdy, podjezdy, garáže, průchody, podchody Místnosti s technickým zařízením domu (výměníkové stanice, kotelny, strojovny výtahů, strojovny VZT, prádelny apod.) s hlukem: LA,max ≤ 80 dB

57

48

57

574)

484)

574)

625) 485) 80 dB < LA,max ≤ 85 dB Provozovny s hlukem LA,max ≤ 85 dB s provozem nejvýše do 22.00 h 57 53 s provozem i po 22.00 h 62 48 Provozovny s hlukem 85 dB < LA,max ≤ 95 dB 725) 385) s provozem i po 22.00 h Terasové nebo řadové rodinné domy a dvojdomy - obytné místnosti bytu Všechny místnosti v sousedním domě 57 48 Hotely a zařízení pro přechodné ubytování - ložnicový prostor ubytovací jednotky Všechny místnosti druhých jednotek 52 58 Společně užívané prostory 52 58 (chodby, schodiště) Restaurace a jiné provozy s provozem do 22.00 h 57 53 Restaurace a jiné provozy s provozem i po 22.00 h 62 48 (LA,max ≤ 85 dB)

322) 373) -

-

57 62

-

-

-

57

-

47

57

426) 32 277) -

62

-

45

A,max

Hlučné prostory (dílny, jídelny) LA,max ≤ 85 dB Velmi hlučné prostory (hudební učebny, dílny, tělocvičny) LA,max ≤ 90 dB

27

625)

Nemocnice, zdravotnická zařízení - lůžkové pokoje, ordinace, pokoje lékařů, operační sály apod. Lůžkové pokoje, ordinace, ošetřovny, operační sály, 52 58 478) komunikační a pomocné prostory (chodby, schodiště, haly) Hlučné prostory (kuchyně, technická zařízení budovy) 62 48 62 L ≤ 90 dB Školy a vzdělávací instituce - učebny, výukové prostory Učebny, výukové prostory Společné prostory, chodby, schodiště

Rw [dB]

27 -

52

58

47

52

58

47

55

48

52

-

609)

489)

579)

-

63

37

27

58

45

32

58

52

37

Administrativní a správní budovy, firmy - kanceláře a pracovny Kanceláře a pracovny s běžnou administrativní činností, chodby, pomocné prostory 47 Kanceláře a pracovny se zvýšenými nároky, pracovny vedoucích pracovníků 10) 52 Kanceláře a pracovny pro důvěrná jednání nebo jiné činnosti 52 vyžadující vysokou ochranu před hlukem 10)

Zdroj: ČSN 73 0532 Akustika - Ochrana proti hluku v budovách a posuzování akustických vlastností stavebních výrobků Požadavky (2.2010)

32 277)


VYSVĚTLIVKY 1) Požadavek se vztahuje pouze na starou, zejména panelovou výstavbu, pokud neumožňuje dodatečná zvukově izolační opatření. 2) Platí pro vstupní dveře z chodby do předsíně (vstupní haly) bytu, je-li chráněný prostor místností oddělen dalšími dveřmi. 3) Platí pro vstupní dveře z chodby přímo do chráněné obytné místnosti bytu. 4) Kromě splnění stanovených požadavků na vzduchovou a kročejovou neprůzvučnost mohou být nutná další opatření, kdy je nutné stroje a zařízení uložit, zavěsit či upravit tak, aby nedocházelo k šíření a přenosu zvuku konstrukcí (vibracemi) a instalacemi (rozvody médií, šachtami aj.) a k překročení hygienických limitů hluku ve vnitřních chráněných prostorech. V prokázaných případech, kdy zařízení nebude zdrojem hluku a vibrací, lze požadavky snížit o 5 dB. V opodstatněných případech se doporučuje provést předběžné posouzení pomocí akustické studie. 5) Kromě splnění stanovených požadavků na vzduchovou a kročejovou neprůzvučnost mohou být nutná další opatření, kdy je nutné stroje a zařízení uložit, zavěsit či upravit tak, aby nedocházelo k šíření a přenosu zvuku konstrukcí (vibracemi) a instalacemi (rozvody médií, šachtami aj.) a k překročení hygienických limitů hluku ve vnitřních chráněných prostorech. Místnosti s provozním hlukem s dominantním obsahem nízkých kmitočtů nebo s tónovými složkami (např. hlučné strojovny, diskotéky apod.) se zásadně nedoporučuje situovat do blízkostí bytových jednotek. Zejména přenos nízkých kmitočtů nelze v běžných obytných budovách účinně omezit. V odůvodněných případech je nezbytné provést posouzení pomocí akustické studie. Provozovny s hlukem LAmax > 95 dB se nemají umisťovat do obytných budov. 6) Platí pro spojovací dveře mezí samostatnými ubytovacími jednotkami (např. dvojité nebo zádveří). 7) Platí pro vstupní dveře, je-li chráněný prostor oddělen předsíní nebo zádveřím s dalšími dveřmi. 8) U stěn s prosklenými částmi, přes které je nutný vizuální kontakt lze požadavek snížit o 5 dB a u celoplošných zasklení až o 10 dB (např. operační sály, JIP). 9) Vzhledem k možnému přenosu nízkých kmitočtů mohou být nutná další opatření. Situace obvykle vyžaduje individuální posouzení. 10) Požadavky platí rovněž mezi uvedenými pracovnami a přilehlými chodbami, popř. pomocnými prostory.


POZNÁMKY Hlučné místnosti příslušenství bytu, zejména WC, koupelny a kuchyně by zásadně neměly být situovány vedle 1 chráněných místností (např. ložnic) jiných bytů. Hlučné místnosti s technickým zařízením domu by rovněž neměly být situovány v sousedství obytných místností. Zařízení TZB musí splňovat požadavky na nejvyšší povolené emisní hodnoty akustického tlaku a vibrací, pokud jsou stanoveny v technických normách nebo předpisech, viz např. ČSN 27 4210 pro výtahy. Tabulka 1 v řádcích 2 a 8 nestanovuje explicitně požadavky na dělicí konstrukce mezi příslušenstvím cizích bytů 2 (chodby, koupelny, WC, šatny, apod.) a v řádcích 3 až 7 mezi společnými, technickými nebo provoznímí prostory domu a příslušenstvím bytu. Je však požadováno, aby tyto konstrukce nebyly záměrně oslabovány a byly konstruovány stejným způsobem jako mezibytové stěny a stropy mezi obytnými místnostmi cizích bytů. Příslušenství bytu často tvoří oddělovací zóny mezi chráněnými místnostmi bytů. U místností sociálního a zdravotního vybavení, společných instalačních šachet, rozvodů VZT, světlíků, chodeb, schodišť, výtahů, technických místností apod., může docházet ke zhoršeni zvukové izolace vlivem vedlejších cest šíření zvuku. Musí být proto učiněna taková technická opatření, která zabezpečí, že zvuková izolace vůči místnostem příslušenství bytu se nezhorší více než o 5 dB oproti požadavkům, které stanovuje tabulka 1 vůči obytným místnostem. To platí také např. mezi chodbou (schodištěm) domu a vstupní halou nebo chodbou bytu. 3 V případě společné stény s dveřmi mezi sousedícími prostory se požadavek na stěnu R'w vztahuje vždy pouze na plnou část stěny (bez dveří). Současně píatí požadavek na dveře Rw, který je uveden zvlášť. Pokud je zvoleno dispoziční řešení, kdy vstupní místnost je chráněnou místností, je nutné si uvědomit, že nebude na stejném stupni ochrany jako ostatní vnitřní místnosti. V případě nepřímého sousedství pres další místnost nebo prostor (např. předsíň), se uplatní celkový obecný požadavek mezi místnostmi DnT, w, bez ohledu na cesty přenosu zvuku. 4

5

6 7 8

9 10

Při kontrole splnění požadavků u složené stěny na stavbě nelze běžnými postupy měřit zvlášť R'w plné částí stěny a Rw dveří. Doporučuje se proto měřit stavební neprůzvučnost R'wce!é složené stěny včetně dveří a tento výsledek porovnat s vypočteným celkovým požadavkem, který se stanoví z dílčích požadavků R'w na plnou část stěny a Rw na dveře, určené dle tabulky 1 a z velikosti jejich ploch. Celkový požadavek na složenou stěnu se vypočte podle vztahu: R'w(1 + 2) = 10lg(S1 +S2) - 10lg(S110-0,1Rw(1) + S210-0,1Rw(2)) kde je celkový požadavek v dB na složenou stěnu s dveřmi o ploše S=S1+S2 v m2; Rw(1 +2) R'w(1) = R'w požadavek na plnou část stěny dle tabulky 1, o ploše S1 v m2; R'w(2) = Rw - 2 požadavek v dB na dveře dle tabulky 1, o ploše S2 v m2. Plocha S2 se určí jako plocha dveřního otvoru včetně zárubně. Snížení hodnoty požadavku o 2 dB je předpokládáno vlivem vedlejších cest, při správně osazených a seřízených dveřích s funkčním těsněním a prahem. Nášlapná vrstva tvořená volně položenou podlahovinou (kobercem apod.) se nesmí používat při prokazování splnění požadavků na kročejovou neprůzvučnost. Podlahovinu lze zahrnout do hodnocení pouze v těch případech, kdy je nedílnou součástí stavby, např. lepené PVC, koberec nebo jiné speciální povrchy pevně spojené se stropní konstrukcí. Požadavky na zvukovou izolaci se přiměřeně vztahují i na obdobné situace zde neuvedené, např. pro rodinné domy s více byty. Požadavky platí ve směru šíření zvuku. Při horizontálním šíření zvuku mezi dvěma místnostmi v jednom podlaží se použijí požadavky R'w, DnT ,w pro stěny a L'nT ,w pro stropy. Při vertikálním nebo diagonálním šíření zvuku mezi dvěma podlažími se použijí požadavky pro stropy. Požadavky platí rovněž mezi uvedenými pracovnami a přilehlými chodbami, popř. pomocnými prostory.


TEPELNÁ TECHNIKA - Požadavky na součinitel prostupu tepla Tabulka 3 - Požadované a doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla pro budovy s převažující návrhovou vnitřní teplotou Θ im v intervalu 18 °C až 22 °C v četně

Popis konstrukce

Stěna vnější Střecha strmá se sklonem nad 45° Střecha plochá a šikmá se sklonem do 45° v četně Strop s podlahou nad venkovním prostorem Strop pod nevytápěnou půdou (se střechou bez tepelné izolace) Stěna k nevytápěné půdě (se střechou bez tepelné izolace) Podlaha a stěna vytápěného prostoru přilehlá k zemině 4), 6) Strop a stěna vnitřní z vytápěného k nevytápěnému prostoru Strop a stěna vnitřní z vytápěného k temperovanému prostoru Strop a stěna vnější z temperovaného prostoru k venkovnímu prostředí Podlaha a stěna temperovaného prostoru přilehlá k zemině 6) Stěna mezi sousedními budovami 3) Strop mezi prostory s rozdílem teplot do 10 °C v četně Stěna mezi prostory s rozdílem teplot do 10 °C v četně Strop vnitřní mezi prostory s rozdílem teplot do 5 °C v četně Stěna vnitřní mezi prostory s rozdílem teplot do 5 °C v četně Výplň otvoru ve vnější stěně a strmé střeše, z vytápěného prostoru do venkovního prostředí, kromě dveří Šikmá výplň otvoru se sklonem do 45°, z vytáp ěného prostoru do venkovního prostředí Dveřní výplň otvoru z vytápěného prostoru do venkovního prostředí (včetně rámu) Výplň otvoru vedoucí z vytápěného do temperovaného prostoru Výplň otvoru vedoucí z temperovaného prostoru do venkovního prostředí Šikmá výplň otvoru se sklonem do 45° vedoucí z temperovaného p rostoru do Lehký obvodový plášť (LOP), hodnocený jako smontovaná sestava včetně nosných prvků, s poměrnou plochou průsvitné výplně otvoru f w ≤ 0,50 f w = A w / A , v m2/m2, kde A je celková plocha lehkého obvodového pláště (LOP), v m2; A w plocha průsvitné výplně otvoru sloužící převážně k osvětlení

f w > 0,50

Součinitel prostupu tepla [W/(m2·K)] Požadované Doporučené Doporučené hodnoty hodnoty hodnoty pro pasivní budovy U N,20 U rec,20 U pas,20 těžká: 0,25 1) 0,18 až 0,12 0,30 lehká: 0,20 0,30 0,20 0,18 až 0,12 0,24 0,16 0,15 až 0,10 0,24 0,16 0,15 až 0,10 0,30 0,20 0,15 až 0,10 těžká: 0,25 1) 0,18 až 0,12 0,30 lehká: 0,20 0,45 0,30 0,22 až 0,15 0,60 0,40 0,30 až 0,20 0,75 0,50 0,38 až 0,25 0,75 0,50 0,38 až 0,25 0,85 0,60 0,45 až 0,30 1,05 0,70 0,5 1,05 0,70 1,30 0,90 2,20 1,45 2,70 1,80 1,50 2)

1,20

0,8 až 0,6

1,40 7)

1,10

0,90

1,70 3,50 3,50 2,60

1,20 2,30 2,30 1,70

0,90 1,70 1,70 1,40

0,2 + f w

0,15 + 0,85·f w

0,3 + 1,4·f w

0,7 + 0,6·f w

interiéru včetně příslušných částí rámu v LOP, v m2 Kovový rám výplně otvoru 1,80 1,00 Nekovový rám výplně otvoru 5) 1,30 0,90 - 0,70 Rám lehkého obvodového pláště 1,80 1,20 POZNÁMKY 1) Pro jednovrstvé zdivo se nejpozději do 31.12.2012 připouští hodnota 0,38 W/(m2·K). 2) Nejpozději do 31.12.2012 se připouští hodnota 1,70 W/(m2·K). 3) Nemusí se vždy jednat o teplosměnnou plochu, ovšem s ohledem na postup výstavby a možné změny způsobu užívání se zajišťuje tepelná ochrana na uvedené úrovni. 4) V případě podlahového a stěnového vytápění se do hodnoty součinitele prostupu tepla započítávají pouze vrstvy od roviny, ve které je umístěno vytápění, směrem do exteriéru. 5) Platí i pro rámy využívající kombinace materiálů, včetně kovových, jako jsou například dřevo-hliníkové rámy. 6) Odpovídá výpočtu součinitele prostupu tepla podle ČSN 73 0540-4 (tj. bez vlivu zeminy), nikoli výslednému působení podle ČSN EN ISO 13370. 7) Nejpozději do 31.12.2012 připouští hodnota 1,50 W/(m2·K). DOPLNĚNÍ U budov s odlišnými vytápěnými zónami ve smyslu ČSN EN ISO 13790 se požadavky stanovují pro každou vytápěnou zónu samostatně podle převažující návrhové vnitřní teploty vytápěné zóny. POZNÁMKA Při návrhu a ověření konstrukcí se doporučuje uvažovat i předvídatelné změny v užívání budovy, a tím i změny převažujících teplot apod. Sousední vytápěné byty se považují za prostory s rozdílem teplot do 5 °C v četně. Sousední neužívané byty a neužívané provozovny se považují za prostory nevytápěné. Sousední občasně vytápěné byty a občasně vytápěné provozovny se považují za prostory temperované podle tabulky 3. POZNÁMKA Rozhodnutí, zda se jedná o temperovaný nebo nevytápěný prostor, se má udělat co nejblíže skutečnosti nebo podle očekávaného způsobu užívání v souladu s projektovou a další dokumentací. Odpovídající informace musí být uvedena v protokolu k výpočtovému hodnocení budovy podle této normy. Zdroj: ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov - Část 2: Požadavky (10.2011); Změna Z1 (4.2012)


Školy, predškolní, školská a tělovýchovná zařízení Nejmenší světlé výšky místností a prostorů Mateřské školy a speciální mateřské školy Mateřské školy a speciální mateřské školy, pokud je dodržena kubatura a) vzduchu 12 m3 na jedno dítě je možné snížení na Základní, střední, vyšší a speciální školy Základní, střední, vyšší a speciální školy, při dodržení všech podmínek b) denního osvětlení na pracovní plochy je možné snížení, pokud je dodržena kubatura vzduchu 5,3 m3 na jednoho žáka Tělocvičny rozměrů 12 x 18 m a 12 x 24 m c) Tělocvičny rozměrů 18 x 30 m a větších d) Šatny Minimální šířky dveří Ve výukových prostorách U tělocvičen musí být alespoň jedny dveře

3 000 mm 2 500 mm 3 300 mm 3 000 mm 6 000 mm 7 000 mm 2 500 mm

900 mm 1800 x 2100 mm

Dveře Ve všech předškolních zařízeních, základních školách a ve školách speciálních nesmí být používány dveře kývavé nebo turniketové. Zasklená dveřní křídla musí být opatřena bezpečnostním sklem. U všech předškolních zařízení nesmí být spodní třetina dveří zasklívána. Šířky chodeb Nejmenší světlá šířka chodby ve školách musí být , jsou-li výukové prostory umístěny po obou stranách chodby Nejmenší světlá šířka chodby ve školách musí být , jsou-li výukové prostory jen na jedné straně chodby Slouží-li tato chodba jako hlavní komunikační spojení Světlá šířka chodby u všech předškolních zařízení

≥ 3 000 mm ≥ 2 200 mm ≥ 3 000 mm ≥ 1 200 mm

Šatny žáků V budově každé školy, předškolního, školského a tělovýchovného zařízení musí být zřízeny šatny žáků. Prostory šaten musí být osvětlené a větrané. Odkládání oděvu pedagogických a nepedagogických pracovníků se musí řešit odděleně od šaten žáků. Záchody a umývárny Samostatná místnost se záchodovou mísou a umývárny u předškolních zařízení musí být přístupné ze šatny a denních místností dětí. Samostatná místnost se záchodovou mísou a umývárny u speciálních škol musí být umísťovány a zřizovány podle stupně a charakteru postižení žáků. Zdravotechnika Ve výukových prostorách musí být umístěn alespoň jeden výtok pitné vody. Pokud je zavedena teplá voda, pak u výtoků v dosahu žáků nesmí mít teplotu vyšší než 45 °C. Zdroj: VYHLÁŠKA 268/2009 Sb. ze dne 12. srpna 2009 o technických požadavcích na stavby (§ 49 Stavby škol, předškolních, školských a tělovýchovných zařízení)


Zdravotnické zařízení Obecné požadavky na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení 1. Zdravotnické zařízení musí z hlediska stavebně technických požadavků na prostory a jejich funkční a dispoziční uspořádání umožňovat funkční a bezpečný provoz. 2. Zdravotnické zařízení dále musí: a) tvořit provozně uzavřený a funkčně provázaný celek, b) být umístěno v nebytových prostorech splňujících obecné požadavky na výstavbu, c) mít zajištěnu dodvku pitné vody a dodávku teplé vody, pokud není zajištěn její ohřev na místě, d) mít zajištěn odvod odpadních vod, e) být vybaveno systémem přirozeného nebo umělého větrání a systémem vytápění, f) mít zajištěno připojení na veřejný rozvod elektrické energie, g) být vybaveno připojením k veřejné telefonní síti, a to pevné nebo mobilní, pokud není dále uvedeno jinak.

3. Prostory určené pro: a) manipulaci s bilogickým materiálem, b) provádění operačních výkonů, nebo c) provádění endoskopických výkonů s porušením integrity tělesného povrchu nebo se zvýšeným rizikem infekce, musí mít omyvatelný povrch stěn minimálně do výšky 180 cm a povrch nábytku a podlahy snadno čistitelné, omyvatelné a dezinfikovatelné, pokud není dále uvedeno jinak. Zdroj: VYHLÁŠKA 221/2010 Sb. ze dne 30. června 2010 o požadavcích na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení (Příloha č. 1)


Minimální světlé výšky

Vypracoval Josef Remeš Č. revize: 5.0

Administrativní budovy a prostory Administrativní budova je stavební objekt obsahující nejméně 50 % své užitkové plochy kanceláře. minimální • Kancelářské pracoviště doporučená Místní snížení výšky přípustné u komunikačních koridorů velkoprostorových, kombinovaných a flexibilních kanceláří a v buňkových kancelářích v jejich částech • zpravidla navazujících na chodbový trakt, vždy mimo vlastní pracovní plochu. Kancelářské pracoviště s vazbou na hotelové ubytování (hoteling) a na obytné prostory (domácí pracovny) v případě, že plocha kanceláře nepřesáhne 50 m2 a je zaručena • dostatečná výměna vzduchu a osvětlení. Zdroj: ČSN 73 5305 Administrativní budovy a prostory (4.2005) Čerpací stanice pohonných hmot Platí pro čerpací stanice kapalných pohonných hmot a zkapalněných ropných plynů. Prostory provozní, kancelářské a skladovací zařízení • Zdroj: ČSN 73 6060 Čerpací stanice pohonných hmot (9.2006)

≥ 2,70 m ≥ 3,00 m ≥ 2,50 m

≥ 2,60 m

≥ 3,00 m

Garáže (1) Světlá výška garáží a příjezdních ramp a rozměry vnitřních účelových komunikací a jednotlivých stání garáží jsou dány normovými hodnotami. Zdroj: VYHLÁŠKA 268/2009 Sb. ze dne 12. srpna 2009 o technických požadavcích na stavby (§ 47 Garáže) Jednotlivé a řadové garáže ≥ 2,10 m ≥ NVV + 0,20 m Světlá výška prostorů jednotlivých a řadových garáží musí být nejméně 0,20 m větší, než je výška nejvyššího projektem Alespoň jeden vjezd (výjezd) z ohrazeného pozemku řadových garáží musí splňovat požadavky požární bezpečnosti5). (světlá šířka 3,50 m, světlá výška 4,00 m). 5 ) ČSN 73 0802 ze 14. 11. 1975 Zdroj: ČSN 73 6057 Jednotlivé a řadové garáže. Základní ustanovení (4.1988); Změna: Z1 (2.2001) •

Světlá výška prostorů jednotlivých a řadových garáží

Hromadné garáže Garáže pro vozidla skupiny 1 s pohybem vozidel vlastní silou musí mít světlou (i • ≥ 2,10 m podchodnou) výšku Garáže pro vozidla skupiny 1 s mechanickou dopravou vozidel, kde obsluha nevstupuje ≥ NVV + 0,20 m na stání, stání pro karavany a garáže skupiny 2 a 3 musí mít světlou výšku o 0,20 m • větší než je výška nejvyššího projektem předpokládaného vozidla v garáži. Hygienická zařízení Světlá výška hygienických zařízení vestavěných v garáži může být stejná jako konstrukční výška celého objektu za předpokladu, že budou zajištěny potřebné mikroklimatické podmínky11). Místnosti pro provoz a administrativu V objektu garáží se podle požadavku provozu navrhují zpravidla: místnost pro vrátného, dozor nebo obsluhu, kancelář, pokladna, čekárna pro zákazníky, popř. s příslušenstvím apod. Podle provozu garáže je třeba navrhnout příjem vozidel při příjezdu a odbavení při odjezdu z garáže tak, aby časové ztráty byly co nejmenší a odbavení bylo pokud možno soustředěno do jednoho místa. Světlou výšku těchto místností stanoví ČSN 73 5305. Výjimečně může být světlá výška těchto místností snížena na stejnou konstruktivní výšku jako má celý objekt za předpokladu, že budou zajištěny potřebné mikroklimatické podmínky11). Zdroj: ČSN 73 6058 Hromadné garáže. Základní ustanovení (6.1988); Změna: a (10.1988); Změna: b (8.1989); Změna: Z3 (2.2001) Legenda zkratek: NVV = výška nejvyššího projektem předpokládaného vozidla


Obytné budovy Obytné místnosti bytových domů a) Obytné místnosti rodinných domů b) Obytné místnosti v podkroví Místnosti se zkosenými stropy nad nejméně 1/2 podlahové plochy místnosti, vymezenou pomyslnou rovinou, • protínající rovinu zkoseného stropu ve výšce 1 300 mm nad podlahou. SV prostoru pro vaření se navrhuje shodná se světlou výškou obytných místností dle a) a b). Prostory pro osobní hygienu a prostory pro umístění záchodové mísy SV výška pro osobní hygienu nebo prostoru pro umístění záchodové mísy má být • shodná se SV výškou obytných místností v témže podlaží. Prostory domovních komunikací • Vstupní prostor do bytu (prostor pod stropem je využit jako úložný prostor) • Místnosti pro ukládání odpadků a místnosti domovního vybavení části b) v bytových • domech Místnosti a prostory domovního vybavení v bytových domech, do kterých se vstupuje, • mohou mít (neplatí pro prádelny, Místnosti a prostory domovního vybavení rodinných domů, do sušárny a žehlírny) • kterých se vstupuje, musí mít (platí pro prádelny, sušárny a žehlírny) Zdroj: ČSN 73 4301 Obytné budovy (6.2004); Změna: Z1 (7.2005); Změna: Z2 (9.2009)

2,60 m 2,50 m 2,30 m

2,30 m

2,30 m 2,10 m 2,10 m ≥ 2,50 m ≤ 2,50 m ≥ 2,10 m ≥ 2,10 m ≥ 2,30 m

Rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci Hlavní schodiště a chodby • ≥ 2,10 m (4) U hlavních schodišť a u chodeb v rodinném domě a ve stavbě pro rodinnou rekreaci musí být nejmenší podchodná výška 2,10 m. Zdroj: VYHLÁŠKA 268/2009 Sb. ze dne 12. srpna 2009 o technických požadavcích na stavby (§ 40 Rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci)


Prostory určené pro práci § 46 Světlá výška prostor určených pro práci (1) Světlá výška prostoru určeného pro trvalou práci musí být při ploše a) do 20 m2 b) do 50 m2 c) od 51 m2 do 100 m2 d) od 101 m2 do 2 000 m2 e) více než 2 000 m2 Prostory trvalé práce (2) Světlá výška prostoru určeného pro práci se šikmým stropem při ploše do 20 m2, na kterém se vykonává trvalá práce, musí být nejméně nad polovinou podlahové plochy 2,30 m. Prostory určené pro pracovní činnost v odstavci 1 písm. b) až e) musí mít světlé výšky upravené v tomto ustanovení nejméně nad polovinou podlahové plochy. Světlá výška prostoru určeného pro práci, na kterém se vykonává práce výjimečně nebo po dobu kratší než 4 hodiny za směnu, nesmí být nižší než 2,10 m.

≥ 2,50 ≥ 2,60 ≥ 2,70 ≥ 3,00 ≥ 3,25

m m m m m

≥ 2,30 m

≥ 2,10 m

Prodejní prostor, kancelář a jiný podobný prostor určený pro práci (3) Světlé výšky uvedené v odstavci 1 písm. c) až d) mohou být v prodejním prostoru, kanceláři a v jiném obdobném prostoru určeném pro práci, v němž se vykonává práce zařazená do třídy I nebo IIa podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1 sníženy za předpokladu, že bude zajištěn pro každého zaměstnance objemový prostor podle § 47 odst. 1 písm. a) nebo b), bude vyloučeno oslňování zaměstnance a světlá výška nebude nižší než 2,60 m.

≥ 2,60 m

§ 47 Objemový prostor (1) Objemový prostor určený pro práci musí být pro jednoho zaměstnance při práci zařazené do tříd I nebo IIa podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky a) 12 m3 č. 1 při práci zařazené do tříd IIb, IIIa nebo IIIb podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, b) 15 m3 tabulky č. 1 při práci zařazené do tříd IVa, IVb nebo V podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, c) 18 m3 tabulky č. 1 (2) Objemový prostor podle odstavce 1 nesmí být zmenšen stabilním provozním zařízením. (3) Odstavce 1 a 2 se nevztahují na ovládací stanoviště a kabiny strojního zařízení, boxy pokladen a pracovní prostory obdobné povahy. Zdroj: NAŘÍZENÍ VLÁDY 361/2007 Sb. ze dne 12. prosince 2007, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci (§ 46 Světlá výška prostor určených pro práci; § 47 Objemový prostor) Sanitární zařízení (šatna, umývárna, sprcha, záchod) (1) Sanitárním zařízením pracoviště se rozumí šatna, umývárna, sprcha a záchod. Prostor sanitárního zařízení musí mít světlou výšku nejméně 2,30 m; pokud je jeho plocha větší než 30 m2, musí být nejméně 2,50 m. Provedení a vybavení sanitárního zařízení pracoviště musí odpovídat příslušné technické normě upravující požadavky na provedení a vybavení šaten, umýváren a záchodů (ČSN 73 4108 Šatny, umývárny a záchody). ≥ 2,30 m • do 30 m2 ≥ 2,50 m • od 31 m2 Zdroj: NAŘÍZENÍ VLÁDY 361/2007 Sb. ze dne 12. prosince 2007, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci (§ 54 Sanitární zařízení) Sauny •

Prohřívárna sauny (1) Prostor prohřívárny na jednu osobu musí být nejméně 2 m3. Světlá výška prohřívárny musí být nejméně 2,1 m.

≥ 2,10 m

Zdroj: VYHLÁŠKA 135/2004 Sb. ze dne 17. března 2004, kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch; Změna: 292/2006 Sb. (§ 26 Prohřívárna sauny)


Servisy a opravny motorových vozidel (autoservisy) (4) Světlé výšky místností a prostorů v čerpacích stanicích, servisech a opravnách motorových vozidel jsou dány normovými hodnotami. Zdroj: VYHLÁŠKA 268/2009 Sb. ze dne 12. srpna 2009 o technických požadavcích na stavby (§ 48 Servisy a opravny motorových vozidel, čerpací stanice pohonných hmot) Platí pro projektování nových a pro projektování stavebních změny nynějších autoservisů a opraven motorových vozidel. Pro projektování čerpacích stanic platí ČSN 73 6060 Čerpací stanice pohonných hmot. Prostory provozní (dílenské), kancelářské, skladovací a hygienické zařízení ≥ 3,00 m Prostory, kam zajíždějí vozidla vlastní silou, musí mít světlou výšku o 0,60 m větší než ≥ 3,00 m je výška vozidla, nejméně však 3,00 m provozní (dílenské), kancelářské, skaldovací a ≥ NVV + 0,60 m 57 hygienické zařízení Prostory, kde se vozidla při pracovních úkonech bez účasti zaměstnanců pohybují ≥ 2,10 m mechanicky (mechanizované linky), mohou mít světlou výšku jen o 0,30 m větší než je ≥ NVV + 0,30 m výška vozidla, nejméně však 2,10 m. Prostory, kde se vozidla zvedají na zvedacíh zařízeních, musí být nejméně o 1,80 m ≥ NVV + 1,80 m větší než je výška vozidla. 58 Zvedají-li se také pracovní plošiny, musí být nad pracovní plošinou v nejvyšší poloze ≥ 2,10 m světlá výška nejméne 2,10 m. 59 Nejmenší světlá výška v pomocném objektu čerpací stanice (kiosku) ≥ 2,60 m Orientační světlé výšky - příloha 5 Příloha 5 k čl. 57 a 58 Orientační světlé výšky provozních prostorů do nichž zajíždějí vozidla vlastní silou

Vozidlo

skupina

1 2 3

Světlé výšky prostoru [m] kde se vozidla kde se zvedají na podskupina vozidla zvedacíh nezvedají zařízeních 01 3,00 3,40 02 3,00 3,60 N1 3,40 4,60 N2 3,80 5,00 A 3,80 5,00 T 3,60 S 4,60 -

Pracovní jáma musí mít délku i hloubku podle rozměrů a druhu vozidel, kterým má Příloha 3 sloužit 52 Pracovní stání s podzemním pracovním prostorem - Podzemní pracovní prostor ≥ 2,40 m Orientační rozměry pracovních jam pro běžné druhy vozidel jsou uvedeny v příloze 3 - viz též čl. 96 normy. 51

Příloha 3 k čl. 51 Orientační rozměry pracovních jam

Vozidlo skupina podskupina 01 1 02 N1 2 N2 A T 3 S

Rozměry pracovní jámy [m] šířka délka hloubka 0,9 6,95 1,6 0,9 7,95 1,6 0,9 9,25 1,3 0,9 11,35 1,3 0,9 12,95 1,3 - x) - x) - x) x) x) - x)

- x) Pracovní jámy pro tato vozidla i pro vozidla, jejichž rozměry

Zdroj: ČSN 73 6059 Servisy a opravny motorových vozidel. Čerpací stanice pohonných hmot. Základní ustanovení; Změna: a (7.1991); Změna: Z2 (9.2006)


Stravovací služby (1) Pro jednoho zaměstnance musí být na pracovišti provozovny volná podlahová plocha nejméně 2 m2. Šíře volné plochy pro pohyb zaměstnance nemí být v žádném případě zúžena pod 1 m. (2) Světlá výška pracovišť, na kterých je vykonávána práce po dobu čtyř a více hodin, (dále jen "trvalá práce") musí být: a) při ploše méně než 50 m2 ≥ 2,60 m 2 b) při ploše méně než 100 m ≥ 2,70 m c) při ploše méně než 2 000 m2 ≥ 3,00 m 2 d) při ploše více než 2 000 m , nebo ≥ 3,25 m e) v místnostech se šikmými stropy alespoň nad polovinou podlahové plochy ≥ 2,30 m (3) Světlá výška pracovišť, na kterých je vykonávána práce po dobu kratší než 4 hodiny ≥ 2,10 m (4) Výšky uevedené v odstavci 2 písm. c) a d) mohou být sníženy o 0,25 m za předpokladu, že bude zajištěn pro každého zaměstnance na trvalé práci vzdušný prostor podle odstavce 5 (5) Na pracovištích musí na jednoho zaměstnance připadnout nejméně a) 12 m3 vzdušného prostoru při práci vykonávané vsedě, nebo b) 15 m3 vzdušného prostoru při práci vykonávané vestoje. (6) Související prostorové požadavky na pracoviště, na kterých nemohou být splněny normové hodnoty pro denní nebo sdružené osvětlení podle § 7, jsou: a) volná podlahová plocha pro jednoho zaměstnance musí být minimálně 5 m2 (mimo zařízení a spojovací cesty), prostory o celkové podlahové ploše menší než 50 m2 musí mít, pokud to technologie nevylučuje, zrakové spojení b) s prostorami sousedními okny, průhledy apod., na jednoho zaměstnance musí připadnout nejméně 20 m3 vzdušného prostoru při práci vykonávané vsedě; c) 25 m3 vzdušného prostoru při práci vykonávané vestoje. (7) Vzdušný prostor stanovený podle odstavce 5 a odstavce 6 písm. c) nesmí být zmenšen stabilními provozními zařízeními. Požadavky uvedené v odstavcích 1 až 5 neplatí pro kabiny strojního zařízení, boxy pokladen, pracovní prostory obdobné povahy a jiná zařízení stravovacích služeb uvedená v § 2 písm. c). Zdroj: VYHLÁŠKA 137/2004 Sb. ze dne 17. března 2004 o hygienických požadavcích na stravovací služby; Změna: 602/2006 Sb. (§ 4) Pozn.: § 4 definující světlu výšku pracovišť byl zrušen. Tzn. světlé výšky pro stravovací služby nejsou legislativou stanoveny. Šatny, umývárny a záchody Platí pro projektování sanitárních a pomocných zařízení v nových a stávajích objektech a projektování změn ve stávajících zařízení. Neplatí pro navrhování sanitárních a pomocných zařízení v budovách: a) obytných podle ČSN 73 4301; b) zdravotnických a léčebných provozů, kde hygienické zařízení přímo souvisí s procesem léčebné péče. Dále neplatí pro navrhování speciálních šaten, které vzhledem k provozu zařízení vyžadují zvláštní šetření. Šatny (věšákové šatny bez obsluhy) • ≥ 3,00 m Zdroj: ČSN 73 4108 Šatny, umývárny a záchody (9.1994); Změna: Z1 (2.1999) Školy, předškolní, školské a tělovýchovné zařízení Mateřské školy a speciálních mateřských školy 3,00 m a) Mateřské školy a speciálních mateřských školy, pokud je dodržena kubatura vzduchu 2,50 m 12 m3 na jedno dítě je možné snížení na Základní, střední, vyšší a speciální školy 3,30 m Základní, střední, vyšší a speciální školy, při dodržení všech podmínek denního b) osvětlení na pracovní plochy je možné snížení, pokud je dodržena kubatura vzduchu 3,00 m 5,3 m3 na jednoho žáka Tělocvičny rozměrů 12 x 18 m a 12 x 24 m 6,00 m c) Tělocvičny rozměrů 18 x 30 m a větších 7,00 m d) Šatny 2,50 m Zdroj: VYHLÁŠKA 268/2009 Sb. ze dne 12. srpna 2009 o technických požadavcích na stavby (§ 49 Stavby škol, předškolních, školských a tělovýchovných zařízení) Ubytovací zařízení Pokoj hosta • ≥ 2,60 m (4) Světlá výška pokoje hosta musí být minimálně 2,60 m. V části pokoje se šikmým stropem se do jeho plochy započítává plocha, jejíž světlá výška je nejméně 1,60 m. Plocha pokoje pod šikmým stropem může zaujímat nejvýše 30 % celkové plochy pokoje. Zdroj: VYHLÁŠKA 268/2009 Sb. ze dne 12. srpna 2009 o technických požadavcích na stavby (§ 43 Stavby ubytovacích zařízení)


Zdravotnické zařízení Provozní místnosti • ≥ 3,00 m Provozní místnosti, kdy charakter stávající stavby, v níž má být zdravotnické zařízení umístěno, neumožňuje technicky tuto výšku docílit (například při vestavování do • ≥ 2,50 m stávající budovy), je možno připustit světlou výšku nižší. Komunikace a vedlejší prostory ≥ 2,40 m • Zdroj: VYHLÁŠKA 49/1993 Sb. ministerstva zdravotnictví České republiky ze dne 21. prosince 1992 o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení. Změna: 51/1995 Sb.; Změna: 225/1997 Sb.; Změna: 184/1998 Sb.; Změna: 219/2006 Sb.; Změna: 558/2006 Sb. Pozn.: Vyhláška 49/1993 Sb. byla 30. června 2010 zrušena a nahrazena vyhláškou 221/2010 Sb. o požadavcích na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení, kde nejsou minimální světlé výšky již definovány. Ostatní prostory Světlá výška přístupové komunikace k výlezu ke komínové lávce • ≥ 1,70 m Světlá výška přístupové komunikace k vymetacímu otvoru a prostoru před ním • ≥ 1,70 m Světlá výška přístupové komunikace k čistícímu otvoru a prostoru před ním • ≥ 1,70 m Zdroj: ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody - Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv (10.2010) Upozornění Splnění minimální výšky je myšleno vyhovění předepsané hodnotě i v nejkritičtějších místech stavby, tzn. např. křížení VZT potrubí, spodní úrovně osvětlení, tepelných izolací atd. Při náročnějších technologických provozech nebo při vedení rozvodů (kanalizace, silnoproud, datové kabely, atd.) v části podhledu je vhodné uvažovat s rezervou, tzn. ke světlé výšce přičíst výšku konstrukce podhledu, dále výšku potřebnou pro rozvody a je třeba nezapomenout na výšku, potřebnou pro instalaci rozvodů nebo světel do podhledu.


SKLONY Převodní tabulka sklonů Sklon ve stupních Sklon v procentech [°] [%] 0,5 0,87 1,0 1,75 1,5 2,62 2,0 3,49 2,5 4,37 3 5,24 4 6,99 8,75 5 10,51 6 12,28 7 14,05 8 15,84 9 17,63 10 19,44 11 21,26 12 23,09 13 24,93 14 26,79 15 28,67 16 30,57 17 32,49 18 34,43 19 36,40 20 38,39 21 40,40 22 42,45 23 44,52 24 46,63 25 48,77 26 50,95 27 53,17 28 55,43 29 57,74 30 60,09 31 62,49 32 64,94 33 67,45 34 70,02 35 72,65 36 75,36 37 78,13 38 80,98 39 83,91 40 86,93 41 42 90,04 43 93,25 96,57 44 100,00 45

Sklon 1:x 1 : 114,59 1 : 57,29 1 : 38,19 1 : 28,64 1 : 22,90 1 : 19,08 1 : 14,30 1 : 11,43 1 : 9,51 1 : 8,14 1 : 7,12 1 : 6,31 1 : 5,67 1 : 5,14 1 : 4,70 1 : 4,33 1 : 4,01 1 : 3,73 1 : 3,49 1 : 3,27 1 : 3,08 1 : 2,90 1 : 2,75 1 : 2,61 1 : 2,48 1 : 2,36 1 : 2,25 1 : 2,14 1 : 2,05 1 : 1,96 1 : 1,88 1 : 1,80 1 : 1,73 1 : 1,66 1 : 1,60 1 : 1,54 1 : 1,48 1 : 1,43 1 : 1,38 1 : 1,33 1 : 1,28 1 : 1,23 1 : 1,19 1 : 1,15 1 : 1,11 1 : 1,07 1 : 1,04 1 : 1,00

Schema

Pomůcka: Sklon 2% znamená, že na jednom metru délky dojde k navýšení o 2 cm.

Zdroj: ČSN 73 1901 Navrhování střech – Základní ustanovení (2.2011)



malá Stavební příručka