téma
Geoinformatika pro krizové řízení R
ostoucí počet nepříznivých přírodních jevů a rozličných nehod a havárií s přímou spoluúčastí člověka je jednoznačným důvodem k zapojení geoinformačních technologií do jednotlivých fází krizového řízení. Účelem jejich nasazení je podpora správného a efektivního rozhodování v konkrétních situacích. Vzhledem k tomu, že prakticky veškeré události v kompetenci krizového řízení mají prostorový charakter, použití geoinformačních technologií je nevyhnutelná. Jinou stránkou takových událostí je skutečnost, že prostor jejich průběhu je rozmanitě vzdálený od místa rozhodování. Tuto vzdálenost pak musejí překlenout komunikační technologie. V případě krizového řízení tedy geoinformační a komunikační technologie tvoří účelný celek. GIS v nasazení Efektivnost opatření krizového řízení se měří rychlostí a správností opatření, které byla zvolena a nasazena k řešení konkrétní události. Proto je nutno včas rozvinout, formulovat, formalizovat a algoritmizovat relevantní procedury pro implementaci do počítačově podporovaných rozhodnutí v krizovém řízení vedoucí k vývoji takových produktů (návodů, řešení) a vizualizací, které podpoří uživatele na jednotlivých úrovních krizového řízení, počínaje managementem a jednotlivým občanem konče. Úkoly lze realizovat pouze na bázi interdisciplinární integrace údajů a poznatků o pří16 GeoBusiness | 4/2010
rodní, ekonomické a sociální stránce prostředí, kde nutno využít poznatky přírodních, technických a sociálních věd. Odlišné údaje a poznatky charakterizují skupiny aktivit a fungování krizového řízení v etapě: 1. preventivních opatření (hodnocení rizik – vytipování míst s největší pravděpodobností výskytu konkrétních nepříznivých jevů), 2. p lánování zásahů (modelování nepříznivého jevu v jeho rozličných alternativách – klasifikace způsobů a míst zásahu), 3. o perativního rozhodování (realizace zásahu – místa, času a způsobu, prezentace úkolů managementu a občanům), 4. následných krátkodobých a střednědobých nápravných opatření (odborně podložený výběr, lokalizace, rozsah a intenzita aktivit), 5. d louhodobého zmírnění havarijních následků (podobně odborně podložený výběr, lokalizace, rozsah a intenzita aktivit). Pro potřeby orgánů veřejné správy na území ČR je k dispozici katalog cca 70 typů krizových událostí, se kterým se mohou v praxi setkat. Přehled zahrnuje události od povodní po sesuvy, od požárů po úniky toxických látek. Na rozpracování postupů podpory krizového řízení odbornými znalostmi, geodaty a procedurami se podílí řada českých univerzit, státních organizací a soukromých společností. Podobná situace je ve většině rozvinu-
3D model hlášení o místě toxické havárie na silnici s odhadem tras povrchového odtoku polutantu [barevné ortofoto (GEODIS BRNO), využití ploch z topografického podkladu – budovy, přístupové trasy, vodní toky – ZABAGED1 (ČÚZK), trasy odtoku polutantu – odvozeny v digitálním modelu reliéfu] Vyhledávání dopravních tras z místa A do místa B pro případy 5leté, 20-leté a 100-leté povodně [topografický podklad – ZABAGED2 (ČÚZK), povodeň (VÚV T. G. M. )] Přehled situace pro případ vsaku toxického polutantu do geologického prostředí [interpretace originální geologické mapy – originál 1 : 50 000 (ČGS)]
tých zemí a pozornost této věci věnují i státy, které k bohatým nepatří. Úkoly pro geoinformační technologie Odmyslíme-li se od proble-
matiky komunikace mezi účastníky krizové události, cílem snažení je vytvoření takových modelů události, které co nejlépe popíší situace v přítomném čase a v etapách budoucího vývoje.