ORGAN SLOVANSKt POD PORUJ1CI JEDNOTY STATU TEXAS
f.,-ODPORA LIDSKOST BRATRSTVi
ROONIX (VOL.) XL.
t, Texas, ve stkedu (WEDNESDAY) 17. PROSINCE (DECEMBER) 1952
Cislo 51
Postmaster, please send Form 3579 with undeliverable copies to SUPREME LODGE SPJST, Fayetteville, Texas liDY2 USEL JSEM nedavno pochvaM liti jednu na.M dobrou deskou hospodyni: "Mate velice peknou zahradku", eimZ jsem minil jeji arodu zeleniny. Odpovedela mi zcela uptimne, "Vgak jsem tomu take dala dosti prate. Ale to ma,§, jak se tika, kdyZ necla.6 -- tak nema" Toto lidove reeni mohli bychom vhodne vziti na detel, kdy2 mluvime o nakm spolkovem Zivote. 2ebronime, ze eleni malo chodi do &chime, malo ukazuji zajmu. MnohY pry krei rameny, "Co z toho spolkafeni main?". Pied dvema roky pti zasedani Texaskeho bratrskeho kongresu v Dallas promluvil k delegatarn ptedseda bratrskeho spolku Maccabees, kterY toho easu byl te2 ptedsedou Narodniho bratrskeho kongresu, nedavno zesnulSr John P. Stock. Mezi jinYm pravil, ze easto si ptedstavoval nd.§ bratrsky podparnSr system k nevyeerpatelne zasobe podzemni vody a naSe mistni spolky, tady, odboeky a bratrske skupiny jako starodavne pumpy, ktere dosud najdeme po venkove. Ptijde 'Cloy& z mesta; Ma Zizen, vidi pumpu, zaane pumpovat; pumpuje chvilku, ale Zadna voda nejde. Pomysli si, ze pumpa nepracuje nebo ze studne vody nema. Ptijde v gak malt' farmatski hoch, chyti plecha.eek, nabere trochu vody ze dtheru a naleje nahote do pumpy. Pak chyti kliku u pumpy, lOvne dvakrat, ttikrat, a vody je dost. Techto sto Aedesat na gich mistnich fade mohli bychom pkirovnati k °nem venkovskSrm pumpam. 2 e nepracuji? KdyZ ned“, tak nema.A. Jestli nenalije g vody do pumpy, aby spustila, budeA kYvat na.darmo. Na.S'e tady nejsau pokatene do to miry, Ze by nepracovaly. Jako ta yenkovska, studne zaene vrhati vodu, podobne nak mistni tady mohou Cerpati tolik bratrskeho zapalu, tolik fraternalismu, jako tomu bylo 'Aced etyticeti a padesati lety. Pottebujeme naliti do toho bratrskeho mechanismu trochu nadkni, aby celY stroj byl uveden v pohyb. Nojeden ze star6ich 'della by mohi vy-
NEDA
TAK NEMAg
pra,veti zajimavy pfipad, za jakych pomeal postavila se ta nebo ona Padova sin, ktera drieg zeje prazdnotou. Co bylo tenkrate nadAeni, co bylo obetavosti a dobre vale! Pozemek byl ziskim darem, ten nebo onen bratr venoval k tomu dva velike loty nebo dva akry v koutu sve farmy. A star gi • bratr zasteskne: "Dues uz neni takoveha nadkni, takove obetavosti." MYWS se, bratte. Kdyby se ukazalo nadAeni, najdou se take mecenak. Pfed tfemi roky fad TyrS &slit) 80 zaeal vane pomYket na postavent sveho vlastniho domova. Stavebni material byl tetko k dostani, regulace a omezovani, ale elenove fadu zjistili, ze mohli by dostati starou dtevenou Skolu. NaSel se bratr, kterY za hranicemi niesta Holland mel kus pozemku. Daroval spolku tti akry zrovna pH lesiku. Stara Skolni budova se pfestehovala, pfemodelovala a fad Tyr ma svaj domov. Nebo vezmeme si nejmladM tad v Jednote, kterSr pied mesi gem oslavoval druhe vYroei sveho zaloteni, fad tulak eislo 165. Podobne eleni fadu naki Skolni budovu, ktera byla do prodeje, zakoupili ji, a ta budova stala se stkedem jejich spolkoveho Zivota. Drees tad u1ak eislo 165, ad pouze dva roky start, cites asi 150 dospelYch Pied necelymi dvaceti lety fad Pokrok Houstonu mel dosti prostrannou spolkovou mistnost, At' druhou svou sin, ktera nevyhovovala. ftad mel tenkrate jen new kolem 350 'Menu. Zaealo se mluvit o postaveni nave moderni budovy, tfeti na potadi. Vzalo to chvili, neZ se vyvolal mezi eleny dostateenY zajem, nadkni do nove prate. Budova mela stati nejakYch 40-45 tisic. Sehnalo se mezi eleny dostt apisa a osobnich piljeek, ze bylo potteba jen 15 tisic, aby se zaaalo stavit. Byla vyslana deputace do Hlavni Utadovny Zada.ti o piljeku. Hlavni atadovna vahala. Prave statni odbor poji gt'ovani nalehal, abychom udelali si potadek v naSich bondech a vloZili ukladani penez dv lepSich rukou. V kvetnu 1935 seSlo
se znaene mnotstvi &era ve Fayetteville, aby situate byla napravena. 2adost tadu 'Oslo 88 o pujeku $15,000 na novou budovu byla pfedlotena znovu Hlavni iifadovne. Hlavni idadona, aby si umyia ruce, pfedlotila tadost nattevnikum. NavStevnici fekli, jestli nebude podporovana snaha a naMeni jednotlivYch domacich mateme celY na bratrskY kram pomalu zavirati. Piljeka byla povolena strachem, ze nebude vyplacena. elenove fadu Pokrok Houstonu citili se touto nepiljeku ochotou doteeni a uminili si, stuj co stiij vyplati. Do osmi let se tak stales KdY1 neda, tak nemas. A davaa-li v rozpacich, neni to upfinme a neptinak to pinou miru vdeku a nadLeni. JeAte dosud nevim, a nevi nikdo JinY, kolik fadovYch budov mame. Snad je jich tficet nebo 40, moina i vice. Kdyby vbk katdY fad, kterY vlastni svou budovu, hledel k tomu, aby tato budova byla odevzdana mladeti k programinn ornladiny, byl by to krok ye spravnem smeru. Ony sumy penez, ktere jsme do nakch spolkovYch mistnosti vlokli pfed dvaceti, tficeti a vice lety, pfinesly nara mnoho dobra, dokud jsme se starali, jak diuhy na budove vaznouci zaplatiti. Dluhy jsou vyplaceny, zbYva jen nejake, ta, oprava a dohlidka, ale kapital lezi mrtvY. Dnes meli bychom naLe sine pomalu pfevesti pod kontrolu tech mladkch. At' planuji, at' tfeba citi tihu dluhu, jako jsme ji citili kdysi sami. At' uvali na sebe neja.ke zavazky a povinnosti, at' zlepgi naAe prazdne sine, at' je opravi, pofidi lepSi sedadla, zavedou moderni umyvadla a pokojiky, at' zvelebuji to, co my zaeali. Zaanou-li zavazky, zaenc zajem. Kdo neda praci, nebude mitt ani Urodu. )
(
Proniknouti k robe je tteba: stati se tim, kYm jsi. V Zivote ztratili jsme se vgichni sobe sarnkm; jest tteba se Zivotem k sobe samYm, vyloviti se z (Saida). Nahocl a jejich klama.