Entered aa second class man matter, January 3rd, 1933 at W '!st ·r1rn111 ,,ru1~~ ttw ROČNÍK (VOL.) XXXIV.
WEST, TEXAS, ve středu,
n
IKDO jsme si nedělali přlllšnýeh ilusi o tom, jak nám Němci nahradí jed nou škody, které u nás po šest let o kupace napáchali. Zkušenosti po první světové válce ukázaly, že reparační problém jP. v mo derním hospodářství téměř neřešitelný. Platit zlatem ( neboť jedině zlato, respektive zlatá devísa, mají mezinárodní hodnotu> nepříchásí v úvahu, protože Německo zlata nemá. Platit zbožím, znamená dáti německému průmyslu možnost vybudování, dovézti mu suroviny a za jistit německému výrobku na světovém trhu odbyt - čili postavit Německo hospodářsky na nohy namnoze na úkor vlastního .nospodář ství. Od starověku řešilí vítězové reparační problém velmi jednoduše a jak musí moderní hospodářství uznat. jedině správně: vzali sl od poraženého kořist, otroky a území. I dnes dostane nejhodnotnější reparaci Polsko, to tiž hospodářsky velmi cenné území na východ od Nisy a Odry. Je to sice výměna za východní Polesí, ale výměna hodnotná, na které Polsko neprodělá. Kol'ist rozebírají spojenci a pozů stává ze strojů, patentů, uměleckých předmě tů. Co zbývá na nás? Nevíme, jak dopadnou naše územní nároky, třebaže nárok na Kladsko je odůvodněn historicky, zeměpisně, strategi cky, etnnícky i hospodářsky, Z německé korl sti asi mnoho na nás nezbude. Naopak, mnoho podníků, které Němci u nás rozšíříu, bylo pro hlášeno zn koříst a odvezeno. V této sóuvíslostí přicháeí právě včas návrh, který otiskuje v orgánu mínísterstva ochrany práce v Sociální Revui dr. J. B. Novák. Majet kové ztráty, které nám Němci způsobtll, byly odhadnuty na 429.7 miliardy Kč (předmní chovských ! ) , což, vyjádřeno dnešními hodno tami, znamená asi 1200 miliard Kčs přibliž ně hodnotu všech státních důchodů v pi'íštírh 30 letech! Německá situace je clues taková, že na území, zmenšeném o celý východ, t. j. asi o třetinu, bude žíti po transferu z Českosloven ska, Maďarska, Polska a Rakouska asi 70-··75 mil. obyvatehi. Nebude tedy pl'i plném nasaze ní v zemědělství pro 6 mílíonů osob v Německu příležitost, k práci. Nezapomínejme, že odpadá i vojenská povinnost, takže problém, jak za městnati přebytečnou pracovní sílu, je oprav du kardinální. Naproti tomu u nás, v Polsku, v Nizozemí, ve Francii a jinde, je nedostatek pracovních sil a potřeba rychlého odstranění způsobených škod. Dr. Novák dochází tudíž k závěru, který je po našem soudu jediné správ ný: ať Němci vlastníma rukama napraví ško dy, které způsobilí. Novák navrhuje provedení pracovní povinnosti pro mladší ročníky obyva telstva, na př. od 20 do 24 let pro obě pohlaví. Státy, mající uznaný reparační nárok, mohly by tyto pracovní síly požadovati. Soustavná de portace našich lidí do Německa si vyžádala :lSÍ 600,000 pracovních sil ročně. Stejný počet oyl nasazen ve válečném průmyslu. Nepřímo aracovalo pro potřeby Nše na dva miliony o1ob. Byl by tedy náš nárok podstatný. Něme :ko by pracovní sily samo vystrojilo a staralo se
,1
fior1g;re!!~ 1f Ang11Rt..
__._ --·
<-
24th. \922.
(Wednesday) 6. září (September) 19·16.
.... _::::, ÚÍSI,O 36.
NĚMECKÉ REP ARACE4 Jih Hejda. o Jejich výživu. Mám za to, že starost o výií;ivu by asl narazila na potíže, protože to bude vu bec jedním z největších problému dnešního Německa. Ale i kdybychom tuto povinnost pře vzali sami, hodnota práce sama o sobě by byla podstatným příspěvkem na reparace, které ji nak nám Německo nikdy nezaplatí. Dr. Novák fl!l!l!l!1~11))~1·1111,r111111111!1J1j!!ll!l)UIJ!l!ltlll)1fflll!l!lll!l!!l!l!!!!l!l!l!lflli!JtJIUlniUIUIUUUU~UU!UUUUltttllttlt1UlUtUttll!ttmmmmn
Každý svoje. J. Procházka. Bývá to tak v lidském ži~í, že to, co chce každý míti všech svých činu za páku, to že si dá do znaku. 'l'ak i jedna velká říše pí·eložila v zdravé pýše, s čím svět kráčí nalevo křižem srp a kladivo. Viděli to u souseda, spáti jim to více nedá tak si dali do znaku pár skřížených šperháků, Z nnthologle "Poesie za mřfžeml," která vy šla v nakladatelství Melantrich, ve redakci K. J. Beneše. lllJlllhJJllUUJl!U;1lUJ1Ull!H!HUHHlhlllllU!lilll!HUUUh1U!hll!lHl!lllllJUllllHltlmlll!!1UUUWIUt,HIHHlllllllUJllllU!l!UUillhU!al!w
odhaduje, že přl odpočtu nutné režie by hod nota výkonu činila pouze 20 Kčs denně na oso bu < což je jistě předpoklad velmi, velmi skrom ný I. I pi'i tom by však pří 100,000 pracovních silách dala tato práce za 300 dni hodnotu 600 mil. Kčs, tedy částku úctyhodnou. Ale vidím její prospěch jinde: uvolnila by naše pracovní síly, kterých máme nedostatek, k vlastní budo vatelské činnosti. Námitka, že provádíme odsun Němců a pH tom bychom chtěli Němce na práci, je nemist rní. V tom je zásadní rozdíl. Odsunujeme celé rodiny na trvalo navždy. A žádáme pouze pra covní síly na přechodnou dobu. Stejným způ sobem žádáme na př, -- nikoli ovšem z titulu reparací - pracovní sily z Italie, stejně žádají Rusko a Frnncie pracovníky z Něm.ecka. Prn nové pracovní síly bychom zi'ídill pracovní tá bory - ne pověstné německé Arbeitslágry ··· pracovní tábory hygienicky vybavené, kde by se pracovalo zásadně za stejných podmínelc, ja ko se pracuje u nás, pod vojenským do1.orem - pouze svoboda pohybu by byla omezená. Domníváme se, že Novákuv podnět který min. ochrany práce pi·edpokládá k diskusi, by měl být podťoben úvaze zejména nyní, kdy u važujeme o svém dvouletém budovatelském plánu.
ZTUATlLI SE Či~SI!
Jal'Oslav Žák. Snad se ještě pamatujete, že asi tak pi'ed pa tnúcti měsíci žil v té Lo zemi lid zvaný český. Byl tehdy zle utlačován veti'elci, ale ani nej horší peťsekuce nezlomila jeho viili k životu, nevzala mu nál'odní hrdost, naopak, posilovala jej, sj1.~dnocovalaa jak se i'íká spisovně, ukula národ v jednolitý celek. Tak vám ti Češi byli pťodchnuti ryzím vlastenectvím, vírou ve vítěz :,;tví a žhavou touhou po spravedlivé odvetě. A stejně tak jejich krajané, kteH uprchli do cizi ny a tam bojovali za osvobození národa. Nemé ně pak i Češi žalái'ovani byli spojeni duchovní jednoton s celým trpícím národem. A všichni si vzájemně slibovali věrnost a těšili se, jak vyž~ non utlačovatele u jak si krásně uspol'ádají do mácnost, docela jinak než předtím. Tak si maně vzpomínám na Čechy ( to byl o nen národ, který zde sídJel pi'ecl kl'átkou do bou i, juk ti si báječně rozuměli, a ani nernuseli moc mluvit. Jednou v zimě, na pi"iklad, byly ta kové obrovské vánice, doprava vázla a na vý chodní frontě ziístala obrovská armáda chvú stavých dobyvateli\ beznadějně trčet ve sněhu. Tehdy jsem jel po Praze tramvají. Vesele clm melilo. Na plošině stáli namačkáni čeští lidé a mezi nimi pNslušník nadlidské nadrasy v uni formě. Vtom pl'istonpil listonoš a povídá: "To nám to padá." "Padá, padá," pl'itakal flclW. "No, jen ať padá," dodal bodfo jiný občan a CPlá plošina vypukla v srdečný smích, kromě Nuclčlověka, jenž se cítil jaksi nesvúj. Marně :::i lámal hlavu, proč je to čechfun ta!{ hrozně k smíchu, když někdo prostě lmnstaluje, xe to "patlá, padá.·• Na rozdíl od čechť1 si dnešní obyv~telé če ských zemí vf1bec nerozumějí a čím víc toho;, namluví. tím ]sou si cizejší. Jeden o druhém Hka: "Víte, on je to jinak docela slušný člověl,, ale ... " a jmenuji některou politickou stranu, v níž ten slušný člověk přišel o slušnost. Neboť pojem slušnosti doznal v poslední době znač ných změn a když si ony čtyi·i politické národy navzájem slíbí.slušný volební boj, vypadá to v praxi tak, že jeden na druhého jde se sekerou. Byl jsem tuhle na návštěvě u známých. Mu.ií znamenitého syna jménem Pepouš, je mu pět Jet a bývá pfodváděn pí·íbuzenstvu co vrcholná atrakce. Sešlo se nás tam několik a politická dPbata byla peávě v proudu, když vtom vešel Peponš a zj,~dnav si ticho, 7.ačal vyslýchat jPcl notlivé hosty, u které json politické strany. Na staly obecné ro1.paJry a strýc Antonín, aby zatu šoval nephjemnou situac.l, povídá Pepoušovi žertovně: "A teď nám fokni, co jsi ty'?" "Já jsem Čt'ch!" odvece Pepouš posupně a ku podi vu, hosté nepropukli v smích. jak tomu bývá pfl výrocích tohoto chytrého dítka, nýbrž bylo všem jaksi trapně. Celkem milá pflhoda, proto že člověk je konec konců rád, kclyž pi'ece jen nějakého toho Čecha objeví mezi zavilými ~traníky, jimiž se to hemži v na.š.i vlasti.