are Slovanske Podpor
Entered as second class ma.) matter, January 3rd, 1933 at West. TeRs s, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROCNIK (VOL.) XXXII.
WEST, TEXAS, ye stiedn,
(Wednesday) 26. dubna (April) 1944,
P01113LEJi MCI NA VIET HROZNE spleti dne gnich mykenek celeho sveta v'Se se todi kolem probleV mu Nemecka Co s nim udelati? Jak zameziti Nemcrim pokus o Tketi svetovou valku? Profesor J. L. Hromadka, kterSr se po odchodu prof. Odloklika do Anglie stal redaktorem "Bulletinu Masarykova Institutu" v Now Yorku, v prvnim (rinorovem) eisle II. roeniku pie ve elanku "The Unsolved Problem of Germany" "Vedle problemu kooperace mezi Sovetsk3im Svazem a Zapadnimi demokraciemi je problem Nemecka nejdUlditejkm bodem pkikiho rniru..V dobe po mnicho yskem paktu melo Nemecko posledni ptile gitost ziskati narody sttedni Evropy k nejake dobrovolne kooperaci. Propaslo ii. Narody, zijici na vS7chod od Nemecka, se desi moksosti nedostatku vzajemne drivery a spoledne akce zapadnich demokracii a Sovetskehp svazu, jet by mela v zapeti Yzduehoprazdri3i prostor, jen by umoksil Nemcrim znovu nabyti vojensk y moci, obnoviti pokus .6 nadvladu nad svetem a zkrukti vSechny jejich male sousedy ukrutne a navaly. Proto bez loyalni a konstruktivni kooperace Nemecka neni 2adnSr trvalS7 a sluSnSr mir many. Po valce drive di pozdeji ozve se neodvolatelne volani v Britske kik a v Americe po pokojnem tdeni nemecke otazky. Bude Nemecko ochotno a ptipraveno stati se dobrovolnYm a konstruktivnim spoludobyvatelem nove Evropy a noveho sveta? Situace je tato: Na jedne strane roste na'Se nedrivera k Nemcrim a stale vice poz1Vvame ochoty zprostiti je jejich zodpovednosti za Hitlera. Na druhe strane si uvedomujeme, 2e po yaleana situace v Evrope bude beznadejna, nebo aspon nesrairne obtiZna, neziskame-li lid Nernecka k loyalni a ryzi soudinnosti. Zadna, polovioni opatteni nebudou teinna po skoneeni dnetni straS'ne katastrofy. Italska situace naznaduje, 2e cokoli bylo poSpineno tesnou soueinnosti s faksmem, musi bS7ti vyloudeno z na obnove svobodneho sveta. Nemecko poslednich 80 let bylo nejptednejkm tvrircem postupneho odevropSteni Evropy, proto musi nosti v§echny drisledky sveho istoku a poralky. A ptece Nemecka musi bYti znovuvteleno do nora.du a v dobe neprili§ daleke poZivati lech prospechu z trvaleho mini a prosperity. Jest nacisticka, ideologie a praxe prirozenym vYrazem nemeckYch dejin nebo eimsi cizim, co bylo vnuceno Nemecku skupinou cynickych, krutY• ch, surovYch dobrodruhil? Oili: bylo Nenaecko prvni zemi, kterou si naciste podmanili, nebo je Hitler pravym representantem nemeeke mysli na ceste k ovladnuti sveta? VetAina odborniku eini nemecky lid zodpo7ednYm za Hitlera. Zdfiradiuji z dejin Nemecka tyto body: Bismarckova politika, jd svYmi koteny saha do zloyestne tradice stteclovekeho pruskeho tadu NemeckS7ch ryti •ts, sySan du-
them kasarenskSan, vojenskou kazni a politickou opozdilosti zdrtila vSechny uptimne demokraticke tendence nemeckeho lidu, spojila /Orme mod a medem a tak ptipravila politicky a psychologicky cestu pro Hitlera; Nemecko po staleti nemelo pattidne politicks vYchovy, jeho myslitele, bohoslovci a filosofove venovali malo pozornosti odvodu politicks zodpovednosti, obdanskS7ch pra y, obdanske zrnuklosti a svobody; stat v Nernecku osobil si bersoupetne postaveni absolutni, nejvy'Sk moci a stal se nejvySkm voditkem fSech lidskS7ch snah; nemecki duch pod vladou Pruska pfetvotil narodni ideu francouzske revoluce v metafysickou a teutonskou zutivost; hlavnimi bakami HitlerovSrmi staly se ty east Nemecka, ktere nikdy nebyly civili-
Vzkaz
do viasti.
Jsme jeden narod malt' popudliv3"T ch lidi, Wind v torn ji*Z napked nak zkazU vidi. Svatime se skutky, pichlavYmi slovy, zavidi brat bratru, soused sousedovi. Stejne lopoceni, stejnou bidu mame, prod si po bratrsku ruce nepodame? Jeden jest nag domov, ye zdar mame viru, mejme dobrou vuli, naklorime se k smiru! Smrt nas mute slait vedle sebe v hrobe, hrobat mute hodit kosti na. e k sobs. Proto, bratki mili, verne k sobs strijme a jeden druhernu svorne pomahejme! Pozdravte vlast drahou od krajant v dali, teknete jim kratce, ae jsme pomahali. Pomahali ka2c13i podle sve moZnosti a citili s nimi ty jejich bolesti. Jeden vzkaz vS"ak vSichni ae jim posilame: Svorne jen spojeni vMycky zvitezime! Frank Midka.
zovany nebo podrobeny mravni a pravni tradici kimske civilisace nebo cirkevni kazne, a nemeckSr lid trpi dedictvim rnystickeho a nasledkem tcho bezuzdneho a nemoudreho pohanstvi, — hitlerism je tedy konedmim a sopedmim vStuchem privodniho teutonskeho ducha, prorazivkho tenkYm nanosem racionalni, moralni a ktest'anske tradice. Problem nemeckST je proto tak mukypin3i. FalekiS7 v3iklad nemeckSich einri mezi obema svetovSrmi valkami vribec a nacismu zylaST je spoluzodpovedn3"7 za dnegni katastrofu. Mtaeme se shodnouti na Sesti bodech: 1) NemeckST lid je zodpovednY za Hitlerovy einy, zahranidni politiku a ittok. 2) Nemecko musi bSrti vojensky rozhodne pora'2eno. KaIdSr sjednan3"r mir bez naprosteho vojenskeho zhrouceni nebo bezpodmineaneho vzdani se byl by neblahSr. 3) NemeckST valeenS7 stroj musi bYti znie'en a vliv valeenSrch pants rozpuSten. 4) Podmanene zeme museji dostati zpet, co jim nacistick3"7 rdim a vojsko vzali rizemne, hospodatsky, umelecky, vS7chovne a technicky. 5) Neme-
tino 17.
VALKU. cku musi 13S7ti zamezeno nabyti hospodarske nadvlady v Evrope a moksost vyuktkovani hospodatske silt' pro znovuzbrojeni. 6) Vkchni muZI, zodpovedni za tuto valku, za krutosts a zverstva, nieeni a pustdeni, musi 13S7ti potrestani. To je fedi ne pomsty, n3-7br2 spravedlnosti, ktera, je zakladem a pateki lidske spolednosti a civilizace. Mnozi znalci tvrdi, 2e „o znideni nemeckeho valedneho stroje dnekii struktura Nemecko se nezbytne octne v rozkladu, proto2e vojsko, kasarna a vojenska Slechta utvokily Nemeckou tik a byly jeji ucelujici a jednotici silou. 2adrie plany vitezu nedokak znieiti jednotu nemeckeho lidu let 1870-1938. Ale rozklad Nemecka zynitika byl by vYchodiskem reorganizace nemeckeho lidu na lidStejkm, osvicenelkm, svobodnern a demokratickem zaklade. Je ovAem velmi te2ko b3"Tti optimistou v teto veci. VetSina skeptickSrch realistri pkedpovida temnou budoucnost, pinou novYch tragedii a katastrof. Neveti ani v moZnost skutedne zmeny v nemecke duk, ani v politickou moudrost viteznich narodri. Ale pies to problem skyta tti svetlejk body: 1) Nemecka historie je tragickS7m konfliktem mezi klasickou ktest'anskou civilisaci a pohanskou teutonskou tradici. Zhrouceni se nacistickeho rdimu vyvole. v Nemecku tak hlubokST politicky, mravni, psychologicky a duchovni ottes, 2e i to generace, ktera, byla vychovana v nacisticke ideologii, stane se ptistupnejk ideam a motivrim humanity, svobody a ktest'anskeho smilovani. 2) Na koho bude lze spolehati? Nemecka mladd, zbavend pteludri, mohla by se stati nejhorlivejkm apoAtolem novella Nemecka. Dale nektere radikalni socialisticke skupiny, take ryzi katolici a nekteti protestante, kteti dokazali svou nost k ptesvedeeni svemu a neochvejni v obrane svobody sve cirkve. Nemame vSak nejslabkho poneti, kdo nahradi nacisticke hnuti, ani ktera skupina se pozvedne k reorganisaci nemeckeho lidu. 3) Hitler a nacismus jsou vice net eiste nemeckS7 zjev. Cele. moderni spoleenost je nakalena bacilly cynismu, duchovni netednosti, pessimismu a fatalismu, co2 jsou lihne tyranie a otroctvi. Jenom obrovskS7 duchovni zapas proti mocnostem zla, uvnitt i zevne, bude moci nejen zkrukti Hitlera, ale polaiti noye a bezpeane zaklady noveho sveta a noveho tadu. I po porake Nemecka nemeckS7 lid bude vykonavati mnohonasob0 vliv a jeviti choutky politicks a kulturni rozpinavosti vriei teskoslovensku, ktere zemepisne a dejepisne je v bezprosttednim styku s nemeck3'm narodem. Proto Ceskoslovensko i ostatni sousedi na vS7chod od Nemecka museji se vyzbrojiti nejlepk duchovni, intelektuelni, politickou a hospodatskou vS7zbroji, ktera vytvoti kulturni riroveri, schopnou odraleti vgemo2ne nemecke istodne plany. Pro deskoslovenskSi lid Masaryk je nejlepgim Atitem. Jeho jmeno symbolizuje genia eeskoslovenstho naroda a smysl za jeho zapa, sem s dne6nim Nemeckern."