-ra
3 dD
1D
Or an Slovanske Pod po .44,1 ei
ictJedno y Riau Texas. Jj
ttotible,Z2A toe 4, . 13'
_ q, .„
oit:' Co
4,,, 412
D a 4,i'frv:444
if esvi.k. 4-V ti :74 •V..4 ---.. '►at at fa
RAT R.5 TV
471.
41 'M.°
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August, 24th 1922. ROtNiK (VOL.) XXXI.
WEST, TEXAS, ye stiedu,
(Wednesday) 24. listopadu (November) 1943.
JOE 0 ZAKLADY 111111U A KONFERENCI Tfi v Moskve neni Adastna jen Velka Britanie, Amerika a SovetskY svaz. SvYmi nadejemi se moskevske konference ileastni take vtechny obsazene zeme Evropy, to jest miliony trpicich a trYznenYch lidi. VYsledek konference ukate, zda utrpeni techto milion0 v Evrope bude podstatnou merou zkraceno, zda hlas techto mleicich byl slyten Francia-Belgie, Recko, Norsko bliti se zenitu lidskeho utrpeni. Izvestia dobfe napsala: "Prodloutit trvani valky znamenalo by vzIt na sebe politickou zodpovednost za nesmirne utrpeni desitek miliond lidi, za prodlouteni vatneho rozvraceni celeho politickeho a hospodafskeho tivota celeho sv'eta." Komentake svetoveho tisku pied konferenci, za konference, a po konferenci budou jiste obsahovat brilantni formulace. Skvele vyjaclfena vysvetleni to di one obtae na konferenci. Se dobte znamo, 'Ze sebe lope ptipravena konference nemilte razem rozfetit vte. Po katcle konferenci zastave, na zelenem stole mnoho liWI papiru s nedopsanYmi vetami. Od t'adne konference na svete nelze oeekavat pfilit" mnoho. Tomuto pfirozenemu zakonu se pochopitelne nemilte vyhnout and moskevsld konference, ktera memo to jests je vilbec prvni konferenci tii zahranienich ministril velmoci; a ktera je, ut svYm programem, konferenci piipravnou pro schazku presidenta Roosevelta, martala Stalina a premiera Churchilla. Ale na vtechny ty konmentate svetoveho tisku o konferenci a na pfirozene zakony vtech diplomatickYch konferenci bude nicmene mit obsazena, Evropa jen jednu tichou, ale prostou a neodbytnou otazku: Jak dlouho jests? Jak brzy navrat k lidskemu tivotu? To jiste vedi Molotov, Eden a Hull. Neco jineho si uvedomuji Hitler, Goebbels a Ribbentrop. Vedi, to zahajeni moskevske konference citit zvlatt' intensivne. Dne 18. fijna bylo tomu totit prove rok, co Goebbels prohle.sil: "Mame ted' Dnepr a Don pod svou kontrolou a budeme brzy mit i Volhu. M skoneime Atok na Kavkaz, budeme mit v rukou nejbohatti naftove zdroje v Evrope. Ti, kdo maji naftu, telezo a uhli, vyhraji valku." Spojenci maji dnes naftu, telezo a uhli. SovetskY spojenec ma v rukou Don a Volgu. Z Dnepru ustupuji Nemci v potocich krve. V Hitlerove stanu se hromadi kupy telegrama o katastrofach nemecke armady v Rusku a v Italii a o drcenych nemeckYch mestech. Tim houtevnateji musi Ipet nemeckY vildce na posledni sve nadeji, to by pfd prodlou&lie valce ruzne zajmy mocenske politiky a ruzne ideologicke programy mohly vesti k rozport= mezi Spojenci. teelem konference je zklamat Hitlera dvakrat: to jest udinit takova rozhodnuti, ktera jednak zkrati valku a jednak upevni natrvalo shodu mezi Big Three.
in
T:Jspech moskevske konference mel by tedy, znamenat nejenom spoleenY program valeenY, ale take spoleenY program mirovY. V dne gni situaci je spoleanY a dohodnutY program valeenY u't samo o sobs zaruka skuteene vojenske po-
ratly nemecke armady — znamenita to medicina pro politicks uzdraveni nemeckeho lidu yeticiho od roku 1918 v neporazitelnost nemecke armady. Ale AeinnY program valeenY znamena take pfedem odstraneni detskYch nemoci pacifikace a rekonstrukce Evropy. Cim rychleji se vodka skonei, tim snatti bude hospodatske. a poloticka rekonstrukce Evropy. Tim menti bude mot:nost, aby Nernecko a jeho satelity Aspetne lovili v hospodoIskem a politickem ahaosu prilis vyeerpane, zruinovane Evropy. Times napsaly spravne ke dni zahajeni konference slova: "Mnozi Nemci zajiste doufaji, to vyutiji rozpoNa
prahu zimy. Jan Zahradnieek.
Kdo nadal se, kdo itzkost mei, jak atepaene prach pratek nasypava hory katastrof, fev fevneni jak kroupy srati v dernem mraene jet ledem bubnujicim zdrti ten a loy. Kdo nadal se, kdo kid smi, jak boukek dona mu prudce zjevila tvat tvrdYch nezbyti, jak jednou vkratku pfimet krutY Robinsona mu osud ztroskotani tikmo osviti. Kdo nadal se? — Vtak shave zmrazen zmrtwYchvstanim padlych vSech zapas0 i patku vtech svYch ztrat, pro field chvat milionu pied svitanim dne noveho se strojim zotvirat. Nevzdam se, nevzdam vetve vetrne a podia fee slabosti me nezvabi mne rtu svYch isti, nevzdam se, od detstvi zajedno s tim, co hodla ke kmeni pfimknout se, at v smrtti zasvitti. Zajedno s nemYm lkanim stromovi tam doma, korouhvi dychticich van hrdY hrnout v nos, i s kolmou hnedi poli podzimnich, kdyt zkfesano ma eas na letorosty, kdyt zostra hrozi mraz. Popofidkou at' bida jde a v tvafe chudYch ryje, v souseky stare sklizefi jich snesena potaji, co za nami uz derne chlumy historie v nepiistupnosti pfisne pranYf chystaji. (Ze sbIrky "Korouhve", vydand na podzim 1940 v Praze). rfi, at pfijde doba velke zkoutly spojenectvi pfd budovani primed a miru. Potom, po poraice, doufaji mnozi, te se vyhnou nasledkum sveho fitoku. Zahranieni ministfi setli se tedy s dvojitYm tikolem upevneni valedneho spojenectvi a rortifeni spoluprace stejnou merou, pokud kdo ratite, al do obdobi bezpednosti rekonstrukce." Oba Akoly spolu tesne souvisi. Neni mono planovat povalednou Evropu bez urditejti pfedstavy o tom, jakou cestou a jak rychlou cestou dojit k viterstvi. A naopak zase nelze — ye svetle severoafrickYch a italskYch zkutenosti — pfehleclnout fakt, te bez politicks dohody 0 ne-
OSLO 47.
• kteOch zakladnich otazkach (nebo aspon bez vytvoterti staleho organu pro styk mezi Spojenci) by 'lettere. vojenska viterstvi Spojencu mohla vyvolat sporne otazky delikatni povahy. Samy uvedly pfikladem otazku Polska, ikecka a Jugosla.vie. Izvestia upozornila rovnet na otazky balkanske a take na otazky vasalii Nernecka.: Rumunska, Mad'arska a Finska. A za vtemi temito otazkami ztstava centralni problem Nemecka, kterY nejlepe ukazuje, jak v teto fazi valky, jests vic net kdykoli ptedtim, vojenske akce Spojencu maji bezprostfedni politicks nasledky a naopak politicks akce Spojencil mohou mit bezprostfedni pfiznivY nebo neptiznivY vliv na operace vojenske. Jde o velike veci v Moskve. Jde o spolupraci zapadu a vYchodu, ktera je podmInkou vitezstvi a neprohraneho miru. Spojenci z kontinentalni Evropy vyslovuji mnoho nadeji. Mleici ropa zatajila dech. Nemecko napjate, s obavami, deka. Take Japonsko. Rusko je pies dva roky ye voice. Amerika necele dva. Dva roky Evropa eekala, net se tii velci Spojenci sejdou. Pied dverna, roky tlo jen o to, jak valku neprohrat. Pied rokem tlo ut o to, jak valku vyhrat. Dnes po dvou letech jde o to, jak valku vyhrat co nejrychleji a nejUpineji. Jde tedy o zaklady budouciho miru. (R. R. Psano koncem fijna 1943.) V iivotni pojistky SPJST. jsou z nejlepSich a nejlevneigich, na:semu lidu pine vyhov-ujicich a k tomu pine zardeene thkonitou reservou v easti etyi miliona dolarti. Detske oddeleni poskytuje pojistky nekolika drubli a Vgechny jsou z nejleplich, jez mono ziskati. 4:1MAIRCEMEAMMINA
Slovanski Podp. Jedn. Statu Texas IrOJCUJE PENIZE NA DOBRE FARMY A WIESTSKE MAJETKY asice od $500 do $10,000.00 na dobu deseti ai dvaceti roku s arokem pet procent za vthodrtfch splatkovjTch podminek. Dinekteii zaplati iirok a splatku v den splatnosti neb chive, dostanou slevu piil procenta, jet' se ptipik k dobru jejich na ityki a pal cirri se tarok procenta. Piijeujici mono obnos $10 za odhad majetku nema jineho vydani v pfedpokladu, ke ma dobre vlastnictvi (abstract) na majetek nabizenjr co thruku na pfijeku. Pigte o format iadosti na, adresu Iflavni tiadovny:
Supreme Lodge S. P. J. S. T., FAYETTEVILLE, TEXAS. ...