Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of Au gust. 24th, 1922. ROeNiK (VOL.) XXX.
WEST, TEXAS, ve stredu, (Wednesday) 8. dubna (April) 1942.
‘eiSLO 14.
VW
PALACK A MASARYK JAKO SKUDCI CESKNIO NARODA.
11
EMCI projevuji kreCovitou snahu prokazat nedelitelnost zemi deskS7ch a nerneeke kik.: Chteji pripravit takovou situaci, aby z ni tate nedelitelnost automa.ticky vyplynula. Proto2e to nelze udelat bez souhlasu nebo aspori s trpnYm mleenim deskeho naroda, jde se na deskY. lid veemi prostredky, i hromadriSm vraZdenim, jak bylo videt na prikladu "protektora" Heydricha. Kdy2 ani to nepomohlo a neodvratilo deskY-narod od viry ve svobodu a od boje za samostatnost, jde se na Oechy jinYmi cestami a prostfedky, je Z veechny smeruji k jednomu cili: rozbit eeskou duchovni jednotu a veechny, zdroje narodniho uvedomeni a narodni soudr2nosti. K. H. Frank, karlovarskY knihkupec a nacistickY nevzdelanee, ale za to statni sekretat tak zvaneho protektoratu, tahne se zvldetni zalibou proti Ceske' inteligenci. Je to u neho vlastne dvoji pomsta: jednak jako Germano, jednak jako nevzdelaneho primitiva. Nejveteim dokladem nebezpeenosti Ceske inteligence je mu PalackV, proti jeho2 pojeti Cesk3'7ch dejin dava si Frank vypracovavat (nebot' sam neni schopen neco napsat) polemiky, je 2 pak predeita, pri ka2de prilditosti, aby Palackeho "porazil" a aby mel stale "ideovY" podklad k prondsledovani Ceske inteligence. Ve sve omezenosti soudi, Ze staei znidit vrstvu inteligence, aby zmizel eeskV narod, a vilbec nevidi vysokV stupen narodniho uvedomeni, na kterem stoji celV desk narod, veechny jeho thdy, at' to jsou delnici nebo sedlaci. Nebot' inteligence neni v t eskoslovensku vVsadou vzdelanai, nVbr2 viastniho naroda. Na schfizi spolku pro dejiny Nemcil v L'eskYch zemich mluvil Frank znovu proti Palackemu. Promluvil pry "o nepratelstvi deskVch inteligentnich vrstev proti riei", jak napsal o jeho vYkladu Der Neue Tag. Ale nechme mluvit samotneho pana Franka: "Dejepisectvi teto zeme je po poslednich osmdesat let ye znameni zapasu o vYklad eeskYth dejin. teskY dejepisec ei lepe redeno politik Frantieek PalackV proti ka2demu politickemu rozumu a proti historickVin skuteenostem nama,hal se vyprosit dejiny starVch fieskS7ch zemi t ech a Moravy ze stalete tesne spojitosti s nemeckou Mei. Byl to PalackV, jen2 veden svYmi deskrui vysnenSrmi touhami, pies vkchny prirozene vazanosti prostoru a pies podminenost spoleeneho osudu, chtel vynajit samostatne dejinne poslani deskeho naroda, poslani namirene proti narodu nemeckemu. Skuteene dejinne a politicks sily byly, veak silnejei ne2 historisujici Ceeti profesori, silnejei nee zaslepeni ueitele a farari nebo bohemistioti dejepisci Cd faleovatele dejin. Ka2dV odpor deskeho naroda proti Mei koneil se v2dy v dejinach politickYmi katastrofami pro deestvi." A o neco dale pravi Frank ye svem projevu: "Pro vnitfni nejistotu eeskVch dejepisa. ekoly Palackeho je priznaene, 2e nikde nebyla tak Casto polo2ena otazka po smyslu eeskYch dejin a po poslani deskeho naroda. Palack37 sam je videl v boji a echu proti fiei a nemeckemu narodu. Touto thesi byl ureen ph:1106h Ceskeho pollticteho Ovoje at do Mnichova, Masaryk a Be-
ne za1oi1i na zaklade teto these stinstatniho frtvaru s nejkrateim 2ivotem, bYvalou Ceskoslo-, venskou republiku. Toto politicks a dejinne bloudeni deskeho naroda je nyni u konce. Rise a jeji zmocnenci v Protektorate budou bdit nad tim, aby se u'Z v tomto prostoru nemohly opakovat politicks zjevy minuleho stoleti nebo dokonce let 1918-38. Jedinou polltickou Ulohou , ESKA ZNELKA. Ne, konec neni! byt' to stokrat znelo z fist vitezovVch, konec jeete neni — pora2kou skondil jeden zapas denni, lee na veky se slunce nezatmelo! I vyjde zas a v prach sra2ene eel° ten setre prach i krvi potrisneni se mu2i zvednou v nove zapoleni, neb duel nezabil, kdo zabil telo. A byt' i eiky unavene v boji tu le2ely jak trupy v omrdeeni, stra2 osamela, tady jeete stoji; sly§ ted', jak void z pine, volne hrudi: "Kely2 jeden yeti, jeete konec neni", a viz, jak eere zastupy se budi — — — Jos. V. Sladek. dneeniho dejepisectvi, ale take filohou pro udeni dejinam na oeskYch ekolach je: zdtrazriovat velky vVznam tech a Moravy v nemeckYch Me skYch dejinach a odfrvodnit zasadu, 2e Cechy a Morava nemohou 2it, nejsouce deny Mee, a 2e prove, nemecka he je bez tech a Moravy nemyslitelna." Jin nacistick7 "dejepisec", profesor Wostry, 112 podle jmena pragerman jiste s obema eeskYmi rodiCi, dopinil reeneni pana Franka dem, 2e pr Y prisluenost deskYch zemi k Mei se pokladala v2dy za tak samozrejmou, 2e 112 r. 1848 bylo po2adovano pfelo2eni sidla Nee z Frankfurtu do Prahy a o dvacet let pozdeji pru2adali zrizeni spoleeneho parlahi mentu Bismarckovy riee a habsburske monarchie, kterS7 mel mit sidlo take v Praze. V techto citatech je reeeno vee, co Nemci echUm pripravuji a co by chtel Frank provest. Palackeho zrejme nedet1 a nezna, ale velkopansky mluvi o "bloudeni" eeskeho naroda, jeinu2 upird jakekoli pravo na svobodu a samostatnost. L2e a faleuje dejiny, ale to je konedne vlastnost veech nacistn. Faleuje take odvozenost Ceske kultury od nemecke, zapominaje, Ze nemecka, renaissance i nemeckS r romantismus jsou odkojenci Francie a Anglie. Je ochoten prohlasit Prahu za nernecke mesto (to prove.deji Nemci nyni zamerne) proto, 2e tam je nekolik staveb od nemeckych architektn, a nevi, 2e nejslavnefei nemecke stavby od Heidelberku a,2 do PorSmi jsou postaveny architekty francouzskSrmi. Neni tisicileteho vrazeni zemi deskYch do nemecke hee, ale je tisiciletY boji echit za svobodu proti postupu Nemcfr na vsrchod. Cechy a Morava nejsou v nemeckem prostoru, ale jsou to naopak Nemci, kteri vnikli do 2ivotniho prostoru zapadnich Slovanft. Budou odtud nyni definitivne vyhnani, nebot' dvacate stoleti aastihuje Slovany za prve narodn'e
politicky uvedomele a za druhe jako staty, jic112 dejinnSim Ukolem je znidit germanske nebezpe61, kdy2 se proti nim uazal ostatni svet slab. A po odstraneni tohoto nebezpeei budou slovanske narody jako nejaktivnejei slo2ka spoluptsobiti ph budoyani nove Evropy, Evropy krest'anske, demokraticke a socialne spravedliye. Pa1ack vidCl svVm tvtreim duchem smysl evropskYch bojfi a poznal stejne jako Masaryk podstatu born Evropy o noveho eloveka. Oba dva byli humaniste, jim2 se priaila nemecka snaha o ovladani sveta. Proto odrekl PalackS7 fidast na frankfurtskem snemu a proto rozbil Masaryk germanskou koncepci stredoevropskou, kterou predstavovala nemecka dynastie rakousko-uherska. Nova Evropa nesnese ovladani jednoho naroda druhYin. Hitler se domnival, 2e se mu podari srazit Evropu na kolena. MYlil-se veak v odhadu resistence Evropy i jednotlivSich jejich narodu. Neodhadi dobfe ani Cechy ani Anglosasy. Praha nebude sidlem nemecke Hee. Sen o velikem Nemecku a germanske Mei ovladajici svet zfistane snem. Nemecko nebude pokradovat na Bismarckove ceste, naopak strati touto valkou veechny posice, ktere, po staleti zakladalo ye stredni a jihovYchodni Evrope. Hitler nebude pYchou, ale prokletim Nemecka. Rudolf DoubrayskY. V
!CALENDAR 12. dubna. Uvadeni noveho radii S.P.J.S.T. "J. R. Kubena Cis. 164" v domove P. B. DuekovVch pri Harlingen, Tex. Zadatek v 11. hodin dopoledne. 12. dubna. Piknik s vYbornVm barbecue tifi Narodni sini v Blessing, Texas. 12. dubna. Sehfize zastupefi spoPrn k dosa2eni dohody ohledne usporadani podniku ye prospech fondu SAOT a Amer. eery. Kri2e v sini SPJST na Novem Taboic'e u Caldwell. ZaCatek v 1 hod. odpoledne. 12. dubna. Stribrne jubileum zaloieni radu San Antonio Cis. 133 v San Antonio, Texas. 23. dubna. Sehfize zastupen spolku v Sokolovne ve Fort Worth ohledne vypracovani poradu zabavy, poradane ye prospech Americ. eerveneho Kri2e a asl. O, Kri2e. Zaeatek v 8 hodin veeer. 26. dubna. Divadlo se zpevy "Sleeinka z 131Who zameeku" sehraji dallaeti ochotnici v NArodni Sini v Ennis, Texas. 3. kvetna. Majova slavnost s divadlem "Hlmipe (levee z naiSi vesniee" v sini radu Pokrok Cis, 88. v Houston, Tex. 17. kvetna. Zpivohru sehraje dramatickY kroraek Sokola Houston v sirn. radu Pokrok Houstonu Cis. 88 v Houston, Texas. V Mej stejnou lasku k celemu lidstvu; pro lidi ualechtileho smVeleni jest ce1S7 svet jedinou rodinou. V NejlepAi ovoce zraje na slunci, nejsilneial stroray rostou v botal