Entered as second class mall matter, January 3rd, 1933 at West. Texas, under the Act of Congress of August, 24th, WEST, TEXAS, ye stiedu
ROtN1K (VOL.) XXIX.
11
(Wednesday) 3. prosince (December) 1941.
1922. eiSLO 49.
ZALUDNOST NACISTICKR PROPAGANDY.
ACISTICKA propaganda obleka na sebe ptertznY 'Sat, aby, se skryla do nejpodivuhodnefSich podob a mohla pracovati y e prospech sveho pana, Adolf a Hitlera. Jenom doma v nisi a v obsazenych krajich pracuje ponejvice vetejne a zjevne a zpracovava vetejne mineni tak, aby bylo nakloneno nadistant. Ale i tam se mnohdy musi uchylovati do rfanSrch podob, prgto2e, i tam je znama jeji prolhanost a tiskodnost. V cizine pracuje nacisticka propaganda s neuvetitelnou rafinovanosti. Samortejme, 2e netika: "Ja, jsem nacisticka, propaganda, ja, pracuji pro Hitlera a proti Spojenctm" a mnohdy ti, kdo ji slunk, pomahaji ji, ani2 o torn vedi. Jsou toti2 dva druhy patYch kolonistft, ktefi jsou sloupy a hlavnimi pomocniky nacisticka propagandy. Prvnim druhem jsou ti, kdo vedome matou a jsou ve spojeni s nsttednami teto propagandy, a druzi, kdo bezvedomky se davaji do slukb my'Slenek, ktere slouli Mina= a nacistfn. Prvni druh techto propagandistil jsou gpioni, tajni pozorovatele a podobni lide. Terri se obirati nebudeme, ti vSlchni jsou znami povolanYm mistum, ktera, je sleduji a ye vhodnou chvili zakrouti ternto nidemfim krkem. DruhST druh je trochu sl(Aitej'Si a na nem lze. demonstrovat nskoenost nacisticka propagandy. Nacismus neni 2ivelne hnuti, neni hnuti 'girokYch vrstev lidu, je to hnuti, ktere bylo vybudovano jen a jen na propaganda a na umele, koupene organisaci. Nacismus s 2adnYm ideovYm hnutim nema nic spoleeneho. Je to nejstra gnej*Si zneu2iti vkch °bort ved a lidskeho vedeni a citeni, je to nejrafinovanej g podlost v dejinach eloveka. Nacismus mel a ma placene zi'izence a einovniky, ktefi se tvati a ptedstiraji lidovost. Nacismus je urnelYm produktem, kterS7 vyutIva a zneu2iva,' revoluonich vSrsledka dtivej gch reKONEJME SVOJI POVINNOST KUPOVANIM BONDU OBRANY. V funyslu vyvolati pozornost a ptipomenout elenum Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas, 2e je povinnosti kakleho lojalniho americkeho obeana zakupovati Bondy Obrany a Znamky obrany naS1 vlady a v nmyslu vyzvat eleny nasi Jednoty ke kupovani jmenovanYcli Bondu a Znamek i pine neasti v podpote programu Narodni Obrany, afednici Hl. tfadovny a teditele sestavili a jednomysIne schvalili sledujici resoluci s natizenim, aby byla uvefejnena ye spolkovem Vestniku: My, afednici a feditele Hlavni tfadovny Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas prostfednictvim spolkoveho organu vybizime kat.deho bratra a sestru naei Jednoty v teto dobe narodni pfipravenosti a nejkritietejeim adobi svetove historie, aby konali svoji povinost a podileli se pfi programu Narodni obrany a 21716Ate aby kupovali v 'Leto dobe Bondy Obrany. Nat narod potfebuje velke sumy pen& k vy-
voluci, kterY vyuZiva a zneuZiva vYsledku vyvojovYch ztizeni sveta k tomu, aby, se hnutim stal. NemeckY narod se dal do sluZeb teto odporne ma§iny 121, nesnatenlivosti, vraZd a podlosti. Toto je nutno si uvedomiti, chceme-li se braniti veemu tomu, co eini nacisticka propaganda. Tato nacisticka propaganda ma yeechny tvate. Pked poeatkem teto valky byla protikomunisticka a varovala svet pied komunistickYm nebezpedim a oznadovala Ceskoslovensko za bolees vicke. KdyZ valka vypukla, propaganda ptiela s ideou tak zvaneho "noveho potadku". To zase bylo ueeni o torn. Ze socialni revoluce je opravnena a jedine za vedeni Nemecka a Hitlera bude miti aspech. Nacisticka propaganda vyklada v kaZdem kraji neco jineho, aby hovela potfebam tech, ktefi se ji pak bezvedomky davaji do sluZeb. V Evrope je dnes protiruska, protianglicka, protikanadska a proti SpojenYm Stattm. V Americe ma podobu isolacionismu a obleka se nekdy do eata socialni revoluce. V Kanade pracuje jako hnuti, ktere ma zapaliti veechny, ktefi jsou proti faeismu. V Mexiku slibuje pomoc katolicke cirkvi. Ve Stfedni Americe slibuje PanamskY praplav Guatemale. V Brazilii vyklada o nebezpeel, ktere hrozi Brazilennam se strany SpojenYch Statu.. V kaZde zemi vyklada neco jineho a vZdy to, co bide radi slyei. Ale jejim akolem neni posilovat narody, nYbrZ rozkladat je. Path, kolona v kaZde zemi je vernYm pomocnikem teto propagandy. OznaZeni "1)6.0, kolona" se vZilo po jednom rozhlasovem projevu generala Miajy, kterY branil Madrid proti Francovi. Tenkrat pravil, Ze Franco pochoduje se Ctyfmi kolonami na Madrid a patou kolonu ma pkimo v meste; to Ze jsou jeho tajni ptivrZenci, ktefi mu pomo,haji tim, ze rortrueuji nepravdy,
vymysly, provadeji sabotaI a rozviklavaji dugevni stay obyvatela Madridu raznYmi potmeAilymi pochybami, i kdy se tvati jako spojenci republikana. Dnes se utiva slov "pata kolona" pro tote2 oznaeeni tajnYch vnitfnich neptatel. Jak u2 jsme fekli, jsou dva druhy patYch kolonistU. Zamerni a ti, kdo bezvedomky se davaji do slukb pate kolony a tim do slukb nacisticka propagandy. Prvnim diem nacisticka propagandy je znesnadnovat ye valeicich zemich valedne usili. K tomu ji slouzi stavky, sabotaZ, rozrueovani mysli, oslabovani oddolnosti, zasivani nedavery, buzsni pochyb. Kandy, kdo nejakym zpilsobem dnes nacisticka propaganda v tomto smeru podleha, pracuje pro Hitlera. KaZda, stavka, kaZda pomluva, kaZda nedavera a pochyba je jen jinou podobou pomoci Hitlerovi. Je samozfejme, .Ze tato propaganda zneuZiva lidske touteni po socialnim zlepeeni. Lida, ktefi se propajonji k tomu, Ze pomlouvaji, pracuji pro Hitlera. Lida, ktefi zpomaluji pracovni tempo, pracuji pro Hitlera. Ude, ktefi etvou a trhaji jednotu, pracuji pro Hitlera. Kandy, kdo nejakym zpfisobem, i kdyz nevedomky, se stavi proti tem, kdo dnes vedou boj proti Hitlerovi, jsou v podstate jenci nacisticka propagadny a jejimi pomocniky. Zvla,§te ted', kdy viterstvi Spojencil je jiste, pfijdou mnozi, kteti budou pracovati proti jednote, proti svornosti, budou chtiti jate v posle dni chvili rozru'Siti vYsledky tohoto boie a oslabiti je. At' se kryji jakkoli, at' se duAuji jakkoli, at' zesty jsou proti Hitlerovi, jakkoli, svymi Ciny jsou z tech, kdo Hitlerovi slouZi. Zaludnost nacisticka propagandy ma mnoho tvati, a proto pozor na ty, ktefi si dnes hraji na proroky, reformatory a napravce. V jejich nosti a v jejich slovech je vkly neco, co pomaha na'Semu nepfiteli. (VM)
budovani jeho velkeho programu ptipravenosti. Veichni musi na tuto pfipravenost pfispivati. NemaZeme bYti veichni vojiny, neZ bez vyjimky araZeme konati svaj dil v rozliene einnosti obrany. Mnoho z nas mute pfi nejmeneim koupiti Bond Obrany na splatky, jestliZe nemama dosti penez zaplatiti tento pit koupi hotove. Nasledovne, my, vyzS7vame kaZdeho Mena aby kupoval Bondy Obrany a pomahal naeemu ndrodu v jeho Programu Narodni Obrany ku zdolani Hitlera a nacistickYch hord, vyzbrojeni zeme, aby si mohia chranit svoje bi'ehy od nebezpeel nacismu. Tyto bondy mohou 1:47ti koupeny na poetovnim Made neb bance a veekere podrobnosti o nich jsou k dostani rovneZ na poste neb Bondy Obrany v nominaci $25.00 jsou ke koupi za $18.75 na splatky a jine lze koupiti v sumach $100, $500, $1,000, anebo $5,000 aZ $50,000. Skoro veichni atednici a teditele na g Hl. tfadovny uZ Bondy odkoupili a 216S.7vajici, ktefi tak doposud neudinili slibili, ba tomto se zavazuji, ze tak uCini v nejblIggi moin6 dobe.
Jmeno kahleho kupce bondfl je registrovano. Chceme vtidctim nakho naroda jako administrace ve Washingtonu ukazati, k jsme lojalni a vlasteneeti; k naee Jednota, jeji vedeni a elenstvo, spoleene i jednotlive, a dela, vetev deska, podporuje administraci. Ukame nazi podporu skutky a ne jen slovy. Necht' nak jmena co kupcil Bondt se objevi v zaznamech departmentu pokladny nikoli po tuctech di stovkach, nYbr2 dostoupi na tislce a stotisice, necht' zapis nati Jednoty, elenstva a Ameri6anti deskeho pavodu co odkupct Boncla Obrany uchovan je do historie. Znovu vybizim' veechny tadove Afedniky a veAkere elenstvo, aby konali svoji povinnost kupovanim Boncla a podileli se na jina einnosti pro ride program obrany. tfednici: C. H. Chernosk 7, F. K. Bueek, J. F. Chupick, E. L. Marek, Frank B. Steiner, August Kacit. REDITELE: Robert Cervenka, Chas. Holasek, Frank J. Matush, J. S. 8ebesta, J. H. Siptak, Frank Q. Svadleak, Stephen Walk.
Jan Duben.