©r a 1ovanskePodpor pcdedn
Entered
second class
n7,at-
ROUNIK (VOL.) XXIX.
anuary 3rd, 1933 at West. Texas under the
of Congress of
IV-It:21Si
24th, 1922.
WEST, TEXAS, ye stiedu (Wednesday) 3. zaki (September) 1941.
eiSLO 36.
PROVOLANI K NASIM RODICUMA STUDENTUNI. NES vzdelanY' svet vidi s jakou krutosti je ekrcena eeska, fee v nazisty zoD . troeene stare vlasti za morem, jak zavfena byla slavna universita Karlova v Praze, jeji studenti muleeni a strileni, jak neustale zavirany jsou tam eeske ekoly, nahra'lovany nemeckYmi, nieenY eeske knihy, aby tak byl ubit eeskY kulturni '11vot a postupne vyhlazen deskY narod .. . .. Z to stare Xlasti pfi g li s. diri, dd zeme svobody nak eeeti pionYri a na g i mravni povinnosti nejen zde v Teasu, nYbrZ v demokratickYch SpojenYch Statech y abec, je pracovati pro rozvoj Ceske keel, literatury a vzdelanosti na universite i jinYch ekolach, protok tyto v zotroe'en& stare vlasti jsou y eemoZne prondsledovany a soustavne niteny . . . . Nenieme sami Ceskou ree a Ceskou vzdelanost y e svobodne demokraticke Americe. Nezapominejme, 2,e.nage miadeZ, jeZ poznala deskou fee a deliny, si Vice va:'1 s y Ych predka, rodial i sebe, stave se lep g imi americkYmi obeany. Jsme pied zapisy do kol a studenti, kteti vstupuji na Texaskou statni universitu v Austinu, na vyeei ekoly v Austinu, West, Granger, East Bernard, Snook, Wallis, sv. Josefa v Yoakum, akademii sv. Ludmily v Shiner. venkovske gkoly v Seaton u Temple, sv. Josefa v Moulton, Radho g t a 1-lostYn u La Grange, Mailk i jinde, se upozorriuii, ze na techto ekolach uei se Ceske keel, reel nakch matek a otca. Veichni studenti a studentky, kteri po prazdninach vstoupi na, tyto g koly a jsou oeskeho pavodu, meli by si zvoliti Ceskou fee z nekolika davodin predeveim praktickYch: 1. V nag ern Texasu je a bude mnoho prile2itosti uplatniti znalost Ceske teCi y e spolcich, v obchodech, v bankach a raznYch povoldnich. Dosud nername dosti naei studovane mladek. Department slovanskYch jazyka na Texaske statni universite kaZcloroone ochotne a bezplatne opatruje na g im schopnYm studenturn a studentkam ueitelska mista a ma vady vice mist neZli uchazeaa o ne, co? svedei, ze nak uoitele a u'Oitelky se os y edeili a Ze je po nich velika poptavka. Vybizime graduanty i graduantky z vy g eich kol (high schools), aby si ihned podali Zadosti o scholarshi p y pro studenty eeetiny na universite na adresu: Dr. Ed. Mieek, University Station, Austin, Texas. 2. Texaska statni universita i jine university davaji Sc eeetinu stejnY kredit jako za jine jazyky. Dobra znalost eeetiny pro graduanta z university i z vy gg i ekoly, at' je to knez, kazatel, uktel, pravnik nebo lekak, je velmi prospeend. 3. Prace v eeskYch tfidetch na universite i na vy gg ich fekola,ch pro ty, kteri jiZ' ponekud znaji Ceskou ree z domova, je snadnejei neali v jinYch jazykovYch triclach. VYsledky jsou veak mnohem cennejei a trvalej g i. Po etykech semestrech nauei se studenti eesky Cisti, psatl a dorozumivati se. Kromo toho poznaji Ceske
a slovanske literatury; pouei se o delinach a kultufe svYch slavnYch predka. Neni. moZno, aby docilili tehot- vYsledku v kteremkoliv jinem cizim. jayku, na pfiklad nerneine. Je lope znati jeden jazyk dakladne ne21i dva, na klad beetinu a nemeinu poyrchne. Z jinYch davoda ,je nutno uvesti aspori tyto: 1. Ma-li se uchovati spojeni a porozumeni deti s rodiei, je nutno zachytiti mladeZ yeas, 1;;I:P.IVII!III11111(1111111'1I111111111111'; ■ 1:111111*1
Petr Dym: POZDNI LETO. ram jeete kosa v line ticho zvuei jen smutek na to zird odevead, az tie vkrad' se v 'any z g edlYch poll v zvadlou alej u silnice pad' ... ru v pavu'Cne kapky zfie se perlit, to leto °boas teskne zaplade, tam kdesi v deli potkalo se s mlhou, tarn stanulo a je mu do pldee ?,e smutnYch strniet' pozdvihly se mlhy a, tahnou krajem jako svetlY tyl, nad parou fek se babi leto Opyti, nim cosi chladne useda ti v tY1 LTZ citi g to, jak leto sbohem dava, jak prcha v dalku jako drahY skvost . pozdni leto smutek v kraj se ykrada, je ticho kol . A veude zemdlenost utfitturf eokue. jeLV.5 y e g kole a dati ji znalost j ke, rodieri. 2. Kultura je rovne-Z davodem, aby si deti osvojily jazyk svYach pfedkii. JakY nevyeerpatelnY poklad pfedstavuje Ceske literatura, kterd se mladeli studiem jazyka otvird a jeZ je snadno dostupna v universitnich, sp.olkovYch i rodinnYch knihovnach. A zrovna tak jako jine narodnosti udr2uji tradici kultury a feCi mezi svVrni detmi, mai bychom i my se snaMti, aby studiem a znalosti: jazyka na§e mladeA nabyla ricty k rodovemu privodu, k rodierim a snalila se domoci znaenefg ho kulturniho i politickeho vlivu v americkem 2ivote. Zna-li Clo y & d y e keel, je dva krat eloyekem: nauei-li se na g e mlada dvema keeem: Ceske a anglicke, bude umeti vice ne2li ti, kteri umi jen ree JEDINOU. Je dobre znamo, ae na Texaske statni universite i na nekolika Vyegich ekolach se nal Ceske keel udi i studenti, kteri nejsou eeskeho pavodu. Nezapominejme na na gi zotroeenou starou vlast, b;;7 valou demokratickou republiku slovenskou, jeZ stateene Cell brutalnimunasill nazistal a vzbuzuje obdiv celeho sveta 1.'nag eho stareho hesla: "Kdo se za svaj jazyk stydi; hoden potupy v g ech lidi" a PRAC'UJME, aby na g i studenti na universite i vye g ich ekolach &ill se Ceske fedi, IT& na g ich pfedka, matek i otca. Zde nepomohou slova, nYbrZ" SKUTKY. Silny, charakterni elovel nikdy se
za svou matetskou ree nestydi, ale pracuje pro jeji zvelebeni. Podia SKUTKU poznate prave naince. V NEMCUM A QUISLING -UM
ZAUINA
BYT UZKO.
V protektorate se mnozi pkiznaky nervosy nemeckeho relimu. Valka s Ruskem, jeji, pro Nemce pomerne nerispanV prribeh a nedozirne nasledky zbavuji klidu nemecke dr2itele moci a domaci Quislingy. Na jedne strane stupriuje relim sve provokace. Tak byl zaeatek valky se Sovety oslaven v Praze mimo jine tim, 2e organisace "Kraft durch Freude" uspotadala v zabavenem sokolskem Tyreove dome tYclen nemeckYch lidovYch zvyka, jeho2 se zileastnili pozvani delegati ze sudetskeho azemi, Rakouska, Bavorska atd., ktefi celY tSrden provokovali pralskou verejnost pravody, hromadnYm nemeckYm zpevem a tanci. Zaroveri byla provedena nova vefejna, sbirka na nemeckY OervenS, kfiZ, pri eem2 bylo s afedni strany vYsloyne eeno: "VYsledky teto sbirky budou barometrem kladneho stanoviska eeskeho naroda krisi. Od chvile, kdy byl zrizen protektorat, nestali jsme pled tak valnou zkou g kou. Nekdejei 'Zidovske a baSevicke vlivy jsou na rozhodujicich mistech dobte znamy. Proto je naeemu chovani venovana tim bdelejei pozornost. Na druhe strane citi rekm povinnost nejak vysvetliti, prof jde valka na vYchode tak pomalu a prof Nemci nedosahli jeke Za,dneho rozhodujiciho uspechu. "Prager Zeitungsdienst" prina gi elanek, jeho2 deskY pfeklad musily take otisknout nektere Ceske noviny. nek pravi, Ze v prede g le svetove valce se ukazalo, ze Rusove jsou vaZni odparci hlavne v obrane; nynefei valka potvrzuje tuto skuteCnost. Rusk vojak prevyeuje Francouze a Angheany ve vytrvalosti a v pohrdani smrti; je velmi obratnV v budovam podzemnich pevnosti, zakopri atd., ma smysl pro takticke triky a nahle pkepady nepkitele: 6eskoslovenska y etejnost Cte s ironickYm zadostiueinenim tuto chvalu, kterou musi Nemci vzdat syYm cam, a odhaduje podle toho pokles nemeck3ich nadeji. Ne2 dojde k zhrouceni, projevuje oveem relim svou skuteenou tvat rozlienYmi reakenimi zakroky. Nemcam a Quislinginn zaeind bSrt azko. Co je jeete drzi pohromade, je vedomi spoleeneho osudu, kterY je eeka, al to praskne. Ovzduei mezi zradei je velmi zle; organisaeni sprava “Vlajky" pravi doslovne: "Dnes jsme k svemu vlajkarstvi pripoutani fetezem spoleeneho nebezpeei. Ti na druhe strane nas,maji veechny dobfe poznamenany. V torn pripade bychom si mohli vybrat jen kandelabr, na nem2 bychom chteli viset. Neponrale nikomu, kdyby vystoupil z "Vlajky", protok i tak je poznamenan a odsouzen." V Jste-li spokojeni s nasi bratrskou organisaei S.P.J.S.T., odporueujte ji va gim znamSrm a patch:rm. se. yam neco v Jednote, to na§i bratrske vekejnosti prostkednictvim spolkoveho restniku.