Vestnik 1940 10 30

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

WEST, TEXAS. ye stiedu (Wednesday) 30. kijna (October) 1940.

ft0eN1'K (VOL.) XXVIII.

FEDERAL

i """7

CiSLO 44.

OVENSKVII AMERIMCH BRATRSKVII SPOLlit UTVORENA,

Zaklidajicimi organisaeemi jsou Jednoty C. S. A.; Z. C. B. J. a Slovanska Podp, Jedn. state Texas. Clenstvi je otevieno vgem ostatninn podpOrnym jednotam. Do VYkon.

VYbcru zvolen nit piecheda HI. U1. soudce C. H. Chernosky.

EN 22. kijna 1940 zaznamenam bude v historii esl. podpfirnYch Jednot v AmeriD ce co dille2itY meznik spoluprace bratrskych organisaci, nebot' thho dne utvoten byl svaz krajanskYch bratrskYch a sesterskYch podptirnYch jednot,, jeho Utedni oznadeni je "Federace Osl. AmerickYch BratrskYch Spolkti."

Anglick' nazev bude, die schvalenYch stanov, "Federation of Czechoslovak American Fraternals". Porada svolana byla do Chicaga Uredniky jednot ZOBJ a OSA. na den 21. kijna a konala se v jedne z loZovYch sini Skoly Vojta Naprstek. teelem konference. zodpovednYch 'dinitelfi nakch bratrskYch a sesterskYch pojiAtujicich jednot mein bYti nalezeni jakesi cestieky ke sloudeni vSech Jednot v jednu mohutnou celonarodni pojitujici organisaci. Z celeho jednani delegatii bylo vS'ak ztejmo, na sloueeni v tomto ease neni 2,adna nalada, doba ze,. neni doposud zrala a misto sloueeni do§lo k utvoteni "Svazu Osl. Amer. Bratr. Spolkil", kterY bude aspon po strance idealisticke, a do jiste miry i prakticke spojovati krajanske jednoty po cele Americe.

Pro informaci naAeho elenstVa uvadime struenY referat historicky pamatne porady.

Dopoledni porada byla zahajena kratce po 10 hodine. Prvnirn aktem ptitomnYch delegatii a delegatek, kteti sestayali vet ginou z hlavnich iftednikt a firednic fieastnivkch se Jednot, bylo vzdani pocty br. Stanislavu 8erpanovi, redaktorovi Vestniku SOBJ. a Hosr,odate, a energickemu narodnimu a spalkovemu pracovnikovi. treel konference pak byl vysvetlen ptedsedou Mukkem a dal§i objasneni obsahoval referat ze schuze zastupcil jednot, konane dne 23. Cervence 1940, ye Skole Vojta Naprstek, etenS7 tajemnikem Turkem.

"Br. Hromadka , projevuje nazor, 2e by mela b'ti utvorena Ustredni organisace v nil by byly zastoupeny liechny jednoty. Br. Rompotl souhlasi a prona g na.hled, 2e jsou mezi naMm lidem a mezi Clenstvem razne',ivly, a ne y'Sichni jsou pro spojeni jednot. Ses. Strohmayerova mini podporovat takov' plan, aby z takoveho Ustkedi byly zasilany zpravy, agitaeni material a propaganda, ktera by byla prospe-Sna 3A'em jednotam."

Toto tedy bylo veera uskuteen;)no. Nova Federace je takovou tstrednou na§ich bratrsk3ich a sesterskYch podparnYch a pojiAt'ujicich jednot, ktera bude aspon po strance idealisticke, a do jiste miry i prakticke spojovati na,§e jednoty po cele zemi. Clenstvi ve Federaci je otevteno kaide jine krajanske bratrske a sesterske podpfirne a pojiWujici jednote, ktera, jak pravi stanovy ',ma vet ginu Clenstva oeskoslovenskeho puvodu". Neeini rozdilu, zdali elenstvo te, Ci one jednoty je rozeno v Americe,

neb stare vlasti. Ve skuteenosti je ve stanovach• Federace zdfirazfkovana otazka amerikanismu.

Ustavujici konference, ktera skoneila fitvarem Federace, ei Ustredny naMch kratrskYch a sesterskYch jednot. byli ptitomni delegati a delegatky: teska Sesterska Podp. Jednot. a Jednota eeskS7ch Dam, Zapadni Oesko-Bratrska. Jednota, Osl. Spolky v Americe, Slovanska Podp. Jednota statu Texas (bratti C. H. Chernosky; Stepan Valeik a J. F. Chupik), jako pozorovatele byli pfltomni zastupci Prvni Kat Jednoty a Tatranske Slovenske Jednoty.

Zastupci dvou organisaci, ZOBJ a OSA. na konferenci vlastni naetrky stanov pro navrhovanou Federaci. Stanovy 'navrhovane zastupci jednoty CSA. psany byly v teal aesize a zabihaly do v§ech podrobnosti. Navrh stanov, predlo2enY mluveimi ZOBJ. by v reel anglicke a Ceti a vysvetloval jej pravnik zmiIlene jednoty, br. Roman L. Hrigka. Stanovy navrhovane jednotou eSA. vysvetloval br. MuMk. Po pfeeteni obou navrhil stanov, jmenovan byl vYbor, jemuZ' dano za povinnost oba navrhy stanov prostudovati a pkinesti do 'alpoledniho jednani navrh spoleenY. DelAi diskuse dopoledniho zasedani venova.na byla otaZce, ktera byla ye skuteenosti otazkou zakladni "Jaka to ma bYti roganisace". 0tazku tuto ptinesl na ptettes rev. Jedliaka, jen2 se tazal, zdali to ma bYti organisace deova, el hmotna.

Br. Mukk dotaz rev. Jedlieky vysvetluje, *Ze jednani ma bYti poradou o sblaeni v§ech nos Nova organisace ma bS7ti 'Wesel pracujici v zajmu vAech jednot a smetujici ku spojeni.

Tote tistiedni teleso bude v torn smeru pracovat a prezatim kaida jednota si sve zaletitosti povede jako dosud.

Navrh na utvoteni takoveho telesa, sttedny, dal pak br. Hromadka a tento byl podporovan a jednomyslne schvalen. Navrh podporoval bratr St. Valeik od Slovenske Podp. Jednoty statu Texas. Potom Ceti br. Hru§ka svilj narnet stanov pro novou organisaci a po vysvetl•ni a objasneni jednotlivYch bode, 'Ceti br. Turek namet ptedlo2enS7 delegaci OSA. Krat:;i debatu vyvolal protest ses. Rfiliekove, ktera nemile nesla klausuli v nametu stanov br. HruAky, ktera pravi, j•dnaci tedi Federace, ma bYti anglietina." Bod tento byl vysvetlen k vaestranne spokojenosti v torn smyslu, le Federace bude . podporovati v'Sechny spolkove a narodni akce, 'Skoly atd., je" maji za ueel zachovati eeskS, a slovenskY jazyk v Americe, ale na venek musi miti anglickou iitedni tee. Br. Moravec ,od Prvni fIsttedni Katolicke -Jednoty pak dal navrh na jmenovani spo7leeneho vYboru na stanovy, kter' by prostudoval oba navrhy a vybral z nich to nejlepE Navrh byl schvalen a vYbor jmenova.n. aleny vYboru byli Hru'Ska, Turek, Chernosky, Kosobud, Strohmayerova a Rediekove.. Jmenovanim vYboru na stanovy bylo dopoledni jednani odroeeno na 1:30 hod. odpoledne.

Delgi Cast odpoledniho jednani venovana byla debate o jednotlivYch elancich stanov.

Nov' navrh stanov, die nicht se funkce nove Federate maji tiditi, byl s menaimi opravami jednomysIne schvalen a po slohove Uprave tajemniky ve'erej gi porady, br. Hrutkou a Turkern, bude kaZde organisaci zaslano pet Otisku v reci anglicke a stejnY podet v keel Ceske.

StruanY vYtah spoleenYm v'borem navrienYch a jednomyslne sehvalenYch stanov je: Nazev organisace bude Federace teskoslovenskS7ch AmerickYch PodpurnYch Jednot, anglicky "Federation of Czechoslovak American Fraternals."

61eny organisace se mohou stati kterekoliv podpurne spolky, jich't jadro tvoii alenstvo eeskoslovenskeho pfivodu.

Organisace budou zastoupeny kakla pet delegaty, ktere si kakla organisace zvoli die syYch vlastnich stanov. Toto shromakleni delegaci bude nazYvano Sborem delegatil, anglicky "House of Delegates."

Sbor delegaci si zvoli VYkonnY VYbor, v bude po jednom elenu za kaklou organisaci.

VYkonnY VYbor bude pozustavati z pfedsedy mistoptedsedy a tajemnika-pokladnika, kteti budou zvoleni Sborem delegatii, a ty organisace, ktere nebudou temito irrady zastoupeny, zvoli si pak ka'2,da sveho Clena do Vykonneho VYboru.

Kvorum VYkonneho VYboru budou tvoiiti dye ttetiny &exit teho2, kvorum Sboru d ye ttetiny zastupcii. Kalda delegate bude opravnena ve Sboru na pet hlasti, ale musi bYii alespan jeden ze diem). delegate bYti piitomen, aby byla jeho organisace k hlasovani opravnend.

Sbor delegatu se bude schazeti dvakrate roene, misto a den stanovi VYkonnY VYbor. Sbor bude nej yyS'§im administraenim iztvarem, a *VYkonnY V'bor bude pouze jeho usneS'eni v Case mezi schtizemi vykonavati.

Povinnosti Sboru bude ustanovo yani generalni smernice, projednavani problemil tYkajicich se bratrskSrch podparnYch organisaci, ustanovovani vYboril, tizeni administraenich zaletItosti Federace, a voleni atednikti.

Vydani spojene s administraci a einnosti Federace budou krYti zastoupene jednoty poplatkem 10 na kakle tri miliony dolarti vypaneho pojiS"teni. Ujednani toto jest proza timni, a fondy takto ziskane na zaklade finanenich zprav jednot ze dne 31. prosince 1939 postaei k zahajeni Cinnosti Dle teto stupnice budou platiti Zapadni Oeska Bratrska Jednota $100, CSA. $90, Toxaska Jednota $50, JCD. $30 a OSPJ. $20, thrnem $290, kterYko obnos jest die dosavadnich plant postaeitelnY na jeden rok. Fiskalni rok Federace bude od 1. kijna do 31. sail..

VYkonnY VYbor ptedlo2i navrhovane zmeny stanov pisemne zastoupenYm organisacim nejmene 30 dni pied ptigti pravidelncu schtzi Sboru, tak aby kakla, jednota mohla o nich ptedem pojednati.

Po sehvaleni stanov a ureeni piatu iftednikt.

Federate (bude $1 rodne a ses. Rutiekova na(Dokondeni na strane 13.)

Strana 2.

Washington. — Leta penetni pfijem fatinatu odhaduje se na devet bilionu dolaru. Je to nejvetei piijem od roku 1929; kdy dosahl pies 11 bilionu. Bavinova sklizeri se odhaduje o milion bale vetei net v srpnu a take sklizefi obili bude mnohem vyeei net se v lete &dekavalo.

LondYn — Belgicka zahranieni vlada zde utvoiena vydala veechny belgicke obchodni a valeene lodi do rukou anglick y vlady k poutiti k boji proti Nemecku. Narodni zahranieni rada organisuje vlastni belgickou armadu, kterd bude bojovat po boku Anglie. — Jedna se o lodi, ktere Nemci nezabrali pii zabrani Belgie a jejich * * New York. — Sekretat lod'stva Frank Knox vyslovil se, te Spojene Staty obdrti datei zakladny pro lod'stvo a letectvo na Tichem oceemu a te udalosti, jet se nyni tvoki, rozhodnou, "jak daleko musi bYti tyto zakladny posunuty." — Nenaznaeil, s kYin lod'stvo vyjeclnava, pravil pouze: "Maine zakladny na Tichem odeal= — neivetei a nejmene zranitelnou z nich je pflstav Pearl na HavajskYch ostrovech — ale pot •ebujeme dalkch a dostaneme je." * * Bukureet. — JistY betenec, kterY uchYlil se do Rumunska, pravi, to Rusko piemeriuje Besarabii a severni Bukovinu, ktere odfialo Rumunsku v eervnu, v iozbrojenY tabor. — Rusoye soustiedili 200 tetkYch tankti a 1,000 aeroplant' jedine v Bukovine, pravil betenec, kterernu se podatilo uniknouti z Oernovic. Nekolik vojenskYch bylo zfizeno a keka Prut, tvofici nyni novou hranici mezi Ruskem a Rumunskem, je chanena velkYm poetem tetlYch del. Hlavni most pies ni je podminovan. —Kvilici sireny volaly ve etvrtek pied fisvitem obyvatelstvo Bukureeti do krytt, ale jak bylo pozdeji oficielne ,oznameno, byla to pouze zkoueka.

Francii dovoleno bylo nacisty udrtovati si armadu v sile 100,000 mute, kteratto armada ma pozusta.vati z mutt zverbovanych na 12 let slutby. Pilvodne francouzske vlada ye Vichy mela v zarneru omeziti se na 60,000 mute, a'steak v techto dnech bylo hldeeno, te ponecha ye zbrani pinou dovolenou silu, aby byla pkipravena potlaeiti motne nepokoje z hiadu.

Hlasi se totit, to Francie deli nejhorei zime od ease francouzske revoluce. Ministr zemedelstvi Pierre Caziot sdelil francouzskemu lidu koncem minuleho tYdne v rozhlasovem projevu, te potravinova situate ve Francii se "kritickemu bodu" a nepfijdou-li nejake zdsoby ze zahraniei, bude zima mimoiadne * * Curych, SvYcarsko. — Jednani o obchodni smlouvu mezi sovetskYm Ruskem a Slovenskem, ktere bylo ptivodne poloteno na druhou polovinu mesice kijna, bylo nyni podle zpravy z Bratislavy odloteno na neureitou dobu. Ze slovenskYch pramenti se udava, to rozhovory o obchodni dohode byly odloteny nasledkem toho, te Rusko se piitomne zajima toliko o dovoz veci, kterYch potiebuje k svemu prinnyslovemu programu, kdetto Slovensko takovYto material nemide vyvateti. — Zaroveri minulY tYden do SvYcarska stihla zprava, '-2.e Jan Spaeil, starosta mesta daslave v dechach a dva okresni funkcionafi byli nazistickou policii uvezneni a obtalovani ze sabotate.

Huntington, N. Y. — Beorge Bruce Cortelyou, presiden78 let start, kterY byl duvernikem t& tiikat zastaval misto v kabinete a byl jednim z vynikajicich financniku, zemiel ye etvrtek rano. — Vstoupil na odpoeinek pied peti lety jako president Consolidated Gas Co. v New Yorku, ktera se stala jednim z nejveteich utilitnich podnikti za jeho administrace. Narodil se v New Yorku z rodiny, ktera, hrala vynikajici roli v kolonialni a revolueni historii. Sioutil vYkonnY klerk a sekretai tiem presidentum: Cievelandovi, McKinley-mu a Theodoru Rooseveltovi, za ktereho byl sekretatem pace, gen. pottmistrem a sekretatem pokladu.

VEST11 1K

Zprayy ye zkratce.

Washington. — Vlada uvedomila francouzskeho vyslance zde, to potaduje zpet sto letatel drtenYch na valeene francouzske lodi u ostrova Martinique, kde francouzske lod'stvo je hlidano a-nglickYmi kfitniky. * * Austin. — Zastupci 20ti organisaci ve sjezdu zde povefili Farmatsky kongres, aby pracoval o zvYeeni nynejkho nakladu truck& Vaha se ma rozvrhnout na 16,000 liber na katdou osku a delka trucku stanovit na 45 stfevic. * * dunking, eina. — Dr. Wong Wen-hao, ministr ekonomie, mluvil o projevu sekretate Jesse Jonese a prohlasil, te oina je s to dodavati SpojenYm Statfirn mnoho duletitYch surovin.

Dodal, te nevi, jake suroviny mel sekreta • Jones na mysli. — Pravil, to Oina mute dodavati Americe ku pi. hedvabi na padaky, jehot utiva, pro sve letce, v ptipade, to bude zavedeno embargo na vYvoz z Japonska. * * Veechny deske sekundarni ekoly (tedy meet'anky, gymnasia a realky), ktere byly piemisteny ze Sudetska na uzemi protektoratu, byly podle natizeni zavieny nebo piedany Nemcum, a to i v takovYch mistech, kde nemecka menkna v dobe republiky byla bezqznamna. Udava se, to se Memel pokoueeji nutiti d,echy i hrozbami, aby sve ditky poslali do nemeckYch ekol. * * Z nekterYch pramenu se tvrdi, te Rusko nevahalo by se ptipojiti k Velke Britanii v piitAomnem zapase, kdyby brzy projevily se znamky, to Britanie je dostatedne slim, aby Nemecko porazila. Dochazeji zpravy, te v nekterych nacistickYch kruzich se mluvi oteviene o torn, te Rusko pkijde na tadu roku 1941, kdy si Hitler vezme Ukrajinu v souhiase s vyznaeenYm svYm programem, na jehot hlavnich liniich at dosud nic nezmenil, a nede. se myslet, to by Moskva o techto plenech nic nevedela. Na nacistickYch slibech nelze si mnoho zakladat. Je motno tedy oeekavat, to Rusko projevi na Balkane vet& opatrnost, net bude Nemecku milo. * * LondYn. — Ministerstvo valeeneho lod'stva vlady "svobodYch Francouzil" na pude Britanie, ktere v 'Cele stoji general Chas de Gaulle, minulY tYden oznamilo, te angatuje polske namo •ni dustojniky, aby se ujali veleni nad veteim poetem francouzskYch lodi, ktere se uchYlily do britskYch piistavti po zhrouceni se obrany Francie 17. eervna t. r. — Zaroveri bylo oznameno, to jit jedna francouzske nakladni lod', ktera dopravuje potraviny do Anglie, byla obsazena polskYmi lodniky pod velenim polskYch dustojniku a to tato posadka prokazala svou zdatnost. tiedne bylo tet oznameno, ze polska vlajka viaje na hlavnim stetni teto lodi vedle vlajky vlady "svobodnYch Francouze, cot bylo schvaleno francouzskou admiralitou, a to tak tomu bude take tak na ostatnich lodich. * * San Jose, Calif. — Paul Mason, kterY zde zem •el ve veku 82 rokii, proslul tem & . po celem svete jako vinai a vYrobce eampariskeho vina.

New York. — Zdejei polskY denik "Nowy Swiat" obdrtel z LondYna zpravu, to nove typy britskYch valeenYch letadel budou pfideleny Polaktim a dechoslovaktim, protote jsou znameniti letci. Piee: Ministerstvo letectvi oznamilo, ze polske a deSkoslovenske letecke zbrani ✓ Anglii budou v nejbliteich dnech pfidelena nova, britska letadla, cot jsou nejlepei stroje, jake se nyni v Anglii vyrabeji a ktere teprve nyni pfljdou do boje. Podle neMednich zprav k tomuto rozhodnuti dodo, kdyt se vrchni veleni britskeho leteckeho sboru, zvaneho Royal Air Force piesveddilo o odvaze, zruenosti a nebojacnosti polskYch a beskoslovenskYch pilot& kteti leteckYch fitocich na Nemecko odvatili se k lett.= at nad Mnichov, Prahu a Pl-

Ve Stiedu, dne 30 fijna 1940.

Hamilton, ostrov Bermuda. — Vojenske velitelstvi Sp. Statil pievzalo do sve spravy velkY parnik "President Roosevelt", o 13,869 tunach.

Parnik pat •il spoleenosti U. S. Lines, nyni bude utivan pro dopravu vojska a valeeneho materialu.

Moskva. — tiednim vYnosem byl zdraten chleb v Moskve a v Petrohrade o 15 procent, anit pri tom bylo podano nejake vysvetleni, prod se tak stalo. 0 sklizni v sovetske Unii bylo letos oznameno ,te byla bohata. * * Englewood, Colo. — Mrs Rose Todd Taylor z.emiela zde ye veku 10 rokii. Byla prvni sestienici Mrs. Mary Todd Lincoln, mantelky presidenta Abrahama Lincolna. * * Vichy, Francie. — Vlada mar galka Petaina se rozhodla, aby den piimeki ve svetove valce, totit 11. listopad, nebyl letos svatkem v neokupovane Francii .s 'ohledem na "narodni zarmutek." Vzpominkove ceremonie budou veak dovoleny. * * Washington, D. C. — Podle hlavove dame a registrace, bude k volbe presidentske 5. listopadu opravneno pies padesat V 1936 sriadastnilo se narodni volby pies 45 a v 1932 pies 39 milionu Ameridanti. Nejvetei pkirtstek voliefi odekave, se v N. Yorku a Kalifornii. * * Sydney. — Jednim z nejzvldetnejeich valednYch opatienich v Australii jest zakaz pautivani kterehokoliv ciziho jazyka pfi telefonovani na telefonni siti, kterou ridi vlada. "Jestlite flack) neumi anglicky, nemute poutivati telefonu", zni i fedni natizeni. Docela i francouzskir jazyk byl zakazan. V dobe svetove valky spojenci dovolili vedle anglietiny take franetinu a epaneletinu i pri telegrafovani. * * LondYn. — Lord S n e 11, vAdce ye snemovne lord& prohlasil, Ze Anglie nema tadneha dtkazu, to by nemecke ponorky byly zasobeny z Irska, jak bylo naznaeeno v parlamentu Severniho Irska. Bylo tet odhaleno, te anglieti a ireti vudcove jednaji o anglickYch ten a deti, ktere byly by s to zatiditi se tam k trvalemu pobytu. * * Washington, D. C. — Skoro 2,000,000 pracovniku bude doteeno novSim zakonem o 40hodinovem pracovnim tYdnu, kterY veeel v plat-7 nost o pulnoci se dtvrtku na patek, jak zde oznamil plukovnik Philip B. Fleming, administrator "Wage and hour division", cot jest Iliad starajici se o provadeni noveho zakona a mzdach a pracovni dab& — Poeinaje etvrtkern 24. kijna maximalni pracovni doba v prtimyslu byla snitena z dosavadnich 42 hodin tydile a za pravi pies eas, pokud delnik bude pracovati nad 40 hodin, musi dostati zaplaceno 50% vice, eili jinak za eas a 01.. * * LondYn. — Oeskoslovenska vlada v exile min. tydne prohlasila, to "nelidskY natlak" je vyvozovan na Ceske spisovatele ,aby podepsali `spontanni' prohldeeni loyality Hitlerovi, ktere se naziste snati ziskati k zmeneeni protinazistickeho smfeleni v eesko-mora yskem protektoratu. — Aide se instrukcemi z Berlina k dosateni prohlieeni loyality Berlinu od veech vildeich osob v protektoratu ve snaze, piesved'eiti massy Oechti, to by may zanechati oposice proti nazisttim, "gauleiter" protektoratu Hans Frank jit napsal toto prohldeeni a pHtomne se pokouei ziskati podpisy eeskYch spisovatelti, jak prohlaeuje zdejei eeskoslovenska vlada. — Toto prohlaSeni di manifest je vYzvou ke \Teem dechum, aby svetili sviij osud Hitlerovi a nasledovali jeho vedeni, jak se dale uvadi. — Dalei zpravy, ktere sem stihly udavaji, to Nemci nyni udrtuji pfisnou kontrolu nad veemi eeskYmi ekolami bojice se, to jsou stiediskem protinemeckYch idei. Vyudovain ye ekolach provadi se stale bez udebnic, jetto vtechny vydane ueebnice tohoto typui, byly vesmes Memel zamitnuty.

Ve stfedu, dne 30. fijna 1940.

Zapis XIII. Sjezdu S.P.J.S.T., konaneho 29. eervence 1940 v Taylor, Texas.

(Upraveno dle doslovneho tesnopisneho zaznamu J. A. Hilgerta).

•

Br. Navratil (24) : Davam navrh, aby byl protokol i s opravami pfijat.

Po to byl protokol pfijat.

Piedseda: Je stanovni vYbor hotov zaeit se svou praci? (Br. Zemanek oznamuje pfedsedovi, ze pottebuje jeite asi 15 minut easu). Stanovni vYbor tika, ze bude hotov za 15 minut.

Abychom tedy nemafili eas, ktereho mame ma10, vyuNtkujeme kadou minutu. Zde doiel naAmu sjezdu dopis od OeskoslovenskYch Spolkit v Americe z Chicaga, Ill. Podam yam jen strutny tohoto dopisu, ye kterem se t'adaji vykonni iffednici viech es. bratrskYch organisaci, aby se dostavili do Chicaga ke spoledne porade za teelem lepsiho sblibni a navazani jednani, je2 by smetovalo k lepsimu vzajemnemu porozumeni mezi podpurnYmi organisacemi a jejich prate za stejnYm chem. Tyto cile „jsou v dopisu naznadeny takto: 1) Sblaeni viech Cs. jednot; 2) hajeni *mu jejich dient; 3) spoleenY napor za teelem ziskani naieho lidu pro myilenku bratrskeho pojiit'ovani; 4) spoleenY vzdelavaci postup; 5) spoledne vefejne vystupovani pied americkou vefejnosti; 6) uditovani uZiich stykt, qve prospech nail es. vetve na poli pojiit'ovacim a nitrodnim; a 7) vhodne spoleene oznamovani ye velkem metitku. Za teelem projednani techto naznadenYch bon svolava se schtze viech vYkonnYch Mednikt es. spolkt ve Spoj. Statech do Chicaga, a zalezi nyni na vas, abyste rozhodli, jak se k tomuto pozvani zachovate. V teto zalaitosti byla konana jedna schtze, na ktere se podileli hlavni Atednici etyt jednot, a sice: Z.C.B.J., Jednota Ceskych Dam, des. Sesterska Podp.

Jednota a C.S.A. Nyni se apeluje na ostatni jednoty a v mesici fijnu ma se konat prvni ustavujici schtze teto Federace Cs. bratrskYch jednot. Na teto schtzi ma bYt kaZda jednota zastoupena 5 delegaty nebo svYmi vYkonnymi idedniky. Je zde uvedeno v dopisu, aby viechny es. spolky bratrske, roziifene po cele Americe, se shodly na spoleenern postupu, jak je naznae'en° v onech sedmi bodech. Neznamena to Mdne slueovani ani 'Zadnou vnittni kontrolu jednotlivYch spolkt, nybri znamene, to utvoteni Federace, spoleeneho telesa pracujiciho po celem Soustati. Porozumeli jste vsichni tomuto vYkladu? (Hlas: Ano!).

Jake mate pfani v teto zaleNtosti?

Br. Vrla (25) : Navrhoval bych, aby na g' sjezd odpovedel, ze naie Jednota poile svoje zastupce.

Ptedseda: Br. Vrla navrhuje, aby bylo dano sjezdem zpinomocneni k vyslani zastupcii na tuto schtzi. Musi bYt dan nejakY dodatek k tomuto navrhu a musite si urdit, jakYm zpilsobem si tyto zastupce chcete zvolit.

Br. t majdalka (1): Navrhuji, abychom drive ne2 se budeme spojovat s Chicagem, pracovali na torn, abychom provedli spojeni jednot v Texasu. (Hlas: Podporuji! Potlesk). Doda yam k tomuto navrhu, aby byl utvoten tfielenny vybor z elent teto Jednoty, ktery by se pokusil o spojeni viech nasich bratrskYm spolka v Texasu.

Piedseda: To by byl docela jinY navrh, kterY se netyka veci, za jakYm teelem byl psan tento dopis z Chicaga. My tam nemOeme odepsat, .2e se napfed budeme sludovat v Texasu a pak piljdeme do Chicaga. Zde se vi bec nejedna o slueovani jednot, zde je pouze 2adost, aby byli vyslani vYkonni ittednici nasi Jednoty, kteti by s inc edniky jinYch jednot pracovali a konali porady o techto sedmi bodech, ktere vam budu opakovat. (Pfedseda opakuje sedm boa( dopisu zaslaneho jednotou 6.S.A.). Dovoluji si vysvetlit k navrhu br. omajdalky, 2e v jeho navrhu mohou bYt zahrnuty tfi z techto boa', ponevadg zdejii texaske organisace by nemohly

plistoupit na yAechny txto Way, Z.de s neied-

VESTN1K o spoleenY postup organisaci s protichfidnYmi zajmy anebo organisaci docela jinYch nei jsou bratrske organisace, zde jde vYluene pouze o podobne organisace jako jest S.P.J.S.T., Kat. Jednota des. ten a snad Katolicky Delnik a pod. Navrh byl dan br. Vrlou a byl pocIporovan, aby dneini schtze ustanovila zastupce do teto porady v Chicagu. Prosim br.

Vrlu, aby opakoval svilj navrh.

Br. Vrla (25): Navrhuji, aby dneini schfize ustanovila delegaci, ktera, by byla vyslana do teto schtze.

Piedseda: To znamena, ze tam chcete poslat nekoho, kdo by vyietfil, co oni chteji a jake kroky chteji podnikat. Musite si viak soueasne ureit kolika elennou delegaci chcete a z koho se ma skladat.

Br. Vontur (61): Davam k navrhu dodatek, aby nage Jednota vyslala tfielennou delegaci.

Br. Dr. Week (155): Brat% tato vec je velmi jednoducha. Zde se nejedna o nejake spojovani, nYbr2 o spolupraci a tato spoluprace je nutna. Ja viak nevidim iadnYch pfiein, prod by tam musili jezdit tki. Davam navrh, aby byl vyslan zastupce v osobe nateho pfedsedy, kterY by zajel do Chicaga v zastoupeni nail Jednoty.

Muj dodatek navrhu je, aby jel jeden elen, a to pfedseda, ponevadi ptedseda zastupuje spolek.

(Hlas: Podporuji!)

Ptedseda: Je din navrh br. Miekem a je podporovan, aby do Chicaga byl vyslan ptedseda .

S.P.J.S.T. v zastoupeni Jednoty.

Br. dr. Week: Dal bych k tomu dodatek: na Atraty Jednoty.

Br. J. J. Kruginskji (79): Divam dodatek k navrhu br. Mieky, a sice, kdyby nemohl jet pfedseda, aby ho zastupoval mistopkedseda.

(Hlas: Hlasovat!)

Ptedseda: Pfijima br. Mieek tento dodatek?

(Br. Midek souhlasi).

Piedseda: Je zde navrh, aby letoini sjezd uustanovil a povefil ptedsedu S.P.J.S.T. a v pHpade, ze by tento nemohl, tak mistoptedseda S.P.J.S.T., aby jel do Chicaga do poradni Pfikroeime k hlasovani. Kdo je pro tento navrh?

Navrh je ptijat velkou vetiinou.

Piedseda: Neni-li stanovni vYbor hotov se svou praci, budu t. adat nemocenskY vYbor, aby podal svou dodatednou zpravu, kterou maji pHchystanu.

Br. toupal (116), pieds. nemoc. vyboru: Dostali jsme malt' dodatek k stanovarn pro nemocenskou podporu, a site tento (ete): V kadem ptipade pfedseda tadu jmenuje nestrannY vYbor na vyietfeni nemoci s ohiedem na to, aby dienove vyboru nebyli s nemocnym v pfibuzenskem porneru, aby se tak pfedeilo nadr2ovani nemocnemu dlenu."

Piedseda: Jsou nejake namitky, aby tento dodatek byl vtelen do stanov? (Namitek nebylo). Bude tak ueineno.

Br. 't oupal (116). dte dale: Nate nemocenska podpora neni dosud prakticky zavedena. Cinily se narn vytky, 2e mnozi zmrzadeni elenove nedostali od nas to, co oeekavali. Dostali jsme etyfi prosby velice pottebnYch zmrzadenych elentl nail Jednoty, ye kterYch 2adaji nas sjezd, aby jim byla nejaka podpora udelena. Podam obsah techto dopist ve zkracenem zneni: NemocenskY vYbor obdrZel nekolik iadosti o podporu. NemocenskY vYbor odporuduje ctenemu sjezdu S.P.J.S.T. a pfimluva se za tyto na'astniky, aby sjezd jejich Zadosti. vyhovel. Bratfi delegati, oei techto neit'asniktt jsou upfeny k yam. Jejich jmena jsou: br. Jos. Ovesny z Galvestonu fadu 62, ktery je po sedm let elenem nasi Jednoty a je zmrzadenY. Rad by si koupil umelou nohu. Pak je zde 2adost od elena fadu 71, kterY je tfi roky nemocnY. Dale '±adost ze stejneho tedu od br. Jos. Kopeckeho, ktery lei po 4 roky ranen mrtvici a je slept'. Br. Tom PHkryl je zde delegatem od tohoto faclu. Dale je zde sestra Ludmila Bohadova, ktera byla devetkrat operovana. Podal jsem vam tyto /adosti zkracene, kdyt budete chtit, mohu uvest dalsi podrobnosti.

Piedseda: Jake odporuCeni dini nemocenskS, vYbor?

Br. toupal: NemocenskS, vYbor se pfimlouva, abyste ternto postaenYm a pottebnYm brattim dot ne1men.6 po $25.00, po ptipade 'vice.

Strana 3.

Piedseda: Prod nemocenskSr vStor neuvadi urCitou Br. Toupal: Odporueuji tedy po $50.00.

Piedseda: Byly zde pfeeteny Zadosti etyt nu Jednoty, ktere nemocenskY vYbor odporuduje k vyfizeni a navrhuje pro kakleho 'Zadatele po $50.00.

Br. KruiinskY (79) : Podporuji.

Br. BezecnY (67) : Doporuduji obnos po $50.00.

Br. Drgae (41): Navrhuji, aby bylo dano ka'tdemu $100.00.

Br. Holasek (36): Tyto 2adosti jsou velmi vane, ale davejte si pozor, kdy'Z o techto yecech rozhodujete, ponevad2 je to nee°, co se mute opakovat v ohromnem mefitku. TakovYch iadosti bude velmi mnoho a za kadeho se bude nekdo ptimlouvat.

Br. Kvasniela (49) : PM! bych si veal, zda tyto penize, ktere povolujeme, budou vzaty z toho fondu $1000.00, anebo odjinud?

Piedseda: Jeite tech tisic dolarti nemate, protole nemocenska podpora neni jeite zavedena. Jakmile bude zavedena, bude zde onech $1000.00.

Br. Zapalae (37): Prod nebylo jeite hlasovano?

Piedseda: Zde nejde o navrhy, tYkajici se nemocenskeho vyboru, jde zde o podporu etyt &mu. Je zde navrh br. Drgaee, aby 2adateliim byla udelena podpora po $100.00. 0 tomto navrhu, ponevadi jde 0 vetii obnos, se hlasuje napied.

Navrh ten byl poraen.

Mame zde nyni navrh nemocenskeho vyboru, aby tadateltim byla udelena podpora po $50.00.

(Br. Holedek 2ade, o slovo v zajmu daliich dvou potfebnYch dient).

Piedseda: Br. Holeeek zde ptichazi s 2adosti pro dva eleny, ktefi path k Mdu d. 28 a dle meho nazoru jsou to zrovna takove ptipady jako ony etyfi. Znam tyto pfipady, ponevaa je to z okoli, ktere znam. Tito elenove le21 asi 20 mkt na Br. Holeeek: Nas br. KozelskY je v takovem stavu, 2e se nemtlZe na posteli obratit, musi bYt ptenaien asi po 26 let. DruhYm je br. Sindel, kterY je asi 12 let v takovem stavu, ze si pH pohybu musi pomahat rukama a tel.° tahne za sebou. To jsou dva ptipady u naieho Mdu. Apeluji na sjezd, aby jim byla povolena podpora jako tem ostatnim neit'astnYm bratrum.

Br. Hrabina (25): Navrhuji, aby jim byla udelena stejna podpora.

Br. emajdalka: U nas maim sestru, ktera je take upoutana na luZko a je v podobnem postaveni, jak se zmirioval br. Holeeek. Je ji 80 let a le21 pies 20 rokti u vlastniho syna a zda se mne, ze kdy'Z bude ostatnim udelena podpora, ze by ji take zasluhovala. Je to sestra Mikolajovd. 26,clam, aby byla take pojata mezi ostatni, tadatele.

Br. OlgovskS, (23) : PAd Cis. 23. prostfednictvim sveho delegata podava 2adost o podporu pro svou sestru Jos. Trojeakovou, ktera je 11 let na ltidku. Byl jsem o to Mdan uz ye dvou minu, kterY je zalYch sjezdech bratrem Pro kladajicim elenem Mdu Moravan, abych se zasadil o to, aby tato sestra dostala podporu v nemoci, y e ktere se nemate ani obratit na Itftku.

Piedseda: V jakem finandnim stavu se naleza rodina Trojeakova?

Br. 01§ovskY: Br. Trojacek neni pave v nejpostaveni. Ma jen asi 100 alepsim krovou farmu.

Br. Morris (63) : Kdy g zde mluvime o nemocenske podpote, chci upozornit, ze mame br.

Franka Berkovskeho, kterY asi 12 mkt ze Piedseda po to opakuje jmena nemocnYch bratra a sester a tale se br. Morrise, v jakem finanenim stavu je br. BerkovskY. Br. Morris odpovida, ze ve ipatnem. Ma site svou farmu, to je vie, ale to mu nic nevynaii.

Je to 76 akrova farma.

Br. emajdalka uvadi, le br. J. Mikolaj ma asi 80 akrovou farmu, ale je pH tom tpine odkazan na dobrodinnost svYch pfibuznYch. Br. Svoboda (89): Myslel bych,ze bychom meli dat podporu tem, kteti nemaji vilbec neho majetku.

Pitedseda: Br. Svoboda ma za to, ze gadost pro sestru Trojdakovou a br. Berkovskeho, ponevadi maji majetek, byla z techto iadosti. vy-

Strana 4. puttena a podpora udelena jenom tem, kde neni ladneho majetku a kde vabec nemaji finandnich prosttedka.

Br. Kocurek (13): Mani dotaz, zda ona sestra, ktera ma 80 let, dostava nejakou pensi?

Br. t majdalka (1): Zda, se mne, se ne, myslim, le si podala 2adost, ale byla odmrttena.

Je pojittena na $500.00 nebo na $250.00 a z tohoto davodu byla jeji l'adost o pensi zamitnuta.

Br. Kocurek: Nynejti zakon vyluduje ty, ktekteici maji tisic dolarovou pojistku, jinYmi slovy, ona sestra mule dostat starobni pensi.

Br. Morris (63): Choi objasnit pfipad br.

Berkovskeho, kterY ma site farmu, ale je takova se nezaplati ani dani. To zna kaZdY ze zkutenosti. Je to v okresu Lavaca.

Piedseda: Myslim, se o teto \Teel pkilit dlouho us mluvime, take na konec nas to bude stat vic, nez bude emit cela podpora. Radeji us toho nechejme. Byl zde podan navrh br. Svobodou, aby ti, kteti maji jakYkoliv majetek, at' vynati nee° nebo nic, byli z podpory vyputteni.

Jsou proti tomu namitky?

Br. Socha, (160): Navrhuji, aby byla udelena podpora vtem po $25.00, at' maji majetek nebo ne.

Pfedseda: To je nahradni navrh k navrhu br. Svobody. Mate pied sebou dva navrhy: br.

Hrabiny a br. Svobody. Nejdtive budeme hlaso vat o navrhu br. Svobody.

Hlasuje se o tomto navrhu, kterY byl poraPkedseda; Nyni budeme hlasovat o navrhu br. Hrabiny, kterY zni na podporu 50 dol. katdemu l'adateli a bude-li tento navrh poraten, budem hlasovat o navrhu br. Sochy na 25 dolara.

Po to provedeno hlasovani o navrhu br. Hrabiny, kterY byl pfijat vettinou 102 delegatii.

Piedseda: Navrh br. Hrabiny byl pfijat a zminenym ladateltm bude vyplaceno po $50.00 podpory v nemoci. (Potlesk). Dekuji nemocenskemu vyboru za vykonanou praci a zprott'uji vYbor dali prace.

Na to pfikroeeno k daltimu projednavani stanov.

Piedseda: Stanovni yYbor pode„ zpravu, kterou vypracoval o povinnostech a kvalifikaci fednika Hlavni tkadovny. 616.nek 13. byl vdera 'en a pfijat, avtak s vaSim svolenim stanovni vYbor by rad pfedloZil dodatek k tomuto élanku, kterY naleznete na strane 4, vytislmutych navrhu novYch stanov. Prvni odstavec byl pfijat a zde je dodatek, kterY vYbar doporueuje k pfijeti.

Br. Zemanek ete dodatek: odst. a): rteditelem Hlavni 1:Tkadovny male b9ti zvolen jen elen, ktery byl vice nd pet let elenem Jednoty; kterY je schopnY dohldeti na praci a posouditi vYkonnost kterehokoliv hlavniho iitednika nebo zamestnance; kterY je zpasobilY vytettovati jakost bonda, pajdek pozemkovych a doporueovati uldadani penez Jednoty; kterY je ochotnY venovati sviij eas a svou snahu pro vzrtist elenstva; a kterY by v padu nutnosti byl zpasobilY pfejmouti vrchni vedeni Jednoty.

26.dnST placenY afednik Hlavni Ufadovny, ani vYpomocnY zamestnanec, ani organisator, nemale soudasne zastavat misto feditele. 26,dnSi agent jakekoliv pojitt'ujici spolednosti nebo spolku na 2ivot neni volitelnY ani za keditele, ani za ladneho tiffednika Jednoty.

Reditele maji stalY dozor a dohled nad fizenim a vzrastem Jednoty. Reditele dbaji, aby vtechny elanky stanov, vtechna rozhodnuti sjezdu a vtechna usneseni Hlavni Utadovny byly dodrlovany a spravne provedeny. Reditele poladuji, aby v kalde etvrtletni schazi byl podan vykaz prace vtech hlavnich atednika, zamestnanct a organisatoru. Reditele poladuji v kalde etvrtletni schazi vYkaz vtech pozemkovYch pujeek a vtech bonda, ktere neplati spra y -nerokyasplt.Rdiehj,abyzprvy atednika byly pravidelne otiskovany v upravene forme die schvaleni feditelt ye spolkovein organu. Reditele prohldeji vtechny knihy afednika a maji pravo poueiti nebo pokarati kterehokoliv vYkonneho afednika nebo pomocnou silu. Reditele maji pravo rokovati a uvalovati o suspendovani nebo sesazeni kterehokoliv hlavniho afednika Jednoty, a maji pravo hlasovanim nejmene 'Yeti hlasy ze sedmi pfedloliti svoje doporueeni k sesazeni mistnim fa-

Ve stfedu, dne 30 fijna 1940. dum k odhlasovini. Aeditele obsazuji uprazdnen& mista hlavniho pfedsedy, jak elanek 12. naznaeuje, ustanovuji organisatory, a schvaluji najmuti nezbytnYch vYpornocnych zamestnanet, ne jinak rid vettinou peti hlasa. Reditele schvaluji nebo zamitaji pajeky pozemkove hlasovanim nejmene pal ze sedmi, cos musi byti podrobne protokolovano. 0 koupi a prodeji vtech bonda rozhoduje cela, Hlavni titadovna ye sve etvrtletni schazi hlasovanim nejmene deviti hlasa vettiny. Reditele jsou povinni vytettovat jakekoliv nespravnosti, nepofadky a pfestupky u cele Jednoty, a maji pravo, za delem docileni napravy, suspendovati vYkonne iffedniky, domaci lady, jejich iffedniky nebo vybory. Celkem maji feditele pinou dozorei mot s pravem iniciativy (podnetu) die olanku 69. nad celou Jednotou. V padu, le by feditele uznali za pottebne, maji pravo dati dali povinnosti tajemnikovi, teetnimu a pokladnikovi, coz zahrnuje i organisaeni praci. Reditele podavaji elenstvu zpravu o svem dohledu kalde tki mesice prostfednictvim organu. Kaldy feditel dostane denni plat za ztratu sveho dasu pti navtteve schazi nebo prohlidek, a krome toho nahradu jizdneho ye vtech zalditostech Jednoty die usneseni sjezdu.

Pfedseda: Zde yam pfedklada, stanovni vYbor, ktery pracoval vdera do pulnoci, odstavec, tYkajici se kvalifikace feditela a zaroven povinnosti feditelii. Z tohoto elanku vyplyva, feditele maji titpinou mot rozhodovat nad- yedenim Jednoty.

Br. gebesta (100): Davam navrh, aby projednavani tohoto odstavce bylo odldeno a bylo 0 nem rokovano pozdeji, as katdY zastupce dostane jeho' opis. Delegati nemaji zneni tohoto odstavce pied sebou, aby jej mohli prostudovat.

Piedseda: Sjezd ladosti br. Sebesty vyhovi a nafidi, aby opis elanku byl dodan delegatin.

(Hlas: To neni molne!)

Piedseda: To je privilej, na kterou delegati maji pravo.

Br. Jelinek (20): Mate zde na 200 delegate, kdybychom to meli nechat vtechno pro dalegaty tisknout, tak se jednani velice prodlouZi. Mysli, le to bylo dosti jasne eteno a se kaldY delegat tomu dobte rozumel.

Piedseda: br. gebesta namitek proti rozhodnuti pfedsedy sjezdu, tak vam budou noye vypracovane elanky 'tent' pomalu veta za vetou, abyste je mohli dobte sledovat. Prvni veto, zni tete): "iteditelem Hlavni Utadovny mute bYti zvolen jenom Glen, kterY byl vice nd pet let dlenem Jednoty . . . " Br. Holisek: tadam, aby slovo "organisator" bylo vynechano. (Souhlas).

Pkedseda: Br. Holasek lada, aby slovo "organisator" bylo tkrtnuto. Jste s tim spokojeni?

Nebo chcete o tom hlasovat? (Byl projeven souhias se tkrtnutim tohoto slova.) Slovo "organisator" bude tedy tkrtnuto. Budeme eisti dale, jake jsou povinnosti keditela. (Cte): "Reditele maji sto,lY dozor a dohled nad fizenim a vzrustem Jednoty." Jsou joke poznamky? (Souhlas). "Reditele dbaji, aby vtechny elanky stanov, vtechna rozhodnuti sjezdu, a vtechna usneseni Hlavni trfadovny byly dodflovany a spravne provedeny." Pfejete si nejake vysvetleni 9 (Hlas: Tak je to spravne.) Pfijimate tuto Van.? (Souhlas.) — "Reditele poladuji, aby v kalde etvrtletni schazi byl podan vYkaz prace vtech hlavnich afednika, zam'e'stnanct a organisatora". (Souhlas.) "Reditele poladuji v kaide etvrtletni schazi seznam vtech pozemkovych pagek a seznam vtech bonda, ktere neplati spravne droky." (Hlas: . . . a splatky.)

Pfedseda: Ano, " . . . a splatky". Pfijimate toto zneni stanov? (Souhlas). — "Reditele dohlileji, aby zpravy atednikii byly pravidelne otiskovany v upravene forme ye spolkovem organu". — To bude povinnosti feditelt, aby elenove dostali pfesne informace o vedeni Jednoty, a aby zpravy afedniku byly ve zfetelne forme otiskovany ve Vestniku. Jsou joke dodatky?

Souhlasite-li, pajdeme dale. (Souhlas).

"Reditele prohldeji vtechny knihy afednika a maji pravo poueiti nebo pokarati kterehokoliv vYkonneho atednika nebo pomocnou silu."

— Timto zatizenim budou feditele povinni zastavat. vtechno, co dfive konal adetni vYbor i

dozorei vYbor dohromady, a v padu, kdyby to bylo nutne nebo prospetne, maji pravo poueiti nebo pokarati kohokoliv. Pfijimate? (Souhlas).

"Reditele maji pravo rokovati a uvaiovati o sesazeni kterehokoliv hlavniho atednika Jednoty, a maji pravo hlasovanim nejmene Ott hlasy ze sedmi ptedlditi svoje doporueeni k sesazeni mistnim tacit= k odhlasovani." — JinYmi slovy, kdy2 by nektery iffednik nepinil sve povinnosti a naprava zdala by .se ladouci, feditele maji pravo uvalovati o sesazeni takoveho afednika. Aby vtak byla dostateena vettina, zde je adano, se kdy2 pet feditela je pro suspendovani afednika a dva feditele jsou proti, tak tech pet teditela ma pravo zakroditi, a-" by to bylo oznameno dornacim f Adam a fatly samy rozhodnou o teto zalditosti. Reditele nemohou sami odstranit ladneho atednika, mohou pouze jeho einnost posoudit, podat o ni zpravu, a doporueit jeho sesazeni. Pfijimate toto usneseni? (Souhlas.)

"Reditele obsazuji uprazdnena, mista v Hlavni T"..Tfadovne, s vYjimkou uprazdneneho mista hlavniho pfedsedy, jak el. 17 naznaduje, a schvaluji najmuti nezbytnYch vYpomocnYch zamestnancti, ne jinak nes vettinou peti hlasa."

— JestliZe pet feditela je pro najmuti nejake vypomocne sily, vVpomoc se mute najmout, ale feditele schvaluji vYber. Jsou nejake dotazy?

Pfijimate tuto Cast? (Souhlas., "Reditele schvaluji nebo zamitaji pujeky i)ozemkove ne jinak nee vettinou pet hlastii . " Pajoky na majetky nebudou povolovany niky, nybrZ fediteli. (Souhlas.- " . . . vettinou pet hlast ze sedmi, coz musi bYti podrobne. protokolovano." — To tYka, se pajdek pozemkovYch, ale, "0 koupi a prodeji vtech bondu rozhoduje cela Hlavni tlfadovna ye sve etvrtletni schazi hlasovanim nejmene deviti hlastit vettiny". — Zde tedy musi bYti cela Hlavni tTfadovna, atednici i feditele, ti ktefi praci vykonavaji, i ti, co na vtechno dohldeji, a vettinou deviti hlasa se museji kupovat a prodavat vtechny bondy. Neni zde pouze nadpolovieni vettina z tfinacti, ale hodne velka, Va gina. Schvalujete toto zatizeni 9 (Souhlas.)

"Reditele budou miti povinnost vytetfovati jakekoliv nespravnosti, nepotadky a pfestupky u cele Jednoty, a maji pram), za teelem docileni napravy, suspendovati hlavni afedniky, domaxi lady, jejich iitedniky a vybory." — Tim se dava feditelam pina, mot zastupovati eleny Jednoty, cos je vysloveno nasledujici vetou: "Celkem maji feditele pinou dozordi mot s pravem iniciativy die elanku 69 nad celou Jednotou." — Slovo "iniciativa" znamena, pokyn nebo pfedmet k naprave. Reditele maji to pravo, aby dali upozorneni, se je tfeba napravy, se neco jineho bylo by lent'. Reditele maji pravo postarat se o to, aby vedeni Jednoty nikde nebylo brzdeno, ale vtechno aby sio hladce. "V padu, le by feditele uznali za pottebne, maji pravo dati dalti povinnosti tajemnikovi, adetnimu nebo pokiadnikovi, cos zahrnuje i vetkeru organisaeni praci." — Mille se stati, ze prace iikednika musi bYti do jiste miry v nekterYch podfadnych slolkach trochu pozmenena nebo dopinena, a timto se ponechave, teditelfun pray() tak ueiniti. A kdyl by uznali, se prace organisaeni musi bYti jinak provadena, jak bylo nakm sjezdovym organisadnim vYborem naznaeeno, je to ponechano na starosti feditela, aby organisaeni praci sami rozdelili nebo ustanovili. Jsou joke dotazy? Ptijimate toto usneseni? (Souhlas.) — "Reditele podavaji elenstvu zpravu o svem dohledu kalde tti mesise prostfednictvim organu." Schaze jsou jednou za etvrt roku, a feditele oznami, jak pokrok a jase stalo. ke "Kaldy feditel dostane denni plat za ztratu dasu pfi navtteve schilzi a krome toho nahradu jizdneho ye vtech zalditostech Jednoty die usneseni sjezdu." — Tim se vyrozumiva, )te feditelam bude hrazena ztrata easu pfi navateve schazi a prohlidce knih v Hlavni tladovne, a krome toho feditele dostanou nahradu za mili nebo jizdne, kdyl nekam musi jet V zalditostech Jednoty. Zde byly podany a naznaeeny povinnosti sedmi feditela, jak vypracovano natim stanovnim vYborem veera v noci. Jsou nejoke dodatky, nejake namitky nebo jakekoliv opravy? (Hlas: To je to nejlep g, co jsme at do-

Ve stfedu, dne 30. tijna 1940. sud udelali.) Jste hotovi hlasovati o tomto odstavci? (Souhlas.)

Br. LainovskY: Vgechno, co nam bylo vysvetleno, je spravne, ale chtel bych objasneni v jednom bodu, a sice: kdyby teditele zjistili, nektery z atednika nekona spravne svoje povinnosti a feditele pokou na fady vyrozumeni o teto veci. Neni v torn odstavci Zadny dodatek, jak se maji zachovat mistni tady, jestli o tom mohou rozhodovat vetSinou hlast.

Piedseda: Tato vec jevysvetlena v el. 69., kde stoji, jak je mono provadet zlepSeni v Jednote.

Mame tento elanek pfeeist.

Br. Zemanek ete el. 69 navrhu novYch stanov: a. Po uplynuti jednoho roku po sjezdu, kterYkoliv fad ma pray° upraviti a na jine fatly rozeslati petici nebo resoluci Zadajici o vSeobecne hlasovani za teelem dohody v jakekoliv clale2ite otazce, jakekoliv zmeny neb opravy stanov nebo jakehokoliv zlep'aeni pasobeni Hlavni ti'adovny nebo dokonce i sesazeni nektereho hlavniho afednika. b. Dfive ne2 takova petice neb resoluce je rozeslana ostatnim tadam budi2 vernY opis petice nebo resoluce ptedlolena H. U. Po uplynuti tiiceti dna od schtize H. U., kdy ptedlolenY opis ma bYti uvalen, fad ma pravo rezeslati svou resoluci finym tadam, a Zadati o jejich souhlas. c. Byla-li tato petice nebo resoluce schvalena ye schazich jedne tfetiny jinYch facia, fad kterY zahajil iniciativu, oznami H. U., ze resoluce byla od jinYch facia schvalena, a udanim jmen schvalujicich fada. d. Hlavni Utadovna necha bez pratahu otisknouti resoluci tfikrat v ttednim organu, s upozornenim,ze hlasovani o ptedlolene otazce musi bkti provedeno pomoci listka v pravidelne schazi kaldeho tadu do 90 dna. e. KatclY rad neodkladne oznami. H. U. pfes°nY podet odevzdanYch hlasti "pro" a "proti".

CelkovY souhrn blast. ovefen budiZ v nejblikk schazi H. U. a na zaklade elanku 6-c nabyva takova zmena, oprava nebo sesazeni ihned platnosti, a vYsledek budit uvefejnen v atednim organu.

Piedseda: Zni to jako zakon, jest to podano ye zhuStene forme a musi to bYti vysvetleno, co to znamend. Kdy2 po uplynuti jednoho roku po sjezdu nekterY tad ma za to, Ze je tfeba v neeem napravy, male zde zakroeit, aby nebylo nutno s touto napravou dekat al do ptikiho sjezdu, ponevad2 by takovYm eekanim mohla bkt Jednota poSkozovana. Timto élankern se dava kteremukoliv fadu pram), aby vypracoval pfisluklou resoluci a tuto resoluci zaslal Hlavni fitadovne, ktere by doporueil Mdouci zmenu. Zaroveri male tad o tom vyrozumet ostatni lady. Kdy2 jedna tketina tada uzna, ze je to dobra vec, tak se to oznami v Hlavni titadovne, ktera pak ma povinnost otisknout resoluci v nag em organu a prohlasit, ze byla resoluce schvalena jednou tfetinou radii. Pak se o resoluci hlasuje v kaZdem tadu listky a vYsledek hlasovani je oznamen v organu. To by pak vealo ihned v platnost. Tomuto zpasobu hlasovani elenstva cele Jednoty se tika, "referendum". Kdyz se vratite domil a poukazoval by nekdo, ze je tfeba v nedem napravy, tak milZete fici, Ze sedmi tediteltim se zde dava pram), ze kdyby se naSlo neco Spatneho a bylo tfeba nejake napravy, Ze kdy aspori pet techto teditehl bude souhlasit, mohou upozornit tad na takovou vec zasluhujici napravy a mohou dat pokyn k tomu, aby nekterY z radii pfedloEl takovou vec zasluhujici napravy a mohou dat pokyn k tomu, aby nekterY z facia pfedlail takovou vec k rozhodnuti referendem.

Br. Kvasnidka (49): madam, aby tam byl vsunut dodatek "vYsledek volby, kaIdeho faclu, aby byl uvetejnen v organu".

Piedseda: V organu je to zhukeno a je tam uveden celkovY vYsledek a nikoliv vysledek od kaldeho tadu zvla,St'.

Br. Holasek (36): Davam navrh, aby el. 69 byl pfijat tak jak byl &ten.

Po to byl pfijat jednomyslne el. 69.

Piedseda: Nyni se vratime k projednani Clanku o kvalifikaci atednika. Piedseda stanovniho vYboru to -vechno ptedetl. Mate k tomu nejake dodatky? Nemate-li budeme hlasovat.

Br. Steiner (84): Zde bylo feeeno, ze elenove

VP.STN11C maji privilej k tomu, aby meli vytisknute opisy navrhu stanov. 2adal o to br. *Sebesta.

Br. Sebesta (100): Trvam na teto privileji.

Piedseda: Ne2 to bude opsano a rozmno'aeno, uplyne,pal dne.

Br. Sebesta: To neni jenom pro mne 2i na torn, co si pfeji ostatni delegati. Poukazoval jsem jenom na to, 26 by to bylo dobre, kdyby delegati meli opisy navrhu. (Hlasy: Pokraeovat!)

Piedseda: Budeme hlasovat. Kdo jste pro phjeti tohoto elanku?

Pfijato jednomysIne. Br. Domorad (148) upozorriuje, ze je eas pfestavku.

Piedseda: Bratru Domoradovi jdou rano hodinky pozde a nyni °pet napfed.

Br. Zeminek eta el. 16c: (0 povinnostech hlavniho tajemnika).

Piedseda: SlySell jste navrh stanovniho vyboru o povinnostech tajemnika. Mate k nemu nejake dodatky?

Br. Aneinee (88): Chtel bych, aby tam bylo vsunuto, aby ph podavarn zprav o Umrti do Vestniku, bylo tez udano, kdy Glen zemtel a jak byl star kdy zemtel.

Piedseda: NaAe formulate to stejne mail. Myslim vAak, ze tvoje upozorneni je spravne. Jste pro dodatek br. Aneince? (Souhlas).

Dodatek byl pfijat.

Po to hlasovano o celern odstavce, kterY byl pfij at.

Br. Zeminek ate dalk odstavec o povinnostech teetniho: "Hlavni adetni vede spravne vSechny irety atd.

Piedseda: Jsou nejake namitky?

Br. Andinee (88): Nevim, zda tato vec pfijde v daraich odstavcich di ne, ale rad bych veal, kdo se bude starat o oznamovani adres elena. kteti budou dostavat organ Jednoty.

Peidseda: To bude povinnosti br. teetniho, aby vydavatelstvu organu oznamoval nove adresy, na ktere se ma posilat Vestnik a adresy, kdo Vestnik nema dostavat. Upozorriuji na jednu vec ne2 pajdeme dale. Zde se uvadi: knihy a listiny nutne k vykonavani jeho iitadu obstarave, si sam se svolenim Hlavni Thadovny.

JinYmi slovy, kdy pottebuje nejakou knihu, pottebuje 12 ostatnich elenti H. U., aby mu k tomu davali svoleni. Nemohlo by snad bYt, aby of ednici v Hlavni titadovne mu to schvalili9 nedavam ovSem 26,dny navrh.

Br. BaIina (52): Davam navrh, aby tdetni se schvalenim afednika v Hlavni tiadovne mel pray° obstarat si knihy, ktere potiebuje.

Tento navrh br. Bafiny byl po to ptijat.

Br. Zeminek (ate elanek o povinnostech hlavniho pokladnika): Hlavni pokladnik pfijima od hlavniho tajemnika atd.

Br. Vaja (142) : 26,clarn o laskave scleleni, kdo ma v evidenci vYkazy pro,sirotky. Zde o torn neni nikde nic feeeno a 26,dnemu atedniku uloleno, aby mel tyto penize v opatrovani Piedseda: Tyto penize nejsou vedeny zvlaSt' a nejsou v opatrovani. To je veci ireetniho, aby vedl tyto penize v knihach. Kdykoliv je tfeba vyplatit takove penize tajemnik se podiva do knih, tidetni to vytidi zapisem a pokladnik podepiSe eek.

Br. Staga (dornaci zast. od C. 15): Mel bych dotaz, zda je nutno a zda to zakon vyZaduje, 2e musime mit tki podpisy na kaIdem aeku. Dostavam mnoho raznYch deka, kde jsou jen dva podpisy.

Piedseda: Ve stanovach, jestlile se nemYlim, stoji ze budou jenom dva podpisy. Pfejete si mit tfi podpisy nebo dva podpisy. To je dule2ite, abyste o teto veci rozhodli.

Br. Vrla (25) : Myslim, ze dva podpisy by dostaeily, protole je zde kontrola teditelstva.

Br. Staga: Byla zde fee o tom, 2e jsou s tim spojena mnoha vydani a ztrata easu, kdy se musi posilat eeky k podpisu z mista na misto.

Meli bychom uvazit, zda by nemohli podpisovat deky iffednici v Hlavni Utadovne, abychom u§etfili easu i vydani.

Piedseda: To se maze stat, kdy se zde o torn usnesete. Jste zde pro to, abyste zde vyslovili svoje piani a zalek na vas, abyste si to upravili tak, jak to bude nejlepe vyhovovat.

Br. Vivra (17): Davam navrh, aby byly jenom dva podpisy.

Strana Br. inajdalka (1): ?odporuji.

Piedseda opakoval navrh a dodava.: DtiVe nei ptikroeime k hlasovani o navrhu bratra Vavry, podejte si dopinek, kdo bude eeky podpisovat. Zadam atedniky, aby se o torn vyslovili, ponevad2 tomu budou nejlepe rozumet. At' narn vysvetli, ktere podpisy by byly nejpraktietejk, aby se eeky mohly zasilat co nejrychleji.

Br. Steiner (84): Bylo by nejlepe, aby to byl br. tajemnik a pokladnik, pak se veci budou vytizovat snadno a nem-He se stat, aby byl eek vydan proti viii nekoho jineho, protole tajemnik eek vypige, teetni jej zapiS'e do knihy a tak budete mit podrobnY vYkaz katicleho eeku v knihach.

Piedseda: To postael.

Br. Chernosky: To je apine v poradku. Je pine zbytednym, aby zde byly tri podpisy, kdy zde jsou afedni sily. Staei, kdy to bude pokladnik a tajemnik.

Piedseda: Je zde navrh br. Vavry, aby ye stanovach v'Sude v tech mistech, kde je napsano, 2e se eeky podpisuji pfedsedou a pokladnikem, a tajemnikem, to bylo zmeneno tak, ze deky podpisuje tajemnik a pokladnik, Byl to vlastne navrh br. Vrly, ktery jej prvni podaval a br.

Vavra se za navrh ptimlouva. Kdo jste pro tento navrh?

Navrh byl po to pfijat jednomyslne a pak byl pfijat cely odstavec o povinnostech pokladnika.

Po to na navrh br. Bezecneho (67) byla schize sjezdu odroeena na 15 minut za adelem dopoledni pfestavky.

Schfize odroeena v 10 hod. 3 minuty.

PO PEESTAVCE V PATEK DOPOLEDNE. Piedseda (zahajuje schtzi v 10:22) : Pokraeujeme v jednani a pfedseda stanovniho vYboru bude eisti dale stanovy. Dfive ne2 ptistoupime k daltimu jednani, vratime se jeSte k otazce podpisovani aeku. trtednici Hlavni 'Ufadovny mne upozornili, ze bychom meli ueinit jistou zmenu, a site v torn smyslu, ze kdyby nahodou nekterY z iffednika, ktefi budou podpisovat eeky na dva nebo na tti dny odcestoval, tak by se vYplata zdr&la. Proto by bylo zahodno, aby druhY afednik mel pra y() podepsat za neho. VhodnY navrh by tedy znel, aby eeky podpisovali vklycky dva vYkonni atednici z techto tfech atednika: pfedseda, tajemnik, pokladnik. Kdyby byl pokladnik prye, podp ge eek pfedseda a tajemnik, kdy bude tajemnik prye, podpige pokladnik a pfedseda a kdy ptedseda bude prye, podpge pokladnik a tajemnik. Nemate-li proti tomu namitek, tak bychom to v tomto smyslu pozmenili. (Hlas: To bude dobre). Jste spokojeni? (Souhlas). Tak to bude v tomto smyslu zmeneno.

Br. Zemanek ate po to el. 16 odst. o fondu na vYlohy Hlavni T:Jtadovny.

Piedseda: Jsou nejake opravy?

Odst. f) byl schvalen.

Br. Zeminek eta dark odst. g) tehoZ' elanku, stran povinnosti pravniho radce.

Br. Nesuda (130): Daval bych k tomu dodatek, aby 1 a pill procenta bylo av krtnuto, a aby bylo ponechano vYboru pro platy ilfednika, aby to urea (Hlas: Podporuji!)

Br. Jareg (31): J6., jsem elenem tohoto vYboru pro platy atednika a nebudeme IA mit na to eas. Myslim, ze bychom tim ztratili moo easu a kdy jsme zde u tohoto bodu tak to dokoneime hned.

Piedseda: Je zde navrh br. Nesudy, o kterem budeme hlasovat.

Br. Steiner (84): Mate zde asi nedorozumeni.

Br. Nesuda asi mysli, aby se to nechalo vYboru teditelt.

Br. Nesuda: Myslim, aby to bylo ureeno dnes vYborem pro plat iffednika.

Piedseda: Kdo jste pro dodatek br. Nesudy?

(Byla menkna). Navrh br. Nesudy pada.

Br. Nesuda (108): Mam dodatek, a site ten, aby pravni radce nebyl opravnen k 1 a pill procentu v tom pfipade, kdy se prodava majetek Jednoty.

Piedseda: ZadiV. z atednikt neni opravnen k nejakemu platu v podobnem pfipade, tedy ani br. pravni radce ne. (Hlas: Nikdy addnY plat v takovern pripade nedostaval!). Kd3t" je (Pokradovani na strand 11.)

Strana 6.

Oddil dopisovatelskf Dopisy, jet by obsahovaly neveene, neb zitvadne polemiky, potadatel pkedklada ye smy'du stanov Tiskovemu VYborU k vlastnIrau rortiodnuti.

VYKAZ DAM) Z BAZARU V HOUSTONU 5. N. S. Sberaci listina cis. 113. Sberatel p. Felix DlouhY a dopinila pi. S. Doslich. — Pi. F. DlouhY, 7 slepic, 6 kvartu zavarenin, 1 gal. sadla, 1 gal. syrobu; pi. Marie gonka, 2 slepice; pi.

Teresa KoneenY, 2 slepice; pi. Frances konec nY 1 slepice; pi. Albina Balcarova, 1 kuie; pi.

BlaZena 8krlova,, 2 kutata; pi. J. Petrova, 1 slepici; p. J. Petr, 4 kvarty oleje, 4 plachovky mazani. Pan a pi. Felix DlouhY $2.50; p. J. F. Chupik $1.00; Jos. Ciln ST $1.00; p. Jos. F. Koval' 25c; p. J. J. Koval' 25c; p. Jos. Kubin 25c; Anna Doekal 25c; E. F. Filip 25c; G. J. Filip 25c; Victor Janak 25c; W. gebek 25c; pi H. Stanovska, agitaeni literature. 70c.

Sberaci lstina cis .112. Sberatelky: pi. etvrtnikva a pi. Silva kelarkova. — Pi. Rosit 8ebkova, 3 "vnity" soubory a 3 behouny ruene hadkovane; pi. Emilie Kalouskova, 25 kuse panenek, (dar spolusester siciho krou2ku tadu Pokrok Houstonu cis. 88. SPJST.); pi. Baena gilhanova, 1 deeku na stolek a 6 sklenic na limcnadu; pi. Kamila FojtaSkova. $1.0(); p. E. McAllister, pasek; Leo Bernstein, hedvabnY damskSi ithor; Clark's Juvenille Shoes, kabelku; sl. Jean Shamie, ruenik; Chas. Nathan, ozdobnY popelnidek; J. Mosley's, par pundoch; Geo. J. Mellinger (S. Jew Co.), ktiSt'alovou misu; p. W. G. Dvotak $2.00; si. Emma Galliova, ruene vYSivan9 behoun; pi. Vera 8tefkova, par povlakii na poduSky; p. J. Volech (dessochat) sousoei diveich hlav; p. M. C. Baumgard, dtevo na stavbu stankil; pi. A J. Sopeak, pill gal. okurek, kvart hruSek; E. Wieshuhn, 3 libry sadla; pi. Anna Kovarova, 1 divki Saty, ubrus a 1 ealku.

Sberaci listina cis. 107. Sberatelka, pi. Marie Chumchal, Galveston, Texas. — Evan's Food Store, 2 krabice kavy; pi. LibuSe Chanvin, "pantry set"; Miroslav Stta, krabici kapesnikil; pi. Marie Polinkova, damskou taStiaku; Jaroslav Sttiz, vazanku. — Na tuto listinu sebrala pi. Silva Kelarkova, jefte od: Karel 1,61novskYho, 8 pintu medu a Phoenix Furniture Co., 1 zrcadlo.

CO JIM SOMA 0 NA gt "PRODANE" V pondeli poctili nas navStevou br. Frank StranskY s manZelkou a sestrou Baenou Valdikovou z Dallas. Ptijeli, by se sileastnili Bazaru v Seaton a ye West. OvSem, .2e jsme byli nemalo poteSeni. Nechali nam take zde zdravici od ueitelek Ceske narodnosti, sester TauchenovYch z Omahy, Nebrasky, ktera posuzuje dej "Prodanou nevestu, jeZ byla ukazovana ve filmech v Texas p. VaSutem a nekterYm nase snad nelibila. Zdravici usim vadime v anglfeine jak tato jest psana: — Dear Stranskys:— Thanks for remembering us a few months ago. Just returned from Central City, Colorado, where we saw "Prodand"., It was in English and given by the Metropolitan Opera - Co. of New York. The same opera was given every night and 3 matinees a week during July. Every night was a sell-out and the audience, which was from all over the U. S., went wild over it. Never saw anything so beautiful. Hope you are all well as we are. When are you coming to Omaha?

Sincerely, Irene & Angeline Tauchen's of Omaha.

ttiel SlovanskY Svaz, els. 86., Temple, Texas.

Timto vyzYvam vSechny eleny naeeho tadu, kteti si pteji nemocenskou podporu, by se phhlasili do ptiAti schilze, ktera bude konema jak obydejne prvni nedeli v listopadu. Laden neni nucenY, je to kaideho na jeho vrili, katclY se bude tidit dle stanov. S bratrskYm pozdravem, Jiti Raba j,

V k.

1

Dailas Tex Drazi bratki a sestry!.

Tak jak jsem minule psala, .ochotniei du Cis. 84 sehraji veselohru, ale tak pravdivou, ze ani nevim jestli vribee takova byla zde kdy hrana. Ukazka, jak to dopada, kdy olovelt mluvi pravdu. Ony jsou totit dve: pravda ptijernna (te ja tikam mazat mededek okolo papulky) a pravda neptijemna, pied kterou chrari vas gavle husarova. A v mom kuse uvidite °be. Pekat gambula piijede k dceti travit zbytek tivota, a je gte ani neodloti a here navgtevu, ktera prave je u dcery po potadku.

Prvni to chytne slutka, ktera nechce obsloukt jeho psa: "Vy stard rozlaciend symfonie, mate poneti, co je to slutba? Nu a nasledek je to pravdy, to Karlieka po tkiceti letech slutby odejde. Pak dcera, ktere, natika, ae za ty penize nedostane ani posluhovadku. Otec pravi, to se nestydi g, takova silna, zdrava tenska jako ty, nepottebuje sluiky a poukate co delala jeji matka. Zet'ovi, jeho sestte a na konec i domaci, to chodi najemniky vytirat ,a nasledek to pravdy byl, ani ne za cele 4 dni, co u dcery byl, vypoved' z domu, zakazky na praci odvolane, zet' odstehovan v hotelu. Sedm sousedri taluje pro uraaku na cti, pet slibuji par facek. Chasnici ze sousedni vsi to mu spterati vgechna zebra, a teznik ginagl mu vzkazal, te z neho udela sekanici, jestli mu bude hanit jitrnice, a co v ge dale semlel, ale vtdy pra ydu. Pak se ale ptevratil a meal to ptijemnou pravdu, na kterou se ptijdete podivat, jak to s tou pracovalo.

Jest to opravdu poueny a ph tom tak vesely dej, kterY v dne gni smutne dobe pottebujeme.

Na prvni nedeli v prosinci je v ptiprave divadlo "Kytieka pro gtesti", kter' zas pozdeji trochu vypigi. Co se tYka jinYch zabav, sledujte oznamky ve "Vestniku", neb pozvanky nepigeme, a br. Vaclav Kartous, co dopisovatel, vam \tidy napige. Co se tYka divadel, ty jsem si vzala na starost a vYpomoci bratti a sester, ktki mne vychazi s nevgedni ochotou vsttic, za det jsem jim velmi vdeena. V nedeli u nas pohostinne vystoupi br. sousedniho tadu Hamousek v hlavni roli p. Lambuli. Pak v riloze Milky vystoupi nage sesttielta Milada Ozimy.

Neni na jevigti neznamou, neb hrala jit vice divadel, ale na na gem jevigti je po prve. Mam z toho velikou radost, neb s ni nam ptibude °pet velice dobra hereeka. Druhe rilohy jsou obsazeny jit vam vgem znamYmi herci. Markovi, Sid pokladnik, kterY me skutedne v posledni zkougee pfekvapil, jak ma tu nejlepgi ran spravne vyslovovat W.10. slova, jeho tenugka, Frank Pokladnik, Duroriova, a Jetovi.

Tak vas vgechny uctive zvu z mista i okoli na nage divadlo.

S pozdravem na vgechny, Baena Jetova.

Hvezda Texasu, cis. 47., Temple, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto jste laskave tadani, abyste se dostavili do schtize, ktera bude konana 3. listopadu, v nedeli odpoledne o jedne hodine. Jak jit je yam znamo, to bylo zde dosti zajmu o nemocenskou podporu pied 13. sjezdem. Ve sjezde byla nemocenska podpora zavedena, kdyt se ptihlasi iisty podet elenri. Nyni jest na vas, abyste se ptihlasili, ktery se o nemocenskou podporu zajimate a pomohli tuto N. P. zavesti. Neodkladejte a v teto schrizi se ptihlaste u va geho tajemnika. Tet vas '2'dam, kteti jste jit pozadu s vagimi uroky na prijeky, tak si je zapravte co nejdtive dle vagi motnosti. — Tet budeme mit nekolik novYch &exit k uvedeni v teto sehrizi.

Doufam, to se dostavite ye znamenitem podtu do teto schrize. S bratrskYrn pozdravem, • Jerry Dana; tajemnik.

Rad Morayska Orlice, cis. 145., Penelope, Tex. Bratti a sestry! — Jste tadani, byste pki gli do schride 3 .listopadu. Kahly musi se vyrovnat a kdo si pteje do Nemocenske Podpory se dat zapsat. Je nas 13. Odbudeme tet motna volby protote v prosinci bYva gpatne a budou i scheme a je zle schrize odkladat. Ptivedle katdY aspori jednoho noveho elena.

Lud. VandUeh * tal•

-e stieclu, tine 30 kijna 1940.

Iictreeni sehrize otlbeeky S.A.C.T. ye West.

V-nedeli 27. kijna konala se odpoledne v sini v. Josefa ve West vYroeni schrize mistni odbod;Icy S.A.C.T. za obstojne ridasti zastuperi osadnien spolkri. Po zahajeni schtize pkedsedou A. J.• Morrisem nejprve byly projednany posledni ,zaletitosti k rispe gnemu vYsledku pondelni Ma. nifestace.

Nisledovalo Cteni zapisu schrizi ritednikti dne 15. zati a 5. tijna. Finaneni zpravu ptednesl Pavel gkrabanek a to vykazovala hotovost odbodky v dasti $147.01.

Protote se UN doba splaceni elenskYch roenich poplatkri do S.A.O.T. pkedseda eini dotaz, jakYm zprisobem poplatky budou kolektovany.

J. 8vreek podava navrh podporovanY Fr Mrkosem, aby stejne jako loni spolkovi Utednici vyplatili elenskY poplatek ze spolkove pokiadny.

Mato. Jiti Kacit navrhuje vyplatit z vYtetku Manifestace obnos $250 co poplatek za jeden tisic elent odbodky a potom kolektovat od spolkri jejich ptidel. Ptijato s dodatkem, aby potadany byly odbodkrS.A.O.T. v Penelope, Mart a Waco o ptipojeni k odboece West.

Nasledovala volba ritednikti. Pkedseda Aug. J: Morris tads, aby byl spro gten sveho ritadu ndsledkem velke zamestnanosti ad slibuje, to bude pracovati v podtadne funkci vytrvale. Jiti Kacit humornym zprisobem uvadi easovost "tteti" lhrity a navrhuje aklamadne znovuzvoleni dosaxadnich ritednikii, cot schvaleno. Robert tervenka navrhuje roz giteni spravy odboeky o petielennY vYbor. Ptijato. Nasledovne ptedseda jmenoval do vYboru: Msgr. Jos. Pelnate, Rev. Pauka a John Hegara, mistoptedseda Jos. Pola.gek jmenoval: Jikiho Kacite a Rob. tervenku. Monsignor Josef Pelnat dekuje pkitomnYm za spolupraci, svornost a obetavost v boji za osvobozeni Oeskoslovenska a slibuje, sam bude nedale dle svYch sil pomahati. Pkedseda dekuje Monsignoru za jeho ptikladnou dinnost pro vlast na gich pionYrii, pani P. 8krabankova rovnet vyslovuje mu obdiv a tictu za dinnost celeho prilstoleti v osade West a John Hegar srdednYmi slovy sklada, svuj hold vernemu pastyti osadnikri, jet vynesla cele osade vzajemne porozumeni, sna genlivost a jednotu.

Rozhodnuto aby Vdelky a spravci odboeky rozhodli, jakym zprisobem bude rozdelen vSrt02ek Manifestace. Pki gti schrize odbodky oznamena bude v tisku. Ptedseda na to schrizi F. M. vhodnYm proslovem odroeil. tesky Prapor, eislo 24., Temple, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto vam zdeluji, byste se v hojnem podtu dostavili do ptig ti schrize, neb v teto schrizi bude volba zabavniho vYbor. Tak se dostavte a zvolte si zabavni vYbor die sve chuti. Tet oznamuji, aby ti kteki by se chteli stati dleny nemocenskeho odboru, by se v teti schrizi pkihlasili, bych to mohl odeslati na pattiene misto.

Doposud se jich velmi mak) pkihlasilo.

V minule schrizi jsme men dosti dobrou navg tevu a katdy si pochvaloval, neb jidla bylo dosti a dobreho take, tizeri tadnY nemusel trpet. No a tea si nekteti vyhodili z kopytka, neb p. Syl. Bartek vesele vyhraval na jeho flaginet.

Tak y am sestry jmenem tadu srdeene dekuji za vle dimkoliv jste ktera ptispela na tuto nagi tadovou svaeinu. Myslim, 'te by nebylo na gkodu, kdybysme nee° takoveho aspori dvakrat v rote potadali, neb tim by se mezi nami povzbudil ten nas spoledensky Zivot. Tet upozorriuji dleny, kteti jsou s placenim pozadu, by svoje povinosti hledeli dat do potadku. Tedy na shledanou v ptig ti schrizi. S bratrskym pozdrvem, Chas. Navratil, tajemnik. ftid ItniovY Dviir, Cis. 89.

Cteni bratti a sestry!

Do nOve nemocenske podpory se dalo dosud zapsat a slotilo po 50c 14 dlenti. Pkijd'te tedy jiste do schrize a teknete, zda si pkejete vstoupit do nove N. P. ,tak abychom tech 50c zaplatill za vas z tadove pokiadny ,ale dal gi placeni pak bude zaletet na vas. Tak ptijd'te jiste, abychom to mohli ukondit.

Dale v odbdece SAOT mame par dolarri jiti skoro rok, nit k tomu neptibYva, tak by to S pozdravem, pattilo odeslat.

Anegka Skupinovit tat

V

■JULCUU,

LIAM JU. 114110.

V J..,

10,U.

Moulton, Texas.

Vy pfatele, ktefi jste se steastnili pfednagky Msgia. Oldficha Zlamala parnatujete jak'nas on i p. Vladimir Maudr prosili o pomoc pro naakci a zvla gte ted' o vanoeni darek pro ease valedne uprchiiky a na ge vojiny v Anglii: Jak jste pied easem jiste •detli, my zde z Moultonu od siali asi etyfi sta fiber gatstva a rtznYch yeci. Nejvetgi dil darovali na gi obchodnici Rud. Jagli, Rud. B. Papadek, ale zvla gte se vyznamenali bratti Boehmovi. Celkem na.tu •sbirku nas pfispelo jen asi 20 osob a to je gte byli nekteti ad z Prahy, znami pi. Kat. Kubenkove. Ptatele v Moulton a okoli jest pies a nas eechoslovant ce nekolik set — ? A protole nekteti se pozdeji hlasili, de podruhe tai:e ptispeji, rozhodli jsme se pofadat sbirku na vanoeni nadilku. na gim uprchlIkum a vojinfun v Anglii. Proto vas prosime pfatele Oechoslovane ve jmenu tech ubotakt o sebenien gi penedni dank. Jak asi vite, nav Houstonu dovede se friadovna neji nakcupit pottebnSr ch \reel ve velkem, a pak oni lepe vi co jest tfeba. Ale piijmem i obno gene a zachovale gatstvo a obuv. Na ge netnavna pracovnice pi. Kat. Kubenkova s jejimi pray& tak obetav3imi a vlasteneekSmi dcerami ugily krasnou postelni pfikry yku (kvilt), kterou nekdo z vas dostane zdarma. Tuto pfikry yku modno spatfiti ye vSTkladnim okne bratfi Boehmt.

Oni yam ted povi, jak ji lze dostati, take i mnozi jini sberatele na na g glechetiV ttcel. Milgete se hlasit u pi. Kat. Kubenkove, p. Emil Datilek, p. Vaclav Steinocher, sl. Steinocher nebo u me a moZna, ke jich bude vic.

Nekteti zndmi etenati Vestnikii se me ptali, na co pry jsem myslel, kclyz jsem psal posledne do Vestniku, kde jsem zval na ptednagku Msgra. 0. Zlamala. Pfatele„aekoliv to bylo p0depsano onSrm jmenern, ja to nepsal. To psal tajemnik nagi odbooky S.A2C.T. a podepsal me jmeno. Ale on nic zleho nemyslel a nic se nestalo, jenom ke nekdo vlastne nevedel, kde a kdy to pfedna gka bride. Tak nic za zle. S poPavel Mayer. zdravem,

fad g tefanik, Cis. 142., Houston, Texas.

Houstonske sokolky budou potadat 31. kijna na Halloween zabavu, a vite prod? Aby meli nastfa,dano na cestu , neb chteji jet do Chicaga na slet. Ukladaji si jid nyni pomaloueku, aby 13Srti ptipraveny do pti gtiho beta, piijde povel: pojedem! Bratr D. Nezval dal prvni gest'adek s pfanim, aby pfines1 hodne gtesti, a my jim to pi' ejeme a ted i pomildeme. Proto vy pfatele, ktefi nezapasite s finanenimi potidemi, podporujte je v jejich podnicich. Na ge deti jsou stale dinnS7mi, cod je nejlep gim dtkazem, ke kaddS7 patek je jich pina telocviena. Kdo neYeti at' se pfesveclei. V nedeli 3. listopadu po schtzi fadove a schtizi C. N. Sdrudeni potada, zdej gi odboeka Svornost peltn7 program, a sice z to pfieiny, de zbyly z bazaru pekne vy givky a veci, ktere se pH bazaru neprodaly, tak teto zabave budou prodany za ptimetenou cenu.

Jelikod marne vanoce pfede dvetmi, tak to budou vhodne darky pod stromeeek. Program bude krasnST, bude rieinkovat taneeni g'kola sledny Pardoner, profesionelni taneenice, jina Cisla jak byla posledne pied bazarem, vice taneCnic bude neinkovat, pak budou zpovni Cisla zpevakt a tanec, hrat bude br. KuCera. Teti nedeli v listopadu bude sehrano velice 'Acne divadlo, kde se budou stfidat dojemne sceny s veselSimi a sice: "Kotrlova Beni syna". Toto divadlo bylo sehrano pied 14 dny v Cedar Rapids eleny Ceskobratrske Jednoty s velikSim fispechem. Doufame, ze i zde toto setka se se stej14m zdarem. Parnatujete se na Kraemerku, na tu dobrackou shodu mezi mandely KraemerovSmi? Toto je tomu podobne, jell& Kradmerka vdavala dceru a Kutilova syna a dceru, a hlavne se to bude zamlouvat rybaftm.

V poslednim dopisu udelala jsem omSrl a site de misto druhou nedeli v prosinci pofida, sokolska jednota Mikulagskou — napsala jsem v prosinci. Nevzpomela jsem, 'de prvni nedeli mame volby a pak je gte druhau schtzi. ZinSrlena, neplati, jen kdy je to yeas zadehnano. Tak prosim, nezapomerite na Mikula gskou, druhou nedeli v prosinci.

Potegila nas navgteva pi. Milanove s jejim mudidkem z Fort Worth. Pied tim jsme se poprve videli na sokolskem sletu v Taylor. Kvitn-

a

J. J. • J. J.J.

jerne od ni dva balikY 'gatstva, ktere jsem odevzdala odboece Svornost.

V nedeli se konala v Houstone v3irodni scht.ze racionalistu eili svobodaft. Mane mi pfichazi na mysl, kdyti poprve vzplamulo to svobodafske hnuti zde v Texasu, jake to bSivaly pro nas svalky, kdy svobodaki konali na Cottage Grave svoje Bonze, jak jsme se te givall na delegaty odjinud a vtidycky jich bylo pina sin. Skoro se zbodnou rictou k tomuto hnuti jsme vyslSrchali v tichosti schtze a pfedna gky, ale i to asi pomalu umira. Nikdy nezapomenerne, kdy bylo na ukoneeni sjezdu sehrano divadlo "Karel Havlieek Borovs14" s ohromnSm tspechem. Lille hlasite plakali, nestydeli se za slzy, nechali je volne po tvati teci. Toto divadlo 'name v leto g -nisezo aprgmu.Havliekbyprvnim vtdcem Ceske svobodomyslnosti, on pracoval ku vzdelani naroda, on provadel revoluci hlav a srdci, protode vedel de kdy mozek bude pracovat nastane nam osviceni mysli, nutne pro obrozeni. Svobodomyslaost znamena myslit. Bude tomu pomalu 85 let, co shasla hvezda svobodomyslneho vtdce, velikeho, uptimneho, obetaveho jedineho nageho Karla Havlieka Borovskeho. Od rana chodili se bide k jeho rakvi divat v celem procesi. KaddST pfigel tie s necbyeejnou fictou a size, ktere u jeho rakve tekly nebyly falegne. Nejdradgi klenoty, ktere zanechal, nagi prvni pfistehovalci sebou do sne nov eli, byly to Havlidkovy spisy, ve vlasti pfiva d Epigtoly Kutnohorske. On jako novinat mel na mysli stale otazku nabodenskou, stale o ni hloubal. On podal pfiklad energie, nebojacnosti, jake v tu dobu nikdo v Oechach si nemohi dovolit. Zanechal narodu svemu ideal, kterk provadel celSrm s ySrm divotem. 8koda ze musime uctivat Havlidka jenom vzpominkami, ale meli bychom ho uctivat skutky, ueit se od neho vnitini pravde 2ivotni ve shode mezi pfesved'denim a celkm na gim divotem. Havlieek reakci nepodlehl. A my zde v Texasu? Je gte na severu v Chicagu se hodne liberalne mysli, ale nam zde znstanou asi jenom vzpominky na ty hromadne schilze a krasne ptedna gky. Pomalu ale i ty nagi velikani, kteti nam zde zustali, umiraji, nage draha vlast je nam zaviena a tamnejgi svobodomyslnost je zakriknuta hitlerovskou diktaturou, a my osireli jako ti plavci na zbloudilem parniku. Doufame a snad zvitezime.

Na zdar Karla Otvrtnikova.

Snook, Texas.

Mill atenatil — Jest mi trochu teskno, tak yam nee° napigu.

Mtj Avakr Boot Lewis a sestra z La Porte prijeli k nam v nedeli a maminka jela k nim na dva Odny, ale ja, doufam, 'de to zkrati na jeden Oden. Pravila, de pojede ted i do Crosby a ja bych si pfala, kdyby se dostala ad" do Danbury, ad se citim velmi gt'astna, piece postradam jeji zpey a derty a ted vateni a nadobi umSrvani.

Men jsme zde v kratkosti tfi sprchy (showers). Velice mne pfekvapily sestry co path ku nagemu spolku Kfest'anskSich Sester, de mi phpravily sprchu v budove nedelni gkoly, kde byly sejite me pfitelkyne v gech riarodnosti, vgechno mely tak dobie vypracovane. Byla jsem velmi dojata a obzvlagte kdy jsem tam mezi nimi uvidela sedet i moji tetidku pi. P. S. 8krabankoyou z West a jeji dceru pi. Pauline Taylor z Waco, byla jsem tak pfekvapena, ke jsem myslela, 'de spadnu. Dostali jsme mnoho krasrdrch a uditeen*ch dart a je gte jednou vgem za ne srdeene dekuji.

V nedeli nas navgtivili p. a pi. Frank Maresh a p. a pi. Louis Havlik s rodinou z Temple a p. a pi. Vine Maresh z Taylor, velmi hodni bide, a vgichni jsme se po seznameni dobfe pobavili.

Ted. jsme byli na sprgce pro si. Ellu Junkovou, dcery Jana a Marie Junkov y ' ch, ktera se provdala za Ladislava Vajdaka, syna Tom a Anny Vajdakovsjch, a minulou nedeli weer zase pro sl. Lydii Jakubikovou, dcery Frank a Marie JakubikovSrch, ktera se provdala za Delfina Huberiaka, syna Jana a Terezie HubefiakovSrch. Piejeme obema, aby byli gt'astni a zdravi.

Jegte yam musim napsat, ze p. Jos. Jakubik s mandelkou a Jan T. krabanek s xnandelkou si vyjeli na vSrlet do Valley a Mexika. Dosud jsem s nimi nemluvila, ale vim de budou mit co vyprayet. Psali nam na listkach, de se maji mod Fannie C. ebesta • Maresh. dobke.

CZECHOSLOVAK INDEPENDENCE -DAY IS CELEBRATED THROUGHOUT IVAR-TORN WORLD. The battle for Britain roars so thunderously it drowns out the feeble but anguished cries of millions of persons in Europe, who already have been subjected to the fate against which England is struggling.

So swiftly do events move in these days of lightning aggression that map-makers already have incorporated into the German Reich such formerly free territories as Czechoslovakia, Poland, and in some cases, even little Denmark. But lines drawn on maps do not wipe out centuries-old yearnings for freedom, nor obliterate the patriotic fervor in the hearts of liberty-loving peoples.

That is why Czechoslovak Independence day on October 28 continues to have the deepest spiritual significance in a world where real independence is becoming rare indeed, and where it is maintained only through struggle and heroic sacrifice.

Hitler's legions occupy the free soil of Czechoslovakia, that land described as a veritable paradise on earth during its 20 years of freedom, but the spark of liberty has not been stamped out beneath the booted and spurred feet of his soldiers.

On Czechoslovak Independence day, millions of Czechs in the ancient homeland will defy the German Gestapo to commemorate a freedom they are convinced is not dead but merely slumbers until a future dawn of restoration.

They will honor the memory of the great liberator, Thomas G. Masaryk, and rededicate themselves to the principles of tolerance, understanding and freedom for 'Which he fought during a remarkably courageous and fruitful career.

They will be joined in their celebration by millions of Czechoslovaks throughout the world, particularly in the United States, because it was in Independence Hall at Philadelphia that the Czechoslovak declaration of Independence was proclaimed on October 18, 1918.

On that historic October day in 1918, a spiritual understanding between American and Czechoslovak democracy came into being which lasted through the two decades of the Czechoslovak republic, and which has continued and even been intensified since that republic's fall on March 15, 1939.

The United States joins with sincerity, sympathy and affection in the Czechoslovak celebration throughout the world.

Here in Houston, leadership in the Czechoslovak fight for restoration of independence has been provided by the fallen republic's consul, Dr. Charles J. Hollub, who flatly refused to turn over the affairs of his office to German representatives on March 21, 1939, a few days after the march on Prague, and who has kept the office open ever since, convinced that some day it will again represent a free nation.

Dr. Hollub is a third-generation American of Czechoslovak descent, but he drank deep of the spirit of the country during his studies in Charles university at Prague, one of the oldest and most famous medical schools in the world.

As he labors in the diplomatic field, his wife, a native of Prague, carries on an extensive program of relief work, collecting money and clothing for relief of Czechoslovak refugees, and providing an example to inspire others.

The spirit represented by their labdrs and by those of millions of Czechoslovaks throughout the world is unconquerable. It is stronger and more enduring that the so-called "new order in Europe".

— Houston Chronicle. kid Praha, Hsi° 29., Taylor, Texas.

Timto davam na vedomost fgem denim nageho tadu, ze v pfi gti schtzi, druhou nedeli v mesici listopadu budou volby utednikt. Schfize zapoene v 1 hod. odpoledne. Tak se dostavte v hojnem poetu.

Jos. F. Eineigl. tistota pfil zdravi.

Ve venkovskem hotelu nadava host: "Clovede, vklyt' jste me dal Apinavou vodu na vyplachnuti Asti" "To nic neni. ji stejne vyplivnetel"

43,1 C.1.1.1a,

Z EL CAMPO, TEXAS. Pie statieek Jos. Bartoa.

VeCtena, redakce a v gichni etouci na g stnik!

Chci popsati cestopis slibeny na ten kopeeek Pikes Peak ve statu Colorado a zpet nekolika staty!

Bylo to roku loriskeho, kdyt jsme si udelali peknou vyjild'ku do Carlsbad, New Mexico, a slibeno, to l•tos si zas nekde vyjedem. Ten slib se uskuteenil, a to tu samou nedeli a ten samY mesic, ale datum asi den rozdil. Bylo to v nedeli 25. srpna, kdyt zde v El Campo sedame do kary meho synovce pucifousa Edmunda Toboly, jeho manaelka, synek z- Houstonu, dye me sestry, jedna matka Edmundova, a obe bych iekl, te maji pies vahu co by mely mit, a ja statidek znamy po celern Texasu, sedam k nim.

Kam zamYali jet dosud jsem nevedel, a mel jsem za to, jak Pied kterYmsi dnem hovoteno, do slunne Californie. 2e snad po pfeeteni zajimaveho cestopisu pi. Motlove z Houstonu, rozhodnut• take si okouknout ten kopeeek Pikes Peak. To gohet, jedeme na Victorii, kde mezi Edna a Victorii prave zvedali vojenskY truck, kterY letel kopyty, ale vlastne kolami hore, ale neptali jsme se jag aco, a ujitdeli jsme dale.

Do San Antonio jsme ptijeli k-detem pied tobedem, rrave se vypravovali k tetce Johane, Chas. ValiekovYm do Leming. Poobedvali jsme, a abed nacre kutata smatena, i oni se olizovali s nami. Po asi 1 1/2 hodine, ubirame se pies Boerne, kde asi 5 mil na bok, je take obdivuhodna jeskyne, kterout jsme pro gi a uznali, te je to take kus divu ptirody. Tenkrate asi pied poti roky prave otevtena. Poplatek tenkrate byl jeden dolar osoba, ale stalo to za to.

Od toho easu jsem videl v anglickYch San-antonskYch novinach mnoho vyobrazeni, jako prozkoumani one jeskyne, a tak to musi bYt jeate rnnohem zajimavejai. Tenkrate prrivodce nam ukazoval v kamenu jako podobu Krista.

Byl jsem take v jeskyni pii San Marcos, ale to je jen maliekost, ovaem poplatek take byl malidkost, jen 65c. Jo, piau cestopis a zdrtuji se s takovYmi vzpominkami.

Tot jedeme dale ku Kerrville, Sonora atd., a do San Angelo, kde jsme naali misto k pi-enocovani. Ovaem vyjednavano o kabinu anglicky, ale po prohlidce, kde to Ed. okukoval, na zpateeni ceste mluveno ut nag sladkou matefetinou. Jatku, pkijemnY elovek, jako bych ho u2 mel nekde violet, ale jmeno te Re Kapavik, a ja se ptedstavil ze Peartoa, a otazka, ze jestli 8imona Bartoae z Bomarton bratr?

Jaftu te ano; (to ano vite ja nekdy utivam, bych take ukazal vzdelanost, neb jsem byl vysoce rozenY ,to jako na hrife, a sdelali me dolt'', tam je to zdelanost ,ostatne v obyeejne mluve, a aby me katdY Moravec rozumel, kam jo!) Tak ten ptijemnY alovek, pan Kapavik, tam ma pane zatizene kabiny, ale pti torn jeho rodina dela na farme, to jako aby kluci se ptidrtovali prate, cot je lepai net se po meste potloukat. Zizen jako tram, ptam se p. Kapavika jestli tam nemaji prohibici? coby. Nabidl se, te zajedeme po veeeti tro geku to vyprahle 'hrdlo ovlaiit. To jedeme, vchazime do salonu, kdo 'le to tady jako ten salonista stoji, ja poznaval, Fr. BaCa a on poznaval stareho Bartoae; jaka to nahoda. snad u2 muzikanstvi zanechal. Po dvou botlich katdY, kterYmi ut bylo hrdlo zylatene, ktere jsem chtel platit, p. Kapavik, abych neodmlouval, a tak strkam arajtoflu do kapse!

Pak bylo hovoru a vaelijakYch vzpominek, neb byval bratra 8imona soused, a to jeate za svobodna. Noc pekna, mluveno na venku at do prilnoci a poznal jsem v nem dobreho nanodovce, ale bez pfetvaiky. Pravim, jaka, to nahoda, te jsme se tam u neho zastavili, ale on jako te se to at melo stat jakYmsi iizenim (nepovidal akorat Bolim, ale tak to vypadalo), by si jedenkrate promluvil od srdce, ale pti feei na Hitlera se ut rozeiloval. Jo, jeate jsem zapomel v torn salone u toho Fr. Bade take pHtomen mantelskY mladY parek jmeno Hrneit, a te ma bratra na Hillje, abych ho od neho nechal pozdravovat, Ona je Nemka, gle flat'

V J., 47 „I- .1.• J.. .1

fee dobte mluvila. Az budou toto eisti, jako ano, at' se o pozdrav prihlasi, ja ho vyiIdim.

Rano vyjitdime a ubirame se k Sterling City, olejove pole mezi Sterling City a Big Spring.

Big Spring pekne mesto, ale tosavi pane mesto delaji tamnejai olejove pole, jedna studna pti druhe, ale asi melke, neb z katde jen pumpuvano, neb bych tekl vysilene, tim pa.dem pumpovano. Dale za Big Spring pekna, poloha, bavina a Yee pekne zelene, &Ma, a vypada, to jak na novem svete.

Dale k Lamesa. Mezi O'Donnel a Tahoka jsme piedejeli d ye pekne dcerky, (to pane ja jako dodavam, abyste yeah, te take si ledaecho vaimnu a rozumim jeate na starost, co je Pane!) Co hlavniho, kara West, Texas. Tak co to bylo za pane dcerky a co tam kde nahanely, by nam mohli povedet, bude-li kdo toto Cisti. Mezi Tahoka a Lubbock je na ge rodina, dva Machovi, kteti maji d ye moje neteie, totit o be bratra gimona dcery, aby jsi se Marie nevadila i Tvoje! Loriskeho roku se toulajice po torn zapade, u nich jsme nocovali a dobie se porneli a popijeli ten tekutY Boil dar. To jedeme a koukame, asi 2 mile zapadne, jatku tamhle mezi tema stromy je Hynek Macha, a tam mezi Verna stromy je Victor Macha, jinak by byli sousedi, nebYt mezi nimi Nemeisko. Jo, kdyl jsem vzpomel toho Victora, tak si take pH tom vzpominam, te ho mom jeate v taludku. Asi varn bude divno pros, vette na nebo ne, on ten Victor si me troufal Cici zrovna do ksichtu, te Simon je mot hezei net jsem ja, tak si to vemte! Machovi byli na sjezde, jeden jako delegat na g velike Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas, ktera na sjezde v Taylor udelila na odboj, jak bylo teeeno 15 tisic doOvaem, te veichni s takovou sumou nesouhlasili, ze snad zde mime dust nuznYch, te si s tetkosti, nebo ani jim to neni motno paplatky zaplatit, takovYm te melo bYt vypomoCeno, jako doma. Mnozi to jeate berou tak, jak za Narodniho Sdruteni, a maji nedriveru, kam ty, misty mozolovite penize nadelane, ptijdou. Kam jsem to at z cestopisu zabehl!

Jo, OM jsem rici, te Machovi, jedouce z Taylor, byly aj tenske, se staveli a Ptenocovali u znameho jim p. Kapavika v San Angelo, tak nam to p. K. povidal. Odpust'te rodino, Machovi, te jsme neudelali zastavku (to by bylo pal dne ztrata easu) — bylo prave poledne a my jsme nejeli na besedovani, ale co nejvice krajiny uvidet. Netet Albino, poslala jsi mne do sjezdu v Taylor peknou pohlednici a pozvani a te jako by to nebylo nijake, kdybych ja tarn nebyl, a vidia, v tornto jsi se sklamala ,a ted' sama musis uznat, te ad tam byla po statidkovi zharika, pfec to bez neho tarn odbyli k uspokojeni, ale tosavi ne v gech, a nekteti dopadli tak jak sedlaci u Chlumce, ale stalo se stalo! Zas jsem odboeil, ale to nic, toho odb000vani bude vice.

V Lubbock jsme poobedvali a uhanime dale k Plainview. Plainview pekna, poloha, ale stromeeku neuvidite krom u hauzu. Mesto pekne, a je videt misty zavodriovani. — K Amarith sazeli asi podzimni obili neb tak neco. Neni tam muskYtovYch strom y ani bug. Ale vubee, te snad ani v jiho-zapadnim Texasu od teky Rio Grande za davnejaich dab nebYvalo muskYtovYch strom y ani bug , at kdysi v Mexiku stragne sucho, dobytek ptehnan do Texasu a zde semeno roznesene, vaak vite asi jakYm zptisobem.

Za Amarilo prerie svahovite k farmateni se nehodici ,ani dobytka v tech mistech nevidet.

V Canadian River triAku vody.

Dumas, vice rovna, krajina, zorano misty, ale nic zeleneho k spatieni. Dale fee se zda, te bylo kdysi zorane a vlada asi za to platila a asi pled. Dalhart vetai mesta, cot je jeate v Te xasu. Pak Clayton, pane mesto, cot u2 je v New Mexico, kdet byl napis pnouci se pies highway ve vY gce, Mid. Texas od New Mexico. Napis jedna mile nad hladinou. V meste Clayton jsme se utabotili v pane kabine.

Majitelka one kabiny, pii feei Ed poznal die piizvuku, ze neni Amerieanka, ptiznala se, le je Rakuaanka, a te take rozumi nee° Cesky.

Motna Polka! rta,no to beret= dale, velik*

kopec pied nami, ale vlastne tro geku na pravo, ja odhadoval slaba mile, a na g :gofer, 2e 10 mil, tak si to vemte, ne ten kopec, ale ten edhad! Co oko dohledne, pekne prerie a peknY belohlavY dobytek. Objial'ka mezi velikYmi kopci, nektere porostle peknYmi cedry.

Raton, pekne mesto obklopene velikYmi kopci, mesto mnoha kvetin, nairn t- enskS7m se nejlepe libily dahlie. Ja hledel a prvni jsem uvidel napis Budweiser, ale nestaveli jsme se nikde k raliva pitivu, neb jsme mall dostatek chladne vody. Mesto Raton 6400 nad hladinou. Zastavimey indianske vesnici, kdet se testa toei jako had, koupili jakesi tretky, pozorovali jak Indian jen obyeejnYmi nastroji, jako dfevene kladivko, a nea p math nastrojt, tak se mne zdalo jeden, at bude mit tu vec hotovou ,te to bude brasoleta. Koupili jsme take • nejake pohlednice, a vzali kodakem nejakY ten pohled, a ut jsme v Colorado, kdet jsou uhelne doly a my take snepli tech ubotakil tam tu narnahavou chudobu. Vlak se sine tak jako propasi. Zajimavo je vyvateni jakychsi ohrabkir cosi tak, do velikeho kopee po kolejich a tarn to ye velike vYace vysypou a jedou zpet. — Trinidad pekne mesto. — Pueblo, velIce misto a pino kouie. Tcsavi, te tarn asi nedYmi podarebne! Ten den prave odbYvali v Pueblo statni Colorado vYstavu, a to se rozumi, te tam bylo tivo.

Jsme v Colorado Springs, kdet je na g cil na okouknuti ten Pikes Peak kopeeek a jin gi zajimavesti. Bylo cosi po poledni, divame se na ten kopedek nam had hlavou a bylo tam hore jaksi poamurno, teeeno nam, te tam pada snih, a dole v meste bylo ptijemne teplieko.

Obdrteli jsme v jednom filing stejan jakesi poudeni, pepis a vyobrazeni, vAe kde jake zajimavosti, a tak se nam lepe jezdilo, kdyl jsme vedeli jagaco. Jak se budeme na druhY den gkrabat do toho kopeeku a jinai zajimavosti povi vam statidek Barton v pokraeovani.

(Poskraeovani).

Sokol Fort Worth.

Ctena, redakce, mili pratele a etenati!

Halloween zabavu, pti ktere hrala hudba A. Kohuta z West, mama za sebou, net velice litujeme, te zdejaich navatevnikri bylo tak malo.

Nevim co jest tcho ptitina, te ty na ge Ceske zabavy jsou tak malo na gim lidem navatevovane, ale stejne jsme radi, te vas ptialo alespori tak moc z Dallas a z West. Ostatni navateva byla z Chicaga. — Jerry Kohut, kterY je jeho bratrem, dli se svoji tenou na navateve u jeji rodiefi manteiri Joe KohutovYch, a rodina Kocurkova z Houstonu a Frant. BordovskY, ti zase jsou na navatZve u Stanley Kienka. — SrdeCnk dik za Soieolskou Jednotu path v gern, te jste se zabavy siteastaili. My vtdy vas radi vaechny uvidime. — Zase oznemuji tanedni zabavu, kterou bude Sckol potadati v Sokolovne v nedeli 10. listopadu, bude to zase "barn dance", aneb vinobrani. Na 24. listopadu vybor ptipravu3e "leap year" tanec. Vstup bude tenske 40c a .muti 25c. Po teto zabave bude na chvili odpoeinek a potom katoloroani Silvestroveka veselice. Pazdeji yam vae lope oznamim. — Je gte udavam jrnena tech, kteii obdrteli ceny na masky. Botenka Svite,k prvni, Emil Milan druhou a Hitzpielu tCeti. Pro — dne'eek kondim s pozdravem na vaechny etenate a zustavam vase Millie Poldaek. dopiscvatelka, )104 Laskavost Cis. 70, Neetiville, Texas.

Ctene sestry a bratti!

V posledni schtrzi ptiala debata na tu nemocenskou pod ,oru, ale jelikoi bylo malo elent ptitomno, tak usneaeno, aby katdY, kdo by si 0'6.1 N. P., dostavil se do .schilze v listopadu, a komu neni motno se schrize sridastnit, necht' zaale 50 centri co vstupne.

S bratrskYm pozdravem, J. J. Zemanek, taj.

Britske ministerstvo vnitini bezpeenosti vydalo minulY patek zp.ravu, die nit v mesici zaki 6,954 civilistt bylo zabito a 10,615 vatne zraneno za naletu qemeckYch letcti na ostrovni kralovstvi. Mutti. zabito WO 1,920 a valnil zrane"rio bylo 4,17=3.

Ve sttedu, dne 30. kijna 1940. t.

J1k11•1 A

TU1-IARSKA

ZLOMENA POUTA ROMAN Z let 1908-1929.

vyjima se moderni toaletni stolek mezi starSimi, odfenSmi kusy nabytku, podivne vyjima se Luisa v tomto prostfedi.

Jisto jen, te ti dva se k sobe hodi, stolek a Luisa.

Divka si umele kadefi vlas, stuhou slezove barvy propleta. Hnede odi jeji se ptiviraji, Usta trochu naSpulila — ano, tak je to spravne jen jegte ten z yla&tne, polosniq, poloznavenST vSrraz.

Pak se bude podobati slavne hereece v divadle. Musi nac yieiti tytet poklony, tent krok, tent fismey!

Ale tel — ona toho nedovede! Nema snad dosti temperamentu, pohyby stavaji se vynueerie, Usiney ztrnul.

Luisu to ziobi. Nebot' se domniva, ze je nutno podobati se tam te, aby sama byla povatovana za elegantni damu.

13Stt elegantni damou je vrcholem LuisinSrch snah.

Nic platno, musi easteji do divadla. Ach, v divadle mono videt takove krasne prostfedi velke spoleenosti, mono pfiuditi se dobremu tonu, elegantnim pohybtim, koketnimu pohledu a ptisobivemu iisrnevu!

Zamyslila se.

Bohutel — takovS7ch toalet nebude moci miti snad nikdy — a to vge jemne, okouzlujici vybrana spolednost, ykusnSt byt — to asi take bude navtdy marnSTm snem.

Ale prod? Cot neni Luisa. hezka? A neete denne v inseratech: krasa je bohatstvim, krasa je mod?

Zajiste! Luisa musi dosici 'q ge, jako si pieje. Cot neni katdSr elovek tviircem sveho osudu??

Je podyeeer, a tady, v tesnem pokojiku, je Aedive svetlo. Okenko vede do Spinaveho dvora, nad zahazenou starou ka gnu — na dvofe jsou sloteny kary a bedny. Nikdo sem po cele hodiny neptijde.

Tam, nad stfechou protejAiho kfidla domu, je dosud modre nebe — venku asi jeke sviti slunce. Jak je tu nudno! Ket by se brzy dostala odtud!

Jak to, to ted' katc13'7 den ptipade, ji zde jako v talati? V detstvi toho tak nepozOrovala. Opravdu, tehdy sta gily ji proste hraelcy, nejakST koutek, obrazkova knitka. A potom panna — Popelka. Ta panna mela krasne bile Saty, stfibrne stfeviely. Dostala ji kdysi od stare, yznaene damy — dokud jegte tatinek bkval vratnS7m v malostranskem palace Pfijela ta dam odnekud z testy a vsimla si male holdielcy s plavymi vlasky, ktera s prstikem v Astech udivene stela pied vratnici. Jak se tehdy lekl tatinek, ze ona tam byla, jak hrozivST pohyb ueinil smerem k ni!

DODIVNt

Bala se ho vtdycky, kdyt mel ten podiynS7 klobouk a plaSt,' se 'Serpou, tu velikou hul v ruce. Tenkrat se ho lekla dvojnasobne, az zbledla a nabirala do plaae. Ale ta vzne S - ena dama ut ji zpozorovala, vlidne se k ni shSrbla, mluvila na ni, pohladila a druheho dne poslala ji pannu.

Potcm zanedlouho zemiela a zbyl po ni papouSek a pejsek. Pejska si vzala komorna, papougek zustal ye vratnici a mel pensi. Z to mu kupovali sluneenicova semena reizne mlsky.

Chovali ho pozorne, nebot' myslili, to se o nej nekdo z dedicti ptihlasi. Led papotgek zustal navtdy zapomenut, as ye vratnici Netrvalo diouho, i tatinek se z vratnice stehoval. Mel taky pensi, ale byl mrzut. Net maminka byla prakticka, tena, yidela, ae pense je nepatrna, a sama se postarala o misto pro neho. Vtdyt' byl jette rrilad, rociatilo se p, 4,

.V troth ohroHnt5!•!1

VESTNIK

/0 0

dome s nekelika dvory a kkidly — pfijal misto domovnika.

Bylo to asi tehdy bolestne prop ; on, vra,tnST v Slechtickem palaci, a ted' — domovnikem!

Jente maminka si zase vedela rady. Oznaeila mu, ze bude jako spravcem domu, a to ho tak trochu Maminka byla dUstojna Lena z lidu. Nikdy si nezadala s ygelijakSimi najemniky, chodila jenom k jedne stakieke pani na navStevu. Tu si vkly vzala eistou kanafasovou "flandu", pfevazala nancrobenou pruhovanou zasterou a hlavu ovazala hedvabriSim Satkem. Pani byla vdovou po tfednikovi, rodila, take z venkova, jako matka; obe vzpominaly a natikaly, Aka, je ted' ve vS'em drahota a lide zkateni. Stara pani se jegte ueivala z "kohoutka" a koncem roku se losovalo, kdo ye tilde dostane "eminent".

Stara pani 13S7vala ve Akole vIdycky prvni, jednou v S • ak se ji stalo, ie byla az na etyrtem miste. Zjistila to je gte yeas, Wive net ptitel pan kantor, pani duchovni a panstvo ze zamku do S'koly; myslila, to se propadne hanbou, a tu, hofic ye tvali a cela se ttesouc, rychle svilj "zeugnis" dala na prvni misto.

S tlukoucim srdcem eekala, jak to dopadne -- nu — pan faraf se trochu zarazil, kdyi zpozoroval omyl, nefikal VS'ak nic a prohlasil ji zase za nejlep gi. Tuhle historii poslouchavala Luisa east° spolu s vnuelcou stare pani, dostavaly tehdy obe jakesi mravni naudeni o ctitadosti a hanbe. Potom si iwavaly. Ale ta holeieka byla podivna, docela ne jako jive dal; mela nejradeji pohadkove kniticy a v tech neustale etla.

Jednou, kdyt si hraly s pannou, chtela holeieka, aby si panna svlekla krasne gaty a oblekla chudobne — nebot' byla to piece Popelka — a princ nezamiloval se do krasnSTch satin ani do malSrch stkeviekii, riSrbri do Popeltiny ctnosti.

Pohadaly se tehdy, obe plakaly; vtdyt' to nebyla Pravda, princ piece zrovna se zamiloval do tech malounkStch, stfibrnSTch stfeviekt, PopeleinS7ch!

Marne Luise holeieka dokazovala, to sestry Popeleiny mely jeate no.dhernej§i stfevielcy, jeSte krasnejSi S'aty, Luisa zustala pfesveddena, ae byl to popelein vkus a Popeleina krasa, co prince oearovalo.

Net ku podivu! Kdyt pfi gla Luisa dornii, svlekla pannu a oblekla ji do gatii, ktere ji sama uaila. Chtela videt, jak ji budou sluget.

Bylo to zylaAtni — ted' to byla Dna panna — takoia, miloueka, proste. Luisa nemusila se bat, to ji pomaelca, u gpini pkilnula k ni jaksi, hravala si s ni cele dny.

K holeiece vSak ut nikdy nechodila. Styclela se, ae ji poslechia, nevedela, jak by ji vysvetlila, to ji ted' panna milej gi, a bola se tech zadumeivSich, vlidiVch odi, v nicht jako by se pro Luisu skrS7val neznamSr, cizi svet. Ostatne ji mrzelo, to ji holdidka jmenovala proste Lojzielcou a ona uz tehdy, kdyt chodila do gkoly, citila, to to nezni dolt jemne.

Kde ta holeieka ted' asi je? Ani jmena jejiho ut nepamatuje. Stara, pani take davno zemfela a jeji vnuelca loSrvala vtdycky slabouelca a bleda.

Metna, to tedy Eh, bSrvaly to blahovosti v tee hdetskSrch letech! Opravdu, kde je ta panna? 'Asi nekde Milne ye starem harampadi, s otludenSrm nosikem a ulamanSma rukama. Odnesli ji v chuclobmjch ‘Satealcach, nebot' z tech krasnSich, bilS7ch udelala Luisa pozdeji stinitko na lampu.

Ted' ona sama obleka podobne skvostne gatielcy, a jak ji to sluSi! Vzchopila se, vonnin kremem potfela tval. ramena i siji, nanesla lehce pudru, koneene oboei a easy pfibarvila na den* nezapominajic na tenkS7, vyrazny proutek pod odima.

Je hotova. title telo prohnulo se vzad, bile ruce podepfely hlavu jako d ye rozeyfena

Vstala, oblekla si netne gaty slezove krajkovSr kapesnik postfikala vofiavkou.

"Dceru8ko, ppfc )18t," OZV?]

Z k00/1y114

SA 0/ •

Luisa veSla do velike svetnice vpfedu. Byla tu jit tma, nebot' zde jedine okno vede do priljezdu. Svetnice byla pina zapachu a kouke z dYmky, jit tatinek od rana do veeera z fist nepustil. Mime to pachla tu Pilsen, vane ne zeli a uzenina., Opjatrne, se zi'ejmou nechuti, usedla ke stolu.

"Vy jegte nejste obleeeni?" zvolala, ohlitejic se po rodiCich.

"Snad nemysliS, *te nom to trva, tak dlouho jako tobe?" dobromyslne podotkl otec a vtahl novST dougek tabaku.

"Jen poekej, dad', at se najim," povidala domovnice, vzala si kus uzeneho, knedlik a nabrala zeli. Jeji silne, eervene ruce energicky rozkrajely vSe na talif, jeji rty brzy zaleskly se mastnotou.

"Maminko — pied divadlem — a zeli! e jste uz neudelala neco s desnekem!"

"Tak vidiS! Ja zase zapomnela! Nu, neber si zeli, vezmi si radeji dva kusy masa, tak, a podkej, chleba ti ukrojim. Nechce g kfen?"

"Ne. Mate pivo?"

"Ja, ti dojdu. Myslila jsem, kdyt tati pfijde do hospody..."

"Nikam nechod'te! kdypak byste se ustrojila? Ostatne — nemam ani chuti."

"Copak strojeni!" odpovedela matka a labutnicky okusoyala aebirko. Ted' pfisedl i otec, nabral si piny talif, rozkrajel a jedl. Nemiuvil, dival se do neureita a chvilemi rukavem utiral si mohutnSi vous, kterSr mu jedinSr zbyl z nekdejSi slavy.

"Co mysliA, Lojzka, mom si vzit eervenSt Aaty??" navazovala domovnice.

"Zas Lojzka! Je gte se zapomenete a feknete mi tak i v divadle!" mrzute fekla Luisa.

"No ne — jen mne vtdycky 'St'ouchni — ut budu \Teat. Mam si vzit dervenS7 nebozelenST?" "Kdyt vy mate takovy hrozny vkus! Ut si nikdy nic nekupujte sama. Opravdu, elm& nevi, jak by yam poradil."

"Tak ty s kostkama?"

"Ty by je gte ugly — jen kdybyste v nich nebyla takova Sirolca,."

"Ma zlata holka, ja ut'nemam telo jako ty, vadyt' jsem stare."

"Hadam, te ti talc bude nee° pies etykicet?" kousave povida tatik.

"Ty si vezmi distou koSili, mag ji na pradelniku! Taky se p •ezuj!" rozkazuje mati.

"Dyt' je dobie!"

Maminka se trochu ,aSplichla vodou, svlekla kanafasovou zasteru a noeni kabatek, vytiala ze sktine jakesi S'aty a poeala se v koute pfevlekat.

Tatinek si opet zapalil c1S7rnku a Luisa mleky klepala prsty o Zatim byla ye svetnici ut eira, tma. V plotne dohasinalo uhli, v hodinach hrkla.

"Bude west; net tam dojdeme, bude tfi dtvrti na sedm..." rozmrzela podotkla Luisa.

Tatinek mleky vstal a gel se oblekat. Usedl na postel, at zapraskala a pkezouval se.

"Nuda, nuda, nuda!" kvalo to v diveine duLi. Preboha, co g se z toho nikdy nedostane?

S hoikosti vzpomina, ae ut je ji dvacet let a dosud tadna vaana znamost se ji nenaskytla. OfSem, kdo by si chudou dceru domovnika vzal! Ach, kdyby jen toho pfgerneho domoya nebylo.

Koneene jsou rodiee ustrojeni, Luisa pfehodila pies hlavu krajkovy Cal a vychazi s matkou. Jde opatrne, nebot' na dfevenSlch kach s paylade do prtjezdu je prove .tak ternno jako ye svetnici. Tatinek zamyka a zastrkuje klie pod gtoudev u dveti.

V priljezde je dusno, dpi tu my ginou. Ale venku na ulici je rime eer ynoveho vedera. Tu jegte vaechno objima, klidne, bile svetlo, lide prochazeji s veselSrmi tvafemi a nad hokynafskS7m kramkem v kleci zpiva drozd.

"Pojd'me kolem vedy," snive pravi Luisa a jeji oei upfely se na dUstojnika, kterSr se podival se zalibenim na jei hezkou tyafieku.

U Vltavy kvetly akaty. Bile hrozny tetce visely doltz, omamna, vane zmalatiiovala a teK.a, 5tfitAta, ,5e a riaovela To1716rwP",:n!.,)

Strana 10. ' Los Angeles, Calif.

VatenY a milt' pkiteli:— Poznal jsem Te za svetove valky. A nikdy jsem si Te neptestal hluboce vatit. Dnes jsem na Pacifiku. V Los Angeles mi dotel dopis a k nemu byl ptiloten list vytrtenY z Vestniku.

Pan Kalousek v nem pie "Cele texaske vekejnosti."

Neznam pana Kalouska, nepamatuji se na nej. Je to pochopitelno, stYlcam se s tisici natich krajann a stares pamet uz vypovida slutbu. Vim vtak, to pan Kalousek nepsal dopis do Vestniku se zlYm nmyslem. Napsal sviij list "Cele texaske vekejnosti", protote se uptimne domnival, ze jsem Texasu ublitil; jsem jej chtel rozdvojit. .810 Ti vkly o pravdu. Prosim, dopkej proto i mne trochu mista ye svem listu. Pkedem Ti za to dekuji.

Prohlasil jsem y e svem velkem elanku otig tenem y e ftem snad texaskem tisku, ze 15.000 • ktere SPJST. na svem sjezdu v Taylor venovala na nas narodni boj za svobodu, bylo venovano prostiednictvim Sdru geni Texaskfch echoslovakii, jejicht pkedsedou je zasloutilY narodni pracovnik a vadce texaskeho lidu pan Vladimir Maudr. Dnes to znovu clitrazne prohlatuji.

Ja v g ak nejsem jen organisatorem Narodni Rady. JeSte drive byl jsem povolan za organisatora 6NS. A jako takovY jsem shledal vysoce zajimavY zjev: to take odboely CNS na americkem jihu jsou vzorem narodni prace, jako je vzorem takove prace celY amer. jih: Texas, Louisiana, Alabama i Florida.

U dim/ jsem svoji povinnost: napsal jsem to ✓ druhem elanku, "Jih proti severu." Znovu jsem tam upozornil na SPJST. a jeji skvelY dar. Pravda, o Sdruteni TexaskYch Oechoslovan jsem se v tomto druhem elanku ui nezminil. Lituji toho.

Kdybych byl tu g il, se to zpfisobi komukoli bolest, byl bych to znovu a rad byl poznamenal.

Nedorozumeni, jet z toho vzniklo, mne velmi boll. Vtclyt' mi nikdy ne glo o nic jineho, nei o na:si narodni jednotu v Americe. Usiloval jsem o ni na konferenci eeskeho a slovenskeho lidu v Chicagu za sveho pobytu v Americe ✓kijnu 1938 po Mnichove. Abych zachoval jednotu texaskeho lidu, radeji jsem odrekl cestu do Texasu, kdy mne tam zvaly odboeky &VS ✓ Houstonu a Galvestonu. A ptijel jsem teprve tehdy, kdy mne pozvalo Sdrut. Tex. Cechoslovakii. Br. pkedseda Vl. Maudr je toho jiste spravedlivYm svedkem. Domnivat se, le bych takovou jednotu chtel jakYmkoliv zpusobem raft, nebylo by spravne. A bolelo by mne to vic, net by kdokoli mohl tugit.

V mem elanku "Jih proti severu" neni ovtem take nikde teeeno, to tech 15.000 dolarfi pro go rukama odboeek 6NS. Prokate-li mne pies to kdokoli, to jsem tam nee° takoveho napsal, sama sebe potrestam: daruji ze svkch velmi skromnSTch a chudS,ch prostiedka 100 dolarfi na boj za svobodu a odevzdam je tam, kam urei svedek meho tvrzeni, kterYm melo bYt Texasu ublikno.

Radoval jsem se z prace Sdrukni TexaskYch Cechoslovakii. Byl jsem g t'asten ptatelstvim, ktere mi mora y skY lid texaskY prokazoval. Jsem s br. Vl. Maudrem v bratrskem spojeni. A bolelo by mne, kdyby mne v g echen Texas nezachoval svou daveru a sve ptatelstvi.

Doufam, bratke F. MouCko, to timto dopisem dobre yule bude takoveho cile dosakno.

A v tomto duchu take koneim slovy, jimit jsem volal do Texasu pied vice net dvaceti lety: Texatti farmati, bud'te pozdraveni.

Vat oddanY a Tvi‘j vzpominajici, Vojta Benet.

Los Angeles 19. kijna 1940. fad Pokrok Sweet Home Cis. 63.

Upozorneni vtem elenrim a elenkynim, ze pkitti schtize ktera pkipadne 10. listopadu, bude volba tadovYch uredniku, zas na ptitti rok, tedy jest tadoucno, aby se/raze byla navttivena v hojnem poetu.

Tak na shledanou vtichni v ptigti Mnoho zdaru na g mohutne Jednote!

Vat vtdy, Joe N. Morris, taj.

VESTNtIC Eagle Lake, Texas.

Mill bratti a sestry:— Citim se povinen co jeden Glen tadu Karel Jonat, Cis. 28, v East Bernard, nemocnY a po operaci v nemocnici Albert Schuhmann v East Bernard, nyni jit dost zdravY, sdeliti, ze mi byla udelena nemocenska podpora v obnosu $30.50, za cot vy, bratii a sestry ptijmete me diky, cot je vte co varn mohu dnes dat, neb katdY vi, ze po nemoci katclY se citi velice slab, a katcla sebe men g pomoc jest mu velice vitar* obzvla g e, kdy elovek neni obdaken finanenimi prostkedky.

Bratti a sestry, kdy jsem pkestupoval k kadu Karel Jonat v race 1932 s mou mantelkou od jineho tad% a kdy nam bylo tedeno, to u kadu Karel Jonas musi IcatdY platit na, nemocenskou podporu, le jest to nucene v tom tade, jsem se trochu vzpiral, ze my tadnou nemocenskou podporu nebudeme brat, a ze ani na ni platit nebudeme, ale to jsme chteli k onomu tadu pattit, ponevadi byl to nejblitgi i•dd na g eho bydlitte, talc volky nevolky jsme to ptijali, ale vidy jsem mel my glenku, ze nikdy nemocenske podpory nebudu pottebovat.

Ale, bratti a sestry, zmylil jsem se, Dnes o osm let pozdeji, Ol g a chvile, kdy jsem muses — talc jako tehdy s tou pkestupni listinou — volky nevolky jit na dvoji operaci najednou.

Chtel-li jsem bYt jette mezi vami, bratki a sestry, talc jsem se pozvolil jiti do vY ge jmenovane nemocnice, kdet jsem nikdy dtive v mem tivote nebyl, a myslim, ze 2.3,dnY nerad tam jde, a to pkijde na jednoho jako na mne.

Bratti a sestry, jak mne na g bratr teetnik Urbish sclelil, to se od posledniho sjezdu vtech kadti SPJST. zaklada nemocenska, podpora, aby obnatela vic v eas pomoci, net na g red dosud udeluje, a jak jest mne znamo, red Karel Jonat udeluje tu nejvetti podporu s y Ym eleniim net kterYkoliv tad dosud zalotenY. A ja- Ica jest to pomoc, kdy Glen obdr g to, co jsem ja obdrtel, a kdy to mriteme si zafidit jette y e vet gim metitku. Jest to velika rileva, kdy miltete oeekavat, k budete podpoten do jiste sumy, zvlatte za dneenich pomeril, kdy v 9 ptipadech nemoci z 10 jsou operaeni nemoci a tam jsou vklohy. Jest to Uleva, jak pro nemocneho, tak pro rodinu. A jak jsem Ceti dopis br. ridetnika asi pied tfemi tYdny, to mel tu rozmluvu s lekatem one nemocnice, to jest jista pravda, neb ja jsem byl jeden z tech tti nemocnYch spolubratra v torn Case v one nemocnici, a i Micah radi vidi, kdy nemocnY ma aspori nejakou nemocenskou podporu k obclnes sam jsem ptesvedeen, to kdy budeme miti vetti podporu k odeldvani, ae to zachrani mnoho clenu od ptedeasne smrti, ate tim pomriteme Hl. v stavu Umrtnosti a lepti solvenci. Celkove budeme budovat zdravejti Clenstvo. Ovtem, to jiste nevime, co nas to bude stat ta nemocenska podpora, zatizena u Hl. Ur., ale katclY novY podnik musi se budovat v zaeatcich pti to nejlepti vuli a co nejlepe. A v daltich pokrocich se des katcla takova vec opravit, tak jak to na g tad ueinil. Jak jsem byl informovan, zatidilo se to take talc hned, ale vzalo to studovani a pkemf geni vtech Mena, aby to vyhovovalo pro vgechny stejne.

A my elenove muzeme bYt na to hrdi, ze ona N. P. se u Hl. buduje die na g ich pravidel, a na gich zkutenosti v na gem fade. A mel by se katclY elen pkidat co nejdtive, aby se tech 2000 elenri pkihlasilo dtive net zde bude novY rok. A jak posledne br. Toupal psal, to elm &Tye budeme miti tech 2000 elenu, ze hned od to chvile zaene N. P. vyplacet podpory nemocnYm Clenum teto N. P. u HI. ft.

Jette se citim nee° napsat o Albert Schuhmann nemocnici v East Bernard, ne to bych chtel tam nekoho nahanet, to jest kaideho volna yule kam chce jiti, kdy musi bYt operovan: Povim yam, to jest to talc ritulne misteeko, neni to tadnY velikY hospital jak maji velka mesta, jest stavena die toho v jakem meste je. Jest tam celkem 22 svetnic, co se tYee pro operovani, ale pro pacienty je jenom 8 svetnic, ostatni jsou pro pile potkeby. V torn tYdnu co ja jsem tam byl, bylo by tteba nekolik svetnic vice, neb pacient y pkibYva. A pak

Ve stkedu, dne 30 fijna 1940. ta obsluha. Maji tam otettovatelky velice milosrdne a nenechaji nemocneho dlouho Cekat, kdy tento vola o slutbu. Pak, kdy uti lekaki povoli nav g tevu nemocneho, tu ti East Bernardtti elenove v gech spolkil co jsou v miste, jej na y Stevuji. Ovtem, musi jim nekdo dat vedet, kdo tam jest. Ja, mel nav g tev, to ani si nemohu upamatovat kolik, a snad pry jette nekteki pfi g li a se ptali po mne, kdy jsem byl z nemocnice doma.

Na dvetich svetnic jsou umisteny bronzove tabulky, udavajici, kterY spolek neb jednotlivec zakidil vnitfni zatizeni cele svetnice, cot dokazuje, ze obeane East Bernard si velice yak tohoto podniku. Na svetnici eislo 1. krasne se znaei bronzova tabulka SPJST. 28. To byl krasnY dar na g eho tadu, a bylo mojim ptanim v one svetnici letet, ale br. Jos. Maly, take glen na g eho mne tam pkedetel.

Ke konci meho dopisu jette chci srdeene podekovati vtem, kdo mne nav gtivili po Cas meho pobytu v nemocnici, a bude-li mne to nekdy mozne, budu hleclet navttevy oplatit. A jette jednou srdeene dekuji tadu Karel Jona g Cis. 28, za obdrtenou podporu, a dnes zustavam ptesvedeen, ze kat'clY by mel mit nemocenskou podporu. Jsem Va g spolubratr, F. . Dostal.

Caldwell, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

Prosim, bud'te tak laskav a kvitujte nasledujici pkijem od elent kadu Rovnost Cis. 7, S.P.J.S.T., pro SA6T.: denskY pkispevek jest $30.00.

Jednotlivi darci jsou jak nasleduje: Pan Frank B. Koubelka $1.00, p. Anton Wotipka 25c, p. Tomag Supak $1.00 a p. Jos. Du-, tek Jr., 25c — celkem $2.50.

S pozdra y.em, John gefeik.

WALLISKt ESKY' KLUB. Pravidelne, schrize se konala 4. fijna, 1940. &lithe byla zahajena pkedsedou Frankem Feicmanem, a potom tajemnice pkeeetla protokol, kterY byl ptijat beze zmeny.

Pak se jednalo o natem vYletu, kterY bude v riterY 8. kijna. Potom podal program a Louis a Gilbert Motiovi a Frank Felcman neon zahrali na jejich strunovych instrumentech; hrali pisne: " You are my Sunshine", "Stratidlo polka", "House at the end of the Lane", "Beer Barrel", "0 ervenSr gateeek", a "Good-Bye Little Darling".

Navrh•byl clan a podporovan, aby se volilo jmeno nateho klubu, barvy, hesla a kvitko.

Na g e jmeno zristalo "WalliskY teskS7 Klub", a barvy jsou: modra a bild; heslo jest: "Mit vysoko a udrt svoji miru", kvitko jest rote.

Pkedseda ustanovil programni vYbor pro pkitti schuzi. Nasledujici byli ustanoveni: Anna Koreak, Annie Mae Peter a Henrietta Jurek. Pak byla se/laze ukoneena.

A ted' povim o natem vYletu.

Asi o 7:15 v riterY veeer jsme se v g ichni setli u Svajclii a jell jsme pohromade na na g vylet. Jak jsme tam dojeli, nekteti ho g udelali oheri a pak se hrali "Flying Dutchman". Annie Mae a Annie Laurie tak prudce utikaly, to obe spadly na zem ,a odtely si kolena. Pak jsme si hrali "Tin Can" na chvili a potom jsme se vtichni shromatdili kolem ohne a jedli jsme. K jidlu jsme meli: "wieners", "marshmallows", chleb a okurky.

Take se tam stalo nettesti. Jeden z hoeht si nalil octu do stkevice a tento sam hoch si take pustil cigaretu do stevice, (ten ale mei pilno ji vytahovati. At byli vtichni po jidle, hrali jsme si "Pleased or Displeased". Potom se tit tadnemu nechtelo hrat (myslim, to se asi moc najedli), tak jsme zahasili oheri a jell jsme donat.

Henrietta Jurek, zapisovateika.

Jsou to pomery! — (Whody Ve vlaku vypravuje jeden cestujici: "Ach, ja to main, lidi zlati, stratne tetke, mam sedm deer!' — "Saprmente, starat se dnes o sedm lidi, to ut je na povatenou." — "0 sedm? Co vas napada, 0 Urnatt — vkccIln Y dcery jsou vdant,"

we Nufeau, ane

rnna W u.

PokraeovAni Protokoiu S. P. Jo S. T. prodavan majetek Jednoty, pra yni radce nedostava provisi, ponevadt je to jeho povinnost.

Po te bylo prikrodeno k hlasovani o phjeti tohoto elanku, kterY byl jednomyslne schvalen.

Br. Zemanek ete odst. h) tehot elanku: "reditele si maji drtieti seznam v gech bonda, pozemkovYch not, pozemk y a vg eho majetku patrici Jednote, aby byli schopni sledovati praci H. 0.ly kdyt satni komisat poji gteni prohlitii knihy Jednoty, aspori jeden e'en reditel ma WI phtorrien mohou si rozdeliti eas me. zi sebou. Sbor riditela jest povinen pred sjezdein najmoUti "Certified Public Accountant", ktery y ypracilje podrobriou zpravu, kterou pak predlotii sjezdu."

Br. Vytopilt atanovni vYbor ma zde dodatek k tomato &auk% a, sloe, ze reditele maji na starosti upoZcirriit pravtilhO radee, aby pathene kakrodil, aby elanky stanov byly zaehovavany.

Piedseda: Dle trieho nahledU je terita odstaYee dilstedrie ortakovani nekteitch preddlych elanka, ale shad takavY dodatek nebude gkcidit kdyti se to bude opakovat, protote kdyi se to pkehledne v jednom miste stanai t, nalezne se to na jinem miste. Tyto veci stanovni YYbor pozdeji seradi na patridna mista.

Br. Kacii: V posledni vete tohoto elanku stoji, to "sbor tiditela je povinen pted sjezdem najmouti "Certified Public Accountant". My jsme se ye stanovnim vyboru dohodli, tie tam ma stat "Sboru keditelti je dano pravo najmout si "Certified Public Accountant"-a ne, 'tie je povinen.

Piedseda: Souhlasite se-znenim tohoto elanku i s opravou br. Kacike?

Ulanek po te byl prijat i s touto opravou.

Piedseda: Drive nei pajdeme dale, meli bychom probrat east stanov, ktera, souvisi s timt0 odst. h), to je ukladani penez do Pmrtniho fondu. Je to elanek 41., 42. a 43. Zadneme elankern 41. Tim obdrtiime souvislost s odst. h), kte117 jsme prave schvalili a budeme vedet, jak se budou ukladat penize, o kterYch "reditele budou rozhodovat.

Br. Zeminek dte el. 41. navrhu novYch stanov. kilt* "UkMani penez amrtniho fondu. H. 0. jest povinna uloziti cel' timrtni fond pies hotovost $15,000 pottebnYch k -Opiate amrtnich podpor do pozernkovYch dluhopisa a na mestskY majetek; predriost se vtidy (lave, elentim na rolnicke a mestske domoviny; na prvotridni pozemek a novezrizene domoviny v meste se mate pajeiti do gedesati procent odhadnute hodnoty toho majetku a na jinY majetek jenom padesat procent odhadnute hodnoty; kde ale se pajei 60% hodnoty, kapital Vijay se musi sniziti roeni nebo mesidni nebo jinYm zpasobem do 50% procent hodnoty toho majetku; jestlitie neni poptavek pro pozemkove pajeky, pak VYkonny VYbor ma pray() ulotiiti penize do raznYch bona (ale nikdy ne do bonda, ktere nesou mene netli 4%, anebo ktere by staly Jednotu tak vysokou cenu, to penize ulotiene v tech bondech by neprinesly 4%). H. U. 'nemo, nikdy koupiti nebo vyvlastniti pozemek na zachranu penez ulotenYch v bondech, kde se pozemek naleza.

Vyrizovani bonda a pozemkovYch ptildek, s v'jimkou tech tiadosti, ktera jsou predlotena hned ye schtizi ptimo rediteltm, provadi se pogtou, a site: kdyt tajemnik Hlavni Uradovny obdrti tadost o pozemkovou pajeku, da bezodladne odhadnouti hodnotu nabizeneho majetku nejblitigimu rediteli a dle elanku 154, kterytito reditel pole onu tadost s patfienYrni doldady sveho vygetreni, dobrozdani nebo doporudeni, dalgim gesti rediteltim. A kdyti katdY reditel poznadil sve dobrozdani, a kdyti v gichni reditele jednali o tadosti, pogle se dela zprava i s poznamkami vgech sedmi keditelt pokladniku Hlavni Uradovny pro jeho dal gi jednani. Pri kupovani bonda tajemnik Hlavni Uradovny vygetri hodnotu bonda die Texas Bond Journal, a pole vgechny informace ostatnirn Mint Koupe a prodej bonda, a povoleni pajeek na pozemky se mesidne ohla guje ye Vestniku tajemnikem die formy schvalen A91116:4

V X WU' N I K

ohla;sovani o Vijay ma tajemnik obdas provadeti tia pokyri reditela.

Kde dluZbik tieplati ttrOk a pajeka na majetek neptesahuje 50% odhadnute zaruky, pokladnik Hlavni firadovily Ina vyzvednouti Chattel Mortgage na najemnY prijern z majetku.

Urok na pfijely majetkove je stanoven pet procent roene, se zretelem, aby ptijekam dlenti byla vidy davana ptednost."

Br. jeiinek: Davam dodatek, kterY se tYka kupovani bona pogtou. Bylo pred tim rozhodnuto, to se budou bondy kupovat ye dtvrtletni schazi H. U. Piedseda opakuje navrh br. Jelinka, vyznivajici v ten smysl, aby slova "kupovani bonda pogtou" byla gkrtnuta a dini dotaz, zda se navrh schvaluje.

Br. Frnka: V tomto elanku stoji, te vYkonny vYbor nema nikdy pray° ulotit penize do bond& ktere nesou merle net 4 procenta anebo, ktere by staly Jednotu tak vysokou cenu, 'tie penize ulotene v tech bondech by neptinesly 4 procenta. Tim se budou vazat atednikam a rediteltim, kteri budou bondky kupovat, ruce.

Kdyby byly na pr, penize na hotovosti a nebylo takovYch bondft se etfrprocentnim vynosem, tak by tyto penize musily letet v bankach, zatim co by se mohly koupit darlove bondy, ktere by nesly merle a ktere by se mohly kdykoliv prodat.

Piedseda: Jak je tvaj navrh, aby se to gkrtlo? (Hlas: Podporuji).

Navrh br. Frnky pa to prijat.

Br. Aug. KaciI: Nage pojistky jsou vydavany na tom zaklade, te na ge penize ptinesou 4 procenta. To neznamena, te musime kupovat, jenom bondy, ktere nesou 4 procenta, nybrt nejmerle 4 procenta. Doposud H. 0. musila yam poe'itat 5 procent ph pajekach a ma, pravo zakoupiti bondy, ktere nesou jenom 3 procenta.

Piedseda: Nevidim prieinu, prod se k tomu mame je gte vracet, kdyt je to odhlasovano.

Dr. Pazdral (126): Nagim tadem mne bylo uloteno, abych tlumodil stitnost, to procento pajeek na farmy je prilig vysoke, takte tiadny nechce pajeku einit. (Hlas: Spravne!).

Br. Andinee: DaYal bych dodatek k tomuto elanku, aby byly take kupovany bondy na zaklade 50 procent odhadu majetkoveho, jako jsou "first mortgage" bondy, tak aby v torn byla zahrnuta take jakost bondtt.

Piedseda: JinYmi slovy, aby tam stalo "prvotridni bondy". To slovo by tam bylo dobre.

(Hlas: Podporuji).

Po te dodatek br. Aneince byl schvalen.

Br. Kacif (54): Mame zde jednu yetu, ktera je Spatne sestavena a prave opaene mineni. Je to v pfedposledni vete tohoto elanku, kde na misto slova "nepresahuje" ma stati "presahuje". Jak to zde stoji, tak piljeka by byla dvakrat taklila net hodnota majetku. Davam navrh, aby tam stein: "Kde dlutnik neplati a pajeka na majetek presahuje 50%, atd...

Nosith tento byl podporovan a pfijat.

Dr. Pazdral opakuje sviij navrh, aby aroky na Vijay na farmy byly sniteny.

Piedseda: Br. Pazdral dava, navrh, aby aroky ptifeek na farmy byly sniteny. Predseda stanovniho vYboru poukazuje na to, te die zneni tohoto elanku je to dovoleno a reditele a tiiednici H. 0. tak mohou ueinit, ale jenom die toho, jake jsou poptesky po pajekach. Kdyby byla velika poptavka po piljekach, tak by nemeli takove pravo sniziti firokovou miru. Zaletii to tedy jednak na poptavce po pajekach, jednak na torn, na jak' majetek se pujeuje. To je vgechno v rukou keditelstva.

Br. Staia (15): Nemyslim, to by bylo spra y ye meritka,-nYm,abychoptijekachmld aby se jednem poeitalo vice a druh'm merle.

Br. ChernoskSr: fteditele zde nechteji &eat nejaka razna meritka. Mate v gak east° razne ptipady. Kdyt mate prvotfidni bondy, tak musite za ne mnohem vice platit net za ty bondy, ktere prvottidni nejsou. Mate take pozemkove dluhopisy, ktere jsou prvotilidni a jine, ktere nejsou prvotridni. aekneme, te by zde byl majetek, kterY by stal 15-20,000 dolara, na kterY je pajeeno jen $2,000.00. To se east° stava. V tornto ptipade takovY dlutnik ma majetek, ktep'14 velkOp rrocinotu plati ttelia nebo 7

1CILL2LIST:t i

procent firoku z dluhu a chtel by platit men& mate tedy jit na mista, kde dostane pajeku na 4 nebo na 5 procent. Myslim, te v techto pflpadech je to docela spravne, kdyt by zde byl pfebytek a Jednota mela mnoho penez na hotovosti a phtla takova poptavka po penezich, tak bychom mohli pajeovat. Dnes mame na 80,000 dolarti. Bondy nemilteme kupovat, ponevadi; musime kupovat prvottidni bondy a ty nesou• jenom 2 a pal nebo tri procenta. Ztidka se sta.ne, aby takove bondy nesly 4 nebo 5 procent..

Ty nejlepgi, prvotfidni bondy yam nesou velke aroky a v , pozemkovem obchodu je to tot. Kdyt na pr. musite cleat piljeku na majetek v hodnote 10,000 dol. a piljeka na takovY majetek eini 5,000 dol. nebo 6,000.00 dol. — trebatie to odpovida zakonu — pak to neni prvotridni jistota a v tech pripadech je to docela spravnYm, aby to reditele vy gettili. Kdyt shledaji, tie zde jde o prvotridni jistotu, tak mohou arok snitiit.

Kdyt budeme mit penize na hotovosti a investovali na pk. 25,000 do viadnich bona, jak to doporueoval br. Frnka, a v zati na pr. by nastala velka poptavka po pujekach na pozemky, tak se tyto bondy mohou prodat a penize se znovu uloti do pozemkovYch pujeek. Jak mam za to, je to ten nejlep gi system, jak' na ge Jednota mohla vtibec zavesti a jsem z toho potegen, to se uskutednila tak velika reforma a kdyi budeme mit v reditelstvu schopne a zkugene lidi, tak to bude znamenat vic pro na gi Jednotu net cokoliv jineho, co se uskuteenilo v historii nagi Jednoty.

Br. Steiner (84): Timto zarizenim vydavate se ye velke nebezpeei, to se bude delat natlak na to, aby byly aroky nizsi. fled pal rokem a pred tim jegte nemeli jsme tadnYch potiti dostat prihlaSky o piljely. A prave proto, to dnes mame 80,000 dolart na hotovosti, se vedla agitace v nagem Vestniku, aby se zru gilo jedno a pal procenta pravnich atrat. My bychom vtdycky men vydelavat na pajekach 5 procent. Nikde se nedostanou pujeky na arok, kterY by byl o mnoho nizsi. Je to pravda, to mame mnoho penez na hotovosti a te na gi elenove zastavili prihlagky o piljeky. To se v gak stalo nasledkem agitate, te pet procent je moc, cot v gak neni pravdou. Dejte jim nejakou slevu, kdyt plati yeas, ale nevystavujte se nebezPeei, to dojde v reditelstvu k neshodam a handlovani a te tech 13 lidi v H. T.T. bude podrobeno atokam.

Br. dr. Pazdral (126): Po tomto vysvetleni beru svilj navrh zpet.

Piedseda: Dava br. Steiner ureity navrh stran zmeny tohoto elanku?

Br. Steiner: Maj navrh je, aby se neptijeovalo pod pet procent. (Hlas: Podporuji).

Br. Vaja (142): Povatite, tie kdyt budeme nuceni platit pet procent na piijeky na na ge pozemky, tak platime vie na na ge penize, net plati cizi bide na bondy, ktere maji k disposici z 2 a pal at 4 procenta. A na gi broth, kteri si chteji vypiljeit svoje penize maji platit pet procent.

Je to spravedlive? (Hlas: Ne!) Nemohou nagi broth platit jenom 4 procenta za svoje penize' Pkimlouvo.m se za to, aby to byly etyri procenta.

Piedseda: Podava to br. Vaja jako navrh?

Br. Vaja: Ano, to je milj navrh.

Piedseda opakuje navrh br. Steinera a navrh br. Vajy a prohla guje, tie je zahajena debata.

Br. BezeanY (67): Jak to bude s nagi solvenci, kdyt se bude platit jenom etyri procenta?

Br. tmajdalka: Sniti to solventnost o jednu tretinu procenta.

Br. Zerninek (70): V kat& schazi na gich tada se mluvi o torn, aby se neco udelalo pro nase eleny a aby byla niti gi arokova, stupnice. Byl bych proto. aby se platilo pet procent, ale zde bylo jedno procento umokovaci .

Piedseda (preru guje feenika) : Drtte se Predmetu a nedelejte nejake nahradni navrhy. Nyni se rozhoduje, zda to ma bYt 4 nebo 5 procent.

Br. Steiner (hlasi se ke slovu k navrhu na 4 procenta): Upozorriuji vas na jednu vec, kterou jsem Ceti ve sve zprave. Mame, tri nebo etyri zdroje nadbytednYch prijmti. iednim z techto zdrojti je vy ggi arokovY vYdelek na na gich majetkovYch piljekach. Ten einil v r. 1939 $8010.23. V tomto sjezdu si ukladate vettii vYlohy net11 bychom meli mit. Davate eleiram mnohem yetgi yyhody, davate jim trochu penez zpet, (Fokradovani nu, stran6 14.)

Orgin Slovanske Podporujici Jednoty Stitu Texas.

Official Organ of Slavonia Benevolent Ass ♦ ciation of State of Texas.

REDAKTOB--FRANTA MOUCICA—EDITOR Vydavatele -- Publishers ECHOSLOYAIC PUBL. CO., West, Texas Ptedplatnt $1.00 roene. Do stare vlasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Exneny adresi zasflaji se do Hlavni Of adovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge.

Fayetteville, Texas.

Veiker6 dopisy, pfedplatnb, oznamky, budget adresoviny na Vestnik. West, Texas Vista& has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

Co stoji pojistka u S.P.J.S.T.? Poeitame-li skuteene poplatky na pojistku pouze, shledavame, tie pojistka a flak Slovanske Podp. Jednoty je daleko levnejai nezli u pojiat'oven — jinYmi slovy nag elovek zaplati za dividendy, ktere v budouenu snad obdrti — vkly kdy plati na pojistku u pojiat'ovny. A plati vtidy ku predu — jinak neni pojiaten, leda na prodjoutie,ne pojiateni. Je ovaem pochybnYm poditati do ceny pojiateni jine poplatky, jako: na podporu v nemoci, na vydaje radu a pod. Toto je zcela nee() jineho netili pojistka na tiivot a tykes se ochrany pro rodinu elena v padu nemoci, anebo toho narcdniho tiivota v teto semi. A tome mel by katiclY z nas dobre rozumeti: 'tie S.P.J.S.T. neni y Ydelkatskou spoleenosti, ale tie jest to spoleenY podnik a obchod vaech jejich Clentii, 'tie mimo pojiat'ovani na tiivot ma, take didetiite kulturni a osvetove, coti nemalou ma dtletiitost pro celou naai krajanskou vetev v Texasu. V tom duchu vysvetlujme a agitujme a neni pHeiny, prof bychom nemeli ziskat vaechny dobre lidi do naaeho stredu.

Kdyby rouii si vyzvedli dosti pojigteni na poicud je mohou dostat, jak radi ueinili by ai ui je pozde — vdovy by uS'etieny byly v*deleene price a mohly by se venovati sthn ditZa bratrem Stan. gerpanem. OdeSel pomerne mlad, narozen dne 11. prosince 1887 v Tisu v Cechach eili u veku triapadesati let. Do Ameriky prijel s matkcu, bratrem Frantiakem a sestrou pi. Ptakovou v kvetnu r. 1900, jeho otec dlel v Omaze, Neb. jiti nekolik let drive. V Omaze mladiekY Stanislav navatevoval kratkY eas verejnou akolu a ye 14 letech zaeal se uditi tiskarstvi v Narodni Tiskarne a roku 1905 stal se tajemnikem nezapcmenutelneho narodniho pracovnika, redaktora a vydavatele Hospodate a listii dalaich. Po jeho smrti vedl knihkupecke oddeleni, byl dual celeho zavodu a mimo svych povinnosti podilel se na praci sokolske a tinnosti fraternalismu. Nastala svetova valka, kdy amerieti krajane sdrutiovali se do Narodniho Svazu a br. Stanislav Serpan byl mezi nejhorlivejaimi a nejobetavejaimi pracovniky deskeho cdboje proti degenerovanym Habsburktm.

ZnamenitY reenik a schopnY organisator zasloutiil se v pamatnem hnuti merou nemalou, coti uznala vlada osvobozeneho Ceskoslovenska, jmenovavk ho cal. konsulem r. 1921, kterou2 funkci zastaval do roku 1931. V torn rote prevzal poradatelstvi Hospodare, po cele Ceske Americe rozaireneho tYdeniku, ureenem oboru relnictvi. Zesnuly byl dlouholetym redaktorem Bratrskeho Vestniku jednim z rady sokolskYch pracovnika pro vystaveni nadherne Sokolovny v Omaze a posledni roky starostou tiupy Stredni. Potadatel naaeho Vestniku neznal zesnuleho bratra Serpana osobne, ne'ti po mnoho rokt se zajmem sledoval jeho elanky, fivahy, komentare otazek easov3r. ch, jeti psany byly bystte, trefno a ptesved6ive. Kolega Jos.

F. Holasek znal zesnuleho z doby. kdy se takteti ueil tiskaratvi v Nar. Tiskarne v Omaze, kde jak shora udano br. Stan. g edpan byl.toho easu i'editelem knihkupeckeho oddelen.i. Br. Holasek vyslovoval se o zesnulem a nejvetaf tetou, chvalil jeho vynikajici vlastnosti, obdivoval jeho nekompromisni kastvi, vernost rriyalence Tyraove. Srdeeni choroba privodila richly od• chod zasloutilleho pracovnika. V iiterY stitien byl ochrnou srdce; prevezen do mistni nemocnice a v nedeli usnul spankem veanYm. Zanechal tu vdovu, dceru pi. Sharpe, matku, sestry pi. Ptakovou, pi. Spencer, sleeny Bessie a Emi ly; bratra Karla a jedncho vnuka. test jeho nehynouci pamatce! PortstalYm a elenstvu bratrske Z.C.B.J. vyslovujeme timto naai hlubokou teast. iivotni poji ggeni skyta yam jedineenou nost poriditi si posledni vuli drive neili muiete nashromaidit majetek. teska Nebraska pochovala sveho pracovnika. lkikame si, ze pozname velikost stromu, ati kdy padne. Bratr Stanislav 8erpan padl na disty a nieim neposkvrnenY 'Stit jako stateenY vojak, kterY pro sve idealy bojoval ati do posledniho dechu. Celt' jeho tiivot vypinen byl dychtenim, Usiloy nou praci, tutibou po vedomostech a organisatorskYm usilim. Utlechtila jeho dirk byla zanicena pro vaechno, co eeskoamericke haluzi sloutiilo k povzneseni a prospechu. Velke zasluhy mel take o rozkvet Zapadni eeskoBratrske Jednoty jako redaktor jejiho Bratrskeho Vestniku, jimti byl nepretrtiite od roku 1912. V Sokole pracoval vytrvale, obetave a cilevedome, jako starosta omatiskeho Sokola staral se svedomite o vaechno, co vedlo k jeho rozkvetu. Mel lvi podil na zbudovani nadherne omatiske Sokolovny, jeti zustane tu jako pomnik jeho lasky, prate a snakni pro dobro vaech, nichti zridka myslel na sebe. odevzdavaje se praci verejne cele a bez vYhrad. Pohreb br. Stanislava 8erpana konal se ye stredu 23. kijna ye 2 hod. odpoledne za krasneho a slunneho dne, ze Sokolskeho auditoria, kde shromatidilo se pres tisic lidi, mezi nimiti bylo sta teastnikt prespolnich z Nebrasky, Kansasu, So. Dakoty, Iowy a take z naaeho Texasu. Smuteeni obrady byly jednoducho, jak si zesnuly prat. Po prednesu sladkoboine plane "Zasvit' mi, ty slunk° zlate", smyecovYm kvartetem ocenil tiivot zesnuleho v krasne fedi v anglieine Rev. R. S. Miller, kazatel omalskeho unitarianskeho sboru. Po nem se rozloueil se zesnulYm v hluboce procitenem projevu starosta A.O.S. br. Karel Prchal jmenem Cal. Narodni Rady, C.N.S. a veakereho bratrstva sokolskeho. Naposled za Ceskou Omahu a C'eskY zapad pronesl rozluenou tee dlouholetY pritel zesnuleho br. redaktor Otakar Charvat. Obrady zakoneeny byly hymnou "Kde domov miij?", ptednesenou kvartetem hudebnikt. Nebylo pri prostYch a piece tolik tklivych obradech jedncho oka sucheho. Jako nosici rakve a t estna strati' doprovodili bratri Jos. T. Votava, Simon Rokilsek (sledoval po dva dny nas sjezd v East Bernard), Vaclav Tesat (dial ye West navatevou pied tremi roky u Jos. HolaskovYch), W. J. Pakea, Fr. Kopecky a W. Korisko telesne pozilstatky do krematoria, kde odevzdany byly tise, jak take zesnulY vyslovne si peal, plamentm. Pohrbu zteastnili se vaichni elenove HI. tradovny vetaina elent sboru retiitelt tetie, dale pak zastupci venkovskYch radii, sok. jednot, a mnoho flarednich a kuiturnich pracovnikt z celeho zapadu.

Uzavrela se posledni kapitola knihy tiivota utiteeneho, doorana byla brazda hluboce zasazena, zustalo tu vaak mnoho krasneho, co jako vedne svetlo bude zatiti do da giho naaeho dila na nehyncuci pamatku br. Stanislava gerpana.

Kaidym rokem peiWva nisi krajanske haluzi v Texasu stovky narozenefi; kaicVm rokem stovky nail mladeie graduuji z vy ggich gkol; kaideho roku sta part mladlich uzavira sitatek manielskSc Mame prospekty pro nak Bratrstvo? Zajiste, pole pro agitaci je tu giroke slibne! Pracujme soustavne!

I ty, Brute? Celt' demokratic147 Texas ohromen byl einem komisare zemedelstvi J. E. McDonald-a, kterY dva tydny peed narodni volbou prohlasil, 7'ze bude voliti a podporovat republikanskeho kandidata presidentstvi Wendell L. Willkie-ho. Hon. McDonald sloukl v uvedenem trade pet int a v Cervenci byl znovuzvo-

len po Seste Lia clemokraLickein 1istku, cot znamend, tie on sam je moraine vazan, podporovat kandidatku demokratickou. V letoanich primarkach se McDonald uchazel o podporu a hlasy demokraticke a kdy je ziskal — dal se premluvit, ovlivnit a snad nejakYm slibem zlakati, aby ptesecllal na stranu opaenou, volil a svYm vlivem pracoval — proti vlastni politicks strane. Co tcmu tikate, demokrati Texasu? Jak nalokte s McDonaldem, ktery zavrLtelnou zradou politicks ptislutnosti voliCU, jimiz byl do fitadu nekolikrat zvolen a letos po geste v primarkach vettinou hlasa pocten — postavil se na stranu opaenou, NovY iidel vaemi prostredky potirajici? Komisat McDonald neschvaluje tteti terrain pres. Roosevelta a zavrhuje vladni program AAA. Co oeekava McDonald od republikanske administrace? Nepamatuje, kam nas dovedl Hoover, slibujici a do omrzeni uteaujici amer. narod, tie prosperita je za — rohem? Byla? A nebyl to F. D. Roosevelt, kterY behem dvoulete natty hojil mnche rany narodniho hospodarstvi, zvetail celonarodni prijem z 36 biliont roku 1932 na 65 biliont roku 1938? Svetova krise tetice zasahla Amer ku a nedala se vyhcjit ve zmatku a bourich Evropy. President Roosevelt alai vae, co za dane situate bylo motino, pomahal se svYm kabinetem jak se dalo, dosahi nespornYch dobrYch vYsledkil 'ores to, tie velkY kapital a republikanati zpatednici mu kladii nejvetk prekatiky. Republikani se svym kandidatem pohoti. President Roosevelt bude znovuzvolen, demokratickY kabinet povede Spoj. Staty po caste vzhiiru a verime, 'tie nas ochrani od UCasti na valce, i kdy pro zachova.ni miru v jinni a severni Americe provede postaditelnou narodni obranu. Sneseme uraiku nam McDonaldem uelnenou, strpime, aby na natem demokratickem listku volebnim zvolen byl zradce? Zajiste nikcli! Zastupci ze vaech east' Texasu konali ye Waco 25. tijna na rychlo svolanou schtizi, na niti hanebnY tin McDonalda odsoudili a rozhodli, jeho jmeno gkrtnout a vepsat misto nej jmeno jeho protivnika lethal karnpane Bill Corry. Bud'me loyalnimi demokraticke strane, do nil na g &sky lid a yerejnost texaska piinalezi ohromnou vettinou.

Pan McDonald uCinil chybny krok a poriese za to nasledlq. V fiterni volbe 5. listopadu konejte v teto zaleitosti va gi demokratickou povinnost — hlasujte pro verne yak politicks strary!

Hybna sila v iivote naradnim a spolkovem.

Zesnuly redaktor Bratrskeho Vestniku Z.C.B.J. a etrnactideniku "Hospodal" bratr Stanislav erpa,n byl vzdor velke zaneprazdnenosti stale nefinavne einnYrn v spolkovem Z1vote. Byl Menem radu PalackY Cis. 1. Z.C.B.J., Tel. Jed. Sokol Omaha, lok "Jan Hus".Rytita Pythiovych, des. Nar. Sdrideni atd. U radu Palacky byl dlouha lets ptedsedou a take u Sokola Omaha zastaval leta atad starosty, krcine eeho2 byl : Zapadni jako vzdelavadinnYm i v sok. 2up C tel a v raznych jinYch funkcich. Zesnuly byl take ptedsedou tti sjezdil Amer. oboe sokolske a byl ptedsedou prvniho sjezdu C.N.S. Chicagu 1939. Ve svetove valce byl horlive einnym jak v cmatske odboCce C.N.S., tak i v krajskem vYboru tohoto pro Nebrasku a okolni staty. U oinalske odbooky byl ptedsedou a kdy se zaCabo pracovati v boji za osvobozeni eeskoslovenska, byl bez pobizeni znovu v praci. Zesnuly Stanislav 8erpan byl znamenitYm teenikem a zkuaenym organisatorem odbodek C.N.S., jeho vecne psane iivahy a alanky vedly etenate k premYaleni. Do Spoj. State phial co 121etY hoch a bez vysokeho akoleni co samouk vypracoval se na vYai skoro neuveritelnou, stal se uznavanYm ueitelern a radcem eeskeho lidu, s nimti to minil dobre a poctive. Buditi mu zeme lehka.

Zmeny adresy. Kdykoliv se prestehujete, vypinto tento listek a zaalete teetnimu Hlavni ttadovny: Ed. L. Marek, Fayetteville, Tex., a adresar na zasilani Vestniku bude opraven die toho.

Jsem Clenem radu Cis. Moje jrneno Moje stares, adresa byla: Moje adresa nyni je: aaaa wwwwrowwow•000 ******

Hlavni je vlastni ziab — prospech delnikik vedlej21. V politice deji se veci az neuvetitelne.

Politika ve skuteenosti jest smlouvani, dohodovani, eachry a intriky. "Ty mi cid§ ono, ja navzajem pomohu tobe; jo„ budu podporovat tvoje zamery, ty mi to oplatia v Jobe ptihodne," eili deco za net°. TakovY aividny eachr provedl min. t'dne vtdce C.I.O. John L. Lewis, kterdato delnicka organisace utvaena byla co konkurence Organisovane Praci (Labor Union) a prokazarie strani komunismu. Despota John L. Lewis pobira, $15,000 roeniho platu mimo dalaich tisic na rtizna osohni vydani. Roku 1926 stal za presidentem, dokonce zapujeil narodnimu demokraticLemu vYboru pal milionu delnickeho fondu na vydani presidentske kampane.

Ptedseda CIO. Lewis byl svedkem a take obeasnym poradcem presidenta, kdy rYsovany byly pomocne zakony delnictvu, zakon o minimalni mzde, socialniho zabezpeeeni atd. John Lewis musi doznati, 2e 2adnY president Spoj.

Statil neueinil pro define ttidy lidu to, co prosadil F. D. Roosevelt. Delnici jako sttedni a chudobne vrstvy amer. lidu nemely oddanejaiho ptitele, ochrance a pomocnika mimo presidenta Roosevelta. Historie to potvrdi. Kapital byl a je proti spravedlivYm narokfim delneho lidu, teak' kapital prave pro Rooseveltovo porozumeni potteb pracujicich a razdne odhodlani cestou zakona znemoinit dalai vykotist'ovani delnickYch rukou si poatval mocne tohoto sveta a zpateeniky. Vudce 'east delnictva John Lewis prodal zajmy jim vedenYch delniku pro syhj zisk, zradil svoji lepai minulost a vystavil se opovrkni kadeho mysliciho a spravedliveho americkeho °beam,.

Martinska husa zpiva, nejkrisneji. AC se tento opetenec nehonosi krasnYnr hlasem, lichoti mu mlsnY elovedi jazyk v tomto starem reeni jako uznanernu pevci. Ale prod museji vydavat husy na, pekaeich svilj labuti zpev prave na oslavu dobrotiveho svetce Martina? Vysvetluje to velmi znama, pisnieka: "Co ty husy udelaly, ae je vaechny podiezaly? Za to, '2e tak atebetaly, kejhaly a ramusily? Martina zradily svetce, proto je ted' °heti tresce!" Odpyka,vaji si tedy trest. A za tent ptestupek, kterY zas jindy v temne noci zachranil Kapitol, kdy take nedr2ely jazyk za zuby, co2 je ostatne take, uvalimeli, 2e jich nemaji. Kdyby vaak celY 2ivot ani nemukly, stejne by jim to nepomohlo. Osud je obdata pHlia znamenitYmi vlastnostmi, co2 se vady nevyplaci. Ua stall Egypt'ane, itekoVe a ftimane je dovedli ocenit a husi ja,tra platila za vzacnou lahadku 112 pted Kristem. Antieti autoti vzdavaji vzletne chvalui belostnYm jatrum hus, vykrmenYch fiky a zveeriuji kraje proslule nejlepaim chovem. Tehdy, jako dnes, se uznavalo, k peeena, husa je nejlepai, ad navrhu na jinou Upravu nechybelo. Zachovaly se z techto pradavnYch dab ptedpisy na husu v rosolu, na husu vatenou s koienim i peeenou na roZni. Ve vaech stoletich nachazela sve basniky a dokonce portretisty. Holandati malfri byli zamilovani do jejiho svildneho Vela jako do nejkrasnejaiho modelu. Velci mistki kuchati ji venovali ptedlouhe hodiny rozjimani, jeho vYsledky nadchly pak mnoheho vzneaeneho labanika z heroick'ch dob stolovani, kdy deset chodh znamenalo chudou hostinu. Pied pet sty lety pattily kaStany, hrozinky, suaene Svestky, jablka a pernik k dokonale Uprave husi peeerie. Jidavala se s bilYm i zelenYm eesnekem, huste posypana eernYm peptem a jeji utroby vyplriovaly rortodivne nadivky, je2 byvaly pYchou a pedlive stteknYm tajemstvim kuchatn.

Ale i v modernich kuchatskYch knihach, hlavne francouzskYch, najdeme ptedpisy, nad nimi2 by mnoha kuchatka spiaskla ruce ii.2asem a mana f rozhoteenim, 2e se tak mono kvat proti ptirozene chuti nejznamenitejai pedinky sveta. Ovaem, martinska husa, plovouci v nejake tajemne, sttedoveke eerne cmdece, by a nebyla martinskou husou, ktera musi pinit celY Bum svou sytou, nefalaovanou vfmi, promiknou nakysle svaim pachem zeli. Na mise musi zatit jako vytepana, ze zlata a vabne Austit vypeeenou kaidkou — pak zpiva, nejkrasneji, jak se na ni sluk, nebot' reputace zavazuje,

FEDERACE CSL. AMER. BRATRSK1CH SPOLKU UTVORENA. (Pokradovani se strany 1.) vrhovala $5.), otevtel br. MuZik nominaci na Utad ptedsedy Federace. Sam odmitl nominaci ptijati. Byl navrien a jednomyslne zvolen br Rompotl, jako prvni ptedseda • Federace.

Stejne hladce zvolena byla ses. Ruaidkova za mistoptedsedkyni. Veal potik byly jii s volbou tajemnika-pokladnika. Kdy2 2adnY nechtel Traci tenth ptijati, vzal jej br. Turek, se mu ze zdravotnich cluvodh chtel vyhnouti.

Br. Turek pravil, ze si neni pine jist, zdali za danYch okolnosti fitad onen maze zastavati tak jak si jej ptedstavuje. Do VYkonneho VYboru zvoleni byli br. ChernoskY z Texas a ses.

Strohmayerova. 0 volbe dalaich elenil V.V. maji rozhodnouti samy organis.

Br. Hromadka mluvil o nekterYch problemech, jea nove Federace musi teaiti. Jednim z techto problemh jest vzpriiieni einnosti v tadech omladiny. Br. Hromadka mysli, ze neni dosti zajmu v techto tadech, k jejich jednani dasto vinou neznalosti jednaciho tatlu vazne a mysli, 2e jest trot vinou staraiho elenstva, ktere mladai generaci do tizeni schtizi nezapracovalo.

Br. Hromadka dale navrhuje potadani eskoslovenskeho Dne BratrskYch Jednot v tijnu ptfatiho roku, patrne na prvni vYrodi za•aeni Federace. Mysli, k jen potadanim takoveho spoleeneho obrovskeho podniku nak bratrske a sesterske jednoty upozorni airai vefejnost, hlavne americkou, na svou 'dinnost.

Br. Hromadka navrhuje, aby tyto otazky projednal co nejdtive ptiati VYkonnY V'bor Federace.

Resolueni vYbor, jeho ptedsedou byl br.

Valeik z Texas ptedlail tti resoluce, ktere byly schvaleny. Jedna resoluce platila eskoslovenskemu tisku v Americe.

Resolute tato dekovala tisku za jeho dosavadni podporu bratrskYch a sesterskYch jednot a eadala veakere elenstvo, aby vaemane krajanskY tisk po cele Americe podporovalo, ettlo a rozaitovalo. Druha, resoluce platila 6eskoslovenske narodni rade a slibovala vaestrannou mravni i finandni podporu druhemu osvobozeneckemu boil. Tteti resoluce byla ureena pro Narodni Fraternalni kongres, organisaci to, v ni2 jsou sdrukny brat. a sesterske podpiirne a pojiat'ujici jednoty cele zeme. Podobna resoluce, po vYmene nazora a nahledu, bude zaslana tea' Americkemu Fraternalnimu kongresu. Na konec byla schvalena soustrastna resoluce nad umrtim zaslou2ileho nesmirne obetaveho narodniho a spolkoveho pracovnika br. Stanislava gerpana. Resoluci tuto navrhla delegace OSAn a sepsal ji delegat Slovenske Pod. Jednoty statu Texas, (br. step. Val:6k). Timto bylo dillaite jednani skoneeno a delegati pak vedli mezi sebou debatu o dalafch fikolech nove Federace, zatun co delegace Texaska a Ohijska, spechaly dome, delegace ZO3J. se v Chicagu zdrkla, jab:, v sini Sokola Havlidek-Tyra potadana byla slavnostni schfize pro dlenstvo, na ni2 vaak viten byl eerily stin umrtim jednoho z nejschopnejaich oinovnikt tedene jednoty, br.

St. S erpana.

Nova Federate al. podpurnYch organisaci stala se tedy skuteenosti. Bude vaem slakam nepochybne prospanou, spojenYmi silami bude lze uspe'Sne hajit zajmy fraternalismu, teait otazky spoledne, delft konkurenci a pod.

Jeji fieely necht' jsou provazeny zdarem.

Do Crosby a okoli!

VSem dlenum tadu San Jacinto cis. 91.. Mili bratti a sestry, timto jste aadani, abyste se prvni nedeli v listopadu v gichni dostavili do schuze a zvla gte vy, kteti se zajimate o nemocenskou podporu se dostavte, abychom tuto zaleZ1tost mohli ptivest k nejakemu konci S bratrAlois Doskoeil. skYm pozdravem, Mezi detml.

Karloug. : "Stanieko, pnjde g se mnou na prochazku?"

Stanieka: "Nemoh14 3 vklyt' ma panenka ne-s ma kale co °Wei!"

Dokonaly uspech manifestace ye West..

Ptes easteenou neptizeri poeasi westsko, Manifestace Amer. C- echoslovakii se vydatila nad okkavani. Nedostali jsme to po mnoho tYdnet 2adne vlahy, ae by byla vitana a zrovna v pondeli dopoledne take mraky zahalily oblohu a pted jedenactou po nekolikrate vydatne zapraelo. K poledni se mraky trhaly, na severu se jasnilo, nastal obrat. Krajane kolem j•dne odpoledne poeali se sji2det, prostorne nadvoti sine sv. Josef a se utekne pinilo vozidly, potadatele se paali usmivat — fispech se poeal prokazovat.

Ve dye hodiny dvorana moderni sine byla obsazena. Na jeviati zaujali mista Utednici odbaky a ptedaci spolkfi. VzatnY navatevnik Msgr. Zlamal doprovazen byl na jeviate v provodu Msgr. Pelnate, dp. Poleaka, ptedsedy S. A. C. T. Vlad. Maudra. Jakmile tito zasedli, akolni kapela hraje smes n'.;'rodnich popevkil a na dane znameni obtaBnika programu br.

Aug. J. Morrise zahajuje potad americkou hymnou. Obecenstvo povstava.. Ptedseda westske odboCky vhodnYmi slovy vita, va,2eneho hosta, cele shroma2deni a ptedstavuje Msgr. Pelnate a ten po peknem proslovu ptedstavuje slavnostniho teenika Msgr. Zlamala. Sin ails& se potleskem a nea mute vlasteneckY duchovni se chopiti slova, ptistupuje hezounka Virginie Coekova„ vita ho peknYmi veraiky a ptedava mu kytici snehobilYch kveth. Monsignor devuaku •objal a na eilko polibil. Za tiroboveho klidu zaeind svoji vYbornou tee, east° pterugovanou potleskem, tee znamenite stavenou, ptesvedeivou a povzbudivou. Kdo z jeho od srdce jdoucich slov nepochopil svoji povinnost k naai americke vlasti a kolebky deskYch pionYrii v Texasu, ten nema, srdce, tomu neni pomoci. Vratim se k nadherne ptednaSce Msgr. Zlamala v lisle ptiStim. DruhYm kern byl br. Vlad. Maudr. Je tednikem strhujicim, dovede udetiti na city svYch posluchaet, dovede ptesvedeit, posilnit a povzbudit. Pan Anton Nemeeek za pianoveho doprovodu Raymond Nemedkove zapel libivYm a vydatnYm baritonem nadhernou piseri "God bless America". Sklidil zasloaenY, dlouhotrvajici tlesk. Obtadnik dekuje teenikilm ,vyzYva, obecenstvo k blahovolnemu utrateni penez pti Bingo, dra2be atd. Hudba vpada hymnou "Kde domov milj?" V sini bylo jako v ale, nahote, v ptiezmnich mistnostech kupili se osadnici a ta.da ptespolnich (z Dallas dojeli manacle Fr. StranskYch a pi. 13. Valeikova; br. StranskY dovezl ku draibe krasne zrcadlo, pi. Valeikova v tYdnu poslala poStou pekne mein prace), kolem sine bylo jako na pouti. Stanek Veelek byl vyprodan pted podavanim Neeete, dratba hratkou (pan John Knapp a mayor Jiff Kacii se vYborne einili co dra2itele), Bingo melo neutuchujici ptitalivost, z kuchyne Attila se vabiva vane pochoutek a po oznameni, 2e week zaeina, jidelna ye chvilce obsazena. Kuchatinky vyprodaly spoustu pokrmii a veeer pti tanci mohla nest napis: "U snedeneho kramu". Veeer ani tak prostorna sin jakou je ona sv. Josef a ve West — nepostadovala. Mlade2 bavila se tancem pti Kohutove orchestru, starai rozpraveli, bavili se a projevovali radost nad zdatilYm podnikem cele osady, kterY vynes1 pies sedm set dolarli.

Listarna redakce. Br. J. F. Ch. v Houstonu.

Nasledkem toho, 2e stanovy natizuji uvetejneni v nakm Vestniku zapis sjezdu behem 90 daft a letai bude z ptedchazejicich nejdelai a nejptesnejai — musime delai dopisy odlait. Zatlame ctene dopisovatele, by prozatim psali co nejstrueneji.

Pisateli J. V. eleni S.P.J.S.T. maji pochopitelne vkly ptednost na misto ye spolkovem organu i kdyby se jednalo o vec duleaitou Potadatel musi se tiditi pravidly na fizeni obsahu yestniku. Uvadime na vysvetleni prod jinak peknebyl otigten. ny Br. F. K. Ptesne vysvetleni ohledne naznateneho alanku Nemoc. Podpory yam ochotne pojeji vrebni spravce br. John toupo,l, Caldwell, Tex,

PokraZ. ovini Protokolu S. P. J. S. T. kdy2 byste vydelavali jenom 4 procenta na piljdkach. Ja vam povim, 2e je neskolektujete a pak musite veechny na ge piljeky sni2it a tech je skoro jeden a pill milionu, a to je asi o 15,000 dol. mene pkijmu. Vy jste meli $8,000 pkebytek a z tech jste musili $7,000 doplacet. Zde je nebezpeei. To je otazka naei solventnosti a milk se start, k budete nuceni solventnost sni2ovat a po pkipade budete musit zvy govat poplatky.

Wilde se pfljduje na 6-7 a 8 fli. ocent. Tam kde se piljeuje na 4 nebo 4 a pill procenta, tam' jsou dlu2nici utiskovani a zeptejte se jich, jak od toho utikaji. Kde2to kdy2 maji od nas dlenove piljaky, my s nimi zachazime lidsky, my je neutiskujeme. Zde jsou d ye stanosti, ve kterkch si steguji, 2e pokladnik nevymald splatky. Prod bych je vymahal, kdy2 main za piljeku dvojnasobnou zaruku. Kdy2 jsme meli posledni statni prohlidku knih, mel jsem rozmluvu s p. Hamiltonem, kterk nine kekl, ze mame za $426,000 not ktere neplati firoky. Tazal se mne, co s tim chceme udinit.

Piedseda upozorriuje br. Steinera, ze dogla jeho kednicka lhiita.

Br. B(oleeek upozorriuje pkedsedu, 2e rikednici H. T.T. nejsou podle usneeeni zapsanem v protokolu omezeni teenickou lhiitou.

Ptedseda: To je jenom v debate pki podavani spray fikednikii.

Br. Steiner (pokraduje) : Tazal jsem se p. Hamiltona, co by odporudoval, aby se ucinilo s pujekami. On mne fekl, 2e musime noty obnovit ponevad2 noty musi bkt v poiadku, aby byly "current", aby statni departnient nemohl nic namitat, 2e jsou dlu2nici se splatkami pozadu.

V dalei easti sve fedi br. Steiner dale odfivodrioval 26,doucnost toho, aby se platil -Cook 5 procent na pozemkove piljeky a poukazoval zejmena na to, 2e by to melo tea neblahk vliv na solventnost Jednoty. Je to prave vysoka solvence Jednoty, jet je ji chloubou a organisatoki-mohou na ni poukazovat. Poukazal tea na to, 2e pH 5 procentech se stejne nikdy neskolektuje pinkch 5 procent rikbr2 jenom 4.6 procent.

Br. ChernaskV*: Chci vas jenom upozornit, abychom se neunahlili, protok je to velmi dllle2ita vec, kted milk mit velkk vliv na solventnost Jednoty. Pri snikni firokove miry na 4 procenta by nam ubylo, jak br. Steiner na to poukazal na 15,000 dol. rodne. Jeden bod nag solvence pkedstavuje 33,000 dol. Kdy2 by tento zmeneenk pkijem potrval nekolik roku, byla by to velld ztrata. Je tkeba uva2it i to, 2e kdy2 se tak velka Cast penez pfljeuje, musime v2dy pamatovat na to, 2e budou nejake ztraty a 2e ten majetek se neproda za tolik, kolik eini dluh.

Souhlasim s br. Vajou, bylo by to krasne, kdybychom mohli snait firok, ale kdy2 tak ueinime, tak se obavam, k by to bylo nebezpeene.

Mo2na, 2e by to bylo dobre, kdybychom poditali 5 procent a kdy bude Olen spravne platit, tak aby mu bylo dovoleno platit 4 a pill procenta na firocich a pill procenta na umokovani dluhu.

Myslim, k to by nebylo nebezpednkm pro Jednotu. Kdy2 mame vice penez na hotovosti, bude to v2dy lepei, abychom je prozatim investovali ye vladnich bondech. My jsme mnohokrat prodali bondy, ponepad2 jsme potkebovali penize pro pfidky dlentm, kterkm jsme chteli vyhovet.

Nekdy jdou piljeky jako kdy hoki a nekdy se stane, 2e nehoki dlouho a dlouho a Casto se stava, ae mame penize na hotovosti del gi dobu.

Myslim, ze je nasi povinnosti, abychom penize investoval v dobrkch jistotach a kdy2 me dostat 4 procenta na svoje penize tak je lepe, je ulo2ili nejlepeim zpusobem.

Doufam, k nagi• keditele budou schopni lide a 2e budou zvoleni ze v gech vrstev nageho elenstva. Doufam, 2e budou svedomite a poctive jednat v zajmu vzrastu a rozkvetu na gi Jednoty. (Potlesk).

Piedseda. Nyni mluvime k navrhu o 4 nebo o 5 procentech ,zemkoye Vijay a stale odbiliame od predinetu. Bylo by dobre, abychom uk: . . debatu.

Br. Holasek .J6): Dasam navrh. aby bylo po -_itano 5 procent.

Ptedseda: Tento -navrh byl podin bt. Stelhe rem.

Bt. Holasnk: bavim opravu k tomuto navrhu, aby bylo odpoeteno pill procenta na umotovani.

Piedseda: K tomu se mtideme vratit, at rozhodnete zda chcete 4 nebb 5 procent. Toto si napked rozhodnete. Bylo zde dostateene vysvetleno, ze pri poeitani 4 procent budeme miti 15,000 dol. schodek. Kdo jste pro navrh br. Vajy, kterY zni na 4 procenta. (Hlasy jsou poditany.)

Navrh br. Vajy byl poraen.

Piedseda: Nyni ptikrodime k navrhu by.

Steinera, ke kteremu midete pfipojit dodatek br. Holaska, kterY zni, aby tern, co spravne plati splatky bylo sleveno pill procenta na umofovani dluhu. (Hlas: Podporuji.)

Br. Steiner: Chci k tomu vysvetlit, 2e nail dlu2nici dostanou fidet na zaplateni ilroku aspoil tri tYdny pied tirn, net je ilrok splatnY a 'lady ua celY mesic nebo 5 tYcirml kti pfedu, take kaZdy dluZnik vklycky ZaVeas vi, kdy je farok splatnk, take iiluze platit Was, takove. mu upozorneni bude mninb 116that tiskiiont zvldetni bostky k toinuto itctu, ve kterYch by se dluanikum oznamilo, 2e se jim pill procenta srazi v jejich prospech na umoteni jejich dluhu.

Mistopfedseda Zde se poskytuje sleva pill procenta dluznikum. Chci *eat, zda se poskytuje tern co plati spravne kapital i firoky nebo i tem, kteri plati spravne itroky?

Ptedseda: Sleva se diva tem, kteti spravne vaechny svoje zavazky dodrtuji, to znarnena kapital i Po to provedeno hla,SoVini 0 haVthii br. Steinera a dophiene110 nal/them br. Holaska. No.vrh byl ptijat.

Na to bylo hlasovana o celem Cl. 41. i s pfijatYmi opravami.

Cl. 41. byl schvalen.

Br. Zeminek ete el. 42. navrhu novYch stanov: "Veochny pfljdky se vyfizUji the pfetich6,zejiciho dlankil a veteina idedniku H. U. rozhodtije."

Ptedseda: Myslim, to tento odst. a) byl dan do stanov, dkive nee byl pfijat novY elanek o povinnostech Br. Jelinek: Davarri navrh, aby terito Odst, a) byl vynechan. (Souhla8.)

Piedseda: Odst. b) v tomto elanku bude odstavcem a) a odst. c) se stane odstavcem b). Je varn to jasne? (Hiasy: ano I).

Po to byl pfijat tento elanek 42.

Po pfeeteni el. 43. br. Zemankem byl pak ptijat i tento elanek bez debaty.

Ptedseda: Nyni se vratime zpet na str. 8. navrhu novYch stanov.

Br. Zemanek ete odst. f) el. 16. o bondech Br. Jelinek (20): Davam dodatek k tomuto elanku, ze "za,ruka pravniho radce kryje opatfeni abstraktu a veSkere listiny piljeek se tYkajici".

Dodatek tento byl prijat.

Br. Zemanek ete odst. j) el. 16, ktefi ittednici 'davaji zaruky.

Hlas: Je tam vynechan deetni!

Piedseda: tdetni je tam vynechan, ponevadZ nepodpisuje deky, nYbrZe zapisuje jenom Zde mate pied sebou navrh s dodatkem br. Jelinka.

Odst. tento i se zmenOu br. Jelinka byl pfijat.

Po to byly br. Zemankem pfeeteny odstavce k) a 1) el. 16, ktere byly pfijaty bez debaty.

Piedseda: Veera jsme hlasovali o hlave V. a pfiSli jsme .. .

Br. Jelinek (vpada do teen : Prase je sestaven novY elanek. Bylo nam natizeno, abychom vypracovali novY elanek 26.

Ptedseda: Br. Aneinec a Steiner byli povefeni, aby vypracovali ten elanek, kterY ma bYt podan jako prvni bod dnaniho programu.

Br. Zeminek: Je to na str. 8 a je to nahradni odstavec za odst. e) elanku 26. Novy navrh zni (ete): V pfipade, ae Olen by byl choromyslnY, z novYch stanov) Ptedseda upozorriuje delegaty, ie text tohoto odstavce neni ye vytisknutem navrhu stanov.

Br. Zeminek pokraeuje ve eteni odst. e).

Piedseda: Slyseli jste nahradni navrh odst, e). (Hlas: PodpOruji!)

Olexa (88): Mam dotaz. Chtel bych se stanovniho vYboru zeptat, co mini tim vyplacenim pojistky, zda se tim mysli "paid up".

Br. Steiner: Paid up.

Br. Olexa: Ve kterem stall?

Piedseda: Br. Olexa chce -vedet, kdy je dnes nekdo uznan choromyslnYm a je v iistave 15 let a po -5 letech zemte, zda dostane tolik, kolik by po 15 letech mel certifikat hodnoty anebo zda se mu certifikat vystavi vstupem do itstavu.

Br. Steiner: V ten eas, kdy vstoupi do itstavu.

Piedseda: Br. Steiner R vysvetluj e, 2e certifikat se vystavi v Jobe, kdy vstoupi do ilstavu, nikoliv, 26 by se mu poeital v dobe kdy zernkel.

Po to hlasovano o tomto odst. e) el. 26, kter' byl jednomyslne pfijat.

Br. Zentanek ete odst. b) CL 29.

Phcisecta: O tonito erankti veeta tiebylo bla. sovano. Ptedseda stanovniho vyboru •jej pfeeet1 s dodatky.

Bt. Prtika (83): Na &the kedOe Ve vete "a pOdati pisemiiouzadast o pfijeti prost•edni-, ctviiii hektePeho eltna i' bylo tf cera dopinerio `'a jednatele".

Ptedseda: Ale bylo poukazano na to, ze jednatel stejne musi bYti elenem Jednoty.

Br. Senkyfik (159): Musi se novy glen dostavit do schtize podepsat certifikat, anebo muse organisator vzit s sebou certifikat a nechat jej podepsat. NaSe mlada generate do schilzi nechce chodit. Jak mam takoveho elena donutit k tomu, aby pfiSel do schaze? Nektere rady na torn stoji. Je otazka, jak takovou vec mohu zafidit.

Pitetisecia: Miisite Si tiVedOrridVat, nage Jednota je zalolena na zasadach bratiskYch spoleenosti, ktere maji svoje domaci fatly a pravidla. A poladavek pfijit do schilze, to je to nejmenSi, co mtidete oeekavat a eeho se musite domahat od novYch Clenu. Aspon jednou at' se novY g len ukaZe ve schuzi kdy jinak 20 rokii do schttze nepfijde. Jestide z tohoto potadavku budenie sleVaVat, tak bythom potom mobil delat schfue novYch Menu s organiSatOry riektle u nalevny, pak by to ale nebyl 2adnk bratrskk spolek. (Potlesk.)

Br. tmajdalka: Navrhuji zmenu (ete vetu): Uzna-li tajemnik, k dle v g ech informaci jemu dodankch je 2adatel zdrav a vyhovuje v gem stanovii,rn, pak vystavi certifikat". Navrhuji zmenu v torn, Ze na zaklade techto inforirial itr stavi certifikat, ponevadZ jinak tajemnik roihoduje, zda se Zadatel maze stati elenem anebo ne. Navrhuji nasledujici zmenu: "Uzna-li tajemnik dle vSech informaci jemu dodanYch, Zadatel je zdrav a vyhovuje faem podminkam stanov, pak vystavi certifikat. Certifikat hoveho elena musi bYti potvrzen pfedsedou a tajemnikem Hlavni Ufadovny, pfedsedou -a tajemnikem mistniho fadu, a pH uvadeni do mistniho fadu, a po zaplaceni jednoho mesice poplatkil, jest p •edlolen novemu Clenu k podpisu a jemu odevzdan."

(Poktaeavani.) ' v Dallas.

Z Krouzku eeskych Zen Nage rodina se me divi, pros v porideli peril a v itterY zehlim, ze nesmim vynechat ty dny.

Jiste ae ne, ye stfedu pkijdou dvoje noviny, mam eas si je bez starosti pfeeist. Prvid vezant Vestnik, co me pfekvapilo, dopis 8panelove z Houstonu. Tak pane to podala o to 6eske tkole u nas v Dallas. Ano, ve vSem ma pravdu, my vgieni p. 2ivnYho a jeho maminku pekne east° vzpominame a teeime se na ne zas.

Te2 musim podekovat rodine Hulovcove za pozvani k nim, za pohosteni a praiti pekneho veeirku v jejich novem milem domove.

Ve etvrtek, totd 31. mame schuzi. Abyste to na me nesvedly, Ze jsem nic nepsala. Jiste pfijd'te, mame k vyjednavani velke veci, nejen velke ale i pane, ze je mtidete i uvidet, to jen na vas, abyste tam jiste byly.

Pfedsedkyni jeSte zpatky nemame, ale psala dopis a v nem 1 dolar ses. TobernY na vanoeni darek pro naSe Ceske hochy v Anglii. Diky ses.

Mrlikova, Tvoje misto ma mistopkedsedkyne pi.

Linkova; my ji mame veechny take rady. Ve Ctvrtek pracovalo devet sester od raid v Sokolovne a s fismevein na tvati nad tim co udelaly. Ve etyfi jsme se rozchazely.

Anna Machadova,

Ve stfedu, dne 30. fijna 1940.

AllusZni MNi KVVT ROMAN

Slavka nemohla se nedele doekati. Domil napsala. to se dele zdrzi mimo domov, aby o ni nemeli strachu.

Cele dny prodlevala s Jirovskou v hospodatstvi. Bylo to vgechno pro ni novinkou. Na v gechno se vyptavala. takte ji Jirovska, sotva staeila od;ovidati. Vgechno ji zajimalo. Ve staji obdivovala se htibattim a malSim telatkilm, ktera na ni hledela s/Tina dobrackSrma oeima.

Jimvska brzy poznala, to by ze Slavky byla dobra hospodyrika.

V sobotu upekla Slavka pro Hynka pekn'Y dort, na nemt mohla Jirovska oei nechat. Weer pak jeli. JirovskY sjednal podruha, kte117 je zavezl na nadrati.

Rano byli na mist& Musili v gak eekati do odpoledne, kdy byly dovoleny nav gtevy vojinii.

Po druhe hodine stanuli v kasarnach a 0,zali se po Hynkovi.

Slutbu konajici dragoun vedl je pies kasarenskY dviir ke stajim, kde zamitil do jednech dye& Nasledovali ho.

Sotva pfekroeili prah, Slavka hrozne vykiikla.

Na sloupu, mezi stanimi, uvazan visel Hynek. Ruce na zadech zkiltienes- mel svazene provazem, jimt byl uvazan na sloup tak, aby se jeho nohy zeme nedotYkaly. V bolesti zkfivenem oblieeji, pit spatteni drahYch bytosti pfelet1 stin smutku. V nitru boutilo vedomi, ponitene lidske dustojnosti.

Slavka k nemu pfiskaila, byla by raida zlibala jeho oblieej — nemohla jej vgak dosahnouti. Objala jeho telo, k nemu pfitiskla svou hlavu a zvednouc k nemu uslzene °di za geptala: "DrahY Hynku, jak se to shledavame!"

"Slasko, ty jsi pfi gla? Navgtiviti psance?

Dekuji ti, draha duge."

"Prod' to tak mudi?"

"Ach, neptej se Slavko. Zde neni mono 0 torn hovoiit. Katcle neopatrne 4lovo, pfinagi nove utrpeni." Pak obratil se k otci, kterY, utiraje si do kapesniku opodal plakal. "Tatinku, prosim vas, vezmete Slavku a odejdete.

Jegte pill hodiny budu uvazan a pak ptijdu za. vami. Oekejte mne pied kasarnami."

Odegli a eekali pied kasarnami.

Za hodinu pfigel Hynek obleden v dragounskS, stejnokroj.

Slavka vzala Hynkovy ruce, na nichi byly modre rYhy od provazu a horcmcne je libala.

"Hynku, ubohY Hynku, jak asi trpig."

"Trpime vgichni a nejvice ti, kteti mail ptimou povahu a proti katcle ktivde a bezpravi se postavi. Tak, jako dnes rano. Jeli z jizdarny a zpivali jsme piseri: " Hej Slovane.." Stratmistr VartnbernskY nom petal nadavati, ze nejsme vojsko, to jsme hordou eeskVch psu. Vyjel jsem lady ptimo k nemu a tekl jsem mu, tie nestrpime jeho nadavek a tadal jsem o pfedvedeni k plukovnimu raportu. Vysmal se mi do oei a nechal mne uvazati. Spravedlnosti se Olovek nikde nedovola. Ale jit to dlouho trvati nebude. Brzy pojedeme na frontu a pak pkijde den odplaty. Pak pfijde doba, kdy strhame se sebe okovy techto katanii, jet* nos dust a sviraji a obleeem na sebe hav svobody a volnosti a ptijdeme za hlasem sveho nitra. Nu, tatinku, a jak doma je? Co maminka dela? Je zdrava?"

"Matka je zdrava, a easto na tebe vzpomina.

Rada by se za tebou podivala, boji se vgak vydati na cestu. A s hospodalstvim? To vig, jak to vypada. Lidi neni a tak prate pokad stoji. Je gte, to ty holky mame. Marie ore o vgechno pryd. Na podzim, kdy ti jsi odegel, skoro sama v gechno zorala. To vig, mne ut nohy neslouti. Byl jsem na hejtmanstvi. Chtel jsem to vyreklamovat, ac jsem s nim velmi

VtSTNiK dcbte znam. Je to marne. Tebe, jako politic14 podezteleho, nepusti."

"Vidite, tatinku, je g te za mne musite trpet," povzdechl Hynek.

"Neves hlavu, Hynku. Ja, vim, to ses nieeho nedopustil, co by bylo neeestne. Bud' si vtdy Odom toho, to seg potomkem stareho selskeho, eeskeho rodu a podle toho jednej."

Sit hlavni tiidou mesta a Hynek musil se katdou chvili divati, aby nezapomnel nadfizene zdraviti.

V tadach promenujicich uvidel Vartnbernskeho. Pozdravil ho podle ptedpisu a zase se venoval otci a Slavce.

VartnbernskY se zastavil a hlavou bleskl mu zlomyslnY napad. Poznal Slavku, ktera po boku Hynkove kraeela.

"Dragoune Jirovs14, zpet!" zvolal na Hynka.

Hynek se zastavil, obratil se a pak gel k Vortnbernskemu. Postavil se do pozoru a hlasil se.

"Zda se mi, ze jsi zapomnel pfedpisil a salutovani. Zpet a znovu."

Hynek se zahledel v tu stranu, kde stala Slavka s otcem a zachytil jeji pohled. take, jak se obecenstvo zastavuje. Zustal stag jako socha. V odich mu zablesklo, vzdor jim zalomcoval, nebot' dobte vytu gil, to VartnbernskS7 chce ho pied Slavkou ponititi a zesmegniti.

"Dragoune. JirovskY, rozkazuji yam naposledy, abyste je gte jednou salutoval," fidel vztekem bez sebe, VarntbernskY, Hynek se ant nehnul.

"Okamtite do kasaren! Tarn si to s tebou lidim, pse. Ja, ti dam vychazky!"

Hynek vrhl pohled tam, kde stala Slavka s otcem.

"Cheek abych to dal odvesti?"

Hynek Slavka, vidouc ho odchazeti, chtela se za nim rozbehnouti, JirovskSi ji vgak zadrtel.

Smutne kradeli pak na nadrati.

Slavka plakala a JirovskS7 shrben vlekl se vedle ni.

Takove bylo jejich rozloueeni s Hynkem pied odjezdem na frontu.

XVI. Druheho dne po nav gteve Jirovskeho a Slavky odjitdela na frontu pochodova, gkadrouna a do ni byl po zasa.hu Vartnberskeho zaiazen take Hynek. VartnbernskY, kterST take odjitdel, pfidinil se o to, aby Hynek se nedostal z jeho dosahu.

0 druhe hodine odpoledni stala na kasarenskem dvoie, ptipravena k odchodu na nadrati.

Kdosi mel k nim promluvu.

Nikdo ho neposlouchal, ani Hynek ne, jen nekolik vet zatezalo se do jeho pameti.

"Vojaci, odjitdite do fronty, kde se zbrani v ruce budete bojovati za spravedlivou vec nag eho nejmilostivejAiho pana, Jeho Velidenstva cisate. Drite se, at' jste hodni nazva jeho hrdinnVch bojovnikii. Pomnete, se tam v bitevni vtave nepomilte y am tadna modlitba, tam se katclY musite spolehati na svou pugku."

Hynek sviral pest.

Pak vygli, nastoupili do vlaku a odjeli.

V Hall& byli rozdeleni po gkadronach, aby vypinili prokidle rady.

Hynek byl zase zatazen do jednoho Atvaru s VartnberskYm, ale to byl uz konec s trS7znenim. Zejmena, kdy doslechl baron o smrti porudika od druhe gkadrony, kterST byl sttelen pii ritoku zezadu.

Pomalu vlekly se dni pine svizelft Vika, polni slutba stratni unavovala mlade lidi, to za nekolik dni se sotva vladeli. Pateho dne k yeGem pfipravovali se k utoku.

Stmivalo se, kdy bubnova palba spustila.

Mraky dYmu stoupaly k obloze. Praskot a sykot, vYbuchy, divoka smesice hrii2nVch napinily vzduch.

K ()Sine hodine &stali rozkaz k ntoku. Kest ohnem. Mladi lide chveli se strachem, plakali usedave, jini se zoufale modlili, pfebirajice v rukou zrnka riltenct, ktere jim matinky daly s sebou.

Hynek, pfitisknut ke stene zakopu, hledel tupe k zemi. Jako beze smyslu vyskotil, kdy

Strana 15. zavznel povel a betel s ostatnimi ku piedu.

Granaty a grapnely explodovaly a jejich stkepiny zle tadily v tadach dragoura.

V bezprosttedni blizkosti Hynkove vybuchla mina. Stra gliva rana, mrak 'derne zeme.

Hynek padl k zemi. Kdyt se probral, 'tie je temet npine zasypan. Vyprostil se a lete na zemi ohmataval sve telo. Vyvazl bez nejmengiho zraneni.

Na vanoce 1916 onemocnel Hynek tyfem a tak se dostal do nemocnice, ktera byla umistena v ueebne jakesi gkoly.

Hrilza se ho zmocnila, kdy nahledl do tohoto viedu valky. Katcleho dne pkinateli do svetnice, kde stab() dvacet luzek, patnact i vice nemocnYch a katcleho dne jich tolik odvateli mrtvYch. Bez piestani ozkval se smrtelnY chrapat, gilene vYktiky horedek a posledni skieky tivota. Nedelali s nimi dlouhYch okolkY. Ptivazali je k posteli, kolem plentu z bileho platna a tam byl boj tivota a smrti dobojovan. dni a noci Byly PlnYch etrnact dnu tu protil Hynek ate vyvazi ziv, mel co dekovati obetave peel sestry Boieny, v nit kdy po prve pti gel k vedomi, poznal milenku sveho bratra Frantika. Bylo to druheho dne po jeho ptichodu do nemocnice.

Bylo mu s podatku jako by se octl na jinem svete. Byl Gist, prost odporneho hmyzu. Do odi bila mu jasna zaplava svetla. U postele pak stati divku v bilem obleku, ktera, na neho pasobila dojmem nadpfirozeneho zjeveni. Tahy jejiho oblideje byly mu povedome a usilovne piemYglel, kde ji videl.

"Cot mne nepoznavaS, Hynku?" oslovila ho jeho kiestnim jmenem sestra.

Hynek se na ni dlouze zadival a pak pfekvapen zvolal: "Botenko, kde se tady bereg?"

"Sloutim trpicim," pravila rovnajic mu pod-. hlavec. "Jineho cile jiz v tivote nemam."

Dlouho spolu rozpraveli, vzpominajice rodne vesnieky a drahS7 ch bytosti, ktere tam oba meli. Vypraveli si svoje ptihody od doby, kdy se videli naposledy. Tak bylo katdeho dne a sestra Botenka, kdykoliv mela volnou chvilku, spechala k Hynkovi. Sloutila mu obetave a jen jeji krajni obetavosti mel Hynek co dekovati, ze vyvazl. Kdyt se jit ponekud pozdravil, piestaly navgtevy sestry Botienky. Pry odjela do pile nemocnice.

Jednoho dne, vgak zvedel pravdu. Sestra Botenka umira apieje si s nim mluviti.

Vypravil se ihned.

Obratila, k nemu sve zakalene oei, kdy stanul u jejiho lote a pokou gela se o fismev. "Hynku, umiram; moje touha se pini. Vyfid' muj posledni pozdrav rodielm a v gem drahkril ptatelam," geptala a ticha radost zafila ji z "Pamatuje g, Hynku, na tu piseri, kterou jsi mi zpival, a kterou jsem tak rada poslouchala.

Plni se, pini! Frantik deka..."

Hynek chtel cosi tici a v rozpacich naklonil se nad Botenku.

"Probilh, Hynku! Chrari se mne dotknouti.

Zarodky stra glive nemoci vychazeji z meho Cola, bylo by Skoda, tveho mlacleho tivota. Jdi, jdi prye!" kfieela a poeala bbouzniti.

Hynek bezdeky vy gel ze svetnice.

Na chodbe setkal se s lekatem.

"Prosim vas, pane nadlekafi, co se stalo se sestrou Botenkou? Vtdyt' nedavno byla zdrava jako ryba."

"Stala se obeti pkili gne horlivosti. Za dobu sve lekatske prakse nepoznal jsem obetavejg i Nikdy pro ni nebylo nic tetkYm, vtdy byla na svern mist& Tam, kde smrt tadila svYmi krvavYmi spary, gla vidy s nsmevem na rtech, at se ji to stalo osudnYm. Obet' sveho provolani, sveho dobreho srdce. To je valka!"

"Jak je to hrozne!"

"Valka je valka," pravil Mimi a ve gel do pokojiku, kde letela Botenka.

Hynek nemel sily, aby ho nasledoval. Jen otevtenSuni dvetmi nahledl, aby pohledem rozloueil se s nemocnou, ktera svijela se v bolestnYch zachvatech a pak odkvapil.

Dukvni rozervanost, ktere Hynek propadl

Strana 16. po smrti Boteneine, nezilstala bez vlivu na jeho zdravotni stay.

Dni pine prazdnoty vlekly se line a byly chvile, kdy Hynek zoufal sam nad sebou, nad sySam tivotem. Bez zajmu letel na latku a jedinou zmenou v 'Leto jednotvarnosti byl pfichod lekate, oSetfujicich sester a posluhujicich vojinil.

1VIlaciS7 tivot vaak se hlasi o sve pram). Pfigy dopisy od rodidii a od Slavky, probudil se za.jem a Hynek poeal se zotavovati.

Bez rekonvalescence byl odeslan na shromatd'ovaci stanici do Lvova, odkucit byl poslam ptimo zase k pluku. Byl slab a vysilen, ale co zaleado na tivote jednoho decha, kterSr byl veden jako politicky podeztelST. Co na torn, kdy zhyne.

"Co je vlastne tivot eloveka?" uvatoval Hynek stoje u okna vlaku a ziraje do krajiny, kde byly zketelne stopy valky. "Jako gtvana, zvet jsme hnani na jatky. A prod?" Na to nemohi ve svem nitru nalezti odpovedi. VelkSr otaznik zustal v jeho duk.

Ugvan a vysilen dojel k pluku.

XVII. Byl bketen 1917.

KrasnSa jarni den. Obloha byla vyjasnena a slunce mile htalo. tuna, pfida se patila a oblaeky bile pary yznaSely se nad ni.

V polich pracovali lido, nedbajice toho, nedaleko zuri valka, ktera mute znieiti sledky jejich prate. elovek zvykne vaemu.

Hynek stal zasmuS'en, opten o stenu dtevene chalupy a ziral do kraje. Vzpominal domova.

Tam take otec ptipravuje se k seti. Zatoutil kradeti za pluhem, zvedn o . uti oei k blankytnemu nebi a naslouchati pisni sktivandi. Citil, jak cosi uSlechtileho rozleva se v jeho dug pii techto mykenkach a zapuzuje dojmy valky.

Hynek snil, ale ze sveho sneni byl vyrugen strakivou skuteenosti. Zadunela delova roma, druhe., tketi a v zapett se rozetvala na blizkem obzoru bubnova palba.

Lido pracujici v polich, yypfahli rychle dobytek a uhaneli domii.

Dievene chaty vesnice od zabloudilSrch steel mealy haat Uprostfed viru a jeku jede po silnici huculska, svatba. Na prvnim voze seal tenich s nevestou, ktera byla bohata, o nernt svedeily zlate a stkibrne mince na jeji zastete, od krku at pies kolena sahajici. TakovS, je zvyk u Hucula. Do hukotu del, rachotu pu gek a S• teketu kulometfi misil se zpev svatebeanii a divoka melodie hudctl. Uprostked valedneho reje svatebni veseli.

Hynek zamykcn dival se na svatebni priivod a vzpomnel na Slasku. HofkSa pocit rozlil se mu hrdlem. Marnost nad marnost. A v to chvili nepfal si nic jineho net. laSi ti tarn u kamaradii pod zemi a poslednim einem pomstit sve utrpeni.

Z mykenek vyrukli ho kamaradi, kteti se vraceli z tculky po vesnici.

"Hola, Hynku, prod pak jsi newel s nami?

My jsme se men dobfe. Na dolnim konci vesnice, v Wine chalupe, potadaji hostinu a tak jsme se dosyta zase jednou najedli. Zde je totit zvykem ve vS7rodni den smrti katcleho nebottika uspofadati hostinu a kattr, kdo vejd edo domu, musi bSati pohogen, a to via, jsme si dali, jak se nale g do nosu," volal na Hynka jeden z nich.

"Jen kdy jste se meli dobie. Pfeji yam toho, Pfeki, jen jeden z nich zastavil se jaksi nejiste u Hynka a po kratkem otaleni pravil: "Poslouchej, JirovskST, mohu ti duvetovati, jako dobremu echu?"

"To vtdycky."

"Mluyi se o tobe jako o politicky podezfelem, a to je jit dostateene vysveddeni pro dobreho Oecha. Koneene v§iml jsem si te, jak jsi mluvil mezi hochy proti tomu, aby upisovali valeiene piljeky. Vojnu nejia. Tedy kratce, dilvefujeme ti a chceme to ziskati pro nasi Yee." Dragoun se rozhlecll opatrne a pak pokraeoval: "Je ti jiste take dobfe znamo, tie v naM divisi, slaerle ze dtyk jizdnich plukCi, jsou tti plu.

VtEITNiK

ky Ceske a jeden mad'arskSa. Organisujeme akci, jejimz aeelem je pracovati k tomu, aby tyto tfi pluky ve vhodnou dobu pfeky na druhou stranu k Rusum. Vec by se nechala pro\Testi, je vaak zatim tfeba pracovati tie a opatrne. Jesta vaak nezbytne tteba, navazati styky s ruskSrm velenirn. V ruskS7ch rozvedkach jsou Ceti hog, bude tedy tfeba dostat se .s nimi do styku. V nag avadrone je jit do teto veci nekolik mutt zasveceno. Take u druhSrch pluky se to hSrbe. Tvoje 'avadrona jde ho tSadne do zakopu a ponevadt bude drteti fisek, v nemt je motno vejiti s ruskSami rozveddiky ve styk bylo to ureeno nom, z naafi Svadrony a my se obracime na tebe, Hynku, aby ses veci ujal. Jsi odvaInSa a rozumnS7 hoch, tedy jiste se ti to zdati. MusiS" vaak byti velmi opatrnST, abys nepadl do rukou kozakii; ti nemaji slitcvani. y musime pykati za zverstva mad'arskYch husart. A kozaci nevedi, ze neco jineho jsou Mad'ati a nee° jineho zase jsme my. Proto pozor! Zatim nenapadne agituj a v pfihodne dobe se pokus. Ostatne se jeSte uvidime. Motna, to za tebou nikdo pkijde, katdeho se vaak nejdfive ptej na heslo: Trpici techie. Kdyby se ti zdatilo dosahnouti spojeni s druhou stranou, tedy mi to ihned sal. "Bud' zdrav!" rozloueil se s nim a odeDo Hynka, jakoby vjel no“r Avot.

Jeho houtelinatost byla znovu probuzena a dal se tedy do prate. Byl si vedom, ae bude pracovati pro dobrou vec, a to ho vzprutovalo.

Trpici eechie ziskala v nem noveho pracovnika.

TmavS7 veeer snesl se nad krajem.

Hynkova S. . vadrona byla jit nekclik dnir v zakopech, ktere hajili, jako pe;Saci, ovSem jizdni pluky..

Hynek po vSamene polnich strati, kdy vtechno mimo strati spalo, vyael tie z podzemni skrfte, opatrne se rozhledl a pak, pfikreiv se k zemi, plazil se k pkednim posicim.

Poeasi bylo pfiznive.

Divoka, vichfice skueela, jeji hvizdot a hukot bloudil v adolich karpatskSich hor. Stoleto stromy se kymacely a jejich setlele vetve s praskotem padaly.

Hynek stanul na pokraji lesa a rozhlitel se. tekal at mesic pronikne skrze mraky, ktere divy vichr po temne obloze hnal.

Koneene se dodkal. Mesic ozafil kraj a viLdel jej, jako na dlani se vSemi stopami valky.

V'Sude, kam oko dohledlo, byla zeme rozryta.

Kfitem kratem letely stromy, jet jako sirky byly zpferateny. Hole stromy, jimt vetve a vr'Sky byly ustfeleny staly tu, jako hriane pomniky lidskeho vfatdeni...

Dole bylo videti S'achty, kde pohtbivali °beti actifalST'ch a rozhorden3ich zapasii.

Hynek patral a opatrne naslouchal. Neslysel nic jineho, net skudeni vichfice a praskot vetvi. Zdali aitilo se vyti. V tomto okamtiku ptipomnel si Hynek rozkaz. to tacinV sarn nesmi vychazet, nebot' stavaly se pi.•:1.)ady, ze vojin stojici na strati byl od vlku rortrhan.

Mimodek se zachvel, ale piece pokroeil jen kupfedu. Opatrne pfelezal pokacena dteva, slezaje po fiboei hory do adoli, kde tekla fidka, ktera tvokila hranici mezi posicemi ruskymi a rakuosko-uherskymi. Patral po pfechodu, ale byla zde jen jedina motnost: •fejiti po rortfilenem moste, kterSa stretila rakouska hlidka.

Pfebroditi fieku nebylo moano, ponevadt byla nasledkem jarni oblevy a de g'il rezvodnena. Dostal se opatrne at k mostu a vyekav okamtiku, kdy vojin stojici na strati se ohlecil, vygolhal se rychle na zed', chopil se rukama za traversu a ruekoval na druhou stranu. Jeho Vela viselo nad rozvodnenou tekou, ktera divoce jeeela. Stadil jen jeden neopatriV pohyb a Hynek byl synem smrti. Dostal se vaak St'astne na druhou stranu a zmizel v lese, jimt byla strati, zvedajici se na teto strane feky, porostla.

Lee tim nebyl jeate u cile. Kde jsou rusky posice? Vydal se vpfed. Ale spikl se to proti nemu osud? Narazil na smedku hladovS7ch vlkteki se s feverri vrhli k n6mu.

Taki ktlyk Jj bpattlit uako611 za 8110 strolri

Ve stfedu, dne 30 tijna 1940. a vrazil svetelnou raketu do stfedu smedky.

Mezi vlky zpfisobila raketa zmatek a Hynek dostal se z jejich blizkosti, vaak zat rakety neuala potornosti ruskych strati.

Hynek zaslechl tlumen3"T hovor. Sna gl se zachytiti nektere slovo. Nerozumel vaak nicemu. Nebyli to Rusove, ponevadt rusky znal, nebyli to ani de gi rozvedeici.

Ukryl se do husteha jedloveho porostu a Cekal. Zahy ruskou hlidku uvidel. Byli to t erkesove.

Hynek, spatkiv 6erkesy, pkikreil se v ktovi, nebot' meli na fronte apatnou povest. Co nyni?

Musi zpet za katdcu cenu.

Kdyt Cerkesove pfeki, plazil se Hynek topatrne za nimi a dostal se at k fece.

Chvili bylo ticho.

Tu zaslechl lehkSa aelest. Zahy uvidel plaziciho se terkesa. Linl ptitisknut k zemi, jako housenka a v fistech, pfi svitu mesice, b1S7skal se mu raft. Sledoval ho pohledem. Oerkes plazil se k mostu.

Patrne ve vai tichosti cdstraniti rakouskou strat. Napadlo ho, aby to ptekazil, ale tluraenS7 hovor, kterS7 doiehal k jeho sluchu, nutil ho k opatrnosti. erkes hbite pfe gplhal pod mostem po traverse a bez sebemenkho hluku bail se k nic netukcimu vojinovi. Pak, jako koeka skoeil po nem, zardousil ho a ye smrteli4ch kkedich feky. .zmitajici se telo hodil V zapeti vyhrnuli se z lesa ruati vojinove, vesmes terkesove a dali se na pochod.

Hynek piiplitii se k mostu a pfeSPlhal take na druhou stranu. Mel nejvy'SSI Cas, nebot' z lesa valily se k fece proudy vojska.

Z rakouske strany zatroubili alarm. 'Oerkesove narazili na rakouske hlidky a rozpoutal se zapas.

Hynek dostal se do blubokeho lesa a dostal se at taktka pied rannim fisvitem a ve zmatku, kter3i ruskS, atok zpusobil, do zakopu nezpozorovan.

Tak skoneil prvni pokus o navazani styku s ruskSrm vojskem. K dalkmu se jit nedostal.

Druheho dne byl zateen. * * Kdosi vyzradil spiknuti a vaichni zaeastneni byli pozatSakani; jednatlive, aby to nebudilo pozornost.

Kdyt byl Hynek odvaden, zachytil jeate vST giSa pohled Vartnbernskeho a odpovedel-sme mu nan jen hrtmi vztydenim hlavy. Ted' ua bylo vae jedno.

Nastoupen pochod bukovinskymi Karpaty k mestu Dorna Vatte, ktere bylo diem jejich B yi c esty to hroznSr pochod.

Hladem zeslabli, od tmy do tmy pochodovali.

Jako dvarvi vrhali se ua i na zdechle kone.

Nejhake bylo v noci.

Vhorach byla jeate citelna zima, a nemeli pfikrvek.

A rano, vysileni a hladovi, nastupovali novS'r pochod. Take wizen je trapila. Teprve tfetiho dne pfiki k potoku, v nemt valela se spousta konskych zdechlin v naprostem rozkladu. Toho vaak nikdo nedbal a vaichni hltali znediftenou vodu.

Koneene dostihli Derna Vatry, kde byli zavfeni do opugemich lazni, jejicht z vetk. Cast sklenene stony byly od stfelby vytludeny a napolo sesute. Lazne nalezaly se as na konci mesta, na miste, z nehot bylo mesto pekne videti. Vevodily mu kostely, z nicht jeden ye yeti mel pofdnou trhlinu od delove rany.

VSTslech stihal vVslech, ale jako by se domluvili, odpirali jakoukoliv ySipoved'.

Jednoh• rana byli vaichni vyhnani na prostranstvi, kde byli sefazeni. Pak jim byl pteeten rozsudek, kte0 znel:," "Katt7 desat3'r bude zastfelen a ostatni budou zafazeni do trestniho oddeleni." teas pfebehl transportem ale us jeden z auditoria. jde podel tad a katcleho desateho vojina odvadeji stranou.

Hynek stal v tfeti fade, alpine nehybne. Ani ho nenapadlo, aby se ohledl kolikaty je, kdyt auditor ptet;ei k jeho tade.

TOUPENCI kterehokoliv politickeho pfeS svedeeni jsou dnes vtichni za jedno v torn, ze dnegni valka neni nidim jinVm net pHznakem socialni krise, jet dolehla na celr svet.

Podle tohoto nazoru Hitler a hitlerism jsou jenom vnejti fasadou, za nit se skrS7va skuteene socialni drama lidstva. Je tudit docela pfirozenS7m, ze nemecka propaganda eini vte co mute, aby posilovala takove nazory, ktere na nettesti nalezaji zastance i v demokratickVch zemich. Hitlerism hlasa, to ma jedinS7 lek, kterSr mate nabidnout svetu, zmitajicimu se v kfeei: je to novST a pevriST tad. TakovST pry nemfite se zrodit ani z mett'acke demokracie, ani za socialismu ani z jakehokoliv ho politickeho systemu. Nemecka propaganda snail se Predevtim zasevat sime nepokoje v onech zemich, ktere dosud nepodlehly idedm despotismu a snail se tam sesilovat napjeti mezi riiznSrmi spoleeenskSrmi vrstvami. Je ovtem pravdou, ze historicke, socialni a hospodatske badani v poslednim stoleti nailed° nos vyhledavat hnaci sily civilisace nikoliv u jednotlivcil, nSrbrt v citech a tutbach lidovVch mas. Hledame tyto hnaci sily lidstva v myglenkach, jet ovladaji cela dejinna obdobi a hledame je v onech socialnich a hospodafskVch ptieinach, jet mohou vest k revoluenim pfevratiim. Ale bylo by kratkozrakS7m blaznovstvim tvrdit, ze pied tim, net obluda hitlerismu uchvatila moc v Nemecku, dosp'el ut svet k uspokojive, di dokonce At'astne socialni a hospodatske rovnovaze.

Zleeiny hitlerismu nelze nieim omlouvat.

V katclem Pripade je vtak mnohem otemetnejti a klamnejti vira, vypl3ivajici z nespravneho chapani ustalene vedecke theorie, to nemecka "brutokracie" — jet je vladou hrube sily — se svSrmi zloeiny a cynick3im odhozenim moralky, je, jak to mnozI rikaji, legickVm a nevyhnutelnSrm v3isledkem socialniho a hospoddiskeho napjeti. Takova vira by omlouvala vtechny Hitlerovy zloeiny a hflchy naroda, kterST si ho postavil v del°. Podobna vira by pak v dUsledku takoveho nespravneho chapani oznaeovala dne gni valku — a to je prave ERAD slytim ono demagogicke tvrzeni, to N volbou F. D. Roosevelta by byla porutena americka tradice Menit presidenta je a bylo zdravo v dobach miru a ttesti. Ale daleko lepti tradici ve vtem tivote, v politice, jako v kultide, jako v hospodakstvi se stala zdsada nemenit schopneho a genialniho vfidce v Case bouti a smrtelnVch nebezpeei. Jak to dopadlo, kdyt vficicem britskeho- naroda byl obchodnik Chamberlain, o torn bychom my Oehoslovaci mohli americkemu lidu vypravovat velmi bolestne kapitoly. Chamberlain jako obchodnik byl ptesvedden, to s Hitlerem se lze dohodnout: o cizi, eeskoslovenskou kuti, aby anglicka kilte zustala zdrava. Kdyby Hitler byl take obchodnik, snad by se to bylo podafilo. Ale Hitler byl mug ,kterSi si udinil cilem svetove panstvi Postavte do 'dela americke demokracie obchodnIka proti dobyvateli a mull s pevnVm programem — a dopadne to s vami jako s Anglii. Proto Anglie musela zmenit gpatneho vadce, kterV site rozumel obchodu a hospodatstvi, ale nerozumel vedeni politiky.

G x e je katcV- elovek nahraditelnS7 ? Snad. Jste si tak jisti ,te Willkie, obchodnik, je schopen nahradit statnika Roosevelta? Neni to bazardovani s osudem Ameriky menit vozku a spfeteni prostted rozbouter&h vod?

Je svata, pra.vda, co se v techto dnech fika: ze narodni tradice je nejmohutnejti silou, ktera, udrtuje stat a narod a jeho svobodu. Kdyg ji narod opusti, sama sebe opusti. Zbavj se sve nejmocnejti zbrane a sily. Tomat Masaryk to fekl velmi krasne: Narod a stat tije jen tim, z eeho se zrodil. Proto musi tit tradici, ktera mu dala vznik. Opusti-li tradice a idealy sveho vzniku, zahyne.

Mfite Wit takovou mocnou tradici zvyk, president nema bit po tfeti volen do Bileho Domu? Je to vfibec nejaka tradice?

IVIocn4 tr dice ainericken0 11119, daiR

Je to olianska ci policejni valka?

(Psano v LondS7ne zaeatkem fijna) ,ono, oe usiluje nemecka, propaganda -- jako nesmyslnS/ podnik.

Abychom porozumeli pkieinam dnegni valky, musime poutit slov a terminii, jicht nenalezneme v betnem politickem slovniku. Pkieiny teto valky proti hitlerismu neleii v socialni a hospodafske oblasti. Neni to tadna obeanska valka, jak to tvrdi nemecka a take sovetska propaganda. Je to spice — abychom to pfilehaveji vyjadfili — valka policejni. Je to policejni nebo trestna valka proti niditelfim civilisace, proti podlamovani pfijatSrch mravnich zasad a proti nieeni v gech tradici lidstva. Je to policejni valka proti zIdeinnemu politickemu systemu, kterST nebuduje tadnS7 novS7 bad, mu systoinu, kterST nebuduje tadriSr novS'r fad, vystihuje slovo banditstvi.

Hitlerism

nejvraiednejii nepfitel kiesranske civilisace.

Jestlite vefime, te to, co nazk‘rame kfest'anskVm svetem je ve skuteenosti souhrnem znalosti, kultury a civilisace neshromatdene lidskSrmi generacemi od doby stareho ftecka a jestlite jsme pfesvedeeni o tom, to nejhodnotnejti soueasne my glenky, jako je modern! socialism, laska k vlasti, k tradici, k umenim a vedam mule se pine rozvijet jenom ve spoleenosti proniknute ktest'ansknii ideami — pak musime dospet k pfesvedeeni, to hitlerismus je nejvratednejti nepfitel, jakeho kly kfest'anska civilisace poznala.

Dnegni valka neni tedy obeanskou valkou — veci dnes nejsou ani zdaleka tak jednoduche — n3ibrt je to valka o byti a nebyti kfest'anske civilisace. Kdyby Hitler zvitezil, nebylo by na svete misto pro ktest'anske a humanitni ktere by musily jako za dna prvotniho ktest'anstvi hledat fitoditte v katakombach.

Roosevelt a falegna "tradice".

J. G. Miean. vznik tomuto statu, je v ge to, co americk narod vtelil do sve fistavy, co prohlasil ye Filadelfii 4. eervence 1776. Je to moon& vira v Cloveka, v jeho svobodu, v jeho lidska prava, v spravedinost mezi lidmi a narody. Na takovSrch yelikSrch d•mokratickSrch zasadach byl vystaven americkSr stat, ty tvoti jeho mocnou, slavnou tradici. Ty museji bSit zachovany a zarudeny presidentskou volbou.

Kdo je vetti zarukou, ze budou zachovany, Willkie ci Roosevelt? Wilkie je representant kapitalu. Kapital v celem svete vtdy jen tuto tradici ohrotoval, rutil, rovnost lidi nenavidel, lidska prava tlapal. Myslil jen na sve pytl• nikdy na svobodu. ei by byl americkV kapital jiiV net je kapitalism v jinSrch zemich?

Roosevelt drti skuteenou tradici v gech americkSrch presidentfi: spravedlnost pro ftechny lidi i narody. Buduje a dria svobodnou Ameriku, vladu lidu, lidem a pro lid. Je to utlechtil mut na presidenta ,pied jehot charakterem a tivotem stoji svet poctivSrch lid! v -dote.

Nam jde o to, jako idealy vyznava Roosevelt, nikoii o to, kandidaje-li po clruhe ci po tteti.

Nam jde o to, jak je to mut, nikoli o to, stoji-li v eele vlady teto mine druh3"/ ei tteti termin. Jsme tt'astni, to v teto stra gne dobe se odhodlal dat nom sve sily.

Kfik o tfetim terminu ma povahu demagogie v teto lobe. Tato tradidni zvyklost neni tradici vubec. Je , demagogii, kdyt na ni lide trvaji a nevidi, le se za ni sdhovava touha porazit mote, kterS Y je nadeji naroda celeho, nigajmexii It to bohatych vt4tor,

Poralka krest'anstvi znamenala by ztratu vteho, cello dosahli behem dvou tisicii let kfest'anske ery. Na konec by znamenala zanik obeanskVch svobod. Nikoliv — neni to °beanska, valka. Je to ozdravne policejni tateni proti nejvetgi organisaci podvodu a Isti, proti nemravnosti a zlodinu.

Je to politovanihodne, to nemecka, propaganda hulakajici na "britskou plutokracii" doposud jette dovede zpfisobit na jistST 'druh nepochopitelnSich lidi, kteti naprosto nevidi obrovskou nepomernost meiz nemeckou bestialitou a socialnimi zly ve Velke Britanii. Uzralali Anglia pled tout° valkou pro reformy, pak tadnd zeme na svete nebyla lepe piipravena k tomu, aby tyto reformy provedla mirovou cestou —net prave samotna Anglie. Vira v silne feteni politickS7ch problemil je zfejme dfisledkem intelektualni anarchie, ria, kterou evropska pevnina onemocnela do.vno pied objevenim se Hitlera.

BritskS, lid zfistiva verOm kiest'anslOm tradieim.

VS7voj v Anglii vgak na gtesti bral se docela jinVin smerem. Pevne vkofenene obeanske svobody v Anglii nikdy nebyly tivnou pildou pro samovladne myglenky neb pro pfevratne a komunisticke utopie. Nejptesveddivejgim vodem pro tuto valku je skuteenost, ze brits1C3i lid pies rozdily politickeho pfesvedeeni ziastal vernSrm kfest'anskm tradicim.

Ve'rejn r a politick tivot v Anglii si uchoval nem co Nemecko upine ztratilo: je to yedomi, ie lidska spoleenost musi se opirat miravni zakon. Toto vedomi proniklo v Anglii do vgech odvetvi vlady a zavdalo pfieinu k tomu, to britskST duch a britskSr vefejnV.• tdvot je nespravedlive obviriovan jako ultrakonservativni nebo dokonce zpateenicki. Bude to vaak pravdepodobne prave 'lento konservativnl duch, kterS7 je na hony vzdalenV od zpateenictvi, jent zachrani svet od nemeckeho barbarstvi. Jevi se nom tedy dnes v teto valce Velka Britanie v filoze rytifskeho sv.Jifi, potirajiciho obludneho draka — a zteti bychom nalezli .qraznejti symbol, kterS7 by jasneji osvetloval skutednou podstatu a povahu teto valky. nekdo ohrctuje americkou svobodu, potom to neni Roosevelt, ale ten, kdo demagogii tladi na presidentske kfeslo jednostranne zajmy. Roosevelt pfedstavuje Ameriku a demokracii, pan Willkie priimysl a americke bohatstvi. Chce-li americkV lid zachovat tradici americkeho naroda, tradici jeho sily a tt'astne budoucnosti, potom bude volit F. D. Roosevelta a nikoho jinelio. Francii zabili jeji bohati. Vydali ji Hitlerovi. Ameriku zachova demokracie americkeho lidu. Jejim skvelSrm ptedstavitelem je prave president Roosevelt. Skutedni demokrati odmitnou proto v plittich volbach demagogii, ktera za slavnou a skutednou tradici americke svobody chce nastreit lehkovernS7m lidem tradieni zvyk tfeti volby a budou volit F. D. Roosevelta, velkeho Pfedstavitele slavriSreh americkS7ch tradic svobody. Budoucnost Ameriky tomu chce. ititd KorrienskST, eislo 20., Granger, Texas.

Cteni bratti a sestry kadu KomenskS7! — Kteki se zajimate o dobrovolnou nemocenskou podporu a chcete se stati eleny, tak se dostavte do pfitti nati schfize, ktera bude druhou nedeli odpoledne v listopadu, a ktefi se nebudete mod do schfize dostavit a chcete se eleny stati, tar mne potlete vane jrneno, stall a 50c, a ja vas zanesu na ptihlatujici listinu a potlu na patkiene misto. Bratr toupal nine do, sud stanovy neposlal, ale byly oti gtene ye yestniku v eisle 32., na strance 5, tak si je pfeetete. S bratrsk3ira pozdravem jsem Vag. Jno. P. Trlica, tajemnik.

Washington, D. C. — Department spravedlnosti dnes oznamil, le do patku minuleho tSr -dnebylorgistvano2,1846neobafi,ct jest asi 60% z odhadovaneho poetu cizinct v ce133'ch Spoj .Statech. Vtichni cizinci Se must Tegi strovati c ?0, pro. 4inee t,

IOU L aria

.7

,

-

V .0 U 1 .1. 1 .L.

0.

E

•

VG 001G124-1.,

11.j .1. 1 (71,

VOLBY V HOUSTON!!

41.11■111.0.111111.1.11.0.0-111■0411111.0.11,041•111.41111..01../..1.0.01W

411011.

switsIgeriaiww..,..,. .K.Kmmtstotomi

i

m Liuzza Mestskeho Konmsare

•.orTx...A

4

,,,MSn'a-4gg14§M nariMa

I

I

GEORGE B. WATERS $ —za11 KOMISARE OISLO 1.

(Prvni jmeno na balotu) (Pozemky a dame) 1 Mestske primarky 5. listopadu.

ZA MESTSKEHO KOMISAitE / Zvolte jednoho, kterY jest - Misto eislo 3. a i schopnY. i 1 Zkuknost — Znalost I *WA hlas a podpora bude.

Poctivost.

I ocenena.

Vag si va:seho hlasu a po 4dpory i 4.,—................0-,.<,...o.-0.............4 I i

Sidney Bacarisse

41) 4111...011110 41111.4100 0.IM• 0 41Mo 0 41=1.0.11111. 0

go:*,..m• peora■mwovie.anooassirosomrsoorac p■o•wwit■ ..)

I

AMINAIIIIIII.610 00.4

10.1111111.0.00.111011.0.111111100.111.0•11111.0.10.0.110111.0•0•04•1•1.0. ■

MISTO cis. 3.

(Oddeleni tine a mostii..)

Odportieuje 6-bodovou platformu, zavedeni utilitni komise, ; ktera by odporueila mestke rautilitni sazby. ftPi Jine body ureene p. Liuzza jsou naprava odvodneni, ktere mesto pottebuje, otevi. eni nekolika hlavnich ces•, eisteni, barveni a odstraneni zapachu z podjezdu v mestskem obvodu, vypracovani programu k zlepkni ulic, kterych jest nutne zapottebi v naAem meste, a vypracovat potad prate, by zamestnanci nebyli propouSteni a pfesazovani die libosti Pan Liuzza bydli v Houstonu 46 let a slibuje nebojacnou a poctivou administraci. "Nejsem zavazan "a,drie osobe neb spoleenosti, a jsem y e spojeni s obchodnimi zaleiitostmi mesta po dobu poslednich 30 let", on pravil. "Proto se citim schopen zastati praci co hlava ulidniho a mostniho odboru."

Pan Liuzza se venoval grocernimu obehodu v severni easti mkta po dobu 30 let a po dobu poslednich 8 let .se venoval vYrobe )chrannYch Mkt. Toto jest jeho prvni politicka, kampari. Jest 2e(Pol. Adv.) nat a bydli v eisle 3301 Cline. .

.

• .

.

.

4 1.0 ASS IMM.- 011•10, OM . . ,..1W .011•1. •MW.

411. •IN* 0 1111111,•■•■o ■ .0110 0•0411101100•1111•0411111. •1111.411■0 010 0■11 0•11■0■0 1111

/

LTWITE "MANN VAMM MAN"

I I

/

/

/

1

I

I

/

/

I

LE

a ; Znovu zvolte

11 ; ii

BEN 1 : REINICKE : . • I; 1 mestsk I

komisai :

Znovu-zvolte

MISTO OSLO 3.

Mestske primarky 5. list. 1940.

a

PodstatnY — Konstruktivni :Program.

I

I

1i

Franke E. Mann MESTSlitM KOMISAitEM Misto "eislo 2.

.:"................".”.()..".................4 DULEZITE UPOZORNENI. Na zdefS1 eeskoslovenskY konsulat (Czechoslovak Consulate, 711 Medical Arts Bldg., Houston, Texas) dogla zprava z Anglie pro krajana Karla Klobouka, kterY die zprav ma bYti usazen nekde na farme v Texasu ji2 od roku 1916-18. Jeliko2 nam jeho adresa neni znama, prosime, aby sem byla zaslana bud'to jim samotnYm, anebo jeho pfately. — Dekuji pantim redaktortim za

jejich ochotu a spolupraci. jsem s ptatelsk3'im pozdravem Vag, Dr. Charles J. Hollub, konsul. )0( Vdeena, obec. — Starosta oboe Vackova zemkl v Praze, kam odjel intervenovat v zajmu Vackova k ministerstvu 2eleznic. Vdeena obec postavila mu pomnik s timto napisem: "Zde lezi nas drahY starosta, kterY ligechen svuj eas a vgechny sve silt' venoval svemu Vackovu a

za Magora znovu zvolte

HOLCOMBE At' progress Houstonu pokraCuje jici schrize poeinaje o '7:15 veeer (ve stfedu, ve C'tvrtek a v patek), Kazati bude br. far. Jos. Barton, SLUtBY BO2i A OtIVUJiet 10. Temple: 10:45 rano 'desky a 7:15 SOItZE. veder anglicky.

3. Anton, celS, den.

Jos. Hegar.

6., 7. a 8. Elmaton, ye gkole otivuzeintel za prvni sve nepritomnosti."

Ve sttedu, dne 30. tijna 194(1.

6ixaiia 16.

V ta. STN1K

Ctena reda.kce, broth, sestry!

Dallas, Texas.

Oznamuji vYsledky vYroeni schiize ze Zpevackeho Krouiku, Dallas, Texas.

Za bratra, ptedsedu zvolen br. V. dobrY, stars ptedseda z tadu Pokrok Dallas. Umi uhodit kladivkem. a jest raznY pii vedeni schtze.

Za sestru tajemnici Marie Fillpec, starti, ticha, mila pani, to nebudeme hazet neptijemnosti, vim, k by ji to bolelo.

Za ieetnika-pokladnika zvolen stars' fitednik, Cyril Pokladnik.

Za sbormistra Jenik Kebrdle a jemu k vYpomoci Frank Henzen.

P • ejeme nove zvolenYm Utednikilm mnoho zdaru, a kdo jste jen trochu mocen zpevu, vstupte v tady zpevakU ,nebudete toho litovat.

Ta nate pisnieka eeska jest stale pekna, a je radosti se ji ueit.

Stars' br .ptedseda a ja, jdeme na odpoeinek, ad on je y e vYhode, neb •11••••■••••■•■•••■••••■■•••••••■••••••••■••o•No

bude chodit do zkou g ek dale, ale 3a pro ptitomnou dobu nemohu, a je mne po tech vekrech smutno.

Ze 81eiho kroutku: — I tarn jsem se vzdala, tajemnictvi, neb ja si \Tidy myslim, ae net tpatnY utednik, tedy lepe MdnY. Nemohu chodit do ticich hodin, venovat se praci, tedy at' me misto zaujme zena, ktero, se, tomu muse pine venovat. Sestry si samy oznami vYsledek jejich volby. I jim pteji pineho zdaru.

Nedelni divadlo v Sokolovne sehrane, bylo pekne, jen ze velmi smutne; my 2eny jsme pH nem ztratily vtechnu nasi krasu. Pani Pic evratilova, podala svoji filohu velice Pane, jen aby nas matek nebylo za eas hodne takovYch, ktere budeme kleeet na kolenou a plakat pro nate syny. Snad da Bah, k k tomu nedojde.

Kratka, site, ale velmi pekna piednatka eeskoamerickeho kneze Msgr.

Oldticha Zlamala se nam velmi libila a jette vice to, ze se mu nat. krasnY Texas libi a pteje si ptijet zase zpet mezi nas.

Pozdravuji vtechny etenate.

Ant. Ondriltkova.

BRITICKI ROZHLAS 0 t ECHOnovAcicH.

0.11111.0.01116•04•1114 11•11.041111.0 kovinne ptijimak. Kde je mano, zafidle poslech hromadr& Necht' Znovu-zvolte Amerika posloucha zaroven s skoslovenskou republikou, kde nak krajane mohou arci poslouchat jen tajne, davajice pti tom v sazku svou VaA piitomnST mestskST svobodu osobni a namnoze riskuController jice i svilj V nedeli 3. listopadu poslechne14 let v mestske Controller's me si vtichni LondYn. Nat Lonntadovne. jeha svobodnY hlas ani nacisticke bombard'aky neumlei!

(43-44) I 11 let co vSrpomocnSr Control)o( ler pod bYva/Ym Henry PraktickSr . — Dal jsem sve Gene Gilesem. k svatku krasnY radlofonickY stroj se sedmi lampami. — Tak vase pani ma, rada radio? — To ne, 3 leta vas mestskSr Controller. ale dostal jsem jej s velkou slevou Neni nahrady pro zku§enost. a je§te na splatky.

H. Maunsell

I

•111•0111110.041117.11••00411111100.11017.0•1•111.0.0.).1.0.1.04111111.

0.10.0■0■111.04111■04111110.0.1■04111111•0411101.14111110

0:414•11.0411/•..17.0■11.0.10•1•01111101.00111.11 ■04/00.0011.

ej to

JAS. Jimmie H. B. i,1

(Tiskove, sluZba esl. N.R.) BritskY rozhlas venuje v poslednich mesicich mimo • adnou pozornost Oechoslovaktim, zejmena ovtem deskoslovenske armade a jejim skvelYm letc0m, kteti se fieastni vynikajicim zpilsobem boje o Londyn a bcj-0 o Anglii vubec. Neclavno mel pUlhodinovY program v rem anglicke, venovany deskoslovenskemu boji za svobodu. V nedeli dne (MISTO CIS. 4) 3 .listopadu bude tento program vysilin v feel Ceske pro t eskoslovensko a Ameriku! Na programu budou Mestske primarky 5. list. 1940.

I Pro Progresivni, Obchodni zpravy a deskoslevnskem vojsku jaAdministraci, vase mestske ko2 i vybrand disla hudebni. KraZkUtenost — tslninost finance, zvolte jane, kteti chyti v nedeli 3. listopaPtesnost.

B. M. MASON du na kratke vine LondYn, budou mit tucli2 nevkdni paitek.

Obchodne vzdelanST Z LondYna vysila tento eeskoslo"Accountant" EDMUND J. DE COUX, venskY program BBC North AmeriZA MEST. CONTROLLERA MANAGER KAMPANE can Transmission Broadcasting pod Pti dem. primar. 5. list 1940. nazvem The Fight of the Czecho1•1•0■11-04■0•0/0•0■0••■■o ■••■0■1.0.0.0 .010.4■0 .4 slovak People, a to 3 listopadu v ....

41:4■41111.1.111..101.••••0■1■ 0411110.0.0.04110.0.■••■■•••■,...t.M. -,.•04mo•••■■••■•■,.....0•0•0••.)....0 9 hod. veeer vSr ehodniho easu v 8 • t hodin easu ehieagskeho, na dike 31-32 metro — 9.7 megacyklit.

Upozornete na toto vysilani vtechny svoje zname, kteti mail / I

KOMF MESTSKY

Neal Pickett UtINI HOUSTONU

DOBREHO MAYORA (Po. Adv.)

ONNI.INIKNO111.1••■0411111.01.0•11111..111.41/0.0.0.0.111■0.1■0■04111■1”.■0■0401.041.041111111■0•••■01■011,10.01111.

Odbeeka "Svornos

19 C.

N.

uspora da

Zabavn)-7 Ve6irek v nedeli, dne 3. list. v sini rada g tefinik S. P. J. S. T. na Cottage Grove Program Taneeni . Zpevni Cisla a kuplety. treinkuji: Lillian Nezvalova, Evelyn Kunetkova, Annie Mae Silhan, Jeannie Kelarek, Silvie Mae Kelarek, D. Nezval, 0. S. Vala.

ZaCkek v 6:30 veeer. Vstupne: 30c Hudba k tanci: V. KuCery.

Uctive zve, ZABAVNi VITBOR.

ZVOLTE

NED JACOBS SR.

I 1

.1 _a. (LOB) i'.:::,'IlYTOR

—za-

MESTSKEHO

KOMISAfZE MIST° 4 (vodni oddeleni).

■••••••■•••••••••■•■••■•••••••••••■•••■••••■:4

!

4 1 1

VS7berei dani okresu Wharton od 1016 do 1925 Kandidat za m.estskeho komisate misto cis. 1.

Rseident a daneplatce mesta Houstonu po 12 let.

Vate aktivni pomoc a hlas budou oceneny.

MIII■011111,041•01111■0111■01101•0111111.047111101M0 ■01.1104111,*

VASTNIK

Strana 20.

SVATEK DUST6EK Marie A.

2ivnt

Austin, Texas.

Tak jako zde ye SpojenYch Statech slavime "Zdobeni hrobt" 30. kvetna, tedy prave tak se oslavuje svatek DuSieek v na gi stare vlasti v techach. Svatek DuSleek ptipada na 2. listopadu. Prvniho listopadu je svatek Vgech SvatYch a hned druhY den je Dugieek.

Listopad a Du gleek, jak k sobe pkilehave.

Kdy listi se stromu pada a pokrYva, matieku zemi a stromy zbavene sveho gatu a sve ozdoby, zdvihaji k nebi sve hole vetve, jako by prosily o smilovani a lasku. Co se mohu pamatovat, bYval den DuSleek vkly smutnY. Den pozdniho podzimu byl vkly jia velice sychravY, skoro vkly mlhavY, deStivY a nekdy i sniiek sem tam poletoval a jako tenko, pavueina pokrYval matieku zemi. A pfec at' jakekoliv poeasi, ka2dY spechal na htbitov ozdobiti hrob svYch drahYch. NebYvalo jiz ZadnYch kvetin ten den na hrobech vesnickYch htbitovti, neb kvety i kete byly jia vSechny mrazem se'Zehnute, jen jedinY vedne zeleny a mrazu a zime vzdorujici "zimostraz" zdobil hroby spicich, svoji nadhernou, tmavou zeleni. Mezi tou zeleni, na hrobech rozsvicene svieiaky plapolaly syYm jasnYm svetlem, a ja, vicly s yYm mladYm rozournkem jsem si pkedstavovalac ae to svetelka maji svuj fikol v torn, aby osvitily tu veenou tmu tam tech spicich. Lid rortroagen po htbitove, kleeel u hrobti jako dive pomniky, kaki* s hlavou sklonenou vroucne se mod111. Toto vbe melo v sobe tolik eiste viry, nacleje hluboke jako mote. a lasky nekoneene, ktera, trva aZ" za hrob. Pocity, ktere prochvivaji nitrem eloveka, se nenechaji popsat, ty se prociti v cele sve hloubce, snad jen v den Dukeek v echach na hititove.

Tu a tam slyget vzdechy, plae i volani, avSak ti mrtvi jsou tisi, k nim nedolehne 2adne voidni! Muj nezapomenutelnY du giekovY den roku 1890, kdy za easneho mlhave studeneho rdna jsem spechala na PoSenskY htbittivek, v ruce driic svieieku, kterou jsem chtela osvitit hrob matieky. Padesat mkt', pul stoleti tomu, a pies se to zda, jako by to bylo veera. Na htbitove nebylo je gte nikoho, byla jsem prvni navgtevnice, veal: 2e1, svieieku, kterou jsem v ruce tiskla, jsem rozsvitit nemohla. Satva 2%e jsem se k hrobu priblizila bylo po sile. Klesla jsem na hrob a objemula tu je gte Cerstvou hlinu, v2dyt' to bylo teprve dva mesice, co derna zem matieku kryla. Prvni za mnou stakenka Votapkova, sama svidieku rozsvitila, nine zvedla a le.skypinYmi slovy posilila, ja, se pomodlila a spechala rychle domtii, abych byla zpet, nezli se malt' brat •ieek projsem ho zanechala doma spiciho budi. s druhYmi 6ti, lOti a 13ti letYmi a prosila jsem, aby jen spali nal' se vratim. To byl muj posledni dagiekovY den v Oechach. Netli se pak rok s rokem opet seSel, byla jsem s malYmi bratry v Americe, talde hrob matieky jsem vicekrate na yStiviti nemohla.

Nynej gi hrozna doba, ktera SIM jen utrpeni a zarmutek, rozprostkela svuj dagiekovY smutnY hay po cele ,Ceske zemi. Ket Bah se smiluje a rozsviti svici eisteho svetla miru, lasky a pokoje po celem torn girem, muse se vgim pravem rici — htbitovnim svete!

NAM AMERItANKY. Prosim, na ge — ! Ano, jsou to Ameridanky nage. Jsou vskutku velice tidke ptipady, kdy Amerieanka provdand za muse na g 'Ceske no, rodnosti, je tolik vyspela, a miluje nejen sveho manaela, ale miluje a cti i jeho rodiee a narod, z ktereho pochazeji, ae snati se nauaiti deskou tee v slove i pisme, aby dokazala svemu manteli a jeho rodieum, jak velice si jich vaZi, jakou tictu chova k nim a k jejich narodu.

6eskST Dallas ma takove Amerieanky dye.

Pani Lilie Rotreklova a pi. M. Nesudova. Jest to pkiklad zakivY a mel by mnohYm sloutiti ptikladem nagim vlastnim. Ja mdm velkou radost a maj syn, jakotto jejich ueitel, tet z tech jeho Meek. Dle oznameni mile moji dobre ptitelkyne pi. B. Valeikove, ze zpivaly v Ennis a nyni zase v Dallas na sokolske akademii.

Z oznameni jsem videla, ke nacvieily si nova

pisne: "Tvoje oci plakat budou" a "Chaloupky pod horami". Nevim, zdat dovedete chapat aspoil trochu tu moji radost Ptala bych sobe bYti s vami, poslechnout vas krasny zpev, yak Cistou, ztetelnou vYslovnost a pak vas obe stisknout do narudi, dati yam uznani i povzbuzeni k dal gi praci, k daltimu udeni, tak abyste vytrvaly na va gi vytknute praci, abyste St'astne dosti cile ,kde budete pak pane mluvit, 'Gist i psat eesky!

A Vy tam mild pani Valeikova a v gichni druzi, pomelejte jim, povzbuzujte je a ja sama pieji jim trpelivost, vytrvalost a koneenY zdar! Ono jest to dosti take, vezme to mnoha trpelivosti a velkou silu ducha, ale °datena pak vyvali vgechnu tu namahu. Odvatnemu gtesti pfeje. Jen pevne vpfed!

ZDARILA PitEDNOKA. Ptedna gka vateneho a obetaveho Msgr. 0.

Zlamala, ktera, se odbYvala 24. tijna v auditoriu budovy geologie na Texaske statni universite, byla velmi zdatila. Velke auditorium bylo zapInene do pasledniho misteeka, za eet zdsluhu jedine nese Dr. MiCek, iarofesor slovanskYch jazyka. Dr. Eduard MiCek obetoval mnoho sveho volneho easu k tomu, aby uvedomil, seznamil a pozval vgechny zdej gi hybne slotky na ptedna gku, tYkajici se nas eechoslovakt a demokracie vabec. Zdelgi anglicke listy vygly velice laskave vstkic Dr. Mid"kovi ptinesly velice pane elanky, ptednagky se tYkajici i podobu vateneho Msgr. 0. Zlamala >talc& velka nav gteva byla odmenenou Dr. MiCkovi za jeho pkidineni, za jeho velkou starost, aby se vge dobte zda •ilo. Byla to navgteva krasna, zvet giny nag mladY vysokagkolskY lid, studenti a studentky, cot dokazuje, te Dr. MiCek je obliben a te jeho slova v gude plati.

Ptednagku zahajil Dr. Mieek, kterY svYmi jadrnYmi a veci vYborne znalYmi slovy objasnil Ceho se ptedna gka Msgr. 0. Zlamala tYkati bude. Nadet poMdal p. V. Maudra, pteds. oblastniho vYboru SA6T., aby ptedstavil vzacneho hosta Msgr. 0. Zlamala, cot p. Maudr, promluviv par vatnYch slov, udinil. Jest si jen ptati, aby vge to, co Msgr. Zlamal povedel, zapadlo hluboko do srdci vgech tech universitnich posluchadi a ptineslo nam zdarve, eiste ovoce ku prospechu a potehnani v geho lidstva.

Byla jsem velmi potegena shIedati se zde na ptednake s navgtevniky as z Wallis, se sl. M. Parmovou, tamnej gi dlouholetou ueitelkou, s pi. Habartovou, matinkou p. Al. Habarta, vyteeneho universitniho posluchaee a pteds. universitniho desk. Klubu. Tet p. Mikesku, taktet z Wallis.

Dale musim jeg te zaznamenat, 'te zdefgi katolieti duchovni byli vskutku snad vgichni Videla jsem jich pet neb gest, z nich dva znam osobne a tail° mne, te rukou podanim, jsem se mohla s nimi pozdravit. Jmena jejich si vgak dostateene nepamatuji a tudit aby to nebylo chybne, tedy ,racieji nebudu psati nic.

UptimnY pozdrav posila vgem Marie A. 2ivnST. Caldwell, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

Jak vidim, ptednagly nageho hosta z Clevelandu vg ude dociluji velkYch aspechfr a proto se vam chci pochlubit, te i ja jsem mela tu Cest jej vyslechnouti. Ov g em, zasluhou mantela p. a pi. SvatoriovYch, kteti byli tak laskavi a nas v jejich aute svezli, anit jsme o tom co vedeli, kdy auto zastavilo pied na gim domem. V paru minutach jsme byli hotovi a jit jsme uhaneli do Cameron, kde se tato ptedna gka odbYvala.

Zaroveri s nami jel p. Karel Najmajer, kdery se velmi rad o takove veci zajima a take vtdy na ramie dobre freely penelite ptispiva. A jelikot p •ednag ka mela zaeiti az v pul osme, tak jsme meli dosti Casu se seznamiti s mnoha nagimi lidmi jako p. a pi. Hrozkovi, p. a pi. Slavikovi a pani Zaleskou, ktera se stale toCila kolem stolu, jako i jine damy, jejich jmena si nepamatuji. Vg echny byly zamestnany s prodavanim yeeete, a za 15 centil jsme dostali talik chutne ptipravenYch pokrint. Nate devdata, obleeene v narodni kroje se velmi pane vyjimaly mezi

Ve stkedu, dne 30 kijna 1940. obecenstvem. Vypadaly jako kytieky, a weer pak na jevig ti skYtaly krasnY obraz. V 7:30 hod. byl zahajen program. Hudba hraje americkuo hymnu "Star Spangled Banner" a Ceskou "Kde domov maj?", pH eemt na gi hoste vchazi na jevig te. Pak uvitani milemu hosti ptednesla eesky sleena Clotilda Mikulec a podava mu krasnou kytici rati, za cot sklidila bouti potlesku. Po ni mluvil dp. K. Kaeer a ptedstavil distriktniho soudce p. Gillies, kterY mluvil anglicky. Mluvil velice pane o na gem narode, o nag i praci hned za posledni valky. Z jeho 'fedi jsem seznala, ze zna, velmi dobte na g lid a nagi historii motna lepe netli mnohY z nas. Pak byl ptedstaven Msgr. Old. Zlamal, a me jest Om tetko jeho tee citovati, to se musi slygeti. hrazy a utrpeni na geho naroda pod temi nemeckYmi Huny. Hitler chce opanovati celY svet, chce nam vyrvati i to co jest nam drahe a svate. Boha 2adneho pry neni, to pry jest jenom .'7,idovskY vYmysl, ale on sam se za Boha vydava. V Nemecku jest velikY rozvrat v rodine i man2elstvi. Deti neposlouchaji s yYch rodia, jenom poslouchaji Hitlera. A na takovY stupen pry je ptivedla pYcha. Proto se varujme pYchy. Nam ucitel vklycky tikaval, ze pYcha ptedchazi pad. Nemec pry jest velmi silnY, a jestli Anglie padne, co nas deka? Takova hroznd revoluce, jako svet nikdy nevidel. Take nam vysvetlil, jak' jest rozdil mezi komunismem a nazismem. Ptatele, kteti mete a mate ptiletitost vyslechnouti teenika tak hlubokYch myg lenek, jako jest Msgr. Old. nikdy toho nebudete litovati. Naposledy mluvil p. V. Maudr z Houstonu, na g predseda S.A.6.T. Mluvil jit -jenom kratce a vy, kteti jste meli ptiletitost jej slySeti, vite t. e on vkly dovede mluviti Velem i dugi. Znovu nam ptipominal na ge povinnosti, abychom neochabovali, ale tim vice pracovali.

Ptipominal nam blitici se Vanoce, kdy snad budeme sedet okolo pinYch stolu a u stromeCku obtakaneho dary, abychom vzpomeli take na nag e Ceske vojiny, kteti bojuji po boku Aglie, a kteti bojuji take za nas. Mili etenati, zarnysiete se nad temi slovy a uvatujte, zda by jste mohli miti radost z tech dart vanoenich, zda byste mohli s chuti pkisednouti k tomu napinenemu stolu, p1-i vzpomince na ty, kteti za nas nasazuji to, co jest nam nejdraMi, svoje 2ivoty. A proto po g lete jim alespefi nee° z toho, co mate, a snad nekteki mate i vice ne ts potkebujete. liklyt' to neni nic tak telkeho vykonati dobrY skutek. Ku konci p. Josef Slavik vSem keenikum a Ueastnikum a ujistil Msgr.

Old. Zlamala, Ze vkly si budou jeho slova pamatovati a dle nich se fiditi. Zaverek byla hudba "My Country" a "Hej Slovane!", kterou obecenstyo zaroveri zpivalo. Pak jsme si pti Majkove hudbe zataneili. Take jsem se tam se gla s p. a pi. FojtagkovYmi. Donna jsme dojeli Lt'astne. Budeme cilouho tam na vas v Cameron vzpominati.

Ku konci yam chci jeg te ptipomenouti, aby jste neopomenuli nav gtiviti film "Sfratkova kancelar, kterYtto vYtetek bude venovan na nag i narodni obranu. S pozdravem jsem vase Marie Vajdakova. etenatka, Palacios, Texas.

Prave jsem obdrtel zpravu od tajemnika nagi odboeky p. Nemce, ae obdrtel dopis z Houstonu od p. Holuba, kterY je velice ciulezity a my o nem sami nemateme rozhodovat a vac musi bYt co nejdtive vykizena. Proto tadame vgecky Cleny na g i odboeky, by se dostavili do schaze prvni nedeli, kdy se bude konati pravidelna schtze na g eho tadu, a taky jsou tadany nage elenkyne, aby donesla kakla to co si vzala na starest. Mill krajane, ja vas Zadam, abyste se do teto sclulze dostavili v co nejvetSim poetu, o to vas Zada, Frank Domorad a Karel Nemec, tajemnik vagi odboCky. ltad Moravan, eislo 3.

Cteni bratti a sestry! — Timto vam oznamuji, ae v posledni schazi nag tad jednohlasne ptijal navrh, aby tad za v g echny Cleny zaplatil z tadove pokladny 50 centa za Ciena co vstupne do nemocenste podpory, cot dela u nageho tadu za 26 Cleat $13.00. Take bylo ujednano, jit nebudeme zadnou tadost o podporu podporovat. S bratrskym pozdravem, Adolf J. Mika, tajemnik.

JEDENACTA HODINA. Pie I. J. Gallia, Houston, Texas.

Vaieni krajane!

Ano, jedenacta hodina odbila a nastave, nejen nam, ale eel& Americe hodina dvanacta.

To jest den presidentskYch voleb pateho listopadu.

Ze vteho co eteme z ob:u stran demokraticke a republikanske strany — a co slytime katdodenne pies radio, Natal jsem k nasledujicimu Usudku: z.e tyto d ye velike strany bYvaly a jsou, ty jedine strany, ktere rozhodovaly a budou rozhodovat osudy, nejen natich SpojenYch State a cele americke pevniny, ba snad do velke miry osudy demokracie sveta.

Ty ostatni strany, jak je najdete na volebnim listku, jsou jako bluclieky na obzoru not' Ameriky, a katdY hlas, kterY bude dan socialni, anarchisticke a prohibieni a delnicke strane — jest hlasem volajicim na poutti.

Demokraticka strana ma vtecky zasady na nicht mohou vtecky ttidy listva spoleene a blahodarne pesobit, bez jekehokoliv revolueniho hnuti. Co v jinYch zemich bylo zbyteene prolito krve nevinneho lidu — to u natich demokratickYch zasadach dovedeme ziskati hlasovacimi listky.

Muti a teny — bez meee a bez dynamitu — meli by dopodrobna zko-umat co maji k odekavani od te neb one z tech dvou velikYch organizaci demokracie a republikanismu.

Demokracie diva pravo katdemu statu a katclemu mestu, aby sobe samy sve domaci pravidla upravily die tcho jak toho pomery vytaduji a jak sob& toho vettina lidu pfeje v katdem statu — a krome narodilich zaletitosti celYch SpojenYch State — tyto se upravuji vteobecnou volbou — a potvrzuji kongresniky a senatory.

Nyni v tomto svetovem vratednem a loupetnem rozmachu, kde jedna velika narodnost je v moci nekolika hrdlokeze Hitlerovce — kteti sob& uminili ovladat nejen Evropu, ale celY svet, a kterY narod se neupozvoli pkijati jejich rozkazy (diktaturu), ten ma bYti nasilne vybit a ueinen jejich otioky.

Wind maji mnoho dobreho lidu, jak zde, tak take v Evrope, aviak v Nemecku kdo se protivi Hitlerove krvelaenosti, ten je dan do talate aneb pozbude hla,vu pod sekyrou.

Ze viech novinakskYch spra y a z keel jake ptednesl Solicitor General Francis Bidke v Cambridge, Massachusets — Roosevelt stoji v ceste Hitlerovi a za katdou cenu ma bYti poraten a na jeho misto zvolen Willkie, ktereho kapitalisticka strana republikanske strane vnutila. Taft, Dewy a Vanderberg, kteki se uchazeli c ono misto, byli odstreeni stranou a (Dark horse) Willkie pomoci vlivu kapitaliste za jejich vtuice zvolen.

At doposud se poeita, te 85% zaprodajnYch novinate podporuje Willkieho. Oni natikaji, to Spojene Staty ueinily epadek pod Rooseveltem a oni te vie napravi, ale jak — to neudavaji.

Ve vderejtim rozhlasu Roosevelt pravil, kdyt on nastoupil presidentske misto v rode 1933, celY obchod SpojenYch State. cbnatel 39 bilione dolare a loni iii obnatel 72 bilione.

Administrace Roosevelta spojila vtecky narody na americke pevnin y k spoleene obrane, nejen pro nynejti dobu, ale pro budoucnost.

Vie, co nynejti Rooseveltova strana zatidila Willkie schvaluje, jen te tketi theta jim dava jakousi tradieni zaminku, te pry tadnY president po teeth nebyl zvolen, a tedy oni repus tim nesouhlasi a chteji pod tou minkou zvolit sveho Cekance. Sami ti fide, ktetI pracuji proti Rooseveltovi slouti jit vice jak pet 'het ye svern povolani a jejich podilnici jsou radi, to je mohou °pet voliti. Kdetto toto jsou jen podobne akady, ktere nevytaduji v.teobecnYch vedomosti svetovYch, — tadnY Weilkie dneini dobou neni vpraven do viech domacich ani svetovYch pomere lepe net je Roosevelt — a nate stara vlast nerna vice k odekavani od druhe strany net jim slibuje on,

at koneene p•ijde doba k eetovani za vtecky ty loupete, ktere Hitler na natem narodu spachal.

Ja nejsem tadnYm placenYm nahondim. A co piti zde, z dobre vale, jelikoz bych byl rad, aby demokraticka strana mohla dokoneit dilo zapodate na obrane nail Ameriky a Ceske viasti. Roosevelt nas nepottebuje tolik jako my a dela, Amerika potkebuje Roosevelta, a proto budu volit, aby byl opet zvolen. On byl schvalen na demokraticke konvenci, a tedy kattlY pravy demokrat mel by delati svoji povinnost a tel k volbe. Tak na to hiedi Vat, start Gallia.

"TAM CHODIM DO SKOLY".

Psano v LondYne: — Lidern,- kteti, tiji dalekc od nas, ale maji pro nas opravdovou sympatii, mush se east° zdati, te aspori nektere nemecke propagaeni zpravy mush bYti pravdiye. Prato snad take opravdu yeti, te se Nemcem opravdu podakilo Britanii zpustotit. Utrpeli jsme nesporne velke hmotne tkody a mnoho dome jsme museli zanechat v ssutinach.

Dopis, kterY jsem dostal ad ptitele z USA pohnul mne koneene k tomu, abych jel do Doveru a zjistil na vlastni oei, co je pravdy na zprave, kterou jeden z new-yorskYch da.sopise nedayno uvetejnil: "Dover neni pouze v ssutinach, ale je vilbec neobyvatelnY" — pitavi zprava, ktera byla nesporne nemeckeho ptivodu.

Kdyt jsem po klidne ceste pkijel do Doveru, zjistil jsem ptedevtim, te teleznioni stanice jest nedotdena. Na nastupitti mne oeekavala desitileta, dcerka bratrance C'harlese Wavelle.

Na hlave mela ocelovou ptilbici, na kterou byla zkejme velmi hrda.

"Nazdar, Jano, nemyslel jsem opravdu, by na mne nekdo z vas dekal" pravil jsem, kdyi jsme ill do mesta.

"Prot bychom te nedekali?" tazala se udivene. "Prot?".

Mote se lesklo v odpolednim slunci. V dalce jsme mohli videt pobteti, jet kdysi ohranieovalo nejvetti demokratickcu zemi v Evrope.

"Zaved' mne nekam, kde bych mohi videt ikody" kekl jsem diteti, vzdkvaje se viech nadeji, jet probouzelo slunce.

Chodili jsme po Trieste vic net hodinu. Nekera mista byla vskutku zie poikozena. Nektere vekejne budovy podobaly se tern, jejicht obrazy zname ze zpustotene Francie v dobach prvni svetove valky, ale k •amy byly otevteny a obchod byl ti.vY. Hospodyriky staly v hlouecich a povidaly si. Nevypadaly nijak zdetene, jak o tom psal newyorskY Casopis.

"Minulou noc nemeli jsme dost Casu, abychom pochytali slepice — vypravela mi priivodkyne. "Bomba padla do zahrady hned za slepiaarnou, ale pochytali jsme pak slepice svetle mesiee". Zatirn, co jsem naslouchal diteti a pozoroval mute, kteki opravovali elektrick& vedeni, zasvittela vzduchem stkela. Dival jsem se zvedave, co se to deje, ale dab' mne vzalo okarntiit'e za ruku a tahlo mne k semi.

"To je jenom delo" "Let tite, net to pkejde".

kekla Jana klidne.

Hluk se zvettoval a pak jsme zaslechli dunivou ranu. Tiak vzduchu nas pkibijel k zemi. Za deset vtekin nova roma a pak dalti. Palba ndhle ptestala a my spechali dome. Cestou Jana ukazala na dem a tekla: "Tam chodim do ikoly". Ve spechu jsem spatkil velkou budovu, ktere, stala dosud neporuiena.

Kdyt jsm se vratil do LondYna, myslel jsem stale na klidnou statednost doverskYch lidi, kteki pokraeuji v praci bez ohledu na nebezpeel. Deti jako Jana nezapomenou, co je to strach. Ale vedi, jak se v nouzi chovat. Tyto deti zdedi jiste novY a lenti svet, kdyt se jednou zbavime tyranie a tilenstvi, jet Hitler na svet seslal. Jeho hrtizostratnY retim zanikne prase tak, jako se rozplyne dYm tetkYch A TYstkele, kterYmi naciste zasypavaji bile skaly doverske.

Elmaton eis. 148, Palacios, Texas.

Cteni bratki a sestry!

Ve schuzi nail odboeky SALT. odbYvane nedeli 20. t. m. bylo ujednano, by se potadala taneeni zabava ve prospech natich vojine, kteki bojuji v Anglii za svobodu celeho civilizovaneho sveta.

Mill pkatele, komu bylo motno poslechnout nateho vzacrieho hosta Msgr. Oldi•cha mala, kterY kona ptednatky po celem Texasu a tada, katdeho verneho ktest'ana, aby nenechal vyvratdit celY civilisovanY svet a hledel pracovat .a, podporovat aby se udrtela svobade nejenom ye stare vlasti, ale i v teto noye viasti, kterou my mime viichni tak radi.

Cele. Evropa by pkttla pod vladu diktatord, tak zajiste ani nate Spojene Staty by nebyly utettene a nate svoboda by padla do rukou tem hroznYm vrahilm za motem.

Svatky vanotni se bliti a my se budeme radovat, te jsme utetteni te hrezy, tak bylo ujednano, by se pokadala taneeni zabava a 'eistY vYtetek odeslal natim vojinum. Nezapomerite na prvni nedeli v listopadu. Zabava se bude odbYvat'na Elmaton u pani Sedidekove, ale sin nam pronajme Henry Krebl. VYbor objednal peknou hudbu z Houstonu a o vale pohodli a za,bavu bude tet dobre postarano.

Take yam teknu, jak povida prave nas president, te yam neslibuji v katdem parku kuru a v katde garati d ye kary, ale te se dobke budem met, kdyt dohromady -budeme pracovat.

A to yam i sobe pkeje Vat znamY, start Frank Domorad.

Jdou roty allay zutice.

Tak bez rany! Pluk studern ZoufalYch chlapt tisice.

Hromady putek, prilbic kupy.

"Chceme se bit! Pust'te nas na ne!

Jen sedm je jich na katdeho z nas!

Kdo nedal rozkaz rozlamat ty zbrane?

Ted' kradou Nemci vie, co de. se jenom krast!

Odjitdeji. Kolony loupetnike.

A vojak odzbrojenY stoji nem.

"I ze sticky lze nabrousit si dYku!" Odplata tepte, v nem.

Nerad bych zapomnel. Nate dobre •lenkyne, ktere mezi nem' vybraly par dolare a za ty koupi nejake platno a budou tit taty a pak to pcilou co vanodni dar detem do Anglie. Ktera elenkyne nebyla ye schezi a pkala by si take neco utit, mete tak udinit a se domluvit s pani Nemcovou a nebo ,s pani Hlotkovou, protote bychom radi co by se to mohlo poslat co nejspite do Houstonu.

Na shledanou prvni nedeli v Elmaton! itad Ian RosickY, Cis. 110., Kaufman, Texas.

Cteni bratti a sestry nateho kadu!

Timto jste tadani, byste se v pinem poetu dostavili do scheze dne 3. listopadu. Mivame kaidoroene v listopadu 1i:dove volby, tak i letas si to vykidime, neb v prosinci bYva jit nestale poeasi a menu nav z;teva, Ilene.

Je zahodno, by i tadove sestry se v pinern poetu dostavily. Take mama zalotiti u nateho adu ten nemocenskY odbor, neb v minule schezi to bylo odloteno, az piajdou stanovy, ktere jsem dosud necbdi2e1, ale vidite ye Vestniku, jak br. John toupal pile, pros. Myslim, aby se nas ptihlasilo co nejvice. Take jste zajiste videli ve Vestniku usneteni hlavni etadovny toh•; jednoho dolaru na Mena pkispevku pro osvobozeni stare viasti, tak to musime nejak zprostkedkovat, proto pkijd'te a dejte navrhy. firody v natem okoli byly dobre na prerijnich pozemkach, za to na nite polotenYch nestaly za mnoho. Sber baviny je skorem u konce. S pozdravem, Stepan 8t'astnST. Zvligtni znameni. — Soudce • "Znate piece obtalovaneho leta, nebylo valn nic divneho onoho kritickeho dne?" — ObtalovanY: "Ano, mel disty limed."

Humor z holirny. — Host (holiei): Ale vtdyt' mate nesmirne tpinave ruce! Hone": To nic nedela. At vam shampooem properu vlasy, budou dokonale elate!

VC a41 Cti.U, U11C OU 1.1311a 1V.14/ 40.017.1m.els.rw...asa.....01•11,001.011M0411111 ■041100111111416/

Van Pharmacy A. F. tERNO8EK, AIDITEL

1826 Leeland Ave., HOUSTON, TEXAS. frpina zasoba lekarnickeho zbob. Jedina desks lekarna v Houstone.

NavAtivte nas.

Telefon: Beacon 32100.

RED FRONT

t mita Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Kokit, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lun6e Nejlep§i soudkove a lahvove piTo, rilzne druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

ZvlMtni stoly pro rodiny.

DR. THOMAS N. DeLANEY 01•11 LEKAft BrYle spravne ptipravene. as dle Omluvy.

Utadovna 3248 Res. 2687 613-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TISZA&

DR. KAR. J. HOLLUB CeskY Laical a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehi gh 0745 Telefon titadovny: Preston 2553 SPRAVNE VYKONANA POIlftEBNi SLU2BA. V hodine talu zarmouceni naleznou Edward Pace pohkebni fistav pohotovY k sympatickemu vykizeal nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohitu.

Levne eeny jsou nagi zasadou.

EDWARD PACE Pohtebni riditel.

Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

Do Cameron a okoli NovY pohtebni domov otevtel Bil Marek. V hodine 2alu najdete u nas nejlep gi obsluhu a ceny lacine. .. Ambulance ve dne i v noel.

Telefon 546.

BILL MAREK & BILL BURNS Funeral Home CAMERON, TEXAS tlen S. P. J. S. T. Nabytek a domaci zakizeni fieho druhu.

Tovarni ceny. — Min° k zakazniku.

Vzorna obsluha.

Tesar Furniture Co 5906 N. Main. — Tel. Taylor 6063 Naproti budove Rada Pokrok Houston.

HOUSTON, —::— TEXAS

NESNAZE PANA PROFESORA I. I byl pozvan k dobrYm znamYm na vedeti; byl jit vdovec. Ochotne pozvani pkijal a pti gel, ad byli ptipraveni na to, 'Zie nedojde. Pti vedeti se venku spustil hroznST lijak a bylo mu nabidnuto, aby u ptatel zustal na noc. I souhlasil, ale po chvili zmizel na chodbe a kdy2 se po nem dlouho a dlouho schaneli, poznali, Se zmizel. Ano, ale kam a jak v to nepohode, kdy2' doma nechal deSInik?

Po pal hodine Wad° zvonil u dveki. Otevteli a pied nimi stal promoklY pan profesor s balidkem pod paZi. Domlouvali mu, prod ode'Sel do nepobasu.

"Domnivali jsme se, Se nechcete ptijati pozvani a zilstati u nas pies noc", kekli mu hostitele s pani "I ano, s radosti u vas na noc zustanu, kdyS je venku takova nepohoda; ja jsem si zabehl domil jenom pro — noeni kokli."

II. I Sel koupit rukavice.

Nemate, prosim, nejakou schranku na rukavice, kdy2 je svleknu, abych jednu di obe neztratil?" ptal se ptirudiho. Nemeli a pan profesor pfgel s prochazky smuten domil, oznamuje hospodyni ji2 ye dverich: "VSdyt' jsem *OM, Sc dovezu domu jenom jednu rukavici, kdy2 nebudu mit schranku na ne!" zanatikal, ttepotaje svleeenou rukavici v ruce, zapominaje, Se druh y je Ste s ruky nesvlekl.

III. Hospodyne chystala na still obed. Pan profesor vyklepasal Omku, volaje po kaklem zaklepani na troubel: "Dale, dale!"

KdyS se dvete neotviraly, ptal se, co to znamena a kdo Se si z neho tropi dobrY den?

Koneene dYmka byla vyklepana a ptestal zvati "dale!"

FINAN6Ni ZPRAVA POMOCNE AKCE ZEN S.A.C.T. V HOUSTONU, TEX., ZA MEW ZAtti

1940.

Pi. C. J. Hollubova, Hbuston, $26.04; pi. Zimmerman, Houston, $1.00; pi. Hankova, Houston 25c; pi. Tesatova, Houston 25c; pi. Zazvorkova, Ennis, $23.50; p. F. W. Skalnik, $5.00; pi. Joe Kotrla, Houston, $1.00; p. Cream, Crosby, $1.00; pi. Marie Morris, West, $5.00; pi.

Kvasnielova $32.30.

Celkem odvedeno do statni pokladny $95.34.

Jsem za pomocnou akci Sen S. A. Helena Vald'ik, 6. T.: 6402 Prague, Houston, Tex. 0 Mesie listopad v lidovych pranostikach: ListopadevY snih, neu'Skodi oseni. — v listopadu, bude pkgti rok dobrY. — Kvetou-li stromy po druh y, bude zima a do konce kvetna. — DeAt' na den Daldek — du .Se zemtelYch oplakavaji htichy. — Zustane-li listi dlouho na stromech, bude dlouha zima. — Jini o laech svatYch vesti nam mrazy o vanocich a dlouhou zimu. — (1. XI.) SvatSr Hubert, patron loyal. — (3. Xl.) Je-li na svateho Martina pod mrakem, bude nestala zima: SvatY Martin ptijadi na blilem koni. — Husa o Martine nejpekneji zpiva. — Po svatern Martine, zima neaartuje. — Na svateho Martina, koutiva se z komina. — Martinfiv led, vodou bude hned. — Na svateho Martinka, bYva, dobra, pefinka. — husa o Martine po led& pujde o vanocich po blate. — Jde-li husa o Martine po lede, bude se po Martine je'Ste dlouho koupati. — XI.) SvatY Kliment zimu oblibuje, ji svatY Petr na stolici ucezuje. — Na svatou Katetinu schovame se pod petinu. — Snih na svatou Katetinu vesti vysoke obili. — Katetina na blate, vanoce na lade. — Katetina zavesila housle do komina. — Zima-li na svatou Katetinu, IV. Byl iimrtni den jeho dhoti. Ho- 01105 o petinu. — Chodi-li spodyne jej vypravila s vencem na htbitov.

Kate-

"Nezapomente tam nic, pane profesore, at' tam nemusim sama pro to utikat!" napominala jej.

po bla' kinka po lede, chodi Stepan te. — Jake podasi na Katekinu, takove je v ptigtim lednu. Htmi-li v mesici listopadu, bude firodnY rok.

— (25. XI.) Ma-li Ondkej na stromech kapky, bude hojne ovoce Sti rok. — Na svateho Ondteje, hod' dtivko na voclu: bude mokrY rok, zustane-li na povrchu tiSe, bude suchY rok. — Snih na Ondteje ,Situ nepkeje.

—o POVODNE VE APANELSKU. Barcelona, Spanelsko, 18. rijna.

— Vice jak 200 osob se utopilo v povodnich v Barcelona a Gerona provinciich ve 8panelsku.

Rozvodnena keka Tevu zaplavila ulice Gerony, kde voda vystoupila aS k balkontim domovii.

ALCOHOLIC BEVERAGE CO. Distributors Austin & Waco, Texas.

TWOMM•W=MINIIII=1•1=11■__

laCHANi

Kdy2 se objevil ye dvetich, sepjala nad nim ruce: Nesl vaned nazpet doma, aby ho tam — nezapomnel...

VASI NALADE

NEPOMOZE. Za to se mutete spolehnout na pffpravku, ktera bezmala 60 let se ukazala b)%t pfItelem viech, kdot byll silicon! rlmou nastuzenim a z Who vzeilkm kailem

HALLOW'EEN

Zabavu

SEVERtV

ve etvrtek 31. iijna poilda

BALSAM

JEDNOTA SOKOL HOUSTON

PROTI

v sini radu gtefinik

kASLI (SEVERA'S COUGH BALSAM)

ZAtATEK V 8 HODIN VEER

+ DSTI JEJ MAJI RADYI +

_ 4 —

Vstupne: 25c

Ve viech pfednich 16kirnach. — Kde nemaJI, neberte napodobenin a objednejte pflmol

Uctive zve VYBOR.

W. F..

SEVERA CO. .

CEDAR

RAPIDS,

OWA

Ve stfedu, tine 30. fijna 1940.

Hodlate-li staveti neb neco opravovati? Jak na farme, tak i ve meste je nekdy potieba jistych oprav, neb postaveni men gich budov, jako kolen, kurnika, a podobnYch, pro cot neni nutno utiti draheho stavebniho materialu. Pro podobne veci postadi velmi dobte zachovale poutite stavivo ze strienYch budov, ktere lze dostati za mnohem levnej gi cenu net nove. .PodobnY stavebni material, desky v gech druha a jine razne stavebni dtivi, okna, dve'te a mnohe jine potteby, jakot i novY stavebni material dostanete lacino u Interstate Wrecking Co. Inc., jejit oznamku naleznete na jinem miste tchoto listu. Zminena firma nabizi hejlep gi ceny za budovy ku strteni ureene a nabizi ty nejvYhodnej gi podminky. Byla nejrispegnej gi a podala nejlepgi podminky -ku strteni a odklizeni stare tadove budovy Pokrok Houstonu. oderni dite.

Otec: "Tak ty tedy, jak mi pan ueitel pise, jsi neposlu gnY mluvka, kterY jine vyruguje z neeni! Co z tebe bude?"

Karlik: "Herec pro mluvici film!"

MNOHEM LACINEJI NEZ NOVE! Poutite stavebni dtivi razneho druhu, okna, dvete a Pile stavebni potteby ze strtenYch staveb, jakot i nove stavebni dtivi a potteby pro stavby obdrtite u

Interstate Wrecking Co. 1811 North Main st. Houston, Tex. 1126 Forest ave., Dallas, Texas.

Platime nejvygg i ceny za budovy ureene ku strteni.

IIIIMEMPIIMI=1■11■10•■■

THEO. PISTEK v eesky mluvicim filmu

Katoviti dragouni Veselohra zfilmovand podle romanu M. Blatkove. Herci hraji: Theo. Pigtek, B. Veverka, T. Grosslichtova, Z. Kabatova, J. Pospigil, E. Fiala, J. Marvan. V nasledujicich osadach ukazuje, Jos. Vagut, zastupce, Praga Film Co. SCHULENBURG, v pitek, 1. list. o 2:30 odpol. a o 8 hod. veeer.

CROSBY, v nedeli 3. list. o 3 hod.

• o 6:30 a o 8:30 veeer.

NEEDWILLE, v pondeli 4. list., o '7:30 hodithch veeer.

FLATONIA, v titer' 5. list. o '7:30 hodinieb veeer.

SEALY, ve stredu 6. listopadu o 7:30 hodinich veeer.

SHINER, oe etvrtek, '7. listopadu o 7:30 hodinich veeer.

SMITHVILLE, v patek 8. list. o 3 hodinach odpoledne.

FAYETTEVILLE, v pittek 8. listopadu, o 7:30 hod. veeer.

Strana 23.

Vt8TNIK POMOCNA AKCE §EN S.A.t.T. V HOUSTONU. Dvanacta zasilka obno geneho gatstva, ktera byla balena v patek yeder 11. tijna za fidasti obetavYch ten a mutt, sestavala z peti nape, chovanYch beden, a xtere byly pti nejblitgi ptiletitosti poslane do Anglie. Zde jsou jmena obetavYch krajana, kteti ptispeli k utikni bidy a zimy tem nagim uboh'm eeskoslovenskYm betencum tam za motem.

Zaroveri ladam o prominuti nagich darcti, ze tribudu vyrlisovati kattlY kousek darovanY, neb nechceme ptepinati trpelivost nagich obetavYch redaktora teskeho tisku, neb oni nam jdou ye vkm vsttic a oznamuji nam vse bez jakYkoliv namitek. Zaroveri neni mono popsati katdY kousek darovanY. Tedy prominrite a doufame, to s daverou nam posilate toto gatstvo a Mite, to my vge verne a svedomite ode gleme na misto ureene. Diky varn!

Sbor sester M. B. z Houstonu, dorutil p. Fr. Lukga. Veelky z West, zaslano pi. Aug. J. Morrisovou. Juniper Business Girls Circle of 2nd Baptist Church z Houstonu, dodano pi. Fred 6melkovou. Za teny v Snook pi. Kovatova. Roskos Book Shop z Yoakum. Economy Dry Goods, z Goose Creek.

Z Houstonu: -- pi. Fred 6melka, pi. Fr. Lukga, pi. Ch. Kubin, pi. J. Peklo, pi. Joe Kotrla„ pi. Dasie Drab, pi. Kristina Volkova, pi. R. Sparihellova, pi. (neznama), pi.

Mary Maliriak, sl. Vrablek.

Z Ennis: — pi. A. Zazvorkova, pi.

Hrabinova; lst., pi. Struncova, pi.

Karel Mouelova. 75c; pi. F. Felcmanova 25c; pi. Fr. Kuderova, p. Rud. Hrneit.

Z Corpus Christi: — pi. Ed. Jutica ,sl. Houdkova, pi. Veru ge Kucerova, pi. Joe Vavtiekova, pi. Joe KruginskY, pi. L. Folda, pi. F. R. Vesely, pi. J. J. KruginskY. Z Dallas: — pi. B. Valeikova,, pi.

M. Kraftova, pi. Fr: Kopeck', pi.

Hemialova, pi. Bill Bou;gkova., pi. Joe Bablova, sl. Margerete Kolenovska, pi. M. Rendlova, pi. Kraftova, pi. F. Stranska st., pi. Malikova, pi. Rezkova.

Z Aims, sl. Alma Nevolova; Waller, pi. Anna Polanska; z Beeville, pi. J. P. Nedbalkove.; ze Schulenburg, James J. Hollub; ze Snook, pi. J. Sumsalova, pi. W. H. Orsakova; z Waco, pi. K. Dulack; z Victoria, pi. A. Dupre; z Cameron, pi.

Agnes Dug kova; z Tuxedo, Mary Neumanova,; z Weimar, pi. F. R..

Sumg alova; z Robstown p. F. R. Moravek; z Lague City, p. W. F. Skalnik. Celkem vypraveno pet beden y e vaze asi 1200 liber.

Pi. J. Starealova, ktera ma na starosti vinenou zasobu, oznamuje toto: p. Felix DlouhY z Crosby, daroy al nove svetr. Upleteno bylo: pi.

C. H. Chernosky 1; pi. A. Svadinova 1; pi. R. W. Jonston 1; si. Alice Hollubova 1. Natepniely: pi. Fr. Matela 2 perry; pi. Joe Kurtinova 7 para.

Pi. Fr. Chudejova, oznamuje z departmentu Sit! sate, ze v ge pokraetije dobte a u gitYch sate bylo jak nasleduje: sl. Bessie Peklo 12; pi.

Naplavova 2; pi. Fr. Chudejova 12. Celkem u gito 26 gatii. Tlmto vgem claret= a vgem, kteti jakYmkoliv zgasobem ptispeli k teto glechetne praci, srdeene dekujeme a doufame, to s nami vytrvate at do konce. Musime miti nad0i, ze snad to

dlouho trvat nebude. Zatim vgak musime priloziti ruce k Win a vytrvat at do viterstvi.

Ptednagka nakho vzacrieho hosta Monsignora Zlamala se nam dobte vydatila. Aekoliv patek jest pro nas zde v Houstonu velmi SpatnY veder k odbYvani jakekoliv akce, piece vYsledek byl dobrY. Msgr.

Oldtich Zlamal jest osobnost, ktera dovede ptipoutati k sobe lidi, jest to velmi milt' a ptivetivY pan, svoji pfednag kou ptimel navaevniky k neeemu, co my zde v Americe nejsme zvykli a to jest hrobove ticho.

Vyslechli jsme tuto ptedna gku v takove klidne atmosfete, to opravdu musel si elovek odnest ripinY potitek. A tenkrate jest to, kdy takove poslani ptinagi vYsledky. Mame apinou daveru, ze okrutni cesta po nagem Texasu, kterou kona Msgr.

Oldtich Zlamal z lasky k veci, ptinese vYsledky neoeekavane. Vybrano bylo na dobrovolnYch pkispevcich $61.00; na listky vybrano bylo $13.00 ,a veci darovane byly: hodiny, p. V. Maudr; haekovanou deeku; pi. Fr. Matelova; no a to tajemstvi, tteti cena, bylo opravdu ptekvapeni, nebot' pi. Fr. Smetanova darovala upeeeneho "Beranka", a byl takovY hezkY, no jako tivy. Vgem clarcum je gte jednou diky. Nage kvetiny ptinesly okolo $30.00. Avg ak celkovY obnos budeme kvitovat at po nag em divadle, ktere take jest hrano ye prospech odboeky Houston SALT., a tu je gte prodame nekolik tech proslulYch kvetin. Je gte musim podotknouti, ze na:ge obetava pi. J. Kurtinova darovala k tomuto divadlu k prodani na listky a ye prospech S.A.O.T. jeden par polgtala napinenYch truene sedranYm husim petim a povleeene povleky s hadkovanYmi krajkami ;a na druhou cenu haekovanou deeku na still ktera jest dosti velika a hezka. Ptigte oznamime, co tyto darky ptinesly.

Nage vYroba kvetin jest skoneena; uhadkovo,no jich bylo 241, prodano doposud jich bylo 126. Prace Venovana byla nasledujicimi sestrami: kvetiny hadkovala, pi. A. Svadinova, pi. F st., pi.

Tom Dvotakova. Listky hadkovali: pi. F. R. Tesat, pi. a sl. Drab, pi. R. Hanusova, pi. F. Olexova st., pi.

Tom Dvotakova. Dohromady davany byly: pi. R. Sparihelovou a pi.

A. Svadinovou. To vite : to pti torn zase bylo hodne domlouvani, ktera z nich ma zodpovednej gi postaveni a na eem vice zaleti; no ale plat mely vg echny stejnY: "boska dostala nic a ostatni dvakrat tolik. Tak byla spokojenost v gestranne.. Hlavni veci jest vYsledek, a ten jak vidite, zas bude dobrY. V patek dopoledne v deset hodin rano 1. listopadu odbYvana jest schaze Pomocne akce ten S.A.e.T. v Houstonu a tu vas zadame damy, abyste se zaeastnily ve velikem pod-tu, doposud na ge schrize jsou navgtevovany hojne a tu doufa,me, te ptigte zase nam nekolik pracovnic plibude. Tedy na shledanou v patek dopoledne v sini na Studewood tadu Pokrok Houston Cis. 88.

S heslem: Zvitezime! za pomocnou akci ten SALT. v Houstonu: F. J. Olexova, taj.

HodnS7 taeek. — Karlik: "Vid', tatinku, zabit bratra je velice ()Wive?" — Otec: "Tak ty jsi jit zase Ceti noviny, aekoliv jsem ti to jit tolikrat zakazal? Karlik: "Ale ne, tati, to je v bibli. Vi g, Kain a Abel...

Nedovolte vzniku nachlazeni! .tasto prvni otezkou piedkledanou v piipadech nachlazeni jest tato: "Jest vase stolice v poiadku?" Spravne vyme g ovani v kaidem Case jest naprosto nutne k dobremu zdravi.

Mnoho tisic lidi v poslednich pokolenich vyzkouielo blahodarnost Dra. Petra Hoboko, ialudeCni einnost povzbuzujiciho leku. Ti vi, jak napomocnYm jest v mnohYch piipadech: funtionalni zacpy, nervosy, nezalivnosti a zkaieneho ztraty spanku a chuti k jidlu a obyeejnYch nachlazeni, kdyi tyto obtiie jsou zavineny chybnou zeiivncisti a vymeSovanim. Hoboko jest sestaveno z 18 r6znYch lekaiskYch kofinkti, bylin a rostlin. Pracuje s piirodou k 66inkoveni na oboji ialudek a stieva a piesto neni drsne neb svirajici. Pomaha einnosti zaludku; pravidluje stieva; zvy e- uje vymeioveni prostiednictvim ledvin; napomaha a urychluje zazivani. NepozbYvejte nadeje, jestliie vas jine leCive prostiedky zklamaly °petite si Utle y Dra. Petra Hoboko dues.

• Dra. Petra Imieiv," Olej , Linitnent — Protihnilobnj% bolesti utiiujmi prostiedek v uZiveni pies 50 rok6. Rychla xileva od revmatickYch a neuralgickYch bolesti, boleni zad, ztuhlYck a bolavy"ch sval8, vymknutin, odienin a namoienin, svedicich neb pelicich nohou. Uti Sujici.

Zahiivajicx. OspornY. Nemdiete.li obdrieti Fahrneyovy leave prostiedky ve svem sousedstvi, pouZijte tohoto kuponu.

L

.

al■•• 01■11.11 mem.

•■■■■■■■•■

lim■ MOM.. 1•111■ 161■•■

Ohiedneite Dnes!

Jako zvle 4r tni "seznamovaci" nabidku — poSleme y am ZDARMA 2 uncovY vzorek Dra. Petra LeCiveho Oleje Linimentu a ZDARMA 2 uncovY vzorek Ninon s objednavkou Hoboko: 0 11 uncover Fahe y Dra. Petra Hoboko — $1:00 poitou vyplacene (2 uncove vzorky zdarma).

CI 2 pravidelne 60d lahve D r a .

Petra Leaveho Oleje rnentu — $1.00 poitou vyplacene. ❑ C. O. D. (poplatek piipoCten).

Zvlaani Nabidka —

DR. PETER FAHRNEY & SONS CO. 2501 Washington Blvd.

Dept.

Chicago, Ill.

D811-25A

C. H. CHERNOSKI PRAVNIK Vytizuje vakere soudni zale'titosti. tfadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

ZKUSTE TUTO VS/TE6NOU MAST na vtedy na note, o nicht se lekati vyslovili, to se nezhoji. Ona Vam bolest vyeisti a zahoji. Dejte si z ni naplast na revmatismus a budete citit rychlou rilevu. Na podbirane prsty u rukou s kterymi musite ve vode pracovat, dejte naplast' a shledate, jak rychle se Vam budou hojit. Naplast' nutno mit i kdyt ye vocle pracujete. Dale boule, krtice, netity, kezne rdny, otoky, li geje, bunions a vge mo1ne bolesti leci, ttisky citevene neb ocelove z Vela vytahne. KatclY, kdo ji zkusil, je nadgen ptimo zazraenou ledivosti. Zkuste ji i Vy, a Va g domov bez ni vice nebude.

NONAT Cv

•

.„ - ,

..Ve skole: "TrahspaJag.. 4.

Cena Nonat jest po gtou 55c a rentni je vec, kterou rnateme vipo desku, prahledna. Kdo mne $1.05. Ptejte se va geho lekarnika neb ale nic jineho neberte, mate jmenovat takovY ptedmet. jednatele, radeji pigte ptimo na natl. adresu: No, Rypaeku?" — Rypaeek: "teMARIE LEIBLINGER & CO., latik, pane ueiteli".

ALTADENA, CALIFORNIA

y ESTNIK

Strana 24.

Vyiehrad, eislo 48., Taylor, Texas.

Broth a sestry, dostavte se do schtze prvni nedeli v listopadu, t. j. 3. listopadu a v padu gpatneho podasi o tYden pozdeji, a dostavte se vgichni neb budeme mit vYroeni schtzi, budou se volit novi fitednici, tak at' si mete zvolit, ktere uznate za nejlep gi, at' pak nenatikete, kdyby nem neglo podle vageho pkani, tak se dostavte, at' nas je dost a lid co chcete a ne po schtzi, neb pak je pozde.

A kdo je pozadu s placenim, tak at' se hledi vyrovnat, at' jsou knihy v pokadku, neb konec roku bude. A pak ttednici budou take radi, kdyg budou v pokadku.

Tak rodine Mikeskove z West dekujeme za nasgtevu a jsem rada, 'te me vYzvy uposlechli a ptijeli, radi jsme se s nimi shledali. Doufam, to jste dojeli domt dobke, a musite zas pkijet, neb jste meli gtesti v bingo.

Tak bratki a sestry nezapomerite se dostavit do schuze 3. listopadu do sine kadu Vygehrad Cis. 48. na Beyersville. S pozdravem, Mary Leshikar, tadova dopisovatelka.

Jednote S. P. J. S. T. a fidu Cislo 4.

Hallettsville, Texas.

Touto cestou dovolujeme si vysloviti vagi Jednote a tadu Cis. 4. v Hallettsville na gi trvalou itctu a srdeene diky za tak rychle vyplaceni pojistky, kterou na g milovanY syn Frank P. Janug mel u vagi ct. Jednoty.

Uijigt'ujeme vas, ge duchod z tato pojistky nam nemfige nahradit ztratu na geho draheho syna,, kterY tak neodekavane a negt'astnYm zptsobem byl nucen nas opustit, ale duchod z one pojistky velmi ulehei nam givotni trampoty a nag gal. Upfimne odporueujeme va gi milou Jednotu vgem dobrYm lidem.

Taktel dekujeme vgem vagim elenfim, kteki v tak velkem poetu steastnili se pohtbu a jinak se vynasnagili nag bol nam zmirniti.

Hai yam gehnej vgem!

Frank J. a Frances Janu g, rodiee.

tad g tefinik, eislo 142.. Houston, Texas.

Clenove tadu 8tefanik jsou gadani, aby se dostavili do schtze v nedeli 3. listopadu a dali se zapsat do nemocenske podpory. Minulou schtzi se pkihlasilo 32 elent, je proto gadoucno, aby nas bylo alespori 100. Ve schtzi ptihlageni elenove zvoll zapisovatele, kterY ima ge byt i pokladnikem nem. odboru, a 3-lenny nem. vybor.

Je to jedineena pkile gitost, kdyg elenove mohou se zabezpeeit v padu ne g testi, nebo nemo-

Podiveite

Ve stedu, due 30 kijna 1940.

ci za pOplatek 50c. N. P. je pro tijici eleny spaku duletitejti net Umrtni, nebot' je davana za jejich tivota v nemoci, kdy je toho nej vice tieba.

Jsem jist, to zavedeni N. P. bude mit vliv i na ziskani noveho elenstva, nebot' bude udelan krok z papiroveho bratrstvi do skutedneho a motno oeekavat, te elenove budou take lepe schuze navttevova.t a tim se vyvine vetti spolkovY zajem a kooperace, ktera povede k dalti svepomoci. Planujte poradat kolem N. Roku vetti podnik ku zaloteni fondu, ze ktereho by nem. elen dostal zalohu, net N. P. od HI. -Oradovny bude poukazana.

Dostavte se v hojnem podtu, domluvime se.

S bratrskYm pozdravem, Alois Vaja, taj.

Telegramy odetlane z nedelnk manifestace: Monsignor Dr. Jan S.rarnek, Prime Minister of Czechoslovakia, London — England.

Sdruteni Americkych 6echoslovakt Texasu dnetniho pamatneho dne vzpomina a zasila Vam a Vati vlade nejsrdeenejti pozdravy.

Za Sdruteni, Vladimi Maudr, predseda.

Dr. Edvard Benet, President of Czechoslovakia, London, England.

S. A. C. T. za sedmdesat svYch odboeek v tento pamatnY den vyslovuje Vain naprostou veru a pfeje yam, Vati,vlade a esl. armade Apineho zdaru a viterstvi ye Vatem spravedlivein a svatem boji.

V. Maudr, predseda.

Za His Excellency F. D. Roosevelt, President of the U. S. A., Washington, D. C. We american citizens of Czechoslovak origin of West, Texas, in our mass meeting in ComMemoration of October 28 the day of ressurection of Czechoslovak people in 1918 and today the day of mourning are taking the liberty to express to you our apreciation and thanks for your sympathies for Czechoslovakia, the country of our forefathers.

We thank you for all your foresighted acts in building our efficient American defense against ruthles forces which are andangering today the whole Christian civilization.

,201"i Prijmu demika na farmu od 20 do 45 let stareho, ne leheiho jak 150 Tiber, a ne toho, kterY se bude drive• ptat co bude muset na farmel cleat. Plat od 10 do 15 dolart, die Na prodej! — Sazenice, mra- zasluhy. Jen spolehlivi at 'se hlasi. zuvzdrone ,zeli a hlavkoveho sala- Pig te na: Farmer, La Grange, Tex., (44-45-c) tu, 200 za 35c; 400 za 55c; 800 za Rt. 3. $1.00, pogtou vyplacene. Vgechny DobrY hospodak. — "Tak jste na pkedni druhy. Za uspokojeni ruei- trhu telatko prodal?" — "Prodal a me. — Raymond Miadenka, Hallets- neprodal ,ale jako bych je prodal!

(43-44-c) Zakidil jsem to tak, aby je pkejel jevine, Texas. den blaznivY automobilista. Ten mi art Hledim Ceske neb nemecke zaplatil ttikrat tolik, co bych byl devee na praci do "Cafe". Hlaste se za ne dostal, a je gte mi telatko daihned na: Adolf's Cafe, Bartlett, royal!"

(42-44pd) Texas.

Tr- K pronajmuti asi 40 akrt botHleda se bezdetna dvojice k rioveho a piseiteho pozemku z poloudrgovani domacnosti, udrtovani vice spravnYm lidem. Budu miti tayardu a kizeni. Mrs. S. L. Brown, ke denni praci do doby Casu k ob4205 Mc Farlin, Dallas, Texas. delavani trody. Oodporueeni tada(42-43-c) no. A. J. Poirier, Route 2, Mineola, Texas.

(44-c) imr-+ Hledaji se pamitni housle po bratrovi, ptjeene na vYstavu do Nejrychlejti autobusy jsou v aDallas v r. 1936. Kdo by o nich ye- rabske pougti. — Cesta z Damagku del, pitte anebo po glete (C.O.D.) od Bagdadu trvala dkive velbloudim pottou. Odmenu zaplatim. — Steve karavanam celY mesic. Autobusy M. Kamas, Rt. 1, Brenham, Tex. ptekonaji nyni tuto vzdalenost za (42-43pd) 15 hodin i se zastavkami. Jezdi se prtmernou rychlosti 100 km za hoSpolehlivY delnik s rodinou dinu. Autobusy jsou velke, pohodlhleda praci na fume. Pike na: ne zatizene a jsou zabezpeeeny proStanley atezina, Rt. -2, Mt. Calm, ti prachu i vysoke teplote kraje.

(44-45p) Texas. je kidi podle kompasu.

Vlad. Maudr, president.

Spar o velkost S. — Malokdo vi, to Rt pied lety se v Sokole utvotily dva tabory, ktere maji dye rtzna "zasadni" stanoviska. Jako ut u Cechil vgdycky, jde i v tato obrovske organisaci o pidimugi problem. Objevili se toti g lid& bratki, kteki gpendliekem vyhrabali prastarou zahadu, alen Sokola sokol. se ma spravne psati Sokol s velkYm s. A to pry proto, aby se odliSoval od ptaka sokola. Aby si pry lido, kdy je nikde v referate "sokolove cvieili na hrazde" nemyslili, ge na to hrazde cvitili ptaci! Tento spor by jiste byl sme gnY na prvni pohled, kdyby jej nebyla zavinila sama Pravidla deskeho pravopisu, ktera o torn moudte mlei, ponechavajice vlastne volne pole zastanctm S, jejich vliv v posledni dobe stoupl tak, ge v nejbliggich Pravidlech se ma. ,objeviti derma na bilem jazykozpytne potvrzeni jejich tvrdohlavosti a ma tarn bYti v gem lidem ptimo nakazovano, ge musi psati Sokoly s velkYm S (na rozdil od sokolt). Zastanci S zapomneli nadobro, ge nazev "sokol" vznikl z junackYch pisni jihoslovanskYch, kde hrdintrn a statednYm lidem se kika, "jarY sokol", "bilY sokol" anebo proste jen "sokol" — tedy, ano, prave podle tohoto ptaka (asi jako u rids; "Pane, vy jste kos!" — "to je ligka pod gita!"). Zastanci S by tedy mohli ae v danem ptipadu sokol jako Glen Sokola znamena, tote g jako junak, ge jest to pkezdivka testna a ge to male s vYslovne podtrhuje pkibuznost s chrabrYmi vlastnostmi ptaka ,dnes ug tak vzacneho, jak g,adnY jinY. Je v eeg tine opravdu jen ten sokol tak dvojsmyslnY, ze musime honem napravovati, co jsme zanedbali. Jestli ge krava neco pke gvykuje v knize, nemusi nam to nikdo psat s velkYin K, abychom nevedeli, jaka kniha je to. A jde-li student spat do kolej e, taky vime, to to nebude na trati. Sklenice ma take ucho a ne Ucho na rozdil od toho na g eho. TakovYch pkipadft dvojvYznamnosti je v &Stine na sta. A nikde jeg te jazykozpytci nedoporueovali versalkou rozlig ovat slovo od slova. Proto ge je to opravdu zbyteene. Jestli g e Pravidla eeskeho pravopisu zavedou nyni jednou zvyk, psati Sokoly s velkYm S, mt geme oeekavati, 'g e za nejakY rok budeme psati Hasiee, Veterany i jine eleny spolku podobne. A kdy g ug budou mit elenovo spolkt tuto vYhodu, proepak by o ni nestall Kovati, Hostin gti, Provazolezci, Sportovci?

Nejhorg i na torn je, ze tech zastanct S v Sokole samem je jen asi 30 proti 300.000. A jazykozpytci jim naletel i! Aekoliv nejsou — ptac

k oznamovini

Maly Oznamovatel

Do Houston a okoli!!!!

Zabavy Pokrok Houston

411a dle niNite uvedene orchestry hre.ti budou tancechtivYm sledujiciho patadu:— J. R. Ea& DNE 27. ki.INA, Divadlo Syncopators DNE 3 LISTOPADU DNE 7. LISTOPADU, Junior All Modern Dance — Syncopators Mraz DNE 10. LISTOPADU Harmonizers DNE 17. LISTOPADU

Vstupne pani 40c.

Tax 4c 0 pohodli a obslouieni ct.

Damy 25c Tax 3c bude ;Waite' postarans.

POitADATEL*.

Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 04511 Na doptini se jest — 20th and North Main.