*ow Or an Slovartske Podp ortlitct J earl* Stittu Texas.
1111■111•11110
%
Entered as second class mall matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. eisLO 3. ROCNIIi (VOL.) NIXVII. WEST, TEXAS, ve stiedu (Wednesday) 18. ledna (January) 1039,
SPOJEl STATY PROM MI NOVi PRUPLAV. q
OKU 1916 Spojene Staty zaplatily jihoamerickemu statu Nicaragua tti R miliony dolarn a dostaly povoleni, aby v tomto state vybudovaly priipla y. Na vgak budou moci zahajit stavbu, musi sjednati dalgi smlouvy a zaplatiti vice penez. Nicaragua nesmi vgak mezitim jednati o stavbe priiplavu se iadnYm jinYm statem. 0 tento prnplav nemaji zajem jen Spojene Staty. V rote. 1895 se pokouklo Japonsko, aby si zajistilo od statu Nicaragua koncesi na sta y -butohprilav,keusotaby mu nad vybudovanYm prnplavem byla svetena sprava a moc. Tehdy Japonsko, Mexiko a Nicaragua vedly mezi sebou tajna vyjednavani, ale nakonec v gechny japonske pokusy byly zastaveny SpojenYmi Staty. Od to doby Japonsko nejevilo o Nicaraguu zajem, a2" pied nekolika lety navazalo s ni znovu styky. Poslalo tam sve odborniky, aby domacim pestiteltim baviny ukazali, jak maji ptipravovati bavinu pro vYvoz do Japonska. Mimo bavinu kupuje take vinene semeno, gumu, kifZe, stare gelezo, dtevo atd. Poriet japonskYch nav gtevnikn v Nicaragui stale stoupa a mnozi z nich zakupuji pozemky kolem projektovaneho kanalu. Nynej gi president udr2uje pratelske styky s Japonskem, ale ani Japonsko, ani Nicaragua nemohou zabranit, aby Spojene Staty prupla y vybudovaly, ac jeho vybudovani by mohly klasti v cestu ptekalky a tak jeho dohotoveni oddaliti. Spojene Staty ueinily jednu nevysvetlitelnou chybu, 'te totil neuzavtely nalekte smlouvy se staty Costa Rica, Honduras a San Salvador, adkoliv projektovany pruplav musi byti vybudovan pies jejich fizemi. Neni v gak pravdepodobno, ae by tyto male sttedoamericke zeme tinily Spojenym Statnm nejake potik. Smlouva SpojenYch Statn. s Nicaraguou ma platnost ak do roku 2015 a Nicaragua se zavazala, ae smlouvu obnovi, budou-li si toho Spojene Staty plat. Jest to dlouha doba a okolnosti 2e byti SpojenYch State by mohlo zaviseti na tomto pruplavu mohou nastati kdykoliv. PanamskY prupla y jest zazrak inknYrske vedy, ale jest velmi lehce zranitelnY. Mohou jej snadno pog koditi jak 2ivly, tak neptatelske latoky. Pokud je. PanamskY prupla y pro Spojene Staty jedinou kratkot cestou mezi oberna ocedny, milk kdykoliv male zemetteseni nebo jedina neptatelska puma rozdvojiti namotni silu SpojenYch stata na vYchodni a zapadni. A piece namotni strategic SpojenYch Statil se zaklada, na rychlem pohybu lodi mezi AtlantickYm a PacifickYm ocednem. PanamskY priiplav jest padesat mil dlouhY, prOplav Nicaragua bude asi ttikrat tak dlouhY, ale bude o etyki sta mil bli ge San Francisca a jest velmi nepravdepodobno, 2e by kdy mohl byti pogkozen zemettesenim. Take by bylo zapotiebi uoiniti prnitop jen sedmnact anglickych mil, zbytek by vedl ptirozenYmi vodnimi cestami. Nejdulaitej gi z nich je jezero Nicaragua, ktere je dosti velke, aby v nem rnohla zakotviti vkchna lod'stva sv6ta najednou. Jezero jest sladkovodni a jeho
Robert M. Field, voda sama muae oeistiti ponotene east lodi od ktere se na nich ye slane vode usazuji. Take zasobovani lodi by bylo snadne, ponevadg tamejk kraje jsou bohate na dobytek, zeleninu a ovoce, kdato podel Panamskeho prnplavu je toho vgeho nedostatek. 0 stavbe Nicaragskeho priiplavu se uvatovalo po prize roku 1848, ale teprve pied dvaceti lety byla ztizena komise, ktera gettenim zjistla, 2e stavba pruplavu pies stat Nicaragua ma vice vYhod a merle obtik nea kterakoliv jina. Stavba priiplavu bude stati 772 mil. dolayn a bude trvati 8-10 let. Padesat milionn dolarn
Jan Neruda: MUJ NARODE ! Koho bych miloval girem torn na svete? Srdce je vklycky, ach, srdcem jen ditete — do stati, do skonu void si po matte. Ptegil jsem matku svou, kiji jen parnatce, ptekl jsem lasku svou, mel ji tak nakratce. Vgecko jsem oplakal, zase se osvail — tebe bych, narode, tebe bych neptegil! Zpevy pateeni.
bude zapottebi na opevneni a petadvacet miliona zakoupeni pozemkil, pra y a vYsad. Prnplay bude asi 172 mil dlouhY a podplukovnik Sultan tvrdi,ze asi d ye ttetiny v gech lodi, nyni propluji PanamskYm kanalem, melo by kratgi cestu pies priiplay NicaragskY. Tento odbornik je take toho nazoru, ge neptitel by mohl jen velmi tako dobYti a znieiti oba pruplavy. Letecke posily ze SpojenYch Statu by mohly bYt drive v Nicaragui ne g na Paname, adkoliv zabezpeeeni a obrana dvou prilplavu by vy'Zadovala va gich nakladn a mela by v sobe ureite slabosti pii srovnani s obranou prnplavu jednoho. Ale Spojene Staty maji manost zabezpeeiti si obranne sily pro oba kandly, ania tim utrpi jejich hlavni vojenske sily. President Taft mel velikY zajem o tento projekt a sjednal smlouvu se statem Nicaragua. President Wilson obnovil a nspeg ne dokoneil toto vyjednavani. Potom pti gla svetova valka a vgechno bylo na eas zapomenuto. Kdy'Z se stal potom ye SpojenYch Statech presidentem Hoover, povolanim in'ZenYr, zajem o cely projekt zase vzrostl. Neg se vydal na cestu po Ji gni Americe, kterou podnikl pied nastoupenim sveho ntadu, Hoover pog adal Adolfa Diaze, presidenta statu Nicaragua o soukromou konferenci, na ni g spolu dopodrobna projednali problem stavby plavu. President Hoover mel v nmyslu zaeiti budovani prriplavu ihned. Ale nastala krise, a vg echny plany, ktere mel v innyslu provesti, musely bYt odsunuty stranou. Mezitim i stat Nicaragua prodelaval velke vnittni krise. A teprve nyni se zda, Ze tento velkSr projekt koneene bude uskuteonen.
Z PRAVIDELNE MESICNi SCHUZE VtKONNEHO ViBORIJ FiLAVNI URADOVNY SPJST. Pravidelnd mesieni schnze VYkonneho vYboru Hlavni titadovny konana-byla v pondeli, dne 2. ledna t. r. ve Fayetteville, za ptitomnosti vgech alexia tohoto spravniho telesa na gi Jednoty a za ptedsednietvi br. C. H. Chernoskeho. Cten protokol z minule schnze a schvalen s dvema mengimi dodatky a site: "1.) Poplatky za odhady majetku maji plynouti do zvlagtniho fondu a po kryti vyloh spojenYch s temito odhady zbytek ma plynouti do fondu iimrtniho a to dotud, dokud nebude zaplacen automobil k naelu prohlidek majetkii zakoupeny a pak po zaplaceni automobilu stY vYtegek z tohoto fondu zvla gtniho bude ptenagen do fondu na vydani. 2.) Do schtze VYkonneho VYboru dostavil se p. Holmes z Houstonu a ptedlail navrh na rozparcelovani a rozpodej Cziganova majetku. Usnegeno, aby br. pl-edseda a br. pravni radce vygettili a prozkoumali jeho navrh." ten dopis br. organizatora John L. Cuby, v nem2 br. tento nabizi dal gi slugby Jednote jako organisator a pii ptile gitosti teto projednana byla otazka dal gich slukb nagich bratti organiza.tort a sester organizatorek a po kraal debate usnegeno jednohlasne, aby v gichni dosavadni tito pracovnici podr2eni byli v jejich aby pro tento rok dovoleno bylo jim pracovati, jak a,g doposud pracovali, s podminkou, Se ziskaji aspori za $15,000 noveho poji gteni v ptitomnem rote, jinak VYkonny VYbor vyhraguje si pravo ptedvolati si je koncem roku, uva2ovati o nich a nalokti s nimi, jak za nejlepe bude uznano. Projednano dvanact 26,dosti o.pfijeky na majetky, z nich g vetgina schvalena, nektere zamitnuty. Soudasne usne geno nektere majetky soudne prodati. Projednana otazka platu aktuara za sltdby ptitomneho roku, v zalettosti ktera usnegeno, aby br. Steiner dopsal nekolika aktuarnm a poaclal je, aby podali nabidky na tuto praci. Br. Steiner soudasne poveten byl vypracovanim noye detske pojistky, ktera, by vhodne spadala mezi nage dye pojistky detgke a tato na ge pojigteni doplriovala. Nasledkem eetnYch nav g tev v poslednich nekolika schnzich, ria,vtevy ktere g east° ruk pravidelne jednani, usne geno, aby vg ichni ti, kdoi maji neco ye schtzich VYkonneho VYboru k vyfizovani, zaridili si navg tevu schtze na dobu odpoledni, ponevad g dopoledne, kdy projedna.vany jsou pravidelne bane obchodni zale gitosti, nebude jim venovano slySeni, lee jen v naprosto neodkladnYch pHpadech. Br. Valeik ptedklada zalektost npravy, tisku a rozeslani ptiruely parlamentarniho jednani a pravidel pro schnze na gich tadu a oznamuje Se ptirueka jest hotova do tisku, na cos usne geno, nechati natisknouti 500 kusu teto knigni ptirueley a rozeslati ji zdarma na na ge tady. Na gadost elenft houstonskych add predloSena byla otazka vyZadovani listiny "Diikazu smrti" — "Proof of Death", v zalebtosti ktere4 (Pokradovani na stran0 18.)