Entered as second class mail - "natter, January 3rd, 1933 at IN -!.,,t„ Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 VEST, TEXAS,
ROONIK (VOL.) XXIV.
OSTAVA
q
(Wednesday) 29. LEDNA (JANUARY) 1936.
POJEN ICi eli Si A',0 A N
ASHINGTON, D. C. — Padesat washingtonskYch reportera shromatdilo se v nadhernem Willard hotelu dne 18. zati, by obdrteli zpravy od 58 korporadnich advokata, kteri uznali zakon National Labor Relation Act zvanY za neastavM. Otazky se jen firmly jako: Jsou v gech 58 advokata pravnici korporaci? Prod neni na listile ani jeden z tech. kteri stall pH delnictvu? Kde je Felix Frankfurter a jeho druzi? Kde je Frank Walsh a Donald Richtberg? Kde je Dean Pound? Steel Lockeye report shrnul v tomto smyslu: R. E. Desverrnine, predseda vYboru pritomen, jest elenem newyorske firmy, ktera vyrizuje pravni zaletitosti U. S. Steel Corporation, ktera je lepe znama jako Steel Trust. Desvermine pravi, ae vlastne on nahled zformoval. Earl F. Reed, druhY . 'Men poradniho vYboru, pritomen, jest pravnim radcem pro Weirton Steel Company. John W. Davis, osobni pravnik domu Morganova je na vYboru. Ralph M. Shaw riditel united Stockyards v Chicago. Frank J. Hogan, Washington, D. C., kterY pry je nejdratS'i obhajce ye vecech trustnich v cele zemi, hajil Dohenyho a William Burnse, ten je na vYboru. Robert H. McCaster. syn hla.vy Public Service Corporation v New Jersey, D. J. Kenefick, Buffalo, riditel pal tuctu spolednosti s Buffalo Niagara & Eastern Utility Co. podinaje, a tak to jde dale, a vzalo by to mnoho mista veechny je vyjmenovat. KatolY ale zajiste mate si ueiniti asudek, ae vYbor skladajici se z takovYch lidi je nestrannY k delnictvu tak jako vik k jehneti. Koneene kdyt zpravodajove dostali Reeda do azkYch, by fekl prod vYbor ten podava svilj asudek drive netli 'soud o torn rozhodl tu tento odpovedel: "Kdyt jednou pravni radce rekne svemu klientovi, te zakon je neastavni, tak je neplatnY a nemusi se vice ctit a zachovavat." Za takoveho stavu ovaem, kdyi je- dovoleno Vigilance Committee, aby jako poradni vyloor pasobil k tomu, ku zavraeni zo.kona, ktere jsou ku prospechu a dobru velke vetSiny lidu, tu pak predstava zakonite rovnosti prestava existovat a poesie o volne demokracii jest pourha bublina politickYmi Sarlatany pougtena. Profesor William Bennet Munro v jeho knize The Government of The United States, pravi, .te atcove republiky pied -stapadesati lety, kdyt dokondili jich akol sestaveni konstituce, nebyli na svaj vYkon prilfg hrdi, ale te udelali a staveli jak nejlepe umeli. Kdo jest obeznamen s dejinami americke historie, o ktere mnoho knih bylo napsano, seznal, te prilit hladee to nikdy neklapalo a razne byly nazory take tehdy. William Pierce, dlen delegace z Georgia toho dasu, napsal a zanechal na pamatku zajimavY a dosti tertovnSr naert svYch kolegu, cos vytiateno v American Historical Review, iii, pp. 310-334. TY2 pravi: Thomas Jefferson nebyl delegatem, byl ye Franca za diplomatickYm pcslanim. Madison jej vgak informoval o vkm co se dela a on to • schvaloval. Patrick Henry nebyl dlenem v
WI
ye stredu,
Jan Sulda. (Pokraeovani z minuleho eisla.) konvenci, ad mohl bYt za Virginii delegatem, ale odmitnul. Podeziral Madisona, Hamiltona, ba i Washingtona. A kdyt byl tazan pros se nesueastnil konvence pravil: "Because I smelt a rat". Kdyt konstituce koneene byla vyhldeena, mnozi lido tvrdill, ao konvence prekrodila moc svoji pasobnosti opravovanim stava.jiciho kona, the Article! of Confederation. Se vSech kondin se hrnulo vatne a dobre odavodnene kritisovani, ze konstituce neobsahuje zarueeni prava svobody tis,ku, svobody slova, svoloody nabotenstvi a tak dale. Toto opomenuti uznaval pry sam Thomas Jefferson za velikou chybu. Nekteri reptali, te konstituce dava fed6ralni vlade moc vydavat papirove penize a mnozi zase povatovali dokument ten za bezbotnY, ze nikde v nem neni zminky o Bohu, ani je potadovano, aby arednici museli bYt krest'any. Dle brotury Paul Leicester Forda The Constitution of the United States (Brooklyn 1888) bylo hodne tech, kteri vady nachazeli. Jedna chyba v .konstituci, o ktere se prolesaki a historikove hadaji dosud jest, te dokument neni jasnY v tom, kdo ma v zaletitostech republiky nejvyaSi ma?, a rozhodne slovo. Profesor Munro, jeho nazor jest, te zcela pravem slovo to ma mit nejvyeSi soud a ocluvadriuje to takto: Jest vyloueen pcjem, te by republika mohia bYt bez nejvyeSi alacrity. Tato nejvyeSi moc vaak nemuae bYti dana kongresu, ponevadt stay by to netrpely, a take nemfite mac ta nejvyeSi bYti dana legislature, ponevadt ta by pak udiniti mohia federalni vladu alpine bezmocnou. Nekdo to cleat musi,, dela to tedy nejvyaS'i soud, ae priznava, te v konstituci neni psano nic, co by nejvyeSimu soudu moc tu davalo, nebot' pravi: The constitution itself is silent; it contains not a word to express or imply that the Supreme Court is vested with power to pronounce the last word on question of constituonality. Profesor Charles A. Beard zas po bedlivem prostudovani dokladt jest presvedden, te soud nema prava rozhodovat o zakonech, zdali jsou konstitudni di ne, a te vetSina delegace na konvenci nic podobneho si neprala. V Evrope veude vlada byla v rukou vladnoucich monarch& di spravneji reeeno vlannouci tridy; vaude lidove glassy povatovany byly za nevzdelance s malou, ba tadnou schopnosti k sebevYchove, kteri jsou jenom -k tomu dobri, aby platili dame a nosili valeene zbrane. Po uplynuti dvou roka od pamatneho onoho shromatcleni ye Philadelfii, byla teprve otevrena stavidla rev -oluenich nazora na lidska prava, ale jak historic nas udi, pod privalem techto vin mezniky, di znaeky stare vlady motno dosud zriti. Neni tedy take tadn3"/ div, te dlenove mnozi toho tehdefAiho telesa srpnaveho, popularni vladu vysoko necenili, nechavajice lid skoro bez pov girrinuti — jen asi aby ziskana byla davera, jak pravil mo Gerry. Ve skuteenosti katcla stranka skrov-
tiSLO 12.
SOUD. nYch zaznamu Madisonem ku pamatce zachovonYch dokazuje, ae elenove onoho shromatcleni nemeli na mysli rovnost a demokracii, ale ze hledeli predeveim vyuait veekere politicks moudrcsti, vaemi motriS7mi prostredky jich bylo po ruce, k ustaveni slime a mocne vlady, ktera by zabezpeeena byla proti despotismu na jedne, a proti motnemu atoku vetSiny na duhe strane. Hamilton navrhuje pro senatory dotivotni terrain, ureil rozvrstveni-rozdeleni na mencinu a vetginu. Menaina, ti bohati a mocni, a ti druzi vetSina -- massy lidu, kterY zridka premYali a soudi spravne. Jich snahou bylo predevSim, aby zabezpeeeno bylo pravo soukromeho majetku proti jakYmkoliv urovna.vacim snaham se strany nemojetnYch. Aby voila byli majetkove kvalifikavani, oclavod/loyal Madison its.: "Velika vetSina lidu bride valy nejen pouze bez pozemku, ale bez jakehokoliv majetku vubee. Nasledkem tohoto spoleeneho, stejneho stavu, budou se tito slueovat, budou drtet pohromade, proto take prava majetku a verejne volnosti v jich rukou nebudou jista, ba naopak cot spiSe je te stanou se nastroji zavistye chamtivosti a touhy po zbohatnuti, a strane druhe velice nebezpednYmi." "Systemem vladnim checks an balance's (ma dati — a dal) konvence za,bezpeeila majetkove zajmy proti motnYm atokam vetAiny " (Tak pravi profesor Charles A. Beard v jeho American Government and Politics.) Asi kolem roku 1750 nova trida se utvorila; evropskY kapitalism, ktere snahy a methody pa zbohatnuti amerioti osadnici brzy poznali. Po celou radu let americkY obchod a pitmysl vaznul, nasledkem premfgteneho omezo,vani zemi materskou, kde obchodnici a pitmyslnici se snatili co nejvice monopol na osadniky upevnit. A nebylo na torn dosti, katdY skoro z tech trinacti pavodnich state uvalili jeden na druheho cla a tarify, cot melo za nasledek na domacim trhu ohromnY zmatek. Ceny zboti vyhnany byly do vYae oblak, skoro katclY stat o prekot vyclaval papirove penize, jicht cena vaak byla tak nizka, ze roku 1780 mei jeden papirovY dolar menSi cenu netli dva centy a jak Fiske zaznamenava, ye Virginii stala libra hnecieho cukru jedenact dolara, a druha autorita ease pravi, ze ku koupi yardu platna bylo treba sedmnact pet dolara. Ktera strana byla moci, at' ta di ona, vtcly delala pravidla a zakony ku svoji spokojenosti a ve svaj prospech. Na pravo a spravedlnost se nikdo neohlitel, nebot' jak se pravi, skoro v katclem stab' byli veritele nuceni jimat bezcenne, papirove penize ku hrazeni svYch diuha. Praktieti finanenici v gak phi& ayuzili zuboteneho stavu meny, a od ochuzen3-Tch farmata a vojaka kupovali bandy, ktere byly vyclany k financovani revoluce, po peti centech za dolar. Za rok nebo dva pozdeji, tito finanenici byli v dele majetnika pozemkovYch, kteri usilovali o zavedeni astredni vlady — a tim utvoreni narodni meny. (Dokondeni piste.)