Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of Angus ROCN!K (VOL.) XXII.
WEST, TEXAS, ye st?edu,
fzET1, O)tEM velmi malt, ale ptece existujici tabor je opadnou krajnosti T tabora prvniho. Kdato prvni tabor chce z nas miti jen Amerieany, tento tteti tabor NesmititelnYch' Masa, zase vYluene degstvi, obklopeni se pravou einskou zdi proti vS'eniu americkemu, utvoteni neptistupnYch aeskYch osad v amer. moil Tento nazor pokladam za neblahY. KaZda, vYluanost vede k zrridnosti, kakie uzarvirani se pied Sive proudicim vzduchem vypestovava nedochrideata. Nehlede ani k tomu, bychom proti sobe vyvolavali opravnene boute (mnohe Utoky nativista) byly zaloteny jen na klamne domence, te narodni snahy ptistehovalat na americke pilde, neanglicke Akoly, easopisy, spolky atd., jsou tvotenim stateekri ye state a protivenim se americkYm institucim, byli bychom skuteene cizim, chorobnYm telesem v tele rodiciho se naroda. Nehlede k tomu, Se by to byl nevdek (v2dyt' dobrovolne ptiSli jsme do teto seine, nalezli jsme zde novY domov„ obkvu, svobodnou moSnost narodniho vYvoje i kulturnich svYch snah, musime tudiS oplaceti zemi to ptisPivanirn k jejimu rozvoji', byl by to sta y pkimo neudrktelnY. Jen jako einni °bean& teto seine milSeme si dobYti pattiane ficty, kde2to jako cizorodY Sivel, vzpirajici se vSi silou splynuti s anierickYm narodem, byli bychom nejen.od nativista., ale 1 od jinYch Ameridanri pokladani za neSadouci pillivniky. Odsuzujeme-li ostte Knownotingisrn. (snahy co nejvice znesnadniti naturalizaci . a nepttipouSteti osoby v Americe nenarozene k ritadfund musime na druhe strane ptiznati, ,2e ptistehovalci, stave se jejimi obeany, nemohli by Sadati, by na ne bylo jinak pohliSeno, ne2 jako na cizince. Do techto tki taborri lze rozkaditi eeskou Arneriku. Tu a tam site naleznete nektere odchylky, ale ptihlednete-li k jadru, poznate hned, kam mate takoveho jednotlivce vtaditi. Meli jsme to na pkiklad a mime horlive pracovniky, kteti pochybovali o moSnosti uddeni desko-americke vetve. Beze zmeny zustati zde ovgem nemriSerne. Nove prosttedi musi na -nas pilsobiti. Jen u nerostal neni takoveho vlivu. Zlato americke nerozeznat od australskeho. Ale ptesadi§-li rostlinu do jineho dilu sveta, ptevezeA-li zvite z Evropy do Ameriky, hned se objevi pa ease zmeny, vytvoti se nova odrrida, je2 se pkizprisobila novYm pomerrim, novYm podminkam Sivotnim. Nejlepe vidime to na- koni s jeho pkeeetnYmi plemeny a kmeny. Tomuto zaladnimu zakonu Sivotnimu nemfr2e se vyhnouti ani vystehovalec, ale mide yedome, naelne prisobiti na tuto zmenu, dati ji jistY smer, vylouditi nektere vlivy a sesiliti urdite vlivy. Tudi2 prave tak, jako se zde tvoti novY narod americkST, stejne milteme i my zde vytvotiti novY typ, typ 6echo-Americana. Po kud amerikanism pfirovnava, se k mot', iekl bych: ani ne beze stopy zrnizeti v tomto
Cirt`lesclay
turni podniky ye stare vlasti a zde tvoiiti mofi, ani nebYti zcela cizi vYspou, ji2 by beztoho casein stihl osud VSech malYch ostrovii, tak Sivou soueast aeskeho kulturniho Sivoustavione omilanYch vinami, — nYbrS jako ta, americkou jeho pobodku. Je nas zde, jak v oceane motskY proud zachovava si svou jeSte ulak pozdeji, skoro jedna desetina ceexistenci, sve zvla gtni zbarveni, byti takoMho deskeho naroda. Tato desitina nesmi vYm golfem, jen je site motem, ale.piece mu odum •iti, musi byti sveSe zelenajici se zustava svfij! haluzi, je2 nejen hmotne podporuje jeho TakovY je sta y veer. vrat'me se nyni k na- .zapas o narodni byti, ale du gevne Sije s g otazce: BYD ei nebYt? Nechme upine stranim. nou minule stoleti. Nev gmejme si prozatim., Mravni tato povinnost optena jest te2 tim, zda za tech padesat let jsme zesilili Ci zda 2e vridi Americe kulturni sta y deskeho narousili naSe bylo marno, — o torn si jete poda jest na g hlavni zbrani. Kdykoli natehovotime. Mysleme si, ze bychom se to narY nativista ye sve obmezenosti hodi nas do jednou byli oetli od veerej gka, a formulujestejneho pytle s ptistehovalci, ptichazejicime otasku byti pros* &eine: mi sem beze vgeho vzdelani a teprve zde Mame byti ci nemame byti? Ma to nejakY gplhajicimi se po kulturnim Sebtiku do vs)riael a nejakY smysl byti? se, mime proti /Amu dvoji: kulturni minuTuto otazku chci zodpovidati, zodpolost eeskeho naroda a dneSni jeho znaanou vidam ji nejen Ceske Americe, ale zodpokulturni YYSi a pak Cislici analfabetismu u vidam ji i sobe a svYm detem. Na to (reeldeskeho piistehovalectva. Minulosti Ceske nosti zalek. v§e. Bezneelne nsil. nema. smynas sttedoevropska universita v Praslu. V ten den, kdy bych shledal, ze dnani se, Hus, udencii, skladatelfi, umelcri a spisome nazory nejsou spravne, vzdam se ve gke- vateln, znama anglo-americke vetejnosti. V re narodni prase eesko-americke a nebudu druhe ptitine poulaSeme na to, Se dle plSrtvati energii. Ale pevne vetim, 'Se ten den tednich spra y spolkoveho Ptistehovaleckeho nenadejde, protoSe poctive a mnohokrate titadu Cegti ptistehovalci mezi etyticeti porozva2i1 jsem si vSe, a vYsledek vSeho byl: eitanYmi narodnostmi ustaviene zaujirnaji ptesvedeeni, Se usil. o zachovani Ceske svevelmi detne pate misto. bytnosti v Americe ma zdravY smysl. DruhY moment jest nezbytnost Ceske V Cem spoeiva onen Udel a smysl deskeho kultury pro prvni generaci ptistehovaleckou. byti v Americe? U tech, kdo sem ptijdou v detstvi nebo naPtedevgm pinime tim svou mravni povin- rodi se zde, jest jinak. Anglicka skola otevte nost k narodu, jeho krev koluje v nakch jim dokokan brany kultury americke, kdo Povinnosti elenfi malYch narodil jsou chce, milSe vejiti dovnitt. Ale z 'prve genejine ne2 povinnosti elenii na,rodil velkYch. race z dospelYch ptistehovalcil, velmi mnozi Proto je Upine nespravno poukazovati na neovladnou jazyk angliclqr jen tou merou, by mohli derpati z anglickYch kuturnich Nemce, kteti se tu ztraceji svemu narodu zdrojri. Vgechny prameny kulturniho Sivota, daleko vice neS my. Nemcii je na celem easopis, kniha, ptedna'Ska, divadlo, vzdelasvete 90 milionn. Nas oechii (dean, Moravaci styk, vAe jest jim ptistupno jen v deYana a Slezanri) jest nanej yyg 8 gine. Ale tato prvni generace rozhoduje v Drisledky tohoto rozdilu jsou jasne. Nemcum mnohYch ptipadech i o stavu generace druani -aphid strata americkeho Nemectva by he. Tam, kde rodidove neSiji kulturnim Sivonarodne neublikla, kdoko u nas ten americkY vice ne2 prilmilion jest pkili g dillek- tern, nelze z pravidla od dki mnoho eekati. tou eislici. Zachova-li se, mriSe znaene prospeJen vYjimkou nektere takove dite vyS'ine se ti eeskemu narodu, — strati-li se, bude to vYge, probudi se v nem po vzdalenYch piedcich zdedenSr hlad po vzdelani a pudi jej k citelne ochuzeni jeho. Nesmime zapominati na zvlaknost nak situate. po prvnim meste lepgmu Sivotu. Ale ostatni uviznou ye spodiaeskem, kralovske Prase, teprve etvrte menach givota, nemaji ni nejmengi touhy po sto jest opk na pride na g. tisicilete domo- vzdelani, obstavaji jen narok ulic a v dukvni lenosti probiji cely svuj Sivot. Naproti toviny. Druhe a tteti nejvetk mesto zaletelo daleko: jednim jest Videri, druhYm dokonce mu vzdelani rodieove vSemoSne usiluji o to, aby &kern dostalo se nejlep gho vzdelani. A az v Novem svete Chicago. Velkernu narodu tu pak neyznika 2adna, propast mezi rodiCi stag , kdy rozptYlene haluze, tteba narodne a detmi, o ktere tolik ji2 napsali amerieti se ztratily, pomahaji aspori hospodatsky nespisovatele, zabYvajici se ptistehovaleckou kdejk matetske zemi. A to arnerieti Mind otazkou. Kde rodidove ustaviene peCuji o jiste gni. sve dalg sebevzdelani, tteba jedine na Ceske • oV narodohospodatskem smeru mame vS'em stejne napomahati, ale hlavni nage po- zdroje odkazani, tam deti, tteba zase hlaxne americkou kulturou prosycene, v2dy buvinnost je razu kulturniho. Musime udr2odou miti hlubokou fictu ku sv'm rodierim. vati hvY styk s kulturnim 2ivotem hlavniho Taci rodiee dovedou toti2 seznamiti deti s na,Seho narodniho pne, kupovati Ceske kniaeskou kulturou, deti osvoji si ji, spoil ji s hy a umelecka, dila, pestovati Ceske dramaamerick3"7m sv'm mykenim, a tak zrodi se v take a hudebni umeni ye svem sttedu, 2inich dokonalY typ 6echo-Amerieana. fiti znamost o Ceske literatute, vede a umeni (Pokradovani na str. 13.) na2zi ostatnimi Ameridany, podporovati kul-