Page 1

(SOUSED 12) ( ) d u b e n 2 0 1 4   P r o i n d i v i d u á l n ě u r č e n ý o k r u h o s o b d l e z á ko n a č . 4 6 / 2 0 0 0 S b . s vat ý j a n p o d s k a l o u & S e d l e c & Z á h r a b s k á   z a d o b r é s l ovo

Dohodněte se, prosím! (II)

Článek v minulém čísle Souseda vyzývá k dohodě dvě strany, které se po léta nemohly shodnout na řadě věcí. Myšlenka je to správná. Tak mi přišlo na mysl, jestli v naší obci nemáme více takových stran, které se nemohou dohodnout. V obci, která nemá ani dvě celé stovky obyvatel, vychází dva časopisy – Svatojánek a Soused. Dost luxus. Nebylo by opravdu lepší, kdyby se redakce obou periodik dohodly a začaly společně pracovat na kvalitním časopisu, který by přinášel informace o dění v obci i nějaký kritický článek, který by mířil na to, co by se v obci mělo zlepšit? Soused má lepší provedení, dobrou společenskou rubriku, ale plete si obecní zastupitelstvo se Svatojánskou společností. Svatojánek obsahuje důležité informace z dění v obci, ale vychází dost nepravidelně a nemůže najít dost přispěvatelů z řad občanů. S tím Sousedem je to trochu problematické. Je jistě správné, když zaznamenává společenské dění v obci, přesně řečeno jen v části obce. Ruku na srdce, jsou všechny příspěvky objektivní? Pomáhají ke zvyšování soudržnosti obyvatel obce? Všichni přispěvatelé, a redakce zejména, by měli mít na mysli hlavní účel časopisu – zkvalitnění života v obci. Aby se občanům v obci lépe žilo, aby v ní bydleli rádi a byli na to hrdí. V čísle 10 byl např. článek o tom, jestli turisté přinášejí peníze. Stálo tam, že „nepočítáme-li Obecnou školu, naprostá většina investic šla doposud na opravu památek, z ní drtivá většina do památek sakrálních“. To by mohlo v ne-

znalém čtenáři vyvolat dojem, že obec se příkladným způsobem stará o opravy sakrálních památek a ostatní oblasti ji už tak moc nezajímají. Opak je pravdou. Obec za svou novodobou existenci investovala obrovské peníze do zkvalitnění života obyvatel. Jsou to opravdu velké peníze na tak malou obec: vybudování asfaltové cesty na Záhrabskou, rekonstrukce bývalé školy na hotel + postavení čtyř bytů, plynofikace obce či vodovod v Sedlci. Vztáhneme-li to na velikost obce, kdy na počátku devadesátých let měla asi stovku obyvatel, pak by např. obec o tisíci obyvatel musela postavit čtyřicet bytů, Loděnice nejméně šedesát bytů, aby byl poměr k velikosti obce zachován. Je samozřejmé, že ne všecko je ideální. Víme o neblahém stavu cesty v Sedlci, možná ještě horším stavu cest na Záhrabské. O školce toho bylo napsáno už dost. Máme za sebou krásnou akci čistění Kačáku. Kdo mohl, přišel a pracoval na společném díle. Je to důkaz toho, že lidem opravdu záleží na tom, v jakém prostředí žijí. V téže době probíhala akce úprava okolí kaple Povýšení sv. Kříže jako příprava na oslavy 300. výročí postavení této krásné památky. Sešlo se tam asi deset chlapů,  pokračování na straně 2

První oběť volejbalové sezony První letošní oběť si vyžádala venkovní volejbalová sezona v Sedleci. Stal se jí důchodce S. Š., který si ve třetím setu utrhl achillovku. Hra kvůli tomu musela být na několik minut přerušena a pokračovala až po odklizení důchodce z hrací plochy. Zbytek zápasu už proběhl bez dalších rušivých momentů a zbytečného zdržení. Jak ukazuje fotografie, připravili zraněnému spoluhráči sousedé přivítání po návratu z nemocnice, z čehož byl dotyčný viditelně dojat. V souvislosti s incidentem vydala místní volejbalová asociace prohlášení, v němž upozorňuje, že někteří, zejména postarší hráči, přeceňují své síly a mimořádné nároky vrcholového sportu na fyzickou kondici. Znovu apeluje na všechny příchozí, aby dbali na správné rozcvičení a na zápas s sebou nosili kartičku pojišťovny, hůl či berli a šitíčko (doporučujeme režné nitě) pro případ akutního ošetření. Sportu zdar a volejbalu zvláště! RED


( Loděnice, Bubovice... p okračování ze strany 1 káceli náletové dřeviny a zkrášlovali okolí kaple, aby to bylo hezké. A potom už jen malá skupina těch nejvytrvalejších několik dnů strávila na opravách opadaných omítek, nabarvení spodní část kaple zvenčí. Je to krásná památka a od její generální opravy uplynulo již víc než dvacet let. Chci na těchto dvou akcích zdůraznit, že lidem ve Svatém Janě záleží na tom, kde žijí, v jakém prostředí. Máme zde velmi dobře fungující Sbor dob-

rovolných hasičů, kteří již několik let vykonávají mnoho prospěšné práce. Máme zde Svatojánskou společnost, která za víc než dvacet let své činnost prokázala, že jí na vzhledu a pověsti obce velmi záleží. Stará se nejen o památky, ale i kulturu. Jak by asi dnes vypadala zmíněná kaple pod svatojánskou skálou, kdyby nebylo Svatojánské společnosti? A nepečuje jen o sakrální památky. Každoročně tato společnost přispívá ze svých výtěžků i na potřeby obce. Tak např. v loňském roce při-

Kde se vzaly místní názvy? Původ názvu naší obce asi není obtížné vysvětlit. Podíváme-li se po okolí, už to mnohdy tak jednoduché není. Například Loděnice. Nejvíc převažujícím názorem je, že název pochází z původního obyvatelstva, které robotovalo pro knížata na Tetíně, v lesích rubalo kmeny, vyrábělo z nich loďky a pramice. Obyvatelé se tehdy nazývali loděníky a jejich sídlo bylo nazváno Loděnice. Podle názvu vsi dostal pochopitelně jméno i potok, protékající obcí: Loděnice. Některé verze ovšem tvrdí, že nejdříve dostal jméno potok, po němž se „lodilo“ dřevo, a teprve po něm osada. Rozšířenější se zdá pro stejný potok název Kačák. Od kachen, které na potoce žijí, však jméno dostal až odvozeně přes jméno obce Kačice, ležící výše proti proudu Ta byla obklopena rybníky s početným vodním ptactvem, mj. kachnami. Sousední obec Hostím si název jména vykládá trochu po svém a vychází přitom z pozdější lidové pověsti. Kněžna Ludmila, než ji nechala vlastní snacha zapíchnout, občas putovala z Tetína za svatým Ivanem a její družina v místě dnešního Hostíma odpočívala a pojedla (hostila se). Slovo „host“ ovšem u starých Slovanů znamenalo něco jiného než dnes. Označovalo „ducha předků“, přeneseně pak příchozího odjinud, z jiného kraje, jiné země. Víte, co mají společného švýcarské město Bern, italská Verona a středočeský Beroun? Ještě než si odpovíme, zmíním milý výtvor lidové tvořivosti o tom, jak Beroun ke svému názvu přišel. „Když král a císař Karel IV. oznámil, že se na lovecké výpravě zastaví v tehdy ještě bezejmenné osadě na úbočí Brd,

nezbývalo mnoho času na přichystání slavného uvítání. Staršina osady nahonem sehnal dva mládence se sekyrami, aby vyhotovili z polen u vjezdu do osady nápis: Vítej nám. Jenže dva místní dědkové, kteřížto písmen neznali, jsouce negramotnými, viděli prostě polena a jali se je odnášet domů na zatopení, právě když Karel IV. přijížděl. Uvidědvši jich berků hamižných, mocným hlasem pravil: Berou N, neb právě z této písmeny pobertové polena rozebírali a odnášeli. Z toho se časem místními přesmyčkami a záměnami ustálilo jméno Beroun.“ Toliko pověst a nyní zpět k otázce, co spojuje tři výše uvedená města. Budete se možná divit, ale jméno! Původně, když bylo město jenom vsí, se nazývalo podle své polohy u brodu přes řeku Mži jednoduše Brod. (Ještě v letech šedesátých byl pro řeku Berounku užíván v dolním toku pod Plzní název Mže.) První písemnou zprávu o městě nacházíme v listině Přemysla Otakara II. z roku 1265, kdy vydal listinu pro ostrovský klášter. Zde se poprvé objevuje v latinské podobě jméno Beroun – Ve-

SOUSED 12) spěla Společnost obci částkou 65 tisíc na vybudování veřejných záchodků, letos přispěje částkou 20 tisíc na opravu hřbitovní zdi. A tak bych chtěl tímto příspěvkem apelovat na všechny obyvatele i chalupáře, kterým záleží na tom, kde bydlí nebo kde tráví svoje víkendy. Dohodněte se, spojte síly a přidejte každý, podle svých možností a sil, ruku ke společnému dílu. Ať je naše vesnice hezká, ať se nám v ní líbí a dobře žije.  BOHUMIL ŠEVČÍK

rona. (Latinský název byl do němčiny překládán jako Bern, do češtiny jako Berona, Berún a Beroun.) Pokud zmíníme obec Mořinu, asi většinu lidí napadne, že je odvozeno od slova „mořiti“. Známý autor průvodců J. Dostál však hledá původ jména Mořina v souvislosti se smrtí (mors, mord, Morana, Moráň). Název obce tak byl prý odvozen mj. od pověsti, dle které zde byli pobiti havíři, kteří znali tajemství karlštejnské studně, napájené z potoka v údolí. Jiný výklad nabízí Dr Profous. Podle něho název Mořina nejpravděpodobněji pochází od přivlastňovacího přídavného jména Mořina, např. „Mořina“ hora, tj. něco co vlastní Mora (osobní jméno). V dobách vzniku jména tak býval nazýván les a v případě obce Mořiny jsou pro to doklady z let 1338 a 1342. O vsi Bubovice se poprvé dovídáme z roku 1333. Původ názvu obce je velmi zajímavý. Jméno Bubovice značí ves lidí Bubových a pochází z citoslovce, kterým se straší děti (bubu!), což bylo vlastně napodobení temného hrozivého zvuku. Vráž je jméno, které se v českém místosloví vyskytuje poměrně hojně a zpravidla označuje lokalitu, kde je rokle, strž nebo místo, ležící na svahu. O původu názvu byly však vedeny dlouhé spory. Fr. Palacký ho vykládal ze jména vrah, tj. nepřítel. Národopisec V. Title zjistil, že všechny Vráže jsou samoty a neosídlená místa, a proto spojoval jejich název se staroslověnským vražditi – čarovati. Mladší jazykovědci zase odvozovali původ slova od vražiti, což ve staroslověnštině znamená kouzliti, věštiti. Původ názvu tak dodnes zůstává tajemstvím. Rudná se coby název objevila na mapě až v roce 1951. Toho roku došlo ke sloučení dvou obcí: Dušníků a Hořelic. Pro novou obec byly navrhovány prapodivné názvy, ale nakonec zvítězil ten, který ve škole vymyslely děti – Rudná. Rudné doly byly živobytím pro jejich rodiče a prarodiče. STŠ


(2014

...Líšnice, Cerhenice

Kdo umí, umí, kdo neumí… O dotacích už jsme jednou psali. Pro menší obce jsou prakticky jedinou cestou, jak něco vybudovat, jak realizovat nějakou investici. Výsledek závisí především na aktivitě a schopnostech zastupitelstva, především starosty. Ten nás na stránkách Svatojánku vítal do nového roku slovy: „Troufám si tvrdit, že naše obec má vysokou úspěšnost při získávání dotací.“ Já si troufám tvrdit, že to tak není a že on ani zastupitelstvo nemají dostatečný přehled o všech zdrojích dotací a nevyvíjí potřebné úsilí a vynalézavost, aby do obce peníze ze státního rozpočtu přitékaly. Na rozdíl od řady jiných malých obcí. Letošní rok je navíc speciální v tom, že vláda díky „manku“ z uplynulých let musí z Evropské unie narychlo vyčerpat hodně miliard, takže vznikla řada fondů a peníze se pro žadatele stávají snáze přístupné. Jeden by se divil, na co lze peníze získat. Například hasiči z vesnice Lubná na Rakovnicku dostali 20 000 Kč na výlet do vojenského a hasičského muzea! Hasiči se Zdaboře zase dostali 47 500 na oslavy svého 90. výročí. Sbor v Kublově,

Dubová kronika VI Dnes statisticky... Od 8. května 2014 máme u dubu čtvrtý díl kroniky. Ihned se začala pěkně vybarvovat a daří se jí dobře. Má sto listů a její předchůdkyně s číslem 3 se zařadila do archivu ve třetí ulici, v č.p. 100, kde je všem případným zájemcům k nahlédnutí. Trojka má dvě stovky listů a skýtá tedy hojnost studijního materiálu. Nějakou dobu bude trvat, než ji trochu zpracuji. Mohu ale sousedstvu – čtenářstvu nabídnout něco čísel z druhého dílu, která dokládají pozitivní sílu lokality u dubu. Není náhoda, že na sto listech dvojky se opakují nadšenecké fráze: O tom, že procházka / výlet / okolí jsou krásné, se dočteme pětadvacetkrát. Věta „Je tu krásně / hezky / nádherně“ se vyskytuje šedesátkrát. Slova pěkný / krásný /

kde žije pár desítek dětí, dostal přes 30 tisíc na výchovu dětí k prevenci. Z příslušného fondu získalo letos v našem kraji dotaci 281 hasičských sborů. Ten náš jsme na seznamu nenašli. Svatý Jan p. S. nefiguruje ani na seznamu obdržených dotací z krajského

nádherný se kromě toho v kombinaci s počasím, odpočinkem, lesy, přírodou, pozdravy, vejšlapem, Čechami atd. vyskytují ještě sedmaosmdesátkrát. Tedy celkem stodvaasedmdesát krásných zvolání. Máme to ale štěstí, že můžeme žít v obdivuhodných místech, která jiní jen letmo míjejí. Čísla prostupují i řadu běžných zápisů: 24. 4. Na kole z Karlína přes kříž nad Janem do Berouna na 2 Medvědy s pě­ nou a zpět do Karlína. Start ve 12.00, cíl v cca 01.00 25. 4. 2013. Paráda. Olda, Lu­ boš, Tomas a Milan 25. 4. horko těžko pěšky z Dolní Luka­ vice – 7 párů utahaných nohou, 70 let. Zatím paráda – jen propocená trika, a číhá vlk na každém kroku. 28. 4. Aktivisti ze III. ulice zde pro­ svištěli mezi 19:43 a 19:45 – Honza běžec (honěn Brahmsem, 3. symfonie F dur do sluchátek) a Jirka jezdec (tažen Sisinou, do uší zpěv kosův). Jirka a Honza Statisticky je též potvrzeno, že každý tři a půltý turista má s sebou na výletě

)

Fondu rozvoje obcí a měst. Přičemž peníze byly rozděleny více než stovce projektů. Například na bezbariérový přístup ke kostelu v Cerhenicích dostala obec 2‚89 mil. korun. Ani nechci počítat, kolik tisíc přijde návštěva kostela jednoho vozíčkáře. I zde se činil Kublov, který podal sedm žádostí. Na opravu střechy jednotřídní školky dostal 1‚12 milionu. Obec Čistou najdeme mezi úspěšnými příjemci jak na Ministerstvu pro místní rozvoj tak ve fondech kraje. Z dalších dostala například Líšnice se 490 obyvateli 1‚3 mil. Kč na úpravu prostranství před hasičárnou. (viz foto­grafie). Zajímavým zdrojem peněz je i zvláštní fond ministerstva pro místní rozvoj určený oceněným v soutěži Vesnice roku. Zajímavým proto, že se dostane téměř na každého. V roce 2013 se v našem kraji zapojilo do této soutěže pouze 17 vesnic a 13 z nich dostalo nějaké to ocenění. Všichni, kdo na ministerstvu z tohoto titulu žádali o dotaci, ji bez výjimky dostali a to některé obce žádaly úspěšně i několikrát. V Programu na Podporu obnovy a rozvoje venkova výše uvedeného ministerstva se sešlo téměř 1 400 projektů z menších obcí. Od nás žádná. Ne všechny programy už byly vyhodnoceny. V tuto chvíli to však nevypadá, že by starosta měl pravdu. Spíše se naplňuje úsloví „Kdo umí, umí, kdo neumí…“ NEK

pejska. Každý druhý pejsek se neumí podepsat. Já taky. Haf-Howg. Kroniku pročítá a opisuje, hlídá a počítá Jirka BUK


( zprávy – drby – zajímavosti Přijďte si zahrát pétanque Pro mladé i staré, malé i velké, šikovné i nešikovné, sportovce i nemotory pořádáme v sobotu 12. července od 15 hodin velký turnaj v pétanque na sedleckém hřišti. Nepotřebujete s sebou nic kromě dobré nálady a odhodlání. Nářadí (koule) bude připraveno na místě. Stačí se do konce června přihlásit mailem, telefonicky či jinak u S. Štěpánka (stefan1@email.cz) nebo J. Štefanové (jindra.stefanova@gmail.com). To proto, abychom všechno organizačně stihli připravit. Pétanque, neboli koulová, je hra s jednoduchými pravidly a může ji hrát opravdu každý. Má svůj původ ve francouzském středomoří. Její počátky však

Stalo se před padesáti lety Přesně před 50 lety vyjela na silnice první Škoda 1000 MB. V Tokiu se bojovalo o olympijské medaile a Praha vítala generálního tajemníka ÚV KSSS Nikitu Sergejeviče Chruščova. V témže roce získala Malta nezávislost, v Londýně měl premiéru film o Beatles „Perný den“ a narodil se nejen český expremiér Petr Nečas ale i rocker Lenny Kravitz či herečka Sandra Bullock. V Československu se narodilo v roce 1964 celkem 155 666 dětí. Mezi nimi Pavel Szappanos. Po padesáti letech od této události Pavel picnul své ovce a poslal je na ro-

SOUSED 12) K tomu, aby hráč přiblížil svou kouli co nejblíže košonku, lze použít různou strategii: –  přímým hodem se snaží umístit svou kouli co nejblíže dřevěné kuličce –  snaží se vyrazit soupeřovu kouli, která je nejblíž dřevěné kuličce –  zasáhnout dřevěnou kuličku a posunout ji do takového místa, že rázem jsou vlastní koule blíže než soupeřovy. NEK

sahají až do starověku a svou podobu získala ve starém Římě. Hraje se kovovými koulemi a cílem je hodit ji tak, aby byla co nejblíže košonku (dřevěná malá kulička). Kdo ze soupeřů má svou kouli nejblíže, vyhrává. Každý má tři hody.

žeň a od sousedů dostal krásnou fajfku, aby ji mohl pokuřovat před svým sedleckým hradem a těšit se ze spokojeného stáří. (Teprve po uzávěrce se ukázalo, že Pavel nepicnul své vlastní ovce, ale v obchodě zakoupil bezejmenné z Nového Zélandu. Ale maso připravil úchvatně!) Všechno nejlepší do druhé padesátky, Pavle! Přejí všichni sousedé. RED

Volejbalové derby 21. června od 16.00 vypukne na hřišti v Sedlci volejbalové derby s týmem z Bubovic. Půjde o zápas smíšených družstev o soudek piva, který bude doufejme přímo na místě a bezprostředně po zápasu vypit. S volejbalisty z Bubovic jsme se potkávali v tělocvičně ZŠ Loděnice během zimní přípravy, někteří z nás měli možnost si s nimi zatrénovat. Rovněž jsou mezi nám pamětníci bubovických volejbalových turnajů, kde tým ze Svatého Jána dokázal překvapivě zvítězit… Sousedstvo je zváno k fandění, očumování i kritickému kibicování. buk

(SOUSED 12

Oslňte své hosty S tímhle receptem na domácí tiramisu hosty rozhodně oslníte a navíc se přitom ani nenadřete. Na 8 porcí budete potřebovat: � 5 vajec � 5 polévkových lžic cukru krupice � kakao na posypání � espresso na namáčení � cukrářské piškoty � 500g mascarpone – uvařte silné espresso na namáčení – 5 žloutků oddělit, přidat 5 lžic cukru krupice – z bílků našlehat sníh a dát ho na chvíli do ledničky – našlehat žloutky s cukrem skoro do pěny, přidat mascarpone a rozmixovat do hladka – do hmoty opatrně vmíchat sníh – namáčet piškoty do kávy a naklást do mísy – na ně nandat našlehanou hmotu – přidat případně 2. patro piškotů a opět navrch hmotu – přes síto posypat kakaem a šup aspoň na 12 hodin do lednice uležet‚ aby piškoty „nasákly“ Mňam! Pro úspěch je rozhodující dobře vyšlehaný sníh a jeho opatrné a postupné zamíchání do hmoty. A samozřejmě se nesmíte spokojit s náhražkami typu pomazánkové máslo místo mascarpone, granko místo kakaa, melta místo espressa apod. Pokud vám tam chybí alkohol, dodejte panáčka Amaretta (ne rumu či něčeho podobného!). RED

Dnešní dopis pro vás připravili Jiří Bouček (buk), Jan Dobeš (hd), Bohumil Ševčík a Stanislav Štěpánek (nek, stš). Příspěvky, náměty i připomínky zasílejte na mail muj-soused@seznam.cz

)

Soused 12  

Květen 2014

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you