informační zpravodaj Městského úřadu Královského města Slaný
Slánská radnice zdarma | číslo 8 | ročník XIII | září 2010
Slovo starosty Vážení spoluobčané, milí Slaňáci, bez výjimečných osobností by byl život každého města ochuzen o těžko definovatelné, ale o to důležitější „koření“. Teprve ono dělá město městem. Jinak by zůstalo pouhými kulisami pro obyvatele a turisty. Slaný je na slavné rodáky patřičně hrdé. Jedním z těch, který nás donedávna proslavoval až v daleké Austrálii, byl houslový virtuóz Jan Šedivka. Jeho tatínek, veterinář dr. Jan Šedivka a maminka Marie ze slánské řeznické rodiny Skočdopolů se vzali těsně před vypuknutím 1. světové války v roce 1914. Malý Jan se narodil 8. září 1917 jako druhorozený syn. Již od šesti let se učil hře na housle. Jeho talent byl natolik pronikavý, že v deseti letech byl přijat za žáka slavného Otakara Ševčíka. V roce 1935 nastoupil Jan Šedivka na Mistrovskou školu (pozdější Akademii múzických umění) v Praze k profesoru Jaroslavu Kocianovi. Netrvalo dlouho a v roce 1938 odešel do Paříže, kde získal stipendium. V květnu 1940 za dramatických okolností se mu podařilo z pracovního tábora, kde byl internován, uprchnout a odcestovat z Francie do Maroka a odtud do Londýna. Stal se sólistou Londýnského symfonického orchestru. V Anglii se i oženil. V roce 1961 se Jan, s manželkou Beryl, přestěhovali do australského Queenslandu. V Austrálii založil profesor Šedivka mistrovskou houslovou školu, aby se posléze stal rektorem Tasmánské hudební akademie v městě Hobart, ve kterém žil po zbytek svého života. Studenti Jana Šedivky pocházejí z celého světa a v současnosti působí na prestižních pozicích v nejlepších souborech a universitách po celé Evropě a Severní Americe. Profesor Šedivka je uznáván jako nejvýznamnější australský houslista a hudební pedagog 20. století. Za své zásluhy o rozvoj hudby obdržel mnohá vysoká zahraniční ocenění. Mimo jiné je i čestným občanem Slaného a laureátem ceny Gratias Agit za šíření dobrého jména České republiky. Předání se již bohužel nedočkal, neboť ve svých nedožitých 92 letech 23. srpna 2009 v Hobartu zemřel. V sobotu 11. září 2010 od 11 hodin v městském divadle budeme představovat životopisnou knihu o panu Šedivkovi. Na vernisáž přiletí z Austrálie její autorka paní Elinor Morisby. Setkání je otevřeno veřejnosti a já si dovoluji pozvat všechny slánské občany, které historie jejich města zajímá. Mějte se hezky! Váš starosta Ivo Rubík
Pomoc při povodních je pro Slaný samozřejmost
Zemědělská farma v Bílém Kostele nd Nisou se během několika vteřin proměnila v bahniště. NeFOTO: A RCHÍV MP SLANÝ zbývalo než popadnout lopaty a házet.
Ř
íká se, že v nouzi poznáš přítele. Toto pravdivé přísloví poznali na vlastní kůži ti, kteří žijí v oblastech, kde se letos v srpnu opět přehnaly povodně. Slaný reaguje vždy na tyto katastrofy okamžitě a nejinak tomu bylo i letos. „Stejně jako v předchozích letech pomáháme materiálně, finančně i personálně. Sbírku potřebných věcí jsme předali Červenému kříži, zveřejnili jsme bankovní konta spolupracujících organizací, které známe, a za které ručíme a vyslali jsme čtyři městské strážníky, aby pomohli likvidovat následky povodní,“ řekl starosta Ivo Rubík. Strážníci v čele s jejich šéfem Pavlem Štěpánkem se tedy vydali do obce Heřmanice, kde pomáhali s odklízením velkoobjemového odpadu. „Vzhledem k tomu, že na tuto práci následující den přijelo dalších 100 dobrovolníků, jsme se dohodli s krizovým štábem, že odjedeme pomáhat do Bílého Kostela nad Nisou, kde v tu dobu proběhly další lokální záplavy,“ objasnil Pavel Štěpánek. V Bílém Kostele slánští strážníci odbahňovali a čistili farmu tamního zemědělce, kromě jiného ve spolupráci s hasiči také čistili studnu. Po ukončení těchto prací se slánský tým odebral odstraňovat naplaveniny, které vznikaly na konci obce. „Ze vzniklé bažiny jsme odstraňovali naplaveniny včetně pokácených stromů, které jsme museli rozřezat a vytahat. Ve většině se jednalo o odplavené metrové dřevo, které jsme z mokřiny kompletně vytahali,“ doplnil Štěpánek. Slánští strážníci tímto způsobem pomáhali celý týden. Pavel Štěpánek ještě dodává: „Chtěl bych touto cestou poděkovat vedení hotelu Murano v Bedřichově (www.hotelmurano. cz), které si vzalo pod patronát naše ubytování, jež nám poskytlo zdarma, teplou stravu jsme měli zajištěnou po celý den za režijní náklady.
Také nám v hotelu prali oblečení špinavé po celodenní práci.“ O nás Češích se říká ledascos, ale ať si říká, kdo chce, co chce, ukázalo se, že když je potřeba, držíme spolu a pomáháme si. A to je důležité. Děkujeme všem Slaňákům, kteří jakkoli pomohli a pomáhají. -KUČPokud chcete pomoci finančně, přinášíme oficiální čísla účtů, na které můžete poukazovat svůj příspěvek: Český červený kříž (povodňové konto – Povodně 2010): Povodňové konto: 222826/5500, variabilní symbol 222 Další informace na www.cervenykriz.eu Charita ČR (spec. var. symbol pro povodně srpen 2010): Povodňové konto: 5015003434/5500, variabilní symbol 444 Další informace na www.charita.cz Společnost Člověk v tísni (konto – Povodně 2010): Povodňové konto: 72027202/0300 Další informace na www.clovekvtisni.cz ADRA (spec. var. symbol pro povodně srpen 2010): Povodňové konto: 40284028/0300, variabilní symbol 391 Další informace na www.adra.cz Poskytnutou finanční částku lze jako dar odečíst od základu daně z příjmu dle zákona o dani z příjmu. Formuláře k vyplnění naleznete na jednotlivých webech výše uvedených společností. HĚŘMANICE Jednou z nejvíce postižených je obec Heřmanice (na Frýdlansku). Tato obec byla z 90 % zaplavena a nutně potřebuje finanční pomoc. Nyní tam probíhají rekonstrukční práce. Konto povodeň obce Heřmanice 2010: číslo účtu: 25126574/0600; pro příjemce uvést zprávu: „POVODNĚ 2010“ Obec Heřmanice děkuje všem subjektům za podporu. Emailová adresa města: hermanice@volny.cz; tel. linka: 482 317 119; fax: 482 317 158. Na tuto adresu (tel. spoj.) můžete zasílat veškeré nabídky pomoci, žádosti o pomoc a podobně.