Slánská radnice, květen 2010

informační zpravodaj Městského úřadu Královského města Slaný

Slánská radnice zdarma | číslo 5 | ročník XIII | květen 2010

Slovo starosty Vážení spoluob ané, milí Sla áci, p vodn jsem cht l ve svém úvodníku zavzpomínat na nedávno tragicky zesnulého polského prezidenta Lecha Kaczynského, který p ed necelými ty mi lety navštívil naše m sto jako jeden z p edstavitel stát Visegradské ty ky. Média se však na téma vrhla s takovou intenzitou, že mne od úmyslu odradila. P ipadal bych si tak trochu jako sup. Rad ji jsem tedy volil tichou vzpomínku v úzkém kruhu p átel a známých. A nyní se budu zabývat sou asným tématem.

Cht l bych vás pozvat na již dvanáctý ro ník Husitských (m stských) slavností. P esný program naleznete uvnit tohoto ísla Slánské radnice. Já p ipomenu pouze n které detaily.

P edn – ješt p ed zahájením slavností prob hne Olympiáda d tí a mládeže. Budou sout žit pegnitzské a slánské d ti. Pod záštitou eského olympijského výboru, s ú astí slavných olympionik (nechte se p ekvapit), a se všemi atributy, které taková akce p ináší. Olympijská vlajka, nástupy, hymna a zapálení ohn . P ij te povzbudit mladé sportovce. A už na nám stí, nebo do areálu 3.základní školy, která je hlavním po adatelem olympiády. Letošní téma Husitských slavností je op t „napoleonika“. Jedná se o p tiletý projekt, který vyvrcholí v roce 2013.

Pak se hlavní téma slavností zm ní. Neznamená to ovšem, že p ijdete o pohled na husitský pr vod a tradi ní historický proslov dobyvatele Slaného Jana Rohá e z Dubé. Tyto reálie z stávají jako jednotící linka. Pokud máte historický od v, neváhejte a pr vodu se ú astn te. Nemusíte se nikde p edem hlásit. Prost se p idejte.

Letos bude program uvád n na dvou místech.

Na nám stí a h išti Slavoj. Umožní nám to více se v novat tématu „vojenská kavalérie“. K tomu bude ve m st k vid ní n co, co už Slaný dlouho nezažilo. ty icet p t koní s vynikajícími jezdci.

Hlavní atrakcí budou p ítomnost ma arského mistra sv ta v lukost elb z kon a samoz ejm ukázky kozáckého jezdeckého um ní. V samotném záv ru hlavního dne slavností (sobota), již po skon ení koncertu známé hudební skupiny Kryštof s Richardem Kraj em, se odehraje klání p edstavitel m st „O putovní husitský pohár“. A to ve st elb ze samost ílu. Budou sout žit zástupci ze Skalice, Pegnitz, Linlithgow, Neunburg vorm Wald, Tachova a samoz ejm z našeho m sta. Den bude zakon en menším oh ostrojem. P ij te na letošní slavnosti za dobrou zábavou. Srde n Vás zvu!

M jte se hezky!

VÁŠ STAROSTA IVO RUBÍK

Webové stránky města Slaného získaly ocenění N

ejlepší ve St edo eském kraji a páté nejlepší v republice. Takto úsp šn prošly slánské webové stránky sout ží Zlatý erb o nejlepší webové stránky a elektronické služby m st a obcí. Slaný tak obhájilo krajské prvenství z roku 2008, v celorepublikovém kole se jedná o první úsp šné umíst ní. Webové stránky také získaly zvláštní cenu ministra vnitra za bezbariérový p ístup, který všichni uživatelé mají. „Je to obrovský úsp ch, na kterém mají zásluhu p edevším tv rci našeho webu. Tedy všichni, kte í se na jeho tvorb podílejí gra cky i obsahov a bez jejichž invence a kvalitní práce bychom ur it takový úsp ch nem li.

V lo ském roce jsme se tohoto klání nezú astnili, nebo webové stránky práv procházely zm nami. Jejich gra ka se nám líbí i te , po dvou letech, takže úpravy byly zam eny na obsahovou p esnost a zobrazování n kterých ástí. Je vylepšená ú ední deska, která je p ehledn jší a návšt vníci stránek se na ní lépe orientují. Ukázalo se, že provedení úprav se nám tedy vyplatilo a stále se držíme na p edním míst v kraji a nyní i v republice v oblasti informatiky. Naše stránky jsou te pro ob any ješt p ehledn jší, aktuáln jší a najdou na nich všechny d ležité informace, které jim zjednoduší a urychlí vy izování r zných agend,“ ekl slánský starosta Ivo Rubík.

Webové stránky m sta Slaného však nenabízejí jen informace z oblasti ú adu. Lidé na nich najdou aktuality z kulturního d ní ve m st , možnosti využití volného asu a mnoho dal-

ších užite ných rad a informací. Slánský web je nejen pro Sla áky velkým pomocníkem.

Sout ž Zlatý erb je již tradi ní sout ž mezi m sty eské republiky. V letošním 12. ro níku ú astníci sout žili ve t ech hlavních kategoriích: nejlepší webové stránky m sta, nejlepší webové stránky obce a nejlepší elektronická služba.

Ve St edo eském kraji se do klání p ihlásilo 14 m st a 22 obcí, jejichž webové stránky porota hodnotila dle jednotné metodiky. Práv na kvalitu hodnocení na všech úrovních sout že kladou její po adatelé veliký d raz.

Do Zlatého erbu se mohly zapojit nejen internetové stránky jednotlivých ú ad , ale také weby m st, obcí a region zam ené na turis-KU tický ruch.

AKTUALIT Y

Atletický stadion čekají opravy

Tradice minigolfu se vrací do Slaného

M

inigolfové h išt vzniká v t chto dnech za plaveckým stadionem. V minulosti byl tento rekrea ní sport Sla áky vyhledávaný a chodili ho hrát do areálu Benaru. Bohužel po zániku této spole nosti zanikl i minigolf.

Jeho vyznava i se však mohou t šit, protože asi po 20 letech se minigolf do Slaného vrací.

Ur it všem zp íjemní slune né letní dny.

Uctění památky

Ú

rove atletického areálu ve Slaném se zvedne díky jeho plánované rekonstrukci.

O zm ny k lepšímu se radnice snaží již n kolik let, ale až nyní se to poda ilo díky získané dotaci z Regionálního opera ního programu, která je ve výši 6,2 milión korun a kterou m sto Slaný získalo. Z m stské pokladny by na opravy stadiónu m lo být použito bezmála 14 milión korun. A co se bude v rámci revitalizace atletického stadiónu dít? Kompletní opravou

projde fotbalové h išt , jehož nyn jší povrch bude odstran n a h išt bude založeno znovu a bude vybaveno drenážním a zavlažovacím systém. Škvárové b žecké dráhy nahradí dráhy nové se speciálním povrchem. Na atletické dráze samoz ejm nebudou chyb t vodní p íkopy a své místo budou mít i vrha ské i skokové disciplíny. Není tedy vylou eno, že atletický sport bude mít ve Slaném kvalitní zázemí.

FOTO: PAVEL ŠT PÁNEK

KRÁTCE

J

en pár dní p ed konáním Dn polské kultury ve Slaném se stala obrovská tragédie. P i havárii vládního letounu zahynul polský prezident Lech Kaczy ski se svou ženou a dalšími cestujícími – reprezentanty polské politiky, armády i ve ejného života. Polská vlajka i kv tiny a sví ky na Kašn ty prezident p ipomínají FOTO: PAVEL ŠT PÁNEK ob ti této tragédie.

Rybník v Lotouši je čistý

Kreibichova ulice dostane nový kabát

K

ompletní vým na sítí, rekonstrukce chodník i silnice a nové osv tlení. To vše bude výsledkem rekonstrukce, která probíhá v Kreibichov ulici. Hotovo by m lo být koncem ervence. Radnice do oprav Kreibichovy ulice investuje 7 milión korun.

FOTO: PAVEL ŠT PÁNEK

2|

S

tejn jako ervený rybník, neminulo odbahn ní, vy išt ní a další úpravy ani rybník v Lotouši. Po odstran ní velkých nános bahna se objevilo dno vyložené kameny.

Krom samotného vy išt ní prob hly také úpravy b eh a okolí rybní ku. Podobn jako

u erveného rybníku se i tady patrn objevil pramen, který utla ovaly letité vrstvy bahna.

Jen je ješt t eba po kat n kolik týdn , aby se mohlo s kone nou platností potvrdit, že se jedná o pramen a nikoli jakousi kapsu naplFOTO: PAVEL ŠT PÁNEK n nou vodou. www.meuslany.cz

AKTUALIT Y, INFORMACE

Právě vychází sborník „1939–1945 ve vzpomínkách slánských pamětníků“

Slánský VideoMagazín

V kv tnu 1945 skon ila v Evrop druhá sv tová válka. Poslední válka, která se odehrávala na našem území. Pro pam tníky událost tak výrazná, že si ji pamatují dodnes. Pro v tšinu p íslušník mladší generace dávno nevýznamná historie, kterou adí kdesi mezi bitvu u Hradce Králové a boje na Piav . Pro mnohé žáky a studenty je to poslední období, o kterém se u í v d jepisu, nebo na léta po roce 1945 již nezbývá p íliš vyu ovacích hodin a mnozí vyu ující se ani necht jí vystavovat všete ným otázkám student na své postoje v dob nesvobody.

Otázkám, kterým se n kte í dokáží úsp šn vyhýbat celých 20 let od listopadu 1989.

P

rotektorátní období bylo v odborných publikacích již zevrubn popsáno v etn všeho, co v naší vlasti od nacistického režimu úsp šn p evzal ten komunistický. A nešlo jen o využívání kon dent gestapa komunisty, o politickou propagandu i pracovní tábory. Výsledky v deckého bádání ale jen zvolna pronikají mezi ve ejnost.

V této souvislosti je symptomatické nap íklad p etrvávající používání komunistických výraz fašismus a n me tí fašisté namísto nacismus a n me tí nacisté. P ipustit totiž, že n mecký národní socialismus (n mecký nacismus) byl špatný, by pro komunisty znamenalo p iznat, že ur ité formy socialismu mohou být špatné.

Zdálo by se, že po šedesáti letech od konce války již tedy není p íliš nových moment , které by pam tníci mohli ve svých vzpomínkách zachytit. A p ece sborník „1939–1945 ve vzpomínkách slánských pam tník “, který vydává Vlastiv dné muzeum ve Slaném ve spolupráci s M stským ú adem Slaný (jako t etí svazek edice Historie Slánska ve XX. století), svým obsahem dokazuje opak. A to i dikcí v tšiny pam tník .

Zajímavé srovnání nabízí dva p ísp vky napsané v povále né dob (podplukovník A. Špeta a hajný V. Hora), tvo ící kontrast proti vzpomínkám napsaným s odstupem n kolika desítek let. Ty povále né jsou podobné v tšin vzpomínek, které sm ly být publikovány do roku 1989, vzpomínky napsané s odstupem n kolika desítek let (pov tšinou až v letech 2009 –2010) jsou jiné. Nejsou zde jen hodní

echové a zlí N mci, to jasn ernobílé rozd lení na my a oni, jsou zde plasticky popsány i všední protektorátní dny. V etn strachu, který mnohdy zp sobovali eští udava i, zásobující eské i n mecké ú ady. A v etn odvahy, kterou prokázali jiní, a mnohdy z stali bezejmennými hrdiny – jejich slušnost a uv dom ní se nikdy nestalo p edm tem ve ejné chvály, ale bez nich by byl po et ob tí z let 1939–1945 výrazn vyšší.

Dvaadvacet p ísp vk ze Slaného i celého regionu, v etn v tšího množství fotogra ckého materiálu, poprvé publikovaného v tomto sborníku, je zajímavých i pohledem jejich autor . Ob an , kte í nebyli ani hrdinnými odbojá i i partyzány, ani politicky exponovanými jednotlivci. Oby ejných lidí jako v tšina z nás. I proto je možné se s jejich vzpomínkami sžít a p edstavit si, jak bychom asi popisované události prožívali my.

Krom m sta Slaného (vzpomínky uve ejnili Josef Hausner, Alois Špeta, Old ich Vychodil, Ladislav epelák, Ji í Husník, Bowww.meuslany.cz

Sov tská armáda ve Slaném, foto ze sbírek Vlastiv dného muzea ve Slaném

V m sí níku Slánský VideoMagazín pro vás chceme zachytit hlavní události v Královském m st Slaný. Pozvat vás na zajímavé akce. P edstavit innost podnik a rem, ale také p ipomenout okamžiky dávno minulé.

Magazín m žete zhlédnout nejen na m stských webových stránkách www.meuslany. cz, ale i na obrazovkách umíst ných na m stském ú ad a v plavecké hale. DVD s magazínem si m žete zdarma zap j it v podateln m stského ú adu nebo v infocentru.

Pokud chcete prezentovat svoji rmu, pozvat ob any na vámi po ádanou akci, nebo vyrobit krátkou reklamu do videomagazínu, kontaktujte nás: kolackovsky@ meuslany.cz nebo info@husnik-video.cz.

žena Franková, Jaroslava Faiglová, Ji í Friml, Bohumil Roškot) a Otrub (Kv tuše Bartoní ková) se vzpomínky týkají i dalších obcí v regionu, kterými jsou Budeni ky (V. Hora), D ínov (Kv toslava Plzáková), Jarpice (Antonín Loucký), Jedom lice (R žena Ni ová), Knovíz (Ji í Schmied), Královice (Antonín Rosenkranc), Libovice (Stanislav Bayer a Václav Bayer), Neprobylice (Dobromil Podp ra), Panenský Týnec (Vladimír Pecinka), Pozde a H ešice (Václav Hrdli ka) a Žižice (Antonín Procházka). Ve sborníku bude rovn ž zve ejn na výb rová bibliogra e publikací a lánk , týkajících se období 1939–1945 na Slánsku.

Dosud nepublikované vzpomínky zachycené v tomto sborníku jsou rozdílné svojí délkou i hloubkou informací. Tvo í však ucelený soubor, který by nem l chyb t v knihovn nikoho, kdo se zajímá o regionální historii Slánska i druhé sv tové války v eských zemích.

Jako jeden z editor jsem hrdý na to, že jsem napomohl jeho vzniku.

Publikace by nevznikla bez p isp ní všech pam tník , kterým pat í pod kování za jejich odvahu i ochotu publikovat. Nemén d ležitou osobou, bez jejíž energie by sborník nebyl sestaven, je paní Blažena Hrabánková ze slánského muzea. Dík pat í rovn ž paní Božen Frankové, editelce Vlastiv dného muzea ve Slaném a Ivan Hušákové, její zástupkyni. Zvláštní pod kování si zaslouží sponzo i, kterými jsou Ing. Pavel Bartoní ek, Slaný – Otruby, HS – RISTORANTE, s.r.o., PRAHA 9, J. HO EJŠÍ – UHELNÉ SKLADY SLANÝ, RDK SERVIS, s.r.o., SLANÝ.

Slavnostní prezentace sborníku prob hne v pond lí 10. kv tna od 16.00 hodin v Malé galerii slánského muzea. Všichni jsou srde n zváni.

pozdním jaru i letních m sících je p íjemné posed t v místech, kam nedoléhá hluk automobilového provozu a kde se rodi e nemusí bát, že jejich ratolest vb hne do cesty projížd jícímu vozidlu. V centru m sta a zárove uprost ed zelen . To spl uje park za budovou p. 159 na Masarykov nám stí, ve které p sobí Vlastiv dné muzeum, Knihovna V.Štecha, m stské kino a Infocentrum.Park u kina (jak je lidov nazýván) bude od 6. kv tna denn otev en pro ve ejnost. Do konce kv tna denn od 10.00 do 21.30 hodin; od 1. ervna pak celý týden od 10.00 do 18.00, pouze v ned li od 12.00 do 18.00 hodin.

V ím, že si park u kina obyvatelé i návšt vníci našeho královského m sta oblíbí a stane se vyhledávaným místem odpo inku.

A to i díky pé i pana Karla Hampla, vedoucího Kulturních za ízení m sta Slaný (KZMS), a jeho spolupracovník (kino je sou ástí KZMS), kte í se o park starají.

ING. PAVEL BARTONÍ EK, 1. MÍSTOSTAROSTA

ING. PAVEL BARTONÍ EK, 1. MÍSTOSTAROSTA

• Pochod s pejsky • Prezentace Galerie St edo eského kraje • Univerzitní hokejové mistrovství republiky • Výstavba kanalizace ve Sme enské ulici • Dny polské kultury • Filmový festival Slanfest • Historie: Setkání prezident V4 ve Slaném Slánský videomagazín najdete

na www.meuslany.cz

Park u kina je opět otevřen

V

|3

KULTURA

NapoleonskĂŠ vĂĄlky v ÄŒechĂĄch Od tvrtka 6. kv tna do ned le 9. kv tna prob hne v KrĂĄlovskĂŠm m st SlanĂŠm jiĹž 12. ro nĂ­k HusitskĂ˝ch slavnostĂ­, letos tĂŠmaticky zam enĂ˝ na historii napoleonskĂ˝ch vĂĄlek na ĂşzemĂ­ ech. Tato novodobĂĄ tradice se pomalu stĂĄvĂĄ po adem, kterĂ˝ mĂĄ svĂŠ pevnĂŠ mĂ­sto v kalendĂĄ i mnohĂŠho obyvatele naĹĄeho m sta a jeho okolĂ­.

N

kte í ob anÊ si moŞnå kladou otåzku: Pro oslavujeme husity, kte í naťe m sto vypålili a v tťinu jeho elity zabili? Odpov je nåsledující. Období husitskÊ revoluce pat í mezi nejzajímav jťí d jinnÊ okamŞiky SlanÊho. I kdyŞ hnutí skon ilo neslavn a m stu p ineslo mnohÊ neťt stí, bylo to poprvÊ, kdy se Slaný výrazn ji zapsalo do historie. Husitskými slavnostmi si tyto okamŞiky p ipomínåme. Zårove neskrývåm, Şe husitství je pro sou asnÊ generace ståle atraktivní tÊma. A na pozadí historických reålií doby je p íleŞitostí jak oŞivit st ed m sta, p ilåkat turisty a pomoci drobným podnikatel m.

Slaný je takÊ lenem mezinårodního Spole enství m st s husitskou minulostí a tradicí. V tomto spolku je osm eských a p t n meckých m st.

A i naťe slavnosti, i kdyŞ mají kråtkou historii, si vydobyly úctu u svých koleg .

Na kupoli v Şe starÊ slånskÊ radnice je zlatå hv zda. Symbol, který nåm p ipomínå, Şe Slaný bylo jedním z p ti vyvolených m st tehdy

Uzavírka historickÊho středu města ve dnech 7. a 8. května 2009

M

sto Slaný upozor uje rmy a podnikatele, kte í mají provozovny na území historickÊho st edu m sta Slaný, na uzavírku historickÊho st edu m sta z d vodu konåní 5. EvropskÊho setkåní a 12. m stských Husitských slavností a souvisejících akcí, kterÊ se uskute ní ve dnech 7. a 8. kv tna 2010.

PlĂĄn uzavĂ­rky UzavĂ­rka bude vymezena ulicemi: HavĂ­ skĂĄ, Vina ickĂŠho, Fri ova, Masarykovo nĂĄm stĂ­, VelvarskĂĄ, KynskĂŠho, Husova, SoukenickĂĄ, HanĹžburskĂŠho, KomenskĂŠho nĂĄm stĂ­, MasnokrĂĄmskĂĄ, FortenskĂĄ, Pod Ungeltem a Ĺ techova.

HistorickĂŠ centrum m sta SlanĂ˝ bude uzav eno od pĂĄtku 7. 5. 2010 od 12 hodin do soboty 8. 5. 2010 do 24 hodin pro veĹĄkerou dopravu.

V tÊm celÊm uvedenÊm prostoru bude v tÊto dob zakåzåno zastavení a ståní vozidel. Vozidla nerespektující toto dopravní omezení budou odtaŞena! K parkovåní vozidel v tÊto dob doporu ujeme pouŞít parkoviťt v ulici VťehluťickÊ u autobusovÊho nådraŞí. TÊto lokalit bude v novat MP Slaný i P R zvýťenou pozornost. Žådåme proto vťechny, aby zajistili veťkerÊ aktivity, vyŞadující vjezd vozidel do uvedenÊho území (zejmÊna zåsobovåní) ve dnech p edchåzejících tomuto datu, nebo po skon ení akce.

D kujeme za pochopenĂ­!

Po dobu historickĂŠho pr vodu v sobotu 8. 5. 2010 od 9.30 do 10.30 budou uzav eny ulice T ebĂ­zskĂŠho, BroĹžovskĂŠho, Dr. E. BeneĹĄe a PalackĂŠho.

4|

MilovnĂ­ci historie si p iĹĄli na svĂŠ i loni. Mimo jinĂŠho prob hly i ukĂĄzky no nĂ­ch bitev.

FOTO: J. JAROCH

znåmÊho sv ta, kterÊ m lo p eŞít jeho zkåzu.

Hv zda je symbol Şivota. Života, který vznikå a zanikå. V n se obnovuje. Tak jako naťe m sto. V jeho historii byly asy, kdy hv zda jmÊnem Slaný jasn zå ila na map Evropy. I okamŞiky, kdy její svit zhasl i utlumil svoji zå . Spolu se vťemi Sla åky v ím, Şe v úvodu t etího tisíciletí hv zda SlanÊho op t naplno svítí. Nech je tomu IVO RUB�K, STAROSTA M STA SLAN� tak co nejdÊle!

Program slavnostĂ­ najdete na stran 20

Festival „NapoleonskĂŠ vĂĄlky v echĂĄch“, kterĂ˝ prob hne v rĂĄmci 12. m stskĂ˝ch slavnostĂ­ a HusitskĂ˝ch slavnostĂ­ po ĂĄdajĂ­ KrĂĄlovskĂŠ m sto SlanĂ˝ a Agentura PelĂ­ĹĄek.

Koncert SpoleÄ?nĂĄ vÄ›c 2010 Zveme vĂĄs k proĹžitĂ­ tĂłn prastarĂŠho vodnĂ­ho nĂĄstroje, VodnĂĄ skĂŠho zvonu, kterĂ˝ rozeznĂ­ TomĂĄĹĄ Pfeiffer. NedĂ­lnou sou ĂĄstĂ­ koncertu je i unikĂĄtnĂ­ projek nĂ­ parabolickĂĄ scĂŠna.

V

poslední dob úpravou projekce a parabolickÊho projek ního plåtna byl významn zvýťen 3D efekt. Obraz tak citliv dopl uje a umoc uje zvuk Vodnå skÊho zvonu. Jeho historie sahå velmi daleko, písemnÊ zmínky o n m jsou z období ínskÊ dynastie Ming a dle jiných zpråv mnohem dåle.

Nåstroj må mnoho význa ných vlastností

a podle låmaistickÊ tradice jeho rezonance p sobí blahodårn na bu ky t la. Hraje se na n j mokrýma rukama, kterÊ se p iklådají na madla a tím je zvon rozeznívån. V zåv re nÊ åsti koncertu probíhå prohlídka Vodnå skÊho zvonu a måte tak moŞnost se zblízka podívat na rezonan ní obrazce vznikající p i h e na vodní hladin .

Koncert se uskute ní ve st edu 2.6.2010 v 18.30 v M stskÊm divadle, vstupenky v cen 150,- a 120,- (studenti,d ti, ZTP) si m Şete výhodn objednat na www.dub.cz anebo v p edprodeji M stskÊho divadla.

Koncerty v LidicĂ­ch u Otrub opÄ›t zaÄ?Ă­najĂ­

L

etoťní jaro p inåťí jiŞ osmý ro ník koncert v kostele sv. Jakuba V tťího v Lidicích u Otrub, po ådaných ob anským sdruŞením Wotrubia. Na úvodní koncert letoťního roku - soubor Trio Cantabile - se poslucha i mohou t ťit v ned li 23. kv tna od 14.00 hodin.

Trio Cantabile, zaloŞenÊ roku 1985, tvo í sopranistka Ludmila Vernerovå, Êtnista Våclav Kunt a har stka Lydie Härtelovå (http://www.hartelova.cz). Repertoår souboru, který v Lidicích vystoupí jiŞ po tvrtÊ, zahrnuje hudbu od ranÊho baroka aŞ po sou asnost. Jejich letoťní koncert p inese pod nåzvem MalÊ hudební skvosty díla, jejichŞ autory jsou Johann Sebastian Bach, Wolfgang Amadeus Mozart, GÊnÊral John Reid, Frantiťek Antonín Špork, Claude Debussy, Ben-

Foto z koncertu Trio Cantabile v LidicĂ­ch u Ot(FOTO P.BARTONĂ? EK) rub dne 11. 5. 2008. jamin Britten, Jan Pawo Nagel a Carl LĂśwe.

VstupnĂŠ na koncert je dobrovolnĂŠ ING. PAVEL BARTONĂ? EK, 1. MĂ?STOSTAROSTA

www.meuslany.cz

VOLNĂ? ÄŒ AS

Program „OSTROVA“ na květen 1. 5.

GRAND PRIX DVOJIC Vytrvalostní zåvod dvojic na autodråze SRC Slaný, klubovna automodelå E.Beneťe 528, 3.patro. TrÊninkovÊ jízdy od 8.30. Start zåvodu v 9.30. StartovnÊ 50K /tým. Diplomy a ceny pro vít ze, drobnÊ upomínky pro zú astn nÊ.

HERNĂ? PĂ TEK – deskovka „Žahour“ Ĺ˝ahour je podobnĂĄ klasickĂŠ h e JmĂŠno, m sto,‌ P ij te ji k nĂĄm vyzkouĹĄet. Od 14.00 na „OSTROV “. VstupnĂŠ 30K , lenovĂŠ krouĹžku 15 K .

8. 5.

22. 5.

M stskĂŠ slavnosti – HusitskĂŠ slavnosti, program pro d ti a druĹžstva ZĹ Ăš ast v pr vodu, sraz v 9.00 p ed „OSTROVEM“. Od 10.30 na nĂĄm stĂ­ T.G.M. speciĂĄlnĂ­ program pro d ti: vĂ˝tvarnĂŠ techniky, dobovĂŠ hry a sout Ĺže. Petanque, st elba z kuĹĄe, kroket, ringo, vĂ˝tvarnĂŠ techniky, vĂ˝tvarnĂĄ sout Ĺž – vyhlĂĄĹĄenĂ­, miniĹĄkolka: hry a vĂ˝tvarnĂŠ techniky pro d ti p edĹĄkolnĂ­ho v ku, losovĂĄnĂ­ a p edĂĄnĂ­ cen Ăş astnĂ­k m v pr vodu.

Pro druĹžstva ZĹ sout Ĺž „O st edov kou n ĹĄi“.

Pro fotoamatĂŠry starĹĄĂ­ 7 let sout Ĺž „Okem fotografa“. Propozice jednotlivĂ˝ch sout Şí a hodinovĂ˝ harmonogram na www.ostrov-svc.cz.

16. 5.

JARN� VO �ŠKIà DA ve spolupråci s ZKO Slaný Od 9.30 na Slavoji. Pro vťechny psy a fenky bez rozdílu v ku a vzr stu spolu s jejich påní ky.Sout Şe ve výstavním kruhu, zdolåvåní p ekåŞek. P edem si m Şete vťe vyzkouťet.

StartovnĂŠ 30K , divĂĄci vstup zdarma. Propozice na www.ostrov-svc.cz.

19. 5.

KONCERT „DO TANCE A DO SKOKU“ ZĂĄv re nĂ˝ koncert hudebnĂ­ch soubor ZĹ

ervenĂ˝ Vrch z Prahy 6 a ĂŠtnovĂŠho souboru Harmonie SV „OSTROV“ SlanĂ˝. Od 17.30 v kapli Vlastiv dnĂŠho muzea ve SlanĂŠm.

VstupnĂŠ dobrovolnĂŠ.

21. 5.

SLĂ NSKĂ CENA 8. zĂĄv re nĂŠ kolo, ve spoluprĂĄci se SRC SlanĂ˝. ZĂĄvody s modely sportovnĂ­ch voz na autodrĂĄze SRC SlanĂ˝, E.BeneĹĄe 528, 3.patro. TrĂŠninkovĂŠ jĂ­zdy od 8.30. Start zĂĄvodu v 9.30. VyhlĂĄĹĄenĂ­ vĂ­t z celĂŠho seriĂĄlu. StartovnĂŠ d ti, studenti 30K .

OstatnĂ­ 50k . DivĂĄci vstup zdarma.

29. 5.

DEN D TĂ? spolu s m stem SlanĂ˝ M sta SlanĂŠho, TS ve SlanĂŠm, MP ve SlanĂŠm, SP ve SlanĂŠm, ZĂĄchrannou sluĹžbou slĂĄnskĂŠ nemocnice, slĂĄnskĂ˝mi hasi i, slĂĄnskĂ˝m letiĹĄt m, slĂĄnskĂ˝mi skauty, OS Javory, z ernuce, KP DDM „OSTROV“, restauracĂ­ Na St elnici.

Nåm stí T.G.M., letní kino Na Håjích, p ilehlý lesopark a h iťt Slavoj, restaurace Na St elnici. Program: 9.00 – 11.00 ukåzky techniky na nåm stí T.G.M. ve SlanÊm, 11.00 – 15.00 program na Håjích: sout Şe, hry, hudba, tanec, ob erstvení. Vstupní karta do hry 5K , odm ny pro vťechny, kte í splní úkoly.

Vstupy do areĂĄlu zdarma. Od 12.00 leteckĂŠ odpoledne na letiĹĄti ve SlanĂŠm, vyhlĂ­dkovĂŠ lety a ukĂĄzky letadel.

1. 6.

DEN D TĂ? ve ZlonicĂ­ch Od 15.00 na d tskĂŠm h iĹĄti ve ZlonicĂ­ch. Po ĂĄdĂĄ klub „KORĂ LEK“ pro svĂŠ leny a leny OS „ A CO D TI“. TĂŠma: Z pohĂĄdky do pohĂĄdky. VstupnĂŠ dobrovolnĂŠ.

ATELIER „HLIN NKA“ 15. 5. TVO IVĂ SOBOTA JarnĂ­ dekorace: zĂĄpich, ozdoba na kabelku, polĹĄtĂĄ nebo ĹĄperk. Technika: ĹĄitĂ­, lepenĂ­. Od 14.00 do 17.00. Cena 95 K . P ihlĂĄĹĄky do 13. 5. (777 127 136) nebo hlinenkaatelier@seznam.cz.

PROGRAMY PRO Ĺ KOLY, Ĺ KOLKY A JINĂ Ĺ KOLSKĂ ZA Ă?ZENĂ?

4. 5. DUATLON – vyhlaĹĄovatel St edo eskĂ˝ kraj OkresnĂ­ kolo pro zĂĄkladnĂ­ ĹĄkoly slĂĄnskĂŠho a kladenskĂŠho regionu v kombinaci plavĂĄnĂ­ x vytrvalostnĂ­ b h. Od 12.00 v plaveckĂŠ hale ve SlanĂŠm a na „drĂĄze atletickĂŠho stadionu“.

Vít zovÊ v jednotlivých kategoriích postupují do krajskÊho kola v elakovicích.

PROGRAM KP DDM – klubu „PAVLA “ 14. 5. TURNAJ V PIĹ KVORKĂ CH Od 14.00 v klubu „PAVLA “. VstupnĂŠ 30K , lenovĂŠ klubu 20 % sleva.

15. 5. V�STAVA LEGO – Hra ka i hobby Výlet vlå kem do Roztok u Prahy na zajímavou výstavu Lega pro d ti i dosp lÊ. Sou åstí bude takÊ nåvťt va AteliÊru Zdenky BraunerovÊ. Sraz na vlakovÊm nådraŞí v 9.30 (odjezd v 9.44), p íjezd v 17.57 tamtÊŞ. Cena 150K /osoba, 120K pro leny chovatelskÊho nebo novinå skÊho krouŞku. Sva inu a pití s sebou, malÊ kapesnÊ na malý ob d nebo upomínkovÊ p edm ty.

P ihlĂĄĹĄky do 13. 5. Info M.KaisrlĂ­kovĂĄ.

Pozvånka na Den dětí 2010 Akce se konå 29. 5. 2010 od 9.00 na nåm stí ve SlanÊm a nåsledn navazuje odpoledne na letiťti a v areålu letního kina a lesoparku Håje.

29. 5. 2010 Vťichni zú astn ní a technika zaujmou vyzna enÊ prostory nejpozd ji do 8.45. Zú astn ní obdrŞí poukåzku na ob erstvení PROGRAM Nåm stí: 9.15–9.30 P R – ukåzky pråce - zåsahovå jednotka 9.30–9.45 P R – ukåzky pråce - pyrotechnickå skupina 9.45–10.00 MP Slaný ukåzka pråce, ukåzka výcviku ps a pråce se psy zadrŞení pachatele Hasi i Slaný – ukåzka techniky, ukåzka zåsahu, vyproťt ní z ho ícího vozidla Vojenský skanzen Sme no – ukåzka vojenskÊ techniky Po celou dobu: • FIT STUDIO JITKA lezeckå st na • Autodoprava Våvra – hydraulickå ruka www.meuslany.cz

Pal nger – nejvyťťí dosah v R • Autodoprava Kubåsek – autoje åb Liebherr – ukåzka pråce je åbem Letiťt Slaný 13.00 Den otev enÊho letiťt • Slavnostní start a p elet nad letiťt m a nad letním kinem • Ukåzky letovÊho provozu, prohlídka hangår • Výstava letadel, vrtulník , kluzåk a ultralight • Ukåzka akrobatickÊho letu • MoŞnost zakoupení ukåzkovÊho letu nad Slaným a okolím Letní kino Slaný: 13.00 Program OSTROV 2010 • Hasi i Slaný – p na • TS Slaný – kuka v z 17.00 Ukon ení na Zahradní restauraci Na St elnici – ob erstvení, tåboråk

|5

RECENZE

CD Varhany znějící 2009 Slaný–Velvary Recenze na nové CD Varhany zn jící Slaný–Velvary z pera varhaníka, pedagoga a redaktora Ro 3-Vltava Radka Rejška, který zárove p ipravuje o festivalu a CD rozhlasový po ad v cyklu Slovo o hudb . Po ad se bude vysílat v druhé polovin roku 2010.

N

ení v eské republice mnoho m st, která by se mohla pochlubit tak mimo ádn cenným a slohov uceleným varhaná ským odkazem jako práv Slaný. Za neme-li na k ru d kanského kostela sv. Gotharda, staneme u nejv tšího dochovaného nástroje z dílny významného varhaná e konce 18. století Antonína Weisse. Mohutné trojdílné varhany ve slánském kostele sv. Gotharda jsou v sou asné dob nejv tším Reissovým nástrojem, který p etrval až do našich as .

Jen o n kolik desítek metr vedle m žeme na k ru kaple Zasnoubení Panny Marie v bývalém piaristickém klášte e obdivovat další klenot eského barokního varhaná ství – trojdílné varhany (stroj pozitivu je v hracím stole a odspodu není vid t), jejichž p vod zatím není doložen v rohodnými prameny a o jejichž staviteli se v odborných kruzích stále vedou diskuse. Nejpravd podobn jším se zdá být výklad organologa MUDr. Tomáše Horáka, který podle celé ady charakteristických znak usuzuje, že by mohlo jít o práci nejmladšího významného p edstavitele loketské varhaná ské školy Johanna Ignáce Schmidta.

T etí skute nou „lah dkou“ slánského varhaná ského odkazu je pak torzo zdevastovaných varhan postavených op t Antonínem Reissem do t lesa oltá e v klášterním kostele Nejsv t jší Trojice.

Doufejme, že se poda í sehnat prost edky na záchranu tohoto jedine ného unikátu, jehož význam p esahuje rámec eské republiky. Není to však jen samotné m sto Slaný, ale pozoruhodné varhaná ské památky nacházíme i v jeho okolí. Mohli bychom jmenovat za všechny nejstarší známé eské varhany ve

Sme n (1587), varhany h bitovního kostela ve Velvarech p ipisované slavnému staviteli varhan Týnského chrámu v Praze Heinrichovi Mundtovi, atd.

Nové CD „Varhany zn jící 2009“ je zvukovým dokumentem a pr ezem ojedin lého varhanního festivalu, jehož dramaturgie je založena práv na hodnot a etnosti varhaná ského odkazu ve Slaném a okolí. Vzniká zde pozoruhodná a velmi záslužná tradice, o níž lze p edpokládat, že upoutá pozornost na dochované varhaná ské památky regionu a p isp je tak k jejich popularizaci a záchran . CD je rozd leno do ty svébytných blok obsahujících živé nahrávky z festivalových koncert v kostele sv. Gotharda a piaristické kaple Narození Panny Marie ve Slaném a z kostela sv. Kate iny ve Velvarech.

První blok je v nován nahrávkám z koncertu, který se uskute nil 17. 5. 2009 v kostele sv. Gotharda. Vystoupil na n m varhaník Sebastian Knebel a hrá na cink Thomas Friedlaender. Výkony obou um lc jsou znamenité a každý, kdo jen trochu ví, co obnáší hra na nátrubkové nástroje (cink je vlastn d ev nou analogií trubky s dírkami), musí ocenit pozoruhodnou intona ní istotu, s jakou Thomas Friedlaender ovládal nástroj, jehož zvukové parametry jsou absolutn závislé na kvalitách hrá e. Sebastian Knebel zase zaujal registra ní pestrostí své hry a brilantní artikulací.

Druhý blok z koncertu nizozemského varhaníka Petera van Dijka nese podtitul „Hudební soupe ení a bitvy“. Jde op t o živé nahrávky, tentokrát z koncertu v kapli Zasnoubení Panny Marie (8. 9. 2009). Tomuto bloku CD pak nechybí ani lehce humorná

nadsázka, což je pro projev muzikantství nizozemského varhaníka charakteristickým rysem. Pro Petera van Dijka je však p ízna né p edevším hluboké pochopení individuality každého jednotlivého nástroje.

T etí blok p ináší nahrávky z koncertu eského varhaníka Pavla erného, který vystoupil v kostele sv. Kate iny ve Velvarech 10. 9. 2009. Potemn lý zvuk romantických varhan je k t pytivému lesku plena varhan barokních skute n velikým kontrastem a p i sestavování tohoto CD vyvstaly jisté obavy o jeho soudržnost. Nakonec se našt stí ukázalo, že byly neopodstatn né. Zvukové bohatství varhan postavených E. Š. Petrem v kostele sv. Kate iny ve Velvarech inspirovalo Pavla erného k velmi procít né a registra n bohaté interpretaci i takových skladeb, pro jejichž p esv d ivé vyzn ní by byl vhodn jší nástroj mnohem v tší (Fantasia C dur od J. B. Foerstera nebo Postludium z Glagolské mše L. Janá ka). Zde se však ukázalo, že takto náro nou literaturu lze s úsp chem p ednést i na nástroj menší, pokud je zajímav zvukov ešen.

tvrtý blok byl nato en op t v kostele sv. Gotharda na varhany postavené Antonínem Reissem. 11. 9. 2009 zde vystoupili varhaník Jan Katzschke a sopranistka Barbara Christina Steude s programem sestaveným ze saské duchovní hudby 17. století. Tento koncert byl skute ným osv žením festivalu a podobn p sobí na tomto CD i blok z n ho sestavený, a to p edevším díky krásnému a optimismem napln nému p ednesu zp va ky a vkusnému a citlivému varhannímu doprovodu. Sólové varhanní kusy jsou však i zde p ehlídkou podmanivých a jedine ných zvukových barev nejv tšího dochovaného Reissova nástroje.

Varhany zn jící 2009 byly festivalem úsp šným a toto CD je toho dokladem. Nelze si než p át, aby tradice varhanních festival na Slánsku byla zachována a dále rozvíjena a nyní nezbývá než se t šit na festival p íští.

R ADEK REJŠEK

6|

www.meuslany.cz

KNIHOVNA

Pro děti

Kometa – p íb hy o sk ítcích muminech Tove Janssonová Již n kolikáté vydání úsp šné ady povídání pro d ti o podivuhodných sk ítcích muminech. Mumini nezap ou p íbuznost se skandinávskými sk ítky-trolly, jsou však dobrosrde ní, oplývají humorem a nadhledem. Jejich sv t si oblíbili i dosp lí; asto bývá p irovnáván k Alence v íši div . P íb hy o sk ítcích muminech byly zpracovány jako kreslený seriál pro televizi a dokonce i jako opera.

Princ z Persie – komiks Nám t: Jordan Mechner Na za átku byla slavná po íta ová hra, která erpala nám t z Pohádek tisíce a jedné noci, z perských legend a mýt , a nakonec se sama tém stala legendou. Auto i tohoto komiksu se vrátili k p vodním inspira ním zdroj m, k perské mytologii a d jinám. V sou asnosti p ipravuje známý americký producent Jerry Bruckheimer a režisér Mike Newell lmovou podobu Prince Persie.

Kno íková válka 1, Poklad – komiks podle Louise Pergauda; scéná Mathieu Gabella; kresba a barvy Valérie Vernay Kno íková válka Luise Pergauda oslaví za dva roky sto let od svého prvního francouzského vydání. Nyní ji m žete zakusit jako komiks v kresb Valérie Vernay. První díl s názvem Poklad vás možná p ekvapí odlišnostmi od své románové p edlohy. Scénárista Mathieu Gabella nechává Lover áky a Velra áky promlouvat pon kud drsn jším slangem dnešních d tí a obecn k p vodní látce p istupuje odvážn a kreativn .

Beletrie Ztracený symbol Dan Brown Po And lech a démonech a Šif e mistra Leonarda je to již t etí p íb h se symbologem Robertem Langdonem. Tentokrát neopustí domácí p du a po svých p edchozích zb silých šet eních v evropské kolébce ( ím , Vatikánu, Pa íži a Londýn ) se prvn zaplete do no ní dešifrovací honi ky na území USA, a to p ímo v jeho hlavním m st Washingtonu D.C. K ešení záhady je vyzván hr zostrašným p edm tem ležícím na zemi v Kapitolu, ukazujícím na nástropní fresku s obrazem George Washingtona, který je tam zpodobn n jako pohanský b h.

Životopis ernobílého jehn te Tomáš Zmeškal Zmeškal svým osobitým úhlem pohledu popsal dobu 60. až 80. let, kterou si dnes leckdo idealizuje, a už pro její myšlenkovou plochost, a tudíž nenáro nost, nebo z hlediska vzpomínkového optimismu, protože tehdy jsme byli mladí a krásní. Ukazuje nám sv t, v n mž nic, co spole nost nabízí, nefunguje normáln , a dokonce i to, na se lze obvykle alespo trochu spolehnout, tedy city a rodinné vazby, je deformováno k nepoznání, nebo – slovy samotného autora – „historie... svým velkým zadkem zasedla soukromé okamžiky št stí a rozma kala je k nepoznání“.

PERLA LUBOŠ JELÍNEK Až jednou v hospod zase otev u úst ici, jako vždy po svém, pletací jehlicí a vyndám perlu nezvyklé velikosti a se vu personál, pro , sakra, k mé nelibosti, nebyl jsem zav as varován, že na chrup si pozor dávat mám, pak perlu vložím do praku, sbohem, r žový zázraku, vyst elím, t eba do zrcadla, fakt jiná možnost mne nenapadla.

Mohla snad zdobit prsten špan lského granda, takhle to ale byla v tší sranda.

Berlínské bolero Ingo Schulze S neopakovatelným citem pro tragikomické situace ohledává Ingo Schulze podstatu lásky, krouží kolem otázky cti ve chvílích rozchodu, ale zachycuje i momenty št stí uprost ed všedního dne.

Naučná Tajné životy slavných spisovatel Robert Schnakenberg Kniha zachycuje životy a lásky 41 proslulých romanopisc i básník z celého sv ta, p i emž se humornou formou, která je parodií na styl bulvárních asopis , zam uje na jejich zvláštnosti, osobní spory, problémy, skandály, slabosti i záhady, které je obklopovaly.

Martina Sáblíková – zázrak na bruslích Roman Streichsbier Drobná dívka ze Ž áru nad Sázavou, z níž trenérský guru Petr Novák b hem n kolika let vybrousil diamant top kvality, prom nila nejv tší úsp chy na mezinárodní scén v n co tém samoz ejmého, pravidelného, rutinního — a p ece úžasného! Kniha sleduje krok za krokem zatím krátkou, ale o to blyštiv jší kariéru „Popelky z hrbolatých rybník “ — hlavní favoritky zimní olympiády ve Vancouveru 2010…

Pravidla pro š astnou lásku Pierre Franckh Muž sn hledá ženu sn … aby žili š astn a spokojen ... Realita však v tšinou vypadá jinak. Co tedy m žeme d lat, aby partnerství vedlo k nalezení št stí – a je to v bec možné?

Potkali jsme Karla Hynka…

Druhé setkání poezií Karla Hynka Máchy a s mladými sou asnými básníky. Hostem ve era bude František Štech a jeho dva partne i – performe i. Ve tvrtek 20. kv tna v p ednáškové místnosti knihovny v 19 hodin.

V pond lí 31. kv tna kon í tená ská sout ž VELKÁ KNIHOVNICKÁ JÍZDA . Vypln né idi áky mohou d ti odevzdávat v jednotlivých odd leních nejpozd ji do 16 hodin. Vyhlášení vít z sout že a p edávání zajímavých cen prob hne ve st edu 9. ervna na Masarykov nám stí od 14 hodin. Bližší údaje k sout ži na www.knihovnaslany.cz. www.meuslany.cz

Báseň z cyklu Básničkám šuplík nesluší.

Knižní tipy z Knihovny V. Štecha ve Slaném

Milá ku, slibuju, já se dám do cajku, jenom už nechci sv rací kazajku.

Knihovna V. Štecha na Facebooku

K

omunikace je již od pradávna samoz ejmou sou ástí našich život . Protože si chceme náš vzájemný kontakt usnadnit, využíváme stále nov jší prost edky, které nám umož ují komunikovat s ostatními rychleji a zábavn jší formou. Hitem poslední doby jsou sociální sít , které nabízejí propojení s p áteli, rodinou nebo s obchodními partnery. V sou asné dob je nejznám jší Facebook.

Proto si i Knihovna V. Štecha vytvo ila vlastní stránku na Facebooku.

Chcete být informováni o našich plánech a akcích? Navštivte naši stránku a bu te naši p átelé.

LUCIE STEINBRECHEROVÁ, STUDOVNA

Ke knihám půjčujeme také brýle

S

tane se vám, že p ijdete do knihovny, chcete si vybrat knihu a n co vám k tomu chybí?

Zapomn li jste si doma brýle? Nevadí!

Od 1. 4. 2010 p j ujeme v odd lení pro dosp lé ke knihám i brýle, a tak m žete dom spokojen odejít s knihou, pro kterou jste si p išli.

T šíme se na vás.

STANISLAVA HAVLÍ KOVÁ

|7

MUZEUM

Všechno má svůj konec m , ale v roce 1937 to bylo již jen 3640 vypravených a 3585 p ijatých telegram . Postupn se snižující po et lze vysv tlit zhušt ním telefonní sít . Dnes vykonaly „své“ mobilní telefony, e-maily a SMS zprávy. Nep ipadá mi to tak dlouho, kdy na p epážce slánské pošty visela bohatá nabídka „ozdobných telegram “ k r zným p íležitostem. Jejich um lecká kvalita, a koliv asto pochybná, jist podnítí sb ratelský zájem.

Dlouhá historie telegram souvisí se zavedením telegrafních p ístroj . První telegrafní p ístroj sestrojil a nechal si patentovat Ameri an Samuel Morse v roce 1837, první zpráva byla odeslána v roce 1844 z Washingtonu do Baltimoru, tedy do vzdálenosti asi 50 km.

Funkci takového p ístroje kone n dob e známe z lmu „P ednosta stanice“ s Vlastou Burianem. Záznam zprávy na papírovém pásku pak byl na blanket telegramu nalepen a doru en adresátovi.

Historie telegrafu však sahá hloub ji. P ed Morseovým telegrafem k dálkovému spojení sloužily telegrafy optické, umis ované na kopcích nebo na vysokých budovách. Na stožáru bylo jedno nebo i n kolik pohyblivých horizontálních ramen, které bylo možné natá et v ur itém úhlu a vytvá et tak r zné, p edem smluvené symboly p edstavující písmena a ísla. Ramena na stožáru (p ipomínají tak trochu sou asná nádražní náv stidla) byla

T

uto pravdu jsem si uv domila p ed m sícem, kdy jsem byla nejenom já, ale i celá ve ejnost p ekvapena zprávou, že od tvrtka 1. dubna 2010 eská pošta po 160 letech ruší podávání telegram . Službu, kterou podle zpráv v denním tisku v osmdesátých letech minulého století využilo více než 9 milion zákazník . V roce 2009 podaly rmy v celé republice jen 19 tisíc a jednotlivci pouhých 756 telegram . A nejinak tomu bylo i v Slaném: poslední a jediný byl podán dne 31. b ezna 2010. Pro srovnání : v roce 1919 bylo na slánské pošt podáno 6161 a p ijato 6270 telegra-

obsluhována z budky opat ené ovládacím za ízením, tj. r znými kladkami a lanky. Pr ez takovou telegrafní stanicí z roku 1833 je na p iloženém obrázku (obr. 1). Optické telegrafy, z ízené p edevším z vojenských d vod , byly zavedeny ve Francii v roce 1791. Na trase Pa íž – Lille, dlouhé 190 km, bylo rozmíst no

celkem 22 telegrafních stanic. V roce 1804 fungovala trasa dlouhá 370 km (Pa íž – Dijon – Lyon). Optické telegrafy p es adu nevýhod (nebyly použitelné v noci nebo za nep íznivých pov trnostních podmínek) se rozší ily i do dalších zemí, tedy i k nám.

Ráda bych upozornila, že jeden optický telegraf stával na Vina ické ho e. Na vandrovním list vystaveném roku 1829 pro tovaryše Václava Horu z Blahotic je zachycen pohled na Slaný a okolí od severu ze silnice vedoucí do Zlonic (obr. 2). Významné budovy a stavby jsou o íslovány a opat eny vysv tlivkami.

Pod íslem 21 je uvedeno: „Winarzitzer Berg sammt dem darauf be ndlichen Telegraphen“ („Vina ická hora s telegrafem na ní se nacházejícím“). Na této m dirytin , která sloužila jako „formulá “ pro r zné slánské cechy a kterou vyryl v roce 1828 J. Rudl v Praze, je vid t na vrcholu Vina ické hory nep íliš z etelná budka se stožárem telegrafu (obr.

3). Za p edlohu mu sloužila tušová kolorovaná kresba slánského františkána Prokopa Franze, p ibližn datovaná k roku 1825. Telegrafní stanice na Vina ické ho e byla sou ástí ur ité telegrafní linie (mohla to být trasa instalovaná v roce 1813 z vojenských d vod ).

A koliv na m dirytin je pod íslem 9 uveden „Postamt“ („poštovní ú ad“- d íve hotel Pošta na nám stí, dnes ú adovny MÚ), nevíme, zda zdejší pošta byla na tuto telegrafní linii n jak napojena.

IVANA HUŠÁKOVÁ VLASTIV DNÉ MUZEUM V SLANÉM

8|

www.meuslany.cz

INFORMACE

Informace o volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Volby do Poslanecké sn movny Parlamentu R se na území eské republiky budou konat v pátek 28. kv tna 2010 (od 14.00 hodin do 22.00 hodin) a v sobotu 29. kv tna (od 8.00 hodin do 14.00 hodin).

H

lasovací lístky obdrží voli i poštou nejpozd ji 3 dny p ede dnem konání voleb.

Na obálce bude spolu s adresou voli e uvedena také adresa a íslo volebního okrsku, do kterého voli svým trvalým pobytem spadá.

Oznámení o dob a míst konání voleb, kde jsou vyjmenovány adresy všech volebních místností a k nim náležející ulice s ísly popisnými, budou od 13. kv tna 2010 zve ejn ny na výlepových plochách ve m st .

Upozorn ní: Oproti posledním volbám došlo ke zm n adresy okrsku . 11, takže ob ané z Kví ku, kte í volili ve rm Geotrend, s.r.o., ve Sme enské ulici .p. 183, p jdou tentokrát hlasovat do nov zrekonstruované Sokolovny ve Kví ku, Sme enská ul. .p. 8.

Voli em do Poslanecké sn movny je státní ob an eské republiky, který alespo druhý den voleb dosáhl v ku nejmén 18 let.

Voli , který nebude moci volit ve volebním okrsku, v jehož stálém seznamu je zapsán, si m že zažádat na m stském ú ad o vydání voli ského pr kazu. Na ten lze hlasovat v jakémkoli stálém volebním okrsku na území eské republiky nebo ve zvláštním volebním okrsku v zahrani ní. M stský ú ad p edá voli i voli ský pr kaz osobn nejd íve ve tvrtek 13. kv tna 2010 nebo jej voli i zašle na uvedenou adresu.

Ze závažných, zejména zdravotních d vod , m že voli požádat m stský ú ad a ve

dnech voleb okrskovou volební komisi o to, aby mohl hlasovat mimo volební místnost.

V takovém p ípad budou k voli i vysláni dva lenové volební komise s p enosnou volební schránkou a umožní mu odvolit doma.

Po p íchodu do volební místnosti prokáže voli svou totožnost a státní ob anství

eské republiky platným ob anským pr kazem nebo platným cestovním, diplomatickým nebo služebním pasem eské republiky a nebo cestovním pr kazem. Voli , který se dostavil do volební místnosti s voli ským pr kazem, je povinen jej odevzdat okrskové volební komisi. Po záznamu ve výpisu ze seznamu voli obdrží voli od okrskové volební komise prázdnou ú ední obálku. Na žádost voli e mu okrsková volební komise dodá za chyb jící, škrtané nebo jinak ozna ené hlasovací lístky jiné.

V prostoru ur eném k úprav hlasovacích lístk vloží voli do ú ední obálky 1 hlasovací lístek, na kterém m že zakroužkováním po adového ísla nejvýše u 4 kandidát uvedených na témže hlasovacím lístku vyzna it p ednostní hlas.

Po opušt ní prostoru ur eného pro úpravu hlasovacích lístk vloží voli ú ední obálku s hlasovacím lístkem p ed okrskovou volební komisí do volební schránky.

Další informace ohledn voleb získáte

Projekt KOUTEX – recyklace textilního odpadu Firma KOUTECKÝ, s.r.o., Duchcov, umístila také ve Slaném sb rnou nádobu na textilní odpad. Nádoba je umíst na u prodejny Penny Market.

K

ontejner na sb rový textil sváží rma 2–3x týdn vlastními sb rnými vozy, textil je dále dopraven do skladu v Duchcov . Zde je obsah vyt íd n pracovnicemi rmy na textil, který je použitelný k výrob isticích hadr (musí být savý), a ostatní, který putuje k dalšímu využití – tzn. pletenina k výrob protihlukových desek, textil vhodný pro výrobu papírové lepenky do papíren apod.

Ur itou ást p ipraveného sb rového textilu odebírají rmy v N mecku, které po vyt íd ní p edávají textil jako pomoc t etím zemím.

Co vkládat do kontejneru :

istý a suchý textil v igelitových taškách ( i jiných obalech) – nepot ebné ošacení jako jsou košile, trika, kalhoty, ložní prádlo, ut rky, ru níky, pyžama, domácí textil, nov také spárovanou obuv Do kontejneru nepat í : koberce, matrace, netextilní materiály, siln zne išt né a mokré textilie Upozor ujeme ob any na možnost odevzdat textilní odpad k recyklaci nebo jinému využití a snížit tak množství sm sného komunálního odpadu, který je ukládán do odpadových nádob a následn odvezen na skládku.

HELENA MOHYLOVÁ, ODBOR ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ

Sňatky ve Slaném P ehled s atk uzav ených od 22. 1. 2010 do 21. 4. 2010 30. 1.2010

Michal Sýkora, Slaný a Markéta Št tinová, Slaný

27. 3. 2010

Tomáš Stuchl, Sme no a Markéta Urbanová, Sme no Tomáš Axman, Praha a Pavla Macáková, Praha

10. 4. 2010

Tomáš Novák, Kvílice a Eva Bakalá ová, Kvílice

16. 4. 2010

Roman Štícha, Slaný a Kamila Kubí ková, Praha

www.meuslany.cz

Seznam a adresy volebních okrsků Číslo

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22

Adresa volebního okrsku Městský úřad, Velvarská čp. 136 Sokolovna Slaný, Třebízského č.p. 625 Restaurace Skalka, Jungmannova č.p. 705 2. ZŠ Komenského nám. č.p. 618 2. ZŠ Komenského nám. č.p. 618 Hemerkův statek, Ouvalova č.p. 390 Městský úřad, Masarykovo nám. č.p. 160 Budova MŠ, Vítězná č.p. 1578 3. ZŠ Rabasova č.p. 821 Budova MŠ, Vítězná č.p. 1578 Sokolovna Kvíček, Smečenská č.p. 8 Truhlářství Kvíc, č.p. 6 Sokolovna Slaný, Třebízského č.p. 625 Dětský diagnost. ústav, Tomanova č.p. 1361 Dětský diagnost. ústav, Tomanova č.p. 1361 3. ZŠ Rabasova č.p. 821 3. ZŠ Rabasova č.p. 821 Lotouš, č.p. 5 Trpoměchy, č.p. 15 Dolín, č.p. 140 Želevčice – továrna Linet Otruby č.p. 35 (sušárna)

z letáku p iloženého k hlasovacím lístk m.

V p ípad jakýchkoli nejasností a dotaz se m žete p ed volbami obrátit na m stský ú ad (správní odbor, Ing. Burešová, tel.

312 511 180, 602 200 831, e-mail: buresova@ meuslany.cz) a v den voleb vám rádi poradí lenové okrskové volební komise ve volební místnosti nebo služba v podateln m stského ú adu (tel. 312 511 111).

Výzva pro seniory: Vážení ob ané, vyzýváme všechny zájemce o bezpe nostní prvky na dve e z ad senior , aby si tyto prvky bezúplatn vyzvedly v budov M stské policie Slaný, T. G. Masaryka . p. 3 (1. patro). Jedná se o bezpe nostní etízek a panoramatické kukátko, které byly zájemc m montovány v rámci projektu prevence kriminality „Bezpe ný domov pro seniory“ v lo ském roce.

P ípadní zájemci musí spl ovat tyto p edpoklady: • bydlišt ve Slaném (v etn všech m stských ástí) • dosažený v k 60 let a více nebo žadatel je držitelem pr kazky ZTP • Spln ní podmínek doloží na míst ob anským pr kazem nebo pr kazkou ZTP. • Upozor ujeme, že se jedná pouze o distribuci z statku z r. 2009, a tudíž instalaci uvedených bezpe nostních prvk si každý žadatel musí provést svépomocí.

Tímto lánkem navazujeme na výzvu z únorového vydání Slánské radnice 2010.

Výdej t chto bezpe nostních prvk bude provád n do vy erpání zásob.

PRACOVIŠT ZVLÁŠTNÍCH ÚKOL

|9

INFOCENTRUM

Infocentrum Slaný vstupní brána do města Masarykovo nám stí 159, 274 01 Slaný tel.: 312 523 448 – 728 842 924 – www.infoslany.cz Od 1. dubna do 31. íjna má Infocentrum Slaný otevírací dobu ve všední den od 9 do 17 hodin, soboty, ned le a státní svátky od 10 do 16 hodin.

Pojďte s námi na vycházku! Turistická sezona 2010 ve Slaném začíná.

Slavnostní otev ení letošní Turistické sezony prob hne v sobotu 8. kv tna 2010 v 13:30 na hlavním pódiu M stských slavností na Masarykov nám stí.

Královské m sto Slaný v letošní sezon op t nabízí celou adu prohlídek s odborným výkladem. Všechny vycházky za ínají p ed budovou Infocentra na Masarykov nám stí.

Na Tajemnou no ní vycházku je možné zakoupit vstupenku formou voucheru v hodnot 50,00K a využít ji kdykoli b hem letošní sezony.

8. 5. 2010 sobota od 22:00 Tajemná no ní procházka s p ekvapením – vstupné 50,00K 15. 5. 2009 sobota od 14:00 Slaný a Václav Nejtek 29. 5. 2010 sobota od 15:00 Cesta z m sta – Známá místa s nep íliš známým osudem.

29. 5. 2010 sobota od 14:00 Dolín – Delší vycházka do kostela sv. Šimona a Judy v Dolín se zastávkou v kostele sv. Václava v Ov árech.

Kam se ubírá cestovní ruch v roce 2010 V Infocentru Slaný probíhá výstava, která

umožní nahlédnout návšt vník m pod pokli ky míst a m st z eské republiky, podívat se zblízka, na jaké v ji ky lákají turisty. Výstava je prodloužena do 30. kv tna.

Slánského pochodu s pejsky se zú astnilo p es t icet ty nohých milá k O Bílou sobotu 3. dubna se ve spolupráci Infocentra Slaný a Antikvariátu Slaný pana Romana Kabátka konal t etí Slánský pochod s pejsky. Na trasu ze Slaného do Libovice se vydalo p es t icet ty nohých kamarád , bohat doprovázených svými dvounohými pání ky.

V Libovici na všechny již tradi n ekal den plný her a sout ží a muzika pro lepší náladu.

Kostel sv. Václava v Ov árech op t otev ený ve ejnosti Kostel bude i v letošní sezón p ístupný každou sobotu od 15.5.2010 do 25.9.2010 a to od 13:00 do 16:00. Op t p ímo na míst bude ekat jeden z našich pr vodc , který vás seznámí s historií kostela.

CD Varhany zn jící v prodeji v Infocentru Slaný M sto Slaný vydalo nové CD se záznamem varhanních koncert ve slánském kostele sv.

Gotharda a Kapli Zasnoubení Panny Marie a také z velvarského kostela sv. Kate iny. CD je možno zakoupit v Infocentru Slaný za p íznivou cenu 150,- K .

P íští rok bude jubilejní pochod Za Havlí kem do Bílého Aujezdce V sobotu 17. dubna úsp šn prob hl 29. ro ník turistického pochodu Za Havlí kem do Bílého Aujezdce. Pochod po ádá obnovený Klub eských turist ve Slaném ve spolupráci s Infocentrem Slaný. P ipraveno bylo n kolik tras, od krátké 7 kilometrové až po nejdelší 35 kilometrovou trasu pro zkušené turisty. Již nyní si vás však dovolujeme pozvat na p íští ro ník pochodu, protože ten bude jubilejní 30.

Blíží se 2. ro ník Kalivodského h lkování Pokud pojedete ze Slaného sm rem na evni ov a kousek za Mšecí odbo íte doprava, v malebném údolí ku obklopeném džbánskými lesy narazíte na obec Kalivody. Zde se loni, p i p íležitosti oslav založení obce, konal první ro ník Kalivodského h lkování. Šlo o pochod s h lkami i bez nich krásnou p írodní scenérií Džbánska. A protože se pochod setkal s velmi p íznivou reakci místních i p espolních návšt vník , m žete se letos t šit na jeho druhý ro ník. Ten se uskute ní v sobotu 26. ervna op t v Kalivodech. Bližší informace k pochodu p ineseme v p íštím ísle.

Klub Českých turistů informuje

Kreativní klub Čtyřlístek

Další z pochod , kterými se snažíme d v rn ji poznat naše okolí bylo 20.3.2010 Zlonicko. Do Zlonic jsme p ijeli vlakem a hned na nádraží se nás ujala paní kroniká ka, která nás provedla po stopách A. Dvo áka. Navštívili jsme i bývalý špitáldnes muzeum, kde jsme si i vyslechli od sle ny pr vodkyn poutavé vypráv ní nejen o jeho pobytu zde, ale o celém život a díle A. Dvo áka. Touto cestou jim ješt jednou moc d kujeme.

Dne 10. 4. 2010 jsme se zú astnili akce „OKOLO OKO E BEZ O E“.

Výlet se vyda il i po así celkem p álo. Za velký úsp ch považujeme i ú ast ne len K T. Naším cílem je zapojit co nejvíce spoluob an ke zdravému pohybu. Všem d kujeme za ú ast a vás ostatní zveme na další zajímavé akce, které po ádáme.

Poznáváme své okolí . 6 – Okolí Roztok. Tentokrát se podíváme do míst poznamenaných stopou našich dávných p edk ze starší doby bronzové/objeveno v r. 1879 / a poznáme krásnou p írodu v Tichém údolí, které vytvá í Ún tický potok a Kozí h bety. Sejdeme se na nádraží D Slaný v 6.45 hod. 22. 5. 2010. Celkem p šky cca 15 km. T šíme se i na vás.

Obec Kole po ádá dne 6. 6. 2010 zajímavou akci „Medové slavnosti“.

Upozor ujeme na tuto akci nejen z d vodu, že byla obnovena stará místní akce, ale i protože se místní obyvatelé rozhodli touto akcí získávat prost edky na obnovu místní historické památky – barokního zámku s kostelem Nejsv t jší Trojice se zd nou zvonicí z let 1778-79.

A to si zaslouží i naši podporu.

Informace o námi po ádaných akcích na: tel.721 347 929 pí Thonová, k t@seznam.cz, Infocentrum Slaný tel.312 523 448

Míla Blahníková, Vít zná 1573, Slaný, http://domacidilnactyrlistku.websnadno.cz, kurzy na m síc kv ten 2010, p ihlášky na kurzy na tel. . 724 943 113 , ctyrlistekmb@seznam.cz St eda 12. 5. 16.30–18.30.

Pali kování – lekce 180,-K , herduli a pali ky objednáme tvrtek 13.5. 17.00-19.00 Frivolitky – krajka z uzlík , lunek na frivolitky k zakoupení na kurzuLekce 180,-K Úterý 18. 5. 15.00 17.00 Patchwork – sešívání kousk látek v krásné deky a polštá e. Lekce 200,-K Úterý 18. 5. 17.00–19.00 Klub zelená pro život – vstup 50,-K , vyráb ní dek, p ehoz , polštá a jiných výrobk technikou patchwork- výt žek z projektu je v nován onkologickému odd lení v nemocnici na Kladn .

St eda 19. 5. 16.30–18.30 Pali kování - lekce 180,-K , herduli a pali ky objednáme 15. 5. Májový kv tinový trh – otev eno 9.00 - 17.00 Vše pro zahrádká e a milovníky všech rostlin – zámecký park a p ízemí zámku ve Sme n . Výt žek z akce p jde na pot eby klient sociálních služeb. Doprovodný program. Prodejci hlaste se na tel. 724 943 113 - p. Blahníková nebo na ctyrlistekmb@seznam.cz. Kreativní klub ty lístek shání prostory pro vytvo ení Chrán né dílny ve Slaném. Nabídn te místnost od minimálních rozm r 35m2 pro využití výroby – tkaní, šití dekora ních p edm t , pletení košík a jiných aktivit. Vše na výše uvedeném kontaktu.

10 |

www.meuslany.cz

KULTURA

Městské kino duben 2010 1–2. sobota–ned le MUŽI, CO ZÍRAJÍ NA KOZY Americká lmová komedie s titulky. Vále ný zpravodaj možná práv narazil na nejlepšího sólokapra svého života. V hlavní roli Ewan McGregor.

Režie : Grant Heslev P ístupno 3.–5. pond lí–st eda KAWASAKIHO R ŽE Nový eský lm režiséra Jana H ebejka. P íb h muže, kterého okolnosti donutily elit vlastnímu selhání. Hrají: Martin Huba, Daniela Kolá ová, Lenka Vlasáková, Ladislav Chudík a další.

Režie : Jan H ebejk P ístupno 6.–9. tvrtek–ned le P ESTUPNÝ ROK Premiéra americké romantické lmové komedie s titulky. Láska na irský zp sob. Anna cht la 29.února požádat svého p ítele o ruku.

Ten kluk, co stojí vedle ní, není ale její p ítel …

Režie : Anand Tucker P ístupno 10. pond lí MEMPHISKÁ KRÁSKA Japonský vále ný lm, inspirovaný skute ným hrdinstvím za 2.sv tové války. Hrají: Matthew Medine, Eric Stoltz, Tate Donovan, Billy Zane a další herecké hv zdy, které vám zaru ují nezapomenutelnou podívanou.

Režie : Michael Caton-Jones Hrajeme pouze v 19,30 hodin!

11.–12. úterý–st eda AVATAR Americký dobrodružný sci- thriller s titulky. D j se odehrává ve vzdálené budoucnosti a jeho hlavním hrdinou je paralyzovaný voják. P ed námi se otevírá sv t za hranicemi naší fantazie …

Režie: James Cameron P ístupno 13.–16. tvrtek–ned le PEVNÉ POUTO Premiéra. Americké lmové drama s titulky. P íb h o život a o tom, co následovalo po n m. Adaptace stejnojmenné knížky Alice Sebold, která se stala literární senzací.

Režie : Peter Jackson P ístupno 17.–19. pond lí–st eda I LOVE YOU PHILLIP MORRIS Premiéra americko-francouzského lmu s titulky. Š astn ženatý muž se dostane do problém a odpykává si trest ve v zení. Zde se setkává s mužem, do kterého se bezhlav zamiluje … Film byl nato en podle skute né události. V hlavních rolích Jim Carrey a Ewan

McGregor.

Režie: Glen Ficarra a John Requa

Nep ístupno

20.– 21. tvrtek–pátek OKO NAD PRAHOU Premiéra. Osobní i politický životopis Chobotnice, neboli projektu pražské Národní knihovny, ale také posledních let života autora návrhu architekta Jana Kaplického. Hrají: Jan Kaplický, Václav Havel, Pavel Bém, Václav Klaus, Eliška Kaplicky Fuchsová a další.

Režie : Olga Špátová P ístupno 22.–23. sobota–ned le DEŠ OVÁ VÍLA Nová eská lmová romantická pohádka, ve které Voda, p evle ená za Deš ovou vílu, poznává, že lidé myslí už jen na peníze a vytrácí se láska a dobro. Hrají: Eva Kerekešová, Jakub Gottwald, Miroslav Donutil, Simona Stašová, Marian Labuda a další.

Režie : Milan Cieslar P ístupno Hrajeme pouze v 17,00 hodin !

24.–26. pond lí–st eda NINE Premiéra amerického lmového muzikálu s titulky, který si nenechte ujít! Excelentní tane ní ísla a superhv zdná herecká sestava dominují této lmové verzi. Hrají: Nicole Kidman, Penélope Cruz, Sophia Loren a další.

Režie : Rob Marshall P ístupno 27.–28. tvrtek–pátek ŠKOLA ŽIVOTA Premiéra. Britské lmové drama s titulky. Divoké dospívání v divokých šedesátých letech.

Režie : Lone Scher g P ístupno 29.–31. sobota–pond lí ŽENY V POKUŠENÍ Premiéra nové eské lmové komedie. Uznávaná odbornice na manželské problémy jednoho dne zjiš uje, že se dostala do situace, jaké eší se svými pacienty. Hrají: Eliška Balzerová, Lenka Vlasáková, Ji í Machá ek, Roman Zach a další.

Režie: Ji í Vejd lek P ístupno Hrajeme v 17,00 a 19,30 hodin !

Hrajeme pouze v 19,30 hodin, pokud není uvedeno jinak!

Vstupenky na všechna filmová představení v měsíci si mohou návštěvníci zakoupit v předprodeji městského kina denně od 1. dne v měsíci. Rezervace vstupenek je třeba vyzvednout do druhého dne! Pokladna městského kina je otevřena denně pondělí – neděle od 17,00 do 20,00 hodin!

Městské divadlo květen 2010

tvrtek 6. kv tna 2010 v 19.30 hodin HOTOVO, KONEC !

Repríza úsp šné divadelní inscenace souboru Slánská scéna. Monodrama muže, který ú tuje se životem. Hrají: Tomáš Vott a Michaela Mat j ková. Režie: Michaela Chrapová.

Volný prodej.

Pond lí 10.kv tna 2010 v 19.30 hodin KDYŽ HARRY POTKAL SALLY Romantická divadelní komedie o hledání životního partnera. Hraje Divadlo Palace www.meuslany.cz

Praha. Hrají: Ji í Langmajer, Ivana Jirešová, Linda Rybová a další. Divadelní p edplatné.

St eda 12. kv tna 2010 v 10.00, 13.00 a 15.00 hodin O KUBOVI ZE SMOLNÉ LHOTY Klasická divadelní pohádka pro nejmenší diváky v podání Divadla na Roz/Hraní Praha.

D tské divadelní p edplatné.

Pond lí 24. kv tna 2010 v 8.30 a 10.00 hodin

KÁ A A ŠKUBÁNEK Klasická divadelní pohádka pro nejmenší diváky v podání Divadla V ž Brno.

Pond lí 31. kv tna 2010 v 19.30 hodin SEN NOCI SVATOJÁNSKÉ Premiéra klasické divadelní hry v podání souboru Slánská scéna. Hrají: M. Zápotocký, T. Vott, V. Fantová, M. Chrapová, K. Hanáková, V. Mali ák, M. Jakeš, L. Dobner, M. Musch, J. Fany Fanta a další.

Režie : M. Ve erka, j.h.

Volný prodej.

| 11

PRO DĚTI, VAŘENÍ, KŘÍŽOVK A

Milé děti, jsem rád, že se op t vidíme. T šil jsem se na vás více než jindy, protože jsem nemocný, musím ležet a nudím se.

A hlavn vám chci íct, co se mi stalo. Hned, jak sluní ko pustilo první paprsky, za aly nám ko kám toulky.

Už jsem se nemohl do kat, až se na tu první vydám. Rozhodl jsem se, že se p jdu podívat na Božák k Božímu hrobu. Je to p kná procházka okolo zahrádek a lesem. Jenže jak jsem se tak potuloval po lese, tak najednou ouvej – šlápl jsem na n jaký st ep a roz ízl si tlapku. Musel jsem si lehnout a jazý kem st ep z tlapky vyndat.

A jak jsem tak ležel, najednou jsem vid l, jaký je kolem cesty nepo ádek!

Co všechno lidé odhodí v p írod ! To Mám zavázanou tlapku a po ád to ješt bolí.

se p ece ned lá, vi te? Kazíme si tím p írodu a pak se m že nejen zví átk m, ale i vám d tem stát, že se o ten odpad poraní. Odhazovat odpadky jinam než na místa k tomu ur ená se nesmí, ale bohužel to mnozí lidé d lají. Vy ale ur it házíte odpadky tam, kam pat í, že mám pravdu? A když jdete do p írody, tak všechny papíry od sušenek, bonbón , žvýka ek, slupky od banán zkrátka to, co do lesa a na louky nepat í, ur it dáváte do batohu a doma to pak všechno vyhodíte, že? Já jsem si to myslel, že vy, slánské d ti, víte, jak s odpadky naložit. Jen by m zajímalo, jaká „ u átka“ nechala ten nepo ádek okolo cesty na Božák.

M AU, M AU VÁŠ KOCOUREK KUBA

Lahodný salát s hruškou a nivou

S

blížícím se létem za íná také období, kdy jíme hodn saláty. Jsou výborné, lehké a p edevším zdravé. Jezte erstvé zeleninové saláty každý den, nejlépe p ed jídlem – tak se vám do t la dostanou pot ebné enzymy, vláknina, vitaminy i minerální látky. Následující kombinace chutí použitých ingrediencí nemá chybu, je dokonalá.

TAJENKA: KDE N CO SELHÁVÁ, TAM SE LHÁVÁ .

Pot ebujeme: • 2 velké hrušky • 300 g sm si ledového salátu, rukoly, polní ku • 2 hrsti vlašských o ech • 200 g nivy nebo kozího sýru dresink • 4 lžíce olivového oleje • 1 lžíce medu • 1 lžíce citronové š ávy • pár kapek balzamikového octa • špetka soli Nejprve vymícháme dresink z oleje, medu, citronové š ávy, octa a soli. Omyté hrušky roz tvrtíme a odstraníme z nich jád inec, nakrájíme je na siln jší plátky a vložíme do mísy.

P idáme omyté a okapané saláty (ledový salát natrháme), nalámané o echy, zakápneme dresinkem a zlehka promícháme. Rozd líme na talí e a na salát navršíme na malé kousky natrhaný sýr. Dle chuti p idáme pikantní ko ení.

REDAKCE SLÁNSKÉ RADNICE VÁM P EJE DOBROU CHU .

12 |

AUTOREM K ÍŽOVEK PRO SLÁNSKOU RADNICI JE PAN VÁCLAV JIRKOVSKÝ Z PLCHOVA .

www.meuslany.cz

VOLNÝ Č AS

www.meuslany.cz

| 13

HVĚZDÁRNA

Městská hvězdárna ve Slaném na květen M stská hv zdárna je pro ve ejnost otev ena v úterý, st edu, tvrtek a pátek od 19 do 21 hod.

Prohlídky hv zdárny a pozorování dalekohledy za ínají v 21.00, 21.30,22.00,22.30 hodin.

Astronomická přednáška: 27. 5. v 19:00 hodin Slune ní soustava na divoko P ipravte si: st edn veliký oblak plynu a prachu Návod k p íprav : oblak necháme nejd íve gravita n kolabovat až do doby, kdy nám vznikne Slunce. Poté vyrobíme tenký disk, ve kterém necháme slu ovat zrna prachu až do pr m ru 1 km. Pak sm s mícháme a pozorujeme rodící se planety. Bylo to opravdu tak jednoduché?

BC. JAKUB ROZEHNAL , ŠTEFÁNIKOVA HV ZDÁRNA PRAHA

Tip na pozorování: Mars Venuše Saturn 11.–14. 5.

18.–27. 5.

– planeta je vid t v tšinu noci krom jitra – pozorovatelná je vysoko na ve erní obloze – druhá nejv tší planeta slune ní soustavy s výraznou soustavou prstenc Hv zdokupy a galaxie – za mimo ádn isté a klidné oblohy pozorujeme objekty vzdáleného vesmíru M síc - nejvýhodn jší podmínky pro pozorování nejbližšího kosmického souseda

Večerní nebe patří Saturnu Planeta Saturn je obecn považována za jeden z neúžasn jších klenot ve erní oblohy, a to p edevším díky unikátnímu systému prstenc , které kolem planety obíhají. Saturn je zárove i snadným cílem, který je velmi dob e patrný i v malých dalekohledech. Na no ní obloze je snadno pozorovatelný pouhým okem jako nažloutlý objekt, jasností srovnatelný s nejjasn jšími hv zdami.

Saturn v pravých barvách na snímku sondy Voyager 2 (1981)

14 |

tel: 312 525 730 http://www.hvezdarna-slany.cz

S

aturn je šestá, po Jupiteru druhá nejv tší planeta slune ní soustavy. Planeta byla pozorována již starov kými astronomy a byla pojmenována po ímském bohu Saturnovi, který byl obdobou eckého boha Krona. Považuje se za nejvzdálen jší planetu, kterou lze pozorovat pouhým okem. Jasnost Uranu se však pohybuje na hranici pozorovatelnosti a za ideálních podmínek je vid t i on, a koli je dále než Saturn. Prstence Saturnu nejsou volným okem viditelné, zobrazí se však již p i pozorování menším dalekohledem, pokud jsou p íhodn orientované v i Zemi. Prstence tvo í obrovské množství ástic o r zných rozm rech. Nalezneme zde malé kamínky o pr m ru v ádu milimetr , ale i balvany o pr m ru n kolika desítek metr . Toto vše obíhá vícemén stejnou úhlovou rychlostí kolem planety. Pr m r prstence je p ibližn 280 000 km, ší ka prstence je však velmi malá, p ibližn jen jeden kilometr.

P elety sond nad planetou ukázaly, že hlavní prstence jsou tvo eny množstvím malých jemných prstenc . P vod prstenc není do dneška zcela jasn vysv tlen. Jedna teorie p edpokládá, že se zformovaly p irozen z p vodního materiálu protoplanetárního disku, dle jiné teorie se jedná o m síc rozpadlý vlivem slapových sil.

Spole n se Saturnem je možné dalekohledem pozorovat i jeho nejv tší m síc Titan.

Dob e viditelný je p i vhodném sklonu i stín prstenc na planet . Titan je v tší než planeta Merkur a je obklopen vlastní hustou atmosférou složenou hlavn z molekulárního dusíku a metanu. Po Ganymedovi je druhým nejv tším m sícem slune ní soustavy a je jediným m sícem s hustou atmosférou. Na samotném povrchu Saturnu je možno pozorovat atmosférické pásy a vzácn bílé jasné skvrny, které byly pozorovatelné naposledy v roce 1990.

Na ve erní obloze bude také planeta Venuše, která dosáhne 20. kv tna na konci ob anského soumraku nejv tší výšky, a to 17°.

Spolu s Venuší budeme moci pozorovat Mars, který vrcholí k ve eru a zapadá asn ráno.

Ranní obloha bude potom pat it Jupiteru.

JAROSLAV TRNKA

www.meuslany.cz

HISTORIE

Táborité a sirotci u Slaného v roce 1425 Každého návšt vníka slánského muzea upoutá p i vstupu na schodišt obraz Obléhání m sta Slaného táborskými a sirot ími vojsky od malí e Aloise Moravce – naše t etí zastavení nad památkami spjatými s eskou husitskou reformací, které budou v novány letošní Slánské rozhovory. Máme p ed sebou obraz ze slánské historie – rozm rnou a výtvarn zda ilou práci, jež vznikla v pohnuté dob n mecké okupace, v roce 1941.

P

rvní astou otázkou je, nakolik se obraz blíží skute né historické události. Kolega Zden k Kuchy ka p ipomn l na slánském kolokviu v novaném Št pánu z Pál e, jak Slaný v roce 1421 otev elo brány vít znému vojsku pražan , jejichž umírn nost asi m š an m vyhovovala více než radikalismus táborit … Tehdy byli op t uvedeni kn ží podobojí k m stskému kostelu sv. Gotharda – fará em se stal M. K iš an, který byl p edtím oltá níkem v kostele sv. Mikuláše na Starém M st pražském. Slánská vojenská hotovost, vyzbrojená mimo jiné i velkým prakem a d ly, se poté ú astnila boj spolu s pražany, nap íklad neúsp šného dobývání hradu Karlštejna v roce 1422. Toto spojenectví vydrželo až do roku 1425, kdy se spojená táborsko-sirot í vojska po smrti Žižkov rozhodla skoncovat s umírn nými pražany. Praha jim ale odolávala, a tak se vojsko obrátilo proti mén opevn ným m st m v okolí. Na ja e roku 1425, 5. dubna, oblehla táborsko-sirot í vojska vedená Janem Rohá em z Dubé m sto Slaný. M sto se ale state n bránilo, protože ješt p ed uzav ením obklí ení sta ili dorazit z Prahy ozbrojenci Hynka z Kolštejna. Po dvanácti dnech urputných boj úto níci p ece jenom pronikli do m sta a krvav zú tovali s jeho obránci. Ozbrojenci Hynka z Kolštejna zahynuli v plamenech na zvonici kostela sv.

Gotharda, kde se do poslední chvíle bránili. M sto bylo siln zpustošeno a v masných www.meuslany.cz

krámech na nám stí byla podle tradi ního podání upálena celá m stská rada i s rychtá em (to jsou ty známé t i k íže na slánském nám stí)… Na hranici skon il i fará M. K iš an a jeho st ídník Václav ze Zvíkovce … tolik Zden k Kuchy ka.

Alois Moravec p evedl tuto tragickou epizodu slánských d jin do monumentální malby (220 x 340 cm). Podle muzejních záznam daroval d ev né desky, na které Moravec maloval, Josef ížek; Klub turist v Slaném tehdy na dílo p isp l ástkou 6000 korun.

Malí jako historický podklad p i práci využil proslulou Willenbergovu kresbu, díváme se tak spole n s obléhateli – táborsko-sirot ím vojskem – ze Slánské hory na m sto, ale tak jak vypadalo skoro o dv st let pozd ji. Muž na koni s palcátem reprezentuje Jana Rohá e z Dubé, kterého malí stylizoval do podoby Jana Žižky, jakéhosi výtvarného archetypu podoby i dalších husitských hejtman . Vidíme skupinu táborit a sirotk , zaznamenáme pavezu ozdobenou kalichem, sledujeme st elbu z d la na m stské hradby; n které domy jsou již v plamenech; na stran Slánských obránci na hradbách a srocování m stské hotovosti na rynku. Máme p ed sebou dramatický d j, pro n jž v rohodnost prost edí nebyla podstatná. Otázkou však je, jak vnímali tento okamžik objednatelé díla, nakolik m la tato malba i jiný aspekt než ilustrovat zavrženíhodné a tragické bratrovražedné st etnutí.

P edpokládáme, že dílo m lo v dob n mecké okupace p ece jen vzbudit hrdost na dávnou slavnou minulost husitského m sta. Když však dnes stojíme p ed slánským obrazem, m že nás napadnout leccos. Ono totiž s lidmi, kte í se živili zabíjením, bylo t žké jednat, ve v tšin se již nedokázali p izp sobit mírovým podmínkám. Zní to asi až p íliš krut , ale možná, že si mnozí nakonec „oddychli“, když se jich eská zem v bitv u Lipan „zbavila.“ I o tomto „vále ném syndromu“ jsme mluvili na Slánské akademii volného asu s prof. Tomášem Durdíkem, když jsme se zabývali hradní architekturou doby husitské.

Slánský monumentální obraz zaujímá v díle Aloise Moravce místo asi ojedin lé. Tento jiho eský malí , který se narodil v roce 1899 v Malých Chýškách u Milevska, se ve své malb asto zabýval životem lidí, známe jeho zachycení žen na b lidle, p i sázení chleba do pece, chlap p i práci v lomu a na polích; Moravec vynikal zejména v kresb a gra ce, a to byly lepty nebo jeho proslulé d evoryty (Žn pod Rábím, 1921). V roce 1937 vystavoval Alois Moravec ve Slaném, stejn jako mnoho jiných významných gra k a malí té doby; ve sbírkách slánského muzea se proto nachází n kolik jeho maleb a gra ckých list . Tehdy také s ním byly navázány kontakty, které pak využilo m sto p i objednání této historické malby, díla p íležitostného a svým zp sobem jedine ného.

VLADIMÍR P IBYL

| 15

VOLNÝ Č AS, ŠKOLKY

Mateřské centrum Rybička slaví 1. narozeniny J e to mu více než rok, kdy Kolpingova rodina Sme no zareagovala na p ání rodi o vybudování místa, kde by rodi e spolu se svými d tmi mohli aktivn strávit volný as. A tak vznikla myšlenka založit mate ské centrum, které by svými aktivitami a programem toto p ání splnilo. Aby to bylo místo p íjemného setkávání, musely být upraveny stávající prostory, což se poda ilo díky získané nan ní dotaci z LAEDRU P emyslovských st edních

ech. V tuto chvíli MC nabízí bezbariérový p ístup, místo na uložení ko árk , sociální zázemí s p ebalovacím pultem a hernu plnou hra ek.

V kv tnu lo ského roku jsme mate ské centrum slavnostn otev eli a od té doby nabízíme od pond lí do pátku v dopolední i odpolední as, program a aktivity podle p ání rodi a d tí. MC nabízí pravidelný program – výuku anglického jazyka pro rodi e a pro d ti, hodiny s Hudební školou Yamaha, výtvarn – tvo ivé odpoledne, kurzy pro budoucí rodi e, tane n –relaxa ní terapii pro maminky po porodu, divadelní kroužek „Zahrajem si pohádku“, kroužek pro p edškoláky „Liška Bystrouška“, cvi ení pro t hotné. Rodi e se

Baráčníci XVII. župy zírali…

N

a 13. února 2010 jsme m li domluvené výro ní a volební sezení v sokolovn v Kví ku. Týden p ed naším datem tu byly ješt dokon ovány práce všeho druhu. Když jsem to vid la, zd sila jsem se. Ale 12. 2. jsme si tam jeli uspo ádat stoly tak, jak jsme pot ebovali, a to jsme tedy zírali a zírali. V sokolovn se vše istotou jen lesklo a ty parkety – bylo na n škoda stoupnout. Bylo to pro nás krásné dodržení slibu a m li jsme radost, že jsme jako první mohli p knou sokolovnu „zajet“ a hlavn p kn zapít.

Tímto lánkem bych cht la srde n pod kovat editeli M stských kulturních za ízení ve Slaném, panu Karlu Hamplovi a jeho pracovnímu kolektivu za jejich perfektní a pe livou práci v Kví ku. Myslím, že pan Hampl je správný chlap na správném míst . D kujeme, pane editeli! P ejeme vám i vašemu kolektivu hodn zdraví a hodn dobré spolupráce s námi! Díky!

Ješt malý dodatek – vždy, a koli jsou z jiné B. O., nám ochotn podají pot ebnou pomocnou ruku B la a Zden k Petrželkovi z Kví ku; takové p átele mít, to je pane v c! D kujeme vám, B lo a Zde ku.

ZA XVII. ŽUPU FR. HOLÉHO – SLANÝ DRAHOMÍRA JURÁKOVÁ, SYNDI KA

16 |

mohou zú astnit p ednášek s rodinným poradcem, speciální pedagožkou nebo výživové poradkyn . P i všech aktivitách je nabízeno hlídání d tí.

MC se stalo místem, kam si maminky p ijdou rády popovídat, inspirovat se, ale i p edávat zkušenosti. D ti se zde potkávají se svými vrstevníky a nacházejí první kamarády.

Více informací se dovíte na www.dumrodin.cz.

D kujeme všem rodi m, kte í nás podporují.

Nebojte se počítačů výuková akce pro seniory ve škole Na Hájích

Z

ákladní škola Slaný, Politických v z 777, okres Kladno, po ádá v tomto školním roce výukovou akci pro seniory – základní dovednosti s po íta em, vyhledávání informací na internetu, poštovní schránka, d ležité odkazy.

Termín: úterý 13. dubna a st eda 14. dubna vždy od 9.00 do 16.00 hod.

Místo: školní internetová u ebna ve 2. pat e.

Lekto i: dobrovolníci z ad žák pod vedením pedagog .

Cena: ZDARMA. Bližší informace na tel. 312 510 081 nebo 724 740 180 Vážené dámy a pánové, babi ky, d de kové, p ij te, t ší se na vás d ti ze školy Na Hájích.

Obchodní akademie Slaný na setkání českých a německých pedagogů v SRN

V

e dnech 18.–20. b ezna 2010 prob hlo pracovní setkání pedagog sedmi partnerských obchodních akademií (Beroun, Kolín, Lysá nad Labem, Mladá Boleslav, P íbram, Rakovník a Slaný) zapojených do projektu „Modernizace školních kurikulárních dokument obchodních akademií z izovaných St edo eským krajem – metodicko-materiální zajišt ní“ nancovaného z ESF a státního rozpo tu R. V rámci tohoto projektu bylo mimo jiné na slánské obchodní akademii v uplynulých m sících rozší eno a modernizováno po íta ové vybavení a instalována interaktivní tabule v p ipravované u ebn spole ensko-v dních p edm t .

Obchodní akademii Dr. Edvarda Beneše ve Slaném zastupovali na tomto setkání editelka školy PhDr. Zde ka Vorá ková, zástupkyn editelky Mgr. Zde ka Lusková a lenové pedagogického sboru PhDr. Pavla Ka ková, Mgr. Filip Dolejší a Mgr. Zden k Víšek.

Setkání, jež se konalo v Bavorsku ve Spolkové republice N mecko, bylo zam eno p edevším na vým nu zkušeností a získávání nových poznatk z vyu ovacího procesu. Pedagogové sedmi eských partnerských škol navštívili Realschule v Hilpoltsteinu a Maria Wart Schule v Bambergu.

Seznámení s prost edím škol, systémem školství v N mecku, ale i hospitace v jednotlivých vyu ovacích hodinách byly hlavním cílem tohoto zájezdu.

Realschule v Hilpoltsteinu je partnerskou školou Masarykovy obchodní akademie v Ra-

kovníku. editel školy v Hilpoltsteinu Walter Stromsky nás seznámil s prost edím školy a zodpov d l otázky eských pedagog týkajících se cizojazy né i odborné výuky a organizace st edního školství v N mecku.

Následující den prob hla návšt va dív í církevní školy Maria Wart Schule, partnerské školy OA Lysá n.L., v šedesát kilometr vzdáleném Bambergu, kde nás p ivítala editelka školy Ingrid Käfferlein. Seznámila nás s historií školy a zajistila prohlídku klášterních prostor, kterými nás provedla ádová sestra Ulrika. Zajímavostí bylo propojení starobylé a moderní architektury v celém komplexu stavby. Po prohlídce celého areálu jsme se zú astnili jednotlivých vyu ovacích hodin (nap . ekonomika, n mecký jazyk, matematika, fyzika, biologie, spole enské v dy ....).

Hodiny byly eskými vyu ujícími kladn hodnoceny a p ínosem byly i n které zajímavé postupy, zvlášt v n meckém jazyce, kde p ímo ve výuce bylo sehráno dramatické vystoupení n meckých studentek.

Toto setkání bylo zam eno nejen na poznání vzd lávacího procesu v N mecku, ale i na seznámení se s historií n kterých zajímavých m st, které mají výrazné historické vazby k eským d jinám (Norimberk a ezno).

MGR. A NNA ŠEBKOVÁ, MGR. ZDEN K VÍŠEK MOA R AKOVNÍK OA SLANÝ

www.meuslany.cz

VOLNÝ Č AS

Český svaz chovatelů Slaný slaví 85 let svého vzniku První zmínkou o chovatelích v historii byl den 3. 6. 1925, kdy byl zapsán do Registru spolk Okresního ú adu v Slaném „Klub pro zvelebení racionálního chovu holub , králík a dr beže pro Slaný a okolí“. Písemné záznamy o innosti chovatel ve Slaném se nezachovaly. Lze tedy erpat jen z toho, co je v registru bývalého okresu Slaný.

H

ledání v registru spolk , v dobovém tisku, v pam tních knihách Královského m sta Slaný p ineslo výsledky. Bylo zjišt no, že Klub holubá ský, dr bežnický a králíká ský pro Slaný a okolí po ádá ve dnech 25.–28. prosince 1925 výstavu drobného zví ectva. Výstava spolku holubá ského, dr bežnického a králíká ského v Slaném konat se bude ve velkém sále u Bílého beránka ve dnech 25.–28. 12. t.r. Výstava holub , králík a dr beže v Slaném: Neo ekávali jsme, že bude tak hodn obeslána a tak pe liv uspo ádána, ani jsme netušili, jaké druhy ušlechtilé dr beže u nás jsou chovány. V m st našem nebylo žádné dr bežnické výstavy již od r. 1897, kdy uspo ádána byla v rámci krajinské výstavy.

Pokud se tý e holubí, jist letošní výstava tehdejší p edstihla. Výstavu obeslalo celkem 91 vystavovatel . Holub bylo 191 klecí, ušlechtilé dr -

beže 78, králík 82 klecí.„II. propaga ní výstava holub , dr beže a králík “ a odborných pot eb, po ádaná Klubem holubá ským, dr bežnickým a králíká ským pro Slaný a okolí, byla konána ve dnech 24.–27. prosince 1926 v továrních místnostech rmy Beneš spol., Slaný. Na výstav bylo vystaveno 281 holub , 262 králík a 193 kus dr beže. Na výstav byli zastoupeni i chovatelé poštovních holub .

P ínosem jsou i vzpomínky na nezapomenutelnou spolupráci dnes již s nežijícími p áteli chovateli, vzácnými a estnými lidmi, kte í nám p edávali své zkušenosti a jejichž odkaz se snažíme napl ovat. Získali jsme cenné podklady pro zápisy do pam tní knihy naší ZO, která byla založena v roce 1995.

Po et len se v minulosti m nil. Nejsou sice p ímé písemné doklady o po tu len

ČSCH ZO Slaný vyhlašuje soutěž Nejlepší morče ,,mazlík“ mladého chovatele na tradi ní Jarní kv tnové výstav v sobotu 22. 5. 2010 od 10 hod. v Chovatelském areálu ve Slaném

v kategorii A – mladý chovatel 3–8 let v kategorii B – mladý chovatel 9–15 let P ihlásit se m že každý mladý chovatel mor ete, nemusí být nikde registrován a mor e nemusí mít PP. Mor e musí mít platné veterinární potvrzení od soukromého veteriná e, které nesmí být starší než 5 dn , že není nemocné a m že se zú astnit výstavy. Na výstavu nesm jí b ezí a kojící samice.

P ejímka mor at bude od 9.00 do 9.30 hod. B hem dne prob hne posouzení mor at odbornou porotou. Vyhlášení vít z a p edání cen vít zným mor at m bude v 16 hod.

P ihlášku zasílejte nejpozd ji do 10. 5. 2010 na adresu : Libor Ku era, Ho ešovice 27, 273 74 Klobuky; e-mail: kucerahoresovice@seznam.cz Bližší informace na tel. ísle : 736 770 005

v minulosti v jednotlivých letech. Zajímavý je zápis v pam tní knize m sta Slaného z roku 1942, kde se udává, že „Klub králíká ský“ m l 560 len , což sv d í o velkém zájmu o chov králík a dr beže v dob okupace.

Pozd ji po et len kolísal zpo átku kolem 50, pak stoupal na maximum 140–150 len , kdy pro leny byly poskytovány výhody v p íd lu krmiva.

Došlo také k diferenciaci v rozd lení chovatel do odborností – králíká i, holubá i, dr bežá i a ada dalších. Mnozí chovatelé chovali sou asn n kolik druh zví at.Nov se hlásili akvaristé, teraristé a chovatelé exotického ptactva. Chovatelé poštovních holub odešli do Svazarmu, stejn tak chovatelé tzv. služebních plemen ps , kde mají svou specializovanou organizaci.

Pokra ování p íšt

ČESKÝ SVAZ CHOVATELŮ ZO SLANÝ pořádá tradiční VÝSTAVU

Drobného zvířectva, akvarijních ryb a exotického ptactva rozšířenou o

2. speciální výstavu Teddy králíků a Morče ,,mazlík“ mladého chovatele v prostorách Modelářského střediska Bohatý doprovodný program: ukázka výcviku psů ČKS Slaný, občerstvení, stánek fa. Mountfield, a.s., tombola, živá hudba

Výstava otevřena: v sobotu 22. 5. 2010 7.30–17.00 hod. v neděli 23. 5. 2010 7.30–12.30 hod.

MORČATA: v sobotu 22. 5.2010 9.00–16.00 hod. vstupné 30 Kč; katalog 30 Kč děti vstup zdarma

Nordic walking

Chcete si zacvičit v přírodě?

Ob anské sdružení Klub Matylda organizuje Pochod za Old ichem a Boženou - Nordic Walking na Peruci s Annou Vaní kovou. Start: 15. kv tna 2010 v 8.30 hod ze železni ní stanice Peruc

Vyzkoušejte Nordic Walking Vzhledem k zájmu o Nordic Walking ve Slaném a okolí jsme pro Vás p ipravili pravidelné Nordic Walking procházky v lesoparku Háje a blízkém okolí. Lekci tvo í zah átí, úvodní stre ink, procházka a záv re né protažení. P ístup je individuální, a tak se zvládnutím lekce nemají problém ani lidé s pohybovým handicapem.

Lektor NW: Ing. Anna Vaní ková Místo srazu: u Penzionu pro seniory, Na Sadech Termíny konání: každý tvrtek v 18.00 hod Délka lekce: cca 90 minut Cena lekce: 40,- K Kontakt: anicka.matylda@seznam.cz

Cena: 85,- K pro leny Klubu Matylda, 95,K ostatní Doprava: Vlakem: Slaný žel. st.–Peruc a zp t.

Odjezd 7.58 hod návrat 15.31 hod Autem: Na státní silnici Praha–Chomutov je u obce T ebíz odbo ka na Klobuky, dál pokra ovat sm r Peruc Program: Nordic walking pochod – trasy: 10 km (mírná) a 14 km (náro n jší) www.meuslany.cz

• Vycházka nádhernou krajinou • Krásná vyhlídka na eské st edoho í • Možnost návšt vy Muzea eského venkova, p ípadn zámku s galerií Emila Filly • Každý ú astník obdrží pam tní list Program bude realizován p i minimálním po tu 10 osob. Rezervace místa platbou. P i v asné rezervaci možnost zap j ení holí na NW. Kontakt: matyldaslany@seznam.cz, anicka. matylda@seznam.cz, www.matyldaslany.cz

| 17

INZERCE

MĚSTO SLANÝ NABÍZÍ

K PRONÁJMU BYTY Byt . 6 o velikosti 2+1 ve 3. nadzemním podlaží domu . p. 1420, ulice Jana Želivského, Slaný má celkovou podlahovou plochu 58,76 m2. Jedná se o uvoln ný byt, který se skládá z kuchyn , 2 pokoj , p edsín , koupelny, WC a sklepa.

Smlouva o nájmu bytu bude uzav ena na dobu ur itou, t. j. na dobu dvou let s následným prodlužováním. Nájemné za 1 m2 podlahové plochy bytu je stanoveno pro rok 2010 ve výši 67,39 K m sí n . K základnímu nájemnému bude zapo ítána platba za základní vybavení bytu ve výši 135,30 K /m síc. Krom nájemného budou nájemcem hrazeny zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Žadatelé o p id lení bytu svou žádost p edkládají na p edepsaném formulá i a skládají kauci.

Byt . 1 o velikosti 2+1 v 1. nadzemním podlaží domu . p. 1419, ulice Jana Želivského, Slaný má celkovou podlahovou plochu 61,26 m2. Jedná se o uvoln ný byt, který se skládá z kuchyn , 2 pokoj , p edsín , koupelny, WC a sklepa.

Smlouva o nájmu bytu bude uzav ena na dobu ur itou, t. j. na dobu dvou let s následným prodlužováním. Nájemné za 1 m2 podlahové plochy bytu je stanoveno pro rok 2010 ve výši 67,39 K m sí n . K základnímu nájemnému bude zapo ítána platba za základní vybavení bytu ve výši 106,75 K /m síc. Krom nájemného budou nájemcem hrazeny zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Žadatelé o p id lení bytu svou žádost p edkládají na p edepsaném formulá i a skládají kauci.

Byt . 19 o velikosti 1+1 v 7. nadzemním podlaží domu . p. 280, v ulici Cyrila Boudy ve Slaném má celkovou podlahovou plochu 45,67 m2. Jedná se o uvoln ný byt, který se

skládá z kuchyn , 1 pokoje, p edsín , sprchového koutu s WC a sklepa.

Smlouva o nájmu bytu bude uzav ena na dobu ur itou, t. j. na dobu dvou let s následným prodlužováním. Nájemné za 1 m2 podlahové plochy bytu je stanoveno pro rok 2010 ve výši 67,39 K m sí n . K základnímu nájemnému bude zapo ítána platba za základní vybavení bytu ve výši 84,96 K /m síc. Krom nájemného budou nájemcem hrazeny zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Žadatelé o p id lení bytu svou žádost p edkládají na p edepsaném formulá i a skládají kauci.

Bližší informace o termínu prohlídky byt , výši a termínu složení kauce, zp sobu a termínu podání žádosti o p id lení bytu a o dalších podmínkách a požadavcích je možno získat na ú ední desce m stského ú adu nebo na internetových stránkách http://www.meuslany.cz/ v sekci ú ední deska – odbor správy majetku nebo na odboru správy majetku m stského ú adu u paní BanerODBOR SPRÁVY MAJETKU tové, tel. 312 511 231.

Vážení vinaři a milovníci vín, dovolujeme si Vás pozvat na 6. ročník Ochutnávky českých vín. sobota 15. 5. 2010 10.00–20.00 hod.

Slaný – vinárna Ungelt – Náměstí T. G. M. Těšíme se na Vaši hojnou účast.

Další informace získáte na tel. čísle 606 620 682, 312 525 871 71 www.vinarstvikvic.cz Ochutnávka je určena široké veřejnosti. stii.

www.emsportslany.cz si vás dovoluje pozvat na VÝSTAVU stanů Husky a kol GT v pátek 14. 5. 2010 na náměstí TGM od 10 do 17hodin Na místě možno vše vyzkoušet a výhodně nakoupit.

Navštivte webové stránky vašeho města

eMsport Slaný

www.meuslany.cz Na webových stránkách Královského města Slaného najdete řadu důležitých informací a rad.

Jak vyřídit různé agendy, kontakty, informace a aktuality, pozvánky, novinky z kulturního dění, využití volného času a mnoho dalších.

Na slánském webu také můžete zhlédnout Slánský videomagazín nebo aktuální a starší vydání Slánské radnice.

Měsíčník Slánská radnice vydává město Slaný, IČO 0023877 • Adresa redakce: MěÚ Slaný, Velvarská 136, 274 53 Slaný • e-mail: slanska.radnice@email.cz • Telefon: 312 511 271 • Šéfredaktorka: Petra Kučerová • Evidenční číslo Ministerstva kultury ČR: 1 E 10589 • Tisk: Tiskárna KOČKA • Za obsah příspěvků odpovídají jejich autoři

18 |

www.meuslany.cz

FOTOREPORTĂ Ĺ˝

Dny polskĂŠ kultury

Ekoglass Festival – výstava um leckÊho skla.

Vyhodnocení výtvarnÊ sout Şe pro d ti na tÊma Bolek a Lolek na Mat jskÊ pouti a Bolek a Lolek na zimní olympiåd .

Zahåjení výstav Novå Varťava – fotogra e Wojciecha Kry skÊho, kterÊ p edstavují sou asnou Varťavu s d razem na moderní výstavbu a Sou asní polťtí spisovatelÊ – portrÊtní fotogra e sou asných polských spisovatel fotografky El biety Lempp.

PietnĂ­ vzpomĂ­nka na prezidenta PolskĂŠ republiky L. Kaczy skĂŠho a jeho nĂĄvĹĄt vu ve SlanĂŠm v roce 2006 u KaĹĄny ty prezident .

Koncert DoMa Ensemble – jedine nÊ spojení hlasu, violoncella a saxofon a zårove dvou muzikantských osobností, jako jsou Marcel Bårta a Dorota Barovå. Na svÊ si p iťli p íznivci våŞnÊ, experimentålní, jazzovÊ a improvizovanÊ hudby.

Beseda s redaktorem asopisu Souvislosti – revue pro literaturu a kulturu Petrem Borkovcem, který p edstavil erstvÊ vydåní speciålního ísla Souvislostí v novaných polskÊ kultu e a literatu e.

DivadelnĂ­ hra PĂ­skoviĹĄt sou asnĂŠho polskĂŠho dramatika Micha a Walczaka v nastudovĂĄnĂ­ herc Divadla Na ZĂĄbradlĂ­ Zdeny HadrbolcovĂŠ a Jana LepĹĄĂ­ka www.meuslany.cz

Slavnostní koncert v novaný 200. výro í narození polskÊho kråle klavíru Fryderyka Chopina. Díla Chopina a Janå ka p ednesl vít z mezinårodní sout Şe PraŞskÊho jara 2004, jeden z nejvýrazn jťích talent mladÊ generace pianist Ivo Kahånek.

TypickĂĄ polskĂĄ jĂ­dla p ipravil pan Andrzej Paczkowski spolu se studenty St ednĂ­ integrovanĂŠ ĹĄkoly ve SlanĂŠm.

FOTO: JI Ă? JAROCH

| 19

FOTOREPORTÁ Ž